AUTOR: Mgr. Lenka BečvaříkováANOTACE: Tento modul slouží jako doplňující výukový materiál pro žáky 3. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika

KLÍČOVÁ SLOVA: barva hlasu, výška hlasu, hlasitost, dynamika, rytmus, tempo, důraz, pauza, mlčení

PARALINGVISTIKA

VY-32-INOVACE-PED-311

Úvodem

• jedná se neobsahovou složku, což znamená, že není důležité, co říkáme, ale jak to říkáme

• z hlasu je možné usoudit místo nebo oblast našeho původu, přibližný věk, ale i osobnostní rysy jako je sebevědomí nebo plachost

• hlas, stejně jako obličej, je tedy výrazem naší osobnosti a vyjadřuje naše rozpoložení

• svůj hlas běžně nevnímáme a tudíž ani nehodnotíme

• když ho pak např. slyšíme na nějaké nahrávce, připadá nám cizí a často i nepříjemný

Výsledky výzkumu

• lidský hlas je schopný síly až 60dB

• reálný hovor má asi 40-50dB, nad hranici 50dB je síla hlasu únavná

• šepot je asi 15dB

• tempo a rychlost řeči závisí na délce slov daného jazyka

• průměrná délka ruského, maďarského a slovenského slova je 2,3 slabiky, českého 2,2 slabiky, francouzského a německého slova 1,8 slabiky a anglického slova 1,4 slabiky

• ženy s vyšším hlasem dosahují větší rychlosti řeči než muži s hlubším hlasem

• ženy jsou schopné během dne vyslovit průměrně 26 000 slov, muži 10-20 000 slov

barva hlasu

• je dána geneticky a je tudíž nezměnitelná

• stejně tak vnímání hlasu druhého člověka se u každého posluchače mění

• stejný hlas tak může být pro někoho příjemný a pro někoho méně

výška hlasu

• hlasy mužů jsou obecně hlubší než hlasy žen

• všichni ale máme schopnost mluvit hlasem vyšším i nižším, než je naše přirozená výška

• člověk mluvící monotónním hlasem své posluchače dozajista nezaujme, jelikož jeho projev bude únavný a nudný

• pro projev je tedy velmi důležitá dynamika hlasu

• zatímco vysoký hlas budí dojem emocionality a nevyrovnanosti, hluboký hlas je výrazem sebekontroly a autority

hlasitost řeči

• neboli intenzita hlasu má na posluchače velký vliv

• příliš hlasitý projev je spojován s hněvem nebo rozrušením, a naopak příliš tichý projev budí dojem nízkého sebevědomí

• mimořádně tichý hlas může znít výhružně a je často projevem „mluvení sama pro sebe“

dynamika

• představuje zesílení nebo zeslabení hlasitosti řeči

• přispívá k upoutání pozornosti

• člověk může záměrným ztišením hlasu upoutat pozornost na to, co bude řečeno následně

• dynamika tak především vychází z vnitřního zaujetí pro daný obsah

rytmus řeči

• je založen na střídání přízvučných a nepřízvučných slabik

• je významnou složkou projevu

• záměrnou změnou rytmu řeči lze získat pozornost

tempo řeči

• neboli rychlost, jakou je obsah sdělován

• člověku, který mluví příliš rychle, nemusejí ostatní rozumět, zejména sděluje-li obsahově náročnou látku

• bude-li ale mluvit příliš pomalu, pak zřejmě dojde u posluchačů ke ztrátě pozornosti

důraz • by měl být promyšleně používaný a kladen

především na slova, která chceme, aby si posluchači zapamatovali

• pokud zdůrazníme špatné slovo, můžeme vytvořit zcela odlišný dojem, než který jsme zamýšleli

mlčení • má stejnou komunikační sílu jako slovní

vyjádření• zatímco u posluchače může vyjadřovat

lhostejnost nebo vzdorovitost, řečník může využít mlčení k posílení autority a sjednání pořádku

pauza

• je přerušení řeči, které obecně trvá do dvou vteřin

• delší přerušení je pak již mlčení

• pauza může být fyziologická (související s dechem), logická (vyznačující hranice vět a úseků) a psychologická (tlumočí určitý podtext). Ocitne-li se řečník v situaci, kdy tzv. „ztratí nit“ řeči, měl by se vyvarovat různých vokalizací typu: „ehm, hmm, ééé „ apod. Tyto vokalizace bývají projevem bezradnosti, nejistoty nebo nervozity, což může mít negativní vliv na jeho autoritu.

Zkouška na závěr

• „pohrajte“ si slovně s těmito větami

POPRAVIT NIKOLIV OMILOSTNIT

ZDE SE PRACUJE ZBYTEČNĚ NERUŠTE

POUŽITÉ ZDROJE:

www.glassschool.cz

NELEŠOVSKÁ, Alena. Pedagogická komunikace. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 182 s. ISBN 80-244-0510-5

NELEŠOVSKÁ, Alena. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 172 s. ISBN 80-247-0738-1

BEČVAŘÍKOVÁ, Lenka. Pedagogická neverbální komunikace. Diplomová práce. Hradec Králové. 2006