Metody současné psychologie

Základní paradigma

• Vědeckost• Základní metodou je pozorování (introspekce i

extrospekce)• Experiment (lze i pozorování) – kontrolované

podmínky• Paradigma (téma – otázka – hypotéza –

výzkumná část (vědecké metody) – interpretace)

• Objektivní X subjektivní výpověď

Rozdíly ve vědeckém a nevědeckém přístupu k výzkumu

Přístup Nevědecký Vědecký

obecný přístup intuitivní empirický

pozorování případové, nekontrolované systematické, kontrolované

sdělování zaujaté, subjektivní nezaujaté, objetkivní

koncepty dvojznačné, nadbytečnéjasné definice, operacionálně specifické

nástroje nepřiměřené, nepřesnépřiměřené, precizní, variabilní a reliabilní

hypotézy nekontrolované kontrolované

postoj nekritický, akceptující kritický, skeptický

Absolutní předpoklady vědecké činnosti

• Příroda a její zákonitosti jsou v podstatě zdůvodnitelné rozumem a rozumně řízeným jednáním

• Příroda je dělitelná na nejmenší entity materiálního druhu

• Vystoupení komplexnějších struktur je vysvětlitelné kombinací různých jednotlivých elementů; jednoduché zakládá svými vztahy komplexnější

• Všechny mentální a psychické fenomény se nechají vysvětlit a pochopit konstelacemi materiálních komponent

Dichotomie psychologie

• Stojí na pomezí přírodních a humanitních věd• Je nutná snaha o komplementaritu• Vysvětlení duchovních pojmů přírodními

aspekty a naopak

Třídění psychologických metodVyhodnocování

fakt Sběr dat

Hledisko technické Hledisko hloubky poznání

logická analýza pozorování deskripce

statistická analýza dotazování korelace

metaanalýza experiment kauzalita

kazuistika

analýza produktů činnosti

Pozorování

• Přímé a nepřímé pozorování• Sebepozorování X pozorování ostatních• Skryté X otevřené pozorování• Zisk kvantitativních i kvalitativních dat• Druh zjišťovaných dat?

Dotazování

• Strukturované X semistrukturované X otevřené

• Přímé (interview X nepřímé (dotazníky atp.)• Druh zjišťovaných dat?

Experiment

• Kontrolované podmínky• 3 druhy proměnných- Nezávisle proměnná (= stimul)- Intervenující proměnná (= osobnostní char.)- Závisle proměnná (= reakce)• Kauzální X determinující X korelační vztah• Experimentální X kontrolní skupina =) signifikance

rozdílu• Náhodnost či nenáhodnost je testována statisticky

Studium dokumentů

• Především případová studie• Obsahová analýza atp.• V zásadě jde o psychografii

Psychologické testy

• Zvláštní druh výzkumných metod• - systémy standardních podnětů (zjišťuje se

míra psychických vlastností a schopností subjektu)

Zvláštnost - projektivní testy (nestrukturované – př. Rorschach – fantazijní reakce poukazující na nevědomé sklony)Psychodiagnostické metody – základ pro klinickou psychologii a psychoterapii

Metody z hlediska hloubky vhledu

• Deskriptivní (volný popis X předem stanovené kategorie)

• Korelační (cílem je zjištění míry výskytu relace mezi dvěma nebo více událostmi; koeficient -1 až +1)

• Experimentální (kauzální vztahy – velice obtížné)

Výběr vzorku

• Náhodnost (randomizace)• Způsoby výběru• Reliabilita

Explanace získaných poznatků

• Pseudologická (tautologická)• Teologická• Mentalistická• Metaforická• Genetická• Vývojová• Vztahující se k prostředí• Evoluční• Neurofyziologická• Smíšená

Jazyk vědy

• Konstrukty• Operacionalizace• Teorie X domněnky• Testování hypotéz• Nulová X alternativní hypotéza• Validita a reliabilita• Chyba 1. a 2. druhu

Psychologie osobnosti

Organismus X osobnost

• Organismus = biologická charakteristika jedince

• Osobnost = psychologická charakteristika jedince

Spojujícím článkem je nervová soustava (a s ní spojená hormonální soustava)

Základní předpoklady psychofyziologických vztahů

• Psychické děje jsou vázány na zralost a funkční činnost mozku (při poruchách dochází k psychickým odchylkám – př. zhmoždění a krvácení do mozku může mít za následek úbytek rozumových schopností, změnu emocionality atp.)

• Specifické psychické projevy mohou být závislé na funkčním stavu konkrétních oblastí mozku

• Afektivní a pudové chování a základní předpoklady k duševní činnosti závisí také ne hormonálních vlivech (př. vliv štítné žlázy)

Vztahy konkrétních oblastí mozku k duševní činnosti

1) Mozkový kmena) Prodloužená mícha (vegetativní činnost)b) Mozeček (svalové napětí, koordinace úmyslných pohybů)c) Talamus (vstup informací ze smyslových orgánů, úroveň

bdělosti)d) Hypotalamus (hormonální řízení, vrozené motivační

a emoční funkce)e) Retikulární formace (nespecifická aktivace

mozkové kůry, pozornost)2) Limbická soustava (motivační a emoční vzorce činnosti – buzena hypotalamem)3) Velký mozek (zpracování informací a jednotné řízení organismu; 2 polokoule)

Rozdíly v psychofyziologických funkcích mozkových hemisfér

• Levá (verbální)- Řečové porozumění v

mluveném i psaném projevu

- Symbolické a analyticko-syntetizující myšlení

- Počítání a uspořádávání prvků

- Časové a prostorové vztahy- Větší význam pro uplatnění

ve škole

• Pravá (názorová a postojová)

- Orientace- Rozeznávání přírodních

vizuálních obrazců, tvarů, zvuků, rytmů

- Globální vnímání a emoční prožívání

- Především zpočátku života

Vědomí

• = stav určité aktivace, která se projevuje bdělostí

• Bdělost = základní formální charakteristika stavu vědomí, podmínka průběhu většiny psychických funkcí a projevu psychických vlastností

Lze jej hodnotit z hlediska kvalitativního (obsah) i kvantitativního (úrovně uvědomování)

Tři základní okruhy vědomí

1) Prožívání aktuálního duševního dění2) Uvědomování si prožívaného3) Uvědomování si sebe samaExistence vědomí je závislá na konkrétních funkčních projevech mozku.Vědomí = uvědomované duševní obsahyNevědomí = prožitky, které nedosáhnou úrovně vědomí či byly zapomenuty nebo jsou blokovány (psychická obrana mozku)

Stavy vědomí

• Bdělé vědomí (koncentrovaná pozornost a připravenost reagovat)

• Ospalost (slabá pozornost a nepřesné vnímání ve všech stránkách, nepřipravenost reagovat)

• Spánek (přepojení na jinou funkční rovinu; různá stadia)

Pozornost

• Vědomí má výběrový charakter, zaměřuje se určitým směrem a eliminuje tak jiné potenciální obsahy – funkcí této vlastnosti je pozornost.

• Pozornost = centrální zaměřenost na určitý obsah

• Fylogeneticky se vyvinula z vrozeného orientačně pátracího reflexu

• Bezděčná X úmyslná

Charakteristiky pozornosti

• Zaměřenost (na daný objekt)• Soustředěnost (koncentrace na tento objekt)• Délka trvání (zahrnuje dobu koncentrace)

Vlastnosti pozornosti

• Koncentrace (= intenzita)• Tenacita (= schopnost udržet pozornost po

určitou dobu, kolísá)• Rozsah pozornosti, distribuce (počet, na něž se

jedinec najednou soustředí, je nepřímo úměrná koncentraci))

• Vigilita (schopnost přenášet pozornost z jednoho podnětu na druhý, souvisí s typem temperamentu)

Psychologie osobnosti

Osobnost

• Osoba – souhrn psychických i fyziologických vlastností vztahujících se k určitému člověku

• Osobnost – pojetí člověka, které není hodnotově neutrální (ani nemůže být)

• Psychologie zkoumá strukturu a dynamiku osobnosti (př. extroverzi X introverzi)

Dva modely zkoumání osobnosti

• Fenomenologický- Osobnost = lidské duševní bytí (vyžaduje introspektivní přístup ke zkoumání své existence)• Behavioristický- Osobnost = systém zvyků (naučených tendencí chovat se v určitých situacích určitým způsobem)

Vrozený základ osobnosti

a)• Temperament• Emoce• Pudyb)• Dispozice k rozvoji různých schopností (např.

inteligence)

Temperament

• Určuje individuální typ reaktivity a dynamiky psychiky

• Představuje formální základ průběhu dějů i projevů chování

• Uplatňuje se za všech okolností• Je vrozenou dispozicí, kterou lze ovlivňovat

pouze v nepatrné míře• Ovlivňuje psychickou i somatickou složku

Obecné rysy temperamentu

• 1) Rychlost, osobní tempo• 2) Charakter obecného citového ladění

(základní převládající nálada a další charakteristiky citového prožívání)

• 3) Celková základní reaktivita, převládající formální znaky chování

• 4) Vegetativní reakce

Rychlost, osobní tempo

• Projevuje se v chování, ale i ve vědomí• Rychlost reakce či rychlost vzniku citového

prožitku• Souvisí s aktivační úrovní• Velmi snadno rozeznatelné

Charakter obecného citového ladění

a) Intenzita a hloubka emocíb) Stabilita a vyrovnanost citových prožitkůc) Odolnost citového prožívání vůči dalším vlivům (stabilita)d) Emoční vzrušivost, citová reaktivita

Celková základní reaktivita, převládající formální znaky chování

a) Intenzita reakcíb) Stabilita a vyrovnanost chování (případně

výkyvy v chování)c) Reaktivita (schopnost bezprostředně

reagovat na jakýkoliv vnější podnět)

Vegetativní reakce

• Intenzita reakcí• Stabilita reakcí• Vyrovnanost reakcí

Typologie osobnosti

• Využívá především temperamentu• Typ = specifické seskupení několika znaků se

značnou pravděpodobností jejich společného výskytu

• Snaha o obecnou platnost =) využívá stálejší charakteristiky (také tělesná konstituce, fyziologické znaky atd. – hl. ale temperament)

První ucelená typologie

• Staří Řekové – Hippokrates• Na základě tělních tekutin (šťáv)

- Cholerik- Sangvinik- Melancholik- Flegmatik

Současné pojetí

Sangvinik Melancholik Cholerik Flegmatik

Osobní tempo rychlé pomalé rychlé pomalé

Základní nálada veselá smutná podrážděná vyrovnaná

Emoční prožívání

slabé, povrchní silné, ulpívavé

silné, nevyrovnané slabé, ulpívavé

Způsob reagování

proměnlivý, vázaný na vnější podněty

slabé a pomalé reakce

nápadné výkyvy v reakcích

nenápadné reakce s menší četností

Kretschmerova typologie (1967)

• Na základě korelace tělesné konstituce a temperamentového typu

• Jde o geneticky podmíněné znaky• Korelace jsou dány hormonální činností

organismu1) Pyknický typ2) Astenický typ3) Atletický typ

Pyknický typ

• = temperamentový typ „Cyklotymní“• Typické střídání veselé a smutné nálady• Srozumitelná reaktivita, odpovídá podnětům,

jež ji vyvolaly• V krajním případě je riziko onemocnění

cykloidní psychózou

Astenický typ

• = temperamentový typ „Schizotymní“• Kolísavost mezi dráždivostí a tupostí,

přecitlivělostí a chladností• Reaktivita srozumitelná a jednoznačná, občas

nepřiměřená• V krajním případě je riziko onemocnění

schizofrenií

Atletický typ

• = temperamentový typ „Viskózní“• Pomalost, důkladnost a nedostatek fantazie• Emoční projevy střídavě výbušné a netečné• V krajním případě je riziko organického

poškození mozku, např. epilepsie

Emotivita

• = specifická dimenze temperamentu• Vrozená =) trvalá či dlouhodobá• Určuje základní způsob citového prožívání a

tedy i chování• Emoce vyjadřují vztah k sobě samému i

okolnímu světu =) projevují se subjektivním hodnocením reality

Emoce

• = subjektivní prožitky• Dělení emocí:1) Na základě jejich kvality2) Na základě jejich formálních charakteristik

- Jsou charakteristické svou vazbou na fyziologické procesy v organismu

Dělení emocí na základě jejich kvality

A) Radost (pozitivní emoce, vznik na základě uspokojení potřeby či pouhé představy jejího uspokojení, vede k pozitivnímu zkreslení, vnější projev - úsměv, smích atp.)

B) Smutek (případně i deprese; negativní emoce, nelibý stav, vznik na základě ztráty či představy ztráty, negativní zkreslení aktuální i budoucí situace, pokles zájmu či činnosti, vnější projev – pláč, apatie atp.; symbolika barev)

Podle vztahu k vnější skutečnosti:a) náklonnost, láskab) hněv, nenávistc) strach

Dělení emocí na základě jejich formálních charakteristik

A) dle intenzity (síly emočního prožitku)B) dle časové dimenze (délky trvání emočního

prožitku)- Intenzita a délka trvání prožitku jsou v nepřímé

úměře1) Afekt (krátkodobé, prudké emoční hnutí, natolik

energeticky náročný, že rychle odeznívá)2) Nálada (déledobá dispozice k určitým prožitkům,

kromě chování ovlivňuje i postoj k sobě samému)

Další vlivy na aktuální citové prožívání

A) celkový somatický stav (pocit tělesného komfortu či potíží)

B) Celkový psychický stav (na úrovni jak emocionálního tak také racionálního hodnocení, dále na úrovni uspokojení potřeb všeho druhu)

Základní funkce emocí

• Orientační (hodnocení situace)• Aktivace či útlum dané činnosti, která je

vzhledem k citovému hodnocení považována za nepotřebnou)

• Zpětná vazba (zhodnocení účinku vlastní aktivity)

Orientační funkce

• Citový prožitek informuje vědomí o situaci a jejím významu

• Emoční informace je většinou nepřesná, ale velmi rychlá a komplexní = informační základ (měl by pak být koordinován s racionálním hodnocením)

• City někdy stimulují odlišné jednání než rozumová bilance

• City mohou být nejednoznačné – ambivalentní emoce• Uplatnění i ve schopnosti empatie (poznávání pocitů

jiných lidí) – jeden ze základních rysů sociální inteligence

Aktivace či útlum dané činnosti

• Je to vrozená, primární schopnost psychické regulace

• Eliminace nepříjemného = vyloučení potenciálního nebezpečí

• Limitace sociálními normami – sociálně daná omezení =) potlačování určitého chování = tenze až psychosomatické potíže (zůstává nevyužita energetická rezerva vyvolaná daným emočním prožitkem)

Zpětná vazba

• Emoce přinášejí informaci o efektivitě vlastního chování

• Důležité pro přizpůsobení se situaci – vliv racionálního uvažování