POPULARIZAČNÍ PROJEKT ANEB JAK SE SPRÁVNĚ NAUČIT ANORGANICKÉ NÁZVOSLOVÍ V CHEMII FORMOU HRY

…při pobytu v termálních lázních jsem si všimla tabule, na které bylo napsané chemické složení termální léčivé vody. Zvídavé děti procházející kolem si jí také všimly a snažily se tuto nelehkou šifru rozluštit. Jako první se zeptaly svých rodičů, co je tam napsané, ale většina z nich odpověď neznala. Jeden příklad za všechny. „Tati, co je to H2SiO3?“ „No…. tak H – to je vodík, S – to bude asi síra, O – je kyslík ...no, a to malé i, tak to nevím, co je za prvek…“ Vím, že nikdo nemůže vědět všechno, ale za odpověď: „Jedná se o kyselinu a atom uprostřed Si je křemík.“ by se žádný rodič stydět nemusel! CÍLE PROJEKTU:

Tento projekt se zaměřuje na problematiku základního chemického názvosloví v anorganické chemii, které se děti učí již na základní škole. Jeho cílem není pochopit názvosloví během jednoho jediného dne, jde spíš o ukázku, jak ho lze vysvětlit zábavnou formou. Tento návod, křížovky a rébusy můžou sloužit učitelům jako materiál pro jeho zábavnější učení. Může sloužit také široké veřejnosti či rodičům zvídavých dětí k „oprášení“ již dávno zapomenutých znalostí chemického názvosloví. Po přečtení článku „Ber chemii jako hru“ pak na otázku: „Co je CO2?“ S přehledem svým dětem odpovíte: „Oxid uhličitý.“

Připravila: KATEŘINA KOCHÁŇOVÁ

BER CHEMII JAKO HRU!

Dospělí i děti často a rádi řeší různé hlavolamy, křížovky či sudoku. K hlavolamu potřebují

logické myšlení, ke křížovkám znalosti ze všech oblastí a k sudoku orientaci a předvídavost.

Mnohdy se nejedná o lehké rébusy, a přesto je mají lidé rádi, tráví nad nimi spoustu času

a lámou si nad nimi takříkajíc hlavu. Mě vždy fascinovala chemie, její logika a uspořádanost

a ze všeho nejvíc mě bavilo chemické názvosloví. O chemickém názvosloví se od spousty lidí

dozvíte, že je těžké a nedává smysl. Spoustu lidí k němu má nechuť, a protože je chemie těžká

opovrhují touto znalostí. Pojďme proto společně vymýtit mýtus, že je chemické názvosloví

těžké a berme ho jako hru, rébus nebo hádanku. Tak co, máš odvahu jít si zahrát, vyluštit

křížovky nebo osmisměrky a přijít tak na kloub chemickému názvosloví? Pravidla hry jsou zde!

Pravidlo číslo 1: Periodická tabulka

Dobře se nauč periodickou soustavu prvků, nebo si ji vytiskni a dej před sebe, ať si v ní můžeš

najít jednotlivé názvy prvků!

Pravidlo číslo 2: Co je to molekula, z čeho se skládá a co je to oxidační číslo? Molekuly jsou částice s nulovým nábojem (nejsou jako celek kladně ani záporně nabité), které jsou složené z kationtů (kladných částic K) a aniontů (záporných částic A). Jejich obecný vzorec můžeme napsat jako:

K+c A-d

kde +c a -d jsou oxidační čísla prvků. Oxidační číslo je elektrický náboj prvku, značí se římskými číslicemi (I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII) a je pro každý atom různé. Opravdový vzorec, na kterém si ukážeme, že molekuly mají nulový náboj, vypadá třeba takto:

Fe1II Cl2-I

1 * II = +2 2 * (-I) = -2 => 2 + (-2) = 0 V tomto případě je kationtem železo (Fe3+) a aniontem chlor (Cl1-).

Pravidlo číslo 3: Jak poznám hodnotu oxidačního čísla? Najdeš ji v periodické soustavě prvků.

PRO ZAČÁTEK SI NÁSLEDUJÍCÍ OXIDAČNÍ ČÍSLA PRVKŮ VE SLOUČENINÁCH NAPSANÉ V TABULCE ZAPIŠ ZA UŠI

NEBO SI PAMATUJ, KDE JE V TABULCE NAJDEŠ!! USNADNÍ TI TO PAK PRÁCI.

Nejdůležitější oxidační čísla aniontů

Halogeny (F, Cl, Br, I, At) -I

Kyslík -II

v názvu mají vždy koncovku id (oxid, fluorid, chlorid, bromid, jodid, hydroxid, peroxid, hydrid)

Nejdůležitější oxidační čísla kationtů

Vodík (H) Alkalické kovy (Li, Na, K, Rb, Cs, Fr)

+I

Berilium (Be), hořčík (Mg) Kovy alkalických zemin

+II

Hliník (Al) +III

V tabulce najdeme i prvky, které mají v molekulách více oxidačních čísel (stavů) jako je třeba

železo. Nejčastěji se vyskytuje v oxidačním stavu +II a v oxidačním stavu +III. Další prvky, co

sem patří jsou například: měď (Cu), uhlík (C), a další. Zde je pro poznání oxidačního čísla

kationtu důležitá znalost jejich koncovek jako jsou:

ný natý itý ičitý ečný,ičný ový istý ičelý

+I +II +III +IV +V +VI +VII +VIII

TUTO TABULKU SI OPIŠ NA PAPÍR AŤ JI MÁŠ POŘÁD PŘED OČIMA STEJNĚ JAKO PERIODICKOU SOUSTAVU PRVKŮ!!

Např.: chlorid železnatý FeII Cl2-I

chlorid železitý FeIII Cl3-I

Následující tabulka by ti měla pomoct, jak správně vyskloňovat prvek s danou koncovkou (ný, natý, itý, ičitý, ečný (ičný), ový, istý, ičelý). Chybí zde

poslední sloupec prvků periodické tabulky (tzv. vzácné plyny), kam patří helium (He), neon (Ne), argon (Ar), krypton (Kr), xenon (Xe) a radon (Rn).

Tyto prvky jsou nejstabilnější ze všech, a proto nikdy nebudou součástí žádné molekuly. Vždy se bude jednat o samostatné prvky. To znamená že

nebudou mít ani žádnou koncovku!!!

H vodík

I -I

(hydrid)

Li lithium

I (lithný)

Be beryllium

II (berylnatý)

B bor III

(boritý)

C uhlík

II (uhelnatý)

IV (uhličitý)

N dusík

I (dusný)

II (dusnatý)

IV (dusičitý)

V (dusičný)

O kyslík

-II (oxid)

-I (peroxid)

F fluor

-I (fluorid)

Na sodík

I (sodný)

Mg hořčík

II (hořečnatý)

Al hliník

III (hlinitý)

Si křemík

IV (křemičitý)

P fosfor

III (fosforitý)

V (fosforečný)

S síra IV

(siřičitý) VI

(sírový)

Cl chlor

-I (chlorid)

K draslík

I (draselný)

Ca vápník

II (vápenatý)

Sc skandium

III (skanditý)

Ti titan

IV (titaničitý)

V vanad

III (vanaditý))

V (vanadičný)

Cr chrom

III (chromitý)

IV (chromičitý)

Mn mangan

II (manganitý)

IV (manganičitý)

VII (manganistý)

Fe železo

II (železnatý)

III (železitý)

Co kobalt

II (kobaltnatý)

III (kobaltitý)

Ni nikl

II (nikelnatý)

Cu měď

I (měďný)

II (měďnatý)

Zn zinek

II (zinečnatý)

Ga galium

Ge germanium

IV (germaničitý)

As arsen

III (arsenitý)

V (arzeničný)

Se selen

IV (seleničitý)

VI (selenový)

Br brom

-I (bromid)

Rb rubidium

Sr Stroncium

II (strontnatý)

Y yttrium

Zr zirkonium

IV (zirkoničitý)

Nb niob

Mo molybden

VI (molybdenový)

Tc technecium

Ru ruthenium

Rh rhodium

Pd palladium

II (palladnatý)

Ag stříbro

I (stříbrný)

Cd kadmium

II (kademnatý)

In indium

Sn cín IV

(cíničitý)

Sb antimon

III (antimonitý)

Te tellur

VI (tellurový)

I jod

-I (jodid)

Cs cesium

Ba baryum

II (barnatý)

La lathan

Hf hafnium

Ta tantal

W wolfram

VI (wolframový)

Re rhenium

III (rhenistý)

Os osmium

VIII (osmičelý)

Ir iridium

Pt platina

II (platnatý)

Au zlato

i (zlatný)

III (zlatitý)

Hg rtuť

I (rtuťný)

II (rtuťnatý)

Tl thallium

Pb olovo

II (olovnatý)

IV (olovičitý)

Bi bismut

III (bismutitý)

Po polonium

At astat

Fr francium

Ra radium

Ac aktinium

Rf Bh Hs Mt Ds

Pravidlo číslo 4: Křížové pravidlo

Jedná se o důležitou znalost v názvosloví. Pomůže nám v tom, jak vytvořit z názvu vzorec,

a taky jak ze vzorce vytvořit název molekuly.

Mějme zadaný název molekuly například chlorid manganatý.

Nejprve si napíšeme jednotlivé značky prvků. První kationt Mn, druhý aniont Cl. Nyní víme, že

Cl je halogen, bude mít oxidační číslo -I a Mn má koncovku natý, takže oxidační číslo je +II. Teď

víme, že MnIICl-I a použijeme křížové pravidlo, takže dostaneme Mn1 IICl2 -I. Výsledný vzorec je

MnCl2.

Mn1+IICl2-I

Při křížovém pravidlu píšeme dolní indexy vždy kladné a řeckými písmeny (1, 2, 3, …).

V dalším případě mějme například molekulu Al2O3.

Nejprve určíme oxidační čísla jednotlivých prvků pomocí křížového pravidla. Dostaneme, že

hliník (Al) má oxidační číslo +III a kyslík má oxidační číslo -II, tedy Al2 IIIO3-II.

Al2+IIIO3-II

Nyní molekulu zařadíme do skupiny (jedná se o oxid) a pojmenujeme. Začínáme názvem

aniontu což je oxid a názvu kationtu se správnou koncovkou (jedná se o hliník v oxidačním

stavu +III), takže celý název molekuly je oxid hlinitý.

TAK A TEĎ UŽ JSI ZA VODOU! JESTLI JSI POCHOPIL TYTO ČTYŘI PRAVIDLA NAŠÍ HRY MÁŠ VYHRÁNO, JESTLI NE, TAK

NEZOUFEJ!! BUDEŠ MÍT SPOUSTU ČASU NA PROCVIČENÍ A NA JEJICH POCHOPENÍ.

HÁDANKY (básničky k jednotlivým skupinám a periodám)

A) Jestli se někdy budeš chtít naučit periodickou soustavu prvků, existují na její rychlejší

zapamatování básničky. Vezmi si tabulku před sebe a zkus zjistit, ke které periodě (řádku),

nebo ke které skupině(sloupci) patří a vypiš z ní všechny prvky!

Příklad:

Běžela Magda Caňonem, Srazila Banán Ramenem. Patří sem: Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra druhá skupina

A teď ty!

Líbal Bedřich Boženu Celou Nahou, Ó Fuj, Nestydo! Hanu Líbal Na Kolínka Robustní Cestář Franc. (ALKALICKÉ KOVY) Na Magdu Alkohol Silně Působí S Colou A rumem. Fanda Cloumal Brašnou Impulzivního Atleta. (HALOGENY) Cuklo Agátě Auto. Baletka Alice Gabrielu Intenzivně Tloukla. Hele Nechoď Arnošte s Krásnou Xenii Randit. (VZÁCNÉ PLYNY) He, He! Nikola Propadla Pětku Dostala. Ó, Slečno Sejměte Též Podprsenku. (CHALKOGENY) Copatá Silva Geniálně Snáší Plombu. Čaroděj Srazil Baňku Ramenem. (KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN)

Ferina Cobalt Ničí. (TRIÁDA ŽELEZA)

Rumem Rozohněný Podstavec. (LEHKÉ PLATINOVÉ KOVY)

Osamělý Irský Plameňák. (TĚŽKÉ PLATINOVÉ KOVY)

Na konci ve správných odpovědích najdeš básničky na všechny sloupce a řady. ����

MALÝ KVÍZ NA ZAČÁTEK:

B) Do následujících tabulek doplň chybějící značky a názvy prvků.

NÁZEV PRVKU ZNAČKA PRVKU NÁZEV PRVKU ZNAČKA PRVKU

Fluor Cu

Kyslík Fe

Uhlík Ca

Hliník I

Hořčík N

Rtuť Si

Zinek B

Vodík Li

Stříbro Mn

Vanad Cl

Molybden Na

Fosfor K

Důležitá oxidační čísla aniontů a kationtů, a také znalost koncovek. C) Do následujících tabulek doplň správná oxidační čísla i s nábojem (+, -). Pokud se jedná o prvek, napiš jeho nejčastější oxidační číslo, které mívá v molekulách.

KONCOVKA, PRVEK OXIDAČNÍ ČÍSLO KONCOVKA, PRVEK OXIDAČNÍ ČÍSLO

Kyslík Vodík

Natý Itý

F Al

Ečný Ový

Chlor Vápník

Ičitý Beryllium

Li I

Stroncium Ičný

Ný Draslík

Brom Ičelý

Istý Na

Pro větší snadnost si pojďme jednotlivé molekuly rozdělit do tříd, ať v tom pak nemáš zmatek.

Zahrnula jsem sem pět, podle mě nejdůležitějších, tříd: halogenidy, oxidy, hydroxidy, kyseliny

a soli. V každé z nich si všechno ještě jednou zopakujeme.

1. Halogenidy

Jedná se o sloučeniny halogenidu (MAJÍ VŽDY OXIDAČNÍ ČÍSLO -I) s daným prvkem. Mezi

halogenidy patří: fluor (F), chlor (Cl), brom (Br), jod (I), astat (At).

Souhrnně všechny tyto prvky halogenů značíme písmenem X.

Obecně jejich vzorec vypadá takto: K+c X-I

Do této skupiny patří již zmiňovaný chlorid manganatý MnCl2.

Ukážeme si, jak na názvosloví u halogenidů:

Budeš mít název molekuly chlorid lithný Zjistíš si značky prvků: aniontem je chlor (Cl), kationtem je lithium (Li). Určíš si oxidační číslo: chlor má vždy -I, lithium má koncovku ný takže +I První v pořadí napíšeš značku kationtu (lithium s oxidačním číslem +I), jako druhý v pořadí napíšeš značku aniontu (chlor s oxidačním číslem -I). Provedeš křížové pravidlo: Li1I Cl1-I (dolní indexy jedniček se do vzorce nepíšou) Vzorec molekuly je LiCl 1. Tréning: Napiš správný vzorec jednotlivých molekul. Fluorid cíničitý Sn1IVF4-I SnF4 Chlorid zinečnatý Bromid sodný Jodid draselný A teď opačný způsob: budeš mít zadanou molekulu MgF2 Zjistíš si názvy prvků: Mg je hořčík, F je fluor. Provedeš křížové pravidlo: zjistíš tak, že oxidační číslo Mg je +II a oxidační číslo F je vždy -I. První v pořadí pojmenuješ aniont (fluor s oxidačním číslem -I), druhý v pořadí pojmenuješ kationt (hořčík s oxidačním číslem +II). Při tvoření názvu dojde vždy k přidání koncovky id k aniontu a přidání koncovky natý (+II) ke kationtu. Název bude fluorid hořečnatý

2. Tréning: Napiš správný název jednotlivých molekul.

Al1III F3-I fluorid hlinitý CaCl2 MgBr2 FeI3

2. Oxidy

Jedná se o sloučeniny kyslíku (MÁ VŽDY OXIDAČNÍ ČÍSLO -II) s daným prvkem.

Obecně jejich vzorec vypadá takto: K+c O-II

Do této skupiny patří již zmiňovaný oxid hlinitý Al2O3.

Ukážeme si, jak na názvosloví u oxidů:

Budeš mít název molekuly oxid manganičitý Zjistíš si značky prvků: aniontem je kyslík (O), kationtem je mangan (Mn). Určíš si oxidační číslo: kyslík má v oxidech vždy -II, mangan má koncovku ičitý takže +IV První v pořadí napíšeš značku kationtu (mangan s oxidačním číslem +IV), jako druhý v pořadí napíšeš značku aniontu (kyslík s oxidačním číslem -II). Provedeš křížové pravidlo: Mn 2IV O4-II (dolní indexy 2 a 4 jsou dělitelné dvěma, proto je vydělíme). Vzorec molekuly je MnO2

3. Tréning: Napiš správný vzorec jednotlivých molekul. (pamatuj si, že kyslík má v molekulách oxidační číslo -II)

Oxid uhelnatý C2IIO2-II CO Oxid nikelnatý Oxid lithný Oxid draselný Oxid vanaditý

A teď opačný způsob: ten si rozdělíme na dva způsoby: A) V molekule bude mít kationt (první prvek ve vzorci) dolní index 2.

Budeš mít zadanou molekulu P2O5 Zjistíš si názvy prvků: P je fosfor, O je kyslík. Provedeš křížové pravidlo: zjistíš, že oxidační číslo fosforu (F) je +V a oxidační číslo O je -II. První v pořadí pojmenuješ aniont (kyslík s oxidačním číslem -II), jako druhý v pořadí pojmenuješ kationt (fosfor s oxidačním číslem +V). Při tvoření názvu napíšeš první oxid (aniont má koncovku id) a následně přidáš název kationtu (fosforu) s koncovkou ečný (+V). Název bude oxid fosforečný 4. Tréning: Napiš správný název jednotlivých molekul.

Fe2III O3-II oxid železitý Al2O3 B2O3 Na2O Ti2O3

B) V molekule bude mít kationt (první prvek ve vzorci) dolní index 1. (nebude tam mít napsané žádné číslo)

Budeš mít zadanou molekulu CO2 Zjistíš si názvy prvků: C je uhlík, O je kyslík. Zde víš, že oxidační číslo kyslíku v oxidu je -II Oxidační číslo uhlíku zjistíš tak, že vynásobíš dolní i horní index u kyslíku O, tedy CO2-II 2 * II = IV (bez znaménka mínus), oxidační číslo uhlíku je IV. Při tvoření názvu napíšeš první oxid (aniont má koncovku id) a následně přidáš název kationtu (uhlíku) s koncovkou ičitý (+IV). Název bude oxid uhličitý

5. Tréning: Napiš správný název jednotlivých molekul.

SiIVO2-II (oxidační číslo kationtu je 2 * II = IV (ičitý)) oxid křemičitý ZnO SO3 FeO TiO2

POZOR! V chemii se někdy setkáme s výjimkami ty hlavní ti tu vypíšu. Dobře si je zapamatuj.

Peroxidy

Zde se ruší pravidlo, že má kyslík oxidační číslo -II v peroxidech má kyslík oxidační číslo -I !!!

Nejznámější příklady:

Peroxid vodíku H2IO2-I

Peroxid sodný Na2IO2-I

Peroxid draselný K2IO2-I

Hydridy

Zde se ruší pravidlo, že má vodík oxidační číslo +I v hydridech má vodík oxidační číslo -I !!!

Nejznámější příklady:

Amoniak NIII H3-I

Hydrid sodný NaI H-I

Hydrid lithný LiI H-I

Hydrid draselný KI H-I

KVÍZ NA: HALOGENIDY, OXIDY, PEROXIDY A HYDRIDY

D) V tabulce máš napsané názvy a vzorce molekul. Napiš k nim název jejich třídy (halogenidy,

oxidy, peroxidy nebo hydridy), a pak k nim napiš správné názvy a vzorce. Pod tabulkou máš

malou nápovědu v podobě vypsaných názvů a vzorců molekul, které máš doplnit do tabulky.

VZOREC TŘÍDA (halogenidy, oxidy, peroxidy nebo hydridy)

NÁZEV

AgI

SiO2 KH

ZnCl2 Fe2O3

AlF3

Na2O2

CO2

NH3

NaCl Peroxid vodíku

Fluorid cíničitý Voda

Oxid draselný

Oxid zinečnatý

Peroxid draselný

Chlorid vápenatý

oxid křemičitý, peroxid sodný, SnF4, H2O, fluorid hlinitý, CaCl2, chlorid zinečnatý, ZnO, jodid stříbrný, chlorid sodný (sůl), oxid železitý, H2O2, hydrid draselný, amoniak, K2O, oxid uhličitý, K2O2

3.Hydroxidy (zásady)

Jedná se o sloučeniny hydroxidu (MAJÍ VŽDY OXIDAČNÍ ČÍSLO -I) s daným prvkem.

Obecně jejich vzorec vypadá takto: K+c (OH)-I

Ukážeme si, jak na názvosloví u hydroxidů:

Je dost podobné jako názvosloví u halogenidů.

Budeš mít název molekuly hydroxid lithný Zjistíš si značky prvků: aniontem je hydroxid (OH), kationtem je lithium (Li). Určíš si oxidační číslo: hydroxid má vždy -I, lithium má koncovku ný takže +I První v pořadí napíšeš značku kationtu (lithium s oxidačním číslem +I), jako druhý v pořadí napíšeš značku aniontu (hydroxid s oxidačním číslem -I). Provedeš křížové pravidlo: Li1I OH1-I (dolní indexy jedniček se do vzorce nepíšou). Vzorec molekuly je LiOH

6. Tréning: Napiš správný vzorec jednotlivých molekul. Hydroxid cíničitý Sn1IV(O-IIHI)4-I Sn(OH)4 Hydroxid zinečnatý Hydroxid sodný Hydroxid draselný A teď opačný způsob: budeš mít zadanou molekulu Mg(OH)2 Zjistíš si názvy prvků: Mg je hořčík, OH je hydroxid. Provedeš křížové pravidlo: zjistíš tak, že oxidační číslo Mg je +II a oxidační číslo OH je vždy -I. První v pořadí pojmenuješ aniont (hydroxid s oxidačním číslem -I), druhý v pořadí pojmenuješ kationt (hořčík s oxidačním číslem +II). Při tvoření názvu vždy přidáš koncovku id k aniontu a přidáš koncovku natý (+II) ke kationtu Název molekuly je hydroxid hořečnatý

7. Tréning: Napiš správný název jednotlivých molekul.

Al1III (O-IIHI)3-I hydroxid hlinitý Ca(OH)2 Pb(OH)2 Fe(OH)3

4. Kyseliny Dělíme je na kyslíkaté a bezkyslíkaté

Bezkyslíkaté kyseliny

Bezkyslíkatou kyselinu poznáš, že v její molekule není obsažen kyslík a bývají zakončené

koncovkou vodíková.

Ve struktuře obsahují pouze atom vodíku a halogenu (fluor (F), chlor (Cl), brom (Br), jod (I)).

Říká se jim také kyseliny halogenovodíkové.

Souhrnně všechny halogeny značíme písmenem X.

Obecně jejich vzorec vypadá takto: H+I X-I

8. Tréning: Napiš správný vzorec molekuly.

Kyselina chlorovodíková HICl-I

Kyselina fluorovodíková

9. Tréning: Napiš správný název molekuly.

HIBr-I Kyselina bromovodíková

HI

Existují pouze tyto čtyři bezkyslíkaté kyseliny, tak se je dobře nauč!!

Kyslíkaté kyseliny

Jedná se o molekuly, které ve své struktuře obsahují kyslík.

Obecně jejich vzorec vypadá takto: H+I J+c O-II

Vodík má v molekule kyseliny vždy oxidační číslo I, kyslík vždy oxidační číslo -II a J+c je

prvek vždy s různým oxidačním číslem.

Ukážeme si, jak na názvosloví u kyslíkatých kyselin:

Budeš mít název molekuly kyselina uhličitá Pro kyselinu je charakteristický vzorec H+I J+c O-II Kyselina obsahuje: vodík (H), uhlík (C) a kyslík (O) Určíš si oxidační číslo: Vodík má oxidační číslo I, oxidační číslo uhlíku je +IV (ičitá), kyslík má oxidační číslo -II. Napíšeš si vzorec: H+I C+IV O-II Nyní sečteš všechny kladné náboje I + IV = 5 a vydělíš je oxidačním číslem kyslíku. Dostaneš, že 5 : II = 2,5 (s mínusem nepočítáš) a toto číslo napíšeš jako dolní index kyslíku H+I C+IV O2,5-II. Vyšla ti blbost!! Dole musí být celé číslo. Proto musíš přidat k vodíku dvojku jako dolní index H2+I C+IV O-II a počítáš znovu 2 * I + IV = 6, když šestku vydělíš oxidačním číslem kyslíku (s mínusem nepočítáš) 6 : II = 3, získáš číslo tři, což je celé číslo a můžeš ho zapsat jako dolní index kyslíku H2+I C+IV O3-II Vzorec molekuly je H2 CO3

10. Tréning: Napiš správný vzorec jednotlivých molekul.

Kyselina sírová H2+I SVI O-II (2 * I + VI = 8, osm děleno II je 4, proto H2+I SVI O4-II) H2SO4 Kyselina dusičná Kyselina chloristá Kyselina křemičitá Kyselina chlorečná A teď opačný způsob: budeš mít molekulu HNO3 V první řadě tě musí napadnout, že vidíš vzorec charakterizující kyselinu (H+I J+c O-II ) Zjistíš si názvy prvků: H je vodík, N je dusík, O je kyslík. Napíšeš si oxidační čísla, které znáš H+I N O3-II Provedeš výpočet oxidačního čísla dusíku. Potřebuješ takové číslo c, ke kterému když přičteš číslo I (oxidační číslo vodíku) a vydělíš ho II (oxidační číslo kyslíku) dostaneš číslo 3. v našem případě se jedná o číslo V tzn.: I + V = 6 když teď vydělíš šestku dvěma dostaneš číslo tři, 6 : II = 3. Oxidační číslo dusíku je V (ičná). Název molekuly je kyselina dusičná

11. Tréning: Napiš správné názvy jednotlivých molekul.

H2I CIVO3-II (co plus dva děleno dvěma je tři? Odpověď je IV (ičitá)) kyselina uhličitá Na oxidační číslo prostředního atomu u jednotlivých molekul se budu ptát:

HI NO2-II (co plus jedna děleno dvěma je dva?) HI ClO1-II (co plus jedna děleno dvěma je jedna?) HClO2 H2SO3

POZOR! I zde jsou výjimky a to dvě. Následující vzorce se nauč na 100 %, jsou to časté

chytáky!!! Jedná se o kyselinu trihydrogenboritou (3 atomy vodíku) a o kyselinu

trihydrogenfosforečnou, které se často píšou jako kyselina boritá a kyselina fosforečná, což je

hodně matoucí. Nenechej se nachytat a pamatuj si, že tyto kyseliny obsahují v molekule vždy

3 atomy vodíku.

Kyselina boritá H3I BO3-II (co plus tři děleno dvěma je tři?) Kyselina fosforečná H3PO4

Doporučení: ke kapitole o solích budeš potřebovat znalosti o kyselinách. Proto bude lepší, když se kyseliny zde

zmiňované naučíš. Bude to pro tebe lepší a budeš rychlejší při psaní názvů a vzorců. Samozřejmě je dobré znát

i mechanismus, jak si kyseliny odvodit.

5. Soli

Soli jsou látky odvozené od kyselin. Vznikají reakcí kyseliny (H2SO4) a zásady (KOH).

H2SO4 + KOH --> K2SO4 + H2O

Kyseliny ve svém vzorci obsahují vodík (H). U solí je tento vodík nahrazen jiným atomem.

Pro jejich rychlé určení je důležité znát soli odvozené od kyselin. Soli jsou látky, odvozené na

základě odtržení atomů vodíku z molekuly kyseliny (počet odštěpených vodíků udává horní

index 1-, 2-, 3-).

Kyseliny Soli kyselin

Název Vzorec Název Vzorec

Kyselina sírová H2SO4 Sírany (SO4)2-

Kyselina siřičitá H2SO3 Siřičitany (SO3)2-

Kyselina dusičná HNO3 Dusitany (NO3)1-

Kyselina dusitá HNO2 Dusitany (NO2)1-

Kyselina křemičitá H2SiO3 Křemičitany (SiO3)2-

Kyselina uhličitá H2CO3 Uhličitany (CO3)2-

Kyselina chlorná HClO Chlornany (ClO)1-

Kyselina chloritá HClO2 Chloritany (ClO2)1-

Kyselina chlorečná HClO3 Chlorečnany (ClO3)1-

Kyselina chloristá HClO4 Chloristany (ClO4)1-

Kyselina boritá H3BO3 Boritany (BO3)3-

Kyselina fosforečná H3PO4 Fosforečnany (PO4)3-

Ukážeme si, jak na názvosloví u solí:

Budeš mít název molekuly křemičitan draselný Křemičitan je odvozený od kyseliny křemičité. Napiš si její vzorec H2SiO3 (postupuj podle návodu, který je vysvětlen u kyselin).

Odvoď si od ní sůl tak, že odtrhneš atomy vodíku (SiO3 )2- (číslo 2- značí kolik odtrhneš vodíků z molekuly kyseliny).

(SiO3 )2- je aniontem a draslík (K) s oxidačním číslem +I (ný) je kationtem. Do vzorce první píšeš kationt, a pak aniont, takže KI (SiO3)2-

Na závěr provedeš křížové pravidlo K2I(SiO3)12-

Vzorec molekuly je K2SiO3 12. Tréning: Napiš správný vzorec jednotlivých molekul. Síran vápenatý Ca2II(SIVO4-II)2-II CaSO4 Dusičnan sodný Chloristan vápenatý Uhličitan draselný Síran lithný U NÁSLEDUJÍCHÍ DVOU MOLEKUL SI UVĚDOM, KOLIK VODÍKŮ ODŠTĚPUJEŠ (JEDNÁ SE OD DVĚ VÝJIMKY ZMIŇOVANÉ U KYSELIN).

Boritan sodný Na3I (BIII O3-II )1-III Na3BO3

Fosforečnan vápenatý

A teď opačný případ: budeš mít molekulu CaCO3 Vidíš vzorec charakterizující sůl. Zjistíš si názvy prvků: Ca je vápník, CO3 je nějaká sůl odvozená od určité kyseliny. Zjistíš si oxidační čísla: Víš, že Ca má vždy v molekulách oxidační číslo +II, kyslík má -II a zapíšeš je do vzorce CaIICO3-II Nyní zjistíš oxidační číslo prostředního atomu uhlíku (C) stejně jako jsi to dělal(a) u kyselin. CaIICO3-II (co plus dva děleno dvěma je tři?) Odpověď je čtyři. Oxidační číslo uhlíku (C) je +IV (ičitá), CaIICIVO3-II jedná se o odvození od kyseliny uhličité

(H2CO3), proto se jedná o uhličitan CO32-. Napíšeš si oxidační čísla, které znáš Ca+II(CO3 )2- a molekulu pojmenuješ. Název molekuly je uhličitan vápenatý

13. Tréning: Napiš správné názvy jednotlivých molekul.

Na2I(CIVO3-II)1-II (2 * I = 2, co plus 2 děleno dvěma je 3? odpověď 4 (ičitý)) uhličitan sodný NaNO2 Ca(ClO)2 Na(ClO2) K(ClO3)

U NÁSLEDUJÍCHÍ DVOU MOLEKUL SI UVĚDOM, KOLIK VODÍKŮ ODŠTĚPUJEŠ (JEDNÁ SE OD DVĚ VÝJIMKY ZMIŇOVANÉ U KYSELIN)

Na3I (P O4-II )1-III (3 * I = 3, co plus 3 děleno dvěma je 4? odpověď 5 (ečný)) fosforečnan sodný K3BO3

BONUS PRO CHYTRÉ HLAVIČKY: Hydrogeny solí

Jak jsme si ukázali u solí, kyselina může odštěpit všechny své vodíky a vzniká sůl kyseliny. Může

se ale stát i to, že kyselina odštěpí pouze jeden vodík a vzniknou tak hydrogeny solí.

Kyselina Hydrogen soli Sůl kyseliny

Vzorec Název Vzorec Název Vzorec Název

H2SO4 Kys. sírová (HSO4)1- Hydrogensíran (SO4)2- Síran

H2SO3 Kys. siřičitá (HSO3)1- Hydrogensiřičitan (SO3)2- Siřičitan

H2SiO3 Kys křemičitá (HSiO3) 1- Hydrogenkřemičitan (SiO3)2- Křemičitan

H2CO3 Kys. uhličitá (HCO3)1- Hydrogenuhličitan (CO3)2- Uhličitan

Rozklad kyselin (i zásad) ve vodném prostředí se nazývá disociace.

Rozklad jednosytné kyseliny (má jeden vodík):

HNO3 + H2O --> H3O+ + NO3-I

Rozklad dvojsytné kyseliny (má dva vodíky):

H2SO4 + H2O --> H3O+ + HSO4-I

HSO4-I + H2O --> H3O++ SO4-II

Názvosloví se bude tvořit podobně, jako u solí: 14. Tréning: Napiš správný vzorec jednotlivých molekul. hydrogenuhličitan sodný Na1I(HICIVO-II3)1-I NaHCO3

hydrogensiřičitan vápenatý Ca1II(HISIVO-II3)2-I Ca(HSO3)2 hydrogenuhličitan železitý hydrogensiřičitan horečnatý 15. Tréning: Napiš správné názvy jednotlivých molekul.

Na1I(H1IClIVO-II3)1-I (1 + 1 = 2, co plus 2 děleno dvěma je 3? odpověď 4 (ičitá)) hydrogenchloričitan sodný Ca1II(H1IS O-II3)2-I (1 + 1 = 2, co plus 2 děleno dvěma je 3? odpověď 4 (ičitá)) hydrogensiřičitan vápenatý KHCO3 NaHSO4 U kyseliny trihydrogenborité a kyseliny trihydrogenfosforečné může dojít k odštěpení jednoho

vodíku a vzniknou nám dihydrogeny solí, můžeme odštěpit dva vodíky a vzniknou nám

hydrogeny solí, nebo odštěpíme všechny vodíky a dostaneme soli kyselin

Kyselina Dihydrogen soli Hydrogen solí Sůl kyseliny

Vzorec Název Vzorec Název Vzorec Název Vzorec Název

H3BO3 Kys. Boritá (H2BO3)1- Dihydrogen boritan

(HBO3)2- Hydrogen boritan

(BO3)3- boritan

H3PO4 Kys. Fosforečná (H2PO4)1- Dihydrogen fosforečnan

(HPO4)2- Hydrogen fosforečnan

(PO4)3- fosforečnan

Rozklad trojsytné kyseliny (má tři vodíky):

H3BO3 + H2O --> H3O+ + H2BO3-I

H2BO3-I + H2O --> H3O+ + HBO3-II

HBO3-II + H2O --> H3O+ + BO3-III

16. Tréning: Napiš správný vzorec jednotlivých molekul. dihydrogenfosforečnan lithný Li1I (H2IPVO-II4)1-I Li H2PO4

hydrogenfosforečnan vápenatý Ca2II(HIPVO-II4)2-II CaHPO4

dihydrogenfosforečnan draselný

dihydrogenfosforečnan vápenatý

17. Tréning: Napiš správné názvy jednotlivých molekul.

K1I (H2I PVO4-II)1-I (1 + 2 = 3, co plus 3 děleno dvěma je 4? odpověď V (ečná)) dihydrogenfosforečnan draselný Ca1II(H2IPVO4-II)2-I (1 + 2 = 3, co plus 3 děleno dvěma je 4? odpověď V (ečná)) dihydrogenfosforečnan vápenatý

LiH2PO4 MgHPO4

KVÍZ NA: HYDROXIDY, KYSELINY, SOLI

E) Křížovka

Do křížovky doplň správné odpovědi. Názvy molekul piš dohromady a do vzorců piš i dolní

indexy např.: H2O

1

2

3

4

5 6

7

8

9

10

11 12

13

1. jaký vzorec má chlornan draselný? 8. H2SiO3 je? 2. jaký vzorec má hydroxid sodný? 9. H2SO3 je? 3. LiClO3 je? 10. H2CO3 je? 4. Mn(OH)2 je? 11. jaký má kyselina trihydrogenfosforečná 5. jaký vzorec má kyselina jodičná? vzorec? 6. Fe(OH)3 je? 12. Be(OH)2 je? 7. HI je? 13. Na3PO4 je?

Tréning: správné odpovědi

Halogenidy

1. Tréning 2. Tréning

Chlorid zinečnatý ZnCl2 CaCl2 Chlorid vápenatý

Bromid sodný NaBr MgBr2 Bromid hořečnatý

Jodid draselný KI FeI3 Jodid železitý

Oxidy

3. Tréning 4. Tréning 5. Tréning

Oxid nikelnatý NiO Al2O3 Oxid hlinitý ZnO Oxid zinečnatý

Oxid lithný Li2O B2O3 Oxid boritý SO3 Oxid sírový

Oxid draselný K2O Na2O oxid sodný FeO Oxid železnatý

Oxid vanaditý V2O3 Ti2O3 Oxid titanitý TiO2 Oxid titaničitý

Hydroxidy

6. Tréning 7. Tréning

Hydroxid zinečnatý Zn(OH)2 Ca(OH)2 Hydroxid vápenatý

Hydroxid sodný NaOH Pb(OH)2 Hydroxid olovnatý

Hydroxid draselný KOH Fe(OH)3 Hydroxid železitý

Kyseliny bezkyslíkaté

8. Tréning 9. Tréning

Kyselina fluorovodíková HF HI Kyselina jodovodíková

Kyseliny kyslíkaté

10. Tréning 11. Tréning

Kyselina dusičná HNO3 HNO2 Kys. dusitá

Kyselina chloristá HClO4 HClO Kys. chlorná

Kyselina křemičitá H2SiO3 HClO2 Kys. chloritá

Kyselina chlorečná HClO3 H2SO3 Kyselina siřičitá Soli

12. Tréning 13. Tréning

Dusičnan sodný NaNO3 NaNO2 Dusitan sodný

Chloristan vápenatý Ca(ClO4)2 Ca(ClO)2 Chlornan vápenatý

Uhličitan draselný K2CO3 Na(ClO2) Chloritan sodný

Síran lithný Li2SO4 K(ClO3) Chlorečnan draselný

Fosforečnan vápenatý Ca3(PO4)2 K3BO3 Boritan draselný Hydrogeny solí

14 Tréning 15. Tréning

Hydrogenuhličitan železitý Fe(HCO3)3 KHCO3 Hydrogenuhličitan draselný

Hydrogensiřičitan horečnatý Mg(HSO3)2 NaHSO4 Hydrogensíran sodný

16. Tréning 17. Tréning

Dihydrogenfosforečnan draselný K H2PO4 LiH2PO4 Dihydrogenfosforečnan lithný

Dihydrogenfosforečnan vápenatý Ca( H2PO4)2 MgHPO4 Hydrogenfosforečnan hořečnatý

KVÍZ ZE VŠEHO (křížovka, osmisměrka, rébusy)

Teď už všechno umíš, tak si pojď zasoutěžit ve velkém!

KŘÍŽOVKA

F) Do křížovky doplň správné odpovědi. Názvy molekul piš dohromady.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12 13

1. HNO3 je? 8. SnF4 je? 2. HIO4 je kyselina ...? 9. jaký vzorec má kyselina chlorovodíková? 3. SO3 je? 10. Na3PO4 je? 4. SiO2 je? 11. NH3 je? 5. jaký vzorec má hydroxid sodný? 12. jaký vzorec má oxid nikelnatý? 6. HI je? 13. H2O2 je? 7. FeCl3 je?

OSMISMĚRKA „ATOM“ G) Najdi všechny sloučeniny a prvky, které jsou napsané v tabulce a doplň k nim jejich vzorec!

P E K Y S E L I N A S Í R O V Á K Í D O S

O X I D H L I N I T Ý Á R M U I D N A K S

M Ě Ď I Ý T I Č I N A T I T N A R Í S O K

O X I D M A N G A N I S T Ý D I C Í N C Y

T K Ý N R B Í Ř T S D I D O J K R T U Ť S

I H Y D R O X I D M A N G A N A T Ý A Y E

T Y B S Z T L A B O K A Á V Ý I I W M S L

A D R H E N I U M A R G O N T L K O O É I

N R O U H L I Č I T A N D R A S E L N Ý N

N O M A Y P I R V A N A D O N G T F I T A

O X I D D U S N A T Ý M O Z T E N R A I J

X I D K R O B N A O V A É L L R N A K D O

I D O Ř O X I D D U S N Ý A A M E M M A D

D D L E X I N O E N H I M T B A D Č Í N O

B R O M I D S O D N Ý L S O O N B K N A V

I A V Í D C K E N I Z E I L K I Y R O V O

S S N K V Í M A T O M S E Č D U L Y D D D

M E A K Á N U K Í L S Y K J I M O P A I Í

U L T Í P I I B O I N K D N R T M T R X K

T N Ý N E Č D Ž E L E Z O E O E Á O S O O

I Ý J I N I N O N E X I J L U C U N E H V

T A P L A T I N A R O B T E L L U R N T Á

Ý O M H T Ý Ů K Y S . F O S F O R E Č N Á

U R A N Ý T I N I L H N A T I Č I M E Ř K

TAJENKA: „VLASTNOSTI PRVKŮ JSOU…“

NÁZEV VZOREC NÁZEV VZOREC

KYSELINA UHLIČITÁ MĚĎ

OXID DUSNÝ (AZOXID) KOBALT

FLUORID KOBALTNATÝ SKANDIUM

UHLIČITAN DRASELNÝ PLATINA

HYDROXID VÁPENATÝ WOLFRAM

OXID CÍNIČITÝ SELEN

BROMID SODNÝ RHENIUM

OXID DUSNATÝ TELLUR

KYSELINA MANGANISTÁ ARGON

HYDROXID DRASELNÝ VANAD

BROMID OLOVNATÝ ARSEN

KYSELINA JODOVODÍKOVÁ CÍN

HYDROXID MANGANATÝ KŘEMÍK

SÍRAN TITANIČITÝ FLUOR

KYS. FOSFOREČNÁ GERMANIUM

KŘEMIČITAN HLINITÝ RADON

KYSELINA SÍROVÁ ZLATO

OXID HLIITÝ SÍRA

OXID MANGANISTÝ NIKL

OXID BISMUTITÝ NEON

JODID STŘÍBRNÝ RTUŤ

OXID VANADITÝ SODÍK

AMONIAK MOLYBDEN

HLINÍK

ŽELEZO KRYPTON

JOD MANGAN

BOR FOSFOR

NIOB KYSLÍK

URAN INDIUM

ZINEK XENON

RÉBUS

H) Najdi 5 rozdílů.

SPOJOVAČKA

(I) Najdi správné dvojice vzorců a názvů.

SiCl4 SO3 Kyselina fosforečná Kyselina siřičitá Na2O2 LiH Oxid sírový Chlorid křemičitý NH3 Ca3(PO4)2 Hydroxid hořečnatý Hydrogenkřemičitan sodný OsO4 H3PO4 Bromid cíničitý Hydroxid hlinitý H2SO3 HBr Hydrid lithný Peroxid sodný NaHSiO3 Mg(OH)2 Kyselina bromovodíková Amoniak Al(OH)3 BrSn4 Fosforečnan vápenatý Oxid osmičelý

POZNEJ A NAJDI

J) Najdi jednotlivé vzorce molekul, které jsou napsané pod tabulkou.

hydrid draselný, jodid manganatý, uhličitan zinečnatý, oxid nikelnatý, chlorid hořečnatý, dusičnan železitý, oxid titaničitý, síran sodný, dusitan sodný, chlorid železnatý, chlorečnan draselný, křemičitan vápenatý, kyselina boritá, chloritan sodný, hydroxid hořečnatý

FeCl3

AgBr

Ca(OH)2

TiO2 Na2CO3

AsH3

AgNO3

Na2O

H2SO4

BaSO4

MnSO4

Na2O

FeSO4

Ca3(PO4)2 MnCl2

ZnSO3

NaNO3

Mg(OH)2

MgCl2

KClO3

HI

SiCl4

Pb(OH)2

ZnSO4

ZnCO3

Fe2O3

H3BO3

PbCl2

Cr2(SO4)3

Li2O

KH

Na2SiO3

MnI2

Al(OH)3

H2O

Bi(OH)

NaCl

NaH2PO4

Na2SO3

PbO2

CaSiO3

MnBr2 NiO

TiI4 NaHSO3

SPRÁVNÉ OBPOVĚDI Z KVÍZŮ

A)

Periody (řádky):

1. He, He! 2. Líbal Bedřich Boženu Celou Nahou, Ó Fuj, Nestydo! 3. Na Magdu Alkohol Silně Působí S Colou A rumem. Skupiny (sloupce): 1. Hanu Líbal Na Kolínka Robustní Cestář Franta. 2. Běžela Magda Caňonem, Srazila Banán Ramenem. 3. Scotland Yard Lapil Akcionáře. 4. Tisíce Zrzavých Hafanů Rafalo. 5. V Nebi Taví Duby. 6. Cromagnonci Mořili Waldemara Signálem. 7. Mnohá Technika Rezaví, Bohužel. 8. Fetující Ruští Osadníci Hasili. 9. Co Rozhodilo Irského Matematika? 10. Nikola Propadla Pětku Dostala. 11. Cuklo Agátě Auto. 12. Zničil Ceduli Hugo? 13. Baletka Alice Gabrielu Intenzivně Tloukla. 14. Copatá Silva Geniálně Snáší Plombu. 15. Náš Pan Asistent Sbalil Biletářku. 16. Ó, Slečno Sejměte Též Podprsenku. 17. Fanda Cloumal Brašnou Impulzivního Atleta. 18. Hele Nechoď Arnošte s Krásnou Xenii Randit. Lanthanoidy: Lascivní Cecílii Prznil Nad Pomyšlení Smyslů Eusebius Goldmann, Tuberácké Dychtící Hovado s Erekcí Tlumenou Yba Lupenkou. Aktinoidy: Activita Theodorových Pazourů Urážela Nepůvabnou Pubertální Američanku Cumlající Brkem Café Espreso s Filmovou Modlou Novákem Lawrencem.

B)

Název prvku Značka prvku Název prvku Značka prvku

Fluor F Měď Cu

Kyslík O Železo Fe

Uhlík C Vápník Ca

Hliník Al Jod I

Hořčík Mg Dusík N

Rtuť Hg Křemík Si

Zinek Zn Bor B

Vodík H Lithium Li

Stříbro Ag Mangan Mn

Vanad V Chlor Cl

Molybden Mo Sodík Na

Fosfor P Draslík K

C)

Koncovka, prvek Oxidační číslo Koncovka, prvek Oxidační číslo

Kyslík -II Vodík +I

Natý +II Itý +III

F -I Al +III

Ečný +V Ový +VI

Chlor -I Vápník +II

Ičitý +IV Beryllium +II

Li +I I -I

Stroncium +II Ičný +V

Ný +I Draslík +I

Brom -I Ičelý +VIII

Istý +VII Na +I

D)

VZOREC TŘÍDA (halogenidy, oxidy, peroxidy nebo hydridy)

NÁZEV

AgI Halogenid Jodid stříbrný

SiO2 Oxid Oxid křemičitý KH Hydrid Hydrid draselný

ZnCl2 Halogenid Chlorid zinečnatý Fe2O3 Oxid Oxid železitý

AlF3 Halogenid Fluorid hlinitý

Na2O2 Peroxid Peroxid sodný

CO2 Oxid Oxid uhličitý

NH3 Hydrid Amoniak

NaCl Halogenid Chlorid sodný (sůl)

H2O2 Peroxid Peroxid vodíku

SnF4 Halogenid Fluorid cíničitý H2O - Voda

K2O Oxid Oxid draselný

ZnO Oxid Oxid zinečnatý

K2O2 Peroxid Peroxid draselný

CaCl2 Halogenid Chlorid vápenatý

E)

1 K C L O

2 N A O H

3 C H L O R E Č N A N L I T H N Ý

4 H Y D R O X I D M A N G A N A T Ý

5 H I O3 6 H Y D R O X I D Ž E L E Z I T Ý

7 K Y S E L I N A J O D O V O D Í K O V Á

8 K Y S E L I N A K Ř E M I Č I T Á

9 K Y S E L I N A S I Ř I Č I T Á

10 K Y S E L I N A U H L I Č I T Á

11 H3 P O4 12 H Y D R O X I D B E R Y L N A T Ý

13 F O S F O R E Č N A N S O D N Ý

F)

1 K Y S E L I N A D U S I Č N Á

2 J O D I S T Á

3 O X I D S Í R O V Ý

4 O X I D K Ř E M I Č I T Ý

5 N A O H

6 K Y S E L I N A J O D O V O D Í K O V Á

7 C H L O R I D Ž E L E Z I T Ý

8 F L U O R I D C Í N I Č I T Ý

9 H C L

10 F O S F O R E Č N A N S O D N Ý

11 A M O N I A K

12 N I O 13 P E R O X I D V O D Í K U

G) Tajenka: „VLASTNOSTI PRVKŮ JSOU periodicky závislé na protonovém čísle jejich atomů“ => jedná se o periodický zákon, který objevil ruský chemik D.I. Mendělejev

NÁZEV VZOREC NÁZEV VZOREC

KYSELINA UHLIČITÁ H2CO3 MĚĎ Cu

OXID DUSNÝ (AZOXID) N2O KOBALT Co

FLUORID KOBALTNATÝ CoF2 SKANDIUM Sc

UHLIČITAN DRASELNÝ K2CO3 PLATINA Pt

HYDROXID VÁPENATÝ Ca(OH)2 WOLFRAM W

OXID CÍNIČITÝ SnO2 SELEN Se

BROMID SODNÝ NaBr RHENIUM Re

OXID DUSNATÝ NO TELLUR Te

KYSELINA MANGANISTÁ HMnO4 ARGON Ar

HYDROXID DRASELNÝ KOH VANAD V

BROMID OLOVNATÝ PbBr2 ARSEN As

KYSELINA JODOVODÍKOVÁ HI CÍN Sn

HYDROXID MANGANATÝ Mn(OH)2 KŘEMÍK Si

SÍRAN TITANIČITÝ Ti (SO4)2 FLUOR F

KYS. FOSFOREČNÁ H3PO4 GERMANIUM Ge

KŘEMIČITAN HLINITÝ Al2(SiO3)3 RADON Rn

KYSELINA SÍROVÁ H2SO4 ZLATO Au

OXID HLIITÝ Al2O3 SÍRA S

OXID MANGANISTÝ Mn2O7 NIKL Ni

OXID BISMUTITÝ Bi2O3 NEON Ne

JODID STŘÍBRNÝ AgI RTUŤ Hg

OXID VANADITÝ V2O3 SODÍK Na

AMONIAK NH3 MOLYBDEN Mo

HLINÍK Al

ŽELEZO Fe KRYPTON Kr

JOD I MANGAN Mn

BOR B TITAN Ti

NIOB Nb KYSLÍK O

URAN U INDIUM In

ZINEK Zn XENON Xe

H)

I)

SiCl4 Chlorid křemičitý

Kyselina fosforečná H3PO4

Na2O2 Peroxid sodný

Oxid sírový SO3

NH3 Amoniak

Hydroxid hořečnatý Mg(OH)2

OsO4 Oxid osmičelý

Bromid cíničitý BrSn4

H2SO3 Kyselina siřičitá

Hydrid lithný LiH

NaHSiO3 Hydrogenkřemičitan sodný

Kyselina bromovodíková HBr

Al(OH)3 Hydroxid hlinitý Fosforečnan vápenatý Ca3(PO4)2

J)

FeCl3

AgBr

Ca(OH)2

TiO2 Na2CO3

AsH3

AgNO3

Na2O

H2SO4

BaSO4

MnSO4

Na2O

FeSO4

Ca3(PO4)2 MnCl2

ZnSO3

NaNO3

Mg(OH)2

MgCl2

KClO3

HI

SiCl4

Pb(OH)2

ZnSO4

ZnCO3

Fe2O3

H3BO3

PbCl2

Cr2(SO4)3

Li2O

KH

Na2SiO3

MnI2

Al(OH)3

H2O

Bi(OH)

NaCl

NaH2PO4

Na2SO3

PbO2

CaSiO3

MnBr2 NiO

TiI4 NaHSO3