Extrémní stavby budoucnosti

červen 2009

é íé íé íé ítechnikatttttttttttttt hhhhhhhhhh iiiiiiiiiikkkkkkkkkkkaaaaaaaattttttt hhhhh iiiiiikkkkkkkaaaaaaa

věda

technika

& poznání

49,9

0 Kč

, na

Slov

ensk

u: 2

,32

€ (6

9,90

Sk)

vy

cház

í 22.

5. 2

009

› Blesk nikdy neuhodí dvakrát

› Mobil vyhodí benzinku do vzduchu

› Eskymáci mají 100 výrazů pro sníh

› Žraloka zažene rána do tlamy

„vědeckých pravd“, které vás připraví i o život!

Je to pravda, nebo pověra?

Proč lidstvo tloustne? Za obezitu mohou i viry

vědavvvěěěěěěěěěěěddddddddddaaaaaIndonésie: nosiči síry umírají už po třicítce

cestovánícccccccccccccc tttttt ááááááááánííííííííííííííííííííííí

Nejpodivnější savci:lenochod a mravenečník

přírodappppppppppřřřřřřřřřřříííííííííí ddddddddddaaaaaaaaaaa

Nafukovací automobil: prostor podle potřeby

íítechnikatttttttttttttttttt hhhhhhhhhh iiiiiiiiiikkkkkkkkkkkkkkkkkkaaaaaaaaaaBořiči mýtů

Mythbustersve spolupráci s

35

Palác LucernaPalác Lucerna Štěpánská 61Štěpánská 61Velký sálVelký sál Praha 1Praha 1

OD 13. KVĚTNA 2009Otevřeno denně:

od 10.00 - 18.00 h

Otevřeno denně:

od 10.00 - 18.00 hOD 13. KVĚTNA 2009TICKETPRO, www.ticketpro.cz, ticket@ticketpro.cz

www.terakotovaarmada.cz

Válečníci Čchin Š‘-chuang-ti objevují Evropu. Mistrovská napodobenina armády, vypálená z originální hlíny

v prastarých pecích

3 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚTČERVEN 2009

PODEZŘELÍ Z OBEZITYNa stranách 24–26 se seznámíte s poně-kud neobvyklými „viníky“ lidské obezity, jako jsou viry nebo škodlivé látky. Nad tím, do jaké míry mohou mít tyto faktory vliv na světovou pandemii obezity, se zamyslel biolog prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

„Těžko ukázat prstem na jediný faktor a obvinit jej z toho, že lidstvo nezadržitelně tloustne. Po celé generace byly organismy našich předků přírodním výběrem formovány tak, aby z potravy vytěžily maximum. Kdo to nedokázal, dostával se do potíží podle zásady: „Kdo je tlustý, bude hubený. Kdo je hubený, bude studený.“ Vše se změnilo s rozvojem civilizace, která nabízí značné části lidstva dostatek vydatné stravy s vynaložením minima námahy. K tomuto obecnému trendu mohou přispívat další faktory, jako jsou „tukotvorné“ viry, narušení regulace příjmu potravy při nedostatku spánku, vlivem konzumace umělých sladidel nebo látek znečišťujících životní prostředí. Obezita je gordický uzel, ve kterém se sbíhá celá řada vlivů. Řešením je návrat k životnímu stylu, na který máme „vyladěné“ tělo – méně vydatně jíst a více se pohybovat. Fakt, že tenhle recept pořád zabírá, dokazuje, že „netradiční“ faktory pro vznik obezity zřejmě nehrají klíčovou roli.“

NÁZORNÁZORČÍSLAČÍSLAODJINUDODJINUDDRSNÁ A NĚŽNÁ ANTARKTIDA

Antarktida je místo, které vám nedá spát. Neustále se m�ní. Cení na vás zuby, ledov� štípe, prudký vítr vám vráží drobné kamínky do tvá�e, ale b�hem chvíle vás pak ne�ekan� zahrne p�ízní a zasype vás slune�ní koupelí a pohledem na z vody vyskakující keporkaky. Dodá vaší duši prostor a pocit, který jste dosud nepoznali.

Souostroví Jižní Shetlandy i s ostrovem Krále Ji�ího spadají do zóny tzv. antarktické konvergence. Tedy pásu, kde se prochladlé vody kolem Antarktidy stýkají s teplejšími vodami ze severn�jších a teplejších p�ilehlých oceán�. Je to území p�ekvapiv� bohaté na život. Celá oblast totiž nejvíce z celé Antarktidy p�eky-puje hojností krillu, velryb, hnízdních kolonií tu��ák�, všelijakých ploutvonohých leviatan� a v neposlední �ad� i zelenými mechorosty a lišejníky. Na rozdíl od extrémn� nehostinného a ledem zmá�knutého konti-nentu to zde zkrátka žije.

Celý �lánek najdete v aktuálním vydání �asopi-su P�íroda �erven 2009 na stran� 38.

Zprávy o miliardo-vých škodách a hrozbě hladomoru v důsledku vymírání včelstev kvůli chorobám a parazitům straší celý svět. Podle důkladné studie vědců z Argentiny a Kanady je to ale trochu jinak – jednak nám kvůli úbytku včel hladomor nehrozí, protože většina skutečně důležitých pěstovaných obilovin na opylení včela-mi závislá není. A přede-vším: celosvětově počty domestikovaných včel rostou – za posledních 50 let o 45 %. Je pravda, že za tuto dobu se také ztrojnásobila poptávka po „luxusních“ plodi-nách, jako jsou maliny, třešně, mango, káva, ka-kao, takže celkově může být s opylením problém. Ovšem nikoliv u základ-ních potravin.

Vážení čtenáři,

jarní úklid svých domácností už máte nejspíš za sebou a teď přichází ten pravý čas vysmýčit trochu i v našich hlavách. Všechno, co k tomu potřebujete, právě držíte v rukou – stačí nalistovat stranu 18, kde začíná naše utkání s nejzatvrzelejšími mýty a pověrami. Pravda,

která vyjde najevo, vás nejspíš mnohdy překvapí. A z údivu nevyjdete ani o pár stránek dál, až se dozvíte, že za nadváhou nemusí vždy stát jen slabá vůle, která zkrátka nezvládne zkrotit chuť na zákusek po obědě a konečně začít využívat tu starou permanentku na plavání. Tím vás ale nechceme uchlácholit k rozhodnutí strávit život raději po vzoru lenochoda, nejpodivněj-šího – a samozřejmě nejpomalejšího – savce planety, který sleze ze stromu jednou za týden. Mimochodem – a máme tady další překvapení – lenochod umí velmi dobře plavat, i bez permanentky. Takže raději obraťme zase pár stránek a začněme s tím pohybem hned. Před-

stavíme vám novou internetovou aplikaci Google Ocean, která vám umožní prozkoumat dna oceánů a plavat třeba s velrybami nebo se želvami. A když už budete pod vodou, můžete rovnou navštívit i podmořský hotel v Dubaji – ovšem pokud šejkové tento extrémní stavitelský projekt s extrémně vysokými náklady zvlád-nou do té doby vybudovat. Na nedostatek extrémů si

nemůžou stěžovat ani nosiči síry ze sopečného kráteru v Indonésii. Nejnebezpečnější povolání jim sice zkrátí život asi na třicet let, zato si ale dobře vydělají – asi sto korun denně. A to bohužel mezi nesmyslné mýty nepatří.

Přejeme vám co nejméně střetů s nesmysly a pověrami

za redakci Světa Kateřina Sedláková Droščínová

JE HMOTNOST VŠECH MRAVENCŮ A LIDÍ VYROVNANÁ?

NADĚJE NADĚJE MĚSÍCEMĚSÍCE

Výherci sout�že o dva lístky na výstavu Ach, ty ženy z minulého �ísla:Martina Zajacová, �eský T�šín; Petra R�ži�ková, Karlovy Vary; Leo Mat�jka, Jihlava

4 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

SVĚT ČERVEN 2009

Technika30 l 6 + 1 stavitelských extrémů Po celém světě vzniká mnoho megalo-manských projektů. Nejimpozantnější stavby nerostou jen z ropného bohat-ství Blízkého východu

64 l Inteligence budoucnostiCelá desetiletí se člověk pokouší vyvi-nout stroj s umělou inteligencí, která by předčila lidskou. Vědci věří, že tento cíl je nablízku

66 l Nafukovací iChange Vůz iChange by mohl být inspirací pro celý skomírající automobilový průmysl. Je to dokonalá ukázka automobilů budoucnosti

Příroda36 l Ponořte se do oceánuNová internetová aplikace Google Ocean vám umožní důkladně se seznámit se životem v oceánech

56 l Země jako umělecké díloPříroda je opravdovým mistrem abstraktního umění. Podí-vejte se s námi na úchvatnou galerii přírodních obrazů

68 l Nejpodivnější savci planetyAčkoliv jsou na první pohled velmi odlišní, spo-juje je příslušnost ke stejnému rodu. Mraveneč-níci i lenochodi jsou označováni za nejpodivněj-ší savce na Zemi

SVĚT39 l Koncert germánských velmocí Po Napoleonově pádu znovu pozvedly hlavu pora-žené germánské státy. Zastaralý koncept Svaté říše římské už sice nebyl obnoven, ale místo něj se zrodil Německý spolek

44 l Proč Venuše nemá měsíc?Planety zemského typu se od velkých planet liší nejen chemickým složením, ale i počtem měsíců

48 l Fyzik stojící u zrodu elektřiny Talent Alessandra Volty, který objevil třecí elektřinu, elektrický kondenzátor nebo baterii, se neomezoval jen na výzkum elektřiny

52 l Triumfální úspěch rodiny BenettonůDíky prodeji na první pohled úplně obyčejných svetříků a triček se zele-ným logem se rodinná fi rma Benetton vyšvihla mezi světovou špičku

Když poražené germánské státy znovu povstaly

Věda18 l Boříme nejznámější mýty Má červ v láhvi mezcaly afrodiziakální účinky? Sku-tečně člověk za svůj život spolkne ve spánku osm pa-vouků? Společnost produkuje neuvěřitelné množství mýtů a pověr. Udělejme si v nich konečně jasno!

22 l Rozhovor: Krotitelé pověrO tom, jak obtížné je vyvrácení či potvrzování mýtů a legend, jsme si povídali s Jamiem Hynemanem a Adamem Savagem, protagonisty populárního seriálu Bořiči mýtů

24 l Záhadné útoky obezity Obezita je jedním z největších zdravotních problémů moderní společnosti. Tloustneme ale nejen vinou nadbytku jídla a nedostatku pohybu

55 l Nevyzpytatelná hrozba z MexikaPodle jedněch je poprask kolem mexické chřipky jen příslovečnou bouří ve sklenici vody. Podle druhých stojíme na počátku apokalypsy

Největší stavitelské extrémy

Bořiči mýtů v akci

5 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚTČERVEN 2009

Svět kolem nás76 l Jednou nohou v minulostiTisíciletá křesťanská tradice, chudoba posled-ních dvou desítek let, boj s korupcí a obnovující se sláva turistických středisek výstižně charakte-rizují někdejší komunistické Bulharsko

78 l Šerpové žlutého peklaPovolání nosičů síry v kráteru KawahIjen je jedno z nejnebezpečnějších na světě

Historie72 l Nejslavnější bitvy v dějináchBitva u Kadeše se stala vyvrcholením více než stoletého konfl iktu mezi Egyptem a Chetit-skou říši

72 l Červnová osobnostAnna Lucemburská se zasloužila o zesílení vzájemných vztahů mezi Anglií a Českým králov-stvím

73 l KalendáriumČeská i světová výročí v červnu

Náročná práce nosičů síryNevyzpytatelná mexická chřipka

ČÍSLO ČÍSLO MĚSÍCEMĚSÍCE 1,6 1,6 milionumilionu

O tom, že mravenci jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu, svědčí i jejich množství. Dosud je zná-mo více než 12,5 tisíce mravenčích druhů, vyskytujících se téměř po celém světě. Podle odhadu entomologů dnes na Zemi žije 10 biliard mravenců (10 000 000 000 000 000), na jednoho člověka jich tedy připa-dá asi 1,6 milionu. Mravenčí královna některých druhů může žít i déle než dvacet let a za tuto dobu zvládne zplodit až 150 milionů potomků. Pokud jste tedy slyšeli, že hmotnost všech mravenců se zhruba rovná hmotnosti všech lidí na Zemi, pak vězte, že je to fakt. O dalších mýtech a legendách, ať už potvrzených, či vyvrácených, se dočtete na stranách 18–20.

Objevujte s námi celý svět:

Svět je v předplatném ještě lepšíStaňte se abonentem již dnes:

Předplatné populárně-naučného měsíčníku

Unikátní „zastřešující“ koncept Světa Vás zásobuje každý měsíc nejnovějšími poznatky ze světů vědy, techniky, lidské společnosti, přírody a historie. Poznávejte svět kolem nás v nových souvislostech: Troufněte si vědět víc a prozkoumejte to nejzajímavější, co se odehrává okolo nás. Převratné objevy a vynálezy, doposud neznámá fakta, zajímavosti z celého světa. Navíc řadu materiálů ve Světě nesestavují jen žurnalisté, neboli „odborníci na všechno“, ale specialisté, skutečné kapacity ve svých oborech doma i v zahraničí. V předplatném získáte nejvýhodnější cenu, jen …

S předplatným můžete získat řadu výhod: Získáte dárky, mj. velkou, nástěnnou geografi ckou mapu světa!

Získáte 11× ročně pokaždé nabitý výtisk toho nejlepšího ze světa poznání.

Získáte jistotu, že své vydání Světa skutečně a vždy seženete!

Ušetříte a získáte od nás čísla zdarma oproti nákupu na stánku …

Je to snadné: Volejte teď hned na číslo 225 985 225, navštivte web www.epublishing.cz nebo pošlete e-mail na adresu: extra@send.cz

Pospíchejte a předplaťte si Svět!

1. Sleva 150 až 399 korunJen 399 Kč na 1 rok

1 098 699 Kč vč. DPH a poštovného 22× Svět + všechny dárkyZnamená slevu 399 Kč!

Jen 699 Kč na 2 roky

549 399 Kč vč. DPH a poštovného 11× Svět + všechny dárkyZnamená slevu 150 Kč!

tj. získáte 3 čísla zdarma … a dárky: 2× naučné CD Zeměpis + velkou nástěnnou mapu světa!

Kč za výtisk Světa, místo 49,90 Kč36,30ky: 2× naučné CD Zeměpis

a!y p

věda

technika

& poznání

Při včasné objednávce do 25. červnazískáte již následující číslo

Jak předplatit?1. Zavolejte na 225 985 225(každý všední den od 8 do 18 hod.)

2. Na internetových stránkách www.epublishing.cz

3. E-mailem: extra@send.czIhned po objednávce způsoby 1–3 obdržíte od fi rmy SEND Předplatné platební dispozice: číslo účtu a Váš unikátní variabilní symbol pro identifi kaci platby. Platit pak můžete bankovním převodem, např. internetovým bankovnictvím, případně na poště složenkou typu A.

Podmínky předplatného: Předplatné Světa platí na 11 po sobě jdoucích čísel, tj. na rok (nebo 22 čísel, tj. 2 roky), a bude zahájeno týden od podání objednávky. Dárky (2× CD a mapu) jsou pro nové abonenty a zašleme Vám je spolu s Vaším prvním objednaným výtiskem. Tato konkrétní nabídka platí pro objednávky předplatného na adresy v ČR přijaté až do vydání následujícího čísla. Informaci o předplatném na Slovensku najdete v tiráži.

Naučné CD LANGMaster Zeměpis 1 a 22.Dvě speciální CD od LANGMasteru zábavně představují procesy v atmosféře a zeměpis kontinentů. Přiložíme je k Vašemu prvnímu předplacenému vydání.

Nástěnná geografi cká mapa světa

3.Získejte od nás dárek, který by Vás v prodejnách s mapami vyšel na stovky korun: Geografi cká mapa světa, © Kartografi e Praha, 2008. Nejnovější, aktualizované vydání, včetně podmořského reliéfu. Velká, nástěnná, o rozměru cca 1 × 0,6 m, na křídovém papíře. Ozdoba každé pracovny a každého pokoje, skvělá pomůcka na základní i střední školu.i střední školu.

Rádi se pochlubíme reakcemi od našich spokojených čtenářů … věříme, že mezi ně budete patřit i Vy!

„Jsem novým a opravdu nadšeným čtenářem časopisu Svět.“

(J. M.)

„Zatím se mi váš časopis dost líbí. Je sice trochu populárnější

než některé konkurenční tituly (jsem vědec a zajímá mě,

co se kuchtí v jiných oborech, do kterých nevidím), ale zase

máte trochu širší záběr a na rozdíl od jiných neuveřejňujete

ani tak zjevný marketing, ani evidentní úlety. Raději si přečtu

zábavnější časopis, kterému mohu věřit, než seriózně se tvářící

titul, kde v článcích nacházím podstatné chyby. Svět čtu od

první do poslední stránky.“ (P. H.)

„Díky za váš časopis, užívám si zejména kapitoly z historie

a vojenské techniky.“ (Č. O.)

„Vážená redakce, asi před třemi měsíci jsem z vydavatelství

Extra Publishing dostal na ukázku váš časopis Svět, který jsem

do té doby neznal. Po jeho prolistování mně hned, jak se říká,

„padl do oka“. Články v něm jsou aktuální a atraktivní a velmi

se mi líbí. Dávám jej číst i některým mým známým. Jsem rád,

že jej odebírám, a přeji vám, abyste úspěšně pokračovali

v započatém trendu.“ (J. H.)

„Čistě náhodou jsem se dostal k vašemu časopisu a byl jsem

doslova nadšený. O jeho existenci jsem nevěděl a po otevření

aktuálního čísla jsem byl nadšen obsahem, fotografi emi

i cenou.“ (W. S.)

„Váš časopis se nám v nekonečné nabídce tiskovin s manželkou

velmi líbí.“ (J. F.)

„Váš časopis Svět a také Extra PC považuji za velmi kvalitní

čtení. Kupuji oba a ode mě velká pochvala – jen tak dál! Mnoho

zdaru všem, kdo se podílí na vzniku těchto časáků s velkým Č!“

(P. V.)

„Vaše časopisy čtu velmi rád a abych se přiznal, Svět je jediný

časopis (po velmi dlouhé době), který přečtu od začátku do

konce.“ (D. H.)

8

SVĚT OBRAZEMH

OK

KAI

DÓ

HO

NŠ

Ú

ŠIK

OK

U

KJÚ

ŠÚ

TOK

IO

JOK

OH

AMA

9

Pav

oučí

ter

or s

e ší

říO

bří p

avou

ci L

a P

rince

sse

a La

dy js

ou z

achy

ceni

v ja

pons

kém

přís

tavu

Jo

koha

ma

jihoz

ápad

ně o

d To

kia.

Oba

15

met

rů v

ysok

é st

roje

byl

y zl

atým

hře

bem

sla

vnos

tí ko

naný

ch u

příl

ežito

sti s

topá

desá

tilet

ého

výro

čí,

kter

é př

ísta

v os

lavi

l na

konc

i dub

na. G

igan

tické

osm

inož

ce s

estro

jila

franc

ouzs

ká d

esig

nérs

ká a

div

adel

ní s

pole

čnos

t La

Mac

hine

za

použ

ití

ocel

i, to

polo

vého

dře

va a

slo

žitý

ch h

ydra

ulic

kých

sys

tém

ů. P

avou

ci

jsou

37

tun

těžc

í, m

ají 5

0 p

ohyb

ovýc

h os

a k

aždý

z n

ich

je o

vlád

án

12 li

dmi,

kteř

í jso

u př

ipou

táni

v s

edad

lech

pří

mo

na je

jich

těle

. La

Prin

cess

e by

la u

ž dř

íve

sest

roje

na s

peci

álně

pro

ang

lické

měs

to

Live

rpoo

l, kd

e se

loni

v z

áří k

onal

y sl

avno

sti L

iver

pool

– h

lavn

í měs

to e

v-ro

pské

kul

tury

. Teh

dejš

í pře

dsta

vení

byl

o vl

astn

ě čt

yřde

nním

příb

ěhem

o

obřím

pav

ouko

vi, k

terý

ve

měs

tě h

ledá

mís

to, k

de b

y na

klad

l vej

ce.

Vědc

i se

jej s

naži

li iz

olov

at, a

by n

a ně

m m

ohli

prov

ádět

pok

usy.

V p

rů-

běhu

per

form

ance

byl

y vy

užity

vše

chny

zvl

áštn

í efe

kty,

kte

rým

i st

roj d

ispo

nuje

– c

hrle

ní o

hně,

vod

y, k

ouře

, vyr

áběn

í um

ěléh

o

sněh

u a

větr

u a

také

svě

teln

é a

zvuk

ové

efek

ty. T

ehde

jší p

roje

kt s

tál

měs

to L

iver

pool

sko

ro d

va m

iliony

libe

r a k

olem

této

čás

tky

a ce

lé a

kce

se v

edly

vzr

ušen

é de

baty

v m

édiíc

h. J

eden

z li

verp

ools

kých

radn

ích

tehd

y ov

šem

pro

hlás

il, ž

e př

edst

aven

í byl

o le

vněj

ší n

ež k

once

rt P

aula

M

cCar

tney

ho a

přit

áhlo

cel

osvě

tově

vět

ší p

ozor

nost

. Zdá

se,

že

měl

pr

avdu

– p

o ně

kolik

a m

ěsíc

ích

přib

yla

La P

rince

sse

sest

řička

a je

vel

ice

prav

děpo

dobn

é, ž

e ja

pons

ké p

ředs

tave

ní n

ebyl

o po

sled

ním

, kte

ré s

polu

se

hrál

y.

SVĚTOBRAZEMFOTO: Associated PressDVOUSTRANU PŘIPRAVIL Marek Telička

10 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Zbyněk Dosoudil: Slyšel jsem o tzv. Filadelfském experimentu amerického námořnictva, na kterém pracovali údajně Nicola Tesla a Albert Einstein. Víte o tom něco?

Filadelfský experiment je údajný pokus o zneviditelnění lodi USS Eldridge, provedený americ-kým námořnictvem v loděnici města Filadelfi e v Pensylvánii. Neviditelnosti se mělo dosáhnout pomocí generátorů vytvářejících obrovské magnetické pole. Experiment je většinou považován za mystifi kaci a americké námořnictvo jeho existenci popírá. V průběhu let vzniklo několik protichůdných verzí, z nichž nejznámější tvrdí, že 28. října roku 1943 došlo k teleportaci torpédoborce USS Eldridge z fi ladelfských doků na 346 kilometrů vzdálenou námořní základnu v Norfolku ve Virginii. Loď prý zmizela v modrozeleném světle a na dobu deseti vteřin se ocitla v jiné časové rovině. V důsledku tohoto experimentu měli být někteří členové posádky přitaveni k pažení lodi, zešíleli nebo prostě zmizeli neznámo kam. Objevily se i domněnky, že špatný psychický stav posádky byl způsoben vymýváním mozku, které musela podstoupit v rámci utajení akce. Celý příběh je původně založen na dopise, který roku 1955 poslal očitý svědek experimentu, jistý Carlos Allende, amatérskému astronomovi Morrisu Jessupovi. Komunikace těchto lidí pak posloužila k napsání několika knih a režisér Stewart Raffi ll natočil roku 1984 sci-fi fi lm s názvem Filadelfský experiment. S experimentem bývají také spojována jména vědců Alberta Einsteina a srbského vynálezce Nikoly Tes-ly. Na Einsteinově sjednocené teorii pole, kterou nedokončil, byl údajně celý pokus založen a Nikola Tesla prý vedl výzkum, jenž samotnému experimentu předcházel. Pro existenci události však nejsou žádné vědecké důkazy a ani zpětné vyšetřování nevedlo k jejímu potvrzení.

Záhadné zmizení DOTAZDOTAZMĚSÍCEMĚSÍCE

SVĚT DOTAZY ČTENÁŘŮFO

TO:

Shu

tters

tock

, Wik

iped

ia

DVO

US

TRA

NU

PŘ

IPR

AV

ILA

Zuz

ana

Telič

ková

Zeptejte se na cokoliS pomocí odborníků vám objasníme všechno neznámé a vysvětlíme dosudnevysvětlené. Pokud vám už dlouho něco vrtá hlavou a nemůžete najít uspokojivou odpověď, neváhejte a zeptejte se na svet@epublishing.cz. Nejzajímavější dotaz vyhraje knihu, tentokrát je to Honba za Atlantidou z nakladatelství Domino

Cizoslovníkfaksimile – věrná kopie předlohy, například sta-rých tisků, listin apod.

falanga – šik těžko-oděnců skládající se z několika rovnoběžných řad

fi deismus – idealistický názor nahrazující rozumové poznání vírou

folikul – drobná dutinka, váček, například vlasový

fytopatologie – nauka o chorobách rostlin

FF

SSnov

Roman Žilka: Slyšel jsem, že se v roce 2012 mají na zeměkou-li „prohodit póly“, což má

způsobit katastrofu. Došlo už někdy v minulosti k takovému jevu?

Magnetické póly zeměkoule jsou v neustálém pohybu (každým rokem mění svoji pozici přibliž-ně o 15 km) a v minulosti se již několikrát stalo, že se prohodily. Například na Slunci nastává tento jev každých 11 let. Na Zemi naproti tomu dojde k „přepólování“ v průměru jednou za 250 000 let. Poslední změna tohoto typu pro-běhla před 780 000 lety a z paleontologických nálezů vyplývá, že po sobě nezanechala žádné negativní známky. K výměně polarity dochází v průběhu několika set až tisíců let, nejedná se tedy o několikadenní záležitost, jak se někdo domnívá. Může se stát, že magnetické pole, chránící Zemi, se během této změny částečně

oslabí, ale je nepravděpodobné, že by zcela zmizelo a nechalo naši planetu vystavenou vesmírným vlivům. Problémy by tak mohli zaznamenat kosmonauti nebo snad i letecký provoz, ale žádných velkých katastrof bychom se podle odborníků neměli obávat.

Polární obraty

11 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚTDOTAZY ČTENÁŘŮ

Pavla Zelená: Zajímalo by mě, jaké repelen-ty proti komárům jsou nejúčinnější a jestli existuje nějaký přírodní (ne chemický) druh

repelentu. Na jakou vzdálenost vlastně ucítí komár člověka?

Komár člověka spolehlivě vycítí na vzdálenost kolem třiceti metrů. Způsobů ochrany před tímto nepříjem-ným hmyzem je však poměrně dost, záleží na tom, jak moc a ve kterých oblastech budete komárům vystavena. Pokud hodláte cestovat do zemí, kde hrozí přenos malárie či jiných nemocí, je dobré vybavit se opravdu pečlivě. Doporučováno bývá speciální oblečení s repelentní úpravou, moskytiéra a také moskytiéra na hlavu, která se stahuje pod bradou. Tyto výrobky jsou impregnovány permethrinem, jenž komáry dost spolehlivě odrazuje. Po vyprání však částečně ztrácejí svůj účinek, takže při intenzivním nošení a praní se doporučuje impregnovat znovu již po dvou týdnech. Repelenty obsahující permethrin se nanášejí pouze na oblečení, nikoli na kůži. Na trhu existuje také velké množství repelentů, které se mohou aplikovat přímo na kůži. Obecně platí pravi-dlo, že se v prostředí, kde je mnoho komárů, nemají používat kosmetické přípravky s vůní květů, ovoce apod. Tyto vůně komáry přitahují, takže je lépe si na čas vystačit s neparfémovanými výrobky a při praní nepoužívat aviváž. Komáry také láká kyselina mléčná,

kterou naše tělo vylučuje ve větší míře po jídle s vyso-kým obsahem soli a draslíku. Co se týče přírodních prostředků, bývá doporučován olej z blahovičníku citrónového (Eucalyptus citriodora), z něhož se také vyrábí odpuzovače hmyzu, a to například ve formě náplastí. Komáři nemají v lásce ani vůni skořice, pižma, rozmarýny, cedru, hřebíčku, muškátu a máty peprné.

Martin Brettl: Jakým způsobem se do gramofonové desky zapisuje melodie tak, aby jehla tyto zvuky snímala a pře-

nášela do hlásné trouby? A jak to, že se píseň při přehrávání desky nezrychluje, když se zrychluje pojezd jehly po desce v závislosti na její poloze?

Začít bychom měli u otce zvukového záznamu, Thomase Alvy Edisona, který v roce 1877 vynalezl fonograf. Edisonův přístroj sbíral zvukové vlny pomocí trouby (zvukovodu), na jejímž konci byla umístěna membrána s upevněnou jehlou. Díky kmitá-ní membrány jehla mechanicky zaznamenávala zvukový signál na otáčející se válec pokrytý tenkou hliníkovou folií. Pak stačilo nasadit jehlu do drážky a uvést válec do pohybu. Jak se jehla pohybovala vyrytou drážkou, rozkmitávala membránu a ta

reprodukovala dříve nahraný zvuk. Gramofon, který sestrojil v roce 1887 Emil Berliner, je zdokonalenou

formou fonografu, jen s tím rozdílem, že signál čtený jehlou nerozkmitává membránu

přímo, ale prostřednictvím elektronic-kého zesilovače.

Pokud by byl zvuk zazname-náván na jakýsi pomyslný pás pohybující se při nahrávání

stejnou rychlostí a ten byl následně „stočen“ do tvaru desky, pak by skutečně docházelo k tomu, že by melodie byla přehrávána proměnlivou rychlostí. Pro přesnost je ovšem potřeba říct, že s tím, jak by se

jehla blížila středu desky, by se melodie zpomalovala a ne

naopak. Jelikož je ale deska na-hrávána i reprodukována za stejných

podmínek, vychází zvuk ve stejné podobě, v jaké byl zachycen.

Jak zatočit s komáry

Jehla s nadánímCo s

e jen

tak

říkáVýznam tohoto dnes již nepříliš často užívaného úsloví je

„dělat velký rámus, nepořádek, výtržnosti (většinou o dětech)“. Slovo rotyka, ve starší podobě též rutyka „hluk, křik, rámus“, je odvozeno od slova rota, jež je v dnešní češtině pojmenováním vojenské jednotky. Od stejného základu pak je i rotný nebo rotmistr. Ve staré češtině však znamenalo slovo rota nejen „zástup (vojenský), množství, četa“, ale též „cháska, sekta

apod.“ a staré české sloveso rotiti (sě) znamenalo „shromažďovat se, pobuřovat“ apod. A tento význam je i podstatou slova rotyka. Sloveso odpovídající tomu staročeskému máme i v současné češtině, a to opatřené předponou s-: srotit se, srocovat se. Ve starší české literatuře se rotyka, resp. rutyka objevuje i ve význa-mu „hádka“. Rota je původem z němčiny, starší němec-ké rot(t)e bylo do češtiny přejato zhruba ve 14. století.

Ani v němčině ovšem nejde o slovo domácí, ale o slovo vypůjčené z francouzštiny. Staré francouzské rote, znamenající stejně jako jeho německá výpůjčka „vojenská družina, společen-ství“, pak pochází z latiny.

Helena Karlíková, Ústav pro jazyk český

„Dělat rotyku“

Eva Bouchalová: Proč máme ve znaku lva a proč je dvouocasý? Ve státním znaku máme bílo-červe-

nou kostkovanou moravskou orlici, čer-nou slezskou orlici a dva stejné bílé české lvy v rudých polích, zajímalo by mě, proč jsou lvi dva a co ten druhý znamená?

Některé historické prameny uvádí, že lva dostal do erbu ve 12. století král Vladislav II. od císaře Friedricha I. Barbarossy jako odměnu za jeho pomoc v tažení proti lombardským městům. Existuje však i jiná teorie, podle které získal Vladislav lva od byzantského císaře Manuela na druhé křížové výpravě, když slíbil, že se všechna dobytá území stanou byzantským lénem. První doklad o použití lva v erbu máme až z roku 1213 z pečeti moravského markraběte Vladislava Jindřicha. Lev se pak postupně stal státním znakem, na rozdíl od černé svatováclavské orlice, která zůstala znakem rodu Přemyslovců. Druhý ocas má český lev od dob vlády Přemysla Otakara II., který si tuto výsadu vysloužil od císaře Oty IV. za účast v boji proti Sasům. Na hradech a chrámech se objevuje znamení českého lva od 14. století. Kromě toho, že je lev symbolem královské moci a rytířských ctností, představuje také historické území Čech, které měly v naší historii vůdčí úlohu a byly chápány jako centrum země. Proto se také dostalo českému lvu výsady být ve znaku dvakrát, a to na první a čtvrté pozici, které jsou heraldicky nejvýznamnější. Kdyby k našemu území patřila nějaká čtvrtá země, byla by pravděpodobně ve znaku také zastoupena a lev by tam byl jen jedenkrát.

Dvouocasá ctnost

Velký státní znak České republiky

V prostředí, kde je hodně komárů, raději nepoužívejte kosmetiku s vůní květin nebo

ovoce

SVĚT OBRAZEM

12

MOUNT RUSHMORE

USA

13

DVO

US

TRA

NU

PŘ

IPR

AV

IL M

arek

Tel

ička

FO

TO: S

hutte

rsto

ck, C

razy

Hor

se M

emor

ial

Americká pýcha i urážkaV roce 1923 přišel historik Doane Robinson s myšlenkou obřího souso-ší symbolizujícího historii USA, které by v regionu Black Hills (americký stát Jižní Dakota) povzbudilo turistický ruch. O rok později přesvědčil Robinson sochaře Gutzona Borgluma, aby se záměru ujal, a společ-ně vybrali jako nejvhodnější místo skálu Mount Rushmore. Po dlouhých vyjednáváních získal projekt požehnání amerického kongresu. Mezi říjnem 1927 a březnem 1941 vytesal Gutzon Borglum se 400 dělníky ve skále 18 metrů vysoké hlavy čtyř amerických prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roose-velta a Abrahama Lincolna – kteří byli vybráni díky vlivu, jenž měli na uchování státu a rozšíření jeho teritoria.

Borglum zemřel v březnu 1941 na embolii a vůdčí úlohu v projektu nakrátko převzal jeho syn Lincoln Borglum, který chtěl dokončit otcův záměr vytesat prezidentské postavy od hlavy až po pás. Nedostatečné fi nanční prostředky se ovšem v říjnu 1941 postaraly o zastavení prací,

které celkově přišly na bezmála milion amerických dolarů. Pro projekt takové velikosti je pozoruhodné, že při jeho realizaci sice došlo k několika zraněním, ale k žádnému úmrtí.

Monument je pýchou mnoha bílých Američanů, ale potomkům pů-vodních severoamerických obyvatel je trnem v oku. Skála totiž dříve patřila Lakotským Siouxům a i dnes je příslušníky tohoto kmene považována za posvátnou. Ačkoli smlouva z Fort Laramie (1868) mezi Siouxy a americkou vládou zajišťovala indiánům vlastnictví zdejší oblasti „na věky věků“, po Velké siouxské válce v letech 1876–77 jim naopak byla navěky odebrána.

Jako odpověď na Mount Rushmore je 13 kilometrů odtud od roku 1948 budován památník Crazy Horse, věnovaný stejnojmen-nému Lakotskému náčelníkovi (viz malé foto). Indiánští iniciátoři stavby, která se má stát největší sochou na světě, odmítají jakoukoli fi nanční podporu státu, i když postava indiánského válečníka sedícího na koni má k dokončení stále velmi daleko.

Památník Crazy Horse budovaný Lakotskými Siouxy se má stát největší sochou na světě. Plánovaná šířka je 195 metrů a výška 172 metrů.

Na snímcích je model skulptury se skalní realitou v pozadí a hlava indiána, která má po dokončení měřit 27 metrů na výšku

14 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Osídlení Ameriky zřejmě proběhlo v jedné jediné vlně a všichni původní obyvatelé Nového světa mají společné předky. K tomuto závěru došel tým vedený Kari Britt Schroe-

derovou z jedné z kalifornských univerzit. Vědci využili k vysledování původu „prvních Američanů“ zvláštní variantu dědičné informace, která s sebou sice nenese žádnou vlastnost, ale vyskytuje se u všech dosud zkoumaných populací původních obyvatel Ameriky od Aljašky po Chile. Tuto genetickou značku sdílejí i grónští Eskymáci a původní oby-

vatelé Čukotky. Nikdo jiný tuto „značku“ ve své DNA nemá. Znamená to, že předci

prvních obyvatel Ameriky žili ve své asijské domovině v izolaci od dalších

etnik a nemísili se s nimi. Zhruba před 15 000 roky zamířili přes pevninský most v oblasti dnešní Beringovy úžiny na západ a na konci své pouti pronikli na nový, v té době neosídlený kontinent, který rychle obsadili. -zt

Americký předek

Čistá energieUNIKÁTNÍ GENETICKÁ ZNAČKA

PROUD V ČESKU MÁZELENOU

FOTO

: S

hutte

rsto

ck

Stra

nu p

řipra

vila

Zuz

ana

Telič

ková

, Jar

osla

v Pe

tr, K

ateř

ina

Sed

láko

vá D

rošč

ínov

á

SVĚT MĚSÍC VE VĚDĚ

Němečtí vědci z Goethovy univerzity ve Frank-furtu podrobili zkoumání lahve vyrobené z po-lyethylen-tereftalátu, známého pod zkratkou PET. Tyto lahve, považované dosud za bezpeč-né, se ukázaly být potenciálním nebezpečím pro lidské zdraví podobně jako lahve obsahující bisfenol A (BPA). Podle vedoucího výzkumu Martina Wagnera mohou totiž vylučovat látky podobné estrogenu, a negativně tak ovlivňovat činnost reprodukčních hormonů v lidském těle.

Wagnerův tým použil pro svůj experiment geneticky upravené kvasinky, které upozorní na přítomnost estrogenu či jemu podobné látky změnou svého zabarvení. Vědci tyto kvasinky přidali do dvaceti vzorků minerální vody, z nichž devět pocházelo ze skleněných lahví, devět z PET lahví a dva z krabicového balení. Kvasinky změnily barvu v sedmi z devíti vzorků pocházejících z plastových lahví i v obou krabicových minerálkách, ale pouze ve třech z devíti vzorků odebraných ze skleněných lahví.

Obecně platilo, že hladina estrogenních látek byla v minerálních vodách překvapivě vysoká.

Aby se vědci ubezpečili, že škodliviny nepo-cházejí přímo z vodních pramenů, umístili do prázdných lahví druh droboučkých šneků, který je obzvlášť citlivý na estrogen. Po osmi týdnech bylo zjištěno, že v těle živočichů, žijících v plastových lahvích, vzrostl počet embryí na dvojnásobek v po-rovnání se šneky ze skleněných lahví. „Z plastových lahví se muselo uvolňovat něco, co u šneků změ-nilo reprodukční vzorce,“ říká Wagner. Současně však varuje před předčasnými závěry, dokud nebude účinek látky prokázán i u lidského organis-mu. Zatím doporučuje pít vodu z vodovodu, která podle laboratorních testů obsahuje estrogenních látek nejméně. -zt

Při Parkinsonově chorobě hynou v mozku neurony, které produkují molekuly dopaminu. Bez nich je narušena koordinace mozkových

center řídících pohyb, takže nemocný trpí silným třesem a obtížně pohybuje končetinami. Příčiny odumírání neuronů nejsou jasné. Tým amerických lékařů vedený Eugenem Mosha-rovem z Newyorské univerzity zjistil, že proti neuronům se spojí trojice molekul – dopamin, vápníkové iontové kanály a alfa-synuklein.

Mosharov prokázal, že u pacientů s Parkin-sonovou chorobou pouštějí vápníkové kanály do buňky velká množství vápníkových iontů. To

uvnitř buněk vyvolá vzestup produkce dopa-minu, jenž se váže na molekuly alfa-synukleinu a vyřazuje je z funkce. Tím je narušen vnitrobu-něčný úklid v neuronech. Buňky hromadí velká množství zplodin látkové přeměny a hynou.

Objev zveřejněný v prestižním vědeckém ča-sopisu Neuron otevírá nové možnosti pro léčbu Parkinsonovy choroby. Mosharovovy pokusy například dokazují, že zablokování vápníkových iontových kanálů může odumírání neuronů výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Ex-perimenty také ukázaly, že léčba Parkinsonovy choroby pomocí dopaminu může problémy v mozku zesílit, pokud se podaný lék dostane v neuronech do kontaktu s alfa-synukleinem a přispěje k jeho vyřazení ze hry. -jpe

Plastoví škůdciRADĚJI VODU Z VODOVODU

PARKINSONOVI V PATÁCH

Biomasata

hák

je souhrn látek tvořících těla všech živých organismů – rostlin, bakterií, sinic, hub a živočichů. Často se tímto pojmem označuje rostlinná biomasa, využívaná pro energe-tické účely. Energie biomasy má svůj původ ve slunečním záření a fotosyntéze, proto se jedná o obnovitelný zdroj energie. V tomto smyslu se používá zejména dřevní odpad, sláma a ostatní zemědělské zbytky včetně exkrementů užitkových zvířat. -zt

Hodonínská elektrárna začala po úspěšném zkušebním programu spalovat v jednom ze svých kotlů čistou biomasu a vyrábět tak největší množství proudu na bázi ekologického paliva u nás. Kotel FK2 musel projít přestavbou za částku 120 milionů korun, aby mohl „zeleným proudem“ zásobovat asi 70 tisíc domácností. Díky těmto úpravám je nyní možné

Spolčení molekul

15 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚTMĚSÍC VE VĚDĚ

Švýcarští vědci, zkoumající účinky „hormonu lásky“ oxytocinu, zjistili, že tato látka pomáhá párům ke zlepšení komunikace. Do svého expe-rimentu zapojili 47 párů ve věku od 20 do 50 let, z nichž některým vstříkli do nosu oxytocin, jiným jen neškodné placebo. Následně požádali účast-níky pokusu, aby začali hovořit na téma svých obvyklých sporů, a vývoj těchto diskuzí pečlivě zaznamenávali. Analýza videozáznamů dohadují-cích se párů ukázala, že oxytocin navodil ochotu k pozitivní komunikaci, k níž patří naslouchání, přitakávání či smích. Lidé, kteří dostali dávku oxytocinu, měli navíc ve slinách menší množství kortizolu, což vypovídalo o nižší hladině stresu. Podle autorky studie Beate Ditzenové byl účinek oxytocinu na přirozené chování párů v reálném čase zkoumán v laboratorních podmínkách poprvé. Předchozí studie již prokázaly, že oxytocin reguluje sociální chování u některých savců. Výsledky podobných experimentů by se daly využít pro behaviorální terapii, o přímé léčbě oxytocinem se však zatím neuvažuje, neboť nejsou známy jeho účinky při dlouhodobém či opakovaném užívání. Vědci se navíc obávají, že by tato látka mohla být snadno zneužívána. -zt

ušetřit až 200 tisíc tun uhlí a do ovzduší tak bude vypouštěno o polovinu méně skleníkových plynů, především oxidů uhlíku, síry a dusíku. Druhý hodonín-ský kotel zatím stále spaluje hnědé uhlí. Společnost ČEZ, která hodonín-skou elektrárnu provozuje, však hodlá v budoucnu do zvýšení výroby zeleného proudu investovat desítky miliard korun, aby mohla v roce 2020 vyrábět třikrát více energie z obnovitelných zdrojů než v roce 2005. S podobnou přestavbou počítá například v elektrárnách Tisová a Poříčí. Podle vedoucího odboru řízení provozu Elektrárny Hodonín Antonína Svěráka záleží vše na tom, zda bude na trhu dostatek vhodné biomasy. -zt

Hormon porozuměníPŘED DISKUZÍ PILULKU

LupénkaCho

robo

popis Lupénka (psoriáza) je neinfekční onemocnění postihující

především kůži a u 10–20 % pacientů také klouby – tzv. psoriatická artritida. Typickým projevem jsou červená šupi-natá olupující se ložiska na kůži, zvláště na loktech a kole-nou, ale i jiných částech těla včetně nehtů. Příčina vzniku lupénky je stále neznámá, lékaři pouze vědí, že určitou roli

má dědičnost, poruchy imunitního systému a vlivy vněj-šího prostředí, které mohou urychlit nástup nemoci nebo zhoršit její projevy – například stres, infekce, některé léky. Lupénka je zatím nevyléčitelná, ale existuje několik metod ke zmírnění jejích projevů – od užívání mastí a gelů, přes podávání léků až po ozařování UVA zářením. -kd

Mozková centra, jež sehrávají klíčovou roli při čtení a chápání slov, obsahují neurony, které rozlišují jed-notlivá slova. V centru mozkové kůry, jež má na starosti čtení, se nažhaví vybrané neurony při spatření slov, která známe. Podobná slova, která však nemají žádný význam, tuto odezvu nevyvolají. Mozek tedy nepracuje jen s jed-notlivými písmeny, ale s celými slovy. Vědci doufají, že jim tento objev pomůže při odhalování příčin poruch čtení a při jejich nápravě. -jpe

KDE NAJDEME ČICHOVÝ RECEPTOR?Čichovým receptorem je bohatě prokrvená sliznice s čichovými buňkami ukrytá v horní třetině nosní přepážky. Pro zajímavost: zatímco člověk má čichovou sliznici velkou jen asi 4 cm2, u psa je to až 150 cm2.

KTERÉ ORGÁNY VYŠETŘUJE FIBROSKOPIE?

Jícen, žaludek, dvanáctník a tenké střevo. Ohebná hadice fi broskopu je zavedena ústy do hltanu, jícnu, žaludku a případně i do tenkého střeva. Dokáže odebrat i vzor-ky sliznice nebo střevního obsahu.

JAKOU ČÁST TĚLA POSTIHUJE KATARAKTA?

Oči. Jde o šedý zákal – nemoc, kdy se čočka oka zakalí a pacient má pocit, že se dívá přes pomalu zamrzající okno.

KDY SE ZAČNE PROJEVOVAT OTRAVA JEDOVATOU HOUBOU?

Nejdříve tělo reaguje na otravu muchomůr-kou panterovou – nevolnost a pocity omá-mení přicházejí už za 15 minut. Nejzrád-nější je ale pavučinec plyšový – ledvinové potíže se ohlásí až za tři až čtyři týdny po snězení houby.

JAK SE VE ZDRAVOTNICTVÍ UPLATŇUJE STŘÍBRO?

Stříbro má antibakteriální účinky, a proto se z něj vyrábějí některé chirurgické nástroje. Slouží ale i k podpoře hojení ran – napří-klad pomocí obvazů s obsahem stříbra, které ničí celou řadu bakterií.

Zdravotnípětiminutovka

Gramotné neurony

ZAPÁLENY PRO ČTENÍ

16 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO

: S

hutte

rsto

ck, W

ikip

edia

S

tranu

přip

ravi

l Zuz

ana

Telič

ková

SVĚT MĚSÍC V PŘÍRODĚ

Tygři, žijící v indickém národním parku Sundarbans, začali pro místní obyvatele představovat skutečnou hrozbu. Podle údajů poskytnutých vládou mají ročně na svědomí kolem čtyřiceti útoků, jež často končí tragicky. Vesničané, kteří jsou rostoucí hladinou moře hnáni hlouběji do vnitrozemí, se však musí denně pohybovat v riskantních oblastech. Kdyby přestali rybařit, farmařit či sbírat med, připravili by se o základní zdroj obživy a jejich rodiny by trpěly hladem. Ve zdejších osadách tak není člověka, který by v rodině či mezi svými přáteli neměl alespoň jednu oběť tygřího útoku. Šelmy k lid-ským obydlím přitahuje zvláště dobytek, jenž je pro ně lehce dostupnou kořistí.

Místní vláda se snaží útokům všemožně zabránit. Tygří rezervace byla obehnána ochrannou ohradou, na kritická místa byly instalovány klece a vesničané jsou poučováni o způsobu, jak se případnému napadení vyhnout. Rezervaci navíc budou hlídat vysloužilí vojáci. Vláda má kromě ochrany lidí povinnost chránit i ohro-žené tygry, jejichž počet se neustále zmenšuje. Z původ-ních 40 000 jich dnes v Indii žije už jen okolo 1 500, což je o 2 100 jedinců méně než před šesti lety.

Vědci, kteří se právě vrátili z expedice k podmořské sopce označované jako NW Rota-1, potvrdili, že sopka je stále aktivní, zvětšuje se a poskytuje prostředí unikátnímu ekosys-tému. Sopka se nachází asi 100 km severně od ostrova Guam, ležícího v severozápadní

části Tichého oceá-nu. Z hlediska výzkumu je jedinečná jednak svým umístěním, které vědcům umožňuje bezpečné zkoumání jejího povrchu i okolí, a jednak svou nepřetržitou sopečnou činností, která je u vulkánů neob-vyklá. Poslední výzkum, vedený americkým odborníkem na sopečnou činnost Billem Chadwickem, přinesl nejedno překvapení. Jedním z nich byly rozměry sopky, která za poslední tři roky vyrostla o čtyřicetimetrový kužel široký 300 metrů. Spolu s ním přibyli v okolí sopky také živočichové, kteří se doká-zali zdejšímu nevlídnému prostředí skvěle při-způsobit. Mezi krevetami, kraby, svijonožci a přílipkami bylo dokonce objeveno několik dosud nepopsaných druhů. Jedním z nich je kreveta, která se v mládí živí vláknitými bakteriemi, pokrývajícími sopečný povrch. Když dospěje, její klepítka se zvětší a stane se z ní predátor. Chadwick hodlá ve výzkumu pokračovat, aby dostal odpověď na otázku, jakým způsobem se živočichům podařilo při-způsobit chemicky nepříznivému okolí a zda má růst jejich populací přímou souvislost se zvětšujícím se sopečným masivem.

Tygří hrozba

Sopka domovemOstrov plný života

ŠELMY ÚTOČÍ NA OSADY

ZÁHADNÝ SVĚT PODMOŘSKÉ SOPKY

NOVÁ PŘEKVAPENÍ MADAGASKARU

Lišaj paví oko (Smerinthus ocellatus)poz

náte

je?

Přívlastek „paví oko“ nosí nejen jeden z našich nejhoj-nějších denních motýlů – babočka paví oko, ale i noč-ní motýl lišaj, žijící v lužních lesích, u řek, v zahradách a parcích. Tento druh motýla klade na listy a vět-vičky stromů asi 350 vajíček, z nichž se vylíhnou

housenky, živící se listím. Zimu přečká v kukle, z níž se na jaře vylíhnou motýli. Ti však žijí jen několik dnů, protože mají zakrnělé sací ústrojí, jež jim neumožňuje přijímat potravu. Výraznou kresbou na zadních kříd-lech zastrašují lišajové predátory a nepřátele.

Pět minut v přírodě

KOLIK MLÉKA VYPIJE MLÁDĚ VELRYBY ZA JEDEN DEN?Velrybí mládě může denně vypít až 200 litrů mléka a přibrat kolem 50 kg.

KTERÁ HOUBA JE NEJJEDOVATĚJŠÍ?Muchomůrka zelená obsahující velké množství jedovatých peptidických alkaloi-dů.

JSOU KRTCI SKUTEČNĚ SLEPÍ?

Krtci mají zakrnělá očka, která mohou být i překrytá kůží či srstí, nicméně jimi slabě vidí.

KTERÉ ZVÍŘE PROSPÍ DENNĚ NEJVÍC HODIN?Nejdéle spí netopýr hnědý, který spánkem stráví kolem 20 hodin denně.

KTERÉ OVOCE OBSAHUJE NEJVÍC KALORIÍ?

Nejvíce kalorií najdeme v avokádu (4,63 Kj/g), které předčí i olivy (3,85 Kj/g).

Španělská vědecká expedice objevila na Madagas-karu 129 až 221 nových druhů žab. Seznam dosud známých obojživelníků se tak téměř zdvojnásobil. Jen v národních parcích Ranomafana a Mantadia identifi -kovali vědci celkem 41 dosud nepopsaných živočichů, přestože jsou tato místa nejnavštěvovanějšími a nejlépe prozkoumanými oblastmi Madagaskaru. Biologové se domnívají, že nové druhy budou objeveny i v ostatních skupinách živočichů. Destrukce jejich prostředí, která je stále aktuálním tématem ochránců přírody, by tak znamenala ohrožení pro mnohem více zvířat, než se vědci původně domnívali. Zachování zbývajících dvaceti procent původního lesního porostu na Madagaskaru se ve světle nového výzkumu stává ještě naléhavějším úkolem.

Í

ž seů, uje -

edice části Tichého oceá-nu. Z hlediska výzkumu je jedinečná jednak svým umístěním, kterévědcům umožňuje bezpečné zkoumání jejího

Y

18 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

VĚDA PRAVDA, NEBO POVĚRA?

Tak za prvé: na dně láhve mexické tequily byste červy hledali marně. Tento legendární „bonus“ se skrývá v méně známém alkoholickém nápoji zva-ném mezcal, který je rovněž vyráběn z agáve. Na rozdíl od tequily jsou však při výrobě mezcalu rostliny agáve před destilací vařeny nad rozžhavenými dřevěnými uhlíky, což nápoji dodává typickou kouřovou příchuť. Červi, žijící v agáve, začali být do mezcalu přidáváni pravděpodobně až v 50. letech 20. století. Tehdy si výrobce tohoto nápoje Jacobo Lozano Paez všiml, že housenky, které se při stáčení nápoje do lahví nevyhnu-telně připletly, propůjčily alkoholu zvláštní příchuť. Než aby se snažil červy z lahví fi ltrovat, povýšil je Paez na speciální ingre-dienci a navíc je využil jako marketingový trik. Jeden nebo i více červů na dně láhve mezcala má upoutat pozornost zákazníka a přimět jej ke koupi takové rarity. Dnes jsou červi dokonce chováni na farmách speciálně proto, aby splnili účel výstavního kousku na dně lahve, stále jsou to ale jenom

červi. Ačkoliv jejich pojídání – pokud má o to konzument zájem – je zdraví neškodné, jejich drobná těla nevyvolávají žádné haluci-nogenní ani afrodiziakální účinky.

Přestože tato metoda v několika šťastných případech fungovala, odborníci na žraloky ji zrovna nedoporučují. Většina mořských biologů radí nedělat v přípa-dě útoku žraloka nic, co by zvíře mohlo zranit nebo rozzuřit. Útočníka bychom tak mohli podnítit k ještě větší agresivitě, nebo dokonce přilákat na místo utkání další žraloky. Pokud se cítíte ohroženi, použijte k zahnání žraloka raději hůl nebo jiný nástroj než své ruce a zkuste se jím strefi t spíše do očí nebo žeber než do tlamy.

Také se vám ulevilo, že tento

mýtus můžete pustit z hlavy? Navzdory tomu, jaké hrůzné historky o „pavoučích hodech“ jste zřejmě slyšeli, neexistuje žádný důkaz o tom, že by se pavouci tajně vkrádali do našich úst, zatímco spíme. Ačkoliv pro arachnofobiky bude obtížné tomu uvěřit, většina pavouků se člověka bojí mnohem víc než my jich. Dokonce i když ležíte naprosto klidně a tiše, váš dech pavouka nejspíš vyděsí natolik, že se sotva bude pro-cházet a zavěšovat v okolí hrozivých úst takového obra, jakým je pro něj člověk. Jednu nepříjemnou pravdu však pro vás stejně máme: mnohem víc než osm pavouků zřejmě bezděčně sníme, když jsme vzhůru – v jídle. Úřady pro kontrolu léčiv a potravin stanovují limity množ-ství hmyzu nebo jeho částí v některých potravinách, například ve výrobcích z ovoce nebo zeleniny.

Upozornění na ne-bezpečí používání mobilních telefonů při čerpání paliva ne-jen kolují po internetu, ale jsou dokonce

KATEŘINA SEDLÁKOVÁ DROŠČÍNOVÁ

Hmotnost všech mravenců světa se vyrovná hmotnosti všech lidí na ZemiCo mravencům chybí ve velikosti, to hravě doženou počtem. Podle odhadů entomologů je na Zemi deset biliard (10 000 000 000 000 000) mravenců a jejich celková hmotnost odpovídá hmotnosti veškeré lidské populace. To je zhruba 1,6 milionu mravenců na jednoho člověka.

Šváb dokáže přežít několik dní bez hlavyŠvábi nepotřebují hlavu k dýchání – kyslík absorbují průduchy na svém těle – a bez potravy dokáží přežít měsíc. Bezhlavý šváb proto přežije asi týden, dokud nezemře žízní.

Překvapivá

FOTO

: Dis

cove

ry C

hann

el, S

hutte

rsto

ck, W

ikip

edia

1 Zázrak na dně láhve

povídá se Červ v láhvi s mexickou tequilou má afrodiziakální nebo halucinogenní účinky 2 Nedráždi žraloka

holou rukoupovídá se Když na vás útočí žralok, za-

chráníte se silným úderem do jeho tlamy

4 Přeceněné mobily

povídá se Mobilní telefony mohou způ-sobit výbuch na čerpací stanici3 Pavoučí svačina

povídá se Člověk za svůj život spolkne ve spánku v průměru osm pavouků

Boříme nejznámějších mýtůDokáže mobilní telefon vyhodit do vzduchu čerpací stanici? Zastraší žraloka úder do tlamy? A může mít otáčení Země vliv na směr vodního víru ve vaně? Společnost produkuje neuvěřitelné množství mýtů a pověr – udělejme si v nich konečně jasno!

VÍTE ŽE?O vyvrácení nebo po-tvrzení více i méně zná-mých mýtů a pověr se stará tým odborníků z pořadu Bořiči mýtů, který běží na Discovery Channel. Více o pořadu a především rozhovor s jeho protagonisty najdete na stranách 22–23.

y

a y

19 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

VĚDAPRAVDA, NEBO POVĚRA?

Mobilní telefon zřejmě není zdraví zcela neškodný. Myslíte ale, že by skutečně dokázal proměnit kukuřici v popcorn?

i vyvěšena přímo na čerpacích stanicích. Není tedy divu, že většina z nás si při pohledu na „výstražné cedulky“ – a při představě hrozivých následků – odpustí i vyřízení neodbytného hovoru. Ovšem zcela zbytečně. Dosud nebyl popsán žádný případ, kdy by mobilní telefon vyhodil benzínovou pumpu do povětří, ani zatím nikdo vědecky neodůvodnil, jak by tohle telefon vůbec dokázal. Ačkoliv za viníka výbuchu čerpací stanice byl mobilní telefon označen už několikrát, pozdější vy-šetřování vždy ukázala zcela jinou příčinu.

Složení původní-ho receptu Coca-Coly z roku 1885 skutečně odpovídalo je-jímu jménu (Coca-Cola Coke) – hlavními přísadami tohoto nealkoholického nápoje byly výtažky kokainových listů a ořechu koly. V té době byl kokain běžnou přísa-dou léčiv a Coca-Cola byla vyvinuta jako léčivý nápoj a prodávána v lékárně. Když byly později objeveny škodlivé a návykové účinky kokainu, společnost vyrábějící Coca-Colu od své „ďábelské“ přísady té-měř upustila – ponechala jen její stopové

množství, aby ospravedlnila jméno stále oblíbenějšího nápoje. Od roku 1929 by-chom v něm však kokain už hledali marně.

Pokud jste už varování před ohří-váním vody v mikrovlnce také slyšeli, pak vězte, že nejde o planý poplach. Přestože voda k „explozi“ potřebuje specifi cké podmínky, dochází k ní častěji, než by se mohlo zdát. Mikrovlnný ohřev je založen

na jiném principu než „tradiční“ ohřívání na sporáku, v rychlovarné konvici nebo topnou spirálou, kdy dochází k přímému předání tepla z vnějšího tělesa. Bod varu signalizují bubliny, jež se začínají tvořit v místech, kde se voda dotýká vnějšího tělesa, které ji zahřívá. V mikrovlnce se ale ohřívá samotná kapalina a teprve od ní pak nádoba, v níž je umístěna. Bubliny se nevytvářejí, a voda tak může snadno překonat teplotu varu – dochází k tzv.

skrytému varu a tekutina se dostává do přehřátého stavu. Když pak do hrnku s takto přehřátou vodou nasypeme třeba čaj nebo kávu, dostane se voda do velmi prudkého varu a vystříkne z nádoby. Na konci obyčejné chuti na kávu tak už mno-hokrát stála vážná popálenina. Předejít tomu můžeme zahříváním vody co nej-kratší dobu nebo vložením dřevěné lžičky do hrnku, než mikrovlnku spustíme.

Autor prvních pravidel silničního provozu se nikdy nenaučil řídit auto William Phelps Eno (1858–1945) byl znám jako „otec dopravní bezpečnosti“. Byl autorem mj. prvních silničních zákonů (pro město New York) a dopravní značky „stop“. Samotný Eno však upřednostňoval jízdu na koni a řídit vůz se nikdy nenaučil. Auta považoval jen za módní výstřelek a v případě potřeby využíval služeb šoféra.

Žáby mohou pršet z nebe Tento poměrně vzácný jev má na svědomí například tornádo, které při svém řádění nasaje vodu třeba z rybníka nebo jezera a pak ji i se všemi jejími obyvateli, jako jsou žáby a ryby, vypustí o kus dál zase k zemi. Případy, kdy z nebe padaly žáby nebo ryby, byly zaznamenány po celém světě a v průběhu celé historie lidstva.

5 Ďábelská Coca-Cola

povídá se Coca-Cola původně obsaho-vala kokain

6 Skrytá výbušninapovídá se Voda ohřívaná v mik-

rovlnné troubě může explodovat

Plavat dříve než hodinu po jídle je nebezpečnéJeště nikdo se neutopil jen proto, že měl plný žaludek. Nasycený žaludek spolu s velkou svalovou zátěží sice může způsobit křeče zvyšující riziko utonutí, to byste se ale museli skuteč-ně hodně najíst a pak velmi intenzivně plavat.

Mrkev zlepšuje zrak Mrkev je bohatá na vitamín A, který je důležitý pro udržení zdraví očí. Ale pojí-dáním velkého množství mrkve nebo jiných potravin obsahujících vitamín A skvělého zraku nedocílíte, pokud jej už nemáte. Ve skutečnosti může být příliš velké množství tohoto vitamínu zdraví škodlivé.

Spolknutou žvýkačku strávíme až za sedm letŽvýkačka je vlastně převážně nestra-vitelná, ale naším trávicím systémem projde stejně rychle jako všechno ostatní, co sníme.

Čokoláda způsobuje akné Navzdory všeobecnému mínění nee-xistuje žádné spojení mezi pojídáním čokolády a akné. Tento mýtus vyvrátilo už několik vědeckých studií.

Mince se ve sklenici Coca-Coly přes noc rozpustí Coca-Cole už bylo přiřknuto mnoho ne-obvyklých schopností, ale rozpustit minci, hřebík, zuby nebo dokonce mouchu přes noc skutečně nedokáže. Pokud

tomu dáte dost času, mohou kyseliny v Coca-Cole některé věci rozpustit nebo poškodit, ale totéž zvládne i pomerančo-vý džus nebo jiný kyselý nápoj.

Sledování televize zblízka ničí oči Žádná vědecká studie tuto obavu nepotvrdila. Sledování televize z malé vzdálenosti nebo v tmavé místnosti může oči unavit, ale nezpůsobí jejich trvalé poškození.

Po oholení vyrostou hrubší a tmavší chlupy Chlupy jsou na konci zúžené, takže když po oholení znovu rostou, vypadají tmavší a hrubší. Když je zase chvíli necháte růst a vystavíte je slunečním

paprskům, budou po čase vypadat stejně jako jejich předchůdci.

Když půjdete v chladném počasí ven s mokrými vla-sy, onemocníteJde skutečně jen o pověru. Může vám být sice chladno, ale neonemocníte jen proto, že jste venku s mokrými vlasy.

Lavinu obvykle spustí hlasité zvukyVětšina lavin je způsobena lidmi, ale ne proto, že dělají rámus, ale v důsled-ku toho, že se procházejí nebo třeba lyžují na špatném místě.

Co všechno je

Holou rukou žraloka raději

neodhánějte

20 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Eskymáci mají asi stejný počet výrazů pro sníh jako kterýkoliv jiný jazyk. Většina skupin Eskymáků zná pouze dvě slova, kterými lze popsat sníh, a ze všech jazyků eskymáckých skupin nedáme dohromady zřejmě více než čtyři kořenová slova pro sníh. Skutečnou zvláštností eskymácko-aleutských jazyků jsou však ukazovací zájmena. Zatímco například angličtina si vystačí jen se čtyřmi, eskymácko-aleutské jazyky jich mají více než třicet. Každé z uka-zovacích zájmen totiž může mít osm růz-ných pádů a zároveň umožňuje vyjadřovat vzdálenost, viditelnost, směr apod. Tak lze jediným slovem říci například „ten, co není vidět“ nebo „ten, kdo je tam nahoře“.

Coriolisova síla, vzni-kající v důsledku otáčení zeměkoule, ovliv-ňuje rozsáhlé vodní jevy, jako jsou oceánské proudy nebo hurikány, a způsobuje, že cyklóny se na jižní polokouli otáčejí ve směru hodinových ručiček a na jižní polokouli opačně. Na ovlivnění směru vody odtékající například z vany však tato síla rozhodně nestačí. V těchto případech směr toku záleží na tvaru nádoby, směru, z něhož byla voda napuštěna, a na vírech, které způsobil pohyb ve vodě nebo vytažení špuntu.

Nejspíš jste ta videa, která kolují internetem, už také viděli: zrnko kukuřice leží na stole obklopeno několika mobilními telefony, které se navzájem prozvánějí. A po chvíli kukuřice puká a pro-měňuje se v popcorn. Vypadá to, jako by mobily byly schopné vyprodukovat dosta-tek energie k tomu, aby podobně jako mi-

krovnka upražily kukuřici. Ve skutečnosti to tak ale není – jednak telefon

nemůže vytvořit dostatek

tepla, a navíc vlny z mobilního telefonu mají odlišnou frekvenci než ty z mikrovlnné trouby. Na rozdíl od bezdrátových vysílačů, například právě mobilu, je záření, s nímž pracuje mikrovlnka, naladěno na frekvenci odpovídající kmitům molekul vody. Takže pokud vás přepadla chuť na popcorn, mo-bil vám s tím rozhodně nepomůže. A kde se tedy zmíněná videa, která fascinovala miliony lidí, vzala? Jako marketingovou kampaň je do světa vypustil jeden z výrobců příslušenství k mobilním telefonům.

Tato pověra se začala šířit v roce 2002 prostřednictím historky o Američan-ce, která byla uvězněna v záchodové míse po dobu několikahodinového letu skandi-návské letecké společnosti SAS. A to jenom proto, že stiskla tlačítko pro splachování, i když na toaletě ještě seděla. Historka se začala šířit rychlostí blesku a e-mailové schránky celého světa se plnily zprávami va-rujícími cestující před riziky použití palubní toalety. Celý příběh je však smyšlený – je téměř nemožné dosáhnout dokonalého utěsnění, zatímco sedíte na toaletě v letadle. A i kdyby k této velmi nepravděpodobné si-tuaci došlo, vzniklý podtlak by byl tak slabý a krátký, že by v žádném případě nemohl návštěvníka toalety k míse „přikovat“.

Tento neuvěřitelný příběh je vám možná povědomý – svět se s ním seznámil zejména díky fi lmu Terminál z roku 2004 s Tomem Hanksem v hlavní roli. Skutečná postava má jméno Merhan Karimi Nasseri, původem z Íránu. Nasseri byl vyhoštěn ze své země v roce 1977 pro své politické názory, a tak několik následujících let strávil snahou o získání azylu v Evropě. Nakonec získal status emigranta v Belgii, ale posléze se rozhodl vrátit do Anglie a v roce 1988 nastoupil na let z Paříže do Londýna. Na vlakovém nádraží ve Francii mu však byl ukraden kufr s veškerými doklady o emigraci, a tak byl na anglickém letišti v Haethrow zadržen a poslán zpět do Paříže. V důsledku me-zinárodní byrokracie, nespolupracujících státních úřadů a Nasseriho houževnatosti se Íránec bez dokladů zabydlel v odletové hale pařížského letiště Charles de Gaulle. Žil tady až do roku 2006, kdy byl v důsled-ku zdravotních potíží odvezen do nemoc-nice. V květnu 2007 jej ubytovala charita pomáhající bezdomovcům v Paříži.

VĚDA PRAVDA, NEBO POVĚRA?

Zelené brambory jsou jedovatéBrambory zezelenají v důsledku vysokých teplot nebo dlouhého vystavení slunci. Zelenou barvu sice způsobuje neškodný chlorofyl, je však indikátorem vysoké koncentrace solani-nu – toxické látky, která může způsobit nejen nevolnost, ale i neurolo-gické potíže.

Blesk nikdy neuhodí dvakrát do stejného místaToto staré pořekadlo je možná pravdivé v přeneseném slova smyslu, ale nesmíme jej brát doslovně. Blesk může – a také toho patřičně využívá – uhodit do jednoho místa více než jednou. Z tohoto hlediska jsou zvláště zranitelné vysoké objekty. Například do Empire State Building v New Yorku uhodí blesk v prů-měru 25krát za rok a jen během jedné bouřky dostal tento mrakodrap osm zásahů za 24 minut. Telefonováním během bouřky riskujete zásah bleskemPředevším se to týká drátového telefonu, který může přenést elektřinu ve chvíli, kdy byla telefonní linka zasažena bleskem. Dosud bylo zaznamenáno několik případů, kdy byli lidé zraněni, ohlušeni nebo dokonce zabiti bleskem ve chvíli, kdy telefonovali. Bezdrátové a mobilní telefony také přinášejí riziko poškození sluchu v důsledku hlasité rány a elektřiny způsobené bleskem. Během bouřky je také vhodné se raději nekoupat, ani nespr-chovat – elektrický proud totiž může „cestovat“ i vodovodním potrubím.

Padající rampouch může zabít člověka Pokud je rampouch dostatečně velký a padá z dostatečné výšky, může skutečně člověka zabít. V Rusku takto každoročně zemře asi stovka lidí, zvláště v Moskvě, která je obdařena smrtící kombinací dlouhé, tuhé zimy a vysokých budov.

Piercing na jazyku může způsobit srdeční potížeBakterie z úst se mohou přes poranění v jazy-ku dostat do krevního oběhu až k srdci, kde „s oblibou“ způsobují endokarditidu – vážný zánět vnitřní výstelky srdce. To může být obzvlášť nebezpečné pro ty, kteří už nějaké srdeční potíže mají.

Mýty, které vám můžou zachránit život 7 Sníh na sto

způsobůpovídá se Eskymáci mají téměř sto

různých výrazů pro sníh

8 Voda, která tančípovídá se Působením Corioliso-

vy síly se voda odtékající z umyvadla točí na severní polokouli v opačném směru než na jižní

9 Popcorn na zavolanou

povídá se Nemáte po ruce mikrovlnku? Kukuřici v popcorn promění i mobilní telefon

10 Pouto letadlové toalety

povídá se Pokud v letadle použijete bě-hem letu toaletu a spláchnete, když na ní ještě sedíte, zůstanete k toaletě „přiková-ni“ v důsledku vzniku vakuového utěsnění

+1 Život na letištipovídá se V důsledku nepříz-

nivé politické situace ve své zemi strávil jistý muž více než 15 let na mezinárod-ním letišti

Může benzínku

vyhodit do vzduchu obyčejný mobilní telefon?

21 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

TECHNIKA JAK VĚCI FUNGUJÍ

inzerce

A čkoliv se v posledních letech začínají masově prosazovat niklokadmiové (NiCd), nikloetalhydridové (NiMH),

lithium-iontové (Li-Ion) a lithium-polyme-rové (Li-Pol) akumulátory, alkalická baterie pořád ještě patří k nejpoužívanějším zdrojům energie. Klíčovou roli alkalické baterie plní samotná ocelová nádobka, do níž je nalisová-na trubička ze směsi burelu a uhlíkových sazí, které plní funkci kladné elektrody (katody). Uprostřed katody se nachází separátor nasy-cený louhem, který odděluje trubičku a vále-ček elektrody se záporným nábojem (anody) z emulze zinkového prášku v tyloze. Do zápor-né elektrody je zaražena mosazná jehla, která slouží jako záporný sběrač a vývod.

Alkalická baterie funguje na stejném prin-cipu jako zinkochloridový článek, tedy na zá-kladě reakce zinku a uhlíku. Oproti obyčejným bateriím, které mají mnohem nižší životnost, zde reakce probíhá za přítomnosti alkalického elektrolytu (louhu). V alkalických bateriích se používají suroviny s vyšší elektrickou vodivostí a mají podstatně vyšší podíl elektrolytického burelu. Alkalická baterie má díky zinkovému prášku, který je použit jako záporná elektro-da, mnohem větší reakční plochu. Alkalická baterie tak má nejen vyšší životnost, ale oproti běžným bateriím i mnohem vyšší kapacitu.

Jak pracuje alkalická baterie

KATODOVÝ VÝSTUP

KOVOVÝ OBAL

PLASTOVÁIZOLACE

SMĚS

MOSAZNÁJEHLA

ANODOVÝVÝSTUP

PŘEDLISEK SEPARÁTOR(PAPÍR)

OCELOVÝOBAL

ANODA

FOTO

: Shu

tters

tock

Stra

nu p

řipra

vil I

gor M

ahal

220 / 400 kVVEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍJIŽ10LETAkciová společnost ČEPS je provozovatelem přenosové soustavy České republiky. ČEPS přenosovou soustavu řídía rozvíjí jako součást evropské elektrizační sítě. ČEPS zajišťuje všem účastníkům trhu s elektřinou rovnéa transparentní podmínky pro přístup k přenosové soustavě. ČEPS zajišťuje rovnováhu mezi výroboua spotřebou elektrické energie v každém okamžiku.

ČEPS, a.s., Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, tel.: +420 211 044 111, fax: +420 211 044 568, e-mail: ceps@ceps.cz www.ceps.cz

22 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Jak vlastně vznikl pořad Bořiči mýtů? Byl to váš nápad, nebo s ním

přišla televizní společnost?AS: S nápadem na seriál, ve kterém se budou vyvracet různé pověry a šílené mýty, přišli zástupci televize. Poté, co byl pořad vymyšlen, potřebovali někoho, kdo by nebyl vědcem, měl vlastní dílnu a dokázal si poradit i s tím nejšílenějším problémem. Vedení stanice tedy oslovilo Jamieho, který měl za sebou v této oblasti mnoho zkuše-ností. Jamie k sobě potřeboval někoho, kdo by mohl pořad oživit. Jelikož jsme

několik let úspěšně spolupra-covali, přizval si mě. Někdy na jaře roku 2002 jsme natočili čtrnáctiminutové demo, které se v Discovery velmi líbilo. Přesně takové šílen-ce prý potřebovali.

Je práce na pořadu Bořiči mýtů

nebezpečná? Z pohledu diváka to totiž vypadá, že vám jde často i o krk.

AS: Asi každý z nás byl během těch sedmi let alespoň jednou zraněn, po těle máme desítky stehů. Stává se, že se z natáčení vracíme s odřeninami, nárazy či vyvrtnutými kotníky. Nevím proč, ale zrovna já bývám zraněný mnohem častě-ji než Jamie či kdokoliv jiný z týmu. K asi největšímu zranění jsem přišel, když jsem cestou na oběd zavadil o elektrický plot. V mém těle byl totiž zaveden rektální teploměr, který kontroloval teplotu těla. Úrazům se ale snažíme předcházet.

Důležitým členem vašeho týmu je testovací panák Buster. Je možné

spočítat, kolik těchto panáků jste za celou historii seriálu použili? JH: Busterů bylo opravdu hodně, řekl bych tak třicet, možná čtyřicet. Stejným jménem někdy pojmenováváme i jiné věci, které slouží k našim testovacím hrátkám.

V drtivě většině experimentů používáte vědecké postupy a často

jde o pokusy, které známe ze školy. Máte informace, že by se vaše experi-menty využívaly třeba při výuce? AS: Ano, při hodinách chemie či fyziky se naše pokusy někdy uplatňují. Pro mnohé učitele náš pořad slouží jako výchozí bod k diskuzi. Tuto skutečnost si uvědomujeme, ale nejsme z toho zrovna nadšení. Díky pořadu jsme se s Jamiem dokonce stali členy různých vědeckých asociací.

Objevil se někdy experiment, který jste chtěli vyzkoušet, ale byl příliš

nebezpečný nebo drahý? JH: I to se jednou stalo. Chtěli jsme se pokusit o vyvrácení mýtu, který říká, že

VÍTE ŽE?Hlavní inspirací pro ná-zev seriálu MythBusters byl slavný hollywood-ský velkofi lm Krotite-lé duchů (v originále Ghost Busters), jehož název je v kalifornském žargonu synonymem pro policajta.

Mezi lidmi koluje nepřeberné množství různých mýtů a legend, mnohdy zcela nesmyslných. O tom, jak obtížné je potvrdit, či vyvrátit jejich pravdivost, jsme si povídali s Jamiem Hynemanem a Adamem Savagem, protagonisty populárního seriálu Bořiči mýtů z dílny Discovery ChannelIGOR MAHAL

FOTO

: Dis

cove

ry C

hann

el, W

ikip

edia

VĚDA ROZHOVOR S BOŘIČI MÝTŮ

Krotitelé pověr

Buster – nejdůležitější

člen týmu, který si toho vytrpí nejvíce

23 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

„Stává se, že se z natáčení vracíme s odřeninami, nárazy či vyvrtnutými kotníky“

při podzemním testování jaderných zbra-ní odletí poklop šachty po výbuchu do vesmíru. Bohužel nám nukleární bombu nepovolili použít.

AS: Je to škoda, dokázali bychom, že prvním objektem ve vesmíru byl poklop od šachty.

Který mýtus bylo nejtěžší vyvrátit či potvrdit?

AS: Byl to experiment s mostem, přes který kráčejí vojáci a pokoušejí se ho svým pohupováním zničit. Trvalo velmi dlouho, než jsme epizodu dokončili, a ač-koliv se nám mýtus potvrdil, s konečným výsledkem jsme moc spokojeni nebyli.

Používáte při svých pokusech současnou spotřební elektroniku?

AS: Se spotřební elektronikou si hrajeme docela často. Jedním z nejzajímavějších pokusů bylo testování skeneru na otisky prstů. Chtěli jsme dokázat, že je možné

zfalšovat otisky prstů při použití obyčejné tiskárny, jak to známe z hollywoodských velkofi lmů. Při pokusu jsme si ověřili, že je to možné, dokonce velmi jednoduché. Stačil otisk prstu vytisknutý na papíře.

Jak velkou roli při tvorbě Bořičů mýtů hrají názory a připomínky

diváků?JH: Zpětná vazba je pro nás samozřej-mě velmi důležitá a reakce diváků jsou hlavním zdrojem inspirace. Velká většina

mýtů a pověr, kterým se v pořadu věnu-jeme, vzniká právě na základě dopisů od diváků. Klíčovou roli hraje i kritika a k diváckým stížnostem se stavíme velmi seriózně. Diváci nás třeba upozorňují na informace, které jsme špatně interpreto-vali, nebo je prostě přehlédli. Po určité době se pak snažíme stejnou věc otesto-vat znovu, ale při použití jiných postupů. Těžko najdete podobný pořad, kde jsou diváci tak důležitou součástí jeho tvorby.

Jaká byla nejtrapnější zkušenost z natáčení Bořičů mýtů?

AS: Kde chcete začít? Těch situací je mno-ho. Měli jsme například oholené celé tělo, které bylo natřeno zlatou barvou. Zvlášt-ně jsme se cítili i v latexových oblečcích, ve kterých jsme zkoušeli běhání v dešti. Zkušenost s rektálním teploměrem je také k nezaplacení. Již dávno jsme zjistili, že naše důstojnost a dobrý televizní pořad jsou na opačných koncích spektra.

Jaký panuje mezi vámi vztah? Jsou vaše role nějak rozdělené?

JH: Adam je správný klaun, který diváka baví, kdežto já jsem většinou tichý a přemýšlivý. Jinak myslím, že mezi námi panuje partnerský vztah, šéfem není ani jeden z nás. Nikdy nepředstíráme něco, co není součástí naší osobnosti. Jsme sice povahově naprosto odlišní a náš pracovní styl si dost odporuje, pro tento typ pořadu je to ale ideální kombinace. Na place jsme sehraný tým, jinak mimo pořad nejsme nějak velcí kamarádi.

Mýty a legendy prověřují

protagonisté pořadu pomocí přesných vědeckých postupů

VÍTE ŽE?Tvůrci Bořičů mýtů nikdy netestují mýty souvise-jící s jídlem, drogami, alkoholem či haluci-nogenními houbami. Všechny své experimenty provádějí s čistou myslí.

KDO JE?Adam Savage (1967) vystudo-val školu herectví a na televizní obrazovce se poprvé objevil v televizním seriálu Sezame, otevři se, kde namluvil jednu z vedlejších postav. Poté si zahrál i v několika reklamách, videoklipech a vedlejších rolích v televizních seriá-lech. Prošel si také řadou zaměstnání. Se svým kole-gou z Bořičů mýtů vytvářel speciální efekty do třetího dílu Matrixu, ságy Star Wars či seriálu Kriminálka Las Vegas.

Jamie Hyneman (1956) se narodil ve státě Michigan a vystudoval univerzitu, kde získal diplom v oboru ruský jazyk a literatura. V osmdesátých letech založil společnost M5 Industries, která se specializuje na tvorbu speciálních efektů. Jako odborník na fi lmové efekty a triky se podílel na mnoha televizních reklamách. V roce 2006 se Hyneman stal čestným členem Kalifornské asociace peda-gogů přírodních věd.

inzerce

VĚDAROZHOVOR S BOŘIČI MÝTŮ

Bořiči mýtů (v originále MythBusters) jsou jedním z nejúspěšnějších populárně-vědeckých televizních seriálů na světě. Pořad, který od roku 2003 vysílá kabelová stanice Discovery Channel, je založen na ověřování různých mýtů, zvěstí či legend, které vznikají v současné kultuře. Hlavními protagonisty pořadu jsou Adam Savage a Ja-mie Hyneman, kteří mají více než třicetiletou praxi v oboru výroby modelů a speciálních fi lmových efektů. Mýty a legendy se pokou-šejí vyvrátit či potvrdit pomocí přesných vědeckých postupů. Při experimentech

moderátorům vypomáhají zaměstnanci spo-lečnosti M5 Industries, v jejíchž prostorách se pořad z velké části natáčí. Před časem se tvůrčí tým rozrostl o několik dalších členů, mezi něž patří Kari Byron, Salvatore „Tory“ Belleci, specialistka na obrábění kovů a svá-řečka Scottie Chapmanová, elektroinženýr Grant Imahara a vítězka castingu Christine Chamberlainová. Důležitým členem týmu je také testovací panák Buster, který slouží ke crash testům.

Pověry nemají šanci

1) Lidský hlas dokáže bez spe-ciálních pomůcek rozbít sklo.

2) Mince vyhozená z výškové budovy může zabít člověka.

3) Kachní krákání může způsobit echo.

4) Zámek rozbije výstřel z pistole.

5) Točící se stropní ventilace dokáže uřezat hlavu.

6) Když vysavač nasaje benzín, může fungovat jako reaktor.

Z proslulých experimentů:

Jazykové kurzy v zahraničí2 týdny studia angličtiny ve Velké Británii

včetně ubytování s polopenzí

již za

13 320 Kč

volejte 800 100 300, www.studentagency.cz

VĚDA EPIDEMIE TŘETÍHO TISÍCILETÍ

24 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Na první pohled dává smysl, že spotře-ba nízkokalorických výrobků v populaci stoupá stejnou rychlostí jako výskyt obezity. Nakonec – copak nízkokalo-rické výrobky a umělá sladidla nekrá-čejí ruku v ruce se snahou se nějakého toho kila navíc zbavit? To sice ano, ale možná trochu jiným způsobem, než se domníváme. „Většina z nás předpoklá-dá, že tím, jak lidé tloustnou, zvyšují konzumaci umělých sladidel,“ říká americký neurovědec Terry Davidson. „Naše výzkumy však ukazují, že toto pořadí může být přesně opačné.“ Bě-hem studie vědci podávali krysám buď cukrem slazené jogurty, nebo jogurty s umělým sladidlem, a to jako doplněk běžného krysího žrádla. Zvířata, která jedla uměle slazené jogurty, nejenže více ztloustla, ale také ztratila svou přiro-zenou schopnost sledovat nadměrný příjem kalorií, který by za normálních okolností následně vyvážila menším příjmem potravy.

„Je to tzv. Pavlovova vstupní brána k obezitě,“ říká Davidson. „Zvířata se učí využívat chuť potravy k odhadování množství kalorií a v přírodě je sladká

chuť téměř vždy kalorickým ukazate-lem. Experimenty se sladkou chutí bez doprovodného kalorického příjmu pak způsobily narušení tohoto přirozené-ho kalibračního nástroje. Opakování takového matoucího příjmu sladkostí, například každodenním popíjením diet-ní limonády, zřejmě skutečně přepro-gramuje naše vnitřní počítadlo kalorií. Mimochodem – u krys jsme tento efekt pozorovali za méně než deset dní.“

rizikový faktor Střední. Dokonce i skepti-ci přiznávají, že důkazy jsou přesvědčivé, ale platnost teorie musí být ještě proká-zána u člověka.

další kroky Je potřeba dalších studií.

V roce 1988 došlo k nevysvětlitelnému úmrtí tisíců kuřat v Indii. Badatelskou zvědavost tehdejšího doktoranda na uni-verzitě v Bombaji, Nikhila Dhurandhara, podnítila podivně zavalitá těla mrtvých ptáků. Virus, který epidemii způsobil, se tehdy Dhurandharovi podařilo identi-

VĚDA EPIDEMMIEIE T TŘETÍHO TISÍCILETÍ

chuťť témé ěřěřěř vždždy kalor

Záhadné útoky obezityObezita, která už zachvátila celou planetu, úspěšně útočí na naše zdraví, ekonomiku i životní prostředí. Jisté je, že tloustneme nadbytkem jídla a nedostatkem pohybu. Vědci ale zkoumají i několik dalších, velmi překvapivých viníků, kteří mohou k nadváze přispětKATEŘINA SEDLÁKOVÁ DROŠČÍNOVÁ

FOTO

A IL

US

TRA

CE

: Shu

tters

tock

1 Zrádné náhražkyteorie Umělé náhražky cukru

mohou otupit schopnost mozku hodnotit množství přijatých kalorií a způsobit tak přejídání.

2 Virus obezityteorie Viry ukryté v jídle mohou

šířit obezitu tím, že pronikají do dospělých kmenových buněk a přetvářejí je v tukové buňky.

Mikrovlnné troubyTato teorie byla zveřejněna v roce 2007 poté, co vědci objevili souvis-lost mezi nárůstem obezity ve Velké Británii a „zdomácněním“ mikro-vlnných trub v britských kuchyních. Jako přispívající faktory obezity tak byly označeny večeře před televizní obra-zovkou a rychlejší a snadnější přístup k potravinám.

Ušní infekceUkazuje se také souvislost mezi prodě-láním ušní infekce v dětství a obezitou v pozdějším věku. Podle výsledků jedné ze studií měli jedinci s mírným až těžkým průběhem zánětu středního ucha až o 62 procent větší prav-děpodobnosti pozdějšího vzniku obezity. Vědci se domnívají, že infekce poškozuje nervy zapojené do vnímání chuti a ovlivňuje tak výběr potravin.

KlimatizaceV důsledku toho, že naše tělo dnes není díky klimatizaci a vytápění vystavováno tak extrémním teplotám, nemusí spalovat tolik kalorií k udr-žení ideální tělesné teploty. Tato teorie zatím nepřinesla konkrétní data, ale myšlenka je už dlouho uplatňována v chovu prasat, jejichž růst je stimulo-ván prostřednictvím teploty prostředí.

VztahyO tom, jak moc se naše postava zakula-tí, rozhodují také sociální vztahy. Alespoň to tvrdí výsledky studie provedené na 12 tisících lidí starších 32 let. Napří-klad ženatí muži a vdané ženy mají až o 37 procent vyšší pravděpodobnost, že během dvou až čtyř let po svatbě ztloustnou stejně jako jejich partneři.

Z dalších podezřelých

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

VĚDAEPIDEMIE TŘETÍHO TISÍCILETÍ

fi kovat a před časem, téměř po dvaceti letech, zveřejnil nové, překvapující zprávy. Spolu s dalšími výzkumníky z amerického Penningtnova biome-dicínského výzkumného centra označil jiný virový kmen, známý jako Ad-36, který zvyšuje podíl tuku v lidských tkáních. Způsob šíření viru je stále neznámý, Dhurandhar však předpokládá, že se jím můžeme nakazit prostřednictvím kontamino-vaného jídla.

Spolu s kolegou Richardem Atkinsonem z univerzity ve Wisconsinu Dhurandhar testo-val více než 500 osob na přítomnost protilátek Ad-36, jež prozrazují infekci v těle, a zjistil, že váha nakažených lidí byla vyšší než u neinfi kova-ných. Už dřívější studie prováděné na hlodavcích a kuřatech ukázaly, že ačkoliv infi kovaná i zdravá zvířata dostávala stejné porce potravy, pouze ta z nakažené skupiny se stala obézní.

rizikový faktor I tato nepravděpodobně znějící teorie si získává uznání. Tvrzení, že obezita se může populací šířit jako chřipka, může působit jako poněkud přitažené za vlasy, ale vědecké studie je potvrzují. Tzv. „infektobezita“, jak ji doktor Dhurandhar nazývá, není omezena pouze na Ad-36. „Dosud bylo objeveno dalších devět patogenů, které způsobují obezitu u zví-řat,“ tvrdí doktorka Magdalena Pasaricová, výzkumná pracovnice v Penningtonově endokri-

nologické laboratoři. „A jsem přesvědčená, že se objeví další. Viry mění tkáně na molekulární úrovni.“ Mnoho otázek zůstává samozřejmě nezodpovězeno. Tou hlavní je, proč někteří lidé nakažení „virem obezity“ nikdy neztloustnou. Stejně tak nelze říci, že mikrobi jsou příčinou každé obezity. „Tento virus zřejmě postihuje méně než jedenáct procent obézních lidí,“ uza-vírá Pasaricová.

další kroky Prostřednictvím své společnosti Obetech nabízí Atkinson testování na přítomnost protilátek proti „viru obezity“ Ad-36. Částka 450 dolarů, kterou zájemce za test zaplatí, sice poten-ciálnímu nakaženému nepřinese žádnou léčbu, zato poskytne důkaz, že za jeho nadváhou stojí víc než jen velký apetit.

„Jakmile ověříme příčinnost u lidí, začneme pracovat na vakcíně a antivirových prostředcích na léčbu obezity virového původu,“ říká Pasari-cová.

Je jisté, že spíme méně. Podle amerického sdružení National Sleep Foundation spí lidé v západní společnosti v průměru jen něco přes šest hodin denně, zatímco před tím, než dal Edison světu žárovku, lidé strávili v postelích denně deset hodin. Důležitost spánku přitom ukazují výsledky zveřejněné vloni Centrem pro kontrolu a prevenci chorob: Z 87 procent Ame-ričanů sledovaných v letech 2004 až 2006 bylo

33 procent těch, kteří denně spali méně než šest hodin, obézních, zatímco v populaci spící doporučovaných šest až devět hodin denně mělo problémy s nadváhou jen 22 procent. Předchozí studie prokázaly, že chronický nedo-statek spánku zvyšuje úroveň ghrelinu, hormo-nu stimulujícího chuť k jídlu, a zároveň snižuje hladinu leptinu – hormonu, který pomáhá sledovat pocit sytosti. Vědci z univerzity v Chi-

Může být obezita nakažlivá podobně jako chřipka? Výsledky vědeckých studií tomu nasvědčují

Poprvé v celosvětovém měřítku přesáhl počet lidí s nadváhou počet hladovějících – nadváha je dnes problémem až miliardy obyvatel Země, zatímco s podvýživou bojuje asi 850 milionů lidí. Tradičně největší potíže s váhou má americká populace. Nejvíce tato „epidemie“ zasáhla stát Mississippi, kde žije až 62 % obyvatel s nadváhou a 24 % je obézních. 12 % všech zdravotních výdajů v USA, tedy asi 100 miliard dolarů, je v současnosti ročně vynaloženo na léčbu obézních – a tato částka stoupá. Tloušťka už ale pronikla i do rozvojových zemí, například do některých afrických států.

Tloustnoucí planeta

inze

rce

3 Spánek místo večeřeteorie V souvislosti s obezitou je zmi-

ňován také spánek. Jeho nedostatek ovlivňuje hormony regulující chuť k jídlu a tím nás pohání, abychom jedli více.

30–40 % 20–30 % 10–20 % 5–10 % 0–5 % údaje nejsou k dispozici

Výskyt obezity mezi dospělou populací

VF_09_152_Svet_73x297_22.05.09_nokie.indd 2 5.5.2009 17:37:35

26 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

VĚDA EPIDEMIE TŘETÍHO TISÍCILETÍ

cagu dále při svých studiích, během nichž dobrovolníci méně spali, zjistili, že účastníci experimentu zaznamenali kromě celkově zvýšené chuti k jídlu zejména zvláštní potřebu konzumovat sladké a slané potraviny.

rizikový faktor Tato hypotéza je považo-vána za věrohodnou. James Gangwisch ze spánkové laboratoře Columbijské univerzity věří, že nashromážděná data jsou dostačující k tomu, aby byl spánek doporučován jako prevence proti obezitě. „Pro studium obezity je to důležité, neboť se jedná o zcela uni-kátní rizikový faktor,“ říká Gangwisch, „a ve většině případů je snadné s ním něco udělat.“

další kroky Nyní probíhají další studie, které by měly upřesnit vliv spánku na přibývání na váze. Mezitím může být tato vědecká teorie omluvou všech ospalců.

Na loňském Evropském kongresu o obezitě byly představeny hned tři studie zaměřené na tzv. „ekologické obesogeny“, jak tyto látky nazývá Bru-ce Blumberg, biolog z univerzity v Kali-fornii a autor jedné ze studií. Blumberg a další výzkumníci objevili souvislost s obezitou hlodavců hned u několika chemikálií, zvláště však u bisfenolu A (zkráceně BPA, viz Slovníček). Uměle vyrobené molekuly jsou prakticky všudypřítomné ve spotřebním zboží od plastových fólií a lahví po hračky a zub-ní kartáčky. Důkazy nasvědčují tomu, že tyto látky dokáží napodobit hormon estrogen a zasáhnout do přirozeného

mechanismu těla regulujícího tukové buňky. „Dnes už v USA prakticky nena-jdete člověka bez biologicky aktivní hla-diny BPA v těle,“ říká americký biolog Frederick vom Saal.

Data z Národního průzkumu zdraví a výživy ukázala dramatický celostátní nárůst obezity za posledních zhruba třicet let, kdy prudce stoupla i produk-ce BPA. „I když to nedokazuje příčinu a následek,“ tvrdí Saal, „jde o překva-pivá data.“ Ještě překvapivější je však pravděpodobnost, že „tloustnoucí účinky“ BPA mohou být přenášeny i na budoucí generace. „Naše studie na

myších ukázaly, že pokud byla samice těmto látkám vystavena během březos-ti, její potomek měl v dospělosti větší pravděpodobnost být o 10–15 procent tlustší, i když on sám už BPA nikdy vystaven nebyl,“ tvrdí Blumberg. „A to je docela zákeřné.“

rizikový faktor Velmi hodnověrný. Důka-zy o „obesogenech“ byly mezi vědeckou komunitou dobře přijaty a staly se předmětem grémia letošního setkání americké Obezitologické společnosti.

další kroky Japonsko a Kanada už po-stupně snižují produkci BPA a podobný postup nyní zvažují i některé státy USA. Nejlepší, co zatím konzumenti mohou udělat, je vyvarovat se plastů obsahují-cích polykarbonáty, které jsou označeny číslem 3 nebo 7. „Větším přínosem studia obesogenů však může být zvýšená pozornost zaměřená na možnosti pre-vence obezity, ne její léčby,“ domnívá se Blumberg.

SLOVNÍČEKEndokrinologie je oblast medicíny, která se zabývá diagnózou a léčbou žláz s vnitřní sekrecí (například nadledviny, pohlavní žlázy, štítná žláza, slinivka břišní), které produkují hormony.

Bisfenol A (BPA) je organická chemická sloučenina, která se využívá při výrobě plastů. Jeho roční celosvětová výroba se odhaduje na tři miliony tun. Negativnímu půso-bení BPA jsme nejvíce vystaveni konzumací potravin balených nebo připravovaných v plastech, které tuto látku obsahují. V posledních letech je jeho působení spojováno s mnoha nemocemi – kromě obezity také s neplod-ností, rakovinou prsu a prostaty, cukrovkou, špatnou funkcí štítné žlázy nebo syndromem nedostatku pozornosti.

Estrogeny jsou skupinou steroidů. Jde o ženské pohlavní hormony, v malé míře se ale vyskytují i v těle mužů.

Mužská antikoncepceZ nejnovější vědecké studie pekingského Národního výzkumného ústavu pro plánování rodiny vyplývá, že každoměsíční injekce testosteronu snižuje počet spermií. Injekčně aplikovaná antikoncepce pro muže by měla být stejně účinná jako ta pro ženy.krá

tceee Zvláštní smysl pro humorPři vzletu letadla v americkém Denveru jeden z pasažérů ozná-mil jinému cestujícímu, že v kufru ukrývá 2,5 kg trhaviny. Sou-sed žert patřičně neocenil a okamžitě informoval posádku. Letadlo se muselo vrátit do terminálu a důkladně prohléd-nout. Za svůj humor dostal šprýmař čtyřletou podmínku.

Nadváha zatěžuje nejen zdraví a ekonomiku (tím, jak její následky „ždímají“ zdravotnic-tví), ale také životní prostředí. Obézní lidé se podle britských odborníků podílejí na uvolňování skleníkových plynů mnohem více než lidé s normální váhou. Článek, nedávno zveřejněný v odborném časopise International Journal of Epidemiology, upo-zorňuje na zjištění, že v zemích, které neza-sáhla epidemie obezity, je zkonzumováno

až o pětinu méně potravin než ve státech se čtyřicetiprocentním podílem obyvatel s nadváhou. Přitom i potravinářský průmysl pochopitelně přispívá ke znečištění ovzduší vypouštěním plynů, podobně jako jiná odvětví. Vědci dále spočítali, že když se přepravuje miliarda štíhlých lidí, uvolní se za rok do ovzduší o gigatunu (miliardu tun) méně oxidu uhličitého než při přepravě lidí s nadváhou.

Tloušťka hrozbou klimatu

Ačkoliv k nárůstu obezity skutečně mohou částečně přispět více či méně tajemné fak-tory, hlavní příčinou „překvapivě“ zůstává:

Nevyvážený příjem… Nadměrný příjem energie je důsledkem mnoha faktorů, například ekonomického růstu, urbanizace, globalizace obchodních řetězců, rozšiřujících se řetězců rychlého občerstvení s tučnými, nezdravými jídly a sladkými nápoji. Chudí lidé zvláště v rozvojových zemích (a v době eko-nomické recese i jinde ve světě) pak sahají po levných, nezdravých, masově vyráběných potravinách, které sice uspokojí jejich žalu-dek, ale ne výživové nároky organismu.

… a výdej energie Lidé se jednoznačně méně pohybují. Svou zásluhu na tom má menší potřeba fyzické aktivity v zaměstnání, rozvoj dopravy, především automobilové, usnadnění práce v domácnosti díky její modernizaci, pasivní trávení volného času před televizí nebo počítačem.

Špatné stravovací návyky I když se vrhneme na zdravou výživu založenou na zdravých a kvalitních potravinách a začne-me se více hýbat, neznamená to, že máme nad obezitou vyhráno. Důležité také je, jak, kdy a kolik toho sníme. Vynechávání snídaní, zbytečně velké porce, které naše tělo nemůže zpracovat jinak než přesunutím přebytku do tukových zásob, nebo nepra-videlnost v jídle se nám dříve či později vymstí.

Genetické dispozice Energetické náro-ky našeho těla jsou ovlivněny také genetic-ky – děti obézních rodičů mají samozřejmě větší sklony k tloušťce. Neznamená to ale, že se můžeme na své geny vymlouvat – naopak, rozumným stravováním a pohybem je můžeme zvládnout.

Další faktory Nemoci jsou příčinou obezi-ty asi v jednom procentu případů. Přibývání na váze může způsobit především hypofunk-ce (snížená činnost) štítné žlázy a zvýšená hladina hormonů nadledvin. Na vině jsou ale i některé léky, které mohou zvyšovat chuť k jídlu, například hormonální léčba, některá antidepresiva nebo glukokortikoidy, které léčí nesprávnou funkci kůry nadledvin.

Zpět k tradičním viníkům

4 Plastová nadváha

teorie Některé uměle vytvořené látky běž-ně se vyskytující v plastech (a tedy i téměř ve všem kolem nás) způsobují fyziologické změny, které nás mohou předurčit k větší náchylnosti k obezitě.

27 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

VĚDAEPIDEMIE TŘETÍHO TISÍCILETÍ

VÍTE ŽE?Jednoduše a rychle můžeme získat před-stavu o zdravé těles-né hmotnosti pomocí tzv. BMI (Body Mass Index), tedy indexu tělesné hmotnosti. Jde o statistickou veli-činu, která porovnává váhu a výšku člověka (hmotnost v kilogra-mech je vydělena druhou mocninou výšky v metrech). Výsledná hodnota

vyšší než 25 je vyhodnocena jako

nadváha, o obe-zitě se hovoří při překročení 30 bodů.

inzerce

Češi našli vzácný meteoritVědcům z Astronomického ústavu Akademie věd se podařilo spočítat dráhu a místo dopadu meteoritu po-cházejícího z vnitřní části Sluneční soustavy. Tři úlomky vzácného tělesa, které dostalo název Bunbura Roskhole (Černá perla), nakonec nalezli v jihozápadní Austrálii.

Zpět ke kořenůmJižní a Severní ostrov Nového Zélandu mohou brzy přijít o své anglické názvy. Ukázalo se totiž, že názvy platící již 200 let nejsou ofi ciálně uzákoněny. Maorové, původní obyvatelé ostrovů, tak chtějí zpět své názvy jak pro Sever-ní (Te Ika a Māui), tak pro Jižní ostrov (Te Wai Pounamu).

krátce

• V obezitě se nám daří stále lépe – v roce 2006 jsme se umístili na druhém místě v žebříčku „nej-tlustších“ států Evropské unie, hned za Německem.

• 52 % dospělé populace má potíže s váhou, z toho 35 % má nadváhu a 17 % je obézních.

• Muži v tomto směru vedou – nadváhu má téměř 60 % populace mužů a 47 % žen.

• Mezi dětmi ve věku 6–12 let nadváhou trpí 10 % a dalších 10 % je obézních.

• Nejčastěji – z 18 % – obezita postihuje děti ve věku kolem sedmi let, a to v důsledku změn souvisejících s nástupem do školy.

• Ve věku 13–17 let podíl obézních dětí klesá (6 % má nadváhu, 5 % je obézních), stoupá ale – na 7 % – podíl dětí s podváhou.

Čísla české obezity

stavu né hmtzv. BIndextětělelesnsnJde očinu, váhu a(hmotmechdruhovýškyVýsled

vyvy

hujedůsledku y.

dětí ch), dváhou.

17 % obezita

35 % nadváha

28

Po dvaceti letech vývoje vyrobil konstruktér Graham Hawkes okřídlenou ponorku schop-nou letu pod vodou. Jeho Deep Flight Super Falcon (Hluboko letící supersokol) je scho-pen vyvinout pod hladinou rychlost až 11 kilometrů za hodinu a ponořit se do hloubky 450 metrů. Plavidlo je poháněno elektromo-tory a lithiovými bateriemi. Kyslík pasažérům vydrží 24 hodin a navíc jim nehrozí žádné přetlakové potíže, protože tlak v kabině je stále udržován na jedné atmosféře. Pohyb funguje na stejném principu jako u letadel, až na to, že tlak křídel tlačí ponorku dolů a vztlak nahoru k hladině. Loď je navíc velmi šetrná k okolí, tichá a bez elektrických polí plašících ryby.

Podmořský sokol

TECHNIKA OBRAZEM

6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO

: gca

ptai

n.co

m

S

TRA

NU

PŘ

IPR

AV

IL V

ácla

v To

mal

a

29 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚTMĚSÍC V TECHNICE

TahákJde o vesmírnou hmotu, která má gravitační účinky, ale nechová se podle kla-sické fyziky a nemá elektromagnetické vlastnosti. Optickými teleskopy je tedy nepozorovatelná. O existenci temné hmoty poprvé referoval v roce 1933 švýcar-sko-americký astronom Fritz Zwicky. -vt

Ve spolupráci se společností Segway, kterou proslavila dvoukolová vozítka, představila americká auto-mobilka General Motors zajímavý prototyp městského auta. Vůz P.U.M.A. (anglická zkratka pro projekt osobní městské mobility a dosažitelnosti), který jezdí na dvou kolech a má speciální ochrannou konstruk-ci, je schopen jet rychlostí až 56 km/h. Vozítko je poháněno lithium-iontovými bateriemi a na jedno nabití by mělo ujet právě 56 kilometrů. Konstruktéři si zakládali na jednoduchos-ti, o čemž svědčí i absence jakýchkoliv bezpečnostních prvků. Dokonce i bepečnostní pásy by měly být jen u příplatkové verze. Auto, které váží pouhých 136 kilogramů, zatím existuje jen jako prototyp.

Na trhu by se P.U.M.A. měla objevit již velmi brzy a její cena by měla být oproti klasickému automobilu třetinová. Podle automobilových odborníků jde ze strany General Motors o poslední pokus o záchranu. Kromě toho, že se automobilka potácí ve fi nančních problémech, poslední projekt hybridní-ho automobilu Chevy Volt se ukázal jako velké fi asko. -im

CO DOKÁŽE ZNEČISTIT PROSTŘEDÍ VÍC NEŽ VŠECHNA AUTA SVĚTA?

Patnáct největších dopravních lodí. Znečištění způsobují obří motory, téměř nepřetržitý provoz a nekvalitní paliva.

KDY BYL VYROBEN PRVNÍ PEVNÝ DISK?První pevný disk vyrobila společnost IBM v roce 1956. Při váze převyšující tunu dokázal uchovat jen necelých 5 MB dat, což je téměř tisíckrát méně, než je kapacita DVD.

CO JE TO MOOREŮV ZÁKON?

Zákon, který říká, že se počet tranzistorů integro-vaných v jednom mikroprocesoru každé dva roky zdvojnásobí.

KDY POPRVÉ DOKÁZALA ZÁPADNÍ CIVILIZACE ZPRACOVAT HLINÍK?Zatímco Číňané ovládli zpracovávání hliníku už 300 let po Kristu, západní civilizace technologii „objevi-ly“ až o 1 500 let později.

KTERÝ PROTILETADLOVÝ KANON BYL ÚČINNÝ I V PROTITANKOVÉM BOJI?Byl to německý protiletadlový kanon FlaK 88, který během druhé světové války našel široké uplatnění.

Technickápětiminutovka

FOTO

: ww

w.u

smcr

a.or

g, s

lash

gear

.com

, nex

tgia

ntle

ap.c

om, S

hutte

rsto

ck, S

pace

ref.c

om, M

embr

ana.

ru

S

TRA

NU

PŘ

IPR

AV

ILI V

ácla

v To

mal

a a

Igor

Mah

alTemná hmota

ZÁZRAČNÁ VÝDRŽ NOTEBOOKU

Společnost Samsung experimentuje s palivovými články již ně-kolik let a nyní se jí podařilo vyvinout první skutečně revoluč-ní produkt. Palivový článek typu DMFC (Direct Methanol Fuel Cell – Přímý methanolový palivový článek) využívá methanol, tedy nejjednodušší formu alkoholu. Ten uvolňuje vodík potřebný pro reakci vyrábějící elektric-kou energii. Článek sice nevydrží napájet laptop celý měsíc, jak původně společnost tvrdila, ale i 72 ho-din je slušná výdrž. Pro masovější komerční využití budou muset být palivové články o dost menší – váha 3,5 kilogramů není zrovna stvořena pro běžné nošení notebooku, na které jsme už zvyklí. -vt

ZÁZRAČNÁ VÝDRŽ NOTEBOOKU

Palivový článek na líhPRVNÍ SKLENÍK NA MĚSÍCI

Prvních rostlin existujících v naší Sluneční soustavě mimo Zemi bychom se měli dočkat už někdy kolem roku 2012. V soutěži Lunar X Prize, kterou pořádá internetový gigant Google, představily společnos-ti Paragon Space Development a Odyssey Moon tlakové skleníky, které umožní vypěstovat rostliny ze semen na Měsíci. Úspěch celého projektu bude klíčový pro vybudování stálé základny na povrchu našeho přirozeného satelitu. Rostliny by totiž mohly zásobovat posádku stanice kyslíkem a jídlem. Lidstvo tak možná získá nejen první stálou kolonii mimo zemskou atmosféru, ale i odrazový můstek pro cesty

k jiným planetám. Vítěz soutěže, jenž splní všechny podmínky Googlu, obdrží úctyhodných 30 milionů amerických dolarů. -vt

Pěstitelé ve vesmíru

ZVLÁŠTNÍ POKUS O ZÁCHRANU

Auto na dvou kolech

Nejdražší projekt v ohrožení

TAJNÁ DATA V RUKOU HACKERŮ

Po zprávách o zranitelnosti rozvodové sítě USA a zvyšujícím se počtu internetových útoků se objevily daleko znepokojivější informace. Podle deníku Wall Street Journal se hackerům podařilo zcizit několik terabytů (jeden terabyte je přibližně 240 disků DVD) dat obsahujících detaily konstruk-ce elektronických systémů letounu F-35 Lightning II. Na vývoj letounu bylo vydáno již 300 miliard dolarů, čímž se stal nejdražším projektem v historii armády USA. Podle vyjádření zástupců Pentagonu

byla zcizená data tajná a protivníkovi by mohla po-moci s obranou proti letounu. Nejdůležitější data o vývoji jsou však v bezpečí, uložena na počítačích nepřipojených k internetu. Celá aféra pouze podtrhuje nízkou účinnost bezpečnostních opatření proti počítačové krimi-nalitě uplatňovaných vládními organizacemi. Ty se pak stávají cílem útoků hackerů převážně z Číny a Ruska – zemí, které nemají ve zvyku vydávat zločince do USA. -vt

CO PRPRPP OAAUAUAUUUAA TT

PPaPatntnázpůsosítě USA byla zcizená data tajná a protivníkoko ivivi bb byy mohla po

CK

ů.

CPPPPAAAAAAAAAAAAAAA

CKERŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮ

y mohla po-

30 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

IGOR MAHAL

FOTO

: ww

w.c

ruis

ehea

dlin

es.c

om, w

orld

arch

itect

uren

ews.

com

, , b

urjm

ubar

ak.b

logs

pot.c

om, h

eary

e.or

g, s

kysc

rape

rcity

.com

, arc

hi.ru

, she

ll.co

m, a

rchr

ecor

d.co

nstr

uctio

n.co

m

TECHNIKA NEJODVÁŽNĚJŠÍ STAVITELSKÉ PROJEKTY

V posledních letech vzniklo několik megalomanských projektů, které se snaží navzájem trumfnout svou velikostí a výjimečností. Díky bohatství z přírodních zdrojů si nejimpozantnější stavby mohou dovolit šejkové na Blízkém východě. Jinde zase extrémní stavby rostou právě za účelem těžby nerostných surovin

IGOR MAHALstavebbudoucnosti

Největší výletní lodě světa Freedom of the Seas a Queen Mary II, jejichž celková délka je kolem 340 metrů, se na konci tohoto roku budou muset sklonit před novou královnou oceánů. Právě dokončovaná Oasis of the Seas je ještě o 20 metrů delší. Loď, která bude sloužit jako zaoceánský výletní parník pro bohatou klientelu, staví norsko-americká plavební společnost Royal Caribbean. Oasis ovšem nebude jen nejdelší lodí světa, oproti svým konkurent-kám bude také o 43 procent širší a vyšší.

Nová loď sází na odvážný vzhled, četné inovace a technické novinky, které by měly přitáhnout množství nadšených zákazníků. Jedním z hlavních lákadel by měl být slavný newyorský Central park, tedy přesněji jeho kopie. A ta je vskutku věrná: park bude obsahovat i sedm známých restauračních zařízení, jako je slavný 150 Central Park, Central Park Cafe a Vintages wine bar. Atmosféru New Yorku si ale vychutnáte i jinak, na lodi budou kromě parku také

nákupní a zábavní centra, promenády, bary – prostě všechno, co si náročná klientela žádá a za co bude ochotná platit. Oasis of the Seas nabídne celkem 2 700 luxusních kajut různých kategorií a veli-kostí pro minimálně 5 400 hostů. Počítá se ovšem, že se počet lůžek v rozlehlých kajutách může až o tisícovku zvýšit.

Šestnáctipatrová loď, která svými roz-měry a hmotností 220 000 tun překoná i všechna vojenská plavidla, vypluje na mořskou hladinu na podzim tohoto roku v norském Oslu.

1 Největší loď světanázev Oasis of the Seas

kde Florida, USA

rozpočet 1,2 miliardy dolarů

plánované dokončení letos

Nejodvážnějším stavebním projektem posled-ních let je návrh budovy X-Seed 4000, kterou v roce 1995 vytvořila tokijská společnost Taisei Corporation. Z obyčejné reklamy na architektonickou kancelář se stal sen, v jehož naplnění věří mnozí vizionáři. X-Seed 4000 je čtyři kilometry vysoká věž, která představu-je futuristické prostředí kombinující super-moderní technologie s přírodou. Při návrhu designu se tvůrci inspirovali horou Fudži.

Budova ve tvaru pyramidy se skládá z menších, na-vzájem propojených obřích konstrukcí. Gigantická budova o rozloze 6 km2 by měla poskytnout pří-střeší až jednomu milionu obyvatel. Pro zajištění dostatku teploty, tlaku vzduchu a jiných nezbytných požadavků by byla využita solární energie. Náklady na stavbu futuristické budovy by se mohly pohybovat mezi 300 až 900 miliardami dolarů.

Milion lidí pod jednou střechou

31 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

TECHNIKANEJODVÁŽNĚJŠÍ STAVITELSKÉ PROJEKTY

2 Umělé městonázev Hedvábné město

kde Kuvajt

rozpočet 130 miliard dolarů (mrakodrap: 7,37 miliard dolarů)

plánované dokončení 2025 (mrakodrap: 2016)

Bohaté ropné státy Perského zálivu se již několik desetiletí předhánějí v tom, kdo vybuduje velkolepější stavbu. Celý svět před lety uchvátila Dubaj se svými umělý-mi ostrovy, lyžařským areálem či nejvyšším mrakodrapem světa. Pozadu ovšem ne-chtějí zůstat ani v sousedním Kuvajtu, kde představili ještě honosnější projekt City of Silk (Hedvábné město), jehož náklady se vyšplhají na 130 miliard dolarů.

Hlavním lákadlem nového města, v němž najde svůj domov kolem 700 tisíc lidí, bude gigantická stavba Burj Mubarak al-Kabir (Věž tisíce a jedné noci). Její výška by se měla vyšplhat na neuvěřitelných 1 001 metrů. Investoři také plánují vybudovat letiště, gigantický

stadión či čtyřiadvacetikilometrový most Jaber Al Ahmed, který spojí nové město s městem hlavním. Součástí nové zástavby bude i železniční uzel, který město propojí na jedné straně s Čínou, na druhé pak s Damaškem, Bagdádem a Íránem. Veškeré informace o plánované věži se investoři snaží držet pod pokličkou, kromě výšky je zatím znám jen počet obyt-ných nadzemních pater, kterých by mělo být 250. Věž by měla být rozdělena na sedm samostatných zón (byznys, hotely, obchodní a sportovní centra a další).

Celý komplex Hedvábného města by se měl rozprostírat na ploše 250 km2 a nabíd-ne vše, co by moderní město nabídnout mělo. Počítá se dokonce s chráněným územím, pro které budou vyčleněny dva čtvereční kilometry. Výstavba celého projek-tu by měla trvat maximálně 25 let, stavba mrakodrapu bude dokončena v roce 2016.

O své hory Švýcaři vždy příkladně pečovali a automobilovou dopravu se snažili maxi-málně omezit. Největším důkazem těchto snah by měl být nový tunel přes průsmyk sv. Gottharda. V blízkosti budovaného tunelu se dnes nacházejí železniční (15 km) a silniční (16,4 km) tunely z konce 19. sto-letí. S nárůstem dopravy ovšem kapacita stařičkých tunelů přestává stačit. Dalším důvodem jsou i nejnovější bezpečnostní

normy. V budoucnu tak bude současný želez-niční tunel sloužit jen jako turistická atrakce. Až bude stavba nového tunelu u konce, s délkou sedmapadesáti kilometrů se stane Gotthardský bázový tunel, jak zní jeho ofi ciální název, nejdelším železničním tunelem světa. Znovu se tak ke sv. Gotthardu vrátí rekord, který kdysi držela stávající železniční trať.

Nový tunel se bude táhnout 650 me-trů pod současnou železniční tratí. Kvůli bezpečnosti spojení povede ve dvou oddělených tunelech, vzdálených od sebe 40 metrů. V každém směru bude po dvou nouzových nástupištích. Vždy po 325 metrech budou tunely spojeny kolmými průchody pro případnou evaku-aci cestujících. Aby se tunel nezamořil dýmem, speciální ventilační systém zajistí mírný přetlak.

Vlaky jedoucí rychlostí až 250 km/hod. zdolají vzdálenost mezi Milánem a Curychem za pouhé dvě a půl hodiny. Nákladní vlaky, které budou pro maximál-ní vytížení až třikrát delší než ty současné, by se v tunelu měly pohybovat rychlostí 160 km/hod.

V hlavním městě Ni-zozemska zvolili velmi originální řešení, jak se

poprat s akutním nedostatkem městských ploch a vysokou cenou pozemků. Městská rada před časem schválila zajímavý projekt vybudování nové městské části. Ta se ovšem nebude nacházet na okraji města, ale přímo v jeho podzemí.

Do deseti let má vzniknout hluboko pod povrchem Amsterdamu unikátní podzemní město, v němž nebudou chybět obří parkovací zóna, obchody, sportovní centra a další městské objekty. Mega-lomanský projekt, který dostal název Amfora, by měl spolknout téměř 14,4 miliardy dolarů. Prvotní plány slibovaly dokončení nového komplexu v roce 2018, nyní se ovšem počítá spíše s rokem 2028, což zní o něco reálněji. Podzemní část města se bude ukrývat v hloubce třiceti metrů. Síť tunelů šestipatrového podzemního města zabere celkovou plochu kolem padesáti kilometrů. Cirkulaci vzduchu obstará speciální systém, který zajistí dostatek kyslíku pro tisíce lidí.

„Amfora“ by měla nabídnout množství parkovacích ploch, supermarkety, kino, nahrávací studio, bowling, fi tness centra, tenisové a squashové kurty, pla-vecký bazén, lezecké stěny, muzea, kluby a další zařízení pro volný čas. Revoluční projekt by měl hlavně odlehčit dopravě v centru, ze kterého by časem měla auta zmizet úplně. V podzemí bude pro návštěvníky Am-sterdamu vyhrazeno několikapatrové stání pro tisíce automobilů.

3 Podzemní komplex pod městem

název Projekt Amfora

kde Amsterdam, Holandsko

rozpočet 14,4 miliardy dolarů

plánované dokončení 2028

4 Nejdelší tunel světa

název Gotthardský bázový tunel

kde Švýcarské Alpy

rozpočet 15 miliard dolarů

plánované dokončení 2017

32 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

TECHNIKA NEJODVÁŽNĚJŠÍ STAVITELSKÉ PROJEKTY

Fascinující DubajNejvětší množství velkolepých projektů vzniká v hlavním měs-tě Spojených arabských emi-rátů, které jsou díky ropě jedním z nejbohatších států světa. Co do počtu nových staveb a dech-beroucích projektů se Dubaji žádné město světa nevyrovná. Ne nadarmo se říká, že Dubaj je největším staveništěm světa.

Hydropolis

Náklady na stavbu podmořského hotelu vyšplhají na 450 milionů dolarů. Všech 220 pokojů bude pod hladinou moře, nad vodou si pak budou moci hosté užívat koncertů pod otevírací střechou. Chybět nebudou ani společenské místnosti, obchody či restaurace. Hotel by měl být vybaven i důmyslným bezpeč-nostním systém, jehož součástí bude dokonce obranný raketový systém. Noc v luxusním hotelu vyjde na 7 500 dolarů.

Burj Al Arab

Jediný hotel světa se sedmi hvězdami se tyčí do výšky 321 metrů a byl postaven v roce 1999 na uměle vybudovaném os-trově. Ve 27 poschodích je k dis-pozici celkem 202 přepychových apartmánů od 169 m2 do 780 m2. Noc v „nejobyčejnějším“ apartmánu stojí kolem 1 000 dolarů, královský pak vyjde až na 28 000 dolarů. V hotelu nechybí restaurace, bary, akvária či teni-sový kurt umístěný na plošině vysoko nad mořem.

Ski Dubai

Ačkoliv je Dubaj pouštním městem, může se pochlubit největší lyžařskou halou na světě. Kryté středisko se od těch venkovních takřka neliší, nechybí zde třeba čtyřsedačková lanovka s přestupní stanicí, snowpark či dokonce re-staurace v alpském stylu s tera-sou. Mnozí návštěvníci sem často přijdou, jen aby viděli sníh. Pokud lyžařský areál navštívíte v létě, čeká vás teplotní rozdíl přes 50 °C.

Rotující mrakodrapV Dubaji vznikne i první otoč-ný mrako-drap světa. Budova s 80 patry nabíd-ne nádherný výhled z kterékoliv strany a ten, kdo si pronajme celé patro, bude moci otáčení řídit sám. Mrakodrap zaujme nejen svým neustále se měnícím tvarem, kdy jednotlivá poschodí budou rotovat kolem středové osy, ale i ekologičností. Ke svému pohybu i provozu bude totiž využívat sluneční energii a sílu větru. Arabský kanál

Dubajští šejkové mají v plánu vybudovat gigantické vodní dílo podle slavného Suezského ka-nálu. Kanál dlouhý 75 kilometrů se buduje s jediným cílem – oživit prázdnou pouštní oblast. Projekt, jehož náklady se vyšplhají na ne-uvěřitelných 11 miliard dolarů, by se měl stát největší stavbou regionu za posledních sto let. Po dokončení umožní plavbu plavi-dlům dlouhým až 40 metrů.

Vombatí papírPoté, co majitel australské fi rmy Creative paper, vyrábějící papír z klokaních exkrementů, zjistil, že se tyto výrobky nečekaně dobře prodávají, rozhodl se své portfolio roz-šířit. Firma tak začala s výrobou kancelářských produktů z exkrementů dalšího australského zvířete – vombata.krá

tceee Mizející řekyAmerická meteorologická společnost zveřejnila stu-dii, ze které vyplývá, že vodní hladina všech velkých řek světa se za posledních 50 let značně snížila. Zmenšující se množství pitné vody je spojeno s kli-matickými změnami a s nárůstem obyvatel.

Na podzim roku 2007 byl v Moskvě po-ložen základní kámen Ruské věže – obří budovy, která by se po dokončení měla stát nejvyšší budovou Evropy. Ačkoliv se s příchodem fi nanční krize a problémů developera začalo mluvit o snížení pláno-vané stavby či dokonce o jejím zrušení, zdá se, že Rusové se svých plánů zatím

vzdát nehodlají. Budovu, která by měla dosahovat výšky 600 metrů, navrhnul slavný britský architekt Norman Foster.

Ruskou věž, jež se stane pýchou a dominantou nově vytvářené městské čtvrti, budou tvořit tři samostatné věže z ocelových konstrukcí a skla, které jsou navzájem spojeny. V budově o 118 patrech s celkovou užitnou plochou 535 000 m2 nebudou chybět pětihvězdičkový hotel, obchody, rezidentní byty, restaurace, kan-celáře, kluziště, luxusní lázně či podzemní parkoviště. Přímo pod budovou bude vybudována stanice metra. Plány počítají i s rozhlednou, která nabídne nádherný výhled na celé město. Velmi zajímavé řeše-

Jedním z velkolepých architektonických projektů, které nedávno představili dubajští šejkové, je plán nejvyššího obloukového mostu na světě. Impozant-ní stavba o délce přes 1,6 kilometru by měla přetnout dubajský záliv The Creek mezi čtvrtěmi Bur Dubai a Deira. Most, který bude sloužit jako dvanáctiproudo-vá dálnice, navrhla newyorská kancelář FxFowle Architects. Ta má ve svém port-foliu již několik významných projektů a řadu ocenění.

Nový most, jenž bude v pořadí již šestou spojnicí dubajských čtvrtí, by měl zajistit přepravu až 2 000 automobilů za hodinu. Kromě automobilové dopravy povede přes most i plánovaná linka pří-městského vlaku. Pěší zóna se potáhne

pod komunikací, chodci tak budou chráněni před dotírajícím sluncem a ji-nými rozmary počasí.

Hlavní část mostní konstrukce budou tvořit dva vysoké oblouky, z nichž ten větší dosáhne výšky 205 metrů a délky 667 metrů. Svou délkou tak překoná oblouk mostu Lupu v Šanghaji, jenž je se svými 550 metry nyní nejdelším oblou-kovým mostem na světě. Hlavní inspirací pro vzhled dubajského mostu byl slavný australský most Harbour Bridge. Stejně jako v Sydney má i poblíž nového dubaj-ského mostu časem vzniknout okázalá budova opery.

5 Dominanta Evropynázev Ruská věž

kde Moskva, Rusko

rozpočet 1,5 miliard dolarů

plánované dokončení 2017

6 Největší obloukový most světa

název Sheikh Rashid bin Saeed Crossing

kde Dubaj, Spojené arabské emiráty

rozpočet 817 milionů dolarů

plánované dokončení 2012

33 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

inzerce

TECHNIKANEJODVÁŽNĚJŠÍ STAVITELSKÉ PROJEKTY

Příroda nezná slitováníBritská organizace Oxfam provedla studii, z níž vyplývá, že kolem roku 2015 se počet obětí přírodních katastrof zvýší o 50 % a dosáhne přibližně 375 milionů lidí ročně. Současný systém ochrany proti povodním, zemětřese-ním či jiným živlům přírody je podle studie velmi špatný.

Přesný časAmeričtí vědci vyrobili nejpřesnější atomové hodiny na světě. Za 300 milionů let by se mohly zpozdit nebo zrychlit maximálně o vteřinu. Pro stanovení přesného času hodiny využívají vysokofrekvenční kmitání atomů stroncia. Odchyl-ce brání speciální laserový paprsek a ochlazení na -273 °C.

krátce

Zmenšující se zdroje ropy a jiných pří-rodních surovin nutí těžaře pouštět se do jejich těžby i v místech, která byla ještě před časem považována za neefektivní či dokonce nedobytná. Za takové místo bylo donedávna považováno i ložisko Perdido Spar v Mexickém zálivu, které se nyní snaží vytěžit ropné konsorcium společností v čele s fi rmou Shell.

Samotné místo není ničím výjimečné, v pobřežním šelfu se těží již léta. Pod-mořský kaňon Alaminos, ve kterém se od příštího roku začne těžit, je od pevniny značně vzdálen. Velkou překážkou je pro těžaře především hloubka ložiska, která činí 2 380 metrů. A to je teprve povrch země – aby vrt pronikl k černému zlatu, bude potřeba jít ještě mnohem hlouběji.

ní architekti navrhli pro atrium, kterým se bude do budovy vcházet. Otevřená vstupní hala nabídne tři oddělené vchody – jeden do veřejných prostor s obchody a restau-racemi, druhý do hotelu a rezidentní části, třetím se bude vcházet do kancelářských prostor v nejvyšších patrech.

Britský architekt je znám svým inova-tivním přístupem a ekologičností. Projevit by se to mělo i v případě moskevské dominanty. Velké skleněné plochy se na-příklad využijí k maximálnímu přírodnímu osvětlení. Přebytek energie z kancelářské části poslouží k vytápění jiných prostor, v létě zase bude nízká teplota podzemí ochlazovat nadzemní částí. Původní plá-

ny slibovaly dokončení stavby věže kolem roku 2012, dnes se ovšem i o novém termínu mluví jen jako o zbožném přání.

+1 Nejhlubší ropné ložisko světa

název Perdido

kde Mexický záliv

rozpočet neznámý

plánované dokončení první ložisko: 2010, kompletní dokončení: 2016

hlavní konstrukce plošiny

přečerpávací stanice

hlavní potrubí

Své jméno místo dostalo podle fl oridského rekreačního střediska, kte-ré se nachází na pobřeží zálivu. Těžební kapacita ložiska vzniklého v mlad-ších třetihorách je odhadována na 130 000 barelů denně. V ložisku, které je tvořeno soustavou vrtů, se bude těžit formou klasického přímého vrtu, tedy stejným způsobem, jako je tomu v případě mělčin. Perdido bude sloužit jako jakási „centrála“ soustřeďující produkci z okruhu padesáti kilometrů ze tří hlavních polí. Po dokončení výstavby se ložisko stane nejhlouběji uloženým zdrojem ropy, který bude dobýván klasickou tech-nologií. V některých místech se budou muset těžaři dostat až do hloubky 10 000 metrů.

● Letní pobytové zájezdy● Zimní lyžařské zájezdy● Poznávací zájezdy● Turistika a cykloturistika● Termální lázně

www.victoria-ck.cz; call centrum: 545 213 101

Nejvýhodnější nabídka!Nejvýhodnější nabídka!

doprava + ubytování nebo

doprava + ubytování + polopenze

V JEDNÉ PEVNÉ CENĚ!!!

Malým velkým nepřítelem pěstitelů ovocných stromů je virus šarky švestky (Plum pox virus), který je nejškodlivějším virem peckovin u nás. Mikrosnímek zachycuje napadení rostlinné buňky tímto vláknitým virem, jehož částice jsou asi 750 nm (miliardtin metru) dlouhé a 13 nm tlusté. Choroba šarka švestky byla poprvé popsána na švestkách – odtud i název viru – postihuje ale i jiné ovocné stromy. Napadení virem se projevuje skvrnami na listech, plodech i jejich peckách. Choroba po druhé světové válce zdecimovala pěstování švestky domácí v Českoslo-vensku – zdravé plody této odrůdy dnes u nás najdeme jen stěží.

Ve virovém obklíčení

34 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

VĚDA OBRAZEM

STR

AN

U P

ŘIP

RA

VIL

A K

ateř

ina

Sed

láko

vá D

rošč

ínov

á

Dr. Daniel Kalman, Patrick Reeves, Katie Ris-Vicari (Nature Medicine), Honorable Mention, 2007, photo courtesy of Nikon Small World

Ě

630×

35 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

VĚDAKROK K DALŠÍMU STOLETÍ

C ílem Evropské unie je zabránit vze-stupu globálního oteplování o více než 2 °C ve srovnání s obdobím,

kdy ještě nebyl rozvinut průmysl. Znamená to nedovolit vzestup teplot o více než 1,2 °C oproti dnešnímu stavu. Cesta je jasná – výrazně omezit produkci tzv. skleníkových plynů, především oxidu uhličitého (CO2). Jenže jak vysoké koncentrace tohoto plynu v atmosféře zajistí naplnění „teplotního cíle“, už tak jasné není. Jak ukazují nejno-vější výzkumy, vztah mezi emisemi oxidu uhličitého a odezvou ve změnách zemského klimatu není zdaleka přímočarý.

Dvoustupňový limit nám nezajistí, že na nás změny klimatu tvrdě nedopad-nou. Jde o uměle stanovenou hranici, podobně jako je maximální povolená rychlost jízdy po dálnici. Nejnovější studie dokazují, že globální teplota v roce 2100 nebude záviset ani tak na tom, kolik oxidu uhličitého bude v té době v atmosféře, jako na množství tohoto plynu v ovzduší kolem roku 2050. Pokud chceme mít aspoň 75% naději, že do roku 2100 nestoupne globální teplota o 2 °C ve srovnání s preindustriální společnos-tí, pak nesmí celková produkce oxidu uhličitého do roku 2050 přesáhnout

700 gigatun (miliard tun). Pokud do té doby obohatíme ovzduší o 1 100 gigatun CO2, naše vyhlídky na udržení globálního oteplení pod dvoustupňovým limitem klesnou na 50 %.

Fosilní paliva, která máme v zásobě ke spalování, obsahují mnohem více uhlíku, než kolik je obsaženo v 1 100 gigatu-nách oxidu uhličitého. Jen za rok 2008 vypustilo lidstvo do ovzduší 33 gigatun CO2. Ročně roste produkce tohoto plynu o 1 až 3 %. Jestliže budeme pokračovat tímto tempem, pak dosáhneme celkové produkce oxidu uhličitého ve výši 700 gi-gatun ještě před rokem 2030. Pokud jsou tyto klimatické modely správné, pak k nápravě nezbývá mnoho času

a jakákoli prodleva při snižování emisí oxidu uhličitého může mít za následek klimatické změny, s jejichž následky nebude jednoduché se vypořádat. Podle Gavina Schmidta, vědeckého pracovníka z NASA, se rychlé kroky k omezení emisí oxidu uhličitého vyplatí, protože adapta-ce lidstva i na změny klimatu by nás vyšla mnohem dráže.

i i

Tikot nad planetou

Geny poprvé pod kontrolou

NEJVYŠŠÍ ČAS NA ZMĚNU

DLOUHÉ PRSTY ZINKU

Globální teplota v roce 2100

bude záviset na stavu atmosféry v roce 2050

Času na záchranu klimatu je méně, než se předpokládalo

Vědci konečně umí zasáhnout do

DNA rostlin

S távající metody genového inženýrství umožňují vnášet do rostlin cizí dědičnou infor-

maci, aniž by vědci měli kontrolu nad tím, kam se vnášený gen zabuduje. Nelze cíleně blokovat geny nebo je zaměňovat za jejich výhodnější kopie. Toto závažné omezení překonal tým vedený Vipulou Shuklovou z americké soukromé biotechnologické společ-nosti Dow AgroSciences. Nezávisle na něm vyvinuli obdobný postup

pro cílené zásahy do dědičné informace rostlin také

vědci z týmu Daniela Voytase z univerzity v Minnesotě.

Tým Shuklové tak získal kukuřici odol-nou vůči herbicidu.

Tým Voytase obrnil proti účinku herbicidu tabák. Novou metodu genetické modifi kace bude možné využít například pro tvorbu rostlin, které budou produkovat důležité léky nebo očkovací látky.

K blokování vybraných genů nebo k cílenému přenosu genů do dědičné informace rostlin využili jak Shuklová, tak i Voytas tzv. zinkových prstů. Ty jsou součástí bílkovinných molekul přirozeně se vyskytujících v buňkách rostlin i živočichů. Tvoří je tři desítky aminokyselin a tvar jim dodává navázaný iont zinku. Zinkové prsty se vážou na dvojitou šroubovici DNA. Pořadí aminokyse-lin v řetězci zinkového prstu určuje trojici základních stavebních kamenů DNA, na niž se „prst“ naváže.

Spojením několika zinkových prstů lze určit jedinečné místo DNA, kam „sada prstů“ zamíří. Vědci připojili k sadě zinkových prstů enzym schopný přestřihnout dvojitou šrou-bovici DNA. Komplex zinkových prstů

s enzymem tak dokáže vystřihnout přesně určený úsek DNA a tedy i vy-braný gen. Vzniklou „díru“ v DNA rychle zacelí opravné mechanismy. Když vědci dodají spolu s kom-plexem zinkových prstů a enzymu i určitý úsek DNA, zabuduje se ten-to „náhradní díl“ místo vystřižené části dvojité šroubovice.

ILU

STR

AC

E: S

hutte

rsto

ckP

ŘIP

RA

VIL

: Jar

osla

v Pe

tr

36 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO

: Goo

gle

Ear

th, S

hutte

rsto

ck

S polečnost Google nedávno uved-la novinku ve své aplikaci Google Earth, která uživatelům zpřístup-

ňuje množství geografi ckých informací. Pomocí funkce Google Ocean můžete proniknout pod mořskou hladinu a pro-cházet se mořskou říší v prostorovém 3D zobrazení.

Příspěvky vítánySvětové oceány pokrývají přes 70 % zemského povrchu a žije v nich 80 % veškerého života na Zemi. Přesto bylo člověkem prozkoumáno pouhých 5 %

všech oceánů. Google Ocean nabízí je-dinečnou kombinaci pohledu pod vodní hladinu a zasvěcených textů od skuteč-ných odborníků, které návštěvníkům pomohou v odhalování a poznávání těch nejskrytějších míst světa. Jako virtuální

potápěči můžete zavítat do podvodních sopek, sledovat videa o exotické fl óře a fauně, číst si o vracích lodí, které se nacházejí v okolí, a samozřejmě můžete přispět i vlastními fotkami.

Bez šnorchlu a s průvodciFunkce Ocean je dostupná v nejnovější verzi Google Earth. Jakmile si přiblížíte oceán, uvidíte dynamickou vodní hladi-nu. Při dalším přiblížení se můžete po-nořit pod ni – vzhledem k tomu, jak ob-rovské množství dat program obsahuje, je grafi ka obdivuhodná; realitě trojroz-

měrných her se ale pochopitelně neblíží. Mimo jiné si lze prohlížet středooceánský hřbet, nejdelší podvodní pohoří táhnoucí se v délce 50 000 kilometrů kolem celého světa. Funkce obsahuje také 20 obsa-hových vrstev (viz Co uvidíte v Oceánu)

Ponořte se do oceánuFunkce Google Ocean poskytuje uživatelům možnost důkladně se seznámit s životem v oceánech – opomíjené biosféře, která ovlivňuje naše životy mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdátMAREK TELIČKA

Kromě funkce Ocean můžete v nové verzi Google Earth vyzkoušet například:

Virtuální cestování v čase: Můžete zavítat do minulosti a sledovat změny, k nimž došlo na místech, která jsou k dispozici na satelitních snímcích. Tak můžete například pozorovat výstavbu fotbalových stadi-onů na MS ve fotbale v roce 2006 nebo vysychání velkého Čadského jezera v Africe. Mars 3D: Podíváte se na Mars, který vám navíc bude k dispozici ve vysokém rozlišení a 3D. Prohlídka: Můžete vytvářet záznamy o svých cestách a ty doprovázet snímky i textovým obsahem.

Sledování polohy pomocí GPS: Nyní lze snadno nahrávat záznamy z GPS navigací (včetně Garmin, Magellan a zařízení kompatibilních se systémem NMEA), díky čemuž si snadno zapamatujete trasy – ať už výletní, sportovní nebo cyklistické.

Google Earth 5.0 je nyní k dispozici ve 40 jazycích včetně češtiny. Zdarma si program můžete stáhnout na earth.google.com.

Novinky v Google Earth 5.0

PŘÍRODA TŘETÍ ROZMĚR POD HLADINOU

Člověkem bylo dosud prozkoumáno pouhých pět procent všech oceánů

krátce

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

včetně informací, jimiž přispěli přední biologové, geologové a oceánografové.

Svět jinýma očimaNa vývoji nové funkce úzce spolupraco-vala oceánografka a výzkumná pracovni-ce Národní geografi cké společnosti USA Sylvia Earleová, která o projektu řekla: „Řadu lidí tato funkce nepochybně pře-kvapí, možná i šokuje. Objeví totiž nové souvislosti, nové zajímavosti a hlavně se budou moci na vlastní oči seznámit s bo-hatstvím života pod hladinou moře.“

Generální ředitel společnosti Google Eric Schmidt uvedení nové funkce ko-mentoval slovy: „Oceány jsou v debatách o klimatických změnách často přehlí-ženy, přestože tvoří nedílnou součást celého problému. Zhruba třetina oxidu uhličitého vypouštěného do atmosféry skončí v oceánech. Navíc ztráta biodi-verzity, k níž dojde v oceánech v příštích dvaceti, třiceti letech, bude asi taková, jako kdybychom přišli o celé amazonské deštné pralesy. Ale nikdo si toho nevšim-ne, protože to nebude vidět. A proto je uvedení Google Earth verze 5.0 tak důle-žité – dává nám příležitost změnit pohled všech kolem nás.“

Oceány tvoří 99 % životního prostředí na Zemi. Jen necelého půl procen-ta mořských lokalit je chráněno.

Plným 60 % korálových útesů hrozí v následujících 30 letech zničení. Každý rok je do světových oceánů vhozeno třikrát více odpadu, než je hmotnost ulovených ryb.

Led v Antarktidě má stejný objem jako objem vody v celém Atlantském oceánu. Antarktický ledový štít, který každý rok pokryje oceán a zase roztaje, je dvakrát větší než území Spojených států.

Rybaření každoročně způsobuje smrt více než 100 000 albatrosů a 300 000 delfínů, velryb a sviňuch.

Plejtvák obrovský je největší zvíře planety. Některé z těchto velryb byly vybaveny čipy, díky čemuž lze sledovat jejich pohyb oceánem.

Vrchní tři metry mořské hladiny zadržují stejně tepla jako celá atmosféra. Na 90 procent sopečné činnosti probíhá pod hladinou moří. Oceán slouží jako hlavní zdroj potravin pro více než 3,5 miliardy lidí. Za posledních sto let se populace tuňáka, tresky, mečouna a marlína zmenšila o 90 procent.

Zhruba 80 procent veškerého života na Zemi žije pod mořskou hladinou.

Co možná nevíte o oceánech

PŘÍRODA TŘETÍ ROZMĚR POD HLADINOU

inze

rce

37

Velký korálový útes u Austrálie je největší stavbou na světě

vytvořenou živočichy. Táhne se do šířky přes 2 000 kilometrů a je viditelný i z Měsíce. O něm i dalších významných korálových útesech se dozvíte více ve vrstvě Chráněné mořské oblasti

38 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

PŘÍRODA TŘETÍ ROZMĚR POD HLADINOU

Příklady z 20 obsahových vrstev funkce Google Ocean:

Prozkoumejte oceán: Obsahuje foto-grafi e a videa o nejzajímavějších mís-tech oceánů po celém světě. Materiály dodalo na 80 jednotlivců a organizací.

Chráněné mořské oblasti: Včetně informací o Velkém korálovém útesu u Austrálie.

Sledování živočichů: Ze satelitu můžete sledovat pohyb živočichů, jimž byly implantovány čipy, například tažení velryb.

Mrtvé zóny, udržitelný rybolov: Tato funkce poskytuje informace o škodli-vém dopadu příliš intenzivního rybolovu a o tom, jak lze v této otázce pomáhat (viz Jaké ryby jíst).

Jaké ryby jíst: Společnost pro ochra-nu moří nabízí profi ly běžně konzumo-vaných mořských ryb a každou rybu známkuje od 1 (ryby, jejichž lov je po-měrně odpovědný) po 5 (ryby, jejichž prodej je správné bojkotovat).

Podmořský svět Jacquese-Yvese Cousteaua: Podívejte se na videozá-znamy z archivů slavného oceánografa Jacquese Cousteaua, včetně dosud nezveřejněných záběrů z minulých výprav.

Podmořské jevy: Objevujte podmoř-ské hory, příkopy a hřbety. Například sopku Mauna Kea na Havaji, která ode dna k vrcholu měří 10 250 m a je tak vlastně vyšší než Mount Everest.

Projekt Census of Marine Life: V roce 2000 se vědci z více než 80

zemí světa vrhli do ambiciózního pro-jektu, jehož cílem bylo sečíst mořské živočichy. Projekt potrvá až do roku 2010, nicméně už v rané fázi vydal úchvatné výsledky.

Teplota povrchu: Můžete denně sledovat teplotu povrchu. Na mapě „Oceánský atlas“ od National Geogra-phic jasně uvidíte, jak se teplota mění s postupem k rovníku.

Co uvidíte v Oceánu

Havajská sopka

Mauna Kea, která je od paty k vrcholu vysoká 10 250 metrů, z pohledu ve výšce 260 kilometrů a podmořské svahy téže sopky pozorované z hloubky téměř 3 500 metrů

Při pohledu na vodní hladinu se

mimo jiné zobrazují symboly živočichů, kterým byly implantovány čipy. Po klepnutí na ně se o konkrétním zvířeti a jeho poloze dozvíte víc a díky funkci „Cestování“ (Swim with me) můžete plout s nimi a vidět oceán z jejich perspektivy. Ačkoli nejde o tak reálný zážitek jako na přiloženém snímku se žralokem obrovským, nesporně je to pozoruhodná možnost

V příštích dvaceti letech dojde v oceánech k takové ztrátě biodiverzity, která je na souši srovnatelná s vymizením celých amazonských deštných pralesů

SVĚTob

sah

39 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

E vropská politika 19. století bývá právem nazývána koncertem velmocí. Vídeňský kongres roku

1815 určil novou podobu Evropy po na-poleonských válkách a základní snahou evropských politiků bylo udržet rovno-váhu mezi zúčastněnými mocnostmi. Vedle poražené Francie, která si díky di-plomatickému umění ministra zahraničí Talleyranda udržela rovnoprávné posta-vení s ostatními velkými státy, stály Velká Británie, Rusko, Pruské království a Ra-kouské císařství. Zatímco Velká Británie se starala především o své kolonie a Rus-ko mělo díky své východní poloze přece jen trochu nevýhodu, rozvíjela se střední

a jižní Evropa zejména pod taktovkou dvou germánských vladařů.

19. století je charakteristické kromě ji-ného nově probuzeným národním cítěním všemožných evropských národů inspiro-vaných myšlenkami francouzské revoluce. Také Němci začali silně toužit po svém národním státě, který by nebral ohledy na feudální nároky vladařů a šlechticů, ale hájil zájmy skutečně všech Němců na kontinen-tě. Problém byl v tom, že monarchové se rozhodně nehodlali své moci vzdát, takže

Koncertgermánských velmocíPo Napoleonově pádu roku 1815 znovu zvedly hlavu poražené germánské státy. Zastaralý koncept Svaté říše římské už sice nebyl obnoven, ale místo něj se zrodil Německý spolek, v němž hrály první housle Prusko a Rakousko. Byli snad Němci v té době zapřísáhlí militaristé, kteří nakonec vyprovokovali první světovou válku?

JINDŘICH KAČERHISTORIK

Pruský král Fridrich II. ve společnosti francouzského

osvícence Voltaira

Bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince roku 1805, v níž Napoleon porazil spojené

Rakousko a Rusko, zásadním způsobem přispěla k rozhodnutí o zrušení Svaté říše římské roku 1806

39| Seriál: Největší svě-tové říšePo Napoleono-vě pádu znovu pozvedly hlavu poražené germán-ské státy

44| Venuše bez průvodceMěla kdysi planeta veli-kosti Země vlastní měsíc?

48| Seriál: Velké postavy vědyVoltův největší vynález nechtěně vyprovo-koval jeho oponent

51| Křížovka a sudokuZúčastněte se soutěže o knihy a vyluštěte si tři různé obtížnosti sudoku

52| Seriál: Propůjčili jméno značceTajemství úspěchu fi rmy Benetton tkví v barvách a v umění šokovat

SLOVNÍČEKRovné hlasovací právo dává všem ode-vzdaným hlasům při volbách stejnou hodno-tu. Příkladem naopak nerovného volebního práva je třeba trojtřídní rozdělení v Prusku roku 1849, kdy bylo obyvatelstvo rozděleno do tří tříd podle výše odváděných daní (tedy majetnosti).

40 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Napoleonův zásah vedl k probuzení německého národního sebevědomí

bylo nutné najít nějaký rozumný kompro-mis. Tím se zdál být právě Německý spolek, který měl spojit ve volném svazku všechny dosud roztříštěné státečky z bývalé Svaté říše římské a jehož členy byly i Rakousko a Prusko, ovšem pouze částečně (viz Svrh-něte uchvatitele). Polovičaté řešení ovšem spoustu Němců zklamalo. Za tenhle vý-sledek přece nebojovali proti uzurpátorovi Napoleonovi. Dnes máme trochu tendenci vnímat Němce jako militantní národ zod-povědný za velké konfl ikty 20. století, který byl pacifi kován až po defi nitivní prohře ve 2. světové válce. Jenže Němci ve skuteč-nosti netoužili po ničem jiném než ostatní, vlastním národním státě. Válka byla tehdy chápána jako legitimní prostředek pro do-sažení politických cílů, přičemž získat pres-tiž a slávu svému národu byl důležitý cíl.

Kde vlastně leží Prusko?Ač se to může zdát zvláštní, Prusko dnes není součástí Německa. Našli bychom ho na břehu Baltského moře v dnešním Pol-sku, Litvě a Lotyšsku. Prusové patřili pů-vodně k baltským národům (kmenům ma-jícím blízko ke Slovanům), které si dlouho do pozdního středověku uchovaly pohan-ské náboženství. Proto se proti nim konaly

křížové výpravy, až Prusko nakonec ovládl Řád německých rytířů. Roku 1618 zdědil toto území rod Hohenzollernů ovládající braniborské markrabství s centrem v Ber-líně. Tak došlo ke spojení Pruska s němec-kým územím, byť zatím pouze personálně. Roku 1701 se braniborský markrabě se svolením císaře prohlásil pruským králem. Císaři nevadilo, když se království nacháze-lo mimo území Svaté říše římské.

V 18. století vstoupilo Prusko mezi velmoci, s nimiž musela evropská politika počítat. Zasloužil se o to především pruský král Fridrich II. Veliký (vládl 1740–1786), jenž byl nejen velkým vojevůdcem, ale také chladnokrevně uvažujícím politikem, v soukromí též fi lozofem a hudebníkem.

Vyrůstal v osvícenském duchu vyzdvihu-jícím úlohu rozumu oproti citům či dříve proklamovanému náboženství. Dovedl do krajnosti myšlenku, že všechno, co dělá pro dobro svého státu, dělá i pro dobro podda-ných. Sám se považoval za neomezeného osvíceného vládce. Historik Christopher Clark si položil otázku, proč Fridrich Veli-ký zabral krátce po svém nástupu na trůn (1740) Slezsko a zjednodušeně si odpově-děl: „Protože mohl.“ V té chvíli se mu Slez-sko hodilo a bylo to výhodné pro pruský stát. Tehdy se poprvé dostaly obě „němec-ké“ (i když v tomto čase je ještě tento ter-mín hodně zavádějící) mocnosti do střetu.

Po smrti císaře Karla VI. Habsburského (vládl 1711–1740), který zemřel bez muž-ského dědice, se k tomu naskytla vhodná pří-ležitost. Pruský král, Fridrichův otec, se sice dříve zavázal, že uzná nástupnictví Karlovy dcery Marie Terezie, jenže Karel VI. před svou smrtí rovněž nedodržel jeden politic-ký slib daný pruskému králi a to se hodilo jako vhodná záminka. Každopádně Fridrich věděl jasně a přesně, co chce, a nepouštěl se do žádných dalších zbytečných bojů o další části rakouského dědictví. Po válkách zva-ných též „boj o dědictví rakouské“ bez potíží uznal vládu Marie Terezie a jejího manžela

Františka Lotrinského, ovšem výměnou za to, že si smí ponechat Slezsko. Přestože Slez-sko bylo od 14. století lénem koruny české, nemohla Marie Terezie proti Fridrichovým armádám nic dělat. Z dříve roztříštěných držav Hohenzollernů se pomalu stával hez-ky souvislý stát s pevnou moderní správou. Mezi Pruskem a Rakouskem se pomalu rozhoříval dlouholetý politický zápas o he-gemonii mezi německými státy. Pojďme se nyní podívat, jak se vyvíjelo Rakousko.

Slábnoucí habsburská monarchieZa vlády Karla V. (1500–1558), císaře a španělského krále, o němž jsme psali v díle o španělské koloniální říši, dosáhla habsburská moc v Evropě svého vrcholu. Udržela se takřka půldruhého století, když ve třicetileté válce (1618–1648) nakonec neválčili ani tak katolíci s protestanty, jako spíš Habsburkové proti všem, kterým se nelíbila jejich přebujelá moc (Francii, Nizo-zemí, Švédsku, Dánsku či uherským vzbou-řencům). Přestože třicetiletá válka skončila vlastně nerozhodně, Svatá říše římská, jíž Habsburkové vládli z titulu císaře, pozbyla svůj dřívější lesk a stala se víceméně volným útvarem států. Formálně sice stál císař nade všemi knížaty, fakticky však vládli v jednot-livých německých i italských státech místní monarchové, kteří ve svých rozhodnutích nebyli příliš omezováni císařem. Habsbur-kové si tak podrželi pevnou vládu jen ve svých rodových državách, které ovšem také nebyly malé. Kromě rakouských zemí k nim patřila především část severní Itálie, země koruny české a koruny uherské. Po smrti cí-saře Karla VI. (1740) ale přišli Habsburko-vé o Slezsko ve prospěch Pruska (viz výše).

Císařovna Marie Terezie (vládla 1740–1780) a její syn Josef II. (matčin spolu-vládce od roku 1765, samostatná vláda 1780–1790) vládli v duchu osvícenského absolutismu a snažili se reformami zlepšit postavení svých poddaných. Nesledovali ani tak jejich dobro, jako spíš zájem státu, jenž potřeboval výkonné pracovní síly, úředníky a vojáky. V zahraniční politice ovšem Josef II. příliš úspěšný nebyl a habsburská mo-narchie pomalu ztrácela na svém významu.

Jediným územním ziskem bylo trojí roz-dělení Polska v letech 1773, 1793 a 1795. Na prvním a třetím se podíleli Habsburko-vé, přičemž roku 1773 získali Halič na přá-ní Josefa II. přes výslovnou nechuť Marie Terezie. Víc však získaly Prusko a Rusko. V devadesátých letech 18. století se ovšem objevil nový problém, v Paříži vypukla Francouzská revoluce.

Německo pod nadvládou NapoleonaKoncem 18. století vedly takřka všechny evropské státy válku proti republikánské Francii v protifrancouzských koalicích. Přes časté prohry však ustály tento boj ještě bez vážnějších následků. Na začátku 19. století se objevila větší hrozba – ambice Napoleona Bonaparta, které v důsledku vedly k totální přestavbě evropských politických poměrů. Už roku 1803 donutil Napoleon císaře Fran-

SVĚT SERIÁL: NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ ŘÍŠE – 9. DÍL

Jakmile se začaly v 19. století utvářet parlamenty či sněmy jednotlivých zemí vzešlé z voleb (zpočátku ani všeobec-ných ani rovných), pomalu vykrystalizo-valy i politické strany, jež se ucházely o přízeň voličů. Jedním ze dvou hlav-ních směrů byl liberalismus (liberální strany), který staví do popředí jedince a jeho právo na svobodu. K liberalis-tům patřili mimo jiné i podnikatelé, kte-rým vyhovoval svobodný hospodářský vývoj neomezený příliš mnoha cly a po-platky. Proti liberálním stranám stáli konzervatisté orientující se spíše na tradiční hodnoty, řád a pořádek a pro-sazující pomalé změny. Vedle nich se ovšem díky průmyslové revoluci začaly

v 19. století objevovat socialistické myšlenky. Právě z Německa ostatně pocházeli Karel Marx i Bedřich Engels, kteří v revolučním roce 1848 vydali svůj Komunistický manifest, kde prosazovali heslo „Proletáři všech zemí, spojte se!“ Socialistické strany hájily zájmy nově vzniklé „třídy“ dělníků (dle Marxova pojmenování proletari-átu), kteří strádali v těžkých pracov-ních podmínkách ve městech, když pracovali v továrnách pro bohatou buržoazii. Jejich cílem bylo zákonem omezit pracovní dobu, zakázat práci dětí a zajistit dělníkům důstojný život. Tento cíl se však podařilo naplnit až ve 20. století.

Socialismus a ostatní směry

Karel Marx (1818–1883)

Vídeňský kongres v letech 1814–1815,

na němž byla dohodnuta podoba ponapoleonské Evropy

41 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

FOTO

: Wik

iped

ia, w

ww

.am

bafra

nce-

uk.o

rg, g

erm

anhi

stor

ydoc

s.gh

i-dc.

org,

ww

w.p

reus

sen-

chro

nik.

de tiška II. (vládl 1792–1835), aby mu odstou-pil levý břeh Rýna. Následujícího roku se Napoleon nechal korunovat francouzským císařem a František na to prozíravě zareago-val vyhlášením Rakouského císařství tvoře-ného výhradně habsburskými državami ne-závisle na Svaté říši římské. Teprve od této chvíle můžeme skutečně mluvit o Rakousku jako o říši, nikoliv pouze o habsburské mo-narchii. Ještě dva roky vydržely Františkovy obě císařské koruny současně, než v prosinci 1805 drtivě prohrál s Napoleonem u Slavko-va a následujícího roku si francouzský císař vytvořil z německých států Rýnský spolek, jenž byl pod silným francouzským vlivem. To znamenalo defi nitivní zánik tisícileté římské říše, která ostatně poslední staletí už fungovala víceméně formálně.

Napoleon byl na vrcholu své moci a koaliční války ostatních mocností zatím k ničemu nevedly. Prusko se od roku 1795 drželo stranou všech bojů a uzavřelo s Fran-cií dokonce separátní mír. Roku 1803 pak dobrovolně odstoupilo Napoleonovi své državy na levém břehu Rýna a získalo za to odškodnění v severozápadním Německu. Teprve roku 1806 se Prusko vrátilo do koali-ce proti Napoleonovi, když francouzský císař nabídl Hannoversko Velké Británii, přestože ho dříve slíbil Prusku. Jenže ani pruská voj-ska vzpomínající ještě na relativně nedávné úspěchy Fridricha Velikého proti Napoleo-novi nic nezmohla. Když roku 1806 prohrála pruská armáda v bitvách u Jeny a Auerstedtu, chtěl se pruský král Fridrich Vilém III. ještě zachránit uzavřením spojenectví s Ruskem. Jenže bylo pozdě, Napoleon porazil i ruského cara Alexandra I. a uzavřel s ním na řece Tylži mír, po kterém vyjednal mírovou smlouvu i s Pruskem. Možná tehdy chtěl francouz-ský císař Prusko zcela zlikvidovat a vymazat z mapy, což prý neučinil s ohledem na cara Alexandra. Nicméně Prusko ztratilo všechna území na západ od Labe, veškeré nově získa-né zisky z dělení Polska, Gdaňsk získal status svobodného města a Sasku připadl kraj Cho-těbuz. V té chvíli se Prusko propadlo na nej-hlubší dno a dočasně ztratilo status velmoci. Ostatně veškeré území, které mu Napoleon nechal, zůstalo okupováno francouzskými vojsky.

Svrhněte uchvatitele!Paradoxně však právě Napoleonův zásah vedl k probuzení německého národního sebevědomí a pod vlivem nacionalistic-kých myšlenek Francouzské revoluce se začal probouzet německý národ. V poko-řeném Prusku dokonce začaly probíhat reformy, jež umožnily dříve přísně absolu-tistickému státu vykročit směrem ke kon-stituční monarchii. Do Pruska se stahovali schopní úředníci.

Pak ale přišlo Napoleonovo osudné ta-žení do Ruska (1812), jehož se zúčastnily pruské i rakouské jednotky jako nedobro-volní spojenci Francouzů. V Rusku však Napoleon totálně selhal a konečně se mohl rozhořet boj za osvobození, v němž se pro-ti Francii spojily nejen tři kontinentální velmoci (Prusko, Rakousko a Rusko), ale dokonce i Bavorsko, což znamenalo rozpad

Rýnského spolku. V bitvě národů u Lipska (1813) se podařilo Napoleona porazit, tak-že musel odtáhnout z Německa. Jeho úplný pád byl jen otázkou času a přišel hned ná-sledujícího roku. Z iniciativy rakouského kancléře Mett ernicha se na podzim roku 1814 sešel Vídeňský kongres, na němž se zástupci evropských velmocí měli dohod-nout na budoucím uspořádání Evropy.

Prusko i Rakousko dostaly zpět ztracené državy, ale pro německé vlastence, jež bojo-vali proti francouzskému uchvatiteli za vlast-ní národní stát, byl výsledek kongresu kru-tým zklamáním. Pánové ve Vídni rozhodně nehodlali naslouchat nějakým nacionálním myšlenkám, které pro ně představovaly po-tenciální ohrožení. Pádem Napoleona měla být Francouzská revoluce defi nitivně mrtvá a nový systém v Evropě měl zajistit, aby se její myšlenky už nikdy nedostaly ke slovu. Mett ernichovým plánem, s nímž víceméně všichni evropští vládci souhlasili, byla re-staurace (tedy znovunastolení) monarchie. A to bez výjimky všude, včetně Francie.

Nový Německý spolek byl volným uskupením 35 států a čtyř svobodných měst, přičemž předsednickou zemí mělo být Rakousko. Aby však nedošlo ke zby-tečným komplikacím, jednalo Rakousko ve všech důležitých rozhodnutích s druhou zúčastněnou velmocí, Pruskem. Na první

pohled takový podivný konglomerát ne-mohl mít dlouhého trvání. Nejenže to byla „hydra“ o dvou hlavách, Prusku a Rakous-ku, jež se sice dlouhou dobu dokázaly do-hodnout, ale bylo pouze otázkou času, kdy dojde k vážnějším sporům. Navíc Prusko a Rakousko nepatřily ke spolku celým svým územím, ale pouze těmi částmi, kte-ré byly dříve součástí Svaté říše římské. To tedy znamenalo, že do Německého spolku patřily Čechy, Morava, Slezsko, Pomořa-ny i Braniborsko, ale nikoliv Uherské krá-lovství, Benátsko ani samotné Prusy (viz mapa). Češi a další Slované se pochopitel-ně ve spolku Němců necítili dobře. Kupo-

Německý kancléř

Bismarck s bývalým francouzským císařem Napoleonem III. roku 1878

SVĚT SERIÁL: NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ ŘÍŠE – 9. DÍL

BAVORSKÉ KRÁLOVSTVÍ

BAVORSKÉ KRÁLOVSTVÍ

WÜRTENBERSKO

PRUSKÉ KRÁLOVSTVÍ

UHERSKÉ KRÁLOVSTVÍ

PRUSKÉ KRÁLOVSTVÍ

HANNOVERSKÉ KRÁLOVSTVÍ

K NĚMECKÉMU SPOLKU 1848–1866

KRÁLOVSTVÍ NIZOZEMÍ

MORAVA

RAKOUSY

ŠTÝRSKO

KORUTANY

KRAŇSKO

TYROLSKOŠVÝCARSKO

BÁDENSKO

NASSAVSKO

VELKOVÉVODSTVÍ HESSENSKÉ

KURFIŘSTVÍ HESSENSKÉ

ANHALTSKO

OLDENBURG

ŠLESVICKO

MEKLENBURSKO

ČECHY

SASKÉ KRÁLOVSTVÍ

BRANIBORSKO

SLEZSKO

POMOŘANY

PRUSY

POZNAŇSKO

POLSKÉ KRÁLOVSTVÍ(PATŘILO K RUSKU)

OD 1839 K BEL-GII

DO 1864 K DÁNSKUDOO 1864DOOHOLŠTÝNSKO

NĚMECKO V ČASECH NĚMECKÉHO SPOLKU (1815–1866)

HRANICE NĚMECKÉHO SPOLKU ROKU 1815

POZDĚJŠÍ KOREKTURY HRANICE

RAKOUSKÉ CÍSAŘSTVÍ

42 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Bismarck požadoval „vrácení“ Alsaska a Lotrinska k Německu a vysloužil si tím nenávist Francie

divu tenhle podivný slepenec států, s nímž byl spokojený opravdu málokdo, vydržel přes půl století.

1848: Revoluční barikádyUhlídat „ideovou čistotu“ nebylo snadné ani v obou silných centrálních monarchiích, natožpak v Německém spolku. Rakouský kancléř Mett ernich používal k ochraně mo-narchie před zhoubnými revolučními myš-lenkami systém policejních špiclů a přede-vším důkladnou cenzuru. Hlídáni byli i kněží při svých kázáních. Mett ernich se díky svým metodám stal natolik nepopulární, že při vypuknutí březnové revoluce roku 1848 ve

Vídni požadovaly davy právě jeho odvolání. Když násilí překročilo únosnou míru, začaly hořet domy i továrny, vláda požadavku vyho-věla a kníže Mett ernich byl propuštěn. Navíc slavnostně vyhlásila svobodu tisku a přislíbila vydání ústavy. Rakouští studenti a měšťané, kteří byli hlavními aktéry nepokojů, požado-vali i bližší připojení Rakouska k Německu na základě národnostního principu.

Revoluce se rozhořely po celé Evropě – v Prešpurku (dnešní Bratislavě), v Paler-mu, v Paříži, v Praze i v Berlíně. I v Prusku musel král slíbit vydání ústavy. V Německu však revoluce dostala ještě jiný rozměr, lidé požadovali konečně skutečný národní stát. Německý lid nechtěl žádné podmanění ji-

ných národů, dokonce většina demonstrantů v Berlíně sympatizovala s požadavky Čechů, Uhrů i Poláků. Jak těžké je budování státu na národnostním principu, ukázal svolaný par-lament do Frankfurtu nad Mohanem. Všech-ny německé státy tam vyslaly své zástupce, aby dohodli budoucí podobu státu. Pruský král Fridrich Vilém IV. dokonce prohlásil: „Prusko se od této chvíle rozplyne v Ně-mecku.“ Příznivci maloněmecké koncepce prosazovali, aby se Německo sjednotilo pod pruským vedením s vyloučením Rakouska. Naopak velkoněmecká myšlenka počítala se začleněním habsburské monarchie.

Zpočátku to vypadalo, že revoluce mo-hou být úspěšné a lidem se podaří prosadit požadavky na všeobecný a rovný volební systém (viz slovníček). Jenže z původně počítaných 649 členů frankfurtského parla-mentu jich náhle bylo jen 585, protože země s negermánským obyvatelstvem se nezú-častnily. V Praze dostal pozvánku František Palacký, který kategoricky odmítl podílet se na utváření německého státu. Slovanské národy tehdy ještě chtěly zůstat součástí Ra-kouska, ale požadovaly spravedlivé federa-tivní uspořádání, jež by jim dávalo rozsáhlou autonomii a dbalo na jejich národní zájmy.

Zklamaní revolucionářiZprvu zaskočení zástupci monarchií se však brzy vzpamatovali a poslali do akce ar-

mádu. Rakouští generálové Windischgrätz, Radecký a bán Jelačič si poradili s revoluce-mi v jednotlivých částech monarchie. S od-voláním císaře Ferdinanda (prosinec 1848) došlo ke stažení všech slibů a nový vládce František Josef I. nastoupil zcela nový kurs. Monarchie sice vykročila směrem ke kon-stituční monarchii, kde byla rovnoměrněji rozložená moc, ale vzhledem k vítězství státních vojsk nemuseli monarchové brát na požadavky revolucionářů velké ohledy. V Rakousku nastal čas nového absolutis-mu, jenž byl sice mírnější než ten předcho-zí, ale v zásadě nic nevyřešil.

Také německý parlament ve Frankfurtu se zatím utápěl ve vlastních sporech a dis-kusích. Říkalo se mu „parlament profesorů“, protože většina zástupců jednotlivých zemí měla univerzitní vzdělání. Reprezentovali

tedy intelektuální elitu národu, ale neodráželi sociální rozvrstvení a neprosazovali požadav-ky obyvatelstva. Takřka po roce sice dospěli k dohodě o uplatnění maloněmecké koncep-ce státu (bez Rakouska) a nabídli pruskému králi císařskou korunu, ale ten ji odmítl z ru-kou revolucionářů přijmout. Prusko mezitím rovněž našlo ztracené sebevědomí a pustilo se do mezinárodních akcí na vlastní pěst. Pro parlament to znamenalo konec všem nadě-jím a musel být rozpuštěn. Zbylé radikály, kteří ještě chtěli pokračovat v revoluci, roze-hnaly pruské vojenské jednotky.

Po dohodách Rakouska a Pruska roku 1850 v Olomouci byl nakonec obnoven Německý spolek v dřívější podobě, tedy pod předsednictvím Rakouska. Olomouc-ká diplomatická porážka krále Fridricha Viléma IV. byla ovšem v Prusku přijata se značnou nelibostí.

Nástup železného mužePruský a později německý kancléř Ott o von Bismarck (1815–1898) bývá čas-to zobrazován ve vojenské uniformě a na první pohled to vypadá, že právě on udělal z Němců militaristy ochotné zabíjet pro rozšíření svého životního prostoru. Tento dojem z kancléřovy osoby ještě umocňu-je fakt, že v jediném desetiletí poté, co ho nový pruský král Vilém I. (vládl 1861–1888) povolal do funkce kancléře (1862) vyhrálo Prusko tři války s nejbližšími sou-sedy, aby se ve fi nále mohla vytvořit nová Německá říše, jejímž císařem se stal právě pruský král. Kancléř tím splnil dlouholetý sen německých nacionalistů. Právem je tato doba nazývána právě Bismarckovou érou. Německo se stalo obávanou suve-rénně nejmocnější kontinentální velmocí, takže hrozilo spojení všech ostatních ev-ropských hráčů do protiněmecké koalice.

Jenže dokud byl Bismarck ve funkci, dokázal si politicky zajistit, aby k něčemu takovému nedošlo. Vůbec to nebyl mili-taristický fanatik, který by chtěl bojovat za každou cenu a získávat nová území. Jeho ideou byl společný německý stát pod pruskou nadvládou, což se mu podařilo uskutečnit. K dosažení tohoto cíle ovšem potřeboval vyšachovat Rakousko.

Krátce po Bismarckově nástupu do funk-ce přišla poslední společná prusko-rakous-ká akce – válka proti Dánsku. Jejím cílem bylo zabrat vévodství Šlesvicko a Holštýn-sko, jež Dánsko protiprávně zabralo v le-

Revolucionáři v Berlíně

s německými vlajkami v březnu 1848

Na přelomu 19. a 20. století mezi sebou soupeřily světové velmoci, která z nich získá více kolonií. Na suverénně vedoucí Británii pochopitelně nikdo neměl, ale k tradičním koloniálním velmocím se chtěly přidat i USA, Japonsko, Itálie či Němec-ko. Bismarck zprvu odmítal požadavek nacionalistů, aby Německo potvrdilo své velmocenské postavení i získáním kolonií. Uvědomoval si, že kolonie by znamenaly pro německou zahraniční politiku zbyteč-nou přítěž a minimum výhod. Nicméně

roku 1882 byl založen Německý koloniální spolek a poté roku 1884 Společnost pro německou kolonizaci. Právě toho roku Bismarck souhlasil, aby Německá říše převzala ochranu nad vzdáleným územím „získaným“ německými obchodníky. Největ-ší akvizice měla Německá říše v jihozápad-ní Africe (Namibie, Togo a Kamerun), později i ve východní Africe, na Severní Guinei a Marshallových ostrovech v Tichém oceánu. O všechny své kolonie přišlo Německo po první světové válce.

Německý kolonialismus

Když byl v 18. století vynalezen parní stroj a později pak přádací stroj a mechanický tkalcovský stav, znamenalo to výraznou změnu v životě většiny populace. Doposud silně zemědělská společnost se začala postupně stěhovat do měst. Z tovaryšů a řemeslníků pracujících na vlastní pěst se stávali dělníci v továrnách a průmyslových centrech. Ve městech bylo najednou přeplněno. Velkopodnikatelé zneužívali dělnické práce a platili mizerné mzdy, z čehož vznikl těžký sociální problém (viz Socialismus a ostatní směry).

Řada vynálezů však vedla také k novým životním komfortům a stan-dardům. Především využití páry v dopravě (železnice a parní lodě) zkrátilo vzdálenosti mezi státy a dalo také nové možnosti armádám. Při předávání informací hrál nedocenitelnou roli telegraf. Fotografi e zprostředkovaly lidem obrázky z dalekých zemí a umožnily precizní dokumentaci jakékoliv činnosti.

Průmyslová revoluce

SVĚT SERIÁL: NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ ŘÍŠE – 9. DÍL

43 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

tech 1848-49. Nešlo tedy o nějaký vyloženě agresivní akt, ale Bismarckovi se podařilo vystupovat jako obhájce mezinárodního práva. Válka v letech 1863–1864 byla krátká a pro německé státy suverénně vítězná. Po roce společné správy obou vévodství, pak mělo Šlesvicko patřit pod patronát Pruska a Holštýnsko pod správu Rakouska. Ovšem Bismarck hodlal prosadit nadvládu Pruska v severním Německu, takže i Holštýnsko roku 1866 obsadily pruské jednotky.

Tak přišel čas na další krok v Bismarckově plánu – vystrnadit Rakousko z Německé-ho spolku. Rychlá prusko-rakouská válka přinesla snadné vítězství Prusku. Rozhodla ji už po několika týdnech od zahájení bitva u Hradce Králové 3. července 1866, v níž položilo za Rakousko život mimo jiné i mno-ho českých vojáků. Tak Bismarck prohlásil Německý spolek za zrušený a místo něj byl zřízen Severoněmecký spolek, jehož jasným hegemonem bylo Prusko. Kancléř mohl díky převaze pruských vojsk získat na Rakousku snad i nějaké území, ale byl to uvážlivý poli-tik, nenechal se strhnout a sledoval svůj cíl. Včas zastavil válečné akce, aby nedráždil zby-lé evropské mocnosti, a podepsal mír pouze za cenu odstoupení Rakouska ze spolku.

Kancléř pak příjemně překvapil němec-ké liberály, když nechal v nově vzniklém Severoněmeckém spolku tvořeném 22 státy zvolit Říšský sněm ve všeobecných a rovných volbách (viz slovníček). Sněm se měl podílet na vydávání zákonů. Navíc byla roku 1867 přijata i poměrně liberál-ní ústava, která měla zlákat i jihoněmecké státy k přistoupení ke spolku.

Druhá říšeBismarck obrátil své oči na západ a čekal na příležitost, kdy se pomstí Francii za potupu během napoleonských válek. Dočkal se, když byla pruskému princi Leopoldovi na-bídnuta španělská koruna a Francie na něj nevybíravě tlačila, aby ji odmítl. Francouz-ský vyslanec dokonce v emžských lázních nutil krále Viléma I., aby mu dal záruky, že Hohenzollernové korunu nepřijmou, až se král naštval a informoval o tom telegrafi cky kancléře. Ten celou věc předal tisku, čímž Francii natolik mezinárodně znemožnil, že byla nucena Prusku sama vyhlásit válku. To byla voda na Bismarckův mlýn.

I prusko-francouzská válka v letech 1870–1871 skončila suverénním vítězstvím Pruska. Bismarck požadoval od Francie „vrácení“ Alsaska a Lotrinska. Jenže tohle území nezabral pro Francii Napoleon, ale už o dvě století dříve Ludvík XIV. Zdejším obyvatelům se k Němcům vůbec nechtělo a Francie chápala tenhle požadavek jako ne-výslovnou křivdu. Přesto Bismarck dosáhl svého a vysloužil si tím „věčnou“ nenávist Francie vůči Němcům, která skončila až po 2. světové válce. Snad právě tahle anexe byla jediným neuváženým Bismarckovým kro-kem v zahraniční politice.

Triumfální vítězství nad Francií mu ovšem umožnilo vyhlásit v lednu 1871 pří-mo ve Versailles u Paříže založení Německé říše, jejímž císařem se stal pruský král Vilém I. Tím si kancléř získal srdce mnoha němec-

kých vlastenců i liberálů, kteří dosud nelibě shlíželi na jeho absolutistické praktiky. Na zá-věr je nutné k osobě velkého kancléře dodat, že ve vnitřní politice nebyl tak úspěšný jako v zahraniční. Nesnášel socialisty, vydal proti nim nepopulární zákon a snažil se všemocně omezit moc katolické církve, v níž viděl po-tenciálního nepřítele státu. Nicméně za jeho éry se z Německa stala mocná velmoc se sil-nou armádou, jež permanentně udržovala ve střehu všechny evropské síly.

Cesta k válceMezitím muselo Rakousko po válečném fi asku s Pruskem přistoupit k důkladným změnám. Došlo k uherskému vyrovnání, takže od té chvíle už nebylo Rakousko, ale Rakousko-Uhersko. Maďaři získali za řekou Litavou rozsáhlou autonomii a s Vídní je od té doby spojovala pouze osoba panov-níka, zahraniční politika a správa fi nancí. To ovšem dost rozladilo ostatní národy monarchie. Jestliže jsme nazývali Rakous-ko německou velmocí, pak to bylo přede-vším kvůli tomu, že „německý živel“ měl v tomto státě rozhodující politický vliv. Ve skutečnosti však bylo Rakousko-Uhersko mnohonárodnostním kotlem, v němž to začalo pořádně vřít, když se jednotlivé ná-rody přihlásily o svá práva. Za dlouhé vlády císaře Františka Josefa I. (1848–1916) však požadavky ostatních národů nebyly uspo-kojeny a v první světové válce už bylo na vy-hlašování autonomií pozdě. Proto se musel vratký mezinárodní kolos rozpadnout.

Zatím v Německém císařství převzal roku 1888 vládu po smrti svého děda i otce

mladý císař Vilém II. (vládl 1888–1918). Snad právě díky tomuhle vojákovi tělem i duší získali Němci onu pověst militant-ního národa. Nade vše miloval vojenské přehlídky a pochody, v jeho proslovech převládal bojechtivý a výhružný tón. Opá-jel se mocí své říše, považoval ji za nepo-razitelnou a zpočátku obdivoval i kancléře Bismarcka. Jenže brzy po nástupu na trůn se objevily vážné trhliny mezi uvážlivým diplomatem a temperamentním, výbuš-ným a nevypočitatelným vojákem. Už roku 1890 Vilém II. kancléře odvolal a rozhodl se vládnout sám. Veškerou sílu státu, jehož existenci Bismarck trpělivě nejen vybudo-val, ale i zajistil, hodlal teď císař použít ke zvýšení německé prestiže. Zatímco dosud měl Bismarck krytá záda zajišťovací smlou-vou s Ruskem, Vilém ji klidně nechal pad-nout, čímž přispěl ke spojení Ruska s ne-přátelsky naladěnou Francií. Vybudováním ohromné fl otily podráždil i námořní vel-moc Británii a ještě to podpořil roku 1896 nesmyslnou gratulací prezidentu Jihoafric-ké republiky k vítězné obraně před útokem britských kolonistů.

Obě monarchie se na začátku 20. stole-tí spojily v Dvojspolku, protože jim vlastně nic jiného nezbývalo. Rakousko-Uhersko však nedisponovalo příliš silným váleč-ným potenciálem a nepomohlo ani přičle-nění Itálie do Trojspolku. Německo samo nemohlo unést celou tíhu bojů na dvou frontách (západní i východní), takže do té doby největší světový konfl ikt měl pro obě mocnosti tragické následky.

SLOVNÍČEKVšeobecné hlasovací právo v širším slova smyslu zahrnuje účast všech lidí ve volbách bez ohledu na majetek, sociální postavení, pohlaví či věk. V praxi je však vnímáno jako vše-obecné hlasovací prá-vo, i když k němu nema-jí přístup děti, nezletilí a cizinci (a v 19. století také ženy)

SVĚT SERIÁL: NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ ŘÍŠE – 9. DÍL

Seriál: největší světové říše Březen 2008 starověk – Egyptská, Asyrská, Perská říše Duben 2008 antika – Alexandr Veliký, Římská říšeČerven 2008 nástupci Říma – Svatá říše římská, Byzantská říšeČervenec 2008 středověk a raný novověk – Mongolská říše, Osmanská říše, Kyjevská RusŘíjen 2008 středověk a raný novověk – Osmanská říše, Arabská říšeProsinec 2008 koloniální říše – Španělsko a PortugalskoÚnor 2009 koloniální říše – Britské impériumDuben 2009 novodobé velmoci – Napoleon BonaparteČerven 2009 novodobé velmoci – Pruské království, Rakousko-UherskoČervenec 2009 velmoci 20. století – Třetí říše, Sovětský svaz, USAN

AV

IGÁT

OR

Císařská proklamace

(1871) v Zrcadlovém zámku ve Versailles od malíře Antona von Wernera z roku 1893. Bismarck v bílé kyrysnické uniformě právě přečetl proklamaci a velkovévoda Fridrich Bádenský provolává Viléma I. německým císařem

44 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

SVĚT PÁTRÁNÍ PO VENUŠINU PRŮVODCI

FOTO

, ILU

STR

AC

E: N

AS

A, I

SA

S, E

SO

, Uni

vers

e To

day,

Wik

iped

ia

A stronomům se dříve zdálo nemož-né, aby Venuše – planeta velikosti Země – neměla ani jeden měsíc.

Od poloviny 17. století (s rozšířením da-lekohledu) se proto snažili Venušina prů-vodce objevit. Například 18. srpna 1668 uviděl francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini – jak sám píše – objekt nejasných obrysů, nacházející se v blízkosti

Venuše, vykazující stejnou fázi jako plane-ta. Jeho průměr odhadl na jednu čtvrtinu průměru Venuše.

Na delší dobu tato zpráva upadla v za-pomnění. Až v roce 1740 pozoroval do-mnělý měsíc Venuše anglický konstruktér optických přístrojů James Short. Ve svém deníku si poznamenal: „Průměr objektu se rovnal přibližně jedné třetině průměru Venuše, objekt měl menší jasnost, ale jeho obrysy byly velmi ostré a jasné. Nacházel

se asi 18° až 20° nad rovinou rovníku pla-nety. Objekt jsem pozoroval několikrát během hodiny.“ Pozorování provedená v pozdějších letech zdánlivě potvrzovala existenci satelitu u Venuše. Pozorovalo jej mnoho astronomů, mezi nimi i německý astronom Andreas Mayer, který – jak sám tvrdil – 20. května 1759 viděl nad planetou „malý objekt nevelké jasnosti“.

Dalším astronomem, který pozoroval měsíc u Venuše, byl Jacques Leibax, známý později pod pseudonymem Montaigne. Poprvé pozoroval měsíc 3. května 1761 jako nevelký objekt nacházející se v blíz-kosti Venuše. Pozorování provedená 4., 5. a 11. května ukázala změny v poloze objek-tu vzhledem k planetě a – což je nesmírně důležité – objekt měl stejnou fázi jako pla-neta. Jeho pozorování byla považována za přesvědčivý důkaz objevu měsíce u Venuše.

Z pozorování vyplynulo, že průměr objek-tu se rovná jedné čtvrtině průměru planety a jeho vzdálenost od Venuše je přibližně stejná jako vzdálenost Měsíce od Země. Doba oběhu vycházela asi 9 dnů a 7 hodin.

Měsíc planety Venuše údajně spatři-li i další astronomové. Například Joseph Louis Lagrange jej v roce 1761 pozoroval osmnáctkrát. Při jednom z pozorování jej viděl jako malou skvrnu, která následova-la Venuši při jejím přechodu přes sluneční disk. Avšak Samuel Dunn (Chelsea, An-glie), který rovněž pozoroval tento úkaz, žádnou skvrnu v blízkosti Venuše neviděl. Lagrange jej znovu (osmkrát) sledoval v roce 1764. Podle jeho názoru obíhal měsíc Venuše v rovině kolmé na eklipti-ku. V roce 1768 pozoroval údajný měsíc Venuše také dánský astronom Christian Pedersen Horrebow.

První nejasnosti a problémyZ výsledků různých pozorovatelů vychá-zel německý astronom a matematik Jo-hann Heinrich Lambert (1728–1777), který vypočítal, že předpokládaný mě-síc obíhá ve vzdálenosti 66,5 poloměru planety jednou za 11 dnů a 3 hodiny se sklonem k ekliptice 64°. Tyto údaje byly publikovány v astronomické ročence „Astronomischer Jahrbuch 1777“ vy-dávané v Berlíně. Již na první pohled je tu však nesrovnalost. Vzdálenosti 66,5 poloměru planety odpovídá 403 000 km. To je více, než vzdálenost Měsíce od Země (384 400 km); Měsíc oběhne kolem Země za 27 dnů a 8 hodin. Hmot-nost Venuše by musela být mnohem větší než hmotnost Země, aby tyto po-zorované údaje mohly být pravdivé (ve skutečnosti je hmotnost Venuše poně-kud menší než hmotnost Země).

Pozorování jiných astronomů však byla negativní. Například Johann Hieronymus Schröter věnoval pátrání po měsíci mno-ho hodin, ale bezúspěšně. Neúspěšní byli i další astronomové: William Herschel či Franz von Paul Gruithuisen. Nezbývalo tedy nic jiného, než předešlá pozorování vysvětlit jako optický klam. Tuto teorii vy-slovil již v roce 1766 rakouský astronom a ředitel hvězdárny ve Vídni Maximilián Hell (1720–1792). Předpokládal, že jasný obraz Venuše se „odrazil“ od oka pozoro-vatele zpět do dalekohledu, kde vytvořil

Proč Venuše nemá měsíc?

Planety zemského typu (Merkur, Venuše, Země, Mars) se liší od velkých planet nejen chemickým složením, ale i počtem měsíců. Zatímco třeba Jupiter má měsíců 63, Mars je má pouze dva a Země jeden. Planety nejblíže Slunci – Merkur a Venuše – měsíce nemají. Mohlo tomu být v minulosti jinak?FRANTIŠEK MARTINEK, HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉMEZIŘÍČÍ

Pro předpokládaný měsíc Venuše bylo navrhováno pojmenování Neith po mytické bohyni ze Sais

Přechod Venuše přes sluneční disk 8. 6. 2004

45 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚT PÁTRÁNÍ PO VENUŠINU PRŮVODCI

Opačnou rotaci Venuše, než mají ostatní planety, mohla vyvolat srážka s jejím měsícem, který pak po střetu zaniknul

malý sekundární obraz. Jeho názor měl mnoho příznivců.

V existenci měsíce u Venuše však věřil ještě v polovině 19. století britský admirál a astronom William Henry Smyth (1788–1865), který na základě analýzy předchá-zejících pozorování vyslovil domněnku, že předpokládaný měsíc je nevelký objekt, je-hož převážná část povrchu jen velmi málo odráží sluneční světlo (podobně jako na-příklad dnes známý Saturnův měsíc Iape-tus, jehož dvě polokoule mají zcela rozdíl-né albedo: 0,04 a 0,5).

Vysvětlení: měsíc neexistujeK zajímavému vysvětlení dosavadních po-zorování dospěl v roce 1884 Jean-Charles Houzeau, bývalý ředitel Královské obser-vatoře v Bruselu. Předpokládal, že se ve skutečnosti nejedná o měsíc, ale o planetu, která oběhne kolem Slunce jednou za 283 dní. Taková planeta se do blízkosti Venu-še dostane každých 1 080 dnů, což bylo v souladu s tehdejšími pozorováními.

V roce 1887 se zabýval důkladnou ana-lýzou provedených pozorování belgický astronom Paul Stroobant. Část pozorování vyřadil jako nepřesvědčivá, část vysvětlil jako pozorování slabých hvězd v blízkosti Venuše. Značnou část pozorování domně-lých měsíců vysvětlil jako optické klamy, jako odrazy od povrchu optických částí dalekohledu. Jako příklad mohou poslou-žit pozorování švédského astronoma Pe-hra Vilhelma Wargentina (1717–1783), který tyto „měsíce“ sledoval nejen u Venu-še, ale i u dalších jasných objektů. Podob-né úkazy pozoroval dále například Patrick Moore, přestože byl vybaven mnohem do-konalejším dalekohledem.

A ještě jedno možné vysvětlení: astro-nomové pozorovali planetky, nacházející se v blízkosti Venuše. Dnes známe planetky křižující dráhy Země, Venuše a dokonce i Merkuru. Avšak planetka uvedené jasnos-ti (podle popisu pozorovatelů) v blízkosti Venuše by musela mít průměr asi 5 000 km. Tak velké planetky ovšem neznáme a stěží by unikly zraku dnešních astronomů.

Pro předpokládaný měsíc Venuše bylo navrhováno pojmenování Neith po my-tické bohyni ze Sais: Neith jako starově-ké božstvo, jemuž se dostalo důležitosti za 26. dynastie, když si vládnoucí rodina vybrala Sais za hlavní město Egypta. Prav-děpodobně jako první navrhl tento název Jean-Charles Houzeau.

Měsíc Venuše znovu na scéněKoncem 19. století, přesněji 13. srpna 1892, pozoroval Edward Emerson Barnard v blíz-kosti Venuše neznámý objekt 7. magnitudy, který prohlásil za její satelit (nutno dodat, že Barnard měl výborný zrak). V té době se pla-neta nacházela v blízkosti tzv. horní konjunk-ce se Sluncem a její další pozorování nebylo možné pro malou vzdálenost od Slunce.

Udaná pozice objektu neodpovídala žádné ze známých hvězd o podobné jas-nosti. Co tedy pozoroval tento význam-ný americký astronom? Teprve v roce 1956 podal pravděpodobné vysvětlení další americký astronom Joseph Ashbro-

ok. Předpokládal, že by se mohlo jednat o novu, jejíž jasnost po krátké době zesláb-la a pak už ji nikdo nepozoroval.

Objevovaly se další teorie předpokládající existenci měsíce u Venuše. Před mnoha lety přišli tehdejší sovětští vědci s hypotézou, že kolem Venuše může obíhat malý měsíc o prů-měru přibližně jednoho kilometru ve vzdále-nosti asi tisíc kilometrů od povrchu planety. V souladu se třetím Keplerovým zákonem by obíhal velmi rychle, byl by střídavě silně zahříván a ochlazován, což by značně narušo-valo jeho povrch. Vzhledem k malé hmotnos-ti a tím i malé gravitaci by nemohl udržet na povrchu uvolněné prachové částice, které by

vytvořily podél jeho oběžné dráhy prachový prstenec. Prstenec, stejně tak jako samotný měsíc, by byl velmi slabý a ze Země by jej ne-bylo možné pozorovat ani největšími daleko-hledy. Existenci prstence by mohly potvrdit pouze kosmické sondy. Takovýto průzkum byl prováděn, ovšem bezúspěšně.

Ztratila Venuše svůj satelit?Vše nasvědčuje tomu, že Venuše – stejně tak i Merkur – krouží kolem Slunce samot-ná (bez satelitů). Otázkou je, zda tomu tak bylo vždy i v minulosti. Na tuto otázku od-

Kolem Venuše, jak dnes víme, neobíhá žádný měsíc, ačkoliv planetka s předběžným označením 2002 VE68 se v současné době udržuje na kvazi-oběžné dráze v blízkosti planety. Její oběžná doba je taková, že se pravidelně dostává do blízkosti Venuše, čímž vytváří zdání existence satelitu. Jedná se však o těleso na dráze kolem Slunce, nikoliv kolem Venuše. Její oběžná dráha má excentricitu 0,4 a sklon dráhy k ekliptice 9°. Minimál-ně tři takovéto kvazi-měsíce má či měla v nedávné minulosti i naše Země.

Planetka 2002 VE68 obíhá po takové dráze, že křižuje nejen dráhu Venuše, ale i Mer-kuru a Země. Zdánlivého „průvodce“ Venuše vykonává zhruba posledních 7 000 let. Přibližně za 500 roků bude gravitačními silami z této dráhy doslova katapultována na jinou oběžnou dráhu kolem Slunce.

Zdánlivé měsíce

SLOVNÍČEKAlbedo je míra odrazi-vosti tělesa nebo jeho povrchu. Jde o poměr odraženého a dopada-jícího elektromagne-tického záření. Zlomek je obvykle vyjadřován v procentech od 0 % do 100 % nebo v hodnotách od nuly do jedné. Například albe-do čerstvě napadlého sněhu je 90 % (0,9).

Nova je ve skutečnosti dvojhvězda. Jedna z dvojice hvězd je bílý trpaslík, „vysávající“ z druhé složky dvoj-hvězdy část její atmo-sféry. Ta se nabaluje na povrch bílého trpaslíka a vzniká vodíková vrst-va. Po nabalení do-statečné vrstvy dojde k zapálení termonukle-ární reakce na povrchu bílého trpaslíka. Celá vodíková obálka se rozzáří. To je okamžik, kdy se prudce zvýší jasnost hvězdy a my ji pozorujeme jako novu. Tak se může do té doby „neviditelná“ hvězda stát pozorovatelnou. Po několik týdnů až měsíců se pak jasnost novy postupně vrací k normálu.

Rocheova mez je minimální vzdálenost od středu centrálního tělesa, pod níž nemůže těleso určité hustoty trvale existovat – dojde k jeho roztrhání.

Porovnání velikostí planet

Merkur, Venuše, Země a Mars

Plánovaná evropská

sonda BepiColombo

46 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

borníci zatím nedali jednoznačnou odpo-věď. Je možné, že obě planety v minulosti měsíce měly. Vzájemné gravitační ovlivňo-vání měsíce i planety totiž vyvolává slapo-vé jevy. Jestliže planeta rotuje rychleji, než činí oběžná doba měsíce, dochází ke zpo-malování rotace planety a v důsledku toho ke vzdalování měsíce od planety.

To je i případ Země a jejího Měsíce. Měsíc nezpůsobuje jen příliv a odliv, ale také zpomaluje zemskou rotaci. Délka dne se prodlouží asi o 0,02 sekundy za jedno století. Za stejnou dobu se zvětší vzdále-nost Měsíce od Země o necelé čtyři met-ry. Nutno dodat, že se zvětšující se vzdá-leností Měsíce od Země bude vzájemné ovlivňování obou těles ztrácet na intenzi-tě. Situace nepovede ke ztrátě Měsíce, ale ke stavu, jaký známe například v soustavě Pluto-Charon: Měsíc i Země budou k sobě nakonec přivráceny stejnými polovinami. Na jedné polokouli Země bude Měsíc stá-le nad obzorem, na opačné polokouli Mě-

síc naopak nikdy nevyjde. Ale to je otázka velmi vzdálené budoucnosti.

V případě, že měsíc obíhá kolem pla-nety za kratší dobu, než je rotační perioda planety, nastává opačná situace. Měsíc se postupně přibližuje k planetě a po překro-čení tzv. Rocheovy meze může dojít (v zá-vislosti na soudržnosti horniny konkrétní-ho tělesa) k rozpadu měsíce, jehož úlomky postupně spadnou na povrch planety.

Takový systém známe u Marsu: měsíc Phobos obíhá kolem planety za 7 hodin

39 minut a rotační perioda planety je 24 hodin 37 minut. V budoucnosti úlomky tohoto malého měsíce spadnou na povrch planety, případně vytvoří kolem Marsu prachový prstenec. Odhaduje se, že k tomu dojde asi za 40 milionů let.

Mohl takový osud potkat v minulosti případné měsíce Merkuru či Venuše? Obě planety rotují kolem své osy velice pomalu, navíc Venuše v opačném směru (retrográd-ní rotace) než Země či jiné planety. V mi-nulosti mohly obě planety rotovat mnohem rychleji než dnes a Venuše ve stejném smě-ru jako Země. Mohly mít ne jeden, ale více měsíců. (Termínem „v minulosti“ myslíme dobu krátce po vzniku planet – nikoliv tedy nedávná století, kdy někteří astronomové údajně měsíce Venuše pozorovali.)

Zpočátku oběh měsíců trval déle než otočka jednotlivých planet, měsíce se po-malu od planety vzdalovaly. Na planetu Merkur silně působí slapové síly od Slunce. Ty způsobily asi před dvěma miliardami let zpomalení rotace planety do té míry, že na-stalo přibližování měsíců k povrchu plane-ty a nakonec k pádu na povrch Merkuru.

Rušivé síly od Slunce však byly slabé na to, aby zbrzdily rotaci Venuše, neboť tato planeta obíhá dále od Slunce než Merkur. Zpomalení rotace mohlo být například

způsobeno pádem většího tělesa, což vy-světluje i opačný směr rotace planety.

Těžko říci, jaká je pravděpodobnost této hypotézy. Více světla do této proble-matiky může vnést analýza poruch drá-hových elementů umělých družic těchto planet. Pokud by v minulosti dopadla na povrch planet velká tělesa, gravitační pole Venuše i Merkuru by mělo vykazovat urči-té anomálie (podobně byly objeveny tzv. maskony na Měsíci – zvýšená gravitace je registrována v místech, kam dopadly hmotné kompaktní meteority).

Dvojitá katastrofaDříve se soudilo, že za otočení rotace Venuše do „protisměru“ může srážka planety s vel-kým kosmickým tělesem. Podobnou kata-strofu zažila, jak už bylo uvedeno, také naše Země a pravděpodobně i planeta Uran. Ro-tační osa Uranu je skloněna o 90° do roviny oběžné dráhy. Při pohledu z větší vzdálenosti to vypadá, jako by se Uran „kutálel“ v rovině oběžné dráhy planety kolem Slunce.

S další katastrofi ckou verzí přišli ame-ričtí astronomové. Podle nedávné studie modelů naší Sluneční soustavy v období krátce po jejím vzniku dospěli Alex Alemi a David Stevenson (Kalifornský techno-logický institut) k závěru, že Venuše měla s největší pravděpodobností před několika miliardami roků přinejmenším jeden mě-síc, vytvořený v důsledku obrovské srážky planety s jiným tělesem.

Přibližně o 10 milionů roků později došlo k další srážce, která měla za násle-dek změnu směru rotace Venuše, přičemž mohlo opět dojít ke vzniku měsíce. Tato změna způsobila, že nedávno vytvořený měsíc postupně klesal po spirále k povr-chu planety až do okamžiku srážky a sply-nutí s Venuší. Jestliže i při druhém impak-tu došlo k vytvoření měsíce, jeho osud byl podobný: svoji existenci skončil srážkou s Venuší. Tato teorie zatím nebyla astro-nomickou komunitou přijata. Je však třeba dodat, že vznik našeho Měsíce se vysvětlu-je právě srážkou Země s tělesem velikosti

SVĚT PÁTRÁNÍ PO VENUŠINU PRŮVODCI

Kolem Venuše prý obíhal umělý měsíc vybudovaný obyvateli planety. Ten po určité době přestal existovat, a proto jej už není možné pozorovat

MESSENGER – sonda NASA

k výzkumu Merkuru

Plánovaná japonská sonda

Velus Climate Orbiter

Planeta Merkur Venuše ZeměPrůměr 4 879 km 12 103 km 12 756 kmStřední vzdálenost od Slunce 57 909 176 km 108 208 930 km 149 597 888 kmDoba oběhu kolem Slunce 87,97 dne 224,70069 dne 365,256366 dnePerioda rotace 58,65 dne 243,0185 dne 0,99726968 dnePrůměrná oběžná rychlost 47,87 km/s 35,02 km/s 29,78 km/sSklon rotační osy 7,005° 177,3° 23,439281°Počet měsíců 0 0 1

Srovnání Merkuru, Venuše a Země:

47 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

Marsu brzy po jejím vzniku. Důsledkem této kolize byl vznik věrného souputníka naší planety – Měsíce a změna sklonu ro-tační osy Země, což mj. umožňuje střídání ročních období.

Nové počítačové simulace ukazují, že za „převrácení“ směru rotace Venuše by mohla být zodpovědná hustá atmosféra této pla-nety. Původně se Venuše otáčela stejným směrem jako Země a další planety. Převláda-jící směr větrů na Venuši byl však opačný – proti rotaci planety. Mezi povrchem planety a hustým ovzduším vznikalo velké tření, které postupně brzdilo rotaci Venuše. Pro-tože stáří planety je téměř 4,5 miliardy let, za toto dlouhé období došlo k zastavení pů-vodní rotace Venuše a k jejímu pozvolnému roztočení v opačném směru. Pokud je tato teorie správná, mělo by postupně docházet ke zvyšování rychlosti rotace Venuše – na rozdíl od naší Země, která, jak už bylo zmí-něno, rotuje čím dál tím pomaleji.

Další teorií, k níž dospěli astronomové na základě počítačových simulací, je pů-sobení vnějších sil. Gravitační působení Slunce a planety Jupiter způsobilo, že Ve-nuše částečně změnila svoji oběžnou drá-hu, což nakonec vedlo k tomu, že se začala otáčet v opačném směru. Avšak ani tato teorie není přijímána bez výhrad.

Je také možné, že v dávných dobách kolem ní obíhal velký měsíc, který zbrzdil její rotaci. Mohutné slapové síly, vznikající jeho působením, zahřály povrchové vrstvy planety. Celá epizoda netrvala příliš dlou-ho. Uběhlo několik set milionů roků a ten-

to měsíc opustil Venuši – stal se planetou, která dnes nese jméno Merkur. Od té doby je naše „sousedka“ velmi žhavou a pomalu rotující planetou. Je to však pouze hypoté-za, kterou se zatím nepodařilo potvrdit.

Na závěr ještě jedna teorie z oblasti sci-fi : Kolem Venuše prý obíhal umělý měsíc vybudovaný obyvateli planety. Ten po ur-čité době přestal existovat, a proto jej už není možné pozorovat. Hypotéza vznikla v době letů prvních umělých družic Země a prvních kosmických sond k planetám.

Chudý příbuzný MerkurPodobné diskuse se vedou i o možnosti současné či dávné existence měsíce u plane-ty Merkur. Veškerá dosavadní pátrání byla neúspěšná. Merkur obíhá natolik blízko Slunce, že je velmi obtížné jej pozorovat. O to těžší bylo i pátrání po případném sa-telitu. I když se v březnu 1974 zdálo, že se podařilo malý měsíček Merkuru objevit. Tehdy se k planetě Merkur poprvé přiblížila americká kosmická sonda Mariner 10, kte-rá po průletu kolem Venuše třikrát prolétla kolem nejbližší planety od Slunce, což byl její hlavní cíl. Byl to však jen planý poplach. Domnělým měsícem se nakonec ukáza-la být vzdálená hvězda, která se náhodně promítala do blízkosti kotoučku planety. V důsledku změny dráhy sondy při setkání s Merkurem se pak měnila poloha hvězdy vůči planetě tak, že se na chvíli zdálo, že se jedná o těleso obíhající kolem Merkuru.

Dne 27. 3. 1974, dva dny před průletem sondy Mariner 10 kolem Merkuru, začaly

pozemní přístroje registrovat velké množství ultrafi alového záření z blízkosti planety, kte-ré tam podle astronomů „nemělo co dělat“. Avšak již druhý den záření zmizelo. Objevilo se až o tři dny později, zdánlivě pocházející z objektu v blízkosti planety Merkur.

Někteří astronomové předpokládali, že se může jednat o hvězdu, jiní naopak byli přesvědčeni o přítomnosti měsíce. Vedlo je k tomu pozorování UV záření ze dvou odlišných poloh (což se dá vysvětlit oběhem měsíce kolem planety). Rychlost objektu byla vypočítána na 4 km/s, což se shodovalo s očekávanou rychlostí předpo-kládaného měsíce. Brzy však bylo zazna-menáno vzdalování Merkuru od zdroje záření, se kterým byla ztotožněna hvězda 31 Crateris ze souhvězdí Poháru na jižní obloze (nyní tato hvězda patří do soused-ního souhvězdí Corvus, Havran).

Pokud planeta Merkur vlastnila v dávné minulosti nějaké měsíce, pak musíme je-jich „stopy“ hledat – podobně jako u Venu-še – pod povrchem planety. Vypátrat by je mohly kosmické sondy, dlouhodobě obí-hající kolem těchto vnitřních planet a dlou-hodobě mapující jejich gravitační pole.

Pečlivá sledování pohybu kosmické sondy na oběžné dráze kolem planety může posloužit k celé řadě výzkumů. Lze tak například studovat změny v hustotě atmosféry, která svým odporem ovlivňu-je oběžnou dráhu sondy. Podobně na parametry dráhy kosmické sondy působí nehomogenity v gravitačním poli planety. Tyto nehomogenity mohou souviset s větší koncentrací hmoty v podpovrcho-vých oblastech. Může se například jednat o velké železné meteority či planetky, které se s planetou v minulosti srazily. Jak už bylo uvedeno výše, podobné nehomogenity byly objeveny v případě našeho Měsíce.

V nejbližších desetiletích by mohla být tato otázka zodpovězena, neboť výzkum Venuše i Merkuru bude provádět několik kosmických sond na různých oběžných drahách:

• K tomuto účelu mohou být například vyu-žity informace z evropské sondy Venus Express, která od dubna 2006 obíhá kolem Venuše. Jejím hlavním úkolem je však studium husté atmosféry planety.Do výzkumu Venuše se brzy zapojí také Japonsko svojí sondou Planet-C (Venus Climate Orbiter). Jak napovídá její název, zaměří se především na výzkum atmosfé-ry Venuše a studium klimatických změn

na Venuši. Start je naplánován na květen 2010.

• Ambiciózní projekt sondy VISE (Venus In-Situ Explorer) plánuje NASA někdy po roce 2020. Přistávací modul sondy bude mít za úkol zkoumat minerální složení rozžhave-ného povrchu Venuše.

• NASA vypustila 3. 8. 2004 k planetě Merkur sondu MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemis-try and Ranging). Po dvou průletech kolem Venuše a třech průletech kolem Merkuru bude sonda 18. 3. 2011 navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety, tj. kolem Merkuru, ve vzdálenosti 200 km od povrchu.

• Evropská kosmická agentura ESA připravuje na rok 2013 vypuštění sondy Bepi-Colombo k planetě Merkur. Ve skuteč-nosti se bude jednat o dvojitou sondu – druhou část připravuje japonská kosmická agentura JAXA. Každá z dvojice sond bude obíhat po jiné oběžné dráze. Ev-ropská sonda se bude věnovat především výzkumu povrchu planety, naopak japonská sonda bude studovat magnetické pole Merkuru. Před dosažením Merkuru (2019) sonda absolvuje dva gravitační manévry při průletech kolem Venuše.

Přinesou odpověď kosmické sondy?

SVĚT PÁTRÁNÍ PO VENUŠINU PRŮVODCI

VÍTE ŽE?Velmi podrobné infor-mace o Venuši jsme zveřejnili v článku „Ve-nuše: sestra Země?“ publikovaném v časopi-se Svět 3/2008.

Srážky planet v mladé Sluneční

soustavě byly relativně časté – podobná srážka mohla vést ke vzniku měsíce u Venuše

Planeta nebo trpasličí planeta Počet měsícůMerkur 0Venuše 0Země 1Mars 2Ceres 0Jupiter 63Saturn 61Uran 27Neptun 13Pluto 3Haumea 2Makemake 0Eris 1

Počty měsíců planet a trpasličích planet

48 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO

A IL

US

TRA

CE

: Shu

tters

tock

, Wik

iped

ia, w

ww

.che

mis

trye

xpla

ined

.com

, ww

w.s

erio

usw

heel

s.co

m, N

AS

A

F yzik Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta se narodil 18. úno-ra 1745 v severoitalském městečku

Como. Voltova rodina patřila k lombard-ské aristokracii s blízkými pouty na církev-ní kruhy. V průběhu dětství nic nenasvěd-čovalo tomu, že by malý Alessandro měl být génius. Do svých čtyř let dokonce ne-mluvil, a vzbudil tak ve své rodině přesvěd-čení, že je slabomyslný. V sedmi letech mu zemřel otec a jeho výchovu převzal strýc Alessandro. V té době však už byl malý Sandro, jak mu v rodině říkali, na úrovni ostatních dětí a začal ohromovat své okolí nadprůměrnou inteligencí. Svůj handicap z mládí velmi brzy dohnal. Mezi lety 1758 a 1760 navštěvoval jezuitskou školu rétori-ky, kam jej strýc nechal zapsat.

Ani právník, ani knězStudium latiny a klasických autorů Alessan-dra zaujalo do té míry, že se pokoušel psát i latinské verše. Plnil tak i přání rodičů, kteří chtěli mít ze svého syna církevního hodnos-táře nebo básníka. Alessandrův talent vzbu-dil zájem jednoho z jeho učitelů, otce Gero-lama Bonesiho, který se ho snažil přesvědčit, aby vstoupil do řádu. Volta ovšem tuto na-bídku nepřijal a nepodlehl ani přesvědčo-vání svého strýce, který by jej rád viděl jako vystudovaného právníka. Volta opustil jezu-itský seminář a dostudoval královskou střed-ní školu. Ve čtrnácti letech ukončil svá studia

na gymnáziu. Uměl plynně mluvit a psát la-tinsky, francouzsky a anglicky a číst holand-sky a španělsky. Výborná jazyková výbava se mu později hodila pro dráhu fyzika, kdy mohl bez bariér cestovat po celé Evropě.

Studovat ovšem nepřestal a zaměřil se na zcela jiný obor než doposud – na fyzi-ku, konkrétně na studium elektřiny. Pročetl spisy Mussenbroeka, Nolleta a Beccarii, tří nejvýznamnějších vědců té doby zabý-vajících se právě elektřinou. Díky zájmu

o elektřinu a chemii Volta dokonce vedl korespondenci s Abbotem Nolletem v Pa-říži a později i s Giovannim Beccariou. To vše v pouhých osmnácti letech, bez oprav-dového univerzitního vzdělání. Vědeckým debutem, který Volta ofi ciálně vydal 18. dubna 1769, byla dizertace O přitažlivé síle elektrického ohně a jevech s tím souvisejí-cích, v níž zveřejnil hypotézu o souvislosti elektřiny a magnetismu. V této práci, věno-vané Beccariovi a koncipované jako dopis, se odchyluje od hlavního myšlenkového proudu italských vědců té doby a veřejně představuje teorii, k níž však dospěl už dříve právě v korespondenci s Beccariou. V roce 1774 byl díky hraběti z Firmianu jmenován superintendantem a ředitelem státní školy v rodném Comu. V následujícím roce, kdy bylo Voltovi třicet let, získal profesuru.

Věčný nositel elektřinyV červnu roku 1775 Volta napsal anglic-kému chemiku Josephu Priestlymu, že při hlubším zkoumání problému, kterému se věnoval ve své vědecké prvotině, zkon-struoval přístroj elektrofor, který vytváří a hromadí elektrostatický náboj neome-zeně a bez tření. Princip přístroje spočíval v tom, že využíval dvou kovových desek, které byly odděleny dielektrikem. Po nabi-tí jedné z desek se vzdálily a takto vznik-lé vysoké napětí se mohlo přenášet na jiné vodiče. Podobný přístroj sice vyrobil

SLOVNÍČEKElektrofor je přístroj, který vytváří a hro-madí elektrostatický náboj neomezeně a bez tření. Přístroj využívá dvou kovových desek, které jsou odděleny dielektrikem. Po nabití jedné z desek a jejich oddělení vznik-ne vysoké napětí, které je možné přenášet na jiné vodiče. Díky tomuto vynálezu se Alessandro Volta stává v roce 1779 univerzit-ním profesorem fyziky.

Elektrolýza je děj, který probíhá na elek-trodách při průchodu stejnosměrného proudu roztokem nebo taveninou (elektrolytem). Roztok nebo tavenina musí ob-sahovat volně pohyblivé ionty. Elektrolýza se vy-užívá k výrobě a čištění některých kovů, ke gal-vanickému pokovování nebo k výrobě čistého vodíku z vody.

Fyzik u zrodu elektřinyPřestože žil před dvěma staletími, jeho práce nás ovlivňují dodnes. Právě jemu vděčíme za objev třecí elektřiny, elektrického kondenzátoru nebo baterie. Jeho talent se ovšem neomezil jen na výzkum elektřiny – Alessandro Volta ovlivňoval také tehdejší dění ve světě chemie i v jiných vědách

SVĚT SERIÁL: VELKÉ POSTAVY VĚDY

Žába na špičce prstuNěmečtí a peruánští zoologové objevili v andském ná-rodním parku Manú miniaturní druh žáby, která měří v průměru jen 11,4 milimetru. Žabička, která dostala název Noblella pygmea, obývá mlžný a chladný horský prales v nadmořské výšce nad 3 000 metrů. krá

tceee Klidné SlunceVědci zjistili, že v posledních 12 letech má Slunce velmi slabé ultrafi alové záření. Za posledních sto let je naše mateřská hvězda také nejklidnější. Za loňský rok se na ní objevilo jen několik skvrn a letos se zatím vyskytla jediná, a to 22. dubna. Vydržela přitom méně než 24 hodin.

18

. ún

ora

17

45

V šlechtické rodině v severoitalském městečku Como se narodil Alessandro Volta, jako nejmladší ze sedmi dětí.

176

0 Mladý Volta je zapsán do semináře v Comu na studia fi lozofi e, kde se naučil anglicky, francouzsky, latinsky, a číst holandsky a španělsky.

ALESSANDRO VOLTA

176

9

Vydává svou první vědeckou práci O přitažlivé síle elektrického ohně a jevech s tím souvisejících.

22

. říjn

a

1774 Volta je jmenován ředitelem

královské školy v Comu, v říjnu dalšího roku se stává profesorem fyziky.

177

5

V dopise anglickému vědci Josephu Priestleymu oznamuje vynález elektroforu, který vzbudil velkou pozornost.

3. l

isto

pad

u

177

6 Pozorováním bublinek plynu v močálech objevil metan, jeho další práce na toto téma daly vzniknout elektricky zapalovatelným plynovým lampám a Voltově elektrické pistoli.

177

8

Je jmenován profesorem fyziky na univerzitě v Pavii. Tento post bude držet po další čtyři dekády.

178

1 Vydává se na svou první velkou cestu do zahraničí. V průběhu roku procestuje Švýcarsko, Německo, Belgii, Holandsko, Francii a Anglii.

179

1

Začíná dlouhá a zásadní debata s Galvanim, když Galvani publikuje svou teorii o „živočišné elektřině“. Volta se stává členem Královské vědecké společnosti.

179

3 Oceněn Copleyho medailí Královské vědecké společnosti, nejvýznamnějším oceněním z oblasti fyziky a chemie.

TOMÁŠ BÁRTEK Na počátku Voltova

největšího vynálezu stála žabí stehýnka

49 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

Náhoda z Volty učinila i slavného chemika – při projížďce na loďce objevil metan, „hořlavý plyn z bažin“

VÍTE ŽE?Voltův vynález zdroje konstantního proudu byl prvním elektrickým článkem, produkujícím proud. Stal se impul-zem k mnoha experi-mentům mezi členy Královské vědecké společnosti. Právě díky tomuto objevu mluvíme o věku elektřiny.

V září 1801 Alessan-dro Volta přednášel o svých objevech před plnou posluchárnou v pařížském Národním institutu. Mezi nad-šeným publikem byl i Napoleon Bonapar-te, který dokonce do-poručil Voltu ocenit Zlatou medailí.

už v roce 1762 švédský vědec Johan Carl Wilcke, Volta ovšem nezávisle na něm vy-nalezl přístroj významně vylepšený a zpo-pularizoval jej natolik, že se bez něj neobe-šla žádná evropská laboratoř – a dodnes je Volta často považován za jeho původního vynálezce. Volta přístroj pojmenoval per-petual elektrofor, což by se dalo přeložit jako věčný nositel elektřiny.

Volta se ovšem nevěnoval jen studiu elektřiny – v roce 1776 měl dojem, že již pole elektrostatiky vyčerpal, a chtěl se za-čít věnovat jinému oboru. Na dovolené na Lago Maggiore v říjnu 1776 se při jedné projížďce na loďce dostal až do rákosí. Když se odrážel holí od bahnitého dna, uviděl, jak se na hladinu derou bublinky plynu, který svou holí zpod bahna uvolnil. Volta plyn za-chytil do nádoby a poté, co zjistil, že je vel-mi hořlavý, jej nazval hořlavý plyn z bažin. Šlo o plyn, který dnes známe pod jménem metan. Vědce zaujala zejména hořlavost plynu a výbušnost jeho směsi se vzduchem. Tak se Volta stal i chemikem, který na che-mii hleděl očima fyziky.

Vynález metanu Volta využil k paten-tu pistole, která náboje vystřeluje tlakem výbuchu tohoto hořlavého plynu. Jde o skleněnou baňku, jež je naplněna směsí metanu a vzduchu. Pokud jednu elektrodu uzemníme a na druhou přivedeme vysoké napětí z elektroforu nebo Leydenské láhve (kondenzátor), pak dojde k přeskoku jis-kry a explozi plynu, který náboj vymrští. Ještě v tomtéž roce Volta pistoli předváděl na veřejných vystoupeních a snil o tom, že by bylo možné natáhnout elektrické vede-ní na trase Como–Milán, které by umožni-

lo vybít kondenzátor v prvním místě a vy-střelit v místě druhém. Na realizaci tohoto experimentu mu však scházely na tu dobu astronomické fi nanční prostředky. Přesto je pro tento svůj nápad mnohými násle-dovníky považován za vynálezce telegrafu a dálkového přenosu informací.

V záplavě úspěchůV listopadu 1778 byl Volta na žádost guver-néra habsburské provincie Lombardie, již dříve zmíněného hraběte z Firmianu, jme-nován do čela katedry fyziky na univerzitě v Pavii. Jeho přednášky byly mezi studen-ty velmi populární. Volta si uměl studenty získat a často prokládal výklad názornými ukázkami. Voltova sláva se dále šířila po celé Evropě. Využil výborných znalostí cizích ja-zyků a dělal si přátele jak mezi vědci, tak mezi fi lozofy a politiky. Ve Švýcarsku se seznámil s Voltairem, na začátku osmdesátých let pro-cestoval kontinentální Evropu. V roce 1791 byl dokonce přijat do nejprestižnější vědec-ké instituce své doby – Královské akademie věd v Londýně. K jeho obdivovatelům se řa-dil i Napoleon Bonaparte, který po obsazení Lombardie daroval Voltovi 200 000 franků na výzkum. V roce 1785 byl Volta jmenován rektorem univerzity v Pavii. Díky výzkum-né práci z oblastí elektrologie, atmosférické elektřiny, kalorimetrie, geologie a chemie plynů se stal Volta jedním z nejuznávanějších a nejvěhlasnějších vědců v Evropě ještě před svým nejvýznamnějším vynálezem.

Nejpodstatnější Voltův vklad pro vědu se kupodivu netýkal statické elektřiny, kterou zkoumal v průběhu své kariéry nejvíce, ale elektrického proudu. Voltův největší vynález nechtěně vyprovokoval profesor lékařství na boloňské univerzitě Luigi Galvani. Ten vy-dal v roce 1791 spis O elektrických silách, který byl přijat velmi bouřlivě a mnohými byl považován za senzační. Galvani zde po-pisuje své mnohaleté experimenty s žabími stehýnky a elektřinou. Rovněž pozoroval elektrické rejnoky a ze svých pokusů usou-dil, že objevil „živočišnou“ elektřinu. Voltovi

se Galvaniho práce dostala do rukou po jeho návratu z Anglie v roce 1972. Spis jej, stejně jako celou evropskou vědeckou komunitu, zpočátku zaujal, ale později se k závěrům práce stavěl velmi skepticky a s tímto posto-jem také provedl sérii pokusů. Po několika týdnech experimentů se Voltova nedůvěra změnila takřka v posedlost.

Spor o žabí stehýnkaVolta odmítal Galvaniho závěry o exis-tenci různých druhů elektřiny – živočišné a klasické. Již po první sérii pokusů si všiml metodické chyby, kterou Galvani ve svých experimentech udělal. Ve většině Galvaniho pokusů byla žabí noha natažena na mosazný hák a svalový stah byl vyvolán, když jiný kov vytvořil elektrický obvod s měděným há-kem. Většinou se jednalo o železný skalpel. Právě toto Volta nejvíce kritizoval. Podle něj tato dvojice kovů ovlivnila nervy v žabích stehýnkách tak, aby přenášely proud. „Mo-torem“ elektřiny byly tak podle Volty kovy, žabí nožičky byly pouze kovy ovlivněny a staly se jen citlivými elektrickými senzory. Tak Volta vysvětloval přenos elektřiny. Své

SVĚT SERIÁL: VELKÉ POSTAVY VĚDY

Pouštní keř jako palivoKeř Parthenium argentatum pocházející z jihoamerických pouští, který se používá k výrobě latexu, by měl v budoucnu poslou-žit jako zdroj paliva. Vědci z amerického Western Regional Center zjistili, že odpad z výroby latexu poskytuje v přepočtu na hmotnost stejně energie jako třeba dřevěné uhlí.

Zázračný lékAmeričtí lékaři z University of Rochester představili studii, ze které vyplývá, že stav pacientů s nehojícími se zlomeni-nami se výrazně zlepšuje po použití nedávno schváleného léku teriparatid. U drtivé většiny nemocných se snížily bo-lesti a kosti začaly srůstat během osmi až dvanácti týdnů.

krátce

Italský přírodovědec a lékař Luigi Galvani se narodil 9. září 1737 ve městě Bologna. Mladý Galvani nedokončil studia teologie a v roce 1759 absolvoval lékařství na univerzitě v Bologni, kde se stal v roce 1762 lektorem anatomie. Za obor porodnictví byl v roce 1765 Galvani zvolen do boloňské Akade-mie věd a v roce 1772 se stal jejím prezidentem. Od roku 1773 se začal zabývat studiem žab.

Při pokusech s pitvanými žábami si vědec v roce 1781 všiml, že když se kovový nůž elektrického přístroje dotkne žabího nervu, stehýnka položená na plechové podložce sebou začnou škubat. Galvani pokračoval ve svých pokusech také s atmosférickou elektřinou. Za bouřky spojil pomocí vodičů preparovanou žabí nohu s domem a studnou a pozoroval stahování svalů preparátu. Později také pozoro-val, že se žabí noha položená na ocelové podložce škubá při dotyku mosazného předmětu na podložku. A v roce 1791 Galvani zjistil, že se žabí noha stahuje při dotyku bimetalového vodiče z mědi a zinku.

Několik let výzkumů shrnul Galvani v díle De viribus electricitatis in motu musculari commentarius (Traktát o elektrických silách při pohy-bu svalů), kde dospěl k Voltou vyvrácenému závěru, že ve svalech je živočišná elektřina, přičemž kladný pól je v nervech a záporný pól ve svalech.

Závěr života prožil Luigi Galvani v chudobě. V roce 1796 byla Bologna obsazena vojsky Napoleona Bonaparte. Vědec, který nebyl u Napoleona oblíben tak jako Volta, musel opustit univerzitu. Luigi Gal-vani zemřel 4. prosince 1798, a tak se Voltova převratného vynálezu už nedožil.

Galvani – oponent i inspirace

18

09 Alessandro Volta

je jmenován senátorem.2

2.

listo

pad

u

179

4

Oženil se s Marii Teresou Peregriniovou, která mu v průběhu manželství porodila tři syny: Zanina, Flaminia a Luigiho. Prostřední syn Flaminio zemřel ve věku pouhých osmnácti let.

18

10 Jako dovršení

všech řádů a titulů je Voltovi udělen titul hraběte.

18

06 Volta je pasován na

rytíře italského řádu Železné koruny.

18

19

Odchází na zasloužený odpočinek na rodinný statek v Camnagu nedaleko Coma.

5. b

řezn

a

18

27 Alessandro

Giuseppe Antonio Anastasio Volta umírá v rodinném kruhu.

Diagram znázorňující Galvaniho pokusy s žabími stehýnky

50 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Voltův největší vynález nechtěně vyprovokoval profesor lékařství Luigi Galvani svými senzačními experimenty s žabími stehýnky a elektřinou

myšlenky shrnul do věty, která poté zněla ce-lým vědeckým světem: „Je to dáno rozdílem v kovech.“ Volta tedy poprvé defi noval kovy jako nositele elektrického proudu. Tyto zá-věry publikoval ještě v roce 1792 a byl za ně roku 1794 oceněn nejvyšším dobovým vě-deckým ohodnocením – Copleyho medailí

Královské vědecké společnosti v Londýně. Jedna z nejzajímavějších vědeckých rozepří v celé historii vědy byla na světě.

Galvaniho a jeho příznivce Voltova kri-tika rozčílila. Celý vědecký svět se rozdělil na Voltovy a Galvaniho zastánce. Galvani se rozhodl Voltovy připomínky vyvrátit tak, že sestrojil elektrický obvod bez kovů, pouze ze živočišných tkání. Tuto další výzvu Vol-

ta opět s chutí přijal a debata pokračovala za stálého zájmu odborné veřejnosti až do konce století. V průběhu sporu začal Volta s fyzikálními experimenty s různými kovy. Bohužel, ani on se nemohl obejít bez živé-ho materiálu, aby mohl prokázat přenos elektrického proudu. Vzhledem k tomu, že

nebyl ani lékař, ani fyziolog, dával přednost vlastnímu jazyku před žabími stehýnky. Podle pálení jazyka pak usuzoval na velikost napětí způsobeného dvojicí vodičů. Vodiče rozdělil do dvou skupin – kovy a nerosty nazval vodiči první třídy, zatímco druhou třídu tvořily vodivé kapaliny. Velmi brzy pochopil, že nepřetržitý proud může získat spojením vodičů obou tříd. S využitím drá-tů ze zinku a mědi, které ponořil do roztoku kyseliny sírové, tak získal článek, jehož na-pětí je přibližně 1,1 voltu (viz Ve jménu Vol-ta). Volta tento článek nazval galvanickým, na počest konkurenta. I to svědčí o úrovni jejich sporu, který byl veden striktně vědec-ky a nikdy nepřesáhl do osobní roviny.

Vědecká superstarVelký přelom nastal až roku 1800. Dne 20. března Volta informoval prezidenta Lon-dýnské královské společnosti o svém vyná-lezu Voltova sloupu tvořeného kombinací měděných, zinkových a kožených kroužků, navzájem oddělených tkaninou napuštěnou v solném roztoku, které vytvářejí zdroj sice

slabého, ale stálého elektrického proudu. Při popisu vynálezu Volta uvedl i jiné vhodné kombinace kovů, například s využitím zlata, stříbra nebo cínu a železa. Volta svůj vynález označil za „umělý elektrický orgán“, jako pro-tiklad ke Galvanim prosazovanému termínu „živočišná elektřina“. Volta tedy vyrobil prv-ní opravdovou baterii. Tento vynález přine-sl, alespoň na čas, konec Galvaniho teorie „živočišné elektřiny“. Význam Voltova vyná-lezu se prokázal v průběhu několika měsíců. Jestliže byl Volta slavný již před objevem ba-terie, můžeme o něm nyní mluvit jako o vě-decké superstar. Voltův objev dal vzniknout elektrochemii, elektromagnetismu a moder-nímu náhledu na elektřinu vůbec.

Dlouhá cesta k domácímu pokliduTato sláva ovšem Voltovi, v soukromí ostý-chavému a tichému muži, nebyla příliš příjemná. V roce 1801 napsal své rodině z Paříže: „Uprostřed tolika věcí, které by mne měly těšit a které jsou skutečně velmi lákavé, nejsem natolik domýšlivý si myslet, že jsem něco víc, než skutečně jsem. Ra-ději než život plný domýšlivosti a ješitnosti mám poklid domácího života.“ Po vynálezu baterie Volta prakticky opustil další výzkum a většinu svého vyučování, částečně kvůli politické angažovanosti a částečně kvůli své rodině. Veškeré své vyučovací aktivity ukončil roku 1813, ale světské úřady byly proti. Chtěly pavijské univerzitě zajistit služby věhlasného a velkého fyzika i nadále, proto nejdříve císařská vláda a později také rakouská jmenovaly Voltu děkanem fakulty fi lozofi e. V roce 1819 Volta konečně odešel na odpočinek do svého venkovského domu nedaleko rodného Coma, kde 3. března 1827 v rodinném kruhu zemřel.

V 18. století se objevil parní stroj – vy-nález, který odstartoval průmyslovou re-voluci v 19. století, tzv. století páry. Nebýt Galvaniho žabek a Voltova sloupu, neměla by pára v oblasti vědy žádnou další konku-renci. Díky Voltovi začaly pokusy s elekt-rolýzou, s elektrickou vodivostí a s elektro-magnetismem. Proto můžeme 19. století chápat i jako období, kdy se začaly zkou-mat stálé zdroje napětí a proudu, které rozvinuly naše poznání v oboru fyzikální chemie, elektřiny a magnetismu.

SVĚT SERIÁL: VELKÉ POSTAVY VĚDY

Seriál: Velké postavy vědy Tento článek je pátým ze série textů o slavných vědec-kých osobnostech, s nimiž se budete v našem časopise pravidelně setkávat.Svět 2/09 – Padlí hrdinové vědySvět 3/09 – Charles Darwin Svět 4/09 – Gregor Johann MendelSvět 5/09 – Alexander FlemingSvět 6/09 – Alessandro VoltaSvět 7/09 – Benjamin FranklinV dalších číslech se dočtete například o těchto slavných vědcích: Johannes Kepler, Conrad Röntgen, Robert Koch, Jaroslav Hey-rovský, Alfred Nobel, Leonardo da Vinci, Otto Wichterle, Andreas Vesalius.NA

VIG

ÁTO

R

Alessandro Volta inspiroval svou prací mnohé vědce nejen své doby. Jméno významného badatele se tak samozřejmě dočkalo i pocty v podobě pojmenování mnoha vynálezů a s vědou souvisejících objevů, ale také věcí s vědou nesouvisejících.

Volt Navzdory hmotným oceněním, fi nančním darům či hraběcímu titulu patrně největší pocta, kterou si Volta vysloužil, nevzešla z rukou vládců, ale od ostatních vědců. V roce 1881 byla na jeho počest jednotka elektrické-ho napětí, respektive elektrického potenciálu, nazvána volt. Tímto způsobem se Volta dostal do paměti doslova každého člověka se základ-ním vzděláním.

Fotovoltaický systém Systém transformující světelnou energii na elektřinu. První část slova je odvozena z řeckého phos – světlo, druhá je odvozena od Volty.

Voltova cenaPři Voltově návštěvě Paříže v roce 1801 a jeho prezentaci baterie před

francouzskými vědci mu Napoleon Bo-naparte udělil zlatou medaili za zásluhy. O dva roky později zavedl Napoleon Voltovu cenu jako významné ocenění, které s sebou neslo i výraznou fi nanční prémii. Jedním z nejznámějších držitelů této ceny byl Graham Bell, který za vynález telefonu dostal roku 1880 v rámci Voltovy ceny i 50 000 franků.

Toyota Alessandro VoltaJaponská Toyota ve spolupráci s designér-skou fi rmou Italdesign Giugiaro představila světu na ženevském autosalonu

v roce 2004 sportovní auto s futu-ristickým designem pojmenované po vynálezci baterie Alessandru Voltovi. Auto pohání hybridní systém, který využívá dva elektromotory pro náhon na všechny čtyři kola a dosahu-je výkonu 408 koní.

Kráter VoltaKráter pojmenovaný po Alessandru Voltovi se nachází na severozápad-ním okraji viditelné strany Měsíce.

Má průměr 123 km, jeho hloubka není známa. Jen

kousek severněji od něj se nalézá menší kráter Galvani (80 km v průměru).

Album VoltaV roce 2004 vydala

zpěvačka Björk album pojmenované

Volta. Sama to popsala tak, že se vždy snaží při výběru názvu hledat slova, která mají nějakou energii. Zároveň se snažila vybrat slovo, které nepochází z angličtiny, ale spíše z lati-ny. Na Googlu našla jméno Volta.

Ve jménu Volta

Jedním z největších vynálezů Alessandra Volty byl elektrický sloup

51 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚT KŘÍŽOVKA / SUDOKU

Tři vylosovaní úspěšní luštitelé obdrží knihu Na cestě 1, která vychází z úspěšného mnohadílného televizního seriálu a vydalo ji nakladatelství JOTA. Knihu je rovněž možné objednat na www.jota.cz. V tajence je ukryt citát amerického spisovatele Franka Herberta. Jestliže se chcete pokusit o štěstí, uveďte své jméno, adresu a vyluštěnou tajenku do soutěžního formuláře, který najdete na webových stránkách www.extra-svet.cz, a to nejpozději do 12. června 2009.

Pokud se vám podařilo vyluštit minulou křížovku, dostali jste citát citát amerického spisovatele a fi losofa Elberta Hubbarda: „Génius má své limity, ale hloupost není tímto způsobem hendikepována.“ Knihu Na cestě po České republice, kterou napsal Jan Cézar, vyhrávají: Lucie Hejduková, Pardubice; Jana Vítovcová, Plzeň; Věra Břízová, Havlíčkův Brod.

Účastí v soutěži výslovně souhlasíte s tím, že pořadatel soutěže, obchodní fi rma Extra Publishing, s. r. o., Hrnčířská 23, 602 00 Brno, IČ: 27689247, DIČ: CZ27689247, může využít vámi poskytnuté osobní údaje: jméno, příjmení, ulice, číslo, město, PSČ, e-mail k obchodním a marketingovým nabídkám, a to až do písemného odvolání vašeho souhlasu. Režim poskytnutí osobních údajů se řídí aktuálním zněním Zákona o ochraně osob-ních údajů č. 101/200 Sb. Kdykoliv po vašem odmítnutí – každému z výše uvedených partnerů jednotlivě – vám okamžitě přestanou být zasílány další obchodní a marketingové nabídky.

KN

IHU

ZA

TA

JEN

KU

KKKNNNIIIHHHUUU ZZZAAA TTTAAAJJJEEENNNKKKUUUU

KN

IHU

ZA

TA

JEN

KU

KKNN

IIHHUU

ZZAA

TTAA

JJEENN

KKUU

SU

DO

KU

SSSSUUUDDDOOOKKKUUU

SU

DO

KU

SSUU

DDOO

KKUU

Správné odpovědi fotokvízu ze strany 87: 1. detail uzávěru dámské peněženky, 2. dýmka, 3. dva zapalovače

Tři vylosovaní úspěšní luštitelé obdrží knihu Na cestě 1, která vychází z úspěšného mnohadílného televizního seriálu a vydalo ji nakladatelství JOTA. Knihu je rovněž možné objednat na www.jota.cz.

52 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

SVĚT SERIÁL: PROPŮJČILI JMÉNO ZNAČCE

FOTO

: ww

w.b

enet

tong

roup

.com

, ww

w.b

enet

ton.

com

, Wik

iped

ia

O brovský úspěch původně malé rodinné fi rmy není jen výsledkem tvrdé práce nebo kvality. Velkou

roli v něm sehrála lidská psychika, a to hned dvakrát. Poprvé Benett oni zabodovali, když odhalili „barevné sny a touhy“ potenciál-ních zákazníků, podruhé když ze svých vý-robků díky společensky angažované, origi-nální a znepokojivé reklamě stvořili kult.

Začátky takřka na koleniPředstavte si typickou italskou rodinku: čtyři sourozenci mezi dvaceti a třiceti lety. První modely, ještě na konci padesátých let, navrhovala Giuliana Benett on pod značkou Très Jolie. Bratr Luciano tehdy za všechny úspory koupil starší pletací stroj a s barev-nými svetry objížděl butiky v okolí. Am-bice prorazit a zabezpečit rodinu měl jako nejstarší bratr v krvi, otec jim navíc velice

brzy zemřel. Technické zkušenosti nabral Luciano v Anglii, „barevnou“ díru na trhu odhalil při práci prodavače. Vlastní fi rmu sourozenci založili roku 1965 – a prorazili. Jejich cílovou skupinou byli mladí a aktivní lidé a ty se jim podařilo zaujmout. Benett on skvěle podchytil atmosféru a náladu raných šedesátých let: mladí lidé se toužili odlišovat od generace svých rodičů a nejjednodušším řešením byly barvy. To, co zabralo, bylo geniálně prosté: svetříky a trička jednodu-chých střihů zářily všemi odstíny – žádné zbytečné ozdůbky se nepěstovaly, nejpopu-lárnějším modelem byl strohý pánský rolák. Vymykali se i jinak: v éře umělých vláken obrátili pozornost zpět k vlně.

Roku 1965 společnost Benett on ote-vřela svůj první obchod ve městě Belluno a už následujícího roku pronikla do Paříže. Luciano byl šéfem, Gilberto se věnoval administrativě, Carlo produkci a Giulia-na designu oblečení. O tři roky později navázali spolupráci s francouzským mód-ním návrhářem Lisonem Bonfi lsem, který spolu s Giulianou udával směr Benett onu dalších deset let. Módní trendy se střídaly jako na kolotoči – jednou frčely maxisvetry a dlouhé sukně, jindy geometrické vzory a overaly – některé z modelů byly inspiro-vány italskými designéry a architekty Afrou a Tobiem Scarpovými. Ti také navrhovali koncept interiéru obchodů – vše ve jmé-nu jednoduchých čistých linií a klasického

Vítězství angažovaných svetříkůCo se skrývá za triumfálním úspěchem vlastně úplně normálních svetříků a triček se zeleným logem United Colors of Benetton? Jak se italská značka vyšvihla na tak skvělé místo na trhu? Rodina Benettonů zkrátka nekompromisně prezentuje své vidění světa – a vydělává miliardyVENDULA HRNČÍŘOVÁ

Oliviero Toscani – nepohodlný géniusOliviero Toscani (67) se narodil v Miláně. V první polovině šedesátých let studoval fotografi i v Curychu. Fotil pro před-ní módní a lifestylové časopisy a v roce 1982 začal pracovat pro francouz-skou reklamní agenturu El-dorado. Jeho první reklama – na džíny GSUS – nesla slogan „Kdo mě miluje, následuje mě.“ Potom dostal na starost kampaně pro Benetton a postavil je na kontrastu mezi lidmi různé barvy pleti. Skutečný průlom přišel až na začátku devadesátých let. Zcela nové pojetí reklamy ho vyneslo na špičku oboru. Jeho snímky byly vystaveny po celém světě a získaly mnoho cen. Roku 1995 Toscani vydal bibli zlobivých kreativců

Reklama je navoněná zdechlina. Jeho kampaně pro Benetton byly stále negativnější a pochmurnější. Za hranu snesitelnosti se Toscani dostal s projektem zobrazujícím americké vězně odsouzené na smrt. Série protestů, zejména ze strany amerického tisku, přinutila společ-nost k razantnímu řešení – spoluprá-ci s fotografem ukončili v březnu roku 2000. V současnosti Toscani žije v Toskánsku se ženou a třemi dětmi, věnuje se fotografování, chová koně a vyrábí olivový olej.

Flavio Briatore – stoprocentní ItalMožná si vzpomenete na novinové titulky věnující se jeho divokým román-kům s Naomi Campbell nebo Heidi Klum. Flavio Briatore, důležitý muž Formule 1, je ale především obchod-níkem, pro něhož je svět rychlých aut jen stroj na peníze.

Flavio Briatore (59) se narodil v Cuneo, italském městě ve stínu Přímořských Alp. S jistými potížemi prolezl střední školou, živil se jako lyžařský instruktor, majitel restaura-ce (neúspěšné), pojišťovací agent

a asistent vlivného podnikatele. Roku 1979 se přesunul do Milána, kde získal práci na burze. Právě tady se spřátelil s Lucianem Benettonem a stal se manažerem Benettonu pro americký trh – manažerem velmi úspěšným a předvídavým, což potvrdil i později: do stáje Benetton přivedl „zlatého“ Michaela Schumachera a do týmu Renault další vycházející hvězdu: Fernanda Alonsa. Ani dva roky po od-chodu Michaela Schumachera neměl Benetton úspěšného nástupce. Flavio Briatore, který měl na peníze vždycky čich, proto z vedení týmu odchází – prodávat motory Renault. Už na začát-ku nového tisíciletí je ale ve Formuli 1 zpět jako hlava týmu Renault.

Kdo je kdo

Kontroverzní fotograf

Oliviero Toscani Flavio Briatore s úspěšným jezdcem Fernandem Alonsem

Nejstarší ze sourozenců

Luciano Benetton má ve fi rmě stále hlavní slovo

53 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚT SERIÁL: PROPŮJČILI JMÉNO ZNAČCE

Jak je možné, že po sérii reklamních kampaní ukazujících zakrvácené šaty bosenského vojáka, muže umírajícího na AIDS nebo kněze líbajícího jeptišku obrat fi rmy Benetton ještě vzrostl?

řádu. Tajemství úspěchu tkvělo i v rychlos-ti, s níž dokázal Benett on reagovat na barev-né módní vlny. Vlákno se totiž nebarvilo před zpracováním, ale až po něm, když už prošlo pletacím strojem. Ten nejaktuálnější barevný odstín tak mohl téměř okamžitě vtrhnout mezi dychtivé zákazníky.

Nejlepší reklama je navoněná zdechlinaA dostáváme se ke druhému zlomovému okamžiku v životě rozrůstající se fi rmy: po letech budování bylo nutno přejít k důraz-nější sebeprezentaci. Na pole reklamy Be-nett on doopravdy vstoupil až roku 1972. Po úspěchu v Paříži a rychle rostoucích ziscích přestoupil od malé italské reklamní agentury k pařížské společnosti Eldorado. O deset let později začala převratná spolupráce s Olivie-rem Toscanim (viz Kdo je kdo), reklamním fotografem, který podobu kampaní fi rmy Benett on vytvářel dalších osmnáct let.

Tolerance a mír, to jsou hodnoty, které Benett on propaguje. Přesto Toscani v re-klamních kampaních zdůrazňoval hlavně konfl ikt a kontrast – spojoval osoby růz-

né pleti, vyznání a politické příslušnos-ti, zdravé a nemocné. Kampaně tak stále více opouštěly nablýskaný a perfektní svět klasických reklam a přibližovaly se doku-mentu, realitě, na kterou se lidé mnohdy nechtějí dívat. Jak mohly tyto reklamy vy-dělat Benett onu tolik peněz, když na nich

není jediný svetr, šaty nebo tričko z jejich produkce? Jeden z největších skandálů vyvolal snímek novorozeněte ještě upatla-ného od tělesných tekutin a s pupeční šňů-rou. V rychlém sledu Toscani chrlil obrazy válek, ekologických katastrof, hladomoru a umírání. Šokující fotografi e měly obrov-skou publicitu v tisku, sbíraly ceny na gra-fi ckých soutěžích a účastnily se světových výstav. Odezva veřejnosti byla obrovská – absolutní přijetí nebo absolutní odmítnutí.

Pestrobarevná revoluceNa konci sedmdesátých let přišel čas ex-pandovat i na jiné kontinenty – určující měl být úspěch v USA, kam šéf fi rmy Luciano Benett on vyslal nového manažera Flavia Briatoreho. Ten z počátečních pěti prodejen vytvořil síť, která o deset let později čítala už

500 poboček. Protože butiky fungovaly na systému frančízy, nebyla investice tak veliká, a i když Benett on v jednu chvíli americký trh přesytil (800 obchodů bylo přece jen moc), své postavení si udržel a upevnil. Změna přichází také zevnitř. Původní strohý název Benett on se stává angažovaným sloganem – vznikají United Colors of Benett on (Spoje-né barvy Benett onu).

Společnost Benetton Group je obchodována na milánské, frankfurt-ské a newyorské burze. Roční obrat činí zhruba dvě miliardy eur. V žebříčku světových multimilionářů The World‘s Billionaires zaujímá rodina Benettonů 468. místo, byť vlivem celosvětové krize akcie spo-lečnosti klesly od minulého roku o 35 procent. Pro zajímavost – roku 2007 obsadili v tomtéž seznamu pěkné 323. místo.

Veškerý majetek Benettonů zaštiťuje holdingová společnost Edizio-ne Srl. Vedle oděvních značek vlastní také řetězec restaurací a bister Autogrill. Italský standard příjemného občerstvení si Autogrill drží ve 43 zemích světa (Česko je mezi nimi) a na potenciální strávníky číhá hlavně na dálnicích a letištích. Na dálnice umístili Benettonovi i další ze svých mohutně výdělečných „bokovek“ – síť dálničních mýtnic provozovaných společností Atlantia. I tady padaly kurzy strmě k zemi – za minulý rok jejich akcie propadly o 50 procent. Dle údajů z března tohoto roku však majetek rodiny čítá kolem 1,5 miliard dolarů. Mimochodem – Autogrill obsadil i pražské hlavní nádraží, kde by měl (snad už brzy) zajišťovat veškeré občerstvení.

Čilá miliardářská rodinka1

96

8

Sourozenci Luciano, Giuliana, Carlo a Gilberto otevírají první obchod Benetton ve městě Belluno. 1

97

9

Benetton v zastoupení manažera Flavia Briatoreho expanduje s pěti butiky do USA. 1

98

6

United Colors of Benetton rozjíždí vlastní kosmetickou řadu. 1

98

9

500 obchodů v USA! 19

92 Začíná vycházet

časopis „pro zbytek světa“ Colors. 2

00

0

Benetton se stává ofi ciálním dodavatelem oblečení pro italské olympioniky na letní olympiádě v Sydney a ukončuje spolupráci s Olivierem Toscanim.

19

69 Značka se

prosazuje v Paříži, kde otvírá vlastní butik.

19

82 Značka začíná

spolupracovat se skandálním fotografem a reklamním mágem Olivierem Toscanim.

19

88 Vzniká první parfém

Colors, nové obchody Benetton vznikají po celém světě. 1

99

1–

92 Silné roky Oliviera

Toscaniho šokujícího veřejnost. 1

99

3 Vzniká Fabrica, nekomerční umělecký prostor a nadace pro talentované studenty a umělce.

20

08 Roční obrat

společnosti činí zhruba dvě miliardy eur.

ČASOVÁ OSA

Vzestup společnosti musel být zpečetěn velkolepým gestem. Benetton vstoupil roku 1986 do soutěže Formule 1 s vlastní stájí. Obchodním ředitelem a později i šéfem celého týmu se stal Flavio Briatore. V první polovině devadesátých let minulého století představovala stáj Benetton skutečnou jedničku. Tajemstvím úspěchu byl Michael Schumacher, který v roce 1994 vyhrál pro Benetton titul mistra světa a o rok později jej obhájil. Ve stejném roce získal Benetton i Pohár konstruktérů. Se Schumacherovým přestupem do týmu Renault výkonnost stáje Benetton klesla a roku 2000 byla prodána společnosti Renault (jméno Benetton nesla ještě další rok).

Co je v Itálii nejvíc? Formule 1!

Společnost Benetton

prorazila díky zalepení „barevné“ díry na trhu

K úspěchu fi rmy Benetton

přispěla i série šokujících reklamních kampaní

54 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Během let Benett on zjistil, že prodá co-koli. Základní konfekci pod značkou United Colors of Benett on doplnila kolekce plavek, spodního prádla, pyžam a županů Underco-lors of Benett on. Protože veselé a praktické oblečení mělo své limity a Benett on hodlal rozšířit okruh svých zákazníků, přišla nová značka: Sisley s vysoce elegantní a trendy módou. Sportovní styl à la Amerika kopí-ruje řada Playlife a teenagerovská streetová Killer Loop. Ohlas získala i kolekce pro na-stávající matky a nejmenší děti – Benett on vsadil na moderní posedlost značkami a vy-tvořil mladým maminkám ty nejlepší pod-mínky „označkovat“ si svá mimina.

Tím ale aktivity společnosti nekončí. Roku 1986 vstoupila do světa kosmetiky a s parfémy pronikla i mimo síť vlastních ob-chodů s oblečením. Nemohla chybět řada

luxusních hodinek, brýlí, bot a nejrůzněj-ších doplňků. Jiné specializované prodejny nabízejí bytový textil, ložní prádlo, nábytek a doplňky do domu vůbec. Rodinu „vlajko-vých lodí“ Benett onu doplňují značky, které společnost odkoupila: Asolo, Nordica nebo Rollerblade – to všechno jsou značky, které mateřská Edizione Srl. sdružuje pod hlavič-kou Benett on Sport Systems.

Z malé pletařské dílny se během čtyřice-ti let stala obrovská mašinerie – v současné době pracuje pro Benett on Group na 300 designérů z celého světa, centrála v Castrett e chrlí 150 milionů výrobků ročně, systémy a stroje se obnovují každých pět let, vyvíjí se nové materiály a zdokonalují technologie (včetně soft waru pro pletací stroje).

Lechtivé kampaněVraťme se ale ještě ke společensky angažované reklamě fi rmy Benett on, která tak skvěle za-fungovala. V roce 1993 zorganizoval Benett on spolu se švýcarskou organizací Caritas a Mezi-národním červeným křížem projekt „přeroz-dělování oblečení“. Nahý Luciano Benett on na billboardu přesvědčoval všechny okolo,

aby mu „vrátili jeho šaty zpátky“. Obnošeného oblečení se nakonec vybralo na 460 tisíc kilo-gramů – vše putovalo potřebným.

Na jaře stejného roku se objevil návrh billboardu s 56 políčky zobrazujícími pán-ská přirození a dámské klíny, podzimní kampaň je postavena na detailech chou-lostivých tělesných partií s lakonickým ra-zítkem H.I.V. positive.

Vše vyvrcholilo 1. prosince, na 6. světový den proti AIDS. S přispěním radikální aso-ciace ACT UP, bojující proti AIDS, „oblékl“ Benett on obelisk na pařížském náměstí Pla-ce de la Concorde obřím, 22 metrů dlouhým a 3,5 metrů širokým růžovým kondomem.

Miluj bližního svéhoSponzorské a charitativní akce Benett onu získávají další kladné body. Nadace Benet-ton ve spolupráci se světovými i místními neziskovými organizacemi podporuje kulturní a historické dědictví, uměleckou činnost, občanskou společnost nebo třeba rugbyový, basketbalový a volejbalový tým. Spolu s humanitárními organizacemi reali-zuje přímé akce na podporu hladovějících a chudých států Afriky (kampaně Food for Life nebo nejnověji Afrika Works), pomá-há obětem války a válečným uprchlíkům. Nadace také podporuje síť dobrovolníků a vkládá nemalé prostředky do vzděláva-cích projektů pro děti třetího světa. Jedna z posledních kampaní se ale týkala i vymí-rajících primátů – vždyť třeba orangutan má z 96 % stejnou DNA jako člověk.

Pro své zákazníky a fanoušky vydává Be-nett on od roku 1991 časopis Colors. Vedle exkluzivních obrázků surfuje mezi tématy, jako jsou války, hladomory, sociální spra-vedlnost, nakupování, kosmetika a životní styl. Tenhle postmoderní „mišmaš“ vychá-zí ve čtyřech jazycích a 40 zemích.

Roku 1993 vznikla Fabrica, nekomerční prostor pro talentované studenty a začínají-cí umělce a intelektuální chlouba fi rmy. Je-jím ředitelem se stává Olivier Toscani. Fab-rica má rozvíjet nové formy komunikace

ve veřejném prostoru – infi kovat reklamu designem a ostatními formami umění, rea-govat na nová média a internet. Produkčně se Fabrica podílela na fi lmech nezávislých tvůrců z Íránu, Th ajska, Číny nebo na snímku bosenského režiséra Danise Tano-vice Země nikoho, který získal roku 2 002 v Cannes Oscara a Zlatý globus za nejlepší evropský fi lm a cenu za nejlepší scénář.

Reklama jako fi lozofi e identityLuciano Benett on tvrdí, poučen téměř dvacetiletím suverénního marketingového tažení s návrhy excentrického Toscaniho, že smyslem reklamy není prodat víc. Rekla-ma tu má být proto, aby sdělovala hodno-ty, které daná značka vyznává, její fi lozofi i. V tento moment už neoslovujete konzu-menta, ale individualitu a jediné, co potře-bujete, je jeden silný snímek, který pochopí a přijme kdokoli a kdekoli na světě.

Pokud s lidmi sdílíte ideje a vizi, stává se produkt, který jaksi mimochodem prodává-te, společenskou událostí. Tričko Benett on je prostě identifi kačním znakem vaší povahy a vašich postojů: jste empatičtí ke světovým problémům, moderní a bez předsudků – to o vás říká billboardová kampaň. Jste veselí a hraví, dodává super módní odstín jedno-ho z tuctu svetrů s logem United Colors of Benett on, které máte ve skříni. Cílovou sku-pinou pro tento „produkt s poselstvím“ tak může být kdokoli – nezáleží na věku ani na výši příjmu.

SVĚT SERIÁL: PROPŮJČILI JMÉNO ZNAČCE

Funkce mají Benettoni rozdělené: pokud nejsou v dozorčích radách vlastních společ-ností, pak jsou jejich prezidenty. Nejaktiv-nější je ambiciozní Gilberto (68), který se stal prezidentem Edizione Srl, Autogrillu, předsedou společností Atlantia, Mediobanca a Pirelli. V rodném Trevisu vybudoval sportov-ní komplex s volejbalovými, basketbalovými a rugbyovými hřišti a podniká také ve vlastní holdingové společnosti Regia Srl.

Hlavní slovo v Benetton Group drží nejstarší Luciano (74), osvícený mesiáš a rozevlátý extrovert se smyslem pro show. Schvalování módních řad a plánování kolekcí dozoruje jediná zástupkyně ženské-ho pohledu na věc – sestra Giuliana (72). Nejmladší Carlo (65) mimo jiné koordinuje mezinárodní síť obchodů Benetton. Vlivné rodině se nevyhnula ani politika: Luciano zastával v letech 1992 až 1994 post italského senátora. Množit rodinný majetek budou i další generace: po čtyřech dětech mají Luciano, Giuliana i Carlo, trochu pozadu zůstal se svými dvěma dcerami Gilberto.

Kdo drží otěže

Nejdůležitější místo na světě není pro rodinu Benettonů vlajkový multistore v Londýně, Paříži nebo Tokiu, ale usedlost Villa Minelli na okraji města Treviso. Rodina ji koupila roku 1969 a učinila sídlem fi rmy. V průběhu osmdesátých let se ze zchátralé-ho zámečku stala luxusní rezidence kombinující obytné historické budovy s kancelářemi v moderní zástavbě. Jen několik kilometrů od ní se nachází i hlavní vývojový a průmyslový komplex.

Sejdeme se v Minelli

Seriál: Propůjčili jméno značce Tento článek je druhým ze série textů o slavných pod-nikatelích a obchodnících, kteří dali své jméno úspěšné značce, s nimiž se budete v našem časopise pravidelně setkávat.

Svět 5/09 – Laurin & KlementSvět 6/09 – Benetton

Svět 7/09 – OetkerV dalších číslech se dočtete například o těchto slavných značkách: Baťa, Becher, Ford, Heineken, Chanel, Mattoni, Odkolek, Petrof, Škoda, Jelínek, Nestlé.NA

VIG

ÁTO

R

Nadace Benetton realizuje také

přímé akce na podporu hladovějících a chudých států Afriky, například prostřednictvím kampaně Africa Works

Časopis Colors, který vydává fi rma

Benetton „pro zbytek světa“

55 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

VĚDANOVÝ ÚDER CHŘIPKOVÉHO VIRU

Virus „mexické chřipky“ je odolný ke starším lékům, ale uchoval si citlivost k moderním antiviro-tikům, jako je Tamifl u nebo Relenza. Dnes je na světě k dispozici asi 250 milionů dávek těchto léků, což by v případě propuknutí pandemie s ničivými následky ne-stačilo. Jen pro srovnání: španělskou chřipkou se nakazilo nejméně 800 milionů lidí. Navíc je tu stále riziko, že se virus obrní i proti těmto lékům. I proto lékaři nabáda-jí k opatrnosti a varují před preventivním uží-váním Tamifl u. Tenhle lék by si rádi nechali jako „žolíka“ pro případ, že by se z mexické chřipky vyklubal skutečný zabiják.

Křehký žolíkSvět prostupují obavy. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by mexická chřipka byla nástupcem „zabijácké“ španělské chřipky

C hřipkový virus A H1N1 se už zapsal do historie nejničivější epidemií 20. století. Na konci

první světové války vyvolal tzv. španělskou chřipku a zabil odhadem 40 milionů lidí. Od té doby virus zkrotl a podílí se spolu s dalšími typy chřipkových virů na každo-ročních chřipkových epidemiích, na něž jsme si zvykli nahlížet jako na banalitu. I „krotký“ virus A H1N1 však každoročně ve spolupráci s dalšími chřipkovými viry připraví o život kolem půl milionu lidí.

Virová překvapeníČas od času nás „starý známý“ A H1N1 zaskočí. Nedávno například začaly některé jeho varianty nečekaně vzdorovat léku Tamifl u. Virus si k tomu pomohl nenápad-nou změnou dědičné informace. Podstat-ně větší riziko představují původci chřipky, kteří v sobě namíchali dědičnou informaci několika různých virů. Právě k tomu došlo

v případě „mexické chřipky“. Její původ-ce v sobě kombinuje geny virů A H1N1, pocházejících z člověka, s geny americ-kých, evropských a asijských prasečích virů a virů postihujících ptáky. Vznik mexické-ho chřipkového viru halí záhada. Podle nejnovějších výzkumů se mohl vyvinout z viru, který v prasatech putoval z USA do Číny. Tam se jím zřejmě nakazili lidé, kteří

jej převezli zpět do Severní Ameriky. Do Mexika mohl proniknout z USA a vyvolal tam epidemii, která se šíří po celém světě.

Španělské se nevyrovnáCo bude následovat? Epidemiologové a virologové krčí rameny – momentálně

nemají dost informací. Klíčová bude schopnost viru šířit se z člověka na člo-věka. Takové přenosy už byly mimo ja-koukoli pochybnost prokázány, ale vědci zatím jen hádají, jak snadno virus mění hostitele. Zdá se, že od jednoho nemoc-ného se nakazí v průměru 1,4 zdravých lidí, což je údaj srovnatelný s běžnou sezónní chřipkou. Každý pacient se

španělskou chřipkou nakazil průměrně bezmála čtyři zdravé lidi. Jásot však není namístě, protože v první fázi měla španělská chřipka podobnou intenzitu přenosu jako ta dnešní mexická.

V Mexiku byly potvrzeny desítky úmrtí na chřipku vyvolanou novým virem, ale v jiných oblastech je průběh onemocně-ní výrazně mírnější a úmrtnost nepřesa-huje míru obvyklou u sezónních chřipek. Proč? I v tom vědci zatím tápou. Španělská chřipka zabíjela s několika-násobně vyšší účinností. Mnoho jejích obětí mohly zahubit bakterie napadající chřipkou oslabený organismus.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by „mexická chřipka“ byla nástupcem za-bijácké „španělské chřipky“. Virologové a epidemiologové pracují dnem i nocí na tom, aby to tak zůstalo.

Mexiko žije v obavách,

které jsou však podle mnohých odborníků neopodstatněné

Virus A H1N1 je zatím nakažlivý

podobně jako běžná sezónní chřipka

VÍTE ŽE?Bakterie jsou nejroz-šířenější skupinou or-ganismů na světě. Žijí v půdě, vodě, ovzduší i na povrchu a uvnitř jiných organismů. V boji s bakteriemi jsou účinná antibio-tika (anti bios = proti životu), která některé mikroorganismy usmr-cují nebo brání jejich růstu. U virů to však neplatí. Viry totiž ne-jsou považovány za živé organismy, ale spíše za komplikova-nější makromolekuly, které nejsou schopné se bez hostitelské buňky rozmnožovat.

Nevyzpytatelná hrozba z MexikaPodle jedněch je poprask kolem mexické chřipky jen příslovečnou bouří ve sklenici vody. Podle druhých stojíme na počátku apokalypsy. Odborníci krčí rameny a říkají: „Zatím nevíme dost“

JAROSLAV PETR,BIOLOG

FOTO

A IL

US

TRA

CE

: Shu

tters

tock

Domác

í

lékař Pro svou aromatickou vůni fenykl obecný pěstovali už

staří Římané, kteří jej používali především jako zeštíhlo-vací prostředek – a dodnes je také lidově nazýván mj. římský kopr. Dva hlavní druhy fenyklu – hořký a sladký – obsahují hořce či sladce chutnající oleje. Použití: Fenykl obecný napomáhá uvolnění křečí

hladkého svalstva, je oblíbeným prostředkem proti nadýmání a pro zvýšení činnosti střev. Uplatní se ale také při zánětech horních dýchacích cest, působí dezinfekčně a uvolňuje hleny. Pomáhá dokonce i zvý-šení tvorby mléka, působí močopudně a omývání očí odvarem z fenyklu ulevuje při očních zánětech.

Nejúčinnější ochranou proti chřipce je preventivní očkování. Vakcína proti viru vyvolávajícímu mexickou chřipku však není k dispozici. Zdravotníci na jejím vývoji usilovně pracují. I kdyby ji měli k dispozici, s masovou výrobou by váhali. Všichni výrobci vakcíny proti chřipce jsou s to za rok vyrobit nejvýše 700 milionů dávek. S vypětím všech sil bychom snad mohli vyrobit vakcínu proti mexické chřipce pro pětinu obyvatel

světa. Znamenalo by to ale úplně zastavit výrobu vakcíny proti sezónní chřipce a ta by nám mohla citelně chybět v případě, že se obavy z mexické chřipky nenaplní. Nedo-statek očkovací látky by mohl při příští chřipkové sezóně zvýšit počet úmrtí z obvyklého půl milionu na několikanáso-bek. Nikdo nechce mít na svědomí miliony zbytečně zmařených životů.

Vakcína pro pětinu

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)

56 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

PŘÍRODA FOTOEDITORIAL

Země jako umělecké dílo

Téměř pět procent povrchu Aljašky je pokryto asi sto tisíci ledovci. Plošně největším z nich je ledovec Malaspina, který kraluje území o rozloze 3 880 km2 a své dno ukrývá asi 240–300 metrů pod mořskou hladinou.

Andy – téměř 8 000 km dlouhý a 500 km široký pás velehor – se táhnou přes celou Jižní Ameriku. Průměrná výška této nejdelší soustavy vysokohorských hřebenů na světě je asi 4 000 m. Ke zdvihu a zvrásnění usazených hornin došlo před přibližně 138 až 65 miliony let pomalým nasouváním tichomořské desky pod jihoamerickou pevninskou desku. Tektonické poruchy jsou dodnes příči-nou zemětřesení a vulkanické činnosti téměř po celé délce pohoří.

Foto

: NAS

A

PŘ

IPR

AVIL

A K

ateř

ina

Sed

láko

vá D

rošč

ínov

á

Jak dokazují následující satelitní snímky, příroda je skutečným mistrem abstraktního umění. V galerii těchto přírodních obrazů má svého zástupce každý ze sedmi světadílů

Aljaška, Severní Amerika Jižní Amerika

57 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

PŘÍRODAFOTOEDITORIAL

58 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

PŘÍRODA FOTOEDITORIAL

Řeka Lena je se svou délkou 4 400 km jednou z nej-delších řek na světě. Rezervace delty Leny je nejrozsáhlejší chráněnou oblastí v Rusku a je důležitým útočištěm mnohých sibiřských živočišných druhů.

Jedinečný projekt Delta, budovaný desítky let, pomáhá lidem krotit Severní moře a chránit tak jihozápad Nizozemska. Systém nejrůznějších hrází a vodních staveb začal být budován v ni-zozemské provincii Zeeland poté, co zde v roce 1953 řádily obrovské ničivé záplavy.

Rusko, Asie

Nizozemsko, Evropa

59 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

PŘÍRODAFOTOEDITORIAL

Ledovec Lambert v Antarktidě je se svou šířkou 100 km, délkou 400 km a asi 2,5km hloubkou největším ledovcem na světě. Na snímku je zachycen ledový vodopád hrnoucí se do ledovce z obrovské ledové plochy pokrývající polární plošinu.

Geologický útvar zvaný Richat leží v pouš-ti Maur Adrar v africké zemi Mauritánie. Richat připomíná impaktní kráter po dopadu meteori-tu, skalnaté „cibulové slupky“ má však na svědomí vulkanická činnost.

Jako žluté a zelené skvrny zdobí solí pokrytá sezónní jezera dno impaktního krá-teru Shoemaker v západní Austrálii. Tato pozoru-hodná struktura vznikla před asi 1,7 miliardami let a je nejstarším známým impakt-ním kráterem v Austrálii.

Mauritánie, Afrika

Antarktida

Austrálie

60 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO

: N

AS

A, E

SA

, ES

O, H

ubbl

esite

, Spa

ce T

eles

cope

D

VOU

STR

AN

U P

ŘIP

RA

VIL

I Tom

áš P

řibyl

a F

rant

išek

Mar

tinek

SVĚT VESMÍR A KOSMONAUTIKA

Vesm

írná

taje

mst

víVšechno zmizí v černé díře

NASA oznámila, že z technických důvodů odkládá plánova-ný zkušební start nové rakety Ares-IX na 31. července 2009 (dosud se počítalo se vzletem o dvacet dní dříve) s tím, že pravděpodobně nejde o poslední odklad a že se start usku-teční ještě později. Ares-IX je testovací nosič s funkčním prvním stupněm a maketou druhého stupně plus nákladu, který má pomoci získat cenná „letová“ data potřebná pro vývoj rakety Ares-I. Ta by měla v roce 2014 létat s novou americkou pilotovanou lodí Orion: nejdříve k Mezinárodní kosmické stanici, posléze i na Měsíc.

NASA oznámila že z technickýýýýý hhhhhhchch důvodů odkládá plánz

Ares-IX bude mít zpoždění

LET NA MĚSÍC ODLOŽEN?

Planeta obíhající kolem červeného trpaslíka, který se nachá-zí ve vzdálenosti 20 světelných roků od Země, by mohla být první známou exoplanetou, jejíž povrch je pokryt oceánem kapalné vody. Astronomové zjistili, že planeta s označením Gliese 581d obíhá v oblasti označované jako zóna života či zóna obyvatelnosti. V této oblasti panují takové podmínky, že na povrchu planety může existovat voda v kapalném skupenství, což je jeden z předpokladů pro výskyt života. „Jedná se o jedinou známou exoplanetu s nízkou hmotnos-tí, která se nachází v obyvatelné zóně,“ říká Michel Mayor z ženevské observatoře.

Gliese 581d je sedmkrát hmotnější než Země. Možná je to první exemplář nové třídy planet, jejichž povrch je celý pokryt obrovským oceánem. Zda na této planetě existuje život, to zatím nevíme.

Planeta obíhající kolem červeného trpaslíka, který se nachá-

Exoplaneta v zóně životaS VODNÍMI OCEÁNY NA POVRCHU

Kombinací dat z rentgenové družice Chandra, známého Hubbleova kosmického dalekohle-du HST a pozemního dalekohledu Keck se astronomům podařilo odhalit srážku vskutku gigantických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliardy světelných let od Země se srazily čtyři kupy galaxií. Bylo zjištěno, že tyto čtyři kolidující galaktické kupy postupně splývají v jeden útvar. Jedná se o zatím největší událost tohoto druhu, jaká kdy byla pozorována.

Navíc do této oblasti, kde je soustředěno velké množství materiálu, ústí proud hmoty dlou-hý 13 milionů světelných let. Zdejší stav lze přirovnat k situaci, kdy na přeplněné parkoviště neustále přijíždějí další auta – dochází k jedné srážce za druhou. Při každé srážce se ve zmiňo-vané oblasti uvolňuje energie ve formě tepla, čímž se tato oblast stala jednou z nejteplejších kup galaxií.

K bi í d é d ži Ch d á éh H bbl k i kéh d l k hl

Gigantická srážka ve vesmíruJEDNA NEHODA ZA DRUHOU

Černá díra je hmotný a zároveň malý vesmír-ný objekt, který má extrémně silné gravitační pole. Díky tomu jej nemůže opustit žádný objekt včetně světla. Protože černou díru není možno pozorovat přímo, nemůžeme stanovit korektně ani datum jejího objevu. Bylo proká-záno, že černé díry se nachází v centrech ga-laxií, aktivních galaktických jádrech, kvasarech i v centrech některých kulových hvězdokup.

Podle obecné relativity nemůže žádná hmota ani informace proudit z nitra černé díry k vnějšímu pozorovateli. Například není možné získat žádnou její část ani odražené světlo vyslané z vnějšího zdroje či jakoukoli informaci o hmotě, která vstoupila do černé díry. Okolo černých děr existuje tzv. horizont událostí, což je hranice, za níž už není návratu zpět.

61 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

Kosm

ické

kurio

zity Světové kosmické agentury měly od počátku dobývá-

ní vesmíru poměrně přísná pravidla na to, co s sebou mohou kosmonauti brát. Jen ale pochopitelné, že k jejich porušování docházelo a dochází stále...

Prvním – byť nedobrovolným – „kosmickým pašerá-kem“ se stal americký astronaut Walter Schirra na lodi Mercury/Sigma-7 v říjnu 1962, jemuž kolegové z oddí-lu astronautů „přibalili“ do zásob kosmické stravy také

malou lahvičku whisky. Zůstala ale neotevřena.A když pak letěla v roce 1965 do vesmíru kosmic-

ká loď Gemini-3, vzal si její pilot John Young s sebou na oběžnou dráhu v kapse svého skafandru pořádný hovězí hamburger – lékařům a diabetologům, kteří celou misi pečlivě připravovali, pak při Youngově mlaskání ozývajíchího se z oběžné dráhy vstávaly vlasy hrůzou na hlavě...

Pašeráci v kosmických lodích

Astronomové určili hmotnost zatím největšího známého objektu ve vesmí-ru. Nové závěry vedou k určení aktuálního rozměru a maximální hmotnosti černé díry na 50 miliard hmotností Slunce – to je zatraceně pěkně velký macek! Tato hodnota byla určena na základě pozorování, která provedli as-tronomové Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (Massachusetts) a Evropské jižní observatoře ESO v Chile. Horní limit hmotnosti tohoto mamutího objektu určili na 50 miliard hmotností Slunce, tj. 100 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 kg. Jinak řečeno, třikrát převyšuje hmotnost donedávna největší známé černé díry OJ 287.

Ve vesmíru existují černé díry hvězdného typu (s hmotností několika Slun-cí) a superhmotné černé díry, nacházející se v centrech galaxií. Gravitace těchto objektů je natolik silná, že je nemůže opustit ani světlo.

A t é čili h t t tí j ětšíh á éh

Největší černá díra50 MILIARDKRÁT HMOTNĚJŠÍ NEŽ SLUNCE

Jinak velmi uzavřená a na slovo skoupá čínská kosmonautika nechala nahlédnout hluboko za oponu svých plánů. A do-konce představila letový exemplář své nové kosmické stanice Tian-gong o hmotnosti 8 500 kg, která má být vypuštěna do vesmíru před koncem roku 2010.

Na počátku roku 2011 k ní má zamířit loď Shenzhou-8, která se k ní připojí. Celý manévr ale bude provedený v auto-matickém režimu, bez přítomnosti posádky na palubě. Opa-trnost je na místě, protože Čína dosud spojení dvou družic ve vesmíru nikdy neprováděla. Pokud vše dopadne bez problémů, má ještě v roce 2011 ke stanici startovat pilotovaná loď Shen-zhou-9 a v roce následujícím „desítka“. Na roky 2012 a 2014 se plánuje vypuštění dalších dvou stanic z řady Tian-dong, ke každé mají postupně vzlétnout dvě pilotované lodě Shenzhou.

Čínská kosmonautika v záchvatu otevřenosti

NOVÁ ORBITÁLNÍ STANICE BUDE KONKUROVAT ISS

Rusko ofi ciálně oznámilo to, o čem si kdekdo neofi ciálně šušká už více než rok: meziplanetární sonda Fobos-Grunt není připravená a bude nutné její start o nejméně dva roky odložit. Jedná se o první meziplanetární výpravu Ruska od roku 1996, kdy projekt Mars-96 beztak skončil krachem pro závadu na nosné raketě ještě u Země. Cílem ambiciózního projektu Fobos-Grunt má být přistání na povrchu měsíce Phobos, odběr vzorků hornin a návrat s nimi do pozem-ských laboratoří. Podle nového plánu má ke startu dojít v listopadu 2011.

Marťanský měsíc Phobos by se přitom mohl v příštím desetiletí stát cílem několika automatických průzkumníků. Kanada zatím zvažuje misi PRIME (Phobos Reconnaissance and International Mars Exploration), která by se měla skládat z přistávací a průletové sondy. A Glennovo výzkumné středisko NASA studuje koncepci sondy Phobos-Deimos Sample Return Missi-on, která by měla postupně přistát dokonce na obou měsících planety Mars, odebrat zde vzorky a vrátit se s nimi na Zemi.

Mars: odklad další mise

Na základě dlouhodobých výzkumů a počítačových simulací dospěli astronomové k závěru, že kůra neut-ronové hvězdy je mimořádně pevná – možná až deset miliardkrát pevnější než ocel. Neutronové hvězdy jsou obnažená jádra relativně hmotných hvězd, které explodovaly jako supernovy a odhodily do okolí vel-kou část své hmoty. Jsou to neuvěřitelně hustá tělesa, smrštěná do podoby koule o průměru kolem 20 km, přičemž jejich hmotnost je srovnatelná s hmotností Slunce. Některé z nich rotují vysokou rychlostí až několika set otáček za sekundu.

Pevnější kůra také znamená, že na povrchu neut-ronové hvězdy mohou existovat „pohoří“, která se vzhledem k silné gravitaci zvedají do výšky zhruba 10 cm v délce až několika kilometrů.

Pevný povrch neutronové hvězdy

NA PHOBU DRUŽICE NEPŘISTANE

ROTACE NĚKOLIK SET OTÁČEK ZA SEKUNDU

SVĚTVESMÍR A KOSMONAUTIKA

ŘÍ

62 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

PŘÍRODA OBRAZEMFO

TO: N

atio

nal S

cien

ce F

ound

atio

n

STR

AN

U P

ŘIP

RA

VIL

A: K

ateř

ina

Sed

láko

vá D

rošč

ínov

á

Jesle nad hladinouL istovnice červenooká, asi sedm centimetrů velká žába žijící

v tropických lesích Střední a Jižní Ameriky, je pozoruhodná nejen svým pestrým zbarvením, které dokáže měnit podle nálady

a umístění, ale také schopností „létat“. Přesněji řečeno jde o klouzavé seskoky z korun stromů pomocí plovacích blan, jimiž žáby překonávají i několik metrů. Toto „létání“ je ale především součástí namlouvací-ho aktu samců, kteří se musí ve vysoké konkurenci snažit – samic je pouhých patnáct procent. Páření probíhá na spodní straně listů čnících nad vodní hladinou. Sameček se při tom na samiččině hřbetu přidržuje přilnavými prsty. Následně samice i se samcem sestupuje do vody, kde naplní svůj močový měchýř vodou, kterou postupně polívá až padesát vajíček nakladených na listu. Pokud by to samice nestihla včas, vajíčka by oschla a zárodky zahynuly. Pulci, vylíhnutí po sedmi dnech, padají rovnou do vody, kde se další tři měsíce vy-víjejí v žáby. V případě nebezpečí mohou z vajíčka vyskočit i o dva dny dříve.

63 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

PŘÍRODAČLOVĚK V PŘÍRODĚ

Živoucí zkamenělina

Hořet bude i v ČeskuHořet bude i v Česku

ZACHRÁNĚNÉ DRUHY

ČLOVĚK PROTI PŘÍRODĚ

Haterie dospívají až ve dvaceti letech a dožívají se okolo sta

let. Mají velice nízkou teplotu těla – asi 12 °C. Jsou-li v klidu, nadechují se jen jednou za hodinu. Na temeni hlavy mají šupinami překryté třetí oko, kterým nevidí

Mapa zobrazuje

nejrizikovější oblasti požárů (oranžová barva) a místa s nejnižší pravděpodobností jejích vzniku (modrá) v letech 2010–2039

G lobální oteplování by podle věd-ců mělo v blízké budoucnosti způsobit velké změny v rozšiřo-

vání plošných požárů. První studie toho-to druhu, provedená vědci z kalifornské univerzity a Technické univerzity v Texa-su, přinesla alarmující informace i pro střední Evropu včetně České republiky, která se v následujících desetiletích může stát spolu se západní částí Spojených států a Tibetskou náhorní plošinou obětí ničivých požárů. Austrálie, jižní Evropa, severovýchodní Čína a Afrika by si naopak měly od ohně na čas odpoči-nout. Vyplývá to z nového modelu, jenž byl vytvořen na základě satelitních dat z let 1996 až 2006, zaznamenávajících ohniska požárů na celém světě. Veškeré tyto údaje byly analyzovány a dány do souvislosti s předpovídanými klimatický-mi změnami. Vznikla tak speciální mapa vyznačující rizikové oblasti pro rok 2010 až 2039.

Požárům bude podle vědců napo-máhat především čím dál vyšší teplota vzduchu spojená s nedostatkem srážek, jež pro vznícení vegetace připravují ty nejvhodnější podmínky. Oheň však může na určitých místech Země také chybět. Některé druhy lesů jsou na pravidelných požárech závislé a nedokážou se bez nich obnovovat. Změny v zaběhnutých vzorcích tak mohou způsobit velké škody v mnohých ekosystémech. Podle spoluau-torky studie Katharine Hayhoeové bude

celkově větší množství požárů urychlovat klimatické změny, čímž se uzavře zača-rovaný kruh, ze kterého není úniku. Již dnes mají tyto katastrofy na svědomí asi pětinu emisí skleníkových plynů a jejich podíl na globálním oteplování se ještě zvýší. „Změny se mohou projevit rychleji, než si myslíme,“ varuje Hayhoeová. Jedi-nou cestou, jak jim zabránit, je drastické snížení emisí skleníkových plynů, které se dostávají do ovzduší v důsledku lidské činnosti.

FOTO

: Wik

iped

ia, B

erke

ley.

edu,

Shu

tters

tock

Stra

nu p

řipra

vila

Zuz

ana

Telič

ková

A ž donedávna klesal počet jedinců vzácné haterie novozélandské (Sphenodon

punctatus) představující jeden ze dvou posledních druhů prastaré-ho řádu plazů, jenž žil již v dru-hohorách. Úbytek těchto zvířat je spojen s příchodem polynéských osadníků na Nový Zéland během 13. a 14. století. Polynésané s se-bou přivezli krysu ostrovní, která se hateriemi začala živit. Ve 40. le-tech 19. století tak byly haterie na pevnině téměř vyhubeny a jediné útočiště jim skýtaly místní ostrovy. Krysy se však spolu s dalšími savci-predátory brzy rozšířily i tam a počet haterií nadále klesal, i když v roce 1895 prohlásila vláda tyto živočichy spolu s jejich prostředím za chráněné. Největší úbytek byl zaznamenán na ostrově Whenu-akura v roce 1984. Od té doby začali ochránci přírody vyvíjet

velkou snahu, aby poslední jedince zachránili před úplným vyhynutím. Vybrané ostrovy byly zbaveny krys a ostatních predátorů a byly tu založeny nové populace haterií, jež žily pod neustálým dohledem. Jejich vajíčka byla vybírána z hnízd a ukládána do inkubátorů, kde měla ty nejlepší podmínky pro svůj vývoj. Mláďata odchovaná v zajetí se postupně stala součástí sedm-atřiceti nových populací a v roce 2005 bylo ze Stephensova ostrova převezeno sedmdesát dospělých jedinců zpět na pevninu do rezer-vace Karori Wildlife ve Welling-tonu. Od roku 1998 bylo možné haterie spatřit na vlastní oči ve veřejně přístupných ekologických stanicích, jež vznikly na několika místech Nového Zélandu. Dnes je počet těchto živoucích zkamenělin odhadován na padesát tisíc a je-jich populace je stabilní.

AUST

RÁL

IE

NOVÝ ZÉLAND

Oblast výskytu haterie novozélandské

VÍTE ŽE?Další vize budoucnosti vám představí Discovery Channel v seriálu Svět budoucnosti.

TECHNIKA POHLED DO 21. STOLETÍ

64 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

A merický vědec a laureát Nobelovy ceny Herbert A. Simon, který je považován za jednoho z otců

umělé inteligence, v roce 1957 věřil, že do deseti let budou výpočetní stroje chytřejší než člověk. Předpověď se nevyplnila, ukázalo se totiž, že umělá inteligence sice člověka v řadě disciplín s přehledem poráží, těžko se ale dokáže přizpůsobit dynamicky se měnícím podmínkám. Za-tímco v osmdesátých letech se zdálo, že překážky ve vývoji inteligentních zařízení jsou nepřekonatelné, v posledních letech lidstvo v této oblasti dosáhlo značného pokroku.

Umělá inteligence nastupujeZákladním nástrojem pro měření inte-ligence stroje je tzv. Turingův test, který srovnává odpovědi na otázky položené

člověku a stroji. Pokud testující nero-zezná, jestli komunikuje s člově-

kem nebo strojem, pak lze mluvit o umělé inteligenci. Ačkoliv se každým rokem počítačové programy zlepšují, Loebnerova cena pro stroj, jehož odpovědi budou od člověka neroz-lišitelné, dosud nebyla udělena. Pro vytvoření

umělé inteligence

nehraje klíčovou roli jen rychlost počíta-čů. Abychom dokázali sestrojit inteligentní zařízení, potřebujeme nejprve dostatečně po-chopit vlastní mozek. Larry Yaeger z univerzity v Indianě, odborný konzultant při natáčení fi lmu Terminá-tor 2, vytvořil již v roce 1994 počítačový program naplněný digitálními organismy, které se dokázaly vyvíjet. Projekt pod názvem Polyworld (Polysvět) se svou inteligencí dokázal vyrovnat obyčejným červům, jejichž mozkovou kapacitu tvoří kolem 300 buněk. Tímto experimentem Yaeger dokázal, že i digitální organismy se řídí základními biologickými potřebami. Stejně jako živí tvorové bojují o přežití a chtějí se rozmnožovat. Každé rozhod-nutí je předáno dalším generacím, které jsou díky tomu moudřejší a mají větší šanci v Polysvětě přežít.

Ačkoliv ke skutečné umělé inteligenci máme ještě dost daleko, od roku 1994 jsme urazili pořádný kus cesty. Současné počítače mají mnohem menší, výkonněj-ší a rychlejší procesory a jsou schopné vykonávat miliardy operací za sekundu. Nejrychlejší desktopový procesor součas-nosti Intel Core i7 využívá technologie, které se brzy objeví i v mnoha dalších zařízeních. Moderní technologie, jež se

staly nedílnou součástí našich životů, se neustále vyvíjejí a podle mnohých

vědců se umělá inteligence vyrovná té lidské do 30 let. Zatímco lidský

mozek dokáže vykonat 100 bili-onů operací, kolem roku 2050

by měly počítače provádět stejné množství ope-

rací jako 9 miliard lidských mozků.

Legendární futurista

Ray Kurzweil je přesvědčen,

že díky technologiím budoucnosti si člověk bude moci

zvýšit i svou vlastní inteligenci. V budouc-nu by také mělo dojít k mnohem většímu propojení člověka a stroje.

Humanoid s lidskou tváříHiroshi Ishiguro z Ósacké univerzity je přesvědčen, že již brzy nastane den, kdy budou roboti k nerozeznání od člověka. Jako důkaz může posloužit jeho vlastní výtvor – humanoid Repliee Q1Expo, který je dokonalou lidskou kopií. Na první pohled krásná Japonka má pod silikonovou kůži zabudováno množství senzorů a motorků, díky nimž se dokáže obstojně pohybovat. Od lidské předlohy je androidka téměř k nerozeznání a svým vzhledem i chováním dokáže dokonale zmást. Repliee Q1Expo je zatím nejzda-řilejším pokusem o vytvoření robota podobného člověku. Japonští vědci vytvořili již mnoho „chytrých“ strojů, ale až v posledních letech se jim daří vyvíjet

Inteligenci zaslíbená budoucnostJiž několik desetiletí se vědci pokoušejí vyvinout umělou inteligenci předčící lidskou. Svých snů se ovšem nevzdávají. Zdá se, že jsme se sestavení superchytrého stroje, který dokáže nejen hrát šachy, ale i myslet jako člověk, velmi přiblížiliIGOR MAHAL

FOTO

: ww

w.ra

ythe

on.c

om, b

logs

.lese

chos

.fr, c

s4fn

.org

, Mem

bran

a.ru

, Wik

iped

ia

Americký spisovatel ruského původu Isaac Asimov sestavil ve sbírce sci-fi povídek „Já, robot“ z roku 1942 tři zákony robotiky, které se staly hlavním dogmatem sci-fi literatury. Později se několik dalších autorů fantastické literatury pokusilo zákony doplnit či pozměnit, jejich změny se ovšem s velkým ohlasem nesetkaly. I nadále tedy klíčovými zůstávají Asimovovy zákony:1 Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.2 Robot musí poslechnout člověka, kro-mě případů, kdy je to v rozporu s Prvním zákonem.3 Robot se musí chránit před poškoze-ním, kromě případů, kdy je to v rozporu s Prvním nebo Druhým zákonem.

Tři zákony robotiky

VÍTE ŽE?Loebnerova cena se uděluje od roku 1991 vítězi, který splní Turingův test. Jméno získala cena podle svého zakladatele Hugha Loebnera. V celé historii ceny se zatím žádnému stroji nepodařilo splnit všechny podmínky Turingova testů a získat Hlavní cenu, která se skládá ze zlaté medaile a 100 000 amerických dolarů. Počítačům, jejichž výsledky se lidské inteligenci nejvíce přiblíží, se každoročně uděluje bronzová medaile a 2 000 dolarů.

TECHNIKAPOHLED DO 21. STOLETÍ

65 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

humanoidy věrné lidské předloze. Právě lidský vzhled

robotům dodává pocit silné fyzické přítomnosti. Ačkoliv oproti předcho-zím modelům Replee Q1Expo dokáže reagovat

na dotyky, opakovat lidské pohyby, mrkat očima či

dokonale napodobovat lidské dýchání, k lidskému originálu

má ještě přece jen daleko. Vědci nyní pracují na zrychlení reakcí na podněty

a zlepšení inteligenčních schopností. Teprve s umělou inteligencí a dokonalou vizáží bude možné mluvit o opravdové lidské kopii.

Malé, chytré a bezpečné Šetrnost k životnímu prostředí, inteligence a soběstačnost. Tyto předpoklady do-pravního prostředku budoucnosti splňuje CyberCar, automatizované autíčko, které ke své jízdě nepotřebuje řidiče. V tomto případě nejde o žádnou vizi – „inteligent-ní“ vozidlo již nějakou dobu existuje a nyní se pracuje na jeho vylepšení. CyberCar ovládají tři počítače, GPS a propraco-vaný systém optické detekce překážek. Autíčko se uplatní především ve větších městech, kde bude sloužit jako taxík, který si můžete kdykoliv přivolat a zadat mu plánovanou trasu. Podle automobilových vývojářů a inženýrů budou za třicet let

veškeré dopravní prostředky řízeny bez-chybnými počítači dodržujícími předpisy a navzájem komunikujícími. Díky umělé inteligenci tak bude cestování mnohem bezpečnější a dopravní nehody, které způ-sobuje člověk, se stanou minulostí.

Nejinteligentnější automobil současnosti byl představen loni na ženevském autosalonu. City Car od francouzské společnosti Assystem se svou inteligencí vyrovná nejmodernějším stíhačkám a je jako stvořený pro pohyb v městské džungli. Přední sklo vozu je vybaveno pokročilým uživatelským rozhraním, které poskytuje množství informací. Řidič si je navíc může přizpůsobit svým potřebám a umístit je v libovolném místě čelního skla. Díky pěti kamerám snímajícím okolí vozu je šance způsobit dopravní nehodu takřka nulová. Při startu City Car zkontroluje

řidičovu oční sítnici, aby se ujistil, že člověk za volantem je oprávněn vůz řídit. Stejnou metodu použije i při kontrole řidičova stavu, tedy jestli není unavený či pod vlivem alkoholu. Díky lehké plastové karoserii a konstrukčnímu řešení má navíc autíčko velmi nízkou spotřebu.

Všemohoucí KleopatraO naše domácnosti by se v budoucnu měla starat Kleopatra – supervýkonná hospodyně, která zastane kuchařku, uklízečku, osobní asistentku či vychova-telku dětí. Kleopatra přitom není robot, jde o virtuální osobnost, neboli avatara, který řídí všechny elektronické systémy domácnosti. Hospodyně budoucnosti bude mít na chod domácnosti velký vliv. Ráno poslouží jako budík, přečte důležité zprávy, připomene, co je potřeba během dne udělat, či pohlídá děti, aby šly včas spát. Svého „zaměstnavatele“ bude sledovat pomocí systému radiofrekvenční identifi kace. Stejná technologie pomůže „hospodyňce“ i při nakupování. Veškeré potraviny budou označeny kódem, díky čemuž bude Kleopatra vždy s přesností vědět, kterým výrobkům vyprší trvanli-vost. Podle nastavených parametrů pak vše potřebné objedná v on-line obchodě. Prototyp „dokonalé hospodyňky“ již delší dobu testuje její tvůrce Brian Conte ze společnosti Fast Track Systems.

Dříve či později se umělá inteligence té lidské vyrovná a brzy ji také překo-ná. Bude jen na nás, jestli dokážeme této skutečnosti náležitě využít. Kevin Warwick z univerzity v Readingu je přesvědčen, že už za pár desetiletí bude svět patřit inteligentním strojům. Tohoto nebezpečí se ale člověk obávat nemusí – coby kyborg se stane jedním z nich.

SLOVNÍČEKRobot je nejpoužíva-nějším označením pro stroj, který vykonává zadané úkoly. Slovo „robot“ je odvozeno od slova „robota“, jež znamená otrockou práci poddaných. Poprvé toto slovo použil český spisovatel Karel Čapek v divadelní hře R.U.R pro pojmenování umělé bytosti. Nejdokonalej-ším experimentálním androidem je zatím Asimo od společnosti Honda.

Android (z řeckých výrazů „andros“ – muž, člověk a „eides“ – stej-ného druhu, podobný) je člověku podobný (huma-noidní) robot vytvořený částečně biologicky, který se chová, jedná a myslí jako člověk. Slovo se vyskytuje pře-devším v žánrech sci-fi literatury a fi lmu.

Kyborg (kybernetický organismus) je živá bytost obohacená o me-chanické či elektronické součástky. Kyborg se od robota odlišuje tím, že se vždy skládá z or-ganické části, která plní nezbytné životní funkce.

Převratnou technologii vyvíjejí vědci z Carnegie Mellon University. Zajímavé řešení, které funguje na bázi tvarovatelné hmoty, dostalo název Claytronics. Hmota se skládá z miniaturních digitálních částic – catomů. Jednotlivé catomy se zase skládají z množství čipů, které drží pohromadě statická elektřina. Digitální atomy se budou moci sdružo-vat do různých shluků a vytvářet požadované objekty. Díky elek-trickému poli může zázračná superhmota měnit svou polohu, barvu a další parametry a vytvářet prakticky libovolné objekty. První aplikací fungující na této technologii bude „trojrozměrný fax“. Princip by měl být jednoduchý: libovolný předmět se vloží do nádoby plné látky claytronics, která o předmětu zjistí veškeré údaje (rozměry, barvu, tvar) a získané informace předá vzdálenému zařízení. To následně vytvoří přesnou kopii objektu. Podle vědců bychom se trojrozměrného faxu mohli dočkat do pěti let. Revoluční technologie by se v budoucnu mohla například uplatnit při výrobě kapesních přístrojů, jedno zařízení by se mohlo pro-měňovat v přehrávač, hodinky a zároveň v mobilní telefon.

Chytrá hmota

Už za pár desetiletí bude svět patřit inteligentním strojům a člověk se coby kyborg stane jedním z nich

Repliee Q1Expo je dokonalou lidskou kopií

Robotický oblek, který dokáže šetřit lidskou námahu. Pohyb

s tělem synchronizuje supervýkonný a inteligentní počítač

City Car je nejinteligentnějším

autem na světě

Naf

ukov

ací

auto

mob

ilVů

z iC

hang

e by

moh

l au

tom

obilo

vém

u pr

ůmys

lu

posk

ytno

ut in

spira

ci, k

am d

ál

směř

ovat

. Ele

ktro

mot

or, n

ízká

en

erge

tická

spo

třeb

a, n

ulov

é em

ise

a zo

hled

nění

poč

tu p

asaž

érů

na

palu

bě –

to js

ou h

lavn

í pře

dnos

ti to

hoto

neo

byče

jnéh

o au

ta

FOTO

: w

ww

.rins

peed

.com

TECHNIKA KROK K DALŠÍMU STOLETÍ

MA

RE

K T

ELI

ČK

AM

inim

alis

tický

, ale

na

pros

to ú

čeln

ý in

terié

r vo

zu, k

teré

mu

dom

inuj

e ve

lký

info

rmač

ní d

ispl

ej

TECHNIKAKROK K DALŠÍMU STOLETÍ

Švý

cars

ká n

ávrh

ářsk

á sp

oleč

nost

Rin

spee

d uv

edla

na

leto

šním

žen

evsk

ém a

utos

aló-

nu v

ůz,

jeho

ž tv

ar s

e př

izpů

sobu

je p

očtu

pa

sažé

rů,

kteř

í v

něm

sed

í. Šé

f R

insp

eedu

Fra

nk

Rin

derk

nech

t př

itom

tvr

dí,

že j

de o

víc

než

jen

ko

ncep

t ch

ytré

ho a

uta.

Aut

o „i

Cha

nge“

je p

odle

ně

j sym

bole

m z

ásad

ních

zm

ěn, k

teré

mus

ejí v

au-

tom

obilo

vém

prů

mys

lu b

rzy

přijí

t.

Měn

í se

pře

d o

čim

aJe

dnos

edad

lové

aut

o s

min

imál

ním

odp

orem

vzd

u-ch

u se

běh

em v

teřin

y zm

ění v

e vů

z, je

hož

vnitř

ní p

ro-

stor

pln

ě us

poko

jí ná

roky

tří p

asaž

érů.

Prin

cip

je je

d-no

duch

ý –

po s

tiskn

utí p

říslu

šnéh

o kn

ofl ík

u vy

skoč

í za

dní č

ást

kapk

ovité

kar

oser

ie o

něk

olik

cen

timet

rů

vzhů

ru. Z

vně

jšího

poh

ledu

nej

de o

nija

k dr

amat

ic-

kou

změn

u, a

le p

ro v

nitř

ní p

rost

or a

jízd

ní v

last

nost

i vo

zu jd

e o

pods

tatn

ý ro

zdíl.

M

nožs

tví e

nerg

ie, k

tero

u po

třeb

uje

každ

ý vů

z pr

o po

hon,

zál

eží

před

evší

m n

a je

ho h

mot

nos-

ti, t

ypu

použ

itého

mot

oru

a ae

rody

nam

ický

ch

vlas

tnos

tech

aut

a. S

pole

čnos

t Es

oro,

kte

rá j

e tr

adič

ním

tv

ůrce

m

auto

mob

ilů,

jež

vych

ázej

í z

návr

hářs

ké fi

rm

y R

insp

eed,

vyt

voři

la e

xtré

mně

le

hký

vůz,

kte

rý v

áží

pouh

ých

1 05

0 ki

logr

amů.

Pr

o je

ho p

ohon

byl

vyb

rán

elek

trom

otor

a n

ápad

s

výsu

vnou

za

dní

část

í

zohl

edňu

je o

brov

ský

vliv

, ja

ký m

á na

spo

třeb

u vo

zu a

erod

ynam

ika.

Říz

en m

obile

mEn

ergi

e pr

o el

ektr

omot

or j

e če

rpán

a z

lithi

um-

-iont

ovýc

h ba

terií

, je

ž js

ou d

odáv

ány

ve d

vou

různ

ých

konfi

gur

acíc

h –

pro

jízdu

na

krát

ké,

nebo

dlo

uhé

vzdá

leno

sti.

Elek

trom

otor

má

vý-

kon

150

kW a

dok

áže

auto

roz

jet a

ž k

úcty

hodn

é ry

chlo

sti

220

km/h

. Po

zoru

hodn

é je

i z

rych

lení

z

0 na

100

km

/h –

za

pouh

é 4,

2 se

kund

y. T

ento

vý

kon

je u

mož

něn

i dík

y še

stis

tupň

ové

přev

odov

-ce

ze

Suba

ru Im

prez

a W

RX.

H

ned

na p

rvní

poh

led

si č

lově

k vš

imne

, že

iC

hang

e ne

má

žádn

é dv

eře.

Mís

to t

oho

se z

ve-

dá c

elá

stře

šní č

ást

kapo

ty.

Zmiz

ela

i tak

ová

sa-

moz

řejm

ost,

jak

ou j

e kl

íč,

jeho

ž fu

nkci

pře

bral

m

obiln

í tel

efon

App

le iP

hone

. Po

moc

í tel

efon

u,

kter

ý m

á ve

voz

e dv

ě do

kova

cí s

tani

ce,

lze

také

ov

láda

t nej

důle

žitě

jší f

unkc

e au

tom

obilu

.

Aut

omob

il b

ez p

ard

onu

Důl

ežito

u so

učás

tí au

ta je

info

rmač

ní a

záb

avní

sy

stém

Har

man

/Kar

don,

kte

rý v

yuží

vá i

nova

tiv-

ní t

echn

olog

ii, je

ž ga

rant

uje

min

imál

ní s

potř

ebu

ener

gie.

Na

živo

tní p

rost

ředí

se

mys

lelo

i př

i vý-

voji

navi

gačn

ího

syst

ému,

kte

rý z

jišťu

je n

ejm

éně

ener

getic

ky n

ároč

nou

cest

u a

zobr

azuj

e sm

ěr

cest

y v

real

istic

ké tr

ojro

změr

né g

rafi c

e.

Solá

rní p

anel

y um

ístě

né n

a st

řeše

aut

a zá

sobu

-jí

ener

gií

chla

dicí

sys

tém

, kt

erý

doká

že u

držo

vat

v au

tě p

říjem

nou

tepl

otu

i za

letn

ích

ve-

der.

Nao

pak

pro

zim

ní o

bdob

í je

vůz

vy-

bave

n en

erge

ticky

nen

ároč

ným

tope

ním

. Vů

z iC

hang

e po

skyt

uje

auto

mob

i-lo

vém

u pr

ůmys

lu n

ámět

y k

zam

yšle

ní.

Švýc

arsk

ý au

tom

obilo

vý v

izio

nář

Fran

k R

inde

rkne

cht

o to

m ř

íká:

„Př

edev

ším

m

usím

e m

ysle

t na

eko

logi

cké

aspe

kty.

Po

kud

si v

bud

oucn

u ch

cem

e za

cho-

vat

svoj

i ind

ivid

uáln

í mob

ilitu

, mus

íme

konc

ept

auto

mob

ilu n

apro

sto

přeh

od-

notit

– b

ez ja

kých

koli

omez

ení.“

Ro

změ

rydé

lka

4

28

0 m

mší

řka

1

80

0 m

mvý

ška

1

03

5 m

mro

zvor

pod

vozk

u

2 3

85

mm

rozc

hod

před

ních

kol

1 4

95

mm

rozc

hod

zadn

ích

kol

1 4

65

mm

výšk

a po

dvoz

ku n

ad z

emí

10

0 m

mhm

otno

st

cca

1 0

50

kg

Výk

on

nejv

yšší

ryc

hlos

t

22

0 k

m/h

*zr

ychl

ení z

0 n

a 10

0 k

m/h

4

,2 s

ekun

d *

Po

ho

nm

axim

ální

výk

on

150

kW p

ři 4

500

otáč

kách

/m

in.

toči

vý m

omen

t 37

0 N

m p

ři 3

000

otáč

kách

/m

in.

bate

rie L

i-Ion

LiF

ePO

4

napě

tí 57

6 v

oltů

doje

zd

cca

90

km

*do

ba n

abíje

ní

cca

3 h

odin

y

Ko

lapř

ední

pne

umat

iky

Pire

lli P

Zer

o 21

5/4

0 R

17př

ední

dis

ky

AE

Z 7

,5×

17"

zadn

í pne

umat

iky

P

irelli

P Z

ero

245

/40

R18

zadn

í dis

ky

AE

Z 9

×18

"P

ozn.

: * P

ři po

užití

kon

fi gur

ace

tří s

ad L

i-Ion

bat

erií

– pr

o kr

atší

doj

ezd

iCha

nge

v ko

stce

p

jp

yy

s

iCha

nge

má

nulo

vé

emis

e a

velm

i níz

kou

ener

getic

kou

spot

řebu

. D

obíje

ní b

ater

ií je

mož

né z

e sí

tě

i z e

xter

ních

sol

ární

ch p

anel

ů.

Dod

ateč

né n

abíje

ní u

mož

ňují

solá

rní p

anel

y ve

stř

eše

vozu

Kon

cepc

i aut

omob

ilu, k

terý

přiz

půso

buje

tv

ar p

očtu

pas

ažér

ů, s

i fi r

ma

Rin

spee

d

vyzk

ouše

la u

ž v

roce

20

02

s v

ozem

Pre

sto.

iC

hang

e je

ovš

em p

o vš

ech

strá

nkác

h do

taže

nějš

í

Poku

d v

iCha

nge

sedí

pou

ze je

den

člov

ěk, m

á au

to o

ptim

ální

aer

odyn

amic

ké v

last

nost

i (vi

z pr

vní

foto

). V

příp

adě,

že

je p

otře

ba p

řepr

avit

více

než

jedn

oho

čl

ověk

a, v

ýsuv

ná k

aros

erie

poj

me

dalš

í dva

lidi

(viz

pr

ostř

ední

foto

). Vý

sled

kem

zvý

šení

cel

kové

hm

otno

sti

a už

ne

tak

doko

nalé

aer

odyn

amik

y je

vyš

ší s

potř

eba

ener

gie,

ovš

em p

ouze

pro

dob

u, k

dy je

vět

ší p

očet

lidí

sk

uteč

ně n

a pa

lubě

. I ta

k je

ale

odp

or v

zduc

hu v

elm

i m

alý,

mim

o jin

é dí

ky a

bsen

ci d

veří

– m

ísto

nic

h se

od

kláp

í cel

á ho

rní č

ást v

ozu

(viz

pos

ledn

í fot

o)

Det

ail p

ředn

ího

papr

skov

ého

kola

, kt

eré

max

imál

ně z

ohle

dňuj

e zá

kony

ae

rody

nam

iky.

Výr

obce

m d

isků

je A

EZ

–

spec

ialis

ta n

a ko

la z

lehk

ých

sliti

n

Ele

ktro

mob

il bu

douc

nost

i jed

e ry

chlo

stí a

ž 22

0 km

/h

a z

0 na

100

km

/h z

rych

lí za

pou

hé 4

,2 s

ekun

dy

68 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

PŘÍRODA V HLOUBI AMERICKÝCH PRALESŮ

Lenochoda si obvykle spojujeme

s neobvyklou leností a právě pro jeho pomalý způsob života je velmi obtížné jej v přírodě zahlédnout. Tento zvláštní savec totiž tráví většinu života nehybně zavěšen ve větvích deštných pralesů. Na zem slézá jen asi jednou za týden, aby se vykálel, případně se uvolí sestoupit, když už na stromu spásal všechno listí a na další stanoviště nemůže přelézt po větvích.

Životu ve větvích je přizpůsobena také srst lenochoda. Vnější chlupy

míří nahoru v opačném směru než u většiny savců, takže v typické lenochodí pozici (v závěsu hřbetem dolů) směřují chlupy také dolů. Voda tak snadno stéká na zem a lenochoda nepromáčí až na kůži. Srst může mít někdy dokonce zelený odstín – kromě roztočů, klíšťat a brouků v ní totiž žijí i řasy a dokonce i molům příbuzní motýlci.

Nejpodivnější savci planety

FOTO

: Shu

tters

tock

, ww

w.fl

ickr

.com

Dvo

ustra

nu p

řipra

vila

Kat

eřin

a S

edlá

ková

Dro

ščín

ová

DÉLKA: 46–86 cmHMOTNOST: 4–8,5 kgPOTRAVA: listí a ovoceDOŽÍVÁ SE: až 20 letZVLÁŠTNÍ ZNAMENÍ: na zemi dosahuje rychlosti max. 250 m/h, ve větvích ale až 3 km/h

Lenochod dvouprstý

Pokud už se ocitne na zemi, pak se lenochod jen pomalu vleče pomocí delších a silnějších předních

končetin a drápů. Dokonce i jeho metabolismus je pomalý, takže ani teplota zvířete není o mnoho vyšší než 30 °C. Pozoruhodné jsou však jeho plavecké schopnosti.

69 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

PŘÍRODAV HLOUBI AMERICKÝCH PRALESŮ

Mravenečník žije, stejně jako lenochod, po většinu roku samotářsky. V případě ohrožení

se chová podobně jako medvěd – postaví se na zadní končetiny, přičemž rovnováhu udržuje díky ocasu, a rychle seká ostrými drápy. To má obvykle úspěch jako obrana dokonce i před jaguárem nebo pumou.

Mravenečník je pozoruhodný mimo jiné stavbou těla – je typický svým dlouhým

trubkovitým čenichem a malým obličejem s drobnýma očima a ušima, přední nohy jsou výrazně mohutnější než zadní. Aby mravenečník chránil před opotřebením své dlouhé přední drápy, nakračuje při chůzi na klouby prstů.

Příroda mravenečníkovi nenadělila zuby, zato jej vybavila

jazykem dokonale uzpůsobeným k lovu oblíbené kořisti – mravenců a termitů. Aby se k nim dostal, rozrývá mravenečník velký hnízda a termitiště velkými předními drápy, mravenečník dvouprstý (na obrázku) se dobývá do hnízd stromových mravenců. Jazyku, opatřenému dozadu zahnutými trny a lepkavými slinami a vypláznutému až do vzdálenosti 60 cm, pak unikne jen malá část drobné kořisti – a ta se alespoň postará o znovuobnovení vyjedeného hnízda.

DÉLKA: 1–2 m (ocas 64–90 cm)HMOTNOST: 22–39 kgPOTRAVA: mravenci a termitiDOŽÍVÁ SE: až 25 letZVLÁŠTNÍ ZNAMENÍ: při lovu jazyk vypláz-ne až do vzdálenosti 60 cm

Mravenečník velký

Ačkoliv jsou na první pohled velmi odlišní, spojuje je příslušnost k rodu chudozubých. Mravenečníci i lenochodi si musí vystačit s malým mozkem a redukovaným chrupem (mravenečník je dokonce zcela bezzubý) a pro svůj vzhled jsou označováni za nejpodivnější savce na Zemi

TECHNIKA KROK K DALŠÍMU STOLETÍ

70 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

ILU

STR

AC

E: w

ww

.live

scie

nce.

com

, tec

hnol

ogyr

evie

w.c

om, a

rxiv

.org

Stra

nu p

řipra

vil V

ácla

v To

mal

a

Vesmírná elektrárna

Dokonalá iluze

ELEKTŘINA Z OBĚŽNÉ DRÁHY

MÍSTO MYŠI SLON

Společnost Solaren Corp. uzavře s kali-fornskými úřady patnáctiletou smlouvu na odkup 200 MW energie, vyrobené ze slunečního světla. Na tom by nebylo nic podivného, nebýt zvláštního umístění elektrárny. Ta by totiž měla být vynesena na oběžnou dráhu Země.

Celé zařízení by se mělo skládat z ně-kolika satelitů vybavených moderními solárními panely, které budou na své cestě kolem Země sbírat solární energii. Tu pak převedou na rádiové vlny a vyšlou směrem ke stanici na povrchu, která mikrovlny převede zpět na elektrickou energii a pustí ji do rozvodné sítě. Umístění solárních panelů na oběžnou dráhu eliminuje jejich nej-větší nedostatek – závislost na počasí. Současné panely jsou účinné, jen pokud jsou vystaveny přímému slunečnímu svitu. Když je však zataženo, jsou téměř nepoužitelné, protože produkují pouze zlomek plánovaného výkonu. Tento ne-dostatek dělá solární elektrárny poměrně neoblíbené u energetických společností – případný výpadek výkonu v síti je totiž třeba kompenzovat. Proto je ke každé větrné nebo solární elektrárně nutné po-

stavit ještě jednu uhelnou nebo plynovou elektrárnu, která je připravena vyplnit úbytek výkonu při nepřízni počasí.

Tím, že solární elektrárnu umístíme na oběžnou dráhu mimo dosah rozmarů počasí, získáme levný a spolehlivý zdroj energie. Obíhající satelity navíc mohou být vystaveny slunečnímu svitu, i když stanice na Zemi je právě zakryta noční tmou. Tím se dá jejich účinnost a ná-vratnost celé investice dále zvýšit. Největším oříškem celého projektu je systém přenosu energie na povrch. K vesmírné stanici bychom jen těžko mohli natáhnout vysokonapěťový roz-vod, jak je to běžné u elektráren postave-ných na Zemi. Přenos pomocí rádiových vln je velmi nadějnou technologií. Tým vědců pracujících na celém projektu jej již otestoval na vzdálenost téměř 150 kilometrů, když přenášel energii mezi havajskými ostrovy. Celý princip se používá již přes 45 let, jelikož téměř každý satelit má solární panely a vysílá rádiové vlny zpět na Zemi. Solární elekt-rárna však bude muset vysílat velmi silný a koncentrovaný paprsek, který zasáhne pouze přijímací stanici.

Není to tak dávno, co se vědcům studu-jícím nanotechnologie podařilo vyrobit materiál schopný skrýt předmět před elektromagnetickým vlněním – nejdříve před mikrovlnami, pak i před viditelným světlem. Plášť neviditelnosti tak vystou-pil z pohádek do našeho světa. Nyní se však týmu z univerzity v Hongkongu podařilo demonstrovat, že materiály jsou schopné nejen nechat světlo obtéct kolem skrývaného objektu, ale dokonce jej i libovolně deformovat. Předměty se tak dají pláštěm nejen skrýt, ale také je lze pomocí něho vydávat za libovolný předmět. Celý systém teď funguje ve dvou fázích. Představme si, že chceme schovat

myš a případného pozorovatele pře-svědčit, že na místě neviditelné myši stojí slon. V první fázi musíme schovat myš, to znamená, že musíme zahladit stopu, kterou myš dělá v okolním elektromag-netickém poli. Pomocí metamateriálu tedy ohneme světlo za myší tak, aby bylo stejné jako před myší. Tím vytvoříme místo myši prázdný prostor. Opačnou aplikací pak můžeme vytvořit iluzi slona. Stačí „narovnané“ paprsky za myší ohnout tak, jako by na místě myši stál slon. Stejnou technologií bychom mohli nechat zmizet třeba i zeď. Zatím je to sice možné jen u velice tenkých zdí, nový metamateriál je ale každopádně techno-logií budoucnosti.

Takto by mohlo v domech budoucnosti fungovat umělé okno. První obrázek je neprostupná zeď, vlevo

ode zdi je zdroj světla. Druhý obrázek ukazuje „okno“ z metamateriálu a třetí mezeru v bariéře

71 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

ŘEŠENÍ: 1b, 2c, 3d, 4b, 5c, 6a, 7c, 8b, 9b, 10b KOLEM NÁSKVÍZ VAŠICH ZNALOSTÍ

Vyznáte se v oceánech?

FOTO

: Shu

tters

tock

, Wik

iped

ia

STR

AN

U P

ŘIP

RA

VIL

Igor

Mah

alFo

tog

rafi e

na

stra

ně 7

5 z

achy

cuje

čás

t zná

méh

o lo

ndýn

skéh

o B

ig B

enu

1. Které vodní zdroje nepatří do Světového oceánu? a moře b řeky c oceányd zálivy

2. Ve kterém oceánu najdeme Mariánský příkop, nehlubší místo planety? a v Atlantskémb v Severním ledovémc v Tichémd v Indickém

3. Který oceán je nejmenší? a Tichýb Indickýc Atlantskýd Severní ledový

4. Co je vlastně sůl ve slané vodě? a rozpouštědlob rozpuštěná látkac minerál d roztok

5. Naprostá tma, která rostlinám neumožňuje fotosyntézu, se nachází v hloubkách zhruba oda 20 m b 95 mc 200 m d 450 m

6. Co zkoumá meteorologická oceá-nografi e?a interakce mezi oceánskou hydrosférou

a atmosféroub chemické procesy c fyzikální vlastnosti oceánů d živočichy a rostliny žijící v oceánu

7. Kolik přibližně měří Tichý oceán v nejširším místě?a 10 000 kilometrůb 15 000 kilometrůc 20 000 kilometrů d 25 000 kilometrů

8. Oceány byly dosud prozkoumány za 1 %b 5 %c 15 % d 50 %

9. Co označuje slovo nekton?a rostliny žijící v povrchových vodáchb aktivně se pohybující vyšší vodní živo-

čichy c dosud neprozkoumané mikroorga-

nismy oceánského dnad pasivně se vznášející mikroskopické

organismy

10. Kolik procent Země pokrývá Světový oceán?a 65 % b 71 %c 81 % d 85 %

V tomto čísle jsme pro vás připravili kvíz týkající se největších zdrojů slané vody. Oceány pokrývají velkou část povrchu naší planety, přitom většina jeho hloubek zůstává stále neprobádaná. Co o nich víte?

72 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

HISTORIE BITVY A OSOBNOSTI

Dcera Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, Anna Česká (Lucemburská), se ve svých šestnácti letech stala manželkou o několik měsíců mladšího anglického krále Richarda II. Plantageneta. Její původní dvě zasnoubení se synem bavorského vévody Albrechtem z Wittelsbachu a později se synem markraběte míšeňského Fridrichem tak vzala za své. Účelem Alžbětina sňatku s Richardem bylo pře-devším posílení vztahů s Anglií, která stejně jako Karel IV. pod-porovala v době papežského schizmatu řádně zvoleného pa-peže Urbana VI. Spojenectvím s Anglií chtěl Karel IV. oslabit Francii a přimět ji, aby se vzdala podpory vzdoropapeže Klementa VII. Sňatek, na-plánovaný Karlem IV., však musel zařídit až Václav IV., protože Karel byl v té době již po smrti. Slavný obřad připadl na 20. ledna 1382 a o dva dny poz-ději byla Anna korunována anglickou královnou. Její manželství, trvající dvanáct let, bylo prý velmi

šťastné a přineslo očekávané plody v podobě upevnění vztahů mezi Českým králov-stvím a Anglií. Její zásluhou se do Čech také dostaly Wy-clifovy náboženské spisy, na kterých postavil své učení Jan Hus. Přestože Anna nedala anglickému králi žádného po-tomka, pamatuje si ji Anglie jako „Good Queen Ann“ – Dobrou královnu Annu. Tuto přezdívku si vysloužila svou vlídností a řadou omilostnění, jež vyprosila pro poddané. Když v roce 1394 zemřela při morové epidemii na zám-ku Sheen, dal její truchlící

manžel toto sídlo srovnat se zemí a říká se, že celý rok odmítal vstoupit do jakékoli místnosti, ve které dříve pobývala. Hrob Anny Lucemburské ve Westminster Abbey je obzvlášť v červnu, kdy si připomínáme její smrt, hojně navštěvovaným poutním místem. -zt

OSOBNOST MĚSÍCE

STR

AN

U P

ŘIP

RA

VIL

I Igo

r Mah

al a

Zuz

ana

Telič

ková

FO

TO: W

ikip

edia

Bitva, která se odehrála v roce 1274 př. n. l. na Orontské řece u města Kadeš, se stala vyvrcho-lením více než stoletého konfl iktu mezi Egyp-tem a Chetitskou říší. Válečným tažením chtěli Egypťané v čele s faraonem Ramessem II. (též Ramses) oslabit nebezpečně se rozpínající říši Chetitů. Kromě toho byla syrská Kadeš důleži-tou křižovatkou obchodních cest mezi Eufratem a Středozemním mořem. Egypťané původně chtěli svého soupeře překvapit, chetitský král Muvatalliš se ale o chystaném útoku včas do-zvěděl. S knížectvími Malé Asie uzavřel protie-gyptskou koalici a vytvořil armádu o síle 20 000 mužů. Egyptské vojsko tvořil stejný počet vojáků a bylo rozděleno do čtyř oddílů. Klíčovou roli také sehrálo 5 000 válečných vozů, díky čemuž se bitva stala největší vozovou bitvou všech dob.

Aby mohl Ramesse zabez-pečit města při cestě ke Kadeši, rozdělil své síly a dopředu postupoval jen s jedním oddílem. To se později ukázalo jako osudová chyba. Od chetitských zajatců se Egypťané dozvěděli, že Muva-tallišova armáda je ještě daleko. V té době ale byli Chetité již u Kadeše. Ramesse

se svým oddílem přeplaval k severnímu břehu řeky a založil tábor. Druhý oddíl zůstával na již-ním břehu a zbývající dva byly ještě daleko vzadu. Zatímco Ramesse organizoval vojska, Muvatalliš zaútočil a zničil egyptský oddíl, který se nacházel na druhé straně řeky. Zbytky zničeného oddílu prchaly směrem ke svému táboru. Chetitské vá-lečné vozy, které je pronásledovaly, vyvolaly mezi egyptskými vojáky značnou paniku. Díky velikosti tábora se egyptskému vojsku podařilo soupe-ře zpomalit. Poté Ramesse posílený o vojáky z dalších oddílů napadl chetitské vojsko, které rabováním egyptského tábora slavilo vítězství. Egyptský protiútok znamenal úspěch a Chetité byli zatlačeni. Ačkoliv Ramesse měl díky posilám více vozů než Muvatalliš, bitva nakonec skončila nerozhodně. Nabídku míru Ramesse odmítl a přistoupil pouze na příměří. Až v roce 1258

př. n. l. bylo mezi těmito národy uza-vřeno spojenectví. Byla to první mezinárodní dohoda o vzájem-né podpoře a míru. Smlouva nebyla nikdy porušena. -im

Remíza vedla k první mírové dohodě NEJSLAVNĚJŠÍ BITVY DĚJIN

Anna a Richard II. ve Westminster Abbey

Anna Lucemburská (11. července 1366 – 7. června 1394)

Egyptsko-chetitská smlouva z roku 1258

př. n. l., která se dnes nachází v istanbulském archeologickém muzeu, je považována za nejstarší písemnou mezinárodní mírovou dohodu

Portrét Anny České od A.

Bouviera z roku 1904

Jindřich III. na trůnuPřed 970 lety, dne 4. června 1039,

se římskoněmeckým králem stal

Jindřich III. Černý, syn Konráda II.

Sálského. Jindřich byl posledním

panovníkem, který měl moc nad církví

– sám se podílel na dosazování papeže

a zajišťoval si tak vliv na papežskou

kurii. Současně však podporoval

církevní reformu, v jejímž důsledku

došlo později k emancipaci církve.

Do historie českých zemí se Jindřich

III. zapsal především svými vojenský-

mi výpravami. Roku 1033 porazil

knížete Oldřicha a v roce 1040 se vy-

dal do Čech znovu, aby přiměl knížete

Břetislava I. vrátit polskou kořist, jíž se

zmocnil spolu s ostatky sv. Vojtěcha.

Břetislav Jindřichův výpad úspěšně od-

razil, avšak o rok později při obléhání

Pražského hradu se císaři musel pod-

volit a uznat svoji porážku. Jeho snahy

vytvořit z Čech nezávislou, silnou zemi s vlastní arcidiecézí tak

vzaly za své. Jinřich III. zasahoval také do polských a uherských

záležitostí. Jeho vláda představuje vrcholnou moc středověkého

císařství. Panovník zemřel roku 1056 na svém oblíbeném sídle

Bodfeldu poté, co zajistil svému synovi následnictví trůnu.

VÝROČÍ MĚSÍCE

73 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

HISTORIEKALENDÁRIUM

FOTO

: W

ikip

edie

S

tranu

přip

ravi

la Z

uzan

a Te

ličko

vá

PŘED 620 LETY, DNE 15. ČERVNA 1389došlo na Kosově poli k bitvě, ve které turecký sultán porazil srbské vojsko; Turci začali pronikat do Evropy

PŘED 600 LETY, DNE 26. ČERVNA 1409došlo v katolické církvi k dvojitému schizmatu – druhým vzdoropapežem byl zvolen Alexandr V.

PŘED 580 LETY, DNE 18. ČERVNA 1429došlo k bitvě u Patay, ve které Johanka z Arku porazila hlavní část anglického vojska

PŘED 540 LETY, DNE 5. ČERVNA 1469odmítl český sněm volbu Matyáše Korvína českým králem a uznal nástupnictví Vladislava Jagellon-ského

PŘED 90 LETY, DNE 15. ČERVNA 1919dokončili John Alcock a Arthur Brown první non-stop let přes Atlantik

PŘED 20 LETY, DNE 29. ČERVNA 1989byl zveřejněn manifest Několik vět, žádající svobo-du a demokracii v zemi

Světová výročí v červnu

Česká výročí v červnuDalší červnová výročí

STALO SE PŘED 910 LETYDne 7. června 1099 začalo v rámci první křížové výpravy obléhání Jeruzaléma, jehož obyvatelé se však nechtěli jen tak vzdát. Nechali zasypat či otrávit všechny zdroje vody v okolí, rozehnali dobytek a doufali, že vyhladovění křižáci po čase odtáhnou. Ti však dostali posilu ve formě fl otily deseti lodí naložených potravinami a dře-vem na výrobu obléhacího zařízení. Ke konečnému útoku došlo 15. července. Křižáci pronikli do města, zmasakrovali jeho oby-vatele a z Jeruzaléma si učinili hlavní město nového křižáckého království.

STALO SE PŘED 500 LETYDne 11. června 1509 se anglický král Jindřich VIII. oženil s dcerou krále Ferdinanda II. Aragonského Kateři-nou Aragonskou. První Jindřichova manželka však nedala panovní-kovi tolik očekávaného mužského potomka. Po několika potratech, dvou porodech mrtvých dětí a smrti dvoumě-síčního prince Jindřicha přivedla na svět ke své smůle dceru. Král se proto tajně oženil s Annou Boleynovou a svazek s Kateřinou dal zrušit parlamentem a anglickým duchoven-stvem. Dostal se tak do sporu s papežem, jenž později vyústil v založení anglikánské církve.

STALO SE PŘED 390 LETYDne 10. června 1619 došlo poblíž Českých Budějovic k bitvě u Zábla-tí, ve které bylo stavovské vojsko vedené

generálem Petrem Arnoštem Mansfeldem po-raženo habsburskou armádou pod vedením maršála Karla Bonaventury Buquoye. Bitva představovala jeden z prvních konfl iktů české fáze třicetileté války. Buquoy si své vítězství zajistil léčkou, jež spočívala v odlákání části stavovské armády k Netolicím, které zapálil. Mansfeldovi vojáci byli rozdělením oslabeni a navzdory rozkazu velitelů se vzdali.

STALO SE PŘED 60 LETYDne 21. června 1949 byl v trestnici Bory popraven generál He-liodor Píka. Tento významný důstojník byl ve vykonstruovaném procesu obviněn ze špionáže a vlastizrady a odsouzen k trestu smrti oběšením. Jeho žádosti o milost prezident Klement Gott-wald nevyhověl, a tak se Píka stal první obětí velkých politických procesů, v nichž se komunisté zbavovali nepohodlných lidí. Roku 1968 byl proces s Píkou obnoven a vojenský soud jej v pl-ném rozsahu zprostil obžaloby.

STALO SE PŘED 160 LETYDne 8. června 1849 podepsal František Josef I. dokument o založení četnictva na území Uher. O rok později byl vydán zákon o zavedení četnictva v celé monarchii. Šlo o strážní sbor patřící k armádě, jehož úkolem bylo udržovat bezpečnost, klid a pořádek. Byly zřízeny čet-nické stanice, jejichž příslušníci měli předchá-

zet porušování zákona, zajišťovat pachatele a sta-rat se o zavádění vrchnostenských nařízení. Vzorem pro vytvoření četnického sboru byl lombardský četnický pluk.

STALO SE PŘED 90 LETYDne 28. června 1919 byla v Paříži podepsána v rámci pařížské mírové konference Versailleská smlouva, která za viníka první světové války označovala Německo a požadovala od něj velké válečné reparace. Kromě toho omezo-vala počet mužů v německé armádě na 100 000 dobrovolných vojáků, válečné loďstvo redukovala na minimum a zcela zakazovala letectvo. Německo dále přišlo o Alsasko, Lotrinsko a kolonie v Africe a Oceánii. Versailleská smlouva vstoupila v platnost 10. ledna 1920.

FOTO

: Shu

tters

tock

, ww

w.h

enna

cara

van.

com

STR

AN

U P

ŘIP

RA

VIL

: Mar

ek T

elič

ka

SVĚT OBRAZEM

Ozdoba, která svádí

74 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Ve svatební den chce každá nevěsta vypadat co nejlépe a výjimkou nejsou ani ženy v Indii. Vše musí být dokona-lé – od účesu přes oblečení až po šperky. Kromě těchto prvků, na něž se tradičně soustředí i ženy v Evropě, mají ovšem indické nevěsty ještě jednu oblast, která nesmí být v žádném případě opomenuta. Jde o mehendi – dočasné „tetování“ hennou, kterým se ve složitých vzorcích zdobí nejrůznější části těla. Mehendi zdobí zejména ruce a nohy nevěsty, ale v posledních letech si budoucí novomanželky nechávají zdobit i skryté části těla, zejména oblast nižší části zad.

Henna se nanáší 1–3 dny před svatbou, aby na-nesený vzor „dozrál“ a dostatečně ztmavnul. Hezký a výrazný vzor je totiž nejen ozdobou, ale také šťastným znamením pro novomanžele. Odstín závisí i na tom, jak dlouho je pasta z henny ponechána na pokožce (v ideálním případě aspoň osm hodin) a jak je ozdoba později vystavována vnějším vlivům. Na kůži každopád-ně vydrží nejméně týden a někdy je vzor viditelný ještě měsíc po svatbě.

Indická tradice velí, aby někde ve vzoru na kůži byly ukryty iniciály budoucího manžela. Toto symbolické označení sounáležitosti sloužilo zejména v minulosti, kdy byla svatba vždy domlouvána rodiči a mladí lidé se poprvé viděli v den obřadu, jako prostředek k prolomení ostychu. Ženichovým úkolem o svatební noci totiž bylo objevit své iniciály na manželčině kůži. Pokud se mu to nepodařilo, musel ženu uctít nějakým darem.

Nohy musí být ozdobeny stejně důkladně jako ruce. Indický

a pákistánský styl zdobení vytváří vzory, které při pohledu z dálky vytvářejí iluzi jemně utkaných rukaviček a punčoch

Indická nevěsta

s čerstvě naneseným dekorem z henny

75 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

Společná řeč je nástrojem dorozumnění. Bez ní by nebyla možná komunikace a spojení s jinými lidmi. Smrt jazyka je v jistém smyslu smrtí celé kultury. Přestože většina lidí bere svou rodnou řeč jako samozřejmost, na světě existuje asi 3 300 ja-zyků, které jsou na pokraji vymizení. Tento seznam obsahuje deset jazyků, které mají v současnosti nejblíž k tomu, aby kromě běžného používání defi nitivně zmizely také z lidského povědomí.

10 ČAMIKUROPodle studie z roku 2008 je na světě jen

osm lidí, kteří ovládají Čamikuro. Mezi nimi není žádné dítě ani mladý člověk. Jazyk pochází z Peru, kde jej vytlačila španělština. Pár lidí, kteří jazyk stále ovládají, bylo nicméně schopno vytvořit slovník čamikurských výrazů.

9 DUMIJde o řeč, která je součástí jazyků tibeto-barmské skupiny. Tento nepálský jazyk pochází z regionu v blízkosti řek Tap a Rava. V roce 2007 ji ovládalo jen osm lidí, ale informace o Dumi byly už dříve shromažďovány, takže existuje nejen slovník, ale také knihy rozebírající její gramatiku.

8 ONGOTAV roce 2008 mluvilo jazykem Ongota jen šest lidí, z nichž všichni byli staršího věku. Jde o afro-asijský jazyk, kterým se mluví v Etiopii, v malé vesnici na západním břehu řeky Weito.

7 LIKIVýzkum v roce 2007 ukázal, že touto řečí hovoří jen pět lidí,

i když v minulosti ji ovládali všichni církevní hod-nostáři, kteří žili v dané oblasti. Tímto ohroženým jazykem se mluví severně od ostrova Sarmi – na ostrůvcích Jayapura Kabupaten a Sarmi Keca-matan.

6 TANEMAV minulosti šlo o řeč používanou ve vesnici Emua na ostrově Vanikolo (jeden ze Šalamounových os-trovů provincie Temotu). Dnes ji ovšem používají jen čtyři lidé (podle studie z roku 2008). Mnozí z těch, kteří jazykem Tanema dříve mluvili, přešli buď na jazyk Teanu nebo Pidžin, což jsou v této oblasti velmi populární dialekty.

5 NDŽEREPTato řeč byla dříve používaná i v Kamerunu, ale dnes se jí hovoří pouze v nigerijské oblasti Mambila. Její používání je přitom omezeno na čtyři osoby. Ndžerep opět ovládají pouze starší lidé. Dialekt byl nahrazen jinými jazyky, které jsou v oblasti rozšířené – Ba a Mvop.

4 ČEMEHUEVII když indiánský kmen Čemehuevi stále existuje a má živoucí komunitu, počet lidí, kteří jazyk ply-

nule ovládají, se prudce snižuje. V roce 2007 šlo jen o tři příslušníky kmene. Čemehuevi se dříve hovořilo v americ-kých státech Colorado, Utah, Severní Arizona nebo v jižních částech Nevady.

3 LEMERIGLemerig byl původně tvořen přinejmenším čtyřmi různými dialekty, které jsou už všechny nenávrat-ně ztraceny. Dnes už jej alespoň v základní podo-bě ovládají jen dva lidé, kteří žíjí na ostrově Vanua Lava v tichomořském souostroví Vanuatu.

2 KAIXANAKdysi se jazykem Kaixana běžně hovořilo v Brazílii na březích řeky Džapura. Jednu dobu jej dokonce ovládalo asi 200 lidí. Výzkum roku 2006 ovšem odhalil jediného Brazilce, který řeč uměl.

1 TAUŠIROJazykem z oblasti Peru jsme desítku nejohroženěj-ších dialektů otevřeli a další řeč z tohoto státu ji uzavírá. Tauširo je izolovaný jazyk, který není nijak spojen s jinými jazyky a hovořilo se jím v oblasti řeky Ayu-cayu. Podle posledních zjištení z roku 2008 jej ovládá je-diný člověk.

STR

AN

U P

ŘIP

RA

VIL

Mar

ek T

elič

ka

FO

TO:

Shu

ttert

ock,

Mar

ek T

elič

ka

10KOLEM NÁSTIP NA VÝLET / ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA

nejvzácnějších jazykůumírá jazyk, umírá kultura

Od května se návštěvníkům opětovně otevřelo množství atraktivních míst, jejichž kouzlo přes zimní období nepůsobí tak silně jako s příchodem hřejivých slunečních paprsků. Mezi ně bezesporu patří naučná stezka „Údolí ztracených štol“, která

se nachází nedaleko jesenických Zlatých hor. Bě-hem příjemné procházky podél toku říčky Olešnice se seznámíte se způsobem, jakým se zde v dřívěj-ších dobách těžilo a zpracovávalo zlato a uvidíte místa, kde středověcí kovkopové razili šachty do skal. Naučná stezka vás přivede i k místu, „kde voda teče do kopce“. Optický klam je tady tak silný, že se nelze nedivit umění dávných geodetů.

Zlatým hřebem je ovšem návštěva repliky středověkých hornických mlýnů, kde vám bude předvedeno drcení zlaté rudy. Oba dřevěné stroje,

zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vod-ními koly, která čerpají energii z původního kanálu. Jako mnoho návštěvníků před vámi můžete žasnout nad schopnostmi a energií našich předků, kteří už před mnoha stovkami let dokázali využívat pokro-čilé technologie a vytvořit téměř monumentální dřevěné stavby (jak se dozvíte při výkladu, dřívější mlýny dnešní repliky velikostí výrazně předčily).

Údolí dodnes žije svým životem a každoročně se zde soutěží v rýžování žlutého kovu – letos se můžete na Mistrovství ČR a SR v rýžování zlata podívat ve dnech 24.–26. července. Mlýny jsou otevřeny každý den od 10.00 do 17.00, dospělí platí 20 Kč a děti 10 Kč vstupné. Více se dozvíte na www.zlatehory.cz v sekci Městská kulturní zařízení – Hornický skanzen.

Po zlaté stopěVYDEJTE SE NA CESTU

há í d l k j i ký h Zl ý h h Bě

Praha

ků před ámi můžete žasno t

Střípky známých místJaké známé místo je zachyceno na

této fotografi i? Správnou odpověď

najdete u kvízu na straně 71.

ými jazyky a hovořilo se jím v oblasti

8 -

ST

místk ámých m

Brno

Zlaté hory

Ostrava

cca 3:30

cca

2:1

5 cca 1:20

Dvojice repliky zlatorudných mlýnů u říčky Olešnice. Ruda se zde nejdříve

drtila v tzv. stupnících, což je horní část mlýnů, pak se třídila proséváním

102

5

9

763

8

4

1

naaaaaaa

1 Tauširo – 1 člověk2 Kaixana – 1 člověk3 Lemerig – 2 lidé4 Čemehuevi – 3 lidé5 Ndžerep – 4 lidé6 Tanema – 4 lidé7 Liki – 5 lidí8 Ongota – 6 lidí9 Dumi – 8 lidí

10 Čamikuro – 8 lidí

76 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

SVĚT VYTRŽENO Z ATLASU

Z a dob komunistického východ-ního bloku jsme byli s Bulhary společně zavřeni za železnou

oponou a jejich stát pro nás byl jednou z mála možností legální exotické do-volené. Snad proto jsme na Bulharsko načas pozapomněli a znovu jej začínáme objevovat až v posledních letech.

Útěk před chudobouVe svobodných volbách roku 1990 zvítězilo v Bulharsku umírněné křídlo komunistické strany, přejmenované na

Bulharskou socialistickou stranu (BSS). Už v roce 1992 převzal moc Antikomu-nistický svaz demokratických sil (ASDS), ale vysoká nezaměstnanost a ekonomic-ké problémy umožnily BSS návrat k moci mezi roky 1995 a 1996. Špatná ekono-mika se ale nezlepšila a v roce 1997 vláda

bývalých komunistů opět padla. Jako na houpačce se nahoru znovu dostal ASDS.

Reformy roku 1997 nastartovaly ekonomický růst, ale také vedly ke vzniku rostoucích sociálních nerovností. Špatnou situaci řešilo mnoho Bulharů (údajně až 800 000) odchodem ze země.

V současnosti vede zemi koalice Národního hnutí Simeona II. (strana založená synem někdejšího bulharského cara), Bulharské socialistické strany a Hnutí za práva a svobody (reprezentu-jícího především tureckou menšinu).

Vymírající ateistéV posledních letech má východoevropská země jeden z nejnižších ukazatelů růstu

populace na světě. Díky ekonomickému kolapsu a vysoké emigraci je tento údaj záporný od začátku 90. let minulého století. Vždyť v roce 1989 mělo Bulhar-sko přes 9 milionů obyvatel, v roce 2001 to bylo jen 7,95 milionů a současné odhady hovoří o cca 7,5 milionech.

Současný počet dětí na jednu ženu není ani 1,5 a odhady říkají, že aby Bulharsko obnovilo přirozenou míru růstu, muselo by se dostat na úroveň 2,2 dítěte na jednu ženu.

Podle sčítání lidu z roku 2001 je populace Bulharska složená v prvé řadě z etnických Bulharů s dvěma výraznými menšinami – Turky a Romy . Převážná část Bulharů nominálně patří k pravo-slavné církvi (82,6 %), která měla v roce 2001 přes 6,5 milionu členů. Většina lidí vychovaných v průběhu 45 let komunis-tické nadvlády ale není věřících a podle posledního Eurobarometru jen 40 % obyvatel Bulharska věří, že existuje Bůh. To je na zemi, která byla po většinu stře-

Jednou nohou v minulostiTisíciletá křesťanská tradice, chudoba posledních dvou desítek let, boj s korupcí a obnovující se sláva turistických středisek výstižně charakterizují někdejší komunistické BulharskoMAREK TELIČKA

SVĚT VYVYTRTRŽEŽ NO

TTlleB

ULH

ARSK

OBULH

ARSK

O

Ačkoli Češi znají Bulharsko

především prostřednictvím černomořského pobřeží, velká část této země je hornatá a má svoje nepochybné kouzlo

Rilský klášter pochází z 10. století a jde

o největší klášter pravoslavné církve v Bulharsku

Špatná ekonomická situace v 90. letech minulého století přiměla k útěku ze země až 800 000 Bulharů

77 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚTVYTRŽENO Z ATLASU

dověku hlavním zdrojem šíření křesťan-ství ve slovanských zemích, až nečekaně nízké číslo.

Fondy a boj s korupcíV březnu 2004 vstoupila země do NATO, v dubnu 2005 Bulharsko podepsalo smlouvu o přistoupení k Evropské unii a od ledna 2007 se stalo plnoprávným členem EU. V posledních letech došlo v zemi k výraznému ekonomickému růstu. I když se životní standard Bulharů znatelně zvýšil, stále jde o druhou nej-chudší členskou zemi EU.

Velkou nadějí Bulharska je turistický ruch. Země má velké historické a kultur-ní dědictví, pláže a lyžařská střediska. Díky tomu se stává vyhledávanou turis-tickou destinací. V roce 2007 sem přijelo

5,2 milionů turistů z celého světa a loni šlo o bezmála 6 milionů.

Nedlouho po vstupu Bulharska do EU musela Evropská komise zastavit vy-plácení stovek milionů eur z evropských fondů. Důvodem byla vysoká míra korupce a očividná neochota ze strany

zodpovědných činitelů něco se situací dělat. V druhé polovině roku 2008 pro-to bulharská vláda přijala „akční plán“ zahrnující 80 nejnaléhavějších opatření, jež měla Bulharsku pomoci vymanit se ze spárů organizovaného zločinu. Podle průběžné zprávy Evropské komise si Bulharsko prý vzalo loňskou kritiku opravdu k srdci, ale přesto není vylou-čeno, že mu unijní dotace budou znovu odepřeny.

Nejstaršími známými obyvateli dnešního Bulharska byli Thrákové, jejichž kmeny spojil kolem roku 500 př. n. l. král Theres. Thrákové museli odolávat nejprve Řekům, později Makedonii a nakonec Keltům. Vždy ale dokázali obnovit svoji samostatnost. Mezi roky 188 př. n. l. a 45 n. l. probíhaly boje mezi Thráky a Římem, které skončily romanizací thrácké populace. Po rozdělení římské říše připadlo úze-mí Bulharska Východořímské říši (Byzanci).

První a druhá říšeOd 6. století se do oblasti dostávaly slovanské kmeny a turkotatarské kmeny Bulharů. V roce 681 pod vedením chána Asparucha vytvořily tyto kmeny samostatnou říši, v níž byli méně početní Bulhaři postupně asimilováni. V rámci tohoto prvního bulharského státu bylo významné přijetí křesťanství Borisem I. (864), díky čemuž se u nás rozšířila víra i písmo. Za prvního bulharského cara Simeona I. se stát rozpínal od Černého moře až po Jadran a Sávu. Roku 1018

se Bulharsko stalo opět součástí Byzance, ale už roku 1186 vzniklo druhé bulharské carství. Po bitvě u Nikopole 1396 ovládla bulharské území Osmanská říše.

Války a převratyPo rusko-turecké válce (1877–1878) vyvrcholil dlouhodo-bý boj za samostatnost Bulharska a v roce 1878 vzniklo bulharské knížectví. V 1. balkánské válce roku 1912 získalo Bulharsko další území, ale ve 2. balkánské válce (1913) je opět ztratilo. Po 1. světové válce přišlo i o přístup k Egejské-mu moři. Ve 2. světové válce byla země nejprve na straně nacistického Německa, ale po roce 1944 se přiklonila na stranu Spojenců. Po válce se Bulharsko stalo součástí východního bloku v čele se Sovětským svazem. Obdobně jako v ostatních socialistických zemích i zde došlo po roce 1989 k pádu starého režimu a v roce 1990 se po dlouhé době konaly první svobodné volby.

Stručná historie Bulharska

FOTO

: ???

????

????

????

??

Lidé Bulharska ObyvatelstvoPočet obyvatel: cca 7,2 milionů (od-had pro červenec 2009); Průměrná doba dožití: 73,09 let; Prům. počet dětí: 1,41 na jednu ženu; Kojenec-ká úmrtnost: 17,87 z 1 000 živě narozenýchVěková struktura: 13,8 % děti do 15 let, 50 % obyv. mladších než 41,4 let, 17,7 % obyv. starších než 65 letEtnické složení: Bulhaři 83,9 %, Turci 9,4 %, Romové 4,7 %, zbylá 2 % – Arméni, Makedonci, Židé, Vlaši, ŘekovéÚřední jazyk: bulharština, v oblastech obývaných Turky je tolerována turečti-na; Náboženství: pravoslavní 82,6 %, muslimové 12,2 %, katolíci 0,6 %

Nezaměstnanost: 6,3 % (2008); Gramotnost: 98,2 %

Politika Typ vlády: parlamentní demokracie; Nezávislost: 3. dubna 1878 (jako autonomní knížectví uvnitř Osman-ské říše); od 22. září 1908 úplná nezávislost Hlava státu: prezident Georgi Par-vanov (od 22. ledna 2002); premiér Sergej Stanišev (od 16. srpna 2005)Vláda a volby: Prezident volený v přímých volbách na období pěti let (nejvíce na dva mandáty), další volby budou v roce 2011. Premiér je volen Národním shromážděním.

Ekonomika Bývalá komunistická země je od ledna 2007 členem EU. Výrazný ekonomic-ký růst a rozsáhlé zahraniční investice jsou bržděny korupcí ve státní správě, organizovaným zločinem a slabým soudnictvím. HDP na hlavu: 12 900 USD (odhad 2008), zhruba stejně Botswana a Írán, ČR cca 26 100 USDMěna: bulharský lev; 1 dolar = cca 1,5 leva; 1 leva = cca 13,80 KčVývoz: oděvy, obuv, železo a ocel, stroje a zařízeníDovoz: stroje a zařízení, kovy a rudy, chemikálie a plasty; paliva, minerály a suroviny Zdroj: The World Factbook

Rozloha: 110 910 km2, o cca 10 % menší než někdejší Česko-slovensko; Hranice: Rumunsko 608 km, Řecko 494 km, Srbsko 318 km, Turecko 240 km, Make-donie 148 km

Podnebí: Léta jsou horká a suchá, zimy mírné. Na jihu a u pobřeží Černého moře zmír-ňuje moře drsnější vnitrozemské podnebí. V hornatých částech země panují specifi cké klimatické podmínky.

Průměrné měsíční teploty: So-fi e – 0–22 °C, Varna – 2–23 °C, Burgas – 4–24 °C, Plovdiv – 2–20 °C

Měsíční srážky: Sofi e – 40–90 mm, Varna – 25–60 mm, Burgas – 30–50 mm, Plovdiv – 25–65 mm

Nejnižší a nejvyšší bod: Černé moře 0 m / Musala 2 925 m

Geografi e Bulharska

dověku hlavníství ve slovans

Bulharská vlajka s těmito barvami byla

poprvé představena v Rusko-turecké válce (1877–1878) v rumunském městě Braila. Tehdy ovšem šlo o podlouhlou vlajku s dvěma cípy, lvem a centrálním nápisem „Bulharsko“

RUMUNSKO

TURECKO

ŘECKO

MA

KE

DO

NIE

SRBSKO

ČERNÉ MOŘE

DUNAJ

Musala 2 925 m

Samokov

Pazardžik

Stará Zagora

Gabrovo

Sliven

Šumen

Dobrič

Varna

Burgas

PlevenMichajovgrad

Sofi e

78 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

KOLEM NÁS NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ PRÁCE NA SVĚTĚ

Šerpové žlutého peklaNosiči síry v kráteru Kawah Ijen by byli horkými adepty na vítěze v soutěži o nejnebezpečnější práci na světě. Sirné výpary, nelidská dřina ve vysoké nadmořské výšce a neustálé riziko erupce jim ale stojí za zhruba stokorunu denního výdělku

LADISLAV STEINHAUSER

FOTO

: Lad

isla

v S

tein

haus

er

79 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

KOLEM NÁSNEJNEBEZPEČNĚJŠÍ PRÁCE NA SVĚTĚ

Závěrečná část výstupu z kráteru

dobře dokumentuje, o jak strmou cestu se jedná. Jde o jediný únik z kráteru, což i v případě menší erupce znamená téměř jistou smrt

Těsně před cílem nosiči

absolvují zřejmě nejlehčí část své cesty. Sestup k litinovým trubkám s intenzivními sirnými výpary ani tak není příjemnou procházkou

Pokud si odmyslíte

všudypřítomnou hrozbu, jde o téměř pohádkový výjev

J umanto odsekl pořádnou krustu síry a kvapně odstoupil z du-sivého žlutého oblaku. Hlučně

vydechl přes sevřené rty a pokývl hlavou. Souarti s tričkem mezi zuby se zhluboka nadechl přes látku a rázně přikročil ke zlatožluté kře, kterou rychle vsunul do rákosového koše. Se slzícíma očima postavil zavazadlo na kámen vedle druhého, již naloženého koše. Provlékl jimi bambusovou tyč a rutinním zhoup-nutím si tři čtvrtě metráku těžký náklad hodil na jedno rameno. Od cíle cesty s tímto břemenem na zádech jej dělí přes dva kilometry strmým kamenitým terénem.

Ostrov dřímajících sopekSopka Merapi se koncem října 2007 znovu objevila na televizních obrazov-kách a na titulních stránkách světového tisku. Nic překvapivého. Od dubna 2006 je totiž opět jedním z nejaktivněj-

ších indonéských vulkánů. Po mo-hutných výronech lávy došlo v květnu k zemětřesení, při kterém zemřelo na šest tisíc lidí, dvacet tisíc dalších bylo zraněno. Pro Yogyakartu, bývalé hlavní město Indonésie, znamená Gunung Merapi (Ohňová hora) totéž jako Monte Vesuvio pro Neapol – uctívaný symbol i varovně zdvižený prst. V roce 1006 byla dokonce velká erupce této sopky příčinou úpadku hinduistického království Mataram a následné expanze islámu na Jávě. V roce 1930 pohřbil popel a kamení 1 300 obyvatel žijících na úbočí sopky. Nikdo neví, kdy se po-dobná situace může opakovat.

Merapi je ovšem jen jednou z jáv-ských činných sopek – v současnosti je jich zde světovou vulkanologickou společností evidováno 43 a výše popsa-ný výjev se mnohokrát za den odehrává přímo v kráteru jedné z nich, která nese jméno Kawah Ijen.

Výstup z peklaKráter Kawah Ijen je vyhlášený svojí „fabrikou“ na síru, které se říká žluté peklo. Přímo v kráteru ji zde na konci druhé světové války založili Holanďané. Někdejší evropští kolonizátoři ovšem nepřišli s úplnou novinkou – jen dali trochu jinou formu tradiční těžbě síry, jež má kořeny až v 18. století. Z dnešní-ho pohledu jde ovšem o „technologii“, která nemá se současnou evropskou představou o bezpečné práci mnoho společného. Několik litinových trubek přivádí z neustále kouřícího sopečného sopouchu na určité místo až 500 °C horké sirné páry. Dva dělníci ochlazují kovové svody vodou z blízkého jezera, které je s pH 0,4 nejkyselejším jezerem na světě – jde vlastně o teplý roztok koncentrované kyseliny sírové. V oko-lí rour pak kondenzuje čistá žlutá až oranžově žlutá síra. Stačí ji jen v blocích odlamovat.

VÍTE ŽE?Sopečná činnost v Indo-nésii je pověstná – sopka Krakatau inspirovala Karla Čapka k názvu ďábelské výbušniny krakatitu a její výbuch dne 27. srpna 1883 byl prý slyšet až v Austrálii. Dvě třetiny ostrova spolu se sousedními sopkami Danan, Perbuwatan a Rakata zmizely pod hladinou, okolo 20 km³ horniny z 823 m vysoké hory bylo rozmetáno do Sundského průlivu, oblast sta kilometrů okolo sop-ky zůstala dva a půl dne v naprosté tmě, tsunami na pobřeží Jávy a Sumatry připravila o život na 36 000 lidí, prach snížil teplotu na Zemi o 1,2 °C.

80 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

KOLEM NÁS NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ PRÁCE NA SVĚTĚ

Téměř dvě stovky dělníků vystupují s nákladem do téměř kolmé třísetme-trové stěny. Na zlomu kráteru ve výšce 2 148 m se konečně nadechnou čerstvé-ho vzduchu a vyrazí úzkým, ale přece jen pohodlnějším chodníčkem dolů.

Dřina za stovku denně V jedné třetině cesty si nosiči náklad sami zváží na jednoduché pákové váze. Standardně se takto nosí okolo šedesáti až osmdesáti kilogramů, někteří siláci si však troufají i na celý metrák. Po dvou

kilometrech dorazí k úzké horské silnič-ce, kde se síra znovu zváží a pak putuje stařičkým náklaďákem mezi stromy voňavých hřebíčkovců a kávovníků dolů do města. Tam už na surovinu čekají obchodníci – dobře ji prodají k bělení třtinového cukru, jako surovinu do výbušnin i pro použití ve farmacii.

Výkonný nosič je schopen jít do kráteru a zpět dvakrát denně. Za kilogram síry dostane 400 indonéských rupií (aktuálně 1 rupie odpovídá asi

80 haléřům) a za den si tak v přepočtu vydělá 100–150 korun. Na východní Jávu je to ovšem velmi dobrý plat – mzda za nebezpečnou práci. Dělníci se chrání vý-jimečně, a to pouze prakticky nefunkční rouškou přes ústa. Výborným lékem na stále se zhoršující kašel je prý mléko.

Zabiják, který dává rýžiSopka je činná a vedle pravidelného vydechování někdy „zakašle“ obdob-ně jako nosiči. To je pak zlé a záleží na směru větru a na štěstí. Týden před naším

Filipíny – válka na první pohledvla

jkysv

ěta Vlajka Filipín se Čechům musí zdát podivně povědomá. Vždyť

stačí smazat „nepatřičné“ slunce a hvězdy, prohodit bílou a modrou a máme před sebou důvěrně známý symbol našeho státu. Vlajka ostrovního státu se datuje už od roku 1897 a slun-ce symbolicky zobrazuje úsvit nové doby sebeurčení Filipín, které se v té době (po Španělsko-americké válce) odtrhly od Španělska. Každý z osmi paprsků reprezentuje jednu z osmi

provincií a tři hvězdy zastupují tři hlavní geografi cké oblasti země – Luzon, Visayas a Mindanao. Pozorohudnou vlastností fi lipínské vlajky je skutečnost, že změnou její polohy se vyjadřu-je vstup do válečného stavu. Pokud byste tedy jeli na Filipíny na dovolenou a viděli vlajku viset s červenou barvou nahoře (nebo při svislé poloze napravo), pak jste si pro návštěvu nevybrali nejvhodnější dobu.

Nosiči síry se dožívají asi 30 let. Jsou ale velmi dobře placeni – za den si vydělají asi sto korun

Důležitá součást pracovního dne – vážení nákladu. Za každé odnesené

kilo dostanou šerpové v přepočtu kolem 80 haléřů. Přestože síra vypadá jako lehký polystyren, náklad má většinou ne méně než tři čtvrtě metráku

Jezero v kráteru sopky Kawah Ijen

je nejkyselejší na světě. S pH 0,4 jde vlastně o koncentrovanou kyselinu sírovou

Teplý oběd – miska rýže

a honem zase nahoru. Všimněte si standardního obutí, které mají nosiči pro výstup a sestup kamenitou cestou na nohou

81 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

KOLEM NÁSNEJNEBEZPEČNĚJŠÍ PRÁCE NA SVĚTĚ

sestupem do kráteru chyběla ona příslovečná kapka zvědavému Francouzi, který se ve žlutém oblaku udusil. V roce 1989 zůstalo v sopce dvacet pět nosičů i oba těžaři. Jestli se bojí? Ne, kroutí hlavami. Minulou erupci už nikdo z nich nepamatuje.

V září 2007 se aktivita Kawah Ijen zvýšila. Narostla tep-lota i objem exhalovaných plynů. Co na to dělníci? Fabri-ka prý aspoň jede na vyšší výkon! Více síry, více práce, více peněz! Nad vyšším rizikem erupce jen mávají rukou. To, že si každodenně systematicky ničí zdraví, nechtějí vidět. Vysušení šlachovití chlapi se obvykle dožívají věku přes třicet let, i když většinou vypadají mnohem starší.

Nestěžují si. Na co? Mají přece dobře placenou práci! V chýších vaří čaj a kávu, kouří cigarety a pojí-dají chaluhy s rýží. Ráno, v poledne a večer. Mezi tím jsou na cestě. Spí na dřevěných pryčnách, povídají si, sní, modlí se ke všemu lidskému, ale také – aby jejich sopka nevyhasla.

Stále platné královské rozhodnutíče

ská

měs

ta Městský znak Šumperka má své kořeny už na konci 13. století, kdy se na městské pečeti objevil jelení paroh – rodové znamení zdejšího šlechtického rodu. Velký zlom ovšem znamenal až rok 1562, kdy se 23. dubna římský císař a český král Ferdinand I. zavázal, že Šumperk nikdy neodprodá od královské komory, a současně městu polepšil jeho znak. K původnímu jelenímu

parohu, který byl zřejmě stříbrný na modrém štítě, přidal polovinu císařského orla, své iniciály a vše umístil do štítu s městskou bra-nou na skále. Jak Ferdinand zvěčnil v dodnes dochované listině, na každé věži „litera F na znamení jména našeho žluté neb zlaté barvy se vidí“. V této stanovené podobě se pak šumperský měst-ský znak objevuje na různých dokumentech až do dnešní doby.

Á

Ani dělníci, jejichž úkolem je přímo u vývodů odlamovat

kusy síry, nemají na ochranu svých plic víc než šátek přes ústa. Těm, kdo jsou v kráteru „jen na skok“, stačí tričko mezi zuby

Po výstupu z kráteru šlapou nosiči několik desítek metrů

po jeho hraně a poté se cesta stáčí dolů. K cíli chybí dva kilometry

82 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Záznam videa na digitálním fotoaparátu není dnes už nic zvláštního. Ale záznam s plnohodnotným vysokým rozlišením, to už rozhodně stojí za zmínku. Nová digitální zrcadlovka Canon EOS 500D má totiž rozlišení 15,1 MPx, takže je pro tento výkon vybavená. Kromě toho vyniká vyso-kou citlivostí, takže se dá fotografovat takřka za tmy.

Cena 20 990 Kč

Špičková zrcadlovka

K p

ouži

tí jak

o fu

ll H

D k

amer

a

www.canon.cz

etravěci

TECHNIKA EXTRAVĚCI

Všechny fanoušky rychlých aut určitě potěší nový výkonný externí disk s atraktivním designem Prestigio DataRacer I. Jde o externí 2,5" SATA disk s kapacitou až 500 GB. Jeho zvláštností je Turbo mód, který umož-ňuje zvýšit přenosovou rychlost zařízení až o 25 % ve srovnání s běžnými externími disky.

Cena 320 GB – 4 214 Kč, 500 GB – 5 647 Kč

Disk se závodním designem

Výko

n ja

ko f

orm

ule

www.prestigio.cz

Nový Dodge Journey má mnoho rozmanitých odkládacích prostor a dokáže se mimořádně přizpůsobit měnícímu se životnímu stylu. Přitom je zabalený ve sportovní a robustně vyhlížející karoserii. Motor si můžete vybrat buď dvoulitrový turbodiesel se spotřebou pouhých 6,5 l/100 km, nebo zážehový čtyřválec 2,4 l, případně 2,7 l V6 fl ex-fuel se šestistupňovou samočinnou převodovkou.

Cena od 770 000 Kč

Prostor na prvním místě

Mod

el v

ele

gant

ním

kab

átě

www.dodge.cz

Rock Empire přichází s novým stanem Alaska, který určitě oceníte, když při balení na výlet šetříte místem a chcete nést co nejmenší zátěž. Superlehký silikonový stan s venti-lací pro dvě osoby je vhodný pro pěší turistiku i cykloturis-tiku – váží totiž pouhých 2,4 kg. Při postavení ale není tak malý, klasická apsida pro uložení batohů mu nechybí a dva lidé se v něm pohodlně vyspí.

Cena 3 192 Kč

Superlehký stan

Koncept lehokola Azub Eco si už na začátku kladl za cíl nabídnout lehokolo dostupné všem – komfortní, rychlé, s pěkným designem a kvalitními komponenty. Nastavitelné sedlo je možné nastavovat do mnoha směrů a úhlů. Kolo vyrábí česká fi rma známá svým nadšením pro alternativní cyklistiku. Pneumatiky byly navrženy speciálně tak, aby pružily a učinily jízdu kom-fortnější.

Cena 19 990 Kč

Lehokolo nejen pro fanoušky Nová řada navigací TomTom ONE má sloužit skutečně

všem řidičům, takže patří k těm levnějším. To ovšem nesnižuje její užitnou hodnotu. Technologie IQ Routes umožňuje využít trasy, které znají pouze dobře infor-

movaní nebo místní řidiči. Funkce navádění v jízd-

ních pruzích řidičům pomůže, když se blíží složitější křižovatka.

Cena 2 600 Kč

Všem dostupná navigace

Nový multimediální notebook Acer Aspire 5935 se pyšní především přizpůsobením designu pro pohodlné psaní na klávesnici. Leštěná textura povrchu je protažena ke zvlněné ploše pro spolehlivé opření zápěstí a dlaní. Displej CineCrystal s úhlo-příčkou 15,6“ je podsvětlený LED diodami. Dosažení jasných přirozených barev zaručují technologie pro optimalizaci obrazu.

Cena asi od 25 000 Kč

Osvoboďte svou představivost

Nej

en s

nadn

é ps

aní na

not

eboo

ku

www.acer.cz

82 6/2000999

www.hudy.cz

ĚK ŘÍŘÍŘPŘÍPŘÍPŘÍPŘÍPŘÍ ORODRODRODRODRO AAAA HIIHIHIH STOSTOSTOSTORIERIRIERIERIE

www.tomtom.comwww.azub.cz

Disk se závodním designem

Nový multimediální notebookdesignu pro pohodlné psanzvlněné ploše pro spolehlivpříčkou 15,6“ je podsvětlezaručují technologie pro o

Cena asi od 25 000

Osvoboďte svou

ww

z

ě

acer.cz

83 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

FOTO

: Mou

ntfi e

ld

S pecializovaný prodejce zahradní techniky Mountfi eld totiž zahájil unikátní marketingovou akci.

Každý, kdo v síti jeho 54 prodejen pořídí například rotační sekačku, motorovou kosu či sestavu zahradního nábytku nebo cokoliv dalšího z více než 250 výrobků ze sortimentu tohoto prodejce, dostane zcela zadarmo již zmíněný notebook.

K nezvyklé iniciativě Mountfi eldu se navíc připojila nejen společnost Acer, jejíž notebooky patří k absolutní světové špičce, ale také další velcí hráči na trhu s informačními technologiemi, tedy spo-lečnosti Microsoft a T-Mobile. Notebooky Acer Aspire One jsou zdarma vybaveny operačním systémem Windows XP Home, T-Mobile zase nabídl velmi výhodné při-pojení k internetu.

Mobilní, robustní, výkonný Acer Aspire One překvapí nejen velmi elegantním a propracovaným profi designem, dobře rozloženou klávesnicí a širokoúhlým displejem, ale také velkým výkonem. Je totiž vybaven výkonným procesorem Intel Atom 1,6 GHz, má pře-dinstalovaný operační systém Windows XP Home CZ s operační pamětí 1 GB

a s rychlým SSD diskem. Ten, jak uvádějí odborníci, je překvapivě velice rychlý

i v porovnání s disky větších výkon-ných notebooků. Acer Aspire

One už na první pohled působí robustním dojmem a mecha-nicky je velmi pevný

a odolný proti oděru, takže není problém s denním používáním tohoto notebooku nejen doma, ale třeba i na chatě nebo na zahradě.

Prodejce s notebooky nešetří, naopak Jak uvádí vedení Mountfi eldu, má spo-lečnost těchto notebooků Acer Aspire One připraveno pro své zákazníky více než 60 tisíc kusů. Dostane ho každý, kdo

si u tohoto prodejce koupí například sa-mochodnou rotační sekačku, stejně jako ten, kdo si pořídí třeba řetězovou pilu či zahradní gril nebo některý z mnoha dalších výrobků.

„Pro naše zákazníky je to samozřejmě vítaná nabídka. Vždyť hodnota takového-to kvalitního notebooku je vlastně stejná,

jakou má stroj, který si u nás pořídili,“ podotýká obchodní ředitel společnosti Aleš Pernička. Dalším překvapením je, že v některých případech dostanou lidé tyto notebooky hned dva. „To v případě, že si koupí zahradní traktor, který se dá u nás pořídit už za 33 990 korun. Ten, kdo si totiž takový traktůrek pořídí, má obvykle velkou zahradu a také velkou rodinu. Proto jsme se rozhodli vybavit je rovnou dvěma počítači,“ dodává Pernička.

Každý, kdo si nyní koupí

v Mountfi eldu například samochodnou rotační sekačku nebo některý z dalších více než 250 výrobků, dostane zadarmo notebook Acer Aspire One

Desetitisíce notebooků zdarma pro české domácnosti

Ještě na začátku roku jsme patřili ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi co do počtu domácností, vybavených počítači, k podprůměru. Nyní se však situace rychle obrací. Do českých rodin míří desetitisíce špičkových notebooků Acer Aspire One. A to úplně zadarmo

AKCEJAK ZÍSKAT NOTEBOOK ZCELA ZDARMA

Již jiný notebook máte? Je možné, že i mezi čtenáři našeho časopisu budou tací, kteří rutinně pracují a baví se na notebooku. Přesto je model Acer Aspire One „jako dělaný“ i pro ně. V dnešní době se hodí a je stále více běžné mít v domácnosti i druhý nebo třetí notebook – na

cesty, na prázdniny, na zahradu, chatu nebo chalupu, do přírody, pro děti, jako praktický zápisník do školy nebo na služební cestu … V tomhle období roku je také dobrým nápadem použít získaný Acer Aspire One jako dárek za vysvědčení pro děti nebo vnoučata!

TIP: Pořiďte si druhý nebo třetí notebook do rodiny!

Jak uvádí vedení Mountfi eldu, má společnost těchto notebooků Acer Aspire One připraveno pro své zákazníky více než 60 tisíc kusů

INZERCE

84 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

SVĚT NENECHTE SI UJÍT

to nejlepší z obrazovkyDISCOVERY CHANNELOčitá svědectví, od 3. června, 22:00

Pořad přináší záběry poří-zené pomocí videokamer, bezpečnost-ních kamer a mobilních telefonů ve chvílích, kdy došlo k ne-uvěřitelným událostem.

NASA: Nejvýznamnější mise, od 7. června, 19:00

U příležitosti oslav 50. výročí NASA vznikl pořad, který líčí příběh této kos-mické agentury a její úsilí o realizaci nejvýznamnějších misí. Každá epizoda se zaměří na jednu kosmickou misi, takže se připravte ke startu.

Jediná cesta úniku, od 19. června, 22:00

Eskamotér Jonathan Goodwin předvede své umění uniknout z těch nejpodivnějších pastí, například připoutaný ke kuchyňskému stolu s živým škorpionem v ústech nebo s tělem pokrytým 200 tisíci včel.

ANIMAL PLANETAfrická sezóna, od 1. června, 19:00

Pořad předsta-ví různá zvířata od velkých koček až po divoké psy a umožní di-vákům poznat živou a pestrou africkou krajinu zblízka.

Surikatí království – Jak to začalo, 6. června, 20:30

Neuvěřitelný příběh Flower, vůdčí su-rikatí samičky z rodiny Whiskerových, se odehrává v poušti Kalahari v jižní Africe, kde Flower a její rodina zažívají lásku i zklamání a usilují o to, aby mohli zůstat pohromadě a postarat se o svých více než 40 členů.

Neuvěřitelné cestování se Stevem Leonardem, od 20. června, 21:00

Veterinář Steve Leonard se vydává na dlouhou cestu s migrujícími zvířaty. Ke stopování využívá satelitní technologii, přímým výzkumem studuje chování zvířat a pokouší se vysvětlit smysl těchto migrací.

ČT2Hitlerův zástupce (1/2), Vzestup Rudolfa Hesse, 25. května, 20:00

Když 10. května 1941 od-letěl tajně z Německa do ne-přátelské Anglie Hitlerův zástupce Rudolf Hess, znělo to jako neuvěřitelná zpráva. Autoři dvoudílného dokumentárního fi lmu hle-dají odpověď na mnohé otázky spojené s životem tohoto válečného zločince.

Dokumentární klub: Až dojde ropa – drsné varování, 27. května, 23:15

Ropa je výměšek ďáblův. Černé zlato. Krev dinosaurů. Krevní řečiště světové ekonomiky. Ropa je krev Země. Tak rozmanitá jsou přirovnání suroviny, bez níž si zatím nedovedeme náš svět představit.

Zázračná planeta: Tygr – špionáž v džungli (2/3), 29. května, 20:00

Dostat se do těsné blízkosti tygrů… lze jedině za pomoci slonů.Naši mohutní a poslušní kamarádi jsou vybaveni maskovanými kamera-mi, jejichž prostřednictvím můžeme dokumentovat život tygrů z bezpro-střední blízkosti.

VIASAT HISTORYHistorické záhady, 1. června, 16:00

Tým seriálu His-torické záhady pátrá po pravdě o britských legendách s vy-užitím všeobec-ně dostupných zdrojů.

Válka o víno, 10. června, 14:00

V letech 1940 až 1944 se vedla málo známá válka: válka o víno. Nacisté se toužili zmocnit francouzského vína, aby uhasili žízeň svých vojáků a ně-meckých spotřebitelů.

Století, 10. června, 20:00Oceněný seriál zachycuje významné události a trendy uplynulého století v několika epizodách, které jsou mezinárodní, tématické, sarkastické a nutící k zamyšlení.

Na cestě 1různí autoři

Pestrá mozai-ka vyprá-vění z pera českých cestovatelů nás zavede do nejrůzněj-ších koutů čtyř kontinen-tů. Setkáme se s místními obyvateli a jejich zvyky, s osobními zkušenostmi autorů, jaké vám nepředá žádný ofi ciální průvodce. Nakladatelství Jota,

cena 348 Kč, www.jota.cz

Největší záhady archeologieReinhard Habeck

Muzea a soukromé sbírky po celém světě ukrývají záhadné artefakty, s ni-miž si současná věda neví rady. Jak je možné vysvětlit díru po střelné zbrani v lebce pračlověka, elektrobaterii sta-

rých Babyloňanů či prehistorickou mapu, která přesně odpovídá satelitním sním-kům NASA? Byli naši předkové vyspělejší, než připouštíme?Nakladatelství

Alpress, cena 229 Kč,

www.alpress.cz

Záhady lidského tělaMilan Klíma

Autor nás pro-vází lidským tělem a roz-šiřuje naše poznání téměř detektivním způsobem. Nechá nás nahlédnout pod kůži, do zvrásněné mozkové kůry, objasní souvislost ruky člověka se

zvířecí, seznámí nás se složitou ner-vovou soustavou...Nakladatelství Ikar, cena 269 Kč,

www.euromedia.cz

Lidské těloRichard Walker

Nová encyklo-pedie napsaná týmem odbor-níků poskytuje jasné, detailní informace a usnadňuje porozumění fungování lidského těla. Dynamické, nejmodernější fotografi e odhalují lidské tělo v detailních záběrech. Kniha je příběhem fascinující historie medicíny od antického Řecka po současnost.Nakladatelství Slovart,

cena 599 Kč, www.slovart.cz

TYTO PROGRAMY A MNOHEM VÍC VÁM PŘINÁŠÍ V DIGITÁLNÍ KVALITĚ KDEKOLI V ČESKÉ REPUBLI-CE UPC DIRECT – DIGITÁLNÍ SATELITNÍ TELEVIZE. OBJEDNÁVEJTE UŽ DNES!

WWW.UPCDIRECT.CZ

knihy výstavy

rozhlas

fi í

Japonsko, má láskaMoravské zemské muzeum, Brno, do 5. září 2009

Výstava představuje osobnost Joe Hlou-chy, spisovatele, japa-nofi la a hlavně sběra-tele mimoevropského umění a jeho sbírku, jejíž podstatnou část věnoval Náprstkovu muzeu v Praze. Sou-částí prezentace jsou černobílé, ručně kolorované fotografi e, osobní předměty apod.

Evropa, kolébka vědeckého porodnictvíNárodní muzeum, Václavské nám., sál Hollareum, do 30. srpna 2009

Výstava je vlastně rozšířenou verzí stejnojmenné výstavy, která měla svou úspěšnou premiéru v roce 2007 v sídle Evropského parlamentu v Bruselu. Vytvořil ji kolektiv pracovníků Národního muzea, I. lékařské fakulty UK a Národní lékařské knihovny – Zdravotnického muzea.

Český rozhlas Leonardo

Vstupte!, pondělí až pátek v 11:00

Pondělí až čtvrtek: rozhovory novinářů a spolupracovníků ČRo Leonardo o otázkách, které vás nutí přemýšlet… Hosty ve studiu ČRo Leonardo už byli zástupci mnoha vědeckých oborů. Pátek: autorský diář osobností vědy, kultury a společenského života.

Sedmý světadíl, každou středu v 9:00

V Sedmém světadílu se ptáme, čím nás mohou jiné země, kultury a národy inspirovat, fascinovat i znepokojovat, a in-formujeme o jejich problémech.

Palác LucernaPalác Lucerna Štěpánská 61Štěpánská 61Velký sálVelký sál Praha 1Praha 1

OD 13. KVĚTNA 2009Otevřeno denně:

od 10.00 - 18.00 h

Otevřeno denně:

od 10.00 - 18.00 hOD 13. KVĚTNA 2009TICKETPRO, www.ticketpro.cz, ticket@ticketpro.cz

www.terakotovaarmada.cz

Válečníci Čchin Š‘-chuang-ti objevují Evropu. Mistrovská napodobenina armády, vypálená z originální hlíny

v prastarých pecích

Perly deště; Jana Dráčková, Nový Jičín

Martin Kudlík, Praha 4 – Neodolatelná chuť, Fuerteventura, Kanárské ostrovy

FOTO FOTO MĚSÍCEMĚSÍCE

Martin Kudlík Praha 4Martin Kudlík NN

výherce předplatnéhovýherce předplatného

Rybí otesánek – tlamovec při úklidu; Dalibor Zezula, Kraslice

Pavouk a jeho oběť, Písecká Smoleč;

Petra Salačová, Kralupy nad Vltavou

6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE VĚDA TECECHNHNIH KA ČLOOVĚKVĚK PŘŘÍRÍR

Duhový kouř na Žižkově; Milan Hruška, Praha 3

Pozor chodci!, Holandsko; Tomáš Prudík, Hluk

Ostrov uprostřed Evropy; Sečská přehrada; Jakub Čech, Čáslav

86

SVĚT FOTOGRAFIE ČTENÁŘŮ

Na této stránce můžete příště najít otištěnou i svoji fotografi i. Nejzajíma-vější snímek oceníme ročním předplatným měsíčníku Svět. Jestliže tedy máte záběr, o nějž byste se chtěli podělit s námi a dalšími čtenáři, pošlete jej v elektronickém formátu na adresu svet@epublishing.cz. Do předmětu zprávy napište Foto Svět a nezapomeňte uvést svoje jméno a adresu. Kromě toho budeme samozřejmě rádi, když uvedete, kde byla fotografi e pořízena, případně co je na ní zachyceno.

Jestliže nám fotku pošlete do 12. června 2009, můžete se fotografem i před-platitelem Světa stát už od příštího čísla, které vychází 26. června 2009.

Za fotku roční předplatné Světa

11

22

33

87 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 6/2009

SVĚTFOTOKVÍZ

Věci, se kterými se v životě běžně potkáváte, mohou být z neobvyk-lého úhlu pohledu, případně pokud je k vidění jen jejich část, těžko poznatelné. Dokážete určit, co je zachyceno na těchto fotografi ích?

Odpovědi najdete u křížovky na straně 51.

z redakční pošty

Co je to?

V květnovém čísle jste psali o roztočích, kteří často způsobují alergie, a o kousek dál o nejzáhadnějších nemocech, kde jste opět krátce zmínili alergie. Mého syna alergie trápí už od čtyř let a teď, když všechno tak krásně kvete, až do půlky července, prožíváme nejhorší období roku. Vím, že alergie jsou pro lékaře pořád velkou záhadou, ale ráda bych se o nich ve vašem časopise dočetla víc.

M. Zachovalová, Příbram

Pro některé alergiky je toto téma velmi aktuální právě teď, pro mnohé bohužel po celý rok. Alergie

jsou skutečně lékařským oříškem, ale pokusíme se do něj ve spolupráci s odborníky nahlédnout a článek zařadíme už do příštího čísla, které vyjde 26. června. Snad v něm najdete odpověď i na některé své otázky.

Váš časopis se mi moc líbí a myslím, že v mno-hém předčí svoji konkurenci, ať už po stránce designu, tématu článků a hlavně jejich korekt-nosti. V čísle květen 2009 jsem však narazil na jednu chybičku v článku. Jsem studentem biologie, a proto mě překvapila zmínka o hemo-fi lii na stránce 38 (článek o 6+1 nejzáhadnějších nemocech), kde se doslova píše „toto dědičné onemocnění postihuje pouze chlapce, ženy mo-hou být jen přenašečkami“. To však není pravda. Hemofi lie je genetická porucha na pohlavním chromozomu X, a protože muži mají jen jeden, postihuje je hemofi lie mnohem častěji než ženy, které mají dva, a proto jeden nefunkční je nahra-zen funkční částí genu na druhém chromozomu. To ovšem neznamená, že ženy touto poruchou nemohou trpět. U žen se tato porucha může vyskytnout v případě, že má dítě muž hemofi -lik s ženou přenašečkou, která poskytne dívce defektní kopii svého X chromozomu a druhou dívka dostane od svého otce (hemofi lika a tudíž

také s defektním X chromozomem). Taková holčička pak sice má dva X chromozomy, ale oba jsou defektní a holčička je tedy hemofi lička.

S pozdravem Váš čtenář Jáchym

Děkujeme za upozornění a všem čtenářům se za chybu omlouváme. Vaše uvedení na pravou míru je natolik vyčerpávající a srozumitelné, že k němu už není potřeba nic dodávat.

ké d f k í X h ) T k á

88 6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

SVĚT PERLIČKY ZE SVĚTA

FOTO

: ww

w.d

aves

blog

cent

ral.c

om, w

orld

pres

s.co

m, i

Rep

ort.c

om, S

hutte

rsto

ck

S

TRAN

U P

ŘIP

RAV

ILA

Zuza

na T

elič

ková

PAŠERÁKA PROZRADIL PTAČÍ TRUS

Na letošní výstavě Corpus Extremus (LIFE+) v New Yorku se kromě jiných absurdit představil se svým snímkem také australský umělec řeckého původu Stelios Arcadiou, zvaný Stelarc. Jeho příspěvkem byl fi lm, zaznamenávající implantaci uměle vytvořeného ucha na umělcovo levé předloktí. Do tohoto ucha si chce Stelarc dát zabudovat miniaturní mikrofon, který by zachycoval zvuky z okolí a přenášel je dál po-mocí Bluetooth. Každý by si pak mohl poslechnout, co Stelarcovo třetí ucho slyší. Kontroverzní umělec je slavný zejména svými extrémními vystoupeními, při nichž se nechával nahý pověsit za kůži na silné háky ke stropu či vysoko nad ulice rušných měst. Jeho pojetí bodyartu je spojením nejnovějších lékařských technologií, protetiky a robotiky, jež Stelarc považuje za cestu k přetvoření člověka v kyborga, kterou by se lidstvo mělo v budoucnu ubírat. Druhým zlatým hřebem newyorské výstavy byla geneticky modifi kova-ná koza, produkující mléko s obsahem supersilných pavoučích vláken.

Člověk nebo stroj?

POBUŘUJÍCÍ UMĚNÍ 21. STOLETÍ

SVĚT PERLIČKY ZE SVĚTA

Na kalifornském letišti byl zadržen šesta-čtyřicetiletý pašerák Sony Dong, který si vymyslel originální způsob přepravy vzácných zpěvných ptáků. Každého umístil do malého látkového pytlíčku, takže mu ven trčela jen hlava a ocásek. Pytlíčky si pak přišil k tlustým podkolenkám a vše zakryl volnými kalhota-mi. Když už si myslel, že má vyhráno, všiml si jeden z členů letištní kontroly ptačího trusu na Dongových ponožkách a konečků peří, trčících z jeho nohavic. Jednalo se minimálně o druhý Dongův pokus přivézt z Vietnamu bulbula červenouchého, šámu stračí a šámu bělořitou, patřící ke vzácným pěvcům, za něž jsou američtí sběratelé ochotni dobře zaplatit. Na černém trhu by za jeden takový kousek dostal Dong okolo 400 dolarů. Místo toho však poputují ptáčci do některé ze zoologických zahrad, kde budou svým zpěvem těšit místní návštěvníky.

Poklad pod kalhotami

fotoperlička

Webové stránky InformationAge-Prayer.com nabízejí věřícím lidem zvláštní služby. Za měsíční poplatek si mohou zajistit denní odříkání modliteb, na které v dnešním uspěchaném světě nemají čas. Svůj „balíček“ si tu mohou koupit katolíci, protestanti, židé i mus-limové. Za modlitbu Otče náš zaplatí necelé čtyři

dolary měsíčně, stejně tak za modlitbu za světový mír či fi nanční pomoc. O dolar dráž vyjde modlitba za zemřelé a nebo za nemocné, nejdražší je pak denní modlitba celého růžence, za kterou se

platí 50 dolarů měsíčně. Naopak nejmenší sazbu má modlitba za děti, a to pro příslušníky všech nábožen-ství. Každá modlitba je odříkávána individuálně za pomoci hlasového syntezátoru, v případě muslim-ských modliteb jsou reproduktory namířeny směrem k Mekce. Zájemci

mohou tuto službu předplatit také svým blízkým a dát

jim ji jako originální dárek.

PENÍZE MÍSTO MODLITBY

Lze Boha uplatit?

Japonsko je první zemí, ve které bude děti na zá-kladní škole učit robot. Jeho tvůrcem je Hiroshi Kobayashi z univerzity v Tokiu, který svůj vynález vylepšoval celých patnáct let. Jeho robotická žena Saya pracovala v minulosti jako recepční a sekretářka a v současné době je testována pro práci učitelky. Saya ovládá několik jazyků, umí dětem zadávat úkoly, zjistit absenci a rozzlobit

se, když děti vyrušují. Kromě toho dokáže předvést pět dalších emocí – radost, smu-tek, překvapení, strach a znechucení. Žáci z Kudan Elementary School, kde je Saya testována, jsou novou učitelkou nadšení a neskrývají svou radost, když vyvolá zrovna je. Jakmile se však rozzlobí, přejde třídu dobrá nálada a některé menší děti začnou dokonce natahovat moldánky. Saya byla původně vytvořena pro společnosti, které chtěly snížit náklady, spojené s častým vymě-

ňováním pracovníků v kancelářích. Momentálně ji můžeme vidět ve

vstupní hale Tokijské univerzity, kde vítá návštěvníky. Podle některých

průzkumů bude do roku 2015 v každé japonské domácnosti alespoň jeden robot. Japonsko doufá, že se mu díky robotům podaří vyřešit nedostatek pra-covních sil, který se v budoucnu očekává, a že stroje částečně nahradí pečovatele o nemocné či právě učitele.

Robotická autoritaDĚTI BUDOU UČIT ROBOTI

Jak nejlépe zaparkovat Jak nejlépe zaparkovat

SVĚT PŘÍŠTÍ ČÍSLO

Svět

Věda, technika, člověk, příroda, historie

Číslo 6/09 vychází v pátek 22. května 2009

www.extra-svet.cz (E-mailové adresy zaměstnanců vydava-telství jsou tvořeny podle vzoru prijmeni@epublishing.cz)

Produktový ředitel Petr Broža

Šéfredaktorka

Kateřina Sedláková Droščínová

Redakce a stálí spolupracovníci

Jan Čurda, Jindřich Kačer, Igor Mahal, František Martínek, Pavel Nygrýn, Josef Pazdera, Jaroslav Petr, Tomáš Přibyl, Marek Telička, Zuzana Teličková, Josef Vašek, Zdeněk Vojtíšek

Art Director Michal Bártů

Sazba Michal Bártů, Pavel Kozárek

Jazyková korektura Zdeněk Dan

Produkce, výroba Ivan Pospíšil

Adresa redakce

SvětExtra Publishing, s. r. o.Hrnčířská 23, 602 00 BrnoTel.: 546 606 008Fax: 549 210 724

Inzerce a marketing

Pavel Pospíšil, Libor Kříž, Silvie Banzetová, Jan Kučera

Extra Publishing Brno

Hrnčířská 23, 602 00 BrnoTel.: 546 606 008Fax: 549 210 724

Předplatné ČR

zajišťuje: SEND Předplatné, P.O.Box 141,Antala Staška 80, 140 00 Praha 4telefon: 225 985 225 (prac. dny 8–18 hod.)web: www.epublishing.cze-mail: extra@send.czReklamace zajišťuje SEND Předplatné.

Předplatné SR

písemně: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3 tel.: 02/444 588 21, 444 427 73 a 444 588 16 a fax: 02/444 588 19web: www.mediakapa.ske-mail: predplatne@abompkapa.sk

Pokud to není výslovně uvedeno, akční nabídky, dárky apod. se nevztahují na prodej předplatného na Slovensku. Cena předplatné-ho na Slovensku činí 19,72 € (594 Sk).

Distribuce

V České republice Mediaprint & Kapa Presse-grosso, s. r. o., na Slovensku Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s. a soukromí distributoři

Tisk Merkurtisk, a. s., Náchod

Vychází měsíčně v Brně, ISSN 1802-2278, MK ČR E 17134.

Autorská práva ke zveřejněným materiálům vykonává vydavatel Extra Publishing, s. r. o. Jakékoliv užití části nebo celku, zejména přetisk a šíření jakýmkoliv způsobem, včetně elektronického, je bez předchozího souhlasu vydavatele zakázáno.

Vydavatel

Extra Publishing, s. r. o.Hrnčířská 23, 602 00 BrnoIČ 27 68 92 47, DIČ CZ 27 68 92 47

Obchodní ředitel tisk Pavel Pospíšil

Obchodní ředitel internet Libor Kříž

Finanční ředitel Ivan Pospíšil

Změna obsahu vyhrazena

90

ŽELEZNICE BUDOUCNOSTIV dopravě budoucnosti budou hrát jednu z klíčových rolí vlaky. Kdysi převratná technika, kterou lidstvo zná už dvě stě let, se zásadně promění. Vlaky budou nejen bezpečnější a rychlejší, ale budou i mnohem chytřejší.

6/2009 VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

PPPPPPPPRRRRRRRRÁÁÁÁÁÁÁÁZZZZZZZZDDDDDDDDNNNNNNNNIIIIIIIINNNNNNNNOOOOOOOOVVVVVVVVÉÉÉÉÉÉÉÉ ČČČČČČČČČČČÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍSSSSSSSSSSSLLLLLLLLLLLOOOOOOOOOOO PRÁZDNINOVÉ ČÍSLO SS

PPPPRRRRÁÁÁÁZZZZDDDDNNNNIIIINNNNOOOOVVVVÉÉÉÉ ČČČČ

SSSSSSSSVVVVVVVĚĚĚĚĚĚĚTTTTTTTAAAAAAA VVVVVVVYYYYYYYCCCCCCCCHHHHHHHÁÁÁÁÁÁÁZZZÍÍÍÍÍÍÍSVĚTA VYCHÁZÍ22226666 ČČČČEEEERRRRVVVVNNNNAAAA 2222000000009999

SSSSSVVVVVĚĚĚĚĚTTTTTTTAAAAA VVVVVYYYYYCCCCCHHHHHÁÁÁÁÁZZZZZÍÍÍÍÍSSSSSVVVVVĚĚĚĚĚĚĚTTTTTTTAAAAA VVVVVYYYYYCCCCCHHHHHÁÁÁÁÁZZZZÍÍÍÍÍ

222222222666666666........ ČČČČČČČČČEEEEEEEEERRRRRRRRRVVVVVVVVVNNNNNNNNNAAAAAAAAA 22222222200000000000000000099999999926. ČERVNA 2009

URAN NAD ZLATODějiny hornictví jsou s dějinami naší země propojeny až překvapivě těsně. Z moderní historie je toto sepětí nej-lépe patrné právě na těžbě uranové rudy, která byla u nás od počátku politickou záležitostí.

NENÍ CESTY ZPĚTVěznice Alcatraz se proslavila nejen díky svému nedobrovolnému „hostu“, proslulému mafi ánovi Al Caponemu. Hollywood proměnil ostrůvek u San Franciska, zahalený mrazivou atmo-sférou, dokonce ve „velkou fi lmovou hvězdu“. Po celém světě ovšem najdeme i jiná, dokonale střežená „pekla na zemi“.

ŽIVÉ DRAČÍ PŘEDLOHYZa vznikem bájí a mýtů obvykle stála realita, která lidi fascinovala, děsila nebo pro ně byla nevysvětlitelná. Výjimkou nejsou ani bájní draci, jejichž živé předlohy jsou pro nás fascinující i hrůzu nahánějící dodnes.

S ROPOU V KONCÍCH Alternativní zdroje energie by měly v budoucnu nahradit „černé zlato“, jehož zásoby mizí astronomickou rychlostí. Jak se ale zdá, přechod na jiné zdroje energie nebude jednoduchý – nahradit ropu dostatečně efektivně zatím neumíme.

Přírodopisné dokumenty IMAX na DVD Divoká zvířata, nejkrásnější scenérie, nejfantastičtější dobrodružství této planety… na vaší TV! Ty nejlepší snímky natáčené ve formátu IMAX najdete v roce 2009 exkluzivně na DVD u magazínu Příroda.

Všechny fi lmy mají český dabing a české a anglické titulky.

P O Z O R ! D I V O Č I N Azačíná na stránkách velkého obrazového magazínu

YellowstoneNechte se unášet okouzlující atmosférou divokých peřejí a prozkoumejte nitro gejzíru Old Faithful. Odhalte tajemství jednoho z nejpodivnějších a nejzajímavějších míst planety, okázalou krásu, divokou přírodu, která je v této oblasti zcela unikátní, i pozoruhodnou geotermální činnost!Právě v prodeji!

DVDk časopisu 30 Kč(P�íroda stojí b�žn� 49 K�,

P�íroda + IMAX DVD jen za 79,90 K�.)

Rádi čtete naše časopisy? Řekněte to, prosím, ostatním

Rituální um�ní doby kamenné

HISTORICKÝ MAGAZÍN S DÁRKEM �ERVEN 2009

LIVING HISTORY

První železnice sv�taAnglie vs. Francie:

Po�átek stoleté válkyJak �ekové obnovili antickou slávu

Nejstarší poštovní službyHrobky japonských císa��

Cena 59,90 Kč, na Slovensku 3,29 € (99 Sk)

ddoobbyy kkaammeennnnéémm��nníí RRiittuuáállnníí uummRR

Proč u násvznikaly Venuše?

Nejcennější artefakty pravěké střední Evropy!

Slovenští letci ve službách HitleraHr�zy t�icetileté válkyyyy

Kouzlo egyptských hieroglyf� Starov�ké lázn� Po�átek stoleté války Štefánik po boku Masaryka Vodní systém kláštera v Plasích Burian jako mistr dobrodružství Kdyby �ímský císa� potla�il k�es�anství

Vážení čtenáři, moc si vážíme vaší přízně. Nestojí za námi německý vydavatelský koncern, americký investiční fond, ba ani ruská mafi e či mezinárodní pornoprůmysl. Ač vzniklo z „malých českých poměrů“, výhradně české vydavatelství Extra Publishing po 2 letech své existence přináší již 6 skvělých magazínů, které vzdělávají, popularizují a radí v oblasti počítačů,

vědy, techniky, přírody a historie. Zalíbily se vám naše magazíny Extra PC, Nejlepší PC rady a návody, HARDWARE Speciál nebo Svět, Příroda, Živá historie? Nenechávejte si to pro sebe. Doporučte nás svým přátelům a známým. Děkujeme!