SETKÁNÍ/ENCOUNTER8. – 12. 4. 2014

MEETING POINT

9. dubna 2014 | 02 | CZ

SETKÁNÍ/ENCOUNTER 9. DUBNA 2014

úvodní slova hlavní programoffprogramvýstavapartymalé nicprograminfocentrumfotoreport

5 610121314151618

MEETING POINT

24. Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER

8. – 12. dubna 2014

ŠéfredaktorMartin Macháček

Vedoucí redakceKarolína Vyhnálková

Zástupkyně vedoucí redakceKateřina Uhrová

RedaktořiDaniela Boková, Nikola Boková, Jasmína Finkeová, Kateřina Málková, Hana Neničková, Miriam Šedá

PřekladatelkyDominika Kováčová, Mária Melegová, Kristína Pavlíková, Eva Šoltésová

Korektoři české verzeKlára Englišová, Jan Krupa

Korektor anglické verzeAdrian Hundhausen

SazbaMartina Víchová

FotografovéVáclav Mach, Pavel Nesvadba, Lucie Říhová

PořadatelJanáčkova akademie múzických umění v Brně Divadelní fakulta Mozartova 1, 662 15 Brno IČO: 62156462 DIČ: CZ62156462

5

ÚVO

DNÍ SLO

VAEditorial No. 3

Setkání je stékání

Tak to začalo. Kdo nestihl zahajovací cere-moniál, jistě ocení reportáž Nikoly Bokové (třeba jako já). Brno už je díky festivalové atmosféře plné otázek, stejně jako kavárny v centru praskají pod náporem hostů. Kdo tomu nevěří, nechť se rozprchne do všech koutů „štatlu“ a zjistí, že jediná židle v kul-tovních podnicích nezůstala volná.

Byl to ale přechodný stav, protože včerejší zahřívací rozjezd dovoloval pouze jen tak popocházet lidnatými uličkami Brna a pře-mýšlet, která značka kávy je lepší. Na to lze dneska s přehledem zapomenout, protože festivalovou romantiku netvoří luštění bu-doucnosti z chladnoucího lógru, ale stres z čekání na vstup do sálu. Mezi stále pří-tomné otázky dané tématem letošního roč-níku: „Kým, kde, kdy, proč“ se tak určitě vlou-dí „zda“ nebo „jestli“ a mezi jinými: „Co když se nedostanu?“ Spokojeně sedět při před-stavení na SETKÁNÍ/ENCOUNTER a nemít odžité napětí z čekání v nekončící řadě do sálu, kterou koordinuje nekompromisní tr-hač lístků, není ono. Zkrátka pocit, kdy si pohodlně natáhnete nohy a za nataženou paží „vyhazovače“ vidíte běsnící dav diva-dla chtivých lidí, kteří se už třeba nedosta-nou, má své kouzlo.

Jistě si všimnete, že jsme v tomto čísle neotiskli žádný rozhovor. Můžeme Vás ale ubezpečit, že v příštích Meeting pointech Vám nějaké přineseme, protože kdyby spo-lu lidi nemluvili už ani na divadelních festi-valech, mohli bychom závěrečný ceremoni-ál zahájit jako epické harakiri.

Tak spolu mluvte, ať nám nevyschnou řeky.

Martin Macháček

6

HLA

VNÍ P

ROG

RAM

MACBETH: HRA O BASTARDECHSLOVENSKO, BRATISLAVA

William Shakespeare, Heiner Müller

Režie: Tomáš ProcházkaDramaturgie: Pavol SzázPřeklad: Jozef KotVýprava: Ľudmila BubánováKostýmy: Zuzana HudákováChoreografie: Marta Poláková, Sumako KosekiHudba: výběrPremiéra: 8. 4. 2013

Hrají: Šimon Ferstl, Katarína Andrej-cová, Tomáš Pokorný, Tomáš Turek, Jana Kovalčí-ková, Braňo Mosný, Matúš Kvietik, Jaroslav Kyseľ, Dominika Zeleníková, Anna Rákovská, Paula Bakoš, Alexandra Palatínusová

Macbeth:Hraobastardech

Já osobně jsem v poslední době četla, vidě-la i slyšela tolik různých Macbethů, až to za-čalo být strašidelné, takže jsem, přiznávám, přišla zaujatá.

V lecčems to bylo k dobru – kdybych ne-znala předlohu, asi by mi tam pár zásad-ních informací chybělo. Macbeth se mezi řečí zmíní, že ho nemůže zabít nikdo, kdo vzešel z ženy. Neznalý divák neví, jak na to přišel a taky jak se s tím dál nakládá – pro-stě je mrtev a šmitec. Stejně tak věštba s „chodícím lesem“ nebyla tak úplně vyřeše-ná a mohla bych pokračovat dál a dál. Ale mělo to i své temné a ještě temnější strán-ky. Jednak to bylo po několikáté stejné. Žádná extra obměna, tedy když nepočítám lehce křečovitou snahu Shakespearův text alespoň pojmout alternativně a novátorsky – dát tam co nejvíc krve, sexem zavánějí-cích scén a také použít neotřelejší a tea-trálnější vražedný nástroj jako je sekyra.

7

Proč proboha? Jinak ale velká většina re-plik a scén odpovídala, budiž to bráno jako pocta Shakespearovi. Dál to vezmu popořa-dě – první čarodějnická scéna mě zaujala, byl to přinejmenším atmosférotvorný úvod. Další scény se takto bohužel nazvat nedají a čím víc jich bylo, tím víc ztrácely. Herečky se dostávaly do ráže, což je asi třeba. Ale to, že jedna z nich už nevypadala jako éterická bytost, ale spíš jako krvežíznivý psychopat, dle mého nezapadalo do jimi vytvořeného rámce. Rozesmutnilo mě také převtělení čarodějnic do vrahů, jelikož jejich postavy se tak rozpadly ještě víc a vyobrazené šílen-ství bylo u nich tak náhlé a neopodstatněné, až jsem ho prostě nepochopila. Bylo těch emocí na mě nějak moc a možná i v důsled-ku toho žádná nezafungovala – nejprve to snad vypadalo jako strach (?), potom jako jakási posedlost ďáblem – projevující se vykulenýma očima a přikrčenou vrávoravou chůzí, dál neustálé osahávání srpu a poha-zování vlasy. Nemůžu ale říct, že by to z po-čátku nevypadalo slibně. První pohození vlasy, jakožto smrtící rána zasazená Banqu-ovi, se mi zdála (konečně) oživující, podru-hé už to tolik nezafungovalo a potom, co se vlasy začaly namáčet do krve, a chvíli to vypadalo, že srp míří do rozkroku, už divá-kův zájem umíral stejně rychle, jako nebohý Banquo. Lady Macbeth byla spíš hysterkou než kombinací „temné manipulátorky“ a zá-roveň milující ženy, na kterou jsem se tolik těšila. Inscenaci by také neuškodilo omezit zběsilé pobíhání, přebíhání a odbíhání. Na závěr snad jen... Macduff králem? Možná jsem nechápavá, možná nebyl pochopen Shakespeare nebo to snad byla snaha o ne-otřelou změnu? Netroufám si to rozsoudit.

Daniela Boková

8

Krev kam se podíváš

Studenti VŠMU se rozhodli porušit zaběh-lou Shakespearovskou tradici a udělat „trochu jiného Macbetha“. Skutečně se jim hned ze začátku povedlo zaujmout sedící-mi čarodějnicemi uprostřed bojového kruhu – démonickými bytostmi pozorujícími své okolí. Ovšem následné defilé nemrtvých jasně předznamenalo dění následující hodi-ny a tři čtvrtě.

Série scén plná vražd, krve, sexu, krve, svádění, krve, polibků, krve a kousání byla občas dosti bizarní a zdlouhavá. Herecké nadání však bratislavským studentům roz-hodně nechybí. Především čarodějnice jsou svádivé vypočítavé potvory, které vizuálně působí jako zombie domorodky. Obecně ženská část hereckého souboru je výrazně lepší než jejich mužští kolegové. Lady Ma-cbeth je výrazově barvitější a vrstevnatější než její mocí neposedlý manžel. Macbeth vlastně jen tak proplouvá celým děním, aniž by do něj z vlastní vůle nějak zasáhl, v pod-statě se sám ze sebe zblázní. Motivace jeho činů by bez jeho ženy byly dost nejas-né. Na druhou stranu Banquo se jako jeden z mála chlapů projevuje coby skutečný muž s vlastním rozumným úsudkem. Další postavou, jež projevuje alespoň nějakou re-álnou mužnost, je Macduff, kterého ovšem hraje žena.

Většina dění na scéně se odehrává za do-provodu žánrově rozličné hudby. Ta se ov-šem nedrží žádného jasného a konkrétní-ho stylu. Atmosféru podporující scénický podkres se najednou střídá s diametrálně odlišnými relaxačními skladbami, které ve spojení s hereckou akcí vyvolávají trans. Například scénu, kdy jedna z čarodějnic vraždí Banqua, doprovází klid navozující blues. Drastický, sebe-ironický akt. Otázkou je, jestli ona ironie byla dopředu zamýšlená nebo prostě jen tak vyplynula během festi-valového představení. Těchto momentů je však v bratislavském Macbethovi několik.

Celou inscenací se také prolíná stopa krve. Čarodějnice ji nosí v nerezových kýblech a každý, kdo se jen nachomýtne k nějakému krveprolití, se jí maže a polévá. Ovšem jen ve chvílích, kdy se zrovna čarodějnice s někým nelíbají, nemazlí, někoho nekousají či nelízají.

9

Tato bizarní přehlídka se však odehrává ve výtvarně efektním prostředí. Bílé šály visí-cí v pozadí za bílými kameny obehnaným kruhem s rudým pískem vytvářejí univer-zální scénu pro jakékoliv místo dění. Stu-denti hostující v divadle Husa na provázku se navíc docela dobře v novém prostoru zabydleli, a tak celkem organicky využívali jak schodiště, tak horní ochozy k vedlejším, simultánním akcím.

Ačkoliv se po přestávce hlediště znatelně vylidnilo, studenti VŠMU v nasazení nepo-levili. Bohužel ani to nestačilo, aby dojem z jejich Macbetha nezůstal rozporuplný.

Kateřina Málková

10

OFF

PRO

GRA

MZahajovací ceremoniál

Je to tady! Festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER začíná. Na zahajovacím ceremoniálu nás přivítal DJ považující se za boha, dále pak krátké představení, ve kterém byli herci konfrontováni se všemi festivalovými otáz-kami, tančící zebrosaurus, neortodoxní mo-derátor, jeho kolegiální překladatel a několik proslovů. Celým ceremoniálem se v duchu letošního tématu nesly existenciální otázky, na které se podle Dagmar Haladové, členky uměleckého vedení festivalu, pokusí režijní tým odpovědět nejen během tohoto týdne, ale především v rámci závěrečného cere-moniálu. „Prostor divadla je pro nás místo, kde hledáme své identity, a v tomto duchu chceme uchopit oba ceremoniály. Předsta-vují pro nás cyklus, který se na závěrečném ceremoniálu uzavře,“ vyjádřila se Haladová.

Herci byli na pódiu konfrontováni s vývo-jem člověka, strachem, sebehodnocením a dalšími pocity, se kterými se člověk bě-hem života setká. To vše se odehrávalo za doprovodu světelných efektů, taneční hud-by a kouře. Spolu s výraznou choreografií připomínalo představení velký mejdan, kte-rý otevřel další, ještě větší párty – celý ná-sledující týden. Švihácký moderátor uváděl soubory a porotu v duchu velkých televiz-ních show, vtipně glosoval současnou po-litickou situaci a jen tak mimochodem po-znamenal, že „umění naštěstí není politika”.

Poté přišly na řadu projevy, ale protože všichni vědí, že bývají často dlouhé a nud-né, byli mluvčí omezeni v rozsahu svého proslovu. Nicméně, jak podotkl rektor JAMU Ivo Medek: „Matematika často není silnou stránkou umělců.” Všichni však přáli festivalu, jeho tvůrcům i účastníkům mno-ho štěstí a úspěchů.

Nikola Boková

11

Rodinné drama a parodie – došlokneporozumění?

V inscenaci Diktatura neporozumění se stu-denti JAMU pokusili ztvárnit problematiku sporů v komunikaci. Rozhodli se složit své představení ze dvou na první pohled na-prosto nesourodých částí. Bezpochyby se jednalo o riskantní krok, protože takovému experimentu hrozí riziko roztříštěnosti. Jak tomu bylo v jejich případě?

Na začátku se stáváme posluchači před-nášky svérázného odborníka na umělý ja-zyk esperanto. Jedná se o poměrně svižnou část. Parodii odborné přednášky nechybí nadsázka, ale neuchyluje se ke zbytečnému pitvoření a vnucování se divákovi. Ozvlášt-ňujícím účastníkem je též překladatel do angličtiny, který, zvláště vzhledem k téma-tu přednášky, dodává celému výjevu velkou dávku ironie.

Vše, co se doposud odehrává, je pouze pře-dehra k něčemu mnohem dramatičtější-mu. Dochází k ostrému dějovému posunu a z odlehčené přednášky se posouváme k tragédii antického charakteru. Forma se radikálně změní. Atmosféra ztěžkne a ins-cenaci doplní spousta efektů, které dodají celému dění na drásavosti. Jediným spojo-vacím prvkem mezi oběma celky zůstává postava profesora a otázka vzájemného porozumění. A my zjišťujeme, že muž, kte-rý tak pevně věřil, že společný jazyk dovede národy ke světovému míru, není schopen nalézt společnou řeč ani s vlastní matkou a sestrou.

Ačkoliv může být divák na začátku zmate-ný, nakonec se obě části podaří plynule pro-pojit a vše náhle zapadne, hlavně díky nápa-dité pointě a výborným hereckým výkonům.

Hana Neničková

12

VÝST

AVA

Jak letos nevypadá Encouter

Nelíbí se vám grafika letošního Encouteru? Přijďte se podívat na návrhy všech vizuálů letošního ročníku. K vidění jsou na venkov-ní scéně Divadla na Orlí. Čtrnáct návrhů je inspirováno tématem festivalu a to otáz-kami Kým, Kde, Kdy, Proč… BÝT?. Návrhy vy-tvořily studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Ateliéru scénografie JAMU. Co už bohužel nezažijete, je včerejší zahájení vý-stavy. Litujte, mohli jste slyšet skvělý jazz i výborné imaginární zahájení výstavy ima-ginárním moderátorem.

Petra Havlíková

13

Květinplno,liduprázdno

Po osmé hodině večerní jsem doběhla do Livingstonu, kde se odehrávala včerejší Havajská párty. Ve dveřích jsem se potka-la s jednou slečnou a byly jsme na dlouhou dobu první a zatím jediné návštěvnice klu-bu. Aloha!

První odvážní hosté z řad zahraničních studentů byli z Rakouska a okupovali je-den z velkých stolů „v nejtemnějším kou-tě“. Konečně se objevil také někdo v košili s havajskými květy, později jsem se dozvě-děla, že to tu bude tak trochu moderovat. Na pódiu čekaly opuštěné hudební nástro-je, převážně bubínky, které se rozezněly až před jedenáctou hodinou, ale stálo to za to. Jejich dravé tóny rozproudily alkohol v již celkem hojném počtu účastníků letošního festivalu. Jeden z fanoušků byl tak nadšen, že se rozhodl dva mladé muzikanty–bube-níky z brněnské konzervatoře osvěžit čers-tvě natočeným pivem. Jejich divoká hudba přilákala i mrzuté security chlápky.

Přišli i chlapi s kamerou „na řídítkách“, kte-ří obcházeli bavící se účastníky festivalu a přemlouvali je k rozhovoru. Jednoho do-konce přesvědčili k exování piva, což byla na dlouho jediná akční scéna v klubu. Ko-lem půlnoci se sice chystala soutěž v limbo dance – podlézání tyče – v níž výherce zís-kal voucher na dnešní Meeting Point party na Melodce, ale té jsem se už bohužel ne-dočkala.

Jasmína Finkeová

PARTY

14

MAL

É N

ICProč–věčněpřemýšletnadsebevraždou

Říká se, že když člověk mluví za sebe, je to většinou katastrofa. Rozhodla jsem se pro-to vyjádřit svůj názor raději za celou gene-raci. Určitě tím omezím spekulace o jakém-koliv sobectví. Jednou jsme s přáteli zase hráli „Vadí nevadí“ a jeden povídá: „Odkdy jsi přemýšlela nad sebevraždou?“

Narušil příjemný chod večera a existenciál-ně zastínil legrační historky z našich erotic-kých debutů. I přesto, že jsme po všemož-ných fantech zůstávali málo nebo vůbec oblečení – téma nás jaksi chytlo. Výjimeč-ně jsme zapřáhli dlouhý rozhovor. Nezají-mal nás věk, ve kterém se člověk již tradič-ně rozhoduje, zda to celé ukončí, nýbrž kdy o tom začíná uvažovat. Sebevražda je sice stokrát probádaná, má velkou dějinnou tra-dici a možná je starší než samotné lidstvo, ale pořád něčím zvráceně přitahuje.

Zaujatou diskuzi našeho kroužku přerušilo moudro: „Jizvy jsou jako letokruhy utrpe-ní.“ Nenastalo nic jiného než trapné ticho. Všichni se po sobě zvídavě dívali a čekalo se, kdo zahlásí nějakou větu, která dá na-šemu večeru nový smysl. Do nastalého ml-čení jiná kamarádka prohlásila: „Ráda se sprchuju, mám vodu ráda.“ Rozhovor to ka-tapultovalo do mnohem příjemnějších míst – a to do sprchy. Je v ní horká voda, pára a kachličky, ale i přesto je to prostor, kde člověk nad sebevraždou často, a přiznejme si, rád přemýšlí.

„Jste morbidní,“ řekl další člen společnosti. Nezbylo než přestat přemýšlet nad sebe-vraždou a dát si sprchu. Zbytek přišel sám.

Miriam Šedá

15

PROG

RAMPROGRAM 9. DUBNA

SETKÁNÍ/ENCOUNTER

9:00 Diskuze se snídaní Chill out room

10:00 Itálie,Řím[CP] Od Pinocchia Divadelní studio Marta

11:00 Slovensko, Bratislava Macbeth:Hraobastardech Divadlo Husa na provázku

13:00 Metamorfózy (JAMU) učebna 013, DIFA JAMU

14:00 Workshop Radim Vizváry – Metoda tělesného mimu Kolej Astorka

14:30 Polsko,Lodž[CP] DvaubohýRumuni,coumějpolsky HaDivadlo

16:00 ENC Cinema Chill out room

16:30 Rakousko,Vídeň[CP] Princezničky(Dívkaasmrt) Divadlo na Orlí

17:00 Itálie,Řím Od Pinocchia Divadelní studio Marta

18:30 Setkání pedagogů Divadlo na Orlí

19:00 Diskuze s Filipem Nuckollsem Chill out room

20:00 Česká republika, Brno (JAMU) Songs for daddy učebna 202, DIFA JAMU

20:00 Rakousko,Vídeň Princezničky(Dívkaasmrt) Divadlo na Orlí

20:00 Meeting Point Party Melodka

Změnaprogramuvyhrazena.[CP] – Cesta poroty

16

INFO

CEN

TRU

MINFOCENTRUM

Divadelní fakulta JAMUMístnost č. 4Mozartova 1662 15 Brno

Otevřeno ve dnech 7. – 12. 4. 2014

Otevírací doba:Pondělí – Pátek: 9:00 – 21:00Sobota: 9:00 – 16:00

Infolinka: +420 733 127 612

VSTUPENKYVstupenky na jednotlivá představení je možné zakoupit ve festivalovém Infocentru nejpozději 30 minut před začátkem předsta-vení.

V případě, že představení není vyprodané, začně 15 minut před jeho začátkem dopro-dej vstupenek na pokladně daného divadla.

CENY VSTUPENEKHlavníprogram:veřejnost – 100 Kčstudenti a senioři – 80 Kčstudenti a pedagogové JAMU – 50 Kč+ STUDENTI A PEDAGOGOVÉ JAMU – DOPOLEDNÍ PŘEDSTAVENÍ – 20KČ*

Offprogram:

Offprogramová představení jsou zdarma, je však nutné vyzvednout si v Infocentru vstu-penky.

MeetingPointParty:

Předprodej – 100 KčNa místě – 150 Kč

OFFPROGRAMOVÁ PÁSKAcena 30 Kč za pásku zahrnuje:

• slevy na konzumaci ve vybraných restau-racích (seznam podniků bude k dispozici ve festivalovém Infocentru a na webových stránkách)• slevy na reklamní předměty 10 % • přístup do VIP salonku klubu Livingstone (platí na poslední festivalový večer)

* Neplatí na představení označené CP – Cesta poroty

17

PROPAGAČNÍ PŘEDMĚTYV Infocentru je dále možné zakoupit násle-dující festivalové propagační předměty:

• trička (pánská, dámská) – 200 Kč• placka střední – 20 Kč• placka malá – 15 Kč • plátěné tašky – 100 Kč• zapalovač – 20 Kč• brýle – 100 Kč • přívěšek Minimon – 100 Kč• náušnice Minimon 1ks – 50 Kč• brož Minimon – 80 Kč• čokoláda S/E 2014 – 30 Kč

FESTIVALOVÁ MÍSTA

DIFA JAMU (Infocentrum, Chill Out Room, redakce, učebna 013) – Mozartova 1

Divadlo na Orlí / Hudebně-dramatická labo-ratoř JAMU – Orlí 19

Studio Marta – Bayerova 575/5

Divadlo Husa na provázku – Zelný trh 9

HaDivadlo – Poštovská 8d

Klub Melodka – Kounicova 20/22

Livingstone Klub – Dominikánské náměstí 5

Kavárna Kunštátská Trojka – Dominikánská 9

CHILL OUT ROOM DIFA JAMU, každý festivalový den 9:00 – 20:00 hod.

Chill out room je prostor pro všechny účast-níky festivalu, kteří hledají klidné místo pro relaxaci a odpočinek. Volně budou k dis-pozici časopisy, stolní hry, stolní fotbálek a možnost připojení na wi-fi. Na místě bu-dou k dostání točené limonády a pivo od našeho sponzora – pivovaru Starobrno.

• vstup na všechny Encounter Nights (kro-me Meeting Point Party)

Offprogramová páska je cool!

18

FOTO

REPO

RT FOTOREPORT Z ÚTERÝ

19