Vývoj obchodování s elekt ř inou v ČR Jiří Šťastný

Vývoj obchodování s elektřinou v ČRJiří Šťastný

X. jarní konference energetických manažerů22. března 2006 Poděbrady

Aktuální stav České energetiky z pohledu OTE

Strana: 2

1. Vývoj obchodování s elektřinou v ČR

mezi lety 2002 až 2005 z pohledu OTE

2. Jaký bude další vývoj obchodování s elektřinou?


Strana: 3

1. Vývoj obchodování s elektřinou v ČR

mezi lety 2002 až 2005 z pohledu OTE


Strana: 4

Stručné zhodnocení obchodování s elektřinou v ČR z pohledu OTE

OTE – Operátor trhu s elektřinou, a.s.

vznik 2001, součást koncepce liberalizace trhu

funkce a postavení definovány v EZ

hlavní činnosti – zúčtování a vypořádání odchylek a organizace krátkodobého trhu

v IS OTE jsou povinně registrovány obchody s elektřinou v ČR – dobrý přehled o vývoji


Strana: 5


základním způsobem obchodování s elektřinou v ČR jsou dvoustranné obchody

problémem obchodování s elektřinou, který přetrvává od samého počátku funkčnosti systému, je poměrně nízká likvidita denního (spotového) trhu s elektřinou

stále neznáme účinné řešení (např. bez regulace) tohoto problému v rámci trhu s elektřinou v ČR

možnost řešení a s tím související další aktivity spojujeme s vytvářením regionálních trhů s elektřinou


Strana: 6

Graf zobchodovaného množství elektřiny přes systém OTE v jednotlivých letech a v dělbě na OTC a krátkodobý trh (OKO)

Porovnání ročních objemů obchodů registrovaných OTE

v roce 2002, 2003, 2004 a 2005

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

2002

2003

2004

2005

2002 2 851 8 824 1 803 891

2003 2 337 9 681 2 168 960

2004 1 803 11 665 1 955 543

2005 2 062 11 533 2 315 804

Odchylky [GWh] Dvoustr.Smlouvy [10GWh] PřeshraničníSmlouvy [10GWh] OKO [GWh]


Strana: 7


technologická základna pro obchodování s elektřinou v ČR je dobře zabezpečena

po celou dobu činnosti OTE (od roku 2002) nenastala v provozuschopnosti systému situace, která by znemožňovala obchodování v ČR

s postupným otevíráním trhu se stále zvětšují počty OPM, která změnila dodavatele


Strana: 8

Graf počtu OPM, která změnila dodavatele podle typu měření A, B, C

Počty OPM u kterých proběhla změna dodavatele

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

1.1

.03

1.4

.03

1.7

.03

1.1

0.0

3

1.1

.04

1.4

.04

1.7

.04

1.1

0.0

4

1.1

.05

1.4

.05

1.7

.05

1.1

0.0

5

1.1

.06

po

če

t O

PM

spotřeba C

spotřeba B

spotřeba A

výroba C

výroba B

výroba A


Strana: 9

Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005 rozdělení účastníků trhu (subjektů zúčtování (SZ)) do 3 skupin pro možnost porovnání vývoje:

Výrobci výroba > spotřeba (jejich výrobních resp. spotřebních OPM)

výroba > nákupprodej výroba

Obchodníci regionálních distributorůvýroba (z jejich výrobních OPM) < nákupnákup spotřeba

Obchodníci ostatní („čistí“ obch., tranzitéři a ostatní)výroba (z jejich výrobních OPM) < nákupspotřeba (jejich spotřebních OPM) obvykle < nákup

u „čistých“ obchodníků nákup = prodej


Strana: 10

Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005 Podíly na obchodování s jinými SZ v ČR, na přeshraničních obchodech

a na dodávkách koncovým zákazníkům (registrováno v IS OTE):

Objem(Nákup i Prodej) SZ včetně Exportu a Importu

po skupinách

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2003 2004 2005

Objem RegObchodníciCelk

Objem OstObchodníciCelk

Objem VýrobciCelk

Z obrázku je patrné, že relativní nárůst objemu obchodů je největší

u skupiny „Ostatních obchodníků“


Strana: 11

Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005 Změny v podílech na obchodování SZ - 2003 vs. 2005

Z následujících dvou obrázků je patrné, že podíl na obchodech s elektřinou vzrostl u skupiny „Ostatních obchodníků“ z 8% v roce 2003 na 25% v roce 2005.


po skupinách v roce 2003

52%

8%

40%

Objem VýrobciCelk Objem OstObchodníciCelk Objem RegObchodníciCelk


po skupinách v roce 2005

43%

25%

32%

Objem VýrobciCelk Objem OstObchodníciCelk Objem RegObchodníciCelk


Strana: 12

Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005 Vývoj v dodávkách SZ koncovým zákazníkům a podíly uvedených skupiny SZ na těchto dodávkách

Z obrázku je patrné, že počet SZ kteří dodávají koncovým zákazníkům rok od roku narůstá. Na konci roku 2003 dodávalo kromě 8 regionálních distributorů pouze dalších 6 SZ. Na konci roku 2005 i přes téměř dokončené slučování skupiny ČEZ a E.ON (úbytek počtu obchodníků regionálních distributorů) dodává koncovým zákazníkům cca 30 SZ.

1 5 9

13

17

21

25

29

33

37

41

31.12.2003

31.12.2004

31.12.2005

1

100

10 000

1 000 000

MWh/den

subjekty zúčtování

Dodávka koncovým zákazníkům od jednotlivých subjektů zúčtování

vždy ke konci roku 2003 až 2005


Strana: 13

Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005 Vývoj v dodávkách SZ koncovým zákazníkům a podíly uvedených skupiny SZ na těchto dodávkách

Z obrázku je patrné, že i v objemu dodávek koncovým zákazníkům se zvyšuje podíl skupiny „Ostatních obchodníků“ i když její podíl na objemu dodávek koncovým zákazníků je nižší než v předchozí oblasti, tedy v obchodování mezi SZ.

Objem spotřeby koncových zákazníků SZ

po skupinách

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2003 2004 2005

SpotřebaRegObchodníciCelk

SpotřebaOstObchodníciCelk

Spotřeba VýrobciCelk


Strana: 14

Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005 Změny v podílech na dodávkách koncovým zákazníkům - - 2003 vs. 2005

Ze zobrazených dvou obrázků je patrné, že podíl na dodávkách elektřiny koncovým zákazníkům vzrostl u skupiny „Ostatních obchodníků“ z 1% na konci roku 2003 na 16% v roce 2005.


po skupinách 31.12.2003

29%

1%70%

Spotřeba VýrobciCelk Spotřeba OstObchodníciCelk Spotřeba RegObchodníciCelk


po skupinách 31.12.2005

18%

16%

66%

Spotřeba VýrobciCelk Spotřeba OstObchodníciCelk Spotřeba RegObchodníciCelk


Strana: 15

2. Jaký bude další vývoj obchodování

s elektřinou?


Strana: 16

Varianty možného vývojeHlavními (krajními) variantami dalšího vývoje jsou:

Varianta A Pokračování ve stávajícím směřování k tržnímu prostředí

cílem je vytvořit celoevropský případně regionální trh s elektřinou

volný trh s elektřinou by byl uplatněn v takové míře, jak to dovolí specifika elektřiny jako zboží; obvykle je spojováno se zajištěním spolehlivosti dodávky elektřiny v čase i prostoru

Varianta B

Regulace sektoru jako celku a zvláště stanovování ceny

v ČR nejsou zkušenosti s dlouhodobým nastavením regulace

je to lákavá myšlenka pro svou jednoduchost

(zvláště ve vztahu k zákazníkům)


Strana: 17

Stručná analýza současného stavu

Lze předpokládat, že:

model obchodování v ČR bude s určitými (regionálními) modifikacemi následovat hlavní proud vývoje v kontinentální Evropě

pro rozhodování budou důležitá zejména oficiální stanoviska orgánů EU

za stejně důležitá však lze pokládat i stanoviska hlavních účastníků trhu


Strana: 18

Stručná analýza současného stavu

za hlavní účastníky trhu považujeme:

regulační úřady

výrobce

obchodníky

burzy, operátory trhu

provozovatele přenosových a distribučních soustav

velké zákazníky

obyvatelstvo (včetně malých podnikatelů)

vlády


Strana: 19

Stanoviska hlavních účastníků

Při identifikaci stanovisek hlavních účastníků jsme vycházeli z oficiálních stanovisek jejich evropských profesních organizací.

Domníváme se, že se jedná o objektivní průřezová stanoviska.

Nelze podrobně prezentovat úplná stanoviska těchto organizací a museli jsme přistoupit i ke značným zjednodušením.


Strana: 20

Regulační úřady

ERGEG – European Regulators Group for Electricity and Gas

CEER – Council of European Energy Regulators

připravovat vhodné mechanismy pro vývoj efektivního soutěžního trhu s elektřinou a plynem v Evropě

spolupracovat s evropskou komisí na splnění tohoto úkolů; o založení ERGEG rozhodla evropská komise

zvláštní pozornost věnovat přeshraničnímu obchodování

podněcovat vznik regionálních trhů s elektřinou


Strana: 21

Výrobci

EURELECTRIC – The Union of the Electricity Industry

EURELECTRIC má širší pole působnosti než pouze výrobce, ale lze se domnívat, že vyjadřuje i mínění výrobců, zvláště pak velkých elektrárenských společností

Vídeňská deklarace z roku 2005 vyjadřuje základní postoje „soutěžní evropské energetické trhy budou poskytovat užitek

našim zákazníkům a zavazujeme se je vyvíjet a učinit funkčními“ regionální trhy jsou pouze cestou k celoevropskému trhu je poukazováno na souvislosti mezi tržním prostředím a

podporou obnovitelných zdrojů, obchodů s emisemi CO2 a podporou energetické efektivnosti


Strana: 22

Obchodníci

EFET – European Federation of Energy Traders

rozšiřovat efektivní a soutěžní trh s elektřinou (energiemi), a to zvláště velkoobchodní

MWh je identická jednotka; elektřina může být obchodována jako standardní produkt na likvidním forwardovém a spotovém trhu

efektivní a soutěžní trh dává jasné signály pro stabilitu elektrizační soustavy

funkční trh s elektřinou pomáhá energetickým společnostem optimalizovat nabídku a poptávku, vytváří prostor pro nové podnikatele


Strana: 23

Burzy, operátoři trhu

Europex – Association of European Power Exchange

podpora rolí energetických burz jako prostředku zvýšení soutěže pro vznik transparentní ceny elektřiny

implementovat jednotný evropský trh elektřinou

a podporovat volný trh s elektřinou

podporovat liberalizaci v jednotlivých evropských zemích

použít implicitní aukce pro řízení přeshraničních kapacit


Strana: 24

Provozovatelé přenosových a distribučních soustav

ETSO- European Transmission System Operators

CIGRE- Innternatinal Council on Large Electric Systeme

poskytovat přístup do systému všem hráčům na trhu,

a to za nediskriminačních podmínek

provozovatelé pracují (provozují systém) nezávisle na ostatních účastnících trhu

zcela základním úkolem provozovatelů je zajistit spolehlivý provoz systému a jeho rozvoj


Strana: 25

Velcí zákazníci

IFIEC – International Federation of Industrial Energy Consumers

tato skupina, a to jak v EU tak konkrétně i v ČR není spokojena se současnou situací na trhu s elektřinou

opatření, která navrhují směřují k dalšímu rozvoji trhu s elektřinou:

• administrativní omezení podílu na trhu velkých elektrárenských společností

• úplné oddělení sítí• integrace (spojování) trhů s elektřinou• zvýšení transparentnosti trhu• v ČR upozorňují na možnost zavedení regulace ceny,

z důvodu neexistence převahy nabídky nad poptávkou


Strana: 26

Obyvatelstvo

do této skupiny řadíme i malé podnikatele je těžké zjistit určité celoevropské reprezentativní

stanovisko (různá situace v jednotlivých státech) pokud můžeme udělat zjednodušený závěr, pak

obyvatelstvo se touto otázkou zatím příliš nezabývá, protože podíl nákladů na elektřinu zatím netvoří tak významnou položku a to zvláště v EU 15

pro obyvatelstvo se stává elektřina „zajímavou“ v okamžiku kdy je jí nedostatek nebo pokud dojde k jejímu zdražení nad úroveň „nevýznamné“ položky


Strana: 27

Vlády

projevují svou vůli hlavně prostřednictvím orgánů EU

EU je autorem myšlenky zavedení jednotného trhu s elektřinou

na druhé straně dostávají vlády v direktivách EU „úkoly“, které ve svých důsledcích znamenají zodpovědnost za zajištění elektřiny

jsou politicky odpovědné za případné problémy (technické i ekonomické) při zajištění elektřiny


Strana: 28

Závěry z názorů hlavních hráčů (jejich profesních organizací)na trhu o dalším rozvoji obchodování elektřinou

VLÁDYREGULAČNÍ ÚŘADYVÝROBCI (VELKÉ ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI) OBCHODNÍCIBURZY

DALŠÍ ROZVOJ TRHU S ELEKTŘINOU

PROVOZOVATELÉ PŘENOSOVÝCH A DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV

ROZVOJ TRHU POKUD NEVADÍ SPOLEHLIVOSTI PROVOZU SOUSTAV

VELCÍ ZÁKAZNÍCI

NESPOKOJENI S VÝVOJEM TRHU, ZVLÁŠTĚ CENNÁZORY NA ŘEŠENÍ SE LIŠÍOD PROHLOUBENÍ TRHU PO ZAVEDENÍ REGULACE

OBYVATELSTVO NEVYHRANĚNÝ NÁZOR (DO DOBY ZVÝŠENÍ SVÉ FINANČNÍ ZÁTĚŽE)


Strana: 29

Budoucí trh s elektřinou?

předpoklad dalšího rozvoje trhu s elektřinou snaha o regionální, resp. evropské řešení neměl by být v rozporu s provozuschopností

přenosových a distribučních soustav měl by přinést zvýšení transparentnosti

a snížení nákladů v rámci „evropského trhu“ měl by směřovat ke zlepšení postavení zákazníků měl by zpomalit (zastavit?) růst cen elektrické energie

Documents

Vývoj obchodování s elekt ř inou v ČR Jiří Šťastný