Upload
salali
View
52
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Římské právo dědické. Intestátní posloupnost Přednáška z římského práva letní semestr. Hereditas. Dědictví Souhrn majetku náležející zemřelému, který přechází na jiné osoby (dědice) Právní situace, ve které se nachází dědic Univerzální sukcese Nastupuje na místo zemřelého - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Římské právo dědické
Intestátní posloupnost
Přednáška z římského práva
letní semestr
Hereditas Dědictví
Souhrn majetku náležející zemřelému, který přechází na jiné osoby (dědice)
Právní situace, ve které se nachází dědic Univerzální sukcese Nastupuje na místo zemřelého
Aktiva i pasiva Náboženské povinnosti
Intestátní posloupnost Sekundární důvod dědění Nastupuje pokud není závěti, závěť je
neplatná nebo neúčinná Není možné, aby se dělilo z části podle
zákona a z části podle závěti – pokud nebylo rozhodnuto o celém dědictví, rozdělí se zbyla část podle dědických podílů
Heres ex re certa Pokud určím někoho dědicem ke konkrétní
věci Je ustanoven právoplatným dědicem Nikdo jiný nemůže dědit ze závěti Dědění ze zákona je vyloučeno >Ten, kdo byl určen ke konkrétní věci zdědí
vše
Intestátní posloupnost Účel intestátní posloupnosti
Určit osoby, které byly zůstaviteli natolik blízké, aby mohly nastoupit na jeho místo
Základem je familia, římská rodina Původně agnátští příbuzní a členové rodu Dlouhý vývoj praetor, císařské konstituce
klasického a římsko-hellénského práva a Justinián Vítězství kognátského příbuzenství
Intestátní posloupnost Blízké osoby se rozdělí v jednotlivé třídy a
třídy ve stupně Staré ius civile neuznávalo sukcesivní
delaci Pokud se nestala dědicem osoba z té třídy a
toho stupně, který byl k dědictví povolán, nenabízelo se dědictví další třídě nebo stupni, ale stalo se odúmrtí
Civilní intestátní posloupnost Nejbližšími osobami jsou synové PF
Pozdější interpretace na všechny osoby alieni iuris tzv. heredes sui
Pracují na rodinném majetku Automaticky považováni za dědice Okamžikem smrti zůstavitele Nemohou dědictví odmítnout
Heredes sui Je-li dědictví předluženo, musí hradit
věřitelům zůstavitele ze svého Pokud PF neměl syny, mohl adoptovat Pokud neadoptoval, mohl odkázat
majetek v závěti i třetím osobám Může část majetku přenechat jiné
osobě než ustanovenému dědici
Intestátní posloupnost Sukcesivní delace
Praetorské právo umožnilo sukcesivní delaci tříd, mezi kognáty i postupné povolávání stupňů
Justinián zavedl sukcesivní delaci i u agnátů
Intestátní posloupnost Druhy sukcese
In capitas – původní a nejstarší způsob
Dědic A, B, C dědí každý 1/3 dědictví
Zůstavitel
Dědic A Dědic B Dědic C
Intestátní posloupnost Druhy posloupnosti
In stirpes Zaveden zákonem
XII desek pro dědice I. třídy (nezbytní)
Dědicové C a D po dědici A, který předemřel dědí každý ¼ dědictví
Zůstavitel
Dědic A Dědic B
Dědic C Dědic D
Intestátní posloupnost
Zůstavitel
Dědic A Dědic B
Dědic C Dědic D
Dědic E Dědic F
Pokud zemře ještě před zůstavitelem A a C, pak okamžikem smrti nabude B ½ D 1/4
E a F dostanou každý 1/8 dědictví
Druhy posloupnosti In lineas termín pozdního římsko-
helénského práva a znamená rozdělení mezi ascendenty otcovské a mateřské
Sukcesor řádný Nastupuje pokud není dědic v přednější
třídě Sukcesor mimořádný
Dědí spolu se sukcesorem s vyšší třídy
Sukcese podle ius civile Podle Gaia Inst. III. 1-17 I. třída heredes sui et necessarii
děti podrobené moci otcovské manželka pokud je cum manu vnuci za života otce nedědí a nedědí
ani emancipovaní synové sui heredes stejného stupně dědí in
capita různého stupně in stirpes
Sukcese podle ius civile
Po A dědí manželka B, syn D a E každý ¼ protože jsou v okamžiku smrti A pod jeho mocí. Po synovi F, který předemřel dědí I a H každý polovinu, tedy 1/8 dědictví A.
Manželka G, syn J a C nedědí protože nejsou agnátskými příbuznými
Zůstavitel A
filius familias D Filia familias E Filius familias F
manželka B
nemanželské dítě C
Syn H Syn I
Manželka G
Emancipovaný syn J
Sukcese podle ius civile II. třída Proximus agnatus nejbližší agnát
pokud není nikdo z I. třídy agnátský příbuzný muž nebo žena Lex Voconia omezila dědění žen na
sestry zůstavitele bližší agnát vylučuje vzdálenějšího
Sukcese podle ius civile
V II. třídě dědí nejčastěji bratr nebo sestra zůstavitele (pokud by byla vdaná, majetek by připadl jejímu manželovi), také matka nebo babička, nikdy však otec nebo děd
otec
bratr Zůstavitel sestra
Matka
její manžel
Sukcese podle ius civile III. třída Gentilové
přískušníci rodu nastupují individuálně za císaře Antonia Pia tato třída dědiců
úplně mizí
Sukcese podle ius civile Posloupnost po propuštěnci
I. třída heredes sui II. třída patronus a patrona III. třída děti, vnuci a jejich děti
patrona IV. třída agnáti a gentiles
Intestátní posloupnost praetorská Praetor povolal k dědění i
kognátské příbuzné I. třída Děti
děti podrobené moci otcovské – sui vlastní děti, které byly emancipovány; děti emancipovaného syna, které byly
zrozeny po emancipaci děti adoptovaných synů
Intestátní posloupnost praetorská
všechny děti se povolávají současně a potomci těchto dětí se dělí o díl svého předka;
II. třída Legitimi nebyly-li děti povolávali se agnátští
příbuzní, tak jak byli povoláváni v první třídě podle civilního práva
tj. všichni sui heredes a nejbližší agnáti;
Intestátní posloupnost praetorská III. třída Proximi cognati
praetor povolával všechny pokrevní příbuzné až do sedmého stupně;
teprve v tomto stupni dědily děti po matce, která žila s jejich otcem ve volném manželství;
teprve tady dědili po sobě sourozenci, kteří měli různé otce;
teprve tady dědily po matce nemanželské děti;
Intestátní posloupnost praetorská IV. třída Vir et Uxor
nebyla-li manželka pod mocí manžela; manželství muselo být uzavřeno
řádně; muselo trvat až do smrti manžela;
Změny v civilním právu dědickém Odstranění největších příkrostí ius
civile Pomocí legislativy SC Tertullianum
matka dědí po svém dítěti musí mít tři děti; před ní mají přednost potomci dítěte; otec dítěte; jeho bratři spojeni otcovskou mocí;
Změny v civilním právu dědickém SC Orphitianum
z doby Marca Aurelia 179 po Kr.; nemanželské děti mají právo dědit po matce
před jejími agnátskými příbuznými; Konstituce císaře Valentiniana
389 po Kr. vnuk dědí po vzdálenější ascendentech děd ze strany otcovy, bába ze strany otcovy
i matčiny;
Intestátní posloupnost justiniánská Poklasická úprava velmi nepřehledná; Justinián provedl změnu Novellou 118
zásada principu kognace bez rozdílu pohlaví bez rozdílu manželských a
nemanželských dětí bližší třída a stupeň vylučuje
vzdálenější
Intestátní posloupnost justiniánská I. třída descendenti II. třída ascendenti a plnorodí
sourozenci mají stejné oba rodiče;
III. třída polorodí sourozenci IV. třída všichni ostatní příbuzní z
pobočné linie