1 AKVAKULTURA AKVAKULTURA MĚKKÝŠŮ (MOLLUSCA) MĚKKÝŠŮ (MOLLUSCA) Kateřina Rylková rylkova@af.czu.cz Sladkovodní ryby: 54% Mořské ryby: 10% Měkkýši: 30% Členovci: 6% SLOŽENÍ PRODUKCE V AKVAKULTUŘE: Členovci: 6% Lov a akvakulturní produkce bezobratlých se zvyšuje → altenativa ke konzumaci ubývajících ryb OBECNÉ INFORMACE K AKVAKULTUŘE OBECNÉ INFORMACE K AKVAKULTUŘE MLŽŮ MLŽŮ Klidné pobřežní vody chráněné před velkým vlnobitím Bohatství planktonu a trvalé proudění vody Bohatství planktonu a trvalé proudění vody Většinou klecový či lanový způsob v hlubších vodách Haťový či kůlový způsob na mělčinách OBECNÁ ANATOMIE MLŽŮ konečník srdeční komora žaludek osrdečníková dutina odtahovač (sval) přitahovač (sval) srdeční síň natahovač (sval) – zadní část ústa noha ganglion nervový provazec gonády střevo plášťový okraj ganglia konečník odtahovač (sval) – zadní část žábry 5 NEJČASTĚJI CHOVANÝCH DRUHŮ 1. Ústřice obrovská - Crassostrea gigas (3 944 042 t) 2. „Japanese carpet shell“ - Ruditapes philippinarum (1 693 t) 3. Hřebenatka - Patinopecten yessoensis (1 132 t) 4. Slávka jedlá - Mytilus edulis (458 t) 5. Návka zrnitá - Anadara granosa (319 t) PRODUKCE MLŽŮ V AKVAKULTUŘE Roční produkce měkkýšů v akvakultrách je okolo 7 000 000 tun Podstatnou část tohoto množství tvoří mlži Z toho ústřice asi 43 % a slávky asi 16 % (ústřice vzhledem k ceně vykazují větší rentabilitu)
Microsoft PowerPoint - Akvakultura_molusca_KR_inovace [Reim
kompatibility]Sladkovodní ryby: 54% Moské ryby: 10% Mkkýši: 30%
lenovci: 6%
SLOENÍ PRODUKCE V AKVAKULTUE:
→ altenativa ke konzumaci ubývajících ryb
OBECNÉ INFORMACE K AKVAKULTUE OBECNÉ INFORMACE K AKVAKULTUE
MLML
Klidné pobení vody chránné ped velkým vlnobitím
Bohatství planktonu a trvalé proudní vody Bohatství planktonu a
trvalé proudní vody
Vtšinou klecový i lanový zpsob v hlubších vodách
Haový i klový zpsob na mlinách
OBECNÁ ANATOMIE ML
3. Hebenatka - Patinopecten yessoensis (1 132 t)
4. Slávka jedlá - Mytilus edulis (458 t)
5. Návka zrnitá - Anadara granosa (319 t)
PRODUKCE ML V AKVAKULTUE
Roní produkce mkkýš v akvakultrách je okolo 7 000 000 tun
Podstatnou ást tohoto mnoství tvoí mli
Z toho ústice asi 43 % a slávky asi 16 % (ústice vzhledem k cen
vykazují vtší rentabilitu)
2
Kotevní bod
„Sklizový stroj“ mkkýš
závsná šra
MOSKÝ ML
variabilní tvar
pstuje se jen na
pláíchpstuje se jen na pláích
3
CHOV ÚSTICE Rozmnoování
velká ást larev odebrána
z pirozeného prostedí.
Nkteré larvy se však rodí v líhních.
Skupiny dosplých jedinc se v pravidelných intervalech odebírají v
prbhu celé zimy a umisují se do nádrí.
Uvolnní pohlavních bunk se provádí na jae pomocí tepelného
šoku i postupu lacerace.
Larvy se ukládají do nádrí a krmí se pstovanými asami.
Vtšina líhní produkuje
triploidní, tedy sterilizované ústice, ím se
zabrání, aby se z nich staly tzv. mléné ústice a pozdji uchovávaly
larvy uvnit lastury.
CHOV ÚSTICE
1. Chov na vyvýšeném míst:
v pytlích pipevnných k deskám, je
jsou umístny na dn v pílivových zónách.
2. Chov na dn:
pímo v pílivové zón.
3 Chov v hluboké vod i chov v kontejnerech: Sádek které se3.
Chov v hluboké vod i chov v kontejnerech:
Sádek, které se
mohou nacházet a v desetimetrové hloubce.
4. Chov na provazech:
Ústice se chovají na šrách, stejn jako
slávky, a tak je lze chovat na volném moi. Díky tomu, e jsou
neustále ponoené, rostou rychleji. Tento postup je pizpsoben
chovu ve vodách bez pílivu a odlivu nebo na volném moi.
PRODUKNÍ CYKLUS PRODUKNÍ CYKLUS
Krmí se pirozeným zpsobem planktonem z moské vody
hmotnost pro prodej po 18 a 30 msících.
ištní –
v nkterých produkních nádrích se mohou dosplé
ústice istit, aby jejich maso nabylo specifických vlastností.
Konzumace –
Vtšina ústic se produkuje a konzumuje ve Francii,
kde jsou lidé zvyklí je jíst ivé. Pro konzumaci ústic je
charakteristický sezónní ráz: ve Francii se polovina ústic sní pi
svátcích na konci roku, od listopadu do ledna.
Velikost ústic obrovských se oznauje ísly od 0 do 5. ím menší
íslo je, tím je ústice vtší.
Jemné ústice jsou stedn masité a speciální ústice jsou masitjší.
SVTOVÁ PRODUKCESVTOVÁ PRODUKCE
ÚSTICE JEDLÁ (OSTREA EDULIS)
MOSKÝ ML velikost do 12 cm obývá teplejší moe stídav se mní na
samce a
samici lastury blošedé hrbolaté lastury blošedé, hrbolaté,
pichycují se vlákny k pevnému podkladu
asto chována ve velkochovech umle, hlavn ve Francii, velmi oblíbená
pochoutka, konzumní velikost 8 -10 cm, velmi cenná pro maso
ÚSTICE V EVROPÚSTICE V EVROP
hlavn Francie, ásten i ostatní zem okolo severního moe a prlivu
La Manche
Rozlišujeme tradiní zpsoby (více extenzivní) a moderní zpsob
Specifikem oblasti je rozsáhlá mlina a ádov metrový rozdíl píliv a
odliv
RZNÉ TECHNOLOGIE CHOVU ÚSICRZNÉ TECHNOLOGIE CHOVU ÚSIC Pro chov se
pouívají rzné typy podklad, ke kterým chovaní mli „pirstají“
byssovými vlákny.
chování ústic ekonomicky výhodné, vysoké zisky
píklad chovu ústic ve Stedozemním moi
HLAVNÍ SVTOVÍ PRODUCENTIHLAVNÍ SVTOVÍ PRODUCENTI
5
trh Trubkovité sít
SVTOVÁ PRODUKCESVTOVÁ PRODUKCE
SLÁVKA JEDLÁ - MYTILUS EDULIS Mytilus edulis slávka jedlá – Balt,
Evropa 100 000 t zkonzumovaných za rok!
HLAVNÍ SVTOVÍ PRODUCENTIHLAVNÍ SVTOVÍ PRODUCENTI
CHOV SLÁVEKCHOV SLÁVEK
Od bezna do íjna se rodí larvy slávek, které pak unáší proudy.
Do 72 hodin larvy vyrostou a hledají místa na pichycení.
Na rozdíl od ústic se slávky nepichycují pímo, ale pomocí takzvaných
byssových vláken.
Nejvyuívanjším prostedkem ke sbru larev je šra, která se umisuje
na místo s výskytem larev.
Od kvtna do ervence se tyto šry vytahují a pemisují do chovných
zaízení v pravém slova smyslu.
V nkterých píliš chladných vodách sbr larev slávek provádt nelze a
nedosplé slávky se tak vytahují pímo z pirozeného místa výskytu.
6
Období chovu po sbr trvá piblin rok.
1. Na dn nebo rozhozením
(zejména v Nizozemsku) –
Nedosplí jedinci se
rozmístí do mlkých oblastí, kde se pichytí ke dnu. Sbr se pak provádí
vybagrováním lodmi, je jsou k tomu speciáln upraveny.
CHOV SLÁVEKCHOV SLÁVEK
vybagrováním lodmi, je jsou k tomu speciáln upraveny.
2. Na klech (pílivové kly) –
Tento typ chovu se provádí na adách
devných kl vztyených v pílivové oblasti. Kly jsou obtoeny
pipevnnými šrami nebo pízí o délce 3 a 5 m, v nich jsou zachyceny
larvy. Vše je pokryto sítí, aby slávky postupn, jak rostou, z klu
nepadaly. Slávky se sbírají runím i mechanickým oškrabáním, kdy se
hrozen slávek oddluje od devné opory.
3. Na šrách
(ve Španlsku a Stedozemním moi) –
slávky se pipevují
na provazy, které jsou zavšeny na pevné i plovoucí konstrukci svisle
do vody. Sbr se provádí vylovením ode dna, po vytaení šry z vody.
4. Na desce –
V nkterých oblastech se slávky chovají stejn jako
ústice, v pytlích na deskách pipevnných v pílivové zón nebo také
CHOV SLÁVEKCHOV SLÁVEK
na dn.
Konzumace –
Slávky se zpravidla konzumují tepeln upravené, ale jedí
se také syrové, stejn jako ústice. Obvykle se prodávají ivé, ale i v
podob zpracovaných výrobk, konzervované i v marinád.
Byssová vlákna Byssová vlákna -- byssal threadsbyssal threads
na povrchu byssových vláken adhezivní bílkovina „mfp-3“
produkt Larvální stádium
Kokosová vlákna
SVTOVÁ PRODUKCESVTOVÁ PRODUKCE SLÁVKA STEDOMOSKÁ M.
galloprovincialis – Stedozemní moe, alergie,
mytilotoxin, umlá produkce slávek ve Francii a Holandsku – lavice a
60 000 t
7
slávka
UŠE - HALIOTIS TUBERCULATA
Chov na perle a výrobu dekorativních pedmt
Pomrn sloitá technologie odchovu z vajíek pes veligerové larvy do
dosplc
Obchodní velikost lastur je 65 mm a 50 % jedinc jí dosáhne za 3,5
roku z 10 mm
Uše moská (Haliotis tuberculata) MOSKÝ PL výskyt –Evropa
(Stedozemní
moe), do hloubky 15 m, na kamenech a pevných podkladech
bná velikost 5 cm, max 10 cmcm
plochá ulita s adou otvor podél okraje, vnitek ulity perleov
lesklý
aktivní hlavn v noci
Klidné chránné zátoky skalnaté dno/korálové útesy
hloubka 5-10m
bambusové „ohrady“
Exportní velikost cca 13 cm z 2,5-6 cm za 3-5 msíc
DALŠÍ VYUITÍ MKKÝŠ
pro perle a dekorativní lastury je chována uše (Haliotis
tuberculata) – pl
lá d k l ( i d i if )
umlá produkce perel (Pinctada margaritifera)
PERLOTVORKA (PERLOTVORKA (PINCTADA MARGARITIFERA)PINCTADA
MARGARITIFERA) A UMLÉ PERLYA UMLÉ PERLY
Lov perel provozován od starovku –
nebezpená profese
hloubky kolem 30m –
utonutí, blackout, nebezpení ivoichové
UMLÉ PERLYUMLÉ PERLY
Kokii Mikimoto –
pokusy s umlou kultivací perel od roku
1888, první úspch v roce 1893
UMLÉ PERLYUMLÉ PERLY Slovení ivých ml (dnes okolo 3 let stáí)
Pootevení a nastiení svaloviny v okolí gonád, vsunutí výbrusu nebo
kousku plášt dárcovské perlorodky
Vypuštní infikovaného mle na pvodní biotop v koši, chov cca 2 – 3
další rokydalší roky
Vybrání „hotových“ perel, pokud proceduru peijí, doívají se a 15
let (opakování cyklu)
Dnes jde o uzavený cyklus spojený i s odchovem larev perlorodek v
umlých nádrích, odkud jsou penášeny zpt do moe ve stáí 1 roku
9
HEBENATKA VELKÁ (PECTEN MAXIMUS)
10 - 15 cm
zbarvení lastury variabilní
druh voln leící na písitém d t éh dn oteveného moe v hloubkách od 3
do 120 m
HLAVNÍ SVTOVÍ PRODUCENTIHLAVNÍ SVTOVÍ PRODUCENTI SVTOVÁ
PRODUKCESVTOVÁ PRODUKCE
HEBENATKA MNLIVÁ (CHLAMYS VARIA)
MOSKÝ ML
menší druh pevn pichycený ke skaliskm na pevnému podkladu, asto na
spodní stran kamen
lastury jsou velmi variabilní v barv, vtšinou jsou temn fialové
nebo syt oranové
výskyt - Atlantský oceán, Stedozemní a Severní moe
HEBENATKA MNLIVÁ (CHLAMYS VARIA)
SVTOVÁ PRODUKCESVTOVÁ PRODUKCE CHIONKA JEDLÁ (MERCENARIA
MERCENARIA)
MOSKÝ ML
Akvakultura hlavonoc Akvakultura hlavonoc
((CephalopodaCephalopoda))
produkce v akvakultue malá, lov pevauje
velké nároky na chovná zaízení
chov problematický s ohledem na etologii daných druh
zatím nezvládnutý reprodukní cyklus v zajetí
OBECNÁ ANATOMIE HLAVONOC
nádre 10 m3,13 20°
C, salinita 32 a 35 promile
úkryty, PVC trubky, prmr 20 cm, délka 40 cm nebo PVC krabice (60 x
40 x 30 cm)
hustota obsádky nemá pesáhnout 10 kg/m3
nenasazovat exempláe stejného pohlaví
Krmení: mraení krabi a garnáti (80 %), ryby (15 %), mli (5 %)
náhraky, krmné smsi apod. nelze
CHOBOTNICE POBENÍ
(Octopus vulgaris)
y, p
výkrm ze 750 g za 3 msíce do 3 kg
denní pírstek a 13% tlesné hmotnosti, konverze krmiva 15-43%
12
HLAVONOEC
15 –
30 cm, 10 ramen (8 krátkých a 2
dlouhé)
tlo zploštlé, obroubené ploutvovým lemem
zachovaná schránka v podob sépiové
zachovaná schránka v podob sépiové
kosti
Stedozemní moe a východní Atlantik
aktivní veer, pes den zahrabaná v písku
lov a produkce v akvakutlue
Lov Chov
Vývoj cen sépií a olihní na trhuVývoj cen sépií a olihní na trhu
19851985--20042004
Sépie ekonomicky zajímavjší
AKVARISTIKA - MOSKÁ AKVÁRIA
MNOHOŠTTINATCI (Polychaeta) – spirobranchia
LENOVCI (Antropoda) krevetky