MVDr. Břetislav Pojar

Riziko a specifika onemocnění klostridiemi v masných

chovech(část 2)

Toto riziko určuje samotná technologická organizace chovu

masného skotu

1. Na kvalitu se nehledí tak jako u mléčného skotu, důležitá je hmota

2. Z ekonomických důvodů se nepoužívají konzervanty

3. Časté je zkrmování senáží z pozdních sečí ( září i říjen ) nebo podmíněně poživatelné až nepoživatelné senáže zejména tam, kde je v podniku souběžně chován mléčný a masný skot

4. Skot je někdy chován volně i v období lavinovitého zimního telení

• Telata se špatně sledují• Rodí se do silně znečištěného prostředí – snadná

perorální kontaminace

5. Jakékoliv zootechnické a veterinární zákroky jsou organizačně složitější než u mléčných

6. Vysokobřezí zvířata jsou při vakcinaci vystavena stresu a nebezpečí mechanického poranění

7. V zimovišti se zvířata zdržují velmi často na jednom místě ( u krmiště ). Dochází k vysokému znečištění zvířat výkaly. Stoupá riziko kontaminace pro telata i pro dospělý skot

8. Pokud jsou zvířata na plné pastvě, jsou technologické operace se stádem obtížné. Špatně se sledují prvotní známky onemocnění.

Největším nebezpečím je zimní a jarní období v době vysoké

koncentrace zvířat na zimoviště

1. Krmení a pobyt zvířat na jednom místě vede k silnému znečištění zvířat, problematická bývají napajedla a jejich okolí

2. Ani v případě dobré stáje nelze deklarovat odpovídající zoohygienu

3. K nakažení telat dojde snadno jak ze znečištěné podestýlky, tak ze znečištěného vemene matky

4. Pokud dojde k hromadnému onemocnění telat na zimovišti, je situace špatně řešitelná ( na prevenci je pozdě )

5. V jarních měsících do hnoje prorůstá tráva. Zvířata ji spásají – je vysoké riziko kontaminace u krav. Je to období jejich zvýšeného úhynu na toto onemocnění

6. Podobný efekt bývá v podzimním období při spásání na drn

Klinické projevy onemocnění

Dospělý skot

Zvířata mívají někdy přeplněná břicha, ne tympanickáČastá ataxie na zadních končetinách, všeobecná

malátnostZvíře je slabé, uléhá, nemůže vstát, zpočátku při

normálně zachovaném vědomíZpravidla do 48 hodin uhyne, někdy za příznaků křečíV případě perakutního průběhu bývá zpravidla ráno

nalezen mrtvý jedinec, u něhož nebyl deklarován žádný příznak

Někdy úporné, špatně stavitelné průjmy jako u PAB

Telata

Někdy mírný, spíše lepivý průjemMalátnost, je snížené vnímáníNěkdy tonicko-klonické křeče za intenzivního

naříkáníČastý úhyn bez jakýchkoliv příznaků

Možnosti preventivního a léčebného zásahu, rizika

Preventivní opatření chovatele na zimovištiÚčinné vápnění porodních boxů ( při každém přistýlání

i stlaní )Provápnění školek pro telata. Existence řady

komerčních přípravků tohoto typu- i pro ekologiiMožnost získání zamraženého mleziva z vakcinovaného

mléčného chovu ( pro telata bez matky či telata velmi slabá )

Preventivní opatření chovatele na pastviněPři jakémkoliv podezření na toto onemocnění ( malátná

zvířata, náhlé neobjasněné úhyny ) neodkladně přehnat zvířata na jinou pastvinu

Veterinární preventivní opatření Jedinou účinnou oblastní vet. prevence je vakcinace

Diskuze k vakcinaci masného skotu proti klostridiozám

1. Stádo je třeba udržet v trvalé imunitě ( zabrání úhynům v pastevním období )

2. Diskutabilní je doba vakcinace v předporodním období ( stres, mechanické poranění )

3. Vakcinace v předjarním období není příliš vhodná – krávy jsou dlouho z pastvy ( otázka jejich imunitní odezvy )

4. Kloním se spíše k vakcinaci na podzim nebo v raném zimním období

5. Je potřeba ( z důvodu kvalitní kolostrální odezvy ) dodržet deklarovanou hranici 12 měsíců pro revakcinaci

6. Čím chovám stádo prostorově ,,volněji“, tím větší váhu pro mě vakcinace má

7. Pro narozená telata je jedinou ochranou kvalitní kolostrum matky, případně získané zamražené mlezivo z vakcinovaného chovu

8. V případě stacionárního výskytu tohoto onemocnění je potřeba vakcinovat i telata

Veterinárně-léčebná opatření

Tato kapitola má při již vzniklém onemocnění velmi omezené

možnosti, těžištěm je prevence ( vakcinace )

KrávyAkutně nemocná kráva s popsanými příznaky je

terapeuticky neovlivnitelnáPouze u krav, kde je příznakem jen průjem, jsou

indikována antibiotika ( používají se amoxiciliny )Z hlediska diferenciální diagnostiky průjmu je

potřeba vzít v úvahu i např. plísně nebo kyselinu máselnou

Telata

Léčebnou substancí je pro tele mlezivo s obsahem protilátek

Nutnost udržet zažívací trakt bez dyspepsie ( probiotika )

Imunologické preparáty jako doplněk pro zvýšení imunity obecně indikovány ( Kolostran, Calforte )

Při zvýšeném infekčním tlaku a ztrátách Synulox bolus co nejdříve po otelení a následující 3 dny

Obecně je nejlepší použít na klostridie amoxycilin ( pokud jde o klostridie bez tvorby toxinu, má velmi dobré účinky )

Běžná doplňková léčba ( vitaminy, Catosal, Duphatyle, Kofein, infuze glukozy, elektrolyty) jako léčba šoku a dehydratace