EKOSYSTÉM POLE

Pole jsou uměle vytvořena člověkem. Pěstují se zde hospodářské rostliny (pro

užitek):

OBILNINY – patří sem obilí- má dlouhé stéblo s kolénky, zrna jsou v klasech.

Patří sem pšenice, žito, ječmen, oves a kukuřice. Ze zrn se mele

mouka a sláma se používá k podestýlce.

OKOPANINY – patří sem řepa obecná – cukrovka → cukr

Řepa krmná – krmivo pro zvířata

Lilek brambor – pěstujeme je pro podzemní hlízy-

Brambory- potrava, škrob, líh aj.

LUSKOVINY – patří sem hrách, fazol, čočka, sója- semena mají v lusku,

Obsahují hodně bílkovin.

DALŠÍ PLODINY – olejniny (slunečnice), jeteloviny (jetel luční), pícniny,

Zelenina (rajče, paprika), průmyslové rostliny (len)

Kromě hospodářských rostlin rostou na polích i plané rostliny-plevele. Ubírají

rostlinám vodu a živiny → snižují úrodu např. pýr plazivý, mák vlčí, chrpa

modrá aj.

ŽIVOČICHOVÉ NA POLÍCH

Většina je zbarvena tak, aby splývala s okolím → ochrana před nepřáteli.

PTÁCI – a) stálí – živí se semeny nebo jsou draví, zůstávají u nás i přes zimu

b) tažní – odlétají na podzim do teplých krajin, živí se hmyzem nebo

obojživelníky

skřivan polní – tažný, samec výrazně zpívá, přilétá brzy na jaře

Koroptev polní - létají nízko nad zemí, všežravci, žijí v párech

Bažant obecný - chová se v umělých líhních, samci mají dlouhé ocasní

péra a jsou výrazně zbarveni, jsou všežravci

Koroptve i bažanti mají nekrmivá mláďata (hledají si potravu sami)

poštolka obecná- hojný dravec, hnízdí i ve městech

káně lesní – dravec, živí se hraboši, je to chráněný pták

SAVCI – krtek obecný- žije pod zemí, přední končetiny má hrabavé, zrak je

zakrnělý, je hmyzožravec

zajíc polní – býložravec, má dlouhé uši a přední nohy kratší než zadní

Hraboš polní - býložravec, rychle se množí, žije pod zemí, dělá si

zásoby na zimu → při přemnožením je škůdcem

křeček polní – všežravec, vyhrabává si chodby se zásobárnami- zásoby

nosí v lícních torbách, mohou také škodit

srnec obecný – samci mají paroží, na podzim ho shazují, je býložravec

lasice hranostaj- masožravec-loví myši a hraboše, v zimě má bílou srst

HMYZ - mandelinka bramborová – škodí- požírají bramborovou nať

EKOSYSTÉM LOUKA

Je to přírodní ekosystém obhospodařovaný člověkem. Seče se dvakrát do roka:

- začátek léta → senoseč

- konec léta → otava

Používá se jako krmení pro hospodářská zvířata.

Rostou zde:

a) luční trávy – mají podobnou stavbu jako obilniny –viz uč. Str. 46

b) byliny – viz uč. Str. 47

některé jsou léčivé – jitrocel kopinatý, řebříček obecný

jiné jedovaté – pryskyřník prudký, ocún jesenní

Bez péče člověka louky zarůstají a mění se na les.

ŽIVOČICHOVÉ NA LOUKÁCH

Bezobratlí

Nejpočetnější je hmyz.

Saranče a kobylky – třetí pár končetin je přeměněn na skákavý, vydávají vrzavé

zvuky, saranče je býložravec a má krátká tykadla

Kobylka- je dravá a má dlouhá tykadla

Včela medonosná – žije v úlu- tvoří hnízdo z voskových plástů, mají rozdělené

role: královna – klade vajíčka

Trubci – oplodní královnu a hynou

Dělnice – čistí úl, krmí larvy, staví hnízdo, sbírají pyl a

nektar a vyrábějí med

Včely jsou důležité pro opylení rostlin.

Čmeláci- mají zavalité tělo porostlé chloupky, hnízda staví v zemi a přezimuje

jen samička, jsou také opylovači

Motýli – patří také mezi opylovače, mohou mít různé zbarvení např. babočky,

modrásci, žluťásci aj.

Obratlovci

Plazi

Ještěrka obecná – živí se hmyzem, pavouky a slimáky, samec má na bocích

zelené pruhy, mají odlomitelný ocas (dorůstá)

Ptáci

Vrabec polní – tvoří hejna, je stálý, je všežravý

Čáp bílý – hnízdí u lidských sídel, ale potravu-žáby a hmyz hledá na vlhkých

loukách, je tažný

Savci

Sysel obecný- žije tam, kde je nízký porost → panáčkuje, žije v koloniích,

vyhrabává si podzemní chodby, má zimní spánek, je býložravý a u

nás vzácný