ARCHAEOLOGICKE A MSTOPISN,vydvan od

archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.

Redaktor

D i i II.

V Praze 1857.T i s k J a r o s l a v a P o s p i l a .

Obsah II. dlu.

A. Monografie historicko-topografick a archaeo-logick.

Strana Krlovny Anna esko-Uhersk a Anna Polsko-Ulcv-

8k, posledn Jagellonky. Od K. VI. Zapa. . . . 1 Klud n, ms t o a s t a t ek v P ra s k m k ra j i . V t m d l e m d le

ms t n c h p ra me n s e s t a v i l k u. J os . M ol l . . . . 7

A. Dj iny Kladensk . . . . . . . 8B. Pa m tky Kladens k ..............................................................................58

Z u p a I . H o m y I s l i , V r a t i s l a v s k a C h r u d i m s k d o r o k u1200 . P s pvek ke s t a rmu ms top is u zem esk . Se stavil dr. Hermenegild Jireek . . . . . 2 5

Z u p y e c h j i h o v c h o d n c h a d o r o k u 1 2 0 0 o d t h o . 6 5upa s lavs k . . . . . . . . 67upa e tovs k . . . . . . . . 68upa Chnovsk . . . . . . . . 69upa Bechysk . . . . . . . . 70upa Doudlebsk upa Vitorazsk . . . . . 7 1

u p y e c h j i h o z p a d n c h a d o r . 1 2 0 0 . O d t h o . . 1 3 3 up a Boz e ns k . . . . . . . . 134upa Netolick upa Prachesk . . . . . 1 3 5Opravy a dop lky k up m Chrud ims k, Vra t is lavsk , Li to

mylsk a slavsk . . . . . . 1 3 6 up a P lze s k ............................................................................................. 167upa Wes k .............................................................. . . . 1 7 1

up y e c h s e ve r oz pa d n c h a d o r . 1 2 00 . O d t ho . 2 1 6Chebs ko upa Sed lec k ..................................................................... 217 up a a t c c k ............................................................................................... 2 1 8upa B l ins k ............................................................................................. 221

u p y e c h s e v e r o v c h o d n c h a d o r . 1 2 0 0 . O d t h o . 2 6 3 upa Dansk upa Lmuzsk . . . . . 264 upa Litomick . . . . . . . . 265 up a P o vs k ............................................................................................... 26Gupa Boleslavsk . . . . . . . . 267 upa Lib ic k ................................................................................................ 2 6 8 up a e le z n ic k ......................................................................................... 269upa Mile t insk . . . . . . . . 2 7 0 upa Hradeck ............................................................................................ 271upa Opoensk upa Kladsk . . . . . 272

u p y e c h s t e d n c h a d o r . 1 2 0 0 . O d t h o . . 306upa Kouimsk . . . . . . . . 307upa Vltavs k ..............................................................................................308upa Tetinsk upa Rokytensk . . . . . 3 1 0upa Devi s k . . . , . . . . 311Prasko-Vyehradsko . . . . . . . 3 1 2

B h k o l o n l s a c i e s k a d o r . 1 2 0 0 . P e h l e d n d o d a t e kke lnkm o upch eskch. Od tho . . . 362

H r a d I . c d i o n j e h o o k o l v k r a j i . T b o r s k m. O d A n t .Norb. Vlaska. Letno

. . . . . . . . . . 31Msteko Bystice. Oubnice . . . . . . 35Toice a Drachkov . . . . . . . . 36Nesvaily a Bezejovice . . . . . . . 37Tvoeovice . . . . . . . . . 38

StranaDal prochzky v okoli Chrudimskm. Vypisuje Antonn

Rybika.1. umberk (Zimberk) .................................................................... 392. Btovany (Btovany) . . . . . . . 403. Blto............................................................................................... 1524. Tibichy ....................................................................................... 1535. Pouchobrady . . . . . . . . 1 5 46. Stolany . . . ............................................................ 1557. Zajeice . . . . . . . . . 2578. estoky Cestoky) ...................................................................... 2 5 89. Moraice . . . . . . . . . 259

10. Rozhovice ..................................................................................... 2 6 2Sta roesk l echt a a j e j potomstvo po t ic e t i l e t v l ce .

P spvky rodopisn . Sestavil Frantiek Vlask . 49 97Opravy .................................................................................. 192 28S

M s t e k a S e d l e c a P r i c e i j e j i c h o k o l v T b o r s k m k r a j i .V historicko-archaeologickm ohledu popisuje Antonn Norber t Vla sk .................................................................................... 124

Sedlec ................................................................................................. 125Price ........................................................................................ . 1 2 6Uhice ................................................................................................. 130Jetichovice. Vrchotice . . . . . . . 1 3 2Mitrovice . . . . . . . . . 1 5 7Pestavlky .......................................................................................... 159

P a m t k y k l t e ra e l i v s k h o . O d k n . V i k t o r a B e z d k y , a r chive tho kltera . . . . . . . 1 4 5

Opravy ................................................................................................ 240V r c h o t o v y J a n o v i c e a j i c h o k o l v o k r e s u V o t i c k m . V h i s t o

ricko-archaeologickm ohledu popisuje Antonn NorbertVlask. Vrcholov Janovice . . . . . 1 6 0

Marlinice . . . . . . . . . . 1 6 2Beztahov. Olbramovice . . . . . . . 1 6 3Voraice . . . . . . . . . . 164

P a m t k y m s t a R y c h n o v u v H r a d e c k u . O d H u g o n a T o m a n a 1 9 3 Doplky a opravy od Ant. Rybiky . . . . . 367

Pa m t i j ez d u P o l l c ke h o , i l i n y n j c h p an s t v B r ou m o v -skho a Polickho z as ped vlkou Husitskou. Od Vcsl.VI . Tomka. 1) Popi s kra j iny ................................................. 200

2) Nabyt Polika od kltera Bevnovskho . . . 2053) Osazen a vzdln zem . . . . . . 2074) Spsob sprvy svtsk . Pomry poddanstv . . 2425) Sprva crkevn . . . . . . . . 2 4 7

Za kra v a R yc h m w aid v H r ad ec k u . H i s to r i c k o - t o p og ra f i c kpo jednn od kn . Jana R o jka , d kana v Nov m ms t Hradit i nad Medhuj .........................................................................213

H r u b R o h o c e n a d J i z e r o u . S ep s a l J a n P r y s . ( S r y t i n o u . ) 2 2 4 Hrabala des Fours v Mont a Adienville . . . . 249 Choce. Msto a bval panstv . Vyato z v t monograf ie kn.

Josefa Fr. Krky. I. st djepisn . . . . 298II . st mstopi sn . Msto Choce .............................................. 3 5 0Heme .................................................................................................352Bstovice.Bon. Skorenice . . . . . 353K o l d n a H r a d i t . j e z d u C h o c n . S r u b y . . . 3 5 4Slatina ................................................................................................. 355

Strana Romnsk kostely v estinkostele, Pravonin a Nace-

raci. Od kn. Ant. Norb. Vlaska. . . . .314Star Boleslav a kollegiatn chrm sv. Vcslava. Od K. VI.

Zapa. (S 2 rytinama.) ......................................................... 337

C. Poun lnky.Dln snmkv s plastickch starch npis od K. VI. Zapa . 46 Kostely romnskho slohu v echch. Od J. Er. Wocela . 118 Vznam staroitnch bronz. Od J. Er. Wocela. (S rytinou.) . 289

B. Popsni jednotlivch archaeologickch ped-mtv.

N v t v a v T i n o v n a M o r a v . L i s t p s a n k r e d a k t o r o v i o dMaur ic e T r ap pa . ( S r yt ino u . ) . . . . . . 2 1

D o d a v e k o d J . V I . Z a p a ..................................................................................2 3O p r a v a a d o p l n k o d j . E v . B l h o . . . . . 9 5

Popsan 1 vyobrazen eskch minc od Vcsl. Hanky. ( P o k r a o v n . ) e s k c h m i n c d o b a p r v n . ( 8 t a b e l e k . ) K n e B o le s l a v I I . o d r . 9 6 7 d o 9 9 9 . . 4 2 8 8 1 4 1 Emma, Boleslava II. manelka . . . . . . 1 4 2Kne Boleslav III. od r. 999 do 1003 . . . . 1 4 2Kne Vladivoj r. 1002, 1003 . . . . . . 1 4 3Kne Ja ro mr od r. 1004 do 1012 . . , . 1 7 7 229K n e O ld i c h o d r . 1 0 1 2 d o 1 0 3 7 . 2 2 9 2 8 1 3 2 4 3 6 6

rb kltera Strahovskho sloen r. 140. Od Vcsl.VI. Tomka. ....................................................................................72

Berla a koruna nkdejch abaty u sv. Ji na hradP r a s k m o d K . V I . Z a p a . ( S 2 r y t i n a m a . ) . . . 8 9

Kostely romnskho slohu v echch od J. Er. Wocela.(S rytinou.) ....................................................................................118

Nvtva na Hlpu od K. VI. Zapa (S rytinou.) . . . 1 3 7 O mst bitvy na Trutln r. 1110. Od Vcsl. VI. Tomka 165 Bronzov socha sv. Ji na hrad Praskm. Od K. VI.

Zapa. (S rytinou.) . . . . . . . 17,r)Klter Osek, jeho zaloen a nejstar stavitelsk a jin

umleck pamtky. Od K. VI. Zapa. (S rytinou.) . . 178 Oprava . . . . . . . . . . 288

Sbrka staroitnch pamtek obce Kraloliraderk. Popisuje M. L. ..................................................................................180

e s k k a n c i o n l y K r a l o h r a d c c k . O d A n t . R y b i k y . 182Donka . . . . . . . . . . 336

Hradn kaple v Kiauov na Morav od Ant. Rybiky . 191 Nhrobnk z r. 1119 v Kamenici Trhov od Ant. Rybiky 191 Rellkvi s ramenem sv. Markty v Bevnov. Od K. VI.

Zapa. (S rytinou.)............................................................... 223Nkter pamtnosti radnho domu v Krlov Hradci od

M. L ............................................................................................... 228Basilika Nanebevzet Panny Maric v Tebi na Morav.Sepsal Mauric Trapp. (S 2 rytinama.) . . . . 273 K o s t e l v K e z n o v i c c h n a M o r a v . ( S d e v o r y l i n o u . ) . . 2 8 4 Chomntlce v J i nsk u. Od kn. Jana K. Rojka. (S devoryt ino u. ) 285 Vysok vje zd na O p o e ns k u. O d Hu go na To ma na . (S ry t ino u. ) 2 8 5 Archaeologick prochzky po jinch echch. Od Hugona Tomana. (S devoezbami. ) . . . . . 3 1 9

Tbor ............................................................................................................... 3 2 0Sobs lav ...................................................................................................... 321Skalice ............................................................................................................. 3 2 2Horn a Doln Bukovsko . . . . . . . 323Hrka. imut ice ..................................................................................... 3 2 4Tn nad Vltavou. Bechyn . . . . . . 358Hlubok. Budjovice . Zvkov, ves . Tebo . . 359Str .........................................................v...................................................................................3 6 0

J ind ichv Hradec . Ka rda ova Re ice . Drahov. Vesel . Albrecht ice . Milevsko. Zvkov, hrad . . 361 I nv e nt p o z s t a lo s t i p o Ka r lo v i s k e t ov i z e Z vo ic . . 3 2 5 Oprava a dodatek od K. J . Erbena . . . . . 368 Zceniny Cisterclanskho kltera Nepomuckho od

M. L. . ................................................................................328Sbrka rznch pamtnch nplsv. Sebral V. Hanka . 333 Nkter staroitn pamtky msta Tebe v Morav. Od Maurice Trappa. 1. ern dm. (S rytinou.) . . . 355 2. Hostinec u ernho orla. 3. Dum pod 6. 10, 4. Krypta poslednch pnv Osovskch z Doubravice . . 357

D. Zprvy.Knze Krolmusa archaeo log ick p t rn a vt ky v l e t 1855 .

Hoej Kr. Zbhlice. Panensk vinice, Generlka. Roztoky. 43Pemylen. Pemylensk pohansk pohebit . , . 4 4Lev Hradec . . . . . . . 45

Knze Kro lmu sa a rchaeo log ick p t rn a v t ky v l e t e 1856 . Bve. honice. Lipany. Tursko . . . . . . 230Mal Covice . . . . . , . , 231

Zprva o archaeologickm museum barona Kollera v Praze.Podv Jan Yaclik . . . . . . . 45

Mal Matou Ornys z Lindperka. Podv Ant . Rybika . . 90Archaeologick zprvy z ech. Od M. L . (z Pouchobrad, Chrudimi , Kluk, Hradit, Podlaic, Hradce Krlov) . . 91Pamtka kn. Josefa Myslimra Ludvka , . . . 96Pamtka Frantika Jelnka, mtana Litomylskho . . . 9 6 Matou Radou, mal, od Ant. Rybiky, . . . .183Ji Rychnovsk, skladatel zpvu, od Ant. Rybiky . . 184 Sbrka starch zpvnk a j inch s taroitnost v bisk. chrmu

Kralohradeckm. Od M. L ..................................................................184Archaeologick sb rky Musea kr lovstv eskho. Popisuje Jan

Hlavat, assistent musejn . Velk s naznaen slem V.1. Staroitnosti pohansk, a) Kamenn nstroje , . . 1 8 5

b) Bronzov vci . . . . . . 187 232c) Ozdoby z vku pohanskho . . . . . 233d) Hlinn ndoby . . . . . . 233 281

2. Staroi tnost i s t edovk a vzcnost i z novj i ! doby 283 329Rozkopn zby tk&v tv rze Kozojedsk u Chrudimi . Od M. L. . 191Archaeologick zpisky z Plzeska. Od M. L. 28 6Dodavky a opravy k djepisu hradu Svojanova od Ant . Rybiky a Maurice Trappa . . . . . . 367Zprvy o schzkch a rchaeologickho sboru Musea kr . eskho.

Schzka 26. jna 1855 . . . . . . 476. prosince . . . . . . 4 7

17. ledna 1856 ..................................................................... 4728. nora ., . . . . . . 4729. bezna .........................................................................9310 . kv tna .........................................................................9325 . e r v na .........................................................................14330. ervence . . . . . . 1 4 318. jna .........................................................................19227. l i stopadu ........................................................................ 23722- ledna 1857 .................................................................... 2 3 713. bezna ........................................................................ 2 8 78 . kv tna ......................................................................... 2 8 7

30 . e r v na . . . . . . 3 3 430. ervence . . . . . . 3 3 430. j na ......................................................................... 366

E. Literami repertorium.Djepis ms ta Pra hy od V. V. To mka. D l I. . . . 48 A r c h a e o l o g i s c h e P a r a l l e l e n . Z w e i t e A b t h . v . J , E . W o c e l . 9 3 S l o v o o p e d h i s t r . n s p e c h v c e c h c h o d A . V . M a l o c h a . 9 4 D a rs t e l l un g de s The re s . ad e l. D a me ns l i f t e s v. F . J i t sc h ins k y . 9 4 A l t e r t h i i m e r d e r P r a g e r J o s e f s t a d t v . B . F o g e s . , . 9 4 W z o ry sz tuk i r e d nio w ie cz ne j p rz . A . P rz ez d z iec k ie go i Ed w.

R a s t a w i e c k i e g o . S e r y a I . s e . 1 5 2 4 . . . . . 9 5 A r c h a e o l o g i c k S m a p p a k r l . e s k h o o d A n t . S c h m i t t a . . 1 4 3 Kart de r mi t te la lt e r l . Kirc he ngeba ud e De utsc hla nds v. H. A.

Miiller.......................................................................................................... 1 4 40 zaloen hradu Pimdy r. 1121 od A. V. Malocha . . 144

Strana

StranaBohmische Adelssitze: Schloss Tetschen von F. Klutschak . 144 Mlnk a jeho pamtnosti od B. K. Schuberta . . .193 Kirchliche Topographie von Mahren v. P. Greg. Wolny. I. Abth.

Olmiitzer Erzdioc. I. Bd. . . . . . . 192Posledn boit Cernoboha s runami na Skalsku od Vcslava

Krolmusa . . . . . . . . . 2380 vykopaliskach Leajskich, przez Karola Rogawskiego . . 238 Bohmen und Mahren im Zeitalter der Reformation. Geschichte

der bhm. Brder I. Th. v. Ant. Gindely. (Tomek.) . 238 Charakteristik der Baudenkmale BChmens v. Bernard Grueber 238 Fonles rerum Auslriacarum. Geschichtschreiber der hussitischen

Bewegung in Bohmen. Herausgeg. v. K. Hofler . . 239 Schriften der histor. statist. Section der k. k. mahr. schl. Ge-sellschaft. Redig. y. Chr. Elvert. IX. Bd. ..................................... 240Pamtky hradu, msta a panstv Nchoda od Jos. Mysl. Ludvka, dl 1 ............................................................................................... 287

(Strana Kirchliche Topographie von Mahren v. P. Greg. Wolny. II. Ab-

theilung. Brunner Dioc. I. Bd. . . . . . 288Djiny nrodu eskho od Fr. Palackho. Dl IV. st 1. . 3 3 5 Erinnerungen an die Schlacht von Kolin v. Gottfr. Uhlig v.

Uhlenau ................................................................................. 335Prog ramm d es k . k . Gymn as iu ms zu J i n im J . 18 57 . . 33 6 est ron zprva c. k. esk vy reln koly v Praze na

rok 1857 ........................................................................................ 336Slovansk bjeslov od J. V. Rozuma .............................................. 336Bro sieczna w ogle i v Polsce przez Jzez fcepkowskiego . 336

F. Rejstky.I. Rejstk jmen osobnch II. Rejstk jmen mstnch III. Rejstk vc .

369 382 390

O b r a z1. Vchod klternho chrmu Tinovskho v Morav. Ku sirnce 22.2. Berla knen abaty u sv. Ji (nyn Teresianskho stavu lechtien) na hrad Praskm.

Ku str. 90.3. Koruna knen abaty a sv. Ji (nyn Teresianske'ho stavu lechtien) na hrad Praske'm.

Ku str. 90.4. Koslel sv. Ji na ipu. Ku str. 139.5. Romnsk portl kostela Hrusickho bl Komornho Hrdku, roku 1853 udeenm blesku

odkryt. Ku str. 120.6. Romnsk pulpit v kapituln sni kltera Osecke'ho. Ku sir. 179.

7. Bronzov socha sv. Ji na hrad Praskm z r. 1373. Ku str. 175.8. Bronzov sponky z vku pohanskho (elenick, Pteck a j.). Ku str. 293.9. Relikvi u sv. Markty v Bevnov. Ku str. 223.

10. Gotick sti zmku Hrubo-Rohozeckho. Ku str. 225.11. Romnsk portl chrmu nkdy Benediktinskho P. Marie v Tebi v Morav. Ku str. 279.12. Pln a stky chrmu P. Marie v Tebi. Ku str. 276.13. Kostel sv. Jakuba ve Vysokm jezd v okresu Dobruskm. Ku str. 285.14. Kollegiatn chrm sv. VcslaYa a jeho stky v Star Boleslavi. (Pln chrmu a krypty.)

Ku str. 344.15. Tot. (Pohled na chrm a kapli sv. Klimenta; vnitek krypty.) Ku str. 348.16. Tak zvan ern dm'- v Tebi. Ku str. 355.eskch minc tab. V. Kne Boleslav II. Ku str. 42.

VI. Ku str. 88. VII. Boleslav II., knna Emma, Boleslav III., Yladivoj. Ku str. 141. VIII. Kne Jaromr. Ku str. 177. IX. Kne Jaromr a kne Oldich. Ku sir. 229. ,, X. Kne Oldich. Ku str. 281.

XI. Ku sir. 324. XII. Ku str. 366.

Mimodn ploha: Mapa up Lilomylsk, Vratislavsk a Chrudimsk. Ku str. 25.

ARCHAEOLOGICK A MSTOPISN.Vydn archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.

Redaktor K. VI.

Dl II. Rok 1856. Seit I.

r f o o nAnna Desko-Uhersk a Anna Polsko-Litevsk,

posledn Jag-ellonky.

Na rozhran vku stednho a novho zastkvl se rod Jagellonv ili Jagajlovcv na krlovskch trnech t mocnch sttv evropskch, Polskho, eskho a Uher-skho, sm pvodem svm z odlehl lesnat Litvy poch-zeje. Zakladatelem slavn dynastie tto byl Jagajlo, jeden ze synv Olherda, velkho knete Litevskho, kter byv dve jet pohanem s Jadvigou ili Hedvikou, ddickou krlovstv Polskho, r. 1386 se zasnoubil, co enich pi ktu jmno Vladislav pijal, rodinnou Litvu s krlovstvm Polskm spojil a moudrou vldou a vtznou zbran Pol-skou i na stupe moci a slvy posud nebval povznesl. Jeho dynastie vldla tm dv st let v Polt a Litv (13861572), padest pt let v echch (14711526) a tidcet est let v Uhch (14901526), rozdlivi se na dv linie, polsko-litevskou a esko-uherskou. Jmenovan zem prostraly se podle tehdejch hranic od moe Adriat-skho k moi Baltickmu a k pramenm Volhy. Sedm bylo krlv Jagajlovcv na trnu polsko-litevskm (potajce i Vladislava Varnenskho, kter tak byl krlem Uher-skm), a dvou bylo krlv tho rodu na trnu esko-uherskm. Dva z tchto devti krlv zhynuli v bitvch proti Turkm, kte tehd v pln sle barbarsk bujarosti na zpadn kesanstvo neodolatelnm klopotem nalhati poali, toti Vladislav Varnensk u Varny (1444) a Lud-vk u Muhe (1526). Jagajlovci byli by mohli pi t ve-lik moci, jakou v rukou svch spojovali, osudy zem sob svench na dlouh budouc asy pojistiti a ustliti, byli ale vickni, nevyjmaje ani jejich pradda, Vladislava Ja-gajla, ducha pli mkkho, na mnoze i slabho, a dn z nich neml genia vydatnho a znamenitho. e pec Polsk stt za jich panovn dospl k vrchu sv moci a slvy, to vce z pin zevnitnch pochzelo a z okolnost

pznivch; tak tam jich panovn delho trvn mlo. Zcela naopak smutn obraz podv doba Jagajlovcv v echch a Uhch, kde za 451etho panovn krle Dobe", slaboduchho Vladislava II., jako i panovn jeho nedosplho syna, vickni stavov z mez prv sv-voln vykraujce, stt i nrod rychlm krokem uvdli do zhubn propasti.

Vak pes to vecko doba Jagajlovcv u dvou n-rodv, Polskho a eskho, ovem z pin zcela jinch ne politickch, vdy milou bud pamtku, pamtku srden jejich nklonnosti k nrodu, a zase lsky u lidu. Za tou pinou dv vzneen pan tho rodu, sestenice to stej-nho jmna, co posledn svho rodu a co manelky kr-lv jinorodch byly jaksi spojovacm lnkem stdajcch se dynasti panovnickch, doly u nrodu tak srdenho astenstv, e kad jmna jejich u vdnm ehn zpo-mnn. Byly to Anna Jagellonka, krlovna esk a Uhersk, manelka Ferdinanda I., dcera krle Vladislava II., a Anna Jagellonka, krlovna Polsk a velkoknna Litevsk, manelka tpna Btora, dcera Vladislavova mladho bratra Sigmunda I., krle Polskho, jichto obraz ivota tuto v krtkosti nastniti se pokusme.

Anna esko-Uhersk pedchzela Annu Polskou tm Q cel vk lidsk. Narodila se 8. ervence r. 1503 v Praze, kde se prv otec jej krl Vladislav II. s celm dvorem podruh po svm odsthovn se do Uher zdro-val. Jej matka Anna, dcera Gastona Foixe z Kandalaru, krlovskho prince francouzskho, spolu pbuznho s Fer-dinandem Katolickm, krlem Arragonskm a Kastilskm, byla na dvoe Ludvka XI., krle Francouzskho vycho-vna. Krl Vladislav II. oenil se s n teprv v 31. roce svho panovn a ji 45Iet, prv rok ped tm v Budne

Krlovny Anny, posledn Jagellonky.

(r. 1502), a to na domluvy matky sv Alb&ty, kter prohldajc k budoucnosti, svou obavu stranu nstupnictv na trnu eskm a Uherskm synu nelajila, a jej k po-jmut manelky pohnula.

Narozen prvnho dtte, na Anny, spsobilo v Praze a v celm nrod radostn pohnut, jakoby echov byli pedzvdali, e tato princezna bude skuten rozko lidu a pravou ptelkyn svch krajan.

V tme roku 1503 dne 10. bezna narozen jest tak v Alkale a Nov Kastilii arcikne Ferdinand Rakou-sk, potomn manel jej.

Ji v tetm roce svho tlho vku ztratila Anna svou malku, kter obdaivi manela synem a nstupcem, toti Ludvkem, potomnm krlem, v omladcch zemela (1506). Ludvk byl nedochde a dval mlo nadje na dlouh ivot, proe otec, krl Vladislav, staraje se o opaten trnu pijel r. 1509 potet s dtmi a s celm dAOrem z Budna do Prahy, a jednal o to s eskmi sta-vy, aby naped Ludvka za budoucho krle pijali, pi tom pak aby Ann prvo nstupnictv na trnu pieno bylo, kdyby Ludvk dv ne ona bez ddic ml zemti. Vla-dislav doel ele svho, i slavena jest korunovace tle-tho krlevice Ludvka ve hlavnm chrm na hrad Pra-skm u ptomnosti vech t stav krlovstv eskho se v okzalost a skvostnost. Tak estilet Anna byla pi slavnm obadu, a pozorovala vecko s bdavost vk jej pesahujc. Vickni ptomn zplesali a zajsali, kdy ma-lho prince korunou eskou ozdobenho spatili. Jedin Anna zaala hoce plakati. Otzna, pro ple? odpo-vdla: Chci tak jako mj bratr bti korunovna." I nedala se nikterak uchlcholiti, a jej otec korunu s hlavy Ludvkovy sal a j na hlavu ji postavil, nae se upokojila a vesel a do konce obadv vytrvala.

Zaopativ takto syna pemlel star, chorobou skl-en krl tak o budoucnosti sv dcery.

Npadnci, kte o ruku mlad krlovny pro dosaen osobnch ctidostivch zmr stli, ovem brzy se hl-sili. Mezi nimi byl t Jan Zpolsk, hrab Spisk a vojvoda Sedmihradsk, kter sv nroky na ruku Anninu v moc ke skutku pivsti usiloval.

S druh strany pihlsil se i csa Maxmilin II., kter o Annu pro svho vnuka, arciknete Ferdinanda podal a na vzjem vnuku svou Marii za manelku mla-dmu krli Ludvkovi navrhoval. Bu e krl Vladislav na tto stran lepho rukojemstv budoucho tst svch dt spatoval, anebo e snad odtud draznji na smlen Vladislavovo bylo psobeno, jednatel csat doshli ochot-nho slyen a svolen. Jednn toto zaalo se r. 1515: Anna i Ferdinand byli ji tak dospl, e u vci t svou Tli sami objeviti mohli, smlouva o dvojnsobn svatb csaskch vnukv a krlovskch dt blila se dobrm zdarem k ukonen svmu; csa sm chtl Annu, sirotka bez matky, ve sv opatrovn vzti, jestli arcikne Ferdi-

nand bu sm anebo skrze sv plnomocnky zaslben sv s Annou potvrd, k emu mu csa rok za lhtu poloil. Po uplynut roku mla Anna k jeho dvoru bti dodna, aby tam sv vychovn dovrila, a zvlt v nmeckm jazyku a mravu se vycviila.

Tak se blila svatebn smlouva mezi Maxmilinem a Vladislavem k svmu potvrzen, i byla v n nejdleitj vminka ta, e Ann nle prvo nstupnictv na trnu Uherskm a eskm, kdyby jej bratr, krlevic Ludvk, bez muskch potomkv ped n umel.

Nsledkem toho veho mlad hrdina, Jan Zpolsk, byl oslyen a se svou dost odmrtn. Uraen ctidost a snad i rann srdce dohnalo jej ke skutkm vstednm; netrat nadje prohlsil, e kdy Turka prv tehd do Uher vpadlho poraz, nevstu svou moc sob vydobude. Vrhl se skuten beze v chladn rozvahy do zoufalho boje, a ztratil pole. Turci se provalili jako zhubn mrano po dolnch krajinch uherskch, a byl strach aby i Budn do jich moci nepadl, ano aby nechtli i do zem nme-ckch vraziti, proti emu csa Maxmilin nejspnj ppravy uiniti musel. To pokazilo Zpolskho zleitost pln, a pispilo uskutenn svatebnch smluv s domem Habsburskm.

Ku konenmu potvrzen a pojitn jejich vyslali krl Vladislav a t jeho mlad bratr Sigmund, krl Polsk, jet tho r. 1515 posly sv do Vdn, kam tak v krtce sm csa Maxmilin se dostavil, aby se poradili o mst sjezdu svch krlv s Maxmilinem, kde by se dleit zleitost obou dynasti, Jagellonsk a Habsbursk konen vyjednati mla. Csa Maxmilin navrhl msto u Frauns-dorfu mezi ekami Litavou a Dunajem na hranicch rakousko-uherskch, co druh strana pijala.

Tento znamenit a v djinch stedn Evropy vele-pamtn sjezd t mocnv popisovali souvc kroniki n-met a polt velmi zajmavm spsobem, et vak mlo o nm spomnaj, snad e se to ve bez dorozumn s e-skmi stavy jednalo.

Vladislav hnul se tedy se svmi dtmi a se svm bratrem Sigmundem z Budna k rakouskm hranicm. Na-ped ji bylo ujednno, e se pro uvarovn v nepohodln obadnosti, obyejn tehd mezi korunovanmi hlavami, ve bez okolk odbvati bude. Podl mluvy piel csai na urenm mst prvn mlad krl Ludvk vstc. Dovo-leno mu zstati v koe i v kolbce, jak tehd naz-vali hmotn stavby devn, v kterch se vozili, a z t vtal [csae krtkou latinskou e, jak se byl ped tm od svho vychovatele nauil. Jmenoval ho v n svm otcem, pnem a ochrncem, a pl mu dlouhho, astnho pano-vn. V druhm koe sedla Anna, a pozdravila t csae uctivm spsobem, ani z koru vysedajc. Ji n-sledoval krl Vladislav v nostkch, ponvad pro dnu, kter ho tehda ji siln trpila, ve voze jeti nemohl. Oba mocnov vtali se vzjemn spsobem nejsrdenjm,

Krlovny Anny, posledn Jagellonky.

a Sigmund, krl Polsk, kter jel svmu bratru po boku, pronesl v obrn latinsk ei sv pn k tomu astnmu sjezdu, a vyslovil svou nadji, e mluvy, pro kter se sjeli, k dobrmu zem a celho kesanstva znamenit pi-spj. Csa na to oba panovnky a vecky ptomn dal, aby byli jeho hostmi ve Vdni. Vladislav se vak zdrhal vejti do msta, kde se prv mnoz nespokojen uhert magnti zdrovali, obvaje se nemilch vstup; na domlouvn vak biskupa Krckho, svho bratra Sigmunda i samho csae svolil konen, a cel okzal zstup vjel do Vdn, kde Vladislavovi a jeho dtem csask hrad byl za obydl vykzn, v kterm se t sm Maxmi-lin nachzel. Jednn mlo se zatm teprv 19. ervna 1515 zati, proe csa sv hosti do t doby velijakou kratochvl baviti se snail.

Kdy pilo k jednn, slbena naped vzjemn po-moc k vlce s Turkem, kterou Vladislav i Sigmund csai poslati mli; na to pikroeno k utvrzen svatebnch smluv. Vecky v t vci naped umluven lnky byly s obou stran pijaty a potvrzeny, a co se te satku Anny s arci-knetem Ferdinandem, tu osvdil star csa sm svou ochotu, s n se zasnoubiti, kdyby se Ferdinand njak zdrhati ml.

To pohnulo Ferdinanda, e se k slavnmu obadu zaslben se s Annon bez odkladu rozhodnul, kterto slav-nost tak s nejvt okzalost v biskupskm chrm V-deskm u sv. tpna u ptomnosti poslv krle Angli-ckho a arciknete Karla, starho bratra enichova, jako i samch vojvod Bavorskch, Vilma a Ludvka, vojvody Meklenburskho, vojvody Wilrtemberskeho, markhrabte Jiho Braniborskho, mnoha pnv uherskch, eskch a polskch, pak arcibiskupv, biskupv a opatv se odb-vala. Po slavnosti odebrali se csa a jeho host do No-vho Msta za Vdn, kde se t mnoh kratochvle stro-jily, nae v nkolika dnech panovnci po srdenm a z-rove pohnutlivm rozlouen se rozejeli. Star Vladislav objal dceru svou, a rozlouil se s n s tkm srdcem na vdycky, ani se vce spatili. Anna zstala pi dvoe csaskm, aby dle mluvy nmeckm mravm pivykla, a do asu, co ml nastoupiti satek se zaslbencem jejm. Mlaf tehd 13 let, a tu j uloil osud, sneti nejtrp rny ivota svho. V nkolika mscch toti po rozlouen se s otcem dola, j smutn zprva o jeho smrti, kter ho 13. bezna 1516 v Budne z tohoto ivota uchvtila. Jej bratr Ludvk nastoupil panovn v Uhch a Cechch, a sice v dob takov, kde bylo nejvce munho a state-nho karakteru poteb k zapuzen tkch mraen, kter se na politickm obzoru, doma i venku, nad zemmi jeho stahovaly. Anna byla by na dvoe csaskm astnj dny trvila, kdyby j brzy zas, ji po dvou letech, krut smrt i jejho druhho otce, csae Maxmilina (1519) ne-byla na vnost zabrala.

Pro slab zdrav jejho bratra vidlo se zapoteb, aby se dve ji umluven nstupniclv Annino na trn Uhersk a esk na novo potvrdilo, na nyn pedevm arcikne Ferdinand, Annin snoubenec, ve v opravdivosli nalhal. Jak mile tuto zleitost ku konci pivedl, slavil satek svj s Annou Jagellonkou roku 1521 ve mst Linci. V njakm ase na to slavila se svatba krle Ludvka s arciknnikou Mari v Budne.

Rok po satku Ferdinandov s Annou (1522) po-stoupil jemu star bratr Karel, nyn csa Nmeck a krl panlsk, pn velkch a bohatch zem, ddin zemRakousk k vlastnmu dren, toti Rakousy, trsko, Koru-tany, Krajinu, Tyrolsko, Gorici a Istrii. Takovou domc moc opaten mohl Ferdinand tm bezpenji dobro svho rodu vyhledvati a jet k vt moci jej pivsti. Ple-itost k tomu udala se smrl krle Ludvka na neastnm bojiti Muhaskm r. 1526 v den sv. Rufa, kter otevela Ferdinandovi cestu k nastoupen ddictv Jagellonv v ce-chch a Uhch. Stavov obou krlovstv vak, neohlejce se na rodn smlouvy mezi domem Jagellonskm a Habsbur-skm, ponvad se nestaly v dorozumn s nimi, stli na tom, e si budou voliti krle z vlastn a svobodn vle. Na-darmo Ferdinand svmi posly u stav svho prva vyhle-dval: musel se rovn jako jin kandidti trnu volb podrobiti, kter pro v echch pzniv vypadla, hlavn pro Annu Jagellonku, jeho manelku, pirozenou ddiku esk zem; mn pzniv v Uhch, kde Jan Zpolsk, druhdy sok jeho v milosti nyn v politice, mocnou stranu mezi magnty k sob naklonil, a skuten roztren moci krlovsk u Uhch na as svho ivota spsobil.

Anna, byvi od echv a Praanv, svch krajanv, po boku svho manela s nelenou radost uvtna, byla dne 25. nora 1527, den po korunovac jejho manela, ve chrm sv. Vta na hrad Praskm t slavn koruno-vna, a tak vyplnilo se skutkem, po em ped 18 lety co estilet dt pi korunovac svho bratra v neyinnosti dtinsk mysli byla zatouila. Nyn mla pleitost, kra-janm svm dobe initi, a jim co prav matka laskavost svou prokazovati.

Kdy co krlovna esk se svm manelem cestu po korunnch zemch, Morav a Slezsku, vykonala a zase do Prahy se vrtila, nebylo j hned popno, zde v blaho-plodnm pokoji sv laskav psoben rozvinouti; pokroky Zpolskho v Uhch proti jejmu manelu a nastvajc vlka s hroznm Solimanem, sultnem Tureckm, jej Z-polsk'ku pomoci pivolal, pinutily Ferdinanda Prahu zas opustiti; Anna, a thotn, podnikla s nm obtnou cestu a do Vdn, kde zstala, kdeto manel jej do Uher dle pospchal. Ve Vdni porodila 11. srpna 1527 syna Maxmilina, potomnho csae a krle toho jmna druhho. Kmotrem toho prvorozenho syna jejho byl pan Adam z Jindichova Hradce, kancl krlovstv eskho. Volba tohoto pna, jednoho z pednch mezi stavy a zstupci n-

1*

Krlovny Anny, posledn Jagellonky.

rodu eskho, jest dkazem, jak vysoce krlovna Anna echv sob vila.

Mezi tm vlil Ferdinand astn v Uhch proti sv-mu soku, obmezil ho na men st zem, a dal se tam na krlovstv korunovati. Ale brzo byla zas jeho ptom-nost v cechch potebn, kde se nboensk strany m dl tm zuivji pronsledovati zaaly a krlovsk rozkazy mlo posluenstv nalzaly. Pospchal tedy r. 1528 nazpt do Prahy. Anna, dotud ve Vdni se zdrovav, nemohla ho pro spch hned nsledovati; Ferdinand touil po jej spolenosti, a kdy se konen krlovna ku Praze blila, el j a ku klteru na Slovanech vstc, a uv; 'tav ji s velikou srdenost na hrad ji provodil. Brzo na to po-rodila dceru, kter dala jmno Anna.

Zprva o novch podnikch Zpolskho v Uhch, kter opt tureck pomoci vzval, povolala zas Ferdi-nanda na podzim r. 1528 do Vdn, kam ho krlovna opt nsledovala. Tenkrte peila novou dobu velikch strast: Soliman s velikou pemoci cel Uhry zaplavil, a r. 1529 i samu Vde oblehal. Ferdinandova odhodlanost a obezelost odvrtila po velikm namhn opt hrozc nebezpe zhuby, a astn ochrnil krlovskou dstojnost v Uhch, a velikmi obtmi.

Tak ustavin vojny v Uhch velmi asto krle Fer-dinanda nutily, zdrovati se mimo echy v Rakousch a Uhch. Akoliv krlovn Ann, j za poven sv na dvoj trn krlovsk vdnost zavzn byl, hned s po-tku njak vplyv v zleitosti vldn mti pipoutl, je-ho ona zvlt k lomu uvala, aby svho krlovskho manela k nrodu eskmu srden piklonila: nicmn vdy ji z Prahy a ech s sebou do Rakous brval, kdy-koliv ho lam zleitosti volaly. Me bti, e s potku v tom njak rlivost vzela, aby se Anna v srdcch n-rodu snad pli neutvrdila, a snad podl sv jemn mysli a mrn povahy njak milostiv iny nekonala, kter by krl sob za kodliv pokldati musel; nicmn Anna umla vdy srdce svho manela, kdykoliv vci v cechch podle jeho pn se nevedly, k mrnosti a laskavosti na-kloniti, a z Rakous sama asto do ech jezdvala. Konen kdy se Ferdinand pesvdil, e jeho chof nikdy proti jeho vli nieho nepodnikla, ji j, maje se ze zem vzd-liti, veden vnitnch zleitost zemskch odevzdval a kad jej zazen schvaloval.

Roku 1531 mla Anna tchu, e jej manel za "krle mskho ili budoucho csae Nmeckho volen byl; za to vak zarmucovaly ji nemlo nboensk roz-trky, kter ustavin v lnu nrodu eskho dily, je-dnotu smlen rozrvaly, rznost a statenost maily a blahobyt zem podkopvaly. K tomu pibyly r. 1535 hrzy zhubnho moru, a r. 1541 velik por na Mal stran a na hrad Praskm, kterm byla tk rna zasazena netoliko hlavnmu mstu, nbr shoenm desk zemskch i celmu krlovstv eskmu. Krlovna Anna osvdila

tehd svou dobroinnost v nejskvlejm svtle: nejvce jej p byl krov hlavnho chrmu sv. Vta dstojn zase vyzdvien, cel chrm na novo okrlen a velk zvon jeho tm v pedel velikosti zase ulit a na vi zaven, proe se Anna vm prvem po Karlu IV. druhou zakladatelkyn tto skvostn nrodn svatyn na-zvati me.

Roku 1543, kdy krl Ferdinand sm v ele vojsk eskch a rakouskch do pole proti Turkm thl, odevzdal Ann mstodritelstv v cechch, pidav j za rdce Petra z Romberka, Jana ze Sellenberka, Jana Popela z Lob-kovic, nejvyho zemskho sud, Jana z Bechyn, nejvy-ho psae zemskho, a Jiho z Gersdorfu, krlovskho podkomo. Anna provdala tehd svou nejstar dceru Albtu za svho bratrance, Sigmunda Augusta, krle Pol-skho, kter vak po tech letech zemela. Sigmund August pojal na to Barboru Radzivillovnu za manelku, ale v krtce zas podruh vdovcem se stav, oenil se po-tet, ovem ji po smrti sv sestenice, krlovny Anny, s jinou jej dcerou Kateinou.

Mezi tm piblila se katastrofa, kter prvn mocn pevrat ve vnitnm zen krlovstv eskho spsobila. Vypukla vlka Schmalkaldsk. Csa Karel V., bratr kr-lv, umnil si reformac v Nmcch moc zbran potlaiti, a k tomu cli svho bratra k astenstv a pomoci vyzval. Vlka elila hlavn proti Hanuovi Bedichovi, kneti Saskmu, a Filipovi, landhrabti Heskmu, jakoto hlavm spolku Schmalkaldskho. Ferdinand podal stavy esk, aby se k t vlce se svm brannm lidem propjili. Sta-vov postavili vojsko na nohy, osvdujce svou hotovost, vlast ped neptelem chrniti, ale pes hranice do zem Hanue Bedicha, jakoto proti star mluv, ji echov s domem Saskm mli, zpovali se jti, nechtce co pro-testanti proti stejnovrcm bojovati. Bylo to prvnho roku vlky 1546, kdy jen mal poet bojovnkv eskch peel hranice a pirazil k vojskm csaskm, v Sach Bedi-chovch mst dobvajcch; vtina zas zstala v zemi u Kadan polem leeti anebo se dom rozela. Snadno po-chopiti, jak utrpen dolhalo na srdce laskav krlovny Anny, kdy se tyto vci tak povliv zapltaly. Ferdi-nand rozhnvav se chtl tu ponejprv psnm spsobem provsti nad cechy vli svou, i pokutoval nkter z pnv, kte se dom vrtili, penzi, jin vzenm, a jednoho z vdcv vojenskch stti kzal. Jet jin ml svou hlavu poloiti, kdyby krlovna Anna vemi monmi spsoby nebyla hledla svho manela umrniti a jeho hnv uchl-choliti, tak e svou pmluvou druhmu z obvinnch vd-cv ivot zachrnila a tresty ode mnoha jinch bud" zcela odvrtila bud zmrnila.

Ferdinand ct a miluje svou manelku etil jejho srdce, ale nicmn ustanovil jinm spsobem vli svou provsti. Maje na druh rok vlen taen obnoviti, po-slal ji v lednu 1547 hejtmanu kraje Slnskho rozkaz,

Krlovny Anny, posledn Jagellonky.

aby s vlenm lidem kraje svho do jistho asu dal se v Litomicch vynajti, co pmo proti du zemsk-mu elilo, podl kterho se takov vlen ppravy jen v dorozumn se stavy na snmu dti mly.

Na tom stly tehdej zleitosti zemsk, kdy kr-krlovna Anna slehnuvi s poslednm dttem svm na hrad Praskm nsledkem velikho oslaben dne 27. ledna 1547 na vnost se odebrala. Na smrteln posteli prosilaplna smutn pedtuchy manela svho, aby s echy milo-stiv nakldal, a na zpouzen se stavv tak velikou vhu nekladl. Upokojena pislbenm milosti a shovvavosti k osi-elm krajanm svm opustila tento svt co laskav oro-dovnice nrodu svho.

Doshla 43 let 6 msc a 19 dn vku svho, ila 25 let v manelstv a zanechala svmu choti etnou rodi-nu, stav se pramate Rakousk linie domu Habsburskho, kter v stejnm ase star linii svou na trnu panl-skm osadil.

Ferdinand, zkormoucen ztrtou milovan manelky sv, hned druh den po jej smrti vem stavm krlovstv e-skho obnmi listy tuto smutnou udlost ve znmost uvedl, a pi lom zrove rozkzal, aby jako hejtman Sln-skho kraje t vickni ostatn hejtmane v Cechch s kraj-skm lidem svm na ustanoven msto shromdn do Litomic se dostavili.

Znm jest konec Schmalkaldsk vlky. Vtzstv csaskch zbran u Miihlberka dalo Ferdinandovi takovou moc do ruky, jak ped nm dlouho dn krl esk neml, i nemekal j uiti a na budouc asy ji utvrditi. Byl vak pamtliv slova manelce sv na jej smrteln posteli danho, a uval psnosti jen tam, kde dle mnn jeho nevyhnuteln potebn byla.

Poheb krlovny Anny, kter se odbval dne 30. ledna, byl neobyejn slavn; cel prvod objevil se po-nejprv proti tehdejmu obyeji, kde bl barva za zna-men smutku platila, v ernm smutku, a li v nm krl, krlovsk rodina, cel dvr, nejvy ednti zemt, .lechta, krlovt ednci a,nramn mnostv lidu, matku vlasti nelenmi slzami oplakvajcho. Pochovna byla v kru hlavnho chrmu sv. Vta vedle csae Karla IV. Od toho pohebu teprv zaal se v echch obyej, v er-nm smutku choditi, a umel-li kdo z velkch pnv, ob-je ly se i s tny komnat ernmi alouny a zdi domu s ulice ernm suknem se ovovaly.

Ferdinand ctil pamtku sv manelky vele a up-mn; ve hlavnm chrm sv. Vta uinil fundac na kado-denn mi za jej dui, kter se proti crkevnmu zvyku i v nedli a ve svtek v ernm menm rouchu obtuje, apo letech jet, toti r. 1552, dal ze stbra soku jej, iy2 lokte vysokou a 31 liber tkou, umle uliti, a ob-loval ji R svatmu domu do Loretta v Itlii, kde se snad posud v kostelnm pokladu chov.

Vnuk jej, csa Rudolf II., zizuje nad hrobkou ped-kv svch skvostn krlovsk mausoleum u prosted chr-mu sv. Vta, pamtliv byl i o nleit uctn bby sv, dav obraz jej v ivotn velikosti z blho mramoru po boku jejho manela, krle Ferdinanda, na svrchn ploe mausolea vytesati, jak doposavad vidti, a pozorliv poutnk, ohledvaje pamtnk Anny Jagellonky, te po severn stran mausolea slova jej pamtce vnovan: Anna filia Wladislai Regis Hung. et Boemice Imperat. Vxor Ferdinandi I. Imper. Vixit annos XLV (sic). Mor-

tua A. MDXLVII die ultima (sic) Januarii. *)

Anna Polsk narodila se 18. jna r. 1522 v Kra-kov, a byla dcerou Sigmunda I. krle Polskho, mlad-ho bratra eskho a Uherskho krle Vladislava II., a Bony rozen knniky Milnsk de Sforza, sestenic Anny esko-Uhersk. Krl Sigmund I. ml jedinho syna, Sigmunda Augusta, a pt dcer, kter vecky za panujc knata provdal; Anna, mezi nimi pedposledn, peila bratra i sestry. S druhou z nich, Isabellou, oenil se Jan Zpolsk, proti-krl Uhersk, onen zavren npadnk Anny Jagellonky esko-Uhersk, nejmlad pak Kateina stala se krlovnou vdskou.

Matka krlovskch tchto dl, Bona, rozmail Vla-ka, pi tom kladn, chtiv a pnovit, podnes v Polt v neblahm zpomenut ijc, nemohla jim dti vychovn pravho; dospvaly tedy v pomrech dosti povlivch, a nebylo by divu bvalo, kdyby se matin vplyv byl u nich silnji vyvinul. Sigmund August, nstupce trnu, zvrhl se nejvce po matce, dcery vak zachovaly vesms ka-rakter uctiv, ano ob nejmlad, nae Anna a Kateina, vynikly neobyejnou cnost, duevn silou, dobrotou a bohabojnost.

Star sestry byly ji provdny, kdy Anna r. 1548 svho otce ztratila, majc tehd 26 let. Bratr jej Sigmund August vstoupil na trn polsk; matka Bona zas, nemo-houc za jeho panovn ji sv obvykl pletichy tak svo-bodn jako za Sigmunda Starho" provdti, a nemajc na syna svho takovho vplyvu jako jindy, nabravi statku a bohatstv co jen mohla ustanovila v esti letech po svm ovdovn 1554 z Polsky nazpt do Itlie se vysthovati. Opoutjc ob nejmlad dcery sv v osielosti bez ple a ltosti, dala jim obma po prstnku na pamtku a od-jela se vemi poklady, jichto cena mnoho millionv ob-nela. V osmi letech konen ztratila Anna i svou mlad sestru Kateinu, kter se r. 1562 za Jana, potomnho krle vdskho provdala. Tak osiela Anna dokonce; cnostn a pobon jako vdy ila sama jedna pi dvoe bratrov, pinucena jsouc bti svdkyn prostopnho i-vota jeho, kdy zapudiv tet manelku svou milostnicm

*) Cbybn udn let vku krlovny Anny a dne jejho mrt stalo se bezpochyby vinou skladatele npisu.

6 Krlovny Anny, posledn Jagellonky.ovldati se dval. Rozkoemi vyslen a souchotinami str-ven, nadarmo arodjn baby a vtce povolvaje, umr Sigmund August r. 1572 vKnyn; milostnice a jin dvort lid pak rozkrdaj krlovsk poklady tak, e Ann tm nieho nepozstv. Anna, zstav plnm sirotkem bez dchodv, trpla nouzi i v nejblich ivota potebch, a pilo a k tomu, e vecko co jet mla klenotv a stbra zastaviti musela. Zstal j jenom z drach ndob jedin stbrn koflk; ten nazvala sirotkem, proto e jej vickni jeho spolenci opustili, a kdy se pozdji osud jej zmnil, byl j sirotek pamtkou nejvzcnj, a vdy z nho jenom pvala.

t stavov, pohnuti jejm plem a nkem, vidouce ji oputnou a zchudlou, urili j dva tisce zlatch pol-skch msnch pjm a mimo to dchody z pti staro-stev, Varavskho, Lomynskho, Tykocinskho, Viskhoa Blskho; pak ustanovili povznsti ji na trn, urujce ji za manelku budoucmu krli. Volba novho krle padla vak na Jindicha z Valois, krlovskho prince francouz-skho, mladka dvadctiletho, pivyklho k rozmailostem a rozkoem povstnho dvoru Kateiny z Medicis, matky jeho. Nebylo divu, e Jindich obstaron Anny se ttil, a dosti stavv, aby se s n oenil, obratn se vyhnul, odvolvaje se na to, e tto vminky v mluvch voleb-nch (pacta conventa) nebylo. Jindich, osednuv na trn polskm obdrel v nkolika dnech zprvu o smrti svho starho bratra, krle Francouzskho, a nedbaje vce o Polsko tajn ze zem ujel, aby vstoupil na trn Fran-couzsk 1574. Polci vybrali sob po nm tpna Btora, vojvodu Sedmihradskho, za krle, a mezi lnky volebn vslovn poloili pojmuti Anny za manelku a osazen jej na trnu. Pkr to byla vminka krli tpnu, tehd 42 let majcmu, oeniti se s pannou o dvanct let star, i nemohl se z toho nidnou vmluvou vythnouti, jako Jindich z Valois uinil. Pitrhnuv tedy do Krakova byl v prvnch dnech msce kvtna 1576 s Annou zasnouben, Anna pak ve hlavnm chrmu Krakovskm od biskupa Kujavskho zrove s nm korunou krlovstv Polskho byla ozdobena. Ped korunovac odekla se ku prospchu zem toho veho, co j po matce nleelo v Poll, Litv i na Mazovii; vyvnn ale dostala od stav na statcch v Mazovii. Proivi 54 let v panenstv, nemyslila ji na vdni, kdy tmto obratem vc zemskch tak jej osud nenadle se zmnil.

Pi sv svatb stala se Anna nevinnm pvodem obecnho pslov vPolt: Zrod babo dt, a baba ne-me", anebo: Zrod babo dt, a bab sto let*. Kdy toti po satku nkte ze sentorv, skldajce novoman-elm pn sv, tak dalece se zapomnli, e pronesli pn, aby se dokali co nejdve tak potomka pohlav muskho, ozvali se nkte v zstupu ptomnch: Zrod babo dt, a baba neme," smjce se z takovch bezna-djnch pn, a ta slova vela pak v pslov.

Stavi se krlovnou udrovala Anna dvr skvra okzal, a dlouho se vzprala proti vtrn se cizoty. Krl tpn il s n pstojn a pkladn, jakkoliv mnoho s n spolu nebval, zdruje se, nejsa prv v poli proti ne-pteli, nejvce ve Viln neb Grodn, kdeto Anna zas nejradji jen v Polt pebvala, clil a velebil ji jako vickni pro jej cnosti, dobrotu a bohabojnost. Ona do-konila a skvostn ozdobila Jagellonskou kapli pi chrmu kathedralnm Krakovskm, a tam zdivi skvostn n-hrobky otci i bratrovi sama hrob si pipravila a asto nad nm se modlila. Pamatujc na smrt ji v mladm vku po-hebn vpravu sob zdila, i smrteln rub sob uila, jej ve sknce vdy pod svm loem sloen mla. Sama star jsouc svho manela, peila jet i toho, nebof krl tpn po destiletm panovn umel r. 1586 v Grodn nhlou smrt. Pamatujc na rod svj schvalovala pi nov volb krlovsk shromdnm stavm svho sestence, Sigmunda, krlevice vdskho, syna sv sestry Kateiny, tehd ji zemel. Stavov etili pn krlovsk vdovy, a ponvad Sigmund od sv matky Jagellonky v jazyku polskm a v nboenstv katolickm byl vychovn, vstoupil skuten co Sigmund III. na trn Polsk.

Anna, proivi jet deset let co vdova na dvoe se-stence svho, oddala se cel pobonm skutkm a mo-dlitb, vena a velebena ode dvora a celho nrodu. Umela konen dne 9. z 1596 ve Varav, kam se krl Sigmund III. s dvorem krlovskm byl pesthoval. Doshla 73 lta svho vku. Tlo jej bylo do Krakova pevezeno a v kapli Jagellonsk pod nhrobkem, jej sob byla urila, pochovno. Slavn Petr Skarga, Jesuita a ka-zatel dvorsk, ml nad jejm hrobem pohebn e, kter se posud ve sbrce jeho etnch dl zachovala.

Smrt krlovny Anny spsobila v celm nrodu hlu-bok smutek, a akoliv s ivotem se rozlouila ji v ta-kovm vku, v kterm se smrt pedasnou nazvati ne-me, nicmn to neumenilo veobecnho po n smutku, nebof Anna byla posledn uschlou ji haluzkou bujnli tpu Jagellonv, a svou smrt petrhla psmo dlouhho a astnho zdaru vlasti. S n nezhynul jenom rod Jagaj-lovcv, ale tak tst, vnost, star dobr d, star obyeje i star zlat vk literatury a osvty nrodu Polskho.

Ve spomenut kaple Jagellonsk pi hlavnm chr-m Krakovskm jest vtm dlem pamtkou po n, nej-skvostnj to stavba toho druhu ve vech polskch ze-mch. Sigmund I. ji r. 1520 zaloil, vyvoliv sob v n msto vnho odpoinku pro sebe i pro svj rod. Pista-vna jest k jin stran chrmu v podob tverhran z te-sanch kamen od italskho stavitele Bartolomje Floren-tina. Nejpknj soumr panuje v celm rozvrhu a v kad stce, a svtlo vpadajc shry in nevysloviteln dojem. Mosazn me oddluje ji od bon lodi chrmov, a jest ozdobena erbem polskm, litevskm a Milnskch Sforzv.

Krlovny Anny, posledn Jagellonky.

Na zdech u vnit kaple jsou sochy a okrouhl polo-vypukl obrazy svatch a evangelistv z ervenho mra-moru. V klenut bni spatuj se pkn ezan erby zem-sk, a vecky plochy stn pokrv nejpilnj ezba italsk v kamen tak tl, jako kdyby ve dev vykonna byla, ukazujc v kad i nejdrobnj sti vkus a pilnost umlce, kter se pi tak velkm potu ozdob nikde ne-opakoval, a kter to skvl dlo krlovsk, opravdiv mi-strovsk kus umn ezbskho a stavitelskho, k sv chvle a ku proslaven pamtky zakladatelovy vykonal.

Nachzej se tu dva znamenit pamtnky Sigmunda I. a Sigmunda Augusta z ervenho mramoru, jak je kr-lovna Anna zditi dala. Oba jsou na pomncch v ivotn velikosti v lecch postavch a podobni ve tvch vypo-dobnni, star Sigmund bez brady, Sigmund August dle kroje jak se nosil se panlskou bradou. Vedle pomnkv -obou krlv spatuje se mramorov trn, ped kterm jest pomnk krlovny Anny s mramorovm obrazem jejm v polovypukl ezb. Hlavn chrm Krakovsk ostatn mnoho dkazv pobonosti Anny Jagellonky zachovv. Onaf vlastnorun prce, vyvajc bohat paramenty, i dchody sv vnovala k ozdoben jeho, a jak horliv se starala o vyozdoben kaple, kterou zde popisujeme, jako i o podek slueb Boch od jejho otce v n fundovanch, o tom svd nejlpe jej listy, je psvala ku knzi Stani-slavu Zajacovi, kustosu katedrlnho chrmu Krakovskho, a je Ambro Grabovsk, mstopisec Krakovsk, v prvnch vy-dnch svho popisu Krakova veejnosti podal. Na zmn-nm mramorovm trnu sedvala Anna a modlvala se, na svj obraz a nhrobek se dvajc a o svm konci pe-mlejc," jak svdil Petr Skarga ve sv ei pi pohbu jejm.

Pod jejm obrazem teme latinsk epitaf tohoto smyslu: Anna Jagellonka, Sigmunda I. dcera, z rodu Jagaj-lovcv posledn, tpna Btora velikho krle dostojn manelka, nbon, v trojm bezkrlov svornosti rukoj-m. Spolenho osudu smrtelnkv pamtliva tento n-hrobek ostatkm svm vyzdvihla.' V bhu celho ivota

slynula chvlou vech cnosl krlovskch; tuto kapli pozlacenou stechou ozdobila hojn ji nadavi. Umela 9. z r. 1596, vku svho 73 let k velikmu elu Sig-munda III. a celho krlovstv. Abychom jet popis Jagellonsk kaple dovrili, dodvme, e olt v n se nachzejc pedstavuje zavrac archu slohu renaissannho, v jakm cel kaple vystavna jest. U vnit jest obraz stbrn polovypukl, pedstavujc tajemstv Jee Krista a Panny Marie, prce to Albrechta Glima z Normberka; zevnit jsou obrazy na dev malovan, scny z umuen Pn, vten to prce koly italsk. Cel to arcidlo umn plastickho a malskho jest pamtkou pobonosti krle Sigmunda, jehoto polnm oltem bylo na cestch a vojenskch vpravch. Nade m zas, kapli tu zamykajc, spatuj se star podobizny celch postav krle Sigmunda I. a po obou stranch na Anny, jeho dcery, a sice jednou co panny v ozdob korunovan a podruh co vdovy. Zevnit konen pne se nad kapl mdn bn, jejto upiny hrubou vrstvou zlata potaeny jsou, na mnoho tisc duktv vynaloeno, m byla mlo let ped smrt krlovny Anny jej tdrota v nadn tto pamtky dovrena. Na zlat tto, nyn ovem ji vybledl bni skvle se odbjely paprsky zcho slunce, pipomnajc zlat asy, jichto poval nrod za panovn onch, kte pod touto stechou vnho odpoinku hledali a nalezli.

Takov byly a tak ily posledn dv ratolesti slavnch Jagajlovcv; Anna esko-Uhersk byla posledn z linie star, Anna Polsk posledn z linie mlad, a peila svou sestenici o celch padest let; ob mly matky cizo-zemky, ona Francouzku, tato Vlaku, vak nicmn ob svj nrod upmn milovaly a jemu vecky sv snahy v oboru svm vnovaly; ob peily otce i bratra a staly se pak samy panovnicemi zddnch zem, ob konen za-loily pobon pamtky v hlavnch chrmech sdelnch mst svch, a jet vt pamtky v srdcch vdnch nrod.

Karel Vladislav Zap.

K l a d n o ,m s t o a s t a t e k v P r a s k m k r a j i .

Ytm dlem dle mstnch pramen sestavil kn. Jos. Moll.

asov se mn a my se mnme v nich pravil druhdy slovutn Cicero ped sentem mskm. Pravdivost jeho vpovdi potvrzuj vichni bhov asu. Den po dni ubh, msc s mscem se std a rok k roku se ad; jedno destilet plyne za druhm, stolet za stoletm, ani se pak co do lid a udlost navrac opt. Jednotlivci um-raj, rodiny se pomuj, nrodov zachzej, ba i cel

kmenov mnohdykrte hynou. Smysl tto pamtihodn pr-povdi zd se mi vak bti jet ir. Tam, kde drive proslaven msta se skvla, tam, kde nedobytn hradov vku i tokm vzdorovati se zdli, tam nyn nepatrn vska svou bdu skrv, anebo tam drav ptactvo sv obydl vyvolilo, nebo konen ani kamene nen, jen by poutnku pedelou slvu na pamt uvozovati mohl. A s druh strany

8 Kladno.zase vidme, e z jednotlivch domk vsky, z vsek msta povstvaj a rozlinm spsobem dosti velik znameni-tosti nabvaj.

Tak prv a ne jinak dlo se i s Kladnem vdy tomu nen ani patncte lei, co skoro nikdo o nm v Praze nevdl, akoliv od n toliko 31/, zemp. mle severo-zpadn vzdleno le; ba ani okoln soused nezdli se0 nm mnoho vdti, v dnm obapolnm spojen s nmnebvave. Starobyl pamtky, ndhern stavby, svtoznm prmysl a jin vci nelkaly sem nikoho, a jehoromantick poloha moho pvabnosti do sebe m: lid zdejvzdlval sporou pdu, kter mu jet spoeji jeho mozolysplcela, jin, provozujce obyejn emesla, chodvali posousednch trzch, chtce tam vrobky sv zpeniti. Nynale dn rodk sv Kladno neopout; naopak na sta ana tisce cizch sem pichz, dm na dm stav, msto svvlastn trhy m a svm prmyslem vdy vt dleitostinabv a ve svt do vt znmosti pichz. Soused nynKladno piln navtvuj, Praan se pi jeho uhl hej, fabriky v nm pracuj, ano i Vde a Drany s Magdeburkemsi o nm povdaj, e s nm drahou eleznou v spojenvejdou, a nejenom palivem ale i elezem zsobiti se budou.1 doufm tedy, e nebude od msta, abych A) o jeho djinch, B) o jeho pamtkch tuto nkolik slov pronesl.

A) Djiny Kladensk.Kladno, byvi a do r. 1561 nepatrnou vs, nemlo

nikdy podlu na veejnch udlostech, do nich by za-pedeno njak historick znamenitosti bylo zskalo. Jsouc ji od prody nehrub obmyleno, nezavdalo ve skromn pravkosti sv dnmu kroniki pinu, by o nm po-tomkm co zaznamenal. Jen Hjek z Liboan, kter ku podivu mnoho vdl a lhal, podotk k r. 858, e Lu-an s povolenm svho knete, Vlastislava, okolo Slanho vrchu a Chodova i Kladna vsi plundrujce a plce velik kodu inili a lid mnoho pomordovali." V 13. a 14. stolet bylo vak ji Kladno sdlem zemanskm, jehoto dritelov se psali z Kladna", majce ve svm znaku dva b rohy s osmi korouhvikami a s rytskou plbic. Tchto rytv z Kladna" jest mnoho v kostele Kladenskm okolo hlav-nho olte pochovno, a maj nad svmi sklpky hrub pskov kameny, z nichto bohuel r. 1842, kdy se kostel obnovoval, jenom dva podzemn vydvieny byly, kdeto ostatn pod podlahou na loket zhloub zstaly. Na jednom se te npis: Jan Kladenski z Kladna" a na druhm: Pzich Kladensk z Kladna". Avak na dnm se nena-lz rok mrt, akoliv jsou velmi dobe zachovny.

Pravou historickou svtlost o tchto Kladenskch z Kladna", jakoto ddinch pnech na Kladn, podvaj nm teprv libri erectionum, kde se prav *), e ryti: Pavel z Kladna a Haek z Ln co prvn zastupitel fary

*) Vol. VII. B. 16. k. 6.

a zdu Kladenskho u ptomnosti svdk Zdeka z Kla-dna a Hrdon z Moidlan rozhodli, e mus jaksi Bozdch, ryt z jezda, zdej fae jednu kopu Praskch gro ine odvdti. Oni stavli svj nlez na listinu Kralo-hradeckho arcidkana a metropolitnho kanovnka Havla, dle n tento 10 kop pr. gro na dlu ryte Bozdcha z jezda vznouti ml, a tuto jistinu Kladenskmu zdu odkazem daroval. Na listin ale, jto se obapoln narovnn stalo, vidti tent znak, jakho pni Kladent z Kladna uvali. To se stalo na konci 14. stolet.

Jak ale Kladno na potku 15. s tolet Strnadovi z Janovic, o nm Paprock 2) mluv, do zstavy pilo, za jakou pinou je i se zmkem krl Vclav IV. pnm z Kladna mezi lou zstavou odal, a Martinovi z Maleova daroval, nen povdomo. To ale jest jisto, e hned po smrti krlov opt v dren pn Kladenskch z Kladna velo, a skoro celch sto let jet jejich majetnost bylo; nebo tent Paprock 3) udv hned zase k r. 1422 Je-ticha z Kladna co vlastnka jeho.

V roce vak 1543 zemel posledn pn z Kladna, toti Zdenk Kladensk z Kladna, na svm zmku v Kladn, a jest v chrmu Pn v kru ped oltem" s meem i se znakem a s peet pochovn, ani byl muskch ba ani enskch potomk po sob zanechal 4). Jeho vlastn sestra Maruse Kladensk z Kladna" byla ji dvno za Jana Jiho drskho ze Zdaru, pna na Bsci, Mcholupecli a ervenm jezdci, provdna, jemu 1481 syna Oldi-cha drskho ze dru porodila. Zdali tento Jan Ji rsk Kladno od svho vagra Zdeka Kladenskho kou-pil, anebo s nm zrove Kladno v nedlu drel, nevm s jistotou udati; avak to se upti ned, e se na Kladn velmi rd a dlouho zdroval, tak e zde v mji 1526 i umel 5), jmenovav se ji pnem na Kladn. Brzy po nm umela jeho milovan chof Marue r. 1535, pozstavivi Kladno svmu synovi Oldichovi. Avak ani ten dlouho Kladnem nevldl, nbr r. 1542 zemel, maje st svho 61 let a jest v Kladenskm chrmu Pn ped velikm oltem v nohch svho otce pochovn. On ml za man-elku Ludmilu z Doupova, kter mu dva syny, Jana toti (1503) a Jiho Stanislava (1507) porodila. Prvnmu, kter se s Magdalenou z Jesenic zasnoubil, odevzdal Svrov, Tachlovice, Jene a Hostivice; druhmu, Jimu Stanislavovi, poruil Kladno, erven jezdec, Bice a Mcholupy 6). Od tch dob ale zapoalo Kladno volnji dchati a slvy nabvati: jednak tm, e se mohlo svm pnem honositi, kter se co hrdina v bojch a co proslul sttn ednk skvl, jednak i tm, e ponkud samostatnosti nabylo, jsouci za mstys poveno.

J) V Diadochu. J) Tamt.4) Tak prav pamtn Hjeck kniha str. 397, o n pozdji

co vruhodn e bude.s) Jeho pomnk uvede se mezi pamtkami. 6) Hjeck pam. kn. str. 397.

Kladno. 9Nebo (me-li se Paprockmu vra piloiti, a pro by

nemohla, vdy on s nm zrove - jl *]) byl n Ji Stanislav drsk v sprvch rytskch, obzvlt v do-splm vku mnoho pracoval. On to byl, jen pi csai Karlovi V. a jeho bratru Ferdinandovi I. dobe a chvalitebn se choval, a potom jsa ji v dosplch letech (roku 1542) pod vdcem Joachintem, kurfirtem Braniborskm, k Peti

a Budnu co praporenk pi jzd thl, a tam v boji s Turky podle jinch u velikn netezpcenstv byl. Za to jej ale krl a napotomn csa msk Ferdinand I. svou raddou jmenoval, m si ho tak oddanm, vrnm a povinnovanm uinil, e od nho nikdy neodstoupil, nbr e na vech jeho nehodch srdenho podlu bral. Proto vidme hned v roce na to (1543), e n Ji Stanislav opt po boku Ferdinandov proti Solimanovi thl, kdy tento popt Uherskou zem suoval a Ostihoma s B-

lehradem Krlovskm dobyl.Nemlo i tenkrt krli svmu pispl, kdy r. 1546

Ferdinand stavm eskm snm do Prahy poloil a je dal, by postavili vojsko proti neptelm jeho ve spolku malkaldskm sjednocenm; nebo i tu co praporenk z kraje Slnskho proti Kotorffu a Elnici do Frydlandu thl, a tam, tum pod ebestianem z Veitmile, hrdinsky pi dobvn se choval. Ano kdy mnoz echov ve vojt -proti krli reptali, nechtce s nm proti Fridrichovi Saskmu vliti, jeliko pr to proti jejich star smlouv za Jiho Podbradskho (1459) mezi echy a Sasy uinn zejm elilo, byl to n Ji Stanislav, jen vzdor vemu odpo-rovn mnohch jinch ech pi krli stl a s nm vrn setrval, a konen vtzstv csae u Miihlberka vnjm rozbrojm ponkud konec uinilo (r. 1547).

Kdy vak takovmto spsobem vlasli pokoj zjednn, a r. 1548 na snmu Praskm narovnn mezi odbojnmi stavy a krlem uinno bylo, navrtil se i n Ji Sta-nislav z hluku vlenho, a jak se zd, poal teprv nyn ovoce ivota tichho povati; nebo jet v tom roce (1548) pojal za manelku urozenou pannu Ludmilu z Martinic, sestru vlastn pana Boity z Martinic a na Smen. A ne-mlm-li se, konal se tento satek s neobyejnou slvou a veselost na Smen, co jet tm zvelieno bylo, e arcikne Ferdinand tto urozen nevst pekrsn prsten se znamenitm diamantem pi samm svatebnm ve-sel po hrabti z Tabaru, svm hofmistru, doruiti kzal. Vyznamenn to zajist velik, spolu ale i dkaz, jak si krl a pn lechetn sluby svho raddy viti uml, a skuten tak ceniti dovedl. Nyn se zd, jakoby po n-kolik let na svch statcch byl manelskho blaha po-val a svm milm poddanm nadlehoval a kde mohl

pomhal. Nicmn sotva est rok uplynulo, a ji ho zase vidme neunaven o blaho sv vlasti pracujcho; nebof, jak to kvitance z desk zemskch vydan osvduj, byl r. 1554 od samho krle Ferdinanda I. i ode vech t stavv v krlovstv eskm za nejvyho bernka ze stavu rytskho vyvolen, kterto ad po celch deset let s ne-malou pochvalou zastval. Akoliv ale takto tlem od svch milch zase odtren a vzdlen byl, byl u nich pece srdcem a ukzal se jim nejlaskavjm a nejpelivjm otcem, jak toho Kladno podnes uv. V tch letech toti vymohl toho Ji Stanislav na krli a tehd tak ji csai mskm Ferdinandovi I., e v pondl na den sv. Tome apotola r. 1561 Kladno majesttem csaskm za mstys poveno bylo s tm vslovnm prvem, e sm sv vlastn peeti uvati a do roka dva jarmarky dreti, toti v den sv. Ji a v den pozdvien sv. Ke, jako i kad pondlek skrze cel rok. Zajist tm obyvatelm mnoho spomono: nov pomry nov ivot zavedly, emesla se mnoila, spolky se zakldaly a chudoba se z rodin sthovala. Mstys vystavl svou radnici a pijal za znak pl 8) orlice a noha v modrm poli, a na znamen sv vlastn prvomocnosti po-stavilo nad nj pannu s krunem, jeto v levici vhy a v pravici me dr. Tohoto znaku uv Kladno dosavad, a ukazuje se jet podnes ipran (dosti zachoval jehlanec pskov), vedle nho pr pestupnici na odiv stti a okolo jdoucch za odputn prositi museli. Listina Kladenskm na to ve vydan ztratila se.

Docliv takto n Ji Stanislav ulehen svm poddanm, zdroval se mezi nimi rd, a to tm spe, ponvad byl roku 1564 s Jikem Zajcem z Hasenburku za hejtmana Sln-skho kraje ze stavu rytskho vyvolen, a jeho zmek Kladno, jako i jeho statky prv v tomto kraji leely. V tto dstojnosti vak se mu dostalo jet t pocty, e sml tlo svho milovanho csae a krle, kter 25. ervna 1564 zemel, druhho roku na to z Vdn do Prahy doprovoditi, pi kadm noclehu pod zlatohlavem na mrch nositi, potom zase s hrabaty a pny a jinm rytstvem k vozu odneti, a konen na hrad Praskm podle krlovny Anny pocho-vno bylo. N drsk, byv od stav k tomu zvolen, sedl jet tho roku skoro 14 nedl na potech csae J. M. jakoto krle eskho. Do boje ale vce ji nethl; jsa ji str il ve sv rodin v Kladn a svm poddanm se zcela vnoval. Pknm toho dkazem honos se Kladno do-savad; jest to pekrsn 15 cent tk zvon, r. 1570 skrze Brikcho, zvonae v Novm mst Praskm, ulit.

Ji Stanislav drsk ze dru pozstavil jen jedinou dceru, jinak neznmou.

Za to byl ale jeho bratr Jan rsk 9)j pn na Svarov atd., se svou chot Magdalenou rozenou z Jesenic (f 1568)

7) Paproek, rodem sice Polk, il pece po del as v e-chch, jsa bytem u pn z Hasenburka, jichto rodokmen vypracoval. N Jif Stanislav byl ale prv s Jikem Zajcem z Hasenburka r. 1564 hejtmanem kraje Slnskho; mohli se tedy dobe spolu se-znmiti a mnohou udlost ze ivota sob" sdliti

8) Eu poct to ryt ze Zdaru, jito maj ve znaku orlici celou, s roztaenmi na ob strany kidly a u nohou pepsanou.

9) Umel a pochovn v Kladenskm kostele ped velkm ollemv nohou svho otce Oldicha dne 10. nora 1578, maje st 75 let.

2

10 Kladno.poehnanj, maje s n alespo tyry syny, Albina, Gott-harda Floriana, Ctibora (Tiburcia) a Petra Voka. Albn ml Tachlovice, Gotthard Florian Svrov, Jene a Hostivice a Petr Vok Velkou Kvci 10). Prv ale tchto syn se n Ji Stanislav velmi ujmal, na jejich vychovn, zvlt na Tibur-covo, mnoho vynakldal a s povyrostlmi snad i mnoh vlet do boje uinil; nebo to jisto jest, e alespo Albna s csaem Maximilianem II. na sv traty do Uher vypravil, kterto vak Albn, jsa pnem na Tachlovicch, ji r. 1580 v svo-bodnm stavu zemel, doprovodiv jet dve k hrobu svho velikho dobrodince Jiho Stanislava, strce svho, kter k velik alosti svch poddanch a k ztrt vlasti v pondl ped sv. Duchem r. 1574 na Kladn zemel a ke svm otcm ve farnm chrmu Pn pochovn byl n). V pti letech nsledovala jej tak jeho cho Ludmila z Martinic, a byla vedle nho r. 1579 pohbena. Kladno, ku ktermu ji tehd Kroehlavy a jezd pod Kladnem, z sti se svmi vesnicemi, pinleely, pipadlo po smrti Jiho Stanislava jeho bratrovci a milkovi Ctiborovi (Tiburcovi), kdeto se Svrov atd. jeho starmu bratru Gotthardovi Florianovi dostal, kde on (f 1604) i se svou chot Kateinou rozenou z Reychu (+1657) po-chovn le. Avak slovutnho Jiho nsledoval nemn slovut-n Ctibor . Tiburtius. Byv z mld ve slub u hrabat z Khin-steina a z tolberka v i, nabyl tam mnohch uitench zn-most, nejvce vojenskch; na to byl dn od svho otce Jana na slubu k jednomu Slezku, panu Adamovi ze vabstorfu, pi nm mnoho jak vzdlench tak pedevm Rakouskch zem a krajin projel. Aby se snad ale nrodu svmu neodcizil, svchkroj a povinnost nezapomnl, vzal jej ze Slezska jeho strc Ji, pn na Kladn, a dal ho k panu Zbykovi z Dube a Lipho,

l0) Hjeck pam. kn. str. 397 a 398.") U tohoto Jiho Stanislava ila pamtihodn v rodu rskch

osoba, Elika drsk ze ru, vlastn dcera Bedicha rskho ze Zdaru na Smikusech a Vetatech a jeho manelky Eufrosiny, ro-zen knny z Plavn. Byvi na Smikusech zrozena a dospvi k le-tm svm dostala se za manelku panu Jindichovi drckmu z dre. (Tm se vysvtluje, e ve Svrovskm kostele dtky Vclava dr-ckho pochovny le; bylyf rov po peslici.) S nm jsouc po njak ^ as v manelstv iva, ovdovla, a vdala se zase za pana Jika Sanovce ze anova. I tohoto druhho mue pekala a vdovstv sv ve v pobonosti a poctivosti a do sv smrti zachovala. Po-tom jsouc ji ve vku a letech nemladch, statek Vetaty prodala a v mst Rakovnce sob dm koupila, kam se vemi svmi vcmi se obrtila a kde po mnoh lta bydlela, majc jin zachovn a penze na rocch. Potom z Rakovnka k strci svmu panu Jikovi rskmu se vemi vcmi svmi na Kladno se pestho-vala a tu mezi ptely a strci svmi zstvajc, byla ivou pa-mtnic rodu svho, maje vdomost o vech jeho dvnch pedcch a o nich zprvy dvajc. V Rakovnce pr j uhoelo mnoho vzcnch a starch rodinnch listin, eho ona vdy alostn litovala, pipo-mnajc, eby radji vecko jin byla oelela, any tyto listiny pevelikou dleitost mly, jsouce nad zlato a stbro vzcnj. Ku konci oslepla a tu na Kladn ve stedu po sv. Tomi 22. prosince r. 1574 v 85. roku svho vku zemela, jak jej pomnk v Kladenskm .chrmu Pn i s podobiznou dosvduje. (Hjeck pamtn kniha str. 383 a 384.) Z tto zprvy se vysvtl, jak se mohl Ctibor darsk rodinnch zprv domakati a je ve zvltn pamtn knihu sepsati, z n i toto do slova do Hjeck vepsno jest. On tu p-buznou znal, a jsa s n spolu skoro na 12 let na Kladn u svho strce Jiho, nejednou s n o tch vcech rozmlouvati mohl.

na Mlnce a Zkupech, u nho tak dlouho zstal, a dosplho vku a rytskho pasovn obdrel (r. 1563). Jak moude a laskav, ba jak otcovsky o jeho strc peoval, vidti z toho, e nabyl v tto slub pleitosti, tak znamenitm udlostem ptomna bti a pi tom i ciz krajiny shldnouti; nebo tu se mu t cti dostalo, e (r. 1562 dne 20. a 21. z) byl pto-men v Praze, kdy Maximilian II. za krle eskho od arci-biskupa Antonna z Mohelnice korunovn byl; tu se mu do-stalo tst, e se i ke korunovn tho krle do Frankfurtu (v msci jnu) podval, a tam mnohou tvrz a pevnost, mno-

hou krajinu a msto spatil; tu konen nael pleitosti, i Uhry shldnouti a r. 1563 pi korunovn tho Maximiliana za krle Uherskho bti. To ve bylo mu k velikmu pro-spchu. e byl kem takovch mistr, synem a milkem takovch zaslouilch sttnk, e ml pevborn vlohy a k tomu jet hojnou penitou podporu: toto ve mu do-dvalo chuti, by vkroil v lpje slavnch pedk svch.

Proto hned druh rok na to (1564) na sv traty, maje slubu na tyry kon, pod panem Ekkem hrabtem ze Salmu do Uher vojensky thl, Rb od Turk obleen

chrnil, a zde s mnohmi jinmi echy na Turky vpady inil, ano za nimi se a k hradu sv. Martina hnal. Tu se pozdrev nkolik msc, dal se jet tho roku s pa-

nem Pavlem Krkou na osazen do Frytku; nae pod sprvou Ungnada do Sedmihrad thl, kde za nejvyho vojenskho vdce Schwendy pod svm rytmistrem Gieral-tovskm hrdinsky se choval. Na to se dal do sluby arciknete Ferdinanda, bratra csaova, a s tm r. 1566 u Rbu a pak u Sigetu proli Solimanovi statn bojoval. Po uinnm pm cestoval s arciknetem do Tyrol, a v roce na to (1572) byl od samho csae Maximilia-

na II. ku korunovn Rudolfa II. do Uher posln, kam i na sv traty skuten jel. V tomto ase mm za to,

e za toliker a tak slavn skutky od Maximiliana II. cis. raddou uinn byl; nebo kdy si r. 1573 csa Maximilian nadji dlal, e po smrti Polskho krle Sigmunda Au-gusta polskou korunu pro svho syna Arnota zsk, a kdy do Varavy k tamnmu snmu Vilma z Rosenberka, nejvyho purkhrab, a Vratislava z Pernteina, nejvyho kancle, s poselstvm za tou pinou poslal, byl Ctibor darsk ze ru tak s nimi, a povdomo nen, zdali tam byl od samho csae posln, nebo jenom od stav eskch tem komissarm, toti Vladislavovi z Lobkovic, Albrechtu Kapounovi a Ondejovi Zutterovi pidn. Musil se tedy csa mnoho v nho dvovati, kdy ho za schopnho ml k tak dleit zleitosti. To jet pa-trnji z toho vysvit, e ho csa r. 1576 v msci noru na snm sk do ezn vyslal, aby spolu svou radou pispl, m-li se polsk koruny, kter snmovn volbou kneti Bathorymu pipadla, meem dobvati ili nic. Ned se skuten upti, e tento mu Maxmilinovi velmi prospval; nebo m dle, tm vce rostla jeho slva a dstojnost. Ba kdy ji Maxmilina (f 1576) nebylo, vy-

Kladno. 11dobyl si pzn i jeho nstupce Rudolfa II., tak e byl brzo za psedcho slavnho soudu zemskho zvolen (1595), brzo hejtmanem Menho msta Praskho (1598), brzo konen (od roku 16121613) purkhrabm Karlteinskm jmenovn 12). Dstojnosti to zajist nevedn, akoliv nen pravda, co o nm Sommer 13) ve sv topografii prav, e byl od Ferdinanda II. pro svou vrnost a zsluhy do hrabcho stavu skho poven, nebo n Ctibor (Tibur-tius) ji r. 1615 dne 6. dubna na Kladn zemel, a jme-nuje se na hrobnm pomnku svm jenom Staten Ryt, J. M. csask radda, atd." Tohoto vyznamenn se dostalo teprv jeho nstupci Florianovi Jetichovi, jak doleji uk-zno bude. Prozatm dosti krl svrchu jmenovan hodnosti naeho Ctibora u veejnm ivot; v domcnosti pak na Kladn trvaj jeho ustanoven dosavad, a jeho skutkov posud dosvduj, jak se o chrm Pn, o kolu, o sv poddan a o nemocn otcovsky s taral . J i roku 1598 peoval o to, aby chrm na niem nouzi netrpl, vykzav mu v rozlinch vesnicch nessln mnostv rokv, a co by se nedostvalo, z vlastnho dchodu dosazovati kzal; on poruil zevrubn invent veho kostelnho nin, farnch a uitelskch pozemk sepsati, kter sm v pondl po sv. Tech krlch roku 1609 vlastnorun podepsal 14). On se svou chot Sibyllou z Hoovic Hradeckou i na poduitele r. 1602 pekrsn nadn uinil, tak e, kdyby se ta do-tace v penzch sposti mla, musila by daleko nad nynj kongruu vystoupiti, k emu mu, jako i pro nstup-nky, lechetn Sibylla i tyry peiny s jednou pokrvkou pidala. Nejslavnj ale dkaz jeho zbonosti, lechetnosti a lidumilenstv jest zajist ten, e r. 1610 za mstem do-meek vystavl, jej Lazaret" nazval, a to k tomu cli a konci, jak se v zkladn listin 15) sm vyjaduje, kdyby pn Bh vemohouc bu v as rny bo morov aneb jindy ril na nkterou osobu z eldky Jeho Milosti pn, hoej nebo dolej, muskho neb enskho pohlav, nemoc jakou dopustiti, aby do tho domeku pro lep a dostatenj opaten, pokojnj a zvolnj ueten dn bti a tu sv slun a nleit jdlem, pitm i jinmi vcmi potebnmi opaten mti a nleitho pohodl uiti mohl. Proto," pokrauje lechetn zakladatel dle, se nesm do eenho domeku nidn podruzi dvati, vyjma hospode neb hospodyni, kter by nemocn obsluhovati, ze zmku vecky poteby jim pineti, slun dosti vrchnosti pedneti mla, a to beze veho platku, an se jim za to zde zdarma byt vykazuje, a v as obsluhovn nemocnch i mal zahrdka k uvn popout." Zd se,

") Palackho souasn pehled Tab. III.13) Dl 13. Rakovn. kraj str. 251.14) Tato listina, kterou zvnl p. far zdej kn. Kapar

Valentin Weininger mezi rozlinm nadm na pd nael, srovnala zavzati dal, nalz se ve farnm archivu pod nzvem: Inven-tarium ab anno 1598." Na nj se jet i v pamtkch chrmu nejednou odvolvati budeme.

l s) V tomt inventi ab anno 1598.

e tento Lazaret" ani svmu elu dostti nemusel; nebo hned tet rok na to (1613) dv mu lechetn Sibylla Hoovsk, cho statenho Ctibora, jin el 16), toti aby se tam ti chud osoby po vecky asy budouc oeto-valy a vm zaopatily. Za tou pinou vykzala mu stl pjem a nadn, jak nsleduje: Jednu eleznou krvu ve Velkm Pton s 1 kopou m. gr., pak dv krvy s 30 gr. m. z kad, kterto penze se mly na kad such dni rozdvati tak, aby kad osoba o vnocch a v poste po 10. gr., o letnicch a o sv. Matoui po 5. gr. m. do-stvala. Mimo to jim vykzala z kad vrky soudek d-kho piva o tech konvch; od sv. Ji do sv. Martina po jednom bochnku chleba a od sv. Martina k sv. Ji po dvou pro kadho; pak po ejdlku msla a po libe sra o kadch suchch dnech, na vecky Praskou tvrc hrachu, krup a krupice takt atd. Na nic nebylo zapo-menuto, co by jen k lepmu slouiti mohlo. Jak dlouho ale toto nadn psn se odvdlo, nevm; r. 1660 dne 28. bezna jest kaftem Frantika Adama Eusebia r-skho hrabte ze Zdaru jinak ustanoveno, jak pozdji ukeme, kterto ustanoven a podnes v pknm domku pod . 104 svdomit se pln. Z tohoto nadn ale patrno, jakm duchem slynuli tito neoceniteln manel; zde prav otcovsk lska, kter se takto o chudinu starati um! To-mu-li tak, se v pravd podobnost lze se domysliti, e i sv poddan miloval, jim nadlehoval a pomhal, a toho p-semn dkaz po ruce nemm 17). Ze vak emesla a skrze n i prmysl znamenit podporoval, vysvt ze zvltnho listu 1S), kterm je od velijakch podkv a podlkv, kter jsou nkdy byli od starodvna podle jinch vyko-nvati povinni", osvobozuje, jako i ty grunty, na nich usedl byli.

Abych ji ale i o rodinnm pomru tohoto slavnho mue nco povdl, vrtm se jet jednou k jeho tem bratrm, Albnovi, Gotthardu Florianovi a Petru Vokovi. Prvn, r. 1539 narozen, dostal za podl Tachlovice; jak se zd neastnil se mnoho u veejnm ivot, ba ani dn manelky nepojal, nbr peiv svho otce Jana (jen r . 1578 dne 10. nora zemel) jen o dv lta, zesnul v ptek v noci na sobotu ped sv. pannou Marktou (t. j. 9. ervence) r. 1580, a jest v kostele kltera svato-Ja-kubskho v Starm mst Praskm ped velkm oltem pochovn 19). Druh, Gotthard Florian, r. 1542 narozen, pevzal po smrti otcov ostatn dl statkv, toti: erven

16) Tamt.17) Nen pochybnosti, e takov listiny stvalo, an csa Fer

dinand II. ve svm Majesttu od stedy po nedli provodn r. 1630na ni se odvolv a jej datum na Kladn v pondl po provodnnedli 1580 vslovn uvd; jakho vak obsahu byla, nen znmo.

1S) Tuto listinu v orginalu ani v opisu sice nemme; nicmn Ctiborv nstupce Florian Jet ich se na ni ve sv list in od 2. ledna 1630 zejmna odvolv, jak doleji.

w) Jak to tamn bl opukov kmen se znakem a npisem dosvduje.

2*

12 Kladno.jezd, Jene a Hostivice, stal se pak J. M. C. mskho a krle eskho Rudolfa II. raddou, a maje za manelku uro-zenou pan Kateinu, dceru p. Jeticha Reychle z Reychu a Markty z Reichenberku, zplodil s n jedinho syna Jana. Kdy vak jeho bratr Albin zemel, zddil Gotthard Flo-rian Tachlovice, a pidav k nim erven jezd pustil je k uvn svmu nezletilmu synu Janovi 20), kterho, obvaje se, aby snad rod jeho nevymel, zhy oenil. I vzal sob een Jan rsk za manelku Kateinu krovadku ze krovad, dceru jakhosi pana astnho kro-vada ze krovad a na Citov a jeho manelky Aneky rozen rsk ze Zdaru 21). Avak tito manel nepovali dlouho pospoln blaenosti, nebo sotva e je Bh r. 1598 obdail synkem, jej nazvali Florianem JetKchem, po-volal Bh jet tho roku Jana darskho (v ter po sv. Lucii v 1 y2 hodiny na celm orloji na noc tak zn jeho nhrobek v kostele Svrovskm) k nemalmu hoi ovdovl choti a dosud ijcch rodi. Takovm spsobem se zase vecky statky v jednotu spojily a Gotthardovi Florianovi pipadly, s tou ale vminkou, e je vecky po sv smrti vnuku Florianovi Jetichovi svmu postoup. A v skutku kdy Golthard Florian darsk r. 1604 22) zemel, stal se jeho vnuk Florian Jetich pnem na ervenm jezdci, Jeni, Hostivicch a Tachlovicch; jeliko ale tehd teprv est let svho st potal, hospodaila v jeho jmnu jeho urozen m Kateina krovadka se svou tchn Kateinou Reychlovou z Reychu, kterto posledn teprv r. 1657 na den sesln Ducha sv. zemela a ve Svrovskm chrmu Pn dle tamnho nhrobku pohbena jest. Vrchn vak sprvu nad t-mito znamenitmi statky a zkonn poruenstv nad nedosplm sirotkem Florianem Jetichem vedl n Kladensk darsk Ctibor . Tiburtius, jakoto nejbli pokrevn ptel, se strany otcovy a ddovy, a to tm spe, ponvad i tet bratr Ctiborv Petr, kter se r. 1549 narodil a v dosplch le-tech Annu lrauchovnu s> Chlumku za manelku pojal, ji r. 1582 jako pn na Velk Kvci u Slanho i se svou

20) Nhrobn kmen v kostele Svrovskm nazv ho jen ry-tem a pnem na ervenm jezdci a Tachlovicch v

2I) een Aneka byla vlastn dcera ibida rskho, jen byl bratr Mikule rskho, toho asu hejtmana hradu Praskho. Jej matka slula Kateina a byla sestra Jana Kaplje IVetluckho. Dospvi provdala se za pana astnho krovada ze krovad, jemu dceruku Kateinu porodila. Ovdovvi ila njak as u svho otce na Hra-diti a Vechlapech, pak se provdala za Alexandra Kaple ze Su-levic, jehoto tak ivobytm pekala. Konen se potet vdala za Tobie Kaple ze Sulevic a na Sulevicch, ktermu dvv dcery porodi la, Sidonii , j eto byla pozdji manelkou J i ka ernna z Chudenic a na jezd pod Ostrm; druhou Albtu, kter u svch nevlastnch brat, t. j. u rskch (z prvnho provdn se Aneina), u Jana, Vclava a Mikule ve Hraditi zstvala. Sama Aneka le v Cerbenickm kostele podle poslednho manela To-bie. [Cerbenice, Perubenice na Komhauzsku, nem kostela; snad v tom njak omyl? Red.]

2 l ) Jeho nhrobn npis v kostele Svrovskm zn takto: Letha Panie 1604 ve czwrtek den Pamtnj Swat Lydmily v 15 Hodin Rno umel, Urozen a Statezn Rytr Pn Gothard Flo-rian diarsk ze diaru, na Cervvenem Aujezdci, Hostiwici a Jenzi. J. M. csarzska Rada. Tuto oczekawage Weselho z Mrtwch vstnj.

chot a dtkami na morovou rnu zemel a v Kladenskm kostele pochovn byl. Tak se ale stalo, e n Ctibor Tiburci jako otec v tomto rozshlm odvtv rodu darskho si po-nati musel, a jsa vn a lechetn pn tak jako peliv otec si ponal, nebo ji dlouho ped tm vzal k sob na-hoe uvedenou tchni Gotthardovu, Marktu Reychlovu ro-zenou z Reichenberku, kter i u nho na Kladn zemela. Nyn tm vce se o celou rodinu jako porunk staral, a mladho bratrovce Floriana Jeticha vemon sm cviil a cviiti dval. Za tou vak prv pinou vidme ho v ro-dinnch zleitostech brzy na Velk Kvci, brzy v Kladn, brzy na zmcch v Hostivicch, v Tachlovicch a v ervenm jezdci. Kdy se ale r. 1612 na zmku v ervenm jezdci zdroval, dostal n Ctibor se svm svencem Florianem Jetichem znamenitou nvtvu a neslchanou poctu.

Csa Mati toti se svou chot Annou arciknnou Rakouskou, byv tho roku ve Frankfurtu za csae a krle mskho vyvolen a korunovn, ril, jeda ze svho pan-stv Lnskho, nejprve ze vech obyvatelv tohoto krlovstv naeho Ctibora tu sobotu po pamtce sv. Anny navtviti, u nho obdvati, vesel a dobr mysli bti, a odtud pes Hostivice do Prahy jeti, kde teprv co csa msk od echv uvtn byl. Velk to zajist pocta, nemal vyzna-menn pro rod darskch ze Zdaru a pro Ctibora Tibur-cho zvlf. On si toho ale tak svou obtovnos a svou nbonost zaslouil; nebo nejenom e on sm vecky sv sly mladistv, jak s potku o nm povdno, svm panov-nkm TVIaximilianovi a Rudolfovi v bojch a v obslkch vrn a svdomit obtoval, nbr i tak vysok ady, co hejtman Menho msta Praskho po nkolikkrle, jme-novit r. 1598 a 1609, pak r. 1612 a 1613 co nejvy purkhrab hradu Karlteina 23) pochvaln zastval; a vzdor tmto adm a zamstnnm jet nevhal svmu milova-nmu csai slouiti. Vdy a pomlm prozatm o jeho synu Janu Jikovi darskm, kterho vemon penzi, lidmi a komi podporovav do boj vyslal on to byl, kte-r nieho neetil, aby sv svence Floriana Jeticha a Hynka vdy k slubm svmu csai postaviti mohl. Ob-zvlt poslednho, Hynka 24), jemu Ctibor Tiburci t po-runkem byl 25), podporoval tak, e mohl v poctivch m-stech a v slubch se dti potebovati, mnohokrte do kr-lovstv Uherskho bojovn thnouti, tam zejmna Hatvan spolu oblehati a vzti, pak v bitv u Jagru tak dlouho se-trvati, a r. 1596 netenost nkterch vojsk v ruce tureck klesl. Kdy vak csai Rudolfovi nov neptel, kne Sedmi-hradsk Bokaj, hrozil, jen cel Uhersko, ano i nkter

") Palackho souasn pehled Tab. IILM) Svrchu een ibid darsk ze ir, pn na Hraditi a

Vechlapech, ml po smrti prvn choti Kateiny Kaplky druhou choC opt Kateinu, ale rozenou Rosendorfku ze Spremberka, kter mu Hynka porodila. Tak ml nyn pt dtek, z prvn choti: Jan a, Vclava, Mikule a Aneku; z druh choti jenom Hynka rskho ze ru, o kterm tuto zmnka se in.

JS) Paprock. O stavu rytskm str. 78. 79.

Kladno. 13krajiny moravsk stran poplenil', a Skalice Uhersk se zmocnil, vyslal i n Ctibor svho svence Hynka r. 1605 na pomoc, jej lidem a komi tak obohatil, e mohl nad etnm zstupem sprvu vsti a tak dlouho pi oblehn Skalice zstati, a konen vzata jest.

Ctibor rsk ze Zdaru tak po dlouh as, ba snad ji v mld vecky podrobnosti, rodu Zdrskch se tkajc, bedliv sbral, v em mu mohla, jak se domlm, jeho star teta, v spomenut Elika darsk ze dru, velmi npomocnou bti. R. 1577 sm historii toho rodu pod jmnem Stamm-buch" zapoal, a ji s velikou prac a nkladem a do roku 1615 pro pamtku potomkm dovsti kzal. Tato pamti-hodn kniha leela co njak posvtn vc vdy na zmku v Kladn; jet r. 1681 v ervnu a v ervenci tam byla, z n loho roku mnoho vyato a do Hjeck pamtn knihy vepsno jest 26), odkud prv i tyto rodinn pomry er-pny jsou 2r). Kam se ale tato drahocenn pamtka podla, nen znmo.

Ctibor darsk ze ru zemel na svm zmku v Kla-dn ji dne 6. dubna 1615, oplakvn od vrn choti a svch vrnch poddanch Kladenskch, a jeho tlo bylo v mdn rakvi v Kladenskm chrmu Pn ped velkm oltem pochovno. Po tech letech nsledovala ho chof jeho Sibylla z Hoovic (30. listopadu 1618) na vnost, a byla vedle nebotka manela svho pochovna.

Paprock 2S) pivlastuje tmto blahorodm manelm ti dtky: pannu Kateinu, pannu Annu a jednoho syna Jana Jiho ze dru. Za koho se prvn dv dostaly, ne-prav nikde. O Janu Jim dokld, e byl roku 1595 pijat od J. M. C. za edelknaba dne 5. msce ervence, a potom lta 1598 30. listopadu vymustrovn, a na to za dvoenna e pijat a v knihy pansk vepsn byl. Potom r. 1599 vyjel pr z cech skrze Bavorskou zemi a skrz Tyrol do Bentek, z Bentek do Padovy, z Padovy do Flo-rencie, tak mnoh zem vlask spativ do ma pijel, potom do Neapole, v Neapoli vsed na moe a jel mimo Kalabrii a Siclii a do Malty, z Malty zase tou cestou se navracoval a do ma, z ma do Loretta a do Ankony, potom do Florencie a do Janova. Mnoho vzcnch zem a krajin projev pes Nmeckou i zdrv do cech se na-vrtil. Musil vak ji ped otcem zemti, nebof po tho smrti 1615 zddil Kladno s celm jeho psluenstvm Cti-borv svenec a odchovanec Florian Jetich Zdrsk ze dru; a jeliko ml po otci odkzny Tachlovice a Hostivice a po ddovi Gotthardovi Florianovi erven jezdec, Jene a Svrov, konen po svm strci z ddovy strany Petrovi Velkou Kvci, stal se tak pnem a majet-

2 6) Tato Hjeck kniha jest 1681 dne 15. bezna zapoata pod nzvem: Archivm primm Conventus sub. lit . A."

2T) A sice od st r. 383 do 400, kde se na str. 386 vslovn prav, e to z on Kladensk knihy p. Ctiborovy vyato.

2S) Pi lepen list v Diadochu mezi str. 78 a 79; exempl, jen se nalz v csask knihovn v Praze; viz Lumra IV. ronk . 46. str. 109799.

nkem velikch statkv, kter skoro 2^ mle v prostoe obnely. Maje tehd teprv 17 let zapoal samostatnou drhu svou, podporovn jsa, jak pravd podobno, od svch pokrevnch ptel sednm na zmku e, ale nejvce od sv bby Kateiny rozen z Reychu, ji na zmku erveno-jezdeckm ivil. Tu snad se i jejm nvodem stalo, e se n Florian Jetich tak zhy oenil, tum ji r. 1617 nebo 1618, tedy as v 20. roce svho vku. I ml za manelku lechetnou a nbonou pannu Albtu Koronu, vlastn dceru slavnho v katolictv reka, Jaroslava Boity hrabte z Martinic, toho asu mstodrcho v krlovstv eskm a nejvyho purkhrab Praskho, jako i jeho choti Marie Eusebie ro-zen dcery pana Adama ze ternberka, t nejvyho purk-hrab Praskho. Tmto satkem, jak patrno, vstoupil do nej-uho svazku s katolickou mohutnou lechtou eskou; ano on jm rozmnoil jet vce sv statky, a sice pi-koupenm r. 1623 konfiskovanch statk rskho (vLo-ketsku), Boleboskho (Gottersdorf) a Viickho (v atecku).Mezi odbojnou tehd lechtou nachzeli se tak jeho pokrevn ptel, jak z rodu drskho, tak i Pavel Kapl ze Sulevic, s nm on skrze svrchu eenou Aneku sp-znn byl; a jeho postaven nebylo snadn. Klonil se ovem co horliv katolk k stran csask; aby vak do dnch rozpak neubhl, choval se docela nestrann; nicmn kdy1618 straliv boue vypukla, v n by se byl musil najednu neb na druhou stranu rozhodnouti, ustanovil u sebe,e radji s celm domem svm cechy opust a v cizinivot svj trviti bude. Za tou pinou, jak se zd, ji1619 opustil i s chot vlast, a procestovav jin Nmecko 29)piel do Itlie, kterou naskrz projel, ale nejvce sobLoretto oblbil, dlem pro jeho polohu pi moi Adri-atskm, dlem a to nejhlavnji, e tam stoj obzvltn dmbo, Marii pann zasvcen, jejmto vroucm ctitelem byl.Prav se 30), e tam uinil Rodice bo slib, jestli muvypros na Bohu synka, a jestli se astn do vlasti navrt, e na svch statcch podobn domeek Loretto"nazvan vystav a klter pi nm k vn ct Marinsk zalo. As r. 1622 ctila se jeho chof Albta Koronabti poehnanou; i kzal tu nkres Loretnskho kostelka zhotoviti a podobnou sochu blahoslaven Rodikybo udlati a tam u Loretnsk dotkati. Takto dvojnsobn obohacen vrtil se do ech, jak se pravd podob,na zatku roku 1623; sotvy ale domova dostihl, narodilse mu tho roku douc syn 31), jej jmnem FrantikaAdama Eusebia poctil. Za to ale hned tak slbu svmu

j dostl; nebo jet toho samho roku 1623 dne 12. ervna 32) poloil zklad ku klteru nedaleko ervenho jezdce na mst, kde jeho dd Gotthard Florian nail lesk, vbec Hjek" nazvan.

29) Hjeck archivm str. 5.30) Tamt.3tJ Tamt str. 390.2) Tamt str. 3.

14 Kladno.Mezi tm asem, co Florian Jetich v cizin trvil, roz-

hodly se dne 8. listopadu 1620 neblah pomry stav e-skch a csae Ferdinanda II.; tu poal volnji dchati, jen koda, e spolu slyeti musel, kterak i z jeho rodu r-skch ze dru nkte ze zem vypovzeni jsou. Ne uznvaje vrok tento za spravedliv, pilnul tm eji k c-sai a obtoval mu zcela sly sv k slub, byv J. M. C. Fer-dinanda II. raddou a komornkem, napotom za Ferdinanda III. soudcem zemskm, mstodrcm krlovstv eskho a marlkem J. M. Csask 33). On jest prvn, kterho Fer-dinand II. z rodu rskch do hrabcho stavu m-sk e povil, a nevm udati, kdy a pi jak plei-tosti 34). R. 1625 dne 2. ervna dokal se t uten chvle, e jeho domeek Loretnsk dokonen a od jeho Eminenc Arnota Vojtcha z Harrachu, kardinla a arci-biskupa Praskho, nejen osobn k slubm bom posv-cen, nbr i bullou papeskou (Urbana VIII.) od 14. nora 1625 velkmi milostmi obdaen byl 33). Od tto chvle se rd na svch statcch zdroval, a u velikch hodnostech sttnch postaven, mnoh as i v Praze strviti musel. Na vzdor ale tomu nezapomnal na sv poddan, zvl za Kla-densk; ano naopak, kde mnoz stavov toho asu rdi star pomry mezi sebou a poddanmi zavdli a upevovali, n Florian Jetich je ponkud mrnil, ba i ruil. Listina, kter vyhotovena jest v Kladn po pamtce obezn Pn 1630 a u ptomnosti pp. Ekkrberka a Jchyma Sobtickho od nho vlastnorun podepsna a zpeetna 36) zcela lskou a otcovskou p provanuta jest. Ona obsahuje ti punkty: prvnm se Kladent nynj i budouc osvobozuj od od-mrt, krom kdyby nebylo pradnch pokrevnch ptel; tuto milost jim neproukazuje proto, aby statek svj spoutli, hranm a uvnm neb jinae mrhali, nbr aby domy i ddiny nleit spravovali a zvelebovali, dtky pak sv na dobr vedli a do koly k liternmu umn dvali. Druhm punktem naizuje se, aby Kladent jen pi starch robotch a podlcch, je od starodvna konali, pone