Sociln psychologie

Zptky do koly 2013/2014Sociln psychologieCharakteristika sociln psychologieSociln psychologiese ad mezi zkladnpsychologick disciplny, pokou se za pomoci vdeckch metod porozumt a zrove vysvtlit, jak jemylen, ctn achovnjedinc ovlivovno skutenou, pedstavovanou i pedpokldanou ptomnost druhch.

Pedmtem je tedy konkrtn osoba, ijc v konkrtnch spoleenskch podmnkch.

LaPierv ParadoxLaPiere realizoval vzkum vletech 1930-1932 v USA nsk manelsk pr cestoval po USA, 250krt se ubytovali nebo najedli a jenom jednou jim bylo odmtnuto vyuit slueb. potom na vechna navtven msta poslali listy se dost o poskytnut slueb nskmu pru, vzkumnkm pilo zpt 128 odpovd, znich bylo 92% bylo negativnchI. Kulturaz hlediska sociln psychologie je kultura =organizovan skupina idej, zvyk a podmnnch emocionlnch odpovd, na kterch se v rzn me podlej vichni lenov spolenosti.

Idea nap. idea svobody svobodn volba zamstnn, koly, partnera Zvyk nap. idea vnoc a JekaEmocionlnch odpov nap. vi jdlu pi pedstav e bychom jedli psa, se nm dl nevolno, naproti tomu kue nm problmy nedl

Kategorie kultury0bsah kultury kad homogenn spolenosti me bt podle rozsahu, ve kterm se na n podlej lenov spolenosti, rozdlen do 3 kategorii:1.kategorie universln - ideje, zvyky, emoc. odpovdi, kter jsou spolen vem normlnm dosplm lenm spolenosti - universln. pouvan jazyky, vzorky oblkn, bydlen a ideln vzorky socilnch vztah.2.kategorie speciln - sem pat ty sloky kultury, na kterch se podlej lenov uritch sociln rozliench skupin jedinc, ale na kterch se nepodl cel populace.Sem pat ty sloky kultury, na kterch se podlej lenov uritch sociln rozliench skupin jedinc, ale na kterch se nepodl cel populace.3. alternativy - .mst existuje vkad kultue znan poet rys, na kterch se podlej urit jedinci, ale nejsou spolen vem lenm spolenosti nebo vem lenm sociln uznvanch skupin.

Modln osobnostPedpoklad: vichni lenov spolenosti jsou vystaveni a vtinou tm kulturn vlivm, meme oekvat uritou uniformitu vosobnostech. Struktura osobnosti, kter se nejastji vyskytuje vjedn spolenosti a urit dob, je oznaovna jako etnick, nebo zkladn, nebo modln osobnost.Svjimkou spolenost, jejich kultury podlhaj rychlm zmnm, je modln osobnost kongruentn skulturou a dovoluje jedincm, aby se podleli na kultue sminimem frustrac a smaximem odmn. Kulturn hodnoty. kult. hodnoty jsou zvltn tdou nzor, kter sdl lenov spolenosti a tkajc se toho, co je douc a dobr nebo co by mlo bt. Hodnoty jsou tedy kladn a zporn.

Kulturn normy pravidla sstandardy, pijat leny spolenosti, kter specifikuj podrobnosti vhodnho a nevhodnho chovn pi standardnm chovn dl se na :A)Obyeje: pizpsoben jim se nepovauje za ivotn dleit a prostedky vynucen jejich uvn nen jasn vymezen - kravata vdivadle - nkomu vad, nkomu ne.B)Mravy: specifikuj chovn zsadnho spoleenskho vznamu a zahrnuj zkladn mravn normy spolenosti. Neuposlechnut mrav me bt sankcionovno i prvn /bigamie/ Mravy jsou spolenost aktivn vynucovny

Zmna kulturykultura zhlediska asu nen statickm jevem, mn se tehdy, pokud jej pedstavitel pochybuj o tradinch eench a vytvej nov een problm, se ktermi se oni sami a jejich spoluoban setkvaj.

Stedovk -) nrst krde -) vysok tresty,USA -) auto -) driving in kina a drugstory .

Homo sapiens stupidusFrantiek Koukolk O stupiditStupidita nen hloupost, stupidita nen nevdomost, stupidita nen omyl ani nedostatek informac. Stupidita je rozpad zptn vazby mezi chovnm a prostedm, podmnn rozpadem takzvanch schmat.Schmata jsou poznvac programy uren k een problm. Jene spn poznvac programy z minulosti vbec nemus bt spn pi een zcela novch problm.Zdroj: http://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/ctenarstvi/tenastvi-v-esku/3665-vzdelavani-reklama-stupidita-vzdelanihttp://www.youtube.com/watch?v=eb_6MdUZyw0

II. Socializace= zaleovn jedince do spolenostiProces socializace nen pouze harmonick, ale je zde nepetrit konfrontace jedince a prosted, kter klade sv poadavky a nroky.V prbhu socializace je vystaven soustavn oekvn, tlak a pobdek, a oekv se, e je bude postupn akceptovat. Vsledkem socializace je jedinec, zalenn do skupiny, schopn plnit oekvn skupiny nebo spolenosti.Specifikum lovka: v urit fzi soc.se jedinec sm zmocuje norem, kter mu slou jako nstroje v sociln situaci, pozdji je pedv dl.

Sociln potebypoteba zalenn do vztahpoteba tvrho pesahu poteba djinnho charakteru vlastn osobnosti poteba vlastn identity poteba orientanch a vkladovch schmat3 fze socializaceImitace - npodobaidentifikace - ztotonnInternalizace - zvnitnn

Tyto ti fze objevuj prakticky vdy, kdy se lovk dostv do nov sociln situace - nov tda, nov oddl, nov sociln skupina.

1. Imitace - npodoba(kult.antropologie: v primitiv. kmenech prakticky neexistuje institucionalizovan vchova toho, co je nezbytn pro leny kmene, aby se pln zalenili do ivota kmene. Dt se socializuje pedevm tm, e je astno prakticky na vech innostech a zbavch dosplch. Nedostv zkazy a pkazy, dl to co vid.)

podstatou npodoby je observan uen. Nerozhoduje to, co se prv dje s pozorujc osobou, nebo co tato osoba dl, ale rozhodujc je to, co dl model (ten kdo je napodobovan) a co se dje modelem.

ModelOsoba, kter svm vzhledem, chovnm, zpsobem mylen, postoji, vrazy, nzory, vkony stimuluje v druh osob tendenci k podobnmu chovn, vzhledu atd. K npodob me slouit osoba jako celek, nebo jen nkter prvky chovn.Me to bt reln, aktuln fyzicky ptomn osoba - matka, otec, sourozenec nebo model me psobit zprostedkovan (postavy z her, romn, film apod.)asto osoby s vym socilnm statusem (uitel, star kamard) tyto osoby jsou bu zmrn vybrny spolenost (uitel), nebo vybrny imittorem samm (kamard)

ModelRozhodujc se, zda model:je za sv chovn potrestn i odmnnje-li spn i nespnje-li pitaliv i odpudivm-li vysok nebo nzk spoleensk status apod.

Lze napodobovat i modely pmo nevidn - hrdinov mt, legend, djin, postavy romn, ale nejinnji jsou napodobovny modely vidn.

Znaky npodobyNpodobou myslme chovn, provn, postoje a stavy napodobujcho, stimulovan chovn modelu a pibliujc se k nmu.Npodoba me bt mimodn, nezmrn, nebo vdom kontrolovanVztah mezi modelem a napodobujcm me bt pm (vidm ho, znm ho) nebo zprostedkovan (vyprvnm, masovou komunikac)Vsledek psoben modelu me mt prbh krtk, me bt vak napodobujc ovlivnn i dlouhodob, kdy jsou zasaeny hlub vrstvy osobnosti.

II. Identifikacev imitaci jde o tsnou zvislost imitanho chovn na ptomnosti modelu, imittor si uchovv pisvojen chovn i po dobu dlouh neptomnosti modelu.identifikujc se jedinec jakoby pestval bt sm sebou a stval se tm, s km se identifikuje.Obvykle jde o zcela vdom neregulovan, neuvdomovan proces !Podstatnm rysem ident. je fiktivnost, situace jakoby !!! Identifikujc se osoba se chov tak, jak by se choval objekt identifikace, kdyby byl na mst jejm.asto reaguje lovk na novou situaci tak, e se pedstavuje, jak by se choval model, jak by se asi choval otec, matka, hrdina filmu.

III. Internalizace zvnitnn jedinec se pln ztotouje s pvodnm modelem, jeho postoje se stvaj integrln soust osobnosti imitujcho, nen ji jasn rozliiteln, zda jde v chovn o projev osobnosti imittora nebo zda a jak mnoho se jedn o napodoben / neuvdoml /Tedy chovn dve napodobovan se stv soust osobnosti a chovn osoby dve napodobujc.

III. Sociln rolechovn, kter se od lovka oekv (zahrnuje i ideje a postoje)pijet sociln role pat do procesu socializacebhem svho ivota lovk hraje mnoho rol, nkter dokonce i souasn. Dokonce dva lid mohou vi sob hrt rzn sociln role vrznch situacch (v ordinaci zuba a pacient, u kulenku kamardi) konflikt rol - jednotliv role se mohou dostat do konfliktu tm, e souasn musme hrt dv odlin role, u kterch se ek odlin chovn (p. pod pantoflem doma, vprci autorita)statusov zkost je stav, kdy se u osoby zmn statut a boj se zmny, strach znov sociln role (p. mu, kter je poven a boj se nov role)nejednoznanost soc. role =musme se chovat obojetn, abychom je splnili Dlen socilnch rol. Sociln role meme rozdlit podle vznamu pro jednotlivce na:primrn ty jsou vtinou rodinn nap. syn, dcera, vnuka, manel, jsou relativn stabilnsekundrn ty jsou vtinou profesn student, kter se zdokonaluje (p. student uitel obchodnk)

Pijet roleProces pijmn sociln role m dv sloky:

J od role nco oekvm a ona mi to splnSociln role si neho d a lovk to mus splnit

Ztotonn srol nkdy s na rol se vcemn ztotoujeme, nkdy je nm nepjemn, take se sname udret si od n odstup. konvergence + = ztotonn (nap. nkdo se tzv. najde v v roli policisty)divergence - = odstup (role, kter nm nesed studenti v1, 2 ronku, kterm je 20, 21)poznmka: o divergenci se napklad sname pi trapasech situace ns stav do urit role, kterou my odmtme.

Vztahy mezi jednotlivmi socilnmi rolemiSociln role jsou vtinou vymezovny vi njak jin roli ( manel x manelka, uitel k)Mezi jednotlivmi rolemi mohou nastat rzn vztahy:symetrie odlin lid (uitel X zuba) dlaj stejnou vc kulenk, maj stejn prva a povinnosti.komplementrn jeden je nadazen a druh podzen (lka-pacient), je to astj jevmetakomplementrn nap. kdy pijde inspektor do tdy, uitel zmn chovn vi km, je pehnan mil = role se otoily. Viz video kola zklad ivotahttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10376406394-skola-zaklad-zivota/?kvalita=nizka 31 minIV. Normydn spolenost neexistuje bez pravidel, kter reguluj chovn, bez norem.Kad skupina vyjaduje v normch to, co oekv od svch len a tato sv oekvn provz rznmi typy sankc. Normy jsou kulturn hodnotov vzorce a jsou-li internalizovny (zvnitnny jedincem), stvaj se soust osobnosti a vystupuj jako hodnotov orientace.Normy umouj lovku ospravedlovat sv jednn (nen-li vrozporu), ale zrove vytv v lovku zvazky a povinnosti.Mohou bt zvazn pro vechny pslunky skupiny (tabu, incest) normy obecn nebo jen pro nkoho (n. speciln).Normy se li mrou tlaku, jakmi se vyaduj a mrou sankc za jejich nedodrovn

Normy dle pvoduInstitucionln - vydv je instituceprvn normy vydv stt nboensk normy vydv crkevOstatn normy (nap. kola m koln d, Sportovn federace pravidla hry apod..) Institucionln normy mohou bt vsouladu nebo nesouladu. Vsouladu: nap. krde je patn jak zhlediska crkve tak prva. Vnesouladu: nap. potraty crkev zake, stt povol. Nkdy jsou vostrm rozporu: nap. brann povinnost, lovk pak mus nutn poruit jednu znichLegln svdom: stav kdy lid dodruj prvn normy, kdy za jejich nedodren nehroz dn trest.

Konvenn jejich pvod nen zejm, nicmn jev se uiten tyto normy dodrovat, i kdy nm u jejich pvodn smysl nen znm (nap potesen rukou, ukn sklenikami)zvyky - mrnj tlak nap. pravidla slunho chovnobyeje - silnj tlak, spjato shledisky morln a nemorln nap. jednn lichv me bt legln, ale pesto nemorln

Tlak na pijet noremTlak na pijet norem je dvoj: Vnj tlak to jestli se chovm nebo nechovm podle norem, kontroluje sama spolenost, kter sprvn chovn odmuje a deviantn trestVnitn tlak- j sm od sebe chci normu pijmout (nap. zapadnout vcizin, nechci bt stedem nedouc pozornosti)

Internalizace noremZvnitnn socilnch norem m pro osobu dva nsledky Zvnitnn normy mohou ospravedlovat njak chovnAle rovn ve mn vytv zvazek a povinnostV. SkupinyZkoumn vlivu malch socilnch skupin na psychiku lovka pat ke stejnm tmatm sociln psychologie.Mal skupina (3 a max. 100 lid) lenov mal skupiny se znaj osobnKad mal sociln skupina specificky pijm podnty zokolnho prosted a proto tak velmi specifickm zpsobem ovlivuje jedince

Dlen socilnch skupinPodle vznamu: primrn stabiln, jsou pro ni nejdleitj vzjemn vztahy nap. rodinasekundrn-pro n je nejdleitj cl, vztahy a na druhm mst- nap. pracovn kolektiv Podle vztah ve skupin:formln maj pedem stanoven pravidla, organizovan zevnjku nap. tdaneformln organizovan zvle jednotlivch len - nap. spolek zahrdkPodle lenstvlensk nelenskreferenn Referenn skupina lovk sice nen pmo jejm lenem, ale chov se jako by jejm lenem byl.Sociln role a sociln statusSoc. status = pozice ve skupin (leader), pozice odpovd uritmu chovn soc. role.

kad skupina vytv pro sv leny speciln pozice (soc. status) a poaduje od nich odpovdajc chovn (soc. role)

Pklady: tda, pracovn kolektiv, fotbalistDruhy skupinov organizaceAUTORITATIVN Jeden vdce , kter rozhoduje, vztahy jsou nastaveny na podzenosti a nadzenostije hodn zamen na vkon problematick jsou vzjemn vztahy, ast agresivita vedoucho, ikanadlouhodob neudriteln asto to jsou pracovn kolektivy, problmy se pak e vpovdLEBERLNvdci tolik nevynvaj zdavu, jejich autorita je minimln lenov maj vt volnost a jsou ve skupin spokojenjkdy skupina vyvj innost, vichni se zapojuj, ale vkon je malp: amatrt fotbalist i achistDEMOKRATICKvztah mezi vdcem a leny je oboustrann skupina se mus vnitn dohodnoutprce je kvalitnjvhoda realitn spokojenost, relativn vt vkonasto to jsou obansk sdruen vykonvajc vci ve veejnm zjmuVdcovstv ve skupinvdce je ten, kter m vliv na zbytek skupiny vliv je nkdy men a jindy zase vt, zle na situaci i na skupin

formln bez ohledu na jak m vlastnosti, je tam dosazenneformln m urit vlastnosti, a proto si pozici zaslou

Vlastnosti neformlnho vdcepovaovn jako jeden znsml by bt povaovn za nejlepho zns vt dan pozicimus mt vlastnosti, kter odpovdaj tomu, co dlmus plnit oekvn svch stoupenc

Aschovy pokusysedne si 12 lid vedle sebe a tvo skupinu11 bylo herc, posledn byl testovn. Herci zmrn odpovdali na jednoduch otzky patn, clem bylo zjistit vliv skupiny na sudek jedince

kad registroval chovn skupiny, prmrn chybovost 37%, vtchto ppadech se nkte poddili skupin a odpovdli stejn kdy byli pesvdeni o tom e je to patn.KonformitaKonformita = podlehnut jedince skupin sudkem, hodnotami i chovnm

Pklad: koln tdaSkupinov kohezepocit sounleitosti (vichni jsme lenem spolenosti, vichni patme do jednoho celku) faktory vydvajc pocit sounleitosti:pocit strachu, obavy, ohroenzodpovdnostpozitivn vztahy

Syndrom skupinovho mylenGroupthink, skupiny souhlas se sledovnm cl, se kterm jednotliv lenov nesouhlas.Piny:Vysokstres, vnj hrozby a nzk nadje na lep een ne nabdl vdceVysok skupinov soudrnostPesvdiv sla vdce skupinyIzolace skupiny od informac zvnjkuSkupina je pod tlakem, protoe k rozhodnut je teba dojt rychle

8 symptomIluze nezranitelnostiNepochybn vra ve vlastnmorlkuskupinyRacionalizace, kolektivn odvodnn rozhodnut skupinySdlen stereotypy a pohledy zvlt na oponenty, vnmn oponenta jako slabho, neschopnhoautocenzura; lenov odepou kritiky, dn se neozve na protest, protoe se vichni tv, e souhlasIluze jednomyslnosti (vidt falenou shodu), to e nikdo neodporuje podporuje rozhodnut skupinySmrovat tlak nadisidenty, aby se pizpsobiliSamozvan lenov chrn skupinu ped negativnmi informacemirozhodnut ovlivnnho skupinovm mylenmNepln pehled alternativNepln pehled clOpomenut prozkoumat rizika pednostnho vbruOpomenut znovu hodnotit zpotku zamtnut alternativySlab vyhledvn informacVbrov zaujatost ve zpracovn dostupnch informacOpomenut pijt na nhradn plny

Pedchzen syndromu skupinovho mylenNestrann vdcePtomnost pozorovatelPrce ve skupinchHeterogenn sloen skupinyK finlnmu rozhodnut dospt a na dalm setkn

Kolektivn chovnchovn lovka ve vtch skupinch (davu) se odliije od toho, jak se lovk chov mimo skupinu2 teorie: Gustav Le Bon, Philip ZimbardoGustave Le BonGustave Le Bonv knizePsychologie davuu v roce 1895 popsal, e lovk v davu se chov zcela jinak, ne jak by se choval jako jednotlivec. Hovo o zkonu mentln jednoty, kdy se lenov davu ned vlastnm svdomm, ale dlaj to, co ostatn. O davu hovo jako o iracionlnm uskupen dcm se primitivnmi impulsy. Jeho charakteristika byla ve sv dob velice iroce pijmna, dnes je vak vnmna jako nco pekonanho, protoe nebyly nalezeny dostaujc empirick dkazy a tato teorie nevysvtluje vechny aspekty chovn davu.Philip ZimbardoKoncem 60. let pielPhilip Zimbardos teori, e lid v davu i skupin zavaj stavdeindividuace, tj. ned se vlastnm svdomm a sudkem, ale hraj v davu i skupin uritou roli, kter se pizpsobuj a jednaj asto agresivnji a krutji, ne jak by jednali jako jednotlivci. Pokud jsou lid deindivuduovan, sniuje se jejich schopnost racionlnho uvaovn. Pro podloen svch mylenek provdl pokusy s elektrickmi oky, kdy podal nhodn vybran studenty, kte byli obleeni do kabt a na hlav mli kpi, kter jim zakrvala obliej, aby dvali elektrick oky. Zrove ml jet jednu kontroln skupinu, kter mla sv civiln obleen. Kdy ob skupiny mezi sebou porovnal, tak zjistil, e skupina pevleench dvala takka dvakrt silnj elektrick oky oproti kontroln skupin. Philip ZimbardoPro potvrzenhypotzy, e na intenzitu elektrickch ok m vliv to, do jak role vzkumnk sv objekty situuje, provedli v roce 1979 Johnson a Downing obdobn pokus jako Zimbardo, akort pidali jet skupinku obleenou jako zdravotn sestiky. Vsledek byl, e skupina sestiek dvala mnohem slab elektrick impulzy ne ob dal skupiny. Jejich zvr tedy znl, e lid reaguj spe ne na deindividuaci jako takovou naroli, kter je jim v rmciskupinypisouzena, nebo dle indici kter odetaj z okol (tzv. situational cues).

Dsledky deindividuaceomezen kontroly impulzivnho chovnzven citlivosti vi emocm a situanm podntmsnen schopnost nebo neschopnost ovldat vlastn chovnsnen dleitosti, kter je chovn pikldnasnen schopnosti rozumn plnovat

Stanfordsk vzesk experimentTakzvanstanfordsk vzesk experimentje vpsychologiijeden z nejznmjch a nejkontroverznjch experiment. Byl zen a proveden roku1971americkm psychologem Philipem Zimbardem. Spoval v uzaven uritho potu dobrovolnk do umle vytvoenho vzen v rolch vz a dozorc a sledovn jejich chovn. Experiment musel bt pedasn ukonen kvli neoekvan krutosti dozorc a psychickmu stavu vech astnk experimentu.Vbr12 vz a 12 dozorc bylo vybrno ze 75 student-dobrovolnk. Zcela zmrn byli vybrni psychicky vyrovnan a zdrav jedinci. Prv proto, e experiment ml vnst svtlo napklad do problmu samovbru pi volb povoln dozorce a tak do obecnho sporu o to, zda agresivita a brutalita spe zvis na psychickch predispozicch nebo je zpsobena okolnostmi. Mezi dozorce a vzn byli dobrovolnci rozdleni nhodn.PravidlaPravidla pro bh experimentln vznice byla pevzata z vznice Palo Alto v Kalifornii. Nkter z nich:Vze mus bt zticha v dob odpoinku, po zhasnut svtel, v prbhu jdla a vdycky, kdy je mimo prostory vzenVzni se mus oslovovat slyVzni mus dozorce oslovovat 'Mr. Correctional Officer' (pane npravn dstojnku)Jakkoli pochyben v plnn pravidel me bt potrestnoKrom toho museli vzni samozejm nosit uniformy.Navc by se nemlo opomenout, e:Dozorcm bylo eeno, e se maj snait jakmkoliv zpsobem zcela ovldnout "vzn", avak nesm pout fyzick nsil.Vzni i dozorci byli placeni za ast v experimentu a vdli, e se jedn pouze o experiment.

PrbhExperiment nabral smr, kter nikdo nepedvdal. Musel bt ukonen ji po esti dnech a to proto, e dozorci se uchylovali ke stle astjmu a krutjmu trestn vz a vzni dokonce vyvolali vzpouru, jeden z vz se psychicky zhroutil. Zpsob, jakm bylo v krtk dob zmnno chovn pedevm dozorc, byl zcela okujc jak pro n, tak pro Zimbarda samotnho. Ukzalo se, e zdrav lovk, je-li vystaven extrmnm podmnkm, se me radikln zmnit (nebo zmnit sv chovn), a to ve velmi krtk dob.Prbh experimentu podrobnhttp://www.prisonexp.org/psychology/1ZvrHlavn zvr, kter Zimbardo uinil z tohoto experimentu, byl nzor, e brutln zloiny napklad v dob vlky nejsou dlem dnch psychopat ani lidskch zrd, ale obyejnch lid, vystavench nepekonatelnmu tlaku okolnost.Philip Zimbardo Luciferv jevhttp://www.ted.com/talks/lang/cs/philip_zimbardo_on_the_psychology_of_evil.html

Prosociln chovn (altruismus)= Chovn, kter se vyznauje skutky a iny vykonan ve prospch druhho bez oekvn odmnyPro se chovme altruisticky?Teorie sociln vmny=> neuznvanj teorie, vysvtluje, pro se chovme altruisticky tm, e dnes pomohu tob a ty nkdy zase m. Proces rozhodovn pak ovlivuje zvaovn zisk (odmna, uznn, pochvala nebo teba jen dobr pocit)a ztrt (ztrapnn, trest, patn svdom, ztrta dvry.) Teorie socilnch norem

=> zvnitnn normy se stvaj soust osobnosti a jej morlky. Samotn aktivace tchto norem pak probh ve tyech stdich:Vyhodnocen, zda je pomoc nezbytn a mon aktivuje se pocit morln odpovdnosti (zane ns tlait svdom)Zvaujeme nklady a potenciln zisky (jak moc nm to bude vadit nebo tit)Samotn pomoc

Teorie empatie

=> vciovn se do druhho, pokud se doku vctit do druhho, sp mu pomohu. U pomhajcho toti dochz knavozen podobnch stav jako u pozorovan osoby (pokud se mi stalo nco podobnho, doku si pedstavit, co prov a doslova snm souctm) Vlastn pomoc pak vlastn pichz jako snaha pomoci sm sob od nepjemnch pocit

Steve Pinker - Mtus nsilhttp://www.ted.com/talks/lang/cs/steven_pinker_on_the_myth_of_violence.htmlProblm s poskytovnm pomociBystander efect (efekt pihlejcch)Se vzrstajcm potem len skupiny nadje na pomoc kles. Kolemjdouc svdci dlaj, e nic nevid. Dochz kpesouvn odpovdnosti na jin a sniuje se mra osobn odpovdnosti.Kolektivn ignorance => tendence vyhodnotit mimodnou udlost jako nekodnou vdsledku patnho vyhodnocen chovn ostatnch

Faktory ovlivujc poskytnut pomocia. Obecn faktoryJednoznanost nouze => jestli je vidt, e tu pomoc doopravdy potebujemeViditelnost obti => pokud je ob jen slyet pravdpodobnost pomoci klesMsto => msto, kter je svdku znm ho nut pomoci astji, ne ciz prostoryas => vdenn dob je vt pravdpodobnost pomociPoet a chovn dalch osob => m vce osob kolem, tm men ance pomoci b. Osobnostn faktoryVztah mezi obt a zachrncem => hraje uritou roli atraktivita obti, zle nm na tom, zda je pjemce hoden na pomociOdhad vlastnch schopnost = nejsem si jist, jestli doku pomociSvdom potencionlnho zachrnceVlastn naladn a ochota pomoci optimisti pomhaj vce ale na druhou stranu samotn akt pomoci me nladu zlepit.

Agresivn chovn = Chovn, vjeho dsledku dochz kmyslnmu pokozen druh osobyReakce organismu na pekku ( ostatn jsou pasivita a nik)Agrese reakce x agresivita trval vlastnost

Typy agresivityAfektivn zlostn, impulzivn, vyprovokovanInstrumentln nejde o pm ublen ale o pekonn pekkyTyranizovn a ikanovn nen vyvolno reakc, clem je agrese samotn, snaha demonstrovat nadazenost (tzv. zitkov agresivita skupinka mladch napadne nic netuc ob)Zdroje agreseVrozen agresivita => slou kpeit , geneticky peprogramovanVsledek frustrace jsem agresivn, kdy nemu nco dostat)Vsledek deprivace jsou dlouhodob neuspokojovny moje zkladn ivotn poteby)Npodoba vidm to vtv, doma, vidm, e to funguje tak se tak taky chovmNadmrn pe vdtstv (rozmazlenost) => patn vchovaProsted => nap. faktor zvuku

Teorie nauenho chovnBandura (1976) pedpokld, e agrese je nauen. Lid se chovaj agresivn, protoe bhem svho ivota zjistili, e se jim to vyplat. Bandura empiricky i experimentln doloil vznam t initel pi uen se agresivnch vzorc chovn:averzivn zkuenost,pedvdan zisky,pozorovn jinch agresor.Bandura a Walters (1973) provedli na toto tma vzkum v matesk kolce. Promtli dtem film zobrazujc osoby, kter si hrly mrumilovn i agresivn s hrakami. V agresivn verzi herec bil a kopal velkou panenku Bobo. Kdy mli dti potom monost hrt si, chovaly se agresivnji.

Druhy agresivityPodle projevuOteven => chovn se projevuje na venek (mimika, urky, gesta,), okamit uvoluje nahromadnou energiiZasten => vtipkovan na et druhho, zlehovn, jzlivost, ironie, pomluva, obviovn, sebeobviovn, nejde na prvn pohled vidt, e jde o agresi. Pi potlaovn agrese dochz ksomatizaci => pvodn psychick problmy se projevuj fyzickyPodle cleHeterogen => agrese na nkoho jinhoAuto agrese => agrese vi sob Trans agrese => agrese na nhradn cl (obtn bernek), penen agrese na nkoho jinho, vtinou je nikov,

Druhy agresivityPodle MoyeraPredtorsk => agrese vyvolan pohybem obtiAgrese mezi samci => slou knastaven hierarchieAgrese vyvolan strachem => nejprve se schov, ale kdy to jinak nejde, zatoDrdiv agrese => vyvolna drdivmi podnty (zvuky, hlad, nava)Rodiovsk agrese => rodi chrn dtSexuln agresivita => agresivita je soust sexulnho pudu a rozmnoovnTeritoriln agresivita => obrana zem

Determinanty agreseA.H. Buss (1961) zmiuje rovn tyi determinanty agrese:pedchoz zkuenost s agres - kdy byl subjekt vydvn situacm, ve kterch byl vyvoln vztek, tm je pravdpodobnj, e bude agresivnj ne lovk, kter vzteku zail mlo;historie zpevnn - agrese se stv zvykem podle dsledku, kter vyvolv, ili odmna zskan za agresi vede ke zvyku toit;sociln facilitace - agresi mohou podporovat a provokovat postoje jedinc nebo skupin, lze dodat, e i televizn vysln, videonahrvky, potaov hry, styl ivota v rodin;temperament - promnn temperamentu, kter determinuj agresivitu, jsou: impulzivita, sla reakce, rove aktivity a nezvislostiAgresivita a mdiaNegativn inkyOkoukn metod zabjenSniuj se sociln zbranySnen citlivostiPozitivn inkyOkovnOitn (uvoln skrytou agresivitu)Negativn nsledkyProcesy Uen pozorovnm: Pokud vidme, e nsiln chovn je odmovno, lze se mu nauit pozorovnm.Disinhibice: Sledovn agrese me snit sociln zbrany agresivnho chovn, nebo se zane jevit jako legitimn.Aktivace: Agresivn emocionln aktivace i vzruen ze sledovn agrese mohou vst ke skutenmu nsil.Snen citlivosti: Sledovn agrese me vst k jejmu zvenmu pijmn i tolerovn ve spolenosti.Negativn nsledkyExperimentyLaboratorn experimenty nsil vmdich - Bandura ve svch experimentech dokzal, e agrese me bt nauena a napodobovna podle ivch, filmovch, nebo kreslench vzor. Liebert a Baron (1972) zjistili, e dti, kter sledovaly nsiln program, s vt pravdpodobnost ublily jinmu dtti. Tyto experimenty jsou kritizovny zejmna proto, e laboratorn prosted me vytvet uml vsledky.Pirozen experimenty - Joy a kol. (1986) mily hladiny agrese u dt v jednom kanadskm mst 1 rok ped zavedenm televize a 1 rok po nm a nalezli vznamn nrst v porovnn s nevznamnmi nrsty v mstech, kter ji televizi mla.Ternn experimenty - Parke a kol. (1977) poutli mladistvm provinilcm v USA a Belgii po dobu 1 tdne v jejich domovech bu nsilnou, nebo nensilnou televizi. Agrese byla vt u skupiny, kter sledovala nsilnou televizi.Korelan studie - Eron (1987) nalezl vznamnou pozitivn korelaci mezi mnostvm agrese zhldnut ve vku 8 let a pozdj agres ve vku 30 let. Philips (1986) nalezl korelaci mezi ppady, je se hojn objevovaly v mdich, nap. vrady, boxersk zpasy, a adou odpovdajcch ppad, k nim dolo mezi veejnost. Je vak dleit uvdomit si, e nalezen korelace nedokazuje pinn vztah.Pozitivn nsledkyProcesyOkovn: Sledovn antisocilnho nsil me bt pleitost k diskuzm o jeho nemorlnosti i o tom, e nevede k niemu dobrmu (zporn hrdina nakonec prohraje).Katarze: Podle Freuda me sledovn nsil poskytnout levu od potlaovan agrese, kter se uvoln emonmi sympatiemi.ExperimentyVzkum oistnho inku nsil vtelevizi - Feshbach a Singer (1971) tvrdili, e dti, jim po dobu 6 tdn ukazovali agresivn programy, projevovaly mn agresivnho chovn, ne ty, kterm ukazovali televizi bez nsil. Tomuto vzkumu vak byly vytkny metodologick vady a pozdj vzkumy nlezy nepotvrdily, nebo pinesly nlezy opan.

Autoagrese

Agrese vi sob sammuPodle intenzity ji dlme na sebepokozovn a suicidiln jednn

Sebepokozovn

Je to zmrn a opakovan ubliovn si ve snaze vypodat se snepjemnmi duevnmi stavyProjevuje se sebe zraovnm a vdy signalizuje problm, kter postien nedoke eit jinm zpsobemOblastiPechodn forma => vstupn rituly, vydrn (snaha zskat vhodu, nemu se vyhnout), chlub se tmSebepokozovn => m podobu zvislosti, tk se 4 % populace, u adolescent je to 10 %, taj toOsoby duevn nemocn => nemoc me odstartovat sebe pokozen nebo duevn nemoc zahrnuje sebe pokozovn

SebepokozovnRizikov skupinyTran lidLid straumatemMlad lid => emon konfliktOsoby sduevn nemocZpsoby sebe pokozovnezn rny (ruce, nohy) => nejdou pes tepnyPlenBit

Vskyt sebepokozovnSebepokozovn u dosplch jedinc v bn zdrav populaci me doshnout 4 %, u psychiatrickch pacient a 21 %. Predilekn vk zatku sebepokozovn je adolescence, kde me doshnout 10 %. Vyskytuje se transkulturln, 3x astji u dvek ne u chlapc. Ve studii 6020 britskch adolescent ve vku 15 a 16 let uvedlo zmrn sebepokozovn 7 % dotzanch. Vk zatku sebepokozovn byl u dvek 12 rok, u chlapc 15 rok. Dal prbh je individuln variabiln, mohou se vyskytovat izolovan sebepokozujc akty, ast je vak opakovan sebepokozovn, kter petrvv dlouhodob a m charakter zvislosti. Ve ve zmiovan studii uvdlo 80 % jedinc vskyt sebepokozovn minimln jednou tdn za poslednch est msc. Realizace aktu je vtinou provdna tajn, o samot. Devatenct procent adolescent uvedlo, e nikdy nebylo pi sebepokozovn pistieno. Zpsoby realizace mohou bt individuln rzn.

Zvislost na sebepokozovnNepjemn stav => deprese, frustrace znjak pekky, vztek, peten, osamlostSebepokozovn odvd pozornost od psychickch problmdochz kvyplaven endorfin (pomh nm j pekonat)zamuje lovka na praktick zleitosti (maskovn, itn, apod.)leva => pocit vjimenosti X pocit strachuDoba levy se zkracuje, a proto je astj sebe pokozovn

Lba Pokud se psychoterapeutovi poda odstranit primrn problm (neboli dvod, pro k prvnmu sebepokozovn dolo), problm sebepokozovn vymiz. Tedy lba traumatu, terapie zamujc se na rodinn a sociln vztahy, sebeobviovn a podobn. V nkterch ppadech se podvaj i lky.Metody se samozejm kombinuj a existuje i cel ada novch terapi a metod, speciln zamench na tento problm. Mezi takov pat i DBT (Dialectical Behavioral Therapy), kterou vyvinula americk psycholoka Marsha M. Linehan.Lba vak rozhodn nen krtkodobou zleitost, protoe lovk mus zmnit sv chovn a znovu se nauit eit problmy a regulovat emoce. Nau se technikm, jak zvldat vypjat situace, nebo jak se jim vyhnout.

SebevradaSebevrada (suicidium)Suicidiln chovn => projevuje sklony ksebevrad na venekSuicidiln jednn => smuje pmo kukonen ivota

SebevradaFaktografieOsm nejastj pina smrti u dosplch, druh ve vku 15-24 let.Seznn vskyt pozdn jaro, podzim.Dokonan sebevrada v 90 % iniciovna duevn nemoc, v 50 % deprese, 30-40% iniciace alkoholismem, schizofreni a poruchami osobnosti. Pouze 5% souvis se zvanou tlesnou nemoc.Vskyt roste s vkem, hodn 15-24, nejvce po 75 let vku.Pomr pokus a dokonanch sebevrad 10:1..V historii v absolutnch slech R 1300-4000 ron. 4 sebevrady denn Mnohem astji (80% ppad) sebevradu pchaj mui. Podle odbornk je tento pomr zpsoben zejmna tm, e mui jsou v tto innosti dslednj. Pokud se k takovmu kroku rozhodnou, in skuten vykonaj. Vol pitom stelnou zbra nebo oben, kde je ance na zchranu velmi mal. eny oproti tomu pistupuj spe k pedvkovn lky a lkam se da je zachrnit. Vtinou se jedn o sebevrady demonstrativn, podle statistik eny takov pokusy dlaj 4 astji ne mui. Nejastji k tomuto inu pistupuj lid mezi 45 a 50 lety, nejastjm zpsobem je oben.25 zpsob proveden sebevrady. Dal zastelen, pedvkovn, pd, plyn

SebevradaZhlediska motivu je dlmeNa biickou (bilann) => zvauje pro a proti, motiv sebevrady vychz z realityNa patickou => motiv mimo realitu (deprese, zkostn stavy, psychick poruchy)FzeSymbolick => spov ve snech, pedstavch a fantazichPpravn => u je akceptovan jako monost (plnovn, metody, zpsob)Uskutenn => dochz ksamotnmu pokusu

Ringelv syndrom Souhrn znmek chovn jedince svdc o tom, e dotyn plnuje sebevraedn pokusZen vnitnho prostoru => sousted se na mlo vc, kter velice prov (pocit bezmoci, pasti,)Zablokovan agresivita => jedinec ct agresivitu, ale nem ji jak projevitSuicidiln fantazie => pn zabt se

Hlavn zsady pomoci1. Udret a rozvjet kontakt2. Pochopit, ale neschvalovat

Domc nsilFormy domcho nsilDomc nsil na ench a dtech nesestv z ojedinlch nsilnch in. Jedn se nejastji o fyzick, psychick, sexuln a ekonomick nsilnho chovn.Fyzick nsil zahrnuje mnoho forem trn, jako nap. strkn, kopn, bit, tahn za vlasy, plen, vyhazovn z okna, trn za pomoc rznch pedmt, ohroovn zbran atd. Me vst ke zrannm, jako jsou modiny, podlitiny, trn rny, vybit zub, zlomeniny i ezn rny, kter mohou bt ivotu nebezpen a vst k trvalm nsledkm.Psychick nsil izolaci, vhrky, zastraovn, ikanu; obtovn, pronsledovn, vzbuzovn strachu; donucovn, uvn moci; urky, poniovn, pomlouvn; ekonomick nsil, zneuvn zvislho postaven obti; nien osobnch vc obti, jejho majetku, trn domcch zvatSexuln nsil je jakkoli sexuln chovn i sexuln praktiky, k nim je ena nucena nebo kter jsou na n proti jej vli provdny.Ekonomick nsil se vztahuje k nerovnmu pstupu k uvn a kontrole rodinnch pjm. To me nap. znamenat, e nsiln partner nepispv na chod domcnosti, vymezuje en minimln prostedky, se ktermi me nakldat, ppadn ena mus vytovvat a odvodnit nkup jakkoli poloky

Dynamika domcho nsilDomc nsil se nevyskytuje jako ojedinl akt, ale jedn se o dlouhodob zpsob chovn jedn osoby vi druh osob.Domc nsil zan asto verbln agres, kter pozdji perst ve fyzick nsil.Pachatel ob netr neustle, nsiln incidenty jsou prokldny obdobmi klidu.Mezi obt a pachatelem nsil se vytv zvltn pouto vzjemn zvislosti, kter nedovoluje ani jednostran nerovn vztah opustit.V ppadech partnerskho nsil k sob partnei v potench stadich cyklu nsil ct vzjemn pozitivn emoce. S postupem asu se vzorce nsilnho chovn ustl a jeho intenzita se zvyuje. Stle astj nsiln incidenty naruuj vztah a jeho pozitivn aspekty se vytrcej. Pot se nsil stv zmrnm, promylenm a nebezpenm a chvle, kdy ob neprov trestn, kritizovn, sledovn a omezovn, jsou stle vzcnj. Nsiln osoba se stv panovanou a siln kontrolujc a sna se izolovat ob od rodiny a ptel.

Cyklus domcho nsil

Domc nsilCyklus nsil se skld ze t oddlench a odlinch fz:Fze narstn tenze zahrnuje mrn incidenty (verbln agresi kritizovn, poniovn, vyhroovn, nadvky, facky apod.), u obti se zvyuje napt a strach z monho nsil a ob se sna odvrtit budouc eskalaci nsil.Fze nsil relativn krtk fze, kter me trvat nkolik minut, ale i hodin, v jejm prbhu tenze z pedchoz fze eskaluje v oteven nsil a me mt za nsledek zrann, ppadn a smrt.Fze lbnek, klidu situace se uklidn, v prbhu tto fze se nsilnk omlouv, slibuje, e nsil se u nebude opakovat, projevuje ltost nad svm chovnmNeustl stdn vldnho a milujcho chovn s nsilnm udruje ob ve vztahu a odrazuje ji od odchodu. Na druh stran stdn jednotlivch fz pachatele nsil nemotivuje ke zmn jeho chovn. Pestoe se jednotliv fze stdaj v cyklu, je obtn pedvdat zatek a konec jednotlivch etap, zejmna vzhledem k jejich zvislosti na mnoha situanch faktorech.

Mty o domcm nsil Neml bych se do toho plst. Nen to moje vc. Pesvden, e nsil v rodin je zleitost soukromou, e si o n ob koleduje, e si ho ena zaslou a dokonce m nsil rda, je pomrn rozen. Je to chyba obti. Obecn soud, e vina ve vztahovch problmech nen nikdy pouze na jedn stran. Jinak eeno, zle na obou partnerech, nebo agrese me bt i vyprovokovan. Situan agrese, jednotliv incident ano. Domc nsil je vak natolik odlinm problmem, e se na nj pedpoklad o vyprovokovn nevztahuje. Mla by ho opustit. Moment vystoupen ze vztahu je pro ob domcho nsil vdy kritick. Hrozba nsil se dramaticky zvyuje prv v okamiku, kdy ob oznm svj mysl odejt. Domc agresor m pocit, e ztrc kontrolu a moc, je zahnn do kouta, a proto bv pipraven zajt daleko. Mnoha obtem brn prv strach v tom, aby od svho trznitele odely. Nevypadaj jako agresor a ob. Domc nsil m mnoho podob a postihuje partnersk a rodinn vztahy bez ohledu na materiln zzem rodiny, na vzdln i profesi jeho aktr. Odehrv se i v tzv. lepch rodinch a mezi vzdlanmi lidmi. Tr ji a bije, protoe pije. Alkohol sm vsob nen pinou domcho nsil. Alkoholov opojen me zvit intenzitu toku. Hlavn problm je v pouvn nsil. Podle materil Blho kruhu bezpe

Sociln percepceVnmn lovka sebe sama a ostatnch v socilnch vztazchVytven obrazu toho druhho Podlh uritm zkonitostem. Mme tendenci uvaovat o ostatnch v uritch kategorich,stereotypech aschmatecha velkou roli zde hraj rzn efekty vnmn, jako nap.efekt prvnho dojmu. Tyto mentln zkratky nebo takheuristikyslou jako ekonomick opaten, kter nm umouj udlat si o nkom obrzek bez dlouhch vah a pispvaj ke snadnj orientaci v socilnm prosted.

Heuristika dostupnostiSternberg uvd jako pklad takov chyby v uvaovn odpov na otzku, zda vce anglickch slov zan na "r" nebo obsahuje "r" na tet pozici. Jednodu je vzpomenout si na slova, kter na njak psmeno zanaj, ne analyzovat pozice uprosted slova. Sprvn odpov je opan.

Schma sociln percepceCharakteristika obrazuObsahuje nejen vizuln strnku ale i psychick charakteristiky, sociln status, vlastnosti, hodnoty, tedy vci, kter nejsou zjevn a jejich objektivn informan hodnota je sporn. Obraz nikdy nen pln stabiln mn se vzvislosti na zkuenostechVtinou t obsahuje znan mnostv chyb (hal efekt zjedn vlastnosti i zkuenosti sestavme kompletn obraz druhho, velice asto chybn)Nemnn obraz stereotyp pedsudek u nezle na reakci druhho, n obraz o nm je stejn a u udl cokoli.

Kle pro sestavovn obrazu =dle eho obraz sestavujeme, eho si vmme)Vraz, hlavn mimikaZjevObsah a zpsob eiStatus (dle obleen, auta)Vlastn chovn subjektu (vysvtlujeme si chovn po svm)

Vsledek obrazuJestli ten lovk je sociln dobr nebo patn (tj. jak se chov vmal sociln skupin a co z toho budu mt)Zjiujeme inteligenci (pokud nkoho povaujeme za chytejho, zpravidla mu neleme)Jestli je osoba siln nebo slab (dominantn X submisivn)Aktivita X PasivitaEmocionln projev (vel x chladn)

Zpsob chovn na zklad obrazuSympatie snaha se piblit, osoba mi pipad uiten.Antipatie snaha se vyhnout nebo toit, osoba mi pijde nebezpenLhostejnost nen dn preferovan chovn, osoba mi pijde bezvznamn

Alternace identity (obrazu)= jeden lovk me bt vnmn rznmi osobami odlin

Tendence vnmn jinch osobAutomatick projekce vlastnch poteb a motiv do ostatnch (touhy a motivy, kter si vtinou dan osoby nepiznvaj a pipisuj je ostatnm)Emocionln zaujet (sympatit lid => automaticky jim dvme dobr vlastnosti, nesympatit lid => automaticky jim dvme zporn vlastnosti)Nekriticky pozitivn pijmme osoby, kter jsou nm podobnSociln adaptace Dan Ariely videohttp://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/proces-adaptaceSmysl vysokch odmnDan Arielyhttp://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/jak-nas-ovlivnuji-vysoke-premie-v-praciLePamela Meyerhttp://www.ted.com/talks/lang/cs/pamela_meyer_how_to_spot_a_liar.htmlPostojeTrval soustava pozitivnch i negativnch postaven, emocionlnho ctn, tendence k uritmu chovnVrmci procesu socializace lovk pejm normy a emoce a vytv si automatick reakce na okol = tj. vytv si postoje Pedmtem postoje me bt cokoli, co existuje vnaem duevnm svte bez ohledu na to jestli to reln existuje (postoj kmimozemanm). Naproti tomu nemusme mt postoj ke vem vcem se, ktermi se setkme.Postoj vdy obsahuje hodnocen, tm se li od nzoru.

Sloky postojKognitivn => informace o pedmtu postoje, me to bt cel soustava poznatk nebo teba jen jeden izolovan)Afektivn => emoce (libost, nelibost)Behaviorln => chovn (pibliovn, zabvat se nm x tk, agrese)

Vytven postojSouvis se saturac (uspokojovnm poteb) Pokud nm lovk pomh kuspokojen naich poteb - mme k nmu pozitivn postojpokud ne, tak je to naopakHodnotov systm a postojePostoje jsou asto soust hodnotovho systmu jednotlivce Hodnotov systm => soustava postoj, kter jsou ve vzjemnm souladu, jsou propojenm se postoj spnji vlen do hodnotovho systmu, tm je trvalej a pevnjHodnotov systm vdy posiluje emon slokuHodnotov systm m tendenci ke konzistenci ( jednotliv postoje jsou vsouladu) a krstu ( vytvm si postoje km dl tm vce vcem)Postoj a skupinaSkupina nepedepisuje jen sprvn chovn, ale i sprvn postoje.Skupina odmuje jedince za sprvn postoje stejn jako za sprvn chovn. Me odchzet k extremizaci postoj => m extremistitj nzor, tm lep pochvala,Skupina tedy na jedn stran dv podporu mm postojm, ale na stran druh mi k, jak mm zastvat.Postoje sdlen ve skupin jsou pevnj ne postoje izolovan.

Zmna postojePostoje mlokdy mnme, vtinou jsou vsouladu snam hodnotovm systmemZmna postoje vtinou bol (je nepjemn si piznat, e jsme se mlili) Faktory zmn (na em zvis zmna)Kvalita hodnotovho systmu (extrmn a konzistentn postoje se mn he, naproti tomu izolovan postoj se mn pomrn snadno) Pidruen ke konkrtn skupin (tok na postoje skupiny mv za nsledek tsnj pimknut ke skupin i kjejm postojm zmna postoje pouze vppad oputn skupiny) Osobnost (m vce je lovk inteligentn a pstupn, tm je pro nj zmna postoje leh, protoe neni jeho sebevdom)

Fosterova teorie kognitivn disonanceTeorie, kter se sna vysvtlit postojovou zmnu. Zkoumn okamiku, kdy k postoji pibude nov poznatek. Pak mohou nastat dv situaceKonsonance => soulad novho poznatku spostojem ( dostanu informaci o tom, e partner si na verku zaplil, vm o tom, e obas kou, nic se nedje, mj postoj to nijak neovlivujeDisonance => nesoulad novho poznatku spostojem (dostanu informaci o tom, e mi partner na verku zahnul, ctm napt, protoe poznatek je vrozporu smm postojem knmu) Reakce na kognitivn disonanciZmna postoje (rozloum se spartnerem kvli neve)K poznatku se pid x dalch, aby se nezmnil postoj (mme nkoho rdi, ale on nm nco udl a my na to zareagujeme tak, e pidme omluvy apod., abychom nemuseli mnit n kladn postoj na nho za negativn)

Ktomu aby dolo ke zmn postoje, mus dojt ke zmn emocionln sloky! PedsudekZjednoduen postoj, kter obsahuje hodn emonch sloek, ale minimum informacPedsudky maj sociln funkci - usnaduj rozhodovn, varuj ped nebezpem (necho vnoci ven, okradou t a znsiln) Bvaj vtinou negativn, ale jsou i pozitivn (fotbalov fanda)Pedsudky vrzn me trpme vichni.

Typologie lid smasivnmi pedsudky

Adorno => sestavil 6 typ lid s masivnmi pedsudkyMasivn pedsudky = vznamn ovlivuj fungovn jedince ve spolenostiPrvn ti astj, ne ty zbyl

Ztipln =>pslunci radiklnch hnut. Pro svoje tko vysvtliteln chovn si vymlej pijateln dvod. (np. mm nsilnick sklony, ale svoje nsilnick chovn vysvtluju zlobivost dt, nebezpenost nr menin apod.) Lid s konveknm syndromem => touha bt pslunkem njak skupiny ho in neptelem vi ostatnm. (nap. jsem dobr katolk, proto musm nenvidt protestanty)Autoritsk osobnost => rozdlujc lovk, dli lidi na siln a slab, dobr a patn. asto pouv agresi prv vi slabm => agrese je omlouvna nap. nboenskm fanatismem"lovk, kter prvn hod kmen" (throw - guy) => Provokatr, kter se prvn odhodl knjakmu inu.Manipulativn => lid, kte si nepipoutj, e lid kolem maj vlastn ivot => rdi s nimi manipuluj jako svcmi.Psychopat => trp paranoiou (pronsledovn => vichni jdou po mn) Pedsudek vytv jinou realita, ve kter jedinci ij

Sociln komunikacevzjemn vmna nzor mezi lidmi, kter se dje prostednictvm jazykaje mon tehdy, pokud lid maj spol. poznatky, postoje a poteby

Shannonovo schma komunikacePrincip tich poty- bhem komunikace dochz ktomu e to sdlen, kter mm na mysli mu patn vyjdit, me zaniknout vokolnm umu, nebo mu me mj poslucha patn porozumt..

m dle komunikace trv, tm se riziko neporozumn men (postupn si ujasujeme co jsme mli na mysli)

Informan barira => znemouje zskat poadovan informaceas informace se nachzej vjinm ase, ne se j knim dostanu (nap. pi testu)kompetence neumm se knim dostat (neznm pin kmobilu)prostor informace jsou, ale na mst kde se knim nedostanu (zabaven mobil) zahlcen (a moc info)vcn kompetence (informace v nepouiteln podob, napklad tahk v ntin)

Typy komunikace

pm X nepmjednostrann X dvoustrann X vcestrannverbln X neverblnformln X neformlnna blzko X na dlkuadresn X neadresn (znm i neznm)intrapersonln (1) X interpersonln (2) X skupinov (3-50) X masov (50+)

Speciln formy komunikaceinfotaitment => v TV i rozhlasovm vysln zprvy funguj k zbav posluchaeinternetov komunikace (chat) nevnmme signly komunikace, vdsledku toho pak vidm lovka pozitivnji nebo negativnji ne bych ho vnmal, pokud bych ho vidl naivo. problm je, e se tm tvo vztahy, kdy toho lovka tm neznme

Obsahov a vztahov aspekt komunikaceKad komunikace m 2 aspekty => obsahov (objektivn informace, aneb co km)vztahov (subjektivn definuji svou roli vi posluchai, aneb jak to km)

Konflikt - hdkavkonfliktech (hdkch) je teba rozliovat, zda se partnei neshoduj vobsahovm aspektu (vcn problm) nebo ve vztahovm (partner nepln to, co j od nj oekvm). Neshoduj-li se ve vcnm, je situace vzsad eiteln diskuzneshoduj li se ve vztahovm, mn se vdiskuze vhdku, kde jde o to, kdo vc vydr. Neshoduj li se ani vjednom, konflikt se vzsad vyeit ned.

Dvoj vazba

vzsad jde o nesoulad mez tm, co osoba vysl kpartnerovi vdialogu. Pedpoklady vzniku dvoj vazby: siln emon vazbaobsahov aspekt vrozporu se vztahovm aspektemsituace vyaduje njakou reakci

Dvoj vazba= vsledek je, e osoba se pak zkonit chov nesmysln protoe osoba k teba slovy ne ale zrove se chov tak jako by kal ano -) poslucha pak dostv dva protikladn signly a proto nev jak m reagovat.

Poznmka Vnkdy se d dvoj vazba udlat u jen jednm sdlenm, kter umouje dva vklady zrove. Nap. ukonen vztahu slovy budeme dl u jenom kamardi k na jednu stranu je konec, u mi na tob nezle a zrove k pod pro m nco znamen -) partner pak vdy zareaguje bud na jednu nebo na druhou vtu, poppad se u slabch osob me rozvinout njak porucha osobnosti.

Komunikace dle vztahsymetrick (rovnocen)komplementrn (nadzen/podzen), metakomplementrn (prohozen rol, slab komanduje silnjho)

Vrstvy komunikaceobsahov (vznam slov)komunikan kl (dv smysl sdlen)sdlen o vnitnm stavusituan sebepojetpostoj ke komunikaci (zle mi na tom i ne)cle a zmny (co si od toho slibujeme)zpsob pjmu (jak sdlen pijmu)

Kultivace komunikanch dovednostmonosti kultivace komunikanch dovednostKultivace mylen ( snait se volit vhodn slova, vty) -) usnaduje pochopenKultivace vyjadovn ( mluvm tak aby mi druh rozuml)Kultivace vnmn (anticipace) => pozornost, empatie, pedvdn toho co se mi chyst partner ct

I. Motivace a poteby Motivace = Souhrn initel, kter bu jedince podncuj (aktivizuj) nebo naopak brzd

Pro konkrtn chovn neexistuje pouze 1 konkrtn motiv, vdy je jich vce => ne vechny motivy si uvdomujemeMotivan struktura je individuln

Zkladn motivyPotebyPrimrn => biologick (spnek, jdlo, dchn)Sekundrn (sociln - poteba jistoty a bezpe, innosti, sociln styky, vkon)

Poteby jako zkladn motivan slyKomplex zvltn motivan initel, kter se vytv jako dsledek rznch, obvykle negativnch zkuenost a kter maj vliv na chovn, jeho clem je kompenzace danho komplexunejznmj je komplex mncennostineurotick systm motivace podobn komplexm, iracionln, nevdom a automatick systm motivace tendencujc kvytven sebeklamu a opakovn chyb, vznik zneeitelnch a neeench konflikt

Vzbuzen motivuSchmaProces uspokojovn potebUspokojovn potebPoteby funguj na principu nedostatk Poteba + nedostatek -) volme chovn, kter ns uspokojujrzn situace vyaduj jin druh chovn, aby dolo k uspokojenLid se sna uspokojovat vce poteb najednou (nap. nov auto jsme ln, pocit pehledu, monost vytahovat se ped sousedy)Uspokojovn potebjeden objekt me bt prostedkem uspokojovn cel ady poteb (nap. auto, pro nkoho dopravn prostedek, pro jinho poten zjzdy nebo ukzka movitosti)uenm dochz kzpedmtnn poteby nalezen objektu, kter se stv prostedkem uspokojen potebysla poteby narst spibvajc deprivac vase, ale narst jen po uritou mez a s pokraujc deprivac kles

Motivace a jednn

vznik poteby kjednn nesta, jednn je sputno teprve za uritch podmneksubjekt mus mt vyhldku na dosaen cle a cl pro nj mus mt hodnotuzvyuje-li se motivan napt, nroky na hodnotu cle se sniuj a odhad spchu me bt zkreslennedoshne-li jedinec pro njakou pekku doucho cle, vystupuje nhradn clov objekt (W+V: Nen-li tu ta, kterou mm rd, pak mm rd tu, kter je tu.)ve zpsobu jedn se uplatuj situan kognitivn kle - determinuj, jak lovk jedn

Cle jednncle lidskho jednn jsou asto dlouhodob a jejich dosaen je zprostedkovno dosaenm mnoha dlch clfyziologick homeostze smuje ke stle stejnmu stavu, psychick rovnovha je dynamick a spov vodstraovn vnitnch rozporego-defenzivn mechanismy reaguj na psychickou nerovnovhu vznikajc frustrachlavnm aspektem lidskho jednn je svt subjektivnch hodnot dominuje vnm hodnota sama sebenejsilnjmi motivy lidskho jednn jsou poteby obdivu,cty, kompetence, uznn, souhlasu

Existuje nemotivovan chovn? Skryt motivyFreud => tvrzen, e vechny druhy chovn maj svj skryt dvodNevdom motivy => asto zamujeme prav a neprav motivy (osoba vtinou l svou zkost)P. Uklzen -) neprav motiv touha po podku; neprav motiv zkost, uklidnn

Poruchy dynamiky socilnho chovnVznikaj na zklad neplnn potebFrustran odolnost => jak moc jsme odoln vi frustraci, stresu, konfliktm a deprovaci

KonfliktReakce na konfliktFrustrace(zmaen) psychick stav a chovn lovka, kter jsou vyvolan pekkou na cest kuritmu cli a uspokojen poteb = uvdomovan reakce

FrustraceDeprivace(strdn) jedn se o chronick neuspokojovn poteb nebo nedosahovn vytouench cl = neuvdomovan reakce Stav dlouhodob frustrace

DruhySenzorick => jsou poteba njak podntyPsychick => poteba lsky...je dlouhodob neuspokojovna

Stres (napt)Stav organismu, kter je odpovd na njakou ztHlavn podstatou odpovdi je zmobilizovat obrann mechanismy

DruhyEustres => pozitivn stres, kter ns motivuje k lepm vkonmDistres => negativn stres, kter ani nedoke obrann mechanismy aktivovat v potebn me

Reakce na stresovou situaciAdaptan syndromStresov faktory (piny stresu) Hlavn obrann mechanismy (zpsoby potlaen stresu)Pozitivn strategie zvldn stresuNegativn strategie zvldn stresuZvldn stresuVolme si metody individuln a pokad jinakZvis na osobnosti (obecn pstup k tkostem)spnji stres zvldaj lid, kte berou pekku jako vzvu, apod.Nkte lid jsou odoln vi stresu jen v nkterch situacch (dti a kola => je jim to jedno, dti a sport => sna se, chtj vynikat)Typy pacient podle zpsob zvldn zdravotnch problm