Orientační běh 2012/2

Červen 2012 110 Kč ISSN 1803–7496

MČR noční bez reflexů

Brdy přivítaly Světový pohár MTBO

Jan Šedivýv evropské špičce

Návrat ke kořenům

Světová elita v Řitce

Žaket i v roce 2012 podporuje šestidílný seriál závodů Pražského poháru žactva. V loňském roce v něm startovalo přes 2000 účastníků z pražské a středočeské oblasti.

www.zaket.cz

e d i t o r i a l o b s a h

4� _____ OB hádanky Bohouš Hůlka Trail-o kvíz Miloš Nykodým Postup čísla

5 _____ Dny orientace v přírodě 2012

6 _____ Lenka Klimplová Bez medaile Mistrovství Evropy ve Švédsku

18� ___ Radek Laciga Světová elita v Řitce Světový Pohár MTBO

24� ___ Jarmila Němečková Česko-saské dny OB

25 ___ Jarmila Němečková Haná Orienteering Festival 2012

26 ___ Ondřej Švirák Návrat ke kořenům Mistrovství ČR v nočním OB 2012

30 ___ Libor Forst Jaro spěje k Evropě Letošní trailové jaro

32 ___ Petr Karvánek Nejlepší orientační terény Kytlice, Lužické hory

33 ___ Tom Novák Nejlepší orientační terény Selská rokle, Máchovo jezero

34� ___ Jirka Funda Deformity prstů nohy u orientačních běžců

37 ___ Jarmila Němečková Extrém Petra Vavryse: Craft 1000 Miles Adventure / rozhovor

38� ___ Zdeněk Koč Je náš kalendář v pořádku?

4�0 ___ Jan Langr Archiv map ČSOS na Mapovém portálu ČSOS

4�4� ___ Jan Exner Letem o-světem

4�5 ___ Jiří Šubrt Zprávy ze Strahova

4�6 ___ Radek Novotný Když se z plátna stane dres...

4�8� ___ Výsledkový servis

50 ___ Jan Exner Kdo, kde, kdy a proč?

o d č í s l a k č í s l u

t i r á ž

Od čísla k číslu

To už je vrchol?!

VIP parkoviště na Tiomile je každoročně hlídané, ale letos ho zajišťoval tank. Že by orienťáci získali ve Švédsku status skutečných celebrit?

Že je v okolí Pardubic světle zelené a šrafované barvy na mapách hodně, už ví asi všichni. Ovšem LPU tento fakt ještě podtrhuje designem mapy, který je doslova a do písmene evergreen. Místním borcům to však nevadí – na pohárovém longu v Nasavrkách opanovali v mužích celé stupně vítězů.

Létající Francouz Thierry Gueorgiou sbalil kufry a z mistrovství Evropy zmizel po anglicku. Opravdu je zraněný, nebo se v těžkém běžeckém terénu zalekl fantastického Olava Lundanese?

O mnohých sportovkyních je známo, že se dostaly do životní formy až po narození prvního dítěte. Ale platí to i u mužů? Mats Haldin sice pracuje a vzdal se reprezentace, ale na skvěle obsazeném middlu ve francouzském Morbier porazil kompletní finský, francouzský i český výběr.

Trenéři juniorského a dorosteneckého výběru mají letos určitě pěkně zamotané hlavy. A to nejen proto, že se jim při měření na dráze sešla skoro stovka závodníků. První dva áčkové závody v D18 vyhrála Štěpánka Kosová, která si loni udržela licenci A jen s odřenýma ušima. Roste nám další třinecká ženská hvězda?

Po Davidu Rathovi došla řada i na Beta. V aréně finále krátké trati na mistrovství Evropy slídila policejní hlídka hledající Jana Procházku. „Ptali se mě na datum narození a na to, jestli jsem si někde na severu Švédska nezaparkoval Forda Mustanga. Tak jsem jim řekl, že takovéhle auto nemám. Možná že jsem měl zalhat, protože v něm prý bylo hodně peněz.“

Hraním hokeje se ztrácí rychlost a podle posledních testů je to přesně 1,55 minuty na kilometr! Měření proběhlo při štafetách pod hradem Helfštýn a testovaným hráčem byl Jiří Dopita.

Nedávno jsem nad tím přemýšlel a stále jsem to nedomyslel. Třeba mi laskavý čtenář poradí. Co když vzniklo sousloví vrcholový sportovec na základě skutečnosti, že takový člověk má za sezónu několik výkonnostních vrcholů? Vždyť při pohledu na letošní kalendář závodů se to přímo nabízí: nejlepší čeští orienťáci mají v tréninkových plánech na rok 2012 nejen mistrovství světa, ale i mistrovství Evropy. Mezi tím vším navíc musejí objezdit nominačky napěchované do kalendáře tak natěsno, že cestující trpící fobií z letadel může rovnou zůstat doma. A to, považte, ještě není orientační běh na Olympiádě.

Pokud však opustíme etymologický diskurs a vezmeme to čistě statisticky, první vrcholy sezóny už máme za sebou a náš časopis se jim věnuje velmi podrobně. Orienťáckému mistrovství Evropy ve Švédsku a závodům světového poháru MTBO v Brdech patří více než třetina stránek tohoto čísla. A k dalšímu vrcholu se vlastně váže i naše vkládaná příloha. Pořadatelé letošního mistrovství ČR na krátké trati, které proběhne na Rusavě nedaleko Zlína, pro vás připravili staré mapy závodního prostoru, abyste se mohli na domácí vrchol jarní sezóny náležitě připravit. Už teď vám můžeme prozradit, že na mistrovských tratích také zdoláte několik vrcholů.

Jménem redakce vám tedy přeji příjemné čtení a nerušenou závěrečnou přípravu.

Jiří Krejčík [email protected]

Vydavatel: Český svaz orientačních sportů, Zátopkova 100, P.S. 40, 160 17 Praha 6-StrahovTel./fax: 220 513 295, E-mail: [email protected] a příjem inzerce: Žaket, Slánská 381/10, 163 00 Praha 6, www.casopisob.czJiří Krejčík – editor, [email protected] Klimplová – redaktorka, [email protected] Žaloudek – redaktor, [email protected] Exner – redaktor, [email protected] Laciga – redaktor, [email protected]

Jarmila Němečková – inzerce a marketing, [email protected], Tel.: 603 157 803Předplatné: Marie Dvorská, [email protected], DTP, tisk: Žaket, www.zaket.cz,Jan Přibík, [email protected]říspěvky do časopisu přijímá redakce v jakémkoliv počítačovém formátu. Loga závodů, fotografie, mapy apod. zasílejte na adresu redakce. Nevyžádané příspěvky a grafické přílohy se nevracejí.Registrace: MK ČR E 10023 ISSN 1803-7496, Vyšlo: 11. 6. 2012. Uzávěrka příštího čísla: 11. 7. 2011

Štěpán [email protected]

Na obálce Jan Šedivý, foto Jonas Birgerson.

Divácká kontrola na ME ve Švédsku

Bohouš Hů[email protected]

Foto: archiv autoraTrail-o kvízTrailová disciplína TempO není čtenářům časopi-su neznámá. Z hlediska organizátorů je výhodné, že není potřeba vymýšlet tak složité úlohy. Také umožňuje efektivněji využít závodní prostor. A pro Vás je tu o něco lepší možnost vyzkoušet si závod na stránkách našeho časopisu.Zkuste si tentokrát třetí stanoviště z World TempO Trophy 2011 a přiřaďte lampiony k mož-nostem nakreslených v mapě. Lampionům přísluší zleva doprava písmena A, B, C, D, E. Přípustná je i možnost Z – žádný lampion neod-povídá zadání.Mapa je zorientovaná ve směru pohledu. Při-pravte si stopky a zkuste překonat nejlepší čas Anti Russanena 23 s nebo alespoň čas nejlep-šího z Čechů Tomáše Leštínského (a také můj) 70 s. Správné řešení najdete na straně xy.

Postup čísla

Připravili:Miloš Nykodým, Jakub Kamenický

[email protected], [email protected]

Miloš Nykodý[email protected]

Aktuální postup čísla byl zvolen z klasic-ké trati švýcarského celostátního žebříčku, kterého se účastnilo nejedno reprezentační družstvo. Výjimkou nebyl ani český tým pod taktovkou Radka Novotného, pro nějž byl tento závod mimořádný nejen tím, že se mohl srovnat s absolutní světovou špičkou, ale hlavně byl povýšen na nominační klasi-ku pro letošní ME ve Švédské Dalarně. Zajímá nás dlouhý postup na druhou kont-rolu. Abyste byli schopni objektivně si zvo-lit vaší vlastní trasu mezi terčíky, musíme vás nejprve vpravit do děje: Je ráno, pro někoho dopoledne, či dokonce poledne 15. dubna 2012. Rtuť teploměru ukazuje něco málo nad nulou a venku prší. Prostě nejlep-ší počasí pro běh, jaké si můžete představit. Ze staré mapy závodního prostoru a poky-nů jste zjistili, že to bude dlouhé, kopcovi-té (což v kombinaci s deštěm a listnatým lesem znamená jen jedno – hodně bláta) a nejspíš velmi jednoduché, prostě atleti-ka jako prase. Takže na to berte při vašem úsudku ohled.

Vezměte červenou a kreslete...

4 | o r i e n t a č n í b ě h

O B h á d a n k y

Dny orientace v přírodě 2012

Foto: Jana Nedbalová, Dita Nistschmannová, Monika Přibíková,

Jitka Tichovská a Josef Zajíc

o r i e n t a č n í b ě h | 5

O B d o m á c í s c é n a


O B s v ě t o v á s c é n a

Lenka Klimplová[email protected]

Foto: Jonas BirgersonBez medaile... ale se spoustou nových zkušeností odjíždějí čeští reprezentanti z Mistrovství Evropy ve Švédsku. Výsledkově se od nich asi čekalo více než jen individuální umístění ve druhé desítce a štafetové za velkým pódiem, ale soupeři prostě tentokrát byli rychlejší.

Tři naši mimo postupNáročný program Mistrovství Evropy startu-je v pondělí kvalifikací závodu na krátké tra-ti (middle). Běží se v lesích okolo Hökbergu, jedné z kontrol slavného Vasaloppetu. A tři čtvrtiny Čechů postupují do čtvrtečního finále. O pouhých 22 sekund postup uniká Adamu Chromému, Štěpána Kodedu od finále dělí 49 a Janu Knapovou 43 sekund. „Kvalifikaci middle jsem nezvládla, spíš psy-chicky, byla jsem hodně nervózní a začátek jsem zkazila. Ze svého výkonu nemám vů-bec dobrý pocit a odra-zilo se to i ve výsledku,“ posteskla si pardubická závodnice, debutující na velké seniorské akci.Pořadatelé v cíli řeší pro-blémy s časomírou. Spea-ker Per Forsberg vyhlašu-je postupující do finále, ale finská výprava podává námitku – nezdá se jim, že by jejich závodnice měla doběh přes minutu, když ho ostatní závodnice běhají kolem půlminu-ty. Po kontrole mezičasů organizátoři upra-vují výsledky a tři ženy, které původně do finále postupovaly, jsou mimo postupovou sedmnáctku. Pořadatelé to řeší diplomatic-ky a rozhodují, že z problematického roz-běhu postoupí 20 závodnic, tedy i ty, které byly původně zveřejněny na postupových místech. Čtvrteční finále tak poběží 51 mužů a 54 žen.

Lalla zachraňuje životCestou na shromaždiště kvalifikace závodu na klasické trati (long) se odehrává velké drama. Na silnici havaruje cisterna s ben-zínem. Švédský masér českého týmu Lars-Åke Dickfors, zvaný Lalla, vytahuje řidiče z auta. Cisterna sice nebouchla, ale mohla... Nehoda blokuje na několik hodin dopravu a výpravy, které místem neprojely před ne-

hodou, musejí zvolit do Hökbergu jiný, del-ší postup. Mezi pořadateli panuje nervozita. Bude potřeba odložit start? Prodlužuje se uzávěrka předstartovní karantény. Nakonec všichni závodníci, kromě Rusky Tikhonové (ta dostává nový startovní čas), svůj start stíhají a závod běží, jak má. Favorité postupují do finále, a mezi nimi i jedenáct Čechů, i když někteří jen hodně těsně. „Oproti kvalifikaci na krátké trati to dnes bylo mnohem těžší, ale i hezčí. Te-rén byl zarostlejší, bylo méně

vidět. Hodně se chybovalo na kontrolách při seběhu v hust-níku, tam jsem měla štěstí,“ ko-mentuje 5,5 km dlouhý závod Iveta Duchová, která z našich běžela nejlépe a kvalifikovala se z pátého

místa. Za branami páteční-ho A-finále tak zůstává jen Ivana Bochenková.

Jak Češi nestihli karan-ténuV cílové aréně kvalifikace sprintu je velké pozdviže-ní. „Češi nestihli karanté-nu! Nevíš, co se nimi je?“ Žhavím telefonní linky a snažím se dovolat všem českým reprošům, na které mám telefonní číslo. Nikdo to nebe-re, nebo mají mobily vypnuté. Závod běží, dobíhají první závodníci. Pořád ale není jasné, zda v karanténě chybí všichni

Medailová statistika

Švýcarsko 4-1-1Norsko 2-0-1Švédsko 1-2-2Rusko 1-2-2Finsko 0-2-1Bulharsko 0-1-0Dánsko 0-0-1Francie 0-0-1



Češi, nebo jen někteří – spojení s pořadateli na startu se nedaří navázat. Brzy se však vše vyjasňuje. Z jedenácti při-hlášených Čechů se jich na start postavilo jen pět. Pořadatelům ale nikdo nesdělil, že ostatní se rozhodli šetřit síly na lesní disci-plíny, a proto vzbudili poplach, že Češi v ka-ranténě chybí.

A proč tolik českých reprezentantů ne-startovalo? „Nemáme takový kádr, jako mají třeba Švédové, Norové či Švýcaři, kteří staví na různé disciplíny různé běžce. Už před mistrovstvím jsme našim závodníkům řekli, že si mohou vybrat dva individuální závody, které poběží, protože sedm závodů v sedmi dnech se zvládnout nedá. Přihláš-ky na kvalifikaci sprintu se musely dát ještě před doběhem kvalifikace longu, a protože jsme v tu dobu nevěděli, kteří závodníci po-stoupí z longu do finále, přihlásili jsme do kvalifikace sprintu všechny, tedy až na Ven-dulu Klechovou a Adama Chromého, kteří sprinty neběhají. Sprintovou kvalifikaci pak běželi jen ti, kteří se nenominovali do finá-le lesních disciplín,“ vysvětluje šéftrenér české reprezentace Radek Novotný, proč se u šesti českých závodníků objevilo ve výsledcích dns (= did not start).Ze sprintové pětice postupují dále tři – Voj-ta Král, Jana Knapová a Ivana Bochenková. „Průměrný závod. Fyzicky to šlo velmi dob-

ře, ale cítil jsem, že by to šlo i rychleji. Ale nechtěl jsem udělat větší chybu, takže jsem zvolil tempo tak, abych to zvládl umapovat,“ řekl po doběhu Král, který se na 3,3kilo-metrové trati v okolí falunské nemocnice a regimentu kvalifikoval ze čtvrtého místa. „Trať nebyla až tak těžká, ale trochu zákeř-ná. Zakázaná místa, jako například nepře-konatelné ploty, na mapě nebyly příliš vidět. To ztěžovalo orientaci,“ komentuje závod Knapová.

Právě na to doplatili další dva čeští repre-zentanti Štěpán Kodeda a Miloš Nykodým, kterým postup do finále utekl o jednu, re-spektive čtyři sekundy. „Udělal jsem velkou chybu na čtvrtou kontrolu. Špatně jsem pře-četl mapu, vyběhl a po pár metrech zjistil, že je na postupu zakázaný prostor. Musel jsem se vracet,“ popisuje Nykodým svou chybu. Na stejném postupu ztratil finálové naděje i Kodeda.

Middle: Král je mrtev, ať žije král!Thierry Gueorgiou dnes neběží, odjel domů. Taková zpráva se nesla arénou finá-lového závodu na krátké trati ve Skattung-byn. Zánět okostice nedovolil královi krát-kých tratí pokračovat ve slibně rozjetém šampionátu (v kvalifikacích obou lesních disciplín obsadil druhá místa). „ME pro mě skončilo. Jedu zpátku do Francie nechat si vyšetřit a léčit zánět holenní kosti. Je těžké to vzdát, ale vzhledem k MS je to asi rozum-né,“ napsal desetinásobný mistr světa na

Twitter. Magnetická rezonance tý-den po skončení ME ukázala, že to není jen zánět okostice, ale únavo-vá zlomenina...Ale zpět do Skattungbyn. Napí-navý závod odstartovali muži. 6,2 km naprosto famózně zvládl Olav Lundanes z Norska a porazil obhájce evropského titulu Ruse Valentina Novikova o 1:19 minu-ty. „Měl jsem celkem dobrý pocit, ale samozřejmě, když je taková kamenitá podložka, tak se vám nikdy nezdá, že letíte,“ řekl po doběhu Lundanes, kterého na stupně vítězů doprovodil jeho krajan, bronzový Carl Waaler

Kaas. Norové tak oslavili norský národní den opravdu velkolepě.Druhého Novikova překvapil te-rén. „Nikdy jsem takový typ terénu

I medailisté měli do kopců co dělat. Na obrázku stříbrný Rus Valentin Novikov.

Men middle finalmapa není v měřítku

Olav Lundanes



neviděl. A někdy pro mě bylo hodně těžké pochopit mapu. Odtrénovat tu o deset dní více, tak výsledek mohl být lepší,“ hodnotil závod stříbrný Rus. Jan Procházka na šestnáctém místě zaostal za vítězem 3:15 minuty. Vojta Král dofinišo-val se ztrátou 3:50 minuty na dvaadvacátém místě, Jan Šedivý byl třicátý třetí a Tomáš Dlabaja třicátý šestý.

Kolmo nahoru, kolmo dolůMezi ženami si pro svůj osmý titul mistryně Evropy doběhla švýcarská reprezentantka Simone Niggli. Po roční mateřské přestávce se vrátila na světové závody v excelentní formě a na 5,2 km dlouhé trati porazila dru-hou Minnu Kauppi z Finska o 1:25 minuty. Bronz putuje zásluhou Tatiany Ryabkiny do Ruska. „Jsem šťastná. Je skvělé být zpět. Byl to krás-ný terén a moc pěkná trať,“ chválila po do-běhu švýcarská suverénka trať postavenou českou reprezentantkou Evou Juřeníkovou. „Zimní trénink se vydařil. Po narození dvoj-čat Larse a Anji jsem do toho šla trochu vol-něji než po narození Malin a vyplatilo se. Jsem ráda, že jsem již teď v takové formě,“ dodala nejúspěšnější orientační běžkyně všech dob. Stříbrná medailistka Kauppi připustila, že byla před závodem trochu nervózní. „Ne všechno bylo, jak bych si přála, takže jsem byla mnohem nervóznější než obvykle. Jsem šťastná, že jsem tady a závodím, pro-tože jsem tady taky vůbec být nemusela,“ naráží finská hvězda na fakt, že se v zimě potýkala s vážnými zdravotními problémy (zánět srdečního svalu) a před pár týdny to ještě vypadalo, že se ME vůbec nezú-častní.Dana Šafka Brožková na dvacátém šestém místě ztratila na fenomenální Švýcarku 6:41 minuty. „Se svým výkonem jsem spo-kojená, trať byla moc hezká, ale cítila jsem hodně unavená. Nemohla jsem pořádně bě-žet. Nebyl to takový ten pocit, že letím. Po-řád jsem jen přemýšlela nad tím, jak fyzicky

ztrácím,“ posteskla si v cíli dvojnásobná mistryně světa Šafka Brožková. Iveta Duchová skončila devětadvacátá. „Kopce kolmo nahoru, kopce kolmo dolů. Chtělo to běžet naplno, ale do prudkých kopců to příliš nešlo a dolů jsem se bála,“ popisuje záludnosti severské trati Ducho-vá. Michaela Gomzyk Omová doběhla čty-řicátá druhá a Ivana Bochenková čtyřicátá pátá. Vendula Klechová do závodu nena-stoupila. „Celý týden jsem byla nachlazená, tak jsem potřebovala ještě jeden den navíc, abych se z toho dostala. Samozřejmě, že to na sebevědomí nepřidá, když člověk ví, že s něčím bojuje. Na kvalifikacích se mi šlo strašně,“ líčí matka roční holčičky Hanny.

Finále long: Lepší než ŠvédovéÚřadující mistr světa Thierry Gueorgiou nestartuje. Start vynechává i obhájce ev-ropského zlata z ME 2010 v Bulharsku Švý-car Daniel Hubmann. Od začátku dubna má problémy s patou, a proto se rozhodl na ME klasiku vynechat a soustředit se na kratší

Chyby českých reprezentantů na K5 a K7. Zajímavý je i postup na K6. Rozbory ukázaly, že nejrychlejší bylo neodchýlit se příliš od spojnice a jít ještě příměji než Adam Chromý. Postupy po severní straně jezera (Nykodým, Procházka) i po jižní straně menších jezírek (Šedivý) byly zhruba o půl minuty pomalejší.

Men long finalmapa není v měřítku

Jan Procházka: „Svrběly mě nohy“Proč zrovna middle a long? Vždycky jsi preferoval spíš sprinty a máš v nich pár parádních výsled-ků. Proč vypadl na ME zrovna sprint? Když jsem stál loni na mistrovství světa na shromaždišti a viděl jsem dobíhat borce z klasiky, tak jsem si říkal, že ji letos taky zkusím. Ale klasika tady nešla zkombinovat se sprintem a štafetami, tak jsem se rozhodl pro lesní disciplíny. Na mistrovství světa se zase zaměřím na sprint.Jak hodnotíš svůj výkon a šestnácté místo na middle?Šel jsem dobrý mapový výkon, ale fyzicky to nebylo třeba jako dnes na štafetách. Od začátku jsem měl těžké nohy, také to bylo podložkou, takže jsem spokojený s mapovým výkonem, ale co se týče toho fyzického, tak tam ještě byly rezervy.A klasika?Já na ni ještě asi nemám takové to rychlé tempo jako třeba Šéďa a navíc jsem dělal zbytečné drobné chyby, takže to byl takový průměrný výkon, se kterým nejsem vůbec spokojený.Nelituješ, že jsi nenastoupil do sprintu?No, svrběly mě nohy, ale po té klasice bych stejně neudělal žádný výsledek. A celkově? Jak tohle Mistrovství Evropy hodnotíš? Určitě se to organizačně vydařilo. S výkony jsem docela spokojený, ale výsledkově pro mě nic moc.



disciplíny a na štafety. Na star-tu však chybí i další slavná jména, která se kvalifikačním sítem probila do finále – Rus Andrey Khramov, Dán Søren Bobach, Fin Pasi Ikonen či Švýcar Baptiste Rollier. Pro-gram ME je opravdu nároč-ný a i největší hvězdy mají problém absolvovat všechny disciplíny.Startuje se v obráceném po-řadí výsledků z kvalifikace a startovní pole 15,3 km dlou-hého závodu otevírají Češi. GPS však brzy ukazuje, jak naši chybují.První do cíle dobíhá první startující

Adam Chromý. „Pěkný severský terén, pořád rovně a checkovat objekty,“ popisuje terén Chrobák. „Udělal jsem minutku a půl chybu na sedmé kontrole, ale jinak si myslím, že jsem šel čiště. Jen jsem měl velké fyzické re-zervy,“ hodnotí svůj výkon brněnský závod-ník, jehož závěrečnou přípravu nepříznivě ovlivnil podvrtnutý kotník z MČR v nočním OB. Na stejné kontrole jako Chromý chybuje i jeho oddílový kolega Miloš Nykodým. „Kromě dvou chyb jsem šel čiště a na po-hodu. Rychleji jsem jít asi nemohl, ale mohl bych běžet klidně ještě pět kiláků. Škoda, že to nebylo delší,“ litoval benjamínek české výpravy.

Zkušený Tomáš Dlabaja zkazil pá-tou kontrolu a navíc to podle

jeho slov bylo „neběha-

Jan Šedivý

Jan Procházka

K23 long mužiPoslední zajímavá volba na mužské klasice. Na cestě z K22 na K23 stojí prudký kopec, kterému je nejlepší vyhnout se zprava (Tsvetkov, Nordberg). Přímá varianta (Novikov, Merz) je pomalejší, obíhačka zleva (Bergman) příliš dlouhá. Lundanes potvrzuje svou běžeckou převahu – ve třetině postupu mění variantu, přesto skoro neztrácí.Od K25 do cíle je to už jen na fyzičku a Va-lentin Novikov zde ztrácí stříbrnou medaili. Merz je mladší a rychlejší.



telné“. „V tom mechu jsou šutry a sklouzáva-jí z toho nohy, to není nic pro mě,“ popisuje kamenitý terén turnovský závodník.Mezitím dobíhá včera stříbrný Novikov a nasazuje laťku časem 89:13 hodně vyso-ko. „Byl jsem dnes ve velmi dobré formě a od startu do cíle jsem šel dobře,“ říká po doběhu úspěšný Rus, za nímž tři minuty startoval Honza Šedivý. Šéďa na mezičasech na No-vikova něco ztrácí a cílem probíhá necelých osm minut za ruským čtyřnásobným mis-trem Evropy. „Posr... jsem to. Už na začátku. Na jedničku jsem nechal minutu a pak jsem udělal spoustu drobných chyb. Asi jsem moc chtěl. Fyzicky se mi šlo výborně, mohl jsem přidávat. Ale mapově to bylo špatné,“ líčil těsně po doběhu Šéďa. Také Honza Procházka chyboval: „Bohužel jsem udělal dost drobných chyb. To mě srazi-lo a už jsem do toho tolik netlačil. Moc spo-kojený nejsem.“Se startovním číslem 24 dobíhá do cíle vče-rejší vítěz Olav Lundanes z Norska a jde ča-sem 87:43 do čela. „Technicky velmi dobré.

Rychlost sice nebyla jako včera, ale i tak to byl podařený závod, jsem absolutně spoko-jený,“ hodnotil po doběhu Lundanes. V tu dobu ještě nevěděl, že žádný z pětadvace-ti závodníků startujících po něm nepoběží rychleji než on a že mezi něj a Novikova se dokáže vklínit už jen Švýcar Matthias Merz. Výsledné pořadí na mužské klasice tedy je: 1. Lundanes, 2. Merz, 3. Novikov. Náš Honza Šedivý obhájil dvanáctou příčku z ME 2010 v Bulharsku a s odstupem pár dní svůj vý-kon hodnotí mnohem pozitivněji. „Nakonec spokojenost. Říkal jsem si, že by bylo hezké vyrovnat umístění z Bulharska, ale že ve Švédsku to asi bude nadlidský úkol. Takže když to teď hodnotím s odstupem času, tak to bylo naprosto skvělé. Ve Švédsku porazit Švédy!“ A skutečně – nejlepší z domácích závodníků Johan Runesson skončil ve švéd-ském terénu až osmnáctý, tři čtvrtě minuty za Šéďou.Pořadí dalších českých závodníků – Jan Procházka skončil 31., trio Štěpán Kodeda, Miloš Nykodým a Adam Chromý se seřadilo

na 36. až 38. příčce. Tomáš Dlabaja obsadil 44. místo.

Finále long: Stále stejné tvářeDalší den, jiná disciplína, ale stejné ženy na stupních vítězů. Simone Niggli si dobíhá pro svůj devátý titul mistryně Evropy a Ryabki-na a Kauppi si prohazují stupínky – Ruska dnes bere stříbro, Finka bronz. Neporazitelná Niggli prolétla 9,7 km dlou-hou trať za 61:34 minuty. „Dnes to šlo velmi dobře. Klasika je mojí oblíbenou tratí a já si ji skutečně užila. Na začátku jsem šla trochu opatrněji, abych měla závod pod kontrolou, a pak jsem postupně zrychlovala,“ líčila v cíli Niggli, která na trati o tři minuty doběhla Ryabkinu a ještě jí do cíle o minutu cukla. „S druhým místem jsem spokojená. Běžela jsem bez chyb a myslím, že se mi i dařilo dob-ře volit postupy,“ usmívala se v cíli Ruska. I v tomto závodě zůstali domácí bez medai-le. Nejblíže, 1:13 minuty, k ní měla čtvrtá Tove Alexandersson. Úřadující mistryně světa Annika Billstam skončila pátá, 3 minu-ty za stupni vítězů.

A Češky? Iveta Duchová zaběhla nejlepší výsledek své dosavadní kariéry a skončila šestnáctá. „Konečně pořádná klasika. Žádné velké mapové chyby, fyzicky se mi šlo dob-ře,“ pochvalovala si po doběhu pardubická závodnice, kterou od medailových pozic dělilo 8:10 minuty. Za vítěznou Niggli pak zaostala 12:44 minuty. Obhájkyně stříbrné medaile z předloňské-ho ME v Bulharsku Dana Šafka Brožková na nejlepší nestačila a doběhla dvacátá druhá. „Mně se to dnes líbilo. Sice jsem udělala drob-né mapové myšky, ale oproti včerejšímu zá-vodu na krátké trati se mi dnes běželo dobře, takže to bylo příjemné zlepšení. Ale určitě to chtělo větší nasazení a trošku víc bojovat, to se mi však nedařilo,“ přiznává nejlepší čes-ká orientační běžkyně historie. „Mám toho teď hodně, netušila jsem, že mi práce na plný

Long byl opravdu náročný. V cíli padali závodnici i závodnice k zemi. Na obrázku čtvrtá Tove Alexandersson a její týmový kolega Anders Holmberg.

Finále long: Postupy Jana Šedivého v úvodu trati, včetně jeho chyby na první kontrolu.


úvazek v laboratoři sebere tolik sil,“ vysvět-luje Šafka Brožková.Pořadí dalších českých závodnic – 27. Ven-dula Klechová, 30. Jana Knapová, 38. Micha-ela Gomzyk Omová.

Sprint: Závod plný překvapeníDalší hvězda (od)padá. Obhájkyně titulu Švédka Helena Jansson oznamuje, že kvůli čtvrtečnímu zranění stehna vynechá finále sprintu. Na startu chybí i její reprezentační kolegyně, úřadující mistryně světa Linnea Gustafsson (ta na šampionátu kvůli zdravot-ním problémům nestartuje vůbec). Naděje pořadatelské země na navýšení nulového medailového konta tak leží zejména na Jerkeru Lysellovi, jemuž by měl konkuro-vat především úřadující mistr světa Daniel Hubmann ze Švýcarska.3,5 kilometrový sprint v remízcích a měst-ské zástavbě kolem lyžařského areálu Lug-net ve Falunu však překvapivě vyhrává jiný Švéd – dvaadvacetiletý Jonas Leandersson.

„Neuvěřitelné! Snil jsem o tom, ale ve sprintu je to vždy hodně těsné, takže v to bylo těž-

ké věřit,“ přiznává v cíli mladičký Švéd po svém debutu na velké seniorské akci. „Cítím se fantasticky. Technicky jsem nic neztratil, ale ke konci bylo trochu obtížné zrychlit, ale snažil jsem se, jak nejlépe to šlo. Myslím, že jsem tomu dal vše,“ zářil Leandersson. Při průběhu arénou prý vůbec neslyšel, jak na tom je. Kotel diváků v doskočišti skokan-ských můstků hučel a povzbuzoval oprav-du neskutečně.

Jako asi nikdo před závodem netipoval Le-anderssona na vítěze, sázkový kurz na to, že jednu z medailí urve Kiril Nikolov, by byl asi ještě vyšší. A přeci – třicetiletý Bulhar, je-hož dosavadním nejlepším umístěním bylo 6. místo na MS 2009 v Miskolci, se po deseti letech ve vrcholném OB dočkal a z Falunu si odváží svou první velkou medaili. „Pěkná trať, ale myslím, že na začátku jsem šel tro-chu pomaleji a nebyl jsem si absolutně jistý, co se děje. Ale když jsem probíhal arénou a slyšel jsem, že jsem druhý, pozitivně mě to naladilo a teď jsem opravdu šťastný,“ líčil po doběhu stříbrný medailista, který ani sám hodně dlouho nevěděl, jaký cenný kov

vlastně získal. „Myslel jsem si, že jsem třetí. Pak mi volal kamarád z Bulharska a gratu-loval ke druhému místu. Říkám mu, že jsem třetí. A on, že ne, že mám prý stříbro,“ směje se Nikolov, který na Leanderssona ztratil 5 vteřin.

O bronz se stejným časem podělili dva nej-větší favorité – Lysell a Hubmann. „Jsem zklamaný. Bronz je krátkodobá radost, ale to, co chci, je zlato. Mám rád městské sprinty, ne ty lesní,“ rozčarovaně vyprávěl v cíli Ly-sell, který čekal závod s tvrdou podložkou a ne půlku trati na pastvinách s částečně ka-menitým podkladem. Hubmann byl naopak vcelku spokojený. „Byla to fyzická, velmi rychlá trať. Člověk do toho musel celou dobu hodně dupat. Věděl jsem, že běžím dobrý závod, žádné problémy, nemohl bych běžet o moc rychleji,” řekl po doběhu úřadující mistr světa, jehož od titulu mistra Evropy dělilo 7 sekund.

Jediný český reprezentant ve finále sprin-tu Vojta Král finišuje osmnáctý a neskrývá své zklamání: „Byl to pěkný sprint, ale udělal

Jonas Leandersson

Kiril Nikolov

Předposlední závod Daniela Hubman-na v této sezóně – ve sprintu si doběhl pro bronz.



jsem chyby na volbách, určitě jsem šel špat-ně, hlavně postupy na konci. A také jsem ke konci tuhnul.“

Neporazitelná SimoneKdyž ve středu redaktor Skogssportu pro-rokoval, že Simone získá všechna indivi-duální zlata, nevěřila jsem. Po famózních vítězstvích na middle a longu však čtyřiatři-cetiletá Švýcarka přidává i zlato ve sprintu. Opět (jako v mnoha předchozích letech) se zdá, že v ženách se závodí už jen o stříbr-nou medaili. Niggli vyhrává rozdílem třídy. Na 3,2 km trati poráží druhou Lenu Eliasson ze Švédska o 32 sekund.

„Je to neskutečné! Byl to fyzicky těžký zá-vod a jsem moc ráda, že se mi opět podařilo vyhrát, protože jsem v nohách cítila včerejší klasiku,“ přiznává fenomenální Švýcarka. „Ztratila jsem pár sekund na první kontrolu a po průběhu arénou jsem si nebyla jistá vol-bou postupu, ale jinak to byl dobrý závod,“ hodnotí Niggli.O bronz se strhává „politická“ bitva. Ve tře-tím nejlepším čase sice protíná cílovou čáru Anne Margrethe Hausken Nordberg z Nor-ska, ale GPS záznamy ukazují, že na trati překonala plot, který byl v mapě označen jako nepřekonatelný. Ve skutečnosti byla v plotě branka, kterou někdo v průběhu závodu otevřel, ale Hausken Nordberg mu-sela udělat navigační chybu, protože v mís-tě, kde plotem proběhla, vůbec neměla při optimálním odběhu od předchozí kontroly běžet.

Následuje námitka proti výsledkům, kte-rou však pořadatelé neuznávají a naopak připouštějí, že chyba je na jejich straně, že branku někdo v průběhu závodu otevřel. Ale Dánové spolu se Švýcary podávají pro-test proti neuznání námitky. Rozhoduje jury – Hausken Nordberg je ze třetího místa dis-kvalifikována ve chvíli, kdy už se jí na krku houpe bronzová medaile. Pořadatelé ne-smyslně nečekají na rozhodnutí jury a vy-hlašují vítěze. Jury o diskvalifikaci rozhodu-je necelou minutu po té, co Norka převzala bronz. Dánka Maja Møller Alm tak přichází o medailové ovace za třetí místo a cenný kov přebírá dodatečně bez potlesku fanouš-ků. Další Dánka Emma Klingenberg se na pódium nedostane vůbec, ač je nyní ve vý-sledcích šestá...A malá perlička – Maja Møller Alm dnes málem nestartovala. Poslední dny se potý-kala s nachlazením a šance, že sprint po-běží, byly ráno před závodem podle slov jejího trenéra 50:50. „Nemůžu tomu uvěřit,“ nechala se slyšet, když doběhla ve čtvrtém nejlepším čase do cíle. Od února jí trápila únavová zlomenina a nemohla trénovat, jak chtěla. „První závod běžela až počátkem května – sprint před 10milou. A do středeční

kvalifikace nevěřila tomu, že by tady mohla uspět,“ prozrazuje trable čtyřiadvacetileté Dánky její trenér Lars Lindstrøm.A Češky? Třiatřicátá Bochenková ztrati-la na vítěznou Niggli 2:43 minuty. „Na víc jsem dnes fyzicky neměla. Druhá půlka trati byla jen o běhu a já nějak neumím na konci zrychlit,“ řekla v cíli Bochenková. Jana Kna-pová dosprintovala čtyřicátá třetí: „Včerejší klasika dnes byla znát, ke konci už to celkem bolelo.“

ŠtafetyPříměstký les v okolí falunského lyžařského areálu se spoustou cest a výrazných objek-tů. Aréna stejně jako na sprintu v doskočišti skokanských můstků, velká obrazovka před

tribunou, divácká kontrola nahoře nad bub-nem. Poprvé v historii karanténa při štafe-tách, kdy doběhnuvší závodníci nemohou hovořit se závodníky, kteří ještě neodstarto-vali. To je poslední závod letošního Mistrov-ství Evropy – tříčlenné štafety.

Excelentní začátek, vyfarstovaný konecVelmi vyrovnaný závod mužů rozbíhá čes-kému týmu Jan Procházka. „Na první kon-trolu jsem šel sám a trochu špatně, ale pak jsem to doběhl a najednou jsem cítil, že ostat-ní jdou celkem pomalu, tak jsem to začal ta-hat,“ líčí Bet po doběhu. Startovní pole se na prvním úseku příliš neroztrhalo. Ač se závodníci v lese rozdělili, farsty byly velmi

Úvod sprintové trati mužů: Červeně postupy vítězného Švéda Leanderssona, zeleně Vojty Krále (pozn.: GPS postupy nejsou úplně přesné).

Zranění favorité a zářící hvězdyNemoci, zranění a náročný závodní program (7 závodů v 7 dnech) odrovnal řadu favoritů. Na šampi-onátu chyběli kvůli zranění obhájce titulu ve sprintu Švýcar Fabian Hertner a úřadující mistryně světa ve sprintu Švédka Linnea Gustafsson. Desetinásobný mistr světa Thierry Gueorgiou Švédsko po kva-lifikačních závodech kvůli bolesti holenní kosti opustil, nejlepší Švédka Helena Jansson po zranění stehna ve finále middle další závody neběžela. Obhájce evropského titulu na klasice a sprintový mistr světa Daniel Hubmann klasiku vynechal, ve sprintu získal bronz, ale z cíle štafet ho odnášeli na nosítkách – přetržená achillovka a konec sezóny. Sport dokáže být krutý! Ale mistrovství Evropy mělo i své hvězdy. Simone Niggli se po návratu z druhé mateřské dovolené ukázala ve famózní formě a suverénně vyhrála všechny individuální závody. Tatiana Ryabkina si do Ruska odváží kompletní medailovou sadu – bronz z middle, stříbro z klasiky a nečekané zlato ze štafet. Excentrická Finka Minna Kauppi po vážných zdravotních problémech, které málem ukončily její kariéru, dále úspěšně bojuje o medaile. Čtyřiadvacetiletý Nor Olav Lundanes ukazuje v lesních disciplínách svoji suverenitu a získává dvě zlata. A na scéně se objevují i nová jména – Jonas Lean-dersson, Kiril Nikolov či Matthias Kyburz. A česká hvězda? Jednoznačně Jan Šedivý. Velmi dobrý výkon na klasice mu vynesl dvanácté místo, které korunoval excelentním výkonem při štafetách. A to prý chyboval. Máme se na co těšit, až mu to jednou vyjde bez chyb!

o r i e n t a č n í b ě h | 1 3


Michaela Gomzyk Omová: Tři vrcholy sezónyZúčastnila ses mnoha mistrovství světa a mistrovství Evropy v rádiovém orientačním běhu, ale tohle byla tvoje první velká akce v orientačním běhu. Dají se šampionáty v ROB srovnat se šam-pionátem v OB, například co se týká organizace, konkurence, atmosféry a podobně?Organizace občas kolísala stejně jako na ROB, takže srovnatelné. Atmosféra je nepopsatelně jiná. Nevím, jestli je to běžné i na jiných šampionátech, nebo to bylo jenom tady ve Švédsku, ale mu-sím říct, že to bylo fantastické. A konkurence se těžko srovnává, protože s orienťákem nemám tolik zkušeností, to znamená, že dělám víc chyb a ty výsledky jsou někde jinde (pozn.: Míša je několi-kanásobnou mistryní světa a Evropy v ROB). Na ROBáckých akcích stejně jako na MS v orienťáku mohou startovat jenom tři závodníci z každé země, tady jich mohlo běžet šest, takže konkurence byla rozhodně větší.Co pro tebe bylo úplně nové? Co jsi nečekala?Náročnost závodů. Pro mě jsou to nové zkušenosti, nikdy jsem v takhle technicky těžkých terénech neběhala. V kvalifikacích jsem to ještě celkem zvládala, ale finále na mě byla opravdu hodně ma-pově těžká.Co do budoucna? Plánuješ se nadále věnovat vrcholovému OB, nebo se vrátíš k ROB? Nebo budeš reprezentovat ČR v obou těchto sportovních odvětvích? A jde to vůbec skloubit?Už se mě na to nedávno někdo ptal (smích). Musím říct, že v mém případě nejde o žádné kloubení, pro mě je to dobrá symbióza, a pokud to bude vycházet časově tak, jako to vycházelo doteď – to znamená, že jsou vrcholy od sebe dostatečně vzdálené – tak si myslím, že nebude problém se vě-novat obojímu naplno.Dá se vůbec vyladit na tolik vrcholů sezóny?Co se týká ME a MS, tak si myslím, že je to problém i pro orienťáky – ME v květnu a MS v červenci, to je stejné pro všechny. A MS v ROB máme až v půlce září, takže tam je dostatek času na doladění formy.Takže tři vrcholy za sezónu jsou pro tebe zvládnutelné?Já myslím, že jo.

Michaela Gomzyk Omová

Famózní Simone Niggli



vyrovnané a na diváckou přibíhají zase spo-lečně. Patnáct týmů předává v minutě. „Na konci jsem bohužel udělal chybu na sběrku, ale to už byla taková drobnost. Jinak super, bez chyb,“ vypráví Bet, který vyslal Honzu Šedivého na druhý úsek z pátého místa, pouhých devět sekund za vedoucími Fran-couzi. Šéďa však chybuje. „Zkazil jsem to. Měl jsem co dělat, abych je doběhl. Měl jsme hroznou smůlu. Šli jsme ve čtyřech, všichni šli nahoru a já jsem si nevěřil, tak jsem šel s nimi. Pak jsem udělal ještě jednu chybu a říkal jsem si, že už je to úplně v ... Ale dojel jsem to. Co jsem měl taky dělat, že jo?“ líčí expresivně po doběhu Šéďa. Přestože chyboval, doká-zal ztrátu stáhnout a Vojtu Krále poslal na finiš z druhého místa, tři sekundy za švý-carským B-týmem. Ani druhý úsek vedoucí skupinu příliš neroztrhal – v minutě za ve-doucími Švýcary předává dalších 11 týmů.

Rozhodne tedy třetí úsek. A bohužel pro české barvy Vojta chybuje ve stejné pasáži jako chyboval pár desítek minut před ním Šéďa. Okolí kontrol 4 a 5 se stává české vý-pravě osudným (později na stejném místě chybuje i Iveta Duchová).

„Je to na mašli, hotovo. Vyfarstoval jsem se na čtyřce. Byl jsem ve vedoucí skupince, všichni šli na jinou farstu a já jsem šel sám. Proběhl jsem kolem ní snad třikrát,“ kroutí zklamaně hlavou Král. „Hledal jsem ji ještě se Švédem Bergmannem a Norem Omdalem, ale pak jsem z toho fyzicky i psychicky vytuhl. A pak jsem zkazil ještě třináctku... Nešlo mi to.“ Že by nervozita? „Ze začátku jsem ner-vózní nebyl, i když jedničku jsem taky posr... Všichni šli strašně pomalu a najednou jsem byl první a to mě trošku rozhodilo,“ vypráví čtyřiadvacetiletý šumperský závodník. „Oni neběželi nijak rychle, ale šli přesně, a když

jsem pak běžel sám na tu čtyřku, tak to byl konec.“ Český tým nakonec končí v reduko-vaném pořadí ME (počítá se vždy jen lepší tým každé země) devátý, 6:06 za vítězi.

Radost i slzy ŠvýcarůA kdože vyhrál? O zlato se strhl na posled-ním úseku velký souboj, který nakonec roz-hodl plůtek při cestě na předsběrku. Divác-kou razila vedoucí trojice Kyburz (SUI B), Holmberg (SWE B) a Gonon (FRA) v rozme-zí vteřiny. „Na předsběku jsem běžel rovně a přeskočil menší plot, čímž jsme získal malý náskok. Věděl jsem, že jsem ve finiši dobrý, tak jsem si mohl užít posledních pár metrů závodu. Je to naprosto parádní pocit finišo-vat pro zlato před takovým publikem,“ směje se v cíli Matthias Kyburz, který švýcarské-mu B-týmu (první úsek Martin Hubmann, druhý úsek Matthias Müller) dofinišoval pro senzační titul.

Osudové místo českých štafet. Na obrázku chyba Vojty Krále. Na stejném místě chybovali i Honza Šedivý a Iveta Duchová

Na postupu mezi K2 a K3 Hausken Nordberg proběhla skrze „nepřekonatelný“ plot.



Tři sekundy za Kyburzem překvapivě do-bíhá pro stříbro švédskému Béčku Anders Holmberg (Jonas Leandersson a Fredrik Jo-hansson na prvních dvou úsecích). A bronz také trochu překvapivě získává francouz-ský tým (Frédéric Tranchand, Philippe Adamski, François Gonon), který boduje i při absenci své největší hvězdy Thierry Gueorgioua.Nejen radost z evropského titulu, ale i ob-rovský smutek zažívá švýcarská výprava. Čtyřnásobný mistr světa Daniel Hubmann dopajdává z druhého úseku do cíle s bolest-nou grimasou ve tváři. Z arény ho odnášejí na nosítkách a z nemocnice později přichá-zí smutná zpráva. Daniel si při přeběhu přes dřevěný můstek na doběhu přerval Achillo-vu šlachu a letošní sezóna, která měla být vzhledem k MS na domácí půdě vrcholem jeho kariéry, pro něj předčasně skončila.

Zakletá čtvrtá kontrolaAle to už běží závod žen a z prvního úse-ku příbíhá trochu překvapivě české Béčko (Míša Gomzyk Omová) před Áčkem (Ven-dula Klechová). „Závod pro mě – hodně rychlý, hodně cest. Akorát ke konci jsem ne-viděla plůtky v mapě a nebyly moc překona-telné, takže tam jsem udělala drobnou chybu. A taky jsme všechny chybovaly na diváckou, nevěděly jsme, jak na ni naběhnout,“ líčí Míša svůj závod, z něhož doběhla čtvrtá, 7 sekund za v tu dobu vedoucími Dánkami. Vendula chybuje na diváckou. „Spletla jsem si na odběhu ze třináctky žluté fleky. Prostě klasika, valíš v balíku, nechce se ti vybíhat jedna vrstevnice... Já věděla, že nemám jít tak z kopce, ale... Prostě zatmění. Byla to ško-da, protože jinak jsme byly kousek za prvním balíkem,“ litovala Klechová své chyby v zá-

věru trati, která v cíli znamenala ztrátu 1:45 minuty a dvanáctou pozici. Bohužel ani Ivetě Duchové na druhém úse-ku závod nevyšel podle představ. „Věděla jsem, že se musím udržet té skupiny, která startovala přede mnou. Jenže na čtyřku, kde jsem si měla jít vlastní postup na jistotu po cestě, jsem zahučela za balíkem do lesa a zůstala tam dvě minuty. Tím pádem mi všechny utekly a jakákoliv snaha o stáhnu-tí ztráty šla do kytek,“ naštvaně popisuje Iveta svou minelu ve stejném místě, kde pohřbil medailové naděje českých mužů i Vojta Král. „Byla jsem hodně nervózní. Vě-děla jsem, že o něco jde, že neběžíme na nějaké desáté místo, když holky byly loni na MS druhé... Asi se čekalo – i když jsme v in-dividuálních závodech běhaly tužku – že se třeba štafety zlomí a že budeme bojovat aspoň o pětku, ale nestalo se,“ zklamaně do-dává Duchová.

Danu Šafka Brožkovou vysílá na finiš ze třináctého místa se ztrátou 6:44 minuty. „Motivace samozřejmě trošku chyběla, ale je mi jasné, že se holky snažily a daly do toho všechno, tak jsem se také snažila, protože to je závod všech tří,“ líčila naše nejzkušenější závodnice po doběhu. „Chyby jsem neděla-la, možná jsem to někde příliš obíhala po cestách, možná to chtělo chodit víc přímo,“ komentuje Dana svůj závod, ve kterém na-konec českému týmu doběhla pro sedmé místo v redukovaném pořadí, se ztrátou 9:30 minuty na vítězné Rusky.

Historické zlato pro RuskoAno, poprvé v historii evropských i světo-vých šampionátů vyhrává štafety žen ruský tým – Natalia Efimova, Svetlana Mironova a Tatiana Ryabkina. A je to vlastně i první ženské zlato pro Rusko vůbec. Ryabkina stejně jako Kyburz na posledním úseku pře-konává plot a získává cenné metry před do-

Dana Šafka Brožková: „Můžou si to jít zkusit!“„To už snad ani nikoho nemůže zajímat, co pořád říkám,“ bránila se dvojnásobná mistryně světa rozhovoru.Určitě zajímá. Přeci jenom od obhájkyně stříbrné medaile z předloňského ME asi všichni čekali víc...Čekat můžou, ale taky si to můžou jít zkusit! ... Všichni jenom čekají a pak už je to jen zklamání, pokud jsi horší, než jsi byla předtím. Kde vidíš příčiny nevyladěné formy? Já ale na Evropu neladila! Soustředím se na mistrovství světa. Před těmito závody jsem trochu ubra-la, ale je pravda, že ty úplně nejrychlejší tréninky jsem začala zařazovat až měsíc před ME. Do toho byly nominačky, 10mila, soustřeďko, tím se ten plán zas trochu rozboří a posune. Myslím, že na MS už to všechno bude dobré. Ještě je čas trénink doplnit. Jak celkově tohle ME hodnotíš? Jak na něj budeš vzpomínat?Asi nebudu myslet na umístění, ale na to, že mi to přišlo zajímavé, opravdu hezký terén. A taky tu byla příjemná atmosféra. S týmem jsme byli pořád spolu, neseparovaní na pokojích, což pro týmový duch bylo hodně dobré, takže z tohoto pohledu to bylo hodně fajn. Výsledky už jsou samozřejmě horší a asi na ně vzpomínat nebudu.



tírající Finkou Kauppi. Ta se po zlatém štafe-tovém finiši na loňském MS ve Francii musí tentokrát spokojit s druhým místem. Pro bronz si k velké radosti domácích fanoušků dobíhájí Švédky.Švýcarské Áčko, které po dvou úsecích ved-lo o minutu a půl před trojicí týmů Finsko, Rusko, Švédsko, dobíhá s velkou ztrátou na sedmém místě, dokonce až za švýcarským Béčkem. Judith Wyder nezvládla psychic-ký tlak a neudržela náskok, který jí připra-vily týmové kolegyně Ines Brodmann a Si-mone Niggli. Ta k překvapení všech dnes nefinišovala. „Ráno jsem si při rozklusání podvrtla kotník a nebyla jsem si vůbec jistá, zda poběžím. Vyzkoušela jsem to před star-tem a šlo to, ale stále jsem to cítila, a proto jsme se rozhodli, že lepší bude neriskovat. Na konci třetího úseku se do toho musí jít opravdu hodně hodně rychle,“ vysvětluje Si-mone, která svým rozhodnutím odstartova-la velké ženské drama se slavným ruským koncem.

Směr LausannePříští stanice mezinárodního kolotoče – čer-vencové Mistrovství světa ve švýcarském Lausanne. Zacinká to Čechům tam?

Chyba Venduly Klechové na diváckou kontrolu. A také oblast, kde plůtky na předsběrku rozho-dovaly o medailích.

Zlaté ruské trio - Svetlana Mironova, Tatiana Ryabkina a Natalia Efimova.

TV přenosyŠvédská televize vysílala tři závody ME živě na hlavním kanálu SVT1, režíroval je Karel Jonák. Podle informací mms.se vidělo čtvrteční krátkou trať 113 tisíc diváků, sobotní sprint 79 tisíc a nedělní štafety 146 tisíc diváků. A v tom nejsou zahrnuti ti, co viděli přenosy online, přes SVT Play.

120425_INZERCE_A4_Specialiste.indd 1 22.5.12 12:06


M T B O d o m á c í i s v ě t o v á s c é n a

Radek [email protected]

Foto: Jan Aschermann, Jan Floriánek, Petr Hranička

a Jan Svoboda © CykloDres.cz

Světový Pohár MTBO, 5.—7. května 2012,Řitka, Česká republika

V mých předešlých článcích v časopisu OB jste byli zvyklí číst reportáže psané z pohledu závodníka. V MTBO repre jsem od roku 2005 v této pozici nevynechal jedinou důležitou akci. Už jsem se skoro začínal stávat takovým inventářem, ale každá série jednou končí, a tak jsem se tentokrát světových závodů konaných v samém srdci Čech – na Brdském hřebeni v obci Řitka a jejím okolí – neúčastnil v roli závodníka, ale na pozici jednoho z pořadatelů. Proto i tento článek bude trochu jiný.

Světová elita v Řitce

Zatímco výsledky, mapy a další informace jste si jistě již dávno mohli prostudovat na internetu, zde bych rád popsal, co takováto akce obnáší z hlediska pořadatele a zejmé-na mapaře a stavitele tratí, což byla moje hlavní funkce. Ale i na ty výsledky dojde.

Něco málo z historieVše začalo v létě 2010, kdy desítkám bikerů po celém světě přišel mail od Michi Gigon, že se hledají pořadate-lé SP na rok 2012. Toho se chytil můj otec Zdeněk Laciga, jinak též zvaný Kamenáč. Ten si řekl, že by nebylo špatné do Česka zase po 5 letech (naposledy v roce 2007 bylo MS na Vysočině) dovést světovou špičku MTBO. Ještě než bylo pořadatelství přiděleno, provedli jsme výběr te-rénu. Zde to bylo snadné: navázali jsme na MTBO mapy z let 2007 a 2008 Jezírko a Rochota (také se zde před-loni konalo historicky poslední pěší MČR DT) a na severovýchod odsud naplánovali zmapovat prostor pro middle a štafety a na jihozápad pro long. Další na řadě byl termín: opět poměrně jasná volba využít víkend a následující svátek úterý 8. května. Zatím vše jako po másle, ale pak začala jednání s ČSOS a IOF a také první zádrhe-le. IOF si totiž za to, že „smíme“ pořádat SP (jako by těch pořadatelů měli přebytek), naúčtovala tzv. sanction fee ve výši 4000 €. To by bylo akceptovatelné v případě, že by za toto nabídla nějakou protislužbu třeba formou zajištění generálního sponzora, tak jak je to běžné v jiných sportech (téma IOF a její strategie jak zahubit o-sporty na me-zinárodní úrovni je sice zajímavé, leč patří

do jiného článku). Místo toho nám na naše námitky odpověděla, že je to přece Světový pohár, tak si můžeme napálit startovné jaké chceme a vše je v pořádku. Závodníci jsou bohatí a můžou si to dovolit. Bylo tedy potřeba nalézt možnosti, jak za-lepit díru v rozpočtu. Od začátku se počí-talo se spolupořádáním Českého poháru,

ovšem lukrativnější je nalákat hlavně cizin-ce, a tak přišel na řadu osvědčený fígl – vy-hlásit závody jako Evropský pohár dorostu, juniorů a veteránů. Oficiálně taková soutěž neexistuje, ale mnozí pořadatelé se již takto pravidelně několik let snaží nalákat cizince na své závody, takže to skoro vypadá, jako by existovala. Má to i jeden vedlejší pozitiv-ní efekt: dorostenci žádnou oficiální soutěž nemají, a tak se mohou alespoň tímto způ-sobem utkat v mezinárodní konkurenci

o tituly, i když jen fiktivní. Na konec ještě přišel Kamenáč s nápadem využít ten vol-ný úterek na závěr k uspořádání 4hodino-vého závodu dvojic, ale ne jak se jezdí ob-vykle na turistických mapách, nýbrž čistě na MTBO speciálce. Celý zmapovaný pro-stor totiž dosahoval úctyhodných 67 km2. A to je příběh o tom, jak se nám myšlenka

uspořádat malý „komorní“ závod pro 130 elitních závodníků rozrostla na 6ti denní akci pro 600 lidí s 9 závody či měřenými tréninky.

Přípravy vrcholíNa podzim 2011 probíhají mapařské práce a IOF nám také poslala mezi-národního advisora, Maďara Jankó Tamáse. Zpočátku k oboustranné spo-kojenosti. Terény se mu líbí, shromaž-diště (nebo jak se teď říká arény) také. Lehký problém máme s ubytováním. Věřte nebo ne, v okolí Prahy, a to ani na tak turisticky exponovaném místě jako jsou Brdy, neexistuje žádné vetší ubytovací zařízení. Bylo tedy nutné zamluvit veškeré penziony po okolí a ubytovat závodníky takto po jednotli-vých výpravách. Na jaře se pokračuje na mapách. Spoustu práce nám přidá-

vají lesáci, kteří se opravdu činí a paseky přibývají jako houby po dešti, ale horší je, že sjízdnost cest se doslova ze dne na den mění podle toho, kudy zrovna projel lakatoš s dřevem. I proto jsme poslední revize a na to napojené finální podoby tratí dodělávali na poslední chvíli. Prvotřídní kvalita map, všemi závodníky vyzdvihována, tak byla vykoupena některými pochybeními, hlavně organizačního rázu. Zkrátka nezbyl čas na vychytání a překontrolování všech detailů.

Český týmZatímco v mužích se po obměně, která proběhla v posledních letech, pro letošek nic nezměnilo, v ženách zůstala z loňského týmu pouze Renata Paulíčková. K ní se po mateřské pauze vrátila Hanka La Carbonara. Nově byl tým doplněn a především omlazen. Z juniorek přišla hned čtveřice dívek: Marie Březinová, Štěpánka Staňková, Magdalena Seifertová a Martina Lamichová. Dále sem byla zařazena také Markéta Kuchařová a právě ona ukázala na dubnových závodech WRE na Slovensku, že by mohla patřit k oporám českého týmu.



Příliš nám nepomohl ani onen advisor, kte-rý nám měl pomoci problémům předcházet. Místo svého rozumu ovšem používal přede-vším manuál IOF a bazíroval na věcech jako je na milimetr přesná velikost číslic na stoja-nech, či umístění kol při startu štafet podél či napříč, zatímco některých důležitějších věcí, jako že vede postup přes louku dle bulletinu zakázanou, si nevšiml. Tím nám víc problémů přidělal než pomohl vyřešit. Vzpomínáte na MS v Olomouci 2008? Jak tam chodili lidi z IOF po lese s pravítkem a měřili kameny a světliny, zda odpovída-jí standardům, zatímco o rok později byl v Maďarsku zmapovaný každý strom o prů-měru nad 30 cm? Letos je shodou okolností MS MTBO právě v Maďarsku, tak si asi také vezmu pravítko a přeměřím jim číslíčka…

A je tu finálePo všech peripetiích je v sobotu 6. května 9:30 vše připraveno pro odstartování první-ho závodníka na trať long. Terén je středně kopcovitý, rozdělen několika sice mělkými, zato bažinatými údolími do jakýchsi auto-nomních oblastí propojených navzájem páteřní sítí asfaltových cest. Základ trati tvořily delší postupy s výběrem delší objíž-děčky po dobré cestě, či kratší varianty po pomalejší, často i s nějakým krátkým přebě-hem. Muži měli zkrácený startovní interval na 2 minuty a na trati motýlka. Celkově byl závod i díky suchému počasí velice rychlý,

takže se vítězné časy pohybovaly lehce pod těmi směrnými. A jak to dopadlo? V mužích na nás Finové vytáhli žolíka jménem Sa-muel Pökälä. Loni ještě poměrně nevýrazný mladík přes zimu potrénoval a hned v prv-ním letošním závodě SP si připsal vítězství (navíc v krásném čase 100 minut rovných), když porazil i svého kolegu a úřadujícího mistra světa Samuli Saarelu. Ten jen o 4, resp. 9 vteřin udolal naše Jirku Hradila

s Frantou Bogarem na 3. a 4. místě. Top 10 uzavíral Martin Ševčík, zbylí tři Češi v druhé desítce. V ženách potvrdila finskou nadvlá-du Marika Hara. Druhé místo Rusky Cher-nykh také není překvapením, zato bronz pro Švédku Cecilii Thomasson bylo snad ještě větší překvapení než vítězství Pökäly. Z našich nejlépe na pěkném 9. místě Rena-ta. Výborně svou premiéru v reprezentaci zvládla Markéta a obsadila 11. příčku.

Marika Hara si jede pro stříbro na middlu

Mára Pospíšek a jeho ražení za jízdy

Samuel Pökälä v cíli longu sám nevěří svým očím, jakého dosáhl úspěchu.


V neděli se jel middle a byl to zcela odliš-ný závod. Kopcovitý terén s technickými sjezdy, místy hustou spletí pěšinek, byl extrémně náročný na koncentraci i fyzičku a technickou vybavenost závodníků. Také se na nás přijela podívat Česká televize, jejíž docela povedený 20minutový záznam je k shlédnutí na internetu. Závod byl ve-lice napínavý s nečekanou pointou. Obě hlavní kategorie totiž ovládl manželský pár Christine a Beat Schaffnerovi ze Švýcarska, v historii nevídaná věc. V mužích dobrou letošní formu potvrdil v sobotu pátý, tento-krát druhý Ital Luca Dallavalle. Třetí dojel vyrovnaně a hlavně rychle jedoucí Honza Svoboda, zatímco Mára Pospíšek naopak

špatně začal, avšak skvělou druhou po-lovinou vybojoval bramborovou pozici před Finem Niemim a dalším Čechem Hradilem. Takže tři naši na velké bed-ně. Franta Bogar jel také dobře, leč drob-né technické problémy ho odsunuly na 11. místo. Vojta Stránský s Martinem Ševčíkem uzavírali druhou desítku. V ženách Christi-ne Schaffner doprovodila na bednu Marika Hara a další Švýcarka Maja Rothweiler. Re-nata si pak o místečko polepšila na 8. pozici, naopak Markéta pohoršila na 14. (ale i tak

velmi pěkné). Ostatní děvčata pak stejně jako včera ve 3. a 4. desítce.

Závěr SP obstaraly smíšené štafety (3člen-né, aspoň jedna žena). Trochu problém nám činilo umístění shromaždiště upro-střed vesnice, na které nevedlo mnoho cest z lesa a do lesa, takže jsme s vedením tratí,

Světová elita long WE

Část trati Long žen mezi 3. a 9. kontrolou nabízela asi nejvíc variant postupů. Sice nemáme k dispozici postupy těch nejlepších, ale i tak je zde poměrně reprezen-tativní vzorek závodnic. Nejrychlejším časem na K4 se nakrátko do průběžného vedení dostává naše Renata Paulíčková. Postupy přes vesnici byly trochu výhod-nější hlavně díky snazší do-hledávce (i když třeba Ruska Repina zde ztrácí minutu

asfalt. Jsem rád, že se moje prognózy potvrdily a Michi Gigon s Markétou si zde připsaly velmi dobré časy. Překvapením pro mě je velmi dobrý čas Rena-ty s jejím postupem cik-cak, se kterým jsem moc nepočítal. Hanka Bajtošová sice zvolila o něco pomalejší objížděčku, ale alespoň se poučila a odjela od K8 správně. To bohužel neudělala všechna ostatní sledovaná děvčata včetně těch našich a byla z toho další ztráta.

zajetím do slepé ulice). Na K5 je severní varianta nejkratší a nejrychlejší. René s Markétou Kuchařovou na prostřední variantě ztrácejí jen nepatr-ně, zato ta jižní Štěpánky Staňkové byla alespoň o minutu pomalejší. K6 většina žen objíždí spodem kolem rybníčku, což byla jistota. Kratší varianty s přeběhem údolí však tentokrát vyšly časově takřka nastejno. Na K8 se

nejlépe jeví varianty zcela zleva (Renata) nebo zcela zprava (Rakous-ko-německé duo Gigon, Dannowski), jejíž modifikovanou a taktéž

rychlou verzi volí Markéta. Nejkratší postup Repiny byl již pomalejší, nejhůře však dopadá Slovenka Bajtošová

s českými dívkami Staňkovou a Březinovou, které volí oproti Renatě delší a kopcovatější příjezd

ke kontrole. Postup na K9 jsem jako stavitel schválně navrhnul tak, aby

bylo nejvýhodnější jet přímo kolem obory, i když větši-

nu děvčat to podle předpokladů

táhlo na


závěrečného pytlíku a diváckého úseku tro-chu bojovali, aby trať byla zajímavá jak pro závodní-ky, tak atraktivní pro diváky. Když už jsme u diváků, tak si musím trochu postěžovat. Na oba víkendové závody navazo-val odpoledne program České-ho poháru, takže ideální příleži-tost pro několik set bikerů přijet

o chvíli dřív a zafandit jak českým, tak světovým esům MTBO. Místo toho jste u koridorů narazili na pár, vesměs zahraničních,

diváků. Jak pěkně to koresponduje s tím, že všichni cizinci při odjezdu děkovali za pěk-né závody v krásných terénech na špičko-vých mapách, zatímco při hodnocení Čechů se jenom dozvíte, co všechno se nepovedlo a jak to bylo hrozné…

M T B O d o m á c í i s v ě t o v á s c é n aSvětová elita ME

Mapa middlu mužů. K1, K2 na rozehřátí. Na K3 si po-stupy přes vesnici Duk (Franta Bogar) s Vojtou přidávají vrstevnice a cca 30 vteřin. Na K4 je potřeba se proplést spletí pěšinek. Není ani tak důležité kudy, ale hlavně se udržet na mapě. To se výborně daří Makovi (Honza Svoboda) nejrychlejším mezičasem. Chytře a hlavně rychle daný problém „objíždí“ vesnicí Vojta. Naopak Mára s Finem Niemim ztrácí minu-tu, Pari pak dvě. K5 jednoduchá, jen Švýcar Oklé hledá kontrolu o hřebínek dřív. K6 je sjezd podél černolických skal, spíše než na volbě postupu záleží na technických dovednostech. To samé platí pro K8, kde Mára s Vojtou lehce ztrácí na dohledávce. K9 je lehký oříšek, jak ke kontrole. Nejrychlejší je nejpřímější se-

běh. Jediný na objížděčku jede Pari a ještě přejíždí odboč-ku – ztráta minuty. K11 bez větších rozdílů. K12 Duk sjíždí zbytečně dolů, Mak volí nevýhodnou přebíhačku a Pari hledá nevýraznou pěšinku. Všichni tři pak na ostatní ztrácí kolem půl min. K13 je jistější a nepatrně rychlejší horem. Postup na K14 stavitel Milan Jirásek několikrát měnil, nakonec se jezdilo výhradně spodem. Horem se vydal pouze Chláďa (Jiří Hradil) a ztratil přes minutu. Skvělým vrchařským výkonem si tu vybojoval stříbro Ital Dallavalle. K17 jede většina borců zprava, ale Chláďův postup zleva byl srovnatelný a Márova přebíhačka jen nepatrně po-malejší. K18 srovnatelné, na K19 bylo seběhnout zhruba o 45 vteřin rychlejší něž sjíždět okolo po pěšině. K20 opět srovnatelné.

Zatímco závodníci SP měli na počasí štěstí, Kryštof Bogar a další závodící v odpoledním programu se museli vypořádat s ošklivými přeháňkami



Už jsem se na to chtěla vykašlatMarkéta Kuchařová měla tak trochu smůlu. Několik let se marně pokoušela o nominaci do českého MTBO týmu, vždy jí však kousek chyběl. Možná i proto, že jí scházely zkušenosti z juniorských výběrů, které se začaly formovat až po roce 2006. Dnes je však všechno jinak. Nejen že v týmu je, ale patří i k jeho oporám a velkým nadějím pro MS v Maďarsku. Bylo proto nasnadě Markétu trochu vyzpovídat.

Letos došlo v ženské repre k velké obměně, díky které ses dostala do týmu i ty. Byl to od začátku tvůj cíl, nebo když už ta pozvánka přišla, tak ses rozhodla pořádně potrénovat?No já jsem si vlastně po několikaletém úsilí, kdy jsem se neúspěšně snažila nominovat, před letošní sezónou řekla, že už se na to vykašlu. Pak mi ale Albert (trenér reprezentace Jiří Vraný – pozn. red.) někdy v lednu poslal pozvánku, že by to se mnou zkusil, tak jsem do toho šla.V zimě jsem se zúčastnil pár hodin spinningu s rol-níky (ČZU Praha), kam jsi také chodila. Jak probí-hala tvoje zimní příprava?Kromě těch hodin s rolníky jsem se seznámila s jed-ním výborným trenérem (bývalý cyklokrosař Jarda Friede), ke kterému jsem chodila na další hodiny spin-ningu, celkem tak 3x týdně. A k tomu nějaké to posilo-vání, silnička a tak.Do nové sezóny sis také pořídila nové kolo, které se vyznačuje 29palcovými koly (normální rozměr je 26“). Jak se ti na něm jezdí?Hrozně mě baví. Jsem spíš silový jezdec, technicky na tom nejsem tak dobře. Tohle kolo je pro mě ideální, hodně mi pomáhá v terénu, kde projede všechno.Slyšel jsem, že ti vyhovují spíše lehčí terény, ale dobře jsi zajela i middle v Řitce, kde se sjížděla downhillová trať…Mně to nepřišlo až tak náročné. Byla tam spousta do-cela jezdivých pěšinek, ale fakt je, že mám radši jedno-dušší terény. Ve sjezdech se trochu bojím.To by ti mohlo Maďarsko vyhovovat. Jaké máš am-bice na MS, poté co jsi zažila úspěšný vstup do SP (11. a 14. místo) a stala ses týmovou dvojkou hned za René Paulíčkovou?Před startem longu jsem byla hodně nervózní, ale pak jsem se uklidnila. Hlavně abych nedělala chyby a do-cela mi to vyšlo. Po těch pěti letech, co jsem se snažila uspět, jsem si letos řekla, že mi vlastně o nic nejde, že to jen zkusím. Asi mi to psychicky pomohlo, jsem teď víc v klidu. Nad MS jsem zatím nepřemýšlela. Kdyby mi vyšlo něco do 6. místa, tak by to bylo super. Hlavně na longu, tam mám asi největší šanci, protože se můžu pořádně rozjet, na rozdíl od kratších disciplín. A ma-ďarské terény se mi líbí, ty by mi mohly sedět.Tak ti přeju, ať se ti to splní.

Radek [email protected]


Zpět k závodění: všechny 4 české štafety rozjížděly ženy, takže to sice opticky po prvním úseku nevypadalo nijak slavně, ale při bližším prozkoumání předávaly Rena-ta s Markétou hned za nejlepšími ženami Majou Rothweiler a Marikou Hara. Hanka s Maruškou však nabraly již větší ztrátu. Většina týmů si svého nejlepšího borce ne-chává na 3. úsek, takže skutečné pořadí ob-vykle vykrystalizuje po druhém úseku. Tam skvěle zajeli naši Franta a Martin, předjeli všechny ženy na tomto úseku a dojeli Švý-cara Oklého, se kterým předávali s lehkým náskokem před Finem Saarelou. Ten však předával finské raketě jménem Pökälä, kte-rý využil kratší farsty v úvodu, dostal se do čela a tam si v klidu dojel až do cíle. Naopak Mára v českém Béčku začínal delší farstou, ostatní mu cukli a i když se snažil sebevíc, na lepší než 4. místo to stejně jako při mid-dlu nestačilo. Obrovské drama se rozpou-talo o stříbrnou pozici. Jirka Hradil většinu závodu jel se Švýcarem Schaffnerem. Byl to velký boj, nakonec Jirka využil svých silničářských schopností a 200 m před

sběrkou nastoupil, na což Beat Schaffner nedokázal reagovat, a dojel české štafetě pro krásné 2. místo. Slušný vklad pro ob-hajobu celkového prvenství v SP v soutěži štafet. Za Ruskem a FIN B dojelo CZE C na 7. místě neredukovaně (velice dobré výkony Lauermana a Svobody), zato CZE D se dále trápilo, když Vojta Stránský měl technické problémy a hodně se propadl.

A ještě něco navícJak už jsem psal v úvodním odstavci, nezávo-dilo se jen o světové body. Celý program od-startoval již ve čtvrtek oficiálním měřeným tréninkem, který se zároveň započítával do hodnocení Pražské MTBO ligy. V pátek ná-sledoval model pro účastníky SP. O víkendu byl vždy odpoledne závod ČP a Evropského poháru dorostenců a veteránů (kterých ze zahraničí dojelo poměrně dost) na stejných mapách a pro elitu i tratích, jako dopolední SP. Závody bohužel trochu ovlivnilo počasí. Zatímco dopoledne bylo vždy hezky, od-poledne se zhruba přesně hodinu po star-tu přihnal déšť, který zajisté ovlivnil nejen

výsledky, ale bohužel i bezpečnost v ne-dělních sjezdech. Na to doplatil Vítek Kasal z Jihlavy, který po pádu skončil v nemocni-ci. Tímto bych mu za celý pořadatelský tým chtěl popřát brzké uzdravení a připojuji po-děkování Petru Vankovi a Majdě Ticháčkové za obětování svého výkonu ve prospěch zraněného. V pondělí po závodu štafet ná-sledoval opět Evropský pohár a Pražská liga a celý program zakončil onen úterní 4hodi-nový závod dvojic na zřejmě největší MTBO mapě na světě pojmenované jak jinak, než Super Brdy.

ZávěremKdyby se mě teď někdo zeptal, jestli bych do toho šel znova, tak bych odpověděl že ne. Půl roku příprav (tedy v mém případě), dva týdny 120% nasazení a stresu. K tomu IOF, která vám tak akorát hází klacky pod nohy. A ať se snažíte sebevíc, stejně se vždycky někde něco pokazí a zkazí náladu vám, v horším případě i závodníkům. Ale nakonec jak znám sebe i Kamenáče, za rok za dva zas s něčím přijdeme…


Pokud jde o hodnocení české účasti, tak takto to viděl šéftrenér Jirka „Albert“ Vraný:Long:

Pro 4 z 6 holek premiéra v repre dospělých ve velkém závoděPro Jardu Rygla (16. místo) naopak podle jeho slov závod v repre kariéře poslední Tratě jezdivé, holky si trochu stěžovaly, že to měly hodně po velkých cestách (pozn. stavitele: kdybych je zatáhnul do těch těžařských průseků, tak by byly za každý kus asfaltu vděčný…).Trochu nás rozhodil motýlek (pozn. red.: Albert se v pá-tek zaseknul v zácpě a přijel pozdě na mítink trenérů, kde se to řešilo). Nejvíc to asi rozhodilo Pariho (Martin Ševčík), který začal přemýšlet, co udělal za chybu, když ho dojel jakýsi Polák o 6 minut.

Middle:

V penzionu byla do 4 do rána svatba, takže se většina lidí moc nevyspala.Nejvíc to asi bylo vidět na Makovi (Honza Svoboda), kterému to ale kupodivu pomohlo k medaili.Trať si tentokrát pochvalovali všichni a opět nebyly žádné námitky proti kvalitě mapy.Celkem smůlu měl Duk (František Bogar), který hned na začátku rozbil přehazovačku a celý závod tak jel s provi-zorní opravou. Bez toho by to nejspíš bylo na medaili.

Štafle:

Super dlouhý divácký úsek – škoda, že nebyli diváci. Ale bylo parádně vidět, jak na tom kdo je, a závodníky prakticky nešlo přehlédnout.Vojta měl celkem komplikovaný defekt – praskl mu drát a propíchnul mu ještě navíc plášť. Než to opravil, měli jsme celkem strach, jestli se mu něco nestalo.

A já dodám: sice to tentokrát nikomu na zlato neulítlo, ale i tak jsou dva bronzy a stříbro ukázkou stabilní přísluš-nosti ke světové špičce.

Všechny české štafety rozjížděly ženy a svými sta-tečnými výkony položily základ pěkným výsledkům.

Vyhlášení štafet završilo celý program Světového Poháru.

Vojto, představ prosím krátce Váš oddíl a orienťák v okolí Chrastavy. Orientační klub Chrastava vznikl 17. 1. 1995, kdy se 24 orienťáků s krédem „Běháme v dobré partě pro radost“ dohodlo na založení nového klubu. Zakládajícími čle-ny byli převážně bývalí členové TJ Slavia TU Liberec, kde zůsta-la výkonnostní špička. Klub se postupně rozrůstal až do sou-časného stavu 80 členů všech věkových kategorií. Letos se nám po dlouhé době podařil ná-bor orientačního potěru a mohli jsme tak zaregistrovat 16 nových nadějí. Konkurence zájmových kroužků je velká (kolová, zápas, turistika, hasiči, stolní tenis…), a tak jsme rádi za každého mla-dého sportovce. Přestože většina z nás sportuje víceméně rekre-ačně, vyrostlo v našem oddíle několik úspěšných závodníků – Michal Horáček, Ondra Horáček, v posledních letech Jana Valešo-vá a Pavel Hradec (to jsou vlastní odchovanci), trvale dobré výko-ny podává Kateřina Kašková (a to i v LOB), v MTBO se dlouhodobě daří Jaroslavu Polákovi.Každý rok uspořádá OK Chras-tava dva závody, na jaře meziná-rodní závod SAXBO a na podzim Chrastavský pohárek. Pro tyto akce vydáváme vlastní mapy, letos již patnáctou. V minulosti jsme mapovali vlastními silami, nyní využíváme dovednosti profesionálních mapařů.

Kvůli Saxbu tento rozhovor vlastně vzniká – je to Vaše tradiční akce, hojně navště-vovaná i z jiných oblastí. Kdy jste začali s němec-kými orientačními běžci spolupracovat?

SAXBO, neboli česko-saské dny OB, jsou dvou- až třídenní zá-vody připravené ve spolupráci s německými kluby z SG Zittau Süd (ZIS) a HSG Turbine Zittau (ZIT). Pravidelně se jich účastní až 1000 běžců z celé Česka, Ně-mecka a Polska.Letos chystáme již jubilejní 20. ročník. V prvních letech se ujala organizace za českou stranu TJ Slavia TU Liberec, v roce 1995 pak už ve spolupráci s nově za-loženým chrastavským klubem. Od roku 1996 je již výhradním pořadatelem OK Chrastava. Hlavními partnery z německé strany jsou Volker Ender (ZIT), Thomas Wagner a Peter Kudraß (oba ZIS). Od nás se pak v minu-losti nejvíce angažovali Horáčko-vi, později Kaškovi a Vokálovi.Z těch dvaceti ročníků bych vypíchl dva přelomové. V roce 1999 proběhl v České republice v rámci Saxba první závod se SportIdentem pro všechny ka-tegorie, za což vděčíme přede-vším Mirku Horáčkovi, a v roce 2006 se nám podařilo uspořádat poprvé opravdu přeshraniční orienťák, kdy se v průběhu zá-vodu několikrát překračovala státní hranice mezi ČR a Němec-kem.Na nějaké dotace a granty z fi-nancí EU jsme rezignovali po pokusu s programem Phare. Naše naivita a nezkušenost ruku v ruce s neochotou úředníků po-radit a pomoci nás nakonec stála hodně nervů a z finančního hle-diska nepřinesla prakticky žád-né výhody.

Bylo to pro někoho z pořa-datelského týmu přínosem i na jiném než sportovním poli?

Díky Saxbu se podařilo vytvořit velice vřelé vztahy mezi němec-kými a českými pořadateli. Ně-kteří z Žitaváků se naučili docela obstojně česky a my si také tré-nujeme naše dovednosti cizích jazyků. Mně osobně dodalo po-řádání závodů hodně zkušenos-tí v oblasti jednání na úřadech a podobných institucích.

Fandíte klasice, v horských terénech Lužických hor jsou někdy obě etapy pěkně výživné...Dokud budeme mít vhodné teré-ny, kvalitní mapy a souhlasy ma-jitelů a CHKO, budeme se snažit stavět klasické tratě. V dnešní době klasik ubývá, menší oddí-ly postaví raději middle, proto je nutné nějaké klasické závody za-chovat. Za dobu, co závody po-řádáme, jsme snad vytvořili kva-litní stavitelský tým. Usilujeme o orientačně náročné tratě, což je mnoha závodníky hodnoceno kladně. Bohužel je to někdy i tro-chu na úkor směrných časů. V posledních letech jsou čím dál náročnější jednání na Správě CHKO Lužické hory, která nám nedovolí využít nejkrásnější skalní oblasti. Závidíme Žitavá-kům, že takové problémy řešit nemusí a tamní úředníci je bez problémů pustí i do špičkových terénů na chráněných územích. Přitom jsou to jedny hory, jen rozdělené státní hranicí.

Co říkáte na změny v obvyk-lých termínech svazového kalendáře? Změna kalendáře nás hodně ne-příjemně překvapila. Pro SAXBO z toho neplynou vůbec žádná pozitiva, spíše naopak. Termín Saxba musíme vždy včas sladit

s naší i německou termínovkou, což je hodně náročné, a někdy máme problémy najít na tradič-ní termín okolo začátku května volný víkend. Letošní SAXBO bylo naplánováno na 5.–6. květ-na, kdy podle původně vypsa-ných výběrových řízení na po-řádání CŽ a ZŽ mělo být volno. Tento termín jsme měli schvále-ný i na CHKO Lužické hory. To, že se v původním volném ter-mínu objevil hradecký ZŽ, jsme zjistili dost pozdě. Museli jsme narychlo vybrat nový víkend, který by vyhovoval jak české, tak i německé termínovce. A ani na správě CHKO z nás neměli radost. Tak snad nám alespoň vyjde počasí.

Saxbo bývá vždy pořadatel-sky velice dobře zvládnutá akce, ucházíte se v příštích letech i o nějaký celostátní žebříček nebo mistrovství?Děkujeme za pochvalu. Chceme stále držet model jednoho vel-kého a jednoho malého závodu za rok a tradici Saxba chceme bezpodmínečně zachovat. Jedi-ná možnost, jak uspořádat celo-státní závod, je tedy připravit ho v rámci Saxba. O to jsme se po-kusili už v roce 2006, kdy jsme měli přichystané krásné mapy v nových skalnatých terénech. Bohužel tehdy ve výběrovém ří-zení dostal přednost někdo jiný. Do budoucna vidím problémy v nedostatku zcela neoběha-ných prostorů, proto v nejbližší době přihlášku do výběrového řízení na celostátní závody ne-plánujeme.

Díky za rozhovor a přeju hodně pořadatelských i tre-nérských úspěchů!

Jarmila Němečková[email protected]

Foto: Bára LankašováČesko-saské dny OB 2012

Vítejte u nového seriálu o projektech přeshraniční spolupráce, jehož první díl bude věnován akcím na samém severu naší země. O Saxbu, závodech na českoněmecké hranici, jsem si povídala s Vojtou Vokálem.


p ř e s h r a n i c i

Roberte, představ prosím krátce projekt přeshraniční spolupráce Haná Orientee-ring Festival a tým, který ho zajišťuje. Myšlenka projektu přeshranič-ní spolupráce mezi českými a polskými orientačními běžci z Euroregionu Praděd se zrodila v loňském roce – konkrétně při návštěvě závodů, pořádaných havířovským oddílem v polském městě Bielsko–Biala. Teprve tam jsem si uvědomil, jak veliký po-tenciál je ve spolupráci obou zemí. V této oblasti už totiž dlou-ho funguje tzv. Euroliga, kde se pravidelně potkávají běžci z obou stran hranice, což je výhodné jak pro ně, tak pro pořadatele. Z obyčejného „oblasťáku“ se stá-vá závod o úroveň vyšší, s větší konkurencí a také pochopitelně s větším počtem účastníků. To zpětně umožňuje pořadatelům investovat více peněz do kvality závodů a především do nových map. Zvláště v Hanácké oblasti je tento efekt velice žádaný, protože mnohé oddíly z ekonomických důvodů nejezdí na závody do pohraničí – náklady na cestovné jsou pro ně příliš vysoké. Stejně tak závodníci z Polska vítají závo-dy v krásných českých terénech, které mají doslova „za humny“. K těmto „pragmatickým“ úva-hám se samozřejmě přidal můj vřelý vztah k tomuto krásnému koutu naší země a nápad byl na světě.

Haná Orienteering Festival je zbrusu nová akce – kdy jste začali s polskými orien-tačními běžci spolupraco-vat a kolik času to zabralo? S Poláky mám už spoustu společ-ných zážitků, teď si uvědomuju, že jeden z mých vůbec prvních závodů se uskutečnil v Sovích Horách před dobrými 40 lety… Pravidelně s nimi spolupracu-ji na Silva O‘campu, kam jezdí výborní dorostenci z Varšavy, Wroclawi a v poslední době také z menších oddílů u hranic – na-příklad ze Zdzieszowic či Nysy. Velkou pomoc nám při rozjez-du Haná Orienteering Festivalu prokázal Darek Pachnik z Ori-entparku Boleslawiec, který si vzal pod svá křídla propagaci HOF v Polsku a zasloužil se také o zařazení závodu do Euroligy. Vlastní žádost o spolufinancová-ní z Operačního programu pří-hraniční spolupráce jsme zpra-covávali v oddílovém kolektivu. Nebyla zase až tak složitá, už jsme v minulosti bojovali se slo-žitějšími granty, vypisovanými přímo Evropskou Unií. Jenom angličtinu jsme vyměnili za pol-štinu – v tomto bodu jsme měli jedinečnou oporu v Tomáši No-votném ze Zlatých Hor, který je nejen dobrý orientační běžec, ale i znalec místních podmínek, hovořící plynně polsky.

Dopadly tyto nové více-denní závody podle Vašich

představ, může se Morava a Slezsko těšit na další?Zpočátku jsme měli o osud celé akce trochu obavy, pro-tože dva dny před uzávěrkou přihlášek jsme měli 90 přihlá-šených závodníků. Nakonec jich bylo 450 na celé 3denní, v sobotu běželo dokonce 650 závodníků. Takže naše úsilí se nakonec vyplatilo, jsem spoko-jený. Díky spolupráci s Eurore-gionem Praděd jsme akci pojali nejen jako klasické třídenní závody, ale jako skutečný festi-val. Součástí závodů byly i do-provodné akce jako například utkání mládeže Euroregionu Praděd, závody vozíčkářů, zá-vody v trailO, seminář trenérů a rozhodčích z Polska a ČR, promítání dokumentů z histo-rie OB, tréninky a celá řada dal-ších aktivit. Areál Bohemaland žil „orienťáckým“ životem po 5 dní a myslím si, že se nikdo ne-nudil. Dalším specifikem této akce byla například skuteč-nost, že všechny závody (jeden v Polsku a dva v ČR) byly na nových mapách a v nových te-rénech, nezanedbatelná je také skutečnost ,že to byly historic-ky nejlevnější závody v novo-dobé historii OB. Možná i to byl důvod, proč jsme nakonec přilákali tolik polských závod-níků. Jsem přesvědčený, že jsme nastartovali novou spolu-práci v této příhraniční oblasti a nebojím se ani o budouc-

nost. Příští rok pořádá oddíl ze Zlatých Hor závody ŽB Morava a na společném semináři jsme už projednávali možnosti zařa-zení těchto závodů do polské-ho celostátního žebříčku – to bychom pak mohli uvítat na začátku června 2013 ve Zlatých Horách více než tisícovku zá-vodníků!

Jste i pořadateli jednoho z tradičních Silva O‘campů ve Vidnavě, letos je opět vyprodáno po 14 dnech. Kolik národností se sejde na tomto táboře letos?Silva O‘camp 2013 je další vý-zvou. Není lehké každý rok zvyšovat kvalitu této akce, není lehké vymýšlet nová překvapení a nové aktivity. Doposud se nám to však da-řilo a nebojím se, že by tomu mělo být letos jinak. Poprvé v historii campu budou převa-žovat zahraniční účastníci nad „tuzemskou klientelou“. Zájem o camp ze strany zahraničních oddílů je tak veliký, že ani zda-leka se nedostalo na všechny. V letošním roce si mohou děti z Čech a Moravy kromě ori-enťáckých zážitků vyzkoušet svou angličtinu při konverzaci s vrstevníky z Polska, Bulhar-ska, Číny, Španělska, Izraele a Japonska.

Držím palce, díky za rozho-vor!

Jarmila Němečková[email protected]á Orienteering

Festival 2012S Robertem Brkem Zdráhalem jsme si psali o Haná Orienteering Festivalu rozkročeným přes česko-polské pomezí.

Česko-německá prezentace SAXBO 2012

p ř e s h r a n i c i




První letošní šampionát si vzali na paškál pořadatelé z VŠTJ Stavební fakulty Praha a i přes to, že se noční mistrovské tituly rozdávaly na prahu matičky Prahy, nejednalo se o žádnou příměstskou džungli. Jak už u nočních závodů bývá zvykem, velkou roli sehrála porce štěstí, která byla pro letošní rok podtržená absencí reflexních pásků na kontrolách. Takže o zábavu rozhodně nebyla nouze…

Mistrovství ČR v nočním OB, Praha-Lipence, 21. dubna 2012

Návrat ke kořenům Ondřej Švirá[email protected]

Foto: Jana Valešová

Reflex – nejlepší přítel člověka?Stejně jako loni, kdy se brněnští pořadate-lé rozhodli „obohatit“ noční závod o hro-madný start, došlo i letos k zajímavému rozhodnutí – ochudit kontroly o reflexní štítky, které se po-užívaly již řadu let. „Před závodem jsem si říkal, že je divné běžet nočák bez re-flexů, ale s odstupem času po závodě jsem si uvědomil, že to tak špatné nebylo. V tomto typu terénu šlo kont-roly najít podle mapy i bez reflexů a možná ještě více to prověřilo schopnosti závodníků být precizní s mapou,“ okomentoval absenci reflexů Pavel Kubát. Dle mého názoru však při nočáku bez reflexů záleží daleko více na startovním čase a na porci náhody. Pokud trať obsahuje reflexy, kontrola se dá v poho-dě nasvítit i v případě, že si ji neťuknete na první pokus. Pokud v lese odrazky nejsou, při neúspěšné dohle-dávce mnohem více záleží na tom, zda zrovna potkáte něko-ho, kdo kontrolu razí nebo z ní odbíhá. Star-tujete-li ke konci star-tovního pole, nikoho takového už v lese ne-máte a můžete chodit

jako pešek okolo, aniž byste kontrolu zahlédli.Stavitel tratí Karel Nitsch se rozhodl využít roz-dělovací metody („phi-loop“) s výměnou mapy. Varianty rozdělovací me-tody byly do startovního pole H21 nalosovány náhodně v OCADu. Zá-vodník tak neměl jisto-tu, jestli mají závodníci startující před ním či po něm stejnou či jinou va-riantu trati. Svažitý, dob-ře průběžný terén plný hlubokých údolí doplně-ný hustou sítí cest dával jasně tušit, že se bude rozhodovat především ve fyzickém nasazení. Takže nebylo divu, že v hlavní mužské katego-rii dělila 4.–10. místo ne-celá minutu a půl.

Beťák rankoholikemObhájce loňského titulu Jan Procházka, který do-poledne cestoval z Brna do Prahy, se na odpočí-vadle v Třebíči rozhodl, že si půjde trochu pro-táhnout pérka. Výsledek byl ten, že na nočák do-razil s vítězným věncem oblastního přeborníka na krátké trati. Ovšem ani to ho nějak neovlivni-lo a naprosto suverénně si dokázal osvojit další zlaté těžítko z nočního mistrovství. „Snažil jsem se jít na jistotu a vyvaro-vat se větších chyb. Celou trať jsem měl plán, ale někdy se mi ho nepoda-řilo dodržet. Když jsem

Vlastňák Edy Šmehlíka Jak to „Zabiják“ zabilA pro cenu pro největšího smolaře zá-vodu si přichází… Eda Šmehlík!Závod jsem rozběhl poměrně zostra - kon-troly mi přišly relativně jednoduché a tušil jsem, že bude rozhodovat hlavně nasaze-ní. V průběhu závodu jsem se musel ně-kolikrát sám brzdit, protože jsem cítil, že bych nastavené tempo nemusel vydržet až do konce. Tušil jsem, že jdu dobře, protože když jsem doběhl na výměnu mapy, viselo tam ještě asi 5 map borců, kteří startovali přede mnou. Když jsem podruhé doběhl na uzlovku a do cíle zbývalo jen několik delších postupů, síly začaly rapidně ubývat. Věděl jsem, že se blíží konec a pokusil se ještě pořádně ždímnout. Poslední delší po-stup na louku před cílem jsem už opravdu klopýtal a orientaci si zjednodušoval jak jen to šlo – jen hrubý směr, odhad výšky a trefit velkou cestu, která vede kolmo na cílovou louku. Měl jsem radost, jak se kontrola číslo 26 přede mnou sama objevi-la. Zbývala tedy už jen jedna a pak hurá na sběrku. Jelikož jsem už měl hvězdičky před očima a kyslíku na přemýšlení se ne-dostávalo, nabral jsem velmi hrubý směr a doufal, že kontrola v jámě sama vyskočí tak pěkně jako ta předchozí. To se bohu-žel nekonalo a já po chvíli doběhl až na nějakou otevřenější plochu. Zastavím se, zírám do mapy a pokouším se z té změti žluté, bílé a zelené barvy pod ostrým pa-prskem svého nového světla a proudem kapajícího potu vyčíst, kde bych asi tak mohl být. Situaci jsem bohužel vyhodno-til špatně a pokračuji ještě dál směrem od místa, kde byla kontrola schovaná. Chvíli češu v místě, kde se domnívám, že by měla být a pak rezignovaně nabírám směr jih a snažím se nalézt na cestě na kraji louky. Mám pocit, že jsem u levého průseku a tak nabírám do plachet nový směr a pokouším se jámu trefit. Tentokrát jsem ji podle GPS o kousek minul z jižního směru. Po další chvíli marného pobíhání kolem hustníčků

vymýšlím nové řešení. Zkouším zamířit na sever, dávám se na hrázce směrem doleva a mám v plánu naběhnout jámu přesně od jednoho z výrazných stromů, které jsou na kraji paseky kousek od kontroly. Bohužel ani to se nepodaří, jelikož strom zaměňuji za jeden z větších keřů a hledám tak kon-trolu asi o 30m západněji. V okolí pobíhá několik lidí, podle slovníku to vypadá, že jsou v podobné situaci jako já. Ptám se na svůj kód a někdo mi odpovídá, že „je tam nahoře“. Přesunuji se tedy podle doporuče-ní asi o dva výškové metry výš a češu dál. V zoufalosti mě nenapadne lepšího řešení, než se znovu pokusit trefit kontrolu z horní cesty – tentokrát běžím až na dohled kři-žovatky, kterou jsem k louce asi před pěti minutami přibíhal. Rezignovaně volím po-měrně jednoduché řešení, nabíhám do té části paseky, kde se domnívám, že je asi její polovina, a snažím se držet ve směru kontroly. Překvapivě ji ale tentokrát trefu-ji a konečně se s pocitem dobře odvedené práce a tentokrát už v klidu a na jistotu v jasně nejrychlejším mezičase přesunuji na sběrku a následně do cíle. Postup, na kterém bylo dosaženo nejlepšího mezičasu 19 sekund, jsem absolvoval za neuvěřitel-ných 5:45 a propadl se z průběžného dru-hého místa na páté. Je škoda, že mě v da-nou chvíli ani jednou nenapadlo pokusit se jámu naběhnout opět od kontroly číslo 26, protože podle mezičasů tento postup mno-ha borcům problémy nedělal.

GPS – Jan Procházkamodrá – Jan Šedivý

červená – Pavel Kubátfialová – Jan Mrázek



například narazil na novou cestu (2. kontrola), nenašel rozhraní porostů (4. kontrola) anebo se spustil po vedlejším průseku (12. kontrola). Přesto jsem udělal do 2 minut chyb, což je slušné.“ A slušný byl taky fakt, že porazil druhého Jana Šedivého o více než pět minut. Šéďa hodnotil svůj výkon těmito slovy: „Ze závodu mám smíšené pocity… Chtěl jsem jít hlavně bez chyby, protože mi nočáky moc nejdou. Bohužel jsem už na začátku do-běhl Udra (Tomáš Udržal) které-mu jsem sice několikrát utekl, ale vždy mě po chybě doběhl, což mě dost demoralizovalo.“ Velice na-pínavý souboj se odehrál o třetí příčku. Skvěle běžící Eda Šmeh-lík bohužel nedokázal ustát zá-věr trati a na předposlední kont-role udělal téměř pětiminutovou chybu (viz Vlastňák). „Trať byla pěkně postavená, kontroly fé-rové, dost zajímavých voleb po-stupů. Velmi se mi zamlouvala i absence reflexů – byl bych pro zavedení tohoto trendu i v dal-ších letech. Jediné, co si podle mě stavitel mohl odpustit, byla ta závěrečná pasáž v nejasných semi-openech, kde taky záleže-lo na náhodě, jestli tam člověk zrovna měl lidi z jiných katego-rií.“ O třetí flek si to tedy rozdali

Jan Mrázek s Pavlem Kubátem. Mrazák běžel vyrovnaný závod až do 22. kontroly, kde se dopus-til více než 2,5 minutové chyby a pustil před sebe Pavla Kubáta, který se snažil dohnat nepove-dený úvod trati. „Běželo se mi

nádherně a za půlkou jsem do-běhl Davida Procházku, kterému systém nalosoval stejnou farstu jako mně. Pak ale přišla uzlovka, kterou jsme pokaždé přes minutu hledali, pár (z mapy nevinných) údolíček, kde jsem se skoro za-

bil a závěr na buzolu,“ hodnotil závod Mrázek, který nakonec nedokázal uhájit třetí pozici a z nočáku si odvezl bramboru. Pavel Kubát se tedy hned při svém prvním startu mezi muži dokázal rychle rozkoukat a s té-měř šestiminutovou ztrátou na nejrychlejšího Jana Procházku doběhnul pro svojí první dospě-láckou medaili (viz Kubátíkovo bronzové tažení). Ve značně prořídlé kategorii žen se od 6. kontroly dostala do čela Adél-ka Indráková, která i přes mo-hutný závěrečný nápor doká-zala uhájit vítězství o 4 vteřiny před noční královnou Zuzkou Jedličkovou. Třetí Ivča Duchová ztratila na vítězku 2:19.

Solidní otvírák sezónySkomírající noční šampionát sliboval pro letošek návrat ke kořenům (nepřítomnost reflexů, intervalový start po 3 minutách) a troufám si tvrdit, že se mu to i povedlo. Jen je smutné, že i přes výhodnou polohu závo-du se na startovní čáru postavil stejně malý počet lidí, jako kaž-doročně. Je tedy pravda, že pří-liš nezáleží na tom, kde se noční šampionát koná. Bez ohledu na místo konání se stejně budou nočáků účastnit ti samí běžci.

Kubátíkovo bronzové tažení Na startu si připadám jako na nějakém větším tréninku. Pár světel kolem, ale nic víc. Opravdu se necítím, jako bych byl na mistrovství ČR. Začátek závodu chci jít velmi opatrně, protože kontroly bez reflexů budí respekt. Na 1. i 2. kontrolu se mi to daří dobře. Dokonce i tempo se mi daří držet poměrně slušné. Bohu-žel hned na 3. kontrolu vůbec nehlídám busolu a nabíhám do špatného údolí, další vteřinky pak ztrácím ještě při dohledávce kontroly, kdy ji nevidím. Na čtyřku nedokážu rozeznat rozhraní porostu, které mě má ke kontrole dovést a lampión tak dohledá-vám o něco více vpravo. Dohromady s trojkou tak ztrácím kolem 3 minut (špatný začátek závodu, ale neházím flintu do žita a bě-žím dál). Kontroly 5—9 bez problému, nijak záludné postupy. Desítka, dlouhý postup, snažím se najít nějakou volbu kolem hlubokého údolí, protože chci pošetřit síly do závěru závodu, ale nakonec se mi zdá, že obíhačka by byla ztrátová. V půlce po-stupu však postup kosmeticky upravuji a to je chyba. Vyběhnutí na průsek místo pokračování po cestě určitě nebylo výhodnější. Kontroly 11—13 patří do série lehčích postupů. Stačí si pohlídat směr a důležité objekty. Celá rozdělovací metoda se mi daří pro-běhnout bez většího zaváhání, pouze v některých hustníkových pasážích mám problém s dohledávkou – např. na 14. kontrolu (Pavel má opačnou verzi motýlka, než je na přiložené mapě – pozn. red.). Kontroly 23—cíl se snažím trochu vystupňovat tem-po. Dohledávky jsou také vcelku v pohodě. Po doběhu do cíle si říkám, že to nebyl moc dobrý závod, chyby na začátky byly dost velké. Po vyčtení čipu jsem dost překvapený, že můj čas není tak špatný a to, že z toho nakonec vzešla moje první mužská medaile, byla jen sladká třešnička na dortu.

Trail-o kvíz řešení ze str. 4



Setkání s opačným pólemPrvní letošní české závody nás přivedly pod Kunětickou horu, do prostředí stojícího na opačném konci společenského žebříčku sportů – na golfové hřiště. Terén podobný dunám je z hlediska trai-lu velmi zajímavý, o to víc, že díky moderním technologiím (lasers-can) může být takový otevřený terén zmapován s téměř absolutní přesností. Navíc je kolem celého hřiště asfaltový chodník, na němž se vozíčkáři pohybovali rychleji než „choďáci“.Díky zkušenému staviteli (Tomáš Leštínský, DOB), dokonalé mapě a dobré viditelnosti i na velké vzdálenosti se tento závod zařadil na absolutní špičku závodů, které se u nás konaly. I díky tomu zde byl poprvé u nás k vi-dění odběhnutý „čistý“ závod (bez chyby).

Kristianstad s novými pravidlyNáš obvyklý zájezd do Kristianstadu se tentokrát konečně vydařil i z výsledkového hlediska. Úvodní nočák se hodně povedl vozíčkáři Bohuslavu Hůlkovi (KVP) a díky drobnému propadu ostatních vytvořil asi nepřekonatelný rekord našeho rankingu (1,193). V sobotu se naopak podařilo jít čis-tý závod mně a obsadit tak naše doposud nejlepší umístění (5.). Ale hned v neděli mě o jednu příčku překonala moje žena Len-ka. Já i Pavel Dudík (JPV) jsme měli shod-

ně jednu chybu, ale rozdíl v čase na dvou časovkách (13 vs. 139 s) nás ve výsledcích „rozhodil“ o 14 míst (7. vs. 21.). Zajímavostí je, že kdyby se v neděli počítal závod klubů, vyhrálo by ho mezi skandinávskou elitou MFP!V sobotu mi k dobrému výsledku pomohla novinka v pravidlech, kterou od letoška ve Skandinávii zkoušejí. Podle současných me-zinárodních pravidel je výsledek závodníka dán v první řadě počtem bodů za správně vyřešené problémy ze závodní trati a z ča-sových kontrol a druhým kritériem je čas na časových kontrolách (navýšený o pe-nalizaci za špatné odpovědi). Za chybu na časovce je tedy závodník potrestán vlastně

dvakrát – ztrátou bodu a ča-sovou penalizací. V novém systému se body z časovek se vůbec nepočítají. O pořadí závodníků tedy rozhodují jen body „z lesa“ a čas z časovek (včetně penalizace).Novinka přináší změnu v pří-stupu k řešení časovek. Při stávajících pravidlech je na časovce podstatně důležitější správná odpověď než dosa-žený čas a je tedy dobré ra-ději o něco déle přemýšlet, ale odpovědět správně. Nový systém asi povede závodní-ky k snaze riskovat a odpovídat rychleji.

Ostře nabité mistrovstvíTýden po Kristianstadu pořádal oddíl JPV v bývalém muničním skladu ve Skřípově

Mezinárodní MČR. Nespornou výhodou prostoru byl dostatek velmi dobře sjízdných asfaltových cest a také fakt, že pořadatelé mohli roznést kontroly den před závodem a prostor skladu zamknout, takže nehrozilo nebezpečí, že některé kontroly přes víkend zmizí.Letos byl poprvé vyzkoušen dvoudenní model MMČR na klasice a závod to učinilo výrazně zajímavějším. První etapa byla zá-roveň testem nového modelu závodu, kte-rý se už nějaký čas zkouší ve Skandinávii a který bychom mohli nazvat „A-Z kvíz“. Na každé kontrole je jen jeden lampion a závodník tedy volí pouze odpověďmi „A“ (lampion je správně) a „Z“ (lampion

je špatně). Jako odpočinek mezi oběma etapami si závodníci mís-to spánku užívali další tři hodiny v lese na nočním závodě. Posled-ním ze čtyřlístku závodů bylo MMČR v trailové obdobě sprintu, disciplíně TempO (závod složený pouze z časovek). Tady suverén-ně vyhrál Tomáš Leštínský, mi-lým překvapením byla stříbrná medaile Dušana Vystavěla (že by i naše generalita přicházela trailu na kloub?) a páté místo juniora Antonína Forsta (MFP).

Falun a Tentsmuir čekajíZ pohledu blížících se velkých mezinárod-ních akcí se naše příprava docela vydařila. Nezbývá než doufat, že jsme si nevybrali všechno štěstíčko a nějaké nám do švéd-ského Falunu a skotského Tentsmuiru ještě zbylo.

Libor Forst [email protected]

Foto: Bohuslav Hůlka, Tomáš LeštínskýJaro spěje k EvropěLetošní trailové jaro je neobvykle nabité. Obě hlavní mezinárodní akce, ETOC i WTOC, proběhnou už v květnu a červnu, čemuž odpovídá i intenzita příprav. Česká reprezentace vyjela na tradiční závody do švédského Kristianstadu a u nás se rozběhl pěti závody Český pohár.

t r a i l - o




www.smartmaps.czwww.smartgps.cz

BIKE GPSOutdoor GPS pro cyklisty, motorkáře a turisty

SmartMaps turistické mapy 1 : 50 000 a automapy včetně hlasové navigace pro auto/moto, kolo, pěší

vysoká odolnost proti otřesům, prachu a vodě (IPX7)

bohatá výbava – masivní držáky na kolo/moto a do auta, nabíječka230V/USB a 12V/USB, datový a nabíjecí kabel USB/USB

kompas, trip computer, barometr, MP3 player, Photo viewer, Bluetooth, ANT+

antirefl exní displej čitelný i na přímém slunci vyměnitelná baterie 1800 mAh, výdrž 10 – 12 hod.

�0

�5

�2�5

�7�5

�9�5

�1�0�0

�O�B� �2�0�1�2�-�0�5� �A�r�r�o�w

�1�1�.� �k�v� � �t�n�a� �2�0�1�2� �1�0�:�4�7�:�3�6


n e j l e p š í o r i e n t a č n í t e r é n y

Úbočí nejvyšších kopců jsou pokryta kamenný-mi sutěmi, z lesů vystupují skalní útvary, jednot-livé hřebeny jsou oddělené hlubokými údolími. A to vše je zahaleno do krásných lesů, mnohde ještě s původními bukovými porosty. Po geologické stránce jsou Lužické hory budo-vané převážně svrchnokřídovými pískovci, jimiž v třetihorách proniklo na povrch žhavé magma, které dnes tvoří čedičové a znělcové horniny, jež

vytvářejí právě tak charakteristický reliéf Lužic-kých hor, tvořený protáhlými hřbety a výrazný-mi kuželovitými vrchy.Rozsáhlé území Lužických hor patří bezesporu k tomu nejzajímavějšímu, co je možné mezi čes-kými terény orientačním běžcům nabídnout. Ze-jména prostor začínající na západě u České Ka-menice a na východě končící vrcholem Velkého Buku je toho důkazem.Jedná se o zalesněné území o rozloze bezmála 30 km2. Na něj navazuje za silnicí spojující Svor a Novou Huť další neméně zajímavé území Rou-sínov – Cvikov – Trávník.Hlavní předností terénu z pohledu OB je jeho komplexnost: najdeme zde tolik vyhledávané

a ceněné pískovce, ale i členitá, nepříliš hluboká údolí, balvanité svahy se změtí kamenů a srázků, ale i poměrně rozsáhlé mírně zvlněné prostory bažinatého typu s velmi náročnou a běh ztěžující podložkou. Velmi zajímavým činí prostor pozů-statky po těžbě kamene, zejména pískovce. Terén je vhodný pro fyzicky náročné klasické tratě, ale zrovna tak se zde vyřádí příznivci krátkých tratí.Přímo v obci Kytlice se nachází romantické pří-rodní jezírko, které je díky své poloze a zázemí nejčastějším centrem OB závodů. Právě v okolí tohoto jezírka nalezneme prostor členitých údolíček plných pískovcových skalek a balvanů nejrůznějších velikostí.V současnosti je celé území pokryté odrostlým hustní-kem, což ho činí po orientační stránce ještě zajímavějším. Místa s velmi sníže-nou viditelností střídají polootevřené pasáže, pod nohama čvachtají bažinky.Již od 60. let až do současnosti jsou tyto terény pro OB hojně využívány, a to zejména klubem OK Jiskra Nový Bor. V roce 1969, kdy vo-jenské mapy začaly nahrazovat mapy speciální, byla Miroslavem Křtěnským vyhotovena první kreslená novoborská mapa, která zahrnovala prá-vě území Mlýnů a Kytlice. Na ní navázalo první opravdové mapování a v roce 1971 vznikla mapa s názvem Buková (1:20000), na které se autorsky podíleli bratři Křtěnští a Stano Nosál. Mapa je za-jímavá nejen tím, že má směrníky mírně šikmo, ale i proto, že pro zmatení případných imperialis-tických útočníků jsou zde použity falešné místní názvy, např. vrch Klíč nese na mapě název Kví-ček a obec Svor se jmenuje Malíkovice.V roce 1978 zde připravil novoborský klub své první mezinárodní třídenní závody, které se po-řádají pod názvem Bohemia dodnes. Mapaři byli tenkrát ještě ne třicátníci, dnes zralí šedesátníci Petr Uher, Josef Rančák a Petr Beránek. V roce 1998 bylo novoborskému klubu svěře-no pořádání veteránského mistrovství světa. Tohoto orienťáckého svátku se zúčastnilo 4000 závodníků ze 38 zemí. Semifinálové závody se konaly právě v oblasti Kytlicka a finálový závod proběhl v již zmiňovaném prostoru obcí Rousí-nov a Trávník. Do Kytlic, a to konkrétně přímo do oblasti Jezír-ka, přilehlých údolíček a okolních strání se mů-žete podívat i letos a napřesrok, a to při závodech Českého poháru a následně Bohemie 2013.Bývalá sklářská obec Kytlice je v současnosti malebnou rekreační vsí. Údolím, protéká potok Kamenice, jenž o několik kilometrů dál na západ již v národním parku Českosaské Švýcarsko pro-téká známými soutěskami a posléze se u obce Hřensko vlévá do Labe.

Do oblasti Kytlicka také v minulosti přicházeli hledači drahých kovů zejména z Itálie, o jejich přítomnosti svědčí mnohé zápisy v místních kronikách, pomístní názvy jako například Zlata dost nebo Stříbrné doly, ale i zvláštní značky, kte-ré lze najít na pískovcových skalách. Takovou je například Valdštejnská skála u Hraničního rybní-ka, kde je vyryto několik starých letopočtů, erbů a značek.

K Lužickým horám můžete být zprvu nedůvěřiví, vždyť jaké jsou to hory, když svou výškou nedosahují ani úrovně Českomoravské vrchoviny. Brzy ale pochopíte, že jsou to skutečné hory, jen ve zmenšeném měřítku. Jejich panorama ční monumentálně nad okolní krajinu.

Kytlice, Lužické hory

Petr Karvá[email protected]

Měřítko: 1 : 10000Stav: 2012Velikost terénu: 8 km2

Mapaři: Jaroslav Lamač, Petr Karvánek, Milan Bílý, Aleš HejnaRychlost H21E: 7:30 min/kmOddíl: BOR

Buková, 1971

Stínování terénu odvozené z laserscanu


n e j l e p š í o r i e n t a č n í t e r é n y

Okolí Máchova jeze-ra by bylo atraktivní i bez skal. Když by se odmyslely pískov-ce, zůstala by táhlá a hubená údolí, ja-kási vádí. Nahoře téměř placka, vše se odehrává pod její úrovní. Právě tohle činí zdejší prostory tak vhodnými pro volby postupů na dlouhých tratích. Skály pak dělají z terénu lahůdku. Ze všech pískovcových terénů Čech zde mají největší podíl listnáče, vidi-telnost v nejzajímavějších partiích je často skvělá a běh tu často víc než co jiného ztěžují závěje listí.

Zůstaneme-li v okruhu cca 8 km okolo Máchova jezera, za nejtypičtější lokality můžeme považo-vat Karolínu a Selskou rokli. Karolína byla popr-vé mapována pro federální žebříček 1992 a svým jižním okrajem zasahuje až k Máchovu jezeru, na jehož pláž se také tehdy dobíhalo. Na skalní terén byla mapa nebývale bílá, právě pro vysoký podíl již zmiňovaných bučin. Jedná se o masivní hřbet s náhorní planinou, z něhož vybíhají boční větve-ná údolí dost nepravidelně- Terén je vhodný pro všechny typy disciplín, pro klasiku nabízí neko-nečné možnosti voleb postupů.Pokud má ale oblast reprezentovat jediná mapa, vybírám Selskou rokli, která spojuje všechny zmí-něné atributy v míře charakterizované termínem „tak akorát“. Východní úbočí Maršovické hory připomíná těžké kopcovité partie Kokořínska, poblíž Nové Skalky se najdou nádherné rovina-té pasáže pro jemnou mapařinku, nad Černou roklí se dá zabloudit do labyrintů, v jižní části se využívají náběhy do okrajových skal, sever pak umožní si od černé barvy odpočinout. Ne náho-dou sloužila Selská rokle během dvou světových šampionátů jako tréninkový prostor.Současná podoba mapy pochází ze zimy 2001/2 a běžel se na něm Pohár elity v květnu 2002 (DOK) a 5denní (SJC), v roce 2006 byl doplněn prostor nad Braniborskou jeskyní (Pustý kostel) a běhají se na něm často etapy Pražských veli-konoc. Možná až nadužívání mapy v posledních letech trochu snižuje její atraktivitu, je ale dané i tím, že prostor zůstává jakoby zázrakem stranou snah bránit lidem pohybu v přírodě. Naposledy tu závod pořádala Kotlářka Praha v dubnu 2010,

další schůzky už si bude mapa domlouvat s dvojící ortofoto+la-serscan, po několikaletém odpo-činku jí tito krejčí pomohou ušít nový kabát. Vrcholově závodit se tu v nejbližších cca 7 letech asi nebude, stále však jde o oblíbe-ný cíl všech fajnšmekrů, kteří přijíždějí k Máchovu jezeru tré-novat, včetně absolventů kempů Sandstones.cz.Morfologie širšího okolí je růz-norodá. Lískovec (dnes bohužel zcela znehodnocen intenzívní pravidelnou těžbou dřeva), Krá-

lův stolec nebo Enkláva jsou detailní, middlové lahůdky bez větších převýšení. Jinde je terén hezky vymodelován bez toho, aby skály příliš zasahovaly nad povrch (Oltářík). Okolí Housky, Šemanovic nebo údolí Liběchovky nabízí typicky okrajové skály v etážích nad sebou. Nejznámější mapou je jistě Supí hora, které se bude ve svém příspěvku detailně věnovat Zdeněk Sokolář.

Ačkoliv orientační závody se zde konají více než půl století a Staré Splavy byly v roce 1972 cen-trem mistrovství světa, uvnitř tohoto prostoru dlouho nepůsobil žádný oddíl a tak bylo území využíváno jen „zvenčí“, a to jen v některých menších lokalitách. Pro závody MS 1972 a AMS 1983 to byl Čap a Husa na západě, Kokořínsko kolem Supí hory a Sedmi chlebů okupovali ori-enťáci z Prahy, ze severu podnikali nájezdy až k Dubé a Doksům sportovci novoborští a česko-lipští. V roce 1989 ale vznikl oddíl OB v Doksech a celé území se pomalu začalo využívat plošně. Dnes už se kromě oplocených obor a nejpřísněji chráněných lokalit jen stěží najde atraktivní ne-zmapovaný kus lesa.

Pískovce okolo Máchova jezera se trochu vymykají těm známým z Českého ráje nebo okolí Adršpachu. Netyčí se zde známá skalní města, zajímavé změti skalních bloků jsou většinou utopeny v zalesněných masivech.

Selská rokle,Máchovo jezero

Tom Nová[email protected]

Měřítko: 1 : 10000Stav: 2012 (aktualizace Tom Novák)Velikost terénu: 7 km2

Mapaři: Tom Novák, Milan Bílý, Ladislav Hrubý, Josef Borůvka, Roman HorkýRychlost H21E: middle 7:30 (Haldin, Huovila, Lakanen 2007), 8:20 (Dlabaja 2008), 8:45 (Wingstedt 2006), klasika 6:50 (Wingstedt)Oddíl: OK Dosky

MS, 1972Stav 2009


m e t o d i k a

Deformity prstů nohy u orientačních běžců

Statické vady přednoží se u běžců vyskytují stejně často jako v běžné populaci. Vzhledem k zatížení přední části nohy při běhu a s ohledem na konstrukci běžecké obuvi však tyto vady znepříjemňují až znemožňují oblíbenou sportovní aktivitu. Článek přináší přehled nejčastějších vad a popisuje možnosti jejich řešení.

Anatomické poznámky, mechanismus vznikuI když je lidská noha vyvinuta tak, že v běž-ném životě je všech pět paprsků zatěžováno rovnoměrně a všechny jsou tedy stejně vý-znamné, u běžců je vzhledem k fázi odra-zu a odvíjení nohy od podložky významná hlavně oblast první zánártní kosti a samot-ného palce (obr. 1). Nejčastějšími deformita-mi jsou vbočený palec (hallux valgus, obr. 2), artróza MP I skloubení (hallux rigidus) a kladívkový prst (digitus hammatus). Příči-ny vzniku těchto vad jsou spíše teoretické, obviňováno je zejména nošení nevhodné

obuvi s nedostatkem místa pro přední část nohy, vyšší podpatek (častější výskyt vad u žen), přetěžování nohy (obezita, práce ve stoje), bezpochyby hrají úlohu genetické faktory včetně zděděného typu vaziva (čas-tý společný výskyt vad přednoží a křečo-vých žil). U revmatických chorob je vzhle-dem k postižení kloubů i měkkých tkání výskyt těchto vad téměř pravidlem. I když jsou jednotlivé vady probírány samostatně, celé přednoží je funkční celek, což je třeba mít na paměti zejména při případném ope-račním řešení.

Vbočený palec – hallux valgusValgózní deformita palce je nejčastější sta-tickou vadou přednoží. Vyskytuje se hlavně ve středním a vyšším věku a častěji u žen než u mužů, existuje i její juvenilní dětská varianta. Příčina není zcela jasná, kromě výše uvedených genetických faktorů týka-

jících se kvality vaziva a nošení nevhodné obuvi hraje zřejmě roli nepoměr svalů pal-ce vedoucí k postupnému zhoršování vady. Nejedná se o pouhou poruchu osy palce nohy, vada má celou řadu součástí, které je třeba při případném operačním řešení zvážit a vyřešit, jinak dochází k obnovení deformity (rozšíření přední části nohy, ro-tace palce, posun tzv. sezamských kůstek a šlach ohýbajících a natahujících palec atd.). Jednou z nejpodstatnějších součástí je však varózní postavení I zánártní kosti a vyčnívání její hlavičky na vnitřní straně nohy, což vede často k otlakům, zánětům a bolesti v tomto místě (obr. 3). Právě tato součást vady nutí běžce k nějakému řešení, neboť v běžecké obuvi vyčnívající hlavička I zánártní kosti značně bolí a obuv deformu-je, až časem i úplně zničí.

Rozpoznání vady není složité, podstatné je zhotovení RTG snímku, na kterém lze zhodnotit ostatní výše uvedené součásti vady. Kromě měření různých úhlů je před případnou operací podstatná přítomnost či nepřítomnost artrotických změn kloubů palce (obr. 4a, b). Neoperační léčba vboče-ného palce je diskutabilní. Tzv. korektory rovnající palec zejména v noci (do boty se zpravidla nevejdou) mají minimální účin-nost. Pokud je používáme, tak spíše po operačním řešení k „doladění“ postavení. Operační řešení je daleko účinnější, ope-

Jirka [email protected]: archiv autora

Obr. 1: normální RTG nález přednoží

Obr. 4a: RTG valgózní palec s artrózou

Obr. 3: typický otlak v místě hlavičky I zánártní kosti

Obr. 2: vbočený palec


m e t o d i k a

račních postupů jsou řádově desítky. Je však třeba vybrat vhodný postup s ohle-dem na tíži vady, stav kloubních ploch a věk pacienta. Jednoduchý výkon ve smyslu odetnutí vystouplé hlavičky I zá-nártní kosti, uvolnění svalu na zevní straně palce a nařasení pouzdra na straně vnitřní sice umožní rychlý návrat ke sportovní ak-tivitě, ale často vede i k návratu deformi-ty palce. Proto jsou prováděny současně i různé osteotomie (protnutí) a posunutí kostí I paprsku, čímž docílíme lepšího po-stavení (obr. 5). Výše uvedené osteotomie

se však hojí minimálně 6 týdnů a návrat ke sportovní aktivitě je podstatně delší (kolo a plavání jsou možné po 3 týdnech, běh nejdříve za 2 měsíce). Výkony se provádějí za 1—2denního pobytu v nemocnici, zpra-vidla v anestézii formou bloku či anestézii spinální. Při oboustranném výskytu vady provádíme výkon na obou stranách v jed-né době, následná rehabilitace tím není narušena, dochází naopak ke značné ča-sové úspoře. Pokud jsou přítomny současně i jiné statické vady přednoží (nejčastěji kladívkové prsty), řešíme samozřej-mě v jedné době i tyto deformity (využití anes-tézie, pobytu v nemocnici).

Hallux rigidus – artróza palceMá podobnou problematiku a často se s val-gózní deformitou druží, neboť vzácně se

jedná o čistou artrózu při normálně posta-veném palci (obr. 6). Příčina zničení chru-pavky bývá stejná jako příčina artrózy na jakémkoli jiném kloubu (genetické faktory, zánětlivé změny, stav po zlomenině s po-škozením kloubní plochy atd.). Projevuje se postupně vznikající deformací skloubení I zánártní kosti a základního článku palce nohy, otokem, zesílením, na rozdíl od val-gózní deformity postavení samotného palce zůstává stejné (obr. 7). Klinicky je v popře-dí bolest v deformovaném kloubu, nejprve hlavně při běhu, později i při chůzi, zejmé-na ve fázi odvíjení nohy od podložky.

Léčba je stejná jako u kterékoli jiné artró-zy. Místní aplikace protizánětlivých gelů či mastí přináší efekt minimální stejně jako užívání léků údajně podporujících růst chrupavky. Úlevu přináší injekční aplikace kortikoidu do kloubní dutiny. Užívání proti-zánětlivých léků (Diclofenac, Ibuprofen, Ni-mesulid) není řešením, zpravidla dochází jen k dočasnému zlepšení po dobu udržení terapeutické hladiny účinné látky. Z fyzi-

kální léčby pomá-há ultrazvuk či aplikace laseru. Někdy dochází k velmi výrazné tvorbě okrajo-vých výrůstků

(osteofytů), které kloub značně deformují a následně vedou až k téměř úplnému zá-niku kloubní štěrbiny, čímž se omezí pů-vodní pohyb v kloubu a přes „nehezký“ RTG nález mohou bolesti paradoxně úplně vymizet.

Operační řešení je metodou volby, v úva-hu připadá znehybnění kloubu (artrodéza) spočívající v odstranění zbytku kloubních ploch, „sesazení“ kostí a fixaci zpravidla šroubem. Další možností je kloubní náhra-da postiženého skloubení palce. Jako kaž-dá kloubní náhrada se i tato časem může

uvolnit, tudíž pro aktivní sportovce není řešením trvalým. Snad nejlepší výsledky pak přináší resekční artroplastika spočívají-cí v odstranění výrůstků a části základního článku palce. Po tomto operačním výkonu dochází ze zhojení kožní rány za 10 dnů, ná-sledně je možná zátěž formou jízdy na kole, plaváním. Běh ve vhodné obuvi je možný bez obtíží za 6 týdnů od operace.

Kladívkový prst (digitus hammatus)Je běžnou deformitou vyskytující se samo-statně (obr. 8a) nebo častěji jako součást vady přednoží, kdy vbočený palec vytla-

Deformity prstů nohy nejsou diagnostickým ani léčebným problémem...

Obr. 4b: RTG valgózní palec bez artrózy

Obr. 6: RTG- artróza palce- hallux rigidus

Obr. 7: klinický obraz rigidního palce, deformace, otok-šipka

Obr. 5: pooperační stav –valgozita napravena


m e t o d i k a

čuje ostatní prsty a způsobuje tím jejich kladívkovité postavení (obr. 8b). Vzhledem k minimální účasti ostatní prstů při vlast-ním běhu tato deformita začíná činit potí-že teprve tehdy, když je ohnutá část prstu v kontaktu se svrškem běžecké boty, což

vede k bolestivým otlakům. Konzervativ-ní léčba korektory je neúčinná stejně jako u vbočeného palce. Protizánětlivá léčba případného otlaku je dočasným řešením, neboť při trvání deformity se otlak časem zákonitě objeví znovu. Operační řešení při-náší trvalé a velmi dobré výsledky. Spočí-

vá ve vyříznutí zesílené kůže a odstranění hlavičky základního článku prstu (obr. 9). Za 10 dnů lze vyjmout stehy, sportovní zá-těž ve vhodné obuvi je možná prakticky hned poté. Výkon se provádí ambulantně v místním znecitlivění, při výskytu většího množství deformovaných prstů lze řešit všechny deformity v rámci jedné operace (i při oboustranné vadě).

Deformity prstů nohy nejsou diagnostic-kým ani léčebným problémem, konzer-vativní léčbou se zpravidla dosáhne jen dočasného ústupu obtíží. Operační léčba je řešením definitivním umožňujícím po-měrně rychlý a trvalý návrat k oblíbeným

sportovním aktivitám. Asi největším pro-blémem je zvolení pro běžce vhodného operačního výkonu s ohledem na věk, stav kloubu a tíži postižení. Při správné volbě a správném provedení operace lze očeká-vat plnou běžeckou zátěž v jakékoli vhod-né sportovní obuvi.

Obr. 8a: kladívkový prst jako samostatná vada

Obr. 8b: kladívkový prst při vbočeném palci

Obr. 9: stav bezprostředně po operaci kladívkového prstu

1. Kyburz 8:00 +0:21 2. Ikonen 7:45 +0:06 3. Šedivý 7:52 +0:13 1666 m 75 m přev 4. Dlabaja 8:48 +1:09 1817 m 75 m přev 5. Lauenstein 7:56 +0:17 6. Lundanes 8:46 +1:07 7. Merz 9:20 +1:41 9. Holmberg 7:39

10. Procházka J. 9:42 +2:03 1632 m 80 m přev18. Kodeda 9:18 +1:39 1723 m 85 m přev21. Nykodým 8:19 +0:40 1620 m 80 m přev47. Procházka D. 9:55 +2:16 2014 m 60 m převalternativa 2318 m 75 m (?9:16? vynásobeno 4:00 min/km)

Nejrychlejším mezičasem se ukázal celkově devátý Anders Holmberg, který se s postupem vypořádal za 7:39. Z první sedmičky zde výrazně chybovali jen Dlabaja (+1:09), Lundanes (+1:07) a Merz (+1:41). Nejrych-lejší Čechem a nejlepším vrchařem se stal Jan Šedivý (ten byl nejlepším českým závodníkem i celkově), který zaostal za Holmbergem o 13 sekund (7:52). Šedivý šel variantu lehce zprava, jako většina našich (Šmehlík, Ku-bát, Kodeda, Chromý, Nykodým). Velmi podobný, ale zbytečně dlouhý postup zvolil David Procházka, který ztratil +2:16. O velmi zajímavou volbu se postaral Tomáš Dlabaja, který stejně jako Jan Procházka začal doleva. V první pětině se však rozhodl pro pravou variantu, čímž zabránil větší ztrátě než +1:09. To ovšem Jan Procházka neudělal, a tak si na trati přidal slušný výšlap, jež ho stál drahocenné dvě minuty. A napomohl tím tak následnému seběhnutí se s Dlabajou, který startoval dvě minuty za ním.

Postup čísla řešení ze str. 4

Jestli jste si už na čtvrté straně nakreslili, nebo alespoň představili, kudy byste se vydali zdolat druhou kontrolu, tak jste tu správně.

Taky se občas rádi účastníte jiných než čistě orienťáckých akcí v přírodě? V tom případě se vám jistě bude zamlouvat naše nová rubrika. Do minulé sezóny se ohlíží bývalý reprezentant Petr Vavrys, který se vloni zúčastnil prvního ročníku závodu Tisíc mil, pořádaného napříč Českem a Slovenskem známým expedičním cyklistou Janem Kopkou.

Extrém Petra Vavryse:Craft 1000 Miles Adventure

Jarmila Němečková[email protected]

Foto: © Denis Bučo, © Anna Kopková a © Petr Kopka

Craft 1000 Miles AdventurePrvní dva závodníci v cíli projeli zhruba 1600 km slovenskými a českými horami spíše necestou než cestou za 8 dní 7 hodin 58 minut, Petr Vavrys projel cílem jako 13. v čase 11 dní 11 hodin a 42 minut, nejvíce závodníků projelo cílem 12. den a celkem dokončilo 35 z 89 startujících. Na první ženu cíl závodu 1000 mil stále čeká – v prvním ročníku se to žádné nepodařilo. http://www.1000miles.cz/

Můžeš krátce představit tuto akci?Je to velké dobrodružství takzvaně „za ba-rákem“, poznání sebe sama a kamínek do mozaiky unikátních životních zážitků. Mož-nost pěkně si ohmatat svoji rodnou zemi a získat představu o tom, kolik krásných věcí tady máme a ani o nich nevíme. Je to i účast v nelehké sportovní soutěži, která jakoby nebere konce a když skončí, tělo je sice zhuntované, ale zážitků je z ní na roky. Před mnoha lety jsem sám přemýšlel o ně-jaké vlastní netradiční sportovně zážitkové akci, která by odpovídala prémiovosti na-šich značek. Až spojením se zkušenostmi a úspěchy Honzy Kopky ta myšlenka dosta-la reálný obrys.

Jak Tě na Tvá opotřebovaná kolena na-padlo jít do toho?Samozřejmě, když je něco poprvé, nové a nevyzkoušené, má to také navíc punc ab-solutní výjimečnosti. Je to podobné prvový-stupu a to pro mě byla extra výzva, jichž se sice opotřebovaným, ale stále soutěživým kolenům už mnoho nenabízí. Bylo jasné, že nepůjde ani tak o absolutní sílu, rych-lost a vytrvalost, ale o vhodnou kombinaci všeho předchozího s chladnou hlavou, vůlí a zkušeností. A také nutným štěstím.

Prý se na Tvé dokončení závodu, zvláště po pádu, moc nesázelo – kdy jsi měl nej-větší krizi? Můžeš načrtnout nějakou pa-ralelu s nějakým jiným mezním výkonem?Těch pádů na jedno a to samé koleno bylo hned několik už první noc, kdy jsem někde před Košicemi urazil šlehač na klice. Dál jsem se s tím pokoušel závodit a jel až do dalšího dne a prvního otevřeného obcho-du jen na hladké osičce, po níž se mi tretra děsně klouzala. Zhruba po 5 dnech jsem se náležitě odrovnal a zklidnil. Jenže to už jsem nemohl vůbec šlapat. Se svým cyklistickým stylem zvaným „valašský drtivý“ jsem byl v koncích. Zrovna jsem tehdy projížděl ne-daleko domova, ještě jsem nebyl ani v půlce, fyzicky a hlavně psychicky už na dně a můj parťák mi právě poslal zprávu, že to z po-

dobné příčiny musí vzdát. V hospodě ve Vi-zovicích jsme se náhodně sjeli se zkušeným bikerem Jirkou Králem a ten mi poradil, jak na koleno vyzrát správným točením pedály – tzv. „na večerníčka“. Bylo těžké v tu chvíli pokračovat a ještě děsivější s představou, že v musím ujet ještě přes tisíc kiláků.

Stejná krize mě pak potkala ještě jednou na Klínovci zhruba den před cílem. To už nepomáhalo nic, přemlouvat koleno, slibo-vat ohleduplné zacházení po zbytek života, ani vyhrožovat. Prostě se zaseklo, že dál nejede. Hledal jsem tedy pomoc na Božáku u Lukáše Bauera, aby mi pomohl nějakou tou chemií. Nebyl doma (a dodnes mi tvrdí, že ani doma nic neměl). Už jsem se kdysi ve vysokých horách takhle přemlouval, že to ještě musí jít dál, že tam přece nechcíp-nu. Šlo to, ale trochu jsem z toho zešedivěl. Tentokrát to šlo taky. Vždycky to jde. Zážit-ky pak nemusí být pěkné, hlavně že jsou hluboké a nezapomenutelné.

Bude další ročník a Ty na jeho startu?Lhal bych, kdybych tvrdil, že to dá každý. Motto tohoto „závodu“ vypadá na první po-hled jako klišé, schválně si ho na stránkách najděte. V mém případě se však naplnilo beze zbytku. Přál bych podobný zážitek kaž-dému, kdo jako já stále rád hledá nějakou novou výzvu nebo lampion. Další ročníky zcela jistě budou, jednou se pojede na vý-chod, podruhé na západ. Já už se zúčastním jen jako podpora. Nepotřebuju si na tomto poli už víc dokazovat, mám ještě spoustu jiných cílů a snů, jež bych chtěl stihnout.


n ě k d o t o r á d d r s n é


p o l e m i k a

Zdeněk Koč[email protected]

Foto: archiv autora

Otázka v titulku se samozřejmě netýká aktuálně používaného gregoriánského kalendáře, nechci ani volat po znovuzavedení kalendáře juliánského, který se od gregoriánského už „rozjíždí“ o 13 dní. Jde mi o kalendář našich závodů, který se nám také „rozjíždí“ někam jinam, než byla jeho dřívější podoba.

Je náš kalendář v pořádku?

Je současná podoba kalendáře ideální? Je rozmístění závodů v kalendáři účel-né? Nepřináší současná podoba kalen-dáře orientačnímu běhu nějaké nedob-ré důsledky? K této úvaze mě vedly dva jevy:

1) Přestože mi můj věk a zdravotní stav už neumožňují běhat rychle, snažím se udr-žovat si kondici v kategorii H21. Ačkoli by se má výkonnost za posledních 8 let měla zhoršit o 8—10 %, posloupnost mých ran-kingových umístění od roku 2004 je násle-dující: 578-568-514-513-555-557-512-518. Je to v pořádku?

2) Dva z mých vnuků jsou ve věku, kdy by mohli začít s OB. Jsou ale také ve věku, kdy prodělávají dětské choroby. Koncem května, v červnu a v září, kdy jsou v pořád-ku a počasí nepodporuje lavinovité šíření respiračních nemocí ve škole a v družině, není prakticky kam se začátečníky jet, pro-tože kalendář je nabitý celostátními závody a mistrovstvími, oblastní závody v té době skoro nejsou.

Myslím si že vím, jakou představu mají ti, kteří tvoří náš kalendář: Zatímco budou po-řádány závody pro špičkové a výkonnostní závodníky (tj. A a B žebříčky a všechna mis-trovství), tak v jakémsi druhém patře budou probíhat paralelně místní závody pro začá-tečníky a nižší výkonnostní skupinu. Jenže to tak nefunguje a fungovat nemůže: Pokud je pořádaný nějaký závod na zemské nebo celostátní úrovni, tak tam všichni jedou, a místní závody nemá kdo pořádat. Když se někdo takový najde, po jednom pokusu to nejspíš vzdá, neboť mu na závod přijede jen minimální množství lidí. Většina bude na „velkých“ závodech a na startovném od dětí a několika začátečníků nevybere dostatečnou částku na pokrytí nezbytných nákladů.

Kde je původ tohoto stavu? Vrátím se do historie. Pamatuji doby, kdy jediné mistrov-ství bylo poslední víkend o prázdninách. Kdo to myslel s OB vážně, tomu nedělalo problém naplánovat si termín dovolené tak, aby mu poslední srpnový víkend zůstal vol-ný na mistrovství. Podobně býval využíván i první prázdninový termín pro celostátní žebříčkový závod. V poněkud pozdějších letech, kdy už se běhaly i B žebříčky ve skupinách Čechy-Morava-Slovensko, byl kalendář uspořádán tak, že všechny územ-ní skupiny se běžely paralelně v jednom termínu, a u jednoho z nich byl současně závod A žebříčku. Podobně to pak fungo-valo i po rozdělení federace v uspořádání Čechy-Morava. Dlouhá trať a noční mistrov-ství byly na podzim v říjnových termínech, a od půlky dubna do června a do září se pohodlně vešly jak celostátní, tak i oblastní žebříčky.

Jak vypadá kalendář dnes? Mistrovství na klasické trati i na middlu se běhají systémem kvalifikace a finále, takže zaberou vždy celý víkend, k tomu se někam musí přidat sprint, noční, do roku 2010 i dlouhá trať, mistrov-ské štafety oddělené od klasické trati při-braly k sobě družstva a také zaberou celý víkend. B žebříčky Moravy a Čech se občas nekonají ve stejném termínu pro obě oblasti a to vede závodníky k tomu, že jich hodně objíždí nejen své B-čkové závody, ale i dru-hou územní skupinu. Víkendů zabraných A a B žebříčky je tak zpravidla 6, někdy i 7. K tomu přibyla dlouhodobá soutěž štafet. Když to všechno sečteme, tak dostáváme 11 až 13 víkendů, přičemž nejsou využívány první a poslední prázdninový termín. A rá-zem jsou všechny rozumné termíny na jaře a na konci léta plné.

Dá se namítnout, že volné víkendy na začátku a na konci prázdnin mohou být využity pro oblastní žebříčky. Ano, ale po-řadatelé se budou i tady potýkat s finanč-

ními problémy kvůli menší účasti, protože řada dětí (právě těch začínajících, o které by nám přednostně mělo na oblastních zá-vodech jít) budou rodiči převeleni z OB na společnou dovolenou.

Nedělal jsem si jako podklad pro tuto úva-hu statistiku počtu startujících v dětských a dorosteneckých kategoriích v průběhu let, ale z občasného pohledu do výsledkových listin mám pocit, že je tu výrazný a dlou-hodobý pokles. Je hezké, že se nám často opakují v kategoriích mládeže jména, která ukazují na dlouhodobé rodinné orienťácké klany, ale bez nové krve se neobejdeme, hrozí nám vymírání. Jedním z projevů to-hoto vymírání je i složení našich reprezen-tačních týmů na rok 2012. V A družstvech figurují jen ostřílení borci ve věku kolem 30 let (u žen dokonce přes 30), v B to vy-padá podobně, výrazně mladá krev je jen v C družstvech. Přitom právě v posledních letech nově zavedené discipliny (middle, a zvlášť sprint), kde je rozhodující rychlost jak v běhu, tak i ve čtení mapy, by měly být doménou mladších závodníků s ještě nekle-sajícími rychlostními schopnostmi a vynika-jícím zrakem.

Vracím se teď ke svému úvodnímu pře-kvapení nad mojí pozicí v rankingu. K mým lichotivým umístěním v posledních dvou letech mi stačilo mnohem méně bodů než dřív. Klesá i celkový počet závodníků, kte-ří mají nenulový počet rankingových bodů (z 1235 mužů a 855 žen v roce 2004 na 1174 mužů a 814 žen v roce 2011, tj. o 61 mužů a 41 žen méně). Ještě výraznější je pak po-kles u těch, kteří mají alespoň 1000 bodů (o 71 mužů a o 47 žen méně). Zatímco vý-konnost naší současné reprezentační špič-ky zůstává přibližně konstantní, tak upadá výkonnost průměru i celkový počet spor-tujících a s tím i konkurenceschopný tlak závodnického prostředí. Co s tím?


p o l e m i k a

Netvrdím, že vše má na svědomí jen ne-vhodný kalendář. Jednou z příčin je jistě i klesající finanční podpora sportu a na-opak zvyšující se finanční náročnost na pořádání závodů. Tvrdím ale, že současná

podoba našeho kalendáře má na tyto tren-dy nezanedbatelný vliv, a přitom je to věc, která je jen otázkou rozumného uvážení vývoje a rozhodnutí o podobě kalendá-ře. Možné úpravy uvedu již jen heslovitě

formou mírně komentovaných řečnických otázek. Uvážení a rozhodnutí je samozřej-mě na těch, kteří jsou k tomu povoláni.

6 otázek pro soutěžní komisi

Je opravdu nutné mistrovství na klasice dělat

systémem kvalifikace-finále? Ano, takto se běhá

i mistrovství světa, ale na jednom závodě v sezóně to

naše špička nenatrénuje, a navíc ne všichni členové

reprezentace se pravidelně zúčastňují českého mis-

trovství (mnozí dlouhodobě pobývají ve Skandinávii,

což je pro jejich výkonnost důležitější než účast na

mistrovství u nás). Middle bych ponechal dvoukolový,

této disciplině přece jen víc sluší tento model, který

dává možnost prosadit se i mladším borcům, když jim

to v den kvalifikace sedne.

Jakub Hulec, člen soutěžní komise:

Nutné to není, ale je to vhodné. Můžeme vypustit do

lesa všechny přihlášené, ale pak se při 135 účastní-

cích v H21 a startovním intervalu 4 minuty dostáváme

k času 540 minut, což je 9 hodin (při třech minutách

necelých 7 hodin). Pokud tedy z mistrovství nechceme

dělat závod pro 30 nejlepších, reprezentanty a oblast-

ní přeborníky, tak jsem rozhodně pro nechat systém

kvalifikace a finále. Sprint se běží jednokolově hlavně

kvůli organizačním problémům.

Je opravdu nutné běhat mistrovství v družstvech?

Je to jen trochu větší štafeta. Vím, v zahraničí jsou

populární závody Jukola nebo Tiomila, ale pokud u nás

podobná tradice není, umělý mistrovský závod druž-

stev ji nezavede. To musí vyrůst zdola. Navíc je to poně-

kud nepraktické z hlediska sestav – řada z těch, kteří

v sobotu běží oddílovou štafetu, se v neděli nevejde

do sestavy družstva, protože tam je poměr mužů a žen

4:3, u veteránů 3:2, takže dvě oddílové štafety nedají

dohromady jedno družstvo.

Petr Klimpl, předseda soutěžní komise:

Jestli se nám v soutěžích něco podařilo, tak je to právě

zavedení prestižního závodu klubů a oblastních výběrů

žactva. Rozhodně to není nic umělého. Je to velmi

prestižní závod, na který se zaměřuje podzimní přípra-

va celé řady klubů. A atmosféra? Většinou báječná.

Takový závod k orienťáku rozhodně patří. A my bychom

ho chtěli zrušit?

Není možné, aby se omezil počet celostátních

žebříčkových závodů na maximální počet 8?

Občasný počet 9 nepovažuji za rozumný, devátý závod

se vždy s něčím nevhodně kombinuje a zbytečně užírá

další termín a určitě i finanční prostředky na dotace

závodů.


To rozhodně možné je a budeme se o to snažit. Ale

v textu uváděný důvod o úspoře dotací je nesmyslný,

protože na žebříčky se žádná dotace nedává.

Je opravdu nutná dlouhodobá soutěž štafet? Nebo

není možné ji udělat jen dvoukolovou, během jednoho

víkendu, nejraději například v prvním nebo posledním

prázdninovém termínu s tím, že třetím do soutěže

započítaným závodem by mohlo být mistrovství?


Volá se po tom, že se musíme učit běhat štafety, že

v nich máme větší šanci uspět na světových závodech.

Pokud je nebudeme pořádat, tak se to nikdo nenaučí.

A když se budou pořádat štafety a nebude se z nich

počítat soutěž, tak na ně nikdo nebude jezdit. Chceme

méně závodů štafet? Myslím, že většina ne. A dva

závody v jednom víkendu plus mistrovství? To přece

není žádná dlouhodobá soutěž.

Není možné, aby se praxe vrátila k B žebříčkům

pořádaným ve stejném termínu na Moravě i v Če-

chách? V kategorii 21 stejně žebříček není, takže zá-

vodníci se mohou rozhodnout, na který ze současných

dvou závodů si pro rankingové body pojedou. Svoboda

výběru závodů tedy příliš neutrpí, ale ušetří to termín

v kalendáři.

David Aleš, člen soutěžní komise:

Určitě to možné je, ale třeba na Moravě o toto není

zájem, protože má méně registrovaných závodníků.

Takže když jsou závody proti sobě, na Moravě bude

úbytek závodníků na ŽB proti českým ŽA docela

značný. Navíc část B žebříčků se proti celostátním

žebříčkům pořád běhá.

Nešlo by trvale spojit termín mistrovství na middlu

a sprintu (se sprintem v pátek odpoledne)? Sprint

i tak bývá v posledních letech v pátek. A sešli by se tak

za jedno cestování ti, kteří preferují kratší formy OB.

Kdo nechce běžet sprint, přijede o den později. Sou-

časné řazení sprintu k žebříčkovým závodům nutí řadu

lidí jet přes celou republiku kvůli patnáctiminutovému

pátečnímu běhu.


Ano, šlo. Dokonce jsme to tak chtěli. Třeba pro rok

2011 jsme hledali někoho, kdo k pěknému terénu

na Nesměři přidá v pátek sprint. A nikdo se nenašel.

Obdobně je tomu i v roce 2012.

Archiv map v novém kabátě

Jan [email protected]

Foto: archiv autoraArchiv map ČSOS na Mapovém portálu ČSOS

Je středa podvečer, sedám ke svému tabletu a klikám na ikonu s lampionkem, která otevře okno svazového portálu. Přihlašuji se pod svým loginem a hned se objevuje sprška aktuálních informací – do zítřka jsou otevřené přihlášky na další béčka, byly přidány rozpisy na dvoje prázdninové vícedenní, Kazboš nabízí se slevou poslední pár orientek v mé velikosti 45… Já si však vybírám odkaz na sobotní mistrovství, které pořadatel situoval do panenských terénů.

Klikám na centrum závodu a mapové okno mě v mžiku přenese a přiblíží do prostoru budoucí arény. Nechávám si plasticky zobrazit vydané mapy v nej-bližším okolí, prohlédnu si jejich ná-hledy a snažím se odhadnout charakter

terénu. Lepší představu získám z připraveného 3D průletu nad zá-vodním prostorem. Nezapomenu si osvěžit poslední mapy uvede-ných mapařů a snažím se vybavit styl jejich generalizace a klasifika-ce porostů. A jaká to bude klasika? Už na mě svítí parametry mojí tra-tě doplněné výškovým profilem. Tak to bude opravdu výživné. Spektrum závodnických postupů na tratích posta-vených před dvěma lety týmž stavitelem v blízkém prostoru dává tušit velmi za-jímavé volby na dlouhých postupech, zatímco průměr vítěze naznačuje, že dostat se pod 8 min/km bude v očekáva-

ném horku dle lokální předpovědi dost těžké. Jak je to vlastně do místa závodů daleko? Nechávám si navrhnout itinerář v plánovači tras a doporučit čas odjez-du, abych se s dostatečnou rezervou před svým startovním časem dopravil

na místo určení. Ještě Kazbošovi potvr-dím rezervaci tréninkových botek, od-hlásím se a posledním klikem zavírám okno s červenobílým lampionkem…No, bylo by to fajn mít tohle všechno pohro-madě bez prohledávání webu, bez odkazů a záložek. Zdá se Vám to jako fantasmagorie

řádně přitažená za vlasy? Ne tak docela. Po-krok nezastavíš a ten elektronický všude ko-lem nás už vůbec ne. Všechno zmíněné už bylo vymyšleno a jednotlivě lze tyto služby využít. Ale lze to dát všechno dohromady? Vítejte v aplikaci, která má tímto směrem nakročeno.

Cíle a přínosy řešeníCílem řešení Mapového portálu ČSOS je zpřístupnit příznivcům orientačního běhu a veřejnosti názornou formou bohatou šká-lu informací o historii i současnosti tohoto sportu úzce spjatého s přírodou. Mapový portál bude poskytovat uživatelům nejen oficiální a platné informace ČSOS, ale vy-tvoří prostor i pro vkládání uživatelských informací či událostí, které se týkají OB map nebo je možné je v mapě zaznačit.Řešení navazuje na stávající aplikaci archivu map na mapovém serveru ČSOB, která byla spuštěna v roce 2004 a od roku 2006 byla doplněna o náhledy map. Hlavním příno-sem tohoto řešení ve srovnání s původním

je moderní mapový klient s rozšiři-telnou škálou mapových podkladů, intuitivní ovládání, větší míra inter-aktivity, rozšířené možnosti vyhle-dávání a práce s výsledky. Všechny publikované informace jsou zpří-stupněny ve zcela přepracovaném, celkově modernějším i graficky atraktivnějším uživatelském pro-středí. Významným posunem je možnost georeferencovat náhledy map, což umožní sdílet je s podob-nými systémy evidence map v dal-

ších zemích (např. server WorldofO Jana Kocbacha). Uživatelům budou k dispozici i další užitečné funkce jako získání URL od-kazu na mapu, exporty výběru informací o mapách do několika formátů apod.Zásadním, i když běžnému uživateli skry-tým přínosem nové aplikace je existence

Obr. 1. Okno aplikace v prostředí prohlížeče Google Chrome

Technický popis aplikace Aplikace mapového portálu archivu map ČSOS je webo-vou aplikací založenou na technologiích Google Maps API a Google Fusion Tables se standardními nároky na výkon klientského počítače. Pro prohlížení autoři doporučují prohlížeče Google Chrome či Safari, ve kterých aplikace funguje nejspolehlivěji. Doporučit lze i prohlížeč Mozilla Firefox verze 11 a vyšší či Internet Explorer od verze 9. U ostatních prohlížečů se uživatel může setkat s menšími nedostatky.


m a p a ř s k á k u c h y n ě

jednotného prostředí pro pořízení, správu i publikaci dat. Dosud byla všechna data pořizována a ukládána odděleně – popisné informace o mapách již od roku 1997 v da-tabázi MS Access, zatímco obrysy od roku 2003 v prostředí OCAD. Společně se ske-novanými náhledy map byla všechna data jednou až dvakrát ročně převedena do jiné relační databáze a prostřednictvím webové aplikace mapového serveru publikována veřejnosti. Nové řešení přináší možnost vkládání a editace dat přímo v prostředí we-bového prohlížeče oprávněnými uživateli, což bude mít pro běžné uživatele velký pří-nos v rychlosti aktualizace těchto dat.Při návrhu nové aplikace byla rovněž op-timalizována struktura popisných infor-mací databáze archivu map, což například umožní jednoznačně identifikovat autory map. Ve stávající struktuře databáze ne-bylo možné odlišit mapařské práce otce či syna, případně autorů shodného jména. Jednoznačná identifikace autorů map po-vede ke kultivaci registru autorů map pro orientační sporty. Nicméně je třeba pozna-menat, že přínos Elišky Tupé pro českou kartografickou obec bude v registru i nadá-le patrný ;-)Zvolená technologická platforma umožní propojení s komponentami nově budované-ho informačního systému ČSOS, ale i integ-raci s dalšími užitečnými službami - např. plánovačem tras.V další etapě budou doplněny tématické vrstvy zpřístupňující informace o akcích ČSOS, které je možné v mapě vyjádřit (em-bargované prostory, shromaždiště závodů, areály pevných kontrol, ...). Další úvahy směřují k centralizaci evidence map od přidělení evidenčního čísla přes evidenč-ní list mapy a povinné výtisky až po jejich archivaci.

Představení aplikaceZákladním pilířem tohoto projektu je inter-aktivní zpřístupnění Archivu map Českého svazu orientačních sportů, ve kterém jsou uchovány informace o všech dosud vyda-ných účelových mapách pro orientační sporty na území České republiky, kterých je péčí správce archivu Zdeňka Lenharta a jeho spolupracovníků evidováno a fy-zicky archivováno téměř 6000 unikátních exemplářů. Jednotlivé mapy jsou vyjá-dřeny v dynamické mapě svými obrysy (obvodovou linií zmapovaného prostoru), takže je možné je v mapě vyhledat a iden-tifikovat. Jednotlivé obrysy jsou napojeny na databázi archivu map ČSOS, ve které je možné k vyhledané mapě nalézt podrobné popisné údaje. Ke každé mapě je připojen

Poznámka: Náhledy map zpřístupněné mapovým portálem neopravňují bez souhlasu vydavatele mapy k jejich použití pro organizované či hromad-né akce. Proto je jejich kvalita uměle snížena a jsou opatřeny vodoznakem ČSOS. Prosíme, kontaktujte správce mapy uvedeného v databázi a získejte od něj mapy odpovídající tiskové kvality.

Obr. 2. Při procházení výběrem map v postranní liště je zvolená mapa v mapovém okně zvýrazněna žlutě

Obr. 3. Náhled mapy je zpřístupněn v rozlišení 96 dpi a opatřen vodoznakem

Obr. 4a. Jedním kliknutím lze náhled mapy zobrazit v prostředí aplikace Google Earth



její rastrový náhled, aby bylo možné zís-kat úplnou představu o bohatství schra-ňovaném v Archivu map ČSOS. Postupně jsou náhledy map souřadnicově připojeny (georeferencovány) KML souborem, který zajistí polohově správné umístění náhledu mapy na glóbu například ve volně stažitel-né aplikaci Google Earth.

O projektuMapový portál ČSOS je společným projek-tem Mapové rady Českého svazu orientač-ních sportů a společnosti T-MAPY spol. s r. o., Hradec Králové, která zabezpečuje jeho technickou realizaci a provoz. Projekt vznikl jako diplomová práce Ondřeje Vese-lého na Katedře geoinformatiky Přírodově-decké fakulty Univerzity Palackého v Olo-mouci, za podpory společnosti T-MAPY. Přímo navazuje na původní projekt (csob.tmapserver.cz), který vytvořil Lukáš Svo-boda jako součást své bakalářské práce v roce 2004. Zkušenosti získané uživateli stávající apli-kace se staly základem pro sestavení ka-talogu uživatelských požadavků. Na jeho základě byl pak vytvořen návrh nové apli-kace. Vzhledem k rozsahu požadavků byla tvorba aplikace rozdělena do etap. Realizo-vaný prototyp v rámci etapy 1 byl násled-

Uživatelský popis aplikace pro ty, kteří čtou odzadu a již mají aplikaci spuštěnu; Vy ostatní můžete tuto pasáž pře-skočit a vrátit se k ní později;-)Při aktivaci aplikace se nám otevře základní mapové okno, které vyplňuje maximum plochy displeje. Horní tmavá lišta obsahuje záložky jednotlivých modulů aplikace, přičemž aktivní modul je zvýrazněn tučně. V pravé části lišty je přihlašovací dialog pro přístup registrovaných uživatelů a volba jazyka (česky, anglicky). Ovládání mapy je shodné s aplikací Google Maps. Lze tedy využít nástroje na levém okraji mapového okna pro přiblížení/oddálení a posun v mapě. K posunu lze rovněž využít levé tlačítko myši, pro přiblížení/oddálení mapy slouží kolečko myši. Jako podkladovou mapu lze zvolit mapu SHOCart, Google nebo satelitní a letecký snímek (ortofoto). Nad podkladovou mapou lze zobrazit další tematické informace. Jejich výčet a stav aktivace je uveden v legendě v pravém horním okraji mapového okna. V první etapě jsou zobrazeny pouze obrysy map uložených v Archívu map, v dalších etapách budou přidány další tematické vrstvy.Vyhledat požadované mapy lze graficky v mapě nebo textově. Kliknutím do mapy pravým tlačítkem myši v libovolném místě se objeví kontextové menu s nabídkou Najdi mapy v místě, jejíž volbou se vyberou všechny dotčené mapy a seznam výsledků výběru se základními údaji se zobrazí v postranní liště na levé straně mapového okna. Přejížděním myší nad jednotlivými zázna-my v postranní liště se v mapě žlutě zvýrazní obrys vybrané mapy. U každé mapy je možné pomocí tlačítek v pravé horní oblasti zá-znamu zobrazit její náhled, přiblížit na její obrys, zobrazit podrob-né popisné informace o mapě, vytvořit URL odkaz na mapu a je-li ikona tlačítka KML aktivní, pak i zobrazit mapu v aplikaci Google Earth. Je-li definován výběr map, přepne se zobrazení v mapě do režimu Vybrané a zobrazí se jen vybrané mapy. Odškrtnutím volby v legendě se vybrané mapy v mapovém okně přestanou vykreslo-vat a v legendě i v mapě se obnoví předchozí nastavení.

Výběr map v postranní liště zůstává zachován a volbami v zá-hlaví lišty je možné ho zrušit, zobrazit v tabulce, znovu zobrazit v mapě či exportovat do některého z nabízených formátů; prozatím jsou podporovány KML, CSV a XLS. Zrušením výběru se v postranní liště objeví rychlá nápověda.Hledáte-li mapu podle názvu či nějakého dalšího kritéria, ve-pište název nebo jeho fragment do rámečku v šedé nástrojové liště umístěné nad mapovým oknem a systém Vám nabídne vhodné kandidáty. Vyberte hledaný název a tlačítkem Vyhle-dat přeneste odpovídající výsledky výběru map do postranní lišty. Složitěji strukturovaný požadavek lze zadat v panelu rozšířeného vyhledávání. Můžete vybírat mapy z určitého období, daného měřítka, typu, vydané určitým oddílem či zpracované vybraným autorem. Kromě toho je možné mapy definovat polohou, a to buď názvem blízké sídelní lokality či GPS souřadnicí (tu je možné zadat i kliknutím do mapy), a do-plnit vzdáleností, v jejímž okruhu budou mapy hledány. Panel rozšířeného vyhledávání lze skrýt podobně jako nástrojovou lištu, postranní lištu či legendu. Z nástrojové lišty je možné aktivovat tisk, poslání námětů a připomínek autorům e-mailem, vytvořit URL odkaz na výběr map, provádět měření v mapě či aktivovat rychlou nápovědu.V horní liště jsou zařazeny tři registry, které jsou vzájemně propojené a mezi kterými lze přecházet. Registr map předsta-vuje seznam všech map zařazených do Archívu map ČSOS ve formě tabulky. Záznamy v tabulce je možné řadit podle růz-ných polí a je možné přejít do mapového okna. Seznam všech map je možné získat v záložce Ke stažení. Registr autorů ob-sahuje seznam autorů map pro orientační sporty včetně rolí, ve kterých se na nich podíleli. Při hledání autora podle jména či příjmení systém průběžné nabídne vhodné kandidáty. Re-gistr klubů obsahuje seznam klubů registrovaných v ČSOS dle Adresáře klubů na oficiálních www stránkách ČSOS.

Obr. 4b a 4c. U každé mapy lze samostatně nastavit míru průhlednosti vůči pozadí



http://geoinformatics.upol.cz/dprace/magisterske/vesely12/index.php?page=intro&lg=cs

http://csob.tmapserver.cz/

http://csob.tmapserver.cz/

http://www.geoinformatics.upol.cz/dprace/bakalarske/svoboda04/index.php

ně testován skupinou testerů z řad orientačních běžců, kteří poskytli tvůrcům cenné pod-něty a připomínky. Ke konci května 2012, kdy vzniká tento článek, byl dokončen vývoj etapy 1 a je připravena veřejně přístupná beta verze aplikace.Více informací získáte v aplika-ci v záložce O projektu.

Co chystáme?V dalších etapách chystáme přechod na kompletní správu archivu map v nové aplikaci s registrovaným přístupem vybraných uživatelů a plá-nujeme rozšíření škály ma-pových podkladů. Budeme pokračovat v georeferenci stávajících i nově vkládaných map. Plánujeme rovněž zobrazení areálů pevných kontrol, embargovaných prosto-rů, center závodů. Uvažujeme o podpoře uživatelského vkládání map a komentářů (záznam se souřadnicí). Budeme usilovat o napojení či integraci s budovaným infor-mačním portálem ČSOS (kalendář, centra závodů, postupy, …). Rovněž uvažujeme o začlenění evidence map (od přidělení

evidenčního čísla přes evidenční list mapy a povinné výtisky až po archiv map, vazba na směrnici, …).

ZávěrNovou aplikaci si již nyní můžete vyzkou-šet na adrese http://csos.tmapserver.cz. Budeme rádi, pokud nám pošlete Vaše uži-vatelské podněty a připomínky e-mailem na adresu [email protected] –

k jeho poslání můžete využít tlačítka v ná-strojové liště.Archiv map ČSOS obsahuje obrovské bo-hatství informací, které mohou být užitečné pro kohokoli z nás. Společně s autory apli-kace věřím, že se Vám stane nejen praktic-kým pomocníkem při získávání informací v Archivu map ČSOS uložených, ale i při práci s jakýmikoli svazovými informacemi lokalizovatelnými v mapě.

Obr. 5. Seznam map vybraného autora (nebo klubu) se zobrazí v přehledné tabulce

BATERIE DO MOBILNÍCH TELEFONŮ

Nabízíme nové baterie dostarších i nových mobilů, ale i jiných zařízení (fotoaparátů, notebooků, atd.). Dodání objednaného zboží je možné kromědobírky nebo osobního vyzvednutí na výdejním místě (Praha 1, Senovážné nám. 5) po dohodě i předání v místě pořádání některého OB (v objednávkovém formuláři „Osobní odběr na OB“). V takovém případě neúčtujeme poštovné/balné a budeme vás kontaktovat telefonem kvůli dohodě o místě a termínu vyzvednutí. Více na:

www.baterie-mobil.czChcete si volat v rámci rodiny, sportovního klubu nebo rmy zdarma a mít i jinak výhodný tarif ? Více informací na 224 247 390 nebo 777 804 192

FINANČNÍ PRODUKTY PRO DROBNÉ INVESTORY

• Nejsou vám jasné podmínky a souvislosti spojené s penzijní reformou?

• Chcete si do budoucna zajistit prostředky na provozování Vašeho oblíbeného sportu?

• Potřebujete bezpečně a výhodně uložit Vaši nanční rezervu?

• Máte i Vy obavy z vývoje v eurozóně?

V uvedených oblastech poskytujeme bezplatné konzultace. Konzultanti mají proškolení a osvědčení AFIZ pro investiční zprostředkovatele a certi kát nančního zprostředkovatele.

Ing. Zdeněk Koč - 777 804 192 Mgr. Zuzana Mašková - 602 695 432

Máte problémy s elektrickým rušením? Kromě konzultací nabízíme špičkové odrušovací prostředky výrobců SCHAFFNER (Švýcarsko) a MPE (Anglie). Více na:

www.par-sro.cz

www.goodday.cz• nahrávání, vydávání a prodej hudebních

nosičů a MP3• ozvučování, osvětlování • stavba pódií a návrhy a realizace

ozvučovacích systémů

inzerce OB.indd 1 28.5.2012 11:39:06

inz

er

ce



http://csos.tmapserver.cz

mailto:[email protected]


PÁTÉ NOČNÍ ZLATOStejně jako v České republice, tak i ve Švýcarsku se hned z kraje sezóny udál národní šampionát v nočním OB. Proč se zaměřujeme zrovna na Švýcarsko? Důvod je jednoduchý. Právě v zemi helvétského kříže se letos v červenci uskuteční světo-vý šampionát. Závod mužů měl jednoho velkého favorita, který nezklamal. Daniel Hubmann potvrdil papírové předpokla-dy a zvítězil před Matthiasem Kyburzem a Baptistem Rollierem. Švýcarský repre-zentant měl z vítězství velkou radost také proto, že jej dosáhl před domácími fa-noušky z klubu OL Regio Wil. „Běžel jsem bezchybný závod a jsem moc rád, že se mi podařilo získat pátý noční mistrovský titul a upevnit si sebevědomí v domácím terénu. Velký dík patří všem organizátorům, kteří připravili vskutku skvělý závod,“ vysekl Hubmann v cíli organizátorům pochvalu.

ACH, TA PATA!

Ale to by snad ani nebyl on, kdyby Dani-

el Hubmann zažil alespoň jednu jedinou

sezonu bez zdravotních problémů. Již

během zimní přípravy začal mít Švýcar

znovu starosti s patou, která ho trápila již

v minulých letech. Od začátku března se

situace ještě zhoršila a Hubmann musel

relativně často vysadit běžný trénink a za-

řadit místo toho alternativní formu. „Je to

samozřejmě trochu frustrující, když se vám

neustále vrací stejné problémy, ale já ne-

mám jinou možnost, než to vzít sportovně.

Porážky jsou součástí sportu. Stejně jako ví-

tězství. Ze zkušeností z minulých let naštěstí

vím, že i přes tyto problémy mohu být na

mistrovství světa stále ve velice dobré for-

mě,“ nevzdával se Hubmann. To ještě ne-

tušil, že sezóna pro něj skončí natrženou

achilovkou už na mistrovství Evropy…

ČÍM VÍCKRÁT MAMINKOU, TÍM LEPŠÍ FORMA?Na takovou otázku bychom se možná mohli ze-ptat Simone Niggli. Švýcarka vychovává již tři potomky a letos se opět vrací k profesionálnímu závodění. Formu má na začátku sezóny úžasnou. Předvedla famózní výkon na posledním úseku Tiomily a ještě předtím dominovala také domácí-mu šampionátu na krátké trati. Stříbro tam brala Sara Lüscher, bronz putoval do Norska zásluhou Mari Fasting. V mužích zvítězil mistr světa z této disciplíny z roku 2010 Nor Carl Waaler Kaas, před Baptistem Rollierem a Andreasem Kybur-zem. Mimochodem, dobrou formu má na úvod letošního roku také další novopečená maminka Anne Margrethe Hausken Nordberg. Něco na tom zkrátka bude.

NĚCO NA TÉ AFRICE BUDEV minulém čísle časopisu jste se mohli dočíst o africkém dobrodružství Øysteina Kvaal Østerbø. Od doby, kdy se Nor vrá-til na evropský kontinent, se událo mno-ho nového a jak vidno, trénink na náhor-ních plošinách nese své ovoce. O první únorové neděli si nejprve zlepšil osobní rekord na 3000 metrů, když na mítinku ve Stockholmu zaběhl čas 8.29,89. „Po celou trať jsem byl schopný udržovat vysoké tempo dvě minuty a 50 vteřin na kilometr a nakonec z toho je nový oso-bák o 11 vteřin,“ glosoval v cíli Østerbø. Po atletické vložce se norský obojživel-ník, který si velmi dobře rozumí také s ly-žařským OB, vydal do Portugalska, resp. Itálie, aby sbíral rychlé kilometry také s mapou v ruce.

Následoval trénink na Tiomilu a norský

nominační víkend před nadcházejícím

evropským šampionátem ve Švédsku.

Druhá zmiňovaná akce, jejíž součástí byl

i národní noční šampionát, však Norovi

příliš radosti neudělala. „Když jsem se

snažil překonat skalku těsně po šesté

kontrole, vykloubil jsem si rameno. Nej-

prve jsem se snažil vrátit ho na místo

sám, ale brzy jsem poznal, že to nejde.

S pomocí organizátorů a jimi přivolané-

ho auta jsem se rychle dostal do centra

závodu, kde doktor pracoval 15 minut

na tom, aby rameno vrátil na původní

místo. Budu si muset dát chvíli pauzu od

běhání v lese,“ konstatoval Østerbø.

DROBNÁ ZMĚNA NEUŠKODÍMinna Kauppi se pomalu vrací do své nej-lepší formy. Důkazem toho bylo mimo jiné její suverénní vítězství na velkém finském závodě FinnSpring 2012. V mužích, jen tak pro zajímavost, zvítězil Olli Markus Taiva-inen, který se tak z lyží do běžeckých bot přezul opravdu bleskově.Podle vlastních slov Finky probíhá trénink dobře a ona se pomalu ale jistě přibližu-je těm nejlepším. V jednom z článků na svých internetových stránkách, který mě velice zaujal, však nemluvila o úspěších, cílech či medailích. Mluvila o tom, jaké to je stát se na pár okamžiků ze závodníka organizátorem. „Jednou ráno jsem sebra-la z lesa několik kontrol. Myslím si, že je to dobrá změna, občas přepnout a z role závodníka se převtělit do role pořadate-le. Až poté, co nějaký čas děláte to samé jako stavitelé tratí, případně další orga-nizátoři tréninků, si uvědomíte, co jejich práce obnáší a začnete si toho opravdu vážit. Navíc, příprava tréninku je velice zábavná. Je dobré vašemu klubu alespoň jednou za čas touto formou pomoci,“ prohlásila Finka právě poté, co jeden z ta-kových tréninků připravila. Myslím si, že nebudu jediný, kdo se s názorem finské hvězdy ztotožní.

TO NEJLEPŠÍ NA ZÁVĚRV našem krátkém přehledu zpráv ze světa orientačního běhu nemůžeme za-pomenout samozřejmě ani na slavnou Tiomilu. Snad dámy prominou, když začnu závodem jejich mužských pro-tějšků. Na start 67. ročníku závodu se postavilo 334 desetičlenných týmů od-hodlaných změřit síly v drsných lesích nedaleko švédského Kvarnu.

Před startem závodu koloval po růz-ných sociálních sítích obrázek, kde proti sobě stáli, podobně jako bájní hrdinové v Řecku, Daniel Hubmann a Thierry Gueorgiou. Jejich souboj na posledním úseku měl být hlavním lá-kadlem pro všechny fanoušky nejen přímo v aréně, ale také u již klasického online přenosu s výsledky a trackin-gem. Dvě neznámé ale autorům obráz-ku z rovnice vypadly. První podmínkou bylo, že Hubmann a Gueorgiou poběží oba poslední úsek. Francouz ji splnil. Švýcar však nikoliv a místo toho obstaral v dresu svého

týmu Kristiansand OK úsek devátý. Po-

kud bychom v řešení pokračovali, nara-

zili bychom na další problém.

Do hry o titul se totiž již na čtvrtém úse-

ku rázně přihlásila formace Haldenu.

Závodníci z města na norsko-švédských

hranicích se poté drželi na předních

příčkách až do cíle. Po devátém úseku

díky výborně běžícímu Hubmannovi

vedl Kristiansand, na záda už mu však

dýchal právě Halden, který vyslal do

boje své největší eso Olava Lundanese.

Mistr světa na klasické trati z roku 2010

Lundanes si s finišmanem Kristians-

andu Omdalem nědělal těžkou hlavu

a brzy po startu závěrečného úseku se

mu začal vzdalovat. Zezadu navíc supě-

la lokomotiva obhájce titulu Kalevanu

Rasti, pod jejíž kotel přiložil na sedmém

úseku Jan Procházka, a jejíž strojve-

doucí Thierry Gueorgiou se rozhodně

nechtěl vzdát zadarmo.

Olav Lundanes byl na posledním, téměř

16 kilometrů dlouhém úseku naprosto

suverénní a doběhl svému týmu, ve

kterém byli společně s ním ještě Mats

Haldin, Jon Pedersen, Erik Axelsson,

Vincent Coupat, Marcus Millegård, Emil

Wingstedt, Mattias Karlsson, Magne

Dæhli a Søren Bobach, pro vytoužený

triumf. Hans Gunnar Omdal udržel nejen ner-

vy na uzdě, ale také Thierryho Gueor-

giou za svými zády a doběhl tak svému

týmu alespoň pro pomyslné stříbrno.

Kalevan Rasti doběhl třetí.

l e t e m o - s v ě t e m


ČSTV Tři měsíce po „mimořádné“

a „volební“ VH ČSTV proběhla v sobotu 28. dubna v Nymbur-ce 26. Valná hromada Čes-kého svazu tělesné výchovy. Dopolední část VH přenášela v přímém přenosu Česká tele-vize. Předseda ČSTV Miroslav Jansta ve svém vystoupení zhodnotil hlavní důvody, které vedly ke ztrátě společnosti SAZKA a.s. a konstatoval, že viníků ztráty Sazky je více, ale zákonnou odpovědnost nese jednoznačně předseda předsta-venstva a generální ředitel pan Aleš Hušák.Místopředseda ČOV Jiří Kejval představil vizi nové struktury českého sportu. Jeho vrchol-ným orgánem by měl být nově restrukturalizovaný Český olympijský výbor a ČSTV bude plnit roli servisní organizace.

ČSOS Ve středu 18. dubna proběh-

lo v Praze 3. zasedání P-ČSOS, které projednalo úpravu rozpočtu ČSOS v roce 2012. Náš svaz obdrží od MŠMT ČR větší státní dotaci, než bylo na VH ČSOS 2011 plánováno, a to zejména v nově vyhlášeném programu č. 5 – všeobecná sportovní činnost, organizace sportu. Zvýšený objem přidělených finančních prostředků byl rozdělen do jednotlivých ob-lastí s ohledem na hlavní úkoly ČSOS a respektováním faktu, že se jedná o státní příspěvky,

které mají dané účelové vyme-zení, a kterému musí odpovídat i příslušné vyúčtování.K posílení rozpočtu došlo ve všech oblastech činnosti ČSOS. Finanční prostředky na činnost reprezentačních družstev dospělých a juniorů OB, LOB a MTBO byly navýšeny o 810 tisíc Kč.Velká část prostředků poputuje v letošním roce na podporu programu „Talent“, tedy na přípravu talentované mládeže (15—18 let) a juniorů, zejména v kvalitně fungujících oddílech a SCM. Posila je určena přede-vším na zlepšení tréninkového procesu, organizaci VT, na sportovně-lékařské sledování, kontrolní srazy apod. Pro rok 2012 dojde ke změně startovného v mistrovských soutěže v OB a MTBO – za zá-vodníky, kteří budou startovat na M ČR ve sprintu, krátké trati, klasické trati a ve štafetách v mistrovských kategoriích bude pořadatelům vklady hradit ČSOS. Větší podporu dozná i oblast tzv. „Sportu pro všechny“. Na areály pevných kontrol je vyčleněna částka 200 tis. Kč, a další prostředky jsou určeny na přebory škol v OB a na vydání dalších metodických materiálů pro „Dny orientace v přírodě“.Dvojnásobně byl navýšen i příspěvek určený na čin-nost krajských svazů ČSOS a významná část prostředků byla vyčleněna i na vytvoření

nového informačního systému svazu, www stránek a také na posílení marketingu svazu.Rovněž byly posíleny příspěv-ky v položkách, které byly v mi-nulém kole podfinancované (Trail-O, mezinárodní činnost, školení, semináře, anketa, spolupráce s Českou televizí, apod.) Upravený rozpočet ČSOS na rok 2012 je umístěn na www stránkách ČSOS v sekci ČSOS informuje.

Sekretariát ČSOS rozeslal všem příjemcům dotací (KS ČSOS, kluby/oddíly, SCM), dopisy, informace a smlouvy, kde je podrobně vysvětleno, na co je možné příspěvky vy-užít a jaký bude způsob jejich vyúčtování. Pro vysvětlení této problematiky také sekretariát ČSOS uspořádá dvě porady, které se uskuteční při závodech ČP 2. 6. v Novém Boru a 9. 6. při MČR na KT ve Zlíně, resp. na Rusavě.

Areál pevných kontrol ČSOS v letošním roce

vyčlenil prostředky pro budo-vání nových areálů pevných kontrol. Vice na: http://www.orientacnisporty.cz/upload/inf/arealy-pevnych-konrol---vyzva-2012.pdf. Pro případ-né vážné zájemce je stále možnost se do tohoto projektu přihlásit zasláním předběžné-ho nástinu záměru na koor-dinátorku projektu Jarmilu Němečkovou (e-mail: jarmila.

[email protected]) do 15. 7. 2012

Výukové mapy 2012 Projekt Výukové mapy

v roce 2012 probíhá obdobně jako v minulých letech. Pří-padné další žádosti o zařazení do tohoto projektu zasílejte předsedkyni Komise rozvoje OB Kristýně Skyvové (e-mail: skyvová@volny.cz). Spolupráce s Českou televizí

Na základě jednání s před-staviteli České televize se v roce 2012 plánují odvysílat na ČT4 Sport tyto pořady:

Přímý přenos z MČR v ori-• entačním běhu na klasické trati Dokument ze SP v MTBO • 2012 v Řitce – redaktor M. MusálekDokument ze 3 finálových • závodů z ME v OB ve Švédsku, který zhotoví švédská televize pod režijním dohledem Karla JonákaDokument z MS v OB • ve Švýcarsku – redaktor P. SopoušekDokument z MS v MTBO • v Maďarsku – redaktor P. Kubásek a v rámci pořadů Sport v regionech dokumenty z M ČR v OB na krátké trati, M ČR v OB štafet a klubů , ČPŠ v OB v Lipníku nad Bečvou a M ČR v MTBO (long) – redak-tor P. Sopoušek.

Jiří Šubrtgenerální sekretář ČSOS

[email protected]ávy ze Strahova

Mezi hodnotnými sportovními výko-

ny je dobré vyzvednout také ty české.

Výborně běžel Miloš Nikodým v dre-

su Kristiansand OK 2, který překvapil

s výjimkou pěti všechny své soupeře

na prvním úseku a předával na samém

čele celého startovního pole. Jan Pro-

cházka běžel také velmi dobře a na

svém sedmém úseku obsadil 10. pozici.

Neztratily se ani výkony Jana Šedivého,

který běžel poslední úsek za svůj tým

Stora Tuna. Hodnotný výkon podal rov-

něž Michal Jedlička v barvách Tampe-

reen Pyrintö. Doplňme ještě velmi pěk-

ný výsledek nejlepšího českého týmu

z Hradce Králové, který běžel pod ná-

zvem velké události léta příštího roku

„JWOC 2013“, a který dokončil závod na velmi solidní 72. pozici. V Haldenu muselo být po Tiomile opravdu hodně veselo. Mezi 344 žen-skými štafetami totiž triumfoval rovněž tým z norské mekky orientačního běhu. Závod zahájila pro budoucí vítězky velmi dobře Vendula Klechová, která běžela po celou dobu svého úseku na čele a předávala s minimální ztrátou na třetím místě. Další úseky běžely Bodil Holmström, Ida Marie Næss Bjørgul a Mari Fasting, neustále se držely na čele a vše vypadalo jasně. Na závěreč-ném pátém úseku začala ale na Anne Margrethe Hausken Nordberg v dresu Haldenu zle dotahovat Simone Niggli

běžící za OK Tisaren. Fenomenální Švý-

carka zaběhla závěrečnou část závodu

o tři minuty rychleji než Norka, přesto

to nakonec nestačilo a Halden se mohl

radovat z vítězství. Obhájkyně titulu

z loňského roku, závodnice Tampereen

Pyrintö, doběhly na třetím místě právě

za OK Tisaren.

Sestava Domnarvets GOIF, v níž běžely

i Dana Šafka Brožková a Eva Juřeníková,

dokončila závod na pátém místě. Ženy

z týmu JWOC 2013 běžely v sestavě

Jiřištová, Kamenická, Svobodová, Aze-

bová a Čepová a mezi 296 doběhnuvší-

mi týmy obsadily pěkné 149. místo.


l e t e m o - s v ě t e m i n f o r m a c e Č S O S

http://www.orientacnisporty.cz/upload/inf/arealy-pevnych-konrol---vyzva-2012.pdf






mailto:skyvov�@volny.cz


Trimtex Sport je norská sportovní značka založená v roce 1976 Haraldem Auglandem. Počátky rmy byly velmi skromné – nápad vyrábět oblečení pro orientační běh vznikl ve sklepě Auglandova domu. První produkty byly přijaty velmi pozitivně a během krátké doby byla v Lillesandu založena rma, sestávající se z kanceláře a výrobního oddělení. Po 35 letech se nedávno tyto prostory změ-nily v hlavní sídlo rmy, protože výroba se začala už před 15 lety postupně přemísťovat do Estonska. „Výrobní náklady jsou u nás v Norsku velmi vysoké, nebyli jsme schopni konkurovat ostatním výrobcům. Proto jsme v roce 1997 zalo-žili dceřinou společnost Trimtex Baltic, která v současné době vyrábí téměř všechny naše produkty,“ komentuje přesun části aktivit spo-lečnosti do Estonska výkonný ředitel Trimtexu Tor Eivind Augland, syn zakladatele Haralda Auglanda.

Nejen orientační běhVývoj nových výrobků má ve společnosti Trimtex na starosti nej-mladší syn Ole Kristian Augland. Augland záhy identi koval další potenciál pro růst společnosti v rozšíření produktové základny. Ak-tivity společnosti, které začaly dodávkami oblečení pro orientační běh, v současné době pokrývají i cyklistiku, běh na lyžích a atletiku. Při hledání nejvhodnějších materiálů a vývoji stávajících a nových produktů Augland úzce spolupracuje s technology v estonském Parnu. V počátcích se pro výrobu oblečení používal pouze nylon, v současné době se jedná o kombinaci sedmi různých materiálů. Díky tomu, že má Trimtex pod kontrolou celou produkci, lze snížit celkové náklady na výrobu a tím zlepšit postavení rmy na trhu.

V roce 2004 uvedl Trimtex na trh Extreme O-pants, model spodního dílu dresu určeného pro orientační běh. „V současné době je takový typ kalhot v nabídce všech rem, zaměřených na produkci oblečení pro orientační běh. Nicméně byl to právě Trimtex, kdo přišel s ideou výroby tohoto typu oblečení. Orientační běh jako segment trhu sehrá-val pro Trimtex vždy důležitou roli, avšak tento trh je malý a proto je nesmírně důležité být inovativní i v dalších odvětvích,“ říká zároveň Ole Kristian Augland. A investice do inovací produktové základny přínáší ovoce, v po-sledních letech vyhrál Trimtex několik ocenění v různě zaměře-ných sportovních časopisech.

KonceptVizí Trimtexu je být vedoucí značkou na trhu s klubovým obleče-ním a oblečením pro vytrvalostní sporty obecně. Hlavní důraz je kladen na vývoj a distribuci oblečení pro kluby v jimi zvolených klubových barvách s možností doplňkové výroby po řadu dalších let. Další cílovou skupinou Trimtexu jsou reprezentační družstva v různých výkonnostních sportovních odvětvích. „Pro klub jako takový je důležitá společná identita, a identita klubu je pak důležitá i pro získávání sponzorů a komunikaci s nimi. Ve výkonnostním sportu hrají navíc roli nejen výkony jednotlivců, ale i celých družstev,“ vysvětluje prodejní a marketingový ředitel Geir Magnus Ringøen. Přes devadesát procent obratu rmy je generováno přímým prode-jem, zbývající část tvoří prodej při různých sportovních akcích, přes internetový obchod či remní prodejnu. Trimtex naopak neprodává své zboží přes maloobchodní síť. „Naší specializací jsou především

225 tisíc čtverečných metrů bílé látky oživne každoročně novými barvami a reklamními logy ve výrobní části Trimtexu v estonském Parnu. Za dveřmi malé šedivé budovy se za pomocí vyspělých technologií vyrábí sportovní oble-čení pro kluby a sportovce v celém světě.

Když se z plátna stane dres…

p a r t n e r r e p r e z e n t a c e O B


výrobky navržené dle požadavků zákazníka a z tohoto důvodu je pro nás nejvýhodnější přímá komunikace se zákazníkem, namísto využití služeb dealerů,“ objasňuje Ringøen remní strategii.

Značka Zřejmě nejvyšší míra povědomí o značce Trimtex je právě mezi ori-entačními běžci, kterým tato společnost dodává oblečení již 35 let. V průběhu let 2009—2011 vzrostl obrat Trimtexu o 100 procent. Mezi zákazníky však v současné době patří i velké nadnárodní společnosti jako PriceWaterHouse Coopers, Addeco či National Oilwell Varco. Pro Trimtex je důležité, aby byly jeho výrobky zastoupeny na růz-ných výkonnostních úrovních a také v různých sprotovních odvět-vích. „Neméně důležitá je pro naší společnost i zpětná vazba a názory naších zákazníků. Například elitní orientační běžci Peter Öberg a Thierry Gueorgiou se podílejí na vývoji a testování několika naších vý-robků,“ říká prodejní a marketingový ředitel Geir Magnus Ringøen. Trimtex nabízí nejen speciální komponované týmové oblečení, ale i standardní kolekce v rámci svého internetového obchodu. „Pevně věříme tomu, že kvalita našeho oblečení, odzkoušená aktivními spor-tovci, vzbudí zájem i u široké veřejnosti. Doufáme, že právě možnost nákupu našeho zboží prostřednictvím internetového obchodu a jeho propagace zvýší zájem o naše výrobky,“ říká Ringøen.

Kvalita a ekonomický růst fi rmyHlavní sídlo společnosti je v Lillesandu v jižním Norsku, obchodní zastoupení sídlí v Askeru nedaleko Osla. Další obchodní zástupci jsou ve švédském Sandvikenu a během jara 2012 se připravovalo otevření obchodního zastoupení ve Finsku. V uplynulých pěti le-tech zaznamenal Trimtex ekonomický růst o více než 50 procent a vedení společnosti věří v další pozitivní vývoj. „Věříme v další růst společnosti, naším cílem je výroba vysoce kva-litního oblečení pro sportovní kluby a právě v kvalitě vidíme naši největší přednost . To je patrné i z průzkumů mezi zákazníky, právě kvalita je zmiňována v souvislosti s Trimtexem velmi často,“ uvádí prodejní a marketingový ředitel Geir Magnus Ringøen.

Růst fi rmyV době založení estonské pobočky Trimtex Baltic v roce 1997 měla tato část společnosti pouhých 5 zaměstnanců. V současné době za-městnává přes 50 osob a jejich počet nadále roste. Pobočka Trimtex Baltic tak patří mezi významné zaměstnavatele v estonském Parnu. „V posledních letech roste počet zaměstnanců a tento trend bude po-kračovat. V současné době potřebuje rma zejména designéry, tech-niky a skladový personál,“ říká ředitel rmy Tor Einvind Augland.

Od papíru k látceTrimtex je oporou zákazníkům během celého procesu, od počáteč-ního návrhu až k objednávce a distribuci hotových výrobků. Přes

60 procent nálních produktů je vytvářeno pomocí technologie laserového designu. To znamená, že veškerá reklamní loga, barvy a gra cké zpracování je naneseno přímo na látku. Laserová techno-logie umožňuje složitější design a snižuje náklady na výrobu. Návrh je vypracován ve všech velikostech dle požadavků zákaz-níka, od dětských velikostí až po velikost 6XL. Pomocí velkých plotterů je design vytištěn na papír a poté přenesen na bílou látku. V dalším kroku přechází materiál do šicí části, kde je rozstříhán a zkompletován. K dispozici je 16 barevných odstínů nití, během jednoho měsíce je průměrně spotřebováno množství odpovídající 25 obvodům zeměkoule. Ušití jedné čepice trvá zkušeným pracovníkům v průměru 3 minu-ty, doba výroby svrchní části dresu je čtyřikrát delší. S náročností designu a počtem detailů vzrůstá i časová náročnost výroby. „Prá-vě detaily sehrávají při výrobě našeho oblečení klíčovou roli, často rozhodují o celkovém dojmu z našich produktů. Pět procent výrobků neprojde přísnou výstupní kontrolou,“ komentuje kvalitu Tor Eivind Augland, jenž má starosti výrobní část společnosti v Estonsku. Každý týden je zabaleno a vyexpedováno 4000 výrobků. Nejhektič-tější období je v době odesílání objednávek do Švédska a Norska. Čas dodání se počítá od okamžiku, kdy zákazník podepsal objed-návku do jejího předání. 98 procent výrobků je doručeno do 6 týd-nů. Trimtex je také exibilní v distribuci svých produktů. Objed-nané zboží je dodáváno jako přímo do oddílů, tak i k domovním dveřím zákazníků.„Nejmenší možná objednávka je pět kusů a v extrémních případech se může jednat o různé velikosti. Nespornou výhodou společnosti Trimtex je kontrola celého procesu produkce. Firma je tak méně zá-vislá na případných chybách jiných dodavatelů,“ uzavírá naši krát-kou exkurzi Tor Eivind Auland.

Fakta20 národních reprezentačních týmů v OB používá Trimtex18 minut trvá výroba jedné vrchní části dresu39 českých klubů obléká dresy Trimtex200 objednávek týdně4000 produktů je distribuováno každý týden8 100 000 € činil obrat fi rmy Trimtex v loňském roce

Radek Novotný[email protected]

p a r t n e r r e p r e z e n t a c e O B


Mistrovství ČR a Veteraniáda ČR v nočním OBPraha-Lipence, závod jednotlivců - 21. 4. 2012

D21 (6.8 km, přev. 310 m, 19k, 21 záv.) 1. Indráková Adélka ZBM 56:56 2. Jedličková Zuzana SHK 57:00 3. Duchová Iveta LPU 59:15 4. Kabáthová Eva ZBM 60:13 5. Baldrianová Barbora VSP 65:07 6. Karochová Simona DKP 65:32 7. Kuncová Eliška SSU 65:35 8. Labašová Katarína ASU 65:42 9. Mechlová Lenka SHK 68:23 10. Kovářová Kristýna DKP 68:44

H21 (11.2 km, přev. 525 m, 28k, 58 záv.) 1. Procházka Jan PGP 70:39 2. Šedivý Jan PGP 75:51 3. Kubát Pavel PHK 76:34 4. Mrázek Jan SCP 78:33 5. Šmehlík Eduard SHK 78:47 6. Horáček Michal VLI 79:00 7= Nožka Radek LPU 79:03 7= Hradec Pavel TUR 79:03 9. Udržal Tomáš LPU 79:43 10. Flašar Jan PGP 79:57

D16 (3.0 km, přev. 150 m, 9k, 16 záv.) 1. Hančová Petra VRL 31:33 2. Odehnalová Tereza ABM 33:08 3. Argalášová Kateřina TRI 33:52 4. Kožinová Zuzana PGP 34:44 5. Šiková Karolína LPM 36:30 6. Šiková Barbora LPM 36:39

D18 (4.0 km, přev. 165 m, 11k, 23 záv.) 1. Chromá Kateřina ZBM 32:28 2. Procházková Marie KAM 34:06 3. Tesařová Markéta ZBM 36:04 4. Svobodová Lenka LTU 36:08 5. Haltofová Eva VRB 37:09 6. Bořánková Karolína KAM 37:19

D20 (4.9 km, přev. 170 m, 14k, 13 záv.) 1. Hrušková Barbora ZBM 41:23 2. Šimková Johanka UOL 44:32 3. Nožková Sára TRI 45:57 4. Šámalová Ludmila PGP 48:29 5. Teplá Karolína SHK 48:41 6. Koporová Petra ZBM 49:22

H16 (5.0 km, přev. 165 m, 15k, 19 záv.) 1. Fürst Matouš LLI 38:20 2. Mašata Matěj PHK 39:13 3. Illner Vojtěch DKP 39:27 4. Wolf Filip TUR 40:24 5. Netuka Vojtěch SHK 41:01 6. Mudrák Štěpán LCE 41:47

H18 (5.6 km, přev. 205 m, 15k, 17 záv.) 1. Minář Marek ASU 41:12 2. Kettner Lukáš KAM 41:49 3. Horvát Petr ASU 42:07 4. Chmelař Martin JPV 43:19 5. Šňupárek Václav DKP 43:34 6. Pavlovec Jan BOR 45:25

H20 (8.7 km, přev. 400 m, 20k, 17 záv.) 1. Zakouřil Vít TUR 60:58 2. Hadač Filip AOP 61:36

3. Chloupek Adam TUR 65:23 4. Mokrý Stanislav ABM 66:11 5. Kubelka Tomáš LPU 66:31 6. Brlica Pavel ZBM 69:13

D35 (5.3 km, přev. 185 m, 15k, 6 záv.) 1. Podrábská Marie VLI 52:17 2. Pachnerová Dominika CHA 57:26 3. Svobodová Jitka DCE 59:23

D40 (4.9 km, přev. 170 m, 14k, 3 záv.) 1. Klinkerová Jitka KAM 63:29 2. Zlámalová Zdena SJC 64:48

D45 (3.7 km, přev. 150 m, 10k, 5 záv.) 1. Teplá Hana SHK 53:32 2. Bochenková Jana EKP 58:27 3. Kuchařová Ada TBM 60:51

D60 (3.1 km, přev. 140 m, 7k, 1 záv.) 1. Omová Jana TUR 51:05

H35 (8.2 km, přev. 405 m, 22k, 10 záv.) 1. Arnošt Kamil VSP 69:19 2. Jirásek Aleš LPU 70:41 3. Polák Vlastimil VRL 71:50

H40 (5.9 km, přev. 220 m, 16k, 9 záv.) 1. Bořánek Petr VSP 45:13 2. Žemlík Pavel TZL 46:42 3. Illner Jakub DKP 53:24

H45 (5.3 km, přev. 185 m, 15k, 8 záv.) 1. Hadač Miroslav AOP 39:57 2. Semík Luboš OKP 44:57 3. Novák Libor OKP 45:59

H50 (4.9 km, přev. 170 m, 14k, 11 záv.) 1. Jan Nešpor TTR 50:13 2. Hrabánek David PGP 51:59 3. Škoda Přemek VLI 55:06

H55 (4.8 km, přev. 165 m, 12k, 4 záv.) 1. Procházka Antonín DCE 46:09 2. Dudík Petr LBE 67:22 3. Klimpl Petr LPU 78:02

H60 (3.7 km, přev. 150 m, 10k, 6 záv.) 1. Přinda Oldřich VLI 40:32 2. Chmelík Aleš VBM 41:17 3. Jelínek Martin PGP 54:17

H65 (3.6 km, přev. 145 m, 10k, 5 záv.) 1. Pospíšil Jaromír PZR 39:33 2. Bauer Emil VBM 44:31 3. Koč Zdeněk MKP 47:59

H70 (3.1 km, přev. 140 m, 7k, 1 záv.) 1. Havlík Jaroslav SJC 49:17

Mistrovství Evropy a Světový pohár - SWE / Falun & MoraME a SP 1 - Middle - 17. 5. 2012 / Orsa - Skattungbyn

D21 (5.19 km, přev. 260 m, 18 K, 53 záv. F-A) 1. Niggli Simone SUI 33:42 2. Kauppi Minna FIN 35:07 3. Ryabkina Tatiana RUS 35:21 4. Jansson Helena SWE 36:06 5. Alexandersson Tove SWE 36:31 6. Billstam Annika SWE 36:35 7. Rantanen Merja FIN 37:00 8. Fasting Mari NOR 37:05 9. Hausken Nordberg Anne M. NOR 37:22 10. Haajanen Sofia FIN 37:42 25. Šafka Brožková Dana CZE 40:23

29. Duchová Iveta CZE 41:31 42. Gomzyk Omová Michaela CZE 43:28 45. Bochenková Ivana CZE 44:13

H21 (6.24 km, přev. 310 m, 23 K, 50 záv. F-A) 1. Lundanes Olav NOR 34:12 2. Novikov Valentin RUS 35:31 3. Kaas Carl Waaler NOR 35:46 4. Kratov Oleksandr UKR 36:13 5= Bergman Gustav SWE 36:27 5= Merz Matthias SUI 36:27 7. Lauenstein Marc SUI 36:28 8. Tsvetkov Dmitry RUS 36:44 9. Hubmann Daniel SUI 36:47 10. Gonon François FRA 36:50 16. Procházka Jan CZE 37:27 22. Král Vojtěch CZE 38:02 33. Šedivý Jan CZE 38:30 36. Dlabaja Tomáš CZE 38:41

Mistrovství Evropy a Světový pohár - SWE / Falun & MoraME a SP 2 - Long - 18. 5. 2012 / Orsa - Skattungbyn

D21 (9.67 km, přev. 450 m, 24 K, 51 záv. F-A) 1. Niggli Simone SUI 61:34 2. Ryabkina Tatiana RUS 65:34 3. Kauppi Minna FIN 66:08 4. Alexandersson Tove SWE 67:21 5. Billstam Annika SWE 69:10 6. Wigemyr Tone NOR 70:18 7. Fasting Mari NOR 70:41 8. Strand Lina SWE 70:49 9. Rantanen Merja FIN 71:47 10. Dambe Inga LAT 72:13 16. Duchová Iveta CZE 74:18 22. Šafka Brožková Dana CZE 75:57 27. Klechová Vendula CZE 77:20 30. Knapová Jana CZE 78:21 38. Gomzyk Omová Michaela CZE 80:54

H21 (15.36 km, přev. 630 m, 33 K, 46 záv. F-A) 1. Lundanes Olav NOR 87:43 2. Merz Matthias SUI 88:48 3. Novikov Valentin RUS 89:13 4. Nordberg Anders NOR 90:09 5. Lauenstein Marc SUI 90:52 6. Kratov Oleksandr UKR 92:41 7. Adamski Philippe FRA 92:57 8. Tsvetkov Dmitry RUS 92:59 9. Omdal Hans Gunnar NOR 93:21 10. Tranchand Frédéric FRA 93:42 12. Šedivý Jan CZE 94:06 31. Procházka Jan CZE 97:53 36. Kodeda Štěpán CZE 101:15 37. Nykodým Miloš CZE 101:37 38. Chromý Adam CZE 103:20 44. Dlabaja Tomáš CZE 107:04

Mistrovství Evropy a Světový pohár - SWE / Falun & MoraME a SP 3 - Sprint - 19. 5. 2012 / Falun - Lugnet

D21 (3.21 km, přev. 40 m, 16 K, 50 záv. F-A) 1. Niggli Simone SUI 14:58 2. Eliasson Lena SWE 15:30 3. Møller Alm Maja DEN 15:49 4. Wyder Judith SUI 15:58 5. Friederich Rahel SUI 16:16


z k r á c e n é v ý s l e d k y z á v o d ů j a r o 2 0 1 2

6. Klingenberg Emma DEN 16:23 7. Mironova Svetlana RUS 16:25 8. Teini Marika FIN 16:29 9. Gross Julia SUI 16:30 10. Niemi Venla FIN 16:33 33. Bochenková Ivana CZE 17:41 43. Knapová Jana CZE 18:21

H21 (3.54 km, přev. 50 m, 20 K, 51 záv. F-A) 1. Leandersson Jonas SWE 15:20 2. Nikolov Kiril BUL 15:25 3= Lysell Jerker SWE 15:27 3= Hubmann Daniel SUI 15:27 5. Fraser Scott GBR 15:34 6. Kyburz Matthias SUI 15:46 7. Müller Matthias SUI 15:55 8. Gvildys Jonas Vytautas LTU 16:02 9. Dahli Magne NOR 16:05 10. Karlsson Mattias SWE 16:07 18. Král Vojtěch CZE 16:19

Mistrovství Evropy a Světový pohár - SWE / Falun & MoraME - štafety - 20. 5. 2012 / Falun - Lugnet

D21 (3x 6.0-6.1 km, přev. 200 m, 16-17 K, 17/26 štafet) 1. Rusko 1 RUS 115:35 (Efimova, Mironova, Ryabkina) 2. Finsko 1 FIN 115:44 (Haajanen, Rantanen, Kauppi) 3. Švédsko 1 SWE 116:30 (Billstam, Strand, Alexandersson) 4. Dánsko DEN 119:20 (Klingenberg, Bobach, Møller Alm) 5. Norsko 1 NOR 119:48 (Wigemyr, Fasting, Hausken Nordberg) 6. Švýcarsko 2 SUI 120:04 (Lüscher, Jenzer, Friederich) --. Švýcarsko 1 SUI 120:45 (Brodmann, Niggli, Wyder) --. Finsko 2 FIN 122:29 (Lindeqvist, Kinni, Niemi) --. Švédsko 2 SWE 122:38 (Forsberg, Forsgren, Eliasson) --. Norsko 2 NOR 124:41 (Næss Bjørgul, Bagstevold, Jahren) 7. Česká republika 1 CZE 125:05 (Klechová, Duchová, Šafka Brožková) 8. Litva 1 LTU 125:21 (Rybakovaité, Kazlauskaité, Kutkaité) --. Rusko 2 RUS 127:00 (Tikhonova, Popovich, Nyberg) 9. Francie FRA 130:13 (Dodin, D‘Harreville, Chataing) --. Česká republika 2 CZE 130:28 (Gomzyk Omová, Bochenková, Knapová) 10. Velká Británie 1 GBR 134:38 (Rollins, Palmer, Taylor)

H21 (3x 7.1-7.2 km, přev. 280 m, 18-19 K, 23/39 štafet) 1. Švýcarsko 2 SUI 113:43 (Hubmann M., Müller, Kyburz) 2. Švédsko 2 SWE 113:46 (Leandersson, Johansson, Holmberg) 3. Francie 1 FRA 113:55 (Tranchand, Adamski, Gonon) 4. Norsko 1 NOR 113:59

(Nordberg, Kaas, Lundanes) 5. Rusko 1 RUS 114:38 (Khramov, Tsvetkov, Novikov) --. Švédsko 1 SWE 116:19 (Rost, Runesson, Bergman) 6. Lotyšsko 1 LAT 116:20 (Bertuks, Sirmais, Mihailovs) --. Norsko 2 NOR 116:39 (Indgaard, Daehli, Omdal) 7. Finsko 1 FIN 117:07 (Lakanen, Airila, Taivainen) --. Švýcarsko 1 SUI 117:14 (Lauenstein, Hubmann D., Merz) 8. Litva 1 LTU 118:32 (Aleliūnas, Krepšta, Gvildys) --. Rusko 2 RUS 118:48 (Novikov, Ryapolov, Sidorov) 9. Česká republika 1 CZE 119:49 (Procházka, Šedivý, Král) 10. Ukrajina 1 UKR 121:22 (Sherbakov, Ushkvarok, Kratov) --. Česká republika 2 CZE 122:15 (Kodeda, Dlabaja, Nykodým)

Světový pohár MTBO - CZE / KytínSP 1 - Long - 5. 5. 2012

D21 (23.5 km, přev. 450 m, 15 K, 46 záv.) 1. Hara Marika FIN 77:35 2. Chernykh Ksenia RUS 79:35 3. Thomasson Cecilia SWE 80:07 4. Rothweiler Maja SUI 80:11 5. Schaffner Christine SUI 80:35 6. Scaravonati Laura ITA 80:45 9. Paulíčková Renata CZE 81:08 11. Kuchařová Markéta CZE 82:14 26. Březinová Marie CZE 90:13 33. Staňková Štěpánka CZE 95:09 41. Seifertová Magdalena CZE 103:47 La Carbonara Hana CZE DNS

H21 (37.2 km, přev. 790 m, 27 K, 73 záv.) 1. Pökälä Samuel FIN 100:00 2. Saarela Samuli FIN 102:22 3. Hradil Jiří CZE 102:26 4. Bogar František CZE 102:29 5. Dallavalle Luca ITA 103:10 6. Gritsan Ruslan RUS 103:49 10. Ševčík Martin CZE 107:35 16. Rygl Jaroslav CZE 109:20 19. Pospíšek Marek CZE 110:02 20. Lauerman Jan CZE 110:38

Světový pohár MTBO - CZE / ŘitkaSP 2 - Middle - 6. 5. 2012

D21 (11.2 km, přev. 365 m, 16 K, 49 záv.) 1. Schaffner Christine SUI 46:27 2. Hara Marika FIN 46:52 3. Rothweiler Maja SUI 47:01 4. Bajtošová Hana SVK 47:43 5. Vinogradova Olga RUS 49:01 6. Poverina Svetlana RUS 49:36 8. Paulíčková Renata CZE 50:14 14. Kuchařová Markéta CZE 52:18 29. Březinová Marie CZE 56:43

32. La Carbonara Hana CZE 57:41 34. Staňková Štěpánka CZE 59:32 36. Lamichová Martina CZE 60:59

H21 (16.6 km, přev. 460 m, 23 K, 73 záv.) 1. Schaffner Beat SUI 52:35 2. Dallavalle Luca ITA 52:54 3. Svoboda Jan CZE 54:27 4. Pospíšek Marek CZE 55:04 5. Niemi Pekka FIN 55:07 6. Hradil Jiří CZE 55:22 11. Bogar František CZE 56:03 19. Stránský Vojtěch CZE 59:00 20. Ševčík Martin CZE 59:07

Světový pohár MTBO - CZE / ŘitkaSP 3 - Smíšené štafety - 7. 5. 2012

DH21 (3x 15.5-16.0 km, přev. 240-280 m, 13/32 štafet) 1. Finsko 1 FIN 138:12 (Hara, Saarela, Pökälä) 2. Česká republika 1 CZE 139:44 (Paulíčková, Bogar F., Hradil) 3. Švýcarsko 1 SUI 139:52 (Rothweiler, Oklé, Schaffner) --. Česká republika 2 CZE 140:35 (Kuchařová, Ševčík, Pospíšek M.) 4. Rusko 1 RUS 145:24 (Foliforov, Chernykh, Gritsan) --. Finsko 3 FIN 145:50 (Jutila, Laurila, Saarinen) --. Česká republika 3 CZE 148:19 (La Carbonara, Lauerman, Svoboda) 5. Německo 1 GER 152:17 (Dannowski, Michael, Huster) 6. Slovensko 1 SVK 152:20 (Paprčka, Bajtošová, Trnovec) --. Česká republika 4 CZE 174:51 (Březinová, Stránský, Bogar K.)

Mistrovství ČR v trail-o - Skřípov21.—22. 4. 2012

Open: 1. Libor Forst MFP 39 b 49 sec. 2. Lenka Forstová MFP 39 b 129 sec. 3. Tomáš Leštínský DOB 36 b 178 sec. 4. Zdenko Horjan CRO 34 b 176 sec. 5. Miroslav Šimek MFP 33 b 179 sec.

Para: 1. Andrej Shirjajev RUS 34 b 241 sec. 2. Bohuslav Hůlka KVP 32 b 134 sec. 3. Milan Lučný KVP 31 b 140 sec. 4. Jana Kosťová KVP 31 b 175 sec. 5. Bohuslav Mrva KVP 29 b 148 sec.

Mistrovství ČR v Temp-O - Skřípov22. 4. 2012

1. Tomáš Leštínský DOB 242 sec. 2. Dušan Vystavěl JPV 419 sec. 3. Petr Dudík JPV 448 sec. 4. Zdenko Horjan CRO 470 sec. 5. Antonín Forst MFP 502 sec.


z k r á c e n é v ý s l e d k y z á v o d ů j a r o 2 0 1 2



1983Rok 1983 byl pro orientační běh přelomový díky tomu, že došlo k první změně v progra-mu světového šampionátu. Podnět k tomuto kroku dal počet přihlášených zemí a běžců, zejména v mužské kategorii. Do maďarské-ho Zalaegerszegu přijelo 23 národních týmů a na start mužské klasiky se postavilo více než 100 běžců. Matematické výpočty hovo-ří jasně. Když zakalkulujeme počet závod-níků, tříminutový startovní interval a čas vítěze kolem 90 minut, máme z toho téměř sedm hodin závodu. Takový formát dnes? Nemyslitelné! V té době to bylo o to složitější, že arény pro jednotlivé tratě se většinou stavěly hluboko v lesích, což činilo technické zajištění závo-du velice složitým. Svou roli sehrálo často i počasí. Mnoho běžců volalo v 80. letech po změně kvůli tomu, že jejich celoroční trénin-ková snaha přišla částečně vniveč, protože běželi téměř za tmy a v dešti, zatímco jejich soupeři měli podmínky o poznání lepší. Velký počet startujících, délka závodu i mnohé ostatní okolnosti přinesly jednu dů-ležitou a dodnes často diskutovanou novin-ku. Na mistrovství světa se poprvé objevily kvalifikační závody a o místo ve finále tak musel bojovat i budoucí mistr světa.

1985Obrovský krok směrem ke své globalizaci udělal orientační běh v roce 1985, kdy se světový šampionát poprvé ve své historii odstěhoval mimo hranice Evropy. Na za-čátku srpna přivítali nejlepší světové běžce poprvé klokani v austral-ském Bendigu. Zajímavým prvkem bylo také to, že se poprvé závodilo v kom-pletně odlišném terénu od těch evropských. Méně lesů, více otevřených plání. Favority to ale očividně ne-rozhodilo. Pro svou již třetí zlatou medaili na klasické trati v řadě si doběhla Švédka Annichen Kringstad-Svensson.

1987Mistrovství světa v roce 1987, které se uskutečnilo ve francouzském Gérardmeru,

stálo na konci dlouhé, více než dvacetileté éry, kdy se pravidla organizace příliš nemě-nila a představovala souhrn zvyklostí, které by byly v dnešní době opravdu jen velmi těžko aplikovatelné. Účastníci šampionátu, kteří tehdy ve Francii byli, a kteří působí ve světě orientačního běhu dodnes, by mohli vyprávět. Tajemství. Právě tímhle výrazem by se dala charakterizovat tehdejší organizace. Mís-to závodu mohlo být zveřejněno až večer před samotným závodem proto, aby závod-níci neměli možnost se s terénem sezná-mit a aby tak vyhrál opravdu ten nejlepší. To však byla pro organizátory nepříjemná komplikace, které jim znemožnila vytvořit jakékoliv lepší podmínky pro diváky. Stejně jako místo, také jméno stavitele tratí bylo známé až těsně před startem závodu. V 80. letech to vždy býval některý elitní světový běžec na sklonku své kariéry. Daný závodník musel během roku závodit a hlásit se na nominační závody své země. To proto, aby nemohl nikdo pojmout sebemenší po-dezření, kdo bude tratě pro vrcholný závod připravovat. Další zajímavost, v dnešní době bychom řekli možná spíše zvláštnost, se týkala dre-sů. Bylo totiž zakázáno mít na sobě během závodu světlé barvy. Povolena byla pouze černá, zelená, modrá, vínově červená a či jiná tmavá barva. Důvodem byla co nejmen-ší možná viditelnost běžce jinými závodní-ky. Dovedete si představit takové pravidlo dnes?

1989Rok 1989 nebyl přelomo-vý pouze z politického hlediska, ale stal se dů-ležitým milníkem také v historii orientačního běhu. Mistrovství svě-ta ve švédském Skövde

udělalo tlustou čáru za výše zmíněnými or-ganizačními pravidly a stalo se na dlouhou dobu pořadatelským vzorem budoucích šampionátů. Švédové připravili jak pro klasickou trať, tak také pro štafety, arénu pro více než ti-síc lidí, kteří měli zároveň se sledováním bojů o medaile poprvé možnost zúčastnit se doprovodných závodů ve stejných teré-nech, kterými vedly mistrovské tratě. Převratnou novinkou byly rovněž elektro-nické obrazovky, na nichž svítily výsled-ky. Nebyla to sice obrovská plátna, na kte-rá jsme zvyklí dnes, velký krok kupředu to však bezpochyby byl. Konec 80. let přinesl také první hypotetické spojení orientačního běhu s Olympijskými hrami. S tímto nápadem přišly nejprve ori-entačně vyspělé severské země. Zároveň s touto ideou se však začaly hemžit po-chybnosti a obavy, aby nedošlo ke změně přírodního sportu na městskou diváckou zábavu. To je ostatně silný argument od-půrců začlenění orientačního běhu mezi olympijské sporty i v dnešní době. Vzácná shoda však přeci jenom panovala, a to ohledně názoru, že by se měl orien-tační běh více globalizovat a rozšířit do dalších zemí. Slovy tehdejšího prezidenta IOF Švýcara Heinze Tschudina: „Aby nebě-hali pouze Seveřané a pouze na Severu.“ Důležitým mezníkem v tomto směru byl světový šampionát v Mariánských Lázních v roce 1991. Poprvé se zde totiž závodilo na krátké trati („short distance“) a popr-vé se rovněž radoval ze světového titulu jiný než severský závodník – Petr Kozák. Přesně 25 let trvalo, než si v mužské kate-gorii pověsil na krk zlatou medaili někdo jiný než Fin, Nor nebo Švéd. Tehdy to byla dokonce dvojnásobná československá radost. Mezi ženami totiž vyhrála Jana Cieslarová. Po roce 1990 přišel velký nárůst počtu zemí účastnících se mistrovství světa i dalších velkých světových závodů. Ten-to fakt přinesl do světa orientačního běhu mnoho nových a často i velice zábavných prvků. Zajímá vás, co to bylo? Zajímá vás, jak začínaly své kariéry hvězdy typu Nig-gli nebo Gueorgiou? Pokud ano, mám pro vás dobrou zprávu. Příští číslo časopisu se dostane do vašich schránek již v průběhu července.


V loňském závěrečném čísle našeho časopisu jsme začali společně pátrat po zajímavých okamžicích a osobnostech historie orientačního běhu. Dozvěděli jsme se něco o začátcích zeleného sportu a představili jsme si několik zajímavých postav, které se zasloužily o jeho rozvoj nejen svými výsledky, ale také diplomatickými schopnostmi. A jak to bylo dál?


h i s t o r i e



Partneři ČSOS pro rok 2012

Partneri CSOS 2012.indd 1 5.3.2012 14:33:53

Bezchybnáorientace

v základníchpotřebáchje cestou

k úspěchu.

TOI TOI. Řešení pro malé i velké potřeby.

www.toitoi.cz | [email protected] | t: 312 527 488

Documents

Orientační běh 2012/2