SemestrÆlní prÆce · SemestrÆlní prÆce PodnikÆní a obchodovÆní na internetu (zimní semestr 2001/2002) 24. XML a jeho využití v e-obchodování a e-podnikání. ebXML

Semestrální práce Podnikání a obchodování na internetu

(zimní semestr 2001/2002)

24. XML a jeho využití v e-obchodování a e-podnikání. ebXML

Vypracoval: Jindřich Hlaváč E-mail: [email protected] Hlavní specializace: Informační technologie Vedlej�í specializace: Ekonomická �urnalistika Datum: listopad 2001

Hlaváč Jindřich, IT ZS 2001-2002

IT_396 - ebXML 2

Obsah Obsah......................................................................................................................... 2

1. Úvod ....................................................................................................................... 3

2. EDI ......................................................................................................................... 3

2.1 Co to je.............................................................................................................. 3

2.2 Výhody a nevýhody.......................................................................................... 4

3. XML ........................................................................................................................ 5

3.1. Co je to XML? .................................................................................................. 5

3.2 Přínosy XML ..................................................................................................... 5

3.2.1 Standardní formát....................................................................................... 5

3.2.2 Vyhledávání................................................................................................ 5

3.2.3 Konverze a universálnost ........................................................................... 6

3.3 U�ití XML .......................................................................................................... 6

3.3.1 Lep�í webové stránky pro různá zařízení ................................................... 6

3.3.2 Datový formát budoucnosti ......................................................................... 7

3.3.3 Publikování................................................................................................. 7

3.3.4 E-business.................................................................................................. 7

4. ebXML .................................................................................................................... 8

4.1 Co to je?............................................................................................................ 8

4.2 Přínos a podpora .............................................................................................. 8

4.3 Architektura....................................................................................................... 9

4.4. Spolupráce a vývoj ebXML ............................................................................ 11

4.5 Zázemí a podpora iniciativy ............................................................................ 13

4.6 Souhrn charakteristik ebXML .......................................................................... 14

5. Závěrem ............................................................................................................... 15

Postup zpracování práce.......................................................................................... 15

Seznam informačních zdrojů: ................................................................................... 15

6. Přílohy .................................................................................................................. 16

A � Slovníček a vysvětlení pojmů ......................................................................... 16

B � Článek v AJ .................................................................................................... 19

5. Design Objectives ............................................................................................... 19

5.1 Goals/Objectives/Requirements/Problem Description................................................ 19


IT_396 - ebXML 3

1. Úvod Elektronická výměna informací mezi obchodními partnery začala s prvními e-maily v komerční síti Internet. Časem přibyla mo�nost posílat přílohy a zveřejňovat údaje na statických webovských stránkách. Následovaly dynamické weby s napojením na databáze a dnes ji� nikoho nepřekvapí on-line webový obchod, který má otevřeno 24 hodine denně. Stále je ale třeba vyřizovat korespondenci typu poptávka, nabídka, objenávka, faktura. Mů�ete to udělat e-mailem, ale ji� v 70.letech se zjistilo, �e pro efektivněj�í komunikaci ji bude třeba standardizovat. A vzniklo EDI, elektronická výměna dat. S růstem objemu obchodu na internetu začaly přicházet i malé a střední firmy (SME) a zjistily, chtějí-li obchodovat s těmi velkými, potřebují něco na způsob EDI, ale ne tak drahé. Vznik jazyka XML dává reálnou mo�nost i malým firmám zapojit se do velkého businessu.

Jednou z mo�ností je ebXML, o kterém bude vět�ina práce. Začneme ale krátkým úvodem do EDI a XML.

Poznámka: V práci se objevuje mnoho zkratek, ať ji� poměrně známých, tak i neznámých, často souvisejících jen s danou aplikací či modelem. Proto nebude-li čtenář některé zkratce rozumět, je velice pravděpodobné, �e ji najde vysvětlenou v příloze A.

2. EDI Místo abyste tiskli objednávky či faktury, posílali je po�tou a příjemce je musel opět do počítače přepsat, lze dokumenty poslat elektronicky z počítače do počítače pomocí počítačové sítě (zejména internetu). Údaje se nemusí znovu vkládat do systému, jsou automaticky vlo�eny do va�eho back-officu. To �etří náklady na po�tovné a čas pracovníků. Navíc data jsou v systému mnohem rychleji a bez nebezpečí, �e dojde při ručním vkládání do počítače k chybě. To je jednodu�e řečeno EDI.

2.1 Co to je EDI (Electronic data interchange) je výměna strukturovaných dat mezi počítačovými systémy zasílaných automaticky, bez nutnosti ručního zásahu. Ře�ení, které umo�ňuje přenos informací v rámci obchodních procesů ve standardní elektronické formě. Vyu�itím tohoto ře�ení, kdy ve�kerý fyzický tok dat a informací je nahrazen elektronickým, dochází k velkému �etření času a nákladů, které jsou zapotřebí pro jejich doručení mezi jednotlivými partnery.

V roce 1986 byla v rámci OSN (UN/CEFACT ) zalo�ena iniciativa UN/EDIFACT s cílem vypracovat celosvětový nadresortní informační standard na základe syntaxe ISO 9735 pro elektronickou výměnu dat. Standard EDIFACT se v USA nazývá X12.

Základem EDIFACTu je předem dohodnutý formát předlohy dokumentu a normalizace formátu a architektury dat přenosu i archivace. Technologicky slu�ba spadá do 7. vrstvy RM OSI. Komunikačním rozhraním je dle normy X25 mo�né se připojit k paketové datové síti, nyní tedy bě�ně k internetu na protokolu TCP/IP.

Význam EDICFACTu je v úsporněj�ím přenosu dat a v normované struktuře umo�ňující rozvoj systémů elektronické výměny dokumentů, nyní známé zejména pod souhrnou zkratkou EDI. EDIFACT je mezinárodně uznávaný EDI standard.


IT_396 - ebXML 4

2.2 Výhody a nevýhody Rychlost, bezpečnost a efektivitu přiná�í do dodavatelsko-odběratelských vztahů právě EDI a umo�ňuje tak firmě soustředit se na vlastní jádro podnikání. Automatické sledování výrobků v ka�dém okam�iku, jednoznačně identifikovatelných (EDI umí pracovat s čárovými kody), dává dokonalou kontrolu nad pohybem produktů.

• Jednoduché zpracovaní velkého mno�ství zásilek denně - rychlost

• Redukování nákladů - méně papírování

• Sní�ení chybovosti (není nutné ruční zadávání dat)

• Vyhledávání informací o odeslaných nebo příchozích zásilkách

• Propojené ře�ení na obou stranách

• Ni��í skladové zásoby, méně nutného pracovního kapitálu, inf. podpora pro BPR

• Vyu�ívání různého hardware a software

• Vyu�ití posledních trendů v elektronickém obchodování

Za nevýhodné se pova�uje zejména vysoká nákladnost a obtí�nost implementace do firmy. Implementace EDI jsou různé a tak lze najít i ty méně náročné, např. v Anglii nabízí jedna firma implementaci s počátečními náklady 500 liber.

Je zde snaha i o zjednodu�ení standardu. Simpl-eb je vyvíjený mezinárodní standard zalo�ený na zjednodu�ení procesů původně obsaz�ených v UN/EDIFACT. Při návrhu se pou�ívá syntaxe nezávislých konceptů v UML modelech nebo XML.

Z EDIFACTu vychází řada oborových skupin, které pou�ívají určitou podmno�inu syntaxe nebo svou vlastní. Takovými skupinovými standardy jsou třeba ODETTE, EANCOM, FEDI.

Zdroje k této kapitole:

http://www.dhl.cz/using/ecommerc/edi_c.htm

http://www.e-centre.org.uk/products_edi.htm

http://www.e-centre.org.uk/frameset_edi.htm

http://edi.skoda-auto.cz/cz/odette/odetteCZ.htm


IT_396 - ebXML 5

3. XML

3.1. Co je to XML? XML je značkovací jazyk, který rozvíjí populární HTML o dal�í mo�nosti (eXtensible Markup Language). Překonává omezení, které HTML má v pevně daném počtu značek (tagů) a umo�ňuje prezentovat informace bez závislosti na konkrétní platformu.

Historie značkovacích jazyků, jejich� zástupcem je HTML či XML, je dlouhá. Standardizovaný původ mají v ISO normě 8879 z roku 1986 v jazyce SGML (Standard Generalized Markup Language). To je jazyk velice obecný a komplexní, ale úplně jej implementovat je velice náročné. Proto vznikly jednodu��í jazyky, které si berou z SGML podstatné prvky (jako je např. definice typu dokumentu, DTD) a zpřísňují jeho syntaxi, co� umo�ňuje snaz�í a levněj�í vývoj konkrétních aplikací. Výsledkem je právě HTML a XML.

Nutno říci, �e XML neznamená konec HTML, pracuje se na spojení těchto jazyků, na platformě XHTML.

3.2 Přínosy XML

3.2.1 Standardní formát Komunikace, neboli výměna informací je nezbytnou součástí obchodního procesu. Přesto�e si řada z nás zvykla na de facto standardy Microsoftu, rádi bychom pou�ívali nějaký jednoduchý otevřený formát, který není úzce svázán s konkrétní platformou nebo proprietární technologií. Takovým formátem mů�e být třeba XML. Je otevřený, proto�e jeho specifikaci si mů�e ka�dý zdarma prohlédnout na serveru konsorcia W3C, které se o jazyk stará. Vývoj je od počátku standardizovaný a mezinárodní � znaková sada ISO 10646, která se pou�ívá, je 32bitová a doká�e tak obsáhnout v�echny znaky dnes pou�ívaných jazyků.

3.2.2 Vyhledávání Na rozdíl od HTML, které definuje zejména vzhled dokumentu umo�ňuje XML zahrnout také informace o struktuře a významu dokumentu. Umo�ňuje vám tak říci �toto je název výrobku�, �toto je cena�, �toto je název firmy� apod. To má velký význam pro vyhledávání informací na internetu, které tak bude i při stále vět�ím mno�ství dokumentů přesněj�í.

Prohlí�eče samozřejmě neznají značku �název firmy� a proto je třeba k dokumentu XML přiřadit příslu�nou definici typu dokumentu (DTD), která umo�ní si nadefinovat vlastní značky. Vyhledávání a komunikaci ale příli� nepomů�e, kdy� bude jeden označovat název firmy značkou <název>, druhý <název firmy> a třetí <obchodní jméno>. Proto existují skupiny a sdru�ení, které vydávají definice DTD nebo schémata, která by se měla pou�ívat v dané oblasti. Sem patří iniciativa Microsoftu známá pod názvem BizTalk nebo server XML.ORG. Jde o to se shodnout na značkách, které se budou standardně pou�ívat pro označování určitých částí dokumentu. Jsou tak značky pro potřeby e-businessu, pro psaní matematických či chemických vzorců.


IT_396 - ebXML 6

3.2.3 Konverze a universálnost Proto�e dokument XML nese mnoho informací, není problém s konverzí do jiné podoby (viz obr. 1.) pro různá koncová zařízení.

Obr. 1 Zdroj: [2]

Abychom dokázali, �e XML umí prezentovat dokumenty na různých zařízeních, je nutné pou�ít nějaký stylový jazyk. Ten umo�ní definovat, jak se mají jednotlivé značky zobrazit. Styl je pak soubor pravidel nebo příkazů, které definují, jak se dokument převede do jiného formátu (např. nějaké podmno�iny XHTML). Jedním stylem tak vygenerujeme z dokumentu postscriptový soubor pro DTP studio, druhým pak HTML kód pro webové stránky. Nejznáměj�ím stylovým jazykem je CSS (kaskádové styly), ale pro pou�ití s XML slou�í lépe podobný stylový jazyk XSL.

3.3 U�ití XML

3.3.1 Lep�í webové stránky pro různá zařízení Mo�nost definice vlastních značek umo�ní přesněji určit význam částí stránky a bude mít pozitivní efekt na přesnost a rychlost vyhledávání informací. Radikální mo�ností je, �e stránky se začnou psát celé znova s vlastními sadami značek. Pravděpodobněj�í variantou je pou�ití HTML tagů a pouze je doplnit o některé dal�í, které zefektivní vyhledávání. Na převodu HTML do XML pracuje konsorcium W3C a prvním výsledkem je jazyk XHTML 1.0, který odpovídá standardu HTML 4.0. Nyní se pracuje na tom, aby to velké mno�ství značek bylo rozděleno do nezávislých modulů (sad značek). Byl by pak zvlá�tní modul pro formátování textu, pro tvorbu odkazů, pro tabulky, formuláře apod. Nebude problém si vytvořit modul vlastní.

Ka�dý XHMTL dokument bude obsahovat i svůj profil (seznam modulů a daných objektů, které pou�ívá). Je to vlastně informace o tom, jaké schopnosti musí mít klient, který dokument po�aduje, aby jej mohl správně zobrazit. To má velký význam pro budoucí různorodá zařízení, která budou přistupovat na internet. Mobilní telefon, PDA, PC nebo webTV za�le po�adavek o dokument a server po�le stránku s odpovídajícím profilem. A to je ta univerzálnost XML.


IT_396 - ebXML 7

3.3.2 Datový formát budoucnosti Data mají různé formy (binární, textové) a mnoho formátů (ASCII, ANSI, RTF, DOC, PDF, PPS, DBF�). Pokud mají ale informační a komunikační systémy pracovat efektivně, je třeba, aby pou�ívaly jednotné formáty dat. Kolik energie je vkládáno do vzájemných konverzí zřejmě tě�ko někdo spočítá. Zatím jsou převládající formáty dat dány silou firem v oboru. XML by mohl být tím standardizovaným formátem, který vyhoví vět�ině po�adavků na univerzální formát budoucnosti.

3.3.3 Publikování Papír není jediné cílové médium na�ich dokumentů. Stejná data mů�eme chtít vydat jako hypertextovou příručku na CD-ROM nebo na webové stránky. Pokud jsou dokumenty ulo�eny v XML, mů�eme je pomocí stylů lehko konvertovat do dal�ích formátů. Také mů�eme generovat dokumenty s různým obsahem. Některé údaje v technické dokumentaci mohou být tajné a tak je tiskneme jen pro potřeby firmy a zákazníkovi ze stejného XML dokumentu vygenerujeme HTML verzi.

3.3.4 E-business Jednoduchý a mnoha platformami podporovaný jazyk XML mů�e pomoci i při výměně objednávek, faktur a dal�ích dokumentů mezi obchodními partnery. A nemusí jít jen o firemní sféru, ale v budoucnosti jistě bude mo�né komunikovat se státními orgány, např. v USA lze ji� posílat pomocí XML čtvrtletní finanční výkazy. O vyu�ití XML v oblasti obchodní výměny dat bude následující kapitola.

Zdroje k této kapitole: [1], [2]

http://www.xml.org

http://www.xml.com

http://www.kosek.cz - stránky věnované XML

http://nb.vse.cz/~zelenyj/IT380/Eseje/xzdej02/it380sem.htm


IT_396 - ebXML 8

4. ebXML

Ji� bylo řečeno, �e standardizovaná obchodní komunikace vede k vy��í efektivnosti, zvlá�tě při velkém mno�ství obchodních dokumentů. Vidíme, �e EDI je velmi drahé a náročné na implementaci a dal�í postupy nestandardizované. Jednou z mo�ností praktického vyu�ití unifikovaného XML je otevřená infrastruktura ebXML.

4.1 Co to je? Electronic Business XML je celosvětový projekt standardizace elektronické výměny obchodních dat. Cílem ebXML je poskytnout systém, který umo�ní výkonně a spolehlivě spolupracovat firmám na globálním trhu. Jde o sadu specifikací, která dovolí v�em firmám, bez ohledu na velikost či geografické umístění, podnikat a komunikovat za pomoci zpráv zalo�ených na XML. Umo�ňuje standardizovanou výměnu obchodních zpráv, řídit obchodní vztahy, definovat a zapisovat obchodní procesy.

4.2 Přínos a podpora Obecné zásady ebXML jsou veřejné a to umo�ňuje vývojářům programovat aplikace vytvořené na základě známé a jednotné syntaxe ebXML a sní�it tak náklady na výměnu obchodních informací. ebXML software je mnohem levněj�í ne� implementace EDI a také firmy, doteď pou�ívající papírové formuláře, mají nyní mo�nost přejít na elektronický běh dokumentů. Zajistí jednodu��í navazování kontaktů a hledání nových obchodních partnerů elektronickou cestou.

• Představuje jediný celosvětově vyvíjený XML-standard pro e-business (dále jen EB) a vzhledem k podpoře organizace UN/CEFACT půjde o de jure standard,

• umo�ňuje vytvoření jednotného globálního e-trhu (bez ohledu na velikost a umístění firem),

• firmy, které ji� investovaly do EC/EDI, mohou roz�ířit své aktivity směrem k novým firmám, které sice nemají EDI, ale umí ebXML,

• usnadní konvergenci současných a přicházejících iniciativ zalo�ených na XML.

�ádná iniciativa nemů�e být úspě�ná, pokud nemá finanční, technické a odborné zázemí. ebXML toto zázemí má:

• podpora UN/CEFACT a OASIS, zakladatelů iniciativy ebXML,

• technická specifikace je tvořená experty,

• spolupráce s dal�ími iniciativami a organizacemi zabývající se standardy,

• zakládá se na zku�enostech a výhodách EDI,

• řada průmyslových firem spolupracuje a přijímá ebXML.


IT_396 - ebXML 9

4.3 Architektura Základní principy vývoje jsou BPM (modelování obchodních procesů), UML (unifikovaný modelovací jazyk) a XML. Standardizační instituce vytvářejí modely, které definují bě�né procesy ve firmách. Modely jsou ukládány a registrovány globálně, v�em dostupné. Obchodní partneři si vyberou odpovídající části modelu. ebXML obsahuje definované obchodní procesní modely, slovníky a zasílání zpráv.

Ne� se pustíme do architektury, je tu výklad některých pojmů:

Company profile � profil firmy se skládá z (obchodních) modelů procesů, informačních modelů a určitých pravidel. Obsahuje informaci o tom, jaké schémata firma podporuje, jaký pou�ívá interface, jaké formáty dokumentů a technické po�adavky (protokoly, bezpečnost, spolehlivost).

Business scenario � scénář je obvykle definován zájmovým sdru�ením � odvětvím, v kterém firma podniká (dále jen anglicky Industry Group). Obsahuje modely procesů, které zachycují vztahy mezi součástmi, jejich posloupnosti a vyměňované dokumenty. Patří sem i informační modely, které popisují dokumenty a související vztahy a pravidla.

ebXML ArchitectureebXML Architecture

InternalBusiness App

Shrink-wrapApplication

Repository

Implementers

Business Process and Information Models

Build

Registration

UML to XML conversion

Retrieval of ebXMLSpecifications & Models

Build

Retrieval of new or updatedebXML Models

Retrieval of new or updatedebXML Models

ebXML TransportBusinessMessage

BSIInterface

TPA

BusinessMessage

BSIInterface

Obr. 2 Zdroj: prezentace Carol Geyer: Registry and Repository Launch

Na přehledném obrázku 2 je vidět architektura ebXML, aneb jak to funguje. Podnikové procesní a informační modely zaznamenané pomocí UML jsou konvertovány do XML a ulo�eny do Repository. Odtud se vybírají specifikace a modely a implementují se do podnikových aplikací (back-office) nebo aplikačních balíků. Tyto aplikace generují �obchodní zprávy�, které se pomocí rozhraní aplikace ebXML posílají partnerům. Předtím je nutné vytvořit obchodní smlouvu, která upravuje podmínky (je označena jako TPA).


IT_396 - ebXML 10

Nejlépe bude si celý proces okomentovat na jednom příkladu (obr.3).

3 Build System

Specifications

Profiles

Scenarios

Request ebXML specification

1

4 Register company profile

Query about Company X

5

Request Company X�s Scenario

9

DO BUSINESS!

11

Send Company X�s Scenario10

ebXML BP Model

ebXML BO Library

Send Company X�s Profile6

Submit TPA7

TPA Accepted8

Send ebXML specification 2

Usage ExampleUsage Example

Obr. 3 Zdroj: prezentace Carol Geyer: Registry and Repository Launch

Firma X se dozvěděla o ebXML a �e existuje Repository, která obsahuje ebXML specifikace.

1. Firma X po�aduje příslu�nou ebXML specifikaci po Repository, aby se dozvěděla, zda jí má co nabídnout.

2. Výsledky jsou zaslány firmě.

3. Společnost X se po obdr�ení specifikace rozhodne vytvořit vlastní ebXML aplikaci.

4. Po dokončení ebXML aplikace, firma X za�le po�adavek na upload svého profilu (aby zjistila mo�nosti a omezení) stejně jako její schémata. Tato schémata jsou XML verze obchodních procesů a dal�ích informací. Dojde k registraci v Repository.

5. Zaslání dotazu na firmu X.

Společnost Y byla informována firmou X, �e by rádi vyřizovali obchodní transakce pomocí ebXML. Firma Y na�la aplikační balík, který umí ebXML a pracuje se současným firemním informačním systémem. Tento balík ji� má databázi informací (modely, scénáře) specifických pro odvětví, v kterém firma podniká. Informace o firmě X (scénáře) ale nejsou součástí aplikace. Proto aplikace �ádá ebXML Repository o informace o firmě X.

6. Zaslání profilu firmy X firmě Y.

7. Nabídka podmínek obchodní smlouvy.


IT_396 - ebXML 11

Na základě dodaného profilu program určil, �e je mo�né pou�ít daný scénář. Před zavedením scénáře do svého balíku se firmy prostřednictvím obchodní smlouvy (TPA) dohodnou na základních věcech (jaké části scénáře budou pou�ity, přenosové a bezpečnostní po�adavky apod.).

8. Akceptace smlouvy firmou X a její potvrzení.

9. Zaslání po�adavku na scénář firmy X.

Proto�e firma Y nemá ve svém balíku scénáře firmy X, zasílá po�adavek do Repository.

10. Scénář je aplikaci firmy Y poskytnut.

11. Na základě dohodnutých scénářů jsou nyní firmy schopny spolu efektivně komunikovat.

Je�tě k obrázku:

ebXML Repository je tedy jakési skladi�tě specifikací, profilů a scénářů (modelů, slovníků). Údaje udr�ují Industry Groups, marketplacy, komunity, jednotlivé firmy a aplikace.

ebXML Software je aplikace, která obsahuje knihovnu objektů (BO Library; zřejmě nejlépe lze přiblí�it jako datové prvky z nějakého objektového class diagramu nebo ERDiagramu) a modely obchodních procesů (BP Model; zřejmě výsledek analýzy DFD).

4.4. Spolupráce a vývoj ebXML Aktivita ebXML není jen o přená�ení zpráv, celý proces vývoje specifikace má několik fází, který se někdy nazývá jako B2B Collaboration Proces.

ebXML Specifications

ElectronicElectronicBusinessBusiness

CollaborationCollaboration

ProcessDefinition

PartnerDiscovery

PartnerSign-Up

ElectronicPlug-in

ProcessExecution

ProcessManagement

ProcessEvolution

Business Process,Core Components

CollaborationProtocolAgreement

BusinessServiceInterface

Message Service,Business Service

Interface

BusinessProcess

Management

ProcessReengineering

Registry/Repository

CollaborationProtocolProfile

Obr. 4 Zdroj: prezentace �Sun ONE Architecture� od Anne Thomas Manes


IT_396 - ebXML 12

Process Definition (definice procesu) � nějaká komunita obchodních partnerů (např. RosettaNet) definuje v komunitě fungující obchodní procesy. Tyto procesy jsou definovány pomocí nějakého metamodelu a popsány pomocí UML a XML. Výsledkem jsou obchodní procesy a klíčové komponenty.

Partner Discovery (poznání partnera) � dva obchodní partneři z komunity nebo marketplacu chtějí spolu obchodovat a k poznání partnera pou�ijí ebXML dostupné profily z registru (collaboration protocol profile).

Partner Sign-up (dohoda) � partneři se dohodnou na obchodních a transakčních zále�itostech (technická specifikace, vazba na profily, podmínky apod.). Výsledkem je Collaboration Protocol Agreement, dohoda o spolupráci.

Electronic Plug-in (technická shoda) � partneři upraví svá programová rozhraní a software podle dohody. Výsledkem je Business Service Interface, dohodnuté rozhraní.

Process Execution (spu�tění)- dojde k výměně dokumentů a spu�tění dohodnutých procesů. Výsledkem je fungující Message Service, slu�ba pro přenos zpráv.

Process Management (řízení) � Obchodní procesy definované ve fázi Process Definition a odsouhlaseny ve fázi Partner Sign-Up jsou monitorovány a podporovány danou aplikací (process management service).

Process Evolution (vývoj) � účastníci komunity vyhodnotí existující procesy, pokusí se je vylep�it pomocí reingeneeringu a vytvoří nové procesy na základě potřeb trhu.

Od fáze Process Evolution se přesouváme opět do fáze Process Definition, proto�e nové a změněné procesy musí být zaneseny v metamodelu, registru a zveřejněny komunitě.

Vý�e uvedený proces uká�eme je�tě na jednom obrázku (číslo 5), který pouze potvrzuje vý�e napsané: specifikace firmy vychází z modelů, dále vznikají dohoda a profil firmy a nakonec se nastavuje rozhraní aplikace.

Obr.5 Zdroj: [4]


IT_396 - ebXML 13

4.5 Zázemí a podpora iniciativy Jak ji� bylo řečeno, bez rozsáhlé podpory odborných i obchodních partnerů nemů�e �ádná iniciativa dlouhodobě fungovat. Ji� je zapojeno více ne� 1200 subjektů. Nejdůle�itěj�í podporou ebXML jsou mezinárodní organizace UN/CEFACT a OASIS.

Zde jsou některé zájmové skupiny (industry groups), které s ebXML spolupracují, přijaly jejich specifikace nebo je jinak podporují. Podrobněji se zastavím jen u několika.

eBes (e-business Board for European Standardization) � Hlavním cílem tohoto workshopu je vytvořit v Evropě centrum zaměřující se na technologické novinky pou�ívané při výměně dat v rámci EB. Má reprezentovat evropský pohled na věc a potřebu multijazykového a multikulturního přístupu v procesu standardizace B2B komunikace. Bude poskytovat informace o probíhající standardizaci, podporovat jejich pou�ívání a spolupracovat s OASIS a UN/CEFACTem na ebXML.

RosettaNet � je to konsorcium více ne� 400 společností, které se zabývají IT, elektrosoučástkami a výrobou polovodičů. Plánují integrovat podporu ebXML Messaging Services Specification (specifikace �zprávových� slu�eb) v pří�tí firemní aplikaci RosettaNet's Implementation Framework (RNIF).

B2B-ECOM (projekt Evropské komise), DISA (asociace pro standardizaci výměny dat), eEG7 (evropská standardizační skupina pro EB v poji�ťovnictví), EEMA (evropské forum pro EB), ECOM (úřad pro podporu EB v Japonsku), NIST (americký národní institut pro standardy a technologie), OMG (Object Management Group), Ontology.Org, Open Healthcare Group, Open Interchange Consortium, e centre UK , Korea Institute for Electronic Commerce , Open Application Group , Open Travel Alliance, Tradegate ECA

Zde je několik vybraných firem. Kromě členů OASIS (např. IBM, Sun, ProNet, Commerce One, IP Net) i Fujitsu Limited, PeopleSoft, Inc., Schemantix a dal�í.

The Global Commerce Initiative (GCI), které reprezentuje výrobce a obchodníky, si vybrala ebXML jako základ jejich nového standardu pro obchodování a B2B komunikaci.

Ostatní organizace zastupující různá průmyslová odvětví, jako Automotive Industry Action Group, Health Level Seven, Open Applications Group, Open Travel Alliance, SWIFT a North American EDI standards, mají také zájem o aktivní spoluúčast na iniciativě ebXML.

O ebXML se zajímají kromě profesních organizací a firem, také státní úřady a akademická obec.

Aby to nebylo tak jednoduché, existuje řada aktivit, které s různými cíli a cílovými skupinami fungují paralelně s ebXML a spojuje je třeba jen technologie XML. Mohou být konkurenčním projektem nebo naopak doplňkem či konkrétním naplněním obecných standardů. Zde je výčet některých, podrobnosti najdete ve slovníčku v příloze A: The e-Business Transition Ad hoc Working Group (eBTWG), EAN.UCC, CXML (Commerce XML), XCBL (XML Common Business Library), XBRL, eBIS-XML (e-business XML), GCIP (Global Commerce Internet Protocol), OBI - Open Buying on the Internet, Rosettanet, OFX - Open Financial Exchange, UDDI (Universal Description, Discovery and Integration).


IT_396 - ebXML 14

4.6 Souhrn charakteristik ebXML Mezi hlavní koncepty patří:

! schemata (Business Process modely obchodních procesů + Information modely) � definované modely vyjádřené v XML,

! systém obchodních zpráv (message service) � vyjádřené pomocí XML,

! smlouva obchodních partnerů (TPA, CPA) � specifikuje parametry rozhraní obchodních slu�eb (BSI) a ře�í dal�í podrobnosti,

! registr/repository � prostor pro modely, slovníky a obchodní profily,

! transportní a směrová vrstva � přená�í XML data mezi partnery.

ebXML

• je globální infrastruktura pro EB

• zapojení je volné, otevřené komukoliv a kdekoliv,

• není soupeřem EDI, spí�e doplňkem; sni�uje technologické bariéry u EB,

• je zaměřeno na malé a střední podniky � jednoduché, relativně levné, rychlý vvývoj balíkových ře�ení;

• je navr�eno nezávisle na SW platformě nebo komunikační síti; stavěno na otevřených, vyzkou�ených principech a roz�ířených technologiích (http, smtp, xml, uml),

• pru�ná architektura �pou�ívej to, co potřebuje��.

ebXML umo�ňuje vyměňovat obchodní zprávy, autentizaci, upravovat zprávy a předávat data informačním systémům. Tyto funkce zprostředkují k u�ivateli transparentně se chovající aplikace.

Zdroje k této kapitole:

http://www.ebxml.org

http://www.unece.org/cefact

http://www.oasis-open.org/ prezentace Anne Thomas Manes : �Sun ONE Architecture�

prezentace Carol Geyer: �Registry and Repository Launch�


IT_396 - ebXML 15

5. Závěrem Cílem bylo seznámit čtenáře s několika mo�nostmi, jak lze výměňovat obchodní zprávy po internetu, tedy jaké mo�nosti strukturovaného přenosu máme k dispozici pro e-business. Vedle EDI se tady rýsuje několik dal�ích mo�ností, zalo�ených na jazyce XML, v čele s iniciativou ebXML. Ta má slu�nou �anci stát se novodobým standardem roz�iřujícím mo�nosti komunikace v e-businessu i pro malé a střední firmy.

Nebyly vyčerpány v�echny mo�nosti, např. jsem se nezmínil o české firmě Editel a jejím ře�ení XML2EDI, které je konkrétním ře�ením pro české prostředí. Na to ji� není v práci prostor a budu se jím zabývat v jiném dokumentu. Věřím, �e práce pomů�e čtenáři zorientovat se v mo�nostech XML, zvlá�tě ebXML, o kterém nebylo česky je�tě psáno.

Postup zpracování práce Nejdříve bylo třeba si udělat obrázek, o čem dané téma pojednává. Proto�e jde o téma nové, musel jsem pou�ít internetu. Jako odrazový můstek k ebXML jsem si přečetl základní věci o EDI a XML, o EDI z internetu, o XML z ní�e uvedených knih. Téma je rozsáhlé, tak�e bylo nutno vybrat to nejdůle�itěj�í.

Seznam informačních zdrojů: Jsou uvedeny zejména přímo v práci, zde je jen stručný souhrn.

1) KOSEK, Jiří. XML pro ka�dého. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2000. 164 s. ISBN 80-7169-860-1

2) MARCHAL, Benoit. XML v příkladech. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. 448 s. ISBN 80-7226-332-3.

3) Internet: adresy přímo v práci

4) oficiální dokument �ebXML Business Process Specification Schema, Version 1.01�

5) časopis Computer 3/99, str.10.


IT_396 - ebXML 16

6. Přílohy

A � Slovníček a vysvětlení pojmů Na následujících 3 stranách najdete vysvětlení zkratek, které se objevily v práci nebo i těch, které mů�ete zahlédnout na webu na stránkách souvisejících s tématem této práce.

ASCII American Standard Code for Information Interchange; Americký standardní kód pro výměnu informací nebo také Mezinárodní telegrafní abeceda č.2: 7-bitový kód pro písmena, číslice a zvlá�tní znaky. Osmý bit byl připojen kvůli kontrole parity pro rozpoznání chyby při přenosu. V dne�ní bě�né praxi je pou�ito v�ech osmi bitů pro vytvoření sady 256 různých znaků, kde prvních 32 je obsazeno speciálními řídícími znaky a horní oblast nad 127 se mimo jiné vyu�ívá pro definování národních symbolů - znaků s diakritikou - čárkami, háčky a přehláskami.

ANSI American National Standards Institute; Americký národní institut pro standardizaci. Organizace, skládající se z u�ivatelů a výrobců výpočetní techniky. Úkolem tohoto institutu je vývoj průmyslových standardů, zaji�ťujících výrobu vzájemně slučitelných (nahraditelných nebo vzájemně kombinovatelných) výrobků. Tě�i�těm činnosti jsou hlavně vy��í programovací jazyky, způsoby zobrazení dat, kódy a rozhraní.

BPM Business Process Modeling, modelování obchodních (firemních) procesů

BPR Business Process Reingeneering, přestavění firemních procesů

BSI Business Service Interface, rozhraní aplikace zaji�ťující výměnu obchodních informací (message service), např. u ebXML aplikace.

CEFACT viz UN/CEFACT

CEN/ISSS evropský standardizační úřad u�ívající francouzskou zkratku CEN; má program pro rozvoj EB standardů pro malé podniky v Evropě; ISSS znamená Information Society Standardization System � standardizační systém v informační společnosti http://www.cenorm.be/isss/

CPA Collaboratiion Protocol Agreement; dohoda o spolupráci

CPP Collaboration Protocol Profile; profil firmy

CSS Cascade Style Sheet; kaskádové styly CXML Commerce XML, proprietární XML standard vytvořený společností ARIBA � firma pro

elektronické zásobování (e-procurement) a marketplaces a burzy; http://www.cxml.org

DISA the Data Interchange Standards Association

DTD Document Type Definition; definice typu dokumentu (součást specifikace XML). DTP DeskTop Publishing; el. publikování - �vydavatelství na stole�. Nasazení počítačů při

přípravě tiskových předloh, případně propojení počítače na osvitové jednotky fotosazby. Značně usnadňuje a urychluje typografické práce. Základním vybavením pro DTP je počítač s kvalitním grafickým adaptérem a monitorem, my�, laserová tiskárna, případně snímač grafických předloh - skener (scanner). Nejznáměj�í programy pro DTP na IBM-PC jsou Quark Xpress, Aldus Pagemaker či Corel Ventura.

EB e-business (zkratka jen pro potřeby této práce)

eBes e-business Board for European Standardization, http://www.cenorm.be/isss/Workshop/eBES/; původní pracovní skupina EBES (workshop)


IT_396 - ebXML 17

byla spolu se skupinou XML/EDI spojena pod CEN/ISSS pod názvem eBES za účelem vytvoření evropského centra pro nové technologie elektronické výměny dat

eBTWG The e-Business Transition Ad hoc Working Group (eBTWG); skupina byla vytvořena pro mezidobí, proto�e bude zalo�ena skupina nová Electronic Business Working Group (ebWG). Úkolem eBTWG je stavět na úspěchu ebXML a bude přispívat k dokončení projektu Business Process and Core Components project; http://www.ebtwg.org/.

EAN.UCC vydala svou první verzi globálního standardu XML suite v červenci 2001; EAN.UCC XML sada má dávat ře�ení pro mnoho výzev, které B2B dnes ve výměně obchodních dokumentů přiná�í; http://www.ean-int.org

EANCOM podmno�ina EDI standardu uvedená EAN International pro mezinárodní obchod

eBIS-XML e-business XML, XML standard vytvořený organizací BASDA (British Accounting Software Developers' Association) for výměnu informací mezi účetními systémy. Standard je cílen pro SME podniky a u�ívá e-mail jako transportní medium; http://www.basda.org.

ECOM Electronic Commerce Promotion Council in Japan (úřad pro podporu EB v japonsku)

EDI Electronic Data Interchange; elektronická výměna dat

EDIFACT viz UN/EDIFACT

eEG7 European e-business standards group for insurance; evropská standardizační skupina pro e-business v poji�ťovnictví

EEMA The European Forum for Electronic Business

FEDI Podmno�ina UN/EDIFACT zpráv pro řízení převodu finančních prostředků elektronicky

GCIP Global Commerce Internet Protocol; zahrnuje XML schémata pro bě�né obchodní transakce. Protokol je zalo�en na e-centreUK's práci simple eb; http://www.globalcommerceinitiative.org/

GTIN Global trade identification numbers; jednotné číslování

HTML HyperText Markup Language; doslova "jazyk pro zápis hypertextu". Jde o jazyk, pou�ívaný pro tvorbu hypertextových dokumentů a vytváření vazeb mezi nimi, jako� i vazeb s dal�ími objekty. Pou�ívá se jako základní prostředek při tvorbě WWW stránek

IEC International Electrotechnical Commission - Mezinárodní elektrotechnická komise

ISO International Organization for Standardization � mezinárodní organizace pro standardizaci, zalo�ená v roce 1947

NIST The US National Institute of Standards and Technology OBI Open Buying on the Internet; nevýdělečná organizace vyvíjí otevřené standardy pro B2B

obchody; http://www.openbuy.org/

OMG The Object Management Group OAGI Open Application Group (http://www.openapplications.org/)

OASIS Organization for the Advancement of Structured Information Standards, organizace pro rozvoj strukturovaných informačních standardů (http://www.oasis-open.org/); mezinárodní nezávislá nevýdělečná organizace, která navrhuje a vyvíjí standardy zalo�ené na XML. Pomáhá EB podporováním otevřeného, společného vývoje specifikací. Provozuje XML.ORG, nekomerční portál s informacemi o u�ívání XML v průmyslu. Je otevřenou komunitou, která distribuuje aplikační schémata XML, slovníky a dokumenty. Pomáhá různým skupinám a organizacím, které zajímá vývoj XML specifikací.

ODETTE Organisation for Data Exchange by Tele Transmission in Europe; v roce 1984 zalo�ená organizace jejím� původním záměrem bylo vytvořit standardy zpráv, které budou


IT_396 - ebXML 18

pou�ívány v rámci evropského automobilového průmyslu, a zavést elektronickou výměnu dat, aby se zefektivnila spolupráce výrobců a dodavatelů.

OFX Open Financial Exchange je jednotmá specifikace pro elektronickou výměnu finančních dat mezi finančními institucemi, firmami a spotřebiteli přes internet. Plánováno pro podporu �irokého rámce finančních aktivit včetně e-bankingu pro fyzické osoby a malé firmy; investování včetně akcií, dluhopisů a fondů; http://www.ofx.net/

OMG The Object Management Group

OSI Open Systems Interconnection Rosettanet konsorcium společností definující stabndardy pro různá e-odvětví a zásobovací řetězce;

http://www.rosettanet.org/

SGML Standard Generalized Markup Language

SME Small Medium Enterprise; v�ité označení pro malé a střední podnikání (podniky)

TPA Trading Partner Agreement; obchodní smlouva

TRADACOMS sada zpráv u�ívaná v Anglii v rámci EDI UDDI Universal Description, Discovery and Integration; projekt je mezioborovou iniciativou

pro vytvoření otevřené struktury, nezávislé na platformě, pro popis slu�eb, hledání firem a integrované obchodní slu�by na internetu; http://www.uddi.org/

UML Unified Modeling Language; jednotný modelovací jazyk

UMM UN/CEFACT Modeling Methodology; modelovací metodika UN/CEFACT XCBL XML Common Business Library, proprietární vytvořený firmou Commerce One - firma

pro elektronické zásobování (e-procurement) a marketplaces a burzy; XCBL je knihovna komponent XML pro B2B. Byla vytvořena pro volné u�ití, ani� by bylo třeba definice dokumentu pro e-commerce aplikace; http://www.xcbl.org/.

XBRL dříve známé jako XFRML, je otevřená specifikace, která pou�ívá tagy XML k popisu finančních výkazů pro veřejné i soukromé firmy; http://www.xbrl.org/.

XML eXtensible Markup Language

XQL XML Query Language (připravovaný standardizovaný nástroj pro dotazy do databází)

XSL eXtensible Stylesheet Language

UN/CEFACT � United Nations Center For Trade Facilitation And Electronic Business; jedna z částí OSN, která řídí politiku a technický vývoj v odvětví (elektronického) obchodu. Je jednou ze čtyř organizací, které jediné mohou přijímat mezinárodní standardy (dal�í jsou ISO, IEC a ITU). Výsledkem její práce je např. UN/EDIFACT, mezinárodní EDI standard. V současnosti se zabývají objektově orientovanému EDI a dal�ím otevřeným a globálním standardům. (http://www.uncefact.org/; http://www.unece.org/cefact)

UN/EDIFACT (Electronic Data Interchange For Administration, Commerce and Transport) � v rámci OSN zalo�ená (rok 1986) iniciativa s cílem vypracovat celosvětový nadresortní informační standard na základe syntaxe ISO 9735 pro elektronickou výměnu dat

Poznámka: informace o zkratkách jsou z internetu a Velkého frekvenčního slovníku počítačů (ver 98.1, na CD-ROM vydal Optimus; http://www.slovnik.infos.cz).


IT_396 - ebXML 19

B � Článek v AJ Jako článek v cizím jazyce jsem vybral podkapitolu 5.1 z dokumentu ebXML Business Process Specification Schema, Version 1.01, co� je oficiální část specifikace zveřejněné 11. května 2001. Je třeba říci, �e je to jen jeden ze sady dokumentů, který ebXML upravuje. Článek říká, k čemu je dobré dělat procesní modely a jaký je cíl schémat. Cílem je ukázat vazbu mezi procesy ve firmě a komponentami balíkového softwaru. Také uvádí, �e specifikace je dostupná v UML a XML verzi. Je proto dobré něco vědět o objektovém modelování a/nebo o definicích typu dokumentu.

5. Design Objectives

5.1 Goals/Objectives/Requirements/Problem Description

Business process models describe interoperable business processes that allow business partners to collaborate. Business process models for e-business must be turned into software components that collaborate on behalf of the business partners.

The goal of the ebXML Specification Schema is to provide the bridge between e-business process modeling and specification of e-business software components.

The ebXML Specification Schema provides for the nominal set of specification elements necessary to specify a collaboration between business partners, and to provide configuration parameters for the partners� runtime systems in order to execute that collaboration between a set of e-business software components.

A specification created against the ebXML Business Process Specification Schema is referred to as an ebXML Business Process Specification.

The ebXML Business Process Specification Schema is available in two stand-alone representations, a UML version, and an XML version.

The UML version of the ebXML Business Process Specification Schema is merely a UML Class Diagram. It is not intended for the direct creation of ebXML Business Process Specifications. Rather, it is a self-contained statement of all the specification elements and relationships required to be able to create an ebXML compliant Business Process Specification. Any methodologies and/or metamodels used for the creation of ebXML compliant Business Process Specifications must at minimum support these elements and relationships.

The XML version of the ebXML Business Process Specification Schema provides the specification for XML based instances of ebXML Business Process Specifications, and as a target for production rules from other representations. Both a DTD and a W3C Schema is provided.

The UML and XML based versions of the ebXML Business Process Specification Schema are unambiguously mapped to each other.

Documents

SemestrÆlní prÆce · SemestrÆlní prÆce PodnikÆní a obchodovÆní na internetu (zimní semestr 2001/2002) 24. XML a jeho využití v e-obchodování a e-podnikání. ebXML