Sociálního zabezpečení v EU/SZEUfiles.akilda.webnode.cz/200001672-e9114ea0b5/2018... · Nařízení EP a Rady ES č. 883/2004 2. Osobní a věcný rozsah koordinace sociálního

Ilona Kostadinovová FPR ZČU v Plzni, KPPSZ, SZEU 13. 02. 2018 Web: http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 Informace o výuce a podklady on-‐line: https://www.akilda.cz E-‐mail: ilda@ seznam.cz

I.K. Tel. +420/777 57 40 16 E-‐mail: [email protected] http://www.advokatnisluzby.com/ Informace o výuce: https://www.akilda.cz/

Strana 1 z 8

Sociálního zabezpečení v EU/SZEU POV. VOL. PŘEDMĚT LS 2017/18

(12. 2. – 18. 5. 2018) ÚTERÝ 15.45 – 17.25 hod. - JJ 325

Právnická fakulta ZČU v Plzni, Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení

Ilona Kostadinovová, Tel. +420/777 57 40 16, E-mail: [email protected]

Č. Datum: Téma:

1. ÚT. 13. 2. 2018 Úvod do společné sociální politiky Evropské unie.

2. ÚT. 20. 2. 2018 Prameny práva sociálního zabezpečení a jejich aplikace v členských státech EU.

3. ÚT. 27. 2. 2018 Koordinace sociálního zabezpečení v členských státech EU, výběr zemí.

4. ÚT. 6. 3. 2018 Sociální zabezpečení zaměstnanců.

5. ÚT. 13. 3. 2018 Sociální zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.

6. ÚT. 20. 3. 2018 Postavení nezaopatřených rodinných příslušníků.

7. ÚT. 27. 3. 2018 Dávky v nemoci, při úrazech a pracovních úrazech.

8. ST. 28. 3. 2018 Dávky v těhotenství, mateřství a rodičovství.

9. ÚT. 3. 4. 2018 Důchodové dávky při invaliditě, ve stáří a při ztrátě živitele.

10. ÚT. 10. 4. 2018 Rodinné dávky a dávky pěstounské péče.

11. ÚT. 17. 4. 2018 Dávky dlouhodobé péče pro osoby zdravotně postižené.

12. ÚT. 24. 4. 2018 Podpora v nezaměstnanosti.

13. ÚT. 15. 5. 2018 Zdravotnictví a úhrada zdravotní péče.

Pozn.: Dle pokynu prorektora č. 1P/2017St 28. 3. 2018 – výuka jako v úterý

Eventuálně přesun výuky na pondělí v době od 14.00 do 15.30 učebna JJ331



Strana 2 z 8

Podmínky pro absolvování předmětu I.K.

Pro úspěšné absolvování předmětu je důležitá:

- aktivní účast ve výuce, - zpracování seminární práce na téma Právo sociálního zabezpečení ve

vybraném státě Evropské unie, - úspěšné absolvování zápočtového testu, - a složení závěrečné ústní zkoušky.



Strana 3 z 8

Obsah přednášek rozdělený do 13 dní:

Ilona Kostadinovová

Téma:

Poznámky/prameny práva

1. Koordinace sociálního zabezpečení v Evropské unii, historické souvislosti a současná podoba společné sociální politiky Evropské unie.

Nařízení EP a Rady ES č. 883/2004

2. Osobní a věcný rozsah koordinace sociálního zabezpečení, administrativní správa příslušnými institucemi. Prameny práva sociálního zabezpečení a jejich aplikace v členských státech EU.

Nařízení EP a Rady ES č. 987/2009

3. Zdravotní pojištění a poskytování přeshraniční zdravotní péče v Evropské unii.

Z. č. 48/1997 Sb., veřejné zdravotní pojištění

4. Dávky v nemoci, při úrazech a pracovních úrazech. Nemocenské pojištění a jeho koordinace v Evropské unii.

Z. č. 187/2006 Sb., nemocenské pojištění/ZNP

5. Důchody v zemích Evropské unie. Z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění/ZDP

6. Podpora v nezaměstnanosti v Evropské unii.

Z. č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti/ZZ

7. Rodinné dávky v Evropské unii. Dávky v těhotenství, mateřství a rodičovství.

Z. č. 117/1995 Sb. státní sociální podpora/SSP

Z. č. 187/2006 Sb. ZNP



Strana 4 z 8

8. Dávky dlouhodobé péče v Evropské unii. Z. č. 108/2006 Sb. Sociální služby/SocS

9.

Správní řízení a jeho význam v právu sociálního zabezpečení v České republice a v Evropské unii.

Z. č. 500/2004 Sb., správní řád/SŘ

Z. č. 582/1991 Sb., organizace a provádění soc.zab.

10.

Význam soudní judikatury a role Soudního dvora Evropské unie na poli prosazování sociálních práv občanů Evropské unie.

Případ Elčinov, Delft, Landtová, Maruco

11.

Sociální zabezpečení vybraných států Evropské unie – Slovensko

Sociální pojištění SR

12. Sociální zabezpečení vybraných států Evropské unie – Německo

Sociální zákonodárství SRN

13. Sociální zabezpečení vybraných států Evropské unie – dle konkrétního ujednání se studenty

Švédsko, Švýcarsko, ……..

Zápočet: Seminární práce - Sociální zabezpečení ve vybraných evropských zemích dle volby studenta.

Písemný test.

Zkouška: Ústní zkouška.



Strana 5 z 8

Doporučená literatura: KOSTADINOVOVÁ, I. Právo sociálního zabezpečení nejen pro podnikovou praxi. Sociální politika v ČR a v EU. s. 100 PRIMA PRESS s r.o. Plzeň 2017, ISBN 978-80-270-1498-9

CHVÁTALOVÁ, I. Právo sociálního zabezpečení v České republice a v Evropské unii. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o. Plzeň 2012, 290 s. ISBN 978-80-7380-374-2

KOLDINSKÁ, K. a kol. Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU. C. H. Beck Praha 2007, 246 s. ISBN 978-80-7179-622-0

TOMEŠ, I. – KOLDINSKÁ, K. Sociální právo Evropské unie. C. H. Beck Praha 2003, 284 s. ISBN 80-7179-831-2

VACÍK, A. – ČERNÁ, J. Právo sociálního zabezpečení v rámci Evropské Unie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. Plzeň 2005, 222 s. ISBN 80-86898-14-8

Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. C. H. Beck Praha 2013, 320 s. ISBN 978-80-7400-473-5

KOSTADINOVOVÁ, I. Právo sociálního zabezpečení s. 299-398 v: Spirit, M. a kol. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2009, 415 s. ISBN 978-80-7380-189-2 ČERNÁ, J. - TRINNEROVÁ, D. - VACÍK, A. Právo sociálního zabezpečení. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. Plzeň 2007, 230 s. ISBN 978-80-7380-019-2

KOSTADINOVOVÁ, I. Právo sociálního zabezpečení (od roku 1990) s. 294-333 v:Schelle, K. – Tauchen, J. (eds.) Encyklopedie českých právních dějin. VII. svazek Právo pra- Prob. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2017, 829s. ISBN 978-80-7380-648-4/ KEY Publishing s.r.o. ISBN 978-80-7418-270-9 KOSTADINOVOVÁ, I. v: Komentář k ústavě ČR a Listině, Komentář k článkům 28, 29 a 30 Listiny základních práv a svobod, Klíma, K. a kol., Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 1. Vydání 2005 ISBN 80-86898-44-X, 2. rozšířené vydání 2009 ISBN 978-80-7380-140-3, str. 1203-1242

KOSTADINOVOVÁ, I. Sociální funkce státu (17. kapitola) v: Klíma a kol., Státověda, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, ISBN 80-86898-98-9, dotisk 2009, 2010, str. 300-346

ŠTEFKO, M. Vysílání zaměstnanců do zahraničí. C. H. Beck, Praha 2009, 379 s., ISBN 978-80-7400-110-9 ŽONDROVÁ, S. Přehled judikatury z oblasti sociálního zabezpečení. JUDIKATURA ASPI, a.s. Praha 2008, 516 s., ISBN 978-80-7357-315-7



Strana 6 z 8

Internetové zdroje: Evropská unie, http://europa.eu

http://eur-‐lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:62006CJ0267:CS:HTML

Věc C-267/06 Tadao Maruko v. Versorgungsanstalt der deutschen Bühnen

Česká správa sociálního zabezpečení, http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/

Úřad práce ČR, Evropská správa služeb zaměstnanosti/EURES, http://portal.mpsv.cz/eures/

Centrum mezistátních úhrad zdravotní péče, Kancelář zdravotního pojištění, https://www.kancelarzp.cz/cs/pojistenci/prava-naroky-eu/dulezite-odkazy/mezinarodni-smlouvy

Ostatní dokumenty: Směrnice EP a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči Rozsudek Soudního dvora EU č. C-173/09 v případu Elčinov Rozsudek Soudního dvora EU č. C-345/09 v případu van Delft Nejvyšší správní soud České republiky, Předběžné otázky podané Soudnímu dvoru EU

http://www.nssoud.cz/Predbezne-otazky-podane-NSS/art/533?menu=254

16. Věc C-394/13 K. B. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí

Nejvyšší správní soud položil Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku ve věci týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení:

1. Je třeba vykládat čl. 76 nařízení Rady (ES) č. 1408/71, o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství tak, že je za okolností, jaké jsou v této věci, tj. žadatelka i její manžel a dítě žijí ve Francii, manžel tam pracuje, mají tam středobod svých zájmů a žadatelka v plném rozsahu čerpala rodinnou dávku, PAJE - prestation d'accueil du jeune enfant, ve Francii, Česká republika státem příslušným k poskytnutí rodinné dávky – rodičovského příspěvku?

Pokud je odpověď na otázku č. 1 kladná:

2. Je třeba vykládat přechodná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení tak, že ukládají poskytovat rodinnou dávku Českou republikou po 30. 4. 2010, třebaže příslušnost státu může být od 1.5.2010 ovlivněna novou definicí bydliště podanou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (čl. 22 a násl.)?

Pokud je odpověď na otázku č. 1 záporná:

3. Je třeba vykládat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (zejména čl. 87) tak, že je za okolností, jaké jsou v projednávané věci, Česká republika od 1. 5. 2010 příslušným státem k poskytování rodinné dávky?

Předběžnou otázku položil Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 2. 5. 2013, čj. 6 Ads 1/2012 - 38.

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. C-394/13, najdete zde.

Následné rozhodnutí ve věci: rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2014, čj. 6 Ads 1/2012-129.



Strana 7 z 8

12. Věc C-253/12 JS proti České správě sociálního zabezpečení, vzato zpět

Předběžná otázka se týká tzv. česko-slovenských důchodů. Nejvyšší správní soud položil Soudnímu dvoru EU především otázku, zda se evropské předpisy o koordinaci sociálního zabezpečení z hlediska osobního rozsahu vztahují i na občany České republiky, kteří získali doby důchodového zabezpečení na území ČSFR do konce roku 1992:

1. Vylučuje nařízení Rady (ES) č. 1408/71, o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení), ze svého rozsahu rationae personae občanku České republiky, která za okolností, jaké jsou v projednávané věci, před 1. 1. 1993 podléhala právním předpisům upravujícím důchodové zabezpečení zaniklého státu (České a Slovenské Federativní republiky), tyto doby se v souladu s článkem 20 Smlouvy uzavřené 29. 10. 1992 mezi Českou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení zapsaném v příloze III nařízení Rady (ES) č. 1408/71 (příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004) považují za doby Slovenské republiky a podle vnitrostátního pravidla vytvořeného Ústavním soudem ČR současně i za doby České republiky?

Pokud je odpověď na otázku č. 1 negativní:

2. Brání čl. 18 Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a s čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1408/71 [popřípadě čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004)] tomu, aby orgány České republiky mohly za okolností, jaké jsou v projednávané věci, poskytovat preferenční zacházení [vyrovnávací příspěvek k dávce ve stáří, pokud je výše této dávky přiznané podle článku 20 Smlouvy uzavřené 29. 10. 1992 mezi Českou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení a podle nařízení Rady (ES) č. 1408/71 (nařízení č. 883/2004) nižší než dávka, která by byla pobírána, kdyby byl starobní důchod vypočten podle právních předpisů České republiky)] toliko občanům České republiky, pokud k takovému zacházení vede základní právo na zabezpečení ve stáří vyložené Ústavním soudem ČR specificky ve vztahu k dobám důchodového zabezpečení získaným v zaniklé ČSFR a vnímané jako součást národní identity, a pokud takové zacházení není s to narušit právo volného pohybu pracovníků jako základní právo Unie, za situace, kdy by poskytnutí obdobného zacházení všem ostatním občanům členských států EU, kteří také získali v zaniklé ČSFR obdobné doby důchodového zabezpečení, vedlo k významnému ohrožení finanční stability systému důchodového pojištění České republiky? Pokud je odpověď na otázku č. 2 pozitivní:

3. Brání právo Evropské unie tomu, aby vnitrostátní soud, který je nejvyšším soudem státu v oblasti správního soudnictví, proti jehož rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky, byl v souladu s vnitrostátním právem vázán právními posouzeními podanými Ústavním soudem ČR, pokud se zdá, že uvedená posouzení nejsou v souladu s právem Unie, jak je vyloženo Soudním dvorem Evropské unie?

Předběžnou otázku položil Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9. 5. 2012, č. j. 6 Ads 18/2012-82. Řízení před Soudním dvorem EU má spisovou značku C-253/12.

Žádost o předběžnou otázku byla usnesením ze dne 23. 1. 2013 vzata zpět, neboť podáním ze dne 6. 12. 2013 vzala žalobkyně kasační stížnost v plném rozsahu zpět. Řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno usnesením ze dne 10. 5. 2013, čj. 6 Ads 18/2012-211.

Řízení o předběžné otázce bylo usnesením ze dne 27. 3. 2013 vyškrtnuto z Rejstříku Soudního dvora. Usnesení dostupné zde.



Strana 8 z 8

5. Věc C-399/09 Landtová proti České správě sociálního zabezpečení

Další z řady předběžných otázek položil Nejvyšší správní soud ve věci 3 Ads 130/2008. Týká se aplikace nařízení Rady (ES) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství na „slovenské důchody“. Předkládající soud se v podstatě táže, zda citované nařízení, respektive primární právo Unie, brání použití pravidla judikovaného Ústavním soudem ČR, podle kterého má být českou institucí sociálního zabezpečení zhodnocena doba pojištění na území bývalé České a Slovenské Federativní republiky před jejím rozdělením, tj. do 31. 12. 1992, k jejímuž zhodnocení je přitom příslušná Slovenská republika, tedy fakticky dvakrát, a sice jak pro stanovaní nároku na dávku, tak pro stanovení její výše.

SDEU uvedl, že se nejedná o přiznání souběžné české dávky ve stáří ani o dvojí zohlednění jedné a téže doby pojištění. Ustanovení části A bodu 6 přílohy III nařízení č. 1408/71 ve spojení s čl. 7 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení tedy nebrání takovému vnitrostátnímu pravidlu, podle něhož je vyplácen vyrovnávací příspěvek k dávce ve stáří, pokud je výše této dávky nižší než dávka, která by byla pobírána, kdyby byl starobní důchod vypočten podle právních norem České republiky.

Na druhou otázku SDEU odpověděl, že nález Ústavního soudu, který umožňuje vyplácet vyrovnávací příspěvek k dávce ve stáří pouze osobám s českou státní příslušností a bydlištěm na území České republiky, vede k diskriminaci. Uzavřel, že čl. 3 odst. 1 ve spojení s článkem 10 nařízení č. 1408/71 brání takovému vnitrostátnímu pravidlu, které umožňuje vyplácet vyrovnávací příspěvek k dávce ve stáří pouze českým státním příslušníkům s bydlištěm na území České republiky, aniž to z hlediska práva Unie nutně vede k tomu, že osoba, která obě tyto podmínky splňuje, bude o tento příspěvek připravena (resp. to není nezbytným důsledkem).

Předběžná otázka byla podána usnesením NSS ze dne 23. 9. 2009., č. j. 3 Ads 130/2008 - 107. Text předběžné otázky je dostupný zde.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 6. 2011, Landtová (C-399/09, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) je dostupný zde.

Následné rozhodnutí ve věci: rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2011, 3 Ads 130/2008-204.

Documents

Sociálního zabezpečení v EU/SZEUfiles.akilda.webnode.cz/200001672-e9114ea0b5/2018... · Nařízení EP a Rady ES č. 883/2004 2. Osobní a věcný rozsah koordinace sociálního