Uvažuje se o rozšíření přímých platebV Valná hromada České stomatologické komory

Univerzitní městečko v Brně – sen splněný po sto letech

2 Jak mohou nemocnice řešit odchod lékařů

4ČR a vyšší náklady na péči o lidi s demencí

3 Doktor zraje jako dobré víno

8

ZDRavotnické noviny ročník 59 • číslo 28 • 27. září 2010

cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €

odborné fórum zdraVotnictVí a sociální péČe www.zdravky.cz

Pavel Chrz uvítal ministra Leoše Hegera příslibem, že pokud by se na setkání zub­ních lékařů měl opakovat podobný výstup, jaký před časem předvedli Miroslav Macek s Davidem Rathem, „ochrání ho svou vlast­ní mohutnou postavou“. K ničemu takové­mu ovšem nedošlo, diskutující se v poklidu věnovali debatě o možnostech, jak vyvést systém zdravotního pojištění z nesnází.

Deficit systému se patrně promítne do úhrad „Pokud jde o úhradovou vyhlášku, tam je základním aspektem potenciální desetimi­liardový deficit v systému pro příští rok,“ prohlásil ministr Leoš Heger. Tento před­pokládaný schodek v bilanci zdravotního pojištění označil za tak velký, že už je nut­no uvažovat o jistých krocích na hranici krizového managementu – jedná se o pět procent z objemu finančních prostředků v systému. Přitom je velmi obtížné snižo­vat platy v zaměstnaneckém sektoru, pro­tože zdravotnický personál stále není ohodnocen tak, jak by si zasloužil. Obtížné je i redukovat stavy pracovníků v nemoc­nicích, neboť analýzy ukazují, že nemoc­niční sektor je v České republice personál­

ně velmi podhodnocen. „Když tedy ode­čteme oblast mzdových nákladů a soustře­díme potřebnou úsporu do oblasti materiálové a režijní, vychází, že potřebu­jeme ušetřit deset procent,“ doložil ministr s tím, že tuto finanční zátěž je nutné roz­ložit na všechny účastníky systému, to zna­mená rovnoměrně na pojišťovny a posky­tovatele, a v oblasti poskytovatelů rovno­měrně na všechny segmenty. „K dohodě ve většině segmentů nedojde, takže zadáním pro ministerstvo bude zachovat co nejvíce mechanismů ze stávající vyhlášky, aby se situace ještě více nekomplikovala adminis­trativním zaváděním nových úhradových systémů s nejistými efekty,“ dodal Leoš Heger.

MZ uvažuje o sanaci stomatologických klinikV segmentu stomatologické péče, v němž k nedohodě nedošlo, se podle ministra rý­sují dva možné scénáře. Buď dohodu pře­vzít v její současné podobě s případnými redukcemi plošného charakteru, které po­stihnou všechny ostatní segmenty, nebo znovu začít uvažovat o dřívějších návrzích stomatologické komory na zpoplatnění ně­

kterých výkonů, které dosud hradí zdra­votní pojišťovny. „Už jsem požádal pana prezidenta Chrze, abychom mohli se sto­matologickou komorou v tomto směru spolupracovat. Vyžadovalo by to samozřej­mě další politická jednání a také pečlivou přípravu ve smyslu sociální ochrany oby­vatelstva. Znamenalo by to pravděpodob­ně vyjmout nízké a vysoké věkové skupiny,“ řekl ministr. Ušetřené prostředky by se podle jeho slov mohly použít na řešení problémů s ošetřováním malých dětí, na jejich motivaci k prevenci a motivaci zub­ních lékařů k tomu, aby takovou péči po­skytovali. Druhou oblastí, která vyžaduje finanční sanaci, jsou stomatologické klini­ky. „Jsou hrubě podfinancované a všechny

nemocnice, jejichž součástí stomatologic­ké kliniky jsou, na nich velmi silně pro­dělávají,“ uvedl Leoš Heger.

osud dohody s pojišťovnami není jistý„Na dohodovací řízení o úhradách přišly zdravotní pojišťovny s velice tvrdým návr­hem, aby se úhrady zastropovaly referenč­ním obdobím roku 2008, což pro nás bylo naprosto neakceptovatelné. Znamenalo by to reálný pokles zhruba o pět procent,“ ko­mentoval Pavel Chrz průběh cenových jed­nání s tím, že po dlouhých a komplikova­ných jednáních se nakonec podařilo dojít ke kompromisu.

dokončení na straně 2 ➥

Zdravotní pojišťovny v současné době hradí půldruhé miliardy korun ročně za výplně ve stomatologii. Kdyby byly výplně z úhrad vyřazeny za určitých sociálních opatření – přímé platby by se ne-týkaly dětí a občanů nad 65 let věku –, stále by to znamenalo roční úsporu jedné miliardy korun z fondu veřejného zdravotního po-jištění. Na valné hromadě České stomatologické komory (ČSK) to 18. září řekl její prezident MUDr. Pavel Chrz. Ministr zdravotnic-tví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., který se akce zúčastnil jako host, s touto argumentací ve prospěch zpoplatnění některých základ-ních stomatologických výkonů souhlasil.

Pozvání na valnou hromadu ČSK komory přijali (zleva) viceprezident České lékařské ko-mory MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D., ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Ing. Ladislav Friedrich, CSc., náměstek ředitele VZP MUDr. Jiří Bek, ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., a zcela vpravo místopředseda sněmovního zdravotního výboru Bc. Marek Šnajdr. Napravo od ministra sedí prezident ČSK MUDr. Pavel Chrz a její viceprezident MUDr. Jan Černý. foto: martin salajka

Ostravská univerzita 22. září slavnostně imatrikulovala studenty v pořadí osmé lé­kařské fakulty v ČR, která vznikla transfor­mací bývalé fakulty zdravotnických studií. Do prvního ročníku oboru všeobecného lékařství bylo ze 780 přihlášených přijato 106 studentů.Ostrava o vznik lékařské fakulty usilovala téměř půl století. „Získání akreditace pro obor všeobecného lékařství je úspěšným završením mnohaletého kolektivního úsilí celého regionu Moravskoslezského kraje. Od pracovníků a managementu fakulty zdravotně­sociální, poté fakulty zdravot­nických studií, Ostravské univerzity a Fa­kultní nemocnice v Ostravě až po předsta­vitele vedení města a kraje,“ řekl ZN doc. MUDr. Arnošt Martínek, CSc., děkan lé­kařské fakulty.

Univerzitě se podařilo získat akreditaci pro obor všeobecného lékařství letos v dubnu po více než třech letech intenzivních pří­prav. Stávající lékařské fakulty však měly pochybnosti o účelnosti tohoto kroku a zpochybňovaly především kvalitu výuky na nově vznikající fakultě. „V souladu se závěry akreditační komise se domnívám, že akreditovaný obor všeobec­ného lékařství splňuje všechny podmínky po stránce personální, prostorové i přístro­jové pro úspěšnou výuku studentů a je z to­hoto hlediska plně srovnatelný s výukou medicíny na jiných lékařských fakultách,“ konstatoval doc. Martínek. Univerzita pro potřeby nové fakulty připravuje rekon­strukci bývalé porodnicko­gynekologické kliniky v Ostravě­Zábřehu za zhruba 400 miliónů korun. Zatím budou studenti nové

lékařské fakulty využívat prostory, které dříve sloužily fakultě zdravotnických studií.Podle děkana Martínka nepovede vznik ostravské lékařské fakulty ke snížení počtu posluchačů medicíny na ostatních fakul­tách. „Otevření nového oboru neznamená ani automatické navýšení státní dotace pro Ostravskou univerzitu. Financován proto bude ze stávajícího rozpočtu univer­zity, případně z jiných zdrojů – například z dotací města Ostravy,“ shrnul doc. Anto­nín Martínek.Zdůraznil, že pro splnění úspěšné reakredi­tace oboru za čtyři roky bude potřebné do­ložit další rozvoj a rozšíření vědeckový­zkumných aktivit s postupnou stabilizací stávajících akademických pracovníků fa­kulty a s výchovou těch nových. jat, čtk

◗ Vysoké školství

Medici z Moravskoslezského kraje se dočkali

Odboráři demonstrovaliproti změně tarifůprotesty odborů proti vládou avizovaným změnám v platových tarifech zaměstnanců státního a veřejného sektoru vyústily v de-monstraci 21. září v praze. pochod z leten-ské pláně kolem sídla vlády ve strakově akademii na závěrečný mítink na náměstí Jana palacha absolvovalo na 40 tisíc lidí. akci zorganizovalo 19 odborových svazů, včetně os zdravotnictví a sociální péče (oszsp). místopředsedkyně oszsp bc. dag-mar Žitníková, která v současnosti stojí v če-le svazu, ve svém vystoupení varovala před akutním nebezpečím destrukce českého zdravotnictví. potvrdila, že oszsp je v pro-bíhajícím sporu o platových tarifech ne-zvratně odhodlán prosadit oprávněné zá-jmy zdravotníků. „nejsme zde žádná lůza, jsme zaměstnanci a chceme pouze uživit rodiny, nic víc,“ prohlásila d. Žitníková. svaz se podle jejích slov bude plně angažovat i v jednáních o dalších vládních záměrech, například při úpravách zákoníku práce ne-bo v přípravě důchodové reformy. net

◗ OSZSP ČR

foto

: zn

Přílohytohoto vydání

foto

: lf

ou

2709 ZN 28_01.indd 1 24.9.2010 11:02:43

www.zdravky.cz | ročník 59, číslo 28, 27. září 2010 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | Mgr. Jiří Široký, jiri.siroky@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Houštecký, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | Ing. Miloslav Netušil, miloslav.netusil@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: PhDr. Eva Wićazová

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | předseda představenstva: Ondřej Novotný | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef Müller, key account manager, josef.muller@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | personální inzerce: Petra Štefanová, radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € (samostatně 26 Kč), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649

Uzávěrka tohoto čísla 23. září 2010. Příští číslo vychází 4. října 2010 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Vychází minimálním distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2010 | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

◗ ◗ z domova

Připlácení na zdravotní výkonyMinisterstvo zdravotnictví připravuje změnu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, s tím, že zmizí para graf, který zakazuje zdravotnickému za-řízení požadovat od pojištěnce přímou úhradu za hra-zenou péči. PZP ČR se v zásadě nebrání možnosti, že by zákon vymezil nákladnější varianty péče, na které si bude pacient moci připlatit. Pro ochranu práv pojiš-těnce je však podle něj zásadní, aby toto zákonné vy-mezení bylo nediskriminační a transparentní. Prosté zrušení „paragrafu, podle kterého se nemůže doplá-cet“, tyto požadavky nesplňuje, naopak může zbavit

pojištěnce ochrany a vytvořit situaci, kdy bude povin-nost připlácet vznikat živelně.

Systém úhrad léčiv Nejvyšší správní soud (NSS) posoudil systém stanovo-vání úhrad ve správních řízeních SÚKL jako stav odpo-rující zásadám právního státu a právní jistoty, zakot-veným v Ústavě ČR, a podal 25. 8. 2010 Ústavnímu soudu návrh na zrušení celé části zákona o veřejném zdravotním pojištění, která upravuje úhrady léčiv.PZP ČR se ztotožňuje s názorem NSS, že v řízení o úhra-dách léčiv zcela chybí zastoupení těch, kterých se změ-ny nejvíce dotknou, tedy pojištěnců a pacientů. Nová

úprava by také měla zohledňovat změnu přístupu k hodnocení nákladové efektivity, kde by se mělo při-hlížet nejen k nákladům zdravotního pojištění, ale též k nákladům ostatních veřejných rozpočtů, zejména sy-stému daní a sociálního zabezpečení. Fúze zdravotních pojišťovenPřipravovaná novela zákonů o zdravotních pojišťov-nách, která má usnadnit jejich fúze, podle PZP ČR ruší loňské zákonné změny, které stanovily pro tuto oblast přísné podmínky. PZP ČR varuje před jejich rušením a zastává názor, že se fúze mohou podstatně dotknout práv pojištěnců obou či některé z fúzujících pojišťoven – ať již jde o převzetí závazků zadlužené pojišťovny, změnu rozsahu bene fitů, či obsazení statutárních or-gánů. Se změnou pravidel by se měl zvýšit vliv pojiš-těnců na rozhodnutí o fúzi a změny by měly přinést více právní jistoty pro pojištěnce i smluvní zdravotnic-ká zařízení. Tyto pozitivní změny podle PZP ČR navr-žená novela nepřináší. net

➥ dokončení ze strany 1

Ministr Leoš Heger poznamenal, že po-kud se potvrdí trend finanční krize v příš-tím roce, pak nějaké limity budou muset postihnout všechny segmenty. „Jak to bu-de provedeno technicky, v tuto chvíli opravdu nevím. Bude to ještě předmětem dalších debat,“ prohlásil. Prezident ko-mory v této souvislosti připomněl, že segment stomatologické péče není z těch, které by nadměrnými úhradami ohrožo-valy systém veřejného zdravotního pojiš-tění. Uvedl, že zatímco v roce 1997 bylo na stomatologickou péči vynakládáno zhruba 7,3 procenta objemu finančních prostředků v systému, v současné době je to 4,64 procenta i přesto, že úhrady v absolutní výši mírně stoupaly. „I z to-hoto důvodu cítíme, že by asi nebylo dob-ré, kdyby měla krize dopadnout i na

úhrady ve stomatologii, ale to bude ještě věcí další diskuse,“ dodal Pavel Chrz.

Finanční nástroje podporující prevenci jsou spornéDiskuse na valné hromadě se dotkla mi-mo jiné možností bonifikace, respektive malifikace v souvislosti s prevencí. Pre-zident komory dopady této eventuality relativizoval. „Kdyby se zavedl stejný sy-stém jako na Slovensku, to znamená, po-kud pacient pravidelně chodí na preven-ci, má péči v následujícím období hraze-nu, pokud nechodí, musí platit, pak by došlo ke zhroucení stomatologické péče, protože zubní lékaři by nedělali nic jiné-ho než prevenci. Při nedostatku zubních lékařů, který v současné době je a do bu-doucna bude ještě horší, je to zatím cesta slepá,“ prohlásil Pavel Chrz.

Martin Tarant

Uvažuje se o rozšíření...

Sněmovna volila rady VZP ČRV rámci své 5. schůze zvolila poslanecká sněmovna 22. září příslušnou část správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR). Všemi 168 odevzdanými hlasy bylo schváleno těchto 20 navržených kandidátů: Babák, Běhounek, Býček, Farský, Fassman, Kochan, Koskuba, Kotalíková, Krákora, Marková, Opálka, Patera, Plaček, Roztočil, Rusnok, Skalický, Sojka, Šnajdr, Šťastný, Tluchoř.Následně proběhla volba sněmovnou nominovaných členů dozorčí rady VZP ČR – všemi 168 odevzdanými hlasy byli schváleni: Gregora, Janek, Kantůrek, Maršíček, Mazuchová, Molendová, Novotný, Řihák, Úlehla, Vysloužil. Zdroj: stenozáznam z jednání PS PČR

◗ Parlament ČR

V Kvůli závislosti na alkoholu se loni v ČR nejčastěji lé-čili muži nad 40 let, kvůli závislosti na ilegálních drogách muži ve věku mezi 20 až 39 lety. Muži z těchto dvou vě-kových skupin tvořili téměř tři čtvrtiny pacientů. Naproti tomu ženy podstupovaly většinou léčbu závislosti na uklidňujících lécích, nejčastěji ve věku 40 až 59 let. V psychiatrických léčebnách a na psychiatrických oddě-leních nemocnic bylo loni 15 336 hospitalizací, z toho 10 026 kvůli závislosti na alkoholu a 5310 kvůli závislosti na nelegálních drogách. Jeden pacient může být v da-ném období hospitalizován vícekrát, započítává se každá hospitalizace.

V Nové pracoviště angiografie a intervenční radiologie otevřela 21. 9. Privamed, a. s., Městská nemocnice Plzeň. Budou se zde léčit především pacienti se zúžením nebo uzávěrou tepen dolních končetin. Městská nemocnice počítá s tím, že bude doplňkovým pracovištěm Fakultní nemocnice Plzeň, která tyto zákroky provádí. Oddělení v Privamedu je schopno při jednosměnném provozu v pracovní dny provést při dvou lékařích čtyři výkony denně. Zkrátí se tak čekací doby na plánované zákroky.

V Dvacet let svého trvání oslavila společnost STOB (Stop obezitě) křtem knihy PhDr. Ivy Málkové a nutriční tera-peutky Jaroslavy Štochlové Hubneme s rozumem tvořivě – Variabilní jídelníček pro hubnutí a udržení váhy a spuštěním nového komunitního webu www.stobklub.cz. Tento web byl spuštěn 23. 9. a je určen jak lidem s nadváhou, kteří se rozhodli pro změnu životního stylu, tak lékařům a nutričním terapeutům pro inspiraci v práci s obézními pacienty.

V Městská nemocnice v Litoměřicích (Ústecký kraj) 13. 9. oficiálně zahájila provoz nového pracoviště počítačové tomografie. Na přístroj a potřebné stavební úpravy po-užila dotaci 20,5 miliónu korun z fondů EU.

V Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Pardubického kraje zřídila informační zdravotnické centrum pro obča-ny, kteří potřebují poradit, kde hledat lékařskou pomoc v době, kdy jsou ordinace praktických lékařů zavřeny. Dispečeři, záchranáři a lékaři jsou připraveni na telefonu 466 650 647 konzultovat zdravotní stav dospělého pa-cienta, zdravotní stav dětí pak na čísle 466 650 658. K 1. 7. byla totiž zrušena Lékařská služba první pomoci v Po-ličce a k 1. 8. v Červené Vodě. Podle ředitele ZZS Pardu-bického kraje MUDr. Pavla Svobody nebyly tyto poho-tovosti využívány tak, aby byly plně funkční a výkonné. Nadále zůstává k dispozici linka 155 pro kritické případy, tedy pro výjezdy ZSS.

V Nemocnice Prostějov (Olomoucký kraj) otevřela re-konstruované onkologické oddělení, které se přestěho-

valo do třetího poschodí pavilónu následné péče. V no-vých prostorách jsou pacientům k dispozici tři klimatizované ambulance včetně odběrové místnosti a sál pro podávání cytostatik. Rekonstrukce trvala zhru-ba čtvrt roku a stála téměř 6 miliónů korun.

V Osvětový projekt prevence karcinomu tlustého střeva a konečníku Střevotour 2010 od 9. 2. navštívil po Praze dalších 7 měst, kde se nacházejí Komplexní onko logická centra – Brno, Chomutov, Plzeň, Olomouc, Liberec, Par-dubice a Ústí nad Labem. Zastavil se také v nemocnicích Beroun a Hořovice, které si náklady spojené s kampaní hradily samy. Nafukovací maketou obřího tlustého stře-va prošlo dosud více než 12 tisíc lidí. 8. 9. byla odstar-tována další etapa projektu – maketa opět z Prahy pu-tuje do Zlína, Nového Jičína, Jihlavy, Hradce Králové, navštíví Jihočeské onkologické dny v Českém Krumlově, zamíří do Českých Budějovic a skončí v nemocnici Prostějov.

V Oblastní nemocnice Mladá Boleslav (Středočeský kraj) zprovoznila 13. 9. litotryptor, přístroj na odstraňo-vání močových kamenů, za cca 13 miliónů korun. Byl pořízen z prostředků regionálního operačního programu.

V V říjnu bude otevřen nový pražský hospic, který se staví v Malovické ulici v Praze 4. Půjde o druhé zařízení tohoto druhu v hlavním městě, které nabídne 30 lůžek lidem v terminálním stadiu choroby. V budově by mělo být také středisko výuky poskytování odborné hospicové a paliativní péče.

V Karlovarský kraj hodlá pronajmout své tři nemocnice. První by na řadu měla přijít Nemocnice v Sokolově, ná-sledovat mají i Nemocnice v Karlových Varech a Nemoc-nice v Chebu. Dosud jsou tato zařízení sloučena do akci-ové společnosti Karlovarská krajská nemocnice KKN. Společnost oznámila, že letos pravděpodobně sníží ztrátu na 10 miliónů korun oproti očekávaným 40. V současné době je dokonce v zisku 10 miliónů i díky doplatku cca 21,6 mil. od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Provoz ne-mocnice je tak do konce roku bez problémů zajištěn.

V Nemocnice Jihlava otevřela Centrum pro léčbu demye-linizačních onemocnění, především roztroušené mozko-míšní sklerózy (RS). V kraji Vysočina jde o jediné praco-viště, které pacientům s RS poskytuje komplexní péči.

V Ve foyer brněnské Nemocnice Milosrdných bratří (NMB) je od 21. 9. do 15. 12. instalována výstava Perly posbírané na cestách Lumíra Sochorce, která předsta-vuje fotoobrazy z cest po USA, Islandu, Maroku, Íránu, Ománu a Jemenu. red, čtk, new

◗ Kaleidoskop

◗ Masarykova univerzita v Brně

Moderní areál za 5,159 miliardy korun, určený pro výzkum, vývoj a výuku studen-tů lékařské a přírodovědecké fakulty a fa-kulty sportovních studií, se stal největší investicí v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Rozkládá se na více než 42 000 m2 užitných ploch a je tvořen 24 výukovými a výzkumnými pavilóny, informačním centrem s knihovnou a stu-dovnami, výukovým centrem s aulou a posluchárnami a také sportovní halou.„Jsem rád, že se Masarykově univerzitě podařilo splnit sen jejích zakladatelů, kte-rý nepochybně zvýší její konkurence-schopnost. Už v roce 1919 totiž existoval jasný plán, že by v Brně měla vzniknout akademická čtvrť a kampus,“ řekl v úvodu slavnostního otevření univerzitního měs-tečka prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., rektor Masarykovy univerzity (MU). „Chtěl bych zdůraznit, že během jednotlivých etap výstavby nebyl na žádné stavbě překročen plánovaný finanční limit. Projekt je v ČR výjimečný i tím, že se na celkové investici z 35 procent podílí sama univerzita –

393 miliónů spolufinancovala z vlastních zdrojů a 1,1775 miliardy jí poskytl stát formou návratné finanční výpomoci, kte-rou bude splácet do roku 2030,“ dodal. Ze státního rozpočtu do Brna putuje téměř 2,7 miliardy korun a město přispělo část-kou 297 miliónů.

Rivalita s Prahou? Prý ne!Univerzitní kampus je krytou lávkou pro-pojen mj. také s Fakultní nemocnicí Brno, s níž Masarykova univerzita úzce spolu-pracuje v oblasti výzkumu a kde se ode-hrává klinická výuka mediků. „Univerzitní kampus je jistě nutnou podmínkou toho, abychom studentům brněnské lékařské fakulty mohli poskytnout to nejlepší vzdě-lání. Nicméně jde pouze o podmínku nut-nou, nikoli dostačující. Nová infrastruk-tura pro nás totiž znamená i určitý záva-zek, abychom splnili očekávání, že i vý-sledky naší vědecké práce budou minimálně stejně tak pěkné a kvalitní, ja-ko je samo univerzitní městečko. Za svůj hlavní úkol tedy považuji, aby se nám po-

dařilo ‚vyladit software‘ – kterým máme kampus naplnit –, na nejvyšší výkon,“ řekl ZN prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc., děkan brněnské lékařské fakulty.Na otázku, zda považuje otevření kampu-su za trumf moravské metropole v porov-nání s hlavním městem, odpověděl: „Mys-lím si, že Praze určitě neujíždí vlak a že je na tom z hlediska různých intelektuálních společenství, včetně velkého zastoupení ústavů akademie věd, stále ještě lépe než Brno. Nicméně se nedomnívám, že by mělo jít o rivalitu mezi Moravou a Čecha-mi – pokud má ČR obstát ve světové kon-kurenci a neztratit se v moři velkých států, musíme být dobří všichni.“Jak uvedl prof. Fiala, do konce příštího ro-ku by díky soukromému investorovi měly v blízkosti univerzitního kampusu vznik-nout první ubytovací prostory pro stu-denty i pracovníky univerzity. Během ně-kolika následujících let budou dokončo-vány i další projekty – pavilón centra pro výzkum toxických látek v prostředí CETOCOEN, centra pro výzkum v oblasti experimentální, systematické a ekologické biologie CESEB a pravděpodobně i stře-doevropského technologického institutu CEITEC, který čeká na schválení Evrop-skou komisí. jat

Univerzitní městečko – sen splněný po sto letechPřibližně 10 000 tun oceli, 85 000 tun betonu a 3000 kilometrů ka-belů, ale také 325 učeben, 562 laboratoří a do budoucna až tisíc akademických i vědeckých pracovníků a pět tisíc studentů. I tako-vými údaji se může pochlubit univerzitní kampus Masarykovy uni-verzity, který byl v Brně-Bohunicích slavnostně otevřen 23. září.

2 Zdravotnické noviny ročník 59 n číslo 28 n 27. Září 2010

Otevření univerzitního kampusu slavnost-ním přestřižením pásky se ujali (zleva) Mgr. Václav Božek, CSc., náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, a prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., rektor MU. Foto: vav

Připravované novely zákonů očima pojištěncůPředstavitelé občanského sdružení Platforma zdravotních pojištěnců ČR (PZP ČR) – prezidentka Mgr. Michala Blažková a členové výkonného výboru Ing. Pavel Štor-kán a JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. – na tiskové konferenci 22. 9. v Praze informovali o postoji sdružení k připravovaným změnám legislativy v oblasti zdravotního pojištění.

◗ PZP ČR

Foto

: arc

hiv

MU

2709 ZN 28_02.indd 2 24.9.2010 11:03:01

ročník 59 n číslo 28 n 27. Září 2010 Zdravotnické noviny 3◗ ◗ z domova

Prof. J. Vorlíček chce cílenou prevenciPředseda České onkologické společnosti ČLS JEP a kandidát do senátu za TOP 09 v Brně prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., chce změnit legislativu tak, aby to umožnilo posílení prevence nádorových onemocně­ní. Hodlá např. prosadit cílené pozvánky k preven­tivnímu vyšetření na kolorektální karcinom, které by dostávali všichni občané v určité věkové skupině doporučeným dopisem. To nyní zákony neumožňují. V současné době chodí na toto preventivní vyšetření jen asi 16 % lidí starších padesáti let, přestože je pro ně bezplatné. Za jeden z dalších cílů si prof. Vorlíček vytkl prosazení protikuřáckého zákona. red, čtk

Nový web o léčbě diabetuZa posledních 30 let se počet diabetiků v ČR zdvoj­násobil na zhruba 800 000, z tisíce Čechů má 75 dia­betes mellitus a každý den jich v průměru přibude 168. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) evidoval v r. 2009 přes 221 000 případů komplikací diabetu, 209 000 v roce 2008. Loni např. trpělo 83 000 diabetiků postižením ledvin, 94 000 problémy se zrakem, 44 000 postižením dol­ních končetin. Rady, kontakty na odbornou pomoc a informace o možnostech léčby obsahuje nový webový portál www.zivotsdiabetem.cz. Nabízí odborné informace o nemoci a vyvrací také nejčastější omyly, rozšířené mezi veřejností. Obsahuje i test, zda je člověk dia­betem II. typu ohrožen. Podle lékařů na tři roz­poznané pacienty připadá jeden s nepoznaným one­mocněním a jeden hraniční případ. red

FNOL chce rekonstruovat a dostavět pavilónFrantiška JosefaSlavnostním přestřižením pásky zahájil ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., 17. září provoz nového dia­gnostického pracoviště hybridní PET/CT kamery ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL). Ve stejný den představila ne­mocnice také tzv. centrum pro ženu, kte­ré vzniklo soustředěním genetického a mamografického pracoviště do zrekon­struované budovy. Celkové náklady na stavební práce a vybavení u obou akcí přesáhly 120 miliónů korun, ministerstvo zdravotnictví poskytlo přibližně 40 pro­cent této částky, zbytek uhradila FNOL z vlastních zdrojů. Po lednovém otevření nového objektu psychiatrie tak byla do­končena další fáze celkové modernizace FNOL.Pracoviště hybridní PET/CT kamery slouží především k vyšetření pacientů s nádorovým onemocněním, v menší mí­ře pak u zánětlivých onemocnění nebo u kardiologických a neurologických pa­cientů. Nový přízemní objekt, ze tří stran zapuštěný do terénu, vyrostl během pěti měsíců, stavba a vybavení stály na 48 miliónů korun. Ročně pracoviště vy­šetří 3500 pacientů z Olomouckého, Moravsko slezského a Zlínského kraje, ale i z dalších regionů.

Zmíněné centrum pro ženu sídlí v adap­tovaném objektu, kam byl přestěhován Ústav lékařské genetiky a fetální medicí­ny a také mamografické pracoviště Radio logické kliniky FNOL. V budově je také ambulance dětské psychiatrie.Podle ředitele FNOL MUDr. Radomíra Maráčka jsou probíhající změny v dis­lokaci pracovišť koncepčními kroky směřujícími vedle zvýšení pacientského komfortu a vytváření podmínek pro zkvalitňování péče i k umožnění zásadní rekonstrukce a dostavby nejstaršího ne­mocničního objektu – tzv. budovy Fran­tiška Josefa.

„Nemocniční areál je rozlehlý a jednot­livé kliniky v něm byly během více než stoleté historie budovány jako samostat­né pavilóny. Nesporným pozitivem jsou volné parkové plochy, ale kliniky je z pro­vozně­ekonomického pohledu efektiv­nější soustředit takzvaně pod jednu stře­chu. Před šesti lety byl dokončen projekt výstavby chirurgického monobloku a na něj chceme navázat. Komplex, který by vznikl rekonstrukcí a dostavbou domu Františka Josefa, by pomohl soustředit do jednoho objektu sedm samostatných klinik a oddělení a některé další souvise­jící provozy,“ vysvětlil ředitel. Rekon­strukce a dostavba by trvala asi tři roky a stála by 1,7 miliardy korun. FNOL by větší část těchto prostředků chtěla získat v dotacích od státu a EU. hav

FNUSA: Bude otevřen nízkoprahový příjem pro neodkladnou péčiVe Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) bude od 1. října 2010 otevřena všeobecná interní ambulance – nízko­prahový příjem, zaměřený především na poskytování neodkladné a vysoce specia­lizované péče. Po 24 hodin denně zde bu­dou přijímáni pacienti postižení akutní­mi interními nebo neurologickými pří­hodami, jako jsou cévní mozková přího­da, dekompenzovaný diabetes mellitus, dekompenzované srdeční selhání atp., přivezení zdravotnickou záchrannou službou či doporučení praktickým léka­řem, respektive ambulantním specialis­tou k neodkladnému ošetření. Součástí čtyř provázaných ambulancí je i stacio­nář, kde je možné poskytnout pacientovi potřebnou pomoc bez nutnosti hospita­lizace či transferu. „Smyslem nově ote­vřeného nízkoprahového příjmu je kon­centrace interních oborů v jednom místě, rychlá diagnostika a okamžité poskytnutí potřebné péče. To vše v kontextu pláno­

vaného poskytování pohotovostních slu­žeb v rámci ostatních zdravotnických za­řízení na území Jihomoravského kraje,“ uvedl náměstek ředitele FNUSA pro léčebně­preventivní péči MUDr. Ivo Rovný, MBA. Společné pracoviště obou interních kli­nik FNUSA je umístěno v přízemí budo­vy J v areálu FNUSA v Pekařské ulici. Tímto opatřením se ruší činnost vše­obecné interní ambulance při I. interní kardioangiologické klinice FNUSA. tz

FNO: Značný zájem o CyberKnifeZářijové vydání Nemocničních listů Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) in­formuje, že v druhé polovině srpna počet pacientů, kteří v Onkologické klinice FNO podstoupili léčbu novým ozařova­cím přístrojem CyberKnife, dosáhl dvou desítek (přístroj je v provozu od 4. srpna). Zájem o léčbu je údajně značný, seznam obsahuje přes tisíc žadatelů. Pacienti, kteří mohou léčbu podstoupit, jsou určováni podle stanovených identifikač­ních kritérií, čekací lhůta se pohybuje kolem jednoho měsíce. V současné době je CyberKnife v provozu dvanáct hodin denně, po zaškolení dalších dvou techniků by měl dosáhnout provozního maxima, které představuje čtrnáct hodin denně. red

FNP: Nová technika za sponzorské daryNejvětším sponzorem Fakultní nemoc­nice Plzeň (FNP) je akciová společnost Plzeňská teplárenská, která věnovala ne­mocnici za poslední roky téměř devět miliónů korun. Letos dostala nemocnice od společnosti 2,1 miliónu – 840 tisíc korun obdržela Chirurgická klinika FNP na nákup techniky pro operace nádorů

jater, dětská klinika získala 660 tisíc ko­run na pořízení speciálního monitoru pro děti narozené s poruchou srdeční činnosti a Neonatologické oddělení vy­užilo 500 tisíc korun rovněž na nákup monitorů pro děti narozené se zdravot­ním handicapem. Mimořádným darem 100 tisíc korun přispěla teplárna znovu neonatologům na nákup další techniky pro péči o novorozence. Přístup této teplárenské firmy ocenila i ředitelka FNP Ing. Jaroslava Kunová: „Velice si vážíme spolupráce s Plzeňskou teplárenskou, a. s. Jsme rádi, že si jako jeden z nejvýznamnějších plzeňských podniků vzala za své podporovat právě zdravotnické zařízení, které slouží nejen obyvatelům krajského města, ale i širo­kého okolí.“ fnp

ICRC: Spolupráce v klinickém výzkumu a vzděláváníV pondělí 20. září podepsali představitelé Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a brněnské Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) prohlá­šení, ve kterém deklarují společný zájem obou institucí na úzké spolupráci v ob­lasti klinického výzkumu, ve sféře pre­graduálního i postgraduálního vzdělává­ní a na jejím dalším rozvíjení. Pro rozvoj spolupráce v těchto oblastech jsou obě strany připraveny maximálně využít i projektu FNUSA – ICRC (Inter­national Clinical Research Center), pri­márně orientovaného na mezinárodní lékařský výzkum a vzdělávání, kterého se účastní renomovaná americká Mayo Clinic. Projekt je primárně zaměřen na oblast kardiovaskulární a transplantační a na neurologii. Cílem spolupráce je zvýšení konkurenceschopnosti LF MU i FNUSA, zvýšení objemu kvalitního vě­deckého výkonu a prohloubení medicíny nejvyšší úrovně. tz

Stárnutí populace je nejcharakterističtěj­ším rysem demografického vývoje České republiky (ČR) i dalších rozvinutých zemí. Tento demografický vývoj bude v dalších letech pokračovat. Podle střední varianty projekce demografického vývoje zpracova­né Českým statistickým úřadem (ČSÚ) by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace ČR, v roce 2050 pak 31,3 %, což představuje přibližně 3 milióny osob. (V roce 2007 tvořily osoby starší 65 let 14,6 % obyvatel ČR.) Relativně nej­rychleji se přitom bude zvyšovat počet osob nejstarších. Podle demografické pro­gnózy ČSÚ bude v roce 2050 žít v ČR při­bližně půl miliónu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání s 124 937 v roce 2007). Na­děje dožití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muže a 84,5 pro ženy (oproti 73,7 let pro muže a 79,9 let pro ženy v roce 2007). I České republiky se tedy týkají výsledky World Alzheimer Report 2010, které před­stavila ČALS při příležitosti letošního Me­zinárodního dne Alzheimerovy choroby. Jde o průlomovou zprávu o globálním eko­nomickém dopadu demence, která ukazu­je, že Alzheimerova choroba si spolu s ji­

nými formami demence vybírají obrov­skou daň na světové ekonomice. Podle této zprávy celosvětové náklady spojené s de­mencí v roce 2010 vystoupají na 1 % svě­tového hrubého domácího produktu (HDP), což činí 604 miliard USD. „Pokud by péče o demenci byla státem, zaujímala by osmnáctou příčku v žebříčku největších ekonomik světa. Pokud by byla firmou, byla by největší světovou společ­ností s ročními příjmy přesahujícími Wal­Mart (s 414 miliardami USD) a Exxon mobil (s 311 miliardami USD). Počet lidí postižených tímto onemocněním se ve světě do roku 2030 zdvojnásobí a do roku 2050 více než ztrojnásobí. Nedávná studie z Velké Británie ukázala, že náklady spo­jené s demencí převyšují celkové náklady spojené s nádorovými onemocněními a srdečními chorobami včetně infarktu myokardu dohromady,“ konstatovala vý­konná místopředsedkyně ČALS Mgr. Martina Mátlová.

Zdravotní a sociální služby nejsou připraveny„V České republice žije v současné době asi 130 000 lidí s demencí a jejich počet se

do roku 2040 minimálně zdvojnásobí. Ná­klady na péči o ně budou pravděpodobně stoupat rychleji než sama prevalence to­hoto onemocnění. Pouze několik zemí do­sud vytvořilo ucelené plány či postupy, které by měly pomoci jeho dopady zvlád­nout. Investice do výzkumu, prevence a léčby Alzheimerovy choroby jsou daleko nižší, než jaké se investují do ostatních onemocnění, a zdravotní a sociální služby nejsou připraveny poskytnout asistence a intervence založené na validních vý­zkumných zjištěních,“ řekla doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně ČALS a České gerontologické a geriatrické spo­lečnosti ČLS JEP. A upozornila, že před­sedkyně Mezinárodní alzheimerovské společnosti (Alzheimer´s Disease Interna­tional – ADI) Daisy Acosta k World Alzheimer Report 2010 řekla, že je to zpráva, která by nás měla probudit, pro­tože světové vlády jsou žalostně nepřipra­veny na sociální a ekonomické dopady, která tato choroba přinese. Není na to při­pravena ani Česká republika. Vytyčit Alzheimerovu chorobu jako priorituWorld Alzheimer Report 2010 vyzývá svě­tovou komunitu, aby ihned v těchto zále­žitostech začala jednat – například aby vlády urychleně vytyčily Alzheimerovu chorobu jako nejvyšší prioritu a vytvořily národní plány boje se sociálními a zdra­

votními důsledky demence (například Francie, Austrálie a Velká Británie již ta­kové plány vytvořily). Dále aby byl navýšen objem financí, které se vkládají do výzku­mu, aby byly vytvořeny strategie a plány dlouhodobé péče, které budou předvídat sociální a demografické trendy a zaměří se také na podporu pečujících. Na tiskové konferenci byl také předsta­ ven projekt ČALS a společnosti TEVA Pharma ceutical Industries Ltd. „Z mého života“ (o projektu budeme informovat v některém z dalších čísel Zdravotnických novin na straně zdravotně­sociální péče). hech

ČR není připravena na rostoucí náklady na péči o lidi s demencí

◗ Mezinárodní den Alzheimerovy choroby

◗ Přímo řízené organizace

◗ Stručně

Vlevo nový objekt pracoviště hybridní PET/CT kamery, vpravo vizualizace záměru rekon-strukce a dostavby domu Františka Josefa. Foto a reprofoto: archiv FNOL

„Podle posledních prevalenčních studií žije v ČR v současné době asi 130 000 lidí s demencí, v celé Evropské unii jich žije přibližně 7,3 miliónu,“ konstatovala doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Foto: Marta Jedličková

Na tiskové konferenci, kterou uspořádala Česká alzheimerovská společnost (ČALS) při příležitosti Mezinárodního dne Alzheime-rovy choroby 21. září, byly představeny výsledky Světové zprávy o Alzheimerově chorobě z roku 2010 (World Alzheimer Report 2010), která se samozřejmě týká i České republiky.

Ministr L. Heger (vlevo) si prohlédl nemoc-nici v doprovodu jejího ředitele R. Maráč-ka. Foto: archiv FNOL

2709 ZN 28_03.indd 3 23.9.2010 17:58:31

◗ ◗ K věci

◗ Komentář

Veřejné zdravotní systémy i ve vyspělých zemích balancují na pokraji „finanční propasti“. Většina z nich se potýká s pro­blémem nedostatku zdrojů pro své finan­cování. Na jedné straně existuje evident­ní pokrok v nových metodách a techno­logiích léčení celé řady nemocí, o jejichž dřívější úspěšné léčbě se mnohým jen snilo. Na druhé straně tyto nové způsoby vyžadují velmi vysoké náklady v oblasti nejenom drahých přístrojů a technologií, ale i v oblasti velmi drahých léků a v ne­poslední řadě i zvyšujících se nároků „lidského kapitálu“, tj. platů lékařů. Ve­řejné zdravotní systémy se tak mnohdy a mnohde dostávají do pasti, protože ne­mohou poskytnout stejnou péči všem potřebným pacientům. Zvyšování solidárnosti nelze v souvislos­ti s dnes vybíranými zdravotními da­němi (ano daněmi, není to v našem pří­padě pojistné) zvyšovat. Tak např. u Par­kinsonovy nemoci a Alzheimerovy cho­roby se opravdu těch nejnovějších postupů a medikamentů dostává jen pár vyvoleným.Navíc si oficiálně tuto léčbu nelze ani „přikoupit“, případně medikamenty le­gálně zaplatit. Nejvíce biti jsou na tom pacienti postižení touto chorobu, kteří by za jiných okolností a jiného systému byli schopni, případně i ochotni si při­platit, a tak si zvýšit délku „kvalitního ži­vota“ na tomto světě. S tímto stavem by se mělo co nejdříve něco udělat. Už druhé desetiletí slýcháme o tom, že je potřeba provést reformu veřejného zdra­votního systému. Střídají se tu jednotlivé vlády, ministerstvo zdravotnictví bylo obsazeno snad největším počtem minis­trů ve srovnání s ostatními resorty, a pře­sto se nikomu nepodařilo učinit ten roz­hodující krok k tomu, aby byl systém ve­řejné zdravotní péče zásadním způsobem

reformován (zvláště pak jeho financová­ní). Julínkova snaha byla smetena jeho vlastní politickou neobratností a ne­pochopením veřejnosti, k čemu by měly sloužit regulační poplatky. Tím v podsta­tě bylo zabráněno i možnosti rozšíření zdravotní péče pro ty sociálně nejpotřeb­nější a nejslabší. Paradoxně se o tuto si­tuaci zasloužila sociální demokracie, kte­rá kudy chodí, tudy troubí, že je tu pro ty sociálně potřebné, ale její činy jsou vět­šinou opakem toho, co by sociálně slabší potřebovali. Již druhé desetiletí pozoruji snahu části lékařské odborné veřejnosti o vypraco­vání zdravotních standardů. Z těch by mělo být jasně patrné, co může strana pacientů očekávat v oblasti odborné zdravotní péče v rámci zdravotního po­jištění a co bude zdravotnickým zaříze­ním propláceno ze strany pojišťoven. Laik tuto situaci, kdy se již druhé deseti­

letí zástupci lékařů a pojišťoven nemo­hou s politiky dohodnout, těžko chápe. Občan má představu, že existují natolik erudovaní odborníci ze strany lékařské profese a pojistných matematiků, kteří by měli umět spočítat, jakou péči lze ve stávajících podmínkách z veřejného zdravotního systému poskytnout potřeb­ným pacientům. Zbytek zdravotní péče by pak byl poskytován za úhradu. Tento postup není asociální. Ani v současné do­bě – i kdyby se říkalo, že na tuto péči mají nárok všichni bez rozdílu, bez ohledu na osobní finanční situaci – stejně tuto lé­kařskou péči nedostávají. Ve veřejném zdravotním systému na ni totiž nejsou peníze. Naopak zpoplatnění některých oblastí zdravotní péče by vedlo k větší motivaci, aby se lidé o své zdraví starali preventivně. Snížilo by se plýtvání ve ve­řejném zdravotním systému, spojené např. s nadužíváním některých „veřej­ných zdravotních služeb“. Větší spolu­účast by vedla i ke snížení spotřeby me­dikamentů. V této oblasti se zbytečně ročně vynaloží prostředky ve výši více než několika miliard. Možná je to v sou­časnosti už desítka miliard, která ročně „uteče“ zbytečně z veřejného zdravotní­ho systému. První krok k tomu, aby se zefektivnil ve­řejný zdravotní systém, spočívá ve vytvo­ření „zdravotních standardů“, které by pak mohly nabízet jednotlivé pojišťovny v rámci konkurence, a jednotliví pojiš­těnci by si mohli mezi nimi vybírat. Bez jasně stanovených „zdravotních standar­dů“ se reforma veřejného zdravotního sy­stému nehne významným způsobem z místa.

Doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.,děkan Národohospodářské fakulty VŠE

v Prazeředitel Liberálního institutu

Reforma veřejného zdravotního systému. Zatím asi těžko…

◗ Otázka ZN

V MUDr. Roman Kraus, MBA,ředitel Fakultní nemocnice BrnoDoufám, že situace, kdy by došlo ke sku­tečně masivnímu odchodu lékařů do ji­ných zemí, nenastane. Pokud ano, jediné řešení by bylo omezení plánovaných dia­gnostických a terapeutických výkonů a hospitalizací. Odcházející lékaře nelze okamžitě nahradit pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii, neboť ti by museli nejdříve složit odborné a jazykové zkouš­ky dle zákonů a předpisů ČR. Ze zemí, které jsou součástí EU, lze očekávat pří­chod jen minimálního počtu lékařů, zvláště za podmínek, které můžeme nabídnout.

V Ing. Jan Mlčák, MBA,ředitel Nemocnice Pelhřimov, p. o.Podle údajů místní organizace Lékařské­ho odborového klubu­Svazu českých lé­kařů je rozhodnuto připojit se ke kampa­ni za vyšší platy a řešení koncepce zdra­votnictví osmdesát procent lékařů kraje

Vysočina. Na odchod tak velké části roz­hodující nemocniční profese se žádným adekvátním postupem nebo rozhodnu­tím nedá reagovat.

V MUDr. Petr Chudomel,ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s. Úroveň platů nemocničních lékařů je níz­ká a neodpovídá délce a obtížnosti studia, pracovnímu vytížení (přesčasová práce) i náročnosti postgraduálního vzdělávání. S tím v rozporu je vysoká úroveň péče, kterou poskytují. V mnoha segmentech se pohybuje na evropské, ba i světové špičce. Jinými slovy – o pacienty je posta­ráno velmi kvalitně, a to zejména ve vy­bavení technologiemi, přístroji, léky či materiálem. Ti, kteří s náročnými a dra­hými přístroji pracují, neustále se vzdělá­vají a jsou garanty poskytované péče – lé­kaři, dotují dosažení kýžené úrovně po­mocí svých podhodnocených mezd.V systému, kam plyne kolem 7 % HDP, kde všechny výše uvedené materiálové vstupy, energie, léky nakupujeme za ceny

vygenerované evropským trhem, jsou právě platy lékařů tou položkou, na které oproti vyspělé Evropě šetříme. Pod­financovanost zdravotnictví se u nás ne­projevuje nedostatkem obvazů, léků, ultrazvuků či angiolinek a CT přístrojů, ale nedostatečným ohodnocením těch, kteří s nimi pracují. Proto nerozumím záměru vlády nenavýšit platby za státní pojištěnce ani v příštím roce, a nepřilít tak víc peněz do systému v situaci, kdy ve zdravotnictví vrcholí recese a potýká se s nedostatkem kvalifikovaných lékařů. Respektive vysvětluji si jej tak, že se zba­vuje garance za úroveň poskytované péče a přesouvá ji na ředitele nemocnic, kteří musí najít vnitřní rezervy, protože nyní je módní tvrdit, že v nemocnicích se plýtvá. Připomínám, že před rokem, když vrcho­lil nedostatek středního zdravotnického personálu, VZP přijala tzv. stabilizační opatření a zdravotní sestry zvýhodnila.V kolínské nemocnici tvoří letos mzdy jedinou nákladovou položku, která vzrostla. Náklady na spotřební zdravotní

materiál či léky držíme díky součinnosti s ostatními středočeskými krajskými ne­mocnicemi zavedením centrálních náku­pů na úrovni r. 2009, někde 2008. Vše za narůstající výkonnosti nemocnice. To ale není trvale udržitelný stav.Jako ředitel nemocnice tedy odmítám argumenty, že špatně hospodaříme a že máme vnitřní rezervy, pomocí nichž jsme schopni platy dorovnat na požado­vanou úroveň. K požadavkům lékařů a jejich výzvě Dě­kujeme, odcházíme. Zdvoj­ až ztrojnáso­bit tarifní platy je pro naše zdravotnické zařízení nemožné a zcela mimo realitu. Takové vnitřní zdroje v nemocnici ne­existují. Znamenalo by to rezignovat na hospodářský výsledek, hospodaření vů­bec a ohrozit chod nemocnice. Kolektivní vyjednávání nás čekají v blízké době a je jasné, že tomuto tématu se ne­vyhneme. Zároveň předpokládám, že se do podobné situace dostanou i ostatní středočeské (ale i jiné) nemocnice, a tak lze očekávat společný koordinovaný po­stup na úrovni nás, ředitelů. Situaci roz­hodně nepodceňujeme, ovšem čelíme zcela nebývalému tlaku, který je nyní po­tencován aktivitami „lovců mozků“ z okolních států (Německo a Rakousko).Pokud by situace dospěla do fáze odcho­du významného počtu kvalifikovaných

lékařů z nemocnice podáním výpovědí, povede to k omezení péče a přechodu na krizový provoz (omezení či zastavení plá­novaných výkonů v plné míře, omezení plánované operativy, prodloužení čekací doby na operace, ale i na vyšetření, uza­vření části oddělení…). Provoz pak na­stavíme podle toho, kolik personálu budeme mít k dispozici. Nabízí se např. různé formy směnného provozu apod. Poskytování akutní péče samozřejmě ohroženo nebude.V tomto směru očekávám, že lékaři, kteří uvažují o podání výpovědi, nás budou k určitému datu závazně informovat, abychom byli schopni patřičná opatření s předstihem přijmout.

V MUDr. Martin Zítek,lékařský ředitel Krajské nemocnice Liberec, a. s. Na položený dotaz odpovídám, že nevím. Co se týče Krajské nemocnice Liberec, a. s., nemám zatím žádné informace o hromadných výpovědích lékařů na vý­zvu Děkujeme, odcházíme. Osobně se domnívám, že žádná nátlaková akce ne­vyřeší problémy financování zdravotnic­tví, které jsou ještě prohloubeny hospo­dářskou krizí. Spíše je to o komunikaci mezi vedením zdravotnických zařízení a příslušnými odbory, včetně LOK­SČL.

Jak mohou nemocnice řešit avizovaný odchod lékařů?K 31. prosinci 2010 vyprší lhůta daná Lékařským odborovým klubem-Svazem českých lékařů (LOK-SČL) v akci Děkujeme, odcházíme. Je tedy možné, že k tomuto datu obdrží ředitelé nemoc-nic větší množství výpovědí. Proto jsme jim položili otázku: „Máte už nyní představu, jak byste pří-padné výpovědi, respektive odchody lékařů řešil?“

Stávkujme a protestujme za zlepšení zdravotnictví jako celkuTak jsme byli svědky demonstrací zdravotníků proti úpravě platových tabulek a chystají se hro­madné výpovědi lékařů, především z okresních nemocnic. Nějak nám uniká souvislost mezi úpravami platů státních zaměstnanců, hraze­ných ze státního rozpočtu, a platy zdravotníků, kteří jsou financováni z plateb zdravotních po­jišťoven. Pokud je smyslem těchto úprav kom­penzovat výpadek příjmů zdravotních pojišťo­ven, pak se jedná o naprosto nesystémový krok. Mnohem smysluplnější je hledat další zdroje do podfinancovaného zdravotnictví.Oběma akcím však chybí to nejdůležitější. Ne­ukazují směr a cíl, kterým by se mělo zdravot­nictví ubírat, aby se podobné situace neopako­valy. Je jasné, že odpověď většiny bude jednoduchá: to přece není náš problém, ať to řeší ti, kteří jsou za to placeni. No ano, ale kteří? Já vám řeknu, kdo to za nás (zdravotníky) vyřeší – nikdo. Pro převážnou většinu politiků je to pouze téma, které je příliš výbušné, než aby si s ním pálili prsty. Zvlášť, když existují demagogové, kteří dokážou s tématem 30 Kč vy­hrát volby a čtyřleté volební období je tak krátké. Přitom o prestiži lékařů svědčí jejich vo­lební úspěchy ve všech volbách.Jedním z hlavních viníků současného stavu ve zdravotnictví jsou právě lékaři a především jejich stavovská organizace ČLK (ale i další zdravotníci). Vždyť jak dlouho „bojuje“ za zlep­šení současné situace lékařů? A čeho docílila? Postavení je stále horší a nyní dokonce ne­oficiálně (?) podporuje odsun lékařů do zahraničí. Jaké ale kdy navrhla řešení, aby k tomu nemuselo docházet? Jak si představuje systém, kdy bude relativní dostatek prostředků, kdy bude pacientům zajištěna standardní péče, kdy budou prostředky rozdělovány smyslu­plně a efektivně? Stále se jen dokola opakuje, že je potřeba přidat více peněz, zvýšit od­vody za státní pojištěnce a že pacienti mají až nepřiměřeně vysokou spoluúčast. Až si ří­kám, jestli neslyším příští politiky některé levicové strany. Jak dlouho se chceme chovat podobně jako děti – tiše brát, dokud dávají, a křičet, když už není co dávat?Řešení existuje a je popsáno. Zajišťuje relativní dostatek prostředků, definuje nárok pa­cienta na standardní péči, zajišťuje efektivnější využití financí a dostatečné platy zdravot­níků. Tím řešením je systém založený na změně placení zdravotního pojištění, na stanovení nepodkročitelného standardu péče pro pacienty, ale také na motivující spoluúčasti pa­cientů a na jasném stanovení toho, na co již pacienti nárok nemají. Je to systém, kde se výrazně omezuje role státu a podporuje privatizace jak nemocnic, tak zdravotních pojiš­ťoven. Je to systém založený ne na omezení a redukci zdravotních pojišťoven, ale na jejich přeměně na hlavní a primárně odpovědné aktéry v systému. Systém preferující kvalitu za rozumnou cenu, financování kapacit odpovídajících potřebám a soutěž zdravotnických zařízení o peníze pojištěnců. Jedná se o systém, který vychází z holandského a švýcarské­ho modelu.Je jasné, že se tento systém spoustě peciválů nelíbí, ale jiné řešení zatím neexistuje. Pokud bude někdo organizovat stávku za urychlené zavedení reforem toho typu, budeme stát v první řadě. MUDr. Roman Flašar,

předseda o. s. Lékaři pro reformu

◗ Názor

4 Zdravotnické noviny ročník 59 n číslo 28 n 27. Září 2010

2709 ZN 28_04.indd 4 23.9.2010 18:02:44

◗ ◗ Ekonomika

Zdravotnický index stoupal shodně s newyorskou burzouV 37. týdnu se burzy vyvíjely diferencovaně. Hlavní americké indexy, stejně jako japonský Nikkei a hongkong-ský Hang Seng, rostly, hlavní evropské indexy (a též např. čínský Shanghai comp.!) poklesly. V Evropě začal tý-den zveřejněním dohody Basilejského výboru pro dohled nad finančními trhy o parametrech nové regulace bank (Basel III). Banky, včetně českých, reagovaly poklesem, i když např. na KB či Erste by neměl být dopad žádný či by měl být minimální. Z hlavních amerických indexů vzrostl výrazně Nasdaq, o 3,36 % na hodnotu 2315,61 bodu, Dow Jones vzrostl o 1,39 % na úroveň 10607,85 bodu.Také celosvětový NYSE Healthcare Index, který je složen ze 111 nejvýznamnějších farmaceutických a zdravot-nických firem, vzrostl, a to o 1,36 % na hodnotu 6209,76 bodu.Pražská burza spolu s Evropou dále klesala, index PX poklesl o 1,04 % na hodnotu 1126,9 bodu. Zdá se, že ČEZ se konečně odrazil ode dna, když v týdnu vzrostl o dvě procenta. RNDr. Jaroslav Lizner

Gama Group zvýšila tržby o 11 miliónůVýrobci plastových zdravotnických pomůcek společnosti Gama Group, a. s., loni stoupl zisk o téměř 15 procent, když vydělal 62 miliónů korun (oproti 53 miliónům v roce 2008). Tržby za prodej vlastních výrobků v roce 2009 činily 332 miliónů, meziročně zhruba o 11 miliónů více. Uvádí to výroční zpráva společnosti, zveřej-něná ve Sbírce listin. Společnost také loni vydala na investicích přes tři milióny. Peníze použila na obnovu výrobní oblasti, vývoj forem a pořízení nového informačního systému. Předloni inves-tice dosáhly více než 15 miliónů Kč. Českobudějovická Gama Group se specializuje na výrobu jednorázových zdravotnických prostředků, laboratorních a veterinár-ních produktů z plastů. Na trh dodává například infúzní, transfúzní a dialyzační soupravy, cévky či urinální sáčky. Je součástí Koh-i-noor Holding, a. s. čtk

Loňský rok skončil pro Linet úspěchemVýrobce zdravotnických lůžek Linet, spol. s r. o., vykázal v uplynulém obchodním roce končícím k 31. březnu konsolidované výnosy 1,97 miliardy korun. Proti před-cházejícímu období to znamená pokles o 2,5 procenta. Firma ve svém oznámení výši zisku neuvedla, podle ředitele Ing. Zbyňka Frolíka byl loňský rok z hlediska zis-ku pro společnost nejúspěšnější v celé její historii.Tři čtvrtiny produkce Linetu, který patří v oboru nemocničních lůžek mezi čtyři nej-větší společnosti na světě, směřovaly v loňském obchodním roce na export. Vedle významných evropských trhů se podařilo posílit pozici v Brazílii a Venezuele, ale i na Blízkém východě a v Africe. Po tříletém ověřování vstupu na trh USA založil Li-net v Severní Karolíně stoprocentně vlastněnou společnost Linet Americas. čtk

Pololetní zisk VIG vzrostl o 11 procentHrubý zisk rakouské pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group (VIG) za první pololetí vzrostl v meziročním srovnání o 11 procent, v přepočtu na 6,3 miliardy Kč. Zisk její české pobočky se zvýšil o 20,1 procenta na 1,68 miliardy Kč.V České republice zastupují VIG Kooperativa, Česká podnikatelská pojišťovna a Po-jišťovna České spořitelny. Vloni skupina získala vedoucí pozici na českém trhu se životním pojištěním a letos se jí to podařilo i v neživotním pojištění. V Česku pře-depsané pojistné skupině stouplo o 11,9 procenta, z toho u životního pojištění vyskočilo o 30 %. Vedle Rakouska působí VIG ve většině zemí střední a východní Evropy, ale také v Německu a Lichtenštejnsku. Letos se stala jedničkou na sloven-ském pojišťovacím trhu a o stejné postavení bude usilovat i na Ukrajině. hš

◗ Centrum mezistátních úhrad

CMU jako styčný orgán na základě pově­ření Ministerstvem zdravotnictví ČR v ro­ce 2001 začal institucionálně zabezpečovat provádění mezinárodních smluv o sociál­ním zabezpečení a práva evropských spo­lečenství. Od 1. 5. 2004 vykonává CMU funkci styčného orgánu ČR nejen na zákla­dě zmocnění daného jednotlivými mezi­národními smlouvami, ale i na základě pří­mo závazného a účinného nařízení Rady EHS 574/72.Řeší horizontální otázky systému poskyto­vání zdravotní péče podle účinného mezi­národního práva. Statutárním zástupcem CMU je ředitel. Nejvyšším orgánem je správní Rada CMU. Na činnosti rady se vý­znamně podílí i zástupci ministerstva zdra­votnictví, ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí.

Informační servisCMU průběžně informuje nejen české i za­hraniční pojištěnce, ale i české a zahraniční instituce a zaměstnavatele o jejich právech, vznikajících na základě mezinárodního práva, a o administrativních procedurách potřebných k jejich uplatnění.

PoradenstvíCMU zajišťuje poradenství v právních, ad­ministrativních i technických otázkách, tý­kajících se nároku na věcné dávky zdravot­ní péče z veřejného zdravotního pojištění při pobytu českých pojištěnců v zahraničí nebo při pobytu cizích pojištěnců v ČR, stejně tak jako při vycestování za zdravotní péčí do jiného státu. Rady se týkají práv­ních předpisů, způsobu uplatnění nároku, dokladů a jiných otázek, vyplývajících z mezinárodních smluv a práva EU.

Metodická činnostPro provádění mezinárodního práva CMU zpracovává podrobné metodiky. Zodpoví­dá též za zpracování a zajištění dokladů pro realizaci mezinárodních závazků ČR – např. koordinace zavedení Evropského průkazu zdravotního pojištění EHIC.

Právní předpisySpolečně s Českou správou sociálního za­bezpečení je CMU spoluodpovědné za po­suzování žádostí o výjimku z příslušnosti k českým nebo zahraničním právním před­pisům o sociálním zabezpečení.

Zúčtování nákladůNáklady na věcné dávky, které obdrželi češ­tí pojištěnci ve státech EU a smluvních stá­tech, stejně tak jako náklady na věcné dáv­ky poskytnuté a výpomocně uhrazené čes­kými zdravotními pojišťovnami pojištěn­cům ze států EU a ze smluvních států v Česku se mezistátně hradí prostřednic­tvím CMU. O podmínkách zúčtování těch­to nákladů jedná CMU s partnerskými styčnými institucemi v ostatních státech.

Spolupráce se státní správouCMU se ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem práce a so­ciálních věcí podílí na přípravě nových mezinárodních smluv o sociálním zabez­pečení a správních ujednání k těmto smlouvám a na přípravě nových norem ev­ropského práva v této oblasti. Úzce spolu­pracuje na přípravě českých legislativních změn, týkajících se zdravotního pojištění.

Evropské orgányPracovník CMU je členem Technické komise a Účetní komise (v rámci DG Employment), které řeší praktické otázky a důsledky koordinace systémů sociálního zabezpečení. Na expertní úrovni podporuje činnost zástupců ČR ve správní komisi a skupině pro sociální otázky Evropské rady. hjDalší informace a kontakty na www.cmu.cz

Každý obyvatel Česka by měl ročně naspořit prů­měrnou částku 114 310 ko­run, aby se po odchodu do důchodu nemusel smířit s výrazně nižší životní úrovní. Vyplývá to ze studie přední evropské pojišťovací skupiny Aviva, která vyčís­lila roční schodek v úspo­rách na penze na 628,7 miliard Kč. V celé Evropě je to pak částka 47,21 biliónů Kč. V přepočtu na jednu osobu tato částka činí zhruba 9500 Kč měsíčně. Generální ředitel Aviva životní po­jišťovna, a. s., Ing. Jiří Schneller (na snímku) přitom upozornil, že analýza zpracovaná poradenskou spo­lečností Deloitte ukazuje na rozdíl mezi důchodovým zabezpečením, které budou lidé odcházející do dů­chodu mezi roky 2011 až 2051 potřebovat k zajištění přiměřené životní úrovně a výše očekávané penze. Za přiměřenou životní úroveň se považuje 70 procent příjmu před odchodem do důchodu.

Mladší mohou spořit méněPodle dlouhodobých prognóz bude obyvatelstvo v Evro pě nadále stárnout. Evropské vlády včetně české se proto zabývají problémem zvětšujícího se počtu důchodců a s tím spojenou nutností penzijního systé­mu. Zatímco dvacetiletí by už nyní měli spořit zhruba 22 000 Kč ročně, čtyřicetiletí 50 000 Kč a padesátiletí až 100 000 Kč ročně. Pokud se jim to nepodaří, budou muset pracovat podstatně déle nebo se smířit s výraz­ně nižší životní úrovní, řekl J. Schneller.Tyto částky však vycházejí z předpokladu, že proběh­ne připravovaná důchodová reforma. Důležitou roli zde také bude hrát částka, kterou si lidé uspoří na penzijním připojištění při předpokládaném ročním 5procentním zúročení.

Tři příjmové skupinyPři přípravě studie byla populace metodicky rozdě­lena na tři skupiny: 30 % nízkopříjmové, 40 % středně­příjmové a 30 % vysokopříjmové. Zatímco u nízkopří­jmové skupiny nedojde k přílišnému propadu mezi příjmy a penzí a u vysokopříjmové skupiny se před­pokládá dostatečný objem naspořených prostředků, největší problémy lze očekávat u skupiny středně­příjmové, uvedl Jiří Schneller. Tito lidé podle něj totiž nemají ve své většině dostatečné úspory na penzi a především jich se týká výše zmíněná částka 114 000 Kč.

Nepenzijní finanční zdrojeMnoho lidí počítá na důchod s dalšími finančními zdroji, jako je např. prodej nemovitostí či jiné úspory. Zde ovšem hrají roli i záměry ohledně dědictví (kolik majetku zanecháme rodině) či neočekávané výdaje, např. na zdraví a s tím spojenou nutnost dlouhodobé péče.Veškeré nepenzijní finanční zdroje mohou financovat pouze 20 % schodku na penzi. Je zřejmé, že tyto zdro­

je schodek v úsporách na penzi nepřeklenou, a to ani v případě, že by lidé byli ochotni utratit v důchodu celou jejich výši. Analýza mimo jiné doporučuje, aby vlády zasílaly ob­čanům pravidelné výpisy. Lidé by pak jasně viděli, jaký důchod mohou očekávat, a mohli tak efektivně upravovat různé možnosti spoření na důchod. hj

◗ Burzy

Mezinárodní zastřešení pojišťoven

Manželé by měli měsíčně spořit na důchod 20 000 Kč

Hrazení všech plateb za české pojištěnce ze zahraničí a naopak má na starosti Centrum mezistátních úhrad (CMU). Je to styčný orgán České republiky pro oblast zdravotní péče, který sdružuje všechny české veřejné zdravotní pojišťovny a reprezentuje český systém zdravotní péče ve vztahu k celkem 35 státům.

Průměrná částka v tisících eur za rok, kterou by měl každý, kdo bude odcházet do důchodu v letech 2011–2051 naspořit, aby vyrovnal svůj osobní důcho-dový schodek. Zdroj: Aviva

1,93,0 3,1 3,4 3,7

4,6

7,07,9

9,1

11,612,3

5,8

2,4

HU

LT

IT PL

RO

CZ

ES

FR

IE DE

GB

RU

S

TK

V MUDr. Lukáš VelevRada kraje Vysočina s plat-ností od 8. září jmenovala nového ředitele krajské Ne-mocnice Jihlava. Stal se jím 46letý MUDr. Lukáš Velev, který v tomto zdravotnic-kém zařízení v posledním roce zastával post náměstka pro léčebnou péči. Vystudoval Lékařskou fakultu Ma-sarykovy univerzity Brno, specializoval se na cévní chi-rurgii. Několik let pracoval jako zástupce primáře chi-rurgického oddělení. „Klíčovým procesem řízení zdravotnického zařízení je získávání a řízení lidských zdrojů. Do budoucna bych rád vychovával vlastní od-borníky loajální k nemocnici, stanovil motivační kri-téria finanční i nefinanční a kromě jiného také reali-zoval vlastní koncepci, zejména u neatestačního vzdělávání lékařských i nelékařských pracovníků,“ představil svou vizi L. Velev. Hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek uvedl, že od nového ředitele oče-kává mezioborovou spolupráci v rámci nemocnice

i s ostatními krajskými nemocnicemi a také klientský přístup k poskytování péče. V Ing. Jan Mlčák, MBA Třiapadesátiletý manažer, který 15 let působil ve vedení Nemocnice Jindřichův Hra-dec, a. s., vede od 13. září Ne-mocnici Pelhřimov. Absolvo-val Provozně-ekonomickou fakultu Vysoké školy země-dělské v Praze a postgraduál-ní studium Vysoké školy ekonomické Praha. Získal cer-tifikát MBA na The Nottingham Trent University. „Mým prvořadým úkolem bude řešit problematické okruhy – nezvládnutý mzdový vývoj, vysoké náklady na léky, neplnění závazků vůči dodavatelům. Čeká nás mzdová a personální inventura a tvrdá jednání s rozhodujícími dodavateli o možnostech splátkového financování,“ vyjmenoval nový ředitel J. Mlčák. Hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek doplnil, že nového ředitele čekají také jednání s VZP a dalšími

plátci o optimalizaci péče v závislosti na úhradách roku 2010, vedení kraje Vysočina také očekává účinnou per-sonální práci směrovanou na udržení stávajících od-borníků a lékařů a získávání nových na chybějící místa. Pod vedením nového ředitele by měla být budována nová firemní kultura nemocnice. red

V Andrew CohenDlouholetý pojišťovací odborník byl jmenován novým generál-ním ře ditelem AEGON Česká republika a povede jak AEGON Pojišťovna, tak AEGON Penzijní fond. Třiašedesátiletý expert pochází z USA. Od roku 2003 do současnosti působil ve společnosti ING, nejprve v regi-onu Střední a východní Evropa a poté v Asii. Z pozice top managementu se věnoval především rozvoji obchod-ních aktivit v regionech. V minulosti také 14 let působil v mezinárodní asociaci LIMRA, která sdružuje pojišťo-vací a finanční společnosti. Jmenování podléhá schvá-lení Českou národní bankou. zr

◗ Lidé

◗ Penzijní systém

◗ Trh ve zdravotnictví

Průměrná výše schodku úspor na penzi na osobu v České republice dle věku v roce 2010

Osoby, které odejdou do penze v letech 2011–51 po dosažení důchodového věku

Věk v roce 2010

50 40 30 20

Roční schodek v úsporách na penzi

4000 €99 400 Kč

2100 €52 185 Kč

1300 €32 305 Kč

900 €22 365 Kč

Schodek v úsporách na penzi v zemích EU v přepočtu na jednotlivce

Zdro

j: A

viva

ročník 59 n číslo 28 n 27. Září 2010 Zdravotnické noviny 5

2709 ZN 28_05.indd 5 24.9.2010 8:26:29

Česká republika obdobně jako jiné státy EU musí co nejdřív položit základy systému, který v příštích desetiletích zajistí financování so-ciálních služeb a dlouhodobé péče především pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Podobně jako u důchodové reformy by odklad řešení způsobil v budoucnosti kolaps. Na neudržitelnost současného stavu upozorňují autoři závěrečné zprávy o řešení projektu „Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením,“ kterou nedávno zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Stárnutí populace – vyšší nároky na sociální službyZávěrečná zpráva projektu ukazuje, že celkový počet osob odkázaných na pomoc druhé osoby vzroste do roku 2025 zhruba o 80 procent. V ro-

ce 2008 potřebovalo pomoc druhé osoby 157 437 seniorů. V roce 2025 to má být více než 282 tisíc seniorů. Přitom největší nárůst z hlediska potřeby péče lze očekávat u osob s těžkou mírou závislosti – jejich po-čet by se měl zvýšit více než dvojnásobně (2,3krát). Uvedené propočty ukazují nárůst potřeby poskytování sociálních služeb i ošetřovatelské péče, a tedy i výrazný nárůst finančních nákladů. Tato čísla přitom ne-zahrnují počty osob se zdravotním postižením. Předpokladem pro zavedení efektivnějšího systému financování so-ciálních služeb a nalezení optimální formy zabezpečení potřeb člověka v nepříznivé sociální situaci mělo být přijetí zákona o sociálních služ-bách (platí od 1. 1. 2007), který definuje širokou paletu sociálních služeb a zavádí příspěvek na péči, z nějž si měli klienti potřebné služby hradit. Výsledkem měl být rozvoj sociálních služeb podporujících život v domácím prostředí, péči v rodině a zvýšení efektivity financování

dlouhodobé zdravotně-sociální péče. V uplynulých třech letech se však systém sociálních služeb na novou kolej přehodit nepodařilo.

Příspěvek na péči není samospasitelnýV roce 2007 došlo ke skokovému zvýšení výdajů na sociální služby – ze 17 284 miliónů v roce 2006 na 25 580 miliónů v roce 2007, přičemž příspěvek na péči činil 14 608 miliónů korun. V následujícím roce 2008 činily celkové výdaje na sociální služby 30 837 miliónů korun, z toho příspěvek na péči 18 253 miliónů korun (Pramen: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení ve vývojových řadách a gra-fech, MPSV, Praha 1993–2008.) Celková výše vyplacených příspěvků na péči se nad 18 miliardovou hranici vyšplhala i v roce 2009. Zhruba se stejným objemem výplat se počítá i v letošním roce. Navzdory vyšší kupní síle zhruba 280 tisíc příjemců příspěvku na péči se však v České republice nezvýšil počet poskytovatelů sociálních slu-žeb (nové služby nevznikají). Většina seniorů a zdravotně postižených preferuje pomoc vlastní rodiny a získané peníze chápe jako vylepšení rodinného rozpočtu. Z příspěvků na péči, vybraných od klientů, se sice pokryje větší část nákladů domovů pro seniory a dalších pobytových služeb, přesto je existence těchto zařízení i nadále závislá na státních dotacích.

Struktura služeb se téměř nezměnila Očekávání spojená s přijetím nového zákona a nového způsobu finan-cování se nenaplnila z řady důvodů. Při posuzování struktury, kvality a dostupnosti sociálních služeb pro seniory a občany se zdravotním postižením v jednotlivých regionech České republiky je nutné přihlížet k mnoha faktorům, jako jsou charakter osídlení a velikost obcí, profesní a sociální struktura obyvatelstva, fungování nebo rozpad tradiční ro-diny a další sociologické proměny života společnosti. Jak ukazují vý-sledky projektu „Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením,“ situace je ne-přehledná také proto, že v minulosti se sociální služby rozvíjely bez jakékoli koncepce a nové vize zatím zůstávají pouze na papíře. „Systém financování sociálních služeb navíc konzervuje zpravidla exis-tující rozdíly ve vybavenosti jednotlivých územních celků sociálními

službami, a tím se nevytváří dynamizující konkurenční prostředí,“ píší autoři závěrečné zprávy projektu. Na celorepublikové úrovni podle nich nedošlo od roku 1995 ve struktuře služeb pro seniory k výrazněj-ším změnám.

Systém financování sociálních služeb je neefektivníTým pracovníků Výzkumného ústav práce a sociálních věcí, vedený doc. Ing. Ladislavem Průšou, CSc., který se věnoval problematice po-skytování sociálních služeb seniorům a zdravotně postiženým v rámci výzkumného záměru na léta 2004–2010, došel k závěru, že celý sy-stém financování sociálních služeb je neefektivní. „Dřívější úvahy o tom, že zavedení příspěvku na péči přispěje k odstranění těchto problémů, se doposud nepotvrdily,“ tvrdí autoři analýzy, neboť nově koncipovaný systém je kvůli „cenové regulaci“ maximální výše úhrady klienta za poskytované sociální služby závislý na poskytování dotací ze strany státu a zřizovatele, což vede k další konzervaci existujícího stavu.

Kde jsou příčiny?Charakter sociální politiky v České republice vedle objektivních příčin, jako jsou změny zdravotního stavu obyvatelstva, důsledky stárnutí populace a s tím související sociálně-ekonomické faktory, ovlivňují také společensko-politické bariéry a determinanty. Podle autorů pro-jektu mezi ně patří například závislost rozvoje sociálních služeb na poskytování dotací, nedostatečné financování ošetřovatelské a reha-bilitační péče poskytované v pobytových zařízeních sociálních služeb ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění nebo cenová regulace výše úhrad za poskytované sociální služby.

Kudy dál?Pozitivní vliv by mohly mít změny v organizaci sociálních a souvisejí-cích zdravotních služeb, např. propojování různých typů terénních a ambulantních služeb do jednoho organizačního celku, propojování sociálních a zdravotních služeb a jejich koordinace, podpora rozvoje služeb v malých obcích, podpora tísňové péče a poradenství, indivi-dualizace péče, architektonické bariéry především v domácím prostředí uživatelů služeb, rozvoj dobrovolnických center a rozšíření dobrovol-nické práce, dostatečný počet vzdělaných sociálních pracovníků a rov-něž změna myšlení společnosti. Josef Gabriel

Delegáti RS NRZP ČR se většinově shod-li na tom, že současné úsporné návrhy (viz Programové prohlášení vlády ze 4. srpna 2010) jsou pro osoby se zdravot-ním postižením nepřijatelné, neboť mo-hou významným způsobem ovlivnit úro-veň jejich života a přijali otevřený dopis představitelům vlády a politických stran tvořících vládní koalici.„Jako představitelé hnutí osob se zdra-votním postižením cítíme velké obavy z toho, že ve společnosti je stále více pre-zentován názor, že každý, kdo je příjem-cem sociálních dávek, je osobou, která nechce pracovat, žije na úkor druhých a je zátěží pro společnost. Domníváme se, že jednou z povinností státu je vytvá-řet solidární prostředí pro ty občany, kte-ří, z různých důvodů, nejsou objektivně schopni si vlastní prací vydělat na svoje potřeby. (…)V této souvislosti cítíme velké obavy z připravovaných návrhů zákonů, které mají vést k úsporám výdajů státu. Jsme hluboce přesvědčeni, že tyto zákony po-stihují necitlivě a příliš razantně rodiny

se zdravotně postiženým členem. (…) Velmi dobře si uvědomujeme, že nejen Česká republika, ale i ostatní státy jsou v ekonomickém útlumu, a tudíž je ne-zbytné provést reformy, které povedou k vyrovnání veřejných rozpočtů. Jsme však přesvědčeni, že je nezbytné udržet určitou míru mezi úspornými opatřeními na jedné straně a řešením příjmové stránky veřejných rozpočtů na straně druhé. Podle našeho názoru však dosud předkládané zákony nejsou rovno vážné. Cítíme enormní snahu ma-ximálně snížit výdaje státu v sociální ob-lasti. Tato snaha však může mít velmi negativní důsledky na některé skupiny občanů. Zásadně nemůžeme souhlasit s takovými opatřeními, jako je dlouho-dobé snížení dávek v pracovní neschop-nosti, se zrušením sociálního příplatku a se snížením příspěvku na péči v I. stup-ni z 2000 korun na 800 korun. Všechna tato opatření povedou k tomu, že rodi-ny, které pečují o dítě se zdravotním po-stižením, nebo o člena se zdravotním postižením, se propadnou do hmotné

nouze,“ uvádí mimo jiné otevřený dopis RS NRZPČR.

Petice proti navrhovaným změnámPodle ministra práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromíra Drábka pobírají ale pří-spěvek na péči v první skupině především senioři, kteří si však prý sociální služby nakupují jen málo. Snížení příspěvku by mělo přinést roční úsporu 1,5 miliardy korun. Resort chce další 2 miliardy uspo-řit zrušením sociálního příplatku, ale uvažuje v případě rodin, které pečují o dí-tě s postižením, o finanční kompenzaci. Podle NRZP ale kompenzace zrušený so-ciální příplatek nenahradí. Delegáti RS NRZP ČR vyslovili na svém shromáždění souhlas s peticí proti navr-hovaným změnám. Cílem petice je ape-lovat na poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby při projednávání vý-še uvedeného zákona vypustili ustanove-ní na zrušení sociálního příplatku a usta-novení na snížení příspěvku na péči v I. stupni, případně aby pozměnili oba návrhy tak, aby neměly fatální dopad na osoby se zdravotním postižením.Petici je možné podepisovat do 30. října, petiční archy (i plné znění otevřeného do-pisu) je k dispozici na www.nrzp.cz, vy-plněné je třeba posílat na adresu NRZP ČR, Partyzánská 7, 170 00 Praha 7. hech

Propadnou se lidé s handicapem do hmotné nouze?

Reforma, nebo kolaps?

XI. republikové shromáždění Národní rady osob se zdravotním postižením ČR (RS NRZP ČR) se ve dnech 15. a 16. září zabývalo především aktuální situací vzhledem k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v pů-sobnosti MPSV ČR.

Současný systém financování sociálních služeb je podle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, který se věnoval problematice poskytování sociálních služeb seniorům a zdravotně postiženým v rámci výzkumného záměru na léta 2004–2010, neefektivní.

Tři otázky pro…… Bc. Václava Krásu, předsedu NRZP ČR

Naše výdaje na sociální péči jsou hluboko pod evropským průměremV Máte ohlasy na chystané změny od lidí se zdravotním posti-žením či rodin, které o ně pečují? Ano, máme spousty ohlasů. Lidé protestují proti zrušení sociálního příplatku a snížení příspěvku na péči v I. stupni z 2000 na 800 korun. Píší nám, jak se zhorší jejich sociální situace. Zrušení sociálního pří-platku bude znamenat u rodin, kde jsou jedno či dvě děti se zdravot-ním postižením, obrovský pokles příjmů, a to mezi 4–10 tisíci korun měsíčně. Tyto rodiny se obávají, že nebudou moci zajistit péči pro svoje děti. V případě příspěvku na péči se mnozí lidé bojí, že nebudou mít dostatek prostředků na nákup nezbytných sociálních služeb. V někte-rých případech opravdu může dojít k tomu, že tyto rodiny se budou snažit umístit svoje děti nebo dospělé se zdravotním postižením do ústavního zařízení. V takovém případě bude pak z veřejných rozpočtů čerpáno pod-statně více prostředků.

V Reagoval již někdo na váš otevřený dopis? Předpokládáte, že dojde k jednání s představiteli vlá-dy a koaličních stran?Na náš otevřený dopis nepřímo reagoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který mě v rozhovoru pro ČRo vyzval, abychom předložili naše návrhy, jak tuto situaci řešit. Žádostí pana ministra se bude zabývat odborná komise NRZP ČR pro sociální politiku, obecně se ale domníváme, že je poněkud nesmyslné hledat nějaký způsob řešení, když současný systém je efektivní a i z hlediska statistiky EUROSTAT jednoznačně vyplý-vá, že náš sociální systém není rozhazovačný, naše výdaje na sociální péči jsou hluboko pod evropským průměrem, a přesto je v naší zemi podstatně méně chudých lidí než v jiných zemích Evropy. Místo abychom náš systém vylepšovali, navrženými změnami jej budeme ničit – dojde k narušení sociální soudržnosti společnosti.

V O konkrétních návrzích k řešení situace tedy budete teprve jednat. Můžete říci alespoň zhruba, jaká je vaše představa?Přikláníme se k tomu řešení, aby sociální příplatek byl zachován u rodin, které pečují o zdravotně postiženého člena. Jedná se zhruba o 16 000 rodin a roční výdaje jsou přibližně 200 miliónů korun. Je to dávka již zavedená, úředník ji umí spravovat a je více méně nesmyslné vytvářet novou dávku, když tato funguje. hech

◗ NRZP ČR

◗ Sociální služby

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

po

čet

oso

b

rok

Zd

roj:

VÚ

PSV

2008 2010 2015 2020

Zd

roj:

VÚ

PSV

2025

� 65 - 69 � 70 - 74 � 75 - 79

� 80 - 84� 85 - 89 � 90 +

Věková kategorie

Projekce vývoje počtu osob závislých na pomoci druhé osoby v závislosti na věku

6 Zdravotnické noviny ročník 59 n číslo 28 n 27. Září 2010◗ ◗ Zdravotně-sociální péče

2709 ZN 28_06.indd 6 23.9.2010 18:02:14

◗ Poradna

Velkou úlohu v této oblas- ti má kvalitně sepsaná (a schválená) kolektivní smlouva. Role odborové organizace je nezastupitel-ná a boj za lepší podmínky spoluzaměstnanců vede často ke skryté šikaně od-borových funkcionářů. Ti jsou sice více chráněni zá-koníkem práce, ale zkuše-ný zaměstnavatel dokáže – např. častějšími kontro-lami práce – takové pra-covníky otrávit a posléze donutit k odchodu.Vzhledem k rozsahu problematiky se zmí-ním o hlavních benefitech (jejich rozsah může být podle možností zaměstnavatele nekonečný) a v některých případech se do-tknu i daňového režimu, který může být značně složitý.

Závodní stravováníJe benefitem, o kterém se diskutuje asi nej-více. V praxi je realizován v podobě pro-vozu vlastního (nebo i cizího) stravovací-ho zařízení či příspěvků na stravování. Stravovací zařízení připravuje jedenkrát denně (nebo i vícekrát za den – např. v ne-přetržitých provozech) jídlo a pracovníci za ně hradí částku, která je nižší než vý-robní cena. Strava může být poskytnuta i zcela zdarma, pokud se na tom strany dohodnou v kolektivní smlouvě. Příspě-vek na stravování je nejpopulárnější a smutnou pravdou je, že za stravenky si pracovníci kupují ledacos. Když jdu do svého oblíbeného hypermarketu, vždy ně-kdo přede mnou u pokladny odtrhává z bloku stravenek potřebné množství „oběživa“ na nákup.

Automobil i pro osobní potřebuZajímavý benefit, který se týká vyšších po-zic managementu. Nesetkal jsem se situ-ací, že by služební vůz i k osobní potřebě dostal třeba soustružník, učitel nebo vrát-ný. Poskytnutí vozu je výrazem významu pozice a často dodává příjemci benefitu pocit výjimečnosti a nadřazenosti. Pra-covník by se měl na tomto benefitu daňo-vě podílet připočtením 1 % pořizovací ce-ny vozu k základu daně každý měsíc (plus zvýšené pojistné na sociální a zdravotní pojištění) a dále by si měl hradit pohonné hmoty pro uskutečněné soukromé cesty včetně cest do práce. Jaká je ale praxe? Všechny jízdy jsou obvykle služební…

Penzijní připojištění a soukromé životní pojištěníVelmi oblíbený benefit, který si ale mohou dovolit jen úspěšné firmy. Příspěvek do výše 24 000 korun pracovník nedaní. Co je nad tuto částku, podléhá dani z příjmu. V praxi se ale částek nad magických 24 000 korun dočkáme jen výjimečné, vět-šinou jen u nejvyššího managementu.

VzděláváníCeloživotní vzdělávání se dnes už stalo nutností. Vytváří se tak prostor pro další formu benefitu. Běžné jsou jazykové kursy všech úrovní včetně zahraničních stáží. Speciální kursy jsou často šité na míru a zahrnují oblast činností firmy, počítačo-vých dovedností, ale také například komu-nikačních schopností atd. Firmy často volí způsob financování se spoluúčastí pracov-níka. Předmět vzdělávání by měl být blíz-ký činnosti zaměstnavatele.

Přechodné ubytováníVyužíváno je hlavně pro pracovníky, kteří nemají místo ubytování totožné s trvalým bydlištěm. Je tedy určeno pro zaměst-nance, kteří přicházejí z jiných oblastí. Poskytuje se jako nepeněžní plnění do výše 3500 korun měsíčně.

Rekreace, kultura, sport

V některých firmách je čilý kulturní a sportovní život, jinde se neděje nic. Čas-to s „odůvodněním“, že o to nikdo nestojí. Náklady vynaložené na sport, kulturu atd. jsou pro zaměstnavatele daňově neúčinné. U pracovníka ale nemají na základ daně žádný vliv. Trochu odlišná situace je v pří-padě rekreace. U firmy je to daňově ne-účinné a pracovník si nezvyšuje základ daně do výše příspěvku 20 000 korun za kalendářní rok. Nad tuto částku si o rozdíl zvýší základ daně.

Poskytování nealkoholických nápojůZaměstnavatel může poskytovat pracov-níkům nealkoholické nápoje a dále např. kávu, čaj atp. Daňovým nákladem je ale pouze pitná voda. Na straně zaměstnanců nejde o zvýšení základu daně.

Zvýhodněné cenyZajímavý benefit, kterým firma umožní svým pracovníkům koupit omezená množství svých výrobků za velmi přijatel-nou cenu, často téměř shodnou s cenou výrobní. Je nasnadě, že využití tohoto be-nefitu není příliš časté.

Zdravotní péčeMnoho firem si uvědomuje význam péče o zdraví svých zaměstnanců. Proto jako jeden z benefitů poskytují zdravotní péči nad povinný rozsah. Ne vždy je to ale při-jímáno kladně. V ČR se totiž nechodí k lé-kaři, pokud to není vyloženě nutné.

Půjčky zaměstnancůmZaměstnavatel může zapůjčit pracovníkovi na bytové účely částku do výše 100 000 ko-run a částku do výše 20 000 korun k pře-klenutí tíživé finanční situace – bezúročně, nebo s úrokem nižším, než je úrok obvyklý. Toto zvýhodnění nebude u pracovníka znamenat zvýšení základu daně. U za-městnance postiženého živelní pohromou jsou částky zvýšeny na 1 000 000 korun na bytové účely a na 200 000 korun k překle-nutí tíživé finanční situace. Při částkách vyšších je již rozdíl předmětem daně.

Vyšší odstupnéFirma může stanovit vyšší odstupné v pří-padech, kdy pracovník odchází z organi-začních důvodů. Málo používaný benefit, který má navíc jednorázový charakter a v dnešní době nikdo o jeho čerpání nestojí.

Dovolená nad rámec základní výměryPoměrně častý benefit – většinou se při-dává týden dovolené navíc a časté jsou i volné dny, které si pracovník může vy-brat bez důvodu, např. při krátké nemoci nebo jednání na úřadě.

Ing. Miloslav Netušil, člen Komory certifikovaných účetních ČR

Zaměstnanecké benefityZákladním nárokem zaměstnance je v souladu se zákoníkem práce odměna (mzda) za odvedenou práci. Jsou ale i další „požitky“, kte-ré může pracovník od zaměstnavatele dostávat. Může – ale také nemusí. Jde o tzv. zaměstnanecké benefity, které jsou v některých případech i daňově uznatelné a které nesporně zvyšují atraktivitu zaměstnavatele. Jejich forma může být finanční nebo i jiná.

✃

◗ ◗ Volná místA◗ Praktický lékařJablonec nad Nisou – praktický lékař, nástup ihned/dohodou za odpo-vídající platové ohodnocení. Týden dovolené navíc, týden na vzdělávání, HPP, DPP. Požadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

◗ Praktický lékařFrenštát pod Radhoštěm – praktický lékař, nástup ihned/dohodou za odpovídající platové ohodnocení. Týden dovolené navíc, týden na vzdě-lávání, HPP, DPP. Požadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

◗ Praktický lékařVrchlabí – praktický lékař, nástup ihned/dohodou za odpovídající pla-tové ohodnocení. Týden dovolené navíc, týden na vzdělávání, HPP, DPP. Požadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

◗ lékař pro oRlHustopeče – lékař pro ORL, nástup ihned/dohodou za odpovídající platové ohodnocení. Týden dovolené navíc, týden na vzdělávání, HPP, DPP. Požadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

◗ Praktický lékař pro děti a dorostAš – PL pro děti a dorost, nástup ihned/dohodou za odpovídající pla-tové ohodnocení. Týden dovolené navíc, týden na vzdělávání, HPP, DPP. Požadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

◗ Praktický lékařBohumín – praktický lékař, nástup ihned/dohodou za odpovídající pla-tové ohodnocení. Týden dovolené navíc, týden na vzdělávání, HPP, DPP. Požadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

◗ Praktický lékařMost – PL, nástup ihned/dohodou za odpovídající platové ohodnocení. Týden dovolené navíc, týden na vzdělávání, HPP, DPP. Požadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

◗ PediatrFakultní nemocnice v Motole, Praha, přijme atestovaného lékaře/ku pediatra pro Urgentní příjem dětí a LSPP. Nabízíme: komplexní pediatrii v přátelském kolegiálním prostředí, neobyčejné laboratorní zázemí, výbornou praxi, pracovní růst, různé druhy směn, možnost ubytování. Kontakt: prim. MUDr. Mikulecká, CSc., Urgentní příjem pro děti, FN Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, e-mail: marie.mikulecka@fnmotol.cz, mikuleckamarie@hotmail.com. Tel.: 22443 3683, 3654.

◗ lékaři různých odbornostíMedicínské centrum Praha, s. r. o., přijme lékaře na částečný/plný úva-zek pro odbornosti: praktický lékař, pediatrie, vnitřní lékařství, kardio-logie, gynekologie, neurologie, endokrinologie, oční, ORL, ortopedie, rehabilitace, více na www.mc-praha.cz. Kontaktní osoba: Bc. Markéta Marušková, tel.: +420 270 003 566/63, e-mail: info@mc-praha.cz.

◗ Všeobecná sestraNestátní zdravotnické zařízení se sídlem v Praze přijme všeobecnou zdravotní sestru do ambulantního provozu. Podmínky přijetí: min. 5 let praxe u lůžka, znalost anglického jazyka, schopnost rychlého úsud-ku, profesionalita, flexibilita a proklientský přístup, znalost práce na

PC. Praxe na dispečinku záchr. služby vítána. Nabízíme 1 týden dodat-kové dovolené, firemní benefity, smluvní platové ohodnocení. Nástup možný ihned. Tel.: 234 630 362, 604 295 904.

◗ lékař pro rehabilitaciSanatoria Klimkovice hledají samostatně pracujícího lékaře v oboru rehabilitace. Nástup dohodou, výhodné platové podmínky, práce ve zkušeném týmu, zázemí prosperující společnosti, možnost přidělení služebního bytu. Zájemci, volejte na tel.: 556 422 122 nebo pište na e-mail: bpruskova@sanklim.cz.

◗ Alergolog a praktický lékařPraha – Poliklinika Modřany přijme alergologa a praktického lékaře na dlouhodobý prac. poměr, možný i částečný úvazek. Výhodné platové i pracovní podmínky, příspěvek na stravování, dovolená, penzijní připojištění. Informace na tel.: 241 765 162 nebo 241 770 620.

◗ ◗ ostAtní◗ Přenechání ordinace PlDDProdám zavedenou ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost v Karlových Varech. Cena k osobnímu jednání. Pro více informací prosím kontaktujte p. Žáčkovou, tel.: 775 333 027.

LÉKAŘ/-KA OČKOVACÍHO CENTRAv Brně

POŽADUJEME: VŠ vzdělání lékařského směru a odborná způsobilost dle zák. č. 95/2004 Sb. atestace z epidemiologie nebo infekčního lékařství výhodou min. tříletá profesní zkušenost s očkováním a cestovní medicínou výborné komunikační dovednosti a vstřícný přístup k pacientům morální a občanská bezúhonnost dobrá znalost práce na PC řidičský průkaz výhodou NÁPLŇ PRÁCE: očkování pacientů poradenství klientům v oblasti očkování a cestovní medicíny práce s databází pacientů osvěta a publicita v daném regionu, popř. v rámci celé ČR účast na odborných konferencích a seminářích komunikace s ostatními lékaři v rámci sítě a vedením společnosti vedení a motivace své asistentky – zdravotní sestry NABÍZÍME: zázemí prosperující společnosti nadstandardní finanční ohodnocení podporu kontinuálního vzdělávání v oboru moderní pracovní prostředí a zázemí samostatnost

V případě, že Vás nabídka volných míst zaujala, prosím kontaktujte nás na e-mailu nabor@avenier.cz či na telefonu 725 457 702.

inzos Lekes3.indd 1 20.9.2010 10:35:48

Nabízíme: ✓ dobré pracovní

podmínky✓ možnost kvalitního

ubytování✓ zajištění odborného

růstu Nástup možný ihned

Beskydské rehabilitační centrum spol. s r.o.

v Čeladné – www.brc.cz přijme

fyzioterapeuta (Bc., Mgr.)s osvědčením k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu

Informace na personálním odd. BRC, tel.: 558 616 298nebo u vedoucí rehabilitace tel.: 603 854 100

◗ Řádková inzerce

◗ ◗ servis

Personální inzerce je pro soukromé osoby předplatitele zdarma. Pro ostatní dle ceníku: • do 5 řádků 550 Kč, • do 10 řádků 1100 Kč, • do 15 řádků 1600 Kč, • do 20 řádků 2000 Kč, • do 30 řádků 2900 Kč, • za každých dalších započatých 10 řádků 900 Kč

(cena za 1 uveřejnění, bez DPH).Příjem řádkové inzerce na e-mailu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel.: 725 778 015.

ODBĚRATEL:

Titul:.............. Jméno a příjmení:................................................

Organizace: ..................................................................................

Obor činnosti: ..............................................................................

Adresa: .................................. PSČ a město: ...............................

Tel.:....................... E-mail:...........................................................

FAKTURAČNÍ ÚDAJE (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem):

Organizace:..................................................................................

Adresa: .................................. PSČ a město: ...............................

IČ: ........................................... DIČ:..............................................

Tel.:....................... E-mail:............................................................

Způsob úhrady: složenka faktura

Datum: ........................................................................................... Podpis: .........................................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.

Standardní, roční 799 Kč Studentské, roční 639 Kč Balíček 1 + 1, roční* 1220 KčPředplatné:

Objednací kupón Zdravotnických novin

*speciální nabídka kombinace předplatného Zdravotnických novin a Florence.

Společnost ETOILE CZ a. s.

Bližší informace na telefonu 725 893 464, Hana Matúzová, vrchní sestra

hledá pro nově otevřené oddělení dlouhodobé intenzivní péče v Praze následující zaměstnance:✓ ZPBD ARIP – zdravotní sestra se

specializací v intenzivní medicíně ✓ ZPBD – zdravotní sestra bez odborného

dohledu, s registrací k výkonu povolání ✓ ZPOD s maturitou – zdravotní sestra bez

registrace nebo zdravotnický asistent ✓ ZPOD bez maturity – sanitář s kurzem

nebo ošetřovatel✓ fyzioterapeut/ka

Nabízíme velmi příjemné pracovní prostředí, velmi dobré platové podmínky a zaměstnanecké výhody

✃

ročník 59 n číslo 28 n 27. Září 2010 Zdravotnické noviny 7

2709 ZN 28_07.indd 7 23.9.2010 18:29:39

8 Zdravotnické noviny ročník 59 n číslo 28 n 27. Září 2010◗ ◗ něco navíc

◗ Rozhovor

V Předměty, které ve vitríně vidím, krás-ně „voní“ historií… Kdy se váš dědeček narodil a odkud pocházel?Můj dědeček se narodil koncem 19. století, konkrétně v roce 1897 v Rožňavě, tedy na maďarsky mluvícím území dnešního Slo­venska. Jmenoval se Arpád Deutsch, po­cházel z maďarské rodiny. Jeho dědeček byl uherský gróf, který značnou část ma­jetku prohýřil. Potomkům však přece jen nějaký majetek zůstal, takže dědeček a je­ho čtyři sourozenci mohli vystudovat.

V Jaké obory v té době studovali?Tři ze sourozenců byli lékaři a dva farma­ceuti. Dědečkova sestra byla jednou z prv­ních lékařek vůbec. Nesměla tenkrát stu­dovat společně s muži, ale úplně zvlášť, muselo to být obtížné.Dědečkův nejstarší bratr byl patolog se smutným osudem. Poranil se nešťastně při pitvě a nakazil se – jako mladý lékař se dvěma dětmi – syfilidou. Když si tuto cho­robu sám diagnostikoval, spáchal ze zou­falství sebevraždu.

V Kdy a kde dědeček studoval?Od druhého roku první světové války, tedy od osmnácti let, pracoval v týmu lékařů na frontě. Chirurgie tenkrát musela být šílená – bez antibiotik, pořádné anestezie, tišících prostředků…Po válce začal studovat ve Vídni, pak pře­šel na německou část pražské univerzity. Promoval v roce 1923.

V Vzpomínal také dědeček na nějaké studentské příhody? To víte, že ano! Vyprávěl například, že studenti z chudších rodin, kteří neměli moc peněz, chodili do kavárny Slávie a pili tam jen sodovku – za den si prostě dali tři sodovky. A když jsem se divila, že to bylo možné, dědeček řekl: „Číšník nám byl nakloněn, protože jsme tam přitaho­vali rodiny ze střední a vyšší vrstvy s mla­dými dcerami, které se tam ohlížely po budoucích manželích. I když jsme byli chudí studenti, věděly, že budeme lékaři, a tudíž jsme potenciálně dobrá partie.“ Takže když jdu dnes do kavárny Slávie, vždy si vzpomenu, jak tam sedával mladý dědeček pod obrazem Piják absintu a to­čily se kolem něj krásné děvy…

V Co bylo po studiích?Když dostudoval, dostal se na východní Slovensko. Tam žila moje babička, jeho budoucí žena. Její otec byl vlastníkem a ředitelem cínových dolů, měl ve Sloven­ském rudohoří veliký dům. Byl to velmi schopný člověk – například přivezl na vý­chodní Slovensko první lyže a také první automobil. Automobil byl přivezen z ital­ského Turína, ale 20 km před cílem pře­stal jet, takže ho přitáhli koně a už ho ni­kdy nikdo nerozjel, zůstal stát na dvoře, kde se časem rozpadl. Když jsme v těch místech byli s manželem před dvaceti le­ty, ještě jsme kusy onoho fiatu našli.Dědeček jako mladý vystudovaný lékař dostal na starost oblast kolem Spišské Nové Vsi, a když sháněl místo pro ordi­naci, padla jeho volba na velkou vilu, kde v té době žila již sama dcera onoho šikov­ného vlastníka cínových dolů s matkou. Dědeček se s ní dohodl, udělal si v tom domě ordinaci a nakonec se vzali.

V Lékařská praxe na východním Slovensku ve dvacátých letech 20. sto-letí musela být dost pestrá a velice náročná.

To ano. Dědeček byl jediný lékař široko daleko a dělal všechny obory – malou chirurgii, internu, urologii, oční, ušní apod. Měl obrovskou klientelu a léčil ne­jen lidi, ale i zvířata. V té době tam vete­rináři nebyli, a tak často třeba rodil krávy a koně. V té době na východním Slovensku nebyla elektrifikace, nebyly vybudovány silnice, takže jezdil za pacienty na koni, a když po­třeboval někoho dostat do nemocnice, vo­zil jej na voze nebo v zimě na saních. Vzpomínám si, že když jsem u něj byla ja­ko hodně malá holčička, vezl nějakou ro­dičku na saních do nemocnice, protože bylo třeba provést sekci. A když jsem s dě­dečkem někdy na saních jela, připadalo mi to jako v pohádce. Vždycky si na to vzpo­menu, když vidím třeba Tři oříšky pro Popelku…

V Je v tom hodně romantiky, ale daleko víc to byl docela drsný život.Byl to drsný život. Byl to také chudý kraj, takže dědeček často ordinoval zadarmo. V té době se tam stavěla železnice, takže dědeček byla také lékař na pokladnu pro zaměstnance železnic. Po likvidaci sou­kromé ordinace byl až do 75 let obvodním lékařem ve Spišské Nové Vsi na poliklinice a poslední tři roky svého života pracoval ještě jako posudkový lékař – dá se tedy říci, že opravdu pracoval až do smrti. Ze­mřel v roce 1975, když jsem byla v 5. roč­níku medicíny, takže mé promoce se již bohužel nedožil.Byl to skvělý člověk, velice oblíbený. Já jsem hodně podobná své mamince, která tam vyrostla, a dodnes se mě staří lidé ko­lem Spišské Nové Vsi občas ptají se, zda nejsem náhodou z rodiny „jejich pana

doktora“ – a to je dědeček už pětatřicet let mrtvý.

V Předměty, které vidím ve vaší pracov-ně, jsou z jeho soukromé ordinace?Ano. Ještě po nástupu komunistů k moci mohl pár let soukromou praxi mít, na vý­chodním Slovensku udělali nějakou výjim­ku, takže ji likvidoval až v roce 1956. Na­konec se přestěhoval do paneláku, kde měl ve sklepě bílou lékařskou skříň a v ní tyto věci uchovával až do své smrti. Když se pak věci po něm likvidovaly, vzala jsem si jeho tašku, se kterou jezdil za pacienty, a pár dalších věcí na památku a nějaké sta­ré knihy psané ještě švabachem.

V Pamatujete si nějaká dědečkova zvlášť zajímavá vyprávění, která se dostala do vaší „rodinné paměti“?Dědeček byl například za druhé světové války v horách s partyzány. V polních pod­mínkách tam operoval a měl dokonce i rentgen, který mu partyzáni přivezli z ně­jaké zlikvidované ordinace, takže mohl rentgenovat hlavně při traumatických a střelných poraněních. Obsluhoval ho ovšem bez ochranných pomůcek, a tím přišel o dva prsty – třetí prst na levé ruce a druhý prst na pravé ruce měl částečně amputovaný. Z ozáření břišních orgánů také dostal diabetes, takže si po zbytek ži­vota píchal inzulin. Babička byla mezi par­tyzány s ním, děti zůstaly u příbuzných. Když ale přešla armáda přes Dukelský prů­smyk, i moje maminka, tehdy osmnácti­letá, přišla do hor a byla tam s nimi.

Tahle doba se nám každý rok až do dědeč­kovy smrti připomínala – a víte proč? Dě­deček tenkrát zachránil osmnáctiletého poraněného Němce. Partyzáni se na něj sice kvůli tomu zlobili, ale on řekl, že je v první řadě lékař a že ho nemůže nechat umřít, když mu může pomoci. Chlapec to přežil a později, pokud to bylo možné, až do dědečkovy smrti přijel každý rok na je­ho narozeniny a vozil mu pochutiny, které se u nás tehdy nedostaly, havana doutníky, desky s vážnou hudbou apod. A ještě něco podobného, i když z jiného soudku. Dědeček samozřejmě také jezdil po celou dobu své činnosti do romských vesnic. Jednou přijel ke komplikovanému porodu, plod byl ve špatné poloze. Dědeč­kovi se podařilo ho obrátit a dítě přišlo zdravé na svět. Když se muž té maminky ale náhle opilý objevil doma a uviděl dě­dečka u ní, hodil po něm nožem. Tak dě­dečka přivezli babičce na voze v bezvědo­mí a s nožem v zádech. Tato romská ro­dina pěstovala včely a po mnoho let dě­

dečkovi a později už samotné babičce nosili veliké sklenice medu. Ještě asi deset let po babiččině smrti v roce 1992 pak no­sili med mně – prostě dokud žil muž, je­muž dědeček tenkrát za tak dramatických okolností pomohl na svět.

V Váš dědeček byl ve své době zřejmě prototypem tzv. rodinného lékaře.Máte pravdu. Dědeček byl lidumil, odro­dil obrovské množství dětí, byl to rodinný lékař v tom nejlepším slova smyslu. Znal dokonale rodinné zázemí svých pacientů, jejich sociální vztahy, problémy s prací apod. Bylo to moc dobře. Dnes už je dob­ře známo, že onemocnění vznikají z psycho genních příčin a můj dědeček dobře znal psychogenní a psychosociální příčiny problémů svých pacientů. Musím také říci, že je moc dobré znát his­torii zdravotnictví u nás. Uvědomme si, že dnes máme systém záchranné služby, máme helikoptéry, specializovaná centra, ale za mého dědečka organizovaný trans­port nebyl možný, dědeček musel vzít vůz nebo sáně a sám nemocného do nemoc­nice odvézt. Vyprávěl, jak se stonalo nebo rodilo v chudých poměrech – lidé neměli vodu, elektřinu, nebyla kanalizace, pod­mínky v domácnostech byly strašné. To­též jsem já zažila v severní Africe, kde jsem dva roky pracovala. V našich pod­mínkách dnes není často hospitalizace nutná, pokud nejde o operativu či záchra­nu života, ale tenkrát tomu bylo jinak. Dědeček byl velmi vzdělaný. Pamatuji se, že když jsem studovala, byla jsem na pra­xi v nemocnici v Levoči. Vyšetřovali jsme tam pacienta a dědeček vyslovil diagnó­zu, která se mi zdála absurdní – ale měl pravdu. Byl vynikající diagnostik. Říkal mi: „Víš, přístroje jsou výborné, ale pa­matuj si, že neumějí myslet. Čím je dok­tor starší, tím by měla být jeho diagnos­tika přesnější, protože doktor stárne a zraje jako dobré víno.“ Helena Chvátalová

V pracovně přednostky Kliniky rehabilitace 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocni-ce v Praze doc. MUDr. Olgy Švestkové, Ph.D., jsem si hned při první návštěvě všimla ve vitríně sta-rých lékařských nástrojů a na zdi visícího diplomu. Tyto věci patřily dědečkovi paní docentky. A o něm jsme si také spolu povídaly.

Doktor zraje jako dobré víno

Vitrína v pracovně doc. Švestkové: taška, se kterou její dědeček MUDr. Arpád Deutsch jez-dil za pacienty a věci, které běžně ve své praxi používal (transportní krabičky pro injekční stříkačku, jehly, skalpely a ostatní nástroje pro malé chirurgické výkony, obal – nosič na zkumavku, starý obvazový materiál). Foto: hech

Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D. Foto: hech

Diplom MUDr. Arpáda Deutsche z německé části pražské univerzity. Foto: hech

V interview po své obdivuhodné cestě z Prahy do Paříže loni v srpnu han-dbiker Heřman Volf řekl, že mu ani tak nešlo o dosažení unikátního indi-viduálního výkonu, ale spíše o předložení důkazu, že ani člověk upoutaný k invalidnímu vozíku nemusí automaticky „zabalit“ svůj život do pasivity a úplné odkázanosti na lidské okolí.Sport považuje Heřman za jeden z nejúčinnějších emancipačních prostřed-ků: „My vozíčkáři si dokážeme sami poradit s drtivou většinou běžných ži-votních činností, ale dá se říct, že nám vše trvá o dost déle než lidem na nohou. Sport nás v tomto směru určitě zrychluje. Já mu vděčím za to, že dnes bez problémů stíhám denně v normálním rozsahu pracovat v zaměstnání a zúčastnit se plně i rodinného dění. A ještě mám čas na další aktivity, včetně zábavy s kamarády,“ řekl ve zmíněném interview (viz ZN 27-28/2009).Jestliže si „Héřa“, jak zní přezdívka Heřmana Volfa, 1355 kilometrů dlou-hým výletem pod pařížský Vítězný oblouk splnil sen, který měl už v do-

bách před nešťastným pádem na sjezdovce a usednutím do invalidního vozíku, tentokrát se prostě rozhodl navštívit kamaráda. Po dojezdu do Paříže totiž člen jeho doprovodu kameraman Kuba Varinský pozname-nal: „A čo kebyste nabudúce išli ku nám na Hutu?!“Takže 5. srpna 2010 vyrazila z Prahy na bezmála 700kilometrovou trasu do vsi Ponická Huta u Banské Bystrice osvědčená „pařížská“ sestava – na handbiku Heřman Volf, v sedlech klasických kol jeho dlouholetý kama-rád Miloslav Doležal a Heřman Volf starší, neboli Héřův dvaasedmdesá-tiletý otec. O pouti, která úspěšně skončila 12. srpna, podrobně vypovídá deník, který výprava průběžně ukládala na webovou stránku www.cestazasnem.cz, leccos ale naznačí již pohled do mapy – na trase čekaly např. Středočeská pahorkatina, Vrchovina, Bílé Karpaty a předhůří Nízkých Tater.

Obě dálkové cesty Heřmana Volfa jsou součástí projektu Cesta za snem, jehož iniciátorem, realizátorem, ale i přímým účastníkem je dokumen-tarista Miloslav Doležal. Jeho filmařský tým průběžně natáčí nejen Heř-manovy cesty, ale celý jeho dnes již více než čtyřletý proces adaptování se v životních podmínkách paraplegika. Pro lidi s osudem podobným Heřmanovu, ale i pro „zdravou“ veřejnost tak vzniká inspirativní a poučný dokument. To ostatně potvrdil už Doležalův film o pařížské misi „Heřman – cesta za snem“, který měl premiéru letos v lednu. top

◗ Sport osob s handicapem

Jak Héřa jel na návštěvu ke Kubovi

2709 ZN 28_08.indd 8 23.9.2010 18:01:26