REHABILITÁCIA 4

VYDAVATEĽSTVO LIEČREH

REHABILITÁCIA 4 LII (52) 2015, ISSN 0375–0922

indexovaný v databáze SCOPUS

http://www.rehabilitacia.sk

Redakčná rada:

A. Gúth – šéfredaktorA. Konečníková – asistentkaM. Štefíková – asistentkaM. Hlobeňová – HlohovecK. Hornáček – BratislavaE. Vaňásková – Hr. KrálovéJ. Čelko – TrenčínĽ. Želinský – KošiceE. Lorenc – N. Zámky

V. Kříž – Kostelec n. Č. l.A. Krobot – ZlínI. Springrová – ČelákoviceF. Golla – OpavaV. Tošnerová – Hr. KrálovéP. Mĺkvy – SenecH. Lesayová – MalackyL. Kiss – Čiližská RadvaňV. Lechta – Trnava

H. Meruna – Bad OeynhausenK. Ammer – WienK. Sládeková – BratislavaC. Gunn – VancouverJ. Ľalíková – KillarneyA. Gúth ml. – LevárkyN. Martinásková – KošiceP. Schönherr – KarlsruheT. Doering – Hannover

titulky 2015 sk.indd 4 4.12.2014 18:54

236

VÝZNAM REHABILITACE VE SPORTUUKÁZKA PRO KONEC PŘÍPRAVNÉHO OBDOBÍV DISCIPLÍNĚ ENDUROAutoři: 1D. Moc Králová, 2R. Labounková, 2J. Řezaninová

Pracoviště: 1Katedra podpory zdraví, Fakulta sportovních studií, Masarykova UniverzitaBrno, Česká republika, 2Katedra podpory zdraví, Fakulta sportovních studií, MasarykovaUniverzita Brno, Česká republika

Souhrn

Východisko: Mezi úspěchem a neúspěchem ve vrcholovém sportu dělí od sebesportovce často velmi malé detaily. Akcent je kladen na maximální výkon, který je všakmnohdy spjat s nesprávnými kompenzačními mechanismy v hybné soustavě sportovce.Role fyzioterapeuta v přípravě sportovce tento stav může změnit. Pro pochopenísprávného zařazení kinezioterapie do sportovní přípravy je nutné znát roční tréninkovýcyklus sportovce.Soubor a metody: V kazuistické studii sledujeme změny u probanda M. M. (pohlaví:muž, věk: 22 let, výška: 165 cm, váha: 72 kg, dominantní horní končetina: pravá) s cílemúpravy pohybového stereotypu pletenců ramenních v návaznosti na celý trup. Vlastnístudie probíhala v období od začátku března do poloviny dubna. Vstupní i výstupnívyšetření včetně terapie probíhalo v domácím prostředí probanda s frekvencí terapiíjednou týdně v hodinových blocích. Vzhledem k tréninkovému cyklu pacienta bylaintervence uskutečněna v rámci finální fáze přípravného období v disciplíně enduro.Enduro je velice rychle se rozvíjející cyklistická disciplína, která spojuje prvky disciplíncross country a sjezdu. Závod testuje nejen technické dovednosti jezdce, ale také jehovytrvalost.Výsledky: V rámci výstupního vyšetření byl zhodnocen stav měkkých tkání v oblastiramenních pletenců. Stále přetrvává výskyt reflexních změn v horní části m. trapezius,stejně jako v mm. scaleni a m. pectoralis maior. Při kontrolním vyšetření kleku na čtyřechjsme zaznamenali zlepšení v napřímení šíjové oblasti páteře s dokonalejší opěrnou funkcílopatky (lepší vlevo) vedoucí k napřímení v bederní oblasti páteře.Klíčová slova: rehabilitace, kinezioterapie, sportovní fyzioterapie, instabilita ramenníhokloubu, stabilizace ramenního kloubu, enduro, sportovní příprava1Králová, D. M., 2Labounková, R.,2Řezaninová,J.: Importance of rehabilitation insport – an example for the end of preparativeperiod in enduro discipline

Summary

Basis: Very small details may differ in sportsmenbetween success and failure in top sport. Theaccent is focused on maximal performance, butit is often accompanied by incorrectcompensatory mechanisms in the motionapparatus of sportsmen. The role ofphysiotherapist in the preparation of sportsmenmay change this state. It is necessary to know theannual training cycle of a sportsman in order tounderstand the correct implementation ofkinesiotherapy in sport preparation.

1Králová, D. M., 2Labounková, R.,2Řezaninová,J.: Bedeutung der Rehabilitationim Sport – die Demonstration für das Ende derVorbereitungszeit in der Disziplin der Enduro

Zusammenfassung

Die Ausgangspunkte: zwischen dem Erfolg unddem Misserfolg in dem Leistungssport werdenoft sehr kleine Details zwischen den Sportlerngeteilt. Der Akzent wird auf die maximale Leistunggelegt, die aber oft mit den falschenKompensationsmechanismen in demMobilitätssystem des Sportlers verbunden ist. DieRolle des Physiotherapeuten in der Vorbereitungdes Sportlers kann diese Situation ändern. Umdie korrekte Klassifizierung der Kinesiotherapiein die sportliche Vorbereitung zu verstehen ist es

1Králová, D. M., 2Labounková, R., 2Řezaninová,J.: Importance of rehabilitation in sport...

REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12236

237

Rehabilitácia, Vol. 52, No. 4, 2015

Group and methods: In this case study, thechanges of the proband M.M. (male sex, 22 yearsold, height: 165 cm, weight: 72 kg, right upperextremity is dominant) are monitored in orderto adjust the motion stereotype of shouldergirdles linked up to whole trunk.Results: The state of soft tissues in the area ofshoulder girdles was assessed within the entranceexamination. The occurrence of reflex changesin the upper part of m. trapezius as well as mm.scaleni and m. pectoralis maior still persisted.In the control examination in kneel in four limbs,the improvements in straightening of neck areaof spine with better supporting function ofscapula (better in left) leading to erection inlumbar area of spine was recorded.Key words: rehabilitation, kinesiotherapy, sportphysiotherapy, shoulder joint instability, shoulderjoint stabilisation, enduro, sport preparation

notwendig den jährlichen Trainingszyklus desSportlers kennen.Die Datei und die Methoden: in einer KasuistikStudie beobachten wir die Veränderungen beidem Probanden M. M. (das Geschlecht: Mann,das Alter: 22 Jahre, die Höhe: 165 cm, dasGewicht: 72 kg, die dominierende obereExtremität: rechte) mit dem Ziel der Korrekturdes Bewegungsstereotypes des Schultergürtels imAnschluss an den ganzen Körper.Die Ergebnisse: innerhalb derAustrittuntersuchung war der Befund derWeichgewebe in dem Schultergürtelgebietausgewertet. Immer dauert das Auftreten derReflexionserkrankungen des oberen Teils m.trapezius, wie auch in mm. scaleni und m.pectoralis maior an. Bei derKontrolluntersuchung auf allen vierenniederknien haben wir die Verbesserung in derBegradigung des Wirbelsäule Nackens mit derperfekteren Stützfunktion des Schulterblattes(besser links) registriert, die zur Aufrichtung derLendenwirbelsäule führt..Die Schlüsselwörter: Rehabilitation,Kinesiotherapie, Sportphysiotherapie, Instabilitätdes Schultergelenkes,Schultergelenkstabilisierung, Enduro,Sporttraining

ÚvodMezi úspěchem a neúspěchem vevrcholovém sportu dělí od sebe sportovcečasto velmi malé detaily. 100 % i více jevěnováno sportovní přípravě. Investují sevelké peníze do vývoje technologií k dalšímožné progresi sportovního výkonu.V tomto ohledu však můžeme zezkušenosti říct, že v jednom směruvrcholový sport zaostává. Je to v kvalitěprovedení pohybu. Akcent je kladen namaximální výkon, který je však mnohdyspjat s nesprávnými kompenzačnímimechanismy v hybné soustavě sportovce,které dříve nebo později mohou způsobitpatologické stavy s vrcholovým sportemčasto neslučitelné (Peterson a Renström,2001).

Zdravotní aspekt je ten, který je vevrcholovém sportu zanedbáván. Rolefyzioterapeuta v přípravě sportovce tentostav může změnit. Jeho práce se častoneodkloní od péče o akutní stavysportovce, ale měl by se zamýšlet nad tím,jakým způsobem do sportovní přípravyvstoupit, aby ovlivnil patologickéstereotypy a zlepšil kvalitu provedení

pohybu sportovce, která může následně izlepšit výkonnost. Je však potřebavytvářet určitý kompromis a kromě kvalitydbát také na volnost pohybu (Kibler et al.,2001).

Pro pochopení správného zařazeníkinezioterapie do sportovní přípravy jenutné popsat periodizaci ročníhotréninkového cyklu sportovce v disciplíněenduro. Tento cyklus by měl znátfyzioterapeut u každého sportovce a jehodisciplíny. Proto je důležitá mezioborováspolupráce a hlavně spoluprácev realizačním týmu. Roční tréninkovýcyklus sportovce je rozdělen do čtyř částí.Jsou to přípravné, předsoutěžní, soutěžnía přechodné období. V následujícím textujednotlivé fáze zaměříme na sportovnídisciplínu enduro. Enduro je velice rychlese rozvíjející cyklistická disciplína, kteráspojuje prvky disciplín cross country asjezdu. Jezdí se na celoodpruženýchhorských kolech (150 - 180 mm zdvih).Závod testuje nejen technické dovednostijezdce, ale také jeho vytrvalost. Běhemzávodu jezdec absolvuje měřené

REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12237

238

rychlostní zkoušky, které jsou převážněsjezdového charakteru, čili z kopce dolů,ovšem v rychlostních zkouškách nechybíani šlapací úseky, či výjezdy. Časyjednotlivých zkoušek se sčítají. Na startrychlostních zkoušek se jezdec musídopravit pomocí vlastních sil, do kopce.Zde se uplatňují jezdcovi vytrvalostníschopnosti. Celkový čas závodu je okolo4-5 hodin, a převýšení cca 1600m. Dlepravidel jezdci absolvují 4-8 rychlostníchzkoušek, které se sčítají do výslednéhočasu závodu (obr. 1 a 2).

Nejdůležitější částí ročního tréninkovéhocyklu je přípravné období. Trvá odzačátku listopadu do konce dubna. V rámciněj sportovec absolvuje největšítréninkový blok. Cílem je postupnérozvíjení všech kondičních, technických ipsychologických předpokladů.Z kondičních faktorů je pro disciplínuenduro důležitá především vytrvalost,silová vytrvalost a rychlostní vytrvalost.V rámci komplexní přípravy ovšem nenívynecháván ani rozvoj rychlosti aexplozivní a všeobecné síly.

Přípravné období je rozděleno domikrocyklů trvajících čtyři týdny. V rámcimikrocyklu dochází během prvních třechtýdnů k postupnému navyšování zátěže,čtvrtý týden má odpočinkový charakter.V rámci týdne sportovec absolvuje 7-9tréninkových jednotek. Většina z nich sevěnuje právě rozvoji vytrvalosti arychlostní vytrvalosti. K rozvoji jevyužíváno mnoha tréninkovýchprostředků. Patří mezi ně běh, běžeckélyžování a cyklistická příprava. Ta senezaměřuje pouze na enduro, ale využívá ijiných cyklistických disciplín, jako jesilniční cyklistika, dráhová cyklistika,cross country nebo fourcross. Jedenkráttýdně sportovec absolvuje trénink narozvoj silové vytrvalosti, který probíháv posilovně pomocí metody kruhovéhotréninku. Jedenkrát týdně se zúčastnítréninku na rozvoj rychlosti a explosivnísíly. Ten se uskutečňuje v rámci běžeckých

a odrazových cvičení nebo specifickyv rámci sprintů na kole.Pro přípravné období je typické, že sestřídají všeobecné prostředky rozvojes těmi specifickými. Zařazováníspecifických prostředků je tím častější, čímvíce se blíží předsoutěžní a soutěžníobdobí. Dalším charakteristickým znakemje změna poměru mezi objemem tréninku ajeho intenzitou. S blížícím se soutěžnímobdobí dochází ke snižování objemů zátěžea ke zvyšování jeho intenzity. Běhempřípravného období se sportovec účastnítréninkových kempů v zahraničí,zaměřených na zlepšení technickýchdovedností v náročnějších terénech.

Předsoutěžní období je krátké a trvápřibližně první 2-3 týdny v květnu. Jehocílem je dosažení vysoké sportovní formya stabilní výkonnosti. Forma se ladísnížením objemu zatížení za současnéhoudržení vysoké intenzity. Důraz je kladenna kvalitu prováděných činností. Je zdezastoupen vysoký poměr specifickýchaktivit a sportovec absolvuje i prvníkontrolní závody.

Závodní období trvá přibližně od polovinykvětna do konce září. Je specifické tím, žesportovec startuje na mnoha závodechvysoké úrovně v rámci Světového poháru,proto si musí udržovat vysokou a stabilnívýkonnost. Vrcholem sezony jeMistrovství světa, které je na koncičervence. Tréninková činnost se zaměřujevíce na ladění formy na nejdůležitějšízávody a udržování stávající výkonnosti.Přechodné období trvá po dobu měsíceříjna. Je to odpočinkové období pozávodní sezoně. Sportovec během něj máza úkol nabrat síly do dalšího cyklupřípravy. Trénink je spíše sporadický,využívají se nespecifické metody. Je totaké vhodné období k vyřešenípřípadných zdravotních problémů.

Rehabilitace ve sportu je rozdělena dodvou celků. Je popsána v rámci akutníhostavu sportovce a v rámci úpravy hybnýchstereotypů či prevence zranění z přetížení.


REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12238

239


Při traumatickém poškození je úkolemfyzioterapeuta urychlení hojivých procesův těle sportovce. V této fázi může dojít kekonfliktu jak se sportovcem, tak jehotrenérem kvůli odlišnému vnímánízdravotních a soutěžních vztahů. Kvůlipřílišné motivaci a touze závodit za každoucenu může sportovec a jeho trenér chtítrehabilitaci uspěchat. Důležitou roli hrajeedukace o aktuálním stavu a probíhajícíchhojivých procesech, aby se předešlozhoršení stavu, popřípadě vážnějšímnásledkům (Robertson, 2006).

V rámci akutního stavu je tréninkovývýpadek zjevný, proto lze kinezioterapiiokamžitě zařadit a věnovat se jí velmiintenzivně. Fyzioterapeut musírespektovat proces přirozené autoreparaceorganismu a jednotlivé fáze hojení. Doprocesu musí vstupovat tak, abyautoreparaci podpořil, ale nezpomalil činezastavil. Fyzioterapeutické technikyvolíme v závislosti na fázi hojení a takéúčinku, jakého chceme terapií dosáhnout(Jaggi a Lambert, 2010).

Pokud chceme v rámci fyzioterapie vesportu upravit pohybové stereotypy, jepotřeba brát ohled na periodizacitréninkového cyklu. V rámci změnyběžných i sportovních stereotypů můžedojít ke změnám techniky provedenípohybu a dočasnému poklesu sportovnívýkonnosti. Je proto potřeba znát ročnítréninkový cyklus sportovce.S kinezioterapií lze ideálně začítv přechodném období nebo po hlavnímvrcholu sezony, pokud již další závodynejsou tak důležité. U olympijského cykluje výhodné začít s kinezioterapií na jehozačátku. Někteří sportovci zařazujíkinezioterapii do své činnosti bez ohleduna fázi tréninkové přípravy. Uvědomují si,že je dobrou investicí do budoucíhozdravotního stavu a slouží k eliminacidopadů vrcholového sportu.Sportovní fyzioterapie navazuje nakinezioterapii klasickou. V terapii chcemesportovce naučit vnímat jeho vlastní tělo.Chceme docílit toho, aby byl schopen

nastavit si klouby do centrované pozice,kde svaly budou pracovat ve správnékoaktivaci (Riemann a Lephart, 2002). Navícchceme propojit horní a dolní část těla, abypracovalo jako jeden funkční celek. V prácik tomu využíváme metod naneurofyziologickém podkladě. Tyaplikujeme nejdříve v rámci klasickékinezioterapie a do sportovního provedeníje aplikujeme až později. Pokud je všakterapie prováděna dobře a na vnímavémsportovci, změna segmentálního nastaveníse projeví i bez specifické aplikace. Dobatrvání této fáze je omezena jenindividuálními schopnostmi sportovce. Uvnímavého sportovce trvá kratší dobu(Lephart a Jari, 2002).

Na tuto fázi navazuje specifická aplikacedo konkrétních sportovních činností. Jedobré začít od technicky i fyzicky méněnáročnějších celků. U závodníkav disciplíně enduro, která slučuje prvkydisciplín cross country a sjezd, je lepší sezaměřit dříve na první z disciplín. Při crosscountry cyklista zaujímá statickou polohubez výraznějších změn těžiště a může sitak snadněji kontrolovat nastaveníjednotlivých segmentů. Při sjezdu docházík velkým a rychlým změnám polohy těžiště,jednotlivé části těla navíc pracujív mnohem větších rozsazích. Rizikem tétodisciplíny je navíc velká proměnlivostterénu. Ke zvládnutí precizního provedenípohybu v rámci tohoto zatížení dochází ažv pokročilých stádiích kinezioterapie asportovní přípravy.

Obr. 1 Ukázka ze sjezdové části disciplíny enduro.

REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12239

240

Cíl a úlohyCílem této práce je vysvětlit obecně rolifyzioterapeuta ve sportu při péči o akutnístavy sportovce a při optimalizacipohybových stereotypů. Tyto dvě úlohyjsou diametrálně odlišné a mají sváspecifika (viz Úvod). Na základě těchtoobecných informací uvést ukázku úvahyfyzioterapeuta při práci se sportovcemv rámci konečné fáze přípravného období.Konkrétně se bude jednat o disciplínuenduro. Fyzioterapeut provede vstupníkineziologický rozbor a na jeho základě sistanoví krátkodobý i dlouhodobý plán.Jeho efektivitu zhodnotí pomocívýstupního kineziologického rozboru.

Soubor a metodyVzhledem k cíli jsme postupovali dlepožadavků kladených na kazuistickoustudii. Pro ni jsme záměrným výběremzvolili probanda M. M. (pohlaví: muž, věk:22 let, výška: 165 cm, váha: 72 kg,dominantní horní končetina: pravá).Vlastní studie probíhala v období odzačátku března do poloviny dubna.Vzhledem k velkému časovému vytíženíprobanda probíhalo vstupní i výstupnívyšetření včetně terapie v jeho domácímprostředí s frekvencí jednou týdněv hodinových blocích. V jejich rámci bylavysvětlena autoterapie, kterou měl jednoudenně aplikovat. Vzhledemk tréninkovému cyklu probanda bylaintervence uskutečněna v rámci finální fázepřípravného období.

Vstupní vyšetřeníAnamnézaV rámci rodinné anamnézy proband uvedlvrozenou vývojovou vadu srdce upraotce, avšak přesněji nebyl schopenpopsat. Jiná závažná onemocnění sev rodině nevyskytují. V pracovní asportovní anamnéze proband popsal, žeje studentem sportovní fakulty, kamdochází 4x týdně na 3-4 hodiny přednášek.V rámci sportovní výuky se účastní 2-3různých sportů v závislosti na semestru,v průměru jimi tráví 5 hodin týdně.Proband je třetím rokem vrcholovým

sportovcem v disciplíně enduro. Dříve sevrcholově věnoval disciplíně fourcross abicross. Na kole jezdí od 5 let. Trénuje 6dní v týdnu v celkovém objemu 25-28hodin týdně, kde 90 % času zahrnujetrénink na kole. Zbytek dělí meziposilovnu, běh a plavání. V rámciregenerace jednou v týdnu navštěvujesaunu a denně se protahuje. Ze sociálníanamnézy vyplynulo, že proband bydlís rodiči v rodinném domě, kde zastáváčetné domácí práce na zahradě a v péči odům.

Proband je alergický na jarní ovoce, jakojsou jablka a jahody. Užívání jakýchkoliléků ve farmakologické anamnéze neguje,avšak využívá doplňků stravy, a to BCAA(branches - chain amino acids).

Proband se v současnosti neléčí s žádnýmionemocněními. V minulosti prodělal běžnádětská onemocnění. Osobní anamnézaprobanda velice obsáhlá díky mnohatraumatickým poškozením v průběhusportovní kariéry. V roce 2002 prodělalproband frakturu spinózních výběžkůobratle C7 a Th1. Úraz byl řešenkonzervativně pomocí fixace měkkýmlímcem. Fraktura byla zhojena dobře bezdalších potíží a následků. Během páduz kola v roce 2005 utrpěl proband vlasovoufrakturu pravé pately, frakturu pravéhozápěstí a frakturu pravého malíčku.Fraktura pately byla řešena bez fixace. Byldoporučen klid a žádná sportovní zátěž.Lokalizaci fraktury pravého zápěstí pacientnebyl schopen blíže specifikovat. Bylařešena sádrovou fixací po dobu 3 týdnů,která byla nastavena do dorzální flexev zápěstí a prodloužena až na 4. a 5. prstpravé ruky, aby posloužila i k léčběfraktury proximálního článku 5. prstu.Všechny fraktury byly zhojeny dobře.V roce 2006 došlo při pádu z kola k fraktuřeloketního kloubu a zápěstí vpravo. Obaúrazy byly řešeny sádrovou fixací na dobu4 týdnů. Fixace byla nastavena ve flexi 90°v loketním kloubu a v neutrálním postavenív zápěstí. Po sejmutí sádry byla omezenahybnost v loketním kloubu do extenze. Po


REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12240

241


2 měsících byly rozsahy pohybu opět plné.V roce 2007 si při pádu na kole pacientzlomil levé zápěstí. Fraktura byla řešenakonzervativně sádrovou fixací po dobu 3týdnů. Po sejmutí fixace přetrvávalabolestivost po dobu 1 měsíce. Nyní jezápěstí nebolestivé s pohyby možnýmiv plných rozsazích. Během pádu probandtaké utrpěl komoci mozku. Tu opakovaněutrpěl i v roce 2012 a 2013. Nyní je probandbez obtíží.

V roce 2008 došlo k subluxaci levéhoramene v anteriorním směru. Probandnevyhledal lékaře a rameno dále sportovnězatěžoval. Po dobu 5 let pociťoval v ramenibolesti. Na podzim 2013 došlo k dalšísubluxaci a proband byl hospitalizován.Prodělal artroskopickou operaci, při kterému bylo sešito labrum glenoideale arameno bylo stabilizováno pomocí 2kotviček. Proband má po operaci dvě jizvyna ventrální a dorzální straně ramene. Jizvyse zhojily dobře, jsou volné. Po operaciproband docházel ambulantně narehabilitace po dobu dvou měsíců.Přibližně po 4 měsících po operaci bylproband bez obtíží a bolesti, byl schopenplné sportovní zátěže.

První problémy vedoucí k nynějšímuonemocnění se staly v březnu 2013, kdydošlo k luxaci pravého ramenev anteriorním směru následkem pádu nakole a nárazu do stromu. Rameno bylo do3 hodin reponováno pod narkózou a na 3týdny zafixováno do Dessaultovy ortézy.Po odejmutí ortézy se proband opět vrátildo plného sportovního zatížení i přesodlišná doporučení lékařů. Proband předpodstoupením stabilizační operacev červnu 2014 prodělal dalších 6 luxacíramene, všechny v anteriorním směru:v srpnu 2013, v březnu 2014, 2x v dubnu2014, v květnu 2014 a poslední v červnu2014. K operaci bylo přistoupeno23.6.2014. Probandovi byladiagnostikována ruptura labraglenoideale vpředu i vzadu, Hill-Sachsova léze a také Bankartova léze.Operace proběhla artroskopicky pomocí

tří přístupů: zepředu, zezadu a shora. Bylostabilizováno labrum v obou směrech avoperováno pět kotviček pro stabilizaciramene. Po operaci bylo rameno na 6 týdnůzafixováno do Dessaultovy ortézy. Posejmutí proband nesměl do půlky říjnaprovádět zevní rotace a rameno zatěžovat.Od půlky srpna navštěvoval probandambulantně rehabilitaci (do konce říjnachodil 2-3x týdně, od listopadu 1x za 3týdny). Rehabilitace byla ukončena nakonci ledna 2015. Proband běhemrehabilitace nabyl plných rozsahů pohybua rameno je momentálně bez bolesti.Proband vnímá nejistotu v rameni vesmyslu špatné opory při sportovní zátěži.Plnou sportovní zátěž proband provozovalod konce listopadu.

AspekceAspekční vyšetření bylo provedenov korigovaném stoji, čili stoji spatném, azačínalo od pánve.Při aspekci stoje zezadu bylo zjištěno, žepánev se nachází prakticky v horizontálev mírně zvýšeném anteverzním postavení.

Obr. 2 Technické provedení skoku ve sjezdu - enduro.

REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12241

242

V oblasti hýždí je vidět neoptimálnízapojení zevních rotátorů kyčelníhokloubu. V oblasti stehna byla nalezenahypertrofie svalů na pravé dolní končetině.Lze ji vysvětlit dominancí pravostrannýchkončetin. Probandovou odrazovou dolníkončetinou je pravá. Hypertrofie bylanalezena také v oblasti pravého lýtka.Rovněž Achillova šlacha pravé dolníkončetiny je rozšířená. Postaveníhlezenních kloubů je spíše valgózní,vpravo více, s vyšším mediálním zatíženímchodidel. Kulaté paty poukazují na vyššízatížení předonoží.

V oblasti bederní páteře se nacházízvýšená lordóza, její vrchol je posunutkraniálně do oblasti Th-L přechodu.V tomto místě je také patrná hypertrofie azvýšené napětí vzpřimovačů páteře.V oblasti obratle L2 a L3 je vidětproužkovitou hypotrofii mm. multifidivpravo.

Na neoptimální funkci 4. – 9. zubu m.serratus anterior poukazuje odstávánídolních úhlů lopatek z frontální rovinybilaterálně, vpravo více. Dolní úhel lopatekje oboustranně také rotován vně. Je patrnázvýšená aktivita horních fixátorů lopatek,více vlevo. Oploštění m. supraspinatus azadní porce m. deltoideus, společně soploštěním hrudní kyfózy poukazuje navývojovou poruchu 4. měsíce. Aspekčnělze také vidět zvýšenou aktivitu extensorůšíje.

Při vyšetření stoje z boku je bilaterálněpatrné zvýšené napětí tractus iliotibialis.Zvětšení bederní lordózy se potvrzuje i přibočné projekci. Je také zřejmé zmenšeníhrudní kyfózy s kyfotickým zvratem C-Thpřechodu. Držení hlavy je předsunuté.V oblasti ramen nacházíme jejichprotrakční držení, loketní klouby jsoudrženy v semiflexi.

Při vyšetření stoje zepředu vidíme mírněvnitřně rotační postavení kyčelníchkloubů, více vlevo, které korespondujes horším zapojením vnějších rotátorů

kyčelního kloubu. Nacházíme takévýraznou hypertrofii m. quadricepsfemoris bilaterálně, více vpravo. Ve stojividíme jeho zvýšenou aktivitu. Pately jsoutaženy spíše laterálně.

V oblasti břicha vidíme hypertrofii m.rectus abdominis zejména v jeho horníčásti. Neoptimální je zapojení m.transversus abdominis ve stabilizačnífunkci páteře. Nacházíme také zkrácení m.obliquus externus abdominis vpravo. Lzeusuzovat na zřetězení funkčních potíží odpravé lopatky, která má horší postavení,přes m. serratus anterior, m. obliquusexternus abdominis a m. obliquusinternus abdominis až do levéhokyčelního kloubu. Jeho postavení senachází ve větší vnitřní rotaci a naznačujedecentrované postavení.

V oblasti krku je vidět vyšší napětí m.sternocleidomastoideus a mm. scalenibilaterálně. Jejich napětí se viditelnězvětšuje při nádechu. Na pravé straněnalézáme výraznou prominenci art.acromioclavicularis.

Při vyšetření stereotypu abdukcepozorujeme na pravé horní končetinězvětšení odstátí dolního úhlu lopatky amediální hrany lopatky v iniciální fázipohybu. Rotace lopatky začíná již při 10°abdukce. Velice brzy je také aktivovánahorní část m.trapezius. Pohyb je vykonánv celém svém rozsahu. Při připažování sevýrazně projevuje neoptimální zapojení m.serratus anterior. Již při 70° abdukce sevýrazně zvětšuje odstátí mediální hrany adolního úhlu lopatky.

Na levé horní končetině se také zvýrazňujeodstátí dolního úhlu lopatky, avšak méněnež na druhé končetině. Rotace lopatkyzačíná později při 20° abdukce. Je zde všakvýrazně vyšší a dřívější aktivace horní částim. trapezius. Stejně jako na pravé horníkončetině se při připažování zvyšujeodstátí dolního úhlu lopatky. V porovnánís druhou stranou se tento jev projevujepozději při 40° abdukce a v menší míře.


REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12242

243


PalpaceV rámci palpačního vyšetření byly zjištěnyčetné reflexní změny v oblasti obouramenních pletenců. Byla také vyšetřenazhoršená posunlivost kůže vůči podkožív oblasti kolem obou lopatek, horšívpravo. V m. pectoralis maior se vyskytujíbilaterálně reflexní změny charakteru tenderpointu v jeho horní porci, blíže jeho úponu.Při vyšetření axily pod m. pectoralis maiorbyla zjištěna nižší posunlivost fascieclavipectoralis a také bolestivost m.pectoralis minor, vpravo více. Bolestivostbyla zjištěna i v sulcus intertubercularispažní kosti v místě průchodu šlachydlouhé hlavy m. biceps brachii bilaterálně.V tomto svalu byly také nalezeny reflexnízměny charakteru tender pointu v mediálníčásti svalového bříška. Vpravo bylopřebrnknutí více bolestivé.

Pro potvrzení domněnek z aspekčníhovyšetření byly také zkontrolovány m.trapezius, m. sternocleidomastoideus amm. scaleni. Reflexní změny charakterutender pointu byly nalezeny v horní částim. trapezius, v m. sternocleidomastoideuspars sternalis, v m. scalenus anterior etmedius. Ve všech svalech byla většíbolestivost na pravé straně.Vyšetření jizev po artroskopické operacina levém rameni v roce 2013 ukázalo, žejsou klidné, bez zarudnutí a posunlivé vůčivšem vrstvám. Ke stejnému závěru jsmedospěli po vyšetření jizev po stabilizačníoperaci v roce 2014 na pravém rameni.

Další vyšetřeníK získání celkového náhledu na obaramenní klouby byla vyšetřena jejichaktivní a pasivní hybnost, dále rezistovanépohyby a byla vyšetřena joint play. Bylotaké zkontrolováno, zda se i přesstabilizační operaci nevyskytuje nadáleinstabilita pravého ramene (Hundza a Zehr,2007; Owens et al.,2013; Owens et al., 2014).Koaktivace svalů v oblasti ramenníchpletenců byla vyšetřena v opoře,konkrétně v kleku na čtyřech. Tento testbyl také zvolen jako kontrolní mezijednotlivými terapiemi.

Při vyšetření jsme zjistili plnou aktivní ipasivní hybnost bez bolesti. Při vyšetřeníjoint play byla zjištěna blokáda 1. žebravpravo. Testy rezistovaných pohybů prozjištění intaktnosti jednotlivých svalů bylynegativní. Pro vyšetření instability bylypoužity apprehension test, test zadnízásuvky a trakce kaudálním směrem.Všechny tyto testy byly negativní (vanKampen et al., 2013).

Pro ověření údajů z aspekce byladovyšetřena pasivní hybnost kyčelníchkloubů. Byla zjištěna omezená zevní rotacevlevo s vazivovou bariérou. Na závěr bylataké vyšetřena kostrč a hlavička fibulycoby křižovatky řetězení funkčních poruch.U hlavičky fibuly nebyly nalezenypatologie. Kostrč byla nebolestivá, mělavšak omezenou pružnost.

Rehabilitační diagnózyNa základě odebrané anamnézy a vyšetřenía také vzhledem k tématu této bakalářsképráce byly rehabilitační diagnózystanoveny takto:

1. Porucha centrace pravého ramenníhokloubu, stav po stabilizační operaciramene, vyjádřená zvýšeným napětímhorních fixátorů lopatek a bolestivostídlouhé hlavy m. biceps brachii.2. Neoptimální koaktivace svalů ramenníhopletence vpravo na podkladěopakovaných luxací ramenního kloubuvpravo vyjádřená poruchou stereotypuabdukce.3. Insuficience harmonické stabilizacetrupu na podkladě vývojové poruchy 4.měsíce s hypotrofií mm. multifidi

TerapieS ohledem na vstupní vyšetření bylo cílemprvní terapie probandovi ošetřit měkkéstruktury v oblasti ramenních pletenců,zacentrovat obě ramena a iniciovatovlivnění koaktivace v oblasti ramenníchpletenců. Pomocí Küblerovy řasy bylaošetřena kůže a podkoží v oblasti lopatek.Reflexní změny v m. pectoralis maior a m.biceps brachii byly ošetřeny

REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12243

244

postizometrickou relaxací. Presurou bylaošetřena fascie clavipectoralis a m.pectoralis minor. Byla odstraněna blokáda1. žebra vpravo. V pozici v lehu na zádechbyla postupně zacentrována obě ramena.Ve vývojové pozici 3. měsíce na zádechjsme nacvičovali aktivaci svalů v oblastilopatky. Důraz byl kladen na vnímánípolohy lopatek při centrovaném nastavenía po pasivním nastavení postupnépřebírání aktivní kontroly. V návaznosti natuto aktivaci jsme se snažili zřetězit svalovésouhry až do trupu se zaměřením nazlepšení jejich harmonické aktivity.K lepšímu uvědomění prostoru trupu jsmevyužili brániční dýchání. V rámciautoterapie měl proband za úkol zkoušetpolohu ve 3. měsíci. Dále byl edukován oprotažení horní části m. trapezius a mm.scaleni pomocí muscle energy technique.

V rámci druhé terapie jsme si dali za cílzkontrolovat provedení autoterapie, dáleošetřit měkké struktury na ramenníchkloubech a pokračovat v ovlivňováníkoaktivace svalů v oblasti pletenců sespolečnou aktivací stabilizátorů trupu.V rámci autoterapie proband kvůli velkéúnavě jednou v týdnu vynechal. Přikontrolním testu v kleku na čtyřech bylanelezena odchylka v držení krční páteře,která byla v menší extenzi. Bylozkontrolováno provedení protahovacíchcviků v rámci autoterapie s mírnou korekcí.Pro bolestivost byl presurou ošetřen m.pectoralis minor a postizometrickourelaxací také m. pectoralis maior. Opět bylypostupně zacentrovány oba ramenníklouby. Pokračovali jsme v terapii ve třetímměsíci na zádech, kde proband přebíralvíce aktivní kontroly nad nastavenímpletenců. V pozici jsme se zaměřili narozprostření nitrobřišního tlaku v břišnídutině. Do terapie byla přidána vývojovápoloha 3. měsíce v poloze na břiše. Proprobanda bylo velmi obtížné koaktivovatsprávně svaly v oblasti lopatek. Takénebyl schopen napřímeného držení páteře.Problém byl ve zvětšené bederní lordóze.V rámci autoterapie zůstala probandovipoloha ve 3. měsíci na zádech a protažení

horní části m. trapezius a mm. scaleni. Nazávěr bylo ještě přidáno protažení všechčástí m. pectoralis maior a celé flexorovéskupiny horních končetin.

Během třetí terapie bylo v rámcikontrolního testu v kleku na čtyřechnalezeno lepší napřímení páteře v bederníoblasti. Aktivace svalů v oblastiramenních pletenců zůstala beze změny.Cílem terapie byla centrace pletenců apokračování v terapii v poloháchs různými modifikacemi. Na začátkuterapie byla zkontrolována autoterapiepřidaná při předchozí terapii. Probandprováděl autoterapii každý den. V lehu nazádech byly zacentrovány oba ramenníklouby. Terapie pokračovala ve vývojovépozici 3. měsíce. K minule prováděnémupostupu byla přidána modifikace, při kterébyly horní končetiny uvedeny do flexe aabdukce, jako při držení řídítek na kole. Bylkladen důraz na správnou koaktivaci svalův oblasti lopatek a neustálý kontakts podložkou. K další terapii byla opětzvolena vývojová pozice v 3. měsíci nabřiše. Zde se oproti minulé terapii povedlolepší napřímení bederní páteře, a takév rámci aktivace svalů v oblasti lopatkybylo patrné menší odstátí mediálních hranobou lopatek, lepší vlevo. K autoterepiizůstaly stejné protahovací cviky ak vývojové poloze v 3. měsíci na zádechbyla přidána modifikace popsaná výše.

V rámci čtvrté terapie cíl navazoval naterapii předcházející. U kontrolního testuv kleku na čtyřech nebylo oproti minuléterapii doznáno žádné změny. Po centraciramenních pletenců se opět různěmodifikovala vývojová pozice 3. měsíce.V rámci elevace horních končetin do flexea abdukce byla prováděna rytmickástabilizace. Bylo také přidáno držení tyčkycoby řídítek a proband flektoval lokty jakopři bench pressu v posilovně k imitacipohybu paží při jízdě na kole. Byla přidánai postupná elevace dolních končetink propojení řetězců ve vztahu k dolnímkončetinám. Opět byla aktivovánavývojová pozice 3. měsíce v lehu na břiše.


REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12244

245


Při ní byl proband schopen napřímenípáteře. Zlepšila se i aktivace svalův oblasti lopatek ve smyslu jejíhopostavení ve frontální rovině. Proto bylatato pozice přidána do autoterapie. Jejínáplň zůstala jinak stejná.

Poslední pátá terapie měla hlavněopakovací charakter. Postupně bylyprovedeny pozice i s modifikacemi, aby seprobandovi zlepšil vjem z těchto pozic abyl je schopen co nejlépe provádět sám.Byly konzultovány nejasnosti v terapii. Přikontrolním testu v kleku na čtyřech došlok mírnému zlepšení v rámci koaktivacesvalů v oblasti lopatek. Bylo vidět jejichmenší odstátí, také se vyplnila mezera mezinimi.V rámci další terapie by bylo vhodnépokračovat v zavedené terapii. Cílemzůstává správná koaktivace svalův oblasti ramenních pletenců a takéaktivace hlubokého stabilizačníhosystému. Podle schopností probanda byse pozice měly ztěžovat a upravovat.Důležité je ale myslet na kvalituprováděného cviku, než na kvantitu neboobtížnost poloh. K těžší pozici je vhodnépřistupovat, pokud je proband schopendobře provést tu aktuální. V rámcisportovní fyzioterapie je také vhodnémodifikovat pozice vzhledem k potřebámdaného sportu a aplikovat naučenépostupy do sportovní přípravy. Dalšímkrokem v kinezioterapii by měla býtkontrola a korekce stávající protahovacíjednotky, kterou pacient má. Stejně takúprava provedení cviků v rámci suchépřípravy v posilovně, kterou probandnavštěvuje.

Důležitou roli v terapii hraje dobrá edukacea motivace probanda. Ten musí býtobeznámen s jistými riziky, které úpravastávajících stereotypů přináší. Důsledkemmůže být dočasné snížení výkonnostinebo problémy s provedením techniky.Tyto změny by však měly být dočasnés následnou pozitivní fází ve formězlepšení zdravotní stránky probanda apopřípadě i zlepšením výkonnosti.

VýsledkyV rámci výstupního vyšetření bylzhodnocen stav měkkých tkání v oblastiramenních pletenců. Stále přetrvávávýskyt reflexních změn v horní části m.trapezius, stejně jako v mm. scaleni a m.pectoralis maior.

Při vyšetření kleku na čtyřech bylozaznamenáno lepší napřímení páteře v jejíbederní oblasti, stejně jako eliminaceextenze v krční páteři a její napřímení. Bylozaznamenáno mírně lepší postavení oboulopatek. Proband dokázal zmenšit odstátímediálního okraje a dolního úhlu na oboustranách, vlevo lépe.

Při vyšetření hlubokého stabilizačníhosystému je opět velká převaha m. rectusabdominis. Je vidět odlišné rozloženínitrobřišního tlaku, především směrem dostran.

Proband k terapii přistupoval zodpovědně.V autoterapii měl minimální výpadky. Tybyly většinou způsobeny únavou nebocestováním. V rámci terapií bylo dosaženodílčích úspěchů, avšak v terapii je potřebadále pokračovat. Proband byl seznámense závěry terapie a je k další spoluprácinakloněn. Vzhledem k momentálnímpotížím pacient stále pociťuje nejistotuv pravém ramenním kloubu při sportovnízátěži.

DiskuzeProblematika ramenního pletence je velicesložitá. Managementu rehabilitace zraněníse věnuje spousta prací (Popelářová,Ludwigová & Mayer, 2014). V případědlouhodobé rehabilitace k ovlivněníhybných stereotypů však výzkumy takrozsáhlé nejsou. Je proto obtížné naševýsledky s něčím porovnávat, protožechybí literatura, která by se tétoproblematice věnovala. Konkrétněs ohledem na cyklistiku je množství zdrojůještě kritičtější.Helgeson a Stoneman (2014) ve své studiizabývající se rehabilitací po zraněníchramene u hráčů rugby využívá některých

REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12245

246

podobných technik terapie jako my v našípráci. Pozitivních výsledků při stabilizaciramene dosáhl aktivací svalů rotátorovémanžety analytickým cvičením, zlepšenímpropriocepce z kloubu rytmickoustabilizací a také stabilizací v oporách.V porovnání s námi však dosahujev oporách příliš těžkých poloh s využitímlabilních ploch. S ohledem na kvalituaktivace svalů se nám to nezdá vhodné.V naší práci byl progres jednotlivýchpoloh velice malý a pozvolný právě z tohodůvodu, aby se upřednostnila kvalita.Podobnost prací lze však najít vezdůraznění hledání specifické aplikaceterapií do sportovního zatížení.Horsley a Ashworth (2012) se přirehabilitaci věnuje primárně cvičenív uzavřených kinematických řetězcích.Nejjednodušší polohu, kterou využívá, jeklek na čtyřech, který v naší práci bylzvolen jako kontrolní test a který bylpro kvalitu aktivace svalů našeho pacientavelice náročný. Ačkoli je aplikace veliceindividuální i v této práci nacházíme určiténedostatky v kvalitě provedeníjednotlivých cviků. Polohy jsou navíc opětztíženy o labilní plochy.V úvahu je potřeba vzít fakt, že přílišpomalý progres terapie může mít nasportovce demotivující účinek. Je protovodné mu někdy nabídnout těžší cvik, abyvěděl, jakým směrem může terapiesměřovat. Proto využití těžších oporv těchto studiích nemusí být zcelabezdůvodné. Vždy je zapotřebí najít určitýkompromis tak, aby terapie měla svůj efekta uspokojila obě strany (Honová, 2012,Žandová, 2014).

Problémem při posuzování efektu terapieje objektivizace získaných dat. Vyšetřeníaspekcí či palpací je pro terapeuta vyloženěsubjektivní. Proto i získané výsledky mezivstupním a výstupním vyšetřením jsouterapeutem velice ovlivněné a mohou býtneobjektivní také kvůli touze zhodnotitterapii pozitivně. Moeller et al. (2014) vesvé studii uvádí možnost měřit aktivacisvalů pomocí EMG (elektromyografie).Tuto aktivitu měří u všech tří částí m.

trapezius a také u m. serratus anterior.Nevýhodou této metodiky je možnostměřit aktivitu pouze povrchových svalů.To zejména v oblasti lopatky nemá velkouvypovídající hodnotu. Při možnosti získánídat i z hlubších svalů by číselné hodnotyelektr ických potenciálů nemělyvypovídající hodnotu, protože je těžkézhodnotit kvalitu prováděného pohybupoměrem mezi aktivací jednotlivých svalů.Těchto hodnot by šlo využít v rámcikomparace mezi vstupními a výstupnímihodnotami zapojení jednotlivých svalů.Vzhledem k možnostem byla úspěšnostnaší terapie hodnocena výhradněsubjektivně terapeutem. Proto lze v rámcivyšetření hledat jisté nedostatečnosti.Program terapie byl upraven vzhledemk harmonogramu probanda, který bylčasově velice vytížen. Především zezačátku terapie by bylo vhodné přistoupitk častějším konzultacím, ideálně 2x týdně.Při nácviku správné koaktivace a tedykvality pohybu jsou důležité velice malédetaily, které si proband sám není schopenzkorigovat. V tomto ohledu měla terapiejisté nedostatky, které však byly částečněvykompenzovány velice zodpovědnýmpřístupem probanda. Kritickým faktorembyla také celková doba a početprováděných terapií. 5 terapií při tak složitéproblematice je velice málo a proto nebylodosaženo ani takových efektů. Progresiv rámci úpravy pohybového stereotypu ajejí promítnutí do tréninku očekáváme ažv delším časovém úseku.

Dalším hlediskem, které by bylo potřebazvážit je časování terapií s ohledem nasportovní přípravu probanda. Výše bylonaznačeno, že ideální dobou zahájenítakové terapie je přechodné období, abybyl dostatek času k úpravě do dalšíhosoutěžního období. V našem případězačala terapie až poslední měsícpřípravného období. Proband si byl vědomrizik takové terapie a naopak uvítalmožnost zlepšení se v tomto kritériu.Důležité je nerozladit sportovce v průběhuhlavního soutěžního období a postupovatv souladu s myšlenkou celého


REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12246

247


realizačního týmu. Dalším důvodem, pročs terapií začít dříve, je nižší četnostmožných terapií v soutěžním období, kteréje vyplněno častým cestováním a absencív místě rehabilitace. Možností je mítfyzioterapeuta v rámci doprovodnéhotýmu, ale to je varianta, kterou si většinasportovců nemůže dovolit. V soutěžnímobdobí je také důležitější řešit aktuálníakutní stav probanda, proto pro tento typterapie ani není prostor.Velice pozitivně lze zhodnotit přístuppacienta k terapii. Byl velice motivovanýa odhodlaný se problematice nadálevěnovat a dosáhnout tak možnéhozlepšení ve sportovní výkonnosti asoučasně snížit dopad vrcholovéhosportu na jeho zdraví.

ZávěrJak již bylo výše naznačeno, jeproblematika ramenního pletence velicesložitá. Při shrnutí teoretických poznatkůa možností kinezioterapie navíc situaciztěžovalo nedostatečné množství zdrojů.Nedostatek se projevoval především přihledání literatury související s rehabilitacíve sportu. Některé zdroje byly nalezenyv cizojazyčných článcích, avšak v malémpočtu. Jak již bylo uvedeno v diskuzi, tytozdroje se navíc plně neslučovalys myšlenkou z této práce plynoucí.Pro správné zhodnocení efektu terapie bybylo zapotřebí aplikovat terapii na víceprobandů a v delším časovém intervalu.Možnou variantou pro zhodnocení našíterapie by bylo vytvoření kontrolnískupiny, která by prováděla kinezioterapiipodle hotových studií uvedených vdiskuzi. Bylo by však zapotřebí vytvořitobjektivní měřítko posuzování účinnosti.Přestože bylo naznačeno, že rehabilitaceve sportu může hrát vysokou roli připřípravě sportovce, sama o soběsportovce k vrcholným výkonůmnedovede. Slouží jako doplněk tréninku kezlepšení výkonnosti, ale také jako faktoreliminace zdravotních r izikz jednostranného přetěžování. Zezkušenosti s vrcholovým sportem lzekonstatovat, že sportovci tuto možnost

velmi často nevyužívají. Roli v tom zajistéhraje špatná informovanost sportovců ijejich trenérů. Rozšíření povědomí o tétomožnosti je také jedním z úkolůfyzioterapeuta, který se ve své praxi věnujepéči o sportovce.

Literatúra1. HELGESON, K., STONEMAN, P. 2014.Shoulder injuries in rugby players:Mechanisms, examination, andrehabilitation. In Physical Therapy InSport. ISSN 1466-853X , 2014, 15, 4, s. 218-2272. HONOVÁ, K. 2012. Aktivace hlubokéhostabilizačnního systému s využítímmoderních fitness pomucek Bossu,Flowin, TRX. Rehab. Fyzik. Lék., 2012, roč.19, č. 1, s. 42-46 ISSN 1211-26583. HORSLEY, I., ASHWORTH, B. 2012.Athletic shoulder rehabilitation. InSportex Medicine. 2012, 52, s. 19-264. HUNDZA, S., ZEHR, E. 2007. Muscleactivation and cutaneous reflexmodulation during rhythmic and discretearm tasks in orthopaedic shoulderinstability . In Experimental BrainResearch. ISSN 1432-1106, 2007, 179, 3, s.339-3515. JAGGI, A., LAMBERT, S. 2010.Rehabilitation for shoulder instability. InBritish Journal Of Sports Medicine. ISSN1473-0480, 2010, 44, 5, s. 333-3406. Krčmár, M., Šimonek, J., Vasiľovský, I.2015: The acute effect of lower-bodytraining on average power outputmeasured by loaded half-squat jumpexercise, Acta Gymnica 2015, 45(3):103-111, ISSN 2336-49127. LEPHART, S., JARI, R. 2002. The role ofproprioception in shoulder instability. InOperative Techniques In SportsMedicine. ISSN 1060-1872, 2002, 10, 18. MOELLER, C. R., BLIVEN, K. H.,VALIER, A. S. 2004. Scapular Muscle-Activation Ratios in Patients WithShoulder Injuries During FunctionalShoulder Exercises. In Journal Of AthleticTraining (Allen Press). ISSN 1938-162X,2004, 49, 3, s. 345-3559. OWENS, B. D., CAMPBELL, S. E.,CAMERON, K. L. 2013. Risk Factors for

REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12247

248

Posterior Shoulder Instability in YoungAthletes. In American Journal Of SportsMedicine. ISSN, 2013, 41, 11, s. 2645-264910. OWENS, B. D., CAMPBELL, S. E.,CAMERON, K. L. 2014. Risk Factors forAnterior Shoulder Instability in YoungAthletes. In American Journal Of SportsMedicine. ISSN, 2014, 42, 11, s. 2591-259611. PETERSON, L., RENSTRÖM, P. 2001.Sports injuries: their prevention andtreatment. 3rd ed. London: Martin Dunitz,2001, s. 534. ISBN 0-203-41956-112. POPELÁŘOVÁ, Š., LUDWIGOVÁ, K.,MAYER, M. 2014. Vliv postižení ramenena funkce stejnostranné ruky. InRehabilitácia, ISSN0375-0922, 2014, roč. 51,č. 3, s. 168-17513. RIEMANN, B. L., LEPHART, S. M.2002. The sensorimotor system, part I: thephysiologic basis of functional jointstability. In Journal of athletic training.ISSN 1938-162X, 2002, 37, 1, s. 71-7914. RIEMANN, B. L., LEPHART, S. M.

2002. The sensorimotor system, part II:the role of proprioception in motorcontrol and functional joint stability. InJournal of athletic training. ISSN 1938-162X, 2002, 37, 1, s. 80-8715. ROBERTSON, V. et al. 2006.Electrotherapy explained: principles andpractice. 4th ed. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2006, s. 564. ISBN-13: 978-075068843716. VAN KAMPEN, D. 2013. et al.Diagnostic value of patientcharacteristics, history, and six clinicaltests for traumatic anterior shoulderinstability. In Journal Of Shoulder AndElbow Surgery. ISSN 1058-2746, 2013, 22,10, s. 1310-131917. ŽANDOVÁ, L. 2014. Využití bosu připostižení rotátorové manžety. InRehabilitácia, ISSN 0375-0922, 2014, roč.51, č. 1, s. 23-28.Korespondenční adresa:[email protected]

OPTIMÁLNY PARTNER PRE VAŠU REHABILITÁCIU


REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12248

249


AKTIVIZACE SENIORŮ S DEMENCÍV POBYTOVÉM ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEBA JEJÍ VLIV NA KVALITU ŽIVOTAAutori: Š. Kawková1, R. Bužgová2

Pracoviště: 1 Domov Březiny, příspěvková organizace, Petřvald, 2Ústav ošetřovatelstvía porodnictví, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Česká republika

Souhrn

Východisko: V souvislosti s nabízenými aktivizačními programy v rámci sociálnírehabilitace v pobytovém zařízení sociálních služeb bylo východiskem výzkumu zjistitkvalitu života seniorů s demencí středního a těžkého stupně.Soubor: Do souboru byli zařazeni všichni senioři se středním (n = 30) a těžkým (n = 15)stupněm demence, ve věku 60 a více let, kteří žijí v Domově Březiny.Metody: Na posouzení funkčních schopností a kognitivních funkcí byly použitydotazníky ADL, IADL, MMSE. K hodnocení kvality života byly použity škály QUALID(Quality of Life in Late – Stage Dementia Scale) a CILQ (Cognitively Impaired LifeQuality Scale).Výsledky: Výzkumem nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi vstupním avýstupním hodnocením (6 měsíců po zavedení aktivizačních činností) v hodnoceníkognitivních funkcí (MMSE) a instrumentálních denních činností (IADL). Dle testuADL došlo ke zvýšení počtu vysoce závislých seniorů na druhé osobě. Dále byl zjištěnstatisticky významný rozdíl (p <0,05) v hodnocení kvality života škálou QUALID, kdydošlo ke zlepšení. Dle škály CILQ bylo zjištěno při opakovaném měření zhoršení kvalityživota v doméně sociální interakce a ke zlepšení kvality života v doménách bolest avýživa.Závěry: Zachovat a podpořit kvalitu života seniorů s demencí patří k nejvyšším cílůmpobytových zařízení sociálních služeb. Aktivizační činnosti v rámci sociální rehabilitaceu seniorů s demencí neměly pozitivní vliv na soběstačnost seniorů, ale pozitivně ovlivnilyhodnocení jejich kvality života.Klíčová slova: kvalita života, demence, senioři, aktivizace, sociální rehabilitace, sociálníslužby

Kawková, Š.1, Bužgová, R.2: Actuation of seniorswith dementia in social service residences andits effect on quality of life

Summary

Basis: Aim of this research was to find out thequality of life of seniors with moderate and severedementia in connection to offered actuationprograms in range of social rehabilitation in asocial service residence.Group: All seniors with moderate (n = 30) andsevere (n = 15) stage of dementia, 60 years oldor older, who live in residence Březiny, formedthe research group.Methods: Questionnaires ADL, IADL, MMSEwere used to assess the functional abilities and

Kawková, Š.1, Bužgová, R.2: Aktivierung derSenioren mit der Demenz in denWohnsozialdiensteinrichtungen und ihr Einflussauf die Lebensqualität

Zusammenfassung

Die Ausgangspunkte: im Zusammenhang mitdem Angebot der Aktivierungsprogramme imRahmen der sozialen Rehabilitation in denWohnsozialdiensteinrichtungen war derAusgangspunkt der Forschung dieLebensqualität der Senioren mit der Demenz desmittleren Grades und Schwergrades festzustellen.Die Datei: in die Datei waren alle Senioren mitdem mittleren (n = 30) und schweren (n = 15)Grad der Demenz, im Alter 60 Jahre und mehr,die in dem Heim Březiny leben eingereiht.

REH - 4 REH 2015.pmd 19. 12. 2015, 20:12249

Documents

REHABILITÁCIA 4