Vytváření inkluzivního prostředí na prvním stupni základní školy a

důsledky směřující k profesní přípravě budoucích učitelů

Jiří HAVEL - Jana KRATOCHVÍLOVÁKatedra primární pedagogiky PdF MU

Proměna prostředí v primární škole

Hlavní ideou celého systému základního vzdělávání se stává příprava jedince na plnohodnotný život.

Cílem systému není osvojení výstupů v tradičních oborech lidského poznání (to je pouze prostředek, cesta), ale vytvoření klíčových – široce koncipovaných, životních - kompetencí.

Ty pak mají být rozvíjeny v prostředí, které je tomu reálnému co nejvíce podobné; tzn. ve společenství, v němž se vyskytuje celá škála individualit a tím podporuje inkluzi.

Tři zásadní otázky:

1. Je český vzdělávací systém obecně připraven na realizaci a podporu inkluzivního vzdělávání?

2. Jsou školy připraveny přijmout a poskytnout podporu všem žákům, pro něž je inkluzivní vzdělávání přínosem?

3. Jsme my, vzdělavatelé učitelů, připraveni a hlavně schopni uzpůsobit aktuální studijní programy a obsahy svých disciplín této situaci v praxi?

Odpovědi v rámci VZ PdF MU

Výzkumný záměr MSM0021622443 Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (2007 – 2013, řešitelka prof. Vítková).

Dílčí výzkum - zmapování péče, podmínek i strategií výuky u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 1. stupni základních škol s konečným cílem proměny profesní přípravy studentů v oblasti inkluzivní pedagogiky (Filová, Havel, Kratochvílová).

Dílčí výzkum 1 – analýza dokumentů

Cíl: zmapovat, jak školy ve svém školním vzdělávacím programu popisují péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a nadané.

Postup: Obsahová analýza školních kurikulí pro zmapování

přístupů vybraných základních škol k inkluzivnímu vzdělávání.

Komparace jejich školních vzdělávacích programů s požadavky uvedenými v RVP ZV a platnými legislativními dokumenty.

Rozsahem i obsahem je péče o žáky se SVP v analyzovaných ŠVP zpracována nepostačujícím způsobem a mezi školami jsou velké rozdíly:

ani jedna z analyzovaných škol nezpracovala péči o všechny zmíněné skupiny žáků;

polovina škol zpracovala zabezpečení péče o žáky se specifickými poruchami učení, kteří náleží do kategorie zdravotně postižených;

jedna škola zpracovala péči o žáky se zdravotním postižením i pro žáky sociálně znevýhodněné (chybí však způsob práce s žáky se zdravotním znevýhodněním);

tři školy ve svém ŠVP deklarují obecně zajištění péče o všechny žáky (se zdravotním postižením, zdravotním i sociálním znevýhodněním), ale dále v textu hovoří pouze o žácích se SPU;

ve čtyřech ŠVP je zmíněno pouze zabezpečení žáků se zdravotním postižením či znevýhodněním;

ve třech ŠVP je zpracováno zabezpečení žáků se sociálním znevýhodněním.

Dílčí výzkum 2 – autoevaluační činnost učitelů škol

Cíl: zhodnotit prostřednictvím učitelů reálný stav na škole z hlediska požadavků inkluze - tedy být školou pro všechny.

Postup: Nabídli jsme školám dotazník Rámec pro sebehodnocení

podmínek vzdělávání. Administrovaná podoba dotazníku obsahovala celkem 40

indikátorů inkluze v oblastech: – školní kultura a klima školy podporující inkluzi, – principy školy, – vlastní praxe.

Kvantitativní vyjádření však museli opřít o argumenty, jimiž své hodnocení zdůvodňovali.

V kvantitativním ohodnocení indikátorů i v kvalitativním obsahovém zdůvodnění hodnocení se objevily velké rozdíly:

jasně se ukázalo, jak je těžké hledat vhodné argumenty ke zvoleným indikátorům;

nemají-li školy srovnání mezi sebou, výpovědi jsou velmi odlišné z hlediska míry subjektivity;

školám je proto třeba nabídnout baterie indikátorů a argumentů, které jim poslouží k pochopení problematiky inkluzivní pedagogiky i k zamyšlení se nad svými přístupy a podmínkami.

Dílčí výzkum 3 – týmové pozorování výuky

Cíl: na základě výsledků pozorování provést komparaci s výsledky autoevaluační činnosti učitelů a poukázat na pozitiva a možnosti zlepšení v inkluzivní škole.

Postup: Tato výzkumná aktivita probíhá od března 2009 dosud. Výzkumný tým se účastní pozorování výuky na

spolupracujících školách a provádí ohodnocení školy z hlediska:- klimatu, - platných principů,- výukové činnosti z pohledu inkluze.

O výsledcích pozorování budeme postupně informovat v následujícím roce.

Příprava studentů na „školu pro všechny“ vyžaduje změny v teoretické i v praktické složce studia:

cíleně navštěvovat školy, v nichž je myšlenka inkluze součástí jejich filozofie; současně se seznámit s podobou jejich školního vzdělávacího programu s cílem hledat spojitosti mezi

dílčími kapitolami z hlediska podmínek inkluze a vést diskuse s učiteli na danou problematiku; seznámit studenty s výsledky výzkumů ve vztahu k integrativnímu a inkluzivnímu prostředí; realizovat teoretické studium požadavků na zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími

potřebami i mimořádně nadaných v RVP ZV s cílem nabídnout studentům nový model na uspořádání a zpracování této části ve školních vzdělávacích programech i s vysvětlením pojmů a požadavků;

více u studentů reflektovat pojetí dítěte a směřovat je k bezpodmínečnému přijetí každého žáka se všemi odlišnostmi, k jeho rozvoji jako celistvé osobnosti a záměrnému diagnostikování ve výuce;

neukončit diagnostické činnosti absolvováním odborného předmětu, ale zařazovat je cíleně v rámci pedagogických praxí a vést tak studenty k zájmu o dítě, jeho odlišnosti a hledání opatření ve výuce;

prakticky sledovat možnosti individualizace a diferenciace ve výuce v souladu s potřebami žáků; učit studenty používat různé metody práce a formy organizace výuky vzhledem ke stanoveným cílům a

zkušenostem žáků; vést studenty k porozumění požadavků inkluze s pomocí dotazníku „Rámec pro sebehodnocení

podmínek vzdělávání“ a nabídnout jim vytvořenou baterii argumentů inkluzivní školy, kterou jsme sestavili;

reflektovat vlastní pojetí výuky a plánovat strategii jeho rozvoje.

Literatura:

BARTOŇOVÁ, M. - VÍTKOVÁ, M.: Strategie vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a specifické poruchy učení. Brno: Paido, 2007. 158 s. ISBN 978-80-7315-140-9.

HAVEL, J. FILOVÁ, H. KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Jak řešit výuku mimořádně nadaných žáků ve školním vzdělávacím programu. In Komenský : odborný časopis pro učitele základní školy, Brno: PdF MU, 132, 3, 2008, str. 5-8. ISSN 0323-0449.

HORKÁ, H. KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Proměny učitelského vzdělávání v kontextu reformy základního školství. In Proměny učitelského vzdělávání v kontextu reformy základního školství. Brno : MSD s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86633-95-4.

KRATOCHVÍLOVÁ, J. FILOVÁ, H. HAVEL, J.: Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školním vzdělávacím programu. In Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školním vzdělávacím programu. Brno : Paido, 2007, s. 43-54. ISBN 978-80-7315-162-1.

KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Kompetence studenta k projektové výuce a jejich sebeevaluace jako prostředek řízení kvality profesní přípravy. Příspěvek na konferenci s mezinárodní účastí Za kvalitou vzdělávání učitelů primární a neprimární pedagogiky 2.4.2009 na PdF UP v Olomouci. (v tisku)

PdF PU v Prešově

17. 9. 2009

Děkuji za pozornost!