Upload
vladimir-neveah
View
31
Download
4
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Řízení a samospráva. František Ježek Tým Bílé knihy terciárního vzdělávání Západočeská univerzita v Plzni. Obsah. Proč je nutná reforma? Cíle reformy řízení na jednotlivých úrovních Metody a nástroje pro prosazení reformy řízení Často kladené otázky. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Řízení a samosprávaŘízení a samospráva
František Ježek
Tým Bílé knihy terciárního vzdělávání
Západočeská univerzita v Plzni
Obsah
Proč je nutná reforma?Cíle reformy řízení na jednotlivých
úrovníchMetody a nástroje pro prosazení reformy
řízeníČasto kladené otázky
Proč je nutná reforma řízení v Proč je nutná reforma řízení v terciárním sektoru vzdělávání?terciárním sektoru vzdělávání?
Změny v typech ekonomiky
Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce
Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního
kapitálu
Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do
výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem
Ekonomika tažená primárními zdroji
Ekonomika tažená investicemi
Ekonomika tažená inovacemi
Na počátku této fáze se nacházíme
Jak funguje znalostní společnost?
PenízePeníze PoznatkyPoznatky
Výzkum (věda)
Výzkum (věda)
InovaceInovace
LidéLidé
Education at a Glance, OECD 2008
Problémy současného modelu
Systém samosprávného řízení vysokých škol se v zásadě osvědčil a cca 18 let fungoval, ale...
Různorodost institucí terciárního vzdělávání (univerzitní x neuniverzitní, veřejné x soukromé, oborové x univerzální, „národní“ x „regionální“) neumožňuje uplatnění jednoho modelu řízení.
Roste nespokojenost klíčových zaměstnavatelů – na trhu nenacházejí potřebné absolventy, a to při extrémně rychlém růstu počtu studujících.
Problémy současného modeluSpolečnost znalostí má na terciární vzdělávání
požadavky (spolupráce, transfer poznatků, inovace, vzdělávání na míru), které nejsou splnitelné při klasickém vnímání samosprávy v univerzitním sektoru.
Velikost institucí, rozsah partnerství, míra a závažnost rizik apod. vyžadují managerský přístup k řízení.
Vztah celku a součástí, postavení fakult a děkana, jejich pravomoci a odpovědnosti.
Mezinárodní zkušenosti a doporučeníTertiary Education for the Knowledge Society. OECD
Thematic Review of Tertiary Education: Synthesis Report, OECD 2008.
Díl 1., kapitola 3., str. 55 – 150.Srovnávací tabulka modelů řízení pro 24 zemí.Higher Education Governance in Europe. Policies, structures,
funding and academic staff. Eurydice April 2008. Většina zemí připravuje, provádí nebo již provedla změny k
posílení vlivu externích aktérů na sektor terciárního vzdělávání.
Cíle reformy řízení v Cíle reformy řízení v terciárním sektoru vzdělávání?terciárním sektoru vzdělávání?
Cíle reformy Ještě větší autonomie, ale také ještě větší odpovědnost pro
instituce terciárního vzdělávání.Model řízení v rámci obecných principů si volí instituce,
nutný je soulad poslání instituce (výzkum, vzdělávání, profesní příprava) s modelem řízení.
Zvýšení role a vlivu externích aktérů, zejména u profesně orientovaných institucí.
V klíčových úkonech musí být uplatněn vliv vnitřních i vnějších aktérů.
Přejít od mikro-managementu ke strategickému managementu.
Cíle reformySprávní rada – výrazné posílení role, zástupci všech
skupin „stakeholders“ (stát, akademická obec, zaměstnavatelé a absolventi), významný růst pravomocí a odpovědnosti, včetně otázek personálních, rozhodující vliv na výběr rektora.
Akademické senáty – schvalování vnitřní legislativy, významná role hodnotící a kontrolní, podíl na řešení personálních otázek (volby), studijní plány.
Vědecká rada – koncepce VaV, kvalifikační růst, hodnotící činnost.
Rada pro terciární vzdělávání (obdoba RVV) ?
Clarkův trojúhelník
Samospráva Externí aktéři
Stát
Státní strategie
Akreditace a hodnocení
Financování a sociální
otázkyInstitucionální
strategie
Návrh programů a
orientace VaV
Vnitřní pravidla
Finanční řízení
Personální politika
Legislativa
Stav trhu práce
Zájmy absolventů
Konkurence-schopnost regionů
Kultivace společnosti
Tranfér poznatků
Metody a nástroje reformy Metody a nástroje reformy řízení v terciárním sektoru řízení v terciárním sektoru
vzdělávání?vzdělávání?
Metody a nástroje reformyBílá kniha terciárního vzdělávání – za zelenou
knihu je možné považovat „Thematic Review“. Strukturální fondy – individuální projekty národní
v rámci OP VK – možnost analýz, případových a srovnávacích studií:
Reforma terciárního vzdělávání Hodnocení kvality terciárního vzdělávání Hodnocení výzkumu a vývoje Podpora technického a přírodovědného vzdělávání
Diskuse s externími i interními aktéry.
Schéma – možné uspořádáníLegenda:V = volíJ = jmenujeP= projednává
Ministerstvo
Akademický senát VŠ
Správní rada
Akademická obec VŠ-akademičtí pracovníci VŠ- studenti VŠ
Rektor
KvestorProrektoři
Vědecká rada VŠ
Akademický senát součásti
Děkan/ředitel
TajemníkProděkani/zástupci
Vědecká rada součásti
Akademická obec součásti-akademičtí pracovníci VŠ- studenti VŠ
J
V
V
V JP
P
J
V
V
V
JJ
J
JJ
P
Externí vliv
Samospráva
Exekutiva
V
Často kladené otázkyČasto kladené otázky
Často kladené otázkyBK omezuje samosprávu, ačkoliv tvrdí opak.
Není pravda, neboťv BK je: Snaha o vyšší autonomii v rozhodování o financích
(investice do normativu, školné apod.). Akreditace oblasti vzdělávání místo studijního
programu, opuštění mechanismu reakreditací. Jmenování docentů a profesorů (funkční místa). Vnitřní uspořádání a struktura. Oslabení se týká výběru rektora a schválení statutu.
Často kladené otázkyBK vystavuje vysoké školy politickému tlaku
(správní rady). Není to pravda, neboť v BK jsou tyto mechanismy: Správní rada jmenovaná Radou pro terciární
vzdělávání (neodvolatelní členové na šest let s rotací po dvou letech).
Zastoupení volených členů akademické obce. Smlouva o výkonu funkce člena správní rady.
Často kladené otázkyBK oslabuje vliv studentů na chod vysoké školy.
Není to pravda, neboť v BK zůstávají výsostné aktivity studentů: Podstatný vliv mají studenti i nadále na tvorbu vnitřní
legislativy. Významně se počítá s účasti studentů na hodnocení
vzdělávací činnosti a hodnocení servisních činností. Počítá se s širokým spolkovým životem studentů a jejich
podílu na kulturní a sportovní činnosti. Jedinou vážnou překážkou je velmi nízký zájem studentů o
tyto činnosti, resp. slabý mandát jejich zástupců.
Otázky a komentářeProč panuje ve vysokém školství tak silná nedůvěra ke
strategickému managementu (viz formálnost a nezávaznost jednání o dlouhodobých záměrech a jejich aktualizacích)?
Jak zařídit, aby se i sektor terciárního vzdělávání ztotožnil s tezí „Co neměřím, neřídím“?
V nejbližších měsících mají akademické obce šanci pracovat na reformě nebo ji také důmyslně torpédovat. Platí: „Řada změn je nepříjemná, jste-li jejich pasívním příjemcem, ale tytéž změny mohou být zajímavé, jste-li jejich aktivním realizátorem“.
Education at a Glance, OECD 2008
Education at a Glance, OECD 2008