9
Médiář Blokování reklamy Březen 2016

Blokování online reklamy v ČR

  • Upload
    mediar

  • View
    815

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Blokování online reklamy v ČR

MédiářBlokování reklamy

Březen 2016

Page 2: Blokování online reklamy v ČR

2

• Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového sběru jednotného dotazníku na webovém rozhraní Nielsen Admosphere, a.s. Respondenti jsou součástí Českého národního panelu.

• Cílová skupina: internetová populace 15+.

• Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 512 respondentů.

• Výběrové a vážící kvóty: pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště. • Váhy mají dobré charakteristiky (v rozmezí: 0,81-1,16).

• Terénní sběr dat proběhl v době od 7.3. do 9.3.2016.

• Při realizaci projektu, sběru a zpracování dat dodržujeme mezinárodně platné principy sdružení ESOMAR, jehož práce se aktivně zúčastňujeme, a rovněž dodržujeme platné standardy SIMAR (Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění), jehož jsme členy.

Cílová skupina, technika, terénní sběr

Page 3: Blokování online reklamy v ČR

3

Statistická chyba

• Při interpretaci dat je třeba brát v úvahu statistickou chybu, která závisí na velikosti vzorku. • Tabulka říká, s jak velkou chybou máme u výsledků počítat. Například pokud u otázky, na kterou odpovídal celý vzorek, vyšel

výsledek 15 %, pak výsledek s vysokou pravděpodobností (95%) leží v intervalu (12,1 % až 18,5 %).

U jednotlivých proměnných je nutné při malém vzorku pod 100 respondentů počítat s větší statistickou chybou.

dolní hranice

horní hranice

dolní hranice

horní hranice

dolní hranice

horní hranice

dolní hranice

horní hranice

dolní hranice

horní hranice

dolní hranice

horní hranice

dolní hranice

horní hranice

dolní hranice

horní hranice

dolní hranice

horní hranice

dolní hranice

horní hranice

512 3,3% 7,4% 7,6% 13,0% 12,1% 18,5% 16,7% 23,8% 21,4% 29,0% 26,1% 34,2% 30,9% 39,3% 35,8% 44,4% 40,6% 49,4% 45,6% 54,4%

Muž 262 2,8% 8,6% 6,8% 14,4% 11,0% 20,0% 15,4% 25,5% 20,0% 30,8% 24,6% 36,0% 29,3% 41,1% 34,1% 46,2% 38,9% 51,2% 43,8% 56,2%

Žena 250 2,8% 8,7% 6,7% 14,6% 10,9% 20,2% 15,3% 25,6% 19,9% 30,9% 24,5% 36,2% 29,2% 41,3% 33,9% 46,4% 38,8% 51,4% 43,7% 56,3%

15 - 24 let 76 1,6% 13,3% 4,6% 19,6% 8,2% 25,5% 12,0% 31,1% 16,1% 36,5% 20,3% 41,7% 24,7% 46,9% 29,1% 51,9% 33,7% 56,8% 38,4% 61,6%

25 - 34 let 111 2,0% 11,4% 5,4% 17,5% 9,2% 23,3% 13,2% 28,9% 17,5% 34,3% 21,9% 39,5% 26,4% 44,7% 30,9% 49,8% 35,6% 54,7% 40,4% 59,6%

35 - 44 let 127 2,1% 10,8% 5,6% 16,9% 9,5% 22,7% 13,6% 28,2% 17,9% 33,6% 22,4% 38,9% 26,9% 44,0% 31,5% 49,1% 36,2% 54,1% 41,1% 58,9%

45 - 54 let 89 1,7% 12,4% 4,9% 18,7% 8,6% 24,5% 12,6% 30,1% 16,7% 35,5% 21,0% 40,8% 25,4% 45,9% 29,9% 50,9% 34,6% 55,9% 39,3% 60,7%

55 let a více 109 1,9% 11,4% 5,3% 17,6% 9,1% 23,4% 13,2% 29,0% 17,4% 34,4% 21,8% 39,6% 26,3% 44,8% 30,9% 49,8% 35,6% 54,8% 40,3% 59,7%

ZŠ/SŠ bez maturi ty 190 2,5% 9,4% 6,3% 15,4% 10,4% 21,1% 14,7% 26,5% 19,1% 31,9% 23,7% 37,1% 28,3% 42,3% 33,0% 47,4% 37,8% 52,4% 42,7% 57,3%

SŠ s maturi tou 203 2,6% 9,2% 6,4% 15,2% 10,5% 20,8% 14,9% 26,3% 19,3% 31,6% 23,9% 36,9% 28,5% 42,0% 33,3% 47,1% 38,1% 52,1% 42,9% 57,1%

VŠ/VOŠ 119 2,0% 11,1% 5,5% 17,2% 9,3% 23,0% 13,4% 28,5% 17,7% 33,9% 22,1% 39,2% 26,6% 44,3% 31,3% 49,4% 36,0% 54,4% 40,8% 59,2%

Praha 73 1,5% 13,5% 4,5% 19,8% 8,1% 25,7% 11,9% 31,3% 15,9% 36,7% 20,1% 42,0% 24,5% 47,1% 28,9% 52,1% 33,5% 57,0% 38,2% 61,8%

Středočeský kra j 65 1,4% 14,3% 4,3% 20,6% 7,7% 26,5% 11,5% 32,1% 15,4% 37,5% 19,6% 42,8% 23,9% 47,9% 28,3% 52,9% 32,8% 57,8% 37,5% 62,5%

Jihočeský kraj 30 0,6% 21,3% 2,6% 27,7% 5,3% 33,6% 8,4% 39,1% 11,8% 44,4% 15,4% 49,6% 19,2% 54,5% 23,2% 59,3% 27,4% 63,9% 31,7% 68,3%

Plzeňský kraj 26 0,5% 23,1% 2,3% 29,4% 4,8% 35,3% 7,8% 40,8% 11,0% 46,1% 14,5% 51,1% 18,2% 56,0% 22,1% 60,7% 26,2% 65,2% 30,4% 69,6%

Karlovars ký kra j 14 0,1% 33,2% 1,1% 39,1% 2,8% 44,6% 5,0% 49,8% 7,6% 54,6% 10,4% 59,3% 13,5% 63,8% 16,8% 68,0% 20,3% 72,1% 24,0% 76,0%

Ús tecký kra j 35 0,7% 19,6% 3,0% 26,0% 5,8% 31,9% 9,1% 37,5% 12,6% 42,8% 16,3% 48,0% 20,3% 53,0% 24,4% 57,8% 28,6% 62,5% 33,0% 67,0%

Li berecký kra j 20 0,3% 26,9% 1,8% 33,1% 4,0% 38,9% 6,6% 44,3% 9,6% 49,4% 12,8% 54,3% 16,3% 59,1% 20,0% 63,6% 23,8% 68,0% 27,9% 72,1%

Krá lovehradecký kra j 25 0,4% 23,7% 2,2% 30,0% 4,7% 35,8% 7,6% 41,3% 10,8% 46,6% 14,3% 51,6% 18,0% 56,4% 21,8% 61,1% 25,8% 65,6% 30,0% 70,0%

Pardubický kra j 25 0,4% 23,7% 2,2% 30,0% 4,7% 35,8% 7,6% 41,3% 10,8% 46,6% 14,3% 51,6% 18,0% 56,4% 21,8% 61,1% 25,8% 65,6% 30,0% 70,0%

Kraj Vys očina 23 0,4% 24,8% 2,0% 31,1% 4,4% 36,9% 7,2% 42,4% 10,4% 47,6% 13,8% 52,6% 17,3% 57,4% 21,1% 62,0% 25,1% 66,5% 29,2% 70,8%

Jihomoravs ký kra j 59 1,3% 14,9% 4,1% 21,3% 7,5% 27,2% 11,1% 32,8% 15,0% 38,2% 19,1% 43,5% 23,4% 48,6% 27,7% 53,6% 32,2% 58,4% 36,8% 63,2%

Ol omoucký kra j 30 0,6% 21,3% 2,6% 27,7% 5,3% 33,6% 8,4% 39,1% 11,8% 44,4% 15,4% 49,6% 19,2% 54,5% 23,2% 59,3% 27,4% 63,9% 31,7% 68,3%

Zl ínský kra j 32 0,7% 20,6% 2,8% 26,9% 5,5% 32,8% 8,7% 38,4% 12,1% 43,8% 15,8% 48,9% 19,7% 53,8% 23,7% 58,6% 27,9% 63,3% 32,2% 67,8%

Mora vskos lezs ký kra j 55 1,2% 15,5% 3,9% 21,8% 7,2% 27,7% 10,9% 33,4% 14,7% 38,8% 18,8% 44,0% 23,0% 49,1% 27,3% 54,1% 31,8% 58,9% 36,4% 63,6%

Do 999 obyva te l 82 1,6% 12,9% 4,8% 19,1% 8,4% 25,0% 12,3% 30,6% 16,4% 36,0% 20,6% 41,3% 25,0% 46,4% 29,5% 51,4% 34,1% 56,3% 38,8% 61,2%

1 000 – 4 999 obyvatel 105 1,9% 11,6% 5,3% 17,8% 9,0% 23,6% 13,1% 29,2% 17,3% 34,6% 21,6% 39,8% 26,1% 45,0% 30,7% 50,0% 35,4% 55,0% 40,1% 59,9%

5 000 – 19 999 obyvatel 90 1,7% 12,4% 5,0% 18,6% 8,6% 24,4% 12,6% 30,0% 16,7% 35,4% 21,0% 40,7% 25,4% 45,9% 30,0% 50,9% 34,6% 55,8% 39,4% 60,6%

20 000 – 99 999 obyvatel 110 2,0% 11,4% 5,3% 17,6% 9,2% 23,4% 13,2% 28,9% 17,5% 34,3% 21,8% 39,6% 26,3% 44,7% 30,9% 49,8% 35,6% 54,8% 40,4% 59,6%

100 000 a více obyvatel 125 2,1% 10,9% 5,6% 17,0% 9,5% 22,7% 13,6% 28,3% 17,9% 33,7% 22,3% 38,9% 26,8% 44,1% 31,5% 49,2% 36,2% 54,1% 41,0% 59,0%

procento populace5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

Kraj

VMB

50%

Respondenti 15+

velikost vzorku (N)

Pohlaví

Věková kategorie

Vzdělá ní

Page 4: Blokování online reklamy v ČR

4

Jak hodnotíte osazení internetových stránek reklamami? • Více než 60 % internetové populace 15+ vadí, že jsou internetové stránky osazeny reklamami. Necelá třetina

respondentů nemá na tuto otázku jasnou odpověď. Pouze 7 % respondentů to, že jsou stránky na internetu osazeny reklamami, nevadí.

Zaznamenal(a) jste informaci o tom, že jeden z mobilních operátorů zvažuje svým zákazníkům, kterým poskytuje internetové připojení, nabídnout možnost / službu, díky které nebudete mít na internetových stránkách žádnou reklamu?• Pouze necelá pětina respondentů zaznamenala informaci o tom, že jeden z mobilních operátorů uvažuje

o službě, která zabrání mít na internetových stránkách reklamu. Tuto informaci zaznamenali spíše muži než ženy.

Jaký je Váš názor na službu / možnost nemít na internetových stránkách žádnou reklamu?• Dvěma třetinám respondentů se tato služba líbí, a to zejména lidem do 34 let a těm, kterým vadí osazení

internetových stránek reklamami.

Uvažoval(a) byste o využití této možnosti / služby, kdyby Vám byla nabídnuta?• Kdyby lidem byla tato služba nabídnuta, uvažovaly by o ní dvě třetiny dotázaných. Byly by to spíše ženy, než muži

a dále lidé s nižším, než vysokoškolským vzděláním.

Proč o možnosti nemít na internetových stránkách žádnou reklamu neuvažujete? • Mezi hlavní důvody, proč respondenti o této službě neuvažují, patří to, že jim reklamy na internetu nevadí, někdy

dokonce reklamu považují za užitečnou, protože se díky ní často dozví o novinkách. Dalším důvodem je také to, že tato služba bude stát zřejmě nějaké peníze, které by nebyli ochotni zaplatit. Dále respondenti, kteří o této službě neuvažují, uvádí, že blokování reklamy operátorem není správné zejména vůči provozovatelům stránek.

Blokování reklamy

Page 5: Blokování online reklamy v ČR

5

Přimělo by Vás něco k tomu, abyste o této možnosti začal(a) uvažovat? • Respondenty, kteří prozatím neuvažují o možnosti zablokování reklamy na internetových stránkách, by o této

službě začali uvažovat, pokud by si mohli sami nastavit, kde a jak budou reklamu blokovat. Dále pokud by tato služba byla zdarma, a pokud věděli, že by kvůli této službě nepřišli o nějakou část obsahu na internetu.

Uvedl(a) jste, že byste o možnosti / službě nemít na internetových stránkách žádnou reklamu uvažovala. Byl(a) byste ochoten(a) za tuto službu platit? • Necelá jedna pětina těch, kteří uvažují o možnosti nemít na internetových stránkách reklamu, by byla ochotna

za tuto službu zaplatit. Byli by to spíše muži než ženy.

Kolik korun měsíčně byste byl(a) ochoten / ochotna platit za tuto službu? • Průměrně by tito lidé byli ochotni za takovou službu zaplatit 80 Kč měsíčně.

Využíval(a) byste takovou služby ZDARMA, pokud by byl na serverech následně zpoplatněn obsah (články, videa atd.)? • Jedna čtvrtina těch, kteří uvažují o této službě, by takovou službu využívalo zdarma, i pokud by byl na serverech

následně zpoplatněn obsah. Využívali by ji spíše muži než ženy.

Využíval(a) byste takovou služby ZDARMA, i když by vám poté nefungoval přístup na některé, například zpravodajské, weby? • Stejné procento dotázaných by tuto službu využívalo, i když by po zapojení takové služby nefungoval přístup na

některé weby. Opět to jsou spíše muži než ženy.

Blokování reklamy

Page 6: Blokování online reklamy v ČR

6

Když byste si musel(a) vybrat, která varianta by pro Vás byla přijatelnější? • Pro většinu internetové populace 15+ jsou mnohem více přijatelnější webové stránky s reklamou bez omezení

obsahu (jako dosud) než webové stránky bez reklam s nutností platit za některý obsah.• Webové stránky s reklamou jsou přijatelnější spíše pro ženy než pro muže.

Proč si myslíte, že je na internetových serverech reklama? • Většina respondentů uvádí, že je reklama na internetových serverech kvůli financování provozu daných serverů

a kvůli jejich výdělku, a dále proto, aby obsah na daných serverech mohl být zdarma.• Jako další důvody lidé uvádí, že reklama na internetu je kvůli propagaci firem a zlepší prodeje jejich výrobků,

protože právě na internetu je téměř každý.

Myslíte si, že by poskytovatel internetového připojení měl mít možnost zasahovat do obsahu internetových stránek? • Většina respondentů (70 %) si myslí, že poskytovatel internetového spojení by měl mít možnost na internetu

zablokovat nevhodný obsah (jsou to především ženy). • Menší podíl lidí si pak myslí, že by měl mít možnost omezit nebo vypnout reklamu. Tento názor klesá se

zvyšujících se vzděláním respondentů.

Blokování reklamy

Page 7: Blokování online reklamy v ČR

7

Blokování reklamy

61%

31%

8%

Jak hodnotíte osazení internetových stránek reklamami?

Základ: Celý vzorek, N=512

Vadí Ani vadí, ani nevadí Nevadí

Zdroj: Nielsen Admosphere, internetová populace 15+, N=512

Page 8: Blokování online reklamy v ČR

8

67%

27%

6%

Jaký je Váš názor na službu / možnost nemít na internetových stránkách žádnou reklamu?

Základ: Celý vzorek, N=512

Líbí Ani líbí, ani nelíbí Nelíbí

Zdroj: Nielsen Admosphere, internetová populace 15+, N=512

Blokování reklamy

Page 9: Blokování online reklamy v ČR

9

Blokování reklamy

67%

25%

8%

Uvažoval(a) byste o využití této možnosti / služby, kdyby Vám byla nabídnuta?

Základ: Celý vzorek, N=512

Uvažoval(a) Neuvažoval(a) Nevím, nedokáži posoudit

Zdroj: Nielsen Admosphere, internetová populace 15+, N=512