Krnova vegetarinsk kuchaka

Adirda dsa

Titul anglickho originlu:

The Hare Krishna Book of Vegetarian Cooking Adiraja dasa

1992 The Bhaktivedanta Book Trust Vechna prva vyhrazena

ISBN 91-7149-045-0

Tato kniha je vnovna mmu duchovnmu uiteli, Jeho Bosk Milosti A. . Bhaktivdantovi Swamimu Prabhupdovi,

kter svj ivot zasvtil en vdsk kultury po celm svt k povznesen lidstva.

Pedmluva

TOTO nen dn obyejn kuchaka. Dalo by se ci, e je spe soust ivotnho stylu. Nabz praktickou alternativu mnoha lidem, kte stejn jako j nebyli nikdy zcela pesvdeni o pednostech pojdn masa. Vdycky jsem vila filozofii, kter zastv nzor, e jsme to, co jme. Neuvdomovala jsem si to okamit, nbr s takovm malm vhnm, kter vak bylo potkem novho pohledu na vechno. Nikdy jsem nebyla astn ze skutenosti, e jm maso. Ani vchova na farm na tom nic nezmnila. Spe naopak. Nemohla jsem dlat, e to vechno nevidm. Nikdy jsem nedokzala pochopit, pro by ta krsn teltka, kter jsem vidla, kdy pichzela na svt a kter jsem pozdji hladila, kdy strkala umk do m ruky, mla skonit na mm tali. Pro by mla umrat ve strachu a bolesti? Tetina svta hladov. Pro vykrmovat zvata na porku zrnm, kter by mohlo slouit jako potrava pro lidstvo. Jedno pole obil, kter uiv dv krvy, me poskytnout potravu edesti tyem lidem. Je velice snadn nazvat vegetariny pouhmi sentimentalisty a zdravotnmi fanatiky, ale mli bychom si uvdomit, e to zahrnuje daleko vce. Tato otzka se tk ns vech z dvod morlnch, zdravotnch, ekonomickch a nboenskch. Pesto to pro mne bylo v potcch velice obtn. Zdlo se, e stt se vegetarinkou bude vyadovat pevnou vli, nebo jdla vegetarin se zdla fdn. Tak rodinn aspekt nelo zanedbvat. Mla jsem pote najt jdelnek, kter by uspokojil i m mal a neustle hladov dti. Dleit byla tak otzka vivy - byla jsem pirozen znepokojena, zda dostvaj dostatek blkovin. Vybrala jsem nkolik dobrch vegetarinskch recept, podle kterch jsem potom pipravovala jdla znovu a znovu s monotnn pravidelnost. Neustle pedkldan peen brambory se pochopiteln mnohokrt stvaly pinou vzpoury. Dokonce i j jsem si ji zanala myslet, e pokud jet nkdy uvidm njakou fazoli, nebudu odpovdn za sv iny. Zaala jsem zoufat a ztrcet odvahu, avak pomoc byla nablzku. I vy ji mete nalzt v tto knize, pln zajmavch, rznorodch a zdravch recept. Dodvm, e vechny jsou jednoduch a snadn. Kuchaka nm ukazuje, jak lze snadno dodrovat lahodnou a vyvenou dietu, ani bychom se dotkli masa. Tato jdla jsem poprv ochutnala v jednom z chrm hnut Har Krna v Anglii. Byla asn lahodn, nebo byla pipravena oddanmi, kte vechno dlali s lskou a jdlo obtovali Bohu. Vechno je zaloeno na filozofii, na postoji k jdlu. Jste to, co jte. Ono ,,jak`` a ,,pro`` je nerozlun spojeno s nejzkladnjmi otzkami vry a ivotnho ctn, s chpnm skuten hodnoty ivota - a nejenom ivota lidskho. Dny, kdy byl v tal bez masa przdn, se potom stanou minulost.

Pedkldme vm tedy kuchaku spolu s filozofi. Urit Vm pinese poten i ze samotn ppravy pokrm. Pokud ale budete chtt, me zmnit cel v ivot.

Har Krna! Hayley Millsov

kvten 1984 Hampton, Anglie

vod DO ruky se vm dostala praktick kuchaka, kter vs seznm s prastarou tradic indick vegetarinsk kuchyn a s jej pomoc si budete moci pipravit tradin indick jdla pmo doma. Objasuje nejen ppravu vdskch nebo klasickch indickch vegetarinskch jdel, ale dozvte se tak o vdskm umn pijmn stravy, kter oivuje jak dui, tak i tlo a mysl. Prvn tyi kapitoly pojednvaj o vdsk filozofii a o vegetarinstv oima klasick i modern vdy, nboenstv a etiky. Dal ti kapitoly hovo o vem, co potebujete vdt pi pprav, podvn a pijmn indickch pokrm, o kuchyskch potebch, uvanch pi vaen, o tom, jak kombinovat rzn jdla a podobn. Potom nsleduje 130 osvdench recept. Tyto recepty jsou malm zlomkem toho, co nm nabz vdsk kuchask tradice. Vybrali jsme je pro svou rozmanitost a nenronou ppravu. Recepty nm poskytli nejlep kuchai hnut Har Krna, z nich nkter uil osobn rla Prabhupda. Dodatky na konci knihy zahrnuj slovnk a rady, kde zskat zkladn psady a tak adresy stedisek Har Krna, kde mete ochutnat pokrmy pipraven podle recept uvedench v tto knize. Abychom vdskou kuchyni pln docenili, musme ji pochopit v souvislosti s celou vdskou kulturou. Slovo vdsk pochz ze sanskrtskho slova vda, znamenajcho ,,dokonal poznn``. Vdy jsou pvodnmi sanskrtskmi psmy Indie a pinej nm poznn o Absolutnm. Vdskou kulturu starovk Indie, kter z tchto psem vychz, dodnes nsleduje mnoho lid. Podle Vd je smyslem lidskho ivota realizovat svou pravou podstatu, pochopit, e kad je sluebnkem Boha. To zan poznnm, e se lime od doasnch hmotnch tl, e nejsme tlo, ale due - vn duchovn steky v tle. Jeliko se myln povaujeme za hmotn bytosti, trpme, tebae nae podstata je vn, pln poznn a blaenosti. Proces obnovovn naeho pvodnho radostnho vdom a probouzen na spc lsky k Bohu se nazv bhakti-jga, neboli uvdomovn si Krny. Jmno Krna m zvltn vznam. Existuje jedin Bh, ale lid Ho nazvaj rznmi jmny, a kad jmno popisuje urit aspekt Jeho osobnosti. Ve Vdch ale nachzme jmno, kter vyjaduje vechny nekonen vlastnosti Boha. Ono veobsahujc jmno je Krna, co znamen ,,nekonen pitaliv``. Vdy jsou pokladnic poznn o Krnovi a o naem vnm vztahu k Nmu. Od jinch svtovch psem se li tm, e osobn rysy Boha popisuj velice podrobn, aby tak probudily nai lsku k Nmu. Je to dar Indie svtu: kultura, kter spojuje vechny druhy lidskho snaen k duchovn dokonalosti, o n se asto soud, e je dosaiteln pouze osamlm medittorm. Ve vdsk kultue prostupuje vdom Krny vemi aspekty ivota, nejenom umnm, hudbou, architekturou a literaturou, ale jeho dleitou soust je tak vaen a pijmn stravy. To, co odliuje vdskou kuchyni od jinch, je kuchaovo duchovn vdom. Ve vtin nboenskch systm lid Boha pros, aby jim poskytl jejich denn chlb, zde vak oddan tento denn chlb Bohu nabz a vyjaduje tak svou lsku k Nmu. A Bh oplc. V Bhagavad-gt, jednom z vdskch psem, Krna k, e pijm obtovn, by je to pouh lstek, ovoce nebo sklenice vody, je-li nabzeno s oddanost, a ze sv nepochopiteln milosti ob zduchovn tm, e ji osobn ochutn. To, co bylo obyejnm jdlem, se takto stv milost Pna Krny, prasdam. A to, co bylo obyejnm jedenm, se stv bohoslubou, lskyplnou vmnou vztahu s Pnem. Pijmn prasdam m na lovka zcela jin inek, neli pojdn stravy, kter byla pipravovna pouze pro zisk, pro poten jazyka a nebo jen pro peit. Pi vaen myslme na spoustu vc, avak poten Boha mezi n obvykle nepat. A va-li se jdlo bez vdom Boha, potom kuchaovy materialistick mylenky ovlivuj kadho, kdo takov jdlo j. Kdy ale pijmme prasdam, jdlo vaen s oddanost Bohu a Jemu s lskou nabzen, nae srdce se oiuj. Mukunda Gsvm, jeden z duchovnch uitel hnut Har Krna, k: ,,Jestlie jte obyejn jdlo, jednodue v sob pstujete smysln dosti uvat si tohoto hmotnho svta, jestlie vak pijmte prasdam, umocujete svou lsku k Bohu s kadm soustem.``

Neekme od ten, e zanou jst vhradn indick jdla. Vdsk kuchyn pochz z Indie, ale je nutno dodat, e obtovn jdla Krnovi nen v tomto smru nijak omezeno. Recept nemus pochzet nutn z Indie, pokud suroviny a psady, ze kterch se va, a zpsob ppravy vyhovuj vdskm zsadm. Napklad v Itlii, kde vtina naich oddanch a ptel m stle ve velk oblib svou nrodn kuchyni, se tm kad indick jdlo pipravuje tak z tstovin, pochopiteln bezvajench. Styl vaen tedy nen tak dleit jako oddanost Krnovi, kter do vaen vchz. Kdy mluvme o ,,indick kuchyni``, myslme tm skutenou vdskou kuchyni a nikoliv koly indickho vaen na zpsob ,,kuecch kar``. Maso se za starch vdskch dob prakticky nejedlo. Do Indie tento zlozvyk pinesli a ciz dobyvatel, zejmna muslimov, kte pili v 16. stolet z Persie, dle potom Portugalci a konen britt kolonist. Navzdory stalet nadvld masoravc je ale Indie stle domovem ohromnho mnostv vegetarin. Indie je tradin vegetarinsk, nebo jej dvn vdsk kultura u, e kad ivot je posvtn, a e zbyten zabjen nevinnch tvor je hrubm poruovnm Boch zkon. Prodn zkony nut vechny druhy ivota pi vbru stravy nsledovat svj instinkt, ale lovk, kter je obdaen vy inteligenc, me pi vbru sv potravy uvaovat o vych duchovnch principech. rla Prabhupda ve svch knihch vysvtluje: ,,I kdy zkon (prody) k, e lovk se mus udrovat na ivu na kor jin iv bytosti, existuje tak zkon zdravho rozumu. lovk m dodrovat zkony psem, co zvata nemohou``. Vdy definuj pravho vegetarina jako toho, kdo nej dn maso, ryby ani vejce. Ti, kte se zkaj masa, ale jed vejce nebo ryby, nemohou bt povaovni za prav vegetariny. Jed tla ivch bytost, i kdy mohou bt schovna napklad ve vejcch pod skopkou. Ten, kdo se stane vegetarinem jenom proto, aby se vyhnul zabjen zvat, nemus mon vidt dn dvod k odmtn neoplodnnch vajec. Pokud se ale na cel problm podvme z pohledu vdsk filozofie a uvdomme si, e pro lidskou spotebu se nehod tla dnch ivch bytost, uvidme, e vejce, a oplodnn nebo neoplodnn, nejsou nim jinm, ne seskupenm ltek urench k tvorb kuecch tl. Nkte z vegetarin, takzvan vegni, odmtaj nejenom maso, ryby a vejce, ale tak mlko a mln vrobky, protoe z morlnho hlediska nesouhlas se zneuvnm krav v mlnm prmyslu. Krnovi oddan tak zavrhuj trn zvat. Mlko ale pij, nebo je podle Vd potebn pro lidskou civilizaci. Svj soucit prokazuj roziovnm vdsk zsady o ochran krav (grakja) a pokud je to mon, pij jen mlko z farem hnut Har Krna, kde jsou krvy milovny a chrnny. Mnoho lid se stalo vegetariny, avak pozdji se dky slabmu pesvden znovu vrtili k dvjm nvykm. Je jist, e by s pojdnm masa skoncovalo daleko vt mnostv lid, kdyby mli znalosti o vegetarinsk strav, kter je daleko chutnj a zdravj. Doufme, e vs bude magick dotyk starovk Indie v tto knize inspirovat k poznn, e pro zdrav, chu a duchovn pokrok neexistuje nic lepho ne vegetarinsk jdlo obtovan Krnovi. Je to snadn a pin to dokonalou radost. A jakmile jednou zaijete uspokojen ochutnnm takovho jdla, poznte, co mme na mysli, kdy kme, e jste zskali vy chu. Vegetarinstv je tedy z vdskho hlediska soust ehosi vyho, je zcela pirozen pro ty, kdo chtj zdokonalit svj ivot. Vdy nm kaj, e Krna, zdroj nekonen radosti, stvoil nespoetn iv bytosti k tomu, aby se s nimi radoval. A u tedy nsledujeme vdsk uen a rosteme v dokonal oddan, nebo jen oiujeme nae stolovac zvyky, zskvme z toho stle vt radost a zmenujeme utrpen ve svt kolem ns.

Vegetarinstv: prostedek k vymu cli

SLOVO vegetarin, vytvoen zakladateli Britsk vegetarinsk spolenosti v roce 1842, pochz z latinskho slova vegetus, kter znamen ,,zdrav, sv nebo vitln``. Pvodn vznam slova v sob zahrnuje vyrovnan filozofick a mravn zpsob ivota, tedy mnohem vce, ne zeleninovou a ovocnou dietu. Vtina vegetarin jsou lid, kte chpou, e chceme-li pispt k mrumilovnj spolenosti, musme nejprve vyeit problm nsil ve svch vlastnch srdcch. Nen tedy pekvapujc, e se tisce lid ve vech spoleenskch postavench stvaj ve svm hledn pravdy vegetariny. Vegetarinstv je zkladnm krokem k lep spolenosti a lid, kte si naleznou as, aby zvili jeho vhody, se octnou ve spolenosti takovch myslitel, jako byli Pythagoras, Sokrates, Platn, Klement Alexandrijsk, Plutarch, krl Aka, Leonardo da Vinci, Montaigne, Akbar, John Milton, Isaac Newton, Emanuel

Swedenbourg, Voltaire, Benjamin Franklin, Jean Jacques Rousseau, Lamartine, Percy Bysshe Shelley, Ralph Waldo Emerson, Henry David Thoreau, Lev Nikolajevi Tolstoj, George Bernard Shaw, Rabndranth Thkur, Mahtma Gndh, Albert Schweitzer a Albert Einstein. Podvejme se nyn na nkter z vhod vegetarinstv. Zdrav a viva Me vegetarinsk strava zlepit nebo navrtit zdrav? Me ochrnit ped uritmi nemocemi? Zastnci vegetarinstv kaj sv ano ji po mnoho let, i kdy donedvna je v tom modern vda pli nepodporovala. Zdravotnci zanaj nyn pohlet na vegetarinstv jinak, nebo souasn lkask vzkumy potvrzuj oividn souvislosti mezi konzumac masa a nemocemi jakmi jsou ischemick choroba srden a rakovina. Ji v roce 1961 napsal Journal of American Medical Association: ,,Devadesti a devadesti sedmi procentm srdench onemocnn lze pedejt vegetarinskou stravou.``/1 Od t doby nkolik dobe vypracovanch studi vdecky prokzalo, e vedle tabku a alkoholu je konzumace masa nejvt pinou mrt v zpadn Evrop, Spojench sttech, Austrlii a jinch vysplch oblastech svta. /2 Lidsk tlo jednodue nen schopno rozloit nadmrn mnostv zvecho tuku s cholesterolem. /3 Celkem 214 vdc provdjcch ve 23 zemch vzkum arteriosklerzy se tm dokonale shodlo na tom, e mezi stravou, hladinou cholesterolu v krvi a onemocnnm srdce existuje pm souvislost. /4 Jestlie lovk pijm v potrav vce cholesterolu ne jeho tlo potebuje (eho se obvykle pi konzumaci masit stravy dopoutme), nadbyten cholesterol vytv v lidskm organismu velk problmy. Hromad se na vnitnch stnch cv, zmenuje v nich prtok krve, co vede k onemocnnm srdce, mozku a jinch orgn. Vdci milnsk univerzity a nemocnice v Maggiore prokzali, e nzkou hladinu cholesterolu v krvi mohou naopak udrovat rostlinn blkoviny. V refertu britskho lkaskho asopisu The Lancet (Skalpel) D. C. R. Sirtori uzavr, e lid s vysokm obsahem cholesterolu v krvi spojenm s postienm srdce ,,si mohou pomoci stravou, kter obsahuje pouze rostlinn blkoviny.``/5 A co rakovina? Studie poslednch dvaceti let jasn potvrzuj souvislost mezi pojdnm masa a rakovinou tlustho steva, konenku, prsu a dlohy. Tyto druhy rakoviny jsou vzcn mezi tmi, kte maso jed mlo nebo vbec, jako adventist, Japonci a Indov. Mezi populacemi pojdajcmi maso je naopak rakovina velmi rozena. /6 Jin lnek v asopisu The Lancet uvd: ,,Lid ijc v oblastech s vysokm vskytem rakoviny stev maj ve zvyku ivit se stravou s vysokm obsahem tuk a ivoinch blkovin; zatmco lid ijc v oblastech s nzkm vskytem se iv pevn vegetarinskou stravou s malm mnostvm tuk nebo masa.``/7 Rollo Russel ve svch Poznmkch o pinch rakoviny k: ,,Shledal jsem, e z 25 nrod pojdajcch pevn maso m 19 nrod vysok procento vskytu rakoviny a pouze 1 nrod m nzk procento. Z 35 nrod, kter maso jed mlo nebo vbec, jsem vak ani u jednoho vysok procento vskytu nezaznamenal.``/8 Pro je tedy organismus masoravce ke vem tmto onemocnnm nchylnj? Biologov a odbornci pro vivu jasn dokazuj, e lidsk zavac stroj jednodue nen k trven masa uzpsobeno. Masorav zvata maj krtk zavac stroj (trojnsobnou dlku jejich tla), aby se maso z tla dostalo pokud mono co nejrychleji, protoe pi jeho rozkladu vznikaj velice jedovat ltky. Jeliko rostlinn potrava se rozkld mnohem pomaleji ne masit, maj bloravci steva nejmn estkrt del ne jejich tlo. lovk m dlouh stevn stroj bloravc, take pojd-li maso, velk mnostv jedovatch ltek petuje ledviny a me na jedn stran vst k pakostnici, artritid, revmatismu a na druh stran k rakovin a atherosklerze cv. A nesmme tak zapomenout na chemiklie, pidvan do masa. Jakmile je zve poraeno, zan se jeho tlo rozkldat a po nkolika dnech zane edivt a zelenat. Masn prmysl maskuje toto zvadn zbarven psadou dusitan, dusinan a jinch konzervanch ltek, aby maso dostalo jasnou ervenou barvu. Souasn vzkumy ale odhaluj, e spousta tchto ltek je karcinogenn. /9 Celou situaci zhoruje tak obrovsk mnostv chemikli, kter zvata dostvaj jet za svho ivota v krmivu. Gary a Steven Nullovi nm ve sv knize Jedy ve vaem tle dvaj najevo, e bychom se mli dvakrt rozmyslet, ne koupme dal biftek nebo unku. ,,Zvata jsou vykrmovna a udrovna pi ivot nepetritm podvnm uklidujcch prostedk, hormon, antibiotik a 2700 jinch drog. Tento proces zan ji ped narozenm a pokrauje dlouho po smrti. Tebae tyto drogy i nadle setrvvaj v mase, kter pojdte, zkon nepoaduje, aby byl jejich seznam uveden na obalu.``/10

Vzhledem k tmto a dalm podobnm skutenostem uvedla Americk nrodn vdeck akademie v roce 1983, e ,,lid mohou pedchzet mnoha obvyklm druhm rakoviny snenou konzumac tunch druh masa a pidnm vtho mnostv zeleniny a obil``. /11 Ale moment! Nebyly snad lidsk bytosti stvoeny pro povn masa? Co pak nepotebujeme ivoin blkoviny? Odpov na ob tyto otzky zn: ne. Akoliv nkte historikov a antropologov tvrd, e lovk je z historickho hlediska veravec, nae anatomick stavba tla - zuby, zavac systm - upednostuje nemasitou stravu. Americk spolenost pro vivu poznamenv, e ,,vtina lidstva se v historii vdy ivila vegetarinskou nebo tm vegetarinskou stravou``. A pevn vtina lid na svt tak ije i nadle. I v tch nejprmyslovjch zemch se jet ped sto lety maso jedlo velice mlo. Vechno zaalo a s mrazcmi boxy a konzumn spolenost 20. stolet. Ani v naem stolet se ale lidsk tlo pojdn masa nepizpsobilo. Vznan vdsk vdec Karl von Linn uvd: ,,Vnitn a vnj stavba lidskho tla porovnvan se stavbou tla zvat ukazuje, e pirozenou stravou lovka je ovoce a zelenina.`` Anatomii masoravch a bloravch zvat porovnv sledujc tabulka

Masoravec Bloravec lovk m drpy nem drpy nem drpy nem kon pry, pot se jazykem

pot se miliony konch pr pot se miliony konch pr

m ostr piat pedn zuby k trhn masa

nem ostr piat pedn zuby nem ostr piat pedn zuby

m mal slinn lzy v tlam (nepotebuje natrvit obil a ovoce)

m dobe vyvinut slinn lzy potebn k natrven obilovin a ovoce

m dobe vyvinut slinn lzy potebn k natrven obilovin a ovoce

m kysel sliny, nem enzym ptyalin nutn k natrven obilovin

m zsadit sliny a mnoho ptyalinu k natrven obilovin

m zsadit sliny a mnoho ptyalinu k natrven obilovin

nem ploch zadn stoliky k rozmlnn potravy

m ploch zadn stoliky k rozmlnn potravy

m ploch zadn stoliky k rozmlnn potravy

m mnoho siln kyseliny soln v aludku k trven pevnch zvecch sval, kost, atd.

aluden kyselina soln je 10x slab ne u masoravc

aluden kyselina soln je 10x slab ne u masoravc

zavac stroj je pouze 3x del ne tlo, aby se rychle hnijc maso dostalo z tla co nejrychleji

zavac stroj je 6x del ne tlo (ovoce se nerozkld tak rychle, take me mnohem pomaleji prochzet tlem)

zavac stroj je 6x del ne tlo

Podle A.D. Andrewse, Fit Food for Man (Zdrav lidsk potrava), (Chicago: American Hygiene Society, 1970) Pokud jde o otzku blkovin, Dr. Paavo Airola, uznvan autorita v oblasti vivy a prodn biologie, k: ,,Ped dvaceti lety byla doporuovan denn dvka blkovin 150 g, nyn vak klesla na 45 g. Pro? Protoe spolehliv svtov vzkumy potvrdily, e n organismus tolik blkovin nepotebuje a e skuten denn poteba je 30 a 45 gram. Nadmrn konzumace blkovin je tedy nejen pltvnm, ale ve skutenosti vn pokozuje tlo a m dokonce prokazatelnou souvislost s takovmi vraednmi nemocemi, jako rakovina a choroby srdce. Chceme-li, aby nae strava obsahovala denn 45 g blkovin, nen nutn jst maso. Meme je zskat z ist vegetarinsk stravy tvoen rznmi obilovinami, lutninami, oechy, zeleninou a ovocem.``/12 Mln vrobky, obiloviny, lutniny a oechy jsou koncentrovanmi zdroji blkovin. Napklad sr, arady a lutniny obsahuj ve stejnm vhovm mnostv vce blkovin ne prek, vepov maso nebo biftek.

A donedvna si lid zabvajc se vivou mysleli, e pouze maso, ryby, vejce a mln produkty dvaj plnou blkovinovou skladbu (obsahujc osm tzv. esencilnch aminokyselin, kter si tlo nedoke vytvoit) a e vechny rostlinn blkoviny nejsou plnohodnotn (postrdaj jednu nebo vce tchto aminokyselin). Vzkumy vdskho institutu Karolinska a nmeckho institutu Maxe Plancka vak ukzaly, e vtina druh zeleniny, ovoce, semen, oech a obilovin je vynikajcm zdrojem kompletnch blkovin. Ve skutenosti se rostlinn blkoviny vstebvaj snze ne blkoviny ivoin a nepinej s sebou dn jedy. Jestlie jte dostatek pirozen stravy, pak je tm vyloueno, e by v organismus dostval mlo blkovin. Pamatujte, e pvodnm zdrojem vech blkovin je rostlinn e. Vegetarini je jednodue jed ,,pmo``, msto aby je zskvali a pojdnm zvat, kter se iv rostlinami. Pli mnoho blkovin ve strav dokonce sniuje lidskou energii. V srich porovnvacch test provedench Dr. Irvingem Fisherem z univerzity v Yale bylo zjitno, e vegetarini pracuj dvakrt tak lpe ne lid ivc se masem. Kdy Dr. Fisher snil jejich spotebu zvecch blkovin o 20%, stoupla jejich vkonnost o 33%. /13 Nespoetn dal studie prokzaly, e sprvn vegetarinsk strava poskytuje vce energie ne masit. Dr. J. Iotekyo a V. Kipani z Bruselsk univerzity ve sv studii ukzali, e vegetarini jsou schopni vykonvat fyzick testy 2 x a 3 x dle ne masoravci a zotavuj se 3 x rychleji ne lid pojdajc masitou stravu. /14 Ekonomika Maso poslou k nasycen pouze nkolika na kor mnoha jinch. Obilm, kter by mohlo uivit mnoho lid, se vykrmuje dobytek na porku. Podle informac sestavench americkm ministerstvem zemdlstv jde vce ne devadest procent vech obilovin vyprodukovanch v Americe na vkrm zvat, kter skon na jdelnch stolech - hlavn krav, prasat, ovc a kuat. /15 Ve Velk Britnii je to 85%. Ji samotn zkrmovn obil jako prostedku k produkci masa je neuviteln nkladn. sla americkho ministerstva zemdlstv kaj, e za kadch 16 kg obil, sloucch k vkrmu dobytka, zskme nazpt pouze 1 kg masa. /16 V knize Strava pro malou planetu ns Frances Moore Lapp vyzv, abychom si pedstavili, jak sedme u 200 g bifteku. ,,Potom si pedstavte mstnost naplnnou 45 a 50 lidmi s przdnmi miskami ped sebou. Za ,,vykrmovac cenu`` vaeho bifteku by se kad z tchto misek mohla naplnit vaenou obilnou ka.``/17 Vyspl stty ale takto pltvaj nejen svm vlastnm obilm, ale dovej tak rostlinn krmivo bohat na blkoviny z chudch zem. Dr. Georg Borgstrom, autorita v geografii potravin, odhaduje, e cel tetina rody podzemnice olejn v Africe (obsahujc stejn mnostv blkovin jako maso) kon v aludcch dobytka a drbee v zpadn Evrop. /18 V rozvojovch zemch lovk spotebuje piblin 200 kg obil ron, vtinu z toho pmou spotebou. Prmrn Evropan nebo Amerian vak naproti tomu spotebuje ron asi 1000 kg obil, jak zdrazuje odbornk v otzce svtovch potravin Lester Brown. Devadesti procenty z toho vak nejprve nakrm zvata ve vkrmnch. Prmrn Evropan nebo Amerian pojdajc maso, k Brown, spotebuje ptkrt vce potravinovch zdroj ne prmrn obyvatel Kolumbie, Indie, nebo Nigrie. /19 Tyto skutenosti vedly odbornky k zvru, e svtov problm hladovn je umle navozen. Dnes produkujeme vce ne dost potravy pro vechny lidi na tto planet - ale zachzme s n velmi marnotratn. Harvardsk odbornk v oblasti vivy Jean Mayer odhaduje, e snen produkce masa o pouhch 10% by uvolnilo dostatek obil k viv edesti milin lid. /20 Jinou dan, kterou platme za pojdn masa, je zhorovn ivotnho prosted. Siln zneitn stoky a odpadn vody z jatek a vkrmen vn zneiuj potoky a eky. Rychle vychz najevo, e vodn zdroje jsou nejen zneiovny, ale tak zbyten vyerpvny a v tomto smru pin masn prmysl velk kody. Georg Borgstrom k, e ivoin vroba je pinou desetkrt vtho zneitn ne obydlen oblasti a zpsobuje tikrt vt zneitn ne prmysl. /21 Paul a Anne Ehrlichovi ve sv knize Populace, zdroje a ivotn prosted uvdj, e vypstovn 1 kg penice vyaduje pouze 60 kg vody, zatmco k produkci 1 kg masa je poteba 2500 a 6000 kg vody. /22 V roce 1973 New York Post odhalil otesn zneuvn tto nejcennj suroviny - jedna velk kuec farma ve Spojench sttech uvala denn 455 milin litr vody, co je mnostv, kter by zsobilo msto s 25 000 obyvateli. /23 Pestame se nyn vnovat geopolitick situaci a pojme se podvat do prmrnho americkho obchodu. 1 kg svkovho bifteku tu stoj asi 4 dolary, zatmco suroviny, ze kterch lze pipravit

lahodn, vivn vegetarinsk jdlo stoj v prmru mn ne 2 dolary za kilogram. tvrtkilov bochnk domcho sra stojc 60 cent zabezpe 60% minimln denn doporuen dvky blkovin. Vegetarinstv by prmrnmu Amerianovi uetilo alespo nkolik tisc dolar ron a destky tisc dolar za cel ivot. spory americkch spotebitel by celkem dosahovaly milin dolar ron. To sam plat pro spotebitele na celm svt. Uvme-li to vechno, je tk si pedstavit nkoho, kdo by se po tom vem nestal vegetarinem. Etika Pro vtinu lid jsou etick dvody pro vegetarinstv nejdleitj ze vech. Etickm potkem vegetarinstv je poznn, e i ostatn tvorov ct a e jejich pocity jsou podobn naim. Tak si lovk uvdomuje, e svm jednnm u nechce zpsobovat bolest ostatnm. Esej Etika vegetarinstv z asopisu Vegetarinsk spolenosti Severn Ameriky odsuzuje ,,lidsk poren zvat``. ,,Mnoho lid je v souasnosti ukolbno pocitem sebeuspokojen s pesvdenm, e zvata jsou nyn porena, humnnm zpsobem`, a tak odmtaj vechny morln argumenty proti pojdn masa. Skuten fakta o ivot a smrti nevinnch zvat vak hovo sama za sebe. Cel ivot vznnch zvat urench na porku je nepirozen. Zvata jsou umle oplodovna a plemenna, kastrovna, vykrmovna s psadou hormon, aby rychle ztloustla, a po dlouh cest dopravena na jatka, kde je ek smrt. Pchky, elektrick oky, ohbn ocas, teror a hrza ve velkokomplexech je i doposud soust, modernho` chovu, pepravy a poren zvat. Toto vechno pijmat a stavt se pouze proti bezcitn brutalit poslednch nkolika sekund zvecho ivota je pekrucovn slova, humnn`.`` Pravda o poren zvat je okujc. Modern vybaven jatka pipomnaj spe vjevy z pekla. Jec zvata jsou omraovna dery kladiv, elektrickmi oky nebo uspvacmi zbranmi. Pak jsou jet poloiv vyzdviena za nohy do vzduchu a pomoc mechanickch pepravnch systm jsou vlena tovrnami smrti. Jsou jim zaiva useknuta hrdla a zatmco krvcej, je jim odezvno maso. Pro nen mrzaen a zabjen hospodskch zvat regulovno stejnmi pravidly, jak jsou urena pro blaho domcch zvecch milk? Mnoho lid by se bezpochyby stalo vegetariny, kdyby navtvili jatka, nebo kdyby osobn museli zabt zvata, kter jed. Pro vechny, kte jed maso, by takov exkurze mly bt povinn. Pythagoras, znm svmi objevy v geometrii a matematice, ekl: ,,, moji brati, neposkvrujte si sv tla hnmi pokrmy. Mme obil, mme jablka ohbajc vtve svoj vahou a hrozny nalvajc se na rvch. Jsou zde lahodn vonc byliny a zeleniny, kter meme vait a zjemnit na ohni, a ani nm nen odprno mlko nebo matedoukou vonc med. Zem poskytuje tde bohatstv potravin a nabz nm hostiny i bez krveprolit; pouze zvata uspokojuj svj hlad masem, a dokonce ani ne vechna, protoe kon, dobytek a ovce ij z trvy.`` V jedn eseji nazvan O jeden masa msk autor Plutarch pe: ,,Jak se vbec dokete ptt, jak dvod ml Pythagoras k odmtn masa? Mne spe pekvapuje, co zpsobilo a jak bylo rozpoloen mysli lovka, kter se poprv sty dotkl usedl krve a pinesl ke svm rtm maso zabitho stvoen, kter poloil na stl mrtv, nechutn tla a odvil se nazvat jdlem a ivinami ty sti, je ped nedvnem buely a nakaly, pohybovaly se a ily... Je jist, e nejme ze sebeobrany lvy a vlky, spe naopak, tato zvata ignorujeme a zabjme nekodn, krotk stvoen bez drp a zub, kter ns vbec neohrouj. Kvli kousku masa je pipravme o slunce, o svtlo a o ivot, na kter maj prvo.`` Plutarch potom vyzval masoravce: ,,Jestlie prohlaujete, e jste pro tuto stravu stvoeni od prody, pak si sami zabijte to, co chcete jst. Udlejte to vak prostedky, ktermi vs proda vybavila, bez kyje, noe nebo sekery.`` Bsnk Shelly byl odevzdanm vegetarinem. Ve sv eseji Obhjen pirozen stravy pe: ,,A se zastnce zvec stravy sm pinut k rozhodujc zkouce sv zpsobilosti a jak doporuuje Plutarch, a rozerve iv jehn svmi zuby a s hlavou ponoenou do jeho vnitnost a ukoj svou ze horkou krv... potom, jedin potom, by byl dsledn.`` Lev Nikolajevi Tolstoj napsal, e ,,zabjenm zvat kvli jdlu v sob lovk nevyhnuteln potlauje svoji nejvy duchovn schopnost - soucit a milosrdenstv k ivm stvoenm jako je on sm - a otupovnm svch vlastnch cit se stv krutm``. Tak upozornil, e ,,pokud jsou nae tla ivmi hrobkami zabitch zvat, jak meme oekvat, e na Zemi zavldnou ideln podmnky``? Jestlie ztrcme ctu k ivotu zvete, ztrcme ctu i k ivotu lovka. Ped estadvaceti stoletmi ekl Pythagoras: ,,Ti, kdo zabjej zvata, aby jedli jejich maso, maj sklon vradit sv blin.`` Mme strach ze zbran, bomb a raket neptele, ale meme zavrat oi ped bolest a strachem, kter my sami pinme tm, e kad rok vradme 1,6 miliardy savc a 22,5 miliardy drbee? /24 Kadm rokem

stoup poet zabitch ryb do bilin. A co ci o destkch milin zvat zabitch kadoron v ,,murnch`` vzkumnch laborato nebo pro koeinu nebo zastelench pi ,,sportu``. Meme snad popt, e takov zachzen se zvaty jenom stupuje na surovost a krutost? Leonardo da Vinci napsal: ,,lovk je zajist pnem tvorstva, nebo ve sv brutalit ped vechna zvata. ijeme ze smrti jinch. Jsme jako pohebit!`` A dodal: ,,Pijdou doby, kdy se lid budou dvat na zabit zvete jako se dvaj na zabit lovka.`` Mahtma Gndh ctil, e etick principy jsou pro celoivotn rozhodnut k pechodu na vegetarinstv silnj podporou neli zdravotn dvody. ,,Ctm,`` ekl, ,,e duchovn pokrok na jistm stupni vyaduje, abychom pestali zabjet nae blin tvory pro uspokojovn tlesnch poteb.`` Prohlsil tak: ,,Velikost nroda a jeho morln vysplost meme posuzovat podle toho, jak zachz se zvaty.`` Nboenstv Vechna dleit psma lovku pikazuj, aby il bez zbytenho zabjen. Star Zkon k: ,,Nezabije``. Toto se bohuel myln vykld pouze jako odkaz na vradu. Ale pvodn hebrejtina zn: lo tirtzach, co v doslovnm pekladu znamen ,,nezabije``. pln hebrejsko-anglick slovnk Dr. Reubena Alcalayho k, e slovo tirtzach, zejmna v klasickm hebrejskm uit, se vztahuje na ,,jakkoliv druh zabjen`` a nikoliv nezbytn jen na vradu lovka. Akoliv Star Zkon obsahuje jist nazen ohledn pojdn masa, je jasn, e idelnm stavem je vegetarinstv. V knize Genesis (1,29) nalzme, jak Bh samotn prohlauje: ,,Dal jsem vm na cel zemi kadou bylinu nesouc semena i kad strom, na nm rostou plody se semeny. To budete mt za pokrm.`` I v dalch knihch Bible velc prorokov pojdn masa odsuzuj. Pro mnoho kesan je hlavnm kamenem razu vra, e Kristus jedl maso a dle mnoho odkaz na pojdn masa v Novm Zkon. Ale podrobnj studium pvodnch eckch rukopis ukazuje, e velk vtina slov peloench jako ,,maso`` jsou trophe, brome, a jin slova, kter jednodue znamenaj ,,potrava`` nebo ,,jeden`` v nejirm slova smyslu. Napklad v Evangeliu sv. Luke (8,55) teme, e Je vzksil enu ze smrti a ,,nadil, aby j dali maso``. Pvodn eck slovo, pekldan jako ,,maso`` je phago, co znamen pouze ,,jst``. eck vraz pro ,,maso`` je kreas a nikdy se nepouv ve spojen s Kristem. Nikde v Novm Zkon neexistuje dn pm dkaz, e by Je jedl maso. Je to v souladu se slavnm proroctvm Izaie o Jeov pchodu: ,,Panna pone a porod syna a d mu jmno Immanuel. Bude jst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zl a volit dobr.`` (Iz 7,14) V knize Takto promluvil Mohammed (peloil Dr. M. Hafiz Syed) se ci proroka Mohammeda dotazuj: ,,Vpravd, existuj odmny za nae dobrodin, kter inme tynocm a za to, e jim dvme pt vodu?`` A Mohammed odpovd: ,,Za dobrodin prokzan jakmukoliv zveti pichz odmna.`` Pn Buddha je znm zvlt svm kznm proti zabjen zvat. Ustanovil nensil (ahi s) a vegetarinstv jako zkladn krok na cest k seberealizaci a vyslovil dv zsady: ,,Neporej vola, kter oe tv pole`` a ,,Neoddvej se ravosti, kter vede k zabjen zvat``. /25 Nensil jako etick zklad vegetarinstv zdrazuj tak vdsk psma Indie. ,,Maso nikdy nelze zskat bez ublen ivm stvoenm,`` stoj v Manu-sanhit, star indick sbrce zkon, ,,proto nech se lovk vyhb povn masa.`` V jin sti Manu-sanhit upozoruje: ,,Jestlie nkdo dobe uv ohavn pvod masa a vykrmovn a zabjen ivch bytost, nech zcela pojdn masa zanech.`` V Mahbhrat (epick bsni obsahujc 100 000 ver, o kter se k, e je nejdel bsn na svt) se vyskytuje mnoho pokyn proti zabjen zvat. Nkter pklady: ,,Ten, kdo si peje udrovat maso svho tla pojdnm masa z tl jinch bytost, ije v utrpen a u se narodil v jakmkoliv ivotnm druhu.`` ,,Kdo me bt krutj a sobetj ne ten, kdo udruje sv tlo pojdnm masa z tl nevinnch zvat?`` ,,Ti, kdo tou mt dobrou pam, krsu, dlouh ivot, pevn zdrav a tlesnou, morln a duchovn slu, by nemli jst zvata.`` Kad iv bytost m dui. V Bhagavad-gt Krna popisuje dui jako zdroj vdom a jako aktivn princip, kter oivuje tlo kad iv bytosti. Podle Vd pechz due evolunm vvojem z tl nich ivotnch druh do vych, a doshne tla lidskho. Pouze v lidsk podob potom due me obrtit sv vdom k Bohu a v okamiku smrti me bt pemstna zptky do duchovnho svta. rla Prabhupda ve svch vkladech ke rmad-Bhgavatamu k: ,,Vechny iv bytosti mus naplnit uritou dobu, po kterou jsou uvznny v uritm druhu hmotnho tla. Mus zavrit dobu vymezenou k ivotu v pslunm tle a teprve potom se mohou povit do jinho tla. Zabjen zvat nebo jakkoliv jin iv bytosti pouze zabrauje tomuto procesu, nebo nezavrili dobu urenou pro

uvznn v uritm tle. Nikdo by proto neml zabjet tla pro svj smyslov poitek, protoe tm se zaplt do hn innosti. Krtce, zabit zvete peruuje jeho evoluci ivoinmi druhy a ten, kdo zabj, bude neustle trpt nsledky za takov hn jednn.`` V Bhagavad-gt (5.18) Krna vysvtluje, e duchovn dokonalost zan tehdy, kdy lovk doke vidt, e jsou si vechny iv bytosti rovny: ,,Dky sprvnmu poznn spatuj moud v uenm a pokornm brhmanu, krv, slonu, psu a pojdai ps jedno a tot.`` Krna ns tak pouuje, abychom pijali zsady duchovnho vegetarinstv, kdy k: ,,S lskou a oddanost Mi nabdni ovoce, kvtinu, lstek nebo vodu a J to pijmu.`` Karma Sanskrtsk slovo karma znamen ,,in``, nebo pesnji jakkoliv hmotn jednn, kter pin nsledek, poutajc ns k hmotnmu svtu. Akoliv je pedstava karmy veobecn spojovna s vchodn filozofi, tak mnoho lid na Zpad zan chpat, e karma je prodnm zkonem, podobn jako zkon gravitace, a nelze se mu vyhnout. Za kadou akci existuje reakce. Jestlie zpsobujeme bolest a utrpen jinm ivm tvorm, musme podle zkona karmy nsledn snet bolest a utrpen jak individuln, tak kolektivn. Sklidme co zasejeme, a v tomto ivot nebo v ptm, jeliko proda m svoji vlastn spravedlnost. Zkonu karmy neunikne nikdo krom tch, kte porozum, jak funguje. Vezmme nzorn pklad z Vd, abychom porozumli, jak me karma zapinit vlku. Obas vypukne v bambusovm lese por, kdy se o sebe tou stromy. Skutenou pinou ohn vak nejsou stromy, ale vtr, kter jimi pohybuje. Stromy jsou pouze nstroji. Podobn meme ze zkona karmy odvodit, e Spojen stty a Sovtsk svaz nejsou skutenmi pinami napt, kter mezi nimi existuje, napt, kter me lehce rozntit lesn por nuklern vlky. Skutenou pinou je neviditeln vtr karmy, kter vytvej zdnliv nevinn obyvatel celho svta. Podle zkon karmy m eznick krmek nebo stnek s uzeninami (i mstn klinika, kde se provdj potraty - ale to by mohlo bt tma pro jinou knihu...) vce co init s hrozbou nuklern vlky ne Bl dm nebo Kreml. S hrzou se odvracme od obrzk nuklern vlky, ale kad den dovolujeme stejn dsiv masakry na jatkch na celm svt. Kdy lid jed maso, tvrd, e oni zvata nezabjej. Kdy ale toto maso v obchod kupuj, plat vlastn nkoho jinho, aby za n zabjel a vichni si tak pivolvaj nsledky karmy. Me to bt snad nco jinho ne pokrytectv, demonstrovat za mr a potom jt ke stnku na prek nebo dom na grilovan biftek? Je to stejn fale, jakou zavrhuje George Bernard Shaw: Nedli za nedl o svtlo snan prosme, aby nm kroeje vedlo cestou, j krme; a po krk u mme vlek, dle bojovat nechceme, pitom vak mrtvolou za mrtvolou rdi se nacpeme. Jak k rla Prabhupda ve svch vkladech Bhagavad-gty: ,,Ti, kdo zabjej zvata a zpsobuj jim zbytenou bolest - jako teba lid na jatkch - budou stejnm zpsobem zabiti v ptm ivot a i v mnoha dalch, kter pijdou... V idovsko-kesanskch psmech se jasn uvd ,,Nezabije``. Nicmn i nboent vdcov, kte se vymlouvaj vemi monmi zpsoby, se oddvaj zabjen zvat a pitom se sna vypadat jako svat lid. Tato fraka a petvka zpsobuje v lidsk spolenosti ohromn katastrofy, jako teba velk vlky, kdy spousty lid jdou na bitevn pole a zabjej jeden druhho. Nyn objevili atomovou bombu, kter jednodue ek na pouit a hromadn znien.`` Takov jsou inky karmy. Ti, kdo chpou zkony karmy, vd, e mr nepinesou smlouvy a mrov pochody, ale vzdlvac kampa o dsledcch vradn nevinnch zvat (a nenarozench dt). Pouze to me postupn zabrnit narstn patn karmy. K vyeen svtovch problm je poteba lid s istm vdomm, kte vid, e prav problm je duchovn. Hn lid budou vdy existovat, avak nemli by zastvat pozice vdc. Jednou z nejbnjch nmitek proti vegetarinstv je to, e i vegetarini mus zabjet rostliny, co je tak nsil. Jako odpov lze poznamenat, e vegetarinsk jdla jako zral ovoce a mnoh zeleniny, oky, obiloviny a mlko nevyaduj dn zabjen. Avak i v ppadech, kdy se rostlin odejme ivot, je zpsoben bolest mnohokrt men ne pi zabit zvete, a ji vbec ji nelze srovnat s utrpenm zvat, kter jsou po cel svj ivot chovna na porku. Rostliny maj mnohem mn vyvinut vdom a stoj ve vvojovm ebku mnohem ne. Je pravda, e vegetarini musej zabjet njak rostliny, co je tak nsil, ale nco jst musme a Vdy kaj jvo jvasya jvanam: jedna iv bytost je potravou pro jinou v zpase o existenci. Take

problm nen v tom, jak zabrnit vekermu zabjen - co je nemon - ale jak pi zajiovn potebn vivy tla zpsobovat jinm tvorm co nejmen utrpen. Zabjen jakhokoliv ivota, dokonce i rostlin, je zajist hn, ale Krna, Nejvy Vldce, ns oprost od hchu, kdy Mu jdlo s lskou obtujeme. Jeden jdla, kter bylo nejdve obtovno Pnu, je nco jako vojkovo zabjen v dob vlky. Kdy d velitel ve vlce nkomu rozkaz, aby zatoil, poslun vojk, kter zabije neptele, dostane medaili. Avak jestlie stejn vojk zabije nkoho z vlastn vle v dob mru, bude potrestn. Podobn, jme-li pouze prasdam, nedopoutme se dnho hchu. Toto je potvrzeno v Bhagavad-gt (3.13): ,,Oddan Pna jsou oprotni od vech hch, ponvad jed potravu, kter byla nejdve obtovna. Avak ti, kte pipravuj jdlo pro svj smyslov poitek, jed zajist pouze hch.`` Vegetarinstv je tedy pouhm zatkem. Vce ne vegetarinstv Nad zjmy zdrav, ekonomiky, etiky, nboenstv a dokonce i karmy m vegetarinstv vy, duchovn rozmr, kter nm me pomoci vyvinout pirozen vdom a lsku k Bohu. rla Prabhupda nm ve svch vkladech ke rmad-Bhgavatamu k: ,,lovk je uren k seberealizaci, a proto by neml jst nic, co nebylo nejprve nabdnuto Pnu. Pn pijm od svho oddanho jdlo pipraven ze zeleniny, ovoce, mlnch produkt a obilovin. Mohou Mu bt obtovna rzn jdla a kdy je Pn pijme, oddan je me jst jako prasdam, m se postupn odstran veker utrpen v zpase o existenci.`` Krna sm potvrdil duchovn podstatu prasdam, kdy se ped vce ne pti sty lety zjevil na tomto svt jako r aitanja Mahprabhu: ,,Kad z vs to ji jedl nkdy ped tm, avak nyn tyt suroviny a psady dostaly mimodnou chu a neobyejnou vni. Jenom je ochutnejte a uvidte ten rozdl. Samotn vn t mysl, o chuti ani nemluv, a dv nm zapomenout na vechny ostatn rozkoe. To proto, e se jich dotkl transcendentln nektar Krnovch rt a prostoupil je vemi Krnovmi vlastnostmi.`` Obtovan jdlo, tradin nazvan prasdam, ,,Bo milost``, nepin jen zdrav ivot vegetarina, ale tak realizaci Boha. Nen pouhm jdlem pro hladovjc masy, ale tak duchovn potravou pro kadho. Kdy Krna pijm obtovn, vkld do obtovanho jdla svou vlastn Boskou pirozenost. Prasdam se proto neli od Krny samotnho. Ze soucitu k uvznnm dum v tomto hmotnm svt pichz Krna v podob prasdam, abychom Ho mohli poznat pouhm jedenm. Prasdam vyivuje tlo duchovn. Pijmnm prasdam se nejenom ni nsledky minulch hnch innost, ale tlo se tak stv imunn vi hmotnmu zneitn. Jako ns okovac ltka me ochrnit ped epidemi, jeden prasdam ns ochrauje ped iluz a vlivy hmotnho pojet ivota. Proto lovk, kter j pouze jdlo obtovan Krnovi, me zruit vechny reakce za sv minul hmotn innosti a snadno dlat pokroky v seberealizaci. Protoe ns Krna osvobozuje od nsledk karmy neboli od materilnch innost, meme lehce pekonat iluzi a oddan Mu slouit. lovk, kter jedn bez karmickch nsledk, me sv vdom spojit s Bom a bt si neustle vdom Jeho osobn ptomnosti. To je skuten prospch, kter pin prasdam. Ten, kdo j prasdam, prokazuje ve skutenosti oddanou slubu Pnu a zajist se mu dostane Pnova poehnn. rla Prabhupda asto kal, e i jedinm ochutnnm prasdam meme uniknout z kolobhu rozen a smrt, a e i nejhnj osoba se me stt svatou tm, e bude pijmat pouze prasdam. Vdsk psma se zmiuj o mnoha lidech, jejich ivoty se zmnily dky prasdam, a kterkoliv oddan Krny potvrd duchovn slu prasdam a to, jak inek mlo na jeho ivot. Nejvy dokonalost vegetarinsk stravy je jst vhradn prasdam. Holubi a opice jsou konec konc tak vegetarini, take samotn promna ve vegetarina nen jet tm nejvym. Vdy ns informuj, e smyslem lidskho ivota je probudit v dui jej pvodn vztah k Bohu. Kdy pes vegetarinskou stravu dospjeme k pijmn prasdam, tehdy nm nae stravovn me pomoci k dosaen tohoto cle. Poznmky a odkazy 1) Journal of the American Medical Association, vydavatel: Diet and Stress in vascular disease. JAMA 176: 134-35, 1961. 2) Inter-Society Comission for Heart Disease Resources. Zprva Komise mezinrodn spolenosti pro len onemocnn srdce: Zkladn prevence arteriosklerotickch onemocnn. Obnk 42: A53-95, prosinec 1970; tak Senate Select Commitee on Nutrition and Human Needs: Dietary Goals for the United States. U. S. Government Printing Office, Washington D. C., 20402, 1977. 3) Nasycen tuky se nachzej hlavn, avak nikoli vlun, v jdlech zvecho pvodu; hydrogenovan tuky se nachzej v prmyslov pipravovanch potravinch; cholesterol se nachz pouze ve zvecch produktech.

4) Kaare R. Norum, What is Experts' Opinion on Diet and Coronary Heart Diseases? Journal of the Norwegian Medical Association, 12. nora 1977. 5) C. R. Sirtori a kolektiv, Soybean Protein Diet in the Treatment of type II Hyperlipoproteinamenia, The Lancet 1 (8006): 275-7, (5. nora 1977). 6) R. L. Phillips, Role of Lifestyle and Dietary Habits in Risk of Cancer Among Seventh--Day Adventists, Cancer Research 35:3513, (listopad 1975); Morton Mintz, Fat Intake Seen Increasing Cancer Risk, Washington Post, 10. z 1976. 7) M. J. Hill, Bacteria and the Aetiology of Cancer of the Large Bowel, Lancet, 1:95-10C, 1971. 8) Citace z l. Cancer and Other Diseases from Meat Consumption, Blanche Leonardo, Ph. D. 1979, str. 12. 9) M. Jakobson, How Sodium Nitrate Can Affect Your Health, (Washington, D. C.: Center for Science in the public interest, 1973); W. Linjinsky a S. S. Epstein, Nitrosamines as Environmental Carcinogens, Nature, slo 225 (1970), str. 21-23; Commitee on Nitrate Accumulation, National Academy of Sciences, 2101 Constitution Ave., Washington, D. C., 20418, 1972, a Lancet, Nitrate and Human Cancer, 2 (8032): 281, 6. srpna 1977. 10) Gary a Steven Nullovi, Poison in Your Body, Arco Press, 1977, str. 52. 11) American Academy of Sciences, Diet, Nutrition, and Cancer, National Research Consul, National Academy Press, Washington, erven 1982. 12) Dr. Paavo Airola, Health Forum, Vegetarian Times, srpen 1982, str. 67. 13) Irving Fisher, The Influence of Flesh Eating on Endurance, Yale Medical Journal, 13 (5); 205-221 (bezen 1907). 14) J. L. Buttner, A Fleshless Diet: Vegetarianism as a rational dietary, Frederick A. Stokes Company, New York, 1910, str. 131-132. 15) Frances Moore Lapp, Diet for the Small Planet, (New York Ballantine Books, 1975), str. 12. 16) tamt, str. 10. 17) tamt, str. 235. 18) Georg Borgstrom citovan v knize Diet for the Small Planet, Frances Moore Lapp, str. 25. 19) Lester Brown citovan v knize Vice Sussmana, The Vegetarian Alternative, (Rodale Press, 1978), str. 234. 20) Dr. Jean Mayer citovan v Dietary Goals for the U. S. , (Washington, D. C.: nor 1977), str. 44. 21) Georg Borgstrom citovan v knize F. M. Lappho Diet for the Small Planet, str. 32. 22) Paul a Anne Ehrlichovi, Population, Resources, Environment, W. H. Freeman and Company, 1970, str. 64. 23) Food Price Rises, Sylvia Porterov, New York Post, 27. ervenec, 1973. 24) Tyto daje o domcch zvatech a drbei, zabitch kad rok, byly sestaveny ze statistik FAO Production Yearbook, sv. 38, statistick srie . 61, Food and Agriculture Organization of the United Nations Rome, str. 226-47. daje o poren zvat shromdn v tto publikaci jsou zskny z 200 zem a oblast. Odhady vyhotovila FAO pro zem, kter zprvy nepodvaj, i pro zem, kter podaly sten daje. Pro informaci naich ten uvedeme ze statistiky FAO mnostv zabitch zvat nkterch hlavnch druh v roce 1984: krvy a telata 229 249 000; buvoli 7 269 000; ovce 409 500 000; kozy 177 296 000; prasata 765 424 000; kon 4 032 000; kuata 21 902 400 000; kachny 234 000 000; a krocani a krty 372 300 000. Msto poetnch daj o konch a drbei zabitch na svt kad rok uvd FAO Production Yearbook hmotnost vyprodukovanho koskho a drbeho masa. V roce 1984 to bylo na celm svt 504 000 tun koskho masa a 29 958 000 tun drbeho (kuata 27 378 000 tun; kachny 390 000 tun; krocani a krty 2 190 000 tun). Tuna masa tvo v prmru sedm kon, 800 kuat, 600 kachen nebo 170 krocan. 25) Je zajmav poznamenat, e vdsk psma povauj Buddhu za inkarnaci r Krny. Buddhovo sestoupen je pedpovzeno ve rmad-Bhgavatamu a velk duchovn uitel rla Dajadva Goswami pozdji napsal ve svch modlitbch k Pnu Krnovi: ,, mj Pane, Bosk Osobnosti, vechna slva Tob. Ze soucitu se zjevuje v podob Pna Buddhy, abys zastavil zvec obti.``

Chrm u vs doma KDY host navtv Krnv chrm poprv, jsou pochopiteln asto v rozpacch kdy vid, jak se obtuj vegetarinsk jdla Bostvm na olti. Potebuje snad vemohouc, vevdouc a vudyptomn Pn na malou misku re a zeleniny? Dostal najednou hlad? Nevytv snad neustle nessln tuny potravy? Nen Bh sobstan? Potebuje snad Krna toto jdlo? Ve skutenosti ns Krna o tyto obti ned proto, e by poteboval nai ri a zeleninu, ale protoe chce vidt nai oddanost. V Bhagavad-gt (9.26) k: ,,Jestlie Mi nkdo s lskou a oddanost obtuje lstek, kvtek, ovoce nebo vodu, pijmu to.`` Tm, e ns Krna d, abychom Mu nabzeli potravu, ns vlastn vybz k obnoven naeho vnho lskyplnho vztahu k Nmu. Zpotku to meme dlat spe z povinnosti s trochou vry, ale kdy nae vdom zesl, budeme to dlat se skutenou oddanost a lskou. Svmu milmu nabzme pirozen jen to nejlep, stejn tak i oddan nabz Krnovi to nejlep co m, nejen jdlo, ale i vechny sv innosti, svj veker majetek, svj ivot. Pro obtovn si nejprve vyhradme vhodn msto. Me to bt teba jen men stolek, na kter polome pkn zarmovan obrzek Krny. Meme pout teba ten, kter je na stran tto knihy. Po Krnov levici vidme rmat Rdhrn. Je Krnovou energi blaenosti a Ona dv istm oddanm lsku k Bohu. Na olt meme tak pidat i obrzek duchovnho uitele. Duchovn uitel pijm ob svho ka a nabz ji svmu vlastnmu duchovnmu uiteli, kter ji zase nabz svmu duchovnmu uiteli... Tmto zpsobem ob postupuje posloupnost duchovnch uitel, a dospje ke Krnovi. Oddan v hnut Har Krna uctvaj vdy obrzek rly Prabhupdy, zakladatele-rji Mezinrodn spolenosti pro vdom Krny (ISKCON). Duchovn mistr, kter je ptomn na tomto svt, ns me osobn vst k dokonalosti v duchovnm ivot. rla Prabhupda podal ped tm ne opustil tento hmotn svt nkter sv ky, aby se stali duchovnmi mistry a roziovali vdskou filozofii dle. O poten Krny meditujte ji od chvle, kdy nakupujete. Snate se koupit nejlep erstv ovoce a zeleninu. Ve velkoprodejnch nakupujte obzvlt pozorn a peliv vybrejte. Je poteba vdt vce o potravinch, kter kupujeme. Sname se vyhnout nejen vemu masu, rybm a vejcm, ale tak vem vrobkm, kde jsou ivoin produkty pimchny. Napklad syidlo (vyrb se z obsahu telecch aludk) se pouv pi vrob tm vech druh sra, elatina (z vaench kost, kopyt a roh) se pouv ke ztuovn jdel a pidv se napklad i do ovocnch jogurt a lecitin (vyrb se z vajec s vjimkou ,,sojovho lecitinu``) se tak pidv do mnohch potravinskch vrobk. Nic z toho nememe obtovat Krnovi, stejn tak jako ve, co obsahuje cibuli, esnek nebo houby. Takov potrava nle podle Vd do kvality vn a nevdomosti a pro obtovn je nevhodn. Pozor dejte tak na ivoin tuky, kter jsou tak pidvny do mnoha vrobk. Jestlie m vrobek nepopsan obal, je lpe ho nekupovat: vrobce si nepeje, abyste vdli, co vechno je uvnit. Proto je lpe nakupovat jen zkladn potraviny: mouku, ri, hrch, cukr, rostlinn olej, oechy, rozinky, mlko, mslo, nemchan koen, erstv ovoce a zeleninu. Mme-li zahrdku, pro pro Krnu nco nevypstovat? Domc ovoce a zelenina je vdy nejlep. Kdy mme vechno potebn, mete zat vait. Zde je nkolik zsad, kter dodrujeme, kdy vame pro Krnu v naich chrmech: * Kucha medituje o Krnov poitku, nikoliv o vlastnm: ,,Mj Pn mi milostiv poskytl vechny suroviny, proto jich pouiji a uvam tak, aby byl spokojen.`` Nemluv zbyten, jen opakuje nebo naslouch Har Krna mante. Nkdy tak poslouch vainavskou hudbu a to mu pomh stle vzpomnat na Pna. * istota m blzko ke zbonosti. Kucha by ml mt ist tlo i mysl a ml by v kuchyni nosit ist aty. Vlasy by mly bt vzadu svzan, aby nepadaly do jdla a ohn. Kuchy a kuchysk poteby by mly bt dokonale ist, proto je teba vnovat trochu asu itn a klidu ped tm, ne zaneme vait. ,,Krna pijme velice jednoduchou ob z ist kuchyn,`` kal rla Prabhupda, ,,ale nepijme komplikovanou ze pinav.`` * Prasdam (jdlo ji obtovan) a bhoga (jdlo dosud neobtovan) se nikdy nemchaj. Nen vhodn nabzet Krnovi tot jdlo dvakrt, take prasdam uchovvme ve zvltnch ndobch a jet lpe tak na zvltnm mst, aby se s bhogou nhodou nesmchalo. * Mon vs trochu pekvap, e kucha nikdy jdlo ped obtovnm neochutnv - ani aby vyzkouel, zda je sprvn okoenn. Kuchaskmu umn se mus nauit dodrovnm receptu, zkuenostmi

a podle rad odbornk. Krna mus bt prvn, kdo si pochutn. Pokud se nco odebere jet ped obtovnm, je cel pokrm zneitn a neme se ji obtovat. Kdy je jdlo hotov, je as obtovn. V chrmech Krnovi obtujeme jdlo v miskch, kter slou vhradn k tomuto elu, to znamen, e z nich nikdo jin nej. Po dobu obtovn zstv zbytek jdla v hrncch. Pi zjednoduenm obtovn v domcch podmnkch polote ped obrzek na olti Krnv tal nebo misky s jdly a malou sklenici se studenou vodou k pit. K tali pidme liku s trochou soli a pepe v njak ndobce na dochucen. Mete tak zaplit jednu nebo dv vonn tyinky, aby vznikla pjemn atmosfra. Pak recitujte Har Krna mantru:

Har Krna, Har Krna, Krna Krna, Har Har Har Rma, Har Rma, Rma Rma, Har Har

Mantru opakujte tikrt. Potom na nkolik minut odejdte. Har Krna mantra je vlastn modlitba: ,,Moje mil Rdhrn a Krno, prosm, zamstnejte m ve Va oddan slub.`` m vce je nae vdom soustedno na poten Krny, tm vce Ho ob pot. Krnovi meme nabzet ta nejlep jdla, jak dovedeme pipravit, ale co Ho skuten pitahuje, je nae upmnost. Nae lska a oddanost jsou tmi hlavnmi psadami. r Krna je tak nazvn Bhavagrahi-danrdana, co znamen ,,Ten, Jeho potenm je oddanost Jeho oddanho.`` Kdy byl Krna ped 5000 lety ptomen na Zemi, Jeho ptel a ist oddan Vidura Mu nabzel banny. V Krnov ptomnosti ale propadl extzi oddanosti a z nepozornosti odhodil ovoce a nabzel slupky, kter Krna s chut sndl, protoe byly nabdnuty s lskou. Jin velk oddan, Santana Gosvm, byl tak chud, e mohl Krnovi obtovat pouze such apty. Krnovi ale chutnaly jako nektar, protoe je Santana nabzel s lskou. Kdy skonte obtovn, odneste Krnv tal z olte a prasdam pendejte. Krnovo ndob dkladn umyjte a ulote. Nyn mete zat rozdvat prasdam. Prasdam, kter pochz pmo z Pnova tale, se nazv mah-prasdam (mah znamen ,,velk`` a prasdam je ,,milost``) a m zvltn duchovn slu. Ten, kdo rozdv jdlo, by ml dbt na to, aby kad alespo trochu mah-prasdam dostal. rla Prabhupda popisuje v r aitanja-aritmrt, o em bychom mli pi pijmn prasdam pemlet: ,,Prasdam se neli od Krny. Proto by ml lovk msto pouhho jeden prasdam uctvat. Kdy pijmme prasdam, nemli bychom toto jdlo povaovat za obyejnou potravu. Prasdam znamen pze, milost. lovk by ml prasdam povaovat za Krnovu milost. Krna je velice laskav. V hmotnm svt jsou nae smysly pitahovny k rznm jdlm. Proto Krna tato jdla ochutnv a pak je nabdne zptky svm oddanm. Nae touha po dobrm jdle je uspokojena a jet navc tm zrove udlme pokrok v duchovnm ivot. Proto bychom nikdy nemli povaovat prasdam za obyejn jdlo.`` Jinmi slovy, kdy si pi jdle uvdomme, e prasdam je projevem Krnovy milosti, znamen to, e pestvme jst a zanme prasdam uctvat. Takovm uctvnm Pna, kter pichz v podob prasdam, lovk pot Krnu, a potme-li Krnu, pak budeme poteni i my. Toto je skuten jga, spojen s Nejvym Pnem. Jednoduchm zpsobem - obtovnm jdla - si uvdomme zklad vdskho uen: vechno pochz od Krny a vechno bychom Mu mli obtovat zptky pro Jeho poten. Kdykoliv vate, vate pro Krnu a jdlo Mu obtujte. Zanedlouho se v domov zane podobat chrmu a pjdete astn po va cest zptky k Bohu. rla Prabhupda, zakladatel-rja Mezinrodn spolenosti pro vdom Krny, rozdvajc prasdam svm km a hostm.

Vegetarinstv a hnut Har Krna BHAKTI-JGA, vda o oddanosti Krnovi, byla pedvna staletmi pro duchovn zdrav lidstva. lovka, kter se oddv rozmarm tla a mysli a zanedbv poteby due, povauje vdsk spolenost za nakaenho nemoc materialismu. Stejn jako lkai pedepisuj na njakou nemoc lk a zvltn dietu, vdt svtci doporuuj jako lk na materialistickou nemoc zpvn svatch jmen Krny a jako dietu prasdam. Vdsk psma pedpovdaj, e tento lk na lidsk utrpen se postupn roz do kadho msta a kad vesnice na svt. Jeho Bosk milost A. . Bhaktivdanta Swami Prabhupda, jdouc ve lpjch svch velikch duchovnch pedchdc, zasvtil svj ivot en vdom Krny. V roce 1965 opustil Indii a odjel do Spojench stt, aby pinesl vdom Krny lidem Zpadu, o co ho ped mnoha lety podal jeho

duchovn mistr, Jeho Bosk Milost Bhaktisiddhnta Sarasvat. rla Prabhupda se nenechal odradit ani pokroilm vkem a mnoha jinmi pekkami. Spolhal pln na milost r Krny a zapoal celosvtov hnut v podob Mezinrodn spolenosti pro vdom Krny (ISKCON). Mezi roky 1965, kdy rla Prabhupda piel z Indie do Ameriky, a 1977, kdy opustil tento svt, pedval plnost duchovnho ivota prostednictvm svch pednek, dopis, knih, magnetofonovch nahrvek a pedevm svm osobnm pkladem. Zaloil vce ne sto chrm, peloil tm osmdest svazk transcendentln literatury a zasvtil vce ne pt tisc k. rla Prabhupda vdl, e svt potebuje duchovn kulturu, kter se rychle vytrcela. V Indii vidl, jak se vdcov spolenosti, kte nemli ani vru ve vdsk uen, ani poznn o tom, jak ho pout, sna eit zkladn duchovn problmy hmotnm zpsobem. Vidl mladou generaci Ind, odvracejc se od vzneenho duchovnho ddictv a nachzejc oblibu v zpadnm materialismu a zrove mnoho lid na Zpad, zklamanch materialismem, hledajcch nov ivot s vymi hodnotami. rla Prabhupda si byl vech tchto problm velice dobe vdom a nabdl proto moudr een. Indii, kde se jet stle nachz urit duchovn vdom, ale zaostv technicky, pirovnval k chrommu lovku; a zpadn zem, kter vynikaj technickmi vymoenostmi, ale postrdaj duchovn vdom, ke slepmu. Kdy se chrom lovk se zdravm zrakem posad na ramena chodcho slepce, jsou jako jeden lovk, kter vid a chod. Mezinrodn spolenost pro vdom Krny je takov vidc a chodc lovk, vyuvajc to nejlep z Indie i ze Zpadu, aby oivil vdskou kulturu v Indii a rozil ji do celho svta. Vdom Krny nen nic suchho, kval asto rla Prabhupda. A prasdam bylo jednou z cest, ktermi sv tvrzen potvrzoval. Ukzal svm km, jak uvait spoustu druh vegetarinskch jdel, jak je obtovat Krnovi, Nejvymu Pnu, a jak se radovat z posvcenho jdla jako z Krnovy milosti. rla Prabhupda rd vidl, kdy jeho ci jedli pouze prasdam. Mnohokrt ho osobn vail a sm ho rozdval svm km. Satsvarpa dsa Gsvm popisuje ve druh sti knihy Prabhupada Nectar nladu, s jakou rla Prabhupda rozdval prasdam: ,,Rd dval prasdam pmo ze svch rukou a kad je s radost pijmal. Nebylo to pouh jdlo, nbr poehnn bhakti, esence oddan sluby. rla Prabhupda rozdval prasdam astn, klidn a nedlal rozdly. Kdy dval dtem, mlo to dvoj inek: dti jednak milovaly sladkou chu cukrov a zrove to chpaly jako zvltn pohotn od rly Prabhupdy, kter sedl na vjsasnu (mst, kde sed duchovn uitel) a sklnl se k nim. eny to milovaly, protoe se jim dostalo vzcn pleitosti pistoupit ble a nathnout svoji ruku ped Prabhupdu. Ctily se spokojen a ctnostn. Statn mui pistupovali jako nedokav dti, nkdy se vzjemn tlaili, jen aby obdreli Prabhupdovu milost. Pro Prabhupdu to byla vn a dleit vc a sm osobn dohlel na to, aby pro nj byl stle pipraven velik tal na rozdvn.`` Prasdam se nyn v hnut pro vdom Krny rozdv ve velkm, tak jak si to Prabhupda pl, a vechno to zaalo z jeho vlastnch rukou, kdy rozdval prasdam jednomu po druhm. rla Prabhupda uil, e nabzen prasdam ostatnm je dleitou soust vdom Krny. Duchovn hnut nen pln bez tdrho rozdvn posvcenho jdla. Pl si, aby oddan tde rozdvali prasdam pi kad pleitosti. S plnou vrou v duchovn slu prasdam a jeho schopnost pozdvihnout lidskou spolenost k Bomu vdom chtl dt ochutnat Krnovo prasdam celmu svtu. Na celm svt jsou pro veejnost denn oteveny dvee nvtvnkm ve vce ne dvou stech chrmech a na ticeti pti farmch hnut Har Krna a o nedlch zve kad stedisko nvtvnky na bohat hostiny. To je program, kter rla Prabhupda zapoal v roce 1966 v prvnm chrmu v New Yorku. Kad stedisko pod ron nkolik veejnch festival jako je napklad Ratha-jtra - festival voz, co je snad nejstar duchovn slavnost na svt. A nvtvnci mohou vdy ochutnat prasdam, kter se tde rozdv ve velkm. V roce 1979 uspodali oddan v Severn Americe ,,Indick festival``, kter od t doby cestuje hlavn po Spojench sttech a Kanad. Ve 20 hlavnch mstech pod 40 kulturnch program. V esti velkch stanech, mnoha stncch a na promtacch panelech se tisce lid seznamuj s vdskou kulturou tak, jak ji Zpadu pedstavil rla Prabhupda, prostednictvm divadelnch her, tance, hudby, audiovizulnch poad, vdsk literatury a vegetarinskch hostin. Hnut Har Krna tak otevelo v mnoha velkch mstech ve svt vegetarinsk restaurace. Pokud je to mon, va se zde hlavn ze surovin vypstovanch na farmch. Oddan podaj tak kursy vegetarinskho vaen. V Anglii, Spojench sttech a Austrlii pod Hare Krishna Vegetarian Club na vtin hlavnch univerzit pednky o viv a vegetarinstv. Mnoho lid poznalo oddan dky veejnmu zpvn Har Krna. Toto veejn zpvn, obnoven v Indii ped 500 lety, vdy provz rozdvn prasdam.

V nkterch zemch existuj restaurace, ve kterch se prasdam podv zdarma. Napklad v ,,Mukunda's Drop-In Centre`` v australskm Sydney se do konce roku 1985 rozdalo zdarma pes milin porc. Jin program rozdvn prasdam zaal v roce 1973. rla Prabhupda jednoho dne z okna svho pokoje v r Mjpuru v Indii zahldl dvku, jak hled mezi odpadky nco k jdlu. V t chvli rozhodl, e nikdo v okol deseti kilometr od chrmu ve r Mjpuru nesm hladovt a nadil to svm km. O nkolik dn se s radost dval, jak jeho ci rozdvaj prasdam stovkm vesnian, kte sedli v dlouhch adch a s chut jedli z kulatch tal zhotovench z velkch list. ,,Pokraujte v tom neustle,`` ekl rla Prabhupda svm km. ,,Vdy rozdvejte prasdam.`` To byl potek programu ISKCON Food Relief, v jeho rmci se nyn rozdv vce ne patnct tisc porc tdn, zejmna v Indii, Bangladi a v Africe. Podobn program Hare Krishna Food for Life se d mottem ,,nasytit hladovjc svt`` a oddan rozdaj chudm lidem v rozvojovch i v prmyslovch zemch Zpadu denn vce ne dvacet tisc porc prasdam. Hnut Har Krna je jednm z hlavnch svtovch podporovatel vegetarinsk stravy, kter je eenm potravinovho problmu ve svt. V rmci programu Food for Life poskytuj oddan stravu lidem bez domova, nezamstnanm a hladovjcm po celm svt. Mstn ady a vldy vychzej vstc a poskytuj finann prostedky a potravinov dary. Oddan tm dvaj vce ne jenom jdlo. rla Prabhupda zdrazoval, e pouh zahnn hladu nesta, e to je falen dobroinnost nakrmit nkoho, ani mu dme prasdam, m ho meme vysvobodit z opakovanch rozen a smrt. Nen tedy pekvapujc, e hnut Har Krna je asto oznaovno za ,,kuchysk nboenstv``, hnut, kter spojuje filozofii s jdlem. A tebae nkte lid nemohou pijmout filozofii, jdlo vtinou neodmtnou. Kad rok ochutnv Krnovo prasdam, jdlo obtovan Nejvy Osobnosti Bostv, r Krnovi, vce ne dvacet milin lid. Tme se na dobu, kdy se na celm svt bude rozdvat neomezen prasdam a kdy lid budou sv jdlo nabzet Bohu. Takov revoluce v tomto nejobecnjm lidskm ritulu - jdle - jist vyl materialistickou nemoc lidstva.

Vda o jdle a dobrm zdrav INDIE je nejen kolbkou vegetarinsk kuchyn, ale tak kolbkou vdy o zdravm it. Psmo znm jako Ajur-vda je nejstarm pojednnm o biologii, hygien, lkastv a viv. Tato st Vd byla zjevena ped tisci lty r Bhagavnem Dhanvantarim, jednou z inkarnac Krny. Avak ,,star`` nen tot co ,,primitivn`` a nkter z pokyn Ajur-vdy budou dnenmu teni npadn pipomnat nkter modern lkask doporuen a tak velice rozumn rady. Jin pokyny se mohou zdt mn znm, ale jejich oprvnnost se uke sama, vezme-li je lovk dostaten vn. Nemlo by ns pekvapovat, e i v duchovn literatue najdeme pojednn o tlesnm zdrav. Podle Vd je lidsk tlo boskm darem, nebo je pro uvznnou dui pleitost vysvobodit se z kolobhu rozen a smrt. O dleitosti tlesnho zdrav pro duchovn ivot se tak zmiuje Krna v Bhagavad-gt (6.16-17): ,,Jgnem se neme stt ten, kdo se pejd, ani ten, kdo j pli mlo, kdo sp vc, ne je zapoteb, nebo sp mlo, Arduno. Jen ten, kdo je stdm v jdle, odpoinku, prci, spnku i bdn, me konnm jgy odstranit vechny sv strasti.`` Sprvn zsady pi jdle jsou dleit ze dvou hledisek. Jsou zkladem dobrho zdrav: kdy se vyhneme pejdn, zneitnm potravinm a jeden s zkostlivou a rozruenou mysl, odstranme tm zavac pote, kter jsou pvodcem vech nemoc. Dodrovn zsad pi jdle nm tak pomh zskat vldu nad smysly. ,,Ze vech smysl je jazyk nejhe ovladateln,`` k Prasda-sevaja, pse, kterou sloil rla Bhaktivinda Thkura, jeden z duchovnch pedchdc rly Prabhupdy, ,,ale Krna nm milostiv nechv toto dobr prasdam, aby nm pomohl ovldnout jazyk.`` Zde je nkolik dobrch rad tkajcch se jdla, vybranch z Ajur-vdy a jinch psem. Zduchovnte sv jdlo Bhagavad-gt (17.8-10) rozdluje potravu do t skupin: potrava v kvalit dobra, v kvalit vn a v kvalit nevdomosti. Nejzdravj je potrava v kvalit dobra. ,,Potrava v kvalit dobra (mln vrobky, obiloviny, lutniny, ovoce a zelenina) prodluuje ivot, oiuje nai existenci a dv slu, zdrav, tst a uspokojen. Takov potrava je vivn, erstv, avnat, tun a chutn.`` Potrava, kter je pli hok, kysel, slan, paliv, such i pli hork, nle do kvality vn a zpsobuje pote. Potrava v kvalit nevdomosti, jako teba maso, ryby a drbe, popisovan jako

,,zapchajc, rozkldajc se a neist``, pin pouze bolest, nemoci a patnou karmu. Jinmi slovy, kvalitu naeho it uruje to, co jme. V dnenm svt je mnoho zbytenho utrpen, protoe vtina lid si vybr pokrmy jen podle ceny a tuby svch smysl. Jdlo vak nem jen prodlouit ivot a zvtit tlesnou slu, nbr tak oistit mysl a vdom. Oddan proto sv jdlo nejprve obtuj Pnu. Takov jdlo pomh duchovnmu pokroku. V Indii a na celm svt ij miliny lid, kte by na jdlo ani nepomysleli, pokud by nebylo nejdve obtovno Krnovi. Jezte v pravidelnou dobu Pokud je to mon, stanovte si dobu hlavnho jdla na poledne, kdy je slunce nejve, to jest v dobu, kdy je zavac ohe nejsilnj. Pokejte alespo ti hodiny po lehkm jdle a pt hodin po tkm, dve ne znovu nco snte. Jst v pevn stanovenou dobu a neudibovat v dob mezi jdly, pomh uklidnit mysl i jazyk. Jezte v pjemn atmosfe Radostn nlada napomh zavn; a nlada duchovn jet daleko vce. Jezte v pjemnm prosted a hovory sousteujte na duchovn nmty. Podle vdsk kuchaky Kma-kutuhala ze druhho stolet p. n. l. jsou pjemn prosted a dobr nlada ke sprvnmu zavn stejn dleit jako vlastn jdlo. Na svj pokrm se vdy dvejte jako na Krnovu milost. Jdlo je Bo dar, proto ho vate, podvejte a pijmejte v duchu radostn cty. Jdla kombinujte uven Jdlo by se mlo kombinovat nejen s ohledem na chu, ale myslet by se mlo tak na zavn a sprvn vstebvn vivnch ltek. Re a ostatn obiloviny se dobe hod k zelenin. Mln produkty jako sr, jogurt a podmsl se obyejn kombinuj s obilovinami a zeleninou, ale erstv mlko se k zelenin nehod. Typick vdsk obd se skld z re, lutninov polvky, zeleniny a apty. Je to dokonale vyven jdlo. Vyvarujte se kombinace syrov zeleniny s erstvm (syrovm) ovocem. Ovoce je nejlep jst samotn nebo s teplm mlkem. Tak se vyhnte mchn kyselho a zsaditho ovoce, nebo mlka s kysanmi mlnmi vrobky. Sdlejte prasdam s ostatnmi rla Rpa Gsvm vysvtluje v Upadmrt, pt set let starm klasickm dle o oddan slub: ,,Jednm z projev lsky mezi oddanmi je vzjemn nabzen a pijmn prasdam.`` Dar od Boha je natolik cenn vc, e bychom si ji nemli nechat pouze pro sebe. Proto nm psma doporuuj dlit se o prasdam s ostatnmi, a s pteli nebo nepteli. Ve starovk Indii - a mnoz doposud nsleduj tento zvyk - hospod otevel v dob jdla dvee svho domu a zavolal: ,,Prasdam! Prasdam! Prasdam! Jestli m nkdo hlad, a pijde a naj se!`` Potom sv hosty pivtal, nabdl jim veker pohodl a nasytil je k jejich plnmu uspokojen a teprve pak sm pijmul prasdam. Jestlie tento zvyk nemete nsledovat, snate se alespo nabzet prasdam jinm, a budete si Bo milosti vit jet vce. Bute istotn Vdsk kultura klade velk draz na istotu, a to jak vnitn, tak i vnj. Pokud se tk vnitn istoty, mysl a srdce meme od hmotn pny oiovat zpvnm vdskch manter, zejmna Har Krna mantry. Vnj istota zahrnuje udrovn vysokho standardu istoty bhem vaen a jdla. Sem pirozen pat bn hygienick nvyky, jako je myt rukou ped jdlem a vyplchnut st a umyt rukou po jdle. Jezte stdm Vitalita a sla nezvis na tom, kolik toho snme, ale kolik jsme schopni strvit a vstebat do svho organismu. aludek potebuje pracovn prostor, proto ho nenaplujte a po okraj, ale jen do poloviny. Nandejte si pouze polovinu toho, kolik si myslte, e jste schopni snst, piem jednu tvrtinu msta v aludku nechte pro tekutiny a druhou tvrtinu pro vzduch. Podstatnou mrou tm usnadnte trven a nakonec budete mt tak vt poten z jdla. Takov stdmost uspokoj mysl a vytvo harmonii ve vaem tle. Pejdn znekliduje a otupuje mysl a lovk se ct maltn a unaven. Nelijte vodu na trvc ohe Viditeln plameny nejsou jedinm aspektem ohn. Trven v tle probh tak za pomoci ohn. asto hovome o ,,spalovn`` tuk a kalori a samotn slovo ,,kalorie`` se vztahuje na teplo uvolnn pi

spalovn jdla. Vdy nm kaj, e nae potrava je zavna ohnm nazvanm Datharagni. Pi jdle asto pijeme a proto je dleit kdy a jak, nebo to ovlivuje trven. Pit ped jdlem zmenuje chu k jdlu a tm i nebezpe, e se lovk pej. Umrnn pit bhem jdla pomh aludku v jeho prci, ale pit po jdle ed aluden vy a oslabuje trvc ohe. Nikdy nepijte po jdle, ale pokejte alespo hodinu a mte-li ze, mete se napt kadou hodinu a do dalho jdla. Nepltvejte jdlem Psma nm kaj, e kad kousek jdla vyhozen v asech hojnosti bude ve stejn me chybt v dob nedostatku. Dejte si na tal pouze tolik, kolik mete snst, a kdy nco zbyde, snzte to pozdji. Jestlie se prasdam z njak piny ned snst, potom ho dejte zvatm, hote ho do vody nebo ho zahrabejte. Prasdam je posvcen a nikdy by se nemlo vyhodit do odpadk. Pi vaen i pi jdle bute opatrn, abyste jdlem nepltvali. Zkuste obasn pst Me se zdt divn, e kuchaka doporuuje pst, ale podle Ajur-vdy pst upevuje jak silnou vli, tak i tlesn zdrav. Obasn pst dv zavacmu stroj odpoinek a osvuje smysly, mysl i vdom. Ve vtin ppad doporuuje Ajur-vda pi pstu nejst ani nept. Na Zpad jsou oblben rzn psty, pi kterch se pije hojn tekutin. Ale Ajur-vda doporuuje krtk psty - pouze jeden nebo maximln ti dny. Bhem pstu by lovk neml pt vce vody, ne potebuje k uhaen zn. Datharagni, trvic ohe, je v tu dobu zbaven bemene trven potravy a spaluje nahromadn pebytky v tle a pli mnoho tekutin tento blahodrn proces naruuje. Oddan Krny dodruj pst na kda, jedenct den po plku a jedenct den po nov msce. Toho dne nejed hlavn obiloviny a lutniny. Psmo Brahma-vaivarta k: ,,lovk, kter dodruje kda, je osvobozen od vech druh nsledk za hn skutky, m dl pokroky v duchovnm ivot.``

Ndob KDY se lid poprv setkaj s indickou kuchyn, s radost shledaj, e spch zvis spe na tvoiv dovednosti ne na specilnm vybaven. Jestlie je vae kuchyn dobe vybavena bnm ndobm - pnvemi s dradly na smaen, hrnci, noi, drovanmi lcemi, msami, struhadly, kovovmi sty, cednky, devnmi prknky, pltnky na sr, sadami odmrnch lic a teba i vhami - pak mte ve potebn pro vaen pravch indickch jdel. V indick kuchyni mete pout tak vymoenost modern kuchyn, jako jsou tlakov hrnce a rzn kuchysk roboty. Tlakov hrnec je vhodn pro urychlen ppravy lutninovch polvek a pokrm z cizrny; mlnky se daj pouvat k drcen koen a rznch kuchyskch robot mete dobe pout pi hnten tsta na chleba nebo pi zpracovvn panru. (Panr neboli domc sr se zpracuje v nkolika sekundch. Nenechte hnta bet dlouho, jinak se panr bude drobit.) Mikrovlnn trouby sniuj vivnou hodnotu jdel, proto jejich pouvn nedoporuujeme. Nkter ndob uvan v indick kuchyni lze docela dobe nahradit tm, kter je obvykle dostupn v Evrop. Nkolik pklad: * Bn silnostnn hrnce z kvalitnch kov (napklad z nerezu) mohou nahradit mosaznou dekchi, hrnec bez dradel, kter se pouv po cel Indii. Siln stny rozvd stejnomrn teplo a zabrauj piplen jdla. Na tenkostnnch hrncch se vdy objev msta, kter se pi vaen nejvce ohvaj a kde se pak jdlo pipaluje. Dbejte na to, aby vae hrnce mly tsn dolhajc pokliky. (V hrnci s poklikou se jdlo va rychleji a et se tm energie.) Vyhnte se hlinkovmu ndob, kter chemicky zneiuje vae jdla, zejmna ta, kter obsahuj mln vrobky a kysel psady. * Univerzln elektrick mlnek me nahradit mlec kmen, denn pouvan v indick kuchyni. Tak mixr je velice praktick na rozmixovn zeleniny a elektrick kvomlnek dobe poslou pi mlet koen nebo oech. Je lep, aby mlnek a mixr mly rotan noe co nejne, abychom je mohli pout i na rozemlet malho mnostv koen, ovoce a zeleniny. Jestlie nejste zastnci ,,elektrick kuchyn``, mete doshnout vynikajcch vsledk s hmodem a palikou... (a trochou potu).

* Devn lce a vaeky, tebae v Indii veobecn nepouvan, nebo devo se povauje za patn omvateln, jsou praktitj ne kovov lce, kter vm mohou poplit prsty a nepzniv psobit na chu jdla. Devnmi lcemi se tak ndob tak snadno nepokod. Existuj ale nkter indick kuchysk poteby, kter vaen indickch jdel usnaduj. Jestlie je neseenete, jejich zpadn protjky je dobe nahrad. * Karhai. Hlubok, kruhovit pnev vypouklho tvaru s drky na obou stranch. Me bt vyrobena z mosazi, litiny nebo nerezavjc oceli. Jeliko m irokou horn st a vypoukl dno, umouje smaen velkho mnostv jdla na pomrn malm mnostv oleje. Pouv se na osmahnut (sautovn) zeleniny. Dobe ji me nahradit nsk pnev, kter je tho tvaru. Vzhledem k tomu, e uveden pnve budete zejm tko shnt, mete pout bnou hlub pnev o prmru 30 a 35 cm. * Tava. Kruhov, lehce vydut litinov pnev s drtkem. Je ideln pro ppravu apt, parath a patt. Meme ji nahradit kvalitn pnv, kter dobe rozvd teplo, nebo pouhou litinovou plotnkou. Pro ppravu ns a such praen koen mete pouvat pnev men velikosti. * Chimti. Dlouh klet se zplotlmi okraji, kter se uvaj k obracen apty a k jejich dren nad plamenem, ani bychom je propchli. Stejn dobe poslou jakkoliv del klet se zplotlmi okraji (napklad cukrsk). * Velan. Devn vleek bez drtek. Je asi 30 a 35 cm dlouh, uprosted ir a k okrajm se pozvolna zuuje. Je velmi vhodn na vlen indickch chleb. Nemete-li ho sehnat, mete si ho vyrobit. Jinak pouvejte jakkoliv bn vleek. * Masala dibba. Kulat nerezov nebo mosazn krabiky s dobe tsncmi vky, ve kterch se uchovv koen. Bvaj po sedmi kusech ve vt kulat krabici, aby je bylo mono pohodln penet. Jsou velice praktick, nebo tak mme koen rychle pi ruce. Jestlie je neseeneme, mohou nm pomoci devn koenky se sklennmi zsobnky.

Doporuen menu DOPORUEN menu v tto kapitole kuchaky vm daj pedstavu o tom, kter jdla se k sob dobe hod. Podle vdskho zvyku je bn vydatn sndan, jet vivnj obd, lehk veee a as od asu bohat hostina. S pomoc recept obsaench v tto knize mete sestavit rzn menu pro kad den v msci. Zle samozejm tak na va fantazii, podle pn mete njak chody pidat nebo vynechat. * Typick sndan se skld z hlavnho obilnho jdla a zeleniny, lehkho chleba, jogurtu a kousku erstvho zzvoru. Jako npoj se dobe hod bylinkov nebo zzvorov aj. Pokud mte radji leh sndani, existuje spousta monost, jako napklad pur s demem, rkand s papadamy, zeleninov nebo ovocn pakory, raita nebo erstv ovoce s jogurtem. Sr s rajaty Celozrnn lvance Cizrna s paprikami Slan jogurtov npoj Kir Bannov pur Cizrna v jogurtu Jogurt Zelenina s dlem Duen dl s jogurtem Kokosov atn Jogurt Zelenina s krupic Lvance plnn bramborami Koenn cizrna Sladk jogurtov npoj * Klasick vdsk obd obsahuje ri, dl, apty a zeleninu. Pro doplnn mete pidat salt, atn, sladkost a npoj. V lt se k obdu dobe hod trochu jogurtu.

Bl re Dl se zeleninou apty Zelen fazole v omce Rajatov atn nebo pentov raita Ovocn zvitky Slan jogurtov npoj Citrnov re Zeleninov polvka Cizrnov lvance Hrek, sr a rajata Ananasov atn nebo Bramborov raita s kokosem Indick zmrzlina Anzov npoj Re s jogurtem Toor dl s rajaty apty Baklan, pent a rajata Dlov kroketky v jogurtu Datlov atn s tamarindem Halva Kokosov re Urad dl s jogurtem Cizrnov chlb Kvtk a brambory v jogurtu Smaen koenn sr Smetanov nudle Tamarindov npoj s kmnem * K veei se hod zelenina s lehkm chlebem, zkusek, atn, sladkost a npoj. Ped spanm se nedoporuuje jst pli mnoho obilovin, jinak bude muset aludek celou noc tce pracovat. Na oberstven ped spnkem zkuste tepl mlko a bannov pur. Koenn okra s kokosem Indick krekery Smaen bramborov placiky Rajatov atn Kupav smaen zvitky Plnn kapustov listy Pur Citrnov re Mrkvov puding Anzov npoj Zelenina po benglsku Celozrnn chlb Jablen atn Ovocn samosy Citrnov npoj Duen dl se zeleninou Bramborami plnn chlb Zeleninov lvaneky Mtov atn rkand * Pro hostinu nm rla Prabhupda doporuil toto klasick menu: bohat re, zelenina ve vlastn v, such zelenina, zkusek, atn, raita, jedna nebo dv sladkosti, npoj, pur a khr. Bohat hostina nabz mnoha lidem pleitost ochutnat z Krnova bohatstv. rla Prabhupda uil, e oddan netou po lahodnch jdlech a j pouze tolik, kolik potebuje. Proto oddanm doporuuje, aby bhem

tdne jedli jednodue, ale v nedli aby uvaili hostinu pro oddan i hosty. Poet chod na hostin me stoupat neomezen. V naich chrmech oslavujeme vznamn vro jako teba narozen r Krny nebo duchovnho uitele hostinami, kter maj a 108 chod, nebo i vce. Ve vdsk kultue se slo 108 povauje za pzniv, protoe je 108 hlavnch gp (Krnovy nejdvrnj spolenice) a 108 Upaniad (psma nlec do vdsk literatury). Zeleninov re Rsaguly ve smetan Zapkan brambory Koenn mrkvov kroketky Mtov atn Bannov pur Ovocn teky Tamarindov npoj s kmnem Sladk re Koenn re Duen zelenina se srem Kvtk s bramborami a srem Bharaty v jogurtu Datlov atn s tamarindem Pur rkand Anzov npoj Sladk re Bl re Sladkokysel zelenina Duen pent se srem Zeleninov lvaneky Rajatov atn Pur Cizrnov bonbny Citrnov npoj Sladk re afrnov re pentov kofty v rajsk omce Plnn zelenina Samosy Koriandrov atn Masala pur Zdoben sand Sladk jogurtov npoj Sladk re

Pprava a podvn vdskch jdel KDY pipravujete jdlo pro poten Nejvy Osobnosti Bostv mete pln uplatnit svou tvoivost a npaditost. Kombinovn barev, vn a chut odhal skutenho umlce. Vaen pro Krnu vyaduje osobn cit a kucha by si ml pt nejenom nasytit, ale hlavn potit. Vdsk kuchyn je praktick, protoe se v n pipravuj ta nejlep jdla v pomrn krtkm ase. Ten, kdo va pro poten Nejvyho Pna, by ml vait eln, bez chvatu a pltvn. rla Prabhupda nm ukzal, jak lze pipravit kompletn jdlo za necelou hodinu. Pedevm co nejlpe vyuvejte as. Naplnujte si napklad poad, v jakm budete jdla vait. Den pedem si mete veer pipravit mouku, zaloit kulturu v jogurtu, namoit lutniny nebo zhotovit sr a zavsit ho do pltnka, aby se zbavil syrovtky. To vechno zabere pouze nkolik minut. Tm vechny indick sladkosti lze tak pipravit den pedem a nechat v lednice. Stejn tak npoj me bt pichystn ji nkolik hodin ped podvnm. V kuchyni je obzvlt pro zatenky vhodn pipravit si vechny suroviny pro vaen pedem, nebo vaen bude vyadovat vai nepetritou pozornost. Zante s jdly, kter se va nejdle, jako dl nebo

vaen atn. Potom si vyvlejte tsto na chleba tak, aby mohlo dostaten dlouho odpovat. Jestlie jste si nepipravili erstv sr ji veer, mete ho pipravit nyn a zatit zvam. Vate-li ri nebo halvu, dejte si oht hrnec s vodou, kterou pouijete pozdji. Nyn zante se zeleninou, chuovkami a plohami. Jestlie njak jdlo v menu vyaduje mnohem del ppravu, dbejte na to, aby ostatn byla rychl a jednoduch. Chleba a chuovky dlejte nakonec, abyste je mohli podvat tepl. Pokud budete vechno ndob umvat ji v prbhu vaen, bude vm zvren klid kuchyn trvat jen chvli a udrte si istou i svoji mysl. rla Prabhupda vdy kal: ,,Vaen znamen itn.`` Vdy peliv uteme stoly ne zaneme s ppravou ehokoliv dalho a hrnce umvme prbn bhem vaen. Jakmile zjistte, jak poten vm me pinst i samotn itn a pohled na uspodanou kuchy, budete ji pokad opoutt v jet lepm podku ne byla na zatku. Stejn pe, jak se vkld do ppravy jdla, by se mla vnovat i jeho podvn. V Indii, kde se nepouv stol jako v Evrop, se jdlo veobecn podv v katori, malch miskch ze stbra, mosazi nebo nerezavjc oceli, umstnch na thali, kulatm tcu ze stejnho kovu. Re, chleby a ostatn such jdla se podvaj pmo na thali. Vaen zelenina, atn, dl, jogurt a ostatn tekut nebo polotekut jdla se dvaj do misek. Nemme-li thali a katori, pouijeme obyejn tale a misky. Vechny chody se podvaj najednou, aby je lovk mohl jst v libovolnm poad. Indick jdlo by mlo lahodit nejprve om, pak nosu a nakonec jazyku. Domc chlb, sladkosti rznch tvar a barev a polvky se zeleninou, pkn ozdoben pltky citrnu s erstvmi koriandrovmi listy t zrak. Vn koen a erstvch jdel pot ich a vyvenost koennch a mrnch jdel pot jazyk. Kdybyste chtli zkusit jst po indickm zpsobu, sednte si na podlahu s kobercem nebo rohokou a polote thali na nzk stoleek ped sebou. Pjemnou atmosfru pome vytvoit indick hudba. Alkoholick npoje do vdskho stolovn nepat. Prasdam rozveseluje dui a oiuje smysly; alkoholick npoje maj inek zcela opan. Kdyby byly alkoholick npoje prostedkem k povznesen naeho vdom, prav jgni by potom pili a kouili, ale oni se tmto vcem psn vyhbaj. Alkohol otupuje vdom a zastiuje lahodnou chu vegetarinskch jdel, take je vhodn pt vodu nebo nkter z npoj popsanch v tto knize. Po indickm jdle se nepodv ani aj ani kva. Msto toho se vk trocha anzovch semnek a drcenho kardamonu, aby se osvila sta a potil aludek. Indov jed prsty prav ruky (lev ruka tlo omv, pravou se j). Prsty a indick jdlo jsou pro sebe jako stvoen. Jak jinak byste mohli utrhnout kousek apty, kruhovm pohybem na nj nabrat trochu vlhk zeleniny a lehce vechno dopravit do st, ani by nm cestou nco upadlo? Pokud ale dvte pednost klasickmu pboru, potom ho pi jdle samozejm mete pout. Ten, kdo jdlo rozdv, se vdy sna, aby host byli pln uspokojeni. Jedna vainavsk pse, oslavujc duchovnho uitele, k: ,,Kdy duchovn uitel vid, e oddan jsou pi pojdn Krnova prasdam spokojeni, potom je tak on spokojen.`` Tto nlad meme dobe porozumt z knihy Prabhupda, ivot istho oddanho, kterou napsal Satsvarpa dsa Goswami, kde v kapitole ,,Zasazen semnka`` jeden oddan vzpomn na zatky hnut Har Krna: ,,Prabhupdovo veejn prohlen, e by vichni mli jst pokud mono co nejvce prasdam, vytvoilo veselou nladu a rodinn pocit. Nikomu nebylo dovoleno pouze zdvoile udibovat z jdla. Oddan jedli s nramnou chut, kterou jim Swamidi (rla Prabhupda) tm vnucoval. Kdy vidl, e nkdo otl s jdlem, oslovil ho jmnem a s smvem namtl: ,,Pro nej? Jen si pidej.`` A rozesml se. ,,Kdy jsem jel na lodi do va zem,`` dodal, ,,pemlel jsem: jak se bude Amerianm zamlouvat tohle jdlo?`` Chlapci obvykle dali o pdavky a Keith (Krtanananda Swami) jim pidal vce re, vce dlu, apty a sab.`` (str. 77) Samotnho Krnu ve sv inkarnaci jako r aitanja Mahprabhu ped 500 lety velice tilo rozdvat svm oddanm prasdam. r aitanja-aritmrta, benglsk transcendentln klasick dlo o zbavch tto nejvelkodunj inkarnace Boha, k: ,,r aitanja Mahprabhu nebyl zvykl pijmat prasdam v malm mnostv. Proto tak dval na kad tal tolik, kolik by sndlo nejmn pt lid. Kad byl pln prasdam, protoe r aitanja Mahprabhu neustle pobzel: ,,Dej jim vce! Dej jim vce!`` A protoe r aitanja je vevdouc, nebo je Pn samotn, ohromil kadho, protoe pesn poznal, co m kdo rd. Tmto zpsobem hostil vechny oddan, dokud nebyli pln uspokojeni.`` I vy a vai host budete urit tak naprosto spokojeni. A sedte na podlaze nebo u stolu, a jte prsty nebo pborem, a obsluhujete nebo jste obsluhovni, a mte jdlo o jednom nebo o sto dvaceti chodech, v doma uvaenm indickm jdle naleznete skutenou hostinu pro smysly, mysl a dui.

Recepty

Nkolik poznmek k pouvn recept * Recepty v tto knize jsou ureny pro tyi a est osob. * Kad recept poskytuje seznam psad v takovm poad, v jakm se maj pouvat. * Polvkov nebo ajov lce uveden v receptech jako mra znamen lce zarovnan a nikoliv vrchovat. * Dv z nejastji pouvanch psad - gh (peputn mslo) a panr (domc sr) - jsou popsny v kapitole o mlnch vrobcch, zanajc na str.. V tabulce na str. se dozvte, kolik mlka budete potebovat na ppravu uritho mnostv panru. * V mnoha receptech si mete vybrat, zda pouijete gh nebo rostlinn olej. Pouvte-li rostlinn olej, je potom nejlep pouvat olej podzemnicov, kukuin, slunenicov, svtlicov (saflorov) a nebo hoin. Olivov olej se nedoporuuje, protoe jeho pli siln vn zastn jemnou chu koen. * Solte v pomru 1/2 ajov liky soli na 450 g zeleniny a 1/2 ajov liky soli na 275 ml vody. Pamatujte, e snadnj je sl pidvat neli odstraovat. * Dvky ili jsou v tchto receptech veobecn ponkud vy, ne jsme zvykl. Mnostv si proto libovoln pizpsobte. * Je-li v receptu uveden kmn, mysl se tm vdy indick kmn a nikoliv obyejn, kter je v tto kuchace oznaen jako ern kmn. * Piblin velikosti krjench kousk potravin jsou nsledujc: na kostky - 1 a 2,5 cm (nap) na kostiky - 5 mm na drobno - 3 mm * Nenechte se hned odradit, jestlie se vm nco nepoda. I ti nejlep kuchai mvaj obas nezdary; spch se dostav s prax. * U vtiny recept naleznete doporuen jak je kombinovat s jinmi pokrmy. Ta jsou ale pouze orientan, mete samozejm vyzkouet rzn jin kombinace. Je tu ale jeden pokyn, kter je dobr pro kad recept a kadou kombinaci: nejprve jdlo nabdnte r Krnovi.

Pi obtovn jdla Krnovi pamatujte, e... * Obtovn ve skutenosti zan ji v kuchyni, proto jdlo bhem vaen neochutnvejte. Krna mus bt prvn, koho jdlo pot. * Kdy dovate, nalote na Krnv podnos tdrou porci a vechno pkn upravte. Je-li to mon, rezervujte soupravu talk a misek, kter budou pouvny vhradn pro Krnu. * Polote tento tc ped obrzek Krny (mete pout obrzek na stran tto knihy). * S oddanost poproste Krnu, aby vae obtovn pijmul. Mete to udlat tak, e tikrt pednesete Har Krna mantru:

Har Krna, Har Krna, Krna Krna, Har Har Har Rma, Har Rma, Rma Rma, Har Har

* Jdlo potom z obtovacho podnosu pendejte, Krnovo ndob peliv umyjte a pak mete zat prasdam rozdvat. Podrobnj detaily naleznete v kapitole Chrm u vs doma.

Koen a byliny Asafoetida (hing) ili, erstv (hari mirch) ili, suen (sabut lal mirch) Fenykl (sauf) Hoin semnka, ern (rai)

Hebek (laung) Kajensk pep (pesa hui lal mirch) Kardamon (elaichi) Kar listy (kari patti) Kmnov semnka, cel a mlet (safed jeera, sabut a pesa) Koriandr, erstv (hara dhania) Koriandrov semnka, cel i mlet (dhania, sabut a pesa) Kurkuma (haldi) Mangov prek (amchur) Mtov listy (pudina ki patti) Muktov oek (jaiphal) Rov voda (gulab jal) eck seno (methi) Semnka kalindi (kalinji) Skoice (dalchini) afrn (kesar) Tamarind (imli) Zzvor, erstv (adrak) ZKLADEM indick kuchyn je promylen pouvn koen, bylin a chuovch psad. Koen zahrnuje rzn koeny, kry nebo semena, vechno bu cel, drcen nebo jemn mlet. Bylinami se rozum erstv listy nebo kvty. Chuov psady zahrnuj sl, citrusov vy, oechy, rovou vodu a dal. Vynalzav pouvn vybranch aromatickch koen a bylin, odhalujc skryt chut a vn jdel, dv indick kuchyni jej vjimen charakter. Citliv koenn dv vyniknout pitalivm odstnm jemn chuti a vn. Mnostv koen potebnho do jdel nen pesn vymezeno; je to vc osobn chuti. Tebae je indick jdlo vdy koenn (me vyadovat jedno, nebo i vce ne 10 druh koen), nemus bt vdy pliv. Indick jdla jsou ostr pedevm dky ili, kterho mete podle vaeho pn pout mn nebo vce, nebo ho mete dokonce zcela vynechat, a pesto bude vae jdlo chutn a pesto autentick. Dky koen a bylinm, ,,klenotm indick kuchyn``, je jdlo nejen chutn, ale tak stravitelnj. Vtina koen m liv vlastnosti. Kurkuma je napklad moopudn, kajensk pep je zavacm stimultorem a erstv zzvor je posilujcm lkem. Vda o pouvn koen ke zvraznn chuti jdel a udren dobrho zdrav sah tisce let do minulosti, k psmm jako Ajur-vda (Ayur-veda) a Artha-stra. Baber Velik, zakladatel mogulsk e v Indii, si ped tisci lty vysoce cenil koen v indick kuchyni. ,,Kdyby m krajan mli indick znalosti o koen,`` napsal ve svch pamtech nazvanch Babernma, ,,mohl bych dobt cel svt.`` Tajemstv koenn spov v pouit sprvn smsi koen, v masale. Kucha, kter v, jak smchat koen a byliny, me promovat kadodenn jdla v nekonen rozmanit pokrmy, kad se svou charakteristickou chut. I prost brambory zskaj pekvapiv chut a vn dky masalm, se ktermi jsou pipraveny. Pprava masal Pouze v indick kuchyni nalezneme jedinen zpsob, jak dostat v pln me z koen pznan chut a vn. Koen se zde sma v horkm gh nebo oleji, m chu a vn koen daleko vce vyniknou. Pi pprav masaly se pouvaj nkdy cel koen, jindy prkov, nejastji ale kombinace obou. Nejprve si ped smaenm vechna koen pipravte. Potom rozehejte prv tolik gh nebo rostlinnho oleje, aby se koen nepipalovalo (veobecn 1 a 2 polvkov lce). Gh mus bt rozplen, ale nesm se peplit. Potom do nho pidvejte koen. To okamit zan syet, kypt, praskat, hndnout, nebo se njak jinak mnit. A pesn v tom okamiku kdy je koen ji patin zhndl ho vmchejte do ji uvaenho jdla, poppad opan - to, co pipravujete, pidejte ke koen k dosmaen i povaen. Ponvad rzn druhy koen vyaduj k opraen rzn dlouhou dobu a vechny mus bt hotov souasn na konec, je velice dleit vdt, v jakm poad a v jakch intervalech se pidv. Vezmme napklad recept, kde je uvedena masala z indickho kmnu, eckho sena, strouhanho erstvho zzvoru, mletho koriandru a prkov asafoetidy. Jeliko indick kmn i semena eckho sena hndnou asi za 30 vtein, dme je spolen do gh nebo do oleje jako prvn. Po 10 sekundch

pidme prkov zzvor, kter potebuje asi 20 vtein. Mlet koriandr potebuje ke zhndnut asi 5 vtein, proto ho sypeme o 15 vtein pozdji a nakonec vhodme asafoetidu. A sms je hotov! V ppad, kdy vaen na masale zante a ostatn suroviny pozdji pidvte, je nutn dbt na to, aby se ji osmahl koen nepipalovalo na dn. Proto ve peliv promchejte. V receptech, kter vyaduj pouze mlet druhy koen, mohou bt gh nebo olej pouze mrn rozplen, nebo to ke zhndnut takovch koen sta a zabrn se piplen. Krom masaly se byliny a dal koen veobecn pidvaj bhem vaen nebo a na konec. S trochou zkuenosti v pprav masal se velice rychle seznmte s typickou chut a vn kadho koen. Vrazn druhy koen, jako jsou hebek, ili nebo asafoetida, budete pouvat ve velmi malch mnostvch. Mrnch koen jako je indick kmn a mlet koriandr pouvejte vce. Nkter masalov smsi jako panch masala a garam masala se mohou pipravit pedem. Mete namchat tolik, aby koen vydrelo nkolik tdn nebo i msc. Panch masala, sms 5 druh celch koen, se vtinou pouv pi vaen zeleniny. Garam masala, doslova ,,ostr koen`` (k oht tla) je vlastn sms jemn mletho sladkho koen. Pidv se do jdla na konci vaen nebo tsn ped podvnm. Zde je jeden pedpis na panch masalu a jeden na garam masalu:

Panch masala: 2 pl kmnu (indickho) 2 pl ernho kmnu (nebo semen kalindi) 2 pl semnek ern hoice 2 pl anzu nebo fenyklu 1 pl semen eckho sena

Ze vech tchto druh koen pipravte sms a uskladnte ji ve vzduchotsn ndob na chladnm, suchm a tmavm mst. Ped kadm pouitm ndobou dobe zatepejte, abyste mli jistotu, e je koen stejnomrn promchno.

Garam masala: 4 pl koriandru 2 pl indickho kmnu 2 pl ernho pepe 2 l kardamonu 1 l celch hebk 2 svitky skoice (asi 5 cm)

V pnvi nasucho oprate samostatn kad druh koen. Kdy jednotliv koen sypete na pnev, je vhodn s pnv mrn pohybovat, dokud koen mrn neztmavne a nevydv erstv opraenou vni. Kdy je vechno koen opraen, rozemelte ho spolen v elektrickm mlnku na jemn prek. Tuto zkladn masalu nasypte do sklenice s dobe utsnnm uzvrem a umstte ji na chladnm mst. Bude-li garam masala pipravena z kvalitnho koen, ponech si pi skladovn ve vzduchotsn sklenici svoji chu i vni po nkolik msc. Jin druh garam masaly se skld z opraenho a rozemletho stejnho mnostv kardamonu, hebku a skoice jako v pedchozm nvodu a potom pidejte plku jemn nastrouhanho muktovho oku.

Nkolik dobrch rad k zapamatovn pi pouvn koen: * Dve ne pouijete cel koen, zejmna takov, kter nakoupte ve vtm mnostv, peberte je a odstrate vechny stonky nebo kameny. * Vechna koen nechvejte v peliv utsnnch sklenicch nebo krabikch na studenm a suchm mst mimo dosah pmho slunenho svtla. Abyste zabrnili znehodnocen neustlm otevrnm velkch ndob a nabrnm z nich, uchovvejte koen pro denn pouit v mench sklenikch. Kadou sklenici a zsobnk nezapomete oznait ttkem. * Mnoho recept vyaduje mlet koen. Radji ne kupovan prkov koen, kter brzy ztrc svoji chu a vni, je vdy lep koupit koen cel a namlt si je, kdy je poteba. V Indii se pouvaj mlec kameny, ale dobe se na to hod i elektrick mlnek. Vn a chu erstv mletho koen je s kupovanm nesrovnateln. * Vyhnte se obchodn vyrobenmu kar a podobnm koenm. Tyto kupovan smsi kar, asto zhotoven z koen hor jakosti, dvaj va kuchyni nudnou jednotvrnost. V Indii jsou prakticky neznm. Je daleko lep namchat si sv vlastn erstv smsi koen.

* V receptu je obas poadovna masalov pasta. Mete ji pipravit tak, e spolen namelete pedepsan druhy koen a v hmodi je potom palikou rozetete s nkolika kapkami vody. Pastu pak smate asi minutu v gh nebo oleji, aby pustila svoji charakteristickou vni neli ji smchte s ostatnmi psadami. * Dve ne zanete vait, pette si pozorn recept a koen, kter budete pouvat, si pedem pipravte blzko vaie. Pozdji vm nemus zbt as na to, abyste peruovali vaen a shnli se po koen a vechno se vm me mezitm split. * Obas mete jedno koen nahradit jinm, jestlie to, kter doporuujeme nemte. Koen, kter nen k dostn, mete asto i vynechat a jdlo se pesto povede znamenit. Recepty uvdj nkter mon nhraky nebo vynechn. Tak vm pome zkuenost. * Akoliv suen byliny jsou asto tm dvakrt chuov nebo aromaticky vraznj ne erstv, pouvejte radji byliny erstv. Pokyny pro vypstovn a skladovn koriandru a eckho sena najdete na str.. * Je-li v receptu uveden kmn, mysl se tm vdy indick kmn a nikoliv obyejn, kter je v tto kuchace oznaen jako ern kmn.

Vae polika s koenm Koen a ochucujc psady dvaj indickm jdlm svj typick rz, povzme si nco o kadm z nich, abychom se dobe seznmili s jejich vlastnostmi a pouitm. ASAFOETIDA, ertovo lejno (hing, anglicky: asafetida): Tato aromatick pryskyice koene Ferula asafoetida se pouv ve skuten malm mnostv. M velice zvltn chu a znm jsou tak jej lebn vlastnosti. Asafoetida je v prevenci proti nadmn tak inn, e ze patnho trven me vylit i kon. Je k dostn bu jako pryskyice nebo jako jemn prek. Z tchto dvou podob je pryskyice ist, avak pi vaen ji muste pouvat nastrouhanou. Prkov asafoetida je smchan s blou moukou, ale na pouvn je vhodnj. Pi smaen koen pidejte petku asafoetidy do rozplenho gh sekundu nebo dv ped pidnm vech ostatnch psad. Jestlie asafoetidu nemete sehnat nebo ji nechcete pout, budou vae recepty dobr i bez n. ILI, erstv (hari mirch, anglicky: chillies, fresh): Tyto jasn erven nebo zelen semenn lusky rostliny Capsicum annum mete koupit v asijskch potravinskch obchodech. Ploch, kulat, bl semnka jsou uvnit velice ostr. Jestlie chcete, aby jdlo mlo pchu erstvho ili, ale tolik neplilo, rozznte lusk a pikou malho noku odstrate semnka. Po prci s ili si ruce peliv umyjte teplou vodou a mdlem, protoe jejich tkav oleje drd pokoku. Uchovvejte je v lednice nemyt a zabalen v papru. Pokud se nkter kaz, samozejm je odstrate. ILI, cel, suen (sabut lal mirch, anglicky: chillies, whole, dried): Suen lusky ili se v indick kuchyni iroce pouvaj pro svoji ostrost a vni. Jestlie recept uvd drcen ili, roztlute je v hmodi nebo je rozmlnte mezi prsty na drobn kousky. Nezapomete si po prci s nimi umt ruce. Jestlie ili nemte rdi, mete jich pout mn neli se poaduje, a nebo je z receptu vypuste pln. FENYKL (sauf, anglicky: fennel): Semnka Foeniculum vulgare, nkdy znm jako ,,sladk kmn``, vypadaj jako kmn, ale chutnaj jako anz nebo lkoice. Fenyklov semnka se obas pouvaj ve smsi kar. Nasucho opraen inn osvuj dech. Jestlie je nemete sehnat, nahrate je stejnm mnostvm anzu. HOIN SEMNKA, ern (rai, anglicky: mustard seeds):