PříjemceZákladní škola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové

Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.05/02.0010Název projektu Digitalizace výukyČíslo prioritní osy 1/1.1

Předmět Tělesná výchovaTéma Pohyb

Ročník šestý

Autor Mgr. Lucie Dušková

POHYB- se za měřením na rozvoj úpolových dovedností

Co je potřeba promyslet / zajistit :• Dostatečný prostor a bezpečný povrch• Případné pomůcky (velmi nenáročné)• Naprostá disciplinovanost žáků a jejich sociální vyspělost ( zejména u některých her)• Složení (chlapci / dívky) a počet žáků ( nejlépe je-li sudý)• Využití pro konkrétní délku vyučovací jednotky (45min, 90min.)• Zajistit vhodné oblečení (spíš staré a volné) a doplňky (bez

řetízků, náramků, náušnic, sponek do vlasů apod.)

Rušná část

• Kopací honička / HýžďovanáPomůcky : žádné ( vymezený prostor – podle vyspělosti,

počtu ; u hýžďované je lepší menší prostor )Průběh hry : klasická honička s tím, že je baba

předávána dolní končetinou/ hýžděmi či bokemKritická místa : upozornit na citlivá místa (genitálie,

holeň) a přiměřenost, se kterou babu žáci předávají (zejména u kopací honičky). Lépe hrát systémem „oplatky se nepečou“

Rozcvičení

• Dbát na kvalitní a intenzivní rozcvičení a protažení všech částí těla ( může být propojeno s atletickou abecedou, hodovou či skokovou průpravou)

• Před hlavní částí poučit žáky, že jakékoliv kousání, kopání, škrábání, tahání, dloubání, lechtání apod. je přísně zakázáno !!!

Hlavní část I.(pokud s úpoly začínáte nebo je-li vyučovací

jednotka 45min.) • Úpolové hry ve dvojicích : (není nutné vyčerpat všechny nabízené

hry)1) Špičkový soubojOrganizace a průběh hry : žáci se ve dvojicích (nebo i trojicích)

rozptýlí po tělocvičně. Na povel se snaží protihráči stoupnout na špičku nohy, svoji úspěšnost si sčítají. Učitel buď stanoví časový limit (cca 30sec.) nebo počet kol mezi danou dvojicí (např.3, aby byl jasný vítěz). Hru je možné několikrát opakovat.

Kritická místa : přiměřenost a délka sešlápnutí chodidla, žáci si nesmí soupeře přidržovat rukama, žáci před sebou nesmí utíkat

Úpolové hry ve dvojicích-pokračování

2) Chyť soupeře kolem pasu (a zvedni)Organizace a průběh hry je stejný jako u

špičkového soubojeKritická místa : zvedání soupeře není povinné

(záleží na váze a síle soupeřů), pozor na upadnutí obou soupeřů→soupeř je ve vzduchu držen pouze zlomek času a v žádném případě už se nesnaží vytrhnout na zem, je povolené používat ruce k přidržení soupeře

Úpolové hry ve dvojicích-pokračování

3) Tleskaná (na zklidnění organismu)Organizace a průběh hry : žáci se ve dvojicích rozptýlí po

tělocvičně-stojí čelem proti sobě ve stoji spojném. Oba dva dají ruce do výše ramen (NE OČÍ → nebezpečí úrazu) a tlesknutím (nikoliv přetlačením) do dlaní se snaží soupeře vychýlit z jeho osy (tzn. aby použil úkrok či krok na vyrovnání stability). Jeden ze soupeřů se takticky nemusí snažit tlesknout nebo může dlaněmi i uhnout, ale musí udržet výchozí postoj. Hru je možné opakovat, soupeře vystřídat.

Úpolové hry ve dvojicích-pokračování

4) Kotníkový soubojOrganizace a průběh hry : žáci se ve dvojicích rozptýlí po

tělocvičně. Oba se hlubokým ohnutým předklonem chytí za své kotníky (nikoliv za kalhoty). Narážením boky či zadními částmi těl do soupeře se snaží protihráče vyvést ze stability tak, aby se rukou či rukama pustil kotníků

Kritická místa : upozornit na přiměřenou sílu nárazu, zakázat útočení hlavou, připomenout včasné puštění kotníků a vyrovnání stability (vyhnout se pádům)

Úpolové hry ve dvojicích-pokračování

5) Přetahovaná soupeřeOrganizace a průběh hry : žáci se ve dvojicích postaví proti sobě

tak, aby mezi nimi byla půlící čára (pokud není tělocvična nalajnovaná, je možné použít švihadlo nebo lano, ale hrozí smeknutí nebo špatný došlap). Žáci se chytnou křížem za předloktí a na zvukový signál se snaží soupeře přetáhnout na svoji stranu. Druhou rukou si nesmí nikterak pomáhat.

Hru lze ztížit poskakováním pouze na jedné nozeKritická místa : upozornit na moment pouštění soupeře v

případě prohry nebo při vyrovnaném stavu → hrozí nepříjemný pád

Úpolové hry ve dvojicích-pokračování

6) Zádová přetlačovanáOrganizace a průběh hry : žáci utvoří dvě řady. Každá řada

se propojí za lokty a postaví se k řadě soupeřů zády tak, aby mezi nimi byla půlící čára. Na povel se celá řada snaží tlakem do zad zatlačit celou řadu soupeře za metu/vzdálenost, která musí být dopředu určena. Můžeme/nemusíme určit časový limit, do kterého řada musí přetlačení soupeře zvládnout.

Kritická místa : jsou-li proti sobě výrazně slabší a výrazně silnější žáci, řada se začne vlnit a hrozí hromadný pád

Úpolové hry ve dvojicích-pokračování

7) Plácni soupeře přes zadniciOrganizace a průběh hry : žáci se ve dvojicích

rozptýlí po tělocvičně-stojí čelem proti sobě. Cílem je soupeře plácnout dlaní přes hýždě. Soupeře si nesmíme druhou rukou přidržovat.

Úpolové hry ve dvojicích-pokračování

8. Udrž soupeře / přetoč soupeře na zádaPomůcky : každá dvojice musí mít nejlépe 1 žíněnkuPOKUD BY VZNIKNUL JAKÝKOLIV PROBLÉM ČI SE JEDEN Z ŽÁKŮ OCITL V TÍSNI (nedostatek

kyslíku), OKAMŽITÝM SIGNÁLEM PRO PŘERUŠENÍ BOJE JE OPAKOVANÉ ZAPLÁCÁNÍ NA SOUPEŘE. TEN OKAMŽITĚ SPOLUŽÁKA POUŠTÍ !!!!

Organizace a průběh hry : žáci si vytvoří váhově podobné dvojice (nejlépe CH-CH, D-D) Udrž soupeře : žáci se domluví, kdo bude držet a kdo utíkat. Výchozí pozice pro jednoho žáka

je leh na zádech, druhý jej zalehá hrudníkem na hrudník a jeho cílem je udržet soupeře v této pozici po dobu 20-30 sec., druhý se snaží „utéct“. Nejprve necháme prostřídat dvojici a pak dvojice mezi sebou

Kritická místa : pokud povolíme používání rukou, pozor na sahání do obličeje, štípání, lechtání….

Přetoč soupeře na záda : opačná situace – jeden z žáků si lehá na břicho, druhý se ho snaží přetočit za záda. Zde je používání rukou nutné.

Hlavní část II. • Kolektivní úpolové hry

1) Bujda –Organizace a průběh hry :

žáci si vytvoří libovolně družstva (nejlépe alespoň tři družstva po pěti žácích, družstva ale nemusí mít stejný počet hráčů), ve kterých hrají pouze mezi sebou. V takto vytvořených družstvech se postaví do hvězdice, každé družstvo má hráče vyrovnané v zástupu. Jakmile učitel určí družstvo, které je na řadě- začne poslední hráč dávat signál o své připravenosti hráčovi před sebou (nejčastěji plácnutí do zad či ramene). Až tento signál dojde k prvnímu, ten promyslí jakým směrem bude obíhat hvězdici zbylých žáků (kteří nesoutěží). (Takticky může naznačovat pohyby na druhou stranu než se potom vydá). Po vyběhnutí prvního se za ním vydává celá skupina. Cílem každého z hráčů je vybojovat lepší postavení v řadě než měl (drobné strkání nebo přidržení je povoleno). Po oběhnutí jednoho kola se vrací na pozici a rovnají se opět za sebe. Na řadě je jiný tým.

Kolektivní úpolové hry - pokračování

2) PodtrhávanáPoznámka : je vhodná pro rušnou část, ale vyžaduje speciální – nejlépe

měkčí povrch (tatami, gymnastické koberce, event.umělá tráva)Průběh a organizace hry : vytyčíme prostor jako při klasické honičce

(lépe o trochu menší). Určíme dva „vlky“, kteří se pohybují po čtyřech (nebo po kolenou) a strhávají pobíhající protihráče k sobě dolů. Pokud se chytaný žák dotkne koleny či hýžděmi podložky, zůstává na zemi a stává se vlkem. Vítězí dvojice, která zůstane v postoji

Kritická místa : zejména při strhávání, pozor na hromadné pády nebo nepřiměřené vytrhávání stojícího hráče. Na úvod raději žákům zakázat nadskakování před „vlkem“.

Kolektivní úpolové hry - pokračování

3)Kruh proti jednomu (vhodné i jako seznamovací hra – naučení jmen spolužáků)

Organizace a průběh hry : /nejlépe při velkém počtu cvičenců/ Žáci si vytvoří kruh-ideálně o počtu šesti žáků, přičemž jednoho rovnou vyloučí. Tento žák si prohlédne postavení kruhu a postaví se k němu zády, zhruba metr a půl od nejbližšího protihráče. Nahlas vykřikne jméno žáka, kterého potom musí chytit. Kruh svého hráče brání natáčením, smršťováním apod. Vyloučený žák se snaží dosáhnout svého cíle obíháním nebo natáhnutí přes kruh (ruce ale nesmí záměrně prorážet). Pokud tohoto cíle nedosáhne, hra začíná znovu. Pokud ano, žáci si vymění pozice.

Kritická místa : žáci si dobu útočení určují sami. Zakázat pronikání do kruhu přes nohy – podlézáním.

Hlavní část III.• Ragbíčko– viz.pravidla v kapitole Sportovní hry• Strkací fotbal (vhodné zejména pro děvčata, která nejsou tolik technicky zdatná v práci s míčem a nemají tolik potřebu kontrolovat soulad s

pravidly klasického fotbalu)

Místo : venkovní hřiště, tělocvična ( pro začátek lepší, lze hrát i o stěny), tatamiVybavení : fotbalový míč ( nejlépe starý a spíše vypuštěný), brány umístěné dva až

tři metry od koncové čáry (stěny), rozlišovací dresyOrganizace a průběh hry : klasický fotbal, kde je ovšem dovoleno soupeře odstavit

tělem i za použití rukou a kde. Pravidla lze různě obměňovat – hrát o stěny (tzn.prakticky bez přerušení), bez brankáře (gól přes půl neplatí), s brankářem ( nesmí hrát rukama), (ne)pískat ofsajd ; dodržovat např.hru rukou ( penalta) a rozehru z poloviny po obdržení branky)

Kritická místa : volba hřiště a počtu hráčů, u mnohých žáků je hra nohama nebezpečná – připomenout, že kopeme do míče ; pozor na taktiku „kde je míč, jsou všichni“

Hlavní část III.• HututuMísto : tělocvična, louka, fotbalové hřiště – důležité je vyznačení přibližně volejbalového

hřiště / hřiště na vybíjenou ( nejlépe s místem okolo)Organizace a průběh hry : dva týmy ( pokud není sudý počet hráčů, má jedno mužstvo život

navíc) si zaberou každý svoji polovinu hřiště. Družstva vysílají střídavě na území soupeře jednoho hráče, který se snaží dotekem vyřadit co nejvíce protihráčů. Jeho pohyb na polovině soupeře je limitován délkou nádechu a „tutáním“, jakmile překročí půlící čáru. Tento hráč je vyřazen ze hry, přeruší-li své „tutání“ nádechem, nestihne-li se vrátit včas na svoji polovinu nebo je-li soupeřem zachycen a držen do té doby, dokud nepřestane „tutat“. Pokud se mu ovšem podaří dotknout jakoukoliv částí těla své poloviny hřiště (aniž by přestal „tutat“), končí hru všichni, kterých se stačil dotknout. Při soubojích nesmí nikdo z hráčů opustit vymezené území celým tělem, jinak je vyřazen také. Vyhrává družstvo, kterému se podaří vyřadit všechny hráče soupeře.

Varianty : hru můžeme libovolně obměňovat – hrát na čas, body, začleňovat vyřazené hráče na stranu soupeře

NEJLÉPE JE OVŠEM ZKUSIT PÁR CVIČNÝCH KOL, UJASNIT PRAVIDLA A POTÉ HRÁT „NA ČISTO“

Závěr

Protažení, počítání šrámů (drobné oděrky, škrábance a spáleniny o podlahu jsou v normálu ; roztržená trika či kraťasy jsou nadstandard)