of 10 /10
SLEDOVÁNÍ VERTIKÁLNÍCH POSUNŮ NA VÝSYPKÁCH Specializovaná mapa Případová studie Radovesice Příloha k výzkumnému projektu MZe NAZV QH 92091 „Optimalizace rekultivačních a sanačních postupů pro těžbou devastované krajinné celky s důrazem na ochranu voda a ekologickou stabilitu“ (hlavní koordinátor Prof. Ing. Pavel Kovář, DrSc.) Autoři: Ing. Lubomír Chamout Ing. Dana Tollingerová, Ph. D. Ing. Michaela Hrabalíková Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

SLEDOVÁNÍ VERTIKÁLNÍCH POSUN Ů NA VÝSYPKÁCH … · Obecn ě se sledování vertikálních posun ů provádí metodou p řesné nebo velmi p řesné nivelace za použití p

  • Author
    others

  • View
    2

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of SLEDOVÁNÍ VERTIKÁLNÍCH POSUN Ů NA VÝSYPKÁCH … · Obecn ě se sledování vertikálních...

  • SLEDOVÁNÍ VERTIKÁLNÍCH POSUNŮ NA VÝSYPKÁCH

    Specializovaná mapa

    Případová studie Radovesice

    Příloha k výzkumnému projektu MZe NAZV QH 92091

    „Optimalizace rekultivačních a sanačních postupů pro těžbou devastované krajinné

    celky s důrazem na ochranu voda a ekologickou stabilitu“

    (hlavní koordinátor Prof. Ing. Pavel Kovář, DrSc.)

    Autoři: Ing. Lubomír Chamout

    Ing. Dana Tollingerová, Ph. D.

    Ing. Michaela Hrabalíková

    Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

  • 1

    OBSAH

    A. TEXTOVÁ ČÁST 2

    B. GRAFICKÁ ČÁST 4

    C. POUŽITÉ ZDROJE 6

    ANOTACE

    Soubor se zabývá způsobem sledováním vertikálních posunů na Radovesické výsypce.

    Obecně se sledování vertikálních posunů provádí metodou přesné nebo velmi přesné nivelace

    za použití přesných nivelačních přístrojů. Velkou nevýhodou těchto metod je zbytečně veliká

    přesnost a s tím související časová náročnost a obtížný pohyb po tělese výsypky. Řešením je

    technologický postup, který umožní opakované geodetické sledování vertikálních posunů

    v oblastech výsypek pomocí ověřené modifikované geodetické metody trigonometrické

    nivelace.

  • 2

    A. TEXTOVÁ ČÁST

    Úvod a cíl

    Výsypky vznikají přesunem velkého množství zeminy při povrchové těžbě hnědého

    uhlí. Je zde minimální nebo žádné zhutnění navezeného materiálu a tudíž lze předpokládat, že

    zde bude docházet k vertikálním poklesům terénu. Vzhledem k možné budoucí výstavbě na

    rekultivovaných výsypkách je velmi aktuálním tématem, jak se z výškového hlediska chová

    terén výsypky vůči stabilnímu okolí v návaznosti na časový interval sledování vertikálních

    posunů.

    Jednou z možností jak lze zjistit předpokládané poklesy terénu výsypky, je vytvoření

    polygonového pořadu, který vychází z pozorovacího bodu o známé a stabilní nadmořské

    výšce umístěného mimo výsypku. Dalšími body budou body pozorované na výsypce.

    Polygonový pořad se poté zakončí na pozorovacím bodě o známé a stabilní nadmořské výšce

    umístěném mimo výsypku. Pro pozorování vertikálních posunů výsypky slouží určování

    nadmořských výšek jednotlivých pozorovaných bodů zapojených do polygonového pořadu v

    určených časových intervalech. Tím se získá souvislá řada pozorování, která jednoznačně

    prokáže velikost a časovou posloupnost vertikálních posunů. Modifikovaná metoda byla

    ověřena při sledování vertikálních posunů na Radovesické výsypce v severních Čechách.

    Zhodnocení výstupů

    Nultá etapa sledování vertikálních posunů na výsypce proběhla v srpnu a září 2010, kdy

    byla provedena stabilizace pozorovacích bodů a zaměření výškového polygonového pořadu.

    Bylo vytvořeno 23 pozorovaných bodů z toho 21 v prostoru výsypky, jejichž stabilizace

    odpovídala výše popsanému postupu. Pozorovací body byly dva, mimo oblast výsypky. Jeden

    na jedné straně výsypky, druhý na straně opačné. Jednalo se o body stávajícího státního

    polohového bodového pole stabilizované žulovými mezníky, jejichž nadmořská výška byla

    určena s přesností na 10-2 m nivelační metodou v roce 2003 resp. 2008 KÚ Liberec. Tato

    uvedená nadmořská výška byla vlastním nivelačním měřením zpřesněna na 10-3 m od

    nejbližších státních výškových bodů a zároveň tím byla ověřena jejich dlouhodobá výšková

    stabilita. Vytvořil se výškový polygonový pořad, o délce 7 780 m s převýšením 191 m.

    První etapa sledování vertikálních posunů na uvedené výsypce proběhla během dubna

    2011. Druhá etapa sledování vertikálních posunů na uvedené výsypce proběhla během října

    2011.

  • 3

    Z dosud uskutečněných měření je patrné, že při dodržení všech bodů technologického

    postupu sledování vertikálních posunů na výsypkách metodou trigonometrické nivelace je

    možné ji bez problémů používat.

    Základním předpokladem pro užití této metody je moderní elektronický měřický přístroj

    - geodetická totální stanice (GTS). Druhým předpokladem je dodržení požadované přesnosti

    sledování vertikálních posunů na výsypkách 10-2 m. Tato podmínka byla vyřešena úpravou

    metody trigonometrické nivelace a prozkoušení této metodiky při určování nadmořských

    výšek bodů kombinované měřické sítě na mnohých měřických sítích.

  • 4

    B. GRAFICKÁ ČÁST

    Podkladní mapa poskytnuta společností Severočeské doly a.s.

  • 5

  • 6

    C. POUŽITÉ ZDROJE

    Použitá literatura

    Banhert, G., 1981: Refrationseinflüsse auf trigonometrische Nivellements,

    Vermessungstechnik, 29, Heft 3, s. 79-82

    Blažek, R., Skořepa, Z., 1999: Geodezie 30 Výškopis, Praha ČVUT: 93 s. ISBN 80-01-

    01598-X

    Hauf, M. a kolektiv, 1982: Geodézie, Praha, SNTL: 544 s., ISBN 04-713-82

    Hlaváčová, I, Halounová, L., Knechtlová, B., 2011: Sledování poklesů na výsypce v

    severních Čechách metodou radarové interferometrie, Geodetický a kartografický obzor

    č. 10, s. 241-243

    Chamout, L., 2009: Trigonometrická nivelace pro určování nadmořské výšky bodů

    kombinované měřické sítě, Stavební obzor č. 6 s. 185-187