Evropa v mladEvropa v mladšíší a pozdna pozdníí dobdoběě kamennkamennéé

InnaInna

MateiciucovMateiciucováá(III)(III)

ČČasný neolit na Balkasný neolit na Balkáánněě a v Z a v Z StStřředomoedomořříí

7000 BC

6500 BC

6200/6000 BC

5500 BC

6200/6000 BC

NNeolit ve Steolit ve Střředomoedomořříí

a na Balka na Balkáánněě 5 hlavn5 hlavníích fch fáázzíí

Neolit Neolit PPřředkeramickýedkeramický neolit neolit -- AceramicAceramic NeolithicNeolithic//PrePre--potterypottery NeolithicNeolithic

(7000/6800(7000/6800--6500 BC)6500 BC)

ČČasný neolitasný neolit –– EarlyEarly NeolithicNeolithic(6500(6500--5800/5700 BC)5800/5700 BC)

StStřřednedníí neolitneolit -- MiddleMiddle NeolithicNeolithic(5800/5700(5800/5700--5300 BC)5300 BC)

EneolitEneolit

(chalkolit)(chalkolit)••

PozdnPozdníí

neolitneolit

--

LateLate

NeolithicNeolithic

(5300(5300--4500 BC)4500 BC)••

••

KoneKoneččný neolitný neolit

––

FinalFinal

NeolithicNeolithic(4500(4500--3200 BC)3200 BC)

Neolit Bulharska a SZ AnatNeolit Bulharska a SZ Anatóólielie

Trákie

pobřeží

Marmarského moře

a SZ Anatólie

západní

Bulharsko

severní

a SV Bulharsko

Dobrudža a černomořské

pobřeží

PaleolitickPaleolitickéé

a a mezolitickmezolitickéé

ososíídlendleníí BulharskaBulharska

Pobiti Kameni

Temnata

Dupka

Ağaçli, Gümüşdere, Domali

Tepecik

zatopenzatopeníí

pobpobřřeežžnníích oblastch oblastíí chybchybííkontinukontinuáálnlníí ososíídlendleníí

pozdnpozdníí paleolitpaleolit -- TemnataTemnata DupkaDupka (cca 13 600 BP)(cca 13 600 BP)

hihiáátt asi 4000 let asi 4000 let výjimka výjimka -- Pobiti Kameni Pobiti Kameni –– mezolitmezolit

--

mezolit v SZ Anatmezolit v SZ Anatóóliilii

ččasný neolitasný neolit -- (6500 ?, 6200 (6500 ?, 6200 –– 5800 BC)5800 BC)--

GalabnikGalabnik, , KaranovoKaranovo

II

ČČasný neolit v Bulharskuasný neolit v Bulharsku

7000 BC

6500 BC

6200/6000

BC

5500 BC

6200/6000 BC

Trácie

pobřeží

Marmarského moře

a SZ Anatólie

západní

Bulharsko

severní

a SV Bulharsko

Dobrudža a černomořské

pobřeží

Časný neolit Bulharska(6 200 –

5300 BC)

KARANOVO

tell

KaranovoS Trácie, tell - 250x180 m, 12,40 m - mocné souvrství

tell

Karanovo

archeologický výzkum:

30. léta - první výzkumy1947-1957 - V. Mikov, Georgi I. Georgiev1984-1988 - Georgi I. Georgiev, Stefan Hiller1988-1994 - Stefan Hiller, Vasil Nikolov

TellTell

KaranovoKaranovo

a jeho a jeho stratigrafickstratigrafickáá

sekvencesekvence

Karanovo

I

Karanovo

II

Karanovo

III

Karanovo

IV

Karanovo

V

Karanovo

VI

Karanovo

VII

tell

Karanovo

Stratigrafie: 7 vrstev – poslední je z doby bronzovézáklad pro chronologii neolitu a eneolitu v Bulharsku

Karanovo I, II = časný neolitKaranovo III = střední neolitKaranovo IV = pozdní neolitKaranovo V = časný eneolitKaranovo VI = pozdní eneolit

Karanovo VII = časná doba bronzová

ČČasný neolit (6500?, 6200asný neolit (6500?, 6200--5500 BC)5500 BC)

monochronnmonochronníí ker. fker. fááze ? (S a SV Bulharsko) ze ? (S a SV Bulharsko) –– nenneníí vvššeobecneobecněěppřřijijíímmáánana

StarStaršíší

ffááze (6200ze (6200--5800 BC) 5800 BC) KaranovoKaranovo II (Tr(Tráácie)cie)ČČavdaravdar--KremikovciKremikovci -- tzv. tzv. zzáápadopado--bulharskbulharskáá malovanmalovanáá keramikakeramikakultura kultura kopriveckkopriveckáá (S a SV Bulharsko)(S a SV Bulharsko)

MladMladšíší

ffááze (5800ze (5800--5500 BC) 5500 BC) KaranovoKaranovo IIII (Tr(Tráácie)cie)ČČavdaravdar--KremikovciKremikovci -- tzv. tzv. zzáápadopado--bulharskbulharskáá malovanmalovanáá keramikakeramikakultura kultura OvOvččarovoarovo (S a SV Bulharsko)

ČČasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6200(6200--5500 BC)5500 BC)

Karanovo

I

KeramikaKeramikatzv.tzv. monochronnmonochronníí ststáádiumdium (S a SV (S a SV Bulharsko)Bulharsko)

starstaršíší

ffáázezebbíílléé malovmalováánníí nana ččervenervenéémm povrchupovrchutuliptulipáánovitnovitéé pohpohááry s nory s nožžkoukou

tmavtmavéé malovmalováánníí na na ččervenervenéémm povrchu povrchu (Z Bulharsko) (Z Bulharsko) vliv kultury vliv kultury StarStarččevoevo

ČČasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6200(6200--5500 BC)5500 BC)

Karanovo

II/III

KeramikaKeramika

mladmladšíší

ffáázezeššedý aedý ažž ččerný leerný leššttěěnýný povrch, povrch, kanelovkanelováánníí, vana na vysok, vana na vysokéé nonožžce ce ((KaranovoKaranovo II)II)

tmavtmavéé malovmalováánníí na na ččervenervenéémmpovrchu (Z Bulharsko)povrchu (Z Bulharsko)

ččasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6500?, 6200(6500?, 6200--5500 BC)5500 BC)

tellytellyarchitektura: stavby pravoarchitektura: stavby pravoúúhlhléého ho ppůůdorysu ddorysu dřřevevěěnnéé konstrukce, hlinkonstrukce, hliněěnnáápec uvnitpec uvnitřř ((KaranovoKaranovo, Sofia, Sofia--Slatina)Slatina)

antropomorfnantropomorfníí plastika vplastika v naturalisticknaturalistickéém m provedenprovedeníí

kostkostěěnnéé llžžíícecesrpy z rohovou rukojetsrpy z rohovou rukojetíípompoměěrnrněě velkvelkéé broubrouššenenéé sekerkysekerky

SofiaSofia--SlatinaSlatina

ččasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6500?, 6200(6500?, 6200--5500 BC)5500 BC)

pohpohřřebnebníí

ritusritusKaranovoKaranovo

I, II I, II

13 13 kostrkostr. hrob. hrobůů

--

dděěti a mladti a mladíí

jedinci, ve skrjedinci, ve skrččenenéé

poloze bez poloze bez výbavyvýbavy

hrob hrob žženy eny ––

7 perel z7 perel z

mumuššllíí

a 2 kosta 2 kostěěnnéé

jehlicejehlice

hrob lebekhrob lebek

a dlouhých kosta dlouhých kostíí

vvěěttšíšího poho poččtu dtu děěttíí

pod podlahou pod podlahou domudomu

severnseverníí a SV Bulharskoa SV Bulharskov S a SV Bulharsku nv S a SV Bulharsku něěktekteřříí badatelbadateléé uvauvažžujujíí oo tzv. monochronntzv. monochronníím m ststáádiu diu ččasnasnéého neolitu (ho neolitu (MehmetMehmet OzdoOzdoğğanan a a VasilVasil NikolovNikolov))

xxMarionMarion LichardusLichardus--IttenItten a Jan a Jan LichardusLichardus existenci texistenci tééto fto fááze ze odmodmíítajtajíí -- je potje potřřeba výzkumy na veba výzkumy na věěttšíší ploplošše, ne pouze drobne, ne pouze drobnéésondsondáážžeeppřřijijíímmáán pn přředpoklad, edpoklad, žže neje nejččasnasněějjšíší neolit je souneolit je souččasný s asný s kulturou kulturou KaranovoKaranovo I (rovnI (rovněžěž nazývnazýváána na kultura kultura kopriveckkopriveckáá))

novnovéé

nnáálezy z lezy z DDžžuljuniciuljunicimladmladšíší ffááze = kultura ze = kultura OvOvččarovoarovo -- velmi podobnvelmi podobnáá kultukultuřře e KaranovoKaranovoII, rozdII, rozdííl v architektul v architektuřře (kultura e (kultura KaranovoKaranovo –– nadzemnnadzemníí stavby x stavby x kultura kultura OvOvččarovoarovo polozahloubenpolozahloubenéé stavby)stavby)

DŽULJUNICA

ččasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6500?, 6200(6500?, 6200--5500 BC)5500 BC)

DDžžuljunicauljunica ((DzhulyunitsaDzhulyunitsa) ) –– neolitickneolitickéé ssíídlidliššttěě (6300 (6300 andand 5700 5700 BC)BC)vv roce 2004 roce 2004 -- NedkoNedko ElenskiElenski zde objevil zde objevil nejstarnejstaršíší neolitický neolitický pohpohřřeb na Balkeb na Balkáánněě-- pohpohřřeb 12eb 12--1313--letletééhoho ččlovlověěka (6300ka (6300--6150 BC)6150 BC)

ČČasný neolitasný neolit

(6200(6200--5500 BC)5500 BC)

JV Bulharska (JV Bulharska (TrTráákiekie))kkultura ultura KaranovoKaranovo

II, II, II

Lokality:Lokality: KaranovoKaranovo, , AzmakAzmak, , KazanlakKazanlak, , RakitovoRakitovo, , KurdKurdžžaliali, , EleEleššnicanica

Z BulharskoZ Bulharskokultura kultura ČČavdaravdar--KremikovciKremikovci

––

tzv. tzv. zzáápadopado--bulharskbulharskáá

malovanmalovanáá

keramikakeramika

Lokality:Lokality: GalabnikGalabnik, , KremikovciKremikovci, , GradeGradeššnicanica--MaloMalo polepole,, ČČavdaravdar, , PernikPernik, Slatina, Slatina

S a SV BulharskoS a SV BulharskoStarStaršíší

ffááze: ze: kkultura ultura kopriveckkopriveckáá

Lokality:Lokality: PoljanicaPoljanica, , OrlovecOrlovec, , KoprivecKoprivec

MladMladšíší

ffááze: kultura ze: kultura OvOvččarovoarovoLokality:Lokality: OvOvččarovoarovo, , SamovodeneSamovodene, , PoljanicaPoljanica

ČČasný neolitasný neolit SZ AnatSZ Anatóólie a poblie a pobřřeežžíí

MarmarskMarmarskééhoho

momořře e

(6200(6200--5500 BC)5500 BC)

akeramickakeramickáá ffááze ??? ze ??? –– nenneníí zatzatíím dolom doložženaena

dva typy sdva typy síídlidliššťť

sezsezóónnnníího charakteruho charakteru-- kolem V pobkolem V pobřřeežžíí MarmarskMarmarskééhoho momořře, specializace na loke, specializace na lokáálnlníímomořřskskéé a a terestriterestriáálnlníí zdroje obzdroje obžživyivy

trvale ostrvale osíídlendlenéé

osadyosady

lokality:lokality: AAşşaağğii PinarPinar, , HocaHoca ÇÇeeşşmeme, , YarimburgazYarimburgaz, , IlipinarIlipinar, , DemirciDemirciHHüüyyüükk, , FikirtepeFikirtepe

Ilipinar

IlipinarIlipinar

telltell

o výo výššce 5 m, 2,5 hace 5 m, 2,5 ha

IlipinarIlipinarSynchronizace:Synchronizace:

IlipinarIlipinar XX--VII = VII = KaranovoKaranovo I I

IlipinarIlipinar VIVI--VaVa = = KaranovoKaranovo IIII

IlipinarIlipinar VbVb = = KaranovoKaranovo IIIIII

IlipinarIlipinar

(6200(6200--5500 5500 calcal.B.C.).B.C.)

PrvnPrvníí obdobobdobíí (6200(6200--5700 BC) 5700 BC) = = IlipinarIlipinar XX--VII: VII: domy stavdomy stavěěny ze ny ze ddřřeva a mazanice eva a mazanice

Ilipinar

X Ilipinar

IX-VII

PrvnPrvníí

obdobobdobíí

(6200(6200--

5700 BC) 5700 BC) IlipinarIlipinar

XX--VIIVII

= = KaranovoKaranovo

II

Keramika:Keramika:

hrubhrubáá nemalovannemalovanáá, , organickorganickéé ostostřřivoivo

ččervenervenéé malovmalováánníí na na svsvěětltléém povrchum povrchu

Ilipinar

X

IlipinarIlipinar

XX--IXIX

pohpohřřebnebníí

ritusrituspohpohřřebiebiššttěě 50 jedinc50 jedincůů ve skrve skrččenenéépoloze, hlavnpoloze, hlavněě mladmladíí jedinci a jedinci a dděěti, v nezastavti, v nezastavěěnnéé ččáásti osadysti osady

x x AnatAnatóólielie

pohpohřřby necelých tby necelých těěl, nl, něěkdy jen kdy jen lebky, sekundlebky, sekundáárnrníí pohpohřřby, pod by, pod

podlahami dompodlahami domůů

Ilipinar

X

IlipinarIlipinar

XX

pohpohřřeb eb žženyeny

polovina pohpolovina pohřřbených bených žžen en –– žžlláábek na vnitbek na vnitřřnníístranstraněě ppřřednedníích zubch zubůů(ko(košíšíkkáářřstvstvíí nebo nebo podobnpodobnáá ččinnost)innost)

IlipinarIlipinar

(6200(6200--5500 BC)5500 BC)DruhDruhéé obdobobdobíí ((5705700 0 -- 5600 BC)5600 BC) = = IlipinarIlipinar VIVI--VaVa (= (= KaranovoKaranovo II): II): domy zdomy z nepnepáálených cihellených cihelKeramika Keramika –– rytrytáá geometrickgeometrickáá výzdobavýzdoba

Ilipinar

VaIlipinar

Va

IlipinarIlipinar

(6200(6200--5500 BC)5500 BC)

TTřřetetíí obdobobdobíí (cca 5200 BC)(cca 5200 BC) = = IlipinarIlipinar VbVb (= (= KaranovoKaranovo III): III): polozahloubenpolozahloubenéé chatychatypostavenpostavenéé v troskv troskáách ch VaVa

ČČasný neolit v asný neolit v bývbýv. Jugosl. Jugoslááviivii

7000 BC

6500 BC

6200/6000

BC

5500 BC

6200/6000 BC

Neolit Neolit bývbýv. Jugosl. Jugosláávie a Karpatskvie a Karpatskéé

kotliny kotliny

Mezolit a Mezolit a ččasný neolit v prostoru asný neolit v prostoru ŽŽelezných vratelezných vrat

ŽŽelezneleznáá vratvrataa

ČČasný mezolit (9500 asný mezolit (9500 –– 7500 BC)7500 BC)PadinaPadina, , VlasacVlasac LepenskiLepenski VirVir

PozdnPozdníí

mezolit (7500 mezolit (7500 --

6300 BC)6300 BC)PadinaPadina, , VlasacVlasac, , SchelaSchela CladoveiCladoveiSchelaSchela CladoveiCladovei 7000 7000 -- 6600 BC6600 BCVlasacVlasac –– od 6800 BCod 6800 BCPadinaPadina –– od 6500 BCod 6500 BC

ŽŽelezneleznáá vratvrataappřřechodnechodnéé

obdobd././ččasný neolit (6500asný neolit (6500--5900 BC)5900 BC)

PadinaPadina, , VlasacVlasac LepenskiLepenski VirVir

PadinaPadina –– kolem kolem 6500 BC6500 BC –– monochronnmonochronnííkeramikakeramika v mezolitickv mezolitickéém kontextu domm kontextu domůůtrapezodntrapezodnííhoho ppůůdorysu dorysu –– analogie v analogie v ŘŘecku!!ecku!!

6400 BC 6400 BC –– oblast oblast ŽŽelezných vrat opuelezných vrat opuššttěěna? na? (chyb(chybíí data Cdata C--14)14)

hlavnhlavníí ččasnasněě neolitickneolitickéé ososíídlendleníí –– aažž po 6200 BCpo 6200 BCnejdnejdééle v le v LepenskLepenskéémm Viru Viru –– opuopuššttěěn 5500 BCn 5500 BC

ŽŽelezneleznáá

vratvrataa pozdnpozdníí

mezolit mezolit --

ččasný neolitasný neolit

(7500 (7500 ––

5900 BC)5900 BC)RozRozšíšířřeneníí: : oblast oblast ŽŽelezných vrat: pravý belezných vrat: pravý břřeh eh –– Srbsko, Srbsko, levý blevý břřeh eh –– RumunskoRumunsko

NejdNejdůůleležžititěějjšíší lokality:lokality: LepenskiLepenski Vir, Vir, PadinaPadina, , VlasacVlasac, , HajduHajduččkaka VodenicaVodenica, , SchelaSchela CladoveiCladovei, , CuinaCuina TurculuiTurcului

SSíídlidliššttěě:: na terasna terasáách Dunaje, ch Dunaje, ččáástesteččnněě trvaltrvaláá a trvala trvaláássíídlidliššttěěArchitektura:Architektura: stavby stavby traptrapéézovitzovitééhoho ppůůdorysu, uprostdorysu, uprostřřed ed ohniohniššttěě postavenpostavenéé zz kamenných desek, vkamenných desek, v domech domech nnáálezy koster vlezy koster v natanatažženenéé poloze poloze

ŽŽelezneleznáá

vratvrataa pozdnpozdníí

mezolit mezolit --

ččasný neolitasný neolit

PohPohřřebnebníí ritus: ritus: kostrový, vkostrový, v natanatažženenéé poloze na zpoloze na záádech, dech, milodary: rybmilodary: rybíí kosti a kosti a šškeble keble –– nněěkdy provrtankdy provrtanéé, paro, parožžíí, , kosti zdobenkosti zdobenéé rytrytíím, hroty m, hroty šíšíppůů

HospodHospodáářřstvstvíí:: -- specializace na rybolov (hlavnspecializace na rybolov (hlavněě šštika, tika, kapr), vedle toho kapr), vedle toho šširokirokéé spektrum lovnspektrum lovnéé zvzvěřěře, vodne, vodníích ch ptptáákkůů, ,

ŽŽelezneleznáá

vratvrataa pozdnpozdníí

mezolit mezolit --

ččasný neolitasný neolit

KeramikaKeramika6500 BC6500 BC -- PadinaPadina –– monochronnmonochronníí keramikakeramika v v mezolitickmezolitickéém kontextu domm kontextu domůů trapezodntrapezodnííhoho ppůůdorysudorysu

6300 BC 6300 BC –– VlasacVlasac –– keramika keramika StarStarččevoevoLepenskiLepenski Vir Vir –– ker. ker. StarStarččevoevo uužž od I. fod I. fááze (6100 ze (6100 calcal. BC). BC)

LepenskiLepenski VirVirččasný mezolit asný mezolit -- ProtoProto--LepenskiLepenski Vir 1,2Vir 1,2 (9400(9400--7500 7500 calcal. BC). BC)

pozdnpozdníí mezolit mezolit –– neosneosíídlen (7500dlen (7500--6300 6300 calcal. BC). BC)

ppřřechodnechodnéé obdobobdobíí//ččasný neolit asný neolit –– LepenskiLepenski Vir IVir I--IIII(6300(6300--5900 5900 calcal. BC). BC)

ststřřednedníí neolit neolit –– LepenskiLepenski Vir IIIVir III (5900(5900--5500 5500 calcal. BC). BC)

ppřřechodnechodnéé

obdobobdobíí//ččasný neolit asný neolit –– LepenskiLepenski

Vir IVir I--IIII

(6300(6300--5900 5900 calcal. BC). BC)

asi 85 trapasi 85 trapééz. pz. půůdorysdorysůů domdomůů, uvnit, uvnitřř ohniohniššttěě z kamenných z kamenných desek, kolem ohnidesek, kolem ohniššttěě zvlzvlášáštntníí úútvary z kamene ve tvaru tvary z kamene ve tvaru ppíísmene Asmene Addůům (obytnm (obytnáá ččáást a st a ččáást s oltst s oltáářřem), za ohniem), za ohniššttěěm m kamennkamennééplastiky valounplastiky valounůů ppíískovceskovce -- 1616--62 cm, podlaha z v62 cm, podlaha z váápencepence

domy pldomy pláánovitnovitěě rozestavrozestavěěnnéé, uprost, uprostřřed prostranstved prostranstvíí a ulicea ulicepozdpozděěji do zadnji do zadníích ch ččááststíí domdomůů ukluklááddááni zemni zemřřelelíí v natav natažženenéépoloze na zpoloze na záádech, milodary dech, milodary –– KPI, takKPI, takéé hroty hroty šíšíppůůpespesbroubrouššenenéé sekerky a silicity typu sekerky a silicity typu BanatBanatnnáálezy lezy keramiky keramiky ččasnasnéé ffááze ze StarStarččevoevo (6100 BC! (6100 BC! -- ddůům m čč. 54). 54)

LepenskiLepenski

VirVir

LepenskiLepenski

VirVirVýzkum Výzkum DragoslavDragoslav

SrejoviSrejovićć

LepenskiLepenski

VirVir

LepenskiLepenski

VirVir

LepenskiLepenski

VirVir

nnáálezy zvllezy zvlášáštntníích pch píískovcových skulptur skovcových skulptur –– ve tvaru rybve tvaru rybíích hlav, ch hlav, zvlzvlášáštntníích postav sch postav s rybrybíím oblim obliččejem ejem –– majmajíí barvu od bbarvu od bíílléé ppřřes es nanažžloutlou po loutlou po ččervenou, ervenou, ččervenervenáá barva je zpbarva je způůsobena ohnsobena ohněěm, m, objevuje se takobjevuje se takéé ččervenervenéé barvivobarvivo

LepenskiLepenski VirVir

ststřřednedníí

neolit neolit ––

LepenskiLepenski

Vir IIIVir III (5900(5900--5500 5500 calcal. BC). BC)

ssíídlidliššttěě aspoaspoňň z z ččáásti dsti dáále vyule využžíívanvanéé (k poh(k pohřřbbíívváánníí, tak, takéé pece a pece a jjáámy)my)poprvpoprvéé domestikovandomestikovanáá zvzvíířřata (koza/ovce, skot a prase)ata (koza/ovce, skot a prase)kultivovankultivovanéé plodinyplodiny

hroby natahroby natažženenéé na zna záádech, taky pohdech, taky pohřřby skrby skrččencencůů, n, něěkdy bez kdy bez hlav (nejsou lokhlav (nejsou lokáálnlníí))

jjáámy a my a kupolovitkupolovitéé hlinhliněěnnéé pecepecekeramika keramika –– ststřřednedníí ffááze kultury ze kultury StarStarččevoevosilicit typu Banat , brousilicit typu Banat , brouššenenéé sekerky, spondylussekerky, spondylus

ČČasný neolit na severnasný neolit na severníím Balkm Balkáánněě

a v a v KarpatskKarpatskéé

kotlinkotliněě

7000 BC

6500 BC

6200/6000

BC

5500 BC

6200/6000 BC

ČČasný neolitasný neolit Komplex Komplex StarStarččevoevo--KKöörrööss--ÇÇrisris

-- sousouččáást st ččasnasněě neolitických balkneolitických balkáánských nských kulturkultur

RozRozšíšířřeneníí:: severnseverníí BalkBalkáán a Karpatskn a Karpatskáákotlina kotlina -- SV SV bývbýv. Jugosl. Jugosláávie, J Mavie, J Maďďarska, arska, RumunskoRumunsko

EkologickEkologickáá baribariééra na severura na severu –– kryje se kryje se ssee severnseverníí hranichranicíí komplexu komplexu StarStarččevoevo--KKöörrööss--ÇÇrisris

Časný neolit Karpatské

kotliny

Körös culture

Starčevo

culture

Criş

culture

Méhtelek group

-

Central

European-Balcanic

AgroecologicalBarrier

(by

P. Sümegi and

R. Kertész, 1998)

-

Northern

border

of

the

Körös-Starčevo-Méhtelek-Criş

cultures

Komplex Komplex StarStarččevoevo--KKöörrööss--ÇÇrisris

Komplex Komplex StarStarččevoevo--KKöörrööss--ÇÇrisris

Kultura Kultura KKöörrööss--ÇÇrisris

SSíídlidliššttěě: pod: podéél l řřekekHospodHospodáářřstvstvíí: chov ovc: chov ovcíía koz, rybolov, lov a koz, rybolov, lov vodnvodníích ptch ptáákkůů

Kultura Kultura StarStarččevoevo

HospodHospodáářřstvstvíí: chov : chov skotu skotu

Kultura Kultura StarStarččevoevo 6200/6100 6200/6100 ––

5600 BC5600 BC

-- hlavnhlavníí vliv na vznik LnKvliv na vznik LnK a kultury a kultury VinVinččaa

RozRozšíšířřeneníí:: jijižžnníí TransdanubieTransdanubie, na severu v, na severu v pozdnpozdníí ffáázi azi ažžkk Balatonu, Chorvatsko, Slovinsko, SrbskoBalatonu, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko

NejdNejdůůleležžititěějjšíší lokality:lokality: eponepon. lok. . lok. StarStarččevoevo –– blblíízko zko BBěělehradu, Obre, lehradu, Obre, DivostinDivostin, , AnzaAnza, , LepenskiLepenski Vir, Vir, VuVuččedoledol, , GellGelléénhnháázaza--VVáárosrrosréétt

SSíídlidliššttěě:: ddáále od le od řřeky, eky, ččasto vasto v mmíírnrněě zvlnzvlněěnnéé krajinkrajiněěArchitektura:Architektura: jen mjen máálo informaclo informacíí, stavby k, stavby kůůlovlovéé konstrukce konstrukce

PohPohřřebnebníí ritus:ritus: kostrový, ojedinkostrový, ojediněělléé hroby ve skrhroby ve skrččenenéé poloze poloze na sna síídlidliššttííchch

Kultura Kultura StarStarččevoevo

Keramika:Keramika: zdobena otisky nehtzdobena otisky nehtůů a prsta prstůů, n, náádoby doby se zakulaceným dnem, polokulovitse zakulaceným dnem, polokulovitéé mmíísy, taksy, takéénnáádoby sdoby s plochým oddplochým odděěleným dnemleným dnem

ProtoProto--StarStarččevoevo1. nejstar1. nejstaršíší ffááze ze –– monochromnmonochromníí2. b2. bíílláá malba na malba na ččervenervenéém podkladm podkladěě (n(něěkdy i kdy i tmavtmaváá malba)malba)

klasickklasickáá StarStarččevoevo3. tmav3. tmaváá malba na svmalba na svěětltléém povrchum povrchu

hlinhliněěnnéé figurky figurky žžen a zven a zvíířřatat

StarStarččevoevo

Kultura Kultura StarStarččevoevo

HospodHospodáářřstvstvíí:: ppřřevaevažžuje chov skotu, rybolov, lov uje chov skotu, rybolov, lov

ŠŠI:I: radiolarit typu Szentgradiolarit typu Szentgáál, medový puntl, medový puntííkovaný kovaný silicit (silicit (BanatBanat flint), velkflint), velkéé dlouhdlouhéé ččepele, vepele, v pozdnpozdnííffáázi drobnzi drobnéé ččepele a trapepele a trapéézyzytaktakéé karpatský obsidikarpatský obsidiáánn

Kultura Kultura StarStarččevoevo

ZadubravljeZadubravlje--DuDužžineine

(Chorvatsko)(Chorvatsko)

u u řřeky Seky Sáávyvy

nnáález studny (lez studny (6320 6320 –– 62506250 calcal BCBC))

Kultura Kultura KKöörrööss--ÇÇrisris ((5900 5900 ––

5400 BC)5400 BC)

RozRozšíšířřeneníí: : výchvých. . ččáást Mast Maďďarska, hlavnarska, hlavněě řřeka eka KKöörrööss, Rumunsko , Rumunsko -- SedmihradskoSedmihradsko

NejdNejdůůleležžititěějjšíší lokalitylokality: : ValeaValea LupuluiLupului, , CiumestiCiumesti, , EndrEndröödd, , SzarvasSzarvas, , EcsegfalvaEcsegfalva

SSíídlidliššttěě:: drobndrobnáá ssíídlidliššttěě podpodéél l řřekek,, vv zzááplavových plavových oblastechoblastechArchitektura:Architektura: domy obddomy obdéélnlnííkovitkovitéého pho půůdorysu dorysu zz ddřřevevěěných tyných tyčček, stek, stěěny vypleteny proutny vypleteny proutíím nebo m nebo zz rráákosu, kosu, omazomazáány mazanicny mazanicíí, , lomenlomenáá ststřřecha echa ––zzřřejmejměě z rz ráákosukosu

Ecsegfalva

23

Kultura Kultura KKöörrööss--ÇÇrisris

Keramika: zdobena otisky nehtKeramika: zdobena otisky nehtůů a a prstprstůů, , barbotinobarbotino, n, náádoby se doby se zakulaceným dnem, polokulovitzakulaceným dnem, polokulovitéémmíísy sy

Kultura Kultura ÇÇrisris

Kultura Kultura KKöörrööss--ÇÇrisris

HospodHospodáářřstvstvíí:: ppřřevaevažžuje chov ovcuje chov ovcíí a koz, rybolov a koz, rybolov (z(záávavažžíí) ) -- šštika, lov vodntika, lov vodníích ptch ptáákkůů

ŠŠII: vyu: využžititíí obsidiobsidiáánu znu z V. Slovenska, V. Slovenska, limnosilicitlimnosilicitze Sze S a SVa SV MaMaďďarska, medový puntarska, medový puntííkovaný kovaný pazourek (pazourek (BanBanáátt flint), velkflint), velkéé dlouhdlouhéé ččepele + epele + drobndrobnéé ččepele a trapepele a trapéézyzyKI:KI: kostkostěěnnéé llžžííce, ce, šíšídladla

PohPohřřebnebníí ritus:ritus: kostrový, ojedinkostrový, ojediněělléé hroby ve hroby ve skrskrččenenéé poloze na spoloze na síídlidliššttííchch

StStřřednedníí neolitneolit

Kultura s LnK, Kultura s LnK, ŽŽeliezovskeliezovskáá skupinaskupina

AlfAlfööldskldskáá LnK, LnK, BukovohorskBukovohorskáá kulturakultura

VinVinččaa A (A (VinVinččaa –– TTöördrdööss))

ČČasný neolit zasný neolit záápadnpadníího Stho Střředomoedomořříí

7000 BC

6500 BC

6200/6000

BC

5500 BC

6200/6000 BC

ČČasný neolit zasný neolit záápadnpadníího Stho Střředomoedomořříí

ČČasný neolit zasný neolit záápadnpadníího Stho Střředomoedomořřííod 6200 BC od 6200 BC --

keramika zdobenkeramika zdobenáá

rytrytíím a m a vytlavytlaččovanovaníímm

6200/6000 6200/6000 --

5000 BC5000 BC

kultura kultura ImpressoImpressoRozRozšíšířřeneníí:: V pobV pobřřeežžíí JaderskJaderskéého moho mořře, jie, jižžnníí ItItáálie a východnlie a východníípolovina stpolovina střřednedníí ItItáálielie

5800 5800 ––

5200 BC5200 BC

kultura skultura s

kardikardiáálovoulovou

keramikoukeramikouRozRozšíšířřeneníí: : SZ ItSZ Itáálie (lie (LigurieLigurie), ji), jižžnníí a JV Francie, Pyrenejský a JV Francie, Pyrenejský poloostrov poloostrov -- V a J V a J ŠŠpanpaněělskolsko

Kultura Kultura ImpressoImpresso ((6200/6000 6200/6000 --

5000 BC)5000 BC)

RozRozšíšířřeneníí:: V pobV pobřřeežžíí JaderskJaderskéého moho mořře: Chorvatsko, e: Chorvatsko, Slovinsko, DalmSlovinsko, Dalmáácie, Albcie, Albáánieniejijižžnníí ItItáálie a východnlie a východníí polovina stpolovina střřednedníí ItItáálie lie

Lokality:Lokality: AlbAlbáánie nie -- jeskjesk. . KonispolKonispol, Dalm, Dalmáácie cie -- jeskjesk. Vela . Vela SpiljaSpilja, , GundjaGundjaItItáálie lie –– MateraMatera, , MolfettaMolfetta, , SerraSerra d`d`AltoAlto, Leopardi, , Leopardi, jeskjesk. . AreneArene CandideCandide (sp(spíšíše ke e ke kardikardiáálovlovéé kultukultuřře) e)

Keramika:Keramika: nezdobennezdobenáá a zdobena zdobenáá ss leleššttěěným povrchem, ným povrchem, zaoblenzaoblenéé dno, zdobena rdno, zdobena ryyttíím a otisky hm a otisky hřřebenovitebenovitéého ho nnáástroje, nstroje, něěkdy kdy bbííle inkrusle inkrustovantovanáá

PohPohřřebnebníí ritus:ritus: kostrovkostrovéé hroby, ve skrhroby, ve skrččenenéé poloze poloze

Kultura Kultura ImpressoImpresso

kultura kultura StentinelloStentinello 5400 5400 ––

4400 BC4400 BC

vývoj pokravývoj pokraččuje do stuje do střřednedníího neolituho neolitu

RozRozšíšířřeneníí:: SicSicíílie, lie, LiparskLiparskéé ostrovy, Maltaostrovy, Malta

Lokality:Lokality: StentinelloStentinello, jeskyn, jeskyněě CorruggiCorruggi, , MatrensaMatrensa, , TrefontaneTrefontane

Keramika:Keramika: podobnpodobnáá kultukultuřře e impressoimpresso

SSíídlidliššttěě:: na na mmíírných rných ostroostrožžnnáách, doloch, doložženo takeno takééopevnopevněěnníí: kamenn: kamennéé valyvaly

Architektura:Architektura: stavby ovstavby ováálnlnéého pho půůdorysudorysu

Kultura Kultura StentinelloStentinello

Kultura sKultura s

kardikardiáálovoulovou

keramikoukeramikou 5800 5800 ––

5200 BC5200 BC

NejdNejdůůleležžititěějjšíší lokalitylokality: : AreneArene CandideCandide ((LigurieLigurie), ), AbriAbriJeanJean--CrossCross, , GrotteGrotte de Gazel, de Gazel, GrotteGrotte desdes FFééeses((LeucateLeucate), ), jeskynjeskyněě MontserratMontserrat u Barcelony u Barcelony

SSíídlidliššttěě:: vv jeskynjeskyníích a pod skach a pod skallnníími pmi přřevisyevisy

Keramika:Keramika: nnáádoby se zakulaceným dnem, vakovitdoby se zakulaceným dnem, vakovitéétvary, mtvary, míísy, otisky musy, otisky muššllíí CardiumCardium

ozdoby ze zvozdoby ze zvíířřececíích provrtaných zubch provrtaných zubůů, ozdoby , ozdoby zz mumuššllíí a kosta kostíí, n, nááramky zramky z mumuššllíí a za z mramorumramoru

RoucardienRoucardien

(= kultura (= kultura kardikardiáálovlováá))

zvlzvlášáštntníí odnoodnožž kardikardiáálovlovéé keramiky, na jejkeramiky, na jejíím vzniku m vzniku se se podpodíílelo loklelo lokáálnlníí mezolitickmezolitickéé obyvatelstvoobyvatelstvo

RozRozšíšířřeneníí: Breta: Bretaňň, Normandie, NormandieNejdNejdůůleležžititěějjšíší lokality:lokality: jeskynjeskyněě RoucardourRoucardour