SP4 září ke korekture

září~říjen | 2009 89 Kč | 3,2 € | www.svetprumyslu. cz

Tržby automobilek klesnouStavba roku 2009

říká generální ředitel společnosti MERO ČR, a.s. Ing. Jaroslav Pantůček.

Světová pravidla pro obchod s energiemi je třeba změnit

Drama kolem Opelu není u konce

Miroslav Bičiště rád vyhledává anonymitu

BARUMPražská TeplárenskáSpolanaVOP - 026VUJE

„Máme zcela unikátní dohledový systém ropovodu,“

Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz 3 září~říjen 2009

Příprava dohody EU s Koreou, která by zajistila vol-ný obchod mezi oběma subjekty, se v těchto dnech chýlí ke konci a noční můra Evropského sdružení výrobců automobilů se tak pomalu stává skuteč-ností.

Automobilový průmysl, který se posledních pár mě-síců houpal v záchranné síti uměle vytvořené větši-nou evropských států v podobě šrotovného, tak dostává v době, kdy začíná krizi pociťovat skutečně naplno, další ránu.

Již nyní se z Koreje do Evropy doveze kolem 600 tisíc automobilů ročně (opačným směrem jde díky speci-fickým požadavkům tamních trhů pouze 30 tisíc aut za stejné období), chystaná dohoda by dovážené vozy navíc osvobodila od desetiprocentního cla. To by v konečném důsledku zlevnilo korejská auta o 25 až 38 tisíc korun. Smlouva by zároveň v podstatě umožnila bezcelní dovoz výrobků z Číny, Indie a dalších asijských zemí s levnou pracovní silou,

protože stanovuje, že až polovina součástek pro ko-rejské automobily může být z jiných zemí.

Dohoda má v komisi jednoznačné zastánce, zejmé-na komisařku pro obchod Catherine Ashtonovou, proti je naopak místopředseda EK Günter Verheu-gen nebo český eurokomisař Vladimír Špidla. Jed-noznačně není přijímána ani členskými zeměmi. Zatímco Německo a Francie jsou spíše pro, proti je z pochopitelných důvodů Slovensko.

Korejská média již nyní oslavují vítězství jejich auto-mobilového průmyslu. Dopad pro ty evropské země, které jsou na automobilovém průmyslu závislé, může být obrovský. Navíc umožnit bezcelní dovoz levné pracovní síly z východu v době, kdy se všechny člen-ské státy potýkají s obrovskou nezaměstnaností, se nezdá příliš šťastné. Jednu výhodu však vidím – nebudeme muset chodit na úřad práce – budeme jezdit autem. Levným korejským (čínským?) autem.

Kateřina Urbanová [email protected]

registrační číslo: MK ČR E 18823

Autorská práva vykonává vydavatel. Publikování, přetištění či šíření obsahu nebo jeho částí jakýmkoli způsobem v českém či jiném jazyce bez předchozího písemného souhlasu vydavatele je zakázáno. Publikace obsahuje ilustrační obrázky a fotografie ImageBase a Flickr. Tyto obrázky jsou použity v souladu s licencí. Časopis využívá informační banky ČTK.

Š éfredaktor: Kateřina Urbanová ([email protected])Vedoucí inzer tního a marketingového oddělení: Marek Rottenborn ([email protected])Předseda redakční rady: Mgr. Lukáš Ševčík ([email protected])Redakce: PhDr. Romana Moares ([email protected]) – hlavní editorTajemnice redakce: Andrea Iliadisová ([email protected])Jaz yková úprava: Mgr. Anna Ševčíková

Grafick á úprava: Štěpán Hulc ([email protected]) S azba a zlom, předtisková příprava: oranzovareklama.cz Štěpán Hulc a Tomáš Psota ([email protected])Adresa v ydavatelst ví : Smart Connections, s.r.o., Janošíkova 9, 787 01 Šumperk IČ: 27854647Tisk: Protisk spol. s r. o. Cena jednotl ivého v ýtisku: 89 KčPředplatné: informace podává a objednávky přijímá SEND Předplatné spol. s r.o. Ve Žlíbku 1800/77, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice | www.send.cz

Svět Průmyslu je průmyslový magazín vycházející na území ČR každé dva měsíce a je publikací vydavatelství Smart Connections, s.r.o., provozovatele informačního serveru www.svetprumyslu.cz.

Další rána automobilovému průmyslu?


obsah

/ editorial

Osvobození? ....................................................................................................................... 3

/ zaměřeno na:

Stavebnictví Strojírenství.......................................................................................................................9Chemický průmysl ........................................................................................................11Energetika a suroviny .................................................................................................13Farmaceutický průmysl ..............................................................................................15Letecký průmysl ............................................................................................................17Automobilový průmysl ..............................................................................................18Elektronika, elektrotechnika ...................................................................................20Potraviny a nápoje .......................................................................................................22Zdravotnictví ..................................................................................................................24

/ svět, Evropa a my

IEA: Světová poptávka po ropě v příštím roce oživí / Průmyslové zakázky v Německu rostly nejrychleji za téměř dva roky ................................................................................................... 26E&Y: ČEZ se přes krizi udržel mezi nejcennějšími firmami světa ........................................................ 27Nejvíce superpočítačů je od HP, žebříček Top 500 ale vede IBM / Google: operační systém Chrome využijí miliony počítačů ..................................................................................................................... 28Zákazů kouření v Evropě přibývá, v ČR zatím kromě restaurací ......................................................... 29

/ reportáž

České banky stabilní krizi navzdory?

/ společnosti a jejich rozvoj

Škoda Electric | Symbol inovace a nových řešení ...........................................................32 Škoda Transportation | Nová tramvaj ForCity vyjela do ulic ......................................40 Škoda Vagonka | Prvotřídní kolejová vozidla z Ostravy ................................................46Bombardier | Zelená budoucnost unikátních technologií........................................ 52DPO | Bezpečně a pohodlně v Ostravě s MHD ........................................................... 54Unipetrol | Perspektivní plasty ........................................................................................58 Ministerstvo životního prostředí | Rostoucí úloha a zodpovědnost MŽP ..............62TAJMAC - ZPS | Specialista na obráběcí stroje ...............................................................66 SMP CZ | Mosty pro budoucnost Povodí Vltavy | Bezpečná Vltava ........................................................................ 76Povodí Labe | Hospodaření s vodou v Polabí ......................................................... 82VAK | Kvalitní voda není samozřejmost ................................................................... 88

/ zajímavosti z historie techniky a průmyslu

Před 55 lety byla spuštěna první jaderná elektrárna na světě / Kladenský důl Schoeller fungoval ve třech stoletích / Před 185 lety byl ve Strážnici otevřen unikátní most .................... 92

Před 140 lety oficiálně vznikl předchůdce pivovaru Gambrinus .............................................. 93

/ rozhovor



Generální ředitel a místopřed-seda představenstva TOS VARN-SDORF a.s. , předního světového výrobce obráběcích strojů, je mu 55 let, narodil se v Jablonci

nad Nisou. Jeho celoživotním osudem se stalo řízení velkých průmyslových podniků, což s sebou obnášelo i nutnost několi-krát změnit své bydliště...

MERO ČR, a. s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provo-zovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do

České republiky a nejvýznam-nější společností zajišťující skladování nouzových strate-gických zásob ropy. V budouc-nu chce MERO...

Nejlepšími dopravními stavba-mi loňského roku jsou že lez-nič ní estakáda přes pražské Masarykovo nádraží, tunel Klim- kovice na dálnici D47 v kate-

gorii, přeložka silnice I/14 Li-berec–Kunratická, trasa metra C z Ládví do Letňan a elektri-zace železniční trati Šatov– Znojmo.

General Motors ukončila na po-čátku září několikaměsíční ob-dobí nejistoty ohledně budouc-nosti německého podniku

a ozná mila, že prodá svou ně-meckou divizi Opel kanadsko-rakouskému výrobci automobi-lových součástek a ruské


??????????????

MERO ČR, a.s. Křižovatka energetických cest

Stavebnictví Mezi dopravními stavbami roku

je estakáda přes Masarykovo nádraží

Drama kolem Opelu není u konceAmerická automobilka

General Motors prodá svou německou divizi

str.94str.70

str.30str.6


Energetika a suroviny

Gazprom převede akcie Vemexu ze ZMB na dceřinou GAZP Majitelem většinového podílu společ-nosti Vemex, která je dodavatelem zemního plynu do ČR, se má stát firma GAZPROM Germania (GAZP). Vyplývá to ze záměru ruské skupiny Gazprom slou-čit své firmy GAZP a ZMB, která zatím 50,14 procenta akcií Vemexu vlastní.

ZMB, registrovaná ve Švýcarsku, patří ze sta procent podniku GAZPROM Germa-

nia. Podle oficiálního prohlášení Gaz-promu je jedním z hlavních cílů sloučení upevnění pozic GAZPROM Germania a značky Gazprom na mezinárodních ener getických trzích.

Společnost Vemex každoročně do ČR doveze kolem jedné miliardy metrů krychlových zemního plynu a ovládá asi deset procent tuzemského trhu se zem-ním plynem. Předsedou dozorčí rady Vemexu je hlavní výkonný ředitel firmy Gazprom Export Sergej Jemeljanov. O zbývající podíl Vemexu se dělí společ-nosti Centrex Europe Energy & Gas AG, která má třetinu akcií, a EW East-West

Consult AG se zhruba 17procentním po-dílem.

Vemex má zatím zákazníky jen mezi vel-koodběrateli, od ledna 2010 chce ale na-bízet plyn i domácnostem.

OTE: Spotřeba elektřiny příští rok klesne o sedm procent Čistá spotřeba elektřiny klesne v příštím roce v Česku zhruba o sedm procent na


56,68 terawatthodiny. Informoval o tom Igor Chemišinec ze společnosti Operátor trhu s elektřinou (OTE), která ze zákona prognózu dvakrát do roka upřesňuje. Loni spotřeba elektřiny v tuzemsku nao-pak meziročně vzrostla o 1,2 procenta. Spotřeba elektřiny v ČR rostla od roku 2002. V důsledku hospodářského útlu-mu však začala od října loňského roku klesat.

V dlouhodobém horizontu ale podle od-borníků dojde k navýšení spotřeby elek-třiny. „ V roce 2050 by tuzemská spo-třeba mohla být o 30 procent vyšší než v roce 2008,“ řekl Chemišinec.

Predikce OTE a konzultační společnosti EGÚ Brno vychází z historického vývoje spotřeby v zemi a modeluje očekáva-nou spotřebu v příštích letech na zá-kladě sledování a odhadu vývoje základ-ních makroekonomických ukazatelů.

Vypovězení smlouvy od České rafinérské považuje MERO za nátlak Vypovězení smlouvy společnosti MERO ČR, o kterém v první polovině září rozhodla valná hromada České rafinérské, pova-žuje firma za nátlakovou akci při jedná-ních o platbách za transport ropovody Družba a IKL, které státní podnik MERO v Česku vlastní. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí MERO Jana Šmejcká. Důvodem vypovězení smlouvy je podle České rafinérské výše poplatků, kterou si MERO za transport ropy účtuje.

Výpovědní doba smlouvy uzavřené v roce 1996 je tříletá. Toto podle Šmejc-ké dává oběma stranám dostatek pro-storu k předložení analýz a k dalším jednáním o cenách. Po celou dobu tr vání výpovědní lhůty bude nadále pokračovat přeprava ropy ropovody Družba a IKL do rafinérií.

„Česká rafinérská bude nadále jednat tak, aby nový tarif MERO ČR byl srovna-telný s podobnými společnostmi provo-zujícími ropovody v Evropě,“ uvedl mluvčí České rafinérské Aleš Soukup.

MERO chce podle mluvčí nastaveným tarifem pokrýt „oprávněné náklady na přepravu ropy včetně odpisů, které čes-kému státu reprezentovanému společ-ností MERO ČR pomohou vrátit dříve in-vestované prostředky do ropovodu IKL“. Investice do stavby ropovodu IKL byla podle Šmejcké zatím splacena jen

z menší části. „Hlavním důvodem jsou nižší požadavky na množství přepra-vené ropy než rafinerie v 90. letech samy plánovaly. Ropovod IKL byl využíván v letech 1996 až 2008 pouze na jednu pětinu své kapacity. Cena na jednotku přepravené ropy tak musí být logicky vyšší než u ropovodů vytížených na 80 až 90 procent své přepravní kapacity,“ uvedla.

Ropovodem Družba se přepravuje ropa z východní Evropy, nejčastěji ruská sir-natá ropa pro zpracování v rafinériích v Litvínově a v Pardubicích.

Ropovodem IKL se přepravuje ropa z Německa, kam proudí jiným ropovo-dem ropa z Kaspické oblasti, Blízkého vý chodu a severní Afriky s vyšším ob-sahem parafínu pro rafinérii v Kralu-pech.

Česká rafinérská je předním zpracovate-lem ropy v České republice s roční kapa-citou asi 8,7 milionu tun suroviny. Firma provozuje klíčové rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Loni jí klesl čistý zisk o pětinu na 308 milionů korun. Tržby vzrostly o 11 procent na 10,4 mili-ardy korun.

Většinovým vlastníkem firmy je s více než 51 procentním podílem petroche-mická skupina Unipetrol. Italská skupina Eni drží 32,4 procenta akcií, zbývajících 16,3 procenta má britsko-nizozemská energetická společnost Royal Dutch Shell.

RWE a polský Gaz-System postaví na Těšínsku 30 km dlouhý plynovod V oblasti Těšínska má do roku 2011 vzniknout zhruba 30 kilometrů dlouhý česko-polský přeshraniční plynovod. Provozovatel tuzemské přepravní sou-stavy RWE Transgas Net postaví třetinu, zbytek zajistí polská společnost Gaz-Sys-tem. Výstavba, která na české straně bude stát přibližně sedm milionů eur (zhruba 179 milionů Kč), začne zřejmě v příštím roce. V polovině září o tom infor-movala mluvčí RWE Transgas Net Jitka Kadavá.

Podle Jana Chadamy ze společnosti Gaz-System budou celkové investiční nákla-dy na výstavby plynovodu 120 milionů zlotých (zhruba 743 milionů Kč), napsal na svých internetových stránkách pol-ský deník Rzeczpospolita.

Projekt plynovodu o roční kapacitě 500 milionů metrů krychlových je nyní podle Kadavé v přípravné fázi. „Finální investiční rozhodnutí potvrdí obchod-níci se zemním plynem, kteří budou moci v rámci takzvané Open Season v září a říjnu 2009 vyjádřit svůj zájem o přepravu touto cestou. Oba operátoři očekávají, že smlouvy o přepravě zem-ního plynu mezi ČR a Polskem uzavřou do konce roku 2009,“ uvedla mluvčí.

Plynovod by měl být primárně určený k zásobování polského trhu, projek-tovaný však je jako obousměrný. „Jde o další z investic, která povede k diverzi-fikaci přepravních cest v Evropě a ke zvý-šení bezpečnosti zásobování zemním plynem,“ uvedl jednatel RWE Transgas Net Thomas Kleefuss.

Kvůli možným problémům s dodávkami ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy připravuje RWE i další dva projekty na zvýšení flexibility tuzemské přepravní soustavy. Plánuje zvýšení kapacity zpět-ného toku plynu od německých hranic ke slovenským a napojení zásobníků plynu v jihomoravských Tvrdonicích a Dolních Dunajovicích na plynárenskou soustavu.

Financování těchto plánů má být částeč-ně pokryto z peněz Evropské unie. Zda RWE se žádostí o evropské prostředky uspěla, se má firma podle Kadavé do-zvědět do konce října. V tuzemské pře-pravě plynu RWE Transgas Net soupeře nemá, může se ale potýkat se zahraniční konkurencí. O 80 milionů eur na obrá-cení toku plynu totiž může podle nasta-vených pravidel usilovat 12 zemí.

O evropské peníze zažádala také sester-ská společnost RWE Transgas, která chce vybudovat nový zásobník plynu. Soutě-žit bude se společností Moravské nafto-vé doly ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka.

RWE Transgas Net zajišťuje přepravu zemního plynu přes území ČR, na čes-kém území provozuje síť plynovodů o celkové délce 3642 kilometrů. Firma, která je součástí energetického kon-cernu RWE, vznikla v lednu 2006 oddě-lením přepravy zemního plynu od ob-chodu s plynem.

NWR zatím nezavře koksovnu Jan Šverma v Ostravě Společnost New World Resources (NWR) zatím nezavře koksovnu Jan Šverma


Energetika a suroviny

v Ostravě-Mariánských Horách, jak pů-vodně předpokládala. Firma to uvedla v oznámení pro Londýnskou akciovou burzu (LSE), kde se obchodují její akcie. Vedení firmy rozhodlo, že podnik si za-tím koksovnu ponechá a využije růstu poptávky i cen, který registruje v posled-ních týdnech.

Budoucí uzavření koksovny a přesunutí výroby do koksovny Svoboda má však NWR nadále v úmyslu. Podle manage-mentu firmy jsou vyhlídky stále nejisté, přestože současný vývoj na trhu ukazuje zlepšení regionální poptávky po koksu. Společnost OKD, OKK, která je stopro-centní dceřinou firmou NWR, bude v koksovně Jan Šverma nadále provo-zovat jednu koksárenskou baterii ze dvou, jejíž roční produkce je 400.000 tun koksu.

Druhou baterii už firma definitivně od-stavila v letních měsících, o práci v kok-sovně Jan Šverma tak během tří měsíců přišlo na 150 lidí z původních zhruba

500 zaměstnanců. Podle původního plánu uzavřít celou koksovnu, který firma oznámila v polovině května, mělo být propuštěno všech 500 lidí. Společ-nost OKD, OKK, která patří k největším evropským producentům slévárenského koksu, jich v současné době na obou koksovnách zaměstnává 1019, řekl me-diální zástupce NWR Vladimír Bystrov.

Šéf odborů koksovny Petr Zmij řekl že zaměstnanci přijali rozhodnutí NWR po-zitivně. „Jsme rádi, že koksovna alespoň nějakou dobu pojede, i když bude v pro-vozu asi jen rok,“ řekl. Dodal, že někteří zaměstnanci budou muset odříci už vy-hlédnutou práci. „Počítali totiž s tím, že se koksovna během září uzavře,“ řekl Zmij.

Podle analytika Petra Nováka ze společ-nosti Atlantik FT se poptávka po uhlí oži-vila díky tomu, že se propad ocelářství ve střední Evropě mírně zmírnil. „Mezi-roční propad ocelářské produkce v Čes-ku byl za červenec o 34 procent. Za první

pololetí to bylo o 42 procent. Červen-cová produkce byla letos dokonce nej-vyšší, přesto jsou to stále velké meziroč-ní propady,“ řekl Novák. Podle něho NWR využívá situaci, kdy ocelářům chybí koks, proto není nucena koksovnu uzavřít.

Kvůli dlouhodobě plánovanému přesu-nu výroby zahájila už loni NWR v areálu koksovny Svoboda rekonstrukci baterie číslo osm, která by měla skončit v roce 2012. Zároveň v loňském roce začala se stavbou zcela nové baterie, která by měla být plně zprovozněna v roce 2011.

Nizozemská NWR je největším produ-centem černého uhlí ve střední Evropě. V letošním prvním pololetí se propadla do ztráty 1,1 miliardy korun z meziročně srovnatelného zisku 4,9 miliardy Kč. NWR patří evropské společnosti RPG In-dustries, jejímž spoluvlastníkem je Zde-něk Bakala. Klíčový majetek NWR před-stavuje černouhelná těžební společnost OKD, která provozuje na Ostravsku a Kar-vinsku čtyři doly.


Stavebnictví

O titul Stavba roku 2009 se utkají knihovny i dopravní stavby V pestrém výběru staveb nominovaných na titul Stavba roku 2009 jsou vedle knihoven a dopravních staveb také na-příklad kancelářská centra nebo rodinné domy.

Do letošního 17. ročníku soutěže bylo přihlášeno 55 staveb, z toho jich 28 po-stoupilo do druhého kola. Odborná po-rota poté nominovala do závěrečné části soutěže 15 objektů. Titul Stavba roku může získat bez rozlišení pořadí nejvíce pět staveb.

Porota hodnotí kromě architektonické-ho vyznění díla, kvality stavebních prací a vhodnosti užitých stavebních materiá-lů také například začlenění stavby do prostředí, spokojenost stavebníka i uži-vatele stejně jako přijetí stavby veřej-ností.

„Cílem soutěže je seznámit nejširší od-bornou i laickou veřejnost s úrovní čes-kého stavitelství a architektury. Soutěž je vypsána na podporu kvalitní kom-plexní realizace stavebního díla, od hrubé stavby až po řemeslný detail,“ uvedli organizátoři.

Nominace na titul Stavba roku 2009

Stavba Lokalita

Dálnice D47, stavba 4707 Bílovec – Ostrava (Rudná) Bílovec – Ostrava Rudná

Národní technická knihovna Praha

Administrativní centrum Amazon Court Praha

Rodinný dům „The Bird“Kunčice pod Ondřejníkem

(Frýdecko-Místecko)

Hanspaulka – nové vily Praha

Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové

Rekonstrukce hospodářského dvora a zámku Zruč nad Sázavou

Bytový dům Na Topolce Praha

Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum Fabrika

Svitavy

City Park Jihlava

Hotel Karlov Benešov u Prahy

Modernizace Letiště III. etapa Karlovy Vary

Nové spojení Praha Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží – Libeň, Vysočany, Holešovice

Praha

Classic 7 Business Park – I. etapa Praha

Rodinný dům Heřmanův Městec

Zdroj: ABF - Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství

Vedle hlavního ocenění bude udělena také cena primátora Prahy, která z při-hlášených staveb ocení nejpřínosnější stavbu v rozvoji hlavního města. Ředitel Státního fondu rozvoje bydlení udělí

cenu nejlepší stavbě určené pro bydlení, předseda senátu předá ocenění za nej-lepší stavbu sloužící veřejnému zájmu. Zvláštní cena čeká také na dopravní a energeticky úsporné stavby.


Stavebnictví

Kraj opraví silnici mezi Brumovem a slovenskou obcí Červený Kameň Silnici třetí třídy mezi městem Brumov-Bylnice na Zlínsku a slovenskou obcí Červený Kameň čeká oprava. Rekon-strukce přijde celkem zhruba na 275 mi-lionů korun, 85 procent částky bude hrazeno z operačního programu EU Přes-hraniční spolupráce SR – ČR. Podíl Zlín-ského kraje bude činit zhruba 27,5 milio-nu korun, zbylých pět procent půjde ze státního rozpočtu.

Operační program Přeshraniční spolu-práce SR - ČR je určen pro slovenské a moravské kraje, jejichž část území leží na česko-slovenské hranici, a jeho smys-lem je rozvoj regionů i jejich vzájemné spolupráce. Na slovenské straně je part-nerem Trenčínský kraj. Program je finan-

cován z Evropského fondu pro regio-nální rozvoj.

Novinkou v rámci vyhlašovaného pro-gramu je takzvaný princip vedoucího partnera, kdy si strany volí toho, kdo cel-kově zodpovídá za projekt. Na základě závěrů ze společného jednání Zlínského kraje a Trenčínského kraje se lídrem pro-jektu opravy silnice stal Zlínský kraj.

Stavba silnice v Plzni, zakonzervované kvůli penězům, pokračuje Stavba plzeňské silniční tepny, zakon-zervované v červenci kvůli nedostatku peněz ve Státním fondu dopravní infra-struktury, pokračuje. Plzeňské Ředitel-ství silnic a dálnic (ŘSD) přeskupilo pe-níze v letošním rozpočtu a dohodlo se s jedním ze dvou hlavních dodavatelů na tom, že na platby počká. Stavba silni-ce Tyršův sad - Sukova za téměř 800 mi-

lionů Kč přestává být zakonzervována a na prioritních objektech už se pracuje, řekl ředitel ŘSD Zdeněk Kuťák.

„Vyčlenili jsme z vlastního rozpočtu 2,5 milionu korun na překládky inženýr-ských sítí. Díky tomu už začalo město Plzeň jako druhý investor celé akce bu-dovat lávku pro pěší,“ dodal.

Staví už se také most k dobřanské výpa-dovce. ŘSD se dohodlo s plzeňskou fir-mou Berger Bohemia, že bude zatím stavět za své a ŘSD mu zaplatí okamžitě po získání peněz od SFDI. „Zhotovitelé vědí, že náš rozpočet bude posílen a že jim peníze dáme v roce 2010,“ řekl Kuťák. Plzeňská akce je podle něj zařazena do prioritní skupiny staveb, které podpoří vláda. Ta má v nejbližších dnech rozhod-nout o vydání dluhopisů na financování dálnice D47. Pokud tento systém finan-cování schválí, posílí se rozpočet SFDI o téměř 12 miliard korun. Podle ŘSD to sice nespasí všechny silniční stavby, ale zachrání budované dálnice, významné


přivaděče a akce realizované společně s městy.

„Na příští rok bychom tak měli dostat na akci Tyršův sad–Sukova 350 milionů ko-run, což nestačí na její úplné dokončení, ale zajistí plynulé pokračování,“ uvedl Kuťák. Připustil ale, že se zpozdí termín dostavby, který měl původně být na na podzim 2010.

Berger Bohemia staví most, aby se mohla co nejdříve otevřít Dobřanská ulice. Motoristé by už od příštího roku nemuseli jezdit do Dobřan objížďkou přes obchodní a průmyslovou Borská pole. O posečkání plateb jedná ŘSD také s firmou Strabag, která zatím nekývla.

Posílený rozpočet má ještě 150 miliony korun podpořit stavbu mostů a silnici v Plasích, hlavní tah na most, a 130 mi-liony výstavbu silnice první třídy v Plzni K dráze–Jasmínová.

Stavba silnice Tyršův sad–Sukova byla postupně utlumována od letošního jara, stavební ruch zcela ustal v červenci. Dluh ŘSD stavebním firmám dnes přesa-huje 100 milionů Kč. „Průběžně jsme ho se zhotoviteli projednávali,“ řekl Kuťák. Dluh se postupně zvyšoval, protože in-vestor nemohl nechat například trčet ze země kabely nebo železné výztuže.

Další stavby v Plzni ani v Plzeňském kraji nejsou ohroženy. Podle plánu buduje ŘSD stamilionové obchvaty Třemošné u Plzně, silnice Nová Hospoda–Kočov na Tachovsku a obchvat Nové Hospody v Plzni. Akce jsou z 80 procent hrazeny evropským Operačním programem Do-prava a peníze na ně jsou. Pokračuje také stavba dálničního přivaděče K Drá-ze–Jasmínová za 333 milionů korun, také plně hrazená SFDI, za níž intervenu-je město.

Skanska CS je největší tuzemskou stavební firmou Přinášíme Vám vizitku stavební firmy Skan-ska CS, která v první polovině září oznámila, že propustí 1200 zaměstnanců:

Historie: Počátky podnikání skupiny Skanska v České republice sahají do 50. let 20. století, sama skupina pak datuje svou historii už od 19. století. Předchůdcem dnešní společnosti byla firma Zemstav založená v roce 1953. Ta se v roce 1961 přejmenovala na Inženýrské a průmyslové stavby. V roce 1991 vznikla akciová společnost, která byla o rok později privatizována v kuponové privatizaci. V roce 2000 získala kontrolní podíl ve firmě švéd-ská společnost Skanska. O rok později se ná-zev změnil na Skanska CZ a loni společnost změnila strukturu z divizní na holdingovou. Skupinu vede Skanska CS a.s., stoprocent-ním vlastníkem je Skanska AB se sídlem ve Švédsku.

Charakteristika činnosti: Skanska CS je největší tuzemskou stavební firmou. Zá-kladním předmětem činnosti jsou všechny obory stavebnictví. V současnosti je firma aktivní hlavně ve třech oblastech – pozem-ním stavitelství, infrastrukturních stavbách a bytové výstavbě.

Organizační struktura: V čele holdingu stojí společnost Skanska CS a.s., na po čátku

letošního roku měla firma 27 dceřiných společnostní mimo jiné Skanska CZ pro po-zemní stavitelství, Skanska DS pro dopravní stavitelství, Skanska Reality pro develop-ment. Letos v červenci firma oznámila, že přistoupila ke zrušení dceřiných firem, které budou nadále fungovat jako divize jedné společnosti.

Výběr projektů: výstavba pražské multifunkční haly •O2 Arena, dříve Sazka Arena

výstavba terminálu Sever 2 pražského •letiště v Ruzyni obchvat města Olomouc na silnici R35 •zahrnující 18 kilometrů dálnice a čtyři mimoúrovňové křižovatky modernizace železniční trati •Olomouc–Červenka stavba úseku dálnice D1 Mořice • Kojetín (stavba by měla být předána do •provozu během září)

Hospodářské výsledky: V roce 2008 firma v Česku i na Slovensku dosáhla provozního zisku 1,4 miliardy korun, což představo-valo meziroční snížení o 18 procent. Tržby skupiny se naopak meziročně zvýšily o pět procent na 37,6 miliardy korun.

Akcionáři: Jediným akcionářem je Skanska AB se sídlem ve Švédsku

Základní kapitál: 3,05 miliardy korun

Počet zaměstnanců: 6873 (ke konci roku 2008)


Strojírenství

ABB čeká, že budoucí růst opět zajistí takzvané mladé ekonomiky Švýcarský strojírenský koncern ABB předpokládá, že budoucí růst poptávky pravděpodobně zajistí především tak-zvané mladé ekonomiky, stejně jako tomu bylo v poslední době. ABB uvedla, že za posledních pět let se o nárůst ze 75 procent postaraly právě mladé trhy.

Koncern vyrábí zařízení pro energetiku a ropné společnosti. Je například světo-vě největším výrobcem transformátorů pro elektrické sítě a těží z obrovských investic do energetické infrastruktury v Číně a Indii, kde podniká přes 100 let.

V Číně, která je pro ABB největším trhem, dosáhl růst v letech 2003 až 2008 prů-měrné roční míry 21 procent. Hlavními odběrateli koncernu v Číně jsou skupiny ThyssenKrupp, BASF a Royal Dutch Shell. V tuto chvíli ale ABB ještě pozoruje po-kles poptávky, její odběratelé se kvůli fi-nanční krizi ještě neodvažují za zařízení utrácet. A koncern si není jist, zda mu vládní stimuly na podporu ekonomiky pomůžou. Pozoruje ale, že jeho zákaz-níci mají k dispozici více peněz než před šesti měsíci.

Podnik loni zavedl plán snižování ná-kladů, kterým chce uspořit dvě miliardy dolarů (zhruba 34,8 miliardy Kč). ABB uvedla, že miliardu dolarů ušetří v letoš-ním roce a další miliardu příští rok. Jejími rivaly jsou hlavně německý Siemens a francouzská Areva.

Firmám na obráběcí a tvářecí stroje klesl objem zakázek o třetinu Tuzemským firmám vyrábějícím obrá-běcí a tvářecí stroje ve druhém čtvrtletí klesl meziročně objem nových zakázek o třetinu na 10,5 miliardy korun. Noviná-řům to řekl Zdeněk Balvín z profesního sdružení Svaz strojírenské technologie (SVS). Důvodem je podle něj dopad kri-ze na podniky, které v jejím důsledku omezují investice.

Oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku klesl celkový objem zakázek v dubnu až červnu o 23 procent. Z celkové částky 10,5 miliardy tvoří téměř tři čtvrtiny,


tedy asi za 7,7 miliardy korun, zakázky ze zahraničí. Také jejich objem ale ve srov-nání s druhým čtvrtletím roku 2008 klesl, a to o o zhruba pětinu. To je stejný po-kles jako mezi prvním a druhým čtvrtle-tím letošního roku.

Podle Balvína jsou obráběcí a tvářecí stroje téměř výlučně investičním zbo-žím. „V době krize, kdy jsou škrtány v roz-počtu firem řady nákladových položek, se to týká i investic, které jsou rušeny, v lepším případě jsou odkládány na lepší období,“ uvedl Balvín.

Loňský rok byl pro výrobu obráběcích a tvářecích strojů v Česku i přes nastupu-jící hospodářskou krizi příznivý. Celková produkce meziročně vzrostla o 19 pro-cent na 16,4 miliardy korun. O devět procent na 14,9 miliardy stoupl i loňský vývoz.

Letos svaz kvůli krizi předpokládá po-kles. Některé firmy omezily provoz a pro-pustily část zaměstnanců. Jiné, jako na-příklad Intos ze Žebráku na Berounsku, v červenci oznámily ukončení výroby. V tomto případě tak přijde o práci 183 lidí.

„V oboru došlo k poklesu za pololetí me-ziročně o 19 procent. Rovněž u vývozu došlo k poklesu za pololetí meziročně asi o 17,5 procenta,“ poznamenal Balvín bez bližších podrobností.

ŽDB GROUP vyměnila šéfy VIADRUSU a AZ FIN servis Společnost ŽDB GROUP vyměnila šéfy závodu VIADRUS a stoprocentní dceřiné firmy AZ FIN. Novým ředitelem výrobce topenářské techniky VIADRUS se stal dlouholetý výkonný ředitel Lanexu Bola-tice Vít Procházka (49), jenž vystřídal Ro-mana Boczka. Do čela AZ FIN servis byl jmenován Antonín Aerts (54), který byl dosud generálním ředitelem Alfa Plastik. Nahradil Martina Viduru. Informace po-skytl mluvčí firmy Tomáš Želazko.

„Důvodem personální změny ve VIAD-RUSU je nová vize závodu a změna ob-chodní strategie. Kromě výroby kotlů se postupně stále více zaměříme na další nové produkty v oblasti tepelné tech-niky. Vít Procházka je zkušený business-man a vnese do VIADRUSU novou ener-gii,“ uvedl generální ředitel bohumínské společnosti Jan Marinov.

Strategie rozvoje se podle něj dotýká i AZ FIN servis. Firma musí zvýšit objem zakázek v ocelových konstrukcích, ele k-

tro realizacích, zámečnické výrobě a dal-ších službách včetně lakovny. „Proto jsme posílili management AZ FIN servis o manažera s bohatou praxí v této ob-lasti,“ sdělil.

Procházka se narodil v roce 1960. Vystu-doval hutnickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě. V ŽDB byl v letech 1983 až 2000 vedoucím obchodu.

Aerts se narodil se v roce 1955 a absol-voval ekonomickou fakultu VŠB Ostrava. Pracoval v Třineckých železárnách jako vedoucí materiálové účtárny, poté jako asistent ekonomického ředitele v Ko-voně Karviná. Byl i ředitelem ve firmách Lichtgitter CZ, Kovostroj nebo Kovona System. Několik posledních měsíců byl generálním ředitelem firmy Alfa Plastik.

Společnost ŽDB GROUP ze skupiny firem podnikatele Karla Komárka má osm zá-vodů, které produkují výrobky pro auto-mobilový, letecký, loďařský, stavební a potravinářský průmysl. Loni bohumín-ská firma utržila 7,369 miliardy Kč při zisku 602 milionů korun před zdaněním.

Jednotlivé závody nyní doplácejí na dů-sledky světové hospodářské krize, kvůli které podnik od loňského roku zrušil ně-kolik set pracovních míst. Od června do konce roku by kvůli krizi mělo z podniku postupně odejít dalších až 300 lidí z červnového stavu zhruba 2500 za-městnanců. Ještě začátkem letošního roku měla ŽDB GROUP asi 3000 zaměst-nanců.

Švédská Atlas Copco koupila ostravskou firmu Servis A.C. Švédská strojírenská společnost Atlas Copco koupila ostravskou firmu Servis A.C., která se zabývá distribucí a posky-továním služeb v oblasti zařízení na stla-čování vzduchu. Akvizice má umožnit zvýšení prodeje kompresorů a příslu-šenství na severu Moravy, který je důle-žitým centrem průmyslových aktivit v České republice. Atlas Copco cenu za transakci nezveřejnila.

Ostravská firma Servis A.C. má deset za-městnanců a roční výnos kolem 30 mili-onů Kč.

Společnost Servis A.C. je na severní Mo-ravě uznávaným dodavatelem. Akvizice tohoto druhu jsou důležitou součástí naší strategie, protože nás přibližují na-šim zákazníkům a umožňují nám zlepšo-vat naše servisní služby,” uvedl generální ředitel Atlas Copco divize Kompresory Joeri Ooms.

Atlas Copco vyrábí a prodává zařízení na stlačený vzduch, generátory, stavební a těžební zařízení, elektrické a pneuma-tické nářadí a montážní systémy. Vý-robky dodává do asi 160 zemí světa. Loni měla společnost Atlas Copco 34.000 za-městnanců a tržby 7,7 miliardy eur (asi 196 miliard Kč).


Automobilový průmysl

Škoda chystá auto větší než Fabia a levnější než Octavia Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto chystá nové auto, které bude větší než Fabia a levnější než Octavia. Nové auto by mělo nahradit starší model Oc-tavia Tour, který se nyní prodává sou-běžně s novým.

„Pracujeme na jeho následníkovi,“ potvr-dil předseda představenstva Škody Auto Reinhard Jung. Starší Octavia je nejú-spěšnějším vozem v historii firmy, vyrábí se už 14 let. Nové auto bude trochu menší než současná Octavia. Bude mít slabší motory a jinou výbavu, upřesnil Jung.

„Chceme mu dát atraktivní cenu, stejně jako má Octavia Tour. Design bude úpl-ně nový,“ uvedl Jung. Jak se nové auto bude jmenovat, neprozradil. Pokud by Škoda chtěla zalovit ve své historii, stej-ně jako to udělala u superbu, favoritu nebo octavie, nabízí se jméno Škoda Po-pular.

Automobilka tají i to, kdy s novým vo-zem vyjede. Až bude následník hotový, skončíme s tourem, potvrdil Jung. Podle všeho by to mělo být už příští rok. Vzhle-dem k situaci na trhu bude muset ke konci roku 2010 výroba skončit, řekl v týdeníku škodovácký odborář, člen představenstva zodpovědný za prodej Reinhard Fleger.

Následníka modelu Tour bude automo-bilka vyrábět v závodě ve Vrchlabí. Jung uvedl, že tamější závod Škoda roz hodně udrží. Tour končí i proto, že v posled-ních měsících prodeje hluboko klesly. Vůz se prodával hlavně na Východě, kde ale poptávka po autech klesla v Evropě nejvíce.

SAP: Tržby automobilek v ČR letos klesnou o pět až deset procent Tuzemské automobilky a jejich dodava-telé ze Sdružení automobilového prů-myslu čekají letos kvůli recesi pokles tr-

žeb o pět až deset procent proti loňským 605 miliardám Kč. Na semináři k situaci v automobilovém průmyslu to uvedl ře-ditel sdružení Antonín Šípek.

Firmy v automobilovém průmyslu od poloviny loňského roku do letošního po-loletí propustily 11.000 kmenových za-městnanců a 8000 agenturních pracov-níků ze 128.500 lidí. Průměrná mzda v odvětví klesla o 2,5 procenta. V loň-ském roce tuzemské automobilky vyro-bily rekordních 948.128 vozů proti 939.788 aut v roce 2007.

Automobilkám by mělo pomoci šro-tovné, které na začátku září přehlasová-ním prezidentského veta schválila sně-movna. O datu zavedení této prémie za nákup nového vozu a vyřazení starého auta z provozu by měla rozhodovat vláda. Podle viceprezidenta TPCA Jiřího Černého by bylo optimální načasování na začátek příštího roku, kdy již skončí šrotovné v Německu a automobilky stih-nou naplnit prázdné sklady.

Zatímco většina ekonomů a zástupců ODS považuje šrotovné za nesystémový krok se sporným účinkem, stínový mi-nistr průmyslu (ČSSD) Milan Urban by si


podle svých slov dokázal představit jeho variantu i na užitkové vozy. Uznal však, že tento návrh by zřejmě mezi politický-mi stranami neprošel.

Podle Petra Víška z Unie malých a střed-ních podniků existují i další nástroje na podporu automobilového průmyslu, jako jsou například zkrácené odpisy, které platí od jara letošního roku. Většina firemních klientů, kteří si pořizují nová auta, však podle něj o opatření ani neví. Pokud by chtěli zkrácené odpisy uplatnit ještě letos, museli by si auto pořídit do konce září.

Na Slovensku si vůz v rámci šrotovného letos pořídilo 37.258 zájemců. Stát na dotacích vyplatil 47,6 milionu eur a na daních a dalších poplatcích vybral 65,7 milionu eur. Šrotovné tak na Slo-vensku podle Šípka vyneslo v přepočtu téměř půl miliardy korun do státního rozpočtu.

Výrobce karoserií EvoBus Holýšov za deset let zčtyřnásobil výrobu EvoBus Holýšov, produkující pod hlavič-kou koncernu Daimler karoserie autobu-sů Mercedes-Benz a Setra, zvýšil za deset let působení v Česku produkci čtyřná-sobně. Firma, která v posledních letech trvale zaměstnává přes 500 lidí, vyrábí karoserie, podvozky, bočnice a střešní díly všech typů autobusů. Řekl to ředitel EvoBus Bohemia Holýšov Reiner Spring-meier. Tržby podniku, který v těchto dnech slaví desáté výročí fungování, ne-uvedl.

Ještě v roce 2000 vyrobil holýšovský zá-vod 2000 autobusových karoserií, loni 8000. Věnuje se hlavně autobusům pro MHD. Proto se mu vyhnul pokles ob-jednávek, který kvůli krizi za poslední rok postihl výrobce dálkových turistic-kých vozů. „Vyhlídky do budoucna jsou opravdu dobré, už proto že máme stále velkou kapacitu pro rozšíření výroby,“ dodal ředitel.

Závod v Holýšově byl vůbec první inves-ticí společností EvoBus a Daimler ve střední a východní Evropě. Hlavním dů-vodem byl dostatek velmi kvalitních a kvalifikovaných pracovníků v regionu s dlouholetou tradicí ve výrobě vozidel hromadné dopravy. Pomohla i blízkost k sesterskému závodu v Mannheimu a Ulmu a dobré napojení na dálnici D5. „Vedle výroby dílů pro autobusy u nás

Výroky, které zazněly při jednání sněmovny o šrotovném Předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka: „Nejde o víceleté náklady. Nejde o zvyšování mandatorních výdajů. Jde pouze o jednorá-zovou investici, která bude realizována ze-jména v příštím roce. Vzhledem k tomu, že už máme měsíc září 2009, bude investována do podpory českého průmyslu prostřednic-tvím šrotovného a do pomoci lidem, kteří přišli o práci.“

Předseda sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř: „Ono inkriminované šrotovné, chcete-li podpora automobilového průmyslu, se v podstatě ukazuje býti velmi problema-tickou i v tom Německu, kam jsme se tak dívali, i na tom Slovensku, jak jsme se dívali, protože se ukazuje, že prostředky se vyčer-paly, automobilový průmysl se na chviličku zvedl, vytvořilo se velké očekávání, a nyní znovu dojde k tomu, že automobilový prů-mysl klesne a stejně bude muset dojít k pro-pouštění.“

Dřívější poslankyně Strany zelených Věra Jakubková: „Jinak osobně považuji šrotovné za ekono-mický, energetický a environmentální ne-smysl. Jsem přesvědčena, že pokud máme volné veřejné prostředky, že by měly smě-řovat do zdravotnictví, kultury, životního prostředí, do školství.“

Poslanec ODS Michal Doktor: „Z peněz daňových poplatníků má být podporována výroba automobilů, a to i přes zjevné signály, dlouhodobé signály trhu, tedy daňových poplatníků samých, spočívajících v dlouhodobé stagnaci trhu a zjevnému přesycení. Auta už prostě nikdo nekupuje.“

Stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban k poslancům ODS: „Jestli dnes tím, že odejdete z Poslanecké sněmovny, znemožníte zavedení šrotovné-ho v ČR, vzkazujete tisícům zaměstnanců v automobilovém průmyslu, že vy se na to díváte tak, že je vám jedno, jestli přijdou o práci. Tento vzkaz bohužel vás bolet nebu-de, ale ty zaměstnance ano!“

Bývalý ministr financí za KDU-ČSL Miroslav Kalousek (nyní TOP 09): „Kolegové, schválíte-li šrotovné, pošlete vzkaz zaměstnancům všech ostatních od-větví a ve službách, že na ně kašlete, proto-že veškerou kupní sílu chcete zmobilizovat ve prospěch zaměstnanců automobilového průmyslu. Ty peníze jsou jenom jedny. Když si koupím auto, nekoupím si almaru, nebo si nekoupím šaty, nebo si odepřu některé služby, kterými si zpříjemňuji, nebo ulehču-ji svůj rodinný život.“

Poslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová:„Podle mého názoru je to vzkaz občanům České republiky, že Poslanecká sněmovna byla schopná a politická reprezentace byla schopná se shodnout na těchto opatřeních a dala možnost vládě se rozhodnout, zda šro tovné zavede, či ne, podle aktuální eko-nomické situace a výhodnosti pro Českou republiku a občany České republiky. A chtě-la bych říci, že to byl podle mého názoru daleko lepší vzkaz než v té době umožnit sázení po internetu.“

Místopředseda ODS Petr Nečas:„Opravdu je to privilegium pro jeden kon-krétní průmyslový obor. A uvedu konkrétní čísla. V českém nábytkářském průmyslu od roku 2006 vzrostl počet lidí, kteří museli odejít – v roce 2006 tam pracovalo zhruba 39.000 osob, dnes 36.000 osob – o tři tisíce osob. Je-li ČSSD názorově konzistentní, musí přece navrhnout třískovné za rozští paný ná-bytek, na základě kterého bude státní pří-spěvek na nákup nového nábytku.“

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach:„To, že minulá vláda profitovala z dobrých opatření sociální demokracie v době vlády, prorůstová opatření, růst ekonomiky, prud-ký pokles nezaměstnanosti, to všechno byla opatření, která nastartovaly vlády sociální demokracie. ODS se na tom pouze svezla a dneska se vymlouvá pouze na dopad eko-nomické krize.“


Automobilový průmysl

Daimler intenzivně investuje i do výz-kumu a vývoje. Její dceřiná společnost MBtech, neboli Mercedes-Benz tech-nology, má své vývojové a prototypové středisko v Plzni a působí i v Praze a v Mladé Boleslavi. Právě možnost úz-kého napojení na finální výrobu přílivu investic do vývoje velmi prospívá,“ uved-la ředitelka agentury CzechInvest Ale-xandra Rudyšarová.

EvoBus otevřel v Holýšově nový závod na výrobu autobusových skeletů za 350 milionů korun v dubnu 2002. Do té doby vyráběl v pronajatých prostorách podniku SVA, který původně patřil pod jablonecký LIAZ. V roce 2001 vyrobil podnik s 250 lidmi 2700 skeletů a dosáhl obratu 282 milionů Kč. Firma dosud investovala v Holýšově téměř 800 mi-lionů Kč. Z odkoupených deseti hektarů zaplnila dosud necelou polovinu.

Ministerstvo obrany koupilo od Tatry dalších 25 aut za 100 milionů korun Ministerstvo obrany koupilo od kopřiv-nické automobilky Tatra dalších 25 vozi-del za 100 milionů korun. Už uzavřená smlouva z roku 2006 přitom počítá s do-dávkou 556 aut Tatra za 2,6 miliardy ko-run.

„Jde o dodávku vozidel nad rámec pů-vodně uzavřeného kontraktu, která bude předmětem dodatku ke smlouvě,“

řekl Jan Pejšek z tiskového odboru mi-nisterstva obrany. Podle Pejška jde o po-žadavek generálního štábu. „Zakázka zároveň přispěje k udržení zaměstna-nosti českých občanů v současných ob-tížných ekonomických podmínkách,“ doplnil. Tatra se od loňska potýká s vel-kým propadem zakázek a propustila více než tisícovku zaměstnanců.

Nákup 25 vozidel podle šéfa kopřivnické automobilky Ronalda Adamse vychází z původní smlouvy, ve které si vojsko vy-miňuje, že si může objednat další auta. „Armáda má možnost si doobjednat až několik set vozidel v několika různých specifikacích. Mohou si toho tedy objed-nat mnohem více, ale zaplať pánbůh pro Tatru alespoň za těch 25 vozidel,“ řekl Adams.

Poslanci branného výboru sněmovny jsou podle Práva krokem ministerstva překvapeni a kritizují jej. „Tato informace neprošla výborem pro obranu, osobně si myslím, že počet byl dán smlouvou a ne-měl by být zvyšován,“ řekl místopřed-seda výboru Antonín Seďa (ČSSD). Ar-máda podle něho v době, kdy se rozhodlo o dokoupení dalších vozů, do-stala od kopřivnické automobilky dal-ších sedm aut zdarma. Pejšek dále řekl, že jde o slevu, kterou Tatra reaguje na posílení koruny vůči euru.

Jeden z největších kontraktů české ar-mády z roku 2006 na dodávku 556 ná-kladních vozů Tatra provázely od za čátku potíže. Nové vozy T 810 mělo původně vojsko začít přebírat už předloni v listo-padu. Zakázka se ale kvůli nesrovnalos-tem, které vyšly najevo během testů au-

tomobilů, zpozdila. První vozidla vojáci převzali až na sklonku loňského března. Kopřivnická automobilka za to musela zaplatit vysoké smluvní penále. Jeho výše nebyla zveřejněna.

Tatra při zadávání zakázky nezvítězila ve výběrovém řízení, ale byla vybrána pří-mo – s odůvodněním, že je potřeba pod-pořit český průmysl.

Prodejce vozů Lexus otevřel v Praze druhé centrum značky pro ČR Společnost Louwman Group, která do ČR dováží luxusní japonské vozy Lexus, otevřela na pražském Smíchově druhé prodejní centrum značky v ČR. Firma do prodejny investovala sedm milionů korun.

„Očekáváme, že zájem o vozy prémiové třídy a zejména modely značky Lexus poroste navzdory současné ekonomické situaci. Naším cílem a vizí je pozice klíčo-vého zástupce značky v regionu a do budoucna nejsilnějšího hráče na trhu. V souladu s uvedenými záměry plánu-jeme v brzké budoucnosti zbrusu nové centrum Lexus v Praze,“ uvedl generální ředitel Louwman Motor Praha Tomáš Rzounek.

Centrum Lexus vzniklo přestavbou bu-dovy na frekventovaném místě u Vrch-lického ulice na Smíchově. Na celkové zastavěné ploše 953 metrů čtverečních se nachází prodejna pro šest vystave-ných vozů a servisní část pro tři vozy. Dosud fungovala jen Lexus centra v Brně a Bratislavě.

Lexus, který je známý svými vozy na hybridní pohon, si loni v Česku pořídilo 176 zákazníků. Cena nejlevnějšího mo-delu IS začíná na zhruba 800.000 Kč, v případě vlajkové loni LS600h se pak může vyšplhat ke třem milionům Kč.

Zakladatelem nového dealerství Lexus je nizozemská společnost Louwman Group, působící na evropském automo-bilovém trhu již od roku 1923. Od roku 1964 spolupracuje společnost se znač-kou Toyota a od roku 1990 i s její prémi-ovou divizí Lexus.

Na český trh vstoupila společnost Louw-man Group v listopadu roku 2007, kdy otevřela své první autorizované prodej-ně-servisní centrum Toyota v Praze.


Farmaceutický průmysl

Phoenix lékárenský velkoobchod zvýšil zisk na 196 milionů korun Německý distributor léčiv Phoenix léká-renský velkoobchod v Česku za poslední hospodářský rok, který skončil letos kon-cem ledna, vydělal téměř 196 milionů korun. Čistý zisk firmy tak byl o 8,6 pro-centa vyšší než v předešlém roce. Tržby společnosti meziročně vzrostly o čtyři procenta na 26,6 miliardy korun.

Tuzemský trh podle firmy roste i v letoš-ním roce. „I během prvních pěti měsíců roku 2009 zaznamenal trh s léky výrazný nárůst, a to o 12,6 procenta,“ uvedla spo-lečnost v předmluvě k výroční zprávě. V průběhu podzimu ale Phoenix očeká-vá zhoršení platební schopnosti zdra-votních pojišťoven kvůli rostoucímu schodku financování.

Phoenix lékárenský velkoobchod je s tržním podílem přes 44 procent jed-ním z nejvýznamnějších farmaceutic-kých velkoobchodů v České republice. Léčiva a zdravotnický materiál firma dis-tribuuje převážně do lékáren a nemoc-nic. Zásobuje i menší zákazníky, jako

jsou soukromé ordinace, laboratoře, prodejny zdravé výživy a drogerie.

Česká pobočka vznikla před 17 lety, je-jím jediným vlastníkem je německý far-maceutický koncern Phoenix se sídlem v Mannheimu. V lednu letošního roku firma v Česku zaměstnávala 742 lidí. Po celé ČR provozuje osm skladů.

Mateřský koncern Phoenix je druhým největším evropským farmaceutickým velkoobchodem s obratem zhruba 23 miliard eur (asi 586 miliard korun). Ve 24 zemích provozuje více než 120 distri-bučních center a zaměstnává přes 20.000 lidí.

Výrobce kosmetiky Dermacol loni zvedl zisk na téměř 27 milionů Kč Tuzemský výrobce kosmetiky Dermacol loni meziročně zvýšil tržby o 28 procent na rekordních 226 milionů korun. Zisk společnosti narostl o více než 15 procent na téměř 27 milionů korun.

Firma však plánovala tržby vyšší – na úrovni 279 milionů korun. Příčinou niž-ších prodejů je nevyužití rozšířených vý-robních kapacit a pomalé získávání obchodních partnerů pro výrobu kos-metických výrobků pod jinou značkou, uvedl ve výroční zprávě předseda před-stavenstva Vladimír Komár. Společnost loni navíc měla mimořádné tržby díky odprodeji budov v areálu sídla.

V loňském roce firma zvýšila svůj podíl na trhu pleťové a tělové kosmetiky, make-upů a dekorativní kosmetiky. Každý čtvrtý make-up prodaný v Česku je od značky Dermacol, uvádí webové stránky společnosti. Na výzkum a vývoj loni firma vynaložila 4,5 milionu korun.

Na trzích sluneční a koupelové kosme-tiky tržní podíl firmy naopak klesl. Trh takzvané profikosmetiky určené kosme-tickým salonům Dermacol postupně opouští. Pánskou kosmetiku loni dodá-val jen formou vánočních balíčků.

Za priority pro letošní rok označil Komár růst tržeb, zvýšení podílu na trhu tělové a pleťové kosmetiky a dekorativní kos-metiky a další expanzi na evropský trh. Z evropských zemí loni Dermacol vyvá-žel zejména do Německa, Velké Británie, Ruska a Dánska.


Farmaceutický průmysl

Bezmála stoprocentní podíl v Dermaco-lu drží společnost Alphaduct se sídlem v Brně. Dividendy letos společnost nevy-platila. Firma vznikla v rámci privatizace v roce 1992. Na konci loňského roku za-městnávala 133 lidí, o 32 více než na konci roku 2007.

Skupině Walmark krize vzala meziročně osm procent tržeb Skupina největšího českého výrobce doplňků stravy Walmark vykázala v hos-podářském roce 2008/2009 konsolido-vané tržby 2,45 miliardy korun, což je meziročně o 7,8 procenta méně. Tržby ma teřské společnosti se přitom snížily o 3,5 procenta na 1,3 miliardy korun. Pro-pad souvisí zejména s globálním ekono-mickým poklesem a obecně nižším pro-dejem doplňků stravy, sdělila personální ředitelka Ilona Urbanová.

Svůj hospodářský rok Walmark počítá od začátku června do konce května ná-sledujícího roku. Uvedené údaje jsou podle Urbanové zatím předběžné, ne-auditované.

Propad tržeb není u českého lídra trhu s doplňky stravy obvyklý, výrazné sní-žení tržeb zaznamenal třinecký produ-cent naposledy v roce 2005/2006 po opuštění výroby nealkoholických ná-pojů a odprodeji divize nápojů. Napří-klad v předminulém hospodářském roce v rámci skupiny Walmark stouply tržby až o 19 procent, v minulém nárůst činil šest procent.

„Částečně k meziročnímu poklesu tržeb přispěla i snaha o snižování stavu zásob napříč celým distribučním řetězcem. Nejvýznamněji jsme pocítili tíži sou-časné situace v Polsku a Rumunsku. Na-opak velmi dobrých prodejních výsled-ků se podařilo dosáhnout v Maďarsku, a to i přes komplikovanou lokální eko-nomicko-politickou situaci,“ komentoval loňský vývoj generální ředitel Petr Turoň. Firma má pobočky v devíti evropských zemích, vyváží do více než 20 zemí v Ev-ropě a na Středním a Dálném východu. Poslední pobočka Walmarku byla ote-vřena v roce 2008 ve Francii. Otevření další dceřiné společnosti v zahraničí v nejbližší době Walmark neplánuje.

Firma kvůli krizi za poslední rok snížila počet svých zaměstnanců o sedm pro-

cent. V současné době pracuje v celé skupině Walmark 940 lidí, z toho asi 390 u mateřské firmy v České republice. Wal-mark proti minulým letům také omezil investiční aktivity, výrazně investovat do technologií nebo do budov a staveb už podle vedení firmy už ale není třeba. V letošním roce byly schváleny investice do 30 milionů korun, které budou smě-řovat spíše do rozšíření produktového portfolia.

Walmark byl založen v roce 1990 jako společnost s ručením omezeným. V roce 2001 byla firma transformována na akci-ovou společnost, akcionáři je osm čes-kých podnikatelů. V současnosti má podnik jeden z nejmodernějších farma-ceutických závodů v ČR. Je také největ-ším výrobcem doplňků stravy ve střední a východní Evropě.

Prezidentem Zentivy je od září Rob Koremans Generálním ředitelem farmaceutické společnosti Zentiva je od září Rob Ko-remans (47). Tuto roli přebírá po Jiřím Michalovi, který si ponechal funkci před-sedy představenstva. Koremans se sou-časně stal viceprezidentem Evropské generické platformy francouzské farma-ceutické skupiny Sanofi-Aventis, jejíž součástí je Zentiva od letošního roku.

Koremans bude sídlit v Praze. V rámci Sa-nofi-Aventis bude zodpovědný za činnosti v odvětví generik, tedy leků, jimž vypršela patentová ochrana. Zentiva se pod svou značkou bude starat o rozvoj obchodů s těmito levnějšími léky ve střední a vý-chodní Evropě. Sanofi tak zachová určitou samostatnost tuzemské firmy i po jejím nedávném převzetí, v Zentivě nyní drží více než 99 procent akcií.

Od roku 2007 zastával Koremans funkci ředitele společnosti Cryo-Save zamě-řené na uchovávání kmenových buněk. V minulosti mimo jiné pracoval v mana-gementu společností Gruenenthal a Se-rono. Je absolventem lékařské fakulty na Erasmus University v nizozemském Rot-terdamu.

Zentiva je jedním z největších výrobců generik ve střední Evropě. Společnost převzali Francouzi v únoru poté, co uspěli se svou nabídkou na koupi akcií

za cenu 1150 korun. Nabídka ohodnotila Zentivu na 43,9 miliardy Kč. V dubnu se stáhla firma i z burzy.

Kombinovaný podnik Zentivy a Sanofi- -Aventis je jedničkou na většině dosa-vadních hlavních trzích Zentivy, tedy v Česku, Polsku, na Slovensku, v Rumun-sku a Turecku, pouze v Rusku je dvojkou.

Výrobce generik Apotex se v ČR dostal do ztráty téměř 23 mil. Kč Kanadský výrobce generik Apotex byl v tuzemsku za poslední hospodářský rok, který skončil letos koncem března, ve ztrátě téměř 23 milionů korun. Nao-pak v předposledním účetním roce vy-kazoval Apotex zisk 9,6 milionu korun. Tržby společnosti meziročně klesly o 17 procent na téměř 851 milionů ko-run.

Česká pobočka má ve svém portfoliu více než 40 generických přípravků, které se využívají zejména v kardiologii, rev-matologii, psychiatrii, neurologii, urolo-gii a hematologii. Podle objemu prodejů zaujímá firma sedmé místo mezi tuzem-skými prodejci generik. Generika jsou léky, kterým vypršela patentová ochrana a jsou tudíž levnější. Obsahují přitom stejnou účinnou látku ve stejném množ-ství jako referenční přípravek.

Vedle volně prodejných léků a léků na předpis prodává společnost v lékárnách také vlastní doplňky stravy. Jednatelka společnosti Martina Antenová očekává právě v tomto segmentu nárůst prodejů, u léčiv naopak předpokládá stagnaci v důsledku snižování cen a objemů.

Mezi hlavní odběratele patří distribuční společnosti Aliance Healthcare, Phoenix lékárenský velkoobchod, Gehe Pharma, Pharmos a Česká lékárna.

Česká pobočka vznikla v roce 1992 a je tak nejdéle existující evropskou poboč-kou firmy.

Mateřská skupina Apotex International je největší kanadskou farmaceutickou společností, když ve 115 zemích prodá-vá více než 300 druhů generických léčiv. Ve výzkumných, výrobních a distribuč-ních zařízeních zaměstnává více než 6000 lidí.


Zdravotnictví

Sněmovna změnila pravidla slučování zdravotních pojišťoven Zdravotní pojišťovny se budou moct v budoucnu sloučit pouze tehdy, pokud některá z nich rok od založení nezíská alespoň 100.000 pojištěnců nebo se ocitne v nucené správě. Rozhodla o tom v polovině září sněmovna a přehlasovala verzi schválenou Senátem. Pro sně-movní návrh hlasovala ČSSD, KSČM, pět lidovců a nezařazení poslanci Olga Zu-bová, Věra Jakubková a Jan Schwippel.

Platný zákon o pojišťovnách nyní umož-ňuje, aby pojišťovna a zdravotnické zaří-zení byly majetkově propojeny. Novela to má změnit. Její autor, lidovecký posla-nec Ludvík Hovorka varoval poslance před účelovými fúzemi pojišťoven. Zmí-nil se o nedávném sloučení pojišťovny

Agel s Hutnickou zdravotní pojišťovnou (HZP) a jejich následné fúzi s Českou ná-rodní zdravotní pojišťovnou (ČNZP). Podle lidovců může podobné slučování způsobit zdravotnický monopol někte-rých společností a v důsledku toho ohro-zit zdraví lidí.

Středočeský hejtman a stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) považu-je Hovorkou navrženou novelu sice pou-ze za kosmetickou, ČSSD ji ale podpořila. „Ta zásadní změna nás čeká až po vol-bách, kdy se bude muset změnit způsob řízení pojišťoven, aby nemohly některé soukromé subjekty prostřednictvím na-strčených osob řídit a ovládat veřejno-právní zdravotní pojišťovny,“ řekl po hla-sování Rath.

Senátní verze, kterou v horní komoře na-vrhl bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) také zpřísňovala pravidla fúzí pojišťoven, ale jinak. Podle Hovorky

však Senát zcela rušil jeho znění. Vypus-til právě pasáž, která hovořila o hranici 100.000 pojištěnců a nucené správě. Podle Hovorky Senát neřešil ani střet zá-jmů zástupců pojišťoven.

Senátní verze například upravovala pod-mínky vzniku pojišťoven a roli a kon-trolní mechanismy ministerstva zdravot-nictví. Zákon měl podle Julínka zakázat lákání nových pojištěnců na neopráv-něné výhody a zabránit, aby k tomu byly zneužívány fondy prevence. Senát dále do novely přinášel termín „důvěryhod-nost“ členů správních orgánů pojišťo-ven, podobně jako je tomu u bank.

Senát navíc do své verze včlenil některá z protikrizových opatření, která měla podle senátorů pomoct zdravotnictví v krizi. Stejně jako v minulosti ale ani tentokrát ministerstvo zdravotnictví se svou snahou prosadit protikrizová opat-ření nepochodilo.


Zdravotnictví

Zdravotní poplatky beze změn, sněmovna žádnou úpravu neschválila Zdravotní poplatky zůstanou zachovány v současné podobě. Poslanci neschválili ani jejich zrušení či omezení, ani změny navržené Senátem. Levice navrhovala zrušení regulačních poplatků, respektive jejich částečné omezení, Senát zacho-

vání poplatků výměnou za očkování proti pneumokoku zdarma.

Pro zrušení nebo omezení poplatků hla-sovali poslanci ČSSD, KSČM a nezařa-zené poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová (zvoleny za SZ). Dohromady dali ale pouze 99 hlasů. Dva hlasy jim tak k přehlasování Senátu a prosazení no-vely chyběly. Naopak proti byli po-slanci ODS, KDU-ČSL a zelených.

ODS se ale zase nepodařilo prosadit změny navržené Senátem. Mezi nimi bylo očkování proti pneumokoku zdar-

ma a roční snížení cen léčiv o pět pro-cent, což mělo zdravotním pojišťovnám i pacientům ušetřit 2,5 miliardy korun. Návrh totiž získal podporu pouze občan-skodemokratických poslanců.

Lidovcům se na senátních změnách nelí-bilo především snížení maximálních cen léčiv a snížení úhrad ze zdravotního po-jištění. To by podle lidovce Ludvíka Ho-vorky mělo za následek zvýšení do platků pro pacienty. Kritizoval také to, že v sou-časnosti nefunguje systém povinného očkování. „Nejsme proti zavedení očko-vání proti pneumokokům, ale myslíme,

Hlavní události od zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví:1. ledna 2008 – Lidé začali platit u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemoc-nici 60 a za pohotovost 90 korun. Ochranný limit na výdaje činil 5000 korun. Regulační po-platky zavedla koalice ODS, KDU-ČSL a SZ.

18. března 2008 – Ve sněmovně koalice těs-ně prosadila zamítnutí sociálnědemokratické předlohy o zrušení poplatků.

28. května 2008 – Ústavní soud zamítl návrh ČSSD na zrušení zdravotnické části reformy ve-řejných financí včetně poplatků.

1. srpna 2008 – Byly zrušeny poplatky za pobyt novorozenců v porodnici. Od placení byli osvobozeni i dárci orgánů a lidé, kterým byla léčba soudně nařízena.

19. prosince 2008 – Levici se ve sněmovně podařilo odhlasovat zrušení poplatků. Většina vládních zákonodárců se hlasování nezúčast-nila, několik bylo proti. Senát návrh vrátil sněmovně a v únoru 2009 se pak poslanci s mi-nistryní Danielou Filipiovou (ODS) dohodli na kompromisním znění.

1. ledna 2009 – Středočeský kraj jako první začal hradit za lidi poplatky v pětici krajských nemocnic a lékáren. Od února se přidali v dal-ších krajích vedených ČSSD. Tím ČSSD splnila slib, s nímž vyhrála krajské a senátní volby v roce 2008.

1. dubna 2009 – U lékaře přestaly platit děti do 18 let (v nemocnici, na pohotovosti a v lé-kárně platily dál). Dětem a seniorům nad 65 let se snížil ochranný limit na výdaje z 5000 na

2500 korun, u seniorů zahrnul i doplatky na léčiva, 30 korun za položku na receptu je jen u léků s doplatkem nižším než 30 korun.

14. dubna 2009 – Krajské lékárny ve Středo-českém kraji začaly po předběžném opatření soudu opět vybírat poplatky. Hrazení poplatků zakázaly později soudy také lékárnám v ne-mocnicích dalších krajů.

23. dubna 2009 – Středočeský kraj dostal his-toricky první pokutu za nevybírání po platků. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ji udělila kolínské nemocnici, v dalších dnech obdrželi pokuty také v Kladně, Příbrami, Mladé Boleslavi a Benešově. Pokuty od pojišťoven do-staly i nemocnice v dalších krajích.

4. května 2009 – Středočeský kraj zave-dl v krajských lékárnách slevové kupony. Gré mium majitelů lékáren později vyzvalo k po dávání žalob na ochranu proti nekalé soutěži.

14. května 2009 – Soud znovu předběžným opatřením zakázal Středočeskému kraji hradit poplatky v lékárně v Mladé Boleslavi.

15. května 2009 – Sněmovna schválila úplné zrušení poplatků a zároveň rozhodla o zrušení poplatků pro děti a mladé do 19 let, důchodce, dárce krve a kostní dřeně a sociálně slabší lidi.

18. června 2009 – Senát odmítl rušení zdra-votnických poplatků, jak to ve sněmovně pro-sadily ČSSD a KSČM. Místo toho senátoři na-vrhli snížení cen léčiv o pět procent a bezplatné

očkování proti pneumokokům. Tyto úpravy navrhla ODS v duchu protikrizových opatření ministerstva zdravotnictví.

22. června 2009 – Středočeský hejtman Da-vid Rath (ČSSD) uvedl, že pokud ČSSD neuspěje ve volbách do sněmovny a nepodaří se jí pro-sadit zrušení poplatků, přestane Středočeský kraj zřejmě od roku 2010 tyto poplatky hradit za pacienty krajských nemocnic.

10. července 2009 – Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (ČSSD) řekl, že kraj hodlá proplácet lidem poplatky ve všech lékárnách včetně soukromých. Rada kraje následně 14. srpna rozhodla o rozšíření úhrad poplatků.

13. srpna 2009 – Ministr vnitra Martin Pecina podle tisku hejtmany písemně upozornil na to, že pokud kraje nezačnou dodržovat v otázce vybírání poplatků zákon, ministerstvo jim zruší usnesení jejich krajských zastupitelstev, která proplácení umožňují.

1. září 2009 – V Karlovarském kraji začaly všechny lékárny proplácet regulační poplatky. Dosud formou daru vracel kraj lidem peníze pouze ve své jediné lékárně. K proplácení po-platků i v soukromých lékárnách přistoupil Kar-lovarský kraj jako první ze všech krajů. O peníze mohou lidé požádat na zvláštním formuláři, který krajskému úřadu zašlou poštou.

11. září 2009 – Poslanci neschválili ani zru-šení či omezení poplatků, ani změny navržené Senátem. Regulační poplatky zůstanou zacho-vány v současné podobě.


že nejprve by měl fungovat systém běž-ného očkování,“ řekl Hovorka. Doplnil, že k poplatkům by se sněmovna měla vrátit po volbách.

Na to reagoval stínový ministr zdravot-nictví David Rath (ČSSD) s tím, že rodi-nám by se mělo od poplatků ulevit co nejdříve, zvláště když není jasné, kdy vlastně volby budou. „Zkusme se nad kompromisem zamyslet a lidem ulevit,“ nabádal poslance.

Ministryně zdravotnictví Dana Jurá-sková poslance během jednání varo vala před rušením poplatků: „Pokud se roz-hodnete úplně zrušit regulační poplatky, tak zrušíte i ochranný limit, který je od dubna nastaven na 2500 korun. Ten prokazatelně funguje, vrátili jsme devět milionů korun osmnáct tisíc pojištěn-cům a do konce roku očekáváme, že li-mit překročí sto tisíc pojištěnců,“ prohlá-sila ministryně.

Rath novinářům po hlasování řekl, že ho překvapil Hovorkův postoj, sociální de-mokracie prý na jeho hlas spoléhala a do poslední chvíle ho přesvědčovala. Ho-vorka přitom již dlouho před hlasováním opakoval, že se mu nelíbí plán ČSSD na výrazné okleštění poplatků.

Podle Ratha sociální demokracie dneš-kem vyčerpala své pokusy omezit nebo zrušit poplatky v tomto volebním ob-dobí. „To definitivní rozuzlení, na to si mu síme počkat až po volbách, jak roz-hodne veřejnost,“ řekl Rath. Současně vyzval ministryni zdravotnictví, aby za-jistila bezplatné očkování proti pneu-mokokovi vyhláškou. Podle něj není nutné přijímat kvůli tomu speciální zá-kon.

„Sněmovna si zachovala zdravý rozum, opozici se nepodařilo zajistit dostatečný

počet hlasů. Regulační poplatky mají jasný efekt a obrovský přínos do české-ho zdravotnictví,“ podotkl zdravotnický expert občanských demokratů Boris Šťastný.

Sněmovna rozhodovala o dvou nove-lách, které měly změnit systém po platků. První, z dílny poslanců KSČM navrhoval úplné zrušení, druhý navržený Morav-skoslezským krajem částečné omezení pro děti a mladé do 19 let, důchodce, sociálně slabé a dárce krve a kostní dřeně. Oba návrhy uspěly na jaře ve sně-movně, senátoři je ale vrátili s pozměňo-vacími návrhy.

Vláda hledá 220 milionů korun na očkování do konce roku 2009 Vláda nyní hledá 220 milionů korun na zajištění očkování proti dětským nemo-cem na zbytek roku 2009. Při dnešních interpelacích ve sněmovně to řekl mi-nistr financí Eduard Janota. Poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) upozorňoval na to, že některým lékařům se nedo-stává očkovacích látek. Ministerstvo zdravotnictví počítalo se systematickou změnou v oblasti očkování, plány mu ale zkřížila Poslanecká sněmovna, která neodhlasovala některé z reformních zá-konů. Na očkování tak nejsou peníze a hledají se dodatečně.

Podle ministerstva zdravotnictví měly očkování hradit zdravotní pojišťovny, ne stát. Změny zaváděly reformní zákony bývalého ministra Tomáše Julínka (ODS), ale i novely předložené současným kabi-

netem Jana Fischera. Sněmovna o nich odmítla hlasovat, většinou kvůli odporu ČSSD, KSČM i dalších poslanců, výhrady k novelám měl z různých důvodů vždy také Hovorka.

Ministerstvo zdravotnictví nezahrnulo očkování do svého rozpočtu a teď se musí hledat peníze dodatečně. „Dvě tře-tiny prostředků jsme dokázali najít pře-sunem z jiné kapitoly, žádala jsem pak ministra financí o 220 milionů korun s tím, že ministr financí se pokusí tyto prostředky pro rok 2009 někde nalézt,“ řekla ministryně zdravotnictví Dana Ju-rásková.

Podle Janoty bylo z rozpočtu na rok 2007 vyčleněno na očkování celkem 943 mi-lionů korun, na rok 2008 pak 767 mi lionů korun. Na rok 2009 prý ministerstvo zdra votnictví prostředky z rozpočtu ne-zajistilo, protože předpokládalo, že sně-movna přijme novely, které zajistí, že očkování budou hradit zdravotní pojiš-ťovny.

Janota doplnil, že na příští rok už se s pe-nězi na očkování počítá. „Uvažovaná částka se pohybuje v rozsahu 660 až 870 mi lionů korun, je to v rozpočtu za-bezpečeno,“ řekl Janota poslancům.

V létě byly výpadky dodávek některých vakcín, například proti tetanu. Způsobila to mimo jiné změna systému distribuce očkovacích látek. Dříve se vakcíny léka-řům dodávaly přes hygienické stanice, aktuálně to zajišťuje soukromá firma. Podle ministerstva neměly stanice do-statečné vybavení, modernizace by prý byla dražší než svěřit úkol soukromé fir-mě. Rozhodnutí ministerstva ostře kri-tizoval stínový ministr zdravotnictví a hejtman Středočeského kraje David Rath (ČSSD).


Potraviny a nápoje

Kofola se neodvolá a zaplatí téměř pětimilionovou pokutu od ÚOHS Kofola se neodvolá proti pokutě 4,86 mi-lionu korun od Úřadu pro ochranu hos-podářské soutěže (ÚOHS) za procesní porušení zákona a zaplatí ji. Řekl to mluvčí firmy Martin Klofanda. Pokuta původně činila 11,84 milionu korun, po odvolání firmy k předsedovi ÚOHS Petru Rafajovi ji šéf antimonopolního úřadu v půlce srpna snížil o zhruba sedm mi-lionů. Pokuta je nejvyšší mezi sankcemi za procesní porušení zákona.

„Proti rozhodnutí úřadu se nebudeme odvolávat, respektive zahajovat správní řízení, které by bylo zdlouhavé pro všechny strany, a zatěžovalo by tak úřad, nás i daňové poplatníky,“ řekl mluvčí Ko-foly Martin Klofanda. „I když je podle nás výška pokuty stále nepřiměřená a s ně-kterými zjištěními nesouhlasíme, roz-hodnutí přijímáme,“ dodal.

Kofola dostala pokutu, neboť v průběhu správního řízení, které se týkalo dohod o cenách, neposkytla úřadu úplné, prav-divé a správné podklady a informace. V tomto správním řízení pak byla Kofola

pokutována částkou 13,5 milionu korun za to, že v letech 2001 až 2008 určovala distributorským firmám, za kolik mají její výrobky nabízet. Omezila tak kon-ku renci. Pokutu 13,5 milionu zaplatila firma loni v říjnu.

Pokuta 4,86 milionu korun je podle do-stupných informací nejvyšší, která se po-dobných procesních porušení zákona týká. Dosud nejvyšší byla sankce 300.000 korun Delta pekárnám z roku 2005, kvůli které se pekárny obrátily až na Nejvyšší správní soud. Tehdy ale platil původní zákon a 300.000 korun byl strop. Změna nastala od října 2005 a úřad nyní může ukládat pořádkové pokuty až do výše jednoho procenta z obratu dané společ-nosti.

Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě. Loni téměř zdvojnásobil tržby na 8,1 miliardy korun. Společnost, která se loni sloučila s polským výrob-cem nápojů Hoop, dosáhla čistého zisku 89 milionů korun. Vedle nejznámějšího stejnojmenného nápoje Kofola dodává na trh sirupy Jupí, vodu Rajec, Top Topic či RC Colu; nedávno získala značku Vi-nea. Firma sídlící v Krnově vznikla v roce 1993 privatizací sodovkárny Nealko Olo-mouc. Skupinu vlastní řecká rodina Ko-stase Samarase.

Agrární obchod do července prohloubil schodek na 17,2 miliardy Schodek agrárního zahraničního ob-chodu za prvních sedm měsíců roku se v Česku prohloubil o více než 3,5 miliar-dy na 17,23 miliardy korun. Za celý loň-ský rok byl agrární zahraniční obchod ve schodku přes 23 miliard korun, což byl nejlepší výsledek za sedm let.

Z vývoje agrárního zahraničního ob-chodu je zřejmé, že v roce 2009 dojde k opětovnému zhoršení záporného ag-rárního salda. Pozitivní tendence zalo-žené v roce 2008 se neudržely. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirov-ský koncem května odhadoval, že bi-lance obchodu se letos propadne zhru-ba na úroveň roku 2007. Tehdy přesáhl deficit 32 miliard korun.

Celkem se ze země vyvezlo zeměděl-ských produktů, potravin, nápojů či ta-bákových výrobků za 60,28 miliardy ko-run, což bylo přibližně o 652 milionů méně než před rokem. Dovezeno bylo zboží za 77,52 miliardy, zhruba o 2,7 mi-liardy více než loni.

Na růstu schodku se podílelo zejména prohloubení deficitu obchodu s masem a droby o 1,5 miliardy na 6,56 miliardy Kč a pokles kladného salda obchodu s mlé-kem, vejci a medem o více než polovinu na 1,6 miliardy Kč. Schodek zahranič-ního obchodu s masem se rok od roku prohlubuje zejména v důsledku rostou-cích dovozů vepřového a drůbežího, ale i hovězího masa.

Výrazně zápornou bilanci, přesahující 4,8 miliardy, vykázala země u ovoce a ořechů i zeleniny. Záporný výsledek obchodu s těmito komoditami jsou dlou hodobou záležitostí. Schodkem skončilo obchodování u patnácti z cel-kem 24 skupin komodit, u pěti byla nao-pak bilance kladná.

Nejlepší bilanci v lednu až červenci vy-kázal obchod s obilovinami, který skon-čil přebytkem přesahujícím 4,5 miliardy korun. Více než dvě miliardy v plusu skončil obchod s olejnatými semeny a plody. Přes 1,6 miliardy činil zisk ob-chodu s mlékem, vejci a medem.


Kladný výsledek obchodu s obilovinami je důsledkem jejich nadprůměrné loň-ské úrody, která byla druhá nejvyšší v historii samostatné České republiky. Čeští zemědělci loni sklidili 8,37 milionu tun obilovin včetně kukuřice na zrno, o 17 procent více než v roce 2007. K po-krytí tuzemské spotřeby přitom stačí ne-celých 5,5 milionu tun, do zahraničí tak směřovalo rekordní množství českého obilí.

Celkem se z České republiky loni vyvezlo zboží za 106,9 miliardy, meziročně o de-set miliard více. Naopak dovezeno bylo zboží za 130,1 miliardy, což je zhruba o 800 milionů více než v roce 2007. Ag-rární saldo je záporné nepřetržitě od roku 1993.

Síť fastfoodů Paneria se chystá na Slovensko Tuzemský řetězec rychlého občerstvení Paneria se chystá na Slovensko. V polo-vině září to řekl Michal Freiberger, gene-rální ředitel společnosti Eureca Shops, která síť provozuje. První provozovna by měla být otevřena v Bratislavě v prvním čtvrtletí 2010, do budoucna by měly ná-sledovat další. V současné době funguje v Česku pod názvem Paneria 23 pobo-ček. Řetězec působí na domácím trhu desátým rokem. Mateřskou společností Eureky je lídr českého pekárenství Uni-ted Bakeries.

V září zahájila provoz zatím nejnovější Paneria s pořadovým číslem 23 v praž-ském administrativním centru The Park na Chodově, v průběhu října pak bude otevřena ještě provozovna v Maiselově ulici v Praze 1. Ještě v polovině loňského roku bylo Panerií 26, některé nerenta-bilní podniky však jejich provozovatel do konce roku zavřel, nyní otevírá nové.

V příštím roce plánuje společnost otevřít kromě bratislavské provozovny také tři

další podniky v Česku, uvedl Freiberger. Loni obchody Paneria utržily 188 milio-nů korun, letos firma plánuje tržby navý-šit na 196 milionů Kč.

Zatímco v období od ledna do října 2008 se společnosti dařilo zvyšovat tržby, ko-nec roku byl již zasažen počínající hos-podářskou krizí. Nižší ochota lidí utrácet prý způsobila pokles tržeb společnosti v posledních dvou měsících roku a pro-pad ve finančních výsledcích, uvedla fir-ma ve výroční zprávě za loňský rok.

Panerie původně začínaly jako pekařské prodejny, postupně svůj sortiment rozši-řovaly a přesunuly se do kategorie fast-foodů. Tradičními dodavateli pekáren-ských a cukrářských výrobků do řetězce jsou mateřská United Bakeries a spří-zněné společnosti Sweet Delight a La Lorra ine.

Největším řetězcem rychlého občer-stvení v ČR je McDonald‘s, dále na tu-zemském trhu působí například sítě KFC, Panda, Subway či Crocodille. Loni v listo-padu vstoupil na český trh také řetězec Burger King.

Mlékárnám kazí prodej dovozy a nižší spotřeba mléčných výrobků Spotřeba mléčných výrobků v Česku se podle odhadu Českého svazu mlékáren-ského letos zřejmě nezvýší. Spíš lze oče-kávat další pokles odbytu, stejně jako v minulém roce, řekl ředitel svazu Michal Němec na tiskové konferenci k Mléká-renskému dni v Přibyslavi. Prodej tuzem-ských mlékáren podle něj kazí i stoupa-jící dovozy. Například objem dovážených eidamských sýrů z Polska a Německa byl v letošním prvním pololetí vyšší skoro o 70 procent.

Domácí spotřeba mléčných výrobků na jednoho obyvatele se za uplynulý rok meziročně snížila asi o dva kilogramy na 240 kilogramů, pokles nastal poprvé od roku 1997. „Loňský trend pokračuje, ale neočekáváme žádné hluboké propady,“ řekl Němec.

Zlepšuje se odbyt sýrů. „Ale bohužel je to vlivem dovozu, naše vlastní výroba spíš klesá,“ konstatoval Němec. Polské mlékárny podle něj mohou nabídnout sýry za nižší ceny, protože kupují mléko levněji. „U Německa, myslím si, že se jed-ná spíš o určitý výprodej zásob na nižší ceny,“ dodal. Podle jeho názoru může hrát určitou roli i to, že řada obchodních řetězců má vlastníky v Německu.

Podle údajů ministerstva zemědělství pokrývá dovoz u sýrů a tvarohů přes 30 procent domácí spotřeby. Česko drží u mléčných výrobků stále kladné saldo zahraničního obchodu – za první polole-tí tohoto roku činilo 1,541 miliardy Kč. „Ale v loňském roce to za stejné období bylo 3,107 miliardy Kč, tedy je tam po-kles o více než 50 procent,“ upozornil Němec.

České mlékárny vyváží například mléko a jogurty na Slovensko, nově se objevuje export do Itálie a Finska. Sušené mléko a másla míří na trhy severní Afriky a Asie. V ČR funguje přes 60 průmyslových mlé-káren, kvůli současné mléčné krizi zatím žádný výrobce nezkracoval.

Na ztrátové výkupní ceny si od loňska stěžují zemědělci. Za litr mléka nyní v průměru dostávají jen kolem 5,90 Kč, což je ve srovnání s loňským létem o 27 procent méně. Mléko je špatně pla-cené v celé EU. Prezident Agrární ko-mory Jan Veleba ale uvedl, že na světo-vých trzích již byl zaznamenán první signál oživení cen. „Nelze čekat zvýšení skokové, ale spíš postupné kvůli dlouho-dobějším smlouvám s obchodníky. Va-roval bych před přílišným optimismem,“ doplnil.

Vývoj ceny mléka v následujících dvou měsících podle Veleby ovlivní rychlost snižování stavů dojných krav v zemi. Za-tím likvidovali chovy zejména drobní farmáři a majitelé stád do 200 krav, velcí chovatelé zatím vyčkávají. Veleba uvedl, že mléko a obilí jsou poslední dvě země-dělské komodity, v nichž je Česká repub-lika stále soběstačná. Mléko by proto mělo být jako první podporováno z no-vého fondu Agrární komory, z něhož bude financována propagace českých produktů. Fond by měl fungovat od le-tošního října.


Chemický průmysl

Setuza se zbavila dalšího majetku, z peněz hradí závazky Valná hromada ústecké Setuzy schvá-lila v polovině září prodej dalšího ma-jetku firmy v hodnotě 741 milionů ko-run. Celkem už se společnost zbavila majetku za více než tři miliardy korun, použila je na úhradu svých dlouhodo-bých závazků a původně se chtěla vy-hnout exekuci.

Akcionáři se na valné hromadě sešli po více než dvou letech. Schváleny dnes byly i účetní závěrky za roky 2007 a 2008 a návrhy na vypořádání hospodářských výsledků. Loňský zisk téměř 347 milionů korun půjde na úhradu ztrát z minu-lých let. Předloni ztráta podniku do-sáhla 1,85 miliardy korun.

Restrukturalizaci a prodej jiného ma-jetku za více než 2,4 miliardy korun schválila právě už valná hromada před dvěma lety. V minulosti prodané budovy si Setuza pronajala, odprodané stroje si znovu pořídila na leasing. Nemovitosti za 1,14 miliardy korun získala společnost Setuza Development. Mezi lety 2007 až 2009 prodala firma i ochranné známky k jednotlivým produktům, průmyslové vzory, budovy, pozemky know-how a vybrané zásoby.

V současnosti Setuza už nevyrábí, stále ale vlastní značný majetek. Má například výrobnu Fame v Mydlovarech, lisovnu v Hracholuskách na Prachaticku, sklado-vací areál v Lovosicích, rekreační zařízení v Jiřetíně pod Jedlovou a další drobné stavby. Všech se chce postupně zbavit, a řešit tak svou finanční situaci. Vlastní kapitál firmy na konci loňska dosáhl zá-porné hodnoty přes 650 milionů korun, podle představenstva je letos jeho ře-

šení hlavním úkolem firmy. Loňské vý-nosy Setuzy klesly z předloňských 15 mi-liard na 3,726 miliardy Kč.

Na konci loňského roku přešla výroba a téměř všichni zaměstnanci Setuzy do firem STZ, Oleochem, Oleofin a Spol-pharma ovládaných skupinou Via Chem. Do STZ a Oleofinu přešlo 550 lidí. Další produkci společnosti zajišťují nově firmy Oleochem a Spolpharma, do které pře-šlo zhruba 200 lidí.

Setuza zaměstnávala přibližně 1000 lidí, nyní jich je jen několik. Byla největším výrobcem surovin pro bionaftu v zemi. Setuza vyráběla i rostlinné oleje, prací prostředky, mýdla a kosmetické pro-dukty. Firmy, na něž přešla výroba z bý-valé Setuzy, ovládá společnost Via Chem Group, některé prostřednictvím ústec-kého Spolku pro chemickou a hutní vý-robu (Spolchemie), jehož je většinovým vlastníkem.


Většinovým akcionářem Setuzy je spo-lečnost Český olej, která v ní drží 90,7 procenta akcí. Firmu Český olej vlastní přes Chapelco společnost Cam-paspol Holding, jejímž jediným vlastní-kem byla do předloňského prosince společnost Via Chem Group. Svůj podíl prodala, stoprocentním vlastníkem spo-lečnosti Campaspol Holding se stal Jozef Kaán, který ovšem záhy prodal 65pro-centní podíl v této firmě podnikatelům Petru Lískovi a Ladislavu Žákovi.

Všechny tyto i další firmy a podnikatelé učinili v létě jako oprávněné osoby fi-gurující v řetězci většinových vlastníků povinnou nabídku převzetí všech akcií Setuzy. Za akcii v nominální hodnotě 1000 korun nabízejí 388 korun.

Shell prodává podíl v České rafinérské, Unipetrol má zřejmě zájem Britsko-nizo-zemská energetická společnost Royal Dutch Shell chce prodat svých 16,3 pro-centa akcií v České rafinérské. Zájem by mohl mít Unipetrol, který už má v České rafinérské majoritu. Šéf polské skupiny PKN Orlen, jíž je Unipetrol součástí, ale řekl, že bude záležet na ceně prodáva-ného podílu. Zástupci Shellu v Praze ani v Haagu nechtěli zprávu komentovat.

„Pokud vím, tak Shell svůj podíl prodává. Pokud to bude za atraktivní cenu, tak my bychom svůj podíl mohli zvýšit,“ řekl šéf PKN Orlen Jacek Krawiec. PKN má v Uni-petrolu 63procentní podíl, zatímco Uni-petrol v České rafinérské drží 51,2 pro-centa akcií.

Shell se svého podílu v České rafinér-ské údajně zbavuje už asi rok. Unipetrol už několikrát uvedl, že by měl o podíl Shellu zájem, vůbec poprvé ale někdo ze zainteresovaných stran řekl, že podíl

Shellu je na prodej. Shell v České repub-lice provozuje i síť čerpacích stanic.

Česká rafinérská je předním zpracova-telem ropy v České republice s roční kapacitou asi 8,7 milionu tun suroviny. Firma provozuje klíčové rafinerie v Li-tvínově a Kralupech nad Vltavou. Zby-lých 32,4 procenta akcií podniku drží italská energetická společnost Eni.

Zájem o rafinační kapacity v České re-publice už projevil i ruský Lukoil, jeho snaha ale vzbudila rozruch v českých po-litických kruzích.

Barvy a laky Hostivař v pololetí zvýšily tržby na 755 mil. Kč Společnost Barvy a laky Hostivař v polo-letí meziročně navýšila tržby o téměř 28 procent na 755 milionů korun. Hos-podářský výsledek se zvýšil o 7,5 milio-nu na 25 milionů korun.

Barvy a laky Hostivař jsou se svojí dceři-nou společností Teluria jedničkou na do-mácím trhu ve výrobě a prodeji malíř-ských nátěrů a laků. Jejich podíl na trhu je čtvrtinový.

K výsledkům podle firmy přispělo začle-nění velkoobchodních společností Be-kos, Pálenka a Velkosklad Eva drogerie začátkem letošního roku. „Převzetí distri-bučních společností a fúze s nimi bylo logickým krokem, jak posílit naši pozici a získat konkurenční výhodu,“ řekl gene-rální ředitel firmy Dariusz Jakubowicz.

Firma je součástí skupiny CTY Group, která podniká ve stavitelství, strojíren-

ství, hutnictví, chemii, polygrafii a far-macii. Součástí skupiny jsou vedle BaL a Teluria společnosti Česká Unigrafie, Mer kurtisk, Bohemia Print, Metal Trade Comax, Modřanská potrubní nebo Sevo-pharma.

Loni firma zaměstnávala přes 240 lidí a prodala zboží v hodnotě 1,113 miliardy korun.

J&T navýšila podíl v Unipetrolu na 6,78 procent Finanční skupina J&T navýšila akciový podíl v petrochemické společnosti Uni-petrol na 6,78 procenta. V polovině září o tom informoval ředitel marketingu J&T Petr Málek a dodal, že podíl se navyšoval postupně. Vlastníky akcií jsou společ-nosti LCE Company Limited a Stomarli Holdings Limited, které jsou součástí konsolidačního celku skupiny.

J&T považuje aktuální cenu Unipetrolu na trhu za atraktivní. „Současná situace tak vytváří jedinečnou a také jednu z po-sledních investičních příležitostí na čes-kém kapitálovém trhu,“ řekl Tomáš Mar-tinec z J&T, odpovědný za investice na finančních trzích.

Šestiprocentní podíl v Unipetrolu kou-pila skupina J&T v září 2007 za 3,08 mili-ardy korun. Stala se tak největším menši-novým akcionářem. Většinový akcionář, PKN Orlen, drží 63 procent akcií.

Skupina J&T investuje v oblasti energe-tiky, energetického strojírenství, automo-bilového a potravinářského průmyslu.


Chemický průmysl

Spravuje majetkové účasti například ve společnostech Pražská energetika, Uni-ted Energy, Plzeňská energetika, První energetická a UET. Z průmyslových pod-niků jde o SOR Libchavy, ČKD Blansko nebo SES Tlmače.

Unipetrol se zaměřuje na zpracování ropy, distribuci pohonných hmot a pet-rochemickou výrobu. V roce 2005 se společnost stala součástí skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Skupina patří v České republice k nejvýznamnějším společnostem z hlediska obratu a za-městnává přes 4000 lidí.

Loňský konsolidovaný čistý zisk Unipet-rolu meziročně klesl o 95 procent na 65 mi-lionů korun, tržby se meziročně zvýšily o 11 procent na 98,144 miliardy korun. V prvním pololetí roku společnost vyka-zovala ztrátu 544 milionů korun.

Etanolové bioalivo E85 je k dostání u pětice čerpacích stanic Etanolové biopalivo E85 je devět měsíců po uvedení na trh v prodeji u pětice čer-pacích stanic ve Středočeském a Olo-mouckém kraji. Počátke září to sdělil Ja-kub Hradiský ze společnosti Cukrovary a Lihovary TTD, která toto palivo v Dob-rovicích vyrábí. Do konce roku by se podle Hradiského mohlo objevit u zhru-ba 25 čerpacích stanic.

„V současnosti probíhají intenzivní jed-nání se třemi dalšími partnery, na zá-kladě kterých se palivo E85 v říjnu rozšíří na dalších deset čerpacích stanic, a to na-příklad v jižních Čechách nebo v Praze,“ řekl Hradiský. První začala toto pa livo nabízet v červnu čerpací stanice KM Pro-na v Mladé Boleslavi.

Palivo E85 je k dostání pouze u čerpa-cích stanic, které provozují menší spo-lečnosti. „V síti čerpacích stanic členů ČAPPO se palivo E85 neprodává,“ řekl Miloš Podražil, generální sekretář České asociace petrolejářského průmyslu (ČAPPO), která sdružuje největší provo-zovatele tuzemských čerpacích stanic.

Palivo E85, skládající se z 85 procent z bi-oetanolu a z 15 procent z Naturalu 95, je podle výrobců aut určeno pouze speci-álně uzpůsobeným vozům, jinak by při dlouhodobějším provozu mohlo dojít k jejich poškození. „Bioetanol způsobuje u vozů standardní výroby korozi motoru,

rozleptání hadic a poškozuje i povch ná-drže,“ řekl Vítězslav Pelc ze Škoda Auto. Podle Hradiského však lidé toto palivo tankují údajně i do aut, která k tomu ne-jsou určená. Palivo E85 je v průměru o tři až čtyři koruny levnější než běžný ben-zin. Cenový rozdíl se ještě zvýrazní poté, co vstoupí v platnost novela zákona, která biosložku osvobodí od daně. No-velu v srpnu podepsal prezident.

Jan Veselský, ředitel společnosti Ve na-Trade, která prodává palivo E85 na čty-řech stanicích, tak například na webo-vých stránkách firmy doporučuje mí chání biopaliva s Naturalem v po-měru jedna ku jedné. „Testovali jsme to například na vozu Škoda Octavia 1.6 běžné výroby. Výsledkem je nižší spo-třeba, výborný chod motoru a nižší emi-se. Toto palivo má navíc vysoké oktano-vé číslo 109, které vyhledávají zájemci o sportovní jízdu,“ řekl Veselský. „S čer-pací technikou je však problém. Starší sto jany se nehodí,“ dodal.

Na českém trhu lze nyní zakoupit speci-álně upravené vozy několika značek, které na palivo E85 dokážou jezdit. Mezi ně patří Škoda Octavia Multifuel, několik modelů Ford (FFV modely Focus, C-max, S-max, Mondeo), Saab (modely 9-3 a 9-5 BioPower) a Volvo (C 30, S 40, V 50, V70 a S 80). Například modely BioPower od Saabu jsou zhruba o 40.000 korun lev-nější než klasické benzinové verze. Fordy a Volva schopná jezdit na E85 jsou naopak většinou o málo dražší. Škoda se zatím soustředí především na švédský trh, ovšem někteří prodejci chtějí Octavii Multifuel nabídnout i v Česku.

V Evropě je palivo E85 nejvíce používá-no ve Švédsku, kde je v provozu více než 16.000 vozidel a počet plnících stanic s palivem E85 je vyšší než 250. Právě na tamní trh dodává mladoboleslavská Škoda Auto své vozy Octavia Multifuel.

Malé procento bioetanolu je na základě směrnice Evropské unie od roku 2008 povinnou součástí benzinu prodávané-ho u čerpacích stanic. V lednu 2009 byl jeho podíl navýšen z dvou procent na 3,5 procenta. V důsledku tohoto kroku pak hrubá spotřeba bioetanolu pro po-hon motorů v pololetí meziročně stoup-la o 46 procent na 35,5 tisíc tuny. Do mácí produkce se meziročně zdvojnásobila na 42,8 tisíc tuny. Vyplývá to ze statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu.

V polovině září bude v Mladé Boleslavi uveden do provozu první školní autobus uzpůsobený k tankování tohoto paliva.


Hlavní události kolem privatizace Unipetrolu Chronologie hlavních událostí kolem pri-vatizace Unipetrolu:

28. dubna 2004 – Česká vláda schválila pro-dej 63procentního státního podílu v Unipetrolu polskému koncernu PKN Orlen.

4. června 2004 – Fond národního majetku (FNM) a Česká konsolidační agentura pode-psaly s PKN Orlen smlouvu o prodeji.

20. dubna 2005 – Prodej Unipetrolu schválila Evropská komise.

25. dubna 2005 – Časopis Týden uvedl, že vedení koncernu PKN Orlen odvolalo Andrzeje Sikoru, který od začátku řídil koupi Unipetrolu. Odvolání prý souviselo s personálními čistkami v PKN, jež zahájilo nové vedení firmy v čele s Igorem Chalupcem.

24. května 2005 – Po doplacení ceny převedl FNM na PKN Orlen státní podíl v Unipetrolu. Zástupci PKN Orlen potvrdili, že hodlají některé firmy ze skupiny Unipetrol prodat firmě Cono-coPhillips a české společnosti Agrofert.

20. července 2005 – Komise pro cenné pa-píry (KCP) zamítla žádost PKN Orlen o souhlas s nabídkami minoritním vlastníkům na koupi akcií. KCP až na konci srpna schválila zvýšenou nabídku.

8. srpna 2005 – Polský deník Rzeczpospolita zveřejnil, že PKN Orlen se v roce 2004 zavázal prodat část Unipetrolu majiteli Agrofertu An-dreji Babišovi pod cenou za to, že přesvědčí české levicové politiky, aby při privatizaci roz-hodli ve prospěch PKN. Zrušení smlouvy by znamenalo pokutu asi 2,2 miliardy korun.

9. srpna 2005 – Deník Rzeczpospolita uvedl, že vedení PKN Orlen raději zaplatí pokutu za odstoupení od smlouvy s Agrofertem, než aby dodrželo nevýhodné dohody s Babišem.

23. srpna 2005 – U polského premiéra Marka Belky se sešli mj. předseda dozorčí rady PKN Or-len Jack Bartkiewicz a tehdejší ředitel kabinetu českého premiéra Zdeněk Doležel. Podle zázna-mu od českého velvyslance Poláci naléhali, aby KCP umožnila PKN Orlen vykoupit akcie mino-ritních akcionářů ve zkrácené lhůtě.

30. srpna 2005 – Televize Nova odvysílala re-portáž, v níž polský lobbista Jacek Spyra tvrdil, že expremiér Stanislav Gross prostřednictvím své manželky dostával peníze od Andreje Ba-biše. V kauze „pět na stole v českých“, v níž figuruje i někdejší ředitel kabinetu expremiéra Jiřího Paroubka Doležel, dosud nepadl pravo-mocný rozsudek.

13. září 2005 – Agrofert se souhlasem PKN Orlen zveřejnil vybrané pasáže smluv, které se týkají privatizace Unipetrolu a následného pro-deje pěti firem z holdingu Agrofertu.

15. září 2005 – FNM oznámil, že PKN Orlen by měl za státní podíl v Unipetrolu zaplatit o 1,645 miliardy korun více, než dosud uhradil. Firma oznámila, že hodlá zaplatit; možnost navýšit cenu podle výsledku auditu obsahovala pů vodní smlouva.

26. září 2005 – Byla zveřejněna zpráva vy-šetřovací komise polského parlamentu, podle níž mohla česká vláda za Unipetrol dostat o 180 milionů eur (asi 5,3 miliardy korun) více, než zaplatil polský koncern PKN Orlen. Vláda v Praze a zainteresované české firmy ale polské závěry zpochybnily.

5. října 2005 – Místopředseda představen-stva a šéf Unipetrolu Marek Mroczkowski v tis-ku řekl, že smlouvy ohledně předkupního práva Agrofertu nejsou po formální stránce v pořádku a PKN Orlen zatím Babišovi nevydá podíly v Ag-robohemii a Aliachemu.

11. října 2005 – Poslanecká sněmovna zří-dila vyšetřovací komisi, jež by měla mimo jiné objasnit okolnosti vzniku a privatizace Unipe-trolu. Podle závěru vyšetřování, zveřejněného v lednu 2006, se vláda při privatizaci žádných zásadních chyb nedopustila a Doleželova aféra s privatizací přímo nesouvisela.

16. prosince 2005 – Agrofert podal na PKN Orlen arbitrážní žalobu, v níž se domáhá smluvní pokuty 77 milionů eur (asi 2,2 mili-ardy korun) za to, že nezískal některá aktiva Unipetrolu. Arbitráž letos v červnu rozhodla, že PKN Orlen musí Agrofertu zaplatit i s úroky a náklady řízení přes 105 milionů eur.

21. února 2006 – PKN Orlen oficiálně odstou-pil od smluv, jež v souvislosti s privatizací Uni-petrolu uzavřel s Agrofertem. Zdůvodnil to tím, že Agrofert údajně porušil jejich podmínky.

27. října 2006 – Unipetrol vlastněný PKN Or-len podepsal s polskou chemičkou Anwil smlou-vu o prodeji svého 82procentního podílu ve Spo-laně Neratovice za více než 640 milionů korun.

30. ledna 2007 – Unipetrol prodal společnost Kaučuk polské chemičce Dwory za 195 milionů eur (zhruba 5,5 miliardy korun).

Červenec 2009 – Média informovala o tom, že Agrofert požaduje v další arbitráži od PKN Orlen 17,3 miliardy korun. Český holding se domáhá náhrady za škodu a za to, že slíbené firmy Unipetrolu nemohl užívat. Rozhodčí soud v Praze už přitom dříve další dvě z celkem čtyř arbitrážních žalob proti Orlenu zamítl.

Srpen 2009 – Týdeník Euro přinesl informaci, že PKN Orlen se snaží prodat Unipetrol. Zdroje týdeníku hovoří o tom, že Poláci vyjednávají či vyjednávali s velkou ruskou společností a že ve hře je i zpětný odkup Unipetrolu českým státem. Mluvčí PKN Orlen Dawid Piekarz infor-mace o prodeji Unipetrolu popřel.


Letecký průmysl

Aero vyjednává o prodeji projektu Ae 270 německé firmě Český výrobce letecké techniky Aero Vo-dochody chce prodat projekt letounu Ae 270. firma o transakci vyjednává s ně-meckou společností Grob Aircraft, která s Aerem dlouhodobě spolupracuje. Údajná cena projektu je 200.000 eur (zhruba 5,1 milionu korun) a jedním z možných úmyslů nového majitele by mohl být rozjezd výroby Ae 270 v Indii.

„Nebyl to nijak úspěšný projekt. Jediná naděje je jeho prodej. Nic ale dosud po-depsáno nebylo,“ řekla mluvčí Aera Jana Studničková. Přitom ještě před privati-zací Aera ohlašovalo jeho vedení desítky závazných objednávek, letoun se však neprodal ani jeden.

Letoun Ae 270 je jednomotorový, ce-lokovový, desetimístný dolnoplošník s přetlakovou kabinou a zatahovacím podvozkem. Typovou certifikaci evrop-ského leteckého úřadu EASA i americ-kého FAA získal na přelomu let 2005 a 2006. Prodávaný projekt Ae 270 podle serveru nyní obsahuje balíček dvou zby-lých letadel OK-INA a OK-ALE, výrobní dokumentaci, výcvik nových pilotů a další náležitosti.

V roce 1997 Aero Vodochody a tcha-jwanská společnost Aerospace Indust-rial Development Corporation (AIDC) založily společný podnik Ibis Aerospace. Oba partneři vložili do podniku finanční a nehmotný vklad ve výši 32 milionů do-larů (zhruba 560 milionů Kč). Aero fi-nanční vklad devět milionů dolarů, zby-tek ve formě projektu Ae 270.

Letoun byl oficiálně představen v roce 2003, ale v roce 2004 po změně priorit společnosti AIDC, které stanovuje tcha-jwanské ministerstvo hospodářství, při-šlo AIDC se žádostí odejít z tohoto pro-jektu a zaměřit se jen na subdodávky a spolupráci v leteckém průmyslu.

Spolupráce Aera Vodochody s tchajwan-skou společností tak skončila a zvažo-valo se, zda bude projekt zrušen úplně, nebo se bude hledat nový obchodní part-ner. V tomto stadiu vstoupila v roce 2007 do firmy investiční společnost Penta.

Aero Vodochody je největším výrobcem letecké techniky v České republice. Zaměřuje se především na spolupráci s předními leteckými výrobci v rámci mezinárodních projektů. Vedle Sikorsky Aircraft Corporation kooperuje také se společnostmi Alenia Aeronautica, Late-coere, Saab, Spirit Aerosystems či EADS. Firma je také dlouholetým partnerem českého ministerstva obrany.

Prezidentem Aero Vodochody se stal Ladislav Šimek Prezidentem výrobce letecké techniky Aero Vodochody byl na počátku září jmenován dosavadní viceprezident pro strategii Ladislav Šimek (36). Ve funkci nahradí Igora Huláka, který firmu o -pouští.

„K těmto změnám jsme se rozhodli při-stoupit v souvislosti s novou strategií ří-zení orientovanou více na výrobní ob-last,“ okomentoval jmenování investiční ředitel skupiny Penta Zdeněk Kubát, zodpovědný za projekt Aero.

Šimek, který je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, nastoupil do firmy letos v lednu na pozici viceprezi-denta pro strategii a strategické pro-gramy. Před příchodem do Techno-metry Radotín, která je součástí skupiny Aero Vodochody, působil ve společnos-tech Drinks Union jako generální ředitel, Nemak Europe jako Administration Ma-nager a Office Depot jako finanční ředi-tel. Pracoval také ve firmách Papirius na pozici finančního ředitele a ředitele stra-tegického nákupu a v Kabelovně Děčín také jako finanční ředitel.


Aero Vodochody je největším výrobcem letecké techniky v České republice. Za-měřuje se především na spolupráci s předními leteckými výrobci v rámci mezinárodních projektů. Vedle Sikorsky Aircraft Corporation kooperuje také se společnostmi Alenia Aeronautica, Late-coere, Saab, Spirit Aerosystems či EADS. Firma je také dlouholetým partnerem českého ministerstva obrany.

Letos slaví 90. výročí svého založení a řadí se tak mezi nejstarší výrobce le-tecké techniky na světě. Do skupiny Aero patří i výrobce podvozků Technometra Radotín, britský výrobce kompozit Ro-tortech Aero Composites a Letiště Vodo-chody.

Firma Orbis Avia by chtěla vyrábět desítky letounů Finist ročně Společnost Orbis Avia v Hradci Králové představila osmimístný víceúčelový le-toun Finist, kterého by chtěla v Česku v budoucnu vyrábět několik desítek kusů ročně. Podmínkou je vstup inves-tora, který do projektu přinese kapitál v hodnotě stovek milionů korun. Řekl to jednatel a spoluvlastník Orbis Avia Mar-tin Kopáček.

Historie letounu Finist sahá do první po-loviny 90. let, kdy jej v Rusku podle plá-nů ruské firmy Technoavia začal vyrábět Smolenský letecký závod. Ten později na výrobu již neměl kapacity, a proto v zá-věru roku 2007 Technoavia vstoupila do české společnosti Orbis Avia, která v projektu a vývoji letounu pokračuje s cílem zahájit sériovou výrobu. Dosud Orbis Avia do projektu investovala při-bližně 30 milionů korun.

„V současné době jednáme se třemi in-vestory. Vstup by mohl být završen ještě letos,“ řekl Kopáček. Firma plánuje, že po postupném náběhu výroby by mohla ve čtvrtém roce od vstupu investora vyrá-bět asi 50 letadel ročně. Vyrábět by se podle Kopáčka mohlo v Kunovicích, le-tadel by se pak kompletovala na letišti v Hradci Králové, kde má firma již svou technickou základnu. Výroba by mohla v Česku přinést práci více než 100 li-dem.

Na trzích chce firma s letounem prorazit zejména jeho nižší cenou. „Cena Finistu je asi 21 milionů korun. Ceny obdobných strojů jiných světových výrobců se po-hybují od 32 do 45 milionů korun,“ uvedl Kopáček. Současnou poptávku po leta-

dle odhadl na asi 200 kusů. Zájemci se podle něj rekrutují zejména ze zemí Střední Ameriky, Afriky a jihovýchodní Asie. Kopáček se neobává, že by projekt mohla ohrozit současná světová hospo-dářská krize.

Pokud se záměr zdaří, bude Finist podle Kopáčka prvním novým víceúčelovým letounem sériově vyráběným v Česku po roce 1989.

Letoun Finist je hornoplošník o rozpětí křídel 16 metrů, má nosnost 900 kilogra-mů a dolet zhruba 1500 kilometrů. Pro-vozní rychlost je až 300 kilometrů v ho-dině. Osazen je turbínovým motorem Walter o výkonu 580 kilowatů, který se již používá například v českých letou-nech L-410 Turbolet. Odolná konstrukce letoun podle druhého jednatele firmy Jiřího Vysokého předurčuje pro provoz v tropických oblastech, vysokohorských i pralesních terénech, na vodních tocích i v drsném severském prostředí. Využít se dá i jako hasicí letoun.

Společnost Orbis Avia vznikla v roce 1999 v Praze. Vedle projektu Finist firma také připravuje rozjetí servisních služeb pro provozovatele letadel. Mezi další ak-tivity společnosti například patří zajišťo-vání tandemových seskoků z letadel či letů v nadzvukových strojích.

Protiraketový štít v ČR a v Polsku má již několik konkurentů Americký výrobce letecké techniky Boeing představil návrh na vybudování mobilního protiraketového štítu, který by mohl pozměnit dosavadní plány na systém protiraketové obrany, o kterém Spojené státy uvažují v Česku a Polsku. Přinášíme výběr variant protiraketového štítu v Evropě:

Původní americká varianta: Podle plánů administrativy bývalého prezidenta George Bushe měla v rámci amerického protiraketového štítu vyrůst v Polsku základna s raketami a v Česku radar, který by je naváděl na cíl. Smlouvu o radaru v Brdech podepsali před rokem tehdejší ministři zahraničí USA a ČR Con-doleezza Riceová a Karel Schwarzen-berg, český parlament ji však dosud ne-ratifikoval.

Proti vybudování základen se ale posta-vilo Rusko, které je považuje za ohrožení své bezpečnosti. Spory o štít výrazně ochladily vztahy mezi Moskvou a Wa-

shingtonem, nový americký prezident Barack Obama ale v současnosti projekt základny ve střední Evropě přehodno-cuje; letos v dubnu na pražském sum-mitu EU-USA například řekl, že pokud Írán ustoupí od vojenského jaderného programu, nebude nutné vybudovat protiraketový štít. Zastavením projektu Ru sové podmiňují i dohodu o omezení počtu strategických zbraní, kterou nyní s Američany vyjednávají. Původně měl být štít dokončen do roku 2012 a jeho náklady se odhadují na jednu miliardu dolarů (asi 18 miliard korun).

Ruská varianta: Rusko navrhlo v červnu 2007 Spojeným státům využít pro vybudování základny amerického protiraketového systému už existující radarovou stanici Gabala v Ázerbájdžánu, kterou má Moskva od Ázerbájdžánu pronajatou do roku 2012 za asi sedm milionů dolarů ročně. Infor-mace, které by toto vojenské zařízení zachytilo, by Rusko okamžitě poskytlo Spojeným státům a eventuálně také Ev-ropě. Stanice Gabala monitoruje území Turecka, Iráku, Íránu i Indie. Společně se základnou Gabala Rusové nabídli Ame-ričanům radar v jihoruském Armaviru, který by měl být spuštěn do tří měsíců.

Návrh společnosti Boeing: Americký výrobce letecké techniky Boe-ing představil návrh na vybudování mo-bilního protiraketového štítu, který by podle potřeby byl letecky přemísťován na konkrétní základny NATO. Štít by mezi základnami NATO přepravovaly náklad-ní letouny Boeing C-17. Podle plánů by protiraketové zařízení mohlo být použi-to do 24 hodin na kterémkoli z vytyče-ných míst. Po příletu na základnu by bylo rychle vztyčeno na zhruba dvaceti-metrovém vlečném přívěsu. Systém by poskytl ochranu Spojeným státům a ev-ropským zemím, uvedl Boeing. Společ-nost již o svém návrhu informovala Pen-tagon a projekt by mohla dokončit do roku 2015.

Návrh společnosti Raytheon: Největší světový výrobce raket a pátá největší zbrojařská firma světa Ray theon, která by se měla podílet i na radaru v Br-dech, tento týden oznámila, že vyvíjí no-vou, pozemní verzi rakety moře-vzduch SM-3 (Standard Missile-3), která by měla svým dosahem ochránit Evropu i Izrael. Raketa SM-3, odpálená z lodi americ-kého námořnictva v severním Pacifiku poblíž Havaje, loni v únoru například za-sáhla americký nefunkční špionážní satelit, který mířil k Zemi. Vývoj by měl být dokončen do roku 2013.


Svět, Evropa a my

IEA zvýšila odhad poptávky po ropě o téměř

půl milionu barelů Poptávka po ropě bude v letošním i příštím roce zřejmě vyšší, než se ještě nedávno předpoklá-dalo.

Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ke zvýšení odhadu ji vede hlavně vývoj v Severní Americe a v Asii, kde je poptávka po ropě proti původním odhadům vyšší.

IEA předpokládá, že v letošním roce bude v ce-lém světě zapotřebí asi 84,4 milionu barelů ropy denně. To je o 490.000 barelů více, než agentura předpokládala teprve před měsícem. Příští rok se poptávka zvýší na 85,7 milionu barelů denně, což je proti předchozí zprávě nárůst o 450.000 barelů.

Vzhledem k hospodářské recesi nicméně agen-tura upozorňuje, že navzdory zvýšení odhadu bude poptávka letos nižší, než byla loni, a to asi o 2,2 procenta. Loni se v celém světě v průměru spotřebovávalo 86,3 milionu barelů ropy denně. Agentura počítá s postupným zlepšením stavu ekonomiky a očekává, že v příštím roce spotřeba ropy proti letošku vzroste o více než 1,5 procenta. IEA plní roli poradce v otázkách energetiky pro 28 průmyslových zemí včetně České republiky.

OPEC těžební limity nezměnil, soustředí se na jejich dodržování Členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se podle očekávání na své schůzce ve Vídni rozhodli nechat těžební limity beze změn. Za růstem cen ropy z po-slední doby je podle zástupců Saúdské Arábie předpoklad růstu ekonomiky, takže není nutné se obávat ani vysokých zásob. Kartel se tak mohl věnovat otázce dodržo-vání limitů, které schválil už dříve.

OPEC přiznal, že dodržování limitů, které si sám stanovil, je pro něj stále větší problém. Zatímco na jaře členové kartelu dodržovali stanovené limity asi z 80 procent, teď se jimi neřídí ani ze 70 procent. OPEC tak ve skutečnosti těží víc, než kolik deklaruje na papíře. OPEC dodává více než třetinu objemu ropy, která se ve světě spotřebovává.

Právě nízká disciplína způsobila, že zásoby ropy začínají bobtnat, takže značné objemy suroviny musejí být uloženy v zásobnících na moři, neboť jinde pro ně už není místo. Zásoby nyní stačí asi na 62 dnů spotřeby, což je asi o deset dnů více, než kolik je pro OPEC přijatelné. Někteří členové nicméně tvrdí, že teď je nutné mít zásoby vyšší.

Podobný názor na výši zásob ropy prezentoval i zástupce alžírské delegace. „V mi-nulosti jsme měli vztah mezi zásobami a cenou. Když zásoby vzrostly, ceny se snižo-valy. Začátkem roku 2009 se to ale změnilo. Proto je teď dost těžké říkat, že 62 dnů je moc,“ řekl agentuře Reuters alžírský ministr Šakíb Chelíl.

S tím ale nesouhlasí analytici. Podle nich si kartel dal pozor, aby svým postojem nena-rušil proces zotavení globální ekonomiky. „Oni by určitě byli rádi, kdyby (úroveň zásob) klesla k průměru za posledních pět let. Nechtějí ale, aby ten pokles byl příliš rychlý,“ poznamenal ke komentářům členů kartelu David Kirsch z organizace PFC Energy.

Schůzka byla relativně krátká, kvůli postnímu měsíci ramadán ale začala až pozdě večer, protože mezi členy kartelu je řada muslimů. Ti musí v době ramadánu od ú svitu do západu slunce držet půst.

Hlavní slovo má v kartelu právě Saúdská Arábie, jejíž zástupce sdělil, že Saúdové jsou s nynější cenou ropy spokojeni, a proto není nutné, aby kartel nějak zasahoval. Barel ropy se nyní prodává za více než 70 dolarů a od začátku roku se jeho cena více než zdvojnásobila.

Saúdský ministr ropného průmyslu Alí Nuajmí řekl, že ceny ropy se v poslední době zvyšují především kvůli lepším vyhlídkám na hospodářský růst ve světě. „Musíte si uvědomit, že na trhu nastala zásadní změna. Ta hra se jmenuje hospodářský růst. Ten bude utvářet cenu,“ řekl ministr. „Pokud zde bude hospodářský růst, bude se cena zvyšovat,“ dodal.

Začátkem letošního roku, kdy byla globální ekonomika ve velmi špatném stavu, Saúdská Arábie avizovala, že je ochotna tolerovat cenu ropy i kolem 50 dolarů za barel. Začátkem léta, kdy se ekonomická situace začala zlepšovat, už Saúdové za rozumnou cenu považovali 75 dolarů.

Producenti ropy prý musejí investovat do nových polí, což při nižších cenách ropy prý nejde. Cena ropy se loni v létě přechodně vyšplhala nad 147 dolarů za barel, v dů-sledku hospodářské krize ale začala rychle klesat. OPEC proto ještě na konci minulého roku snížil těžební limity o 4,2 milionu barelů denně a od té doby je drží beze změn.


Program takzvaného šrotovného, tedy finanční prémie při likvidaci starého a koupi nového auto-mobilu, platí v současné době podle dostupných údajů ve 13 zemích světa.

Šrotovné již skončilo nejméně ve čtyřech zemích světa, na Slovensku, v Rakousku, USA a Německu. Slovensko má již za sebou dvě vlny šrotovného: od března 2009 bylo díky příspěvku 1500 eur sešro-továno na Slovensku 22.000 automobilů a zhruba stejný počet aut starších deseti let se zlikvidoval během druhé vlny začátkem dubna, kdy se pro-středky (1000 eur na auto) vyčerpaly za devět dní.

V Rakousku bylo šrotovné zavedeno letos v dubnu a vyčerpalo se po třech měsících a jednom týdnu. O přidělení prémie 1500 eur (přes 38.000 korun) na pořízení nového vozu požádalo 30.000 Raku-šanů. Letos 24. srpna skončil podobný program v USA, který byl spuštěn 24. července (kupcům nových vozů nabízel slevu až 4500 dolarů (přes 80.000 Kč) výměnou za likvidaci starého vozu). Německé šrotovné, které bylo zavedeno v lednu, skončilo 2. září, přičemž na prémii ve výši 2500 eur (zhruba 64.000 korun) bylo vyčleněno dohro-mady pět miliard eur.

O zavedení šrotovného uvažuje například Rusko, Maďarsko či Řecko, kde by mělo být zavedeno v září.

* - již v roce 2008 Francie zavedla program šrotovného na ekologicky šetrná auta

** - V Itálii platilo šrotovné 700 eur (plus sleva na dani) již od ledna 2007 do konce 2008.

*** - další bonusy poskytují některá města

Země Platnost Částka Podmínky

Británie od května 2009 do března 2010

2000 liber (zhruba 2400 eur)

sešrotovat vůz min. 10 let starý

Egypt od 2009 650 eurjen pro vozy taxi min. 20 let staré

Francie * od ledna do prosince 20101000 eur (od 1. ledna 2010 700-800 eur)

sešrotovat vůz min. 10 let starý

Kypr 675-1700 eursešrotovat vůz min. 15 let starý

Itálie ** od února do prosince 2009 od 1500 eursešrotovat vůz starší 9 let

Japonsko od června 2009 od 1800 eursešrotovat vůz min. 13 let starý

Kanada od ledna 2009 do března 2011

2230 eursešrotovat vůz vyrobený před 1995

Lucembursko od ledna 2009 do prosince 2009

1500/1750 eur (dle emisí nového auta)

sešrotovat vůz starší 10 let

Nizozemsko *** od 2009 do 2010750-1750 eur (podle typu vozu)

sešrotovat vůz min. 9, 13 a 19 let starý

Portugalsko od ledna do prosince 20091000/1250 eur (podle stáří sešrotovaného vozu min. 10/15 let)

sešrotovat vůz starší 10/15 let

Rumunsko od ledna do prosince 2009 1000 eursešrotovat vůz starší 10 let

Srbsko 1000 eursešrotovat vůz min. 9 let starý

Španělsko od prosince 2008 do října 2010

2000 eursešrotovat vůz starší 10 let

Šrotovné má nyní 13 zemí světa, ve čtyřech již skončilo


Svět, Evropa a my

Automobilový průmysl má podle šéfa Renaultu nejhorší za sebouAutomobilový průmysl je v současnosti z nejhoršího venku, soudí generální ředitel francouzské automobilky Renault Carlos Ghosn. V rozhovoru pro vydání francouzského listu Le Figaro v polovině září prohlásil, že navzdory trvajícímu hospodářskému útlumu již finanční krize polevila, protože finanční toky jsou opět regulérní a bankovní činnost se normalizovala.

„Můžeme si opět půjčovat za příznivé úroky, investice se rozjíždějí a cenné papíry na burzách jdou opět nahoru,“ podotkl Ghosn. Pryč je tak panika z počátku roku, kdy se obě hlavní francouzské auto-mobilky dělily o zvýhodněnou půjčku státu ve výši šesti miliard eur (zhruba 153 miliard Kč) rozvrženou do pěti let. Podle Ghosna nastala v průběhu loňského léta klasická ekonomická recese, kterou umocnila finanční krize, na kterou nebyl nikdo připraven. Nastal tak nejhorší ekonomický propad od 30. let minulého století.

Nyní je ale automobilový průmysl přibližně na konci recese, uvedl Ghosn. První náznaky oživení jsou na dohled například ve Spoje-ných státech a v rozvojových zemích, čekat je lze od prvního čtvrt-letí příštího roku. Na zlepšení situace v Evropě bude pak nutné po-čkat až na konec příštího roku nebo začátek roku 2011. Pak bude následovat Japonsko. V příštím roce tak bude úroveň prodeje aut na starém kontinentu stejná nebo o chlup lepší než letos.

Ghosn s povděkem konstatoval, že šrotovné se ve Francii koncem roku úplně nezruší, jak francouzská vláda původně plánovala, ale že bude pokračovat v příštím roce, i když se bude snižovat přibližně po třeti-nách. To prý umožní udržet poptávku po nezbytnou přechodnou dobu. Ghosn vyjádřil rovněž názor, že zemětřesení mezi velkovýrobci au-tomobilů, které provázel krach amerických koncernů General Mo-tors a Chrysler, ještě není u konce. Při rozmachu investic do nových technologií v době, kdy je finanční trh ještě velmi křehký, nezbývá výrobcům než úzce spolupracovat. Taková partnerství pak mohou vyústit ve slučování koncernů v ještě mohutnější podniky, což pa-trně nastane „až krize definitivně skončí, trhy se stabilizují, dluhy se vstřebají a obnoví se zisky“.

Ghosn odhadl, že navzdory potížím, jimž jsou nyní vystaveny japon-ské automobilky kvůli zhroucení trhu v USA, lze předpokládat, že si uchovají dosavadní vůdčí pozici. Sám by si přál, aby konsorcium Renault-Nissan, které spolupracuje s ruským AvtoVAZem, se ocitlo mezi třemi nejsilnějšími hráči na světovém trhu.

WEC: Světová pravidla pro obchod s energiemi je třeba změnit Pravidla světového obchodu s energiemi a energetickými služ-bami potřebují upravit ještě před letošní kodaňskou konferencí o změnách klimatu. Uvedla to počátkem září Světová rada pro energii (WEC). Výzva se týká i pravidel pro investice do odvětví. Rada zastupuje vlády a energetiky z více než 90 zemí světa. Ome-zení světového obchodu a celní tarify jsou podle ní ve snahách snížit produkci skleníkových plynů čím dál větším problémem. Radě se také nelíbí, že se některé země chystají zavést cla na dovoz zboží s vyšší ekologickou zátěží ze států, které nemají přísné nebo srovnatelné zákony. WEC znepokojuje, že chybí celkový právní rá-mec a že by vznikající systém mohl neférově omezovat obchod. „V systému je trhlina,“ uvedl například Timothy Richards, šéf pro mezinárodní energetickou politiku v koncernu General Electric. „Potřebujeme mezinárodní dohody o světovém obchodu s energií a investicích a důsledná pravidla,“ dodal. WEC také vyzvala, aby byly uzavřeny mezinárodní dohody o energetických službách, na-příklad v těžbě ropy a plynu.


Světová zdravotnická organizace (WHO) počátkem září varovala, že prasečí chřipka představuje vážné riziko pro zdravotní systémy jed-notlivých zemí. Státy by proto měly připravit pohotovostní místnosti pro pacienty, uvedla agentura AP. WHO nyní nabádá zejména země na severní polokouli, aby se připravily na druhou vlnu této chřipky.

Podle ní také lékaři zaznamenali případy této nákazy s těžším průbě-hem u jinak zdravých mladých lidí, kteří tak potřebovali nákladnou nemocniční péči. „Virus (H1N1) v těchto pacientech nakazí přímo plí-ce, kde způsobuje vážné selhání respiračního ústrojí. Záchrana těchto životů velmi závisí na specializované a náročné péči na jednotkách inten zivní péče, což obvykle znamená dlouhý a nákladný pobyt v ne-mocnici,“ uvedla WHO.

Některé země zároveň WHO nahlásily, že nemocniční ošetření potře-buje až 15 procent lidí nakažených touto novou nemocí. Pro již tak přetížená zdravotnictví těchto zemí to představuje další zátěž. Vyšší poptávka byla zejména po intenzivní péči. „Chystaná opatření musejí předpokládat tuto zvýšenou poptávku po intenzivní péči, jejíž oddělení může zaplavit náhlý nárůst počtu vážných případů,“ uvedla WHO.

Prasečí chřipka podle WHO na rozdíl od sezonní chřipky, která nejvíce doléhá na seniory, mnohem častěji zasahuje mladé lidi. Mohla by tak v této věkové skupině způsobit vážná onemocnění či úmrtí. Větší dopad má i na menšiny a původní populace. Příčiny tohoto jevu zatím podle WHO nejsou jasné, zřejmě ale souvisejí se životními podmínkami těch-to skupin obyvatelstva.

„Ze získaných údajů také vyplývá, že u lidí s některými zdravotními potížemi existuje zvýšené riziko těžkého anebo smrtelného průběhu nemoci. Jde například o lidi s nemocemi dýchacího ústrojí, zejména astmatiky, lidi s kardiovaskulárními onemocněními, diabetiky a lidi se slabou imunitou,“ uvedla WHO.

Sezonní chřipkou se každý rok nakazí pět až 20 procent dané populace. Na celém světě pak na ni obvykle ročně umře 250.000 až 500.000 lidí. Virus H1N1 by podle oborníků mohl nakazit až třetinu populace, pro-tože vůči němu téměř nikdo není imunní. Podle WHO je virus prasečí chřipky hlavním chřipkovým kmenem pro nadcházející sezonu, uvedla agentura Reuters.

WHO rovněž uvedla, že v Japonsku nákaza virem H1N1 dosáhla stupně epidemie. Podle jde o signál, že letošní chřipková sezona začala brzy a bude dlouhá. Situace se zhoršuje také v tropických regionech. Naopak na jižní polokouli se vrací do normálu, protože tam chřipková sezona končí a přesouvá se na sever.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila začátkem června prasečí chřipku za pandemii. To ale podle ní nesvědčí o nebezpečnosti nemoci, ale spíš o jejím rychlém šíření po světě. Většina pacientů totiž zatím měla jen mírnější příznaky choroby.

Na celém světě dosud podle WHO onemocnělo prasečí chřipkou nej-méně 209.438 lidí. Nejméně 2185 jich poté zemřelo. Nejvíce obětí zaznamenala Brazílie, a to téměř 560. Česko má nyní hlášeno zhruba 237 případů nákazy touto infekcí, nezemřel dosud nikdo.

WHO: Prasečí chřipka může přetížit zdravotnictví jednotlivých zemí



Americká automobilka General Motors ukončila

na počátku září několikaměsíční období nejistoty ohledně budoucnosti německého

podniku a oznámila, že prodá svou německou divizi Opel kanadsko-rakouskému výrobci automobilových

součástek Magna International a největší ruské bance Sberbank. Transakci již schválil také zvláštní svěřenecký fond, který nyní kontroluje většinový podíl v Opelu.


Vítězství MerkelovéMagna a Sberbank získají v Opelu 55procentní podíl. Desetiprocentní po díl budou vlastnit zaměstnanci pod-niku a zbývajících 35 procent připadne GM. „Mám z tohoto rozhodnutí neo-byčejnou radost,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. „Trpěli-vost a záměry vlády se vyplatily. Ne-byla to lehká cesta,“ dodala.

Rozhodnutí GM je vítězstvím Merke-lové, které přichází krátce před němec-kými parlamentními volbami. „Moje analýza je, že to Merkelové pomůže,“ řekl politolog Gerd Langguth z Bonn-ské univerzity. Merkelová již dříve přislíbila, že pokud se GM rozhodne pro Magnu, poskytne Opelu státní záruky na úvěry v hodnotě 4,5 mili-ardy eur (zhruba 115 miliard Kč).

Magna počítá se silným růstem Ope-lu, a to zejména v Rusku. Průmyslo-vým partnerem Opelu by se měla stát ruská automobilka GAZ. GM chce pro-sadit, aby dohoda o prodeji zahrno-vala omezení pro přesun technologií Opelu do Ruska, kde by díky nim v příštích letech mohla vzniknout no vá konkurence.

Skutečná záchrana, nebo součást předvolebního boje?Avšak ani rozhodnutí správní rady americké GM prodat 55 procent Opelu nemusí znamenat záchranu německého výrobce aut.

„Přes prodej Magně není Opel zachrá-něn,“ píše deník Die Welt, který těsně před volbami rozebírá i politický roz-měr chystané akvizice. „Je to štěstí pro SPD a CDU (vládní sociální a křesťan-ské demokraty): Těmto stranám by se-trvání Opelu u GM ve volební kampani uškodilo. Ale drama kolem Opelu není u konce a předběžná záchrana je jako příklad odstrašující,“ napsal Die Welt. List poukazuje na to, že podrobné podmínky prodeje ještě nebyly vyjas-něny.

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) konstatuje, že německá kan-cléřka Angela Merkelová (CDU) může pokračovat ve volební kampani neru-šena špatnými zprávami o Opelu. Ta-ké podnikové odbory se dočkaly vý-sledku, který si přály, připomíná FAZ.

Líčený obraz Opelu, před nímž se díky trpělivosti německých vládních čini-telů otvírá perspektiva nového za-čátku, však podle listu neodpovídá realitě. „To, co tady kancléřka už měsíce sugeruje svým voličům s po-ukazem na takzvanou záchranu Opelu, je taková auto-sugesce,“ po-hrál si se slovy uznávaný deník.

Úleva podle něj není na místě už je-nom z pohledu německých daňových poplatníků, kteří mají k domnělé zá-chraně přispět 4,5 miliardy eur (téměř 115 miliard Kč). Střednědobě to platí i z perspektivy zaměstnanců Opelu. „Ruský automobilový trh, údajně velká naděje do budoucna, je na dně. Evropský trh byl vymazlen šro-tovacími prémiemi; výrobce malých

Výsledky společnosti General Motors Europe, pod níž Opel spadá (údaje za rok 2008):tržby: 34,4 miliardy dolarů (zhruba 599 miliard Kč)

zisk před zdaněním: 1,63 miliardy dolarů

počet prodaných vozů: 2,039.360 (celý koncern GM 8,356.000)

tržní podíl: 9,3 procenta

počet zaměstnanců: 54.500 osob (z toho 25.103 v Německu)

Kromě Opelu nabízela evropská divize GM automobily se značkami Vauxhall, Saab, Chevrolet, Cadillac, Hummer a Corvette. GM ale nedávno opustila bankrotový režim, v jehož rámci se pře-měnila v nový menší podnik. GM se již dohodla například na prodeji švédské automobilky Saab a pracuje na prodeji značek Saturn a Hummer.

Adam Opel GmbHRok založení: 1862

Sídlo: Rüsselsheim (spolková země Hesensko)

Vlastník: General Motors Corporation (USA) - světová dvojka podle počtu prodaných automobilů za japonskou Toyotou

Hlavní výrobní kapacity: Bochum, Eisenach, Kaiserslautern, Rüsselsheim (Německo), Gliwice (Polsko), Antverpy (Belgie), Zaragoza (Španělsko), Elles-mere Port, Luton (Velká Británie)

Hlavní vyráběné modely: Agila, Astra, Combo, Corsa, Insignia, Meriva, Movano, Vivaro, Zafira

Hospodářské výsledky: Společnost General Motors, vlastník Opelu, nezveřejňuje hospodářské údaje pro jednotlivé značky. Podle interne-tové encyklopedie Wikipedia tržby společnosti v uplynulém roce činily 18,2 miliardy eur (asi 462 miliard Kč).

Historie: Společnost založil Němec Adam Opel (1837-1895) v roce 1862. Jejím původním výrobním programem byly šicí stroje, k nimž roku 1886 přibyla jízdní kola. S výrobou auto-mobilů začala společnost v roce 1899. První vůz vlastní konstrukce firma předsta vila na podzim 1902. V roce 1924 zavedl Opel jako první německá automobilka pásový způsob výroby. V březnu 1929 se bratři Opelové, vnuci zakladatele společnosti, dohodli s americkou společností General Mo-tors na prodeji většinového podílu ve firmě. V roce 1931 se koncern stal stoprocentním vlastníkem Opelu.

Počet zaměstnanců: Opel má v Ev-ropě kolem 55.000 pracovníků, z toho 25.000 v Německu.

Počet prodaných vozů v Evropě: 1,109.490 (2008)

Počet prodaných vozů v ČR: 5404 (2008)

Tržní podíl: podíl v Evropě činí nece-lých deset procent



a středních vozů, jakým je Opel, za-sáhne bumerang konce prémie ob-zvlášť silně. Opel čekají těžké roky,“ uzavírá FAZ.

Další velký deník Süddeutsche Zeitung konstatuje, že prodej Opelu je jen Pyrrho-vým vítězstvím. To, že se GM nako nec rozhodl pro prodej, lze vnímat jako tri-umf spolkové vlády, domnívá se list, ale brzy by se prý mohlo ukázat, že úspěch je jen zdánlivý. „Ale kdo si připomene, jak komplikovaná byla jednání od konce května a jak velké bylo otálení Detroitu, může vytušit, že ještě hrozí další potíže - i když až po spolkových volbách,“ varuje Süddeutsche Zeitung.

Také bulvární deník Bild se ptá, zda je Opel skutečně zachráněn. Poukazuje na to, že není známo, jaké další požadavky General Motors vyloží na stůl a zda bude Magna za nových podmínek skutečně chtít automobilku koupit. „Skutečností je, že Opel potřebuje čerstvé peníze. Od GM, která právě unikla krachu, nedosta-ne nic a Magna nebude do konečného převzetí nic investovat. Kdo tedy bude platit? Německý daňový poplatník,“ od-povídá si Bild.

Nadšením nejásají ani odbory a opoziční politici. „Obávám se, že to nejhorší přijde po volbách,“ řekl s poukazem na blížící

se parlamentní volby šéf opozičních li-berálů (FDP) Guido Westerwelle.

Magna měla sice v plánu propustit jen 3000 z celkem 25.000 zaměstnanců firmy v Německu, ale již teď je jasné, že u toho nezůstane. „Konečně podepsáno bude teprve za tři až čtyři týdny a my ještě nemáme absolutně jasno,“ vyhl se otázce šéf odborového svazu IG Metall v Severním Porýní-Vestfálsku Oliver Burkhard v rozhovoru pro deník Nord-west Zeitung.

Transakci zprochybňuje nejen BelgieDalší pochybnosti ihned po oznámení transakce nastínila Belgie, která bude po Evropské unii požadovat, aby začala vy-šetřovat okolnosti prodeje. Belgická vláda má podezření, že Berlín si v do-hodě o prodeji Opelu vymínil ochranu německých závodů automobilky na úkor továren v jiných zemích. Kromě belgického závodu v Antverpách může být transakcí ohrožen i polský závod v Gliwicích, tentokrát však ze strany Ruska.

„Myslím si, že německá vláda usilovala o svou vlastní výhodu,“ řekla belgická vicepremiérka Joëlle Milquetová. Sdělila to v reakci na zprávy, podle nichž závod v Antverpách bude uzavřen, zatímco čtyři továrny Opelu v Německu zůsta-nou všechny v provozu. Opel má ještě hlavní výrobní závody v Polsku, ve Špa-nělsku a dva v Británii.

Jakákoliv státní pomoc poskytnutá v rámci prodeje německé automobilky Opel musí být v souladu s pravidly Ev-ropské unie. Německá vláda nicméně neočekává, že by se Evropská komise proti prodeji Opelu postavila. „Spolková vláda věří, že všechny problémy lze vyře-šit,“ řekl vládní mluvčí.

Budoucnost: velké investice a masivní propouštěníV posledních dnech se ukazuje, že Opel ve svých evropských závodech hodlá zrušit až 10.500 pracovních míst, což přesahuje původní odhady. Z toho té-měř polovina, respektive 4500 míst, při-padá na Německo. Předpokládané sni-žování počtu pracovních míst je podle Siegfrieda Wolfa (jednoho z šéfů kanad-


ské Magny) součástí plánů, které má ka-nadský podnik s Opelem. Wolf řekl, že „nový Opel“ bude investovat zhruba 170 milionů eur (asi 4,3 miliardy Kč) v Rusku. Wolf tak dementoval poznámky připisované správci Opelu, podle nichž se počítá s částkou více než 600 milionů eur na modernizaci automobilového průmyslu v Rusku.

Opel na frankfurtském veletrhuDo konce letošního roku by se u evrop-ských prodejců měla objevit desátá ge-nerace Opelu Astra. Cena jednoho ze tří nejprodávanějších vozů v Evropě by měla začínat na 15.900 eur, tedy asi 400.000 Kč. Astra vychází z modelu Ka-dett, který Opel poprvé představil v roce 1936. Od té doby prodal 21 milionů vozů. Příští rok by se měla objevit verze kombi. Opel rovněž představil sériové provedení elektromobilu Ampera, který se nabíjí z běžné zásuvky a čistě na elek-třinu je schopný ujet kolem 50 kilo metrů. Na běžné palivo pak přes 500 km.

SberbankRok založení: 1841

Sídlo: Moskva

Činnost: bankovní holding, jehož celý název zní Sberbank Rossiji (Spořitelna Ruska), je největší ruskou bankou, její podíl na ruském trhu dosahuje až 30 procent.

Hospodářské výsledky za rok 2008: loni klesl čistý zisk na 97,7 miliardy rublů (asi 55 miliard korun) z 106,5 mi-liardy rublů v roce 2007. Tržby činily 348,7 miliardy rublů. Ve druhém čtvrt-letí letošního roku zisk prudce klesl na 5,4 miliardy rubů (asi 3,06 miliardy Kč) z loňských srovnatelných 36 miliard.

Počet zaměstnanců: 251.000

Ostatní: Vlastníkem asi 60 procent akcií je •ruská centrální banka.

Ovládá 17 regionálních bank a po •celém Rusku má téměř 19.500 pobo-ček. V některých regionech je jedinou dostupnou bankou.

V čele banky stojí bývalý dlouholetý •ministr hospodářského rozvoje a ob-chodu German Gref, který je poklá dán za blízkého spolupracovníka bývalé-ho ruského prezidenta a současného premiéra Vladimira Putina.

Magna International Rok založení: 1957

Sídlo: Aurora (Ontario, Kanada)

Činnost: Magna International, jejíž součástí je například rakouský výrobce automobilových součástek a automo-bilů Magna Steyr, patří mezi největší světové dodavatele komponentů. Součástky vyrábí téměř pro všechny největší automobilky světa.

Výrobní kapacity: 25 zemí světa včetně ČR

Hospodářské výsledky za rok 2008: tržby: 23,7 miliardy dolarů (pokles •o devět procent proti roku 2007)

čistý zisk: 71 milionů dolarů (663 mi-•lionů dolarů v roce 2007)

Historie: firmu založil v roce 1957 pod jménem Multimatic kanadský miliardář s rakouskými předky Frank Stronach. V roce 1969 se společnost sloučila s firmou Magna Electronics a společný podnik se v roce 1973 pře-jmenoval na Magna International.

Počet zaměstnanců: 74.350 (z toho 28.600 v Evropě a 40.550 v Severní Americe)

Ostatní: Letos v květnu schválila Evropská komise převzetí českého výrobce au-tomobilových dílů Cadence Innovation společností Magna International.


BARUM CONTINENTALKrize nás nepoloží

Největší český výrobce pneumatik, společnost Barum Continental, těží jak z historie svého oboru (první pneumatiky u nás vyráběla již ve čtyřicátých letech firma Baťa), tak z moderních vývojových trendů a ob-chodní strategie. Spojení otrokovické pneumatikárny se strategickým zahraničním partnerem v roce 1993 se ukázalo navýsost správným rozhod-nutím. Koncern Continental přinesl do Otrokovic nejen nejmodernější technologie a nové strojní zařízení, ale i novou podnikovou kulturu a nové přístupy k práci.

Jak se společnost potýká s dopady světové hospodářské recese, jaké jsou její momentální priority a plány do budoucna, jsme si povídali s jejím ob-chodním ředitelem, panem Antoní-nem Vetešníkem.

VÝROBA A PRODEJGUMÁRENSKÝCH SAZÍ

CS CABOT, spol. s r.o.

Masarykova 753

757 27 VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

tel.: +420 571 681 111

fax: +420 571 611 205

www.cabot.cz

ContBau + Editorial (nejsou podklady)

EDTS



1. Pokles poptávky po nových automobilech v Severní Americe a Evropě, který je způsobený celosvětovou hospodářskou krizí, poznamenal i společnost Continen-tal, která se v prvním čtvrtletí tohoto roku propadla do ztráty. Jak se s poklesem poptávky vyrovnáváte a jaká byla nejdůležitější opatření v reakci na krizi?

Trh první výbavy hraje významnou roli v prodejích pneumatik, a proto jsme po-kles poptávky po nových automobilech silně pocítili. Výroba musela být přizpů-sobena nižší poptávce, což vedlo k do-časnému omezení výroby v otrokovické továrně Barum Continental, zkrácení pracovní doby a propuštění agenturních zaměstnanců. Po obchodní stránce je

hlavním cílem udržení tržního podílu, přičemž snížení nákladů je stěžejním úkolem pro všechny útvary napříč celou organizací.

2. Celosvětové oživení trhů lze dle předpovědí analytiků očekávat již v druhém pololetí letošního roku – jak vypadá výhled na druhé pololetí ze strany vaší společnosti?

V této otázce jsme optimisté a objed-návky našich zákazníků nás v tom jenom utvrzují.

3. Jaké trhy jsou z pohledu otroko-vického výrobce Barum strategické a proč?

Obchodně spravujeme kromě stěžej-ního českého trhu také Slovensko, Bul-

harsko, země bývalé Jugoslávie a tak-zvané “stany”. Všechny tyto trhy jsou velmi dynamické a roste jejich význam nejen v rámci koncernu ale v rámci celé Evropy. Z pohledu výroby nelze prioritní trh učit, protože pneumatiky vyrobené v Otrokovicích jdou do centrálního skladu, odkud jsou distribuovány do ce-lého světa, přičemž většina je určena pro první výbavu automobilů mnoha reno-movaných značek.

4. Začátkem roku nakonec přeci jen ovládla Continental bavorská rodinná firma Schaeffler, do jaké míry se tato vlastnická změna promítla do fungování společnosti?

Žádné změny nebyly zatím v souvislosti se změnou vlastníka přijaty.

1. Modernizace, rekonstrukce a opravy technologického zařízení výrobních linek.

2. Dodávky strojů a zařízení pro gumárenský a plastikářský průmysl včetně montáže a uvedení do provozu.

3. Výroba a montáž ocelových konstrukcí.4. Veškeré demontážní práce.

Rekonstrukce a opravy můžeme provádět přímo u zákazníků ve výrobních provozech.

BUKO-S s.r.o. Otrokovice je držitelem certifikátůCLPR ČSN EN ISO 9001:2001;14001:2005.

Telefon: +420 577 663 735 Fax: +420 577 663 733 E-mail: [email protected]

Projektování, inženýrská činnost a provádění staveb.

B-Projekting vlastní certifikáty ČNS EN ISO 9001 a ČSN EN ISO 14001.

www.bprojekting.cz

Sasol Wax GmbH • Worthdamm 13-27 • 20457 Hamburg • Germany

Fon: +49 40 78 115-0 • Fax: +49 40 78 115-778 • [email protected]

Sasol Wax is the leading specialist in innovative wax technology. Our products are used in a wide variety of industrial applications. For many decades Sasol Wax has particularly focussed on the development of paraffi n waxes and specialty wax blends for our customers in the rubber & tire industry.

We offer • Paraffi n Wax • Antiozonant Wax Blends • Microcrystalline Wax • Waxes with Specifi c Molecular Weight

• Synthetic Wax • Light Protection Waxes

www.sasolwax.com

MEZSERVIS spol. s r.o.Jiráskova 459755 01 VsetínČeská Republika

Tel.: +420 571 498 801Fax: +420 571 498 888Email: [email protected]: www.mezservis.cz

Komplexní řešení pro svět automatizacea technologických procesů

• Vývoj a zpracování projektů• Pohony AC, DC, automatizace a regulace,

řídicí systémy pro průmyslové stroje a technologické linky

• Návrh vizualizace, měření a zpracování dat• Instalace a odladění PLC programů• Vývoj a výroba jednoúčelových strojů

a výrobních linek• Velkoobchod a služby výrobků SIEMENS• Zaškolení a zákaznický servis

Jsme dlouhodobým a spolehlivým dodavatelem společnosti

Barum Continental spol. s r.o.

www.oktrans.cz, [email protected]

• Doprava realizována soupravami o kapacitě 100 cbm a 120 cbm

• Přepravy just in time – GPS monitoring • Logistika – vedení daňového a celního skladu • Vozidla ekologické třídy 5

KERN s.r.o.Konská 741739 61 Třinec, ČRtel.: +420 777 071 075fax: +420 558 337 109

Výroba:– pobronzovaného

pneudrátu– ovelových vláken

do betonu Baumix– lanových

a pružinových drátů

www.kern-dr.cz

Držitel certifikátu:EN ISO 9001:2001, 14001:2005

Ecorr® a cost saving additive

Rubber ResourcesP.O. Box 437 - 6200 AK Maastricht (NL) - Tel: +31 (0)43 3290444 Fax: +31 (0)43 3257191 - E-mail: [email protected]

Rubber Resources with plants in The Netherlands, South-Africa and Belgium is a global player in the rubber recycling industry. We offer you a solution to save costs and reduce waste by providing innovative alter-natives for virgin material. We have two product lines:

Devulcanisation of truck treads into NR-reclaim Various Eccor®RNR grades for manufacturing of tyres or other rubber applications.

Devulcanisation of butyl inner-tubes into butyl reclaimRecipes with Ecorr®RBR70 hardly loose their proper- ties or are improved. Grades mainly used in the production of inner-liner compounds.

www.rubber-resources.com

Polymer content around 50%, Carbon black content approxi-mately 30%, depending on the grade. After devulcanization the rubber has regained its viscosity.

Get your competitive advantage.

,

Nabídka činností :- Poradenská činnost v oblasti vulkanizačních lisů- Návrhy a zpracování dokumentace ovládání vulkanizačních lisů- Vypracování software pro řízení vulkanizačních lisů- Servis vulkanizačních lisů- Montáž a uvádění do provozu vulkanizačních lisů- Údržba vulkanizačních lisů

Nerudova 499, 765 02 OtrokoviceTel/fax 00420 577512056e-mail: [email protected]



5. Jaké produkty z řady pneumatik zaznamely v poslední době úspěch a proč?

Velký úspěch měla novinka značky Con-tinental pro zimu 2008/2009 pneuma-tika ContiWinterContact TS 830, která jako první na světě je speciálně optima-lizována pro spolupráci s asistenčními systémy řidiče, jako je například ESC. Novinku na léto přichystala značka Ba-rum v podobě první pneumatiky pro vozy s pohonem všech kol Barum Bravu-ris 4×4. Značka Uniroyal přináší nového specialistu do deště pneumatiku RainEx-pert.

6. Kromě produktů (pneumatik, litých a ocelových disků a dalších dopňků) nabízíte i celou řadu služeb. Jaká je odezva vašich klientů na zavedení tzv. rychlého servisu „Fast Fit“ , kterým se chcete vyrovnat evropskému standartu servisních organizací? Jaká je hlavní filosofie projektu: Prodejní a servisní sítě Barum?

Odezvy klientů na široké portfolio po-skytovaných služeb jsou kladné. Vzrůs-tající počet spokojených zákazníků, kteří využili právě nabídku „fast fitových“ slu-žeb na některé z našich servisních pro-dejen svědčí o tom, že si zákazníci na

tyto služby u nás postupně zvykají a rádi se vracejí.

Hlavní filosofií projektu prodejní a ser-visní sítě Barum je poskytnout zákazní-kovi kvalitní produkty a služby vysokého standardu po celé ČR.

7. Jaké byly nejdůležitější/největší investice Barumu za poslední rok? Jaké jsou plánované investice na dobu nejbližší?

Byla zprovozněna nová hala na výrobu speciálních samozacelovacích pneuma-tik, tzv. ContiSeal. Žádné další větší in-vestice nejsou v důsledku snahy o snižo-vání nákladů plánovány.

8. Continental je druhým největším evropským výrobcem pneumatik s celosvětovým významem, jaké jsou plány společnosti Barum v rámci tohoto koncernu?

Továrna na výrobu pneumatik v Otroko-vicích, která je součástí Barum Continen-tal spol. s r.o., je největší v celé Evropě a cílem snažení všech jejích zaměstnan-ců je, si toto postavení udržet. Zároveň je samozřejmě naším obchodním cílem posilovat a udržovat své postavení na trhu a zvyšovat povědomí o značce Con-tinental.

Společnost založená v roce 1995 má zaveden systém managementu jakosti podle normy ISO 9001.

• inženýring pro gumárenský průmysl• výroba konfekčních membrán pro výrobu pneumatik• výroba pogumovaných technických a přítlačných válců• opravy hadicových ventilů a pogumování válců• dodávky forem a technických zařízení pro výrobu pneumatik

ASOCIACE GUMÁRENSKÉ TECHNOLOGIE ZLÍN s.r.o.Třída T. Bati 385, 763 02 Zlín

Tel./fax: +420 577 105 841, e-mail: [email protected], www.agtzlin.cz Praha - Olomouc -Trnava(SK)tel.: 577 514 425, fax: 577 933 816, pobočky:

BC LOGISTICS s.r.o., Objízdná 1628, 765 31 Otrokovice, e-mail: [email protected]

2 vlastní skladovací plochy 150 000 m

více než 150 vlastních vozidel

export - import, zboží ADR

odborné služby zákazníkům

specifické operace se zbožím a poradenství

v�znamná evropská letišt�

www.bcl.cz

TAUFORM

TYRE MOULDS

TAUFORM TYRE MOULDS CO. LTD. Kerepesi ut 13. Budapest 1087 Hungary

Tel:+36-1-3340545 FAX:+36-1-13141087 E-mail:[email protected] www.tauform.hu

QUALITY - FLEXIBILITY - RELIABILITY

TYRE CURING MOULDS FOR:

•••• PCR AND LIGHT TRUCK TYRES

•••• TRUCK AND BUS TYRES

•••• OTR AND INDUSTRIAL TYRES

•••• MOTORBIKE AND BICYCLE TYRES

TYRE CURING CONTAINERS FOR:

•••• PCR AND LIGHT TRUCK TYRE MOULDS

•••• TRUCK AND BUS TYRE MOULDS

•••• MOTORBIKE MOULDS

MOULD PARTS FOR REPAIRS AND OVERHAULS

QUORT – téměř 20 let operativního řízení výroby v Barumu

w w w . q u o r t . c z

dodavatel

Společnost QUORT SYSTEM, s. r. o. patří mezi hlavní dodavatele IS pro Barum a je dodavatelem IS i pro jiné významné zákazníky (Rubena, Kordárna, Dermacol, Kar lo varská Korunní, PFS, Decodom, Vegum…). Vždy se snažíme zákazníkovi přinést maximum našeho know-how a zároveň vyřešit i jeho individuální požadavky. Dle slov Ing. Mojmíra Krejči, ved. odd. infrastruktura a apli kace divize Výpočetní systémy firmy Barum „má IS společnosti Quort ve struktuře informačního systému Barum Continental po řadu let nezastupitelné místo jako výrobní informační systém, který v reálném čase posky-tuje informace o průběhu výroby na jednotlivých výrob-ních stupních a předává tyto informace do řady dalších systémů, které s těmito daty pracují. Přínosy systému firmy Quort pro Barum Continental lze rozdělit do ně-kolika oblastí. V prvé řadě je to zjednodušení operativního řízení výroby na úrovni jednotlivých skupin strojů. To by

při rozsahu výroby společnosti Barum nebylo bez vhod-ného informačního systému možné. Významné přínosy rovněž plynou z dalšího použití nasbíraných výrobních dat, napří klad pro výpočet mezd a plánování výroby.“ Ve společnosti Barum pokrýváme pouze část procesů týkajících se operativního řízení výroby, což je s důrazem na sběr dat v reálném čase naše specializace. Služby dodávané naší společností však přesahují tuto specia-lizaci a pokrývají naprostou většinu podnikových procesů. Pro takto komplexní pokrytí požadavků našich zákazníků jsme od roku 2000 zvolili jako základ námi dodávaných řešení informační systém společnosti Asseco Solutions, a.s. Helios Green (dříve LCS Noris). Tento moderní mo-du lární informační systém na platformě Microsoft .net svou otevřeností a rozsahem modulů umožňuje vycházet zákazníkům vstříc a můžeme do jeho vývoje promítnout své znalosti.

rgb!!!!!!! do cmyk


KRONOSPAN CZ spol. s r.o. Ekologicky šetrné desky

Kronospan Jihlava, součást nadnárodní skupiny Kronospan, je jedním z největších a nejmodernějších výrobců velkoploš-ných materiálů na bázi dřeva v Evropě. Do modernizace jihlavského závodu byly v posledním desetiletí investovány mili-ardové částky s cílem vytvořit špičkovou technologickou základnu, která vykazuje nejen mimořádně vysoké parametry efektivity, ale splňuje i náročné poža-davky na ochranu životního prostředí.

Dnešní jihlavský podnik Kronospan na-vazuje na dlouhou tradici dřevařské vý-roby v Jihlavě. V roce 1957 se zde začalo, jako v jednom z prvních závodů v Evro-pě, s výrobou dřevotřískových desek. V roce 1978 byla v Jihlavě instalována největší linka na výrobu dřevotřískových desek v tehdejším Česko slovensku a tato výroba vytvořila základ závodu v době, kdy začala s bývalými Jihlavskými dře-vařskými závody kooperovat skupina

Kronospan, tj. v roce 1994. Od tohoto okamžiku začíná rozhodující rozvoj Jih-lavského závodu Kronospan, který trvá dodnes.

Významnou roli hraje Kronospan v roz-voji regionu a podpoře zaměstnanosti. Dřevní surovinu nakupuje od více než 600 dodavatelů z celé České republiky. Těžba a dovoz dřevní suroviny a násled-ná expedice výrobků na sebe váže stov-ky pracovních příležitostí.

Kronospan CR, spol. s r.o. Jihlava patří mezi naše dlouhodobé zákazníky, podílíme se na modernizaci závodů skupiny Kronospan v celé Evropě. Vážíme si této spolupráce, neboť se jedná o náročného a progresivního zákazníka, který v praxi vyžaduje a uplatňuje nejnovější technické a technologické prvky a tím i nám pomáhá v odborném růstu. Nejlepším dokladem je výrazný rozvoj, organizační a technologickotechnická úroveň samotného závodu v Jihlavě za posledních 13 let.

Telefon: +420 543 421 642 www.elektromont.cz


KRONOSPAN CZ spol. s r.o. Ekologicky šetrné desky

Nové dekory pro letošní rokKronospan v současnosti vyrábí dřevo-třískové desky, které dále zpracovává na laminované dřevotřískové desky, pra-covní desky a okenní parapety. V roce 2005 byla zprovozněna nová linka, která obohatila nabídku o stavební OSB desky SUPERFINISH. OSB desky jsou vyráběny technologií lepení orientovaných velko-plošných dřevěných třísek ve třech vrst-vách. Dřevotřískové a laminované desky spolu s OSB deskami dnes tvoří zhruba 90% obratu firmy. Vysoce kvalitní desky vyráběné především z domácích surovin jsou vyváženy do celé Evropy. Vlastní produktová řada je rozšířena o výrobky sesterských společností a zahrnuje na-

příklad dřevovláknité desky MDF, HDF, dýhované dřevotřískové desky, laminá-tové podlahy a další materiály určené nejen pro výrobce nábytku.

Společnost Kronospan klade důraz na funkčnost a aktuálnost dekorů, proto při výběru kolekce nových dekorů pro rok 2009 přizvala přední architekty a desi-gnery a společně s nimi připravuje no-vinky pro doplnění stávajícího souboru laminovaných dřevotřískových desek a pracovních desek. V roce 2009 se firma rozhodla do svého portfolia zařadit 16 nových dekorů laminovaných dřevo-třískových desek a 3 nové dekory pra-covních desek. S respektem k ekologic-kým trendům budou základním nosným prvkem pro nové dekory laminovaných desek dřevotřískové desky se sníženým obsahem formaldehydu.

Desky bez formaldehyduV posledních letech došlo ke komplet-nímu přebudování výrobní základny jih-lavského podniku a k nasazení nejmo-dernějších technologií, které jsou pro tento obor na trhu k dispozici. Ve dru-hém pololetí loňského roku uvedl Kro-nospan do provozu moderní kontinuální lisovací zařízení za téměř dvě miliardy korun, jako náhradu generačně překo-naných etážových lisů. Jeho zprovoz-nění završilo ambiciózní pětiletý pro-gram ekologických a technologických investic pro roky 2003 až 2008. V letoš-ním roce by tak firma měla snížit celkové emise formaldehydu z 16,5 téměř na tře-tinu.

„S pokračováním investic počítá i stra-tegický výhled technologického roz-voje a ochrany životního prostředí firmy do roku 2014. Zaměří se na úsporu energií a snížení emisí skleníkových plynů i na analýzu a tlumení hluku v areálu pod niku,“ uvádí ředitel společ-nosti Ing. Jan Rudolf. Nový lis, který na-hradil dvě zastaralá lisovací zařízení, již prakticky není zdrojem emisí formalde-hydu do vněj šího ovzduší. Formalde-hyd odsávaný od lisu je odstraňován v novém filtračním zařízení, které firma zprovoznila v investici za 360 milionů korun.

Nová kontinuální lisovací jednotka není ovšem jedinou investicí do tech-nologie a ekologizace výroby. Společ-nost na jaře loňského roku uvedla do provozu technologické zařízení, které při výrobě OSB desek používá bezform-aldehydová po jiva. Ze 450.000 metrů krychlových OSB desek je nyní 100 %

vyrobeno pod označením OSB SUPER-FINISH ECO za použití k přírodě šetr-ných polyuretanových pojiv. Díky změ-ně pojiva je v nabídce firmy KRONOSPAN materiál pro 21. století, u kterého byla úspěšně vyřešena otázka emisí formal-dehydu.

Špičková kvalita pro západní trhy„Nově nainstalovaná technologie nám skýtá značnou konkurenční výhodu,“ tvrdí Jan Rudolf. „Desky, které vyrábíme, jsou prvotřídní kvality a dokážeme je vyrobit velice efektivně z hlediska ná-kladů, což je důležité zejména v dnešní době hospodářského poklesu.“

Hlavním trhem zůstává i nadále Evropa - desky z Jihlavy nacházejí uplatnění od Bulharska po Skandinávii, či od Ruska

po Francii. „Desky jsou úspěšné i na vzdálených trzích. To je důležité pro rozložení portfolia našich odběratelů,“ říká jednatel a dodává, že vzhledem ke špičkové kvalitě zajištěné prvotřídní technologií je firma velice dobře kon-kurenceschopná i na nejnáročnějších západních trzích.

Ani jihlavský Kronospan se nevyhnul dopadům nepříznivé hospodářské situ-ace, nicméně Jan Rudolf je přesvědčen že firma má na to, aby se s poklesem trhu s deskovými materiály na bázi dřeva úspěšně vypořádala. „Snažíme se maximálně flexibilně reagovat na si-tu aci na trhu. Jedním z našich trvalých cílů je vývoj a výroba ekologicky šetr-ných výrobků. Ve schopnosti uplatňo-vat rostoucí požadavky na ekologizaci nejen výrobního procesu, ale i samot-ných výrobků vidím naši sílu.“

STEEL TRANS

Společnost KTC Drevoprojet s.r.o. provádí:

kompletní projektové práce všech profesí ve specializaci na:

•technologie výroby a výrobní zařízení •řízení technologických procesů •linky pro výrobu velkoplošných materiálů (DTD,

MDF, OSB, Povrchové úpravy) vč. příslušenství •stavebně – truhlářská výroba •komplexní řešení vzduchotechnických

odprašovacích, větracích a dopravních systémů

• klimatizace a vytápění • bezpečnost a hygiena práce • inženýrské sítě a stavební objekty • silnoproud, měření a regulace

www.drevoprojekt.cz

Tel.: 583 214 891

KTC DREVOPROJEKT s.r.o.Boženy Ně mcové 767/13787 01 Šumperk


PRAŽSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. Teplo pro Prahu

Dodávku tepelné energie pro oblast Prahy zajišťuje převážně společnost Pražská teplárenská a.s. Na současnou situaci ve firmě a na plánované změny a další zlepšování služeb zákazníkům jsme se zeptali jejího generálního ředi-tele, Ing. Ladislava Moravce.

Pražská teplárenská, zaměstnávající 750 lidí, je z hlediska počtu provozova-ných zařízení jednou z největších teplá-renských společností v České republice. V současné době pokrývá přibližně tře-tinu současného trhu s tepelnou energií v hlavním městě Praze. Zákazníky Praž-ské teplárenské jsou průmyslové pod-niky, administrativní budovy i bytoví

odběratelé. Pražská teplárenská má v současné době tři dceřiné společnosti, ve kterých má stoprocentní majetkový podíl: Energotrans, a.s., Termonta Pra-ha a.s. a Teplo Neratovice s.r.o.

Silná pozice na trhu„Naše současné postavení na trhu s te-pelnou energií je významné. V Praze dodáváme teplo pro zhruba 260 tisíc domácností, což představuje asi půl mi liónu lidí, a spolu s naší dceřinou spo lečností Energotrans jsme jedním z nejvýznamnějších nezávislých do da-vatelů elektrické energie v České repub-

lice,“ popisuje postavení společnosti její generální ředitel. „Z hlediska služeb zá-kazníkům je naší prioritou zajištění sta-bility a spolehlivosti dodávek tepla, a to za konkurenceschopnou cenu.“

Společnost disponuje 49 tepelnými zdroji, teplárenskými sítěmi o celkové délce přes 600 km. Hlavním předmětem činnosti je výroba tepelné energie a tak tomu bude i v budoucnu. Převážnou část vstupů Pražské teplárenské před-stavuje hnědé uhlí, které je mnohem levnější než zemní plyn, což má také vliv na možnosti stanovení příznivé ceny. „Hnědé uhlí sice patří ke zdrojům znečiš-tění, na druhé straně je potřeba se podí-vat na to, jaké jiné zdroje jsou k dispozici.

Největší výrobce předizolovanéhopotrubí v ČR

WEHOTHERM® StandardWEHOTEK Spiro-plášťWEHOTHERM® Twins

WEHOMINT PPRPEX

www.fintherm.cz

Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001

LETAK87x128mm.indd 1 14.8.2009 12:15:54

Realizace horkovodů a parovodů v bezkanálovém i kanálovém provedení, v terénu i v budovách.

Výroba a montáž výměníkových stanic.Projektové práce, ing. činnost v souvislosti

s realizovanými pracemi.Alternativní zdroje tepla.

Zárukou kvality našich prací jsou dlouholetézkušenosti z realizací pro přední teplárenské

firmy i pro významné stavební organizacea developery, ale také okamžitá zpětná vazbapro naše projektanty z realizovaných staveb,

která vede k maximálnímu zjednodušenía racionalizaci navrhovaných technických řešení.

CZ Teplo s.r.o.Modřanská 43/433, Praha 4Sedlec 2, Korozluky u Mostu

244 461 320, 777 317 000, 476 707 505www.czteplo.cz



Co se týče výroby tepelné energie, při-cházejí v ČR realisticky v úvahu pouze dva zdroje – plyn a uhlí, a u výroby tepla z plynu se samozřejmě bavíme o úplně jiné ceně pro zákazníka“ vysvětluje ge-nerální ředitel.

35 % tepelné energie tepelné soustavy vzniká v elektrárně Mělník I. zároveň s výrobou elektrické energie. Je tak ma-ximálně využita účinnost paliva a vý-razně snížena produkce emisí na území Prahy. Všechny zdroje splňují přísné emisní limity a díky centrální výrobě tepelné energie a dálkovým rozvodům se výrazně snižuje počet malých lokál-ních kotelen s nízkými komíny sloužících často pouze jednomu objektu a zvyšují-cích inverzi v hlavním městě.

Kogenerační výroba tepla a elektřinyElektrická energie od Pražské tepláren-ské a její dceřiné společnosti Energot-rans je vyráběna výhradně kogenerač-ním způsobem, tj. současně s výrobou tepla. Tento způsob výroby obou energií využívá maximálně účinnost paliva a při-spívá tak k ochraně životního prostředí. Kogenerace představuje nejen ekolo-gický, ale i ekonomický, vysoce efektiv-ní způsob společné výroby tepla a elek-trické energie. Zatímco při oddělené výrobě v klasických tepelných elektrár-nách předá pára část své energie při prů-chodu tělesy turbín do výroby elektrické energie, zbylá energie v páře je doslova ničena bez jakéhokoliv užitku v konden-zátorech a chladicích věžích. Současně se ve výtopnách, situovaných v místech spotřeby (zejména na sídlištích), spalo-váním dalšího paliva vyrábí tepelná energie pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody.

Oproti tomu při společné výrobě tepla a elektřiny v kogeneračních výrobnách je zbylá energie v páře vedena do výmě-níků, kde ohřívá vodu. Ta jako nosné mé-dium přenáší teplo až do domovních výměníkových stanic, kde je rovněž vyu-žito k ohřevu vody pro ústřední topení i k přípravě teplé užitkové vody. Oproti oddělené výrobě el. energie a tepla je pomocí kogenerace ušetřeno přibližně 35 % primárního paliva, což přináší vý-znamnou finanční úsporu a zároveň ochranu životního prostředí.

Colsys – Automatik je dlouhodobý partner Pražské Teplárenské.

Josef Pokorný pracuje již šestnáct let v jejím vedení a zkušenosti se sys-témovým, softwarovým a elektro inženýringem sbírá třicet let.

Co je předmětem Vaší spolupráce s Pražskou Teplárenskou?

Naše společnost je dlouholetým členem týmu, který zajišťuje teplo pro Prahu. Staráme se o spolehlivý chod řídicího systému horkovodu z Mělníka do Krče.

Co si můžeme pod tím představit?

Řídicí systém reguluje chod čerpadel v čerpacích stanicích, které jsou rozmístěny po trase horkovodu. Jeho hlavní funkcí je bezpečně a včas dopravit potřebné množství horké vody z elektrárny Mělník do poslední předávací stanice v Praze.

My provádíme inženýrské a servisní činnosti řídicího systému spojené s jeho provozem a rozvojem. V praxi to znamená nepřetržitou pohoto-vost, pravidelné preventivní kontroly a důsledné dodržování standardi-zace při změnách v technologii.

Jak jste v této činnosti úspěšní?

My se účastníme projektu horkovodu od doby, kdy přišlo konečné rozhodnutí o jeho realizaci v roce 1994. Považujeme za úspěch už to, že jsme se stali partnerem dodavatele řídicího systému - rakouského Siemense. Podařilo se nám splnit svou roli dodavatele softwarových služeb, takže jsme byli navrženi jako vhodný kandidát na zajištění servisních a inženýrských činností. Letos pro Pražskou Teplárenskou zajišťujeme tyto činnosti již čtrnáctý rok. Snad za naši práci hovoří, že za celou dobu provozu horkovodu nedošlo k jedinému výpadku z viny řídicího systému.

Čím jste zaujali rakouského Siemense a následně Pražskou Tepláren-skou, že si Vás vybrali za partnery?

Myslím, že je to jako v každém jiném oboru. Na prvním místě stojí po-sitivní morálně volní vlastnosti každého jednotlivce realizačního týmu.

Ty korunují mlčky předpokládanou kvalifikaci. Z vlastností bych zdů-raznil odpovědnost splnit zadaný úkol úplně, beze zbytku a včas. Pak vznikne v pracovním týmu na obou stranách stolu atmosféra vzájemné důvěry, při které lze vytvořit velké dílo. A tím horkovod Mělník – Praha bezpochyby je.

Co bylo hlavním přínosem projektu horkovodu?

Tento projekt je unikátní po všech stránkách. Přinesl rozsáhlé úspory paliv, emisí a nákladů na teplo. V oboru řízení a regulace to byla ohromná výzva. Do té doby nebyl v ČR postaven řídicí systém na tak rozsáhlou hydraulickou soustavu. A tak se v jeho implementaci můžeme potkat s řadou primátů. Např. poprvé v ČR zde byla použita koncepce optické páteřní komunikace na bázi průmyslového Ether-netu. Ze zkušeností, které jsme získali, žijeme prakticky dodnes. S technickým řešením se na pravidelných exkursích seznamují stu-denti vysokých škol, manažeři tepláren z ČR a zahraničí a jeho kon-cepce byla použita v řadě projektů.

Kdo další může využít Vaše praktické zkušenosti?

Za dobu existence naší společnosti jsme získali technologické znalosti energetických provozů a proto jsem zaměřili portfolio našich produktů především na jejich optimalizaci. V současné době máme ve své na-bídce ucelený systém, který zajišťuje činnosti energetického mana-gementu. Pro jeho vybudování používáme všechny stavební kameny, které nám současné technologie poskytují: od měření, průmyslovou automatizaci, systémy přenosu dat, až po informační systém. Mů žeme být důstojným partnerem společnostem z oboru energetiky. Velké možnosti jsou v rozvíjející se dopravě. Věřím, že developerský útlum jednou skončí a pak v této oblasti vzniknou příležitosti související se správou majetku a provozů.

Děkuji za pozornost a těším se na spolupráci.

Josef PokornýCOLSYS – AUTOMATIK,a.s.

Základem je nezklamat důvěru

1

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

\\K55data\p2\DTP\Working\zakázky\s číslem\2009\0619_09_colsys aut_inzerce.cdr29. července 2009 10:04:22

Profil barev: Euroscale - Coated v2Kompozitní Výchozí rastr



Jaké technologie?„Naše největší investice v posledních le-tech se týkají přepojení lokalit, které byly napojeny na lokální plynové kotelny. Tyto lokality připojujeme na Pražskou teplárenskou soustavu, jejímž hlavním zdrojem je teplo vyráběné v elektrárně Mělník. V roce 2008 došlo k připojení ně-kolika posledních plynových kotelen v oblasti Petrovic, v letošním roce pro-bíhá připojení kotelen v oblasti Lhotka a Libuš. Tímto jsme v podstatě z hlediska přepojení pokryli celý pravý břeh Vl tavy,“ říká Ladislav Moravec. „Veškeří naši zá-kazníci budou tedy vytápěni teplem z Mělníka. Znamená to pro ně, že budou mít cenu tepla podstatně nižší, než zá-kazníci napojeni na plynové zdroje.“ Do-dává také, že další zásadní investicí, kte-rou společnost připravuje a která, pokud půjde vše podle plánu, má začít na konci tohoto roku, bude připojení oblasti Ho-lešovic na Pražskou teplárenskou sou-stavu. Investice se bude týkat vybudová-ní podchodu pod Vltavou, prodloužení napáječe z oblasti Libně do Holešovic

a postupného napojování zákazníků z Holešovic a Letné.

Investice do modernizace technologií s cílem snížit emise se připravují, ale společnost čeká na vyjasnění legislativ-ních záležitostí a také dostupnosti hně-dého uhlí po roce 2012. „Nejasná situace z hlediska emisních povolenek a dostup-nosti hlavního zdroje všeobecně ztě-žuje rozhodování, jakou technologii by-chom měli provozovat za pět let. Nové technologie představují dlouhodobé investice, které je nutné objednávat s dostatečným předstihem, a které jsou omezeny výrobními kapacitami dodava-telů. Bez jasně definovaných podmínek a stanoveného právního prostředí je ne-možné optimálně plánovat technolo-gický rozvoj“ říká ředitel.

Stabilita a cenaTepelná soustava na pravém břehu Vl-tavy má několik zdrojů: hlavním je elekt-rárna Mělník, za ní následuje černou-helná teplána v Malešicích, ZEVO Male -

šice (dříve Spalovna Malešice) a několik plynových zdrojů, především teplárna Michle a Krč. „Naše soustava je kombino-vaná, ale základní dodávka je z hnědého uhlí. Naší snahou je vyrobit co nejvíce energie v Mělníku za co nejnižší cenu,“ uvádí generální ředitel. „Cena a stabilita dodávek zůstanou i v budoucnu naší zá-kladní hodnotou. Stabilita je to, co nás odlišuje od případné konkurence – lidé se na naše dodávky mohou plně spoleh-nout a nemusí se o nic jiného starat.“

Udržení těchto dvou veličin, stability do-dávek a ceny, představuje dle slov gene-rálního ředitele i jasný cíl do budoucna a základ veškeré strategie. „Samozřejmě se také připravujeme, stejně jako ostatní teplárny, na další zpřísňování emisních limitů a doufáme, že se situace v legisla-tivní oblasti co nejdříve vyjasní,“ doufá. Investice do přepojení oblastí původně napojených na plynové kotelny přitom napomáhají k upevňování pozice Praž-ské teplárenské a naplňování jejího cíle poskytovat spolehlivou dodávku tepla za dobrou cenu s co nejmenším vlivem na životní prostředí.

Pro-kos

SES Bohemia

www.rs2000.cz Tel.: 605 839 473

Společnost RS2000 působí na českém trhu v oblasti měřící, regulační techniky již řadu let, svým zákazníkům nabízí komplexní řešení nového, případně modernizaci stávajícího řízení technologie doslova na míru. Cílem je navrhnout, instalovat a uvést do provozu měření, regulaci a řídicí systémy dle představ zákazníka. Naše systémy splňují přísná kritéria. Zajišťujeme rychlý, kvalitní a spolehlivý servis i původních zařízení. Hlavní náplň firmy je v oblasti termoregulace, kde patříme k renomovaným dodavatelům pro Pražskou teplárenskou aj.


TEPLÁRNA ČESKÉ BUDĚJOVICE Modernizace českobudějovické teplárny

Teplárna České Budějovice, a. s. je výrobní a obchodní společností, která svým významem představuje jeden z nejdůležitějších subjektů zajišťující dodávky tepla a teplé užitkové vody ve městě České Budějovice. Na plány jejího dalšího rozvoje jsme se zeptali předsedy představenstva a generálního ředitele Ing. Zdeňka Blažka.

Teplárna České Budějovice, která ovládá přes 71% místního trhu s tepelnou ener-

gií, prošla v posledních deseti letech vý-znamnými změnami jak z hlediska orga-nizace a managementu, tak i z hlediska modernizace technologií a nasazení špičkových zařízení. Vedení teplárny se vyměnilo v roce 2007 a v téže době do-šlo k úspěšné implementaci nového sys-tému řízení. „Významným milníkem bylo rozhodnutí o instalaci kondenzační tur-bíny, což považuji za klíčové pro další fungování TČB, a.s. a její stabilizaci,“ tvrdí Ing. Blažek.

Obnova technologieTradice současné českobudějovické tep-lárny sahá až na počátky dvacátého sto-letí. V roce 1993 se teplárna stala samo-statným státním podnikem a v roce byla 1994 ve druhé vlně privatizace převe-dena na akciovou společnost. Základní zdroj byl v té době vybaven čtyřmi u hel-nými kotli s instalovaným výkonem 2 x 150 t/hod a 2 x 75 t/hod a třemi protitlakými turbínami s instalovaným


TEPLÁRNA ČESKÉ BUDĚJOVICE Modernizace českobudějovické teplárny

elektrickým výkonem 2 x 12 MWe a 1 x 25 MWe. Celkový instalovaný te pelný výkon v soustavě CZT bez do-dávky z Mydlovar byl 401 MWt.

V roce 1995 byla uzavřena dlouhodobá smlouva na dodávky nízkosirnatého uhlí a v roce 1996 byla provedena přestav-ba dvou kotlů 75 t/hod na spalování zem ního plynu s navýšením tepelného vý konu na 2 x 115 t/hod. Současný cel-kový instalovaný tepelný výkon v sou-stavě CZT je 480,7 MWt. a instalovaný elektrický výkon 66,2 MWe. Roční do-dávka tepla se pohybuje dle klimatic-kých podmínek mezi 2 600 až 2 900 TJ, roční dodávka elektřiny z protitlaké výroby se pohy buje mezi 130 000 až 150 000 MWh.

Do modernizace zařízení vedení tep-lárny každoročně investuje nemalé část-ky. „V letech 2005-2006 byla realizována významná investiční akce Levý břeh Vl-tavy – horkovod. Propojením horkovod-ních soustav na sídlištích Máj, Šumava a Vltava v rozsahu 16 kilometrů vznikla jedna z nejrozsáhlejších horkovodních soustav CZT v České republice. Celkové náklady této akce dosáhly přibližně 450 mil. Kč,“ uvádí předseda představen-stva. Mezi rozsáhlé projekty moderni-zace technologie patří také rekonstrukce kotle K21, rozšíření kapacity zásobních nádrží CHÚV I, centrální odsávání prachu v uhelné kotelně či modernizace napá-jení kotlů realizována ve dvou etapách. V příštích letech vedení teplárny hodlá

investovat do rekultivace odkaliště Ho-dějovice Teplárny České Budějovice, a.s., energobloku na spalování biomasy ve Vrátě a instalace kondenzační turbíny TG6.

Pro čistou příroduV současné době představuje dvě tře-tiny z celkové dodávky tepla zásobování průmyslových podniků, tzn. nebytového sektoru. Jedna třetina dodávaného tepla je spotřebována na topení a ohřev u-žitkové vody domácností. V roce 2007 registrovala teplárna 1059 odběratelů tepla. Společnost zaujímá také vý-znamné postavení výrobou a prodejem

elektrické energie. V roce 2008 byla elek-trická energie vykupována společností E.ON Energie, a.s.

Teplárna České Budějovice, a. s. má roz-sáhlý program ochrany životního pro-středí. „Přímý dopad na kvalitu ovzduší mají rekonstrukce jednotlivých kotlů, které byly prováděny postupně od roku 1996. Ke snížení emisí tuhých látek na uhelných kotlích využíváme elektrood-lučovače, což se výrazně projevuje na množství produkovaných emisí. Při po-rovnání současného stavu s rokem 1996, tzn. před rekonstrukcí kotlů, došlo k po-klesu emisí u tuhých látek o 62%, u o xi-du siřičitého o 43 % a u oxidů dusíku o 48 %,“ uvádí předseda představen-stva.

Další limity pro činnost teplárny byly stanoveny Plánem snížení emisí pro oba zdroje platným od 1. 1. 2008, který stano-vuje maximální roční množství emisí ně-kterých látek vypouštěných do ovzduší. „V souvislosti se zpřísněním emisních li-mitů probíhá příprava modernizace, eventuálně náhrady v oblasti zdrojů –

zatím formou studie zaměřené na ekolo-gizaci stávajících uhelných kotlů,“ uvádí Ing. Blažek.

Sociální zodpovědnost Je již tradicí, že Teplárna České Budějo-vice, a. s. vynakládá významné finanční prostředky na podporu sportu, kultury a péče o zdravotně handicapované spo-luobčany. Podporuje jak větší projekty, tak i aktivity a cíle malých organizací a jednotlivců, které se uskutečňují na území města České Budějovice a v jeho blízkém okolí. „V oblasti sportu spolu-pracujeme s fotbalovým klubem SK DY-NAMO a hokejovým týmem HC Mount-field. Vedle těchto hlavních aktivit stojí za zmínku podpora volejbalu, boxu, tě-lovýchovné a sportovní činnosti mlá-deže,“ vysvětluje Ing. Blažek. „Podporu zdravotně handicapovaným spoluobča-nům nevnímáme pouze jako marketin-govou propagaci společnosti, ale přede-vším jako morální povinnost pomoci v oblasti, kde je to potřeba nejvíce.“

Ačkoliv klimatické podmínky pro od-větví teplárenství nejsou dlouhodobě příznivé, ekonomika společnosti dosáh-la meziročního zlepšení, a to jak v tržbách za prodej tepla a elektřiny, tak i v proda-ných technických jednotkách. Výsledek hospodaření před zdaněním za rok 2008 činil 140 160 tis. Kč. „V letošním roce se negativně projeví pokles vý kupních cen elektrické energie,“ odhaduje předseda představenstva další vývoj.

Aby mohla teplárna během příštích pěti let realizovat svoje ambiciózní plány modernizace zařízení, musí si dle slov předsedy představenstva k tomu zajistit základní předpoklady.

Společnost má uzavřenou dlouhodobou smlouvu na dodávky uhlí (současná smlouva je uzavřena do r. 2020). Dalším předpokladem je pak samozřejmě stabi-lizovaná ekonomická situace u odběra-telů. Nicméně vzhledem k tomu, že bez tepla se ani během hospodářské recese nikdo neobejde, lze předpokládat, že plány mají reálnou naději na úspěšnou realizaci.

Optimalizace řízení a automatizace energetických systémůOstrovní energetické provozyDálkové odečty energiíTechnické a ekonomické studie výrobních, distribučních a spotřebitelských zařízení včetně OZE a aktivních energetických sítí

tel.: 387 000 111, fax: 387 410 192 e-mail: [email protected], www.egu.cz

ISOPLUS-EOP s.r.o., Areál International Power Opatovice, a.s., Opatovice nad Labemtel.: +420 466 536 021 fax: +420 466843 619 e-mail: [email protected]

www.isoplus-eop.cz

Firma ISOPLUS-EOP s.r.o., která je součástí skupiny ISOPLUS patřící k nejvýznamnějším výrobcům před-izolovaných potrubních systémů v Evropě se mimo jiné podílela na realizaci investiční akce Teplárny České Budějovice – Levý břeh Vltavy – propojení horkovodních soustav „Levý břeh Vltavy“.


VUJE????????

1. Významné milníky vývoje společnosti za poslední tři roky a vývoj energetiky na Slovensku v posledních letech

Energetika je oblasť priemyslu , v ktorej životný cyklus budovaných zariadení je 30 - 50 rokov. Z toho vyplýva, že všetky investičné rozhodnutia majú dlhodobý charakter a samozrejme ovplyvňuje vý-voj našej spoločnosti, ktorá je s energeti-kou spojená od jej vzniku.

Najvýznamnejšími míľnikmi slovenskej energetiky v poslednom období a tým i pre VUJE bolo odstavenie 2 blokov ató-movej elektrárne V-1 v Jaslovských Bo-huniciach s reaktormi V - 230 a dostavba 2 blokov VVER v lokalite Mochovce s re-aktormi V - 213.

VUJE v konzorciu so spoločnosťou Siemens bolo generálnym dodávateľom re kon-štrukcie blokov elektrárne V-1 v Ja slov-ských Bohuniciach v rokoch 1996 – 2000.

Realizovaný rozsah rekonštrukcie za-bezpečil splnenie bezpečnostných podmienok pre budúce minimálne 15-ročné obdobie i keď predtým bolo konštatované v rámci krajín G8, že tieto bloky nie sú rekonštruovateľné za rozumných ekonomických podmienok. Postupnou rekonštrukciou blokov za prevádzky a počas odstávok na výme-nu paliva sme dokázali, že takáto re-konštrukcia je možná.

Prodistav s.r.o., Krajinská 1921 01 Piešťany, Slovak republic

e-mail:[email protected] www.prodistav.sk

Industrial StructuresTurn-Key Supplies


VUJE????????

Na základe politických rozhodnutí súvi-siacich so vstupom Slovenska do Európ-skej únie, musel byť prvý reaktor odsta-vený na konci roku 2006 a druhý na konci roku 2008.

V súvislosti s odstavením blokov je reali-zovaných viacero projektov, ktoré sú fi-nancované z fondu pre odstavenie JE

V-1 (BIDSF) a časť týchto projektov a ďal-ších súvisiacich úloh zabezpečuje VUJE.

Dostavba 2 blokov VVER 440 (bloky č. 3 a 4) v Mochovciach je ďalšou významnou udalosťou Slovenskej energetiky. Prvé dva bloky, po vynútenej odstávke z dô-vodu nedostatku financovania boli spus-tené v rokoch 1998, 2000.

Rozhodnutie o dostavbe 3. a 4. bloku v Mochovciach bolo prijaté až po vstupe talianskej spoločnosti ENEL do Sloven-ských elektrární a.s. a bolo podmienkou privatizačnej zmluvy.

Spoločnosť VUJE zabezpečovala projek-tovú dokumentáciu a súvisiace výpočty, analýzy pre dostavbu. V dokumentácii bo-


li zohľadnené všetky pripomienky Úradu jadrového dozoru a Európskej komisie.

Následne po odsúhlasení projektu do-stavby EMO 3,4, VUJE spolu so spoloč-nosťami ŠKODA JS, ENSECO, Inžinierske stavby Košice, podpísalo v júni 2009 zmluvu na dostavbu „jadrového ostro-va“.

V súvislosti s odstavením dvoch blokov v lokalite Jaslovské Bohunice, začína prí-prava výstavby nového jadrového zdro-ja v spolupráci so spoločnosťou ČEZ, a.s. Pre túto novú investičnú akciu VUJE pri-pravovalo „štúdiu realizovateľnosti“.

2. Charakteristika činnosti. V čem spočívá vaše největší silná stránka? Jaká máte postavení na trhu a jak ho obhajujete vůči vašim konkurentům?

VUJE je inžinierska spoločnosť, ktorá a svojimi činnosťami pokrýva celý životný cyklus atómovej elektrárne - od návrhu štúdie realizovateľnosti cez vlastný pro-jekt, výstavbu, spúšťanie, prevádzku –

vrátane školenia personálu až po jej od-stavenie a vyradenie.

Silná stránka VUJE vyplýva z komplex-nosti činností, z veľkého a technicky zdatného odborného zázemia z viac ako z 30-ročných skúseností zo spúšťania prevádzky a vyraďovania atómových elektrární a samozrejme z dlhoročnej dobrej ekonomickej stability.

Z uvedeného vyplýva dobré postavenie na slovenskom trhu, pretože firma s rov-nakým profilom činností na Slovensku nie je. Na Slovensku je viacero menších firiem a každá z nich pokrýva iba malú časť činností VUJE a nemôžu poskytovať garancie porovnateľné s VUJE.

Voči konkurencii sa obhajujeme výbor-nými znalosťami prevádzkovaných reak-torov, znalosťou prostredia a voči zahra-ničným dodávateľom i cenou.

3. Došlo ve vaší společnosti v posledních letech k nějakým významným investicím, nebo jsou

takové investice plánovány pro blízkou budoucnost?

VUJE trvale investuje do technického a programového vybavenia a každoročne vynakladáme do tejto oblasti naviac prostriedky nad rámec odpisov. Sme majiteľmi prevádzkových objektov sídla spoločnosti v Trnave a objektov v Jaslov-ských Bohuniciach a Košiciach.

Pre možnosť výstavby vlastného objek-tu pre školiace a ostatné činnosti sme zakúpili veľký pozemok pri budove v Tr-nave. Prípravu výstavby nám zabrzdila prebiehajúca kríza.

Máme rozhodujúcu majetkovú účasť v spoločnostiach s ktorými dlhodobo spo-lupracujeme pri významných projek-toch.

4. Zajímavé/významné projekty na Slovensku/ČR

Okrem činností v jadrovej energetike VUJE realizuje výstavbu, rekonštrukciu a


VUJE????????

prevádzku vysokonapäťových sietí na Slovensku. Prvý veľký projekt v tejto ob-lasti bola výstavba vysokonapäťovej lin-ky 400 kV medzi rozvodňami Varín - Su-čany. Zaujímavosťou tejto stavby je, že vedie po horskom hrebeni a veľkým pre-visom prechádza ponad rieku Váh pri Strečne. Pokračovaním týchto aktivít je rozsiahla rekonštrukcia rozvodne v Kri-žovanoch čiastočne hradená z fondu BIDSF.

VUJE prevzalo zodpovednosť za operá-torské riadenie vysokonapäťových roz-vodní Stredoslovenskej energetiky. Pra-coviská VUJE zabezpečujú diagnostiku rozhodujúcich komponentov rozvodní vyvíjajú a dodávajú špeciálne zariadenia pre kontrolu liniek vysokého napätia. VUJE je trvale prítomné v českých ató-mových elektrárňach pri kontrole a dia-gnostike parogenerátorov a tiež dodáv-kami manipulátorov pre tieto kontroly.

5. Mezinárodní spolupráce: podílíte se na nějakém významném projektu v zahraničí?

V medzinárodnom meradle sa VUJE zúčastňuje na projektoch 6. rámcového programu. Aktívne spolupracuje na pro-jektoch financovaných Medzinárodnou agentúrou pre atómovú energiu vo Viedni.

Zaujímavým projektom bola dodávka technológie a spustenie prevádzky 2 blokov vodnej elektrárne v Arménsku.

Dodávame cementačnú linku pre fi-xáciu tekutých rádioaktívnych odpa-dov pre JE v Litve.

V apríli sme do Číny dodali diagnos-tický systém pre monitorovanie voľ-ných častí v primárnom okruhu ató-movej elektrárne. Rovnaké systémy sme tam dodali už predtým.

V rámci projektu TACIS dodávame do ukrajinskej JE Rovno systém na frag-mentáciu kovového jadrového odpa-du.

Pre maďarskú JE Pakš sme spracovali veľký rozsah inžinierskych činností, analýz a výpočtov ako podklad pre povolenie na predĺženie jej činností po projektom stanovenej doby pre-vádzky.

Činností tohto typu je viac a dopĺňajú naše hlavné portfólio aktivít na Slo-vensku.

6. Dnešní situace a řešení výzev současné hospodářské situace. Dopadla na vaši společnost globální hospodářská krize? V čem vidíte největší výzvy z hlediska dalšího vývoje, „renesance“ jaderné energetiky (zdroje či jejich nedosta-tek)?

Hospodárska kríza sa samozrejme do-tkla i našich aktivít. Energetické spoloč-nosti hľadajú úspory v prevádzkových nákladoch a obmedzujú tým i rozsah na-šich predchádzajúcich činností na naj-nutnejšie bezpečnostné minimum.

Z uvedeného dôvodu sme v našej spo-ločnosti prijali úsporné opatrenia hlavne v oblasti materiálových nákladov na pre-vádzku. Tieto úsporné opatrenia neboli smerované do oblasti ľudských zdrojov.

V poslednom období došlo k prelome-niu bariéry negatívnych postojov k jad-rovej energetike.

Pôvodné predstavy „zelených“ o veľkom rozsahu obnoviteľných zdrojov energie v celkovej potrebe energie sa vôbec ne-naplnili. V mnohých prípadoch sa došlo k poznaniu škodlivosti tohto riešenia (bi-onafta).

Je prednosťou VUJE, že období recesie sa táto spoločnosť neatomizovala a do-kázala prežiť v náročných podmienkach nedostatku zdrojov.

V súčasnom období sme technicky a personálne pripravení na rozvoj jadrovej energetiky, ale je treba uviesť, že sa ve-nujeme aj problematike obnoviteľných energetických zdrojov, ktorých racionál-ne využitie je neoddeliteľnou súčasťou energetického mixu.

7. Jaké máte plány do budoucna pro období příštích pěti let? Jak vidíte, že se bude VUJE dále vyvíjet? Bude na Slovensku dost kvalitních/vzdělaných lidských zdrojů, které budou v důsledku energetiky potřeba?

Naše plány do budúcna sú už čiastočne ohraničené významnými realizovanými projektmi ako sú : Dostavba EMO 3, 4 a Projekt vyraďovania atómovej elektrár-ne A-1 - , II. etapa s ukončením v roku 2016.

Máme záujem sa podielať pri príprave výstavby nového jadrového zdroja v lo-kalite Jaslovské Bohunice a tiež Temelín v ČR.

– roboty a teleoperátory pre JE – prepravné kontajnery na KRAO – skladovacie nádrže pre KRAO – robotické čistenie nádrží s KRAO – pracoviská fragmentácie a dekontaminácie RAO

[email protected] www.ztsvvuke.sk

B&D INTEGRAL

B&D INTEGRALBoldocká 3A

903 01 SENEC, SLOVAKIA00421/905/298794www.bdintegral.sk

Výroba foriem, nástrojov, prípravkov...Laserové 3D gravírovanie

Vstrekovanie plastov, montáž podzostávVýroba jednoúčelových a špeciálnych zariadení

pre likvidáciu rádioaktívnych odpadov

REKOSTA spol. s r.o. Bratislavská ulica č. 2789/110, Piešťany 921 01

tel.: +421033/ 762 88 12, 033/ 762 88 13 fax: +421033/ 772 88 11

email: [email protected]

• riešimekomplexnúrealizáciustavebnýchobjektovnakľúč

• vykonávamerekonštrukčnéstavebnéčinnosti

SmevýznamýmdodávateľskýmpartneromspoločnostiVUJEa.s.


ALSTOM POWER Alstom posiluje

Během prvního čtvrtletí 2009/2010 (od 1. dubna do 30. června 2009) získala společ-nost Alstom nové objednávky za 4,8 miliardy eur a dosáhla zvýšení prodeje o 7 %. V sektoru Power byly zaznamenány objed-návky za 3 miliardy eur, přičemž obchodně byly velmi úspěšné zejména paroplynové, parní a vodní elektrárny. V sektoru Transport byly získány nové objednávky za 1,8 miliardy eur, čímž byla potvrzena všeobec-ná houževnatost obchodních aktivit tohoto sektoru.

Z hlediska obchodní činnosti firmy AL-STOM Power, s.r.o., ALSTOM Group v Brně bylo poslední čtvrtletí roku 2008 velmi uspokojivé. Navzdory hospodář-ské krizi a prudkému snížení růstu české ekonomiky se firma Alstom v Brně roz-růstá. „Dlouhodobý výhled zůstává v pří-padě našich aktivit příznivý, a proto jsme s vědomím vysoké poptávky po našich výrobcích a vysokému objemu nashro-mážděných objednávek realizovali no-vou investici za více než 200 milionů ko-run. V této souvislosti personální útvary v současné době zahajují nábor bez mála dvou set nových zaměstnanců různých profesí. Chápeme, že zprávy tohoto typu jsou dnes skutečně ojedinělé, ale cha-


ALSTOM POWER Alstom posiluje

rakter naší činnosti a příslušnost k silné mezinárodní společnosti nám umož-ňuje nahlížet na krizi i jako na příležitost k růstu,“ říká Petr Brzezina, prezident společnosti Alstom Česká republika a Slovensko.

Nová investice Přes 213 milionů firma investovala do ino-vací a rozšíření svého brněnského závodu v Olomoucké ulici v důsledku zvyšující se poptávky po modernizacích a výstavbě nových energetických zaří zení. Hala bude určena pro novou CNC linku na výrobu ha-dových systémů ze svařených trubek, dlouhých 46 m. Kromě této linky společ-nost investovala do nových zařízení pro svařování nátrubků, modifikovala stávající zařízení pro svařování heterogenních ma-teriálů, modernizovala linku pro svařování

membrá nových stěn a zdokonalila vý-robu ho řákových oken i spirálových mem-bránových stěn.

Současným trend v energetice je výroba nejnamáhanějších částí elektrárenského kotle z nových progresivních materiálů. Spolu s růstem kvalitativních požadavků zákazníků roste nutnost kvalifikovat a rekvalifikovat svářeče na práci s těmito nejnáročnějšími, vysoce legovanými materiály (typ VM12, SUPER 304H, HR3C), jež se objevily v tomto oboru ne-dávno. S tím úzce souvisí otevření no-vého školícího pracoviště pro svářeče, které bude kromě toho sloužit také ko-věření nově zaváděných technologií do výroby a k vyzkoušení inovací v rámci programu R & D (Research and Develop-ment – výzkum a vývoj). Jedinečnost tohoto pracoviště tkví v tom, že je úzce spjato s reálnou výrobou a může fak-

ticky okamžitě poskytnout své zázemí pro řešení aktuálních problémů.

Podpora české energetikyAlstom je zkušený hráč ve všech oblas-tech energetického zařízení a může se chlubit významnými referencemi. Hlavní produkty společnosti se soustředí na oblast průmyslových parních kotlů a komponentů pro ně, jako jsou tlakové části, zejména pro superkritické jednot-ky v Evropě. Dále firma poskytuje řešení pro retrofity existujících kotlů v oblasti zlepšení parametrů a prodloužení život-nosti v souladu s novými emisními li-mity. Komplexní servis energetických zařízení a projektování a dodávky ohří-váků vzduchu Ljungström jsou dalšími

segmenty. Výrobky se uplatňují v zahra-ničí, zejména v oblastech střední a vý-chodní Evropy, ale také v Německu, Saudské Arábii, USA a v dalších zemích.

Ačkoliv většina produkce firmy je urče na na export, bude se firma podílet také na výstavbě a rekonstrukci kotlů ve Sto-navě. Součástí portfolia objednávek je i superkritický kotel elektrárny ČEZ v Ledvicích o výkonu 660MW, který bude splňovat bezkonkurenčně nejvyšší eko-logické parametry v ČR a bude nejvyšší stavbou v ČR s výškou 145 m. Jedná se o zakázku pro Škoda Praha Invest v hod-notě cca 400 miliónů eur, v konsorciu s Alstom Stuttgart.

Rozšíření působnostiSvětová hospodářská krize samozřejmě ovlivnila situaci na trhu – poptávka po železniční dopravě pravděpodobně zů-stane nadále stabilní díky stimulačním balíčkům, avšak poptávka po novém za-řízení na trhu s energetikou může kvůli odložení některých budoucích projektů poklesnout. U poptávky po servisních službách očekává firma vyšší stabilitu.

Díky objemu objednávek potvrzuje Al-stom odhadovaný provozní zisk pro bře-zen 2010 okolo 9 %. S ohledem na eko-nomickou krizi nicméně přijímá opatření zaměřená na optimalizaci nákladů a zvý-

šení flexibility. Zvýšenou pozornost fir-ma věnuje vývoji na trhu a snaze včas reagovat při současném zajištění reali-zace velkého množství zakázek. V bu-doucnu se chce dle slov vedení zaměřit na nové technologie v oblasti čisté ener-gie, jako jsou obnovitelné zdroje, nové způsoby spalování a například zachyco-vání a ukládání CO2 (CCS Technologie). Lokální jednotka v České republice roz-šířila svoji působnost i na oblast trans-portu v kolejové dopravě. V oblasti do-dávek zařízení pro kolejovou dopravu patří Alstom k lídrům ve světě a může jistě nabídnout zajímavé produkty pro budoucí investice do této oblasti i v Čes-ké republice.

INŽENÝRSKO-DODAVATELSKÁ SPOLEČNOST PŮSOBÍCÍ V OBLASTI ŽÁRUVZDORNÝCH VYZDÍVEK A IZOLACÍ TEPELNÝCH AGREGÁTŮ

DITHERM a.s.Mečislavova 164/7140 00 Praha 4Czech Republic

Tel.: +420 222 551 611-12Fax: +420 222 551 615E-mail: [email protected] www.ditherm.cz

Společnost je registrována u Městského soudu v Praze, oddíl B vložka 3621, ze dne 13. 12. 1995. DIČ: CZ 6494 8331. Bankovní spojení: UniCredit Bank CZ, a.s., č. ú.: 49374-003/2700.

Společnost je držitelem zlatého Certifikátu IMS (ISO 9001:2009, OHSAS 18001:2008, EMS 14001:2005).

POSKYTUJE TYTO SLUŽBY

lmontáže žáruvzdorných, kyselinovzdorných a otěruvzdorných vyzdívek a izolací l inženýringové a projekční práce i ve 3D l výběr, optimalizace a dodávky žáruvzdorných, izolačních, kotvících a pomocných materiálů l revize tepelných agregátů včetně komínů a kanálů l diagnostika, měření l demontáže, čištění včetně likvidace odpadů l dlouhodobý servis – komplexní činnost ve sjednaném rozsahu a podmínkách l sanace podlah, jímek a dalších železobetonových konstrukcí


SPOLANA a.s. Spolehlivý partner

Neratovická Spolana prošla v posledních letech vlastnickými změnami, ale nadále zůstává součástí nadnárodního koncernu PKN ORLEN. Snahou společnosti je co nejvíce uplatňovat své výrobky na trzích zemí Evropské unie s co nejnižšími logistickými náklady a zachovat si svoji pozici předního výrobce ve svém oboru i v nepříznivých časech.

Chemička v Neratovicích oslavila 110 let své existence. Navazuje na bohatou his-

torii chemické výroby, která byla 25 km severně od Prahy založena již na konci devatenáctého století. Dnes je Spolana jedním z pilířů chemické výroby v České republice – nosným programem je vý-roba polyvinylchloridu (PVC) a kapro-laktamu, který se používá pro výrobu polyamidu. Oba obory jsou víceméně v rovnováze a nesou sebou řadu kopro-duktů, jako například louh sodný či síran amonný, které se prodávají v tuzemsku i v zahraničí.

Od prosince loňského roku je Spolana, která dnes zaměstnává téměř 900 pra-covníků, stoprocentně vlastněna pol-skou firmou Anwil, největším výrobcem PVC v Polsku, který je rovněž součástí koncernu PKN ORLEN. Za významnou pozici v Polsku i na zahraničních trzích tento podnik nepochybně vděčí vysoké kvalitě výrobků zajišťované certifikova-ným systémem řízení kvality QMS podle normy ISO 9001:2000. Společnost Anwil využívá nejnovější technologie a prosa-



zuje otevřenou proekologickou politiku podpořenou systémem environmentál-ního managementu EMS podle normy ISO 14 001:2004.

V loňském roce dosáhla Spolana Nerato-vice celkového obratu kolem šesti mili-ard korun, což představovalo mírný po-kles vůči předchozímu roku. „V závěru roku se již začaly projevovat důsledky hospodářské krize,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Ing. Petr Lipták. „Le-tos se krize projevuje již naplno – došlo k poklesu zakázek, v některých přípa-dech až o 70 %. Například v případě louhu sodného je poptávka ve srovnání s minulými obdobími na úrovni 50-60 %.“

Ekologické požadavky splňujemeV roce 2008 SPOLANA a.s. splnila všechny limity dané legislativou a nedo-šlo k žádné mimořádné události, klasifi-kované jako havárie. Nebylo ze Spola-nou zahájeno žádné správní řízení. V rámci projednávání investičních akcí s dopadem na životní prostředí byla po-dána dvě oznámení EIA, která nepoža-

dovala dopracování kompletní doku-mentace EIA. Jednalo se o Sklad kalů z ČOV a Modernizaci PVC uzel sušení. Poslední zmíněná investiční akce podlé-hala dále podání žádosti o změnu inte-grovaného povolení. Po projednání za účasti občanského sdružení Arnika a ostatních účastníků řízení bylo vydané rozhodnutí Krajským úřadem Středočes-kého kraje. Podobně byla projednána i další investiční akce a to Síran amonný granulovaný. V roce 2008 obhájila Spo-lana právo užívat logo Responsible Care na další čtyři roky.

Nedávno se médiích objevily zprávy, že garance na odstranění starých ekologic-kých zátěží vzniklých před privatizací společnosti Spolana stoupnou o 1,83 mi-liardy korun. S návrhem již souhlasila vláda. Současná výše garance činí 6,33 miliardy korun a Ministerstvo fi-nancí navrhovalo jejich zvýšení na ma-ximálně 8,16 miliardy korun, protože garance podle Ministerstva financí neu-možňovala úplně odstranit ekologické škody vzniklé před privatizací tak, jak se stát zavázal.

Ministerstvo financí již na konci loň-ského roku vyhlásilo veřejný tendr na odstranění starých ekologických škod

jednou velkou zakázkou. Hodnota ga-rancí za neodstraněné ekologické závaz-ky státu, které vznikly před rokem 1992, činí přibližně 115 miliard korun. Jejich odstranění v jedné zakázce má podle ministerstva přinést finanční úspory a zrychlení sanace ekologických škod.

Co k otázce starých ekologických zátěží říká vedení podniku? „Spolana ekologic-kou zátěž nově negeneruje. Tyto zátěže vznikaly v padesátých až šedesátých let a stát na sebe vzal v rámci privatizace závazek jejich likvidace,“ uvádí generální ředitel. „Dva projekty odstranění jsou již úspěšně dokončeny, dva další čekají na zahájení, budou s největší pravděpo-dobností zahrnuty do vládní super za-kázky. Spolana plně spolupracuje na odstraňování těchto zátěží, ale aktivně se na něm nepodílí.“

Kvalitní výrobní procesSpolana vlastní certifikáty QMS (podle revidované normy ISO 9001:2000) a EMS (podle normy ISO 14001:2004) vydané inspekční organizací TÜV NORD. Certifi-

Firma Flexiservis spol. s r.o. působí v oblasti chemic kého průmyslu jako dodavatelsko-servisní organizace se specializací na řešení dodávek náhradních dílů pro čerpací techniku.

Pro jednotlivé provozy společnosti Spolana a.s. řešíme dodávky, aplikaci a následný servis náhradních dílů specifické čerpací techniky splňující podmínky chemické výroby.

Kromě technické podpory čerpací techniky poskytuje Flexiservis spol. s r.o. servisní zázemí pro vybraná strojní zařízení napříč jednotlivými provozy společnosti Spolana a.s.

Flexiservis spol. s r.o.Ing. Pavel Patočka Jednatel firmy

Flexiservis spol. s r.o.U Michelského lesa 366, 140 75 Praha 4

Tel. 603 551796, Fax/Tel. +420 326 316 864 E-mail: [email protected]

Registrace Městský soud v Praze oddíl C, vložka 87682

Děláme nemožné možným!

U ohře 227/22, CZ 360 18 Karlovy Varytel./fax +420353540009

Ziegelhütte 9 D 95666 mitterteichtel.+4996332220-0fax +4996333499



kát QMS společnost získala jako jedna z prvních v ČR již v roce 1994, certifikát EMS v červnu roku 2001. Uvedené certi-fikáty pokrývají všechny výrobní a ob-chodní komodity.

Certifikát QMS otevírá výrobkům cestu nejen do Evropy, ale do celého světa. Certifikát EMS je potvrzením, že Spolana si plně uvědomuje existenci vlivů svých podnikatelských aktivit na životní pro-středí a vedení společnosti této oblasti věnuje trvalou pozornost. V říjnu 2008 provedli ve Spolaně auditoři TÜV NORD kontrolní audit QMS a kontrolní audit EMS. Výsledkem bylo potvrzení plat nosti certifikátů.

Většina výrobků Spolany Neratovice (80%) nachází uplatnění v zahraničí, pře-devším na trzích Evropské unie. „Zamě-řujeme se na trhy do vzdálenosti 500 až 700 km, to znamená Polsko, Německo, Rakousko, Švýcarsko, bývalé státy Jugo-slávie i část z Francie. V případě kapro-laktamu se pomalu vracíme na čínský trh – ne proto, že bychom tam viděli dlouhodobou perspektivu, ale protože poptávka v Evropě klesla na minimum,“ říká Ing. Lipták.

V současné době vedení společnosti ne-uvažuje o případných nových výrobcích. „Uvidíme, jak se nám podaří přečkat krizi, a ta spolu s dopady ještě rok dva

potrvá,“ říká generální ředitel. „Chceme rozhodně pokračovat v tradici chemické výroby a být spolehlivým partnerem zá-kazníků i svého okolí. Negativní pověst Spolany coby znečišťovatele je dnes již snad překonána, o naší spolehlivosti svědčí různé audity. Chtěl bych, aby vní-mání Spolany jako spolehlivého part-nera bylo v budoucnu co největší.“

140 let tradice nám dává možnost poskytovat

ty nejkvalitnější služby a pomáhat tak našim

klientům k ekonomickému úspěchu

Naše činnost je soustředěna zejména na:

• inženýring zařízení chemického a petrochemického

průmyslu, koksárenství, energetiky, ekologických

systémů, vulkanizace pryže a zplyňování uhlí,

• inženýring exponovaných částí tlakových zařízení;

• inženýring tepelných zařízení a souborů výměny

tepla;

• projektování provozních jednotek a souborů;

• konzultační činnost;

• kompletní dodávky, řízení výstavby, montáž

a uvádění souborů a zařízení do provozu formou

„na klíč“.

Pražská 155/4501 01 HRADEC KRÁLOVÉČeská Republika

www.zvuengineering.cz

Společnost CG TRADING s.r.o. Vám nabízí tyto služby:

– Zámečnické a potrubářské práce (hlavním zákazníkem v tomto odvětví je pro nás společnost SPOLANA a.s.)

– Kovoobrábění – Dodávky a montáže průmyslových brzd včetně dodávek

náhradních dílů– Konsignační sklady a prodej materiálů

Tel.: 417638192, E-mail: [email protected], Web: www.cg-trading.cz

Our range of products and services cover all your transport needs. For commitment and good quality, welcome to EURO-TRANSCHEM

EURO-TRANSCHEM is holder of the certificates below:

- ISO 22000 : 2006 - ISO 9001 : 2001 - ISO 14001 : 2005 - ISO 18001 : 2004

P.W. „EURO-TRANSCHEM” Sp. z o.o.87-800 Wloclawek, ul. Inowroclawska 12tel. +48 54 237 21 35fax. +48 54 237 23 15www.euro-transchem.com.pl

Our vehicles: 80 Renault Premium and Magnum Euro 5 trucks with GPS systems 75 silo-semitrailers Feldbinder, Spitzer and LAG trucks

tel.: 242 442 111 www.honeywell.com

Jsme předním dodavatelem v oblasti pokročilého řízení a optimalizace pro průmyslovou výrobu. Vaše řešení pro snížení

nákladů a zefektivnění řízení technologického provozu.

VERNER Trade


MERO ČR a.s. Křižovatka energetických cest

MERO ČR, a. s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropo-vodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. V budoucnu chce MERO posilovat svoji úlohu v rámci mezinárodní spolu-práci na křižovatce energetických cest.

Naší republikou v současné době vedou dva ropovody - IKL a Družba. Ropovo-dem Družba se přepravuje ropa z vý-chodní Evropy, nejčastěji ruská sirnatá

ropa pro zpracování v rafineriích v Litví-nově a v Pardubicích. Ropovodem IKL se přepravuje ropa z Německa, kam proudí jiným ropovodem z Kaspické oblasti, Blízkého východu a severní Afriky s vyš-ším obsahem parafínu pro rafinerii v Kra-lupech. Oba vlastní a provozuje akciová společnost MERO ČR, která také skladuje ropu pro Správu státních hmotných re-zerv a pro další zákazníky. Největší část skladované ropy je umístěna v obřích nádržích na Centrálním tankovišti v Ne-lahozevsi poblíž Kralup, kde se oba ro-povody stýkají.

Významné milníky krátké historieMEzinárodní ROpovod jako infrastruk-turní celek překračující hranice z Bavor-ska do České republiky je jedním z mil-níků na cestě při sjednocování Evropy. Česká republika dříve pokrývala veške-rou potřebu ropy dovozem ze sibiř-ských naftových polí. Zprávy o klesají-cím exportu ropy, odhady o snižujících se ropných zásobách, o stavu ropovodu Družba, jakož i politická a hospodářská

Non-Stop

Real-T ime

Total Enterprise Control

Pichler EngineeringMunich - Vienna

www.PichlerEngineering.com

Your decisions are only as good as the information upon which they are based and the timeliness with which they

are executed.

SCADA, DCS and SCM systems made by PE ensure safe, reliable and economic process control and

management. Our advanced applications integrate seamlessly to keep technical and business processes

synchronized. Data are transformed into information and your strategies are executed in real time.



situace ve východní Evropě daly pod-nět k hledání alternativních energetic-kých zdrojů. Možnost získání nezávis-losti v tomto směru spatřovalo české hospodářství v napojení na západoev-ropské ropovodní systémy.

„MERO je poměrně mladá firma, byla založena v roce 1994. Již o dva roky poz-ději došlo k prvnímu významnému mil-níku – uvedení do provozu ropovodu Ingolstadt. To byla nejvýznamnější akce v historii firmy,“ říká generální ředitel společnosti Ing. Pantůček. Ropovod IKL (zkratka vznikla ze slov Ingolstadt, Kra-lupy a Litvínov) tvoří potrubí o délce 347 km a průměru 714 mm a vede z ba-vorského Vohburgu do centrálního tan-koviště v Nelahozevsi. V současné době je to nejmodernější ropovod v Evropě s unikátním systémem řízení a detekcí úniků na 150 m, což ve světě nemá ob-doby.

Ropovod Družba, postavený v 60. letech minulého století, zdědila společnost

MERO ČR téměř bez jakékoliv doku-mentace. Byl sice nákladově úsporný, ale technicky zastaralý. MERO ČR ropo-vod v letech 1998 – 2000 kompletně zmodernizovala a vybavila ho novým ří-dícím systémem. „Co se kvality přenáše-ných informací týče, jsou oba ropovody na stejné technologické úrovni,“ tvrdí Ing. Pantůček.

Významným mezníkem pro zpracování ropy v České republice bylo přebudo-vání rafinérie v Kralupech, kde výstavba fluidního katalického kraku umožnila zpracovávat ropy, které neobsahují síru. Dalším milníkem byl rok 2004, kdy Česká rafinérská (největší zákazník firmy MERO) přestoupila na jiný systém, provozování rafinerie tzv. procesingový model „Dříve ropu nakupovala a zpracovávala sama, od roku 2005 ropu nakupují její majitelé, tzv. procesoři, v rámci svých celosvěto-vých vazeb jejich mateřských společ-ností. To významným způsobem změni-lo teritoriální strukturu našich dovozů. Zatímco v období 1996 – 2006 naše spo-

lečnost dovezla plných 79,6 % ropy z Ruska a pouhých 7,9 % z Kaspické ob-lasti a 6,7 % ze severní Afriky, po roce 2004 se toto rozložení změnilo. Rusko sice zůstává nejvýznamnější oblastí, ale poměr zastoupení klesl na 62,1%, za-tímco se výrazně zvýšil dovoz z Kaspic-ké oblasti, především z Kazachstánu a Ázerbaj džánu, a sice na 30,5 %,“ vy-světluje Ing. Pantůček.

Ropné zásobySpolečnost MERO ČR je i významným hráčem v oblasti strategického sklado-vání ropy pro Českou republiku. „Sklado-vání ropy je naše druhá hlavní podnika-telská činnost, která se na celkových tržbách podílí jednou třetinou,“ říká ge-nerální ředitel. „Přispíváme k posílení energetické nezávislosti v oblasti ropy. Zde jsme urazili obrovský kus cesty zvá-žíme-li, že za pouhých dvanáct let jsme

n Sanacekontaminovanýchlokalitastarýchekologickýchzátěží

n Likvidacenásledkůúnikůropnýchlátekdohorninovéhoprostředívčetněrekultivačníchprací

n Čištěníropovodů,produktovodůaskladovacíchnádržípropetrochemickýprůmysl

n Zemníademoličnípráce

LIMEK Plus, spol. s r.o.Za Poříčskou branou 365/21186 00 Praha 8 tel.: 312 526 564fax: 312 522 659e-mail: [email protected]

• ProváděnípravidelnéhoservisunazařízeníaktivníprotikorozníochranyúložnýchzařízenídleČSNEN12954,ČSN038373anásl.

• KontrolyvnějšíchizolacípoloženýchazasypanýchpotrubíkombinovanouPearsonovoumetodouvsouladusužitnýmvzoremč.14448.

• Opravyusměrňovačůkatodickéochrany.• Základníkorozníprůzkumyprojektovanýchtraspotrubníchřadů.• Uváděnívybudovanéaktivníprotikorozníochranydoprovozu.

Purkyňova1024,41002Lovosicetel.afax:416532749;tel.:602409876web:www.vodni-zdroje.cz;mail:[email protected]

CSE-CONTROLS, s.r.o.• súčasťcelosvetovejskupinyspoločnostíCSE-Global• lídervoblastiriadiacichabezpečnostnýchsystémov sozameranímnaťažbuaprepravuskladovanieropyaplynu,energetikuavodárenstvosglobálnoupôsobnosťou

• celoživotnýcyklusslužiebodkonzultácií,návrhu, implementácie,ažponáslednúzákazníckupodporu• komplexnériešeniazahŕňajúce: štúdie,analýzy,projekty,konzultácie,informačnýservis, dodávky,inštalácie,riadenieprojektu,manažment kvality,školenia,údržbusystémov,servis• vývojaimplementáciakomplexnýchsystémovpresprávuariadeniepotrubnýchsietíamonitorovanie

ichintegrity• vstrednejEurópeznámaakodlhoročnýdodávateľspoľahlivýchriešenípreMEROČR,a.s.,ČEPRO,a.s.,Transpetrol,a.s.aSlovnaft,a.s.

CSE-CONTROLS, s.r.o.Piaristická294901NitraSlovakia

Tel.:+(421)376519529Fax:+(421)377410021E-mail:[email protected]:www.cse-controls.sk



se dostali z nuly na jeden milion tun skladované ropy.“

Centrální tankoviště ropy (CTR) se na-chází v obci Nelahozevec nedaleko Kra-lup a slouží k přijímání ropy z obou ropo-vodů. Nádrže na CTR nemají stejnou kapacitu. Čtyři nejmenší jsou o kapacitě 50 000 m3 , šest středních pojme dvojná-sobek ropy, poslední čtyři jsou největší dvouplášťové nádrže na ropu na světě o kapacitě jednoho tanku 125 000 m3 černého zlata. Každá nádrž má plovoucí střechu, která nejlépe zabraňuje nežá-doucímu odparu ropy. V Nelahozevsi se nacházejí rozhodující zásoby ropy, což je zhruba 40 % strategických zásob České republiky.

„Nádrže jsou z hlediska technologické-ho řešení zcela ojedinělé. Mají například dvojité vakuové dno a automatický sta-bilní systém hašení. Vybudování těchto nádrží, stejně jako výstavba ropovodu IKL, byly rozhodně nejvýznamnější in-vestice za celé trvání naší společnosti v hodnotě výrazně překračující desítku

miliard,“ podotýká Ing. Pantůček. „Nej-novější investicí byl nový řídící systém na ropovodu IKL za čtvrt miliardy korun, který jsme do provozu uvedli loni.“

Strategický posunŘeditel MERO ČR je přesvědčen, že po-trubní přeprava patří mezi nejekologičtěj-ší typ přepravy ropy vůbec. „Pohybuje se pouze náklad. Neexistuje nebezpečí srá-žek či havárií. Máme zcela unikátní dohle-dový systém ropovodu, který je schopen detekce i velmi malých úniků v rozmezí sto metrů. Od roku 1994 jsme zazname-nali pouze dvě menší ropné havárie, sys-tém úniky zachytil okamžitě,“ tvrdí.

I za nepříznivé hospodářské situace před povídá vedení MERO ČR příznivý rok a plánuje splnit ekonomické para-metry. „Dnes zaměstnáváme 114 lidí a jsme jednou z vůbec nejštíhlejších fi-rem v oboru. Většinu činností jsme pře-nechali spolehlivé technice,“ pochvaluje

si ředitel. Dodává dále, že v budoucnu by se společnost chtěla strategicky po-sunout o stupeň výš.

„Chtěli bychom posílit význam společ-nosti MERO i České republiky tak, že se staneme významnějším hráčem v regio-nu střední a východní Evropy. Nacházíme se na křižovatce energetických cest a to-hoto faktu bychom chtěli v budoucnu více využít,“ vysvětluje. „Chceme se zamě-řit na užší spolupráci všech subjektů, kteří se na trase ropy k nám podílejí. Cílem je vytvořit transportní magistrálu z vý-chodu na západ a zajistit transparentní spolupráci mezi jednotlivými zeměmi, ji-miž ropovody prochází. Tohoto úkolu se před námi nikdo nezhostil. Chceme být silným a spolehlivým hráčem, který nejen přepravuje ropu, ale významně se podílí i na zajištění energetické nezávislosti České republiky. Strategický aspekt naší činnosti bude v budoucnu stále více vy-stupovat do popředí,“ shrnuje vizi dalšího vývoje společnosti MERO ČR, její gene-rální ředitel, Ing. Jaroslav Pantůček.

NDT Systems & Services – Pipeline Inspection Partner for MEROThe portfolio of the NDT Services business unit includes pipeline preparation, cleaning, geometry inspection, mapping, metal loss and crack inspection as well as integrity assessment.

In the last couple of years, NDT Services has inspected most of MERO’s pipelines system with magnetic flux leakage and state-of-the-art ultrasonic in-line inspection tools having performed wall thickness measurements, metal loss and crack inspection. The high-resolution UT-tools en-able quantitative wall thickness measurements, delivering data for advanced fitness-for-purpose assessments and run comparisons.

Discover ourTotal Inspection Solution approach!

NDT Systems & Services AGFriedrich-List-Str. 1D-76297 StutenseeGermany

Phone: +49 (0)72 44 7415-0Fax: +49 (0)72 44 7415-97www.ndt-global.com

Peace of mind 216 x 84_Mero.indd 1 15.09.2009 15:47:32

TIPA TELEKOM


ELEKTRIZACE ŽELEZNIC PRAHA a.s.Moderní elektrifikovaná železnice?

Elektrizace železnic Praha a.s. se již 55 let specializuje na vývoj, projekto-vání, výrobu a montáž trakčního vedení pro železnici i pro městské dráhy v České republice i v zahraničí. V posledních deseti letech firma rozšířila svoji činnost o komplexní dodávky napájecích stanic, měníren a trafostanic. Jak se bude tato unikátní společnost dál vyvíjet v rámci plánů modernizace evropských železnič-ních sítí a nakolik ji ovlivní škrty v roz-počtu určeného právě pro tuto oblast? Na to jsme se zeptali jejího generálního ředitele, Ing. Karla Mory.

Elektrizace železnic Praha je významný český podnik, jehož obrat v roce 2007 dosáhl téměř dvou a půl miliard korun. Zisk po zdanění přesáhl 154 milionů, o rok dříve dokonce 202 milionů. Firma zaměstnává téměř 700 lidí a zcela nebo majoritně vlastní několik společností na Slovensku, v Maďarsku, Česku a Srbsku. Zabývá se především vývojem, pro-jektováním, výrobou a montáží dráž-ního trakčního vedení pro železnice a pod niky hromadné městské dopravy v České republice i v zahraničí. V posled-ních letech společnost rozšířila svou ná-plň o celou řadu aktivit, z nichž, vedle

výroby ocelových konstrukcí, jsou nej-důležitější komplexní dodávky vysoko-napěťových technologických celků. Díky tomu firma získala pozici významného dodavatele na trhu v oblasti dopravní infrastruktury.

Za posledních patnáct let společnost podstatně změnila svoji tvář. „V letošním roce slavíme 55 let své existence,“ říká generální ředitel a dodává, že jedním z nejvýznamnějších milníků novodobé historie byla privatizace v roce 1994, kdy se společnost dostala do soukromých ru-kou. K dalšímu mezníku došlo v dubnu

Hlavní oblasti působení Trakce, a.s.

• Zabezpečovací a sdělovací zařízení• Trakční vedení, trafostanice, měnírny• Dopravní a pozemní stavby• Vývoj elektronických systémů

certifikát ISO 9001:2001, ISO 14001:2005 a OHSAS 18001:1999

www.trakce.cz


ELEKTRIZACE ŽELEZNIC PRAHA a.s.Moderní elektrifikovaná železnice?

letošního roku, kdy byla společnost pro-dána skupině ED Holding, která je jejím současným majitelem. „Změna vlastníka nicméně nevedla k žádným strukturál-ním změnám a společnost dále rozvíjí podnikatelské činnosti ve všech svých oborech,“ uvádí.

Drážní trakční vedení – klíčová kompetenceTrakční vedení železnic dnes tvoří 80 % objemu činností společnosti, zbylých 20 % představuje výroba technologic-kých celků. Firma zajišťuje dodávky tro-lejových vedení ČD 25kV/50Hz a 3 kV ss, a sice pro hlavní sestavy do rychlosti 200km/h (pro plně zatížené tratě s vyšší-mi rychlostmi) a pro vedlejší sestavy do rychlosti 120km/h (pro vedlejší koleje a vlečky). Nabízí také jednoduchá tro-lejová vedení do rychlosti 90km/h (pro málo vytížené vedlejší tratě, stanice a pro tratě se složitými směrovými poměry, od-stavná a nákladová kolejiště) a šikmá tro-lejová vedení (pro vedlejší tratě).

Hlavní konkurenční výhoda v současné době spočívá právě v dlouhé tradici do-dávek elektrotechniky převážně pro že-

lezniční infrastrukturu. „Firma se může pyšnit solidním know how a tím, že si z části zajišťuje vlastní výrobu ve třech závodech – ve Vlkově, České Třebové a Velkém Oseku. Jedná se především o výrobu ocelových konstrukcí, prvků trak čního vedení a jejich montáže a také výrobu rozvaděčů, která probíhá v zá-vodě v České Třebové. Ve Velkém Oseku je prováděna montáž speciálních zaří-zení jako jsou pojízdné železniční beto-nárny, jeřáby či speciální vozidla,“ vy-světluje Karel Mora.

Nové oborySoučasná vláda se nijak netají tím, že fi-nanční prostředky pro rozvoj doprav-ní infrastruktury značně omezí. „Je to opravdu podivné, železnice je nosné spojovací médium pro převoz materiálu a komodit a evropská politika rozvoj a modernizaci železniční sítě naopak podporuje,“ komentuje vývoj situace generální ředitel. „Obavy ze snížení pro-středků do investiční výstavby mají všechny firmy v našem oboru – je to otázka nově zahajovaných staveb na ko-ridorech, což je pole naší největší působ-nosti, ale i otázka elektrizace dalších že-

lezničních tratí a její návaznost na lepší ochranu životního prostředí. Není žád-ným tajemstvím, že právě elektrizované tratě jsou pro životní prostředí nejpřízni-vější,“ dodává.

Nelehkou situaci se společnost snaží ře-šit zajištěním zakázek z jiných oborů, na-příklad z oblasti městské hromadné do-pravy či výrobou technologických celků. „Snažíme se i o intenzivnější působení na zahraničních trzích, ale ani tam není situace nijak lehká,“ říká Karel Mora. „Zá-padní Evropa je pro nás obtížně dosaži-telná z důvodu ochrany místních trhů. Kromě našich tradičních trhů Slovenska a Maďarska jsme aktivní i v Bulharsku, část naší produkce dodáváme i do Černé Hory a do Francie. Klíčovým trhem nic-méně zůstane Česká republika.“

Další rozvoj železniční sítě?V minulých letech společnost z pro-dukovaného zisku ročně investovala zhruba 80 milionů korun zpět do dalšího rozvoje firmy, především do trvalé mo-dernizace strojového parku, ale také do vylepšení sociálního zázemí pro svoje

pracovníky. „Naší největší investicí, která určitě stojí za zmínku, bylo vybudování logistického skladu v areálu v České Tře-bové v hodnotě zhruba 60 milionů,“ říká ředitel a dodává, že v letošním roce bude firma k investiční činnosti přistupovat vzhledem k podmínkám na trhu opa-trně. „Nicméně i v tomto roce chceme investovat do modernizace dalších 50 až 60 milionů,“ tvrdí.

Evropská unie i přes současnou krizi hodlá nadále podporovat rozvoj želez-niční infrastruktury a Česká republika si

i přes úsporná opatření současné vlády nemůže dovolit zůstat mimo těchto snah. Na další rozvoj železniční sítě může přitom čerpat z evropských fondů – do roku 2013 byla Česku pro účel moderni-zace železniční infrastruktury alokována značná částka. „Věřím, že rozvoj želez-niční sítě bude pokračovat. Česká re-publika má přitom z hlediska železniční dopravy ideální polohu a toho bychom měli být schopni využít,“ doufá gene-rální ředitel. „Modernizace páteřní želez-niční sítě je přitom pouze jedna strana mince, druhou je elektrizace vedlejších

železničních tratí. Ta bude ve vztahu na ochranu životního prostředí čím dál dů-ležitější.“ A není to pouze železniční síť, kde vidí Karel Mora značnou perspekti-vu. „Při současném zahlcení měst a pří-městských oblastí automobilovou do-pravou vidím značný potenciál v rozvoji příměstské železniční dopravy – ta by podstatně ulevila městům i komunika-cím. To je samozřejmě oblast, ve které naše firma rovněž může nabídnout svo-je jedinečné kompetence a zkušenosti,“ dodává na závěr.

HYDROPRODUKT

stavby a rekonstrukce trakčního vedení pro železniční tratě a tratě městské hromadné dopravy

ovládací, zabezpečující a signalizační systémy

projektování a inženýrství v oblasti městské dopravy a na železnici

www.elektroline.cz

JK PRESTIGE TRADING s.r.o.Volfartická 38, 471 07 Žandov CZ

tel./fax. +420 487 856 082, www.jkprestige.czmobil: +420 602 474 838, [email protected]: +420 606 843 762, [email protected]

Zabýváme se ucelenými dodávkami litinový odlitků, a to od výroby modelového zařízení, přes samotnou výrobu odlitků až po konečné úpravy (povrchové úpravy, obrábění, žíhání, ad.). Spolupracujeme pouze s kvalitními partnery, kteří u nás prochází neustálou kontrolou z hlediska kvality i dodržování termínů.

Areva

Areva


VOP-026 Šternberk, s.p. O výrobky ze Šternberka je stále zájem

Po loňském propadu zakázek a násled-ném propouštění čekají VOP-026 lepší časy. Česká vláda totiž na jaře schválila kontrakt na dodávku obrněných trans-portérů Pandur pro českou armádu od amerického koncernu General Dynamics. Šternberský podnik bude vyrábět a tes-tovat věžové komplety a části průzkum-ných nástaveb do devadesáti z celkových sto sedmi vozů. Zachována zůstane i civilní výroba, která se letos propadla na deset procent loňského objemu.

Výhodná zakázka pro armádu České re-publiky však nezačne hned. Určitý čas je plánován na přípravu a hlavní práce bu-dou zahájeny nejdříve v příštím roce. Nicméně vedení VOP-026 má rozhodně důvod ke spokojenosti – podnik má za-jištěnu práci pro část podniku na několik let dopředu, což rozhodně není případ valné většiny českých (a evropských) fi-rem.

„Smlouvu na dodávku transportérů Pan-dur jsme sice nepodepsali přímo my, ale firma VOP 025 Nový Jičín, ale s ní se máme v budoucnu slučovat a v brzké době hodláme podepsat dohodu na do-dávku subkomponent,“vysvětluje ředitel společnosti RNDr. Jiří Hynek. „Tato za-kázka rozhodně nevytíží naše kapacity, ale umožní nám uplatnit naše klíčové kompetence.“

BEGROUP



Práce pro ministerstvo obrany dnes živí podnik ze 40%, zbytek dodávky vojen-ského materiálu pro exportní firmy a ci-vilní výroba, ze které jde 80% na export. V budoucnu ředitel očekává mnohem větší spolupráci se zahraničními výrobci vojenské techniky, kterou se bude vyba-vovat armáda České republiky.

„Ekonomická situace je samozřejmě do-sti komplikovaná. V minulosti jsme pra-covali exklusivně pro ministerstvo obra-ny, ale to nás dnes neuživí. Proto se ve velké míře zaměřujeme na spolupráci se zahraničními zákazníky. Hodně lidí si stále myslí, že VOP-026 je klasický opra-várenský podnik, ale to již dávno není pravda – my zkoumáme, vyvíjíme a vyrá-bíme vlastní výrobky,“ podotýká Jiří Hy-nek. „Naší silnou stránkou je především oblast výzkumu a vývoje a jsme pořád unikátní v celé řadě služeb, například vý-

cviku chemických specialistů z celého světa,“ upřesňuje.

Zaměřeno na pozemní vojenskou technikuVOP-026 Šternberk, s.p. byl založen v r. 1951. Hlavním výrobním progra-mem dnešní divize Vojenská výroba byly opravy transportérů, automobilů a tan-ků. Postupně docházelo ke specializaci a v současné době jsou v podniku opra-vovány, rekonstruovány a modernizo-vány zejména bojová vozidla pěchoty, obrněné transportéry, podvozky speci-álních vozidel a ženijní technika. Všech-ny tyto činnosti zabezpečuje podnik svým vlastním konstrukčním a techno-logickým vývojem. Tradičním zákazní-kem je Armáda České republiky.

Dnes podnik se svými 950 zaměstnanci nabízí širokou škálu produktů a služeb. „Strategie naší firmy je řešit problema-tiku výzbroje a celého životního cyklu pozemního vojska armády České repub-liky včetně následné modernizace. Dal-ším směrem, kterým se zabýváme je bezpečnostní výzkum a vývoj, a samo-zřejmě následné využití jeho výsledků v praxi. V neposlední řadě je pak využití volných technologií pro civilní výrobu,“ vysvětluje RNDr. Hynek.

Od roku 1995 podnik rozvíjí strojíren-skou výrobu pro civilní použití, zejména opracované svařence pro výrobu sta-vebních a silničních strojů v divizi Strojí-renská výroba. „V oblasti civilní výroby se nám sice podařilo získat některé nové zakázky, ale obrovský propad se nám nahradit zatím nepodařilo,“ připouští ře-ditel. Nicméně nové typy výrobků zamě-

SpolečnostEVPÚDefences.r.o.vyrábíadodává:n monitorovacíaprůzkumnésystémyvestacionárních

imobilníchverzíchn speciálnímonitorovacíaprůzkumnávozidlan dvouosémanipulátoryn zabezpečovacísystémyproochranuperimetru

EVPÚDefences.r.o.Adresa:Sadová1385,68605UherskéHradiště

Tel.:572557542Fax:572550050

E-mail:[email protected]:www.evpudefence.com

výroba, opravy, úpravy a modernizace pozorovacích a zaměřovacích optických přístrojů

opravy ručních zbraní

CNC obrábění a měření

Společnost uplatňuje a rozvíjí systém managementu jakosti v souladu s ČSN EN ISO 9001:2001

a ČOS 05 1626 (AQAP 2120).

OPTICS TRADE, spol. s r.o. Suvorovova 909/114, Nový Jičín

www.optics-nj.cz, e-mail: [email protected] tel.: +420 602 556 673

vypočetní technika, kamerové systémy, počítačové a bezdrátové sítě i pro podmínky

průmyslového a vojenského využití

CSBC BOHEMIA, spol. s r.o.Podpěrova 2, Brno ČSN EN ISO 9001:2000

www.csbc.cz [email protected]

Olomoucký VOP



řené na ochranu před povodněmi uka-zují směr, kterým by se firma v budoucnu měla ubírat.

Slibné nové výrobkyV květnu letošního roku prezentoval VOP-026 Šternberk, s.p. na veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2009 v Brně nové výrobky a služby, které vyvinul, vyrobil a dodává svým zákaz-níkům, popřípadě je v nejbližší době uvede na trh. Premiéru zde měl napří-klad chemický robot ORPHEUS, určený pro sběr a vyhodnocování chemických a radiačních vzorků, nová hydrometeo-rologická laboratoř BLESK, řada přístrojů z oblasti elektronického boje a další vý-robky.

Ocenění „Prestižní cenou IDET NEWS“ se od poroty dostalo dvěma výrobkům VOP-026 Šternberk: 60 mm lehkému minometu ANTOS-LR s prodlouženou hlavní umožňující přesnější střelbu, a zbraňové stanici ZSRD07 7,62 mm, což je lehký dálkově ovládaný zbraňový sys-tém pro použití na pásových i kolových vozidlech. Je vybavena senzorickým sys-témem, umožňujícím plné využití sta-nice ve dne i v noci či za ztížených pově-trnostních podmínek. Součástí stanice je i systém ovládání vybavený přísluš-ným SW. „Oba tyto špičkové výrobky

jsou určeny hlavně pro export a využijí se především ve speciálních jednotkách,“ říká Jiří Hynek.

Výzkum v centru pozornosti V rámci výzkumu a vývoje řeší podnik jednak úkoly hrazené z veřejných, do-tačních prostředků, a jednak hrazené z vnitřních zdrojů podniku. „Loni byla více než polovina výzkumných projektů hrazena právě z veřejných prostředků a letos bude toto číslo ještě vyšší,“ uvádí ředitel. „Nabízíme i projekty na zakázky, zaměřené mimo jiné na zbraně hromadného ničení včetně příslušného výcviku. Do této oblasti se dnes hodně investuje a Česká re-publika se může pochlubit širokými zkušenostmi a špičkovými specialis-ty, o které je zájem z řad zahraničních zákazníků. V areálu vojenského prosto-ru blízko Vyškova máme unikátní praco-viště, kde probíhá výcvik specialistů řady zahraničních armád. V této oblasti máme opravdu co nabídnout,“ dodává.

Nejvýznamnějším projektem poslední doby je pravděpodobně unikátní mo-bilní pracoviště (hala) pro opravu a ser-vis letecké techniky, kterou VOP-026 Šternberk, s.p. představil letos na jaře.

Toto zařízení bude v oblastech bez pat-řičné infrastruktury zajišťovat opravu vr-tulníků, např. po poškození v bojovém terénu. Zařízení bude sloužit mj. českým vojákům v Afghánistánu v rámci mise NATO. „Tento projekt předčí v řadě para-metrů mobilní haly armád jiných zemí“, tvrdí Jiří Hynek a potvrzuje, že v oblasti vývoje a výroby vojenské techniky se dnes VOP-026 řadí mezi špičkové firmy ve svém oboru.

Certifikace ISO 9001:2001 a AQAP 2110.

[email protected] www.karbox.cz

ü kontejnery ISO ü kontejnerové skříňové karoserieü skříňové nástavby

VYMĚTAL

Firma OR-CZ spol. s r.o. je stabilní společností, která již od roku 1990 figuruje na trhu informačních technologií a stále vyhledává nové možnosti na rozvoj širokého spektra svých produktů. Od počátku existence vyvíjí firma ORCZ vlastní ERP systém s názvem OR SYSTEM, který byl v roce 1995 implementován jako primární informační systém ve VOP026 Šternberk s.p.

OR-SYSTEM pokrývá svou funkcionalitou všechny standardní podnikové procesy (nákup, prodej, skladové hospodářství, výrobu, fakturaci, účetnictví,…). Pro účely opravárenství doplnila ORCZ funkcionalitu pokrývající specifické požadavky kladené na IS tohoto

segmentu výroby. Např. na základě tzv. defektace a nálezových protokolů je umožněno vytvářet výrobní dokumentaci k opravárenské zakázce postupně po jednotlivých úrovních technologických celků tak, aby přesně odpovídala skutečnosti. Při zpracování opravárenských zakázek je zajištěna požadovaná adresnost při opravách a nákupu náhradních dílů.

ORSYSTEM byl nasazen i do nově vzniklých divizí VOP026 ve Vyškově, Brně a Slavičíně. Ve všech divizích byla použita stejná struktura číselníků a stejná logika zpracování jako v divizi Strojírenské a vojenské výroby, což vedlo ke sjednocení datové základny do společného úložiště na centrálním serveru ve Šternberku, kam se připojují uživatelé všech divizí. Výho dou tohoto řešení je snadná administrace a jednoduché vyhodnocení dat nad všemi divizemi.

Realizováno bylo také obousměrné propojení ORSYSTEMu na modul Systému pokročilého

plánování APS. ORSYSTEM poskytuje modulu APS vstupní data a následně po optimalizaci prezentuje svými nástroji výsledky plánování pro širší okruh uživatelů.

Pro příští období je cílem prohloubení využití IS na všech divizích VOP026 tak, aby odpovídalo současným požadavkům na informace a řízení podnikových procesů.

Pro divizi VTUPV Vyškov je připraven projekt zaměřený na optimalizaci procesů s podporou ORSYSTEMu. Součástí návrhu je řešení automatizace propojení ORSYSTEMu a 3D CAD systému Autodesk Inventor, které zajistí větší produktivitu při tvorbě výrobní dokumentace.

Ve výhledu je také nasazení nového modulu ORSYSTEMu „Kapacitní bilancování“ pro divizi Vojenská výroba. Tento integrovaný modul by měl v této divizi řešit optimalizaci kapacit výrobních zdrojů podobně jako modul APS v divizi Strojírenské výroby.


ABB Šetříme energii

Na otázky odpovídala Generální ředitelka ABB Česká republika paní Barbara Frei

1. Jak se vaší společnosti podařilo vybudovat si klíčovou pozici na trhu v České republice ve svém oboru? Jaké jsou vaše hlavní konkurenční výhody?

Společnost ABB je prostřednictvím svých výrobků přítomna na českém trhu od 70. let. Od počátku 90. let ABB jako je-den z prvních zahraničních investorů in-vestovala společnost jak do nákupu čes-kých firem, tak i do vytváření společných podniků nemalé prostředky a vybudo-vala si tak svou silnou pozici na Českém i Slovenském trhu. Investice ABB se teh-

dy jevily jako optimální především z hle-diska spojení poměrně rychlé penetrace na těchto trzích, kvalifikované pracovní síly a fungující infrastruktury. I když hlav-ním cílem tehdejších akvizic byly výrob-ní kapacity, nelze opomenout ani důraz na inženýrské profese a existující know how. Dnes je ABB v České republice, stej-ně jako celosvětově, předním dodavate-lem špičkových technologií v oblasti energetiky a automatizace výroby a stojí na 5 hlavních pilířích – divizích: výrobky pro energetiku, systémy pro energetiku, výrobky pro automatizaci, procesní au-tomatizace, robotika.

2. V čem vidíte hlavní milníky vývoje společnosti za posledních deset let?

Jak se za tu dobu změnil trh v Česku a na co je ze strany zákazníků kladen důraz v současné době především?

Po přímo raketovém startu akvizic pro-vedených ABB v letech 1992 až 1993, kdy počet zaměstnanců vzrostl přes 7 000, došlo v dalších 6ti letech k přiro-zené optimalizaci a vyčleňování „ neklí-čových“ oborů. Měřeno opět počtem zaměstnanců se ABB „zmenšilo“ na číslo 5 000, ovšem při neustálém růstu výkon-nosti. V této době ABB zahrnovalo seg-menty výroby energie, přenosu a distri-buce energie a rovněž průmyslovou automatizaci.

Zásadním milníkem pro ABB v České re-publice bylo rozhodnutí o vytvoření

společného podniku firmou Alstom, do něhož byly vloženy všechny aktivity spo-jené s výrobou energie (výrobu turbín, kotlů, velkých elektrických generátorů, odsířovacích zařízení a pod.). Následný prodej 50 % podílu ve společném pod-niku Alstomu v roce 2000 jen dokončil celou transakci a celkový počet se ustálil na čísle 2 700 zaměstnanců. Trh v České republice se v posledních 15ti letech sa-mozřejmě změnil. Hlavní změnou na straně zákazníků je snaha koncentrovat se pouze na svůj tzv. „core business“, s čímž je i spojena redukce vlastních in-ženýrských kapacit.

Na straně našich partnerů tj. inženýr-ských organizací dodávajících svá řešení koncovým zákazníkům, dochází k jejich

postupné konsolidaci ať už spojováním nebo prodejem. Ti kteří na trhu zůstá-vají, představují dnes již nespornou kva-litu.

3. Jakým způsobem zohledňujete do své strategie stále se zpřísňující požadavky na životní prostředí ?

Našim mottem je „Power and producti-vity for a better world”. To znamená, že svět chceme zlepšovat tím, že energii še-tříme. Šetříme díky špičkovým technic-kým řešením, které ve svém důsledku vždy vedou k úsporám. Již nyní mají technologie pro efektivní využívání energie 45% podíl na tržbách společ-nosti. To můžeme samozřejmě doku-

mentovat na konkrétních příkladech, které v oblasti energetických úspor a snižování dopadu na životní prostředí ABB realizovala: efektivní řešení pro Švédskou dřevařskou skupinu Sodra, kdy díky výměně běžných hydraulických motorů za energeticky efektivní frek-venčně řízené pohony došlo ke snížení spotřeby energie o 80 %. ABB dodalo komplexní energetické a automati-zační řešení pro jednu z největších svě-tových slunečních tepelných elektráren (sluneční tepelnou elektrárnu Extresol 1 a 2 a pole solárních kolektorů v Extre-maduře v západním Španělsku). Dohro-mady obě elektrárny vyrobí dostatek elektřiny pro zásobování 60 000 špa-nělských domácností čistou energií, což


ABB Šetříme energii

má za následek snížení emisí CO2 o 298 000 me trických tun za rok. ABB také pomohlo deníku The Wall Street Journal získat nejen nový vzhled, ale také důležité úspory energie. Díky auto-matizačnímu řešení ABB pro 17 tiskáren je americké vydání deníku The Wall Street Journal od roku 2007 v novém, užším formátu, který vydavatelství Dow Jones šetří milióny dolarů na ročních vý-robních nákladech a zajišťuje vysokou kvalitu tisku.

4. Nakolik vás ovlivnila hospodář-ská recese a jak odhadujete vývoj společnosti do budoucna?

Jak nedávno uvedl na náš CEO Joe Ho-gan, navzdory současné ekonomické krizi se dlouhodobé růstové faktory pro ABB nemění: stabilně rostoucí poptávka po elektrické energii, rychlé zotavení ekonomiky rozvíjejících se trhů a potře-ba dodávat obnovitelnou energii stáva-jícími distribučními systémy vyžadují řešení pro rozsáhlejší a dokonalejší ener-getickou infrastrukturu, efektivní naklá-dání s energiemi a zvýšení průmyslové produktivity. Samozřejmě i nadále velmi výrazně investujeme do výzkumu a vý-voje nových technologií. Z hlediska konkrétních dopadů světové hospo-dářské recese, neprožívá energetický sektor dramatické změny. Průmysl obec-

ně, zvláště však automobilový a na něj navazují hutnictví, prožívá významný pokles. V případě ABB, která přináší ře-šení jak pro energetiku, tak i průmysl, je situace zatím stále stabilizovaná.

5. Který obor je pro vás klíčový a který má z hlediska budoucího vývoje lepší perspektivu? Hodláte proniknout i do nových sektorů?

Předností ABB jsou kvalitní výrobky špičkové technické úrovně. Naší sna-hou není dramaticky měnit obor čin-nosti. Místo ABB je v budoucnosti jako i doposud ve dvou oborech: energetice a průmyslu, přičemž i uprostřed nej-hlubší recese, kterou svět za posledních 50 let zažil, jsme nepřestali investovat do nových technologií. Navíc jsme pod-nikli nové kroky pro rozšíření našeho portfolia a nedávno jsme odstartovali novou aktivitu Technology Ventures. Tím doplníme naše vlastní činnosti ve výzkumu a vývoji prostřednictvím in-vestic, které zabezpečí náš dlouhodobý přístup k nejvýznamnějším technologi-ím již od jejich zrodu. Cílem je být ještě více flexibilní, abychom se mohli efek-tivně zaměřit na rychle rostoucí prů-myslová odvětví.

6. Připravujete nějaké nové převratné výrobky? Nakolik při

vývoji výrobků spolupracujete se svými zákazníky ?

Připravujeme! Ve spolupráci s našimi hlavními zákazníky v energetice připra-vujeme nové vybavení distribučních sítí elektrické energie, tzv. „smart grids“. Ty by měly ve svém důsledku poskytovat lepší služby koncovým spotřebitelům a za mezit jejímu plýtvání. A to racionál-ním chováním koncového uživatele, kte-rý k tomu bude mít dostatek informací.

7. Jaký předpokládáte budoucí vývoj energetiky a jakou úlohu bude hrát společnost ABB?

Zásobování energiemi obecně a s ní spojené otázky – úspory energií, smyslu-plné využívání obnovitelných zdrojů, bezpečnosti dodávek (především z po-tenciálně krizových oblastí), zásoby energetických surovin, ochrany životní-ho prostředí, role nukleárních elektráren (a vývoj nové generace tzv. rychlých re-aktorů schopných zpracovat dnešní ja-derný „odpad“) i potřeba efektivně vyu-žívat i existující domácí zdroje – to vše tvoří jeden z nejsložitějších úkolů dnešní civilizace. Ne s velkou nadsázkou se dá opakovat, že zatímco 19. století bylo stoletím průmyslové revoluce, 20. století bylo stoletím informační revoluce a 21. století bude stoletím energetické revoluce.

ERMEG

JHV ENGINEERING


Z-group Steel Holding Dlouholetá tradice a celosvětový význam

1. Patříte u nás mezi hutnické a žele-zářské podniky s nejdelší tradicí. Jaké byly nejvýznamnější změny ve vývoji Vaší společnosti?

Z-GROUP | Steel Holding je úspěšným pokračovatelem dlouholetých tradic česko-moravských hutnických a žele-zárenských podniků. Válcovny trub Chomutov byly založeny v roce 1890, Že lezárny Hrádek v roce 1900, Žele-zárny Chomutov v roce 1917 a Žele-zárny Veselí v roce 1962. Produkty vyrá-běné v naší skupině vždy zaujímaly a stále zaujímají významnou pozici na celosvětovém trhu ocelových výrobků.

Kdybych měl jmenovat nejvýznamnější milníky ve vývoji jednotlivých závodů,

pak pojďme chronologicky po jednotli-vých podnicích.

Válcovny trub Chomutov zahájily provoz v roce 1870. V roce 1887 závod zakoupila firma Mannesmann, závod zrekonstruo-vala a zavedla výrobu bezešvých ocelo-vých trubek. V roce 1890 byla v Chomu-tově vyrobena první bezešvá ocelová trubka na světě poutnickým způsobem. Tím byl dán základ výrobního programu až do současnosti. V roce 1948 byla firma znárodněna státem a vznikl národní podnik Válcovny trub. V roce 1994 byl podnik zprivatizován a rozdělen na tři firmy. Koncem roku 1997 závod koupil Zdeněk Zemek a jeho holding Z-group.

Hrádecké železárny vznikly v roce 1900, kdy český podnikatel Rudolf Hudlický

koupil vodní hamr. V roce 1905 firmu roz-šířil o válcovací tratě a za první republiky doplnil výrobní program o taženou ocel za studena a loupanou ocel. V roce 1945 se závod skládal už z ocelárny, tří válco-ven, tažírny s mořírnou a elektrickými pe-cemi pro tepelné zpracování a úpravny. Významný rozmach podnik zaznamenal po druhé světové válce, kdy na základě zvyšující se poptávky dochází k postupné modernizaci a je vystavěna plynová ží-hárna. V šedesátých letech podnik inves-toval do zvýšení kvality vyráběné lego-vané oceli. Byla zprovozněna první a druhá elektro-oblouková pec a zaháje-na výroba lisovaných ocelových trubek. V roce 1978 byla uvedena do provozu průběžná žíhací pec. V roce 1996 se zá-vod sdružil do skupiny Z-group.


Chomutovské železárny byly založeny v roce 1917. Ve dvacátých letech po-stupně zavedly výrobu broušených a ta-žených tyčí, tvrdě tažených drátů a vý-robu z antikorových ocelí. V roce 1958 byl založen odštěpný závod VTŽ Cho-mutov. V roce 1992 se státní podnik transformoval na akciovou společnost a v roce 1998 byla dokončena jeho pri-vatizace a podnik se začlenil do Z-group. V roce 2005 se firma přejmenovala na Hutní druhovýrobu – reality a.s.

Železárny Veselí zahájily výstavbu zá-vodu v roce 1960 provozem na výrobu tažené oceli. Ta se zde začala vyrábět v roce 1966. Následovala výroba svařo-vaných trubek, uzavřených tenkostěn-ných profilů a tažených trubek a profilů.

V roce 1972 bylo zprovozněno žárové zinkování a podnik zavedl výrobu přes-ných svařovaných trubek malých prů-měrů, kalibrovaných za studena. V roce 1976 byl ustaven samostatný podnik Že-lezárny Veselí nad Moravou. V roce 1991 se podnik transformoval na akciovou společnost a v roce 1995 byl dokončen proces privatizace a i tento podnik se za-členil do skupiny Z-group.

2. Vyrábíte trubky (bezešvé ocelové válcované za tepla, ocelové svařova-né a tažené, protlačované za tepla), tyče (ocelové - tažené, loupané a broušené), dráty (tažené ocelové), speciální profily (tenkostěnné ocelové) a ingoty (čtvercové,

kruhové, dvanáctihran) – jaké výrobky tvoří největší procento Vašeho obratu/jaké jsou nejúspěš-nější?

Nejvyšší tržby realizujeme v prodeji be-zešvých trubek, které tvoří 60 procent našich tržeb. Na ocelářský trh se hodně tlačí se svými výrobky Čína a Indie. In-dické a čínské železárenské podniky mají podstatně nižší náklady, protože nedbají tolik na ochranu životního prostředí a mají výrazně levnější pracovní sílu. V těchto zemích dokážou levně vyrobit jednoduché výrobky a pro výrobce z EU v tomto segmentu příliš prostoru ne-zbývá, cenou nedokážou Číně a Indii konkurovat. Proto se snažíme zaměřovat na složitější produkty s vyšší přidanou


Z-group Steel Holding Dlouholetá tradice a celosvětový význam

hodnotou, jako jsou právě bezešvé trubky, trubky s vyšší pevností, trubky odolnější vůči korozi, nebo vysoce lego-vaná ocel.

3. Tyto výrobky nalézají uplatnění v široké škále průmyslových odvětví, včetně těch, které byly krizí pozna-menány nejvíce, jako např. průmysl automobilový. Jaká byla nejdůleži-tější opatření Vaší společnosti v reakci na krizi a v jakých výrobních oblastech pociťujete úbytek zakázek nejvíce?

Nejvíce poklesla výroba komponentů pro automobilový průmysl, který zazna-menává největší propady. Stejně tak ob-last stavebnictví je hodně v útlumu, což se citelně projevuje na našich zakázkách pro tento sektor. Pokles našich zakázek v této oblasti dosahuje 30 – 40 procent.

Abychom zmírnili dopady krize, činíme řadu nejrůznějších opatření. Snažíme se snižovat fixní náklady, především ná-klady na vstupní materiál, režijní nákla-dy a náklady na energie a maximálně zefektivnít výrobu. To se nám zatím daří. K tomu patří i takové projekty jako třeba “zeštíhlení areálů”, kdy sestěhováváme výroby v našich závodech v Chomutově na menší plochu, nebo projekty fotovol-taických elektráren, které nám sníží ná-klady na energii, kterou si takto vyrobí-me sami. Musíme částečně optimalizovat i mzdové náklady. To se snažíme ale činit citlivě a sociálně co nejšetrněji. Na rozdíl

od řady jiných železáren a oceláren se nám podařilo uzavřít s odbory kolek-tivní smlouvu, což je v době nejistoty a pro bíhající krize stabilizujícím prvkem a pozitivním signálem směrem k našim zaměstnancům. Snižujeme také rozpra-covanost, resp. obrátky zásob, čímž po-stupně zlepšujeme cash-flow. Kromě re-dukce nákladů a omezení ztrátové výroby na sklad současně intenzivně pracujeme na získávání nových zákaz-níků na stávajících i nových trzích. S tím úzce souvisí i zvyšování kvality, resp. její garance pro odběratele, včetně recertifi-kace dle ISO. Verifikovali jsme i investiční plány, z nichž nyní realizujeme jen inves-tice s velmi krátkou dobou návratnosti maximálně do jednoho roku.

4. Exportujete více než do 45 zemí celého světa, je odbyt nyní i geogra-ficky poznamenaný hospodářskou recesí? Hledáte případně nové trhy a nová teritoria?

Ano, odbyt je geograficky pozname -naný hospodářskou recesí. V našich pro-dejích došlo k nejvýraznějšímu poklesu tržeb v USA. Nová teritoria a zákazníky hle dáme soustavně, v posledních deseti měsících velice intenzivně. V našem oboru je však proniknutí na nové trhy a k novým zákazníkům záležitostí mě-síců a mnohdy přesahuje i období jed-noho roku. Zatím se nám nepodařilo proniknout na ruské trhy, což je náš cíl na letošní rok. Ruské trhy jsou totiž velmi zajímavé, potřebují naše trubky, samy je

nedokáží vyrobit v tak vysoké kvalitě a spolehlivě včas dodat. Snažíme se také vstoupit třeba na turecký trh. Turecko je potenciálně velmi zajímavý trh pro naše výrobky. Je to energetický koridor a pro výstavbu ropovodů budou potřeba kva-litní trubky.

5. Kladete velký důraz na kvalitu výrobků a investujete pravidelně nemalé prostředky do nových technologií – plánujete v této oblasti nyní nějaké zásadní investice?

Jak jsem už uvedl, kvůli probíhající krizi jsme museli upravit investiční plány a nyní realizujeme jen investice s velmi krátkou dobou návratnosti maximálně do jednoho roku. Rozsáhlejší dlouho-dobé projekty jsme museli zatím odložit. Pokud dáme stranou úsporné projekty a ekologické investice, které budeme le-tos realizovat a budeme mluvit jen o in-vesticích do nových technologií a do zvýšení kvality, tak letos plánujeme jen drobnější investice, například ruční de-fektoskopy a různá měřidla, řádově ve stovkách tisíc korun. Rozsáhlejší inves-tice do nových technologií jsme museli kvůli jejich dlouhé návratnosti odložit na později.

Loni jsme ale dokončily v chomutov-ských válcovnách mimořádně rozsáhlou modernizaci výroby. Investice si vyžá-dala 70 milionů korun. Nejvýznamnější částí celkové investice byla modernizace hlavních agregátů poutnické stolice pro


výrobu bezešvých trub. Ta má nyní nový pohon - hřebenové válce. Ve válcovnách jsme zmodernizovali i karuselovou pec a děrovací stolici. Investiční celky se bě-hem několikaměsíční rekonstrukce de-montovaly až do základů.

6. V lednu se Vám na mezinárodním veletrhu průmyslu a metalurgie Tekno/Tube Arabia 2009 podařilo navázat cenné kontakty – podařilo se Vám na jejich základě získat nové zakázky? Do jaké míry byla účast na tomto veletrhu pro firmu přínosná?

Nové kontakty jsme tam získali, ale u vět-šiny tamních odběratelů je potřeba pro-jít procesem tzv. předkvalifikace, která trvá cca 6 – 12 měsíců. Pokud úspěšně projdete tímto procesem, jste oficiálně schválen jako důvěryhodný dodavatel. Bez tohoto schválení není možné získat z nákupního oddělení arabských zákaz-níků žádnou poptávku. Pak už je samo-zřejmě jen na dodavateli, jaké podmínky nabídne a jestli zakázku nakonec získá.

7. Pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu jste se koncem dubna účastnili veletrhu Power Generation World 2009. Jaké konkrétní poznatky/výsledky jste si tam odsud přivezli?

Výstava se konala v JAR a byla zaměřena na energetický průmysl. V tomto re gionu

se v blízké budoucnosti plánuje vý-stavba nových energetických zdrojů. To by mohla být příležitost pro uplatnění našich produktů, především bezešvých trubek speciálních jakostí.

7. Válcovny trub Chomutov získaly v prvním čtvrtletí t.r. certifikát GOST umožňující vývoz bezešvých trubek do Ruska a států SNS. S jakými zakázkami do této oblasti počítáte?

Jak jsem již uvedl, ruské trhy jsou pro nás velmi zajímavé, je to náš významný cíl pro letošní rok. V tomto teritoriu počí-táme určitě s vice jak sto procentním nárůstem zakázek. Kromě certifikátu GOST existuje na tomto teritoriu několik dalších certifikátů, na jejichž získání nyní usilovně pracujeme. Jejich získání nám umožní další expanzi na tamní trhy.

8. S jakými nejvýznamějšími investicemi společnost počítá v době nejbližší a jaké jsou její krátkodobé plány?

Máme připraveny dvě velmi významné investice. První z nich je rekonstrukce a modernizace válcovací tratě pro výro-bu větších a kvalitnějších trub ve Válcov-nách trub Chomutov. Druhá je vakuo-vací zařízení pro sekundární metalurgii v Hrádku, které nám umožní rozšířit

portfolio výrobků a vyrábět kvalitnější jakosti oceli.

Strategie pro krátkodobé investiční plány je však jednoznačná a už jsem o ní hovořil – návratnost investic do jednoho roku. Některé z nich jsme už realizovali, napří-klad nové kompresorové stanice v cho-mutovských válcovnách a hrádeckých železárnách, nebo rekonstrukce žíhacích pecí v Hrádku. Plánujeme sázecí koše, šu-pátkové systémy pro pece v Hrádku, nebo náhradu tlakové vody za olejové agregáty v chomutovských válcovnách. Ve všech závodech holdingu běží projekt optimalizace osvětlení v halách a skla-dech. Nové osvětlení by mělo uspořit elektrickou energii a režijní náklady a sou-časně snížit emise oxidu uhličitého o 2,3 milionu kilogramů ročně. V obou chomutovských závodech běží projekt sestěhování výroby na menší plochu. Vý-sledkem bude citelná úspora fixních ná-kladů především na logistiku, údržbu a menší spotřeba energie. Nově vzniklý prostor bude využit mimo jiné na vybu-dování solární elektrárny, která bude do-dávat levnější energii i do obou závodů. Připravujeme i postupné nahrazení vodní hydrauliky v chomutovských válcovnách, které by mělo uspořit vodu a elektrickou energii. Vodu by mělo ušetřit i zokruho-vání chladícího systému elektrických ob-loukových pecí v hrádeckých železárnách.


Svět se mění

Legendární britské Mini se přestavilo před 50 lety Čím je pro Němce Volkswagen Brouk a pro Italy legendární Fiat „pětistovka“, tím je pro britské motoristy Mini. Malé auto s velkým charismatem se veřejnosti představilo před půl stoletím, 26. srpna 1959, a během následujících jedenačty-řiceti let, kdy bylo ve výrobě, se stalo symbolem Británie podobně jako třeba londýnské dvoupatrové autobusy nebo červené telefonní budky.

Impulzem pro vývoj úsporného auto-mobilu se stala Suezská krize, která v roce 1956 způsobila v Británii nedosta-tek pohonných hmot. Rukavici hozenou malými německými vozy se tehdy roz-hodla zvednout firma British Motor Cor-poration, jež projekt s označením ADO15 svěřila malému týmu v čele s automobi-lovým konstruktérem Alekem Issigoni-sem.

Traduje se, že k rozměrům nového vozu došel Issignos vpravdě novátorskou me-todou. Na dvoře továrny prý nechal po-sadit čtveřici urostlých zaměstnanců fir-my, načež kolem nich křídou nakreslil základnu nového miniauta.

Vývoj vozu s délkou jen něco málo přes tři metry a šířkou ani ne metr a půl, si vy-žádal řadu řešení, kterými Mini před-běhlo svou dobu. Šlo zejména o inova-tivní koncepci „vše vpředu“, která je pro malé automobily dodnes nepsaným stan dardem. Aby se všechny části po-hon ného ústrojí pod krátkou přední ka-potu vůbec vešly, musel být motor ulo-žen napříč a převodovka si našla místo hned pod ním. Chladič pak dostal netra-diční umístění za levým blatníkem.

Cooper S, o jejíž kvalitách nejlépe svědčí trojice zlatých medailí vybojovaných na legendární Rallye Monte Carlo. Nebyly to ale jen sportovní úspěchy, které Mini proslavily. Maličké autíčko si zahrálo v řadě britských filmů a komik Rowan Atkinson, alias Mr. Bean, s ním v divácích dokázal vyvolávat salvy smíchu.

Ukončení výroby původního Mini v roce 2000 neznamenalo pro tuto populární značku zánik. Problémovou britskou au-tomobilovou skupinu Rover, která byla vlastníkem značky, získalo německé BMW, které název Mini použilo pro své malé auto.

Současné Mini na svého slavného před-chůdce navazuje nejenom názvem, ale vzhledem s výraznými kulatými světlo-mety, krátkou kapotou a dvoubarevným lakováním. Cena nového vozu však z ně-kdejšího automobilu pro široké masy učinila exkluzivní záležitost pro movité zájemce o stylový vůz.

Boj o centimetry se netýkal pouze tech-niky, ale také místa pro cestující. V zájmu jejich pohodlí byla kola umístěna až do samotných rohů karoserie, čímž vznikl jednak poměrně velkorysý vnitřní pro-stor a jako bonus získalo malé autíčko i výborné jízdní vlastnosti.

Definitivní verze auta, které se později proslavilo jako Mini, představil Issigonis v dubnu 1959. K zákazníkům vozítko za-mířilo pod značkami Austin Seven a Mo-rris Mini-Minor; v roce 1969 se pak Mini stalo samostatnou značkou.

Cenově dostupný, úsporný a překvapivě prostorný vůz se stal prakticky okamžitě bestsellerem, kterého se mezi léty 1962 až 1977 prodávalo přes 200.000 kusů ročně. Hranici milionu prodaných exem-plářů Mini překonalo v roce 1965, a když byla produkce průběžně modernizova-ného vozu po více než čtyřech desetile-tích ukončena, mohl si výrobce na své konto připsat 5,5 milionu prodaných kusů.

Nejvíce šlo na odbyt dvoudveřové pro-vedení, ale Mini se vyrábělo i jako kom-bi, dodávka či pick-up. Zájemci o ry-chlejší svezení si pak mohli pořídit „nabroušenou“ variantu s označením

101 září~říjen 2009

Před 50 lety se poprvé otevřel Mezinárodní strojírenský veletrh Mezinárodní strojírenský veletrh je nej-starší pravidelně konanou akcí na br-něnském výstavišti. Jeho první ročník se konal před padesáti lety, ve dnech 6. až 20. září 1959, a byl nebývale úspěšný. Byl totiž nejen místem odborných setkání a obchodních kontraktů, ale pro obyva-tele země obklopené „železnou oponou“ ojedinělou možností poodhalit roušku jinak přísně utajovaného Západu.

Cesta k prvnímu mezinárodnímu strojí-renskému veletrhu v komunistickém Československu nebyla vůbec snadná. Předcházely mu tři úspěšné ročníky Vý-stavy československého strojírenství. Tu se rozhodla vláda pořádat v roce 1955 po zjištění, že i státem řízená ekonomika se bez velkých prodejních či prezentač-ních akcí neobejde. Výsledky strojíren-ských výstav ukázaly, že bude nutné umožnit účast i zahraniční vystavovate-lů a tím vytvořit nabídku pro dovozy do Československa.

První brněnský veletrh byl velkým ob-chodním úspěchem. Československé podniky zahraničního obchodu, které měly v té době monopol na obchodo-vání s cizinou, totiž během akce či při následných jednáních uzavřely obchody za více než pět miliard korun. Českoslo-venské strojírenské výrobky, jako napří-klad osobní a nákladní automobily a ob-ráběcí stroje, pak putovaly nejen do socialistických zemí, ale i do západní Ev-ropy a USA.

Komunističtí politici si také záhy uvědo-mili, že mohou využívat další možnosti, které mezinárodní akce takového roz-sahu nabízí, a to příležitosti propagan-distického působení do tuzemska i za-hraničí. Zájem veřejnosti byl totiž enormní. První veletrh v roce 1959 na-vštívilo 2,4 milionu lidí, z toho asi 13.000 ze zahraničí. To se odrazilo nejen na ve-letrhu, ale i na podobě Brna a okolí. Ve městě kvůli veletrhům přibyla řada no-vých staveb a služeb, včetně hotelů, autoservisů a parkovišť.

V následujících letech se MSV stále roz-růstal, zvyšoval se zájem vystavovatelů, výstavní plocha byla pro každý ročník vyprodána. V roce 1960 vznikl nový pod-nik zahraničního obchodu Brněnské ve-letrhy a výstavy (BVV), který byl přijat do Mezinárodní unie veletrhů se sídlem v Paříži. V pozdějších letech se z MSV vy-členila řada oborů do samostatných ve-letržních projektů a z Brna se postupně stalo nejvýznamnější veletržní město východního bloku. MSV si i přes určitou specializaci získal pozici největšího vele-trhu svého druhu ve střední Evropě. Svoji prestiž si udržel i v nových podmín-kách po změně režimu v roce 1989.

Před tím, než se první mezinárodní vele-trh v Brně mohl vůbec konat, musela československá strana získat souhlas „spřátelených“ zemí, tedy Sovětského svazu a jeho satelitů. Ten nakonec zí-skala, byť se proti stavěla tehdejší Ně-mecká demokratická republika, která považovala za veletržní prostor socialis-tických zemí „své“ Lipsko, a sovětští zá-stupci, kteří veletrhy nepovažovali za důležité.

Přípravou prvního mezinárodního vele-trhu v Brně byly pověřeny dvě státní or-ganizace – propagaci veletrhu dostal na starosti pražský podnik zahraničního obchodu Brněnské vzorkové veletrhy, správa a především výstavba nových pa-vilonů byla starostí brněnské společ-nosti Brněnské výstaviště. Ta za poměr-ně krátkou domu dokázala výrazně změnit a rozšířit výstaviště z roku 1928, které velmi utrpělo válkou.

Za necelé dva roky v areálu vyrostly pa-vilon B s výstavní plochou 11.000 m2, zhruba stejně velký pavilon C a přede-vším avantgardní pavilon Z, který se stal symbolem výstaviště. Kruhové „Zetko“ o průměru 100 metrů v přízemí, s obří kopulí ve výšce 37 metrů, a rozlohou hrubé výstavní plochy o 20.000 metrech čtverečních, je architektonickým uniká-tem hlavně díky kulové mřížové skoře-pině zastřešení.


Svět se mění

Před 60 lety uskutečnil Sovětský svaz svůj první jaderný výbuch Před více než šedesáti lety, 29. srpna 1949, uskutečnil bývalý Sovětský svaz svůj první jaderný výbuch. Místem se stala jaderná střelnice ležící 130 kilo-metrů od kazašského města Semipala-tinsk. SSSR se tak stal druhou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prven-ství patří Spojeným státům, které 16. čer-vence 1945 poprvé odpálily atomovou bombu na letecké základně Alamo-gordo v Novém Mexiku.

Sovětský program na výrobu jaderné zbraně byl zahájen v roce 1943 a na jeho úspěchu se velkou měrou podílela špio-náž. Do čela projektu se postavil obá-vaný šéf stalinské tajné policie Lavrentij Berija, vědeckým šéfem byl „otec“ so-větské atomové bomby Igor Kurčatov. Místo pro jadernou střelnici nedaleko Semipalatinsku, který se kazašsky jme-nuje Semej, osobně vybral v roce 1947 Berija, který oblast označil za „neobydle-nou“. Obyvatelé regionu se tak nechtěně stali pokusnými „králíky“.

Polygon zpočátku stavěli vězňové z gu-lagů, později stavba přešla pod mini-sterstvo obrany. Jaderná střelnice se rozkládala na ploše 18.500 kilometrů čtverečních a na její hranici na břehu řeky Irtyš bylo postaveno administra-tivní a vědecké centrum, město Kurča-tov (Semipalatinsk-21), které bylo zaká-zanou vojenskou zónou a které leží asi 60 kilometrů od míst pokusů.

Na první jaderný výbuch dohlížel osob-ně Berija. Bomba o síle 22 kilotun TNT vybuchla v sedm hodin ráno místního času. Její kód RDS-1 je údajně zkratka počátečních písmen výrazu Stalinův re-aktivní motor (reaktivnyj dvigatel Stali-na), Američané bombu pojmenovali Joe-1.

Třetí zemí, která vyzkoušela jadernou zbraň, se stala v říjnu 1952 na ostrovech Monte Bello severozápadně od Austrálie Británie. V roce 1960 provedla na Sahaře svůj první pokus Francie a další jadernou velmocí se stala v říjnu 1964 Čína.

Šestou zemí, která uskutečnila jaderný výbuch, byla v roce 1974 Indie. Jí však ofi-ciální statut jaderné velmoci nepatří, pro-tože tento termín přísluší jen státům, které pokus provedly před 1. lednem 1967. Neoficiální jadernou velmocí je i Pá-kistán, který v květnu 1998 přiznal pět podzemních jaderných pokusů v hornaté oblasti Čághaí u afghánských hranic. Rea-goval tím na pět dalších jaderných výbu-chů Indie. V říjnu 2006 vyzkoušela svou první jadernou bombu Severní Korea.

První jaderná velmoc, Spojené státy, si v listopadu 1952 připsala další prvenství pokusným výbuchem vodíkové bomby na atolu Eniwetok v Tichém oceánu. O rok později v srpnu je následovali s vo-díkovou pumou Sověti.

Aby si ověřili účinnost bomby, postavili Sověti u místa výbuchu menší městečko. Kromě odolnosti dřevěných a zděných staveb testovali rovněž řadu zvířat, které umístili do klecí v rozdílných vzdálenos-tech od epicentra výbuchu.

Semipalatinská střelnice byla uzavřena v roce 1991 a její místo převzalo Národní jaderné středisko Kazachstánu. Podle oficiálních údajů bylo na střelnici do té doby uskutečněno 456 výbuchů, z toho 340 podzemních. Kromě Semipalatinska prováděla Moskva pokusy na Nové zemi v Severním ledovém oceánu a na jakut-ském polygonu.

Za 40 let fungování střelnice bylo ne-mocemi a deformacemi z ozáření po-sti ženo více než půl druhého milionu lidí, z nichž 70.000 žilo ve vzdálenosti pouhých 100 kilometrů. Podle ofi ciál-ních kazašských údajů připadá na kaž-dých 100.000 obyvatel Semipalatinska 245 osob posti žených rakovinou – v po-rovnání se 174 v Kazachstánu jako celku.

Celá oblast je dodnes oficiálně pro veřej-nost uzavřena, ale prakticky neexistují žádné překážky k tomu, aby se tam člo-věk dostal. Mnoho lidí se v oblasti živí chovem dobytka, který se pase na stále kontaminované půdě.


seznam inzerentůABK – STAVBY s.r.o. .............................37ANVITRADE s.r.o. .................................37AVE-SERVIS s.r.o. .................................77B+V TRANS s.r.o. .................................71BELSTAV PRAHA s.r.o. ..........................75CEDRON spol. s r.o. ..............................73COROLL s.r.o. .......................................69DAKO-CZ a.s. .......................................51ELFIS ...................................................37ELIS-PLAST spol. s r.o. .........................37ELSEV s.r.o. .........................................59ELTEP s.r.o. ..........................................81ELTOP-Praha s.r.o. ...............................37ENERGO TUŠIMICE s.r.o. .......................73F.T.W.O. Zlín a.s. ..................................73GAMAaluminium s.r.o. .........................35GEFOS a.s. ...........................................77Grundfos .............................................69H+J Strojírenská výroba s.r.o. ..............35HILLEX s.r.o. ........................................35

HOBST a.s. ..........................................73HORÁK – stavební a obchodní společnosti s.r.o. .................................73CHEMPEX-HTE a.s. ...............................59CHW GROUP spol. s r.o. ........................71IGE-CZ s.r.o. .........................................43Ing. Zdeněk Hurych – HB electonic .......35IPOS-SOFT spol. s r.o. ...........................73ISOMA s.r.o. .........................................33Jan Muroň – KVAPRUS .........................55JANTAR PLZEŇ s.r.o. .............................33Jiří Janošík ..........................................55KLEMENT a.s. ......................................73KOKAM s.r.o. .......................................75KORAMEX a.s. ......................................35KUNST spol. s r.o. ........................... 75, 91Lichna Trade........................................51MED ELEKTRONIK s.r.o. ........................35MND SERVISNÍ a.s. ...............................63

MONTÁŽNÍ A VÝROBNÍ SDRUŽENÍ spol. s r.o. ...........................77OKMP s.r.o. .........................................61PARS KOMPONENTY s.r.o. .....................49PENTAR-ZBA s.r.o. ................................61POTÁPĚČSKÁ STANICE v.o.s. ............ 81, 85PÖYRY ENVIRONMENT a.s. ....................91PROGEO s.r.o. ......................................81PS PROFI s.r.o. .....................................87PZK s.r.o. .............................................37QUITTNER & SCHIMEK s.r.o. ..................39Rodax Elektronik s.r.o. .........................83SATEC s.r.o. ..........................................77SEMIKRON s.r.o. ...................................37SIKA CZ s.r.o. .......................................45SOVIS CZ a.s. .......................................85STAVBY a.s. .........................................79STAVBY, OPRAVY A ÚDRŽBA SILNIC s.r.o. ....8STAVMONTA spol. s r.o. .........................79STAVOPLAST KL spol. s r.o. ....................85

STEMMANN-TECHNIK GmbH .................43STREICHER spol. s r.o. Plzeň ..................73STROJÍRNA OSLAVANY spol. s r.o. ..........41STROJÍRNY PODZIMEK s.r.o. ..................81TTC Telekomunikace s.r.o. ....................33VDP STAVBY a.s. ..................................83VKV PRAHA s.r.o. ................................47VODING HRANICE spol. s r.o. .................91VODNÍ ZDROJE a.s. ...............................63VOCHOC TRADE s.r.o. ............................39VRTNÝ A GEOLOGICKÝ PRŮZKUM s.r.o. ...75VÚKV a.s. ............................................47WATERS GESELLSCHAFT M.B.H. .............85WECKERLE LACKFABRIK GmbH ..............51Zakládání Group ..................................81Zdeněk Šopík, tepelné a vodotěsné izolace .................49ZVÁNOVEC a.s. .....................................79ZVVZ-ENVEN ENGINEERING a.s. ............59

Přes 100 let slouží žárovky edisonky, do tří let zmizí z trhu EU

Otázky a odpovědi ke stahování neú-sporných žárovek z trhu EU, jehož první fáze začíná 1. září:

Jaké opatření platí od 1. září 2009?Od tohoto dne nebudou moci výrobci a dovozci dodávat na trh EU klasické žá-rovky o příkonu 100W a vyšším, pokud nebudou v energetické třídě C a lepší, a žárovky matné. Totéž bude platit pro halogenové žárovky s příkonem nad 80 W, pokud nebudou mít energetickou třídu alespoň C. Maloobchodníci však budou moci dovyprodat své zásoby. Opatření se netýká tzv. směrových zdro-jů, tedy žárovek s reflektory, speciálních žárovek do trouby a chladničky či napří-klad jevištního osvětlení. Na reflektorové žárovky má být vydána nová směrnice (platná asi od září 2010).

Jaký je další harmonogram stahování neú-sporných žárovek? Od září 2010 nebudou moci výrobci a dovozci dodávat na trh EU klasické žá-rovky o příkonu 75W a vyšším, nebu-dou-li energetické třídy C a lepší. Totéž bude platit pro žárovky s příkonem 60 W od září 2011 a pro všechny žárovky od září 2012. Od září 2016 by měly být všech ny žárovky na trhu EU minimálně energetické třídy B a zvláštní haloge-nové minimálně třídy C.

Jaký je smysl tohoto opatření EU? Podle EU by se jím mělo každý rok ušet-řit kolem 11 miliard eur (zhruba 282 mi-liard Kč), tedy množství energie, jež od-povídá zhruba roční spotřebě elektřiny Belgie, a do ovzduší se má díky opatření vypustit ročně o zhruba 32 milionů tun oxidu uhličitého méně než nyní. Prů-měrná domácnost by měla podle odha-dů Bruselu ušetřit ročně až 50 eur (asi 1280 Kč).

Jaké jsou výhody úsporných zářivek? Úspornými jsou nazývány kompaktivní zářivky, jež mají oproti klasickým žárov-kám až pětkrát nižší spotřebu elektřiny. I když jejich pořizovací cena je asi deset-krát vyšší, nakonec se vyplatí i díky delší životnosti. Zatímco klasická žárovka vy-drží asi 1000 hodin, i nejlevnější zářivka má životnost asi pětkrát delší a velmi kvalitní zářivky dokonce až 15krát delší.

Jaké jsou nevýhody úsporných záři-vek?

Kromě vyšší pořizovací ceny, která by se ale měla vrátit díky úsporám energie a delší životnosti, je slabinou zářivek je-jich náběh, tedy doba, než naběhnou na plný výkon, která u některých typů může činit až dvě minuty. Rychlejší náběh mají kvalitnější zářivky a zářivky bez krytu (trubičkové), jejichž životnost je ale nižší (asi 8000 až 12.000 hodin).

Řada druhů zářivek se také nehodí do míst s nízkými teplotami, při nichž tyto déle nabíhají na plný výkon a mají nižší svítivost. Vyrábějí se však i zářivky pro vnější prostory.

Zářivky jsou zatím méně šetrné vůči ži-votnímu prostředí z hlediska jejich likvi-dace, jelikož - na rozdíl od klasických žá-rovek - obsahují jedovatou rtuť. Měly by se tudíž recyklovat. Linky na jejich znovu-zpracování jsou ale úzce specializované, čili zatím finančně náročné na pořízení.

Co snižuje životnost úsporných záři-vek?Životnost zářivky se snižuje, nechá-li se svítit jen krátkou dobu - například při rozsvícení po dobu kratší než pět minut se může životnost snížit o 15 procent. Levnějším zářivkám může vadit časté vypínání a zapínání, ale kvalitní kom-paktní zářivky mají vydržet až 600.000 cyklů zapnout/vypnout.

Na co dbát při nákupu kompaktní zářivky? Při nahrazování klasické žárovky zářiv-kou platí pro zachování stejné intenzity úměra 4:1, čili příkon zářivky by měl být asi čtyřikrát menší než u žárovky - takže náhradou například 60tiwattové žá-rovky je 15tiwattová kompaktní zářivka. Zářivka by měla mít životnost, označe-nou na obalu, šest-deset let a delší.



ální hvězdy a tvrdících o sobě, že pracují denně 16 – 20hod. včetně sobot a ne-dělí, je to naprostý nesmysl. Na druhou stranu, jestliže říkám, že pracuji maxi-málně 10hod, tak pracuji intenzivně a do pracovního dění nezanáším soukromé činnosti či přátelské diskuse, jak kdo strávil víkend apod. Každé ráno vstávám v 5hod. včetně sobot a nedělí a naopak jsem celý život zvyklý chodit spát velice brzy.

Do zaměstnání chodím pravidelně na 7hod. a obvykle odjíždím z práce mezi 15 – 16 hod. V průběhu pracovního dne se snažím maximálně komunikovat se svými podřízenými a udržovat si tak ob-jektivní pohled na dění ve firmě. Řadu informací jsem celý život zvyklý si ověřo-vat z několika stran, tak, abych skutečně věděl , že jsou pravdivé a objektivní.

V průběhu pracovního dne se snažím ří-dit určitým programem, ve kterém mám schůzky a jednání. Vždy však alespoň 50% pracovní doby se snažím předem naplánovat a nechat si i volný prostor pro řešení nově vzniklých problémů a úkolů. Tento styl práce vede k určité harmonii na pracovišti a nevytváří vše-stranně stresové situace typu…honem, rychle, zapomněli jsme, nestíháme apod. V rámci svého volna si pouze občas pro-mýšlím některé strategické věci a občas si přečtu odbornou literaturu z oboru managementu. V tomto směru velice preferuji publikace prof. Zeleného.

Co se týče mých koníčků a mimopracov-ních aktivit jsem vždy velice šťasten po-kud mohu po návratu z práce odložit formální oblečení a v podstatě se stát „normálním anonymním člověkem“. Ab-solutně nevyhledávám, ba naopak, jsou mi velice nepříjemné, určité dýchánky, rádoby high society typu firemních ve-čírků a prezentací, různých manager-ských klubových uskupení apod. Asi právě proto, že celý život jsem obklopen spoustou lidí, vyhledávám spíše takovou formu odpočinku, kde si mohu jak se říká „vyčistit hlavu“ a od lidí si odpoči-nout.

Co se týče mých koníčků, mám dva velké koníčky, spíše…koně. Prvním jsou koč-kovité šelmy. Druhým velkým koníčkem jsou Jizerské hory, jejich příroda a jejich historie. Zde se snažíme s manželkou trá-vit, pokud to počasí jen trochu umožní, veškeré víkendy. Snažím se vyhledávat místa lidmi nenavštěvovaná a skutečně divoká.

Generální ředitel a místopředseda představenstva TOS VARNSDORF a.s., před ního světového výrobce obráběcích strojů, je mu 55 let, narodil se v Jablonci nad Nisou. Jeho celoživotním osudem se stalo řízení velkých průmyslových podniků, což s sebou obnášelo i nutnost několikrát změnit své bydliště. Ve své profesní kariéře řídil z postu generální-ho ředitele a předsedy představenstva i takové společnosti jako Avir Union a.s., Válcovny trub Chomutov a.s., Škoda Machine Tool s.r.o., Adamovské strojír-ny a.s., Metra Blansko a.s., Tos Kuřim a.s.a od června 2005 působí v TOSu VARNSDORF a.s.

Z mého působení vyplývá, že jsem se pohyboval v řadě odlišných regionů České republiky, poznal různé firemní kultury a zvyklosti a moje managerské působení nebylo vázáno odvětvově, ale v podstatě jsem se celou svou kariéru zabýval vrcholových managementem. V mnoha případech krizovým. Největší

školou života pro mne bylo působení ve společnosti Avir Union a.s. (vlastněný jedním z největších světových výrobců lahvového skla – italskou firmou Avir). Do firmy jsem byl vybrán výběrovým říze-ním organizovaným nadnárodní perso-nální agenturou, které si osobně ří dil pre-zident celé firmy Avir pan Dr. Todisco.

Jak vypadá můj stávající životní styl a rozdělení dne mezi pracovní aktivity a koníčkyV současné době žiji v Liberci, jsem po-druhé ženatý, mám 4 děti. Celý život za-stávám filosofii, že intenzivně pracovat je člověk schopen 9 max. 10 hod. denně. Čtu-li občas články některých managerů profilujících se rádoby do podoby medi-

Documents

SP4 září ke korekture