Paleolit a mezolit

  • View
    92

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Paleolit a mezolit. 2012. Paleolit 3/2,5 mil. – 8.000 nejstarší 3/2,5 mil. – 1mil. B.P. (oldowan) starý – 1 mil./ 800 tis. BP - 250 tis. BP Acheuléen Přezleticien (?) Bohemien (?) střední – 250 tis. - 40  tis. BP Krumlovien (?) Mousterien Taubachien Micoquien - PowerPoint PPT Presentation

Text of Paleolit a mezolit

  • Paleolit a mezolit

    2012

  • periodizacePaleolit 3/2,5 mil. 8.000

    nejstar 3/2,5 mil. 1mil. B.P. (oldowan)star 1 mil./ 800tis. BP - 250tis. BPAcheulen Pezleticien (?) Bohemien (?)stedn 250tis. - 40 tis. BPKrumlovien (?) Mousterien Taubachien Micoquienmlad 40 tis. BP - 11 tis. BPasn fze Szeletien, Bohunicien, Aurignacien Stedn fze Pavlovien/gravettien, Epiaurignacien Pozdn fze Epigravettien, Magdalnienpozdn 9 tis. p.n.l. - 8. tis. p.n.l.EpimagdalnienMezolit 8.000 6.000

  • tpan industrieSuroviny:mstnimportysilicity (rohovce SS, KL, radiolarity, SGS, plazma, porcelanity)obsidinkilkvarcit

  • tpan industrie

    I: jdra (z eho odtpovno a co zbylo)tp, epel, odpad (odtpeno)nstroj (retuovn) vsledn produkt

    Techniky:

    clactonsktpovlevalloisk diskovitepelov

    Retue: opracovn oddlenho polotovaru (strm, epelkovit, okrajov, zabhajc a plon)tpan industrietpan industrie

  • Typy jadertpan industrie

  • Technologietpan industrie

  • Skldaky: Pomoc skldn artefakt meme rekonstruovat technologick postuptpan industrie

  • tpan industrieTypologie:

    sek

    tpan industrietpan industrie

  • tpan industriepstn klny (acheulen)ovln kopinatmandlovit

  • hrotylistovit (technologicky vychz z pstnho klnu, ale ten)se zaoblenou bz (typ Moravany Dlh)trojhelnkovit (typ Streleckaja - Sungir)moustiersk (hel 30, bon retu)dvojhroty

    tpan industrie

  • tpan industrie

    levalloisk (nemus mt retu, typick pro stedn paleolit)epelov s otupenm bokem (nap. gravettsk hrot) ml. pal.hrot s apem pozd. pal.

  • tpan industriedrsadla (vtinou na tpu)

    tpan industrie

  • tpan industriekrabadlana epelina tpunap. aurignack (klovit, vynl, vysok)

  • tpan industrierydla

    vrtky krkovit (typick pro magdalenien)

    pilky

  • retuovan epelenap. aurignack (polostrm siln bon retu)epelka s otupenm bokem

    geometrick mikrolity (typick pro pozd. pal. a mezolit)trapz, trojhelnk, kruhov se, mikrohrottpan industrie

  • Brouen industriemezikru a sbrouen valouny z Pedmost

  • tpan industriekostparohmamutovina

    drobn plastika a rytinynelnick holelopatky hrotyharpunyjehlypvskyotloukae

    Kostn a parohov industrie

  • Star paleolitHomo heidelbergensisobydlu termlnch pramenmrn zahlouben ovly - Terra Amata u Nice a Lazaret u NiceI:valounov industrie chopper, chopping toolprava otlouknm o podloku nebo kus o kusBeroun a erven kopec u BrnaPezletice a Beov PezleticienStrnsk skla -600 000

    Acheulen pokroilej valounov industrieplon retu - pstn klny (bifasy)nepravideln klikatkovit osttpov industrie - ekonomitj vyuit suroviny

  • Star paleolit

  • Stedn paleolitR, RW,star WHomo neanderthalensisipka, Klna, vdv stlGnovce SRsdlitvrazn osidlovn jesky oteven s obytnmi objekty Beovmlad acheulen pstn klnytaubachien drobnotvar industrie (Klna, Gnovce)mousterien levalloisk technika (ipka)micoquien klny, krasov oblasti, drsadla (Klna)

  • Stedn paleolitNeandrtlci zejm ji pohbvali sv mrtv, mli abstraktn mylen a dorozumvali se artikulovanou e, dovedli tak rozdlat ohe a stavli si primitivn pbytky, byli to vynikajc lovci, asto se specializovali na jeden druh lovn zve

  • Mlad paleolitmlad Wvrha stel, pasti, nadhnn, zejm i luk a pyumnobydlpohby

    Star bohunicien, szeletien, aurignacienStedn gravettien (pavlovien)Mlad epigravettien, magdalnienPozdn - tinovien

  • bohunicienI: levalloisk tradiceTrojhelnkovit levalloisk hroty, rydla, nzk krabadla, mousteriodn drasadla a listovit hroty, bohuniciensk technologieStrnsk skla, Bohunice, Le tvrt, Tvaron

  • szeletien 40.000 35.000klnov tradice v IListovit plon retuovan hroty plon retuovan drasadla, krabadla, mn rydla, noe a hrotyNeslovice, Oechov, Drysice, Ondratice

  • aurignacien38.000 27.000KPI: kostn hroty mladeskho typuI: klov krabadla, vynl krabadla, vcensobn rydla, tpy, epele, hroty, epelkyMlade, Strnsk skla, Milovice, Napajedla

  • gravettien - pavlovien29.000 21.000DV, Pavlov, Milovice, Pedmost, Petkovice na Moravloveck stanice, tboit obydlskldky mamutch kostohnitpohby v rmci sdlitmimo osdlen

  • gravettien - pavlovienI: drobnotvar epelovit nstroje rydla, krabadla, kombinovan nsroje (rydlo-krabadlo), vrtky, pileky, gravettsk hroty tzv. gravettky, zoubkovan epelky s otupenm bokem

  • gravettien - pavlovien umn (surovina: kmen, kost, mamutovina, zuby, mule, keramika)

    drobn plastika (zoo- a antropomorfn); (venue z Vstonic, Moravany nad Vhom, Wilendorf, Gagarino, Malta, loutka mue z Brna II, zvata mamut, lika, bizon, k aj.)rytiny motivy: hlavn geometrick, mn rostlinn a zvec, rytiny na funknch pedmtech, venue na mamutm klu z Pedmost, snad i mapa Pavlovskch kopc?

  • gravettien - pavlovienperk (prsovit a vidlicovit zvsky, vleky z mamutoviny, provrtan zvec zuby, bidlicov oblzky) fltny a palky z kosti

  • Gravettien

  • epigravettien20.000 18.000

    Ochlazen, dk osdlenKrtk krabadla, klnov rydlaLovci kon ze Strnsk skly, Brno Vdesk ulice

  • magdalnienlov stdn zveosdlen: krasov oblasti: Pekrna, Klna, Ochoz u Brnaoteven sdlit: Brno Malomice, Hostim, Beov (obydl, ohnit, erven barvivo)

  • magdalnienI: epelky s otupenm bokem, hranov a klnov rydla, epelov krabadla, vrtky s dlouhm krkem, drobn

    surovina: kil, obsidin

    KPI: harpuny, dlouh hroty, hroty s krevn rhou, kostn jehly, nelnick hole, kope, hladidla, palkysurovina: sob parohJantar

  • magdalnienumn:ryt kosk ebra z Pekrny (souboj bizon a pasouc se kon)Bidlicov destika s bcm konm z Hostimi u Berounacvin ryteck destikyzvec (medvd, sob, k)rostlinn a geometrick motivyplastika stylizace (venue typ Gnnersdorf)

  • Pozdn paleolitoteplen klimatustup chladnomiln zve na severosdlen je dk lovci jdou za zvI: se zmenujeoblben jsou rzn typy krabadelindustriefedermesserobloukovit nokyChabaovice, Kada, ipkaepimagdalenienKlna tarnowienlokln varianta tinovien - hroty s vrubem nebo apem tinovien (ostromsk skupina)

  • Mezolitosdlen je dkskupinky hrobObstv u Mlnkaobydlovln mrn zahlouben - Smoln3 zkladn kulturn oblastizpadoevropsk sauvetterrien, beuronienkarpatsk epitardigravettienseveroevropsk lokln vvojI:drobnotvar a mikrolitickipky, epelky, segmentov a trojhelnkov hrotydoznvajc tradice pozdnho paleolituzsah zpadoevropskho beuronienu

    luk a p

  • Shrnut- periodizace paleolitu a mezolitu- technologie vroby I (clactonsk, levalloisk, epelov)- typologie I (seke, pstn klny, drsadla, listovit hroty, krabadla, rydla, retuovan epele, otupen hroty, vrtky, mikrolity) - kulturn vvoj paleolitu a mezolitu (oldowan, acheulen, taubachin, moustrien, micoquien, szeletien, bohunicien, aurignacien, gravettien - pavlovien, epigravettien, magdalnien, tinovien)- lokality: Pezletice, Beov, Klna, ipka, vdv stl, Bohunice, Strnsk skla, Mlade, Pedmost u Perova, Doln Vstonice, Milovice, Petkovice, Pekrna, Tinov, Smoln