Embed Size (px)
Citation preview
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, s. r. o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Účetnictví, finanční a správní řízení příspěvkové
organizace
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Martina VAŇKOVÁ
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana VRTALOVÁ
Znojmo, 2013
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Účetnictví, finanční a správní řízení
příspěvkové organizace vypracovala samostatně pod vedením paní Ing. Jany Vrtalové
a uvedla v seznamu pouţité literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.
Ve Znojmě dne 10. října 2013
______________________________
vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Janě Vrtalové
a doc. Ing. Haně Březinové CSc. za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky,
kterými přispěly k vypracování této bakalářské práce.
Abstrakt
VAŇKOVÁ, M. Účetnictví, finanční a správní řízení příspěvkové organizace. Bachelor term
work. Znojmo, 2013.
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na příspěvkové organizace a jejich specifika. Cílem
teoretické části je vysvětlit problematiku účtování, hospodaření s majetkem a peněţními
prostředky a správní řízení příspěvkových organizací. V praktické části provádím rozbor na
konkrétní organizaci - Základní umělecké škole J. V. Stamice Havlíčkův Brod. Pomocí
analýzy objasňuji hospodaření s majetkem a financemi. V první části se zaměřuji
se na inventarizaci a odpisy. Hlavním cílem je především navrhnout zlepšení hospodářského
výsledku. Zlepšení provádím komparací odpisů s nově vytvořenou rezervou. Po srovnání
těchto dvou metod vyberu lepší variantu pro příspěvkovou organizaci.
Klíčová slova
Příspěvková organizace, účetnictví, výsledek hospodaření, odpisy, rezervy
Abstract
VAŇKOVÁ, M. Accounting, financial and administrative management of allowance
organization. Bachelor term work. Znojmo, 2013.
This bachelor thesis deals with state-funded organizations and their specifications.
The objective of the theoretical part is to explain accounting issues, asset management,
financial management and administration of state-funded organization. In the practical part,
the analysis of a specific organization, elementary art school J. V. Stamice in Havlíčkův Brod,
is carried out. Through analysis, the asset and financial management is explained. The first
part focuses on stocktaking and depreciation. The objective is to propose a way to higher
profits by comparison between depreciation and a newly created cash reserve. After that
I choose the better option for the state-funded organization.
Keywords
State-funded organization, accounting, profit/loss, depreciation, reserves
Obsah
1 Úvod .................................................................................................................................... 9
2 Cíl a metodika práce ....................................................................................................... 11
2.1 Cíl práce ........................................................................................................................ 11
2.2 Metodika práce ............................................................................................................. 11
3 Teoretická část ................................................................................................................. 13
3.1 Vymezení pojmu neziskové organizace ....................................................................... 13
3.2 Charakteristika příspěvkové organizace a její zřízení .................................................. 14
3.3 Financování příspěvkové organizace............................................................................ 16
3.3.1 Peněţní fondy příspěvkové organizace .................................................................... 19
3.4 Rozpočet příspěvkové organizace ................................................................................ 20
3.5 Účetnictví v příspěvkové organizaci ............................................................................ 22
3.5.1 Legislativa účetnictví ............................................................................................... 22
3.5.2 Předmět účetnictví .................................................................................................... 23
3.5.3 Vymezení účetnictví ................................................................................................. 23
3.5.4 Rozsah vedení účetnictví .......................................................................................... 25
3.5.5 Konec účetního období............................................................................................. 25
3.5.6 Výsledek hospodaření .............................................................................................. 28
3.6 Daňový reţim příspěvkových organizací ..................................................................... 29
3.6.1 Daň z příjmů příspěvkové organizace ...................................................................... 30
3.7 Rezervy – účetní a daňové pojetí v prostředí neziskových subjektů ............................ 34
3.7.1 Daňové rezervy ........................................................................................................ 35
3.7.2 Účetní rezervy .......................................................................................................... 35
3.8 Odpisy ........................................................................................................................... 36
3.8.1 Daňové odpisy .......................................................................................................... 37
3.8.2 Účetní odpisy............................................................................................................ 38
3.9 Struktura veřejné správy v České republice ................................................................. 40
3.9.1 Správní řízení ........................................................................................................... 40
4 Praktická část .................................................................................................................. 43
4.1 PŘÍKLAD: Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod .......................... 46
4.2 Předpisy, kterými se škola řídí ..................................................................................... 47
4.2.1 Vnitřní směrnice pro vedení účetnictví .................................................................... 48
4.3 Inventarizace majetku ................................................................................................... 51
4.3.1 Směrnice pro provedení inventarizace ..................................................................... 51
4.3.2 Metody a způsoby provádění inventarizace ............................................................. 51
4.3.3 Vypořádání, prošetření inventarizačních rozdílů a přijetí nápravných opatření ...... 53
4.4 Pořízení, oceňování a vyřazení dlouhodobého majetku ............................................... 53
4.5 Hospodaření školy ........................................................................................................ 54
4.5.1 Postup účetní závěrky............................................................................................... 55
4.6 Účetní závěrka za rok 2012 .......................................................................................... 56
4.6.1 Rozvaha .................................................................................................................... 56
4.6.2 Výkaz zisků a ztrát ................................................................................................... 57
4.6.3 Příloha účetní závěrky .............................................................................................. 59
4.6.4 Hospodářský výsledek a jeho vývoj ......................................................................... 59
4.7 Směrnice o odpisování dlouhodobého majetku ............................................................ 60
4.8 Daňové odpisy .............................................................................................................. 61
4.8.1 Rovnoměrné odpisy.................................................................................................. 61
4.8.2 Zrychlené odpisy ...................................................................................................... 62
4.9 Účetní odpisy ................................................................................................................ 63
4.9.1 Lineární odpisy ......................................................................................................... 63
4.9.2 Degresivní odpisy ..................................................................................................... 63
4.10 Rezervy ...................................................................................................................... 64
4.10.1 Tvorba rezervy na opravu dlouhodobého majetku ................................................. 65
4.11 Dopad odpisů na základ daně .................................................................................... 66
4.12 Komparace účetních odpisů a vytvořené rezervy ...................................................... 68
5 Závěr ................................................................................................................................. 70
6 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 73
9
1 Úvod
V současnosti existuje v České republice spousta neziskových organizací, především
příspěvkové organizace, nadace, politické strany a hnutí, zájmová sdruţení právnických osob,
právnické osoby zřizované samostatnými zákony. Velké mnoţství organizací se zabývá
činností v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, sportu, kultury aj.
Všechny organizace musejí být z něčeho financovány. Jak uţ ziskové, tak i neziskové.
Některé financuje státní sektor jiné soukromý.
Podle názvu „neziskové“ si na sebe tyto organizace nevydělávají. Příspěvkové organizace by
měly zlepšovat sociální prostředí kolem sebe. Tyto formy jsou závislé na poskytnutých
financích od svého zřizovatele (organizační sloţky státu nebo územního samosprávného
celku), na darech od sponzorů, na prostředcích ze státního rozpočtu, ze zahraničí, z EU.
Toto téma jsem si vybrala z důvodu hlubšího proniknutí do neziskového sektoru. Zajímalo
mne, jak sloţité je v případě příspěvkových organizací financování.
Cílem teoretické části je představit neziskový sektor a oblast příspěvkový organizací.
Poté specifikovat financování majetku a finančních prostředků, zkoumat účetnictví, jeho
podstatu, předmět i rozsah. Objasnit daňové i účetní odpisy a rezervy, které budou pouţity
v praktické části a nakonec také správní řízení, jeho strukturu a postup správního řízení.
V další řadě zaměření se na zdroje financování, do kterých spadají peněţní fondy nebo
příspěvky od jiných osob. Dále zmínit okruh daňového sektoru. Jak daně fungují, co spadá do
základu daně.
Jako příklad jsem vybrala Základní uměleckou školu J. V. Stamice Havlíčkův Brod. Jsou zde
specifikovány hlavní předpisy, kterými se organizace řídí. Charakterizovány budou
vnitropodnikové směrnice o účetnictví a inventarizaci, co spadá pod hospodářskou činnost
organizace. Pomocí finanční analýzy a jejích ukazatelů (likvidity a rentability) bude
ilustrována finanční situace organizace.
Další oddíl se zabývá popisem jednotlivých částí účetní závěrky. Jejími specifiky, předpisy
a výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha). A v neposledním případě komparací neboli
srovnáním dosaţených výsledků hospodaření za třemi po sobě jdoucí období.
10
V praktické části je pak analýza forem financování za sledovaný rok 2012 a zvýšení výsledku
hospodaření. Návrh, jak dosáhnout efektivnějšího financování v následujících letech, bude
proveden komparací odpisů podle českých předpisů s rezervou na opravu dlouhodobého
hmotného majetku.
11
2 Cíl a metodika práce
2.1 Cíl práce
Hlavním cílem práce je vymezení specifik účtování, financování a hospodaření s majetkem
a správní řízení příspěvkových organizací. V teoretické části je cílem charakterizovat
neziskový sektor a příspěvkové organizace. Popsat zejména jejich účtování, daňovou
soustavu, dále finanční řízení, rozpočet organizace, peněţní fondy, účetní i daňové odpisy,
účetní i daňové rezervy a také správní řízení.
V praktické části bude aplikována teoretická část na konkrétním případu, mnou vybranou
Základní školu J. V. Stamice Havlíčkův Brod. Zaměření se na její hospodaření s majetkem
a financemi pomocí finanční analýzy a tvorbu dokumentů podléhajících finančnímu
a správnímu řízení bude další součástí. Dále budu hodnotit dopady specifik organizace
na hospodářském výsledku a dokládám návrh ke zlepšení současného stavu. Porovnáním
odpisů s nově vytvořenou rezervou hledám nejlepší variantu pro sníţení základu daně
a zvýšení výsledku hospodaření po zdanění.
2.2 Metodika práce
Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Pro její vypracování byly pouţity
metody deskripce, analýzy, dedukce, komparace a klasifikace. Bakalářská práce definuje
pojmy neziskové a příspěvkové organizace, zaměřuje se na jejich rozpočet, financování
majetku a peněţních prostředků, tvorbu fondů, vysvětlení pojmů účetních a daňových odpisů
a rezerv. Dále pojednává o účetnictví, jeho významu, rozsahu a o právních předpisech,
kterými se musejí neziskové organizace řídit. Rozebírá daňovou soustavu a problematiku
daně z příjmů právnických osob. Stanovuje postup výpočtu daňové povinnosti.
A v neposlední míře se zabývá správním řízením, jeho rozdělením a postupem.
V teoretické části bakalářské práce jsem uţila především metody deskripce a klasifikace.
Citovala jsem z mnoha odborných literatur a publikací, právních norem, internetových zdrojů
týkajících se příspěvkových organizací, jejích hospodaření a financování. Podklady pro svou
bakalářskou práci jsem hledala nejen v odborné literatuře a příslušných právních předpisech,
ale snaţila jsem se zabývat problematikou příspěvkové organizace v praxi. Čerpala jsem
zejména z podkladů organizace Základní školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
12
V praktické části jsem se zaměřila na hospodaření s majetkem, postupem jeho inventarizace
a peněţními prostředky a správní řízení základní školy J. V. Stamice. Dále jsem se zabývala
zvýšením výsledku hospodaření, coţ je dílčím cílem této práce. V tomto případě byla pouţita
metoda komparace. V závěru praktické části své bakalářské práce jsem především zhodnotila
stávající finanční situaci školy a navrhla řešení, jak by mohla škola dosáhnout lepšího
výsledku hospodaření po zdanění.
13
3 Teoretická část
3.1 Vymezení pojmu neziskové organizace
Pojem nezisková organizace jednoznačně neznamená, ţe jde o organizaci, která nerealizuje
ţádný zisk, ale o organizaci, kde zisk není nejdůleţitějším motivem její existence.
Neziskovostí se rozumí skutečnost, ţe jakýkoliv zisk organizace musí být pouţit pro další
činnost a rozvoj organizace.
Neziskovým organizacím se nezakazuje vedle hlavního účelu činnosti, kterým organizace
směřuje k naplnění svého poslání, vykonávat vedlejší výdělečné aktivity, jejích zisk však
musí být zdrojem financování hlavní činnosti. Cílovou funkcí neziskového sektoru je přímé
dosaţení uţitku, který má často podobu veřejné sluţby.
Základní charakteristické znaky neziskových organizací jsou tyto:
právnické osoby (s výjimkou organizačních sloţek státu),
nejsou zaloţeny za účelem podnikání a produkce zisku,
uspokojují konkrétní potřeby občanů a komunit,
mohou, ale nemusí, být financovány z veřejných rozpočtů.1
„Mezi neziskové organizace jsou zařazeny i obce, kraje a státní fondy, u kterých převaţuje
charakter veřejné správy a sluţby, nelze však vyloučit ani činnosti podnikatelského
charakteru. Zákon o daních z příjmů vylučuje z okruhu neziskových organizací obchodní
společnosti a druţstva, i kdyţ nebyly zaloţeny za účelem podnikání.
Neziskové organizace jsou právnické osoby, mají svého zřizovatele, zakládají se podle
různých právních předpisů a podléhají registraci na místech určených jim zákonem, podle
kterého jsou zřízeny. Neziskové organizace jsou vedeny také v seznamu ekonomických
subjektů, který vede Český statistický úřad, a mají přiděleno identifikační číslo.
1 OTRUSINOVÁ, Milana; KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních jednotek po novele
zákona o účetnictví: po novele zákona o účetnictví. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 178. ISBN 978-80-
7400-342-4. s. 1-3.
14
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, uvádí výčet těchto
subjektů v § 18 odst. 8:
zájmová sdruţení právnických osob, pokud mají tato sdruţení právní subjektivitu
a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, politické strany a politická hnutí,
občanská sdruţení včetně odborových organizací,
registrované církve a náboţenské společnosti,
nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy,
veřejné výzkumné instituce, obce, organizační sloţky státu, příspěvkové organizace,
školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, státní fondy, subjekty,
o nichţ tak stanoví zvláštní zákon.“2
3.2 Charakteristika příspěvkové organizace a její zřízení
Příspěvková organizace je právnickou osobou, která vzniká a zaniká rozhodnutím zřizovatele.
Obec je při rozhodování o zřízení příspěvkové organizace vázána tím, ţe účelem zřízení
mohou být pouze takové činnosti a záleţitosti, které spadají do samostatné působnosti
zřizovatele.
Příspěvkové organizaci svěřuje zřizovatel k hospodaření svůj majetek a vymezuje i rozsah
svých vlastnických práv, jejichţ výkon na organizaci přenáší z důvodu zajištění řádného
hospodaření s majetkem, a to k účelům, které jsou zřizovací listinou vymezeny jako předmět
činnosti související s účelem zřízení, případně zřizovatelem povoleny jako činnosti
doplňkové. Majetek pořízený nebo nabytý příspěvkovou organizací v průběhu její existence
je nabýván do vlastnictví zřizovatele, organizace je zmocněna pouze k hospodaření s tímto
majetkem.3
„Zřizování příspěvkových organizací územními samosprávnými celky upravuje § 27 zákona
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
2 MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. vydání. Olomouc:
ANAG, spol. s r. o., 2011, s. 249. ISBN 978-80-7263-675-4. s. 8-10. 3 MORÁVEK, Zdeněk; MOCKOVČIAKOVÁ, Alena; PROKŮPKOVÁ, Danuše. Meritum Příspěvkové
organizace 2011. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 324. ISBN 978-80-7357-626-4. s. 12.
15
Podle § 27 odst. 2 tohoto zákona vydá zřizovatel (to je územní samosprávný celek) o vzniku
příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat:
a. úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,
b. název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat
moţnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací,
c. vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d. označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace,
e. vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává
k hospodaření,
f. vymezení práv, která organizaci umoţní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit
hlavní účel, k němuţ byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené
s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným vyuţitím, s péčí o jeho ochranu,
rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále
pravidla pro výrobu a prodej zboţí, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva
a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům,
a podobně,
g. okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou
jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe vyuţívat všechny své hospodářské
moţnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění
hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně,
h. vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.“4
„Obec je povinna zveřejnit informace o zřízení příspěvkové organizace a znění zřizovací
listiny v Ústředním věstníku ČR, stejně jako informaci o zrušení příspěvkové organizace nebo
sloučení zřizovaných příspěvkových organizací. Oznámení je zřizovatel povinen podat
do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.“
Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, můţe jej pouţít pouze
ve prospěch své hlavní činnosti. Příspěvková organizace můţe s povolením zřizovatele pouţít
jiné vyuţití tohoto zdroje.“5
4 TONDLOVÁ, Barbora. WWW Rozpočet regionálního školství. Dictum s. r. o. [online]. 2010, č. 15 [cit. 28. 10.
2012]. Dostupný na Web: <http://www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2010/15/zrizovaci-listina-prispevkove-
organizace/>. ISSN 0862-9641. 5 MORÁVEK, Zdeněk; MOCKOVČIAKOVÁ, Alena; PROKŮPKOVÁ, Danuše. Meritum Příspěvkové
organizace 2011. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 324. ISBN 978-80-7357-626-4. s. 8.
16
„Nová příspěvková organizace nemůţe vzniknout jinak neţ zvláštním právním předpisem;
to platí rovněţ pro rozhodování o rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách organizace.
To znamená, ţe pro kaţdou nově zakládanou příspěvkovou organizaci hospodařící se státním
majetkem musí být schválen zvláštní zákon. Vlastní hospodaření příspěvkových organizací
zřízených státem se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších
předpisů, umoţňuje územním samosprávným celkům, aby ve své působnosti zřizovaly
příspěvkové organizace zpravidla pro činnosti, jejichţ cílem není dosaţení zisku a jejichţ
rozsah, struktura a sloţitost vyţadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizovatelem je tedy
organizační sloţka státu, kraj nebo obec.
Odlišnosti vyplývají právě z titulu zřizovatele a především z nakládání s majetkem. Proto
je vhodné zabývat se samostatně hospodařením obou skupin organizací v závislosti
na zřizovateli.
Příspěvková organizace zřízená organizační sloţkou státu vykonává hlavní činnost
definovanou zvláštním zákonem nebo zřizovací listinou. Nic nebrání rozhodnutí, aby byla
hlavní činnost prováděna za úplatu. Kromě toho hospodaří s peněţními prostředky přijatými
ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem.“6
3.3 Financování příspěvkové organizace
„Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými:
a) z vlastní činnosti,
b) z rozpočtu zřizovatele,
- ze státního rozpočtu,
- z prostředků územního samosprávného celku,
c) z doplňkové/jiné činnosti,
d) ze smluv o spolupráci nebo sdruţení prostředků,
e) od státních fondů,
6 MORÁVEK, Zdeněk; MOCKOVČIAKOVÁ, Alena; PROKŮPKOVÁ, Danuše. Metirum Příspěvkové
organizace 2011. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 324. ISBN 978-80-7357-626-4. s. 11-16.
17
f) z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob,
g) z vlastních fondů.“7
„Charakteristickým kritériem je, ţe veškeré příjmy příspěvkové organizace jsou prostředky
získané pro stát, proto také tento zákon ukládá striktní dodrţování hospodárného nakládání
s finančními zdroji, jejich vyuţití jen k účelům, na které jsou určeny, a na krytí nezbytných
potřeb.
Další velmi přísnou, ale nepřesně definovanou podmínkou je, ţe příspěvková organizace
je povinna sdělit svému zřizovateli, nastanou-li nějaké změny, které by mohly ovlivnit vztah
ke státnímu rozpočtu.“8
Schéma č. 1: Koloběh pokrývající vynaložené náklady
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Podhorský, J., str. 19
Kaţdá organizace musí za finanční prostředky (1.) nakoupit např. dlouhodobý majetek,
zásoby, sluţby apod., které pak přicházejí do důleţitého stádia realizace prodeje (3.). Poté
následuje zaplacení označováno jako pohledávka (4.), případně můţe být sluţba uhrazena
v hotovosti nebo se po uhrazení pohledávek navrátí finanční prostředky - peníze (5.), které
7 JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kol. Účetnictví, daně, audit a financování územních
samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vydání. Brno: Olprint, 2004, s. 132. ISBN 80-210-
3583-8. s. 22-24. 8 MORÁVEK, Zdeněk; MOCKOVČIAKOVÁ, Alena; PROKŮPKOVÁ, Danuše. Metirum Příspěvkové
organizace 2011. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 324. ISBN 978-80-7357-626-4. s. 11-16.
1.
Finanční prostředky
5.
Příjem (inkaso)
4.
Pohledávky
2.
Nákup DM, sluţeb, aj.
3.
Realizace (prodej)
18
pouţijeme na další činnost příslušné organizace, takţe celý koloběh oběţných aktiv začíná
znovu.9
„Zřizovatel samozřejmě můţe uvaţovat o zrušení příspěvkové organizace, např. nepočítá
s jejím dalším rozvojem, coţ se zřejmě projeví v nařízených odvodech. Velikost odvodu
z odpisů má svoji hranici – v objemu zdrojů vytvořených v daném roce. Zřizovatel nenařídí
odvod z oprávek evidovaných v účetnictví na základě odpisů zaúčtovaných v předešlých
účetních obdobích. Příspěvková organizace je povinna počínat si tak, aby plnila určené úkoly
nejhospodárnějším způsobem a dodrţela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu.
Peněţní prostředky, kterými disponuje, můţe pouţívat jen k účelům, na něţ jsou určeny
při současném dodrţení právních předpisů a zabezpečení nerušeného chodu organizace.
Zaváţe se jen k úhradám odpovídajícím rozpočtu daného roku. Dojde-li v průběhu roku
k nečekaným situacím a předpokládá se, ţe by mohl rozpočtovaný hospodářský výsledek
skončit ztrátou, učiní příspěvková organizace taková opatření, aby zajistila jeho vyrovnání.
Je-li příspěvková organizace zřízena na dobu určitou, pak její existence končí datem
uvedeným v rozhodnutí zastupitelstva o jejím zřízení a ve zřizovací listině. Je-li příspěvková
organizace zřízena na dobu neurčitou a zřizovatel se rozhodne k jejímu zrušení, pak
zastupitelstvo obce tento záměr projedná a rozhodne svým usnesením o termínu ukončení
existence příspěvkové organizace. V obou případech je zapotřebí kroky vedoucí k ukončení
existence právnické osoby započít několik měsíců před datem, ke kterému příspěvková
organizace zanikne.
Délka období, po kterou budou trvat činnosti vedoucí k ukončování existence organizace,
vyplývá z doby, po kterou bude trvat nezbytná inventarizace majetku a závazků; ukončení
účetnictví; oznámení o zániku právnické osoby na všechna místa, kde je evidována apod.
Většinu činností bude provádět organizace sama. Lze však dovodit, ţe před termínem
ukončení existence organizace by měl zřizovatel uloţit (buď přímo, nebo prostřednictvím
rady) obecnímu úřadu, aby prováděl dohled na prácemi vedoucími k ukončení činnosti
příspěvkové organizace. Zákon tento postup nikterak neupravuje, a bude proto záleţet
9 PODHORSKÝ, Josef. Účtování a vedení účetnictví: v organizačních složkách státu, územních samosprávných
celcích a příspěvkových organizacích: metodika účetnictví, vzorové příklady, účetní závěrka, kontrola účetnictví.
1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2005, s. 368. ISBN 978-80-7273-119-0. s. 19.
19
na kaţdém zřizovateli a jeho konkrétních podmínkách, jakým způsobem se rozhodne. Kromě
rozhodnutí o zrušení příspěvkové organizace musí však zřizovatel vyřešit otázku osoby
jmenované jako statutární orgán.
Zřizovatel dále rozhodne o umístění a uţití svého majetku, se kterým rušená organizace
hospodařila, a převezme ke dni ukončení existence příspěvkové organizace její práva
a závazky.“ 10
3.3.1 Peněţní fondy příspěvkové organizace
a) „Rezervní fond – pouţívá se k rozvoji činnosti příspěvkové organizace, k překlenutí
časového nesouladu mezi výnosy a náklady. Jestliţe vznikla v minulých letech
neuhrazená ztráta, hradí se opět z rezervního fondu.
b) Investiční fond – slouţí k financování investičních potřeb příspěvkové organizace.
Zdrojem fondu jsou i přijaté investiční dotace jak z rozpočtu zřizovatele, tak
ze státních fondů. Příspěvková organizace můţe přijímat dary a příspěvky od jiných
subjektů k investičním účelům, a ty se potom stávají rovněţ zdrojem tohoto fondu.
Místo investičního fondu můţe být zřizován Fond reprodukce majetku.
c) Fond reprodukce majetku – tvoří se z odpisů DHM a DNHM, z přídělu ze zlepšeného
hospodářského výsledku, výnosů z prodeje dlouhodobého movitého hmotného
a nehmotného majetku, z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených
na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
výnosů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla
ve prospěch státu darem nebo děděním, prostředky poskytnutými ze zahraničí
určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného
dlouhodobého majetku.
d) Fond odměn – tvoří se výší, která je limitována jednak velikostí zlepšeného výsledku
hospodaření a jednak výší limitu prostředků na platy. Pouţije je na případné
překročení prostředků na platy v souladu se zvláštním předpisem.
10
MORÁVEK, Zdeněk; MOCKOVČIAKOVÁ, Alena; PROKŮPKOVÁ, Danuše. Metirum Příspěvkové
organizace 2011. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 324. ISBN 978-80-7357-626-4. s. 11-16.
20
e) Fond kulturních a sociálních potřeb – je upraven vyhláškou ministerstva financí.
Ke změně zdrojů a pouţití tohoto fondu se nepředpokládají významné změny
od stávajícího stavu.“11
3.4 Rozpočet příspěvkové organizace
„Rozpočet můţe zahrnovat pouze náklady a výnosy související s poskytovanými sluţbami,
které jsou předmětem hlavní činnosti příspěvkové organizace, a sestavuje se jako
vyrovnaný.“12
„Rozpočet je sestavován v peněţních tocích, bere v úvahu jen příjmy a výdaje, aniţ by byla
respektována pravidla pro vedení účetnictví, kde naopak jsou podchyceny výnosy a náklady,
účtuje se o zásobách, které znamenají faktický úbytek finančních prostředků, ovšem
do výsledku hospodaření se promítnou teprve v okamţiku pouţití, a to můţe nastat aţ v jiném
účetním období.
Zřizovatel můţe na základě vlastního rozhodnutí odčerpat volné peněţní prostředky
z doplňkové činnosti, avšak zasáhnout do rozpočtu v průběhu roku by měl jen ze závaţných
a objektivních příčin. Příspěvková organizace pouţívá výnosy z doplňkové činnosti
přednostně pro pokrytí výdajů hlavních činností, pokud zřizovatel neschválí jiný postup.“13
Celkový finanční plán a rozpočet musí reflektovat strategické plány v organizaci. Běţně se
plánuje na období jednoho roku. V případě klasického fiskálního roku (leden – prosinec
daného roku) je ideální, pokud je celkový rozpočet k dispozici na podzim předcházejícího
roku. Měly by jej projednat a schválit statutární orgány organizace.
11
JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kol. Účetnictví, daně, audit a financování územních
samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vydání. Brno: Olprint, 2004, s. 132. ISBN 80-210-
3583-8. s. 22-24. 12
MORÁVEK, Zdeněk; MOCKOVČIAKOVÁ, Alena; PROKŮPKOVÁ, Danuše. Metirum Příspěvkové
organizace 2011. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 324. ISBN 978-80-7357-626-4. s. 11-16. 13
MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. vydání. Olomouc:
ANAG, spol. s r. o., 2011, s. 249. ISBN 978-80-7263-675-4. s. 36-41.
21
Nákladový rozpočet obsahuje všechny poloţky, které organizace plánuje vynaloţit v průběhu
roku – tedy mzdy, náklady na provoz kanceláře, náklady na zajištění sluţeb nebo produkce
výrobků, nákupy sluţeb od dodavatelů, pojištění, náklady na nové produkty nebo projekty.“14
„Příspěvková organizace hospodaří mimo jiné s peněţními prostředky přijatými z rozpočtu
svého zřizovatele. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz zpravidla v návaznosti na výkony
nebo jiná kritéria jejich potřeb. Postup sestavování rozpočtu ve všech typech organizací nelze
jednotně stanovit.
Je moţné pouze doporučit určitou posloupnost činností:
1. příprava rozpočtu;
2. vytvoření předběţného rozpočtu příjmů;
3. sestavení předběţného rozpočtu výdajů na nákup dlouhodobého majetku, předběţného
rozpočtu osobních nákladů jako často největší nákladové poloţky, předběţného
rozpočtu na čerpání fondů;
4. sestavování předběţného rozpočtu příjmů a výdajů jednotlivých středisek případně
jednotlivých činností;
5. projednání předběţných rozpočtů;
6. sestavení a schválení hlavního rozpočtu, do kterého byly zapracovány připomínky
z projednání předběţných rozpočtů.
Způsobů, jak predikovat výnosy a náklady, je více. Nejčastěji uplatňovanou metodou ve sféře
neziskových organizací je kvalifikovaný odhad výnosů a nákladů podle minulých výsledků,
které jsou upraveny o výše zmíněné vlivy, případně očekávané výsledky z nových aktivit.
Nejvýznamnější část výnosů nevýdělečných organizací většinou tvoří příspěvek od
zřizovatele, příjmy z vlastní činnosti, subvence a dary. V rámci odhadu velikosti výnosů je
nezbytné tuto poloţku rozdělit na výnosy z hlavní a vedlejší činnosti.
Za základní rozpočtový ukazatel se vţdy povaţuje výsledek hospodaření. V případě
nevýdělečných organizací je to nulový výsledek hospodaření měřený jako rozdíl mezi výnosy
a náklady. Rozpočet na nákup dlouhodobého majetku (tzv. kapitálový rozpočet) zachycuje
14
MEDLÍKOVÁ, Olga; ŠEDIVÝ, Marek. Úspěšná nezisková organizace. 2. vydání. Praha: Grada Publishing,
a. s., 2011, s. 155. ISBN 978-80-247-4041-6. s. 86.
22
strategický a dlouhodobý záměr organizace v oblasti obnovy a rozvoje dlouhodobého
majetku. V rámci sestavení této části rozpočtu je proveden kvalifikovaný odhad zdrojů na
nákup dlouhodobého majetku, případně jeho opravu nebo rekonstrukci.
3.5 Účetnictví v příspěvkové organizaci
„Pro tyto organizace zatím neexistuje samostatný zákon, proto pro úpravy, které potřebujeme
provést, musíme nahlédnout do těchto zákonů.
Např. jde o:
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů,
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“15
3.5.1 Legislativa účetnictví
Cílem příspěvkové organizace není dosahovat zisk. Vedení účetnictví příspěvkových
organizací musí být přesně tak, jak to stanoví zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů, který je základním předpisem upravujícím účetnictví. Stanoví
podmínky pro potřeby státu, z nichţ vyplývá povinnost příspěvkové organizace
shromaţďovat účetní záznamy a sestavovat účetní výkazy.
Základní normou vztahující se k účetnictví, je tedy zákon o účetnictví, který se zabývá obecnými
pravidly pro vedení účetnictví, základními zásadami účtování, obsahem účetních dokladů,
účetních zápisů a účetních knih, obsahem účetní závěrky, způsoby oceňování a provádění
inventarizace majetku a závazků, úschovou účetních záznamů a dále také vymezením sankcí
a pokut při porušení povinnosti daných zákonem, vyhláškou nebo standardem.
Zákon vymezuje za předmět účetnictví stav a pohyb majetku a jiných aktiv, stav a pohyb závazků
a jiných pasiv, náklady a výnosy a výsledek hospodaření.16
15
MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací
územního samosprávného celku. 1. vydání. ANAG, s. 151. ISBN 978-80-7263-546-7. s. 5. 16
PODHORSKÝ, Josef; SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účetnictví příspěvkových organizací. 1. vydání. Ostrava:
ANAG, 2002, s. 40. ISBN 80-7263-141-1.
23
3.5.2 Předmět účetnictví
Příspěvkové organizace jako nepodnikatelské právnické osoby musejí poskytovat údaje, které
věrně zachycují ekonomické jevy v organizaci a podávají tak věrohodné, včasné a správné
informace o hospodaření. Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv,
závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.17
3.5.3 Vymezení účetnictví
„Účetnictví tvoří úplný informační systém o činnosti účetní jednotky ve finančním vyjádření.
Tzn., ţe obsahuje údaje o činnosti účetní jednotky v peněţních jednotkách, zajišťuje podklady
pro řízení organizace a umoţňuje kontrolu hospodaření.
3.5.3.1 Funkce účetnictví
1) Informační funkce – účetnictví poskytuje informace o stavu příspěvkové organizace,
jeho hospodaření a finanční situaci všem uţivatelům účetních informací.
2) Dispoziční funkce – informace z účetnictví slouţí jako podklad pro další rozhodování
o řízení podniku.
3) Kontrolní funkce – účetní informace slouţí pro kontrolu stavu majetku a přispívá
k ochraně majetku.
4) Důkazní funkce – důsledně vedené účetnictví slouţí jako důkazní prostředek
v případě sporů.
5) Daňová funkce – z účetnictví získává příspěvková organizace podklady pro výpočet
daňových povinností.
3.5.3.2 Znaky účetnictví
1) V účetnictví se zaznamenávají ty hospodářské jevy, které způsobují změny stavy
majetku. Všechny hospodářské jevy musí být podloţeny účetním dokladem.
2) Všechny hospodářské jevy musí být vyjádřeny v peněţních.
3) Účetnictví musí být vedeno soustavně, přesně, úplně, pravdivě, atd.
17
JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv. Účetnictví, daně, audit a financování územních
samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 15.
ISBN 80-210-3583-8 .
24
3.5.3.3 Uţivatelé účetních informací
Uţivateli označujeme všechny subjekty, které přímo či nepřímo spolupracují či komunikují
s hospodářským subjektem. Patří k nim:
1) Majitelé – sledují, jak podnik hospodaří a jak jsou zhodnocovány vloţené peněţní
prostředky
2) Obchodní partneři – sledují, jak se podnik chová vůči jiným obchodním partnerům,
jak podnik plní své závazky, platební a dodací podmínky, apod.
3) Banky a státní instituce – sledují zejména, jak bude podnik plnit své závazky v podobě
splácení úvěrů, placení cla, daní, pojistného, atd.
4) Zaměstnanci, vedoucí pracovníci – sledují, jak podnik prosperuje, zda je podnik
schopen zajistit práci, atd.
5) Obce a veřejnost – zajímá je zejména, jak podnik přispěje k rozvoji města, oblasti, jak
se zvýší zaměstnanost v regionu, zda se nezhorší ţivotní prostředí.“18
Z hlediska neziskových organizací vystupuje také právo občana na veřejnou kontrolu
hospodaření s prostředky veřejných rozpočtů. V souboru nástrojů veřejné kontroly zaujímá
významné místo audit neziskových organizací a s tím související povinnost ověření
a zveřejnění údajů z účetní závěrky. Zákon o účetnictví je základní normou pro regulaci
finančního účetnictví, představuje obecná pravidla vedení účetnictví společná pro všechny
účetní jednotky.
Ministerstvo financí vydává dále prováděcí předpisy k účetnictví (týkají se účtových osnov
a postupů účtování, účetních výkazů, uspořádání poloţek účetní závěrky a jejich obsahové
vymezení, atd.) ve formě vyhlášek a českých účetních standardů. Účetní jednotky účtují
v soustavě podvojného účetnictví. České účetní standardy obsahují metodické pokyny
k pouţívání účetních osnov. Jednotná úprava se týká i oblasti účetních výkazů.19
18
BŘEZOVJÁKOVÁ, Alena. WWW Podstata a význam účetnictví, základní pojmy Dictum s. r. o. [online].
2010. [cit. 13. 3. 2010]. Dostupný na Web: <http://www.svetucetnictvi.cz/aktualne/podstata-a-vyznam-
ucetnictvi-zakladni-pojmy>. 19
JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv. Účetnictví, daně, audit a financování územních
samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 136 s.
ISBN 80-210-3583-8. s. 15.
25
3.5.4 Rozsah vedení účetnictví
„Účetní jednotky, vymezené zákonem o účetnictví, jsou povinny vést účetnictví podle § 9 odst.
1 v plném rozsahu, nestanoví-li zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle
§ 9 odst. 3c mohou vést příspěvkové organizace, které nejsou konsolidovanou účetní jednotkou,
u nichţ o tom rozhodne zřizovatel účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.
Účetnictví v plném rozsahu
Vedou ho obchodní společnosti, státní podniky, druţstva.
Vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky je plně v souladu:
se všemi ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
s účetními metodami danými zákonem a vyhláškami či účetními standardy a sestavení
a zveřejnění účetní závěrky v plném rozsahu.
Sankce při nesprávném vedení účetnictví
Pokuty ukládá finanční úřad při správě daní nebo příslušný kontrolní orgán při své
činnosti.
Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad.“20
3.5.5 Konec účetního období
„Příspěvkové organizace postupují při uzavírání účetnictví podle Českého účetního standardu
č. 702 – Otevírání a uzavírání účetních knih, který je v souladu s § 17 zákona č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví ve znění pozdějších předpisů.
Účetní uzávěrka sestává z těchto fází:
Přípravné práce - V rámci přípravných prací se kontroluje převod zůstatků, aby byla
zajištěna bilanční kontinuita majetku a závazků a rovněţ se provádí inventarizace. Při
inventarizaci se ověřuje věcná správnost a reálnost ocenění. Po zjištění skutečného stavu
majetku a závazků se následně koncové stavy účtů upraví o zjištěné inventarizační rozdíly.
Rovněţ se ověřují zůstatky účtů nehmotné povahy, jako jsou rezervy, opravné poloţky,
časové rozlišení a dohadné poloţky.
20
WWW Rozsah vedení účetnictví. Dictum s. r. o. [online]. Dostupný na Web:
<http://ucetnictvi.studentske.cz/2008/10/9-rozsah-veden-etnictv.html>.
26
Doúčtování operací k poslednímu dni období - Tato fáze se týká zejména doúčtování
kurzových rozdílů, časového rozlišení, dohadných poloţek, opravných poloţek a rezerv,
zásob na cestě a při účtování zásob způsobem B i převedení počátečních a koncových stavů.
Zjištění HV, výpočet daně, uzavření knih - Tato fáze účetní uzávěrky je jedna z nejdelších.
Zahrnuje zjištění obratů účtů rozvahových i výsledkových a výsledku hospodaření a uzavření
účetních knih. Na základě zjištěného hospodářského výsledku se vypočte a zaúčtuje daň
z příjmů a můţe se provést definitivní uzavření účetních knih. Účty nákladů a výnosů se
převádí na účet 493 – Výsledek hospodaření běţného účetního období a tím se vynulují.
U účtů rozvahových se převádí zůstatky do nového období přes účty 492 a 491 - konečný
a počáteční účet rozvaţný.
Účetní závěrku upravují tyto předpisy:
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb.“21
Obsah účetní závěrky podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví:
Rozvaha (bilance) – přehledně uspořádává majetek a závazky v peněţním
vyjádření a poskytuje informace pro její zhodnocení.
Výkaz zisků a ztrát – pomocí nákladů a výnosů sleduje ekonomickou
efektivnost.
Příloha – doplňuje a vysvětluje informace uvedené v rozvaze a výkazu zisku
a ztráty, dále obsahuje informace o výši splatných závazků pojistného na
sociální zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění, výši evidovaných
daňových nedoplatků. Dále můţe obsahovat přehled o peněţních tocích.
Rozvaha a výkaz zisků a ztrát jsou vnitřně propojeni. Tyto výkazy jsou také přílohou daňového
přiznání k dani z příjmů právnických osob. Na rozdíl od účetní závěrky v plném rozsahu zahrnuje
závěrka ve zkráceném rozsahu pouze poloţky označené velkými písmeny latinské abecedy
a římskými číslicemi, a pokud jedna poloţka obsahuje více účtových skupin a skupina více
21
ZACKO, Karel. WWW Účetní uzávěrka a závěrka. [online]. 2010. [cit. 11. 3. 2010]. Dostupné na Web:
<http://www.az-data.cz/clanky/ucetni-uzaverka-zaverka>.
27
skupinových účtů, pak se uvede úhrn příslušných skupin. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů).“22
Ověřovací povinnost
Účetní závěrku musí mít povinně ověřenou auditorem obchodní společnosti a druţstva, které
splnily alespoň dvě z následujících kritérií a také a.s., které splnily alespoň jedno:
bilanční suma převyšuje 40 milionů Kč,
roční úhrn čistého obratu přesahuje 80 mil. Kč,
průměrný přepočtený stav zaměstnanců více neţ 50.
Auditorský výrok může mít čtyři stupně:
bez výhrad,
s výhradou,
záporný výrok,
odmítnutí výroku.“23
3.5.5.1 České účetní standardy
Zákon o účetnictví je základní normou pro regulaci finančního účetnictví, představuje obecná
pravidla vedení účetnictví společná pro všechny účetní jednotky. Ministerstvo financí vydává
dále prováděcí předpisy k účetnictví (týkají se účtových osnov a postupů účtování, účetních
výkazů, uspořádání poloţek účetní závěrky a jejich obsahové vymezení, atd.) ve formě
vyhlášek a českých účetních standardů.
České účetní standardy obsahují metodické pokyny k pouţívání účetních osnov. Jednotná
úprava se týká i oblasti účetních výkazů. Cílem standardů je stanovit podle zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, základní postupy účtování na účtech za účelem docílení souladu
při pouţívání účetních metod účetními jednotkami.24
22
JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv. Účetnictví, daně, audit a financování územních
samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 15.
ISBN 80-210-3583-8. 23
ZACKO, Karel. WWW Účetní uzávěrka a závěrka. [online]. 2010. [cit. 11. 3. 2010]. Dostupné na Web:
<http://www.az-data.cz/clanky/ucetni-uzaverka-zaverka>. 24
JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv. Účetnictví, daně, audit a financování územních
samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 15.
28
Tabulka č. 1: Seznam Českých účetních standardů pro příspěvkové organizace
Číslo standardu Název standardu
701 Účty a zásady účtování na účtech
702 Otevírání a zavírání účetních knih
703 Transfery
704 Fondy účetní jednotky
705 Rezervy
706 Opravné poloţky a vyřazení pohledávek
707 Zásoby
708 Odpisování dlouhodobého majetku
709 Vlastní zdroje
710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Ministerstva financí ČR
3.5.6 Výsledek hospodaření
„Výsledek hospodaření příspěvkových organizací je tvořen ze dvou dílčích výsledků,
a to výsledku hospodaření z hlavní činnosti a výsledku hospodaření za hospodářskou činnost.
Výsledek hospodaření ve struktuře nákladů a výnosů je ovlivněn u příspěvkových organizací
příspěvkem (dotací) na činnost organizace. Z hlediska daňové souvztaţnosti je nutné
zdůraznit, ţe výdaje (náklady) vynaloţené na příjmy (výnosy) od daně osvobozené nebo
nezahrnované do základu daně nebo příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení
dvojího zdanění nejsou (podle § 25 odst. 1 písm. i zákona o daních z příjmů) daňově
uznatelnými výdaji (náklady).
Pokud tedy příspěvková organizace (poplatník) vylučuje ze zdanění určité příjmy (dotace,
příspěvky), je povinna vyloučit z daňově účinných výdajů rovněţ související výdaje (náklady)
vynaloţené na jejich dosaţení. Proto i náklady, které jsou spojeny s dotacemi nebo
s dosaţením osvobozených příjmů, nemohou být součástí základu daně, nejsou daňově
uznatelné.“25
ISBN 80-210-3583-8. 25
MÁČE, Miroslav. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky
státu 2010. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010, s. 336. ISBN 978-80-247-3343-2. s. 199-200.
29
Schéma č. 2: Rozdělení výsledku hospodaření u příspěvkové organizace
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty ze Svobodová, J., str. 191
kde:
1. Pokrytí ztráty z minulých let.
2. Příděl do fondu rezervního.
3. Příděl do fondu odměn.
4. Příděl do fondu reprodukce majetku.
3.6 Daňový reţim příspěvkových organizací
„Neziskové organizace mohou být plátci a poplatníky všech daní, většinou však je u nich
uplatňován omezený daňový reţim. Ve vazbě na veřejně prospěšnou činnost jsou vyuţívána
různá zvýhodnění, tzn. úlevy, osvobození nebo výjimky ze zdanění, úlevy a osvobození
od daně.“26
26
REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vydání. Praha:
EKOPRESS, 2010. s. 188. ISBN 978-80-869-2954-5. s. 158.
30
3.6.1 Daň z příjmů příspěvkové organizace
"Pro účely zdanění daní z příjmů je důleţité rozlišení činnosti organizace na hlavní a vedlejší.
Obě činnosti je povinna příspěvková organizace vést odděleně. Musí rozeznávat, které příjmy
(výnosy) jsou předmětem daně a které nejsou, nebo jsou od daně osvobozeny. Současně musí
rozlišovat i výdaje (náklady), které souvisí s daným příjmem. U kaţdé činnosti se zjišťuje zisk
příp. ztráta zvlášť. Není moţné vyrovnat ztrátu jedné ziskem z druhé. Daň z příjmů je
upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Hlavní
činnost vzniku příspěvkové organizace je uvedena ve zřizovací listině. Doplňková činnost by
měla být pomocná k provozu hlavní činnosti. Zisk z této činnosti by měl být pouţit v hlavní
činnosti.
3.6.1.1 Předmět daně
Předmětem daně z příjmu jsou všechny příjmy (výnosy), které organizace dosahuje ze svých
činností nebo z nakládání se svým majetkem. Musíme určit, které se zdaňují, které nejsou
předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny. U poplatníků, kteří nejsou zaloţeni či zřízeni
za účelem podnikání se příjmy dělí na:
1. Příjmy, které nejsou předmětem daně
dosaţené z hlavní činnosti organizace, pokud jsou jejich výdaje (náklady) vyšší neţ
příjmy,
z pronájmu, který je příjmem státního rozpočtu, vlastníkem pronajímaného majetku je
stát nebo územně samosprávný celek,
z úroků z vkladů na běţných účtech,
získané darováním nebo zděděním nemovitostí, movitých věcí nebo jiného majetku,
z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor z rozpočtu obce, kraje nebo ze státního
rozpočtu.
2. Příjmy od daně osvobozené
členské příspěvky, vybírané dle statutu, stanov, zřizovacích nebo zakladatelských
listin,
za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví, výnosy kostelních sbírek,
z cenově regulovaného nájemného jsou osvobozené u poplatníků, kteří vznikli
z důvodu vlastnictví domů,
31
úrokové z prostředků veřejné sbírky pořádané pro veřejně prospěšnou činnost.
3. Příjmy zdaňované zvláštní sazbou
Jsou to příjmy, které pocházejí ze zdrojů z tuzemska, tedy z ČR, za jejichţ zdanění nese
odpovědnost ten, kdo tyto příjmy vyplácí. Mezi příjmy se sazbou daně 15 % patří: z dividend,
z podílu na zisku z účastni ve společnostech, z podílu na likvidačním zůstatku společníka
nebo akcionáře.
4. Příjmy, které jsou předmětem daně, jsou zahrnovány do základu daně a jsou
zdaněny příslušnou sazbou daně
U těchto příjmů se posoudí, zda se do základu daně zahrnou či nikoliv. Tato moţnost nastává
z důvodu toho, ţe má poplatník právo uplatnit náklady proti dosaţeným příjmům, ale není to
jeho povinností (které plynou ze zdrojů v zahraničí, a to z podílů na zisku, z dividend,
z vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku).
5. Příjmy, které jsou vždy předmětem daně
- z členských příspěvků, z pronájmu, z reklam.
Výdaje
Pro účely základu daně se výdaje dělí dle toho, kterému druhu příjmů odpovídají. Za výdaje
jsou uznány jen ty, které byly vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení těch příjmů, které
jsou předmětem daně. Dle zákona o daních z příjmů jsou neziskové a tudíţ i příspěvkové
organizace povinny vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky, byly vedeny
odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou. Je také
třeba ve vnitřních směrnicích určit, podle čeho se rozliší celkové výdaje na jednotlivé druhy
příjmů z pohledu daní. Některé výdaje mohou být i společné, např. nájemné, údrţba, mzdy
vedoucích zaměstnanců, výdaje správního oddělení a mnohé další.
3.6.1.2 Základ daně z příjmů
Rozdíl, o který příjmy, které jsou zdaňovány v základu daně, převyšují výdaje (náklady)
upravené dle zákona o daních z příjmů, je základem daně. Výdaje (náklady) musí respektovat
věcnou a časovou souvislost. Základ daně se zjišťuje z účetního výsledku hospodaření
(zisk/ztráta).
32
Z výše uvedeného vyplývá, ţe základem daně u neziskové organizace je rozdíl, o který příjmy
(kromě příjmů, které nejsou předmětem daně), převyšují výdaje (náklady), kdy za výdaje
(náklady) vynaloţené k dosaţení, zajištění a udrţení příjmů pro daňové účely nelze uznat
výdaje (náklady) vynaloţené na příjmy nezahrnované do základu daně.“27
Položky zvyšující základ daně
Jsou to částky neoprávněně zkracující příjmy. Patří sem:
nepeněţní příjmy za nájemné ve formě technickým zhodnocením, opravy,
částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů
povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví, sraţeny,
avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období
nebo jeho části,
prostředky, o které byl sníţen základ daně, a tyto prostředky nebyly pouţity v souladu
s podmínkami pro sníţení základu daně,
poloţky, které nejsou daňově uznatelné, ale jsou zaúčtované ve výdajích
(v nákladech): náklady na reprezentaci, pohoštění, příspěvky na stravování
ve vlastním stravovacím zařízení nad limit, na dary, náklady spojené se škodou nebo
mankem.28
Položky odčitatelné od základu daně a položky snižující základ daně
„Ve smyslu ustanovení § 34 a § 20 odst. 7 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů patří
mezi poloţky odčitatelné od základu daně a poloţky sniţující základ daně:
odečet daňové ztráty (maximálně 5 zdaňovacích období),
odečet výdajů na projekty výzkumu a vývoje (100 %),
odečet darů na obecně prospěšné účely.
Z § 20 odst. 7 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů vyplývá, ţe nejdříve lze stanovený
základ daně sníţit o odčitatelné poloţky podle § 34 (daňová ztráta, odečet výdajů na projekty
27
KOMRSKOVÁ, Sofia; STUCHLÍKOVÁ, Helena. Zdaňování neziskových organizací, zejména příspěvkových
organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a
obecně prospěšných společností s příklady z praxe, 8. vydání. Olomouc: ANAG, 2011. 247 s. ISBN 978-80-
7263-658-7. s. 39-47. 28
STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací. 8. vydání. Olomouc:
ANAG, 2011, s. 341. ISBN 978-80-7263-658-7. str. 50-54.
33
výzkumu a vývoje) a takto upravený základ daně lze dále sníţit o poloţky sniţující základ
daně.
Neziskové subjekty vymezené v § 18 odst. 3 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
mohou sníţit základ daně upravený o poloţky dle § 34 aţ o 30 %, maximálně však
o 1 000 000 Kč s tím, ţe činí-li 30 % sníţení méně neţ 300 000 Kč, lze odečíst 300 000 Kč,
maximálně však do výše základu daně. Z toho vyplývá, ţe neziskové subjekty při vyuţití této
odčitatelné poloţky v podstatě nezdaňují základ daně do částky 300 000 Kč. Konkrétně tedy
neziskové subjekty v rámci podaného daňového přiznání k dani z příjmu odčítají od základu
daně:
částku vykázaného základu daně (při vykázání základu daně do 300 000 Kč),
částku 300 000 Kč (pokud vykáţou základ daně od 300 000 Kč do 1 000 000 Kč, resp.
pokud by vypočtené 30 % sníţení činilo méně neţ 300 000 Kč),
částku ve výši 30 % ze základu daně, maximálně však 1 000 000 Kč (pokud vykáţou
základ daně převyšující 1 000 000 Kč).
Podmínkou pro uplatnění tohoto sníţení základu daně je však to, ţe prostředky získané takto
dosaţenou úsporou daňové povinnosti musí být pouţity ke krytí nákladů (výdajů)
souvisejících s činnostmi, z nichţ získané příjmy nejsou předmětem daně (např. hlavní
činnost provozovaná se ztrátou), a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích
obdobích. Prostředky (úspora daňové povinnosti), které neziskový subjekt uplatněním sníţení
získá, můţe začít pouţívat ke krytí příslušných nákladů (výdajů) nejdříve po podání daňového
přiznání, ve kterém své právo uplatní. Pokud neziskový subjekt ukončil svou činnost, nemůţe
uţ předmětný odečet uplatnit.“29
29
JAROŠ, Tomáš. Daň z příjmů právnických osob 2009/2010. 6. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010,
s. 192. ISBN 978-80-247-3368-5. s. 20-25.
34
Schéma č. 3: Schéma výpočtu daně z příjmů práv. osob pro neziskové organizace
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM
– Příjmy vyjmuté z předmětu daně
– Příjmy osvobozené od daně z příjmů právnických osob
– Příjmy nezahrnované do základu daně
- příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně (§36 ZDP)
- příjmy zdaněné sazbou podle § 21 odst. 4 ZDP (samostatný základ daně)
- částky, které jiţ byly u téhoţ poplatníka zdaněny, podle ZDP, atd.
+ účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné
– mimoúčetní daňově uznatelné náklady (výdaje)
+ poloţky neoprávněně zkracující příjmy
± ostatní úprava výnosů a nákladů
= ZÁKLAD DANĚ
– odčitatelné poloţky (daňová ztráta, odčitatelná poloţka nákladů na výzkum a vývoj) § 34
= ZÁKLAD DANĚ upravený o odčitatelné poloţky
– 30 % odpočet ze základu daně (§ 20 odst. 7 ZDP)
= ZÁKLAD DANĚ PO SNÍŢENÍ (zaokrouhlený na tisíce dolů)
* sazba daně
= DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB
– slevy na dani
= DAŇ PO SLEVĚ
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Jurajdová, H.; Šelešovský, J., str. 80-81
3.7 Rezervy – účetní a daňové pojetí v prostředí
neziskových subjektů
Tvorba rezerv u neziskových poplatníků je upravena jednak účetními předpisy (zákon
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ustanovení § 4 odst. 8 zákona, a dále prováděná vyhláškou
k účetnictví – č. 410/2009 Sb.) a dále zákonem o daních z příjmů (§ 24 odst. 2. písm. i)
a zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů. Lze vytvářet rezervy účetní podle účetního standardu č. 705 (cílem
tohoto standardu je stanovit základní postupy účtování o tvorbě, zvýšení, sníţení, pouţití
a zrušení rezerv) a daňové (podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách).
35
3.7.1 Daňové rezervy
Zákon o rezervách připouští tvorbu rezerv na tyto druhy:
opravy hmotného majetku,
pěstební činnosti,
ostatní rezervy.
Tvorba rezerv je nákladem na dosaţení, zajištění a udrţení zdanitelných příjmů. To znamená,
ţe u neziskových organizací bude moţnost tvorby rezervy vţdy souměřitelná s tím, jaké
druhy příjmů jsou vytvářeny na daném majetku nebo v dané činnosti a zda se tyto příjmy dají
povaţovat za příjmy zdanitelné. Výdaje a tituly, na které se rezervy vytvářejí, je nutno
přednostně hradit z vytvořených rezerv.“30
3.7.2 Účetní rezervy
Rezervy upravuje, v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., v návaznosti na vyhlášku
č 410/2009 Sb., Český účetní standard č. 705. Rezervy představují zdroj krytí budoucích
závazků nebo výdajů, u kterých je známý účel a je pravděpodobné, ţe nastanou, ale zpravidla
není jistá částka nebo datum, k němuţ vzniknou. Tvoří se tedy, jestliţe podnik očekává velký
jednorázový výdaj nepříznivě ovlivňující hospodářský výsledek.
Tvorba se účtuje na vrub nákladů (ve prospěch účtů skupiny 441 – Rezervy). Její pouţití,
sníţení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů. Rezervy nesmějí mít aktivní
zůstatek a při roční uzávěrce podléhají dokladové inventuře, kdy se posuzuje jejich výše
a odůvodněnost. Rezervy není moţné pouţívat k úpravám výše ocenění aktiv.
Tvorba zákonných rezerv zvyšuje daňově uznatelné náklady, přímo sniţuje daňový základ.
Tvorba ostatních rezerv podle rozhodnutí účetní jednotky má dopad pouze do účetního zisku,
který je určen k rozdělení. Tvorba rezerv se promítne jako sníţení účetního zisku.31
30
STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací. 8. vydání. Olomouc:
ANAG, 2011, s. 341. ISBN 978-80-7263-658-7. str. 168-170. 31
TPA HORWATH NOTIA AUDIT. Podvojné účetnictví 2010. 17. vydání. Praha 7 : GRADA Publishing, a.s.,
2010, s. 224. ISBN 978-80-247-3197-1. s. 123, 124.
36
3.8 Odpisy
„Dlouhodobá aktiva přinášejí jednotce uţitek po dobu jejich pouţitelnosti. Jejich opotřebením
se sniţuje jejich pořizovací hodnota (vyjma pozemků a kulturních předmětů) a jsou-li
pouţívána i po době jejich pouţitelnosti, pak tuto skutečnost účetně vyjadřujeme jejich
zbytkovou hodnotou. Sniţování jejich pořizovací hodnoty v čase vyjadřujeme odpisováním.
Zde je postup určení:
- výše vstupní hodnoty k odpisování (pořizovací hodnotu),
- odhadnutí doby pouţitelnosti aktiva,
- zbytkové hodnoty aktiva,
- způsobu stanovení (výpočtu) výše odpisů v jednotlivých letech.“32
„Účetní jednotka odpisuje dlouhodobý majetek z výše ocenění v účetnictví podle § 25 zákona,
a to jen do výše tohoto ocenění. V případě nabytí dlouhodobého majetku se zahajuje jeho
odpisování 1. dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k jeho zařazení do
uţívání.
Nestanoví-li standard č. 708 jinak, účtuje účetní jednotka o odpisech nejpozději
k rozvahovému dni, případně k jinému okamţiku podle jiného právního předpisu. Částky
odpisů se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. V případě uvedení dlouhodobého majetku do
uţívání v průběhu účetního období stanoví účetní jednotka poměrnou výši odpisů v tomto
účetním období.“33
„Účetní jednotky neodpisují:
1) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní
památky, předměty, kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými
právními předpisy,
2) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud
není uvedeno do stavu způsobilého k uţívání,
3) finanční majetek,
4) zásoby,
32
MÁČE, Miroslav. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky
státu 2010. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010, s. 336. ISBN 978-80-247-3343-2. 33
Český účetní standard č. 708 - Odpisování dlouhodobého majetku
37
5) pohledávky,
6) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní
jednotka v pronájmu nebo ve výpůjčce,
7) povolenky na emise a preferenční limity,
8) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle
§ 71 odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického
zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb,
9) dlouhodobý majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou.“34
3.8.1 Daňové odpisy
„Daňové odpisy se pouţívají pro účely výpočtu daňového základu podniku pro daň z příjmů.
Způsob výpočtu je tedy upraven zákonem o dani z příjmů (§26 – §32a zákona č. 586/1992 Sb.
o daních z příjmů). Při výpočtu daňových odpisů dlouhodobého hmotného majetku se
organizace zaměří na §30 – §32 zákona o daních z příjmů.
Pro daňové potřeby si podnik zvolí pro kaţdý nově pořízený dlouhodobý majetek způsob, jak
bude odepisovat. Vybraný způsob uţ pak nesmí měnit po celou dobu uţívání dlouhodobého
majetku. V podniku se pouţívají oba způsoby odepisování. Daňové odpisy se počítají
zpravidla na konci účetního období. Jejich hodnota je zákonem povolenou maximální výší
odpisů, které lze uplatnit jako daňově uznatelnou poloţku při výpočtu základu daně z příjmů.
Zákon o dani z příjmů vymezuje dva druhy odpisů:
rovnoměrné odpisy (lineární),
zrychlené odpisy (degresivní).“35
34
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů 35
SOUKUPOVÁ, Klára. WWW Odpisy hmotného majetku v účetnictví a daňové evidenci. Internet Info, s. r. o.
[online]. 2008, [cit. 21. 2. 2008]. Dostupný na Web: <http://www.podnikatel.cz/clanky/odpisy-hmotneho-
majetku-v-uce-a-dan-evidenci/>. ISSN 1802-8012.
38
3.8.2 Účetní odpisy
„Účetní jednotka provede pro účely odpisování kategorizaci dlouhodobého majetku podle
přílohy č. 1, z níţ vyplývá určení účetní odpisové skupiny.
Dlouhodobý majetek, který není uveden v kategorizaci dlouhodobého majetku, zařadí účetní
jednotka s přihlédnutím k charakteru majetku uváděného v účetních odpisových skupinách
nebo podle srovnatelné doby jeho pouţívání. V případě souborů dlouhodobého majetku
postupuje účetní jednotka obdobně.
Účetní jednotka můţe pro naplnění ustanovení § 7 odst. 1 zákona zvolit způsob odpisování
rovnoměrný, výkonový nebo komponentní. Kombinace způsobů odpisování v rámci účetní
jednotky není vyloučena.
3.8.2.1 Výkonové odpisování
Výkonový způsob pouţije účetní jednotka:
1) pro výpočet odpisů skládky,
2) pokud účetní jednotka posoudí, ţe pro naplnění ustanovení § 7 odst. 1 zákona
je vhodné pouţít výkonový způsob,
3) vyplývá-li jeho pouţití z jiného právního předpisu.
Při sestavování odpisového plánu účetní jednotka určí měřitelnou jednotku, případně další
skutečnosti, které mají vliv na výpočet výše částky odpisu na jednu stanovenou jednotku,
například kus výrobku, kilometr, tuna nebo hektolitr, a částku odpisu související s touto
jednotkou.
Účetní jednotka účtuje o odpisu, který zjistí jako součin částky odpisu na jednu jednotku
stanovenou odpisovým plánem a počtu těchto jednotek uskutečněných v průběhu příslušného
období.
39
3.8.2.2 Rovnoměrné odpisování
Jde o nejjednodušší systém, kdy za kaţdé účetní období odepíšeme rovnoměrně stejnou
částku (% z pořizovací ceny majetku), s výjimkou prvního a posledního účetního období, kdy
na počátku úměrně zohledníme kratší dobu uţívání. Celkový úhrn odpisů samozřejmě nemůţe
přesáhnout ocenění majetku.
3.8.2.3 Komponentní odpisování
Komponentní způsob můţe pouţít účetní jednotka u dlouhodobého majetku podle § 14 odst.
3 písm. a), d) aţ g) a odst. 4 vyhlášky. Komponenta se odpisuje v průběhu pouţívání
samostatně od ostatních komponent a od zbylé části majetku nebo od souboru tohoto majetku.
Pokud vyřazovaná komponenta není k okamţiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění,
účtuje účetní jednotka o zůstatkové ceně vyřazované komponenty do nákladů. Odpisy
komponenty se v průběhu uţívání majetku sledují odděleně od ostatních komponent
a od zbylé části majetku, případně souboru majetku.“36
36
Český účetní standard č. 708 - Odpisování dlouhodobého majetku
40
3.9 Struktura veřejné správy v České republice
Veřejná správa je tvořena dvěma hlavními subsystémy – státní správou a veřejnou
samosprávou. Veřejná samospráva můţe mít podobu zájmové a územní samosprávy. Územní
samospráva zastupuje zájmy osob sídlících na určitém geograficky ohraničeném území,
vykonává správu samostatně, vlastním jménem a prostředky v rámci zákonem stanovenými
předpisy. Je projevem demokracie a decentralizace.
Státní správa
Je přímo, nebo zprostředkovaně řízena ústřední vládou, která představuje nejvyšší orgán moci
výkonné a politické. Je to orgán se všeobecnou působností, v oblasti správy kontroluje,
sjednocuje a koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, atd.
Podstatným rysem státní správy je jednotná úprava výkonu pro celé území státu daná
zákonem. Je pro ni charakteristická omezená autonomie rozhodování, vertikální hierarchická
struktura a podřízenost niţších orgánů státní správy vyšším orgánům, převaţuje monokratický
způsob rozhodování, ustavování orgánů státní správy se děje zpravidla jmenováním.
Územní samospráva
Z hlediska samosprávy existuje v České republice dvoustupňový systém. Základní jednotkou
územní samosprávy podle Ústavy ČR (ústavní zákon č. 1/1993 hlava VII čl. 99) je obec
(někdy se pouţívá i výraz místní samospráva). Vyšším (druhým) stupněm dle ústavy jsou
vyšší územní správní celky, které nesou název kraj. Územní samospráva reprezentuje
společenství občanů a realizuje samosprávu veřejných záleţitostí. K hlavním úkolům patří
poskytování veřejných statků a sluţeb pro své občany. A to zejména smíšené statky
s prostorovou omezeností uţitku z nich plynoucích, lokální a regionální statky, ale v případě
přenesené působnosti i národní veřejné statky.37
3.9.1 Správní řízení
„Postup správního orgánu, jehoţ účelem je vydání rozhodnutí, jímţ se v určité věci zakládají,
mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímţ se v určité věci
prohlašuje, ţe taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.“38
37
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vydání. Praha: Grada
Publishing, a. s., 2009, s. 304. ISBN 978-80-247-2789-9. s. 24-28. 38
HRABÁK, Jan. Správní řád: s výkladovými poznámkami s vybranou judikaturou: podle právního stavu ke dni
1. 5. 2009. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, s. 500. ISBN 978-80-7357-424-6.
41
3.9.1.1 Průběh správního řízení
Státní orgány, orgány policie a obce mají povinnost příslušným správním orgánům oznámit
přestupky, o nichţ se dozví, pokud nejsou samy příslušné k jejich projednávání. Orgány
policie jsou navíc u taxativně stanovených přestupků povinny provést nezbytná šetření ke
zjištění podezřelé osoby a zajištění důkazních prostředků. Správní orgán je oprávněn obracet
se na státní orgány a orgány policie se ţádostí o provedení potřebných úkonů a to nejen před
zahájením přestupkového řízení, ale téţ v jeho průběhu, včetně výkonu rozhodnutí. Kaţdý je
povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení
o přestupku a dostavit se na výzvu k jeho podání.39
Zahájení řízení
„K zahájení přestupkového řízení dochází zásadně z úřední povinnosti, uplatňuje se zásada
oficiality. Znamená to, ţe správní orgán zahajuje řízení, určuje jeho předmět a provádí
procesní úkony z úřední moci. Při zahajování řízení o přestupcích z moci úřední muţe být
podkladem pro zahájení řízení jak poznatek z vlastní činnosti příslušného správního orgánu,
tak i podněty od jiných subjektů. Správní orgán po posouzení příslušného podnětu muţe ještě
před zahájením řízení o přestupku věc odloţit nebo postoupit jinému příslušnému orgánu.
Pokud neshledá důvod k odloţení věci, ani k jejímu postoupení, bezodkladně (nejpozději do
třiceti dnů) řízení o přestupku zahájí.
Společné řízení
Dopustil-li se pachatel více přestupků a nebylo-li o nich ještě rozhodnuto, je správní orgán
povinen vést o nich „Společné řízení“ za předpokladu, ţe je příslušný k projednání všech
sbíhajících se přestupků. Společné řízení se koná téţ proti všem pachatelům, jejichţ přestupky
spolu souvisejí a jsou projednávány týmţ orgánem.
Ústní jednání
Pokud není přestupek projednán v blokovém nebo příkazním řízení, nařídí v prvostupňovém
řízení správní orgán obligatorně ústní jednání a přizve všechny účastníky řízení. Přestupek se
projednává zásadně za přítomnosti obviněného. Obviněný z přestupku má právo se vyjádřit ke
všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti
39
HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2012, s. 832. ISBN 978-80-
7179-254-3.
42
a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a proti rozhodnutí pak opravné
prostředky.“40
Náhrada škody
„Pokud ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda, svůj nárok na její náhradu
v řízení o přestupku uplatní, působí správní orgán, který přestupek projednává, k tomu, aby
pachatel přestupku škodu poškozenému dobrovolně uhradil. Podmínkou k tomu je spolehlivé
zjištění škody a její výše. Jestliţe pachatel přestupku škodu neuhradí dobrovolně, uloţí
správní orgán, který přestupek projednává, pachateli přestupku povinnost tuto škodu uhradit.
Zastavení řízení
Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliţe se v něm zjistí, ţe skutek, o němţ se vede
řízení, se nestal nebo není přestupkem nebo skutek nespáchal obviněný z přestupku aj.
Správní orgán muţe téţ řízení o přestupku zastavit, jestliţe sankce, kterou lze za přestupek
uloţit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uloţen obviněnému
z přestupku za jiný čin v trestním řízení.“41
Rozhodnutí o přestupku
Rozhodnutí o přestupku, jako kaţdé jiné rozhodnutí ve věci, musí vykazovat obvyklé jak
obsahové, tak formální náleţitosti správního rozhodnutí. Specifické poţadavky jsou
stanoveny pro výrok rozhodnutí o přestupku.
Přezkoumávání rozhodnutí
V přestupkovém řízení se lze odvolat zásadně proti kaţdému správnímu rozhodnutí, výjimky
stanoví zákon. Oprávnění podat odvolání je poskytnuto účastníkům řízení. Rozsah odvolacího
práva jednotlivých účastníku řízení je odvozen od jejich postavení v přestupkovém řízení.
Správní orgán v odvolacím přestupkovém řízení nemůţe změnit uloţenou sankci
v neprospěch obviněného z přestupku.42
40
PRŮCHA, Petr, SKULOVÁ, Soňa. Správní právo procesní. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s. r. o., 2012,
s. 388. ISBN 978-80-7380-381-0. 41
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů. 42
PRŮCHA, Petr, SKULOVÁ, Soňa. Správní právo procesní. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s. r. o., 2012,
s. 388. ISBN 978-80-7380-381-0.
43
4 Praktická část
Do větší hloubky jsem prozkoumala oblast financování školských příspěvkových organizací
v rámci Kraje Vysočina. Řešila jsem z ekonomického hlediska cesty, které by mohly vést
k vyšší efektivitě a úspoře financí.
Proces posilování prestiţe škol a školských zařízení závisí do značné míry na metodice
poskytování prostředků na přímé výdaje na vzdělávání z centra krajům. Objem přímých
výdajů na vzdělávání krajských škol nebyl v novele zákona o rozpočtovém určení daní
zahrnut do daňových příjmů kraje. Zůstávají součástí kapitoly Ministerstva školství, mládeţe
a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a jsou krajům přidělovány formou účelové dotace. Kraj tedy
do rozpočtu dostává prostřednictvím republikových normativů prostředky na úhradu přímých
výdajů na vzdělávání pro školy a školská zařízení zřizované obcemi, případně svazky obcí
a krajem. Objem těchto prostředků je zcela odvislý od objemu schváleném ve státním
rozpočtu pro příslušný kalendářní rok. Na výši těchto prostředků mají vliv kroky vlády
v rámci reforem veřejných financí, zejména usnesení o sniţování počtu zaměstnanců
veřejného sektoru.
Jednotlivým školám a školským zařízením jsou prostředky na přímé výdaje na vzdělávání
přidělovány prostřednictvím krajských normativů v souladu se zásadami stanovenými
MŠMT. Základním právním předpisem je vyhláška MŠMT č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví
členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro
jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro
výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění
(vyhláška o krajských normativech).
Pro většinu krajů je nepřijatelné řešení navrhované MŠMT, aby finanční prostředky, které se
případně uvolní v důsledku úprav sítě škol, byly přerozděleny ve prospěch jiných krajů.
Ušetřené prostředky je nutné věnovat ve všech typech škol na rozšíření spektra pouţívaných
didaktických metod vzdělávání, zejména na 2. stupni základních škol a ve středních školách,
na zavedení organizačních forem vzdělávání umoţňujících vyšší individualizaci vzdělávání
a péči o ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami (zdravotně, sociálně, kulturně
handicapovaní nebo talentovaní) zejména na 2. stupni základních škol a ve středních školách.
44
Pozornost si zaslouţí i podpora soutěţí a přehlídek a péče o talenty, podpora zapojení škol do
mezinárodních projektů zahrnující jak vzdělávání zaměření na tvorbu a předloţení projektů,
tak nezbytnou finanční podporu realizace těchto projektů.
Jiţ v současné době některé projekty probíhají a formy jejich podpory jsou různé. Řadu
z těchto aktivit podporuje i MŠMT a další zřizovatelé škol, na některých se podílejí sponzoři.
Spíše nahodilé neţ systémové je rovněţ vyuţívání prostředků přidělovaných na další
vzdělávání učitelů.
Pro učitele, kteří mají zájem se ucházet o vedoucí místa ve školství (ředitelé, zástupci),
probíhá jiţ od roku 2003 specializované školení zaměřené na legislativní, ekonomické
a manaţerské předpoklady pro výkon těchto funkcí. Školy se staly samostatných subjektem,
převzaly zodpovědnost za to, jak prosperují. Dnešní ředitel musí být jako v kaţdé jiné
samostatné organizaci nejen odborníkem v oblasti vzdělávání, ale i dobrým ekonomem
a manaţerem. Proto přistupuje čím dál víc především velkých škol k tomu, ţe zástupcem
ředitele není pedagog, ale právě ekonom školy, i kdyţ základní funkcí škol je a musí i do
budoucna zůstat vzdělávání. Je zřejmé, ţe spousta věcí je o penězích a na šikovnosti vedení
školy záleţí, jak dokáţe finanční prostředky (především mimo rozpočtové) získat a s nimi
účelně nakládat.
Počínaje rokem 2006 se změnil způsob financování tak, ţe prostředky jsou přidělovány dle
platných normativů MŠMT podle počtu dětí, popřípadě zvýšené normativy pro děti postiţené.
Tento způsob přidělování objemu finančních prostředků na přímé vzdělávání neumoţňuje
dostatečnou flexibilitu, z důvodu plnění velkého mnoţství závazných ukazatelů nemá kraj
moţnost přizpůsobit dostatečně financování škol svým specifickým podmínkám. Jedná se
o systém tzv. agregovaných normativů, ale chybí v něm kompenzace na zajištění povinné
školní docházky v podmínkách nadprůměrně atomizované sídelní struktury. Je nezbytné pro
předpoklad financování rozvojových záměrů (např. prostřednictvím programů), aby byla
ponechána převáţná část prostředků, uvolněných poklesem výkonu, krajům.
Bylo nutné změnit způsob rozpisu finančních prostředků tak, aby zajišťoval alespoň nezbytné
potřeby škol a navíc se stal rozvojovým a motivačním nástrojem řízení škol. Při financování
Kraj Vysočina uplatňuje při rozpisu finančního příspěvku školám z veřejných rozpočtů
výkonově normativní metodu s jasně stanovenými a známými pravidly pro tvorbu příslušných
45
normativů, a to ve zcela převaţujícím rozsahu, snazší postup při výpočtu rovněţ přispívá
k větší přehlednosti systému a eliminaci neodůvodněných územních rozdílů, při přechodu na
tento systém právě probíhá jednoleté (2005) „vyrovnávací“ období, během kterého musí školy
a jejich zřizovatelé (kraj a obce) provést nezbytné změny.
Podpora koncepčních priorit a strategicky rozvojových směrů je především prostřednictvím
programového financování, včetně metod nepřímé finanční podpory, aktivující k finanční
spoluúčasti další, na konečném výsledku zainteresované zdroje (např. rozvojové programy
vyţadující finanční spoluúčast školy) je nezbytné, aby MŠMT v metodice umoţnilo vyuţití
části prostředků na přímé výdaje na toto programové financování a kofinancování, kraj
Vysočina přitom vyuţívá vlastních zkušeností, protoţe jiţ programové financování realizuje
z prostředků Fondu Vysočiny. Ve školách zřizovaných krajem jsou stanovena pravidla pro
získávání finančních prostředků z jiných zdrojů (včetně příjmů a z doplňkové činnosti) a pro
nakládání s nimi tak, aby školy a jejich vedoucí pracovníky motivovala k maximální aktivitě
v ţádoucím směru (např. k rozvoji nabídky dalšího placeného vzdělávání).
Dalším zdrojem je vyuţívání prostředků nabízených národními a mezinárodními rozvojovými
programy.
S ohledem na povinnou právní subjektivitu škol a školských zařízení je základním principem
financování přímých výdajů na vzdělávání poskytování příspěvku na činnost jednotlivým
školám a školským zařízením prostřednictvím jejich zřizovatelů podle projednaných a obecně
platných pravidel. Kraj má velmi omezené moţnosti zvyšovat efektivitu, zejména vyuţívání
prostorových, materiálních a personálních zdrojů u speciálních škol, které patří k menším
zařízením, a rovněţ domů dětí a mládeţe a základních uměleckých škol.
U soukromých a církevních škol je i situace v oblasti financování obdobná. Přidělování
prostředků na přímé náklady na vzdělání, respektive jejich výši, nemůţe kraj podle stávajících
předpisů ovlivňovat. Soukromé a církevní školy mohou pro zajištění nadstandardní výuky
vybírat školné (byť zejména církevní této moţnosti prakticky nevyuţívají). Školy zřizované
krajem školné nemohou vybírat, přestoţe poskytují vzdělání stejně kvalitní, jako školy
uvedených zřizovatelů. Pojem nadstandard přitom není blíţe specifikován. Na druhé straně
není právně důsledně vyřešeno přidělování nepřímých prostředků („provozních“). Částečně
jsou sice zohledněny v rámci přidělovaných prostředků, avšak není jednoznačně kvantitativně
46
popsán vztah mezi mnoţstvím prostředků, které obdrţí ze státního rozpočtu (z daní) kraj jako
zřizovatel a které obdrţí školy jiných zřizovatelů. Kraj přitom jím zřizovaným školám
nepřiděluje provozní prostředky normativně, ale podle potřeb na základě rozvah. Výše přídělu
provozních prostředků jednotlivým zařízením je schvalována kaţdoročně radou kraje a kolik
peněz půjde na jednotlivá zařízení a do školství v kraji všeobecně můţe záleţet i na prioritách,
které zvolená rada kraje bude ve zvoleném období upřednostňovat. Znamená to, ţe objem
prostředků, který bude odsouhlasen pro jednotlivé rezorty, se bude měnit podle politické
situace. Kromě toho kraj můţe ovlivňovat efektivitu vyuţívání těchto prostředků školami
(např. jejich slučováním a rušením), ale to jen v případě škol krajem zřizovaných, u škol
jiných zřizovatelů to nelze.
4.1 PŘÍKLAD: Základní umělecká škola J. V. Stamice
Havlíčkův Brod
Základní umělecká škola je příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem je město Havlíčkův
Brod. Hudební škola (dříve škola Bedřicha Smetany v Havlíčkově Brodě) byla zaloţena
v roce 1949. Ředitelem byl jmenován František Maršal, absolvent konzervatoře v Brně, jeden
z posledních ţáků Leoše Janáčka. Pedagogický sbor se skládal z osmi učitelů, kteří vyučovali
hru na klavír, housle, violoncello, akordeon, klarinet, hoboj, flétnu, lesní roh, trubku,
a pozoun.
Dne 3. září 1949 zahájilo studium 213 ţáků. V roce 1957 byla škola přejmenována
na Základní hudební školu a na konci školního roku 1957/1958 se s ní rozloučil po úspěšných
letech práce František Maršal.
Novým ředitelem školy se stal klavírista Miroslav Vymlátil. Za jeho působení byla škola
v roce 1961 přejmenována na Lidovou školu umění a v témţe roce k hudebnímu oboru
přistoupil obor výtvarný. Ve školním roce 1965/1966 je zaveden také obor taneční,
pedagogický sbor tvořilo jiţ 19 učitelů, kteří vyučovali 554 ţáků.
V roce 1968 je jmenován ředitelem školy houslista Zdeněk Němec, který ji úspěšně umělecky
vedl aţ do roku 1986. V roce 1969 zahájila škola vyučování v nově upravené budově
na Smetanově náměstí 31, kde sídlí dodnes. Po realizaci přístavby se 1. září 1982 začalo
po několik let vyučovat téţ v oboru literárně-dramatickém. Od pololetí školního roku
47
1983/1984 je otevřena pobočka školy v Přibyslavi, kde se do dnešní doby vzdělávají ţáci
v oboru hudebním.
Dne 1. září 1990 byla škola přejmenována na Základní uměleckou školu a jejím novým
zřizovatelem se stal Školský úřad v Havlíčkově Brodě. Koncem roku 1999 byl jmenován
ředitelem kytarista a loutnista Bc. Jindřich Macek, pod jehoţ vedením vstoupila škola dne
1. 1. 2000 do právní subjektivity. Zřizovatelem školy byl do 31. 12. 2000 Školský úřad
Havlíčkův Brod. Od 1. 1. 2001 do 30. 6. 2001 byl zřizovatelem školy Okresní úřad
Havlíčkův Brod. Od 1. 7. 2001 do 31. 12. 2011 byla škola zřizována Krajem Vysočina.
V současnosti škola navazuje s úspěchem na své tradice. Ke studiu na střední a vysoké školy
s uměleckým zaměřením bylo od roku 2000 do roku 2011 přijato dalších 89 ţáků.
Ti nejúspěšnější přebírají kaţdoročně Cenu hejtmana Kraje Vysočina.
Od 1. ledna 2012 uţívá škola, na základě úspěchů v uměleckém vzdělávání, čestný název
Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod a od tohoto dne se stává jejím
zřizovatelem město Havlíčkův Brod. Panem starostou města Bc. Janem Teclem byl do funkce
ředitele jmenován Bc. Jindřich Macek.
4.2 Předpisy, kterými se škola řídí
Přehled nejdůleţitějších předpisů, kterými se škola řídí:
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
vyhláška č. 150/1958 Sb., o vyřizování stíţností, oznámení a podnětů pracujících.
daňové zákony,
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Organizace se řídí především zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), dále zákonem č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Také vyuţívá
vyhlášku č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání.
48
4.2.1 Vnitřní směrnice pro vedení účetnictví
Škola pouţívá ke zpracování účetnictví počítačový program HELIOS FENIX. Aktualizaci
a servis zabezpečuje firma Asseco Solutions, a.s. a účtuje podle následujících předpisů:
daňový řád,
vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní
jednotky, ve znění pozdějších předpisů,
České účetní standardy pro účetní jednotku,
vyhláška č. 383/2009 Sb. o účetních záznamech v telefonické formě vybraných
účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu
a o poţadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická
vyhláška o účetních záznamech), kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní
jednotky, ve znění pozdějších předpisů.
Předmětem účetnictví je stav a pohyb aktiv, pasiv, nákladů a výnosů a výsledku hospodaření.
Do této směrnice dále patří i účtový rozvrh, který si příspěvková organizace sestavila
v souladu s platnou směrnou účtovou osnovou pro organizační sloţky státu, územní
samosprávní celky a příspěvkové organizace. Účtový rozvrh obsahuje syntetické a vybrané
analytické účty (Příloha č. 1).
Tabulka č. 2: Symboly pro účtování
20000 – 21999 Pohyby na běţném účtu
30000 – 30999 Pohyby na účtu FKSP (Fond kulturních a
sociálních potřeb)
4000 – 4999 Pohyby peněţní hotovosti - pokladní kniha
příjem
50000 – 50999 Interní účetní doklady
60000 – 60999 Přijaté faktury
70000 – 70999 Vydané faktury
7000 – 7999 Pohyby peněţní hotovosti - pokladní kniha
výdej
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Vnitřní směrnice pro vedení účetnictví
Základní umělecké školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
49
4.2.1.1 Účetní knihy a způsob jejich vedení
V pokladní knize jsou evidovány pokladní příjmové a výdajové doklady. Denní limit
hotovosti je 15 000 Kč. V knize došlých faktur a v knize odeslaných faktur jsou evidovány
přijaté a vydané faktury. Pokladní kniha je vedena ručně, kniha došlých faktur, kniha
odeslaných faktur a hlavní účetní kniha jsou vedeny v účetním programu.
Hlavní účetní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují
minimálně tyto informace:
počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období,
obraty strany MD a D účtů, souhrnné denní obraty, které jsou příspěvkové
organizace povinny uvádět podle § 13 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů,
konečné zůstatky účtů ke konci účetního období.
4.2.1.2 Vymezení dlouhodobého majetku
Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou majetkové poloţky s dobou pouţitelnosti delší neţ
jeden rok a v ocenění jedné poloţky převyšující částku 60 000 Kč. Do nehmotného majetku
škola zahrnuje software, do kterého patří programové vybavení v hodnotě nad 60 000 Kč,
pokud není součástí dodaného počítače - hardwaru. Dále sem spadá drobný dlouhodobý
nehmotný majetek, pro který si škola zvolila pořizovací cenu od 500 Kč do 60 000 Kč.
Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí účet 022 - Samostatné movité věci, jehoţ
ocenění je vyšší neţ 40 000 Kč a doba pouţitelnosti delší neţ jeden rok. Do této skupiny dále
patří účet 028 - Drobný dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě od 500 Kč do 40 000 Kč.
Majetek od 1 Kč do 500 Kč se neeviduje, při pořízení se účtuje do spotřeby. Pořizuje se
z provozních prostředků. Škola vede podrozvahovou evidenci podle vyhlášky
č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.
50
4.2.1.3 Oběh účetních dokladů
Všechny doklady jsou zapsány do knih k tomu určených. Přijaté faktury jsou zahrnuty do
evidence podle data přijetí. Úhrady přijatých faktur jsou účtovány z výpisů bankovních účtů.
Z výpisů bankovních účtů je rovněţ účtován příjem dotací ze státního rozpočtu a ostatní
příjmy. Dále jsou z účtu vypláceny mzdy, hrazené povinné odvody z mezd - pojištění sociální,
zdravotní, daně z mezd, zákonné pojištění za zaměstnance, převody 1 % z hrubých mezd na
účet FKSP.
Faktury za sluţby v prosinci (např. telefony, vodné a stočné, zpracování mezd) vystavené
v lednu příštího roku jsou zahrnuty do nákladů v prosinci. Platba za vzdělání je hrazena
bankovním převodem a ve výjimečných případech v hotovosti na účet 602 Trţby z prodeje
sluţeb - úplata za vzdělání. Zpracování mezd je řešeno příkazní smlouvou k obstarávání
věcných sluţeb. Škola účtuje o ceninách. Poplatky za poštovné se hradí v hotovosti na poště.
4.2.1.4 Fond kulturních a sociálních potřeb
Fond je tvořen ve výši 1 % z celkového úhrnu hrubých mezd. Prostředky na účet FKSP jsou
převáděny měsíčně. Předpis převodu 1 % z hrubé mzdy je evidován podle předpisu 527/412
podle data přijetí. Veškeré finanční pohyby jsou účtovány z výpisu bankovního účtu FKSP,
fond nemá pokladní knihu.
4.2.1.5 Časové rozlišení nákladů a výnosů
Účet 381 - Náklady příštích období se pouţívá k časovému rozlišení nákladů, které patří do
následujícího účetního období (např. kalendáře, předplatné, časopisů, semináře, atd.). Časové
rozlišení výnosů pouţívá účet 384 - Výnosy příštích období k časovému rozlišení úplaty
za vzdělání (ţáci platí úplatu za vzdělání za I. pololetí školního roku tj. září aţ leden). Úplata
za vzdělání za měsíc leden se účtuje na účtech MD 241 a D 384. V lednu příštího roku
se zaúčtuje jako příjem - účty MD 384 a D 602. Účet 389 - Dohadné účty pasivní se pouţívá
k časovému rozlišení záloh na elektrickou energii a vodné.
51
4.3 Inventarizace majetku
Kapitola 4.3 a její podkapitoly jsou součástí směrnice vybrané příspěvkové organizace.
Inventarizaci veškerého majetku a závazků, vlastnických nebo jiných práv k majetku
v účetnictví ZUŠ J. V. Stamice Havlíčkův Brod, se provede v souvislosti s řádnou účetní
závěrkou a ověří se, zda zjištěný stav skutečně odpovídá stavu v účetnictví. Stav majetku
a závazků se zjistí fyzickou a dokladovou inventurou v závislosti na druhu majetku a závazků
tak, aby byla moţnost zjištěné stavy porovnat s účetním stavem.
Za provedenou inventarizaci a dodrţení příslušných ustanovení zákonů, provádějících
vyhlášek a směrnic odpovídají předsedové ústřední inventarizační komise a dílčí
inventarizační komise, kaţdý za svěřenou oblast. Členové obou komisí jsou povinni
postupovat dle vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků a dle Směrnice
o inventarizaci majetku a závazků ZUŠ J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
4.3.1 Směrnice pro provedení inventarizace
Inventarizaci škola provádí vţdy ke dni řádné a mimořádné účetní závěrky. Inventarizací
majetku a závazků se zjišťuje průkaznost účetnictví - vztah účetnictví ke zjištěnému stavu,
ověření skutečného stavu a jeho souladu s účetním stavem, oceňovací principy, existence
a výskyt majetku. Dále inventarizace zjišťuje správnost vedení evidence a úplné
dokumentace, technický stav majetku, ochrana majetku a odpovědnost za majetek.
4.3.2 Metody a způsoby provádění inventarizace
Metody inventury dělíme na:
Fyzickou, která zahrnuje počítání, váţení, měření dlouhodobého hmotného majetku,
zásob, peněţních prostředků v hotovosti a cenin (např. poštovní známky).
Dokladovou, která zjišťuje stav prostřednictvím účetních dokladů, pomocí různých
písemností, spisů, smluv, dohod, popř. korespondence. Zahrnuje dlouhodobý
nehmotný majetek, vklady na bankovních účtech, peníze na cestě, pohledávky
a závazky, poskytnuté zálohy a účty časového rozlišení.
Způsoby provádění inventarizace
Doporučuje se, aby se fyzické inventury zúčastnil zaměstnanec odpovědný za inventarizovaný
52
majetek. Jde-li o inventuru při změně odpovědného zaměstnance, musí se jí zúčastnit
zaměstnanec funkci odevzdávající i přejímající.
U předmětů zapůjčených zaměstnancům k pouţívání se provádí vţdy fyzická inventura;
vedoucí pracovník můţe u zapůjčených předmětů povolit dokladovou inventuru jen za
předpokladu, ţe bude přitom plně zajištěna ochrana majetku.
Při inventarizaci pouţívá účetní jednotka evidenci dlouhodobého majetku, finančního majetku
a závazků. Dílčí produkty inventarizace zachycují inventurní soupisy. Zahrnují skutečný stav
majetku a závazků, u nichţ se provádí inventura. Popisují majetek a závazky, které jsou
označeny podle číselníků, v jednotkách mnoţství a v ocenění, a to v souladu se způsobem
vedení tohoto majetku a závazků v účetnictví. Vyhotovují se odděleně podle uţivatelů a podle
míst, kde prostředky jsou.
Inventarizace se zachycuje do inventarizačních zápisů. Ty zahrnují:
a) druh inventarizace majetku, označení inventarizovaného majetku,
b) den, k němuţ byla inventarizace provedena,
c) den zahájení a den ukončení inventury,
d) přehled vyhotovených inventurních soupisů, popř. účetních dokladů určených
k vyúčtování inventarizačních rozdílů,
e) zjištění a návrhy opatření,
f) jména členů inventarizační komise a jejich podpisy,
g) datum vyhotovení inventarizačního zápisu a podpis příslušného vedoucího
zaměstnance,
h) dále se připojí všechny ostatní doklady související s inventarizací.
i) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností a podpisový záznam
osoby odpovědné za provedení inventury, způsob zjišťování skutečných stavů,
j) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni
nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
k) ocenění majetku a závazků při průběţné inventarizaci ke dni ukončení inventury
nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
l) okamţik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,
m) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,
n) okamţik zahájení a okamţik ukončení inventury.
53
4.3.3 Vypořádání, prošetření inventarizačních rozdílů a přijetí
nápravných opatření
Inventarizačním rozdílem se rozumí inventarizační manko nebo inventarizační přebytek.
Skutečné stavy hospodářských prostředků se musejí po zachycení v inventurních soupisech
porovnat se zápisy o stavech tohoto majetku a závazků v účetnictví nebo operativní evidenci.
Jestliţe se při tomto porovnání zjistí rozdíly, je třeba je vyčíslit v jednotkách mnoţství
a v peněţních jednotkách.
Inventarizační rozdíly zjištěné u majetku a závazků vedených v účetnictví, pokud je nelze
ihned po zjištění vyúčtovat s konečnou platností, se zachytí v příslušném analytickém
vyjádření na zvláštním analytickém účtu nevypořádaných inventarizačních rozdílů, na němţ
se ponechají aţ do rozhodnutí o jejich vypořádání. Kompenzace zjištěných inventarizačních
rozdílů mezi jednotlivými druhy majetku a závazků není povolena.
K prošetření rozdílů (mank a přebytků) se musejí pracovníci odpovědní za majetek vyjádřit
k jejich vzniku. V návrzích na konečné vypořádání inventarizačních rozdílů je třeba
u zjištěných mank uvést, zda jsou zaviněná nebo nezaviněná, do normy nebo nad normu dle
platné směrnice a dále postupovat podle ustanovení zákoníku práce.
O návrzích na opatření vzešlých z provedených inventur musí rozhodnout odpovědný
pracovník spolu s předsedou inventarizační komise. Týká-li se oprava skutečných stavů
majetku a závazků, musí být poznámka o provedení opravy podepsána těmi členy
inventarizační komise a pracovníky odpovědnými za hospodářské prostředky, kteří podepsali
opravovanou písemnost.
4.4 Pořízení, oceňování a vyřazení dlouhodobého majetku
Škola účtuje o dlouhodobém hmotném i nehmotném majetku. Do hmotného majetku zahrnuje
budovu školy, hudební nástroje a drobný majetek. Do nehmotného majetku řadí drobný
majetek. Při oceňování pouţívá tyto ceny:
Pořizovací cena - cena, za kterou byl majetek pořízen + náklady související
s pořízením majetku.
Reprodukční pořizovací cena - cena, za kterou by byl majetek pořízen v okamţiku,
54
kdy se o něm účtuje.
Vlastní náklady – jedná se o ocenění při vlastní výrobě. Řadí se sem přímé i nepřímé
náklady.
Do nákladů, které souvisejí s pořízením majetku, řadíme:
náklady na přípravu a zabezpečení výstavby, odvody za odnětí půdy zemědělské
výroby,
náklady na průzkumné, geologické a projektové práce včetně nákladů na variantní
projekty, doprava, montáţ, clo,
faktury (i vnitropodnikové) za vlastní investici,
výdaje na zabezpečovací práce.
Tabulka č. 3: Pořízení dlouhodobého majetku
Poloţka Obsah účetního případu MD D
1. Pořízení DHM v hotovosti 042 241
2. Doprava DHM v hotovosti 042 241
3. Zařazení DHM do majetku 022 042
Pramen: Vlastní zpracování
Tabulka č. 4: Vyřazení dlouhodobého majetku
Poloţka Způsob vyřazení dlouhodobého
majetku Zúčtování zůstatkové ceny na MD
1. Likvidace opotřebením 5xx – Odpisy dlouhodobého majetku
2. Prodej dlouhodobého majetku 5xx – Zůstatková cena prodaného
dlouhodobého majetku
3. Manko nebo škoda 5xx – Manka, 5xx – Škody
4. Darování 5xx – Dary
Pramen: Vlastní zpracování
4.5 Hospodaření školy
V den zahájení hospodářské činnosti organizace provedla registraci na finančním úřadu
k příslušným daním, ke kterým je zavazuje výkon hospodářské činnosti (daň z příjmu
právnických osob). Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů jsou u příspěvkové
organizace předmětem daně vţdy příjmy z nájemného nebo z reklam.
55
4.5.1 Postup účetní závěrky
Škola provádí kaţdý měsíc uzavření všech agend (pokladna, banka, dodavatelé) v účetním
programu. Samozřejmě musí provést zúčtování odpisů dlouhodobého majetku. V rámci
měsíční uzávěrky jsou veškeré operace, které patří do příslušného měsíce zúčtovány. Účetní
období v organizaci je stejné jako kalendářní rok. Při uzavření účtů se vyčíslí zůstatky na
účtech nákladů a výnosů, aktiv a pasiv a zjistí se výsledek hospodaření před zdaněním
za hospodářskou činnost.
Postup při zjišťování výsledku hospodaření:
výsledek hospodaření se zjistí jako rozdíl účtů z 6. účtové třídy a 5. účtové třídy,
výsledek hospodaření po zdanění se zjistí jako rozdíl účtových tříd 5 a 6, kdy jsou
náklady očištěny o daňově neuznatelné a z výsledku hospodaření odečtena vypočtená
daň,
nerozdělený zisk převedeme zápisem 432/431. Pouţití nerozděleného zisku se po
chválení zaúčtuje na 431/fondy.
Při uzavírání účetních knih postupuje příspěvková organizace takto:
vypočítá obraty MD a D jednotlivých účtů, konečné zůstatky aktivních, pasivních,
nákladových a výnosových účtů,
výsledek hospodaření se zjistí převodem nákladových účtů na vrub účtu 493
a výnosových účtů ve prospěch účtu 493,
konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují na vrub účtu 492 a konečné zůstatky
pasivních účtů ve prospěch účtu 492,
z účtů 492 a 493 se posléze sestaví účetní závěrka.
Poté, co účetní jednotka sestaví daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, je
vyčíslena daň. Ta je zaúčtována do účetnictví účetním zápisem 591/341 a následuje uzavření
účetnictví za běţné účetní období.
56
4.6 Účetní závěrka za rok 2012
Je to nejdůleţitější dokument kaţdé účetní jednotky. Účetní závěrkou se uzavírá celoroční
proces vedení účetnictví. Příspěvkové organizace jsou povinny zpracovávat účetní závěrku
tak, jak je stanoveno v předpise vyhlášky č. 410/2009 Sb. Sestavení závěrky předchází mnoho
uzávěrkových operací, které musíme zaúčtovat do období, které časově i věcně souvisí
s daným účetním případem. Následuje uzavírání účetních knih, které upravuje
ČÚS č. 702 Otevírání a uzavírání účetních knih. Účetní závěrka má za cíl sestavení povinných
výkazů – rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy. Z účetní závěrky se především chceme
dozvědět informace o hospodářském výsledku a o celkové finanční situaci organizace.
4.6.1 Rozvaha
V rozvaze jsou uspořádány poloţky majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv. Podoba
výkazu je upravena § 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Rozvaha se řídí bilančním principem, který
vyjadřuje vztah aktiva = pasiva. Rozvaha se u kaţdé poloţky zabývá brutto stavem, korekcí,
která upravuje cenu majetku o oprávky či opravné poloţky a netto stavem, coţ je brutto stav
očištěný o korekce. Aktiva se dělí na stálá a oběţná. Pohledávky a závazky se dělí na
krátkodobé (do 1 roku) a dlouhodobé (od 1 roku výše).
Na konci roku 2012 byla stálá aktiva 13 191 415 Kč. Spadá do nich dlouhodobý hmotný
majetek za 13 030 592 Kč. Patří do něj Stavby - 021, Samostatné movité věci a soubory
movitých věcí - 022 a také Drobný dlouhodobý hmotný majetek - 028. Dále do stálých aktiv
náleţí dlouhodobý nehmotný majetek za 160 824 Kč. V kolonce korekce jsou zahrnuty
oprávky dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku ve výši 6 267 824 Kč.
Oběţná aktiva na konci roku 2012 činila 1 660 792 Kč. Škola nevytváří ţádné zásoby, proto
je jejich hodnota nulová. Z částky 1 660 792 Kč tvořil krátkodobý finanční majetek
1 627 480 Kč. Patří do něj Běţný účet – 241, Běţný účet FKSP – 243, Ceniny – 263
a Pokladna – 261. Krátkodobé pohledávky vystoupily na 33 312 Kč. Spadají do nich
Krátkodobé poskytnuté zálohy – 314, Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé –
316, Pohledávky za zaměstnanci – 335, Náklady příštích období – 381 a Ostatní krátkodobé
pohledávky – 377.
57
Pasiva jsou v rozvaze rozdělena podle charakteru a vztahu k vlastnictví a z hlediska časového.
Tvoří je zdroje vlastní a cizí. V roce 2012 vlastní kapitál základní školy činil 7 422 964 Kč.
Tuto částku představovalo 6 923 592 Kč Jmění účetní jednotky - 401, 487 435 Kč fondy
účetní jednotky (FKSP - 412, Rezervní fond tvořený na zlepšení výsledku hospodaření - 413,
Fond reprodukce majetku, investiční fond - 416) a Výsledek hospodaření - 493, který
činil 251 939 Kč.
Cizí zdroje představují především Závazky k zaměstnancům - 331, Zdravotní a sociální
pojištění za zaměstnance - 336 a Jiné přímé daně - 342. Tyto tři poloţky činily v roce 2012
částku 737 579 Kč. Dále sem spadají Výnosy příštích období - 384 a Dohadné účty pasivní –
389, za 183 838 Kč. Vztah bilanční rovnice byl tedy splněn. Aktiva (8 584 383 Kč) = Pasiva
(8 584 383 Kč).
4.6.2 Výkaz zisků a ztrát
Výkaz zisků a ztrát se zabývá srovnáním výnosů a nákladů, které jsou ve výkazu
zaznamenány na syntetických účtech nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Ve výkazu
jsou rozděleny náklady i výnosy hlavní a hospodářskou činnost. Jsou zde srovnané za běţné
a minulé období.
Základní umělecká škola měla v roce 2012 celkové náklady ve výši 9 937 998 Kč. Z toho
byla zahrnuta částka 6 384 369 Kč na účet Mzdové náklady - 521. Na účet Zákonné sociální
pojištění – 524 byla vynaloţena částka 2 155 484 Kč a na Jiné zákonné sociální náklady - 527
bylo vynaloţeno 90 586 Kč. Dále škola zahrnuje do nákladů Spotřebu materiálu - 501
v částce 142 635 Kč a Spotřebu energie - 502 za 344 372 Kč. Dalšími poloţkami nákladů jsou
Odpisy dlouhodobého majetku - 551 za 166 267 Kč, Náklady z drobného dlouhodobého
majetku - 558 v hodnotě 77 535 Kč, Opravy a udrţování - 511 v ceně 212 798 Kč
a Cestovné - 512 za 10 954 Kč.
Úplné výnosy z hlavní činnosti základní umělecké školy za rok 2012 byly vyčísleny na
10 189 937 Kč. Tyto výnosy tvořily z velké míry Výnosy z vybraných místních vládních
institucí z transferů - 672 v hodnotě 8 321 500 Kč. Na druhém místě tvoří zisk Výnosy
z prodeje sluţeb - 602 za 1 495 320 Kč. Dále do výnosů patří Výnosy z pronájmu – 603
s částkou 240 000 Kč. Hospodářský výsledek za účetní období 2012 činil 251 938 Kč.
58
Graf č. 1: Vyjádření nákladů v procentech
Pramen: Vlastní zpracování - Výkaz zisku a ztráty 2012, ZUŠ J. V. Stamice Havlíčkův Brod
Graf č. 2: Vyjádření výnosů v procentech
Pramen: Vlastní zpracování – Výkaz zisku a ztráty 2012, ZUŠ J. V. Stamice Havlíčkův Brod
59
4.6.3 Příloha účetní závěrky
Příloha k účetním výkazům je důleţitou součástí účetní závěrky. Vyhláška č. 504/2002 Sb., ve
znění pozdějších předpisů, upravuje poţadavky, které musí splňovat kaţdá příloha účetní
závěrky pro příspěvkové organizace. Musí obsahovat název účetní jednotky a její sídlo,
identifikační číslo, právní formu účetní jednotky, předmět podnikání nebo jiné činnosti,
případně účel, pro který byla zřízena, rozvahový den nebo jiný okamţik, k němuţ se účetní
závěrka sestavuje, okamţik sestavení účetní závěrky. Musí k ní být připojen podpisový
záznam statutárního orgánu účetní jednotky.
4.6.4 Hospodářský výsledek a jeho vývoj
Hospodářský výsledek je rozdíl mezi výnosy a náklady podniku. Představuje zisk nebo ztrátu
za určité účetní období. Výsledek hospodaření zjistíme z výkazu zisku a ztráty. Zisk je
nezbytnou součástí poměrových ukazatelů (např. nákladové rentability). Je nutné odlišovat
účetní zisk od daňového, který je určován daňovými zákony.
V roce 2010 dospěla organizace k zisku 16 372 Kč. O rok později se zisk organizace zvýšil
o 4 225 Kč. Důvodem byl růst počtu ţáků z 508 na 550. Počet zaměstnanců se ale nezměnil.
V roce 2012 se zisk rapidně zvýšil na 251 938 Kč. Důvodem bylo pronajmutí části budovy
nejmenované firmě. Pronájem prostor bude pokračovat i v následujících letech. Cena
pronájmu je 20 000 Kč měsíčně.
Graf č. 3: Výsledky hospodaření v letech
Pramen: Vlastní zpracování – Výkaz zisku a ztráty 2012, ZUŠ J. V. Stamice Havlíčkův Brod
60
4.7 Směrnice o odpisování dlouhodobého majetku
Příspěvková organizace do této chvíle neměla směrnici na odpisování dlouhodobého majetku.
Mým částečným přínosem je sestavení nové směrnice, kterou bude škola uţívat.
Tato směrnice upravuje způsob a organizaci odpisování dlouhodobého majetku evidovaného
v účetnictví účetní jednotky. V současné době odpisuje účetní jednotka dlouhodobý
majetek pouze zrychleným způsobem daňově. O odpisech účetní jednotka účtuje měsíčně
k poslednímu dni kalendářního měsíce a k rozvahovému dni (při pořízení, vyřazení majetku
nebo v případě technického zhodnocení). Při pořízení se začíná odepisovat od následujícího
měsíce po pořízení majetku.
Odpisování dlouhodobého majetku bude prováděno v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, Českým účetním standardem č. 708. Odpisováním organizace se postupně
zmenšuje odepsatelná část dlouhodobého majetku v průběhu doby jeho pouţitelnosti.
Kontrola doby pouţitelnosti majetku je prováděna odpovědnou osobou 1x za rok dle tiskové
sestavy, která obsahuje informace jako inventarizační číslo, název majetku, pořizovací cena,
datum pořízení, předpokládaná doba pouţitelnosti a další.
Technickým zhodnocením dlouhodobého nehmotného majetku se rozumí, dle § 32a, odst.
6 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, výdaje na rozšíření vybavení nebo pouţitelnosti
nehmotného majetku nebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku,
pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 60 000,- Kč.
Technickým zhodnocením dlouhodobého hmotného majetku se rozumí, dle § 33,
odst. 1, 2 a 3 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, výdaje na dokončené
nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýší
u jednotlivého majetku částku 40 000,- Kč.
Odpovědná osoba sestaví odpisový plán. Odpisování majetku probíhá do okamţiku, kdy bude
zůstatková cena odpisovaného majetku rovna výši zbytkové hodnoty majetku dle bodu 4.11.
Českého účetního standardu č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku. Odpisový plán
sestaví tak, ţe z pořizovací ceny majetku odečte zbytková hodnota a potom se zbývající
částka rozpočítá na příslušnou dobu pouţívání majetku. Technické zhodnocení provedené na
odpisovaném majetku - Odpovědná osoba při pořizování technického zhodnocení majetku
61
zabezpečí informace o vlivu technického zhodnocení majetku na zbývající dobu pouţitelnosti
tohoto dlouhodobého majetku. Odpovědná osoba navýší ocenění příslušného dlouhodobého
majetku o hodnotu provedeného technického zhodnocení a upraví odpisový plán.
4.8 Daňové odpisy
4.8.1 Rovnoměrné odpisy
Pro věcné zobrazení počítám s rovnoměrnými odpisy budovy. U rovnoměrného odpisování
zůstává po celou dobu odpisování výše odpisu stejná. Při výpočtu rovnoměrných odpisů se
pouţívá pořizovací cena majetku, která se násobí roční odpisovou sazbou. Roční sazby řeší
§ 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Tabulka č. 5: Rovnoměrné odpisování budovy školy
Rok Rovnoměrný odpis Zůstatková cena Dopad na VH
20. 132 960,- 3 988 797,- - 132 960,-
21. 132 960,- 3 855 837,- - 132 960,-
22. 132 960,- 3 722 877,- - 132 960,-
23. 132 960,- 3 589 917,- - 132 960,-
24. 132 960,- 3 456 957,- - 132 960,-
25. 139 243,- 3 317 714,- - 139 243,-
26. 139 243,- 3 178 470,- - 139 243,-
27. 139 243,- 3 039 227,- - 139 243,-
28. 139 243,- 2 899 983,- - 139 243,-
29. 139 243,- 2 760 740,- - 139 243,-
30. 139 243,- 2 621 496,- - 139 243,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Výkazu zisku a ztráty 2012 Základní umělecké
školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
Budova školy má pořizovací cenu 6 582 173 Kč. Při rovnoměrném odpisování byl odpis
132 960 Kč. Ve 25. roce odpisování se díky technickému zhodnocení (výměně oken)
pořizovací cena zvýšila na 6 962 173 Kč a tím se zvýšil i odpis na 139 243 Kč. V prvním roce
odpisování je roční odpisová sazba 1,02. Pro další roky je roční odpisová sazba stejná a to
2,02. Při technickém zhodnocení ve 25. roce se odpisová sazba sníţila na hodnotu 2, ale
zvýšila se pořizovací cena o cenu 380 000 Kč.
62
4.8.2 Zrychlené odpisy
Ve skutečnosti vyuţívá organizace zrychlených daňových odpisů. Zrychlené odpisování je
metodou, při které se v první části odpisování zvýší výše odpisů a v dalších letech se postupně
sniţuje. Na rozdíl od rovnoměrných odpisů se liší vzorec pro odpisování v prvním roce
a v dalších letech. U zrychleného odpisování se počítá s koeficienty, které jsou uvedeny
v § 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V prvním roce se pořizovací cena dělí
s koeficientem. V dalších letech se zůstatková cena násobí dvěma a dělí koeficientem
v dalších letech – počtem let, po které jiţ byl majetek odpisován.
Tabulka č. 6: Zrychlené odpisování budovy školy
Rok Zrychlený odpis Zůstatková cena Dopad na VH
20. 163 238,- 2 448 568,- - 163 238,-
21. 157 972,- 2 290 596,- - 157 972,-
22. 152 706,- 2 137 890,- - 152 706,-
23. 147 441,- 1 990 449,- - 147 441,-
24. 142 175,- 2 228 274,- - 142 175,-
25. 90 950,- 2 517 324,- - 90 950,-
26. 102 748,- 2 414 576,- - 102 748,-
27. 100 607,- 2 313 969,- - 100 607,-
28. 98 467,- 2 215 502,- - 98 467,-
29. 96 326,- 2 119 176,- - 96 326,-
30. 94 186,- 2 024 990,- - 94 186,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Výkazu zisku a ztráty 2012 Základní umělecké
školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
Při zrychleném odpisování budovy školy bylo pouţito koeficientů podle § 32 zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Odpis v prvním roce byl odpis 163 238 Kč. Koeficient
v tomto roce byl koeficient 50.
V dalších letech se odpis sniţoval. Koeficient byl sice 51, ale od něj se ještě v kaţdém roce
odečítá počet let, kdy byla budova jiţ odpisována. Ve 25. roce se odpis sníţil. Důvodem bylo
technické zhodnocení, kdy se navýšila zůstatková cena o 380 000 Kč. Koeficient odpisování
se změnil na 50, ale počet let odepsání majetku se sníţil na 1 rok.
63
4.9 Účetní odpisy
4.9.1 Lineární odpisy
Uplatňování rovnoměrných účetních odpisů lze doporučit u majetku, k jehoţ opotřebení
dochází rovnoměrně po celou dobu uţívání. Odpisy v jednotlivých letech jsou pak ve stejné
výši. Hlavní výhodou tohoto způsobu odpisování je jeho jednoduchost.
Tabulka č. 7: Lineární odpisování budovy školy
Rok Lineární odpis Zůstatková cena Dopad na VH
20. 131 643,- 4 080 947,- + 131 643,-
21. 131 643,- 3 949 304,- + 131 643,-
22. 131 643,- 3 817 660,- + 131 643,-
23. 131 643,- 3 686 017,- + 131 643,-
24. 131 643,- 3 554 373,- + 131 643,-
25. 139 243,- 3 422 730,- + 139 243,-
26. 139 243,- 3 283 487,- + 139 243,-
27. 139 243,- 3 144 243,- + 139 243,-
28. 139 243,- 3 005 000,- + 139 243,-
29. 139 243,- 2 865 756,- + 139 243,-
30. 139 243,- 2 726 513,- + 139 243,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Výkazu zisku a ztráty 2012 Základní umělecké
školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
Rovnoměrným odpisováním dosáhl odpis v prvních 24. letech částky 131 643 Kč. V dalších
letech odpisování se kvůli částce, která byla zapotřebí k výměně oken, pořizovací cena zvýšila
na 6 962 173 Kč a tím se zvýšil i odpis na 139 243 Kč.
4.9.2 Degresivní odpisy
Zrychlené účetní odpisy se vypočítávají především u takového majetku, který morálně ztrácí
hodnotu. Cílem zrychlených odpisů je zohlednit morální zastarávání majetku. Chrání podnik
před morálním zastaráváním majetku a zmenšuje nebezpečí inflace. Na počátku odpisování se
tedy stanoví vyšší procento, v průběhu doby odpisování se toto procento sniţuje. Největší
roční odpis je vykázán v prvním roce odpisování, nejniţší naopak v posledním roce.
64
Tabulka č. 8: Degresivní odpisování budovy školy
Rok Degresivní odpis Zůstatková cena Dopad na VH
20. 160 037,- 2 400 557,- + 160 037,-
21. 154 875,- 2 245 683,- + 154 875,-
22. 149 712,- 2 095 970,- + 149 712,-
23. 144 550,- 1 951 421,- + 144 550,-
24. 139 387,- 1 812 034,- + 139 387,-
25. 138 099,- 1 673 934,- + 138 099,-
26. 132 788,- 1 541 147,- + 132 788,-
27. 127 476,- 1 413 670,- + 127 476,-
28. 122 165,- 1 291 506,- + 122 165,-
29. 116 853,- 1 174 653,- + 116 853,-
30. 111 542,- 1 063 111,- + 111 542,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Výkazu zisku a ztráty 2012 Základní umělecké
školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
V tabulce č. 8 můţeme vidět výčet zrychlených účetních odpisů od 20. do 30. roku. Odpis se
kaţdý rok sniţuje. Od 25. roku se zvýšila vstupní cena o 380 000 Kč kvůli technickému
zhodnocení.
4.10 Rezervy
Tvořit daňovou rezervu na opravy hmotného majetku můţe podnikatel, který má k majetku
vlastnické právo nebo právo hospodaření. U rezervy na opravu majetku je nutné dodrţet, aby
oprava byla zahájena nejdéle ve zdaňovacím období následujícím po období, ve kterém se
přepokládalo zahájení opravy. Pokud nebyla oprava zahájena ve správném období, rezervu je
nutné zrušit a hodnota takto rozpuštěné rezervy navyšuje daňový základ. Oprava byla
zahájena ve správném zdaňovacím období, ale nebyla dokončena do konce následujícího
zdaňovacího období.
Tvorbou rezerv rozumíme sníţení základu daně o budoucí výdaje daňově uznatelné. Rezervy
na opravu dlouhodobého majetku nelze vytvořit na pořízení dlouhodobého majetku, technické
zhodnocení majetku, hmotný majetek určený k likvidaci, opravy v důsledku škody nebo jiné
náhodné události, pravidelně se opakující opravy, vlastníkův majetek v konkurzním řízení.
Rezerva nesmí být tvořena pouze na jedno zdaňovací období. Maximální tvorba rezervy je
určena podle zatřídění majetku do odpisových skupin pro daňové odpisy. Rezervu rušíme
65
k rozvahovému dni z důvodu nepotřebnosti. Dále v roce předpokládané opravy, ale nejpozději
v roce následujícím po roce, ve kterém se předpokládalo zahájení opravy.
Tabulka č. 9: Maximální doba tvorby rezervy na opravy DHM
2. odpisová skupina 3 zdaňovací období
3. odpisová skupina 6 zdaňovacích období
4. odpisová skupina 8 zdaňovacích období
5. a 6. odpisová skupina 10 zdaňovacích období
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z § 7 odst. 9 zákona č. 593/1992 Sb.,
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.
4.10.1 Tvorba rezervy na opravu dlouhodobého majetku
Rozhodla jsem se vytvořit rezervu na opravu budovy, kterou škola pouţívá k podnikání.
Předpokládám, ţe v roce 2017 bude potřeba výměna plastových oken v hodnotě 380 000 Kč.
O opravě škola rozhodne v roce 2013. Budova je podle zákona o daních z příjmů zařazena do
6. odpisové skupiny. Maximální doba tvorby rezervy je 10 zdaňovacích období, minimální
2 zdaňovací období. Zvolila jsem pro školu 4. zdaňovací období. O tvorbě rezervy
příspěvková škola rozhodne v roce 2013, oprava se bude konat v roce 2017. Rezerva bude
čerpána v roce 2017, max. v roce 2018. Roční tvorba rezervy = 380 000 Kč / 4 zdaňovací
období tj. 95 000 Kč.
Tabulka č. 10: Tvorba a čerpání rezervy
Rok Účetní případ Částka MD D Dopad na VH
2013 Tvorba rezervy 95 000,- 555 441 - 95 000,-
2014 Tvorba rezervy 95 000,- 555 441 - 95 000,-
2015 Tvorba rezervy 95 000,- 555 441 - 95 000,-
2016 Tvorba rezervy 95 000,- 555 441 - 95 000,-
2017
Oprava - Výměna
oken 380 000,- 511 241 - 380 000,-
Čerpání rezervy 380 000,- 441 555 + 380 000,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z http://kfua.vse.cz
66
Vzorec:
Organizace musí převést peníze na účet, který je určený výhradně pro ukládání prostředků
rezerv, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Po čtyři zdaňovací období,
od roku 2013 do roku 2016, podnik vytvářel rezervu ve stejné částce 95 000 Kč a zároveň si
v této výši sníţil základ daně. V roce 2017, kdy organizace začala s čerpáním rezervy, byl
výsledný vliv na základ daně nulový.
4.11 Dopad odpisů na základ daně
V níţe uvedené tabulce vidím, ţe kaţdý rok činil daňový rovnoměrný odpis 132 960 Kč
a účetní lineární odpis 131 643 Kč. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů tedy
můţe organizace sníţit základ daně o částku 132 960 Kč. Ve 25. roce došlo k technickému
zhodnocení, zvýšení obou odpisů a také navýšení pořizovací ceny. Základ daně se proto
v dalších letech sníţí o částku 139 243 Kč, coţ je výše účetního i daňového odpisu.
Tabulka č. 11: Srovnání rovnoměrných daňových a účetních odpisů
Rok Účetní odpis lineární Daňový odpis rovnoměrný Uznatelná část Neuznatelná část
20. 131 643,- 132 960,- 132 960,- 0,-
21. 131 643,- 132 960,- 132 960,- 0,-
22. 131 643,- 132 960,- 132 960,- 0,-
23. 131 643,- 132 960,- 132 960,- 0,-
24. 131 643,- 132 960,- 132 960,- 0,-
25. 139 243,- 139 243,- 139 243,- 0,-
26. 139 243,- 139 243,- 139 243,- 0,-
27. 139 243,- 139 243,- 139 243,- 0,-
28. 139 243,- 139 243,- 139 243,- 0,-
29. 139 243,- 139 243,- 139 243,- 0,-
30. 139 243,- 139 243,- 139 243,- 0,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Výkazu zisku a ztráty 2012 Základní umělecké
školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
V tabulce č. 11 porovnávám rovnoměrné účetní odpisy s rovnoměrnými daňovými.
Do 24. roku účetní odpisy nepřevýšily daňové. Ve 25. roce se daňové i účetní
odpisy sjednotily kvůli technickému zhodnocení, kdy se zvýšila vstupní cena o 380 000 Kč.
67
Dále se změnil koeficient na hodnotu 50. Účetní odpisy se rovnaly daňovým, coţ znamená, ţe
základ daně se sníţí o celkovou část odpisu daňového.
Tabulka č. 12: Srovnání zrychlených daňových a účetních odpisů
Rok Účetní odpis degresivní Daňový odpis zrychlený Uznatelná část Neuznatelná část
20. 160 037,- 163 238,- 163 238,- 0,-
21. 154 875,- 157 972,- 157 972,- 0,-
22. 149 712,- 152 706,- 152 706,- 0,-
23. 144 550,- 147 441,- 147 441,- 0,-
24. 139 387,- 142 175,- 142 175,- 0,-
25. 138 099,- 90 950,- 90 950,- 47 149,-
26. 132 788,- 102 748,- 102 748,- 30 040,-
27. 127 476,- 100 607,- 100 607,- 26 869,-
28. 122 165,- 98 467,- 98 467,- 23 698,-
29. 116 853,- 96 326,- 96 326,- 20 527,-
30. 111 542,- 94 186,- 94 186,- 17 356,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Výkazu zisku a ztráty 2012 Základní umělecké
školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
U metody zrychlených odpisů, kterou vidíte v tabulce č. 12, probíhá odpisování tak, ţe se
postupně rok od roku hodnota odpisu sniţuje. Do 24. roku účetní odpisy nepřevýšily daňové.
V dalších letech se situace změnila. Účetní odpisy převýšily daňové, coţ znamená, ţe základ
daně se sníţí o daňovou část odpisu, ale vzroste o účetní odpis.
Tabulka č. 13: Srovnání zrychlených účetních a rovnoměrných daňových odpisů
Ro
k
Účetní odpis
degresivní
Daňový odpis
rovnoměrný
Uznatelná
část
Neuznatelná
část
20. 160 037,- 132 960,- 132 960,- 27 077,-
21. 154 875,- 132 960,- 132 960,- 21 915,-
22. 149 712,- 132 960,- 132 960,- 16 752,-
23. 144 550,- 132 960,- 132 960,- 11 590,-
24. 139 387,- 132 960,- 132 960,- 6 427,-
25. 138 099,- 139 243,- 139 243,- 0,-
26. 132 788,- 139 243,- 139 243,- 0,-
27. 127 476,- 139 243,- 139 243,- 0,-
28. 122 165,- 139 243,- 139 243,- 0,-
29. 116 853,- 139 243,- 139 243,- 0,-
30. 111 542,- 139 243,- 139 243,- 0,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Výkazu zisku a ztráty 2012 Základní umělecké
školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
68
Moţnost v tabulce č. 13 se nejeví výhodnou, protoţe účetní odpisy v prvních 24 letech
převyšují daňové a od 25. roku bychom mohli sníţit základ daně o stejnou část jako
u lineárních odpisů.
Tabulka č. 14: Srovnání rovnoměrných účetních a zrychlených daňových odpisů
Rok Účetní odpis lineární Daňový odpis zrychlený Uznatelná
část
Neuznatelná
část
20. 131 643,- 163 238,- 163 238,- 0,-
21. 131 643,- 157 972,- 157 972,- 0,-
22. 131 643,- 152 706,- 152 706,- 0,-
23. 131 643,- 147 441,- 147 441,- 0,-
24. 131 643,- 142 175,- 142 175,- 0,-
25. 139 243,- 90 950,- 90 950,- 48 293,-
26. 139 243,- 102 748,- 102 748,- 36 495,-
27. 139 243,- 100 607,- 100 607,- 38 636,-
28. 139 243,- 98 467,- 98 467,- 40 776,-
29. 139 243,- 96 326,- 96 326,- 42 917,-
30. 139 243,- 94 186,- 94 186,- 45 057,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Výkazu zisku a ztráty 2012 Základní umělecké
školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
Ani tato moţnost není pro školu výhodná. V prvním období do 25. roku by škola mohla sníţit
základ daně o částku vyšší, neţ v předchozích případech, ale poté, by se tato částka rapidně
sníţila, z důvodu převýšení účetních odpisů nad daňovými.
4.12 Komparace účetních odpisů a vytvořené rezervy
Dílčím cílem bakalářské práce bylo zlepšit výsledek hospodaření příspěvkové organizace.
Zvolila jsem cestu sníţení daně a tak zvýšení zisku po zdanění. Spojila jsem daňové odpisy,
do kterých patří rovnoměrné a zrychlené odpisy, s účetními odpisy, do kterých se řadí
lineární, výkonové a komponentní odpisování. Komparaci jsem provedla i s nově vytvořenou
rezervou na opravu dlouhodobého hmotného majetku.
Škola nevyuţívá pro svou činnost ţádné zásoby, proto jsem si k realizaci svého návrhu zvolila
budovu školy. Budovu jsem zařadila do 6. odpisové skupiny, takţe doba odpisování byla
stanovena podle § 30 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
69
předpisů. Rozdělení majetku do odpisových skupin je uvedeno v Příloze č. 1 tohoto zákona.
Zvolila jsem si účetní lineární způsob odpisování. Ve 25. roce plánuje škola vyměnit plastová
okna. Jejich hodnota je 380 000 Kč. Kaţdoroční odpis činil 131 643 Kč. Tím pádem byl
kaţdý rok dopad na výsledek hospodaření 131 643 Kč. Ve 25. roce se zvýšila pořizovací cena
o 380 000 Kč, takţe odpis se zvýšil na 139 243 Kč.
Rezervu na opravu dlouhodobého hmotného majetku jsem téţ vytvořila na výměnu
plastových oken ve škole. Zvolila jsem si čtyři zdaňovací období (roky) na tvorbu rezervy.
Poté jeden rok na opravu a čerpání rezervy. Opravu jsem vyčíslila na 380 000 Kč, takţe
si organizace od roku 2013 do roku 2016 sníţila základ daně kaţdý rok o 95 000 Kč. V roce
2017 byl výsledný vliv na daňový základ nula.
Po porovnání odpisů s rezervou jsem zjistila, ţe je lepší vyuţít rovnoměrného účetního
způsobu odpisování, při kterém byl daňový rovnoměrný odpis vyšší neţ účetní, takţe si
organizace můţe sníţit základ daně o 132 960 Kč. Při tvorbě rezervy si můţe organizace
rozloţenou částkou sniţovat základ daně maximálně 10 zdaňovacích období, ale při daňových
odpisech si základ daně sniţujeme po celou dobu odpisování, tedy pokud je daňový odpis
vyšší neţ účetní. Jak je zřejmé z tabulky č. 15, v roce, kdy organizace uskutečnila výměnu
plastových oken, se účetní i daňový odpis zvýšil z částky 139 243 Kč. V dalších letech byly
oba odpisy vyčísleny na 139 243 Kč. Organizace si tak mohla opět sníţit základ daně
o 139 243 Kč.
Tabulka č. 15: Komparace lineárních účetních odpisů s rezervou
Dopad na VH
Období Odpisy Období Rezerva
23. - 132 960,- 1. rok – Tvorba - 95 000,-
24. - 132 960,- 2. rok – Tvorba - 95 000,-
25. - 139 243,- 3. rok – Tvorba - 95 000,-
26. - 139 243,- 4. rok – Tvorba - 95 000,-
27. - 139 243,- 5. rok – Čerpání 0,-
Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Výkazu zisku a ztráty 2012 Základní umělecké
školy J. V. Stamice Havlíčkův Brod.
70
5 Závěr
Bakalářská práce na téma: Účetnictví, finanční a správní řízení příspěvkové organizace měla
osvětlit hlavně hospodaření s majetkem a peněţními prostředky organizace. Dále bylo cílem
přiblíţit účtování podle českých předpisů a správní řízení v organizaci. Úkolem bylo provést
rozbor příspěvkové organizace. Hlavním cílem práce bylo navrhnout zlepšení výsledku
hospodaření.
Z ekonomického hlediska vidím několik cest, které mají nebo mohou mít vliv na úsporu
financí. První z nich je systematické ovlivňování a sniţování jednotkových přímých
i nepřímých nákladů lepším poznáním všech faktorů, na nichţ závisejí a odkrýváním skrytých
rezerv. Významným faktorem efektivity vyuţití vzdělávacích prostředků, ale i kvality
vzdělávání, je např. velikost školy. U středních škol největší pokles výdajů na ţáka nastává při
zvětšení velikosti školy na 400 a více ţáků. Tuto hranici je však potřebné vnímat pouze
orientačně, protoţe jednotkové náklady závisí na mnoha faktorech, např. oborové skladbě,
naplněnosti tříd a skupin, provozních nákladech aj. Druhou cestou je zvýšené vyuţívání
existujících prostředků a zdrojů – personálních i materiálních, např. rozšíření nabídky škol
o další vzdělávání nebo úpravy struktury vzdělávací nabídky a institucionální struktury,
především integrace různých typů a stupňů škol. Konečně třetí, patrně nejúčinnější cestou, je
omezit aţ vyloučit vše, co není dostatečně vyuţíváno jak po stránce majetku (např. prodej
nevyuţitých budov a zařízení), tak v oblasti lidských zdrojů.
Teoretická část byla zpracována z citací z odborné literatury o příspěvkových organizacích,
elektronických periodik, elektronických časopisů a z právních předpisů podle české
legislativy. V první řadě jsem popisovala neziskový sektor, pro který není charakteristické
vytvoření zisku, ale zlepšení sociálního prostředí. Pozornost byla dále soustřeďována na
vysvětlení okruhu příspěvkových organizací. Také jsem analyzovala zřízení a zrušení
organizací. Do větší hloubky jsem prozkoumala oblast financování příspěvkových organizací
pomocí peněţních fondů. Řešila jsem rozpočet organizace a v rámci účetnictví jsem zkoumala
výsledek hospodaření, na který jsem se podle cíle zaměřila. Dále jsem rozebrala účetnictví
v příspěvkové organizaci. Platnou legislativu, předmět a vymezení účetnictví. Mimo jiné jsem
rozebrala i funkce, znaky a rozsah účetnictví a popsala jsem i uţivatele účetních informací.
Objasnila jsem, co patří do Českých účetních standardů a podívala jsem se i do daňové sféry.
Popsala jsem zde, co je předmětem daně, jak se dostat k základu daně. Také jsem rozebrala
71
oblast daňových i účetních rezerv. O daňových rezervách jsem se zmínila i v mé praktické
části. V neposlední řadě jsem se zde zmínila o odpisech. Rozdělila jsem je na účetní a daňové.
Mezi účetní jsem zařadila časové, výkonové a komponentní odpisování. Mezi daňové patří
lineární a degresivní odpisy. Charakterizovala jsem i správní řízení příspěvkových organizací
a jeho průběh.
Zjištění z teoretické části jsem aplikovala na konkrétní příspěvkové organizaci – Základní
umělecké škole J. V. Stamice Havlíčkův Brod. Analyzovala jsem směrnici, podle které se
škola řídí při provádění inventarizace. Dále jsem popsala, co patří do procesu inventarizace
majetku a závazků, její směrnici a metody inventarizace. Charakterizovala jsem účetní
závěrku, včetně výkazů, které do ní patří (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha). Rozebrala
jsem účetní závěrku za rok 2012. Rozebrala jsem i výsledek hospodaření a jeho
vývoj v letech 2010 aţ 2012. Dále jsem navrhla směrnici o odpisování dlouhodobého
hmotného majetku.
Hlavním přínosem mé praktické části bylo porovnání odpisů s rezervou na opravu
dlouhodobého hmotného majetku. Škola vyuţívá zrychlené daňové odpisování. Budovu
zařadila do 6. odpisové skupiny a pouţívá koeficienty podle § 32 zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů. Kaţdoroční odpis jsem vypočítala na 132 960 Kč.
Já jsem zvolila lineární způsob odpisování. Hodnota účetního odpisu byla 131 643 Kč.
Základ daně se tedy sníţil o částku 132 960 Kč, protoţe účetní odpis byl menší neţ daňový.
V roce, kdy došlo k technickému zhodnocení, se hodnota daňového i účetního odpisu zvýšila
na částku 139 243 Kč. V dalších letech zůstaly odpisy stejné (139 243 Kč), takţe se základ
daně sníţil o celou daňovou část odpisu.
Pro opravdu objektivní posouzení nejlepší moţné varianty jsem poukázala na zrychlené
odpisy. Zjistila jsem, ţe škola sice tyto odpisy vyuţívá, ale daňově se jí to nevyplácí, tak jsem
s těmito odpisy dále nepracovala.
Nakonec jsem vytvořila rezervu na opravu dlouhodobého hmotného majetku. Vybrala jsem si
výměnu oken na budově školy, kterou jsem odhadla na 380 000 Kč. Tvorbu rezervy jsem
rozvrhla do čtyř zdaňovacích období a poté jsem si zvolila jedno období na opravu a čerpání
rezervy. Od roku 2013 do roku 2016 si organizace sníţila daňový základ kaţdý rok
72
o 95 000 Kč. Kdyţ v roce 2017 začala organizace s čerpáním rezervy, byl výsledný vliv na
základ daně nulový.
Po komparaci rezervy a odpisů jsem navrhla, ţe nejlepší variantou pro organizaci bude vyuţití
lineárních odpisů, kdy si škola můţe sníţit základ daně o 132 960 Kč v prvních 24 letech.
V roce, kdy škola vyuţila technického zhodnocení, se pořizovací cena zvýší a zvýší se i odpis
na 139 243 Kč, kterým si můţe škola sníţit základ daně.
73
6 Seznam pouţité literatury
JAROŠ, Tomáš. Daň z příjmů právnických osob 2009/2010. 6. vydání. Praha: Grada
Publishing, a. s., 2010, s. 192. ISBN 978-80-247-3368-5.
JAROŠ, Tomáš. Zdanění příjmů v roce 2011: komplexní průvodce. 1. vydání. Praha:
Grada Publishing, a. s., 2011, s. 240. ISBN 978-80-247-3822-2.
JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kol. Účetnictví, daně, audit a financování
územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vydání. Brno: Olprint,
2004, s. 132. ISBN 80-210-3583-8.
MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2012: úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vydání.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2012, s. 264. ISBN 978-80-247-4254-0. s. 191.
MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou
organizací územního samosprávného celku. 1. vydání. ANAG, s. 151. ISBN 978-80-7263-
546-7.
MÁČE, Miroslav. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace
a organizační složky státu 2010. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010, s. 336.
ISBN 978-80-247-3343-2.
MEDLÍKOVÁ, Olga; ŠEDIVÝ, Marek. Úspěšná nezisková organizace. 2. vydání.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2011, s. 155. ISBN 978-80-247-4041-6. s. 86.
MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně.
11. vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2011, s. 249. ISBN 978-80-7263-675-4.
MORÁVEK, Zdeněk; MOCKOVČIAKOVÁ, Alena; PROKŮPKOVÁ, Danuše.
Meritum Příspěvkové organizace 2011. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 324.
ISBN 978-80-7357-626-4.
74
NÁHLOVSKÁ, Jitka. Nevýdělečné organizace - dotace - dary - příspěvky - fondy [online].
[2010-12-01] Dostupný na Web: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-
d28558v35709-nevydelecne-organizace-dotace-dary-prispevky-
fondy/?search_query=$source=34>.
OTRUSINOVÁ, Milana; KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních
jednotek po novele zákona o účetnictví: po novele zákona o účetnictví. 1. vydání.
Praha: C. H. Beck, 2011, s. 178. ISBN 978-80-7400-342-4.
PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání. Praha: ASPI, 2008.
s. 580. ISBN 978-80-7357-358-4.
PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vydání.
Praha: C. H. Beck, 2010, s. 162. ISBN 978-80-7400-190-1.
PODHORSKÝ, Josef. Účtování a vedení účetnictví: v organizačních složkách státu, územních
samosprávných celcích a příspěvkových organizacích: metodika účetnictví, vzorové příklady,
účetní závěrka, kontrola účetnictví. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2005, s. 368. ISBN
978-80-7273-119-0.
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vydání.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2009, s. 304. ISBN 978-80-247-2789-9.
REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení.
3. vydání. Praha: EKOPRESS, 2010. s. 188. ISBN 978-80-869-2954-5.
KOMRSKOVÁ, Sofia; STUCHLÍKOVÁ, Helena. Zdaňování neziskových organizací,
zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných
vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady
z praxe, 8. vydání. Olomouc: ANAG, 2011. 247 s. ISBN 978-80-7263-658-7.
TONDLOVÁ, Barbora. WWW Rozpočet regionálního školství. Dictum s. r. o. [online]. 1994,
č. 15 [cit. 29. 12. 1994]. Dostupný na Web: <http://www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-
cisel/2010/15/zrizovaci-listina-prispevkove-organizace/>. ISSN 0862-9641.
75
TPA HORWATH NOTIA AUDIT. Podvojné účetnictví 2010. 17. vydání. Praha 7 : GRADA
Publishing, a.s., 2010, s. 224. ISBN 978-80-247-3197-1.
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání.
Praha: Vox, 2010. s. 356. ISBN 978-80-86324-86-9.
PODHORSKÝ, Josef; SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účetnictví příspěvkových organizací,
1.vyd. Ostrava: ANAG, 2002. 277 s. ISBN 80-7263-141-1.
JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv. Účetnictví, daně, audit a financování
územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2004. 136 s. ISBN 80-210-3583-8.
BŘEZOVJÁKOVÁ, Alena. WWW Podstata a význam účetnictví, základní pojmy Dictum,
s. r. o. [online]. 2010. [cit. 13. 3. 2010]. Dostupný na Web:
<http://www.svetucetnictvi.cz/aktualne/podstata-a-vyznam-ucetnictvi-zakladni-pojmy>.
WWW Rozsah vedení účetnictví. Dictum s. r. o. [online]. Dostupný na Web:
<http://ucetnictvi.studentske.cz/2008/10/9-rozsah-veden-etnictv.html>.
ZACKO, Karel. WWW Účetní uzávěrka a závěrka. [online]. 2010. [cit. 11. 3. 2010]. Dostupné
z web: <http://www.az-data.cz/clanky/ucetni-uzaverka-zaverka>.
SOUKUPOVÁ, Klára. WWW Odpisy hmotného majetku v účetnictví a daňové evidenci.
Internet Info, s. r. o. [online]. 2008, [cit. 21. 2. 2008]. Dostupný na Web:
<http://www.podnikatel.cz/clanky/odpisy-hmotneho-majetku-v-uce-a-dan-evidenci/>.
ISSN 1802-8012.
HRABÁK, Jan. Správní řád: s výkladovými poznámkami s vybranou judikaturou: podle
právního stavu ke dni 1. 5. 2009. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, s. 500.
ISBN 978-80-7357-424-6.
HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2012, s. 832.
ISBN 978-80-7179-254-3.
76
PRŮCHA, Petr, SKULOVÁ, Soňa. Správní právo procesní. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk,
s. r. o., 2012, s. 388. ISBN 978-80-7380-381-0.
77
Seznam tabulek, schémat a grafů
Tabulky strana
Tabulka č. 1: Seznam Českých účetních standardů pro příspěvkové organizace ............... 28
Tabulka č. 2: Symboly pro účtování .................................................................................... 48
Tabulka č. 3: Pořízení dlouhodobého majetku .................................................................... 54
Tabulka č. 4: Vyřazení dlouhodobého majetku ................................................................... 54
Tabulka č. 5: Rovnoměrné odpisování budovy školy ......................................................... 61
Tabulka č. 6: Zrychlené odpisování budovy školy .............................................................. 62
Tabulka č. 7: Lineární odpisování budovy školy ................................................................ 63
Tabulka č. 8: Degresivní odpisování budovy školy ............................................................ 64
Tabulka č. 9: Maximální doba tvorby rezervy na opravy DHM ......................................... 65
Tabulka č. 10: Tvorba a čerpání rezervy ............................................................................. 65
Tabulka č. 11: Srovnání rovnoměrných daňových a účetních odpisů ................................. 66
Tabulka č. 12: Srovnání zrychlených daňových a účetních odpisů ..................................... 67
Tabulka č. 13: Srovnání zrychlených účetních a rovnoměrných daňových odpisů ............ 67
Tabulka č. 14: Srovnání rovnoměrných účetních a zrychlených daňových odpisů ............ 68
Tabulka č. 15: Komparace lineárních účetních odpisů s rezervou ...................................... 69
Schémata strana
Schéma č. 1: Koloběh pokrývající vynaloţené náklady ...................................................... 17
Schéma č. 2: Rozdělení výsledku hospodaření u příspěvkové organizace.......................... 29
Schéma č. 3: Schéma výpočtu daně z příjmů práv. osob pro neziskové organizace ........... 34
Grafy strana
Graf č. 1: Vyjádření nákladů v procentech ............................................................................. 58
Graf č. 2: Vyjádření výnosů v procentech .............................................................................. 58
Graf č. 3: Výsledky hospodaření v letech .............................................................................. 59
