Únorové číslo je nabité k prasknutí! Ostatně jako všechny čísla předchozí. Po klidném lednu přichází měsíc plný skautských akcí. SkautFLEX je mediálním partnerem skaut-ského plesu i TOPu, tak se těším, že se na jedné z akcí (nebo klidně na obou) potkáme.

A jako v každém čísle i v tomto hledejte řadu novinek.SkautFLEX nyní můžete dostávat každý měsíc přímo do schránek! Kdo by toho nevyužil? Jedna rubrika nám zmizela. 31. ledna jsme uzavřeli soutěž s Mr. X. Vítěze vyhlásíme a Mr. X odha-líme na skautském plese.

Nezapomeňte, že Oskar miloval Peggy Blue i po tom, co zrůžověla...

Radka Fabiánová - Skippy

2

Setkání s osobnostíGameweekend

Co bylo

Skautský plesSvojsíkův závodRS Výprava - Bod ZlomuTOP - skautský filmový festivalRoverská schůzkaIntercamp 2009Zakarpatská Ukrajina

Těšíme se na

Zdenda Puš

Lidé a rozhovory

Licitovaná pantomimaKorálky z novin

Na schůzce

Perníková chaloupkaKam vyrazit

Soutěž uzavřenaPředplatné SkautFlexu

Redakce

Profesor: Lyžování na Ukrajině

Na cestě

3

Stále nejsi spokojený s dostupností skautFLEXu? Přečti si o třech zaručených způsobech, jak časopis získat. Tentokrát si určitě vybereš.

V elektronické podobě ti časopis každý měsíc chodí na mail. Můžeš si ho také stáhnout na www.skaut-hradec.cz . Tento způsob je nejrychlejší, nejlevnější a nejbarevnější.

Pokud ti nevadí dostávat černobílou kopii skautFLEXu, navíc s několikadenním zpožděním, vyzkoušej druhý způsob získávání. V každém středisku máme kontaktní osobu, která ti časopis každý měsíc předá do rukou nebo nechá v klubovně. Záleží na dohodě. Nevýhodou je horší kvalita tisku a pozdní dodání.

Žhavá novinka! Předplatné skautFLEXu! Pokud ti nevadí za jedno číslo časopisu zaplatit 15 Kč (tj. 165 Kč ročně), bude ti

chodit jeho černobílá kopie domů do schránky. Konečně si skautFLEX přečteš ve vlaku nebo ve škole pod lavicí. A to vše jen s malým zpožděním, takže ti neunikne žádná akce. Jako předplatitel můžeš očekávat řadu výhod, například přílohy!

1

2

3

Rozhodl ses přeplatit skautFLEX? Nechodí ti na mail? Chybí ti v časopise nějaká rubrika nebo naopak nějakou považuješ za zbytečnou? Uvítáme jakékoliv připomínky, protože chceme být nejlepší! Ozvi se na mail: skippy.radka@seznam.cz nebo na tel.: 775 048 483.

Pro prvního předplatitele máme PŘEKVAPENÍ!

Po vzoru skautské univerzity v Pardubicích se i v Hradci během následujícího půl roku uskuteční cyklus setkání s osobnostmi. Koncem ledna přijal pozvání katolický kněz pan ThMgr. Vladimír Slámečka, který je mimo jiné zajímavý tím, že před teologií vystudoval technický obor.

Akce přilákala kolem dvaceti roverů a oldskautů. Hlavním tématem bylo porovnání křesťanského desatera se skautským zákonem. Po krátké propedeutice proběhla diskuze, která se začala ubírat zajímavým směrem.

Inka nejvíce zaujalo šesté přikázání (nesesmilníš) a chtěl ho za každou cenu nalézt ve skautském zákoně. Řešili se i počátky skautingu a vznik zákona, nebo jestli dnes katolická církev dokáže oslovit děti a mladé lidi.

Další setkání s osobností proběhne pravděpodobně koncem března, protože přednášky mají probíhat každé dva měsíce. Proslýchá se, že by do Hradce mohl přijet Jiří Navrátil, nebo někdo z nového programu Junáka. Více informací naleznete v příštím čísle skautFLEXu.

(sk)

4

Vzduch v nevelké klubovně by se dal krájet. Uprostřed stojí dlouhý stůl a na něm dvacet tři počítačů. Bledé tváře hráčů jsou ozařovány bílým světlem z monitorů. Ozývá se střelba, výbuchy granátů, vzrušené výkřiky vítězů a nadávky poražených. Takový pohled se mohl naskytnout náhodnému návštěvníkovi klubovny Karla Šimka o víkendu od 16. do 18. ledna. Konal se tam totiž Gameweekend, tedy velká skautská lan party.

Tomu, kdo na Gameweekendu byl, pojem lan party netřeba vysvětlovat, ale pro ostatní: hráči se sejdou na určitém místě, svoje počítače spojí síťovými kabely a začnou hrát počítačové hry.

5

Na letošním Gameweekendu se hrálo například Wolfnstein: Enemy Territory, tedy 3D střílečka z prostředí 2. světové války s propracovanými misemi a systémem hodnocení, atmosférický Alien vs. Predator 2, Jedi Knight 2 z prostředí Hvězdných válek a také populární skorostrategie Warcraft 3: DOTA. A hrál se i Commander Keen z roku 1990, toho ale hrál jen autor tohoto článku.

Organizátory Gameweekendu je třeba pochválit za vzorně vytopenou klubovnu a nápad tuhle akci pořádat. Myslím, že nejsem sám, kdo se těší na další ročník.

(sw)

TĚŠÍ

ME

SE N

A

Kdybyste se v únoru měli zúčastnit jediné skautské akce, tak určitě přijďte na skautský ples – SkautDance III aneb když skauti tančí. Ples se uskuteční 21. února a když do Adalu dorazíte v půl osmé, tak o nic nepřijdete. Pozvání přijal i Michael Knight, tak jsem zvědavá, kterou dívku si odveze v KITTovi domů.

Můžete se těšit na kapelu Lucky band, která zahraje k tanci ve velkém sále. Po půlnoci ji vystřídá ostřílený DJ Kozzy, kterému jsme v tomto čísle věnovali profil. Z Adalu nás vykopnou v jednu hodinu ranní, ale můžeme jít dělat bordel jinam. Organizátoři pro nás totiž připravují after party. Hromadně se přesuneme do nedaleké hospůdky, kde bude večírek pokračovat. Konkrétní místo zatím nemohu prozradit, ale mezi žhavými kandidáty je i nově otevřený klub LaPutika.

Na stránkách ples.hranostaj.cz si můžete zarezervovat vstupenky. Jeden lístek vás vyjde na 170 korun. Zasedací pořádek je volný, takže kdo dřív přijde, ten si sedne. Ohledně čehokoli, co se plesu týče, můžete napsat Želvě – hlavní organizátorce plesu (zelva.dz@seznam.cz, 728 724 983).

Nezapomeňte, že na plese také proběhne slavnostní vyhlášení vítěze naší soutěže a odhalení identity Mr. X. Proto soutěžícím doporučuji, aby se na plese ukázali. Vrácení peněz za dva plesové lístky v hodnotě 340 korun je lákavá výhra.

(sk)

21. února, Adalbertinum

6

TĚŠÍ

ME

SE N

A

7

Co je uvnitř fotbalového balónu? Co je uvnitř jablka?

A co je uvnitř planety Země?Žhavé jádro?A co když ne?

Základní kolo Svojsíkova závodu Cesta do středu Země

16. května, NHK

Jak už většina z vás ví, 16. května se uskuteční na Novém Hradci Králové základní kolo Svojsíkova závodu. Pořádání závodu se za pomoci dalších hradeckých roverů chopilo středisko Svatého Jiří.

Přípravy už jsou v plném proudu a pokud ještě nejste rozhodnuti zda na Nový Hradec vyrazit, je nejvyšší čas o tom začít přemýšlet. V závodě mezi sebou soupeří pěti až sedmičlenné týmy. Každá hlídka se na závod musí do 15. dubna předběžně přihlásit. Registrace hlídek je již spuštěna na stránkách závodu http://svojsikac.skauting.cz. Stačí jen kliknout v přehledu kol na Hradec Králové a můžete se přihlašovat.

Na stránkách najdete mimo přihlašování i informace o pravidlech, cílech závodu a mnoho dalšího. V případě jakýchkoliv nejasností se nebojte obrátit na Matěje O. Havla, velitele hradeckého závodu. Kontaktovat ho můžete na mailu matej.havel@seznam.cz nebo na čísle 728 941 550. Aktuální informace o závodě vám přineseme v dalších číslech FLEXu.

(zp)

TĚŠÍ

ME

SE N

A

8

Trachtace obrázků pohyblivých je především o filmech. Na prvním TOPu si diváci chválili hlavně filmy s překva-pením, tedy ty, které neznali, ale které je nějakým způsobem oslovily. Loni byl zájem o dokumenty z festivalu Jeden svět. Letos opět přinášíme „překvapivě“ dobré filmy, ale nejen to. Nebudou chybět ani dokumenty. A protože máme rádi také humor a zábavu, těšit se můžete i na to nejlepší z komediálních seriálů.

14. února, Sokolovská

Aby se nikdo nenudil, promítá se ve dvou sálech. Každý si tak může vybrat, na jaký film má zrovna chuť. A protože vás máme rádi, před posledními dvěmi projekcemi proběhne divácké hlasování, jaké filmy se budou promítat.

Podrobný rozpis projekcí a popisy jednotlivých snímků najdete na adrese top.hranostaj.cz

(sw)

Trápí tě představa, že se na plese znemožníš svým ubohým tanečním umem? Jsi prostě buran a nevíš, jak se chovat k dívce? Nic není ztraceno. Kuklenští roveři z RK Cumulus vás zvou do své klubovny na plesový warm up, který se uskuteční 20. února od 16 hodin.

20. února, Kukleny

Den před skautským plesem se ještě můžeš zachránit před totálním ztrapněním. Tanci a etiketě vás budou učit ti nejlepší z oboru. „Etiketa je pro mě přirozená jako dýchací přístroj pro Václava Havla,“ řekl Čeba, vedoucí RK Cumulus. Skautský ples je významná společenská událost a užiješ si ji jedině když projdeš kurzem taneční školy Cumulus!

(sk)

Jedinečná příležitost podívat se se skautským oddílem do zahraničí. Na Intercamp vyrazí i královéhradecká výprava, proto neváhejte a přihlaste se! Níže najdete základní údaje, další info přineseme v příštím čísle.

Chceš vědět víc? Piš na jakub.broukal@seznam.cz nebo ZdenkaPavlisova@seznam.cz

(Kuba, sk)

Co: Kde:Kdy:Pro koho:

Za kolik:

Web:

Intercamp 2009 Nizozemí - Wellerlooi28.5. - 2.6.skauti/skautky ve věku 11-16 let a jejich vedoucí3000 Kč (cesta, výlety, vstupy, pojistka)intercamp.jfhosting.de/cs

TĚŠÍ

ME

SE N

A

9

Roverské společenství z Hradce Králové zve všechny rovery starší patnácti let na něco, co tu opravdu ještě nebylo – jarní výlet na Podkarpatskou Rus.

Jak už víte z minulého FLEXu, termín je 7. května - 11. května 2009.

A kam se všude podíváme a co můžeme čekat? Na pár hodin se zastavíme ve slovenských Košicích a ukrajinském Užhorodě, hlavním výletem však bude výšlap ze starých ukrajinských vesniček na 1479 metrů vysokou Poloninu Runa. Dvě noci strávíme v těchto opuštěných a krásných horách. Z opuštěnosti se dostaneme v podhorské vesničce Malij Bereznij, kde můžeme koupit různé suroviny a podobně.

7. až 11. května

Pokud ujdete v terénu každý den přibližně dvacet kilometrů a máte chuť zažít něco nevšedního, je akce přímo pro vás. Kapacita se pohybuje okolo dvanácti až patnácti lidí, tak neváhejte a přihlaste se Inkovi na jeho e-mailovou adresu pavel.matous@junakprelouc.cz. Z tohoto mailu přijde všem přihlášeným a možná i nepřihlášeným koncem března zpráva o schůzce „před“, kde se dozvíte další, nejen organizační informace.

Určitě vás budou zajímat finance. Cena akce bude činit cca 1850 - 2300 Kč. V ceně je zahrnuta veškerá doprava, vstupné a povinné poplatky, jídlo si poveze každý sám.

Za celý tým se na vás těší tři hlavní organizátoři: Ink, Kajmánek a Swišť.

(Ink, zp)

Věk: 22 let Škola: Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správníZájmy: hudba, cestování, sport, humor, recese, posezení s přáteli, poznání

Do skautu jsi začal chodit v 18 letech. To není obvyklé. Co tě k tomu vedlo?Prvním důvodem bylo děvče. Které konkrétně si nechám pro sebe. Ale známe ji...

Co tě ve skautu stále drží?Asi ta parta a možnost rozvíjet se a podílet se na různých akcích.

Jsi členem rady roverského společenství. Můžeš vysvětlit, co to je?Rozhodně se mi nelíbí ten název společenství, což jsem říkal i na našich poradách. Je to zhruba to, co tu bylo už před dvěma až třemi lety. Je to snaha navázat na celohradecké schůzky.

Do společenství nedávno vstoupila okresní zpravodajka pro rovery Želva. Došlo k nějakým změnám?Ano, myslím, že schůzky by neměly být pouhou výplní volného času, ale měly by sloužit k výchově roverů a celkově k výchovné činnosti.

Rozhovor: Zdenda Puš

10

Jak se k tomu staví Ink?Je známo, že mezi Inkem a Želvou panuje jistá rivalita, což bylo vidět i na schůzce rady společenství. Bylo tam trošku dusno, ale doufám, že si to vyříkali. Ink byl trochu překvapený, rozhodně to pro něj nebylo lehké, ale myslím, že to zvládne. Je to dospělej chlap.

Co společenství chystá do budoucna?To je otázka i pro tebe, protože budeš jedním ze členů. Hlavně to bude mít na starosti Želva, já se stanu řadovým členem a navíc mám rozdělanou práci v našem domácím kmeni Cumulus. Z akcí, které nás čekají, bych zmínil předplesovou celohradeckou schůzku a besedy s osobnostmi.

Připojil ses také k týmu Svojsíkova závodu. Jak vám jdou přípravy?Zdůraznil bych, že jsem byl připojen, ale bylo to velmi milé připojení. Přípravy probíhají ve velice dobrém duchu a jsem s nimi spokojen. Pracovní tým je dobrý, alespoň ten, který jsem zatím poznal. Šéfem závodu je Matěj. Závody budou na Novém Hradci Králové 16. května a rozhodně budou stát za to.

Na jakou skautskou akci se v nejbližší době nejvíc těšíš?Skautský ples. Potom se těším na roverskou výpravu s Tučníkem. Pojedeš na ni?

Ano, už jsem se přihlásila. Ve volném čase děláš DJ v hradeckém AC klubu. Jak ses k tomu dostal?Přes Kapka párty. Ivanovi Škaloudovi, který klub provozuje, se líbilo, jak jsem hrál. Nabídl mi, ať se mu po prázdninách ozvu. V září jsem se ozval a jednou si zahrál. Potom šéfování pátečním rockotékám převzal můj kamarád Honza Šimek a já si to mohl vyzkoušet znovu. A protože jsem nebyl neúspěšný a mám kolem sebe partu pařících lidí, tak se to rozjelo tak, že tam zhruba jednou měsíčně hraju.

Co posloucháš za muziku?Momentálně mě hodně baví 80. léta, Depeche Mode a tak. Většina lidí by to asi označila za hrušky, slušně řečeno. Jinak poslouchám všechno možné od šedesátých let až po současnost, prostě rock'n'roll. Však víte...

Chtěl bys něco vzkázat našim čtenářům?Rozhodně. Zkuste mě jít osobně poznat. To je to nejlepší.

(sk)

11

NA

CEST

Ě

Po přečtení nadpisu se jistě mnozí z vás podiví, proč jet za lyžováním zrovna na východ na Ukrajinu. Mnohé z vás překvapí, že tam vůbec nějaké větší středisko je. Popravdě řečeno, když mi rodiče nabízeli tenhle výlet, moje reakce byly dosti podobné. Celé to vzniklo tak, že před dvěma lety byli moji rodiče pozváni na poznávačku Zakarpatské Ukrajiny od otcových dlouhodobých zaměstnanců.

Po návratu říkali, že je to sice trošku jiný svět, ale líbilo se jim tam. Byli se podívat na Koločavě, kam byla zasazená Balada pro banditu, jezdili gazikem po Karpatech, jedli typická místní jídla, samozřejmě vypili úctyhodné množství místní vodky (to jinak ani nejde) a mimo jiné právě objevili lyžařské středisko Bukovel.

Když jsme na podzim přemýšleli, kam pojedeme na lyže, přišla řeč i na tohle středisko. Otec se zeptal zaměstnanců, jestli by nám tam mohli zařídit ubytování a vše potřebné, ti byli samozřejmě rádi, že se šéf zase přijede podívat a slíbili, že to zařídí. A tak jsme nakonec opravdu 28. prosince 2008 vyjížděli směr Ukrajina.

Zakarpatská Ukrajina je takový zapomenutý kus Evropy. Na západ nemůžou a východ, tedy zbytek Ukrajiny, na ně mírně řečeno kašle. Je to chudý

kraj, odkud většina mužů jezdí za prací na Slovensko, nebo k nám, hodně vesnic je ještě bez plynu a o nějakém jiném připojení k internetu než klasickým modemem si mohou nechat zdát. Přesto jsou tam lidé vzdělaní – většina z nich má minimálně střední školu a poměrně dost lidí studovalo i nějakou vysokou školu, i když málo kdo se pak živí tím, co vystudoval.

Přes Karpaty vedou jen tři silničky, které vypadají spíše jako tankodromy a jedna železniční trať, která už ani nefunguje po celé délce, protože povodně před třemi lety strhly dva mosty a než se stačili sehnat peníze na opravu, tak zmizelo dalších dvacet kilometrů kolejí.

Kyjev tu velkou moc nemá. Vládu tu přebírá policie, celníci a úplatky. Už na hranicích je běžné, že si celníci natvrdo řeknou o dvacet dolarů, které tu fungují jako taková druhá národní měna. Pokud vás zastaví policie třeba za překročení rychlosti, tak vám rovnou řekne dvě ceny – jednu s bločkem a jednu bez bločku. Pokud vám nějaké auto nedá přednost, tak se dřív, než začnete troubit, podívejte, jakou má SPZku. Pokud má červenou, nebo modrou, což jsou policisti, celníci a politici, tak raději netrubte, mohlo by se vám totiž stát, že byste ještě dostali pokutu vy sami. 12

NA

CEST

Ě

Sami Ukrajinci říkají, že nejlíp se měli za Masaryka, kde celé tohle území patřilo k Československé republice. Právě Masaryk totiž nechal vybudovat onu jedinou železnici přes Karpaty, postavil v městečkách školy a továrny a vybudoval infrastrukturu. Ještě dnes lze tu a tam objevit nějaké české cedule.

Po cestě dál na východ ke středisku jsme projížděli okolo dvou bizarních věcí, kolem takových ostrůvků jiného světa. První z nich byla vesnička hradů. Poblíž ukrajinsko-rumunské hranice je malá enkláva rumunských Romů. V rámci nějaké akce pravděpodobně Evropské unie dostali grant na vybudování městské infrastruktury, škol a obchodů. Podotýkám, že převypravuji to, co nám řekli místní, takže ty informace nemusí být stoprocentně pravdivé. Peníze si prý ale rozdělili rovnými díly mezi sebe a začali si budovat obrovské rodinné hrádečky. Důležité je slovo rodinné. Opravdu se nejedná o hotely, kluby ani nákupní střediska, ale o rodinná obydlí.

Brzy se ovšem na tenhle podvůdek přišlo, peníze přestaly téct a kdo nedostavěl, tak už asi nikdy nedostaví, takže to tam teď vypadá jako město duchů. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, kde mohli pro svá sídla brát inspiraci. Pak jsem si vzpomněl na Kačeří příběhy. No uznejte sami, nepřipomíná vám to hrádek strýčka Skrblíka?

Druhým tak trošku bizarním úkazem je místo geografického středu Evropy u vesničky Rakhiv. Tedy alespoň podle měření sovětských vědců někdy po druhé světové válce. Na informačních tabulích si můžete přečíst něco málo o regionu, o měření samotném a kousek opodál stojí krásný srub s restaurací a pár stánků se suvenýry. Ne že by si tam snad někdy někdo něco koupil, ale na první pohled je patrné, že tomuhle místu je věnována větší pozornost než půlce Zakarpatské Ukrajiny dohromady. Sto metrů před pomníkem začíná nový rovný asfalt, který končí sto metrů za srubem. Jsou tu svodidla, přechody a místo pro focení. O kousek dál však už máte zase pocit, že nejdete po silnici, ale spíše po tankodromu.

13

NA

CEST

Ě

Samotné středisko je dalším takovým světem ve světě. Bukovel leží asi třicet kilometrů severovýchodně od Jablonického průsmyku, nejvýchodnější výspy naší první republiky. Bylo před pár lety vybudováno na zelené louce jako prestižní středisko pro ukrajinskou vyšší třídu a politiky. Ukrajinci s oblibou říkají, že půlku střediska vlastní Juščenko a druhou půlku Tymošenková. Fakt, že do střediska jezdí politici a elita se odráží jak na cenách, které jsou v porovnání s běžnými cenami v Ukrajině o dost vyšší (ale v porovnání s Alpskými středisky zhruba o třetinu levnější), tak na fungování střediska jako takového.

V barech a restauracích jsou všude VIP zóny, VIP je i jedna kasa na permanentky, u každého vleku je samostatný turniket pro VIP. Středisko se rozkládá od 950 do 1460 metrů nad mořem. Má v tuhle chvíli padesát kilometrů sjezdovek, ale na okolních kopcích už jsou vykácené úseky na další desítky kilometrů. Na každém kousku střediska je vidět, jak obrovské množství peněz sem musí téct. Středisko doslova roste před očima. Sjezdovky jsou každodenně upravovány, nahoru vás vyvezou sedačkové lanovky, najdete tu půjčovny vybavení, bary na sjezdovkách, prostě vše, co byste našli v alpském středisku. Na první pohled byste rozdíl možná ani nepoznali.

V detailech se ovšem ještě mají co učit. Za vše vypovídá událost, která nastala při kupování permanentek. Rodiče samozřejmě ruštinu na škole měli, ale to už pár pátků je, takže raději zkoušeli angličtinu. Slečna v kase říkala, že trošku umí. Nakonec se nějak domluvili a rodiče

se potom ptali, jestli mohou platit kreditkou. Odpověď zněla, že samozřejmě ano. Slečně ovšem v tu chvíli nedošlo, že ta karta logicky nebude ukrajinská. Kartu projela, otec zadal PIN, za chvilku mu na mobil přišla zpráva, že transakce proběhla v pořádku, ale právě protože to nebyla ukrajinská karta, tak slečna musela volat do kyjevské centrály a tam se zeptat, jestli je transakce opravdu potvrzená a vše je v pořádku. Našlápnuto má středisko dobře, ale ještě mají hodně co vylepšovat.

Ovšem množství „antilyžařů“ je tu obrovské. Fronty na sedačky dolů jsou pomalu větší než na cesty nahoru. To je nejspíše dáno tím, že jezdit do Bukovelu je více otázka prestiže, ukázání, že „já na to mám“, než cesta za sportovním vyžitím. Od toho se i odvíjí místní lyžařská móda. Umíte si představit, jak těžko se musí lyžovat v kabátu dědy Mráze?

Celkový dojem? Lyžování výborné. Největší problém je se tam dostat. Ze západu jsme tam byli asi jediní a to se těžko změní, dokud celníci na hranicích budou chtít úplatky, bude nutné posbírat pět různých razítek pro vstup do země a dokud silnice nepřestanou připomínat tankodromy. Až se tohle změní, tak věřím, že si lyžování na Ukrajině najde své příznivce i u nás a v okolních zemích.

(Profesor)

14

V předchozích tipech na schůzku jsem preferovala hry pro malé děti. Hru, kterou se pokusím vysvětlit nyní, si užijí spíš skauti a roveři. Je to jedna z těch her, které vydržíte hrát celé hodiny, protože se během ní stupňuje soutěživost a napětí. Licitovaná pantomima vychází z pantomimy klasické. Základem je tedy předvádění něčeho beze slov a zvuků.

Je potřeba, aby jeden člověk hru řídil a vymýšlel slova na předvádění. Hráči se rozdělí do dvou skupin. V každém kole odejde z každého týmu jeden hráč za dveře s vedoucím hry. Ten jim řekne, co budou předvádět. Dostanou chviličku čas na rozmýšlení a pak se vrátí před ostatní.

Druhou fázi hry můžeme nazvat dražba. Dražit začíná hráč, který vyhraje střihání. Slovo musí být uhodnuto do určitého časového limitu s tím, že nižší čas má přednost. Takže hráč, který vydraží nižší čas, jde předvádět první. Je tu ovšem riziko, že za tak krátkou dobu slovo nikdo z jeho týmu neuhodne. Pokud k tomu dojde, je na řadě druhý tým a jeho zástupce předvádí v čase, u kterého skončil při dražbě.

Aby bylo vše jasné, uvedu příklad. První hráč vydraží patnáct vteřin, ale jeho tým neuhodne zadané slovo. Druhý hráč v dražbě skončil na pětačtyřiceti vteřinách, předvádí tedy jako druhý, ale jeho týmu se podaří slovo uhodnout. Získávají tedy jeden bod. Maximální čas na předvádění jsou dvě minuty, na nich se také začíná obvykle dražit. Může se vždy odečíst minimálně pět vteřin, aby hráči nedražili čas odstupňovaný po sekundách a hra se tak nezasekla. Spodní hranice není stanovena, záleží na tom, jak jsou hráči odvážní. Většinou se však končí na 10 sekundách.

V každém kole se obměňují předváděči, aby se všichni vystřídali. Cíl hry si můžete stanovit libovolný. My jsme si například stanovili, že kdo první dosáhne deseti bodů, ten vyhrál. Pokud budete licitovanou pantomimu hrát s rovery, určitě nechávejte předvádět složitější a vypečenější slovní spojení. Existuje spousty alternativních pravidel k této hře, proto bych doporučila podívat se na hranostaj.cz a inspirovat se jimi.

(sk)

15

Tipování je uzavřeno a identita Mr. X bude brzy odhalena. Přijďte se podívat na slavnostní vyhlášení vítěze naší soutěže, které proběhne 21. února na skautském plese.

Výherce získá finanční obnos v hodnotě dvou lístků na ples (tedy 340 korun). V březnovém čísle najdete fotku Mr. X a jméno vítěze.

(sk)

Bylo nebylo. A tu stála před dětmi chaloupka, která byla celá z perníku... Vzpomínám si, jak jsem si jako malá přála najít v lese taky takovou chaloupku, jen ta ježibaba by v ní být nemusela. V dnešním tipu na výlet se podíváme do perníkářského království na nedalekou Kuňku, kde v perníkové chaloupce žije docela aktivní ježibaba.

Letošní sezóna bude slavnostně zahájena 6. února. Od tohoto data se do muzea perníku můžete s dětmi podívat každý den mezi devátou a sedmnáctou hodinou. Pro skupiny jsou připravené zvláštní programy, ale je potřeba si je předem domluvit na čísle 602 413 134. Za jednu osobu zaplatíte při vstupu padesát korun.

A na co se v chaloupce můžete těšit? Provozovatelé všechny lákají na uspokojení všech pěti smyslů. Při pohledu na více než tisíc krásných perníčků potěšíme náš zrak, vůně medu bude tím pravým pro nos, a protože čichové buňky určitě navodí touhu vašich chuťových pohárků po perníku, neodejdete s prázdnou. Pomocí vašich rukou si můžete sáhnout na koště staré ježibaby, která v chaloupce bydlí už odnepaměti.

Co mně osobně zaujalo nejvíc, je vyprávění pohádky o perníkové chaloupce tak trochu jinak. Jeníček s Mařenkou byli sice vyhnáni do lesa, ale začít trhat perníček z něčí chaloupky přeci také není správné.

Toto je jen zlomek toho, co na vás v perníkovém království čeká. Jak to vypadá v kouzelném lese nebo jak funguje prstový tlustoměr se dozvíte spolu s dalšími důležitými informacemi na stránkách www.pernikova-chaloupka.cz

Když na stránky občas mrknete, určitě nepropásnete žádnou ze zajímavých akcí, které pro děti muzeum připravuje, například Perníkiáda, Den duchů v perníkové chaloupce, Svatováclavská perníková tlačenice a Slet čarodějnic.

(zp)

16

17

Nevím jak jinde v oddílech, ale naše děti nejraději tvoří cokoliv a kdekoliv z korálků. Postupem času se u nás korálkování stalo nezbytnou součástí poledního klidu na táboře. Pokud se potýkáte se stejným trendem a přesto byste chtěli někdy dělat korálkování jako hlavní rukodělnou činnost, mám pro vás tip – korálky z novin.

Než začnou děti z korálků něco navlékat, musí si je nejprve vyrobit. Na různé druhy korálků budete potřebovat zásobu novin a letáků, nůžky, špejle, lepidlo, pravítko, tužku, alobal, gumičku, jehlu, lak fixativ a akrylové barvy.

Budeme vyrábět tři tvary korálků – kuličku, váleček a váleček se zúženými konci. Kuličku vyrábíme z alobalu tak, že ho zmuchláme a v dlaních vytvarujeme kuličku. Jehlou do ní propíchneme otvor a pokreslíme akrylovou barvou. Aby korálky nebarvily a lépe vypadaly, doporučuji je ještě přelakovat.

Na váleček si ustřihneme pruh novinového nebo letákového papíru o takovém rozměru, jak chceme mít korálek dlouhý a široký. Konec papíru namotáme na špejli a zbytek vnitřní strany papíru, minimálně dvě třetiny, natřeme lepidlem. Potom jen omotáváme na špejli, nabarvíme, zafixujeme a necháme uschnout.

U zúženého válečku je postup stejný jako u předchozího korálku, jen musíme z papíru vystřihnout trojúhelník, například o rozměru devatenáct krát čtyři centimetry. Jestli necháme korálky v barvě novin, nebo je pokreslíme akrylovými barvami, je na nás, oba způsoby mají své kouzlo. A teď už hurá do navlékání.

(zp)

skautFLEX - měsíčník hradeckého skautinguVydává okresní rada Junáka - Hradec KrálovéKontakt na redakci: skippy.radka@seznam.cz

Redakce: Radka Fabiánová - Skippy (sk), Zdeňka Pavlišová - Zipi (zp), Jakub Fabián - Swišť (sw)Jazyková a obsahová korektura: Jakub Fabián - Swišť

Grafická podoba a sazba: ??? (prozatím jen Mr. X)