Пластовий Довідник

PLASTOVYJDOVIDNYK

Cover single pages 1/28/09 7:05 PM Page 1


Dorohyj çytaçu!

Cej “Dovidnyk” napysanyj dlq tyx, wo xoçut\ dovidatysq pro Plast.

U knyΩci znajdeß informaci] ta poqsnennq, qki dopomoΩut\ tobi

krawe zrozumity plastovi idealy, orhanizacig j rody zanqt\ ta znajty

svij ßlqx plastuvannq.

U “Dovidnyku” znajdeß porady ta pryklady prohramy,

qki dopomoΩut\ tvo]j plastovij hrupi tvoryty cikavi zanqttq.

BaΩa[mo tobi pry[mnyx pryhod u plastovij mandrivci j uspixiv

u plastovij hri.

Redakcijnyj komitet

DO

VID

NY

K

PLASTOVYJ DOVIDNYK

I

01 CharPlastuvannia 12/17/08 11:15 PM Page 1

PLASTOVYI DOVIDNYK

Plast Handbook

Author: Tanya DzulynskyDesign: Jurij OnuchLayout: Jurij Onuch and Oksana Zakydalsky Language editor: Andrij Hornjatkevyc̆Digital imaging: Lev PiaseckyjCover photographs: Mir Lada

Designed and produced using QuarkXPress, Adobe Photoshop andAdobe Illustrator on Macintosh computers. Images scanned on Linotype-Hell Tango, Topaz and Aphir scanners.

Primary text is set in Adobe Minion Cyrillic.

Canadian Cataloguing in Publication Data

Dzulynsky, Tanya, 1940-

Plastovyj dovidnyk

Includes bibliorgraphical references and index

1. Plast – Handbooks, manuals, etc. 1. Title.

HS326k9.D98 2008 369,4’089’91791C99-900160-4

Library of Congress No. 2008491150

Co-owners of Copyright:

Conference of Ukrainian Plast Organizations;

Plast, Ukrainan Youth Association of Canada;

Plast, Ukrainian Scouting Organization in Ukraine;

(Plast – Ukrains’ka Skautska Orhanizatsiia)

Published by:

Plast, Ukrainian Youth Association of Canada,

2199 Bloor Street West, Toronto, Ontario, M6S 1N2, Canada

Plast, Ukrainian Scouting Organization – USA,

144 Second Avenue, New York NY 10003-8305, USA

Printed by Moveable Inc., Toronto, Ontario, Canada. December 2008.

Third printing of original 1999 edition.

II

p.2 revised alt:p.2 revised alt 13/01/09 10:26 PM Page 2

PLASTOVYJ DOVIDNYK

Avtor tekstu: Tanq DΩulyns\ka

Mystec\ke oformlennq: Grij Onux

Maketuvannq: Grij Onux i Oksana Zakydal\s\ka

Movna redakciq: Andrij Hornqtkevyç

(U ramkax postanovy plastovoho provodu wodo pravopysu.)Cyfrove zobraΩennq: Lev Pqsec\kyj

Fotohrafi] na obkladynci: Myr Lada

Видали:Пласт, Організація Української Молоді в Канаді,Пласт, Українська Скавтська Організація в ЗСА.

Pro movuV osnovi movy “Dovidnyka” [ Xarkivs\kyj pravopys 1928-ho roku ta “Pra -

vopysnyj slovnyk” H. Holoskevyça. Oskil\ky zminy pravopysu v Ukra]ni

we prodovΩugt\sq, plastovyj provid vyrißyv ne perexodyty na pravopys

pryjnqtyj v suçasnij Ukra]ni. Avtor “Dovidnyka”, z dopomohog movoznav -

civ, staralasq braty do uvahy rizni isnugçi variqnty deqkyx sliv, wob

zrobyty “Dovidnyk” odnakovo zrozumilym dlq gnactva qk Ukra]ny, tak i

diqspory. Nadi[mosq, wo riznyci v pravopysi ne vplynut\ na spryj nqttq

zmistu knyΩky.

III

01 CharPlastuvannia alt v7:01 CharPlastuvannia alt v7 12/23/08 9:30 PM Page 3

DO

VID

NY

K

IV

PodqkaCej “Dovidnyk” ne mih by poqvytysq bez spivpraci j dopomohy bahat\ox

lgdej. Diqv redakcijnyj komitet, qkyj prodyskutuvav i zatverdyv

zahal\nyj plqn i zmist knyΩky; komentuvav proponovani teksty ta zminy

do nyx; sxvalyv komp’gterne oformlennq knyΩky. Do c\oho komitetu

naleΩaly: Tanq DΩulyns\ka, Andrij Harmatij, Bohdan Hasgk, Oksana

Zakydal\s\ka, Oresta Kovç, Oksana Kuryß, Natalka Litkovec\, Grij

Monçak, Grij Savyc\kyj, Olq Tkaçuk, Darka Qkubovyç. Krim toho

dopomohly: o. Petro Bilangk, Oksana Boßko, Evhen Vawuk, Marta Vawuk,

Ivan Zavada, Taras Zakydal\s\kyj, Andrij Zaqrngk, Dariq Darevyç, Grij

Darevyç, Lgba Didux, Sofiq Kaçor, Xrystyna Kolos, Bohdan Kolos, Sofiq

Lada, Volodymyr Luciv, Danylo Luciv, Andrij Monçak, Larysa

Onyßkevyç, Tamara Onywuk, Tanq Onywuk, Mykola Pavlgk, Teodosij

Samotulka, Oles\ Slyvyns\kyj, Grij Slgsarçuk, Halyna Gnyk.

Tekst proçytaly takoΩ çleny Holovno] Plastovo] Bulavy j Holovno]

Plastovo] Rady, Holovy Krajovyx Plastovyx Starßyn, Ol\ha Kuz\movyç,

Ivanka Hankevyç, Iro]da Vynnyc\ka. Vyxovnyky: Taras Belej, Volodymyr

Daßko, Tamara Onywuk, Qrema Roniß, Ksenq Slyvyns\ka j Anna Íyptur

teΩ daly svo] zauvaΩennq.

Fotohrafi] do knyΩky podaly: Ksenq Baluk, Orest Haras, Andrij Harmatij,

Bohdan Hasgk, Myroslav Horban\, Andrij Ìenyk-Berezovs\kyj, Orest

DΩulyns\kyj, Evhen Duvalko, Oleh Ivanusiv, Roman Zazulq, Oksana

Zakydal\s\ka, Bohdan Kolos, Oksana Kuzyßyn, Ol\ha Kuz\movyç, Marta

Kuz\movyç, Qrema Luciv, Ksenq Marynqk, Natalka Myhal\, Marta

Mqlkovs\ka, M. Popovyç-Nazaruk, Lida Palij, Levko Pqsec\kyj,

Lgbomyr Romankiv, Grij Savyc\kyj, Plastovyj Muzej SÍA, Oles\

Soxanivs\kyj, Ulqna Starosol\s\ka, Omelqn Tarnavs\kyj, Olq Tkaçuk,

Grij Íanta, Kornelij Ímulyk, Halyna Gnyk, arxiv Ωurnalu “Gnak”,

Vasyl\ Qnißevs\kyj, Bohdan Qcyßyn.

Usim, wo doluçylysq do tvorennq “Dovidnyka”, wyra podqka. Bez ]xn\o]

dopomohy vydannq knyΩky bulo b nemoΩlyvym. Osoblyvo dqkug Oksani

Zakydal\s\kij za ]] neobxidnyj vklad ta postijnu pidderΩku. Na kinec\

xoçu skazaty, wo bez porad, zauvaΩen\, terpelyvosti ta psyxolohiçno]

pidderΩky moho çolovika, Oresta DΩulyns\koho, pro[kt mih by nikoly ne

zakinçytysq.

Xoç hodi pereocinyty vklad usix u cej “Dovidnyk”, nixto z nyx ne

vidpovida[ za pomylky çy netoçnosti, qki qkos\ mymovoli vkradagt\sq v

taki zaxody; za ce til\ky avtor nese vidpovidal\nist\.

Tanq DΩulyns\ka


21

3

4

ZM

IST

ÇAR PLASTUVANNQ Çym Plast manyt\

Qk staty plastunom abo plastunkog

WO TAKE PLASTPlast — ce orhanizaciq...

Cil\ Plastu

Plastova prysqha

Try Holovni Obov’qzky Plastuna j Plastunky

Virnist\ Bohovi

... j virnist\ Ukra]ni

Pomahaty inßym

Ûyty za Plastovym Zakonom ...

... i sluxatys\ plastovoho provodu

Dozrivannq

PLASTOVA SYMVOLIKAPlastova vidznaka — symvol Plastu

Plastovyj obit

Plastovyj himn

Himn zakarpats\kyx plastuniv

Prapory u Plasti

Plastove haslo j pryvitannq

Sv. Grij — patron Plastu

Plastovi ceremoniqly

Plastove nazovnyctvo

Plastovyj odnostrij

Plastovi vidznaky

VYQVY PLASTOVO} DUXOVOSTY Vyqvy duxovosty

Qk plastuny j plastunky molqt\sq

Qk u Plasti vidznaçagt\ Rizdvo

Qk u Plasti vidznaçagt\ Velykden\

Qk u Plasti plekagt\ ukra]ns\ki tradyci]

Qk u Plasti svqtkugt\ nezaleΩnist\ Ukra]ny

13

569

10101215161620

2122242526283031323436

414244464852

ZMIST

V


5

ZM

IST

VI

8

6

7

ISTORIQ PLASTUUkra]ns\kyj Plast — Ukra]ns\kyj Skavts\kyj Rux

Svitovyj skavtin©

Etapy istori] Plastu

Perßyj etap (1911-1920 rr.) — Poçatok

Druhyj etap (1920-1930 rr.) — Rozvytok

Tretij etap (1930-1944 rr.) — Ta[mnyj Plast

Çetvertyj etap (1945-1950 rr.) — Perexidnyj ças

P’qtyj etap (1950-1990 rr.) — Plastovi orhanizaci] po sviti

Íostyj etap istori] Plastu — vid 1990 r.

OsnovopoloΩnyky Plastu

Naçal\ni Plastuny

PLASTOVA STRUKTURAQk plastuny j plastunky zorhanizovani

Plastovi ulady

Kadra vyxovnykiv

Bat\ky (Plastpryqt)

Stanycq

Krajova Plastova Orhanizaciq

Konferenciq Ukra]ns\kyx Plastovyx Orhanizacij

HURTOK V UPGGnac\kyj Hurtok

Vyxovnyky

Nazva j symvolika hurtka

Obov’qzky j prava çleniv hurtka

Hurtkovi dilovody

Qk buty dobrym providnykom u hurtku

Diql\nist\ hurtka

Rody zanqt\

Sxodyny

Plqnuvannq

Prohulqnky

Hurtkovyj tabir

Hurtkovyj vohnyk abo vatra

Wo hurtok we robyt\

Diql\nist\ poza hurtkom

Hurtok samitnykiv

Vyxovna pracq v UPN

KURIN| V UPGGnac\kyj kurin\

Kurinna Rada

Rada Hurtkovyx

5354555556606162677274

75757778787880

8182838484899090909698

100101102102103104

105108110


9

10

1112

ZM

IST

VII

XorunΩyj i xorunΩa

Diql\nist\ kurenq

Kurinni sxodyny

Kurinna prohulqnka

Kurinnyj tabir

PROVIDNYCTVODewo pro providnykiv

Styli providnyctva

Tvorennq druΩyny

PohodΩennq konfliktiv u hrupi

Providnyctvo v Plasti

GNAC|KA PROHRAMAZmist ta koryst\ prohramy

Stupeni v UPG

Ramova prohrama UPG

Plastovi vmilosti

Vidznaçennq v UPG

Perestorohy

Vporqd

PLASTOVI IHRYIhry

Rozpodil ihor

Pryklady ihor

ÛYTTQ SERED PRYRODYÇomu jty v pryrodu?

Pidhotovka

Potribne znannq

Plqnuvannq j perevirka

Ûytt[vyj dosvid

Zdobuttq zapravy

Pidhotovka xarçiv

Vohnyky j vatry

Tabory

DODATKYDodatok do çastyny 3: Symvolika

Dodatok do çastyny 4: Duxovist\

Dodatok do çastyny 5: Istoriq

Dodatok do çastyny 7: Hurtok

Dodatok do çastyny 8: Kurin\

Dodatok do çastyny 10: Prohrama

Dodatok do çastyny 11: Ihry

De ßukaty dodatkovi materiqly do prohramy

114114115118119

125126131132133

135138139144148149150

153154155

171174175183183184185187192

197199200207216220222223



ÇA

R P

LA

STU

VA

NN

Q

ÇAR PLASTUVANNQ

1

1

Pryhody

Tovarystvo

Vyklyk

Çym Plast manyt\

U Plasti — cikavi zanqttq j tovarystvo;

u Plasti pryhody j vyklyk;

u Plasti vdovolennq z dosqhnen\.

Plastuvannq prynosyt\ radist\.

U Plasti — veselo.

Cikavi zanqttq Plastuny hragt\ ihry, hutorqt\,

majstrugt\.

Çasom mandrugt\, taborugt\.

Vony ]zdqt\ na velosypedax(roverax),

vitryl\nykax i lewatax (lyΩax),

zdobuvagt\ verxy hir; a veçoramy rozmov-

lqgt\, spivagt\ ta mrigt\ pry vohni.

Plastuny razom zajmagt\sq tym, wo ]x

cikavyt\ — tvorqt\ skeç na vatru,

terenovu hru v parku, çy prohramu na

svqto Ivana Kupala.

Plastovi zanqttq povni radosti ta ruxu.

Tovarystvo V Plasti cikavi xlopci j divçata, qki zaci-

kavleni v hurtax wos\ robyty. Vony tvo-

rqt\ hurtky j razom piznagt\ Ωyttq — qk

druΩyty, spivpracgvaty, rozv’qzuvaty

problemy, orhanizuvaty zanqttq, provadyty

hurtom. Plastuny znaxodqt\ spil\ni pere-

Ωyvannq, çy to na mandrivci, çy pry vatri.


ÇA

R P

LA

STU

VA

NN

Q

2

Çar pryhod Plastuny perebuvagt\ sered pryrody,

a sered pryrody bahato pryhod : çy to v

taborovij kuxni, çy pid ças zlyvy v tabori,

moΩe na mandrivci na verx hory, abo na

vitryl\nyku çy na lewatax (lyΩax).

Pryhody buvagt\ i v misti: na sxodynax,

pid ças hry, majstruvannq, vidviduvannq

domiv z kolqdog.

Vyklyk Wos\ novoho sprobuvaty, zrobyty abo

navçytysq — ce vyklyk sobi, svo]m sylam.

Dlq odnoho — ce navçytysq plavaty, dlq

druhoho — zbuduvaty vatru.

U Plasti traplqgt\sq rizni zanqttq i

zavΩdy nahoda sprobuvaty wos\ nove.

MoΩe ce nova hra, moΩe inßyj rid taboru

— mandrivnyj çy vodnyj abo nove

kuxovarennq — bez kazaniv. U Plasti

zavΩdy novi nahody vyprobuvaty svo]

zdibnosti. U vs\omu dopomahagt\ pryqteli

odnolitky j starßi druzi j podruhy.


ÇA

R P

LA

STU

VA

NN

Q

3

1

Vdovolennq z dosqhnen\ Plastuny bahato vçat\sq: pro pryrodu, pro

Ωyttq sered ne], pro tilovyxovannq, novyx

pisen\, ukra]ns\kyx zvyça]v. V Plasti moΩna

krawe piznaty sebe, svo] syly; moΩna

piznaty prykmety dobro] lgdyny. Plastuny

vçat\sq, qk buty korysnymy dlq sebe, dlq

druhyx, dlq rodyny, dlq derΩavy.

Plastuny vidçuvagt\, wo vony wos\

zdobuly, wo vony wos\ varti.

Plastuny perekonugt\sq, wo sluΩba dlq

druhyx prynosyt\ lgdyni vdovolennq.

Osqhnennq cilej prynosyt\ osobyste

vdovolennq, radist\ i wastq.

Qk staty plastunom çy plastunkog Bahato xlopciv i divçat poçynagt\

plastuvaty v novactvi j todi, qk magt\

odynadcqt\ rokiv, perexodqt\ do gnactva.

Holovne te, wo koΩnyj gnak i gnaçka

naleΩyt\ do Plastu dobrovil\no.

Molodßyx ditej bat\ky vpysugt\ do

plastovo] orhanizaci] v ]xnij miscevosti.

Qkwo xtos\ ne buv novakom çy novaçkog, z

dozvolom bat\kiv moΩe sam vnesty

proxannq. Provid miscevo] orhanizaci]

prymiwu[ molodu lgdynu do vidpovidnoho

roq çy hurtka.


ÇA

R P

LA

STU

VA

NN

Q

4

Qkwo nema plastovo] orhanizaci] v danij miscevostiPlastovu hrupu çy hurtok — zavΩdy moΩna stvoryty. Bat\ky

molodßyx ditej moΩut\ znajty hrupu ditej, a starßi moΩut\ sami

znajty we kil\ka druziv abo podruh, wo xotily b plastuvaty.

Koly [ hrupa:

❒ Potribno doroslo] osoby, qka b dopomahala hurtovi plastuvaty

j vidpovidala za n\oho.

❒ Treba napysaty do provodu Plastu dano] kra]ny.

❒ Xtos\ z krajovoho provodu poqsnyt\, wo treba dal\ße robyty.

Qkwo v danij kra]ni nema Plastu, todi moΩna zvernutysq do

Holovno] Plastovo] Bulavy abo do krajovoho provodu v bud\-qkij

kra]ni. Cej provid podast\ potribni informaci].

MoΩna takoΩ buty plastunom-samitnykom, abo plastunkog-

samitnyceg — ce znaçyt\ plastuvaty bez hurtka. Pro toçni

informaci] treba pysaty do provodu Plastu v danij kra]ni.


WO

TAKE P

LA

ST?

6

samovyxovannqSamovyxovannq — ce proces

postijno] praci nad sobog.

Samovyxovannq oznaça[, wo

plastova molod\ ostatoçno

vidpovida[ za svij vsebiçnyj

rozvytok ta vyroblennq svoho

xarakteru. Ce ponqttq vklgça[

dobrovil\ne pryjnqttq prysqhy

dotrymuvatysq plastovyx

obov’qzkiv. Pracq v hrupi [

nevid’[mnog çastynog samovyxo-

vannq i vklgça[ vminnq spil\no

diqty, orhanizuvaty j perevodyty

plastovi zanqttq i v tomu vs\omu

dbaty odyn pro odnoho. U procesi

samovyxovannq gnactvu dopo-

mahagt\ vyxovnyky j vidihragt\

rolg mentoriv abo starßyx

dobrozyçlyvyx druhiv çy podruh, qki

unaprqmlggt\ samostijnu dig

molodi v korysnyj naprqm.

vsebiçnoho Samovyxovannq u Plasti vidnosyt\sq

do vsestoronn\oho rozvytku:

fizyçnoho, intelektual\noho,

suspil\noho j duxovoho. Osoblyvu

uvahu nada[t\sq vyroblenng

providnyc\kyx qkostej ta vmin\.

Plast dopomaha[ rozvynuty

povnocinnu lgdynu, qka vmi[

korysno diqty samostijno i v hrupi.

patriotyçnohoPlastuny j plastunky staragt\sq

rosty j stavaty woraz krawymy ne

lyße zarady vlasnoho uspixu j

wastq, ale takoΩ zarady dobra

suspil\stva, narodu, derΩavy.

Ukra]ns\ki plastuny plekagt\

lgbov do ukra]ns\ko] spil\noty j

hotovi pracgvaty dlq ]] dobra. Vony

[ takoΩ korysnymy hromadqnamy

derΩavy v qkij proΩyvagt\.

02 Scho take Plast 12/17/08 11:37 PM Page 2

WO

TA

KE

PL

AST?

5

2WO TAKE PLAST?

Pryncypy

Vartosti

Samovyxovannq

PlastPlast buv stvorenyj na ukra]ns\kyx zemlqx u

1911 roci na vzirec\ Skavtin©u, orhanizaci]

molodi, qka postala u Velykobritani] v 1907 roci

j z çasom stala ruxom molodi po cilomu sviti.

Do 1930 roku Plast najßyrße rozvyvavsq na

zaxidnix ukra]ns\kyx zemlqx. V 1929 i 1930 rokax

Plast buv zaboronenyj çuΩymy vlastqmy na

Volyni j v Halyçyni. Çastyny dal\ße isnuvaly

na Zakarpatti ta na emi©raci]. Pislq 1945 roku

plastovi orhanizaci] postaly v riznyx kra]nax.

V Avstrali], Ar©entini, Velykobritani], Kanadi,

Pol\wi j SÍA plastuny vΩyvagt\ nazvu Plast

— Orhanizaciq Ukra]ns\ko] Molodi; v

Slovaççyni ce Plast — Sogz Skavtiv

Ukra]ns\ko-Rusyns\ko] Molodi Slovaççyny; v

Nimeççyni ce Plast — Ukra]ns\ka Skavts\ka

Orhanizaciq, a v Ukra]ni vid 1991 roku povna

nazva [ Plast — Ukra]ns\ka Skauts\ka

Orhanizaciq.

orhanizaciq Orhanizaciq — ce hurt lgdej. KoΩna

orhanizaciq ma[ svog ideg ta metu, svog

strukturu, pravyla j prohramu dlq zdijsnennq

mety. Dal\ße v cij knyΩci vy znajdete opys

plastovo] ide], pravyl i prohramy.

ukra]ns\ko] molodi Plast hurtu[ molod\, qka baΩa[ buty çlenom

ukra]ns\koho Plastu ta hotova vykonuvaty joho

obov’qzky. Plastuny moΩut\ Ωyty v Ukra]ni abo

poza meΩamy ukra]ns\ko] derΩavy. S\ohodni v

Ukra]ni plastunom moΩe buty koΩnyj hroma-

dqnyn Ukra]ny, nezaleΩno vid nacional\nosty

çy etniçnoho poxodΩennq, qkwo vin çy vona

hotovi pryjnqty prysqhu, qka vklgça[ Try

Holovni Obov’qzky ukra]ns\koho plastuna.

(“Buty virnym Bohovi j Ukra]ni, pomahaty

inßym, Ωyty za Plastovym Zakonom ta

sluxatys\ plastovoho provodu.”)

“Plast — ce orhanizaciqukra]ns\ko] molodi dlq patriotyçnoho, vsebiçnoho samovyxovannq.”


Zmahannq “do vysot”

Plastuny stavlqt\ sobi vysoki vymohy u zdijsnenni plastovyx

idealiv i v rozvytku svo]x zdibnostej. Vony postijno pracggt\ nad

udoskonalennqm svoho xarakteru v ßkoli, u Plasti j poza Plastom,

staragt\sq zdobuty rizni vmilosti ta hlybßi znannq. Vony stavlqt\

pered sobog vymohy, qki ]x postijno zaoxoçugt\ do dal\ßoho

rozvytku, do dal\ßo] praci nad sobog. KoΩnyj mirq[ svo] uspixy

ne til\ky mirylom druhyx, a j svo]m vlasnym; koΩnyj zmaha[t\sq z

sobog, woby nablyzytysq do miry svo]x zdibnostej abo

pryrodnoho obdaruvannq (do svoho potenciqlu).

WO

TA

KE

PL

AST?

7

2

Cil\ Plastu

Plast postav dlq spryqnnq rozvytkovi ukra]ns\ko] molodi ...❒ U Plasti molod\ zasvog[ vselgds\ki idealy Pravdy, Dobra j

Krasy, pryming[ ]x u Ωytt[vomu procesi samovyxovannq ta

rozvyva[ svo] zdibnosti.

❒ Plast rozvyva[ korysnyx hromadqn, qki sovisno spovnqgt\

hromadqns\ki obov’qzky, ta vçyt\ svo]x çleniv braty iniciqtyvu v

udoskonalenni spil\noty j stavaty providykamy u suspil\stvi j

derΩavi.

... dlq dobra ukra]ns\koho narodu ...Potreby ukra]ns\koho narodu minqgt\sq z istoryçnymy

obstavynamy.

❒ Dorosli plastuny zavΩdy pracgvaly v ukra]ns\kij hromadi, v

ukra]ns\kyx ustanovax, ßkolax, i boronyly interesy

ukra]ns\koho narodu.

❒ Svoho çasu vstupaly v rqdy Ukra]ns\kyx Siçovyx Stril\civ,

pizniße Ukra]ns\ko] Povstans\ko] Armi].

❒ U diqspori orhanizuvaly ukra]ns\ke hromads\ke Ωyttq, zokrema

ukra]ns\ku osvitu.

❒ S\ohodni, v ukra]ns\kij derΩavi, Plast pryhotovlq[ molod\ dlq

uçasty v riznyx haluzqx Ωyttq. KoΩna profesiq potrebu[

kompetentnyx, viddanyx lgdej z iniciqtyvog ta humannym

stavlennqm do inßyx; lgdej, qki odnoçasno hotovi braty do

uvahy dobro derΩavy, suspil\stva, narodu; lgdej, qki

pryminggt\ plastovi zasady Ωyttq v koΩnomu svo[mu

seredovywi.

... ßyryty skavts\ki idealy.Plastuny poçuvagt\ sebe çastynog skavts\koho ruxu j razom z

inßymy skavtamy staragt\sq ßyryty v sviti skavts\ki idealy:

rozvyvaty povnocinnu lgdynu, korysnoho dlq suspil\stva

hromadqnyna. Vony hotovi do dobrodijno] praci, bez qko]

zdorove suspil\stvo ne moΩe isnuvaty.


8

Opys odnoho svqta zaprysqΩennq Najmolodßyj hurtok vΩe vykonav vymohy Perßo] Proby. Kurinna skazalakoΩnij gnaçci, wo na Svqti Vesny bude nahoda sklasty plastovu prysqhu,ale ne rißeno toçno koly. Vsi pry]xaly v povnyx plastovyx odnostroqx ivid samoho poçatku bulo vydno, wo wos\ zminylosq — de Ω podivsqhalaslyvyj najmolodßyj hurtok? C\oho dnq vsi buly vynqtkovo povaΩni.Pid ças dnq tut i tam koΩna, z papirçykom v rukax, wos\ vyvçala.

Pryjßov veçir. Nixto niçoho ne kaΩe. Mynula stanyçna spil\na prohrama,zaspivaly molytvu i vsi pißly spaty. Raptom — svystok. “Spolox!Vbratysq v odnostro] i bez hovorennq staty v lavu,” — zapovila kurinna.Za qkyjs\ ças cilyj kurin\ stoqv u lavi. Starßi vΩe znaly, a molodßidohaduvalys\, v çomu sprava. Tyxo lava sonnyx gnaçok rußyla z taboru vstoronu ozera, de stoqly try postati: dvi gnaçky j podruha dovkruhymalen\koho vohnyka.

Lava gnaçok zajßla navkolo vohnyka; xtos\ rozdav usim sviçky. Nixto nehovoryv. Spravdi nixto ne xotiv hovoryty — qkos\ bulo i straßno vtemrqvi, j çarivno pid myhotinnqm zir. Todi malen\kyj spalax —zasvitylasq sviçka kurinno]. “Peredag cej vohon\. Xaj koΩna z nasperedast\ svo[ zavzqttq do plastovo] ide]!” Sviçka za sviçkogzapalgvalysq aΩ poky kruh vohng zluçyvsq. “Teper hurtkovi zapalqt\ naßspil\nyj vohnyk — symvol zavzqttq naßoho kurenq!” Koly vohon\ uΩehoriv, zalunala kurinna pisnq.

Prohrama bula korotka: vnesly kurinnyj prapor, vyklykaly çlenivnajmolodßoho hurtka, vyklykaly zv’qzkovu j podruhu. “S\ohodni vy robytevelykyj krok u vaßomu Ωytti,” — poçala zv’qzkova. Vsi sluxaly uvaΩnoslova podruhy pro ßlqx samovyxovannq, pro postanovu braty na sebeplastovi obov’qzky. Vreßti pytannq, çy vsi hotovi sklasty plastovu prysqhu

Todi gnaçky pidstupyly do prapora, pidnesly trypal\ci, qk do pryvitu i povtorqly za podruhog slovaprysqhy: “Prysqhags\ ...”

Pislq prysqhy podruha zapovila: “Plastovyj obit”.Na tli murmurando kurenq gnaçky vyholosyly slovaobitu. Zvuk lunav sered noçi. Bulo zvorußlyvo.

Zv’qzkova vruçyla koΩnij gnaçci plastovu lelijkuta posvidku zdobuttq stupenq uçasnyci. Usi podruhyj kurinnyj provid pidijßly do novozaprysqΩenyxpozdorovyty ]x. Kurin\ vyhuknuv tryçi SKOB.

Kinçalysq nezabutni dlq molodyx gnaçok xvylyny.Na kinec\ prohramy zaspivaly pisng “Ne Ωurit\sq gnidruzi.” Vohnyk skinçyvsq. Starßi gnaçky obstupylymolodßyx podruh. Vsi dobre poçuvalysq. Ce radisnaxvylyna v ]xnij plastovij sim’].

WO

TAKE P

LA

ST?


WO

TA

KE

PL

AST?

Plastova prysqha

9

2

Prysqha — ce uroçysta, oficijna obicqnka doderΩaty

pevnyx zobov’qzan\. Prysqhaty na çest\ — ce znaçyt\

prysqhaty na svo] moral\ni pryncypy, na svog hidnist\.

Plastuny i plastunky berut\ na sebe pevni zobov’qzannq.

My ]x nazyva[mo Tr\oma Holovnymy Obov’qzkamy

Plastuna j Plastunky. My da[mo svo[ slovo, wo

pryjma[mo plastovi obov’qzky qk svo] i doklademo vsix

zusyl\, wob tyx obov’qzkiv dotrymatysq. Nixto: ni druh,

ni podruha, ni bat\ky, ni pryqteli — nas ne moΩut\

prysyluvaty do prysqhy. Rißennq pryjnqty prysqhu

povynno buty naskriz\ dobrovil\ne. Qkwo xtos\ svog

prysqhu lomyt\, ce znaçyt\, wo vin svoho slova ne

dotrymav.

Plastovu prysqhu sklada[mo zvyçajno na kurinnyj

prapor — symvol plastovo] ide] ta vsi[] orhanizaci]. Qkwo

nema kurinnoho praporu, moΩna skladaty prysqhu na

nacional\nyj prapor. Robymo ce prylgdno j uroçysto.

Prysqhags\ svo[g çestg, wo robytymu vse, wo v mo]j syli, wob

buty virnym Bohovi j Ukra]ni, pomahaty inßym, Ωyty za Plastovym

Zakonom i sluxatys\ plastovoho provodu.


WO

TAKE P

LA

ST?

10

Try Holovni Obov’qzkyPlastuna j Plastunky

1. Buty virnym Bohovi j Ukra]ni. 2. Pomahaty inßym. 3. Ûyty za Plastovym Zakonom i

sluxatys\ plastovoho provodu.

Virnist\ Bohovi plastuny vyskazugt\ na praktyci

Plastuny prytrymugt\sq moral\nyx zasad Ωyttq — vony kerugt\

svo] vçynky, svog povedinku zhidno z pozytyvnymy zasadamy:

❒ Vony ßyrqt\ pravdu, znannq j nauku. Vony slovni j spravedlyvi

pered inßymy, staragt\sq stavytysq do druhyx tak, qk vony

xotily b, woby ti stavylysq do nyx.

❒ Vony tvorqt\ dobro i vyqvlqgt\ lgbov do blyΩn\oho svo]my

dobrymy dilamy. Vony vidçuvagt\ obov’qzok dbaty pro dobro

inßyx çy to v rodyni, çy v ßkoli, çy v hurtku. Vony dbagt\ pro

dobro inßyx sotvorin\ (napryklad zvirqt), roslyn i pryrody

vzahali (ne nywat\ pryrody nepotribno, dbagt\ pro otoçennq).

❒ Plastuny lgbugt\sq krasog pryrody sotvoreno] Bohom i

tvoramy lgds\koho mystectva. Vony rozvyvagt\ vidçuttq krasy

i doderΩugt\sq estetyçnyx norm u svo]j povedinci, movi j

vyhlqdi.

Virnist\ Bohovi Plastun, plastunka viru[ v Boha i poçyta[ Joho. Boh — ce Pravda,

Dobro i Krasa. Buty virnym Bohovi — znaçyt\ zdijsngvaty ci

idealy v Ωytti. Plastovi obov’qzky osnovani na zasadax, wo ]x uçat\

rizni relihi] svitu. Oskil\ky Plast, tak qk Skavtin© v Anhli], postav

u suspil\stvi, de perevaΩaly xrystyqns\ki relihi], tym samym

osnovopoloΩnyky bazuvalysq v perßu miru na xrystyqns\kyx

zasadax. Relihi] riznqt\sq virovyznannqmy, dohmamy, obrqdom i

duxovistg, ale bil\ßist\ z nyx ma[ podibni moral\ni zakony.

Plastun poçyta[ Boha zhidno zi svo]m virovyznannqm. Odnoçasno

plastun povaΩa[ pravo koΩnoho spoviduvaty svog viru i buty

virnym svo]j relihi] zhidno zi svo]m sumlinnqm. Pro ne] my vçymosq

vid bat\kiv i v svo]j cerkvi çy misci bohopoçytannq.


WO

TA

KE

PL

AST?

2Plastuny obstoggt\ hidnist\ lgdyny❒ Plastuny rozhlqdagt\ lgdynu, qk povnocinnu osobu, tomu

nikoho ne prynyΩugt\, ni nad kym ne nasmixagt\sq, ni osobysto,

ni pid ças plastovyx zanqt\ çy rytualiv.

❒ Plastuny stavlqt\sq do inßyx, qk do hidnyx, a ne druhorqdnyx.

Xto b to ne buv — çy ce novak, gnaçka, senior çy storonnq

lgdyna — do vsix stavlqt\sq uviçlyvo, z povahog.

❒ Plastuny ne prynyΩugt\ lgdyny svo[g krytykog. Koly treba

zvernuty uvahu, krytykugt\ vçynky, ne osobu. Roblqt\ ce

dobrozyçlyvo j neprylgdno.

❒ V osobystyx vidnosynax, plastuny povaΩagt\ hidnist\ svog ta

inßo] osoby.

Vyqvy lgbovy ❒ Plastuny vyqvlqgt\ svog lgbov Boha tym, wo tvorqt\ dobro

blyΩn\omu. { rizni stepeni abo rody lgbovy: zahal\na lgbov do

lgdstva, do blyΩn\oho, do svoho narodu j bil\ß specefiçna

lgbov do bat\kiv, ditej, supruh ta druziv.

❒ Plastuny-skavty vtrymugt\ zv’qzok zi skavtamy inßyx narodiv i

v cej sposib piznagt\ [dnist\ lgdstva, wo proqvlq[t\sq

riznymy kul\turamy. Plastuny çutlyvi na potreby slabßyx

çleniv svoho suspil\stva j pryvçagt\sq dopomahaty ]m dobrymy

dilamy.

❒ Qk çleny rody-

ny, plastuny

dbagt\ pro

dobro cilo]

rodyny i vmigt\

uzhodyty vlasni

potreby iz

potrebamy

inßyx rodyçiv.

Pid ças plastu-

vannq v hurti,

plastuny

piznagt\

druhyx, vçat\sq

druΩby,

vza[mno] poßa-

ny j dovir’q —

stagt\ druzqmy.

11


WO

TAKE P

LA

ST?

12

Virnist\ Ukra]ni Plast postav todi, koly ne bulo ukra]ns\ko] derΩavy. Slovo

“Ukra]na” oznaçalo, v perßu miru, ideg — ideg, wo povynna

isnuvaty ukra]ns\ka derΩava. Ce ponqttq mistylo v sobi

stverdΩennq, wo isnu[ ukra]ns\kyj narid, ukra]ns\ki zemli,

ukra]ns\ke suspil\stvo, ukra]ns\ka istoriq, spadwyna ta mova.

Isnuvaly ukra]nci z poçuttq, z ide], z etniçnoho poxodΩennq.

Vidkoly postala nezaleΩna derΩava, slovo “Ukra]na” oznaça[, v

perßu miru, ukra]ns\ka derΩava. Z’qvylysq ukra]nci — hromadqny

derΩavy Ukra]na.

De b vony ne Ωyly, plastuny dbagt\ pro dobro toho suspil\stva,

to] derΩavy, u qkij Ωyvut\. Dlq bil\ßosty ce Ukra]na, a dlq tyx,

wo Ωyvut\ poza Ukra]nog, ce derΩava ]xn\oho pobutu. Plastuny

znagt\ svo] hromadqns\ki obov’qzky; vony znagt\ systemu urqdu;

vony dotrymugt\sq zakoniv derΩavy. Vony hotovi braty iniciqtyvu,

buty providnykamy u svo[mu suspil\stvi.

Ale de b vony ne Ωyly, plastuny j plastunky vvaΩagt\ sebe

çastynog ukra]ns\ko] spil\noty j dbagt\ pro ]] dobro. Ukra]ns\ka

spil\nota vklgça[ hromadqn z Ukra]ny ta ukra]nciv, wo

Ωyvut\ poza Ukra]nog.

Dlq gnakiv i gnaçok ce znaçyt\ peredusim, wo vony:

❒ vyvçagt\ ukra]ns\ku movu i spilkugt\sq neg;

❒ vyvçagt\ literaturu, istorig, heohrafig i kul\turu

ukra]ns\koho narodu;

❒ piznagt\ ukra]ns\ku spadwynu.

U zahal\nomu, plastuny:

❒ plekagt\ ukra]ns\ki zvyça];

❒ znagt\ i ßanugt\ ukra]ns\ku nacional\nu symvoliku ta

himn;

❒ piznagt\ i dbagt\ pro ukra]ns\ke suspil\stvo.

Konkretno, koΩnyj plastun çy plastunka vybyra[ svij sposib

dbaty pro dobro ukra]ns\ko] spil\noty. Os\ kil\ka moΩlyvyx

prykladiv:

❒ pracg[ dobrodijno v ukra]ns\kij orhanizaci];

❒ u hromadi vnosyt\ pozytyvnyj dux zlahody j kompromisu, wob

buduvaty j udoskonalgvaty, a ne rujnuvaty;

❒ zdobuva[ osvitu z ukra]noznavstva ta vçyt\ druhyx;

❒ sta[ providnykom na riznyx wablqx hromads\koho Ωyttq;

❒ spovnq[ rolg “ambasadora Ukra]ny” u svo]j derΩavi (dlq tyx,

wo Ωyvut\ poza Ukra]nog).


WO

TA

KE

PL

AST?

13

2Ukra]noznavstvo Osnovne znannq z ukra]noznavçyx predmetiv plastuny zdobuvagt\

v ßkoli. Tam vony vyvçagt\ taki predmety qk istorig, literaturu,

heohrafig towo. U Plasti, pid ças svo]x zanqt\, plastuny çasom:

❒ rozpovidagt\ pro cikavi istoryçni podi] çy lehendy;

❒ dyskutugt\ pro cikavi proçytani knyΩky;

❒ praktyçno piznagt\ rizni rody narodn\oho mystectva

(napr. pysannq pysanok);

❒ spivagt\ ukra]ns\ki pisni;

❒ vyqvlqgt\ svo[ znannq na vatrax, svqtkuvannqx, zmahax.

Ukra]ns\ka mova S\ohodni v Ukra]ni ukra]ns\ka mova derΩavna, ale plastuny j

plastunky zavΩdy zvertaly osoblyvu uvahu na ukra]ns\ku movu.

Çy to v çasy okupaci] ukra]ns\kyx zemel\, çy to rozkyneni po sviti

v diqspori, plastuny staralysq i dal\ße staragt\sq vΩyvaty

ukra]ns\ku movu miΩ sobog. Spilkuvatysq ukra]ns\kog movog —

ce nevid’[mna çastyna ukra]ns\koho plastuvannq.

Narodni zvyça] j narodne mystectvoUkra]ns\kyj narod protqhom stolit\ praktykuvav svo[ridni zvyça],

çy to pov’qzani z sil\s\kohospodars\kym Ωyttqm i z poramy roku,

çy to z relihijnymy, rodynnymy abo kalendarnymy

datamy/svqtamy. Plastuny j plastunky prodovΩugt\ deqki ci

zvyça], qki razom iz narodnim mystectvom, staly çastynog

plastovo] prohramy. (Dyv. çastynu “Vyqvy plastovo] duxovosty”.)

Ukra]ns\kyj herb i prapor

Herb Ukra]ny — tryzub. Vin [ na peçatkax

derΩavy.

❒ Tryzub — ce najstarßyj herb ukra]ns\ko] knq-

Ωo] derΩavy. Vin buv znakom knqzq Volodymyra

Velykoho i zberihsq na monetax z çasiv 980 do

1015 r.

❒ V 1918 roci v çasy vidrodΩennq ukra]ns\ko]

derΩavy tryzub pryjnqto qk derΩavnyj herb.

Vidtodi, vin stav symvolom ukra]ns\ko] naci] ta

]] zmahan\ do derΩavnosty.

❒ U 1992 r. Ukra]na znovu pryjnqla tryzub qk svij

herb.

Prapor Ukra]ny sklada[t\sq z dvox kol\oriv: synij (verxnq

polovyna) i Ωovtyj.

❒ Protqhom stolit\, we z knqΩyx çasiv, bula tradyciq vΩyvaty

kol\ory synij i Ωovtyj qk nacional\ni kol\ory.

❒ Z poçatkom 20-ho stolittq pryjnqvsq syn\o-Ωovtyj prapor qk

symvol ukra]ns\koho narodu i joho borot\by za svog derΩavu.

Syn\o-Ωovtyj prapor buv praporom Ukra]ns\ko] Narodno]

Respubliky v 1918 r. i buv pryjnqtyj qk prapor Ukra]ny v 1992 r.


WO

TAKE P

LA

ST?

14

We ne vmerla Ukra]na,

Ni slava, ni volq,

We nam, brattq molodi],

Usmixnet\sq dolq!

Dußu, tilo my poloΩym

Za naßu svobodu,

I pokaΩem, wo my, brattq,

Kozac\koho rodu.

We ne vmerla Ukra]na

Ukra]ns\kyj (nacional\nyj) himn

Himn spivagt\ z povahog na derΩavnyx, nacional\nyx abo

hromads\kyx svqtax i cym samym viddagt\ poßanu derΩavi. Pid ças

spivu himnu vsi prysutni stoqt\, çoloviky znimagt\ nakryttq

holovy, a plastuny j plastunky v odnostroqx stagt\ na “strunko”.

Plastuny j plastunky, qki [ na çoli lavy, pidnosqt\ pravu ruku j

dagt\ znak SKOB. Praporonosci viddagt\ poçest\.

Zhynut\ naßi voroΩen\ky,

Qk rosa na sonci,

Zapanu[m i my, brattq,

U svo]j storonci.


WO

TA

KE

PL

AST?

15

2Pomahaty inßymÍlqx do wastq — vmity prynosyty wastq inßym.

Dobre dilo

Xrystyqns\ka nauka vçyt\ “lgbyty blyΩn\oho, qk sebe

samoho”. Plastun i plastunka vyqvlqgt\ cg lgbov na

praktyci — dilamy tvorqt\ dobro. Vony viddagt\ svij ças

abo zusyllq abo riç, wob dopomohty lgdyni, tvaryni abo

dovkillg. Dopomahagt\ rado, bo xoçut\ dopomohty, i ne

spodivagt\sq za ce ni nahorody, ni hroßej, ni poxval.

Dobre dilo moΩna robyty bud\-de: vdoma, v ßkoli, v

Plasti. Pomohty moΩna odnij osobi (blyz\kij abo çuΩij),

hrupi abo hromadi. Zrobyty prysluhu zi spodivannqm na

qkus\ nahorodu abo wob omynuty nahanu — ne [ dobrym

dilom. Dobre dilo vyplyva[ z vnutrißn\oho perekonannq

tvorennq dobra inßomu.

Wodenne dobre dilo Wob tvorennq dobryx dil stalo plastunam pryrodnog

pryvyçkog, u molodßomu vici plastuny zapysugt\ xoç

odne dobre dilo na den\. Çasom prynosqt\ taki spysky na

sxodyny.

Buty korysnym çlenom suspil\stva Zdorove suspil\stvo, syl\na derΩava potrebu[ lgdej, wo

vmigt\ i sumlinno vykonugt\ svog pracg. Odnoçasno, v

derΩavi, potribno dobrodijno] praci bez vynahorody,

sebto na hromads\kyx zasadax. Wodenne dobre dilo

pryvça[ plastuniv i plastunok dumaty pro tvorennq

dobra dlq druhyx i dovkillq. Plastuny hotovi pracgvaty v

suspil\stvi bez vynahorody. Prykladom tako] dobrodijno]

praci moΩe buty pracq vyxovnyka v Plasti abo pomiç

syrotam, xvorym. U koΩnij kra]ni, v koΩnim suspil\stvi,

dobrodijna pracq duΩe potribna.


WO

TAKE P

LA

ST?

16

Ûyty za plastovym zakonom ...Plastuny vyznagt\ zakonnist\ ta hotovist\ vykonuvaty doruçennq

potribni dlq korysty hurtu, orhanizaci] çy suspil\stva. U koΩnomu

suspil\stvi povedinka lgdej keru[t\sq zakonamy. Çleny

suspil\stva [ zobov’qzani dotrymuvatysq zakoniv. Najkorysniße

dlq suspil\stva, qkwo joho çleny magt\ vyroblenu

samodyscyplinu j dotrymugt\sq pravyl i rißen\ z perekonannq,

wo doderΩuvatysq pravyl [ korysnym, navit\ qkwo vony ne konçe

pohodΩugt\sq z qkyms\ rißennqm.

U Plasti gnaky j gnaçky digt\ u ramkax kil\kox verstv zakoniv,

pravyl çy naprqmnyx:

❒ }x zobov’qzugt\ Try Holovni Obov’qzky, qki vklgçagt\

Plastovyj Zakon.

❒ }x zobov’qzugt\ statuty ta pravyla stvoreni riznymy provo-

damy: napryklad, pravyl\nyky, pravyla abo naprqmni krajovo-

ho provodu çy stanyci.

❒ Ne perestupagçy vywezhadanyx Plastovoho Zakonu çy pravyl

provodiv, qkwo potribno vyxovnyky stavlqt\ dodatkovi meΩi

abo pravyla dlq svo]x hurtkiv çy kureniv, wob zabezpeçyty

bezpeku molodi ta korysnyj proces samovyxovannq.

❒ U vywezhadanyx ramkax, hurtky j kureni digt\ qk demokratyçni

suspil\stva: tvorqt\ svo] pravyla j svo] plqny.

... i sluxatys\ plastovohoprovoduPlastovu diql\nist\ çasto kerugt\ pravyla ta doruçennq çleniv

provodiv, potribni u procesi vykonannq obov’qzkiv dilovodiv.

Plastuny vykonugt\ doruçennq, potribni dlq korysno]

plastovo] praci.

Pryklad vidpovidnoho plastovoho doruçennq:

Hurtok postanovyv vidbuty prohulqnku i pohodyvsq na zahal\ni meΩi

— datu, rid prohulqnky, misce towo. Detali maly vyrißyty j

polahodyty hurtkovyj i hospodar. Hurtkovyj i hospodar dagt\

doruçennq, wo vsi çleny hurtka magt\ strinutysq v danyj ças, u danomu

misci, z danym vyrqdom, xarçamy, ta pidhotovyty vyznaçene zavdannq.

Çleny hurtka magt\ vykonaty doruçennq.

Pryklad nezakonnoho doruçennq:

Pid ças prohulqnky hurtkova doruça[ çlenci hurtka narvaty qbluk z

çuΩoho sadu bez zhody hospodarq. Gnaçka ne povynna c\oho zavdannq

vykonaty.


WO

TA

KE

PL

AST?

17

2Plastovyj ZakonPlastun çy plastunka, qki staragt\sq Ωyty zhidno z Plastovym

Zakonom — magt\ dobru plastovu postavu.

6Plastun uviçlyvyj Íanu[, povaΩa[ lgdynu j povodyt\sq çemno, nikoho ne ponyΩu[,

nikym ne pohordΩu[. Íanu[ lgdynu ne zvaΩagçy na ]] vik, stat\,

rasu, nacional\nist\ çy virovyznannq. Napryklad, starßi gnaky j

gnaçky ne nasmixagt\sq z molodßyx, starßi plastuny j plastunky

ne ponyΩugt\ gnakiv i gnaçok.

Plastunka vviçlyva

5Plastun spravedlyvyjPryzna[ i vidda[ koΩnomu te, wo jomu naleΩyt\; ßanu[ za zasluhy

bez uperedΩennq, favorytyzmu çy vyvywuvannq kohos\; ne lyße ne

robyt\ kryvdy, ale boronyt\ pokryvdΩenoho. U koΩnomu zmahanni

dotrymu[t\sq zasad çesno] hry.

Plastunka spravedlyva

3Plastun toçnyjZ’qvlq[t\sq na ças i zakinçu[ doruçennq do reçencq. Bud\-qke

zavdannq — çy to protokol iz hurtkovyx sxodyn çy domaßni

obov’qzky — vykonu[ dokladno.

Plastunka toçna

1Plastun slovnyjDotrymu[t\sq danoho slova, ne zvaΩagçy na pereßkody. Plastuny

dokladagt\ vsix zusyl\, woby vykonaty te, do çoho zobov’qzalysq.

Qkwo plastun obicqv zrobyty znimky do xroniky çy vzqty novakiv

na prohulqnku, vin ce vykona[ pomymo pereßkod. Davnq prypovidka

kaΩe, wo lgdyna stil\ky varta, skil\ky varta ]] slovo.

Plastunka slovna

2Plastun sumlinnyjKoΩne dilo, za qke beret\sq, vykonu[ qknajkrawe: çy to zavdannq

dilovoda, zavdannq v ßkoli çy domaßnq robota. Plastun stavyt\ do

sebe vymohy j pryderΩu[t\sq ]x. Na n\oho moΩna pokladatysq.

Plastunka sumlinna

4Plastun owadnyjNe marnu[ ni hroßa, ni çasu, ni enerhi]. Plastuny obereΩno j

obdumano vytraçagt\ hroßi, a svij ças i enerhig vykorystovugt\ i

rozpodilqgt\ vidpovidno do potreb tak, woby buv ças na vykonannq

vsix obov’qzkiv udoma, v ßkoli çy v Plasti, i wob zalyßyvsq ças na

rozvahu. Plastuny owadno vykorystovugt\ zemni bahatstva, çy to

derevo na pionerstvo, çy papir na majstruvannq, çy xarçi v kuxni.

Owadnist\ vymaha[ dumky, plqnuvannq, dyscypliny.

Plastunka owadna


10W

O TA

KE P

LA

ST?

18

Plastunka braters\ka i dobrozyçlyva7Plastun braters\kyj

i dobrozyçlyvyjPoçuva[ sebe pryqtelem lgdej, cikavyt\sq ]xnimy potrebamy,

plqnamy, poçuvannqmy. UvaΩa[ skavtiv, qk brativ. BaΩa[ vsim

dobra, ne zazdryt\, ne doßkulg[ nikomu, ne kryvdyt\ nikoho.

Plastun stara[t\sq buty vyrozumilym suproty druhyx ta zrozumity

inßi pohlqdy, zvyça] çy styli Ωyttq.

8

9

Plastun zrivnovaΩenyj Di[ pomirkovano, ne vidruxovo pid vplyvom emocij abo tymçasovyx

nastro]v. Umi[ panuvaty nad poçuttqmy. U nebezpeçnij sytuaci] ne

popada[ v paniku, strax. Zustriça[ nevdaçu ne padagçy duxom, a

obrazu — bez hnivu j baΩannq pomsty.

Plastunka zrivnovaΩena

Plastun korysnyj Ne linu[t\sq, ne çeka[ na vkazivky j pros\by, wob zrobyty dobro.

Zajma[t\sq tym, wo prynosyt\ dobri naslidky sobi, druhym,

suspil\stvu, abo lgdstvu vzahali. Radße niΩ nudytysq bezdil\no,

znaxodyt\ nahodu tvoryty dobro sobi abo druhym. Obdumu[ svo]

vçynky.

Plastunka korysna

Plastun sluxnqnyj plastovij starßyniDlq gnakiv i gnaçok [ try rody plastovyx provodiv:

❒ vywi provody, vybrani doroslymy, (u stanyci, KPS, HPB),

❒ vyxovnyky, qki naznaçeni,

❒ provid hurtka abo kurenq, vybranyj samymy gnakamy i

gnaçkamy.

Usi provody ukladagt\ pravyla j prohramy, ta perevodqt\ zanqttq.

Plastuny vykonugt\ doruçennq potribni dlq vyxovannq ta vyko-

nannq plastovo] diql\nosty.

❒ Pid ças plastovyx zanqt\, vyxovnyky vidpovidagt\ za bezpeku

j vyxovnyj proces, tomu gnaky j gnaçky zobov’qzani dotrymu-

vatysq doruçen\ vyxovnykiv potribnyx dlq korysnoho, bezpeç-

noho plastuvannq.

❒ Hurtkovi çy kurinni provody, qkyx gnaky i gnaçky vybyragt\,

magt\ zavdannq provadyty plastovu pracg ti[] hrupy, wo joho

vybyra[, v ramkax pravyl vywyx provodiv. Na osnovi idej çy

propozycij çleniv, hurtok robyt\ rißennq (plqny, pravyla), a

indyvidual\ni çleny provodu vykonugt\ rizni ]m doruçeni

obov’qzky. Çleny hurtu zobov’qzani dotrymuvatysq vstanovlenyx

pravyl i vykonugt\ doruçennq zv’qzani z vyznaçenog praceg hurtu.

Plastunka sluxnqna plastovij starßyni


11

WO

TA

KE

PL

AST?

19

2Plastun pyl\nyj Plastun çy plastunka ne propuska[ nahody navçytysq çohos\

korysnoho. Vony magt\ bahato zanqt\, uvaΩno vykonugt\ svo]

obov’qzky: çy to zavdannq do ßkoly, dlq bat\kiv, çy Plastu,

plastuny staranno j uvaΩno vse vykonugt\.

Plastunka pyl\na

12Plastun dba[ pro svo[ zdorov’qVybyra[ styl\ Ωyttq i pryderΩu[t\sq norm xarçuvannq, çystoty,

hihi[ny, ruxanky, qki zabezpeçugt\ zdorov’q. Plastun çy plastunka

svidomo ne robyt\ niçoho, wo nywyt\ zdorov’q:

❒ Omyna[ al\kohol\ i tgtgn, bo vony ßkidlyvi na zdorov’q.

(Nywat\ serce, peçinku, spryçynggt\ neduhy, qk rak towo.)

Osoblyvo ci otruty ßkidlyvi dlq molodi, bo vony strymugt\

rozvytok tila. U bil\ßosti kra]nax tgtgn i al\kohol\ dlq molodi

zakonom zaboroneni. Nadmirne vΩyvannq al\koholg moΩe

provokuvaty bezvidpovidal\ni vçynky.

❒ Ne pryjma[ narkotykiv, ne Ωyve tak, wob naraΩuvatysq na

tilesni xvoroby qk SNID çy xvoroby peredani statevym ßlqxom.

Plastunka dba[ pro svo[ zdorov’q

13Plastun lgbyt\ krasu j dba[ pro ne]Pleka[ vidçuttq krasy j dba[ pro krasu svoho dovkillq, svo[] movy,

povedinky j vyhlqdu. Plastuny ne zabrudnggt\ otoçennq —

vulycg, dim, domivku; ne zasmiçugt\ movy vul\©arnymy vyslovamy.

}xnq povedinka normu[t\sq poßanog do inßyx. Plastuny dbagt\

pro krasu svo[] dußi j pro moral\nist\ svo]x vçynkiv. Plastuny

dbagt\ pro vyhlqd, ale “harno”vyhlqdaty, znaçyt\ çysto j oxajno,

ne konçe za fasonamy najnovißo] mody. Rizni zaxody vymahagt\

riznoho odqhu — odne vbyra[mo na tabir, druhe na plqΩ, a we inße

na zabavu.

Plastunka lgbyt\ krasu j dba[ pro ne]

14Plastun zavΩdy dobro] hadkyPlastuny — optymisty. Nevdaçi spryjmagt\, qk vyprobuvannq i

nauçku na majbutn[, tomu ne popadagt\ u rozpaç i ne zneoxo-

çugt\sq. Vony virqt\ u mudrist\ prypovidky — “nema zloho, wob na

dobre ne vyjßlo”. Plastuny virqt\ v usmix i bad\oro berut\sq za

koΩne dilo.

Plastunka zavΩdy dobro] hadky


WO

TAKE P

LA

ST?

Dozrivannq

Xoça [ le©al\ne vyznaçennq doroslo] osoby, nema odni[] xvylyny,

koly lgdyna sta[ zrilog v Ωytti. Dozrivannq — ce proces. Koly

moloda lgdyna hotova diqty samostijno ta braty na sebe obov’qzky

normal\no pov’qzani zi statusom doroslo] lgdyny, zaleΩyt\ vid

dano] osoby, obstavyn towo.

Divçata j xlopci pryrodno ßukagt\ svoho druha çy podruhu Ωyttq.

Vony piznagt\ odyn odnoho: ]xni qkosti, ]xni vartosti j çasto

zalgblggt\sq.

❒ Plastuny rozumigt\, wo vza[mni stosunky vymahagt\ vidpovi-

dal\nosty j kul\turnoho vidnoßennq. Dlq plastuniv osobyste

Ωyttq ne [ predmetom Ωartiv i nasmißok.

❒ Plastuny rozumigt\, wo vyqv lgbovy — ce vysliv hlyboko]

pryxyl\nosty j viddanosty do cilo] osoby, vklgçno z

osobystistg i duxovistg.

❒ Zakoxani osoby budugt\ svo] vidnoßennq na rivnopravnosti ta

vza[mnomu porozuminni, dovir’] i zobov’qzanni.

Poky moloda lgdyna hotova vybraty svog podruhu çy svoho druha

Ωyttq, ]j korysno:

❒ maty vyroblene vminnq piznavaty samoho sebe;

❒ maty vminnq piznavaty osobystist\, xarakter çy duxovist\ druho]

osoby; vmity plekaty druΩbu;

❒ rozumity vidpovidal\nosti pov’qzani z Ωyttqm doroslyx ta

moΩlyvist\ ]x vykonuvaty.

20


Plastova vidznaka — ce zolotyj

ukra]ns\kyj tryzub i bila

trylysta lileq, spleteni v odnu

harmonijnu cilist\. Trylysta

lileq — ce vidznaka skavtiv u

vs\omu sviti. U riznyx kra]nax

vona po riznomu po[dnana z

inßymy symvolamy.

Try lystky lile] pryhadugt\ pro

try holovni obov’qzky skavta,

plastuna. Ípyl\ lile], tak qk

strilka kompasa, vkazu[ na

“pravyl\nyj ßlqx” skavtiv.

Tryzub ukazu[ na te, wo Plast —

ukra]ns\ka orhanizaciq.

Plastovu vidznaku nosqt\

plastuny, qki sklaly plastovu

prysqhu. Plastuny takoΩ

uΩyvagt\ plastovu vidznaku na

praporax, peçatkax, oficijnyx

vydannqx, urqdovyx paperax

towo.

SY

MVO

LIK

A

PLASTOVASYMVOLIKA

21

3

Plastovavidznaka ›symvol Plastu

Pisni

Prapory

Vidznaky

03 Plastova symwolika 12/17/08 11:47 PM Page 1

SY

MVO

LIK

A

22

V poΩeΩax vsesvitnix, u lunax kryvavyx,

Pid hromom harmat, u vaΩkij borot\bi,

Na lycars\ku çest\ i na predkivs\ku slavu

Vitçyzni obity skladag taki:

Plekatymu sylu i tila, i duxa,

Wob narid mij vol\nym, mohutnim zrostav,

Wob v dumax Ωurlyvyx nevol\nyça tuha

Zamovkla, a hordo wob spiv naß lunav.

Krasu q i wastq po vsij Ukra]ni

Íyrytymu, vlasnyj zabudu svij trud,

Wob çola rozxmaryv i vyprqmyv spyny,

Wob zir znqv do neba vidrodΩenyj lgd.

Q pracg j nevdaçi, vsi zlydni j nedolg

Pryjmu qk zavdannq velyko] hry,

Z Ωyttqm poborgs\, qk z trudamy u poli,

Mynu obereΩno zradlyvi qry.

A letom kryl skoba pid xmary polynu

I bystro rozhlqnu vsg zemlg mog,

Promirg ternysti ßlqxy Ukra]ny,

Do wastq Vitçyznu mog povedu.

Plastovyj ObitPrysqha — ce zobov’qzannq, a obit (obitnycq) — ce obicqnka u

poetyçnij formi j vona dopovng[ prysqhu. Obit z’qsovu[, wo

plastuny zadumugt\ vykonuvaty te, çoho vid nyx spodiva[t\sq

ukra]ns\kyj narod. Obit vpletenyj u ceremoniql plastovo]

prysqhy qk ]] dopovnennq, i joho recytugt\ abo spivagt\ pislq

skladennq prysqhy.

Plastovyj obit


SY

MVO

LIK

A

3Poqsnennq Obitu

V perßij strofi opysani obstavyny, v qkyx plastuny skladaly

plastovu prysqhu v rannix rokax Plastu. Pid ças Perßo] Svitovo]

Vijny, koly v riznyx çastynax svitu horily vohni, spryçyneni

harmatnymy obstrilamy (“v poΩeΩax vsesvitnyx, u lunax

kryvavyx”) plastuny prysqhaly, wo budut\ virnymy svo]j

Bat\kivwyni — Ukra]ni.

Strofy 2 - 5 poqsnggt\ slova hasla “Syl\no, Krasno, ObereΩno,

Bystro”. My, plastuny, pleka[mo sylu na te, wob dopomohty

ukra]ns\komu narodovi rozvyvatysq vil\nym i syl\nym, woby vin

ne plakav i ne narikav na hirku dolg (“v dumax Ωurlyvyx”,

“nevol\nyça tuha”), a wob viryv u svo] syly. Krasu, lgbov Ωyttq,

zmahannq do qkosty, “do vysot”, i radist\ budemo plekaty j

ßyryty. Nevdaçi spryjma[mo qk nauku Ωyttq, ale ne pidda[mosq

]m, wob ne zradyty svo]x idealiv. A bystrotu uma j inßi zdibnosti

budemo rozvyvaty dlq krawo] doli ukra]ns\koho narodu.

Obit napysanyj u specyfiçnyx istoryçnyx obstavynax, ale cili

postavleni v n\omu nastil\ky zahal\ni, wo vony zavΩdy na çasi j

aktual\ni.

Deqki poqsnennq:

• “v poΩeΩax vsesvitnix” vidnosyt\sq do Perßo] Svitovo] Vijny;

• “u lunax kryvavyx” — pid çervonym vidblyskom poΩeΩ na nebi;

• “vitçyzni” oznaça[ bat\kivwyni;

• “nevol\nyça tuha” vidnosyt\sq do Ωurlyvyx pisen\ lgdej u nevoli;

• “trud” oznaça[ pracq abo zusyllq.

23


SY

MVO

LIK

A

24

Plastovyj himnPlastovyj himn — ce uroçysta plastova pisnq, qku plastuny

spivagt\ na svo]x svqtax. Vona [ çastynog plastovyx ceremonij. U

nij plastuny zaklykagt\ sebe do praci ta osqhnennq plastovyx

cilej Ωyttq. Plastovyj himn pidbad\org[ plastuniv, zaklyka[ ]x do

zmahan\, skriplg[ ]x duxom ta ob’[dnu[ ]x poçuttqm solidarnosty.

Cvit Ukra]ny i krasa

Cvit Ukra]ny i krasa,

Skobiv orlynyj my rid,

Lgbymo sonce, rux, Ωyttq,

Lgbymo volg i svit.

Plast — naßa hordist\ i mriq,

Lgbij Otçyzni — naß trud,

Bujnyj v nim poryv, nadiq,

V Plasti roste novyj lgd.

Brattq, pora nam stanuty v rqd,

Stqh plastovyj pidijnqty,

Slavu Vkra]ni prydbat\!

Sonce po nebi kolu[,

Znagt\ i xmary svij ßlqx,

Viter nevpynno mandru[

Po Ukra]ny polqx.

My Ω soncq qsnoho dity,

Vol\noho vitru braty,

Maly b v bezdilli zmarnity,

Cili Ωyttq ne znajty?!

Brattq, pora nam stanuty v rqd,

Stqh plastovyj pidijnqty,

Slavu Vkra]ni prydbat\!


SY

MVO

LIK

A

3

25

Hej plastuny, hej gnaky!

Hej, plastuny! Hej, gnaky!

My dity soncq i vesny,

My dity materi-pryrody!

Do nas ßumyt\ zelenyj bir,

V lisy, polq, do vil\nyx hir,

Na qsni zori, tyxi vody! 2 razy

Hej, plastuny! Hej, gnaky!

Ûyttq — ne Ωarty, ne kazky,

A pracq, buri i nehody!

Hartujmo Ω naß gnac\kyj dux.

Gnac\ke haslo: volq j rux!

Niwo nam lyxo, ni pryhody! 2 razy

Hej, gnaky! Hej, plastuny!

Narodu vol\noho syny,

Syny krasy, syny pryrody,

Ne zlomymo svo]x prysqh,

Vede nas hordo vol\nyj stqh

Do wastq, slavy i svobody! 2 razy

Himn zakarpats\kyx plastunivV dodatku do plastovoho himnu, na svqtoçnyx sxodynax çy zustriçax

plastuny çasto spivagt\ pisng, qku zakarpats\ki plastuny kolys\

(pered 1939 r.) maly za svij himn. Tradycijno cq pisnq, tak qk usi

himny, spiva[t\sq u postavi na “strunko”.


26

SY

MVO

LIK

A

Prapory v Plasti

Nacional\ni praporyZ nahody svqt i na taborax plastuny vyvißugt\ ukra]ns\kyj

prapor. Plastuny, wo Ωyvut\ poza Ukra]nog, vyvißugt\ takoΩ

prapor kra]ny, v qkij vony Ωyvut\.

Qk povaΩaty praporNacional\nyj prapor — ce symvol naci], tomu do n\oho treba

stavytysq z povahog.

❒ Vin ma[ buty na poçesnomu misci. Joho treba vyvißuvaty vywe,

poperedu abo po pravomu boci (po livomu vid hlqdaça) inßyx

xoruhov, stqhiv çy znamen.

❒ Vyvißuvaty joho moΩna til\ky u pravyl\nomu porqdku

kol\oriv. (Qk ukra]ns\kyj prapor vysyt\, synij kolir

ma[ buty vhori).

❒ Vin ne ma[ torkatysq zemli, pidlohy çy vody.

❒ Prapor povynen buty çystyj i nepoßkodΩenyj.

❒ Joho ne moΩna vΩyvaty v ihrax çy dlq prykrasy.

❒ Prapor, spuwenyj na wohli do polovyny, oznaça[ nacional\nu

Ωalobu.


3

SY

MVO

LIK

A

27

Poza meΩamy Ukra]ny❒ Poza meΩamy Ukra]ny derΩavnyj prapor dano] kra]ny ma[

perßist\ i joho vyvißugt\ zhidno z pravylamy dano] kra]ny.

❒ MiΩnarodnq konvenciq pro prapory vymaha[, woby prapory

samostijnyx derΩav ne buly odyn vywe ani pozadu druhoho. }x

treba vyvißuvaty na okremyx wohlax odnakovo] vysoçyny, abo

nesty v odnij lavi. Prapor kra]ny v qkij vidbuva[t\sq podiq, vse

[ z pravoho boku.

Sered pryrodyNa tabori, plastuny pidnosqt\ prapor (abo prapory) vranci j

opuskagt\ pered molytvog i spannqm abo pry zaxodi soncq. (V

deqkyx kra]nax derΩava vymaha[, woby ]] prapor buv pidnesenyj ne

raniße sxodu soncq j spuwenyj pered zaxodom soncq, tomu v tyx

kra]nax plastuny spuskagt\ vsi prapory v toj ças.) Qkwo pade

syl\nyj dow çy snih, prapor treba spustyty na ças nehody.

Plastovi praporyPlastovyj prapor — ce symvol plastovo] ide].

❒ Joho moΩut\ maty kureni UPG, USP abo UPS.

❒ Prapory zatverdΩu[ Krajova Plastova Starßyna (dlq UPG)

abo Holovna Plastova Bulava (dlq USP i UPS).

❒ Plastuny vΩyvagt\ kurinni prapory na plastovyx ta

nacional\nyx svqtax, a çasom i na taborax u zv’qzku iz

svqtoçnymy podiqmy.

ZnamenaZnameno — ce symvol hrupy v Plasti. Znamena moΩut\ maty ro] i

hnizda v UPN, hurtky j kureni v UPG, kureni v USP i UPS, koßi,

stanyci, krajovi plastovi orhanizaci], KUPO abo ulady.

Bil\ße detal\no pro kurinnyj prapor i znamena v UPG podano v

çastynax “Hurtok v UPG” i “Kurin\ v UPG” u cij knyΩci abo

zahal\no pro prapory j znamena u “Postanovi HPB pro plastovyj

prapor i plastovi znamena”.


SY

MVO

LIK

A

28

Plastuny miΩ sobog vitagt\sq slovom SKOB i

podagt\ sobi livu ruku. Pry oficijnyx zaxodax,

plastuny v odnostrog vitagt\ abo salgtugt\

pidnesennqm tr\ox pal\civ pravo] ruky (velykyj

palec\ prytrymu[ na doloni zihnenyj mizynnyj

palec\). Plastun pryklada[ try pal\ci do krag

nakryttq holovy nad zovnißnim kra[m pravoho

oka; vidminno vid plastuna, plastunka pidnosyt\

ruku do vysoty pleça. Pidneseni try pal\ci

symvolizugt\ Try Holovni Obov’qzky Plastuna.

Plastuny novaky j novaçky vitagt\sq haslom “Hotujs\”, bo “bud\

hotovyj” — ce osnovnyj skavts\kyj pryvit. Plastuny pam’qtagt\

pro ce haslo protqhom ciloho svoho plastuvannq. Vony hotugt\

sebe do riznyx zavdan\ i vyprobuvan\ u riznyx obstavynax. Vony

pracggt\ nad sobog, woby pohlyblgvaty svo] znannq, pomnoΩu-

vaty svo] vminnq, skriplqty svog duxovu sylu. Vse ce dopomoΩe ]m

spovnyty svo] obov’qzky suproty Boha j Ukra]ny, suproty inßyx i

suproty sebe.

Çomu poda[mo livu ruku?

❒ Zvyçajno lgdy podagt\ pravu ruku, koly vitagt\sq. Wob

podaty livu ruku treba na xvylynku zastanovytys\. Ce da[

nahodu plastunam i plastunkam pryzadumatysq, wo magt\ pered

sobog druha abo podruhu, wo ]x ob’[dnu[ plastova ideq i dovir’q

odne do odnoho.

❒ Bejden-Pavel zustrivsq iz praktykog podavannq livo] ruky v

Afryci. VataΩok odnoho plemena poqsnyv Bejdenovi-Pavelovi,

wo vo]n poda[ livu ruku lyße tomu, do koho ma[ dovir’q, bo v

livij ruci vo]n, qk pravylo, tryma[ wyt dlq oborony, a v pravij

— zbrog. U prysutnosti pidozrilo] abo neznajomo] lgdyny ne

varto ryzykuvaty j vidstavlqty wyt.

❒ S\ohodni potysk livog rukog — ce vyqv prynaleΩnosty do

bratstva skavtiv svitu.

Plastove haslo j pryvitannq


29

Symvoly

Obraznymy symvolamy plastovyx prykmet opysanyx u klyçi [

dubovyj lystok, plid/qhody çervono] kalyny, muxomor i blyskavka.

Dub — ce tverde (syl\ne)

derevo, tomu joho lystok stav

symvolom syly.

Qhidkamy kalyny stolittqmy

prykraßuvaly vinky, volossq

towo, tomu ce symvol krasy.

Muxomor — ce trijlyvyj hryb,

qkoho treba vysterihatysq, tomu

vin stav symvolom obereΩnosty.

Blyskavka udarq[ z velykog

ßvydkistg, tomu vona symvol

bystroty.

Wo znaçyt\ SKOB?

❒ Skob — ce ptax, orel. Skob

biloxvostyj, po latyns\komu

Pandion haliaetus, Ωyve bilq

velykyx vod. Plastuny

pryjnqly joho qk svij

symvol.

❒ Litery slova SKOB [

poçatkovymy literamy

çotyr\ox sliv: “Syl\no,

Krasno, ObereΩno, Bystro”.

Plastove haslo nam nahadu[,

wo my ma[mo buty syl\nymy

umom i tilom, krasnymy

dußeg, obereΩnymy u

zadumax i plqnax, bystrymy u

dumci j dilax.

3

SY

MVO

LIK

A


SY

MVO

LIK

A

30

Vid davnix çasiv, rizni orhanizaci] vybyraly sobi patrona —

istoryçnu postat\, qka bula zrazkom do nasliduvannq. Sv. Grij buv

hidnyj nasliduvannq. Bahato orhanizacij molodi skavts\koho typu

vybyraly joho qk patrona. V ukra]ns\kij istori], sv. Grij buv

opikunom knqΩyx druΩynnykiv, odnym z opikuniv kozakiv ta deqkyx

vijs\kovyx çastyn 20-ho stolittq (napr. Siçovyx Stril\civ). Joho

postat\ ob’[dnu[ v sobi idealy plastuna, v’qΩe nas z ukra]ns\kymy

tradyciqmy j odnoçasno [dna[ nas iz skavtamy inßyx narodiv.

Sv. Grij Ωyv pry kinci tret\oho stolittq v Kapadoki] v Malij Azi].

Todi v Rymi panuvav imperator Diokletiqn, qkyj zaboronqv

xrystyqns\ku viru. Sv. Grij buv xrystyqnynom i dobrym, xorobrym

voqkom u ryms\komu vijs\ku. Oskil\ky vin ne zriksq svo[] viry, joho

zamuçyly na smert\.

Slava pro sv. Griq rozijßlasq po cilomu todißn\omu

xrystyqns\komu sviti. Joho pam’qtaly qk oboroncq pravdy j dobra.

V le©endi pro n\oho opovidaly, wo vin zabyv zmiq, qkyj vymahav

lgds\kyx Ωertv. Cej zmij stav symvolom zla u zaxidnix kul\turax.

Sv. Grij › patron Plastu

My

ro

n L

ev

yc

\k

yj


Pravyl\nyk vporqdu poda[ detali

deqkyx rytualiv, qkyx plastuny

dotrymugt\sq, napr., rannq j

veçirnq molytva na tabori çy

zbirky j zvity pry uroçystomu

svqti (dyv. “Vporqd”). Deqki

ceremoniqly magt\ vyrobleni

tradyci], ale ti tradyci] inodi po-riznomu pryminggt\ u riznyx

stanycqx çy kurenqx. Buvagt\ takoΩ ceremoniqly, qki plastuny

tvorqt\ specyfiçno dlq dano] nahody, qk, napryklad, vidkryttq

vatry.

Do plastovyx ceremoniqliv potribno tvorço] uqvy. Woby

ceremoniql buv uspißnym i mav baΩanyj efekt:

❒ potribno plqnuvannq j pidhotuvannq;

❒ stvorena atmosfera musyt\ pidxodyty do cili: bad\oryj poçatok

— do veselo] vatry, serjoznyj pidxid — na uroçystu nahodu.


çasto vyklykagt\

emocijnyj zv’qzok z

plastovog orhanizaci[g

i ]] idealamy. Efektyvnyj

ceremoniql moΩe buty

zovnißnim pobudnykom

do korysnyx dil. (Opys

odnoho ceremoniqlu dyv.

“Dodatky”.)

3

SY

MVO

LIK

A

31


Plastuny perevodqt\ rizni

ceremoniqly. Os\ pryklad nahod,

de ceremoniql potribnyj:

• perevedennq plastovo] prysqhy,

• pryznannq stupeniv,

• nadannq vidznaçennq,

• zasnuvannq plastovoho hurtka,

• perexid z odnoho uladu v druhyj,

• posvqçennq kurinnoho praporu,

• rannq j veçirnq molytva na

tabori,

• vidkryttq j zakryttq vatry,

• vidkryttq j zakryttq svqt.


SY

MVO

LIK

A

32

Plastove nazovnyctvo

Deqki nazvy, qki vΩyva[mo v Plasti, poxodqt\ z ukra]ns\ko] istori],

holovno, kozac\ko] doby. Os\ kil\ka prykladiv.

Plastun

– rozvidnyk (abo rozviduvaç), qkyj peresuva[t\sq plazom na

Ωyvoti.

❒ Rozvidnyky diqly holovno u vijs\ku, koly potribno bulo

proslidyty sytuacig na voroΩij terytori]. Kozaky nazyvaly

plastunamy osoblyvi pixotni çastyny Çornomors\koho ta

Kubans\koho Kozac\koho Vijs\ka. Ci çastyny dobrovol\civ buly

storoΩamy v oçeretax i plavnqx. Vony rozviduvaly pozyci]

protyvnykiv.

❒ OsnovopoloΩnyky Plastu pryjnqly slovo plastun qk synonim

anhlijs\koho slova skavt (scout).

Kurin\

❒ Istoryçno

• ce okrema çastyna zaporiz\koho vijs\ka;

• Ωytlo kozakiv, wo skladaly taku çastynu vijs\ka.

❒ U Plasti

• ce okrema çastyna gnakiv, gnaçok,

starßyx plastuniv, plastunok abo senioriv;

• Ωytlovyj budynok dlq molodi na plastovij oseli.

Kiß

❒ Istoryçno

• u Ky]vs\kij Rusi v XI – XIII st. — ce vijs\kovyj tabir;

• v XIU — XUIII st. na Zaporiz\kij Siçi — fortecq v qkij Ωyly

kozaky.

❒ U Plasti

• ce orhanizacijna çastyna plastuniv abo plastunok. Kolys\

tvoryly kiß novaky i gnaky abo novaçky i gnaçky. Teper

dekudy kureni gnaçok tvorqt\ kiß gnaçok a kureni gnakiv —

kiß gnakiv a dekudy novactvo i gnactvo razom tvoryt\ kiß.

KoΩnyj kraj rißa[, xto vxodyt\ u kiß.

Koßovyj

❒ Istoryçno

• ce providnyk abo otaman koßa, osoblyvo na Zaporiz\kij Siçi.

❒ U Plasti

• koßovyj — ce providnyk koßa,

• koßova — providnycq koßa.


33

3

SY

MVO

LIK

A

Starßyna❒ Istoryçno

• ce zahal\na nazva osib, wo maly urqdovi

posady v ukra]ns\komu kozac\komu

vijs\ku ta v administraci] het\mans\ko]

derΩavy u 1648 – 1781 rr.

❒ U Plasti

• ce slovo oznaça[ provid. (Napr. stanyçna

starßyna — ce stanyçnyj provid, qkyj

vybyragt\ starßi plastuny j seniory

dano] stanyci.)

Bulava

• ce palycq z kuleg na odnomu kinci.

❒ U knqΩyx çasax bulavu vΩyvaly qk zbrog;

u kozac\kyx çasax — qk symvol vlady.

(Lyße koßovyj abo het\man nosyv bulavu.)

❒ U Plasti bulava — ce provid, abo çastyna

provodu, napr., bulava na tabori abo

Holovna Plastova Bulava, qku vybyragt\

dele©aty kra]v na zborax KUPO.

Bulavnyj, bulavna❒ Za kozac\kyx çasiv, bulavnyçyj zberihav

bulavu otamana.

❒ V Plasti bulavni [ çlenamy HPB iz

specyfiçnog vidpovidal\nistg, napr.,

Holovnyj Bulavnyj Uladu Plastuniv Gnakiv.


SY

MVO

LIK

A

34

Odnostrij plastunky gnaçky

• brunatna (bronzova) beretka

(abo barvy vybrano] kurenem)

• hucul\s\ka kosyçka

• malynovyj wytyk ta sribna,

metaleva plastova lileq

• blgzka piskovo] barvy

• brunatna (bronzova) spidnyçka

• xustka barvy kurenq

• obruçyk (ßlgfka) do xustky

• brunatnyj (bronzovyj) ßnur

• svystok, pryv’qzanyj do obox

kinciv ßnurka, vklada[t\sq do

livo] kyßeni blgzky

• ßkirqnyj, brunatnyj

(bronzovyj) poqs

• brunatni (bronzovi) pidkolinka

• brunatni (bronzovi) ßnurovani

piv-çerevyky abo çerevyky na

nyz\kyx zakablukax.

velyka sribna metaleva lileq

na malynovomu wytyku

prynaleΩnosty do hurtka

taboriv, z’]zdiv, svqt

vyßkolu vporqdnyka UPN

VFV

vyßkolu Zolota Bulava

gnac\kyx umilostej

prynaleΩnosty do kurenq

Vidznaky


SY

MVO

LIK

A

35

3Odnostrijplastuna gnaka

• beretka barvy vybrano] kurenem

• malynovyj wytyk ta sribna

metaleva plastova lileq

• zelena soroçka

• xustka barvy kurenq

• obruçyk (ßlgfka) do xustky

• zelenyj ßnurok

• svystok, pryv’qzanyj do obox

kinciv ßnurka, vklada[t\sq do

livo] kyßeni soroçky

• zeleni ßtany

• ßkirqnyj, brunatnyj

(bronzovyj) poqs

• pidkolinka barvy podibno], qk

odnostrij

• çorni abo brunatni (bronzovi)

ßnurovani piv-çerevyky abo

çerevyky.

velyka sribna metaleva plastova

lileq na malynovomu wytyku

mala sribna metaleva plastova

lileq na malynovomu wytyku

vidznaçennq

plastovoho stupenq

dilovodstva (hurtkovyj abo

kurinnyj)

vporqdnyka roq

Vidznaky


36

SY

MVO

LIK

A

❒ Plastuny nosqt\ odnostrij, wob pidkreslyty, wo vony

naleΩat\ do odni[] plastovo] sim’] j uvaΩagt\ sebe rivnymy.

❒ Odnostrij pryhadu[ plastunam pro ]xni plastovi povynnosti ta

vyroblq[ poçuttq estetyky.

❒ Plastuny nosqt\ odnostrij pid ças plastovyx zanqt\: na

sxodynax, zbirkax, svqtax, çasom na prohulqnkax ta na rannij ta

veçirnij molytvi na tabori. V odnostroqx plastuny berut\

spil\nu uçast\ u BohosluΩbax abo nacional\nyx svqtax.

Çastyny odnostrog

❒ Toçnyj opys plastovoho odnostrog poda[ okremyj pravyl\nyk.

V cij knyΩci podano rysunok pidstavovoho odnostrog gnaka j

gnaçky. Okrim narysovanyx çastyn, pravyl\nyk dozvolq[, na

zarqdΩennq poodynokyx krajovyx plastovyx starßyn:

• dovhi ßtany dlq xlopciv;

• soroçky j blgzky z korotkymy rukavamy vlitku;

• dlq gnaçok krajky zamist\ xustok i serdaky qk

dodatkova çastyna odnostrog;

• sportovyj strij.

❒ VaΩlyvo, wob odnostrij plastuna buv zavΩdy pravyl\nyj,

tobto zhidnyj z obov’qzugçymy v Plasti prypysamy, i povnyj,

tobto, wob ne brakuvalo poodynokyx çastyn. Plastuny dbagt\,

woby odnostrij buv çystyj, oxajnyj, nezimnqtyj.

❒ Na danyj vystup vsi vdqhagt\ odnoridnu çastynu odnostrog,

napr., vsi vdqhagt\ dovhi ßtany, koly xolodno, xoça korotki [

teΩ çastynog odnostrog.

❒ VaΩlyvog çastynog odnostrog [ plastovi vidznaky. Inßyx

vidznak plastuny na odnostrog ne nosqt\.

Plastovi vidznaky

❒ V Plasti [ rizni rody vidznak. Toçnyj opys vidznak, i de ]x treba

nosyty, moΩna znajty u pravyl\nyku pro vidznaky. Tut podanyj

spysok rodiv vidznak i deqki pryklady.

❒ Plastuny nosqt\ plastovi vidznaky lyße na odnostrog, z odnym

vynqtkom — miniqtgrnu plastovu lileg moΩna nosyty z livo]

storony hrudej zvyçajnoho odqhu.

Plastovyj odnostrij


SY

MVO

LIK

A

❒ V UPG, USP i UPS

plastova lileq.

Bil\ßa metaleva lileq sribno]

barvy nosyt\sq na wytyku na

nakryttg holovy. Menßa lileq

nosyt\sq na wytyku na

odnostrog. Barva wytyka [

malynova v UPG, zelena v USP i

brunatna (bronzova) v UPS.

3

37

Vidznaky prynaleΩnosty do Plastu

Vidznaky prynaleΩnosty do z’[dnan\

❒ V UPN — vidznaky prynaleΩnosty do roq i hnizda.

❒ V USP i UPS — vidznaka kurenq.

28m

m -

1-1

/8”

22mm - 7/8”

37m

m -

1-1

/2”

31mm - 1-1/4”

❒ V UPN — orlqtko.

❒ V UPG

vidznaky

prynaleΩnosty

do kurenq j

hurtka.

03 Plastova symwolika 12/18/08 4:01 AM Page 17

38

Vidznaky plastovyx stupeniv

V UPN — vidznaky Ωovtodzgba, gnoho orlqty, orlqty.

V USP — starßoho plastuna çy starßo] plastunky.

V UPS — seniora pryxyl\nyka, seniora praci, seniora dovir’q,

seniora kerivnyctva.

uçasnyka,

uçasnyci,

pryxyl\nyka,

pryxyl\nyci,

rozviduvaça,

rozviduvaçky,

skoba,

virlyci,

het\mans\koho skoba,

het\mans\ko] virlyci.

skoba hrebcq,

virlyci hrebcq,

skoba observatora,

virlyci observatora,

Vidznaky plastovyx dosqhnen\V UPN — vidznaky ihrovyx komleksiv otroka, dΩury, zviduna;

vidznaky novac\kyx umilostej,

V UPG

vidznaky gnac\kyx umilostej i vidznaka fizyçno] vpravnosty.

V UPG

SY

MVO

LIK

A


39

SY

MVO

LIK

A

3

❒ V UPN — rojovoho, rojovo] — pasky

sribno] barvy.

❒ V UPG — hurtkovoho, hurtkovo] — pasky

sribno] barvy;

kurinnoho, kurinno] — pasky zoloto] barvy.

❒ V USP i UPS — kurinnoho, kurinno] — pasky

zoloto] barvy.

vidznaka fizyçno] vpravnosty

V UPG i USP

Vidznaky plastovyx vyßkoliv

Vidznaky plastovyx dilovodstv

❒ Zastupnyka rojovoho, rojovo] — pasok

sribno] barvy.

❒ Zastupnyka hurtkovoho, hurtkovo] — pasok

sribno] barvy.

❒ Çleniv kurinnyx provodiv — pasok

zoloto] barvy.

Ci vidznaky nosqt\sq na livij kyßeni soroçky odnostrog.

Vidznaka stupenq kadry vyxovnykiv —

vporqdnyka roq, hnizdovoho, vporqdnyka

hurtka, zv’qzkovoho.

Lisova Íkola,

Vidznaky vyßkil\nyx taboriv

Íkola Bulavnyx.Zolota Bulava,


SY

MVO

LIK

A

40

❒ Çleniv Stanyçno]

Starßyny — pasky

sribno] barvy.

❒ Çleniv Krajovo]

Plastovo] Starßyny

— pasky zoloto] barvy.

❒ Çleniv Holovno]

Plastovo] Bulavy

— pasky zoloto] barvy.

Holovy

Çleniv vidpovidal\nyx za

UPN, UPG, USP, UPS.

Çleniv bulav referentiv

abo komendantiv.

Çleniv starßyny.

Holovy

Holovnyx Bulavnyx

UPN, UPG, USP, UPS.

Çleniv

Holovno] Plastovo] Bulavy.

Spivrobitnykiv çleniv

Holovno] Plastovo] Bulavy.

Vidznaky çleniv plastovyx starßyn

Ci vidznaky nosqt\sq nad livog kyßeneg soroçky odnostrog.

Taboriv, z’]zdiv, svqt towo.

(Ci vidznaky nosymo protqhom dvox rokiv vid dano] podi].)

Vidznaky z riznyx nahod


DUX

OVIS

T|

41

4

Vartosti

Svqta

Tradyci]

Plast postav u suspil\stvi,

v qkomu perevaΩaly

ukra]ns\ki xrystyqns\ki

virovyznannq. Qk naslidok

c\oho, deqki praktyky ta

çastyny plastovo]

prohramy [ pov’qzani z

praktykamy ta obrqdom

tyx virovyznan\. Ce ne

vyklgça[ moΩlyvosti, wo

plastuny inßoho

virovyznannq z inßym

obrqdom moΩut\ stvoryty

inßi praktyky çy

prohramy dlq svo]x hrup.

VYQVYPLASTOVO}DUXOVOSTY

Vyqvy duxovosty

04 Plastova dyhovnist 12/18/08 1:09 AM Page 1

DUX

OVIS

T|

Qk plastuny j plastunky molqt\sq

Na tabori molytvog rozpoçynagt\ i zakinçugt\ den\Wodnq vranci, pislq vstavannq, ruxanky ta vporqdkuvannq ßater,

uves\ tabir zbyra[t\sq, zvyçajno v odnostroqx, na molytvu. Pislq

oformlennq v lavax i zvitu (dyv. “Vporqd”) proxodyt\ molytva.

Najçastiße, ce vidspivannq molytvy “Carg Nebesnyj”. Wojno

pislq molytvy, xorunΩi pidtqhagt\ prapory j perevodqt\

reßtu prohramy.

Uveçori, ostann[ zanqttq pered pidhotovkog do spannq — ce

molytva. Zvyçajno — ce vidspivannq molytvy “Otçe Naß” na

melodig, wo my nazyva[mo plastovog. Molytva moΩe vidbuvatysq

na zbirci v lavax, abo pry kinci vatry çy vohnyka, dovkruhy vohng.

Pislq “Otçe Naß”, trymagçys\ za ruky, plastuny we zakinçugt\

den\ korotkog pisneg “Niç vΩe jde, ... Z namy Boh”.

Koly razom ]dqt\Tradycijno, koly plastuny j plastunky razom ]dqt\, vony spil\no

xrestqt\sq pered ]dog i pislq ]dy. Ce starodavnij ukra]ns\kyj

zvyçaj. Çasom plastuny j plastunky takoΩ vidmovlqgt\

indyvidual\no svog tyxu molytvu.

Na z¤]zdax abo svqtaxTak qk den\ na tabori, tak samo vsi oficijni z’]zdy ta svqta

plastuny j plastunky poçynagt\ i kinçagt\ molytvog,

najçastiße pisneg “Carg Nebesnyj,” “Otçe Naß” abo

“BoΩe Velykyj”.

42


43

DUX

OVIS

T|

4

Otçe naß, Otçe naß, Otçe naß,

Ty, kotryj [sy na nebi,

Nexaj svqtyt\sq im’q Tvo[, Otçe naß!

Nexaj pryjde carstvo Tvo[,

Nexaj bude volq Tvoq,

Qk na nebi tak i na zemli, Otçe naß!

Xlib wodennyj naß, daj s\ohodni nam

I prosty nam provyny naßi,

Qk i my ]x prowa[mo

DovΩnykam naßym.

Otçe naß, Otçe naß, Otçe naß!

I ne vvedy nas u spokusu

Ale izbavy nas vid lukavoho, Otçe naß!

Otçe naß, Otçe naß, Otçe naß!


DUX

OVIS

T|

Qk u Plasti vidznaçagt\ Rizdvo

KolqdaU rizdvqnyj ças plastovi hurtky vidvidugt\ z kolqdog domy svo]x

bat\kiv, rodyçiv, pryqteliv i susidiv. Hurtky hotugt\sq do kolqdy:

vyvçagt\ kolqdky j vinßuvannq, roblqt\ zvizdu, a çasom i

pidhotovlqgt\ vertep. Holovna cil\, çomu plastuny xodqt\ z

kolqdog, ce ta, wob za starym ukra]ns\kym zvyça[m vitaty rodynu,

druziv, hromadu radisnog pisneg Rizdva Xrystovoho. Pry cij nahodi

plastuny zbyragt\ poΩertvy na potreby plastovo] orhanizaci] a

dekudy, za rißennqm stanyci abo KPS, na qkus\ dobrodijnu cil\

(napryklad potreby syrit). Ale koly xtos\ ne moΩe (abo ne xoçe)

Ωertvuvaty hrißmy za kolqdu, joho ne treba zobov’qzuvaty.

(Pryklad orhanizuvannq kolqdy – dyv. “Dodatky” )

44

Plastova SviçeçkaZvyçaj Plastovo] Sviçeçky

poçavsq v diqspori v 1950-omu

roci. Plastuny po cilomu sviti

duxovo ob’[dnuvalysq,

zapalyvßy symvoliçnu

“sviçeçku” v toj Ωe ças, koly v

Ukra]ni sxodyla perßa zirka i

poçynavsq Svqtveçir. Z çasom

plastuny minqly ças zustriçi,

ale tradyciq “zapalgvannq

sviçeçky” prodovΩuvalasq. Do

s\ohodni, v bahat\ox stanycqx

plastuny sxodqt\sq razom i

spil\no zapalggt\ “sviçeçku”

qk symvol duxovo] zluky vsix

plastuniv z ukra]ns\kym

narodom. Korotka prohrama

nada[ svqtoçnyj nastrij, a

zustriç plastovo] rodyny da[

nahodu sobi vza[mno pobaΩaty

veselyx svqt, a hurtkam

ostatoçno pereviryty plqny

wodo vidvidyn domiv z

kolqdog.

U deqkyx stanycqx Plastova

Sviçeçka ma[ inakßu formu.

(Pryklad prohramy trady-

cijno] Plastovo] Sviçeçky

dyv. “Dodatky”.)


Qk robyty rizdvqnu zvizduUΩyvaty tverdyj papir, tonki dowynky, dykt towo.

Narysuvaty dva kvadraty, a todi menße j bil\ße kolo.

Todi narysuvaty bil\ßi trykutnyky, a na kinec\

menßi tak, qk na rysunku. Zvizda j kola moΩut\ buty

abo z odnoho kuska abo z okremyx, zluçenyx razom.

Kol\ory

Male j velyke kolo — temno syn[. Velyka zvizda —

Ωovta abo zolota. Mala zvizda — sribna abo bila.

VΩyvaty farby, kol\orovyj abo blyskuçyj papir abo

polotno.

PrykrasyNa male kolo daty ikonu, xrest abo zvizdu. Na velyke

moΩna daty vyßyvanyj uzir, kolosky pßenyci,

ziroçky, blyskuçyj poroßok, zoloti drotyky,

dzvinoçky, pomal\ovani patyçky abo solomky, bilu vatu

towo.

Prykripyty do harnoho, derev’qnoho derΩaka.

45

sm

sm

sm

sm.

smD

UX

OVIS

T|


DUX

OVIS

T|

46

Plastove svqçeneWob spil\no vidsvqtkuvaty Velykden\, moΩna zorhanizuvaty

“Plastove svqçene” — spil\nyj obid abo perekusku dlq plastuniv,

bat\kiv ta pryqteliv.

Pysannq pysanokTradycijno, qjce — ce symvol vesnqnoho probudΩennq zemli. Dlq

xrystyqn (ta virugçyx deqkyx inßyx relihij) — ce symvol novoho

duxovoho Ωyttq. Pered Velykodnem plastuny j plastunky pyßut\

pysanky j vyvçagt\ symvoliku na tradycijnyx pysankax.

Pryklad pysanky

"Çorne More" z Xersonwyny.

Xvylqstyj ornament

“bezkoneçnyk” symvolizu[ viçnist\

duxovoho Ωyttq. Cej ornament

rozpovsgdΩenyj u pysankax

riznyx çastyn Ukra]ny; u deqkyx

pysankax vystupa[ qk dominugçyj

element.

Qk u Plasti vidznaçagt\ Velykden\

Stijka pry BoΩomu HrobiU deqkyx stanycqx, plastuny j plastunky v odnostroqx vidbuvagt\

stijku pry “BoΩomu Hrobi” v cerkvi svoho virovyznannq. Do tako]

stijky plastuny j plastunky pidhotovlqgt\sq: vyvçagt\ znaçennq

stijky ta vidpovidnu povedinku. Pid ças stijky plastovi providnyky

magt\ nahlqd nad pravyl\nym çerhuvannqm (zminy stijky).


DUX

OVIS

T|

47

My kryvoho tancg jdemo, . . . .2r

My v nim kincq ne znajdemo, . .2r

Ani kincq, ani ladu, . . . . . . . . . . .2r

Ne piznaty, kotra zzadu . . . . . . .2r

Ty syvaq zozulen\ko, . . . . . . . . .2r

Zakuj Ωe nam veselen\ko! . . . . .2r

Ty todi nam zakuvala, . . . . . . . . .2r

Qk panwyna dqkuvala . . . . . . . .2r

Teper nam qhilka myla, . . . . . . .2r

VΩe sq panwyna skinçyla . . . ..2r

Pryklad ha]vkyKryvyj tanec\: cq vesnqnka-ha]vka ma[ duΩe bahato variqntiv i zaspiviv,

qki poxodqt\ z riznyx ukra]ns\kyx zemel\. Poxodyt\ vona we z davnix

doxrystyqns\kyx çasiv. MoΩlyvo, ce bula çastyna rytualiv, pov’qzanyx z

todißnimy relihijnymy svqtkuvannqmy. Starodavnq pisnq ma[ slova:

“Kryvoho tancg jdemo, kincq mu ne znajdemo: to vhoru, to vdolynu, to v

ruΩu, to v kalynu.”Cq pisnq symvolizu[ i “rux” soncq po nebi (to sxodyt\

sonce, pidijma[t\sq “vhoru”, to zaxodyt\ “vdolynu”); i zminu pir roku (“to

v ruΩu to v kalynu”); i narodΩennq, Ωyttq ta smert\. Rytm Ωyttq

povtorq[t\sq, nemov vinec\ bez kincq (“kincq mu ne znajdemo”).

Do c\oho zmistu xrystyqny pizniße dodaly svij zmist: Xrystos svo[g

smertg podolav smert\ i zdobuv dlq nas viçne Ωyttq. Na Velykden\

xrystyqny svqtkugt\ nove duxove Ωyttq, vinok abo kolo symvolizu[

viçne Ωyttq. Ha]vka, wo tut pomiwena, poxodyt\ z çasiv pislq kripaççyny:

lgdy radily novym, vil\nym Ωyttqm pislq skasuvannq kripaççyny.

(“Teper nam qhilka myla, vΩe sq panwyna skinçyla.”)

Ha]vky i stavlennq veΩU Velykodnij ças, vsi

zbyragt\sq na majdani bilq

cerkvy abo v cerkovnij zali i

vyvodqt\ ha]vky, stavlqt\

veΩi i provodqt\ ihry j

zabavy. We pered Velykodnem

plastuny j plastunky u

stanyci vyvçagt\ ha]vky ta

vpravlqgt\ stavlennq veΩ.

Kryvyj tanec\


DUX

OVIS

T|

Qk u Plasti plekagt\ ukra]ns\ki tradyci]

Pid ças svo[] prohramy gnaky i gnaçky:

❒ vyvçagt\ narodni pisni,

❒ vyvçagt\ narodne mystectvo,

❒ perevodqt\ “scenky” z elementamy ukra]ns\kyx tradycij,

❒ obxodqt\ deqki tradycijni svqta.

(ZauvaΩennq: Vsi podani daty [ za starym cerkovnym kalendarem).

Plastovyj 'mykolajko'Den\ sv. Mykolaq prypada[ na 19 hrudnq. Des\ u toj ças do

plastuniv i plastunok u stanyci abo v kureni, çasom, pryxodyt\

“mykolajko” abo najçastiße “anhelyk” ta “çortyk” i vony

rozdagt\ “plastovi darunky”. Ce zavΩdy vesele svqto, povne

plastovoho humoru, ale z uvahog, wob nikoho ne obrazyty.

Andri]vs\kyj veçirXrystyqns\ke svqto svqtoho Andriq prypada[ 13 hrudnq. Pered

xrystyqns\kymy çasamy v tij pori naßi predky svqtkuvaly

Kalytu — svqto pidboru pary.

Naßi predky viryly, wo v den\

Kalyty, a holovno niççg, xodyt\ boh

molodeçoho wastq, boh koxannq, boh

odruΩennq, boh lgbovy. Xlopci j

divçata spivaly pisni, wo maly mahiçnu

sylu, woby pryvernuty sobi paru,

pryxylyty dobru dolg.

Kolyßni relihijni rytualy perejßly z

çasom v ihry/voroΩby u naveçir’q sv.

Andriq. Plastuny ne virqt\ u peredba-

çennq voroΩby, ale Andri]vs\kyj

veçir — ce nahoda navçytys\ pro

tradyci] ukra]ns\koho voroΩinnq i

zabavytysq u hurti xlopciv i divçat.

48

MalankaNovoriçne svqto Malanky prypada[ 13-ho siçnq. Ce svqto dijßlo

do nas z hlyboko] davnyny, z peredxrystyqns\kyx çasiv. U davnynu

novyj rik — ce bulo velyke relihijne j hromads\ke svqto.

Novoriçni svqta vvaΩalysq çarivnym çasom, koly probudΩuvalasq

j stavala nebezpeçnog vsilqka neçysta syla. U veçir Malanky

divçata j xlopci zbyralysq j veselylysq — wedrivkamy, pisnqmy,

muzykamy, tancqmy ta smaçnog veçereg. V toj veçir plastuny j

plastunky vlaßtovugt\ zabavy z muzykog ta tancqmy.


4Pryklady hadan\-voroΩin\ andri]vs\kyx veçernyc\❒ Stavlennq dvox sviçok

Stavyt\sq dvi sviçky, odnu proty druho]. Divçyna, wo ]j voroΩyt\sq,

zlehka torka[t\sq vkazivnymy pal\cqmy obox sviçok. Sviçky

zapalggt\ i vony horqt\ qkyjs\ ças. Qkwo sviçky pryxylylysq odna

do odno], ce oznaça[, wo divçyna iz svo]m mylen\kym poberut\sq,

qkwo sviçky poxylqt\sq v rizni storony, para ne poberet\sq.

❒ Vylyvannq vosku

Roztoplggt\ visk i xlopec\ abo divçyna ll[ joho na xolodnu vodu.

Na poverxni vody utvorggt\sq riznomanitni fi©ury. Prysutni

uvaΩno pryhlqdagt\sq do cyx fi©ur i vhadugt\ majbutn[ tyx, wo

vylyvaly sobi visk: bahatstvo, skore odruΩennq, neduha, zrada towo.

❒ Çy do pary..

Z pryhotovleno] kupky berut\ Ωmeng palyçok i raxugt\. Koly

vyxodyt\ do pary, to j divçyna (çy xlopec\) matyme paru; koly ne do

pary, to divçyna (çy xlopec\) ne znajde sobi pary.

Svqto Ivana Kupala❒ Xrystyqns\ke svqto sv. Ivana Xrestytelq prypada[ 7 lypnq, ale

kupal\s\ki tradyci] poçalysq we v doxrystyqns\ki çasy, koly

lgdy oboΩaly sylu pryrody j uvaΩaly, wo vohon\ i voda

oçywugt\ vid vplyviv zlyx syl.

❒ Ce svqto vidbuvalosq, koly sonce pidijmalosq najvywe nad

zemleg, davalo najbil\ße tepla j svitla, vyqvlqlo svog najv-

ywu “çudodijnu sylu” dlq roslynnoho j tvarynnoho svitu ta dlq

lgdyny. Kupala uvaΩaly boΩestvom, a osoblyvo bohom koxannq.

❒ Çasto plastova molod\ orhanizu[ svqto Kupala u naveçir’q

xrystyqns\koho svqta. Gnaky i gnaçky vyvçagt\ kupal\s\ki

pisni ta perevodqt\ tradycijni ihry-rytualy. Xoç s\ohodni

plastuny ne virqt\ u boΩestvennu sylu pryrody, kupal\s\kymy

pisnqmy ta rytualamy vony vyslovlggt\ vselgds\ki mri] pro

koxannq ta lgbov Ωyttq j pryrody.

49

DUX

OVIS

T|


DUX

OVIS

T|

50

Hej, na Ivana, hej, na Kupala, hej, hej, hej;

Krasna divçyna doli ßukala, hej, hej, hej,

Doli ßukala, vinoçok vyla, hej, hej, hej,

Dali vodog joho pustyla, hej, hej, hej.

Poplyn\ vinoçku, po bystrij xvyli, hej, hej, hej,

Poplyn\ pid xatu, de Ωyve mylyj, hej, hej, hej.

Poplyv vinoçok doli vodog, hej, hej, hej.

Serce divçyny zabrav z sobog, hej, hej, hej.

Hej na Ivana

Pryklad gnac\koho svqta KupalaUden\ xlopci j divçata roblqt\ “Marenu” (podobu Ωinky) z

solomy i budugt\ vohnyky; divçata pletut\ vinky. Kolys\ viryly,

wo v kvitax perebuvagt\ dobri duxy, a vinok — symvol wastq,

doli, koxannq, odruΩennq, uspixu, dobrobutu.

Pid veçir divçata, u vinkax, z pisnqmy, jdut\ do riçky. Cej poxid

moΩe buty z xorovodamy. Tam na nyx çekagt\ xlopci. Pid spiv

toplqt\ “Marenu” — symvol zla. Divçata kydagt\ vinky v riçku i

vidçytugt\ “svog dolg”: qkwo vinok plyve — bude dolq, qkwo

potone — nedolq. Xlopci steΩat\ za vinkamy i z vody vytqhagt\

vinok “mylo]”. Vsi sparovani jdut\ do vohnyka i pary pereska-

kugt\ çerez vohon\. Kolys\ viryly, wo vohon\ oçystyt\ i vidvede

bidu abo neçystu sylu.

Kolys\ viryly, wo kupal\s\ka niç, naveçir’q svqta Kupala, – ce

çarivna niç. U cg niç wastq lgds\ke xodylo po zemli, roslyny j

tvaryny “hralysq”, a vsi temni j neçysti syly blukaly. U cg niç

lgdyna mohla znajty “kvitku wastq”. Ale cg kvitku znaxodyla

lyße spravΩnq, povnocinna lgdyna: idejna, smilyva, z syl\nog

voleg, povna syl i vidvahy, bo temni syly spokußaly ]] na

koΩnomu kroci. Vyxodyt\, wo cq “kvitka wastq” – ce samopi-

znannq, udoskonalennq, piznannq Ωyttq j pryrody, ta sluΩinnq

vysokij ide]: prqmuvannq lgdstva do wastq.


DUX

OVIS

T|

4

Pid ças taboru dekoly prypada[

Svqto Spasa, PreobraΩennq

Hospoda, 19 serpnq. Todi plastuny j

plastunky pryhotovlqgt\ koßyky z

sadovynog (tobto qbluka, hrußky

towo) do svqçennq.

Çasom u serpni, plastuny j

plastunky orhanizugt\ “obΩynky”,

svqto z nahody zakinçennq Ωnyv.

Vony spivagt\ obΩynkovi pisni,

vyvodqt\ xorovody j pletut\ vinok z pßenyci. Ce svqto pokazu[

istorig j davni ukra]ns\ki tradyci].

Ci zvyça] moΩna perevodyty na vatri kurenq abo na svqti dlq

bat\kiv çy inßyx hostej.

Tradyci] kurenivV UPG patron kurenq — postat\ z

ukra]ns\koho mynuloho, napr., Lesq

Ukra]nka, knqhynq Ol\ha, Marusq

Çuraj, Hryhorij Skovoroda, Dmytro

Bajda Vyßnevec\kyj, Svqtoslav

Zavojovnyk. Kurin\ pleka[ pisni j

zvyça], povq’zani z dobog i Ωyttqm

svoho patrona.

Kureni USP i UPS takoΩ plekagt\

rizni tradyci] i zvyça], pov’qzani z

]xnim im’qm abo cillg. Napryklad,

kurin\ “Çornomorci” pleka[

tradyci] ukra]ns\kyx moreplavciv;

kurin\ “Hryhora Orlyka” orhanizu[

“Orlykiqdu”. Rizni kureni tvorqt\

rytualy, na osnovi ukra]ns\kyx

vesil\nyx zvyça]v, na vesillq svo]x

çleniv.

Inßi svqta

51


Plastuny j plastunky zavΩdy viryly, wo ukra]ns\kyj narod moΩe

najkrawe rozvyvatysq u svo]j derΩavi j u Plasti plekaly ideg

derΩavno] samostijnosty.

Donedavna, Den\ Samostijnosty buv 22 siçnq i vidznaçuvav

proholoßennq nezaleΩnosty Ukra]ns\ko] Narodno] Respubliky v

1918 roci j proholoßennq Sobornosty, tobto zluky ukra]ns\kyx

zemel\, u 1919 roci. Deqki stanyci takoΩ vidznaçagt\ datu 1-ho

lystopada 1918 r., proholoßennq Zaxidn\o] Ukra]ns\ko] Narodno]

Respubliky. U cej den\ orhanizugt\ “Lystopadovyj marß” —

miΩhurtkove marßove zmahannq po misti abo v parku.

Vid 1991 roku, my vidznaça[mo 24 serpnq qk Den\ NezaleΩnosty

Ukra]ny. Vidznaça[mo joho po-riznomu, zaleΩno vid obstavyn —

çasom ce kurinne svqto, çasom stanyçne, çasom plastuny v

odnostroqx berut\ uçast\ u hromads\kyx svqtax. VaΩlyvo, woby

plastova molod\ zrozumila znaçennq samostijnosty dlq

ukra]ns\koho narodu ta joho kul\tury.

52

DUX

OVIS

T|

Qk u Plasti svqtkugt\nezaleΩnist\ Ukra]ny


ISTO

RIQ

ISTORIQPLASTU

53

5

DΩerela

Spadwyna

Spomyny

Plastun — skavtSlova plastun i skavt — synonimy.

Skavt v anhlijs\kij movi —

rozvidnyk (rozviduvaç). Kozaky

nazyvaly rozviduvaça —

plastunom. OsnovopoloΩnyky

Plastu vykorystaly ce istoryçne

slovo dlq çleniv svo[] orhanizaci].

Orhanizaciq Plast postala v 1911

roci na zaxidnix ukra]ns\kyx

zemlqx, holovno v Halyçyni.

Okremi hrupy ukra]ns\ko] molodi,

qki plekaly skavts\ki (skavtovi)

idealy, poqvylysq v riznyx

çastynax Ukra]ny j sered

emihrants\kyx hromad kruhom svitu.

Vony nazyvaly sebe po-riznomu, to

plastunamy, to skavtamy. I

plastuny, i skavty viryly j virqt\ u

skavts\ki idealy: rozvytok lgdyny,

plekannq xarakteru, pomiç druhomu

ta dobrodijnu pracg dlq

suspil\stva, dlq bat\kivwyny.

Ukra]ns\kyj PlastUkra]ns\kyj skavts\kyj rux

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 1

54

ISTO

RIQ

Svitovyj skavtin©

Poçatok v Anhli]Robert Bejden-Pavel, “Bi-Pi”, buv britans\kym heneralom pid ças

burs\ko] vijny 1899-1902 rr. Todi vin perekonavsq, wo molod\

zdibna nadzvyçajnyx vçynkiv, ale potrebu[ idejno] ta praktyçno]

pidhotovy.

Koly Bi-Pi povernuvsq do Anhli], vin pokynuv vijs\kovu sluΩbu j

zanqvsq vyxovannqm molodi. Na pidstavi vlasnoho vijs\kovoho

dosvidu, doslidΩen\ nad tradyciqmy vyxovannq v riznyx kra]nax

svitu j spostereΩen\ v Anhli], wo xlopci magt\ pryrodnyj hin

tvoryty hurtky, Bi-Pi stvoryv systemu samovyxovannq, qku opysav

v knyΩci “Skavtin© dlq xlopciv” (1908).

Svitovyj ruxZ Anhli], Skavtin© duΩe ßvydko poßyryvsq po bahat\ox kra]nax

svitu j stav svitovym ruxom. KoΩna kra]na perebyra[ metodu j

zahal\ni naprqmni Skavtin©u ta nada[ cij orhanizaci] svo[ridnoho

nacional\noho zmistu.

U 1920 r. nacional\ni skavtovi orhanizaci] stvoryly miΩnarodnu

spilku, zvanu: MiΩnarodna Konferenciq Bojskavts\koho Ruxu.

Konferenciq vidbuva[t\sq koΩnyx dva roky, a miΩ ]] zasidannqmy

di[ vybranyj neg Svitovyj Komitet. Dilovym sekretariqtom [

Svitove Skavts\ke Bgro. Wo çotyry roky vidbuvagt\sq svitovi

z']zdy skavtiv — DΩembori. Perße bulo v 1920 r.

Spoçatku, v bil\ßosti kra]n, divçata tvoryly svog vlasnu okremu

orhanizacig pobudovanu na tyx samyx zasadax wo skavty. Zçasom,

deqki skavts\ki orhanizaci], napryklad, francuz\ka j nimec\ka,

oxopyly j xlopciv i divçat. S\ohodni, v deqkyx kra]nax divçata j

xlopci tvorqt\ spil\nu orhanizacig, v inßyx vony tvorqt\ lyße

deqki spil\ni çastyny, napryklad, spil\ne novactvo j okreme

gnactvo, a v deqkyx vony tvorqt\ zovsim okremi orhanizaci]. Do

Plastu divçata j xlopci naleΩaly vid samoho poçatku.

(Na cij storinci [ vidznaky : Britani], Svitovo] Orhanizaci]

Skavts\koho Ruxu i Svitovo] Asociqci] Ìidiv i Skavtok.)

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 2

55

5

ISTO

RIQ

Etapy istori] Plastu

Perßyj etap (1911-1920 rr.) Poçatok

V HalyçyniV 1911 r. u L\vovi, d-r Oleksander Tysovs\kyj (“Drot”), Petro

Franko ta Ivan Çmola zasnuvaly perßi plastovi hurtky.

OsnovopoloΩnyky Plastu buly perekonani, wo ukra]ns\komu

narodovi potribna molodeça orhanizaciq, podibna do anhlijs\koho

skavtin©u. Drotiv hurtok pry Akademiçnij Himnazi] u L\vovi sklav

plastovu prysqhu 12 kvitnq 1912 r. Ce buv oficijnyj poçatok

Plastu.

V 1913 r. vidbuvsq perßyj z']zd predstavnykiv plastovyx hurtkiv u

L\vovi, na qkomu stvoreno Orhanizacijnyj Plastovyj Komitet. U

tomu Ω roci, pid provodom Çmoly, vidbuvsq perßyj plastovyj

mandrivnyj tabir. Do 1914 r. xlop'qçi j divoçi plastovi viddily

isnuvaly v Halyçyni pry vsix ukra]ns\kyx i bahat\ox pol\s\kyx

himnaziqx (serednix ßkolax, sebto 5-12 klqsax), de buly uçni

ukra]nci.

Plastuny v ukra]ns\komu suspil\stviVid poçatku isnuvannq Plastu, plastuny vklgçalysq v taki akci]

ukra]ns\koho suspil\stva, qki vony vvaΩaly korysnymy dlq

rozvytku ukra]ns\koho narodu j zdobuttq nezaleΩno] ukra]ns\ko]

derΩavy. Do Perßo] Svitovo] Vijny ukra]ns\ki zemli buly

rozdileni: sxidnq çastyna bula pid cars\kog Rosi[g, a zaxidnq

çastyna pid Avstro-Uhorwynog. Naprykinci Perßo] Svitovo]

Vijny, qka poçalasq v 1914 roci, ukra]nci stvoryly svog

samostijnu derΩavu. U 1918 roci proholoßeno Ukra]ns\ku Narodnu

Respubliku v Ky[vi j Zaxidng Ukra]ns\ku Narodnu Respubliku u

L\vovi. U 1919 roci ci dvi respubliky z'[dnalysq. Plastuny braly

uçast\ u borot\bi za samostijnist\: napryklad, vony vstupaly u

rqdy Ukra]ns\kyx Siçovyx Stril\civ, i v 1918 r. braly uçast\ u

Lystopadovomu Perevoroti u L\vovi.

Poza HalyçynogU 1914 roci Plast poßyryvsq poza meΩi Halyçyny j rozvynuvsq na

Bukovyni. Perßyj polk buv stvorenyj u Çernivcqx. Toho samoho

roku poqvylysq perßi skavts\ki viddily na central\no- i

sxidn\oukra]ns\kyx zemlqx: u Ky[vi, u Baxmuts\komu poviti j na

Xarkivwyni. Odnak pomiΩ skavtamy u Sxidnij Ukra]ni j Plastom u

Halyçyni ne bulo zv'qzku.

Pid ças vyzvol\nyx zmahan\ za ukra]ns\ku derΩavu (1917-1919)

Plast rozvynuvsq j poßyryv svog diql\nist\ na central\ni ta

sxidni çastyny Ukra]ny. Napryklad, u Bilij Cerkvi postaly hurtky.

U plastovu orhanizacig uvijßly takoΩ deqki skavts\ki hurtky, qki

do toho çasu isnuvaly okremo.

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 3

56

Druhyj etap (1920-1930 rr.) Rozvytok

Ukra]na ne mohla todi zberehty svo[] samostijnosty. Z

poçatkom 1920-yx rokiv Sxidnq Ukra]na stala çastynog

Radqns\koho Sogzu. Bil\ßa çastyna zaxidn\o] Ukra]ny

popala pid pol\s\ku vladu, a menßa çastyna — pid

çes\ku, rumuns\ku, a zhodom uhors\ku vladu. U 20-yx

rokax u radqns\kij çastyni (SRSR) Plast buv zaboro-

nenyj, a na zaxidnix zemlqx Plast poΩvavyv svog

diql\nist\. (Pid ças vijny diqly lyße deqki hurtky v

kil\kox mistax.) Plast rozvyvavsq holovno v Halyçyni,

poßyryvsq na Zakarpattq, Volyn\ ta Prqßivwynu.

Poza ukra]ns\kymy zemlqmyZçasom Plast poßyryvsq takoΩ sered ukra]ns\ko] emi-

©racijno] molodi u kra]nax Zaxidn\o] Evropy. Ci plastuny

robyly perßi zaxody nav'qzaty kontakt iz svitovym

skavts\kym ruxom. Zavdqky takym zaxodam odyn plastun

iz Zakarpattq buv na DΩembori v 1920 roci.

Idealy Plastu-skavts\koho ruxu perejßly takoΩ do

ukra]ns\ko] molodi za okeanom. Protqhom 1920-yx i

1930-yx rokiv u Kanadi tvorylysq hrupy plastuniv-

skavtiv holovno pry parafiqx. Zçasom, deqki spivpra-

cgvaly z kanads\kymy skavtamy. V 1924 roci v Kanadi

bula zare[strovana orhanizaciq molodi “Plast” pry

tovarystvi Siç. Vona diqla kil\ka rokiv pid ci[g nazvog.

Cq orhanizaciq vΩyvala deqki materiqly halyc\koho

Plastu, ale ne bulo orhanizacijnoho zv'qzku miΩ dvoma

“Plastamy”.

U 1920-yx rokax postaly plastovi-skavts\ki hurtky pry

cerkovnyx parafiqx v SÍA (ZSA). Podibno do kanad-

s\kyx hrup, vony ne maly orhanizacijnyx zv'qzkiv z

Plastom na ukra]ns\kyx zemlqx. Bil\ßist\ hrup dovho ne

proisnuvala.

ISTO

RIQ

Zakarpats\kyj Plastovyj Herb vyloΩenyj z kaminnq v 1938 r.

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 4

5

ISTO

RIQ

Na zaxidnix ukra]ns\kyx zemlqx Plast rozvyvavsq po mistax i selax:

u Halyçyni majΩe v usix ukra]ns\kyx serednix ßkolax, na Volyni v

bahat\ox miscevostqx pry “Prosvitax” (çytal\nqx). Do Plastu

vstupylo bahato molodi z riznyx verstv suspil\stva: iz selqns\kyx,

robitnyçyx i profesijnyx rodyn. U perßyx rokax v Plasti buly

lyße gnaky, gnaçky j starßi. U 1920-yx rokax Plast oxopyv teΩ

inßi vikovi hrupy, i tak postaly okremi ulady novactva, gnactva ta

starßoho plastunstva. Provodom Plastu stala Verxovna Plastova

Komanda.

Na zaxidnix ukra]ns\kyx zemlqx

Sxodyn 7 kurenq UPG u plastovij domivci u L\vovi pry vul. Blqxars\kij ç. 9 1928 r.

Plastova orkestra v BereΩanax v 1920-yx rokax.

57

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 5

ISTO

RIQ

Vidbuvalysq mandrivni ta postijni tabory. Mytropolyt Andrej

Íeptyc\kyj podaruvav plastunam plowu na hori Sokil u Karpatax.

58

Plastovi kureni na hori Sokil bilq Pidlgtoho v Karpatax v 1920-yx rokax.

Tabir plastunok na Sokoli v 1929 r.

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 6

5

ISTO

RIQ

Poçala poqvlqtysq nyzka plastovyx publikacij, a

zokrema knyΩka d-ra O. Tysovs\koho “Ûyttq v Plasti” j

plastovyj Ωurnal “Molode Ûyttq”.

Na Plastovi Verxovni Z']zdy pry]ΩdΩalo çymraz bil\ße

plastuniv i plastunok i Plast poçav rozhortaty woraz

ßyrßu diql\nist\.

Severyn Levyc\kyj poda[, wo v 1925 r. bulo 37

gnac\kyx kureniv i ponad 2 000 plastuniv i plastunok, a v

1930 r. bulo 93 kureni i 6 000 plastuniv i plastunok

Oskil\ky Plast

vyxovuvav

povnocinnyx

svidomyx

ukra]nciv z

providnyc\kymy

qkostqmy,

pol\s\ka vlada

zaboronyla

plastovu

diql\nist\ na

Volyni v 1928

roci, v Halyçyni

v 1930 roci.

59

Mytropolyt Andrej Íeptyc\kyj i joho brat Klymentij z plastunamy

v Pidlgtomu v 1928 roci.

Vodnyj tabir na

Dnistri 5-ho kur.

im. kn. Os\momysla v

Stryg 1927-1928 r.

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 7

60

Vo[nnyj çasV 1939 r. vybuxla Druha Svitova Vijna. Pislq bil\ßovyc\ko] okupa-

ci] Zaxidn\o] Ukra]ny, v 1941 roci koly nimci okupuvaly ukra]ns\ki

zemli, plastuny probuvaly vidnovyty svog diql\nist\ vidkryto, ale

nimec\ki okupanty c\oho ne dozvolyly. Plastuny dal\ße diqly

ta[mno pid nazvog Vyxovno] Spil\noty Ukra]ns\ko] Molodi (VSUM).

ISTO

RIQ

Tretij etap (1930-1944 rr.) Ta[mnyj Plast

Xoç Plast buv zaboronenyj, plastuny v Halyçyni dal\ße

pracgvaly ta[mno pid vyhlqdom orhanizaci] — Komisi] Vyxovnyx

Osel\ i Mandrivok Molodi (KVOMM) i pid opikog tovarystva Ridna

Íkola. Todi vyxodyv Ωurnal “Vohni”. Praceg keruvav ta[mnyj

provid — Plastovyj Centr. Plastovyx providnykiv, qkyx

vykryvaly, pol\s\ka vlada hostro karala areßtamy ta uv'qznennqm

u koncentracijnyx taborax.

Plast na ZakarpattiPislq Perßo] Svitovo] Vijny Zakarpattq naleΩalo do Çexo-

Slovaççyny. Tut plastova diql\nist\ vidkryto rozvyvalasq:

plastuny spivpracgvaly z çes\kymy, slovac\kymy ta inßymy

skavtamy. Qkyjs\ ças Plast diqv na Prqßivwyni, a v Prazi

plastuny stvoryly plastovu orhanizacig, wo nazyvalasq Sogz

Ukra]ns\kyx Plastuniv Emi©rantiv (SUPE). Plastovi hrupy diqly po

riznyx mistax Evropy, napr., v Danci©u (Ìdans\ku), ParyΩi, Za©rebi.

V 1938 roci Karpats\ka Ukra]na (Zakarpattq) proholosyla

nezaleΩnist\. Çleny SUPE j plastuny Zakarpattq vklgçalysq v

ukra]ns\ku hromads\ku ta vijs\kovu diql\nist\; vony dopomahaly

tvoryty Orhanizacig Nacional\no] Oborony “Karpats\ka Siç”. U

toj ças Plast na Zakarpatti naraxovuvav 3 000 çleniv. V 1939 roci

madqry okupuvaly Zakarpattq j prypynyly diql\nist\ Plastu. V

toj ças perestalo diqty takoΩ SUPE.

Perßa “Lisova Íkola” v 1938 r. u Soloçyni pry Svalqvi, Zakarpattq.

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 8

62

P'qtyj etap (1950-1990 rr.) Plastovi orhanizaci] po sviti

Na poçatku 1950-yx rokiv u ßist\ox kra]nax (Avstrali], Ar©entini,

Velykobritani], SÍA (ZSA), Kanadi j Nimeççyni) buly stvoreni

krajovi provody. Vsgdy postaly podibni orhanizacijni struktury:

plastovi stanyci v poodynokyx miscevostqx, ob'[dnani u krajovij

orhanizaci], qku oçolgvala Krajova Plastova Starßyna. V

Avstrali] buly çotyry postijni stanyci, v Ar©entini odna (deqkyj

ças bulo try), u Velykobritani] odna (svoho çasu bulo sim), u SÍA

(ZSA) miΩ 25 i 30, u Kanadi sim i v Nimeççyni odna. Wo dva roky

vidbuvalysq krajovi z']zdy dlq obhovorennq problem, plqniv i

obrannq provodu.

Wob zatrymaty [dnist\ Plastu, v 1954 r. vsi krajovi plastovi

orhanizaci] stvoryly Konferencig Ukra]ns\kyx Plastovyx

Orhanizacij (KUPO). Wo try roky na zbory KUPO z']ΩdΩalysq

dele©aty vsix plastovyx orhanizacij, woby vybraty provid: Holovnu

Plastovu Bulavu ta Holovnu Plastovu Radu. Osidok provodu buv u

SÍA (ZSA) abo Kanadi. Na çoli plastovoho ruxu stoqv Naçal\nyj

Plastun qk symvol [dnosty. Dlq usuçasnennq plastovo] praci bulo

sklykano try Plastovi Kon©resy.

ISTO

RIQ

Perßyj Plastovyj Krajovyj Z’]zd u SÍA (ZSA) v 1951 r.

Perßyj Plastovyj Krajovyj Z’]zd u Kanadi v 1951 r.

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 10

61

5Pislq vijny, velyke çyslo ukra]nciv opynyl\osq poza meΩamy

Ukra]ny, holovno v taborax pereselenciv u Nimeççyni j Avstri].

Tam Plast vidnovyv svog diql\nist\: plastuny tvoryly hurtky;

vidbuvaly plastovi tabory; vydavaly plastovi Ωurnaly. Vyjßov

plastovyj spivanyk “V Dorohu”. Plastovyj provid — Holovna

Plastova Starßyna j Holovna Plastova Rada — buv u Mgnxeni.

Kil\ka rokiv pislq vijny bahato ukra]nciv, v tomu çysli plastuniv,

pere]xalo do inßyx zaxidn\oevropejs\kyx derΩav i za okean do

Pivniçno] i Pivdenno] Ameryky. V Kanadi i SÍA we dal\ße

isnuvaly ukra]ns\ki skavts\ki hrupy, stvoreni nezaleΩno vid

orhanizaci] Plast, wo postala v Halyçyni. Ale plastuny, wo

pry]xaly, vidnovyly svog orhanizacig i trymaly zv'qzok iz

provodom Plastu v Mgnxeni. (Poky poçalasq masova emi©raciq z

Evropy, provid Plastu v Nimeççyni doruçyv indyvidual\nym

plastunam hurtuvaty plastuniv i orhanizuvaty plastovi hrupy u ]xnix

novyx kra]nax poselennq.)

MiΩ 1946 i 1950 rokamy z'qvylysq hrupy plastuniv u Tunisi],

Franci], Brazyli], Avstrali], Ar©entini j Velykobritani], a

najbil\ße oseredkiv postalo v SÍA (ZSA) j u Kanadi. Nevelyke

çyslo plastuniv zalyßylosq v Nimeççyni i v Avstri].

Çetvertyj etap (1945-1950 rr.) Perexidnyj ças

Perßyj z’]zd plastuniv pislq Druho] Svitovo] Vijny v Mittenval\di, v Nimeççyni v 1947 r. ISTO

RIQ

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 9

63

5

ISTO

RIQ

Plastovi zanqttqOkrim wotyΩnevyx plastovyx zanqt\, vidbuvalysq riznoho rodu

litni ta zymovi tabory dlq UPN i UPG. }x orhanizuvaly kurinni,

stanyçni abo krajovi provody. Vyxodyly plastovi Ωurnaly: dlq

UPN “Hotujs\”, dlq UPG “Gnak”, dlq USP “Do Vysot”, potim

spil\no z UPS “Plastovyj Ílqx”, a dlq vyxovnykiv “Vohon\

Orlyno] Rady” i “V Dorohu z Gnactvom”. Deqki kureni USP i UPS

maly svo] vydannq.

VyßkolyDlq vyxovnykiv re©ulqrno vidbuvalysq vyßkoly vporqdnykiv i

hnizdovyx UPN (Rady Orlynoho Vohng) i vyßkoly vporqdnykiv i

zv'qzkovyx UPG. Na tereni Kanady ta SÍA (ZSA) postaly takoΩ

miΩkrajovi vyßkoly: “Zolota Bulava” — dlq samovdoskonalennq

gnakiv i gnaçok ta dlq vyroblennq providnyc\kyx qkostej i vmin\,

“Lisova Íkola” j “Íkola Bulavnyx” — dlq vyßkolennq çleniv

bulav gnac\kyx taboriv.

HospodarkaV usix miscevostqx plastuny pidßukaly dlq sebe plastovi domivky, a

v deqkyx miscevostqx zakupyly vlasni domy j oseli: v Avstrali] dvi

plastovi oseli, v Ar©entini plastovyj dim i oselg, u Velykobritani]

plastovu oselg, v Kanadi dvi plastovi oseli j çotyry plastovi

domy, u SÍA (ZSA) ßist\ plastovyx osel\ i ßist\ plastovyx

domiv.

1990

492

117

124

2767

1066

182

4748

1980

702

102

159

4063

1293

207

6527

1969

882

244

110

4363

1590

166

7355

1959

—

—

—

—

—

—

5100

Kraj

Avstraliq

Ar©entina

Velykobritaniq

SÍA (ZSA)

Kanada

Nimeççyna

Razom

Çlenstvo

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 11

1. OsnovopoloΩnyk Plastu d-r Oleksander

Tysovs\kyj i perßyj Naçal\nyj Plastun,

Severyn Levyc\kyj, sered plastovyx

providnykiv na perßij GMPZ na oseli

“Plastova Siç” u Kanadi v 1957 r.

2. GMPZ na oseli “Baturyn” v Kanadi v 1967 r.

3. GMPZ na oseli “Vovça Tropa” v SÍA v

1962 r. i pokaz plastovyx odnostro]v.

4. GMPZ v Avstrali] v 1986/7 r.

5. GMPZ u Nimeççyny v 1983 r.

6. GMPZ na oseli “Vovça Tropa” v 1982 r.

ISTO

RIQ

MiΩkrajovi zanqttq

1

2

Wo p’qt\ rokiv vidbuvalysq

miΩkrajovi plastovi

zustriçi na terenax SÍA

(ZSA), Kanady, Nimeççyny

ta Avstrali]. Ci zustriçi

davaly nahodu plastovij

molodi nav’qzuvaty druΩbu

j spivΩyttq.

4

64

05 istoria 12/18/08 1:20 AM Page 12

5

ISTO

RIQ

6

3

5

65

05 istoria 12/18/08 1:21 AM Page 13

66

ISTO

RIQ

Krajovi Plastovi Orhanizaci] vklgçylysq v krajovi hromads\ki

nadbudovy, a Plast, qk svitova orhanizaciq, stav çlenom Svitovoho

Kon©resu Vil\nyx Ukra]nciv (teper SKU) — najvywo] ob'[dnugço]

(strißno]) orhanizaci] ukra]nciv poza meΩamy Ukra]ny.

Plast u hromadi

Indyvidual\no, plastuny zavΩdy braly aktyvnu

uçast\ u riznyx haluzqx ukra]ns\koho suspil\noho

Ωyttq: v polityci, ekonomi], nauci, osviti,

mystectvi, suspil\nij sluΩbi towo. Plastovi

providnyky u c\omu dopomahaly. Napryklad,

pl. sen. C\opa Pali]v prodovΩ desqtok rokiv

zaoxoçuvala plastuniv pracgvaty v hromadi j

stymulgvala novi naprqmy ta rozvytok hromady,

holovno v dilqnci osvity. Plastunky, qki

orhanizuvaly Svitlyçku i Ukra]ns\ku

Kooperatyvnu Íkolu v Toronti, nazvaly ]x

im. C\opy Pali]v.

Plastunky stanyci Toronta zi svo]my ruçnymy robotamy na plastovomu bazari v 1972 roci.

Plastovi hrupy braly uçast\ u

riznyx hromads\kyx pro[ktax.

Napryklad, kiß plastunok v

Toronti orhanizuvav qrmarky

ruçnyx robit ta pryznaçuvav

fondy na vydannq “Encyklopedi]

Ukra]noznavstva” Naukovoho Tov.

im. T. Íevçenka. Plast stav naj-

bil\ßym fundatorom-mecenatom

encyklopedi]. Fundatory buly

holovnog pidporog vydannq.

pl. sen. C\opa Pali]v

1906-1968

05 istoria 12/18/08 1:21 AM Page 14

5

67

Íostyj etap istori] Plastu vid 1990 r.

VidrodΩennq Plastu v Ukra]ni

VidrodΩenyj Plast perevodyt\ zaprysqΩennq u L\vovi v 1990 r.

Naprykinci 1980-yx rr. u Radqns\komu Sogzi zminylasq polityçna

sytuaciq: urqd zlahidnyv kontrolg nad slovom i kontaktamy zi Zaxo-

dom. Postaly orhanizaci], qki spryqly nacional\nomu vidrodΩenng.

U zaxidnij Ukra]ni, de kolys\ diqv Plast, zberehlasq pam'qt\ pro

n\oho i joho tradyci]. Dexto mav nahodu dovidatysq pro Plast za

kordonom. Na ukra]ns\kyx zemlqx poqvlqlasq plastova literatura.

Vperße poqvylysq pravyl\ni informaci] pro Plast u presi.

Zavdqky praci odynyc\ i pidderΩky deqkyx novyx orhanizacij,

vynykly plastovi hrupy v riznyx seredovywax i riznyx miscevostqx.

UΩe v 1990 roci buly plastovi hrupy v Luc\ku, Ky[vi j Donec\ku,

ale najßyrße Plast rozvynuvsq u L\vovi, de Mis\ka Rada

zatverdyla statut plastovoho tovarystva 22 lgtoho 1990 r.

Zmahannq za samostijnist\ i proholoßennq nezaleΩno] Ukra]ny v

1991 r. spryqly rozvytkovi Plastu. Poqvylysq gnac\ki j

starßoplastuns\ki kureni ta novac\ki hnizda; vidbuvalysq litni

tabory; poçalysq oficijni vyßkoly vyxovnykiv; vidbuvalysq

krajovi z']zdy; v kvitni 1991 r. zatverdΩeno krajovyj statut i nazvu

Plast - Ukra]ns\ka Skauts\ka Orhanizaciq. Poqvylasq plastova

presa, “Cvit Ukra]ny”, vydannq stanyci Ternopil\. Plastuny z

diqspory dopomahaly materiqlamy, vyklykamy /zaproßennqmy

vyxovnykiv z Ukra]ny na vyßkoly na zaxid i braly uçast\ v

perevedenni perßyx vyßkoliv v Ukra]ni.

ISTO

RIQ

05 istoria 12/18/08 1:21 AM Page 15

U Ωovtni 1991 r. Plast Ukra]ny pryjnqto do KUPO. U toj Ωe ças

poçalysq kontakty z svitovym skavtin©om, wob uvijty v miΩ-

narodnyj skavts\kyj rux. U 1993 r. vidbulysq v Ukra]ni perßi

miΩkrajovi vyßkil\ni tabory i Gvilejna MiΩkrajova Plastova

Zustriç (GMPZ) z nahody 80-littq Plastu. U 1995 r. plastuny

razom z inßymy skavtamy z Ukra]ny vzqly uçast\ u XVIII-mu

Svitovomu DΩembori v Niderlqndax.

ISTO

RIQ

Nezakinçena lelijka na nezakinçenomu tabori v Ukra]ni v serpni 1991 r.

Tabir perervano pislq sproby putçu v Moskvi.

Z’]zd KUPO 1991 r. na qkomu

pryjnqto orhanizaci] Plastu

Ukra]ny, Pol\wi ta

Slovaççyny.

Plastun Ihor Hryniv (2-j z

prava) z d-r Ûak Morel\jo-

nom, Heneral\nym Sekreta-

rem Svitovo] Orhanizaci]

Skavts\koho Ruxu (1-yj z

liva) pid ças XVII DΩembori

Skavtiv u Pivdennij Kore] v

1991 r.

68

05 istoria 12/18/08 1:21 AM Page 16

ISTO

RIQ

5Inßi skavts\ki orhanizaci] v Ukra]niPislq rozpadu Radqns\koho Sogzu perestaly diqtu

pioners\ki orhanizaci]; bahato lgdej v Ukra]ni

turbuvalosq doleg molodi. Po Ukra]ni postalo bahato

hrup, wo nazyvaly sebe “skavts\kymy”. Ne vsi vony

plekaly skavts\ki idealy çy diqly za skavts\kog

metodog. VΩe protqhom kil\kox rokiv idut\ perehovory

dlq stvorennq odni[] orhanizaci], qka b uvijßla do

Svitovo] Orhanizaci] Skavts\koho Ruxu.

Plast u Sxidnij EvropiV 1990 r. poçalosq orhanizuvannq plastovyx hrup u

Pol\wi: poqvylysq hurtky gnakiv i gnaçok i troxy

pizniße, ro] novactva; poçaly vidbuvatysq tabory;

stvorylasq orhanizacijna struktura. Pomymo trudnowiv

pov'qzanyx z tym, wo plastuny duΩe rozkyneni,

rozvynulasq normal\na plastova pracq. U Slovaççyni

Plast rozvyvavsq dosyt\ povil\no: v 1991 r. vidbuvsq

perßyj z']zd, a v 1992 r. perßyj tabir. Obydvi krajovi

orhanizaci] uvijßly v KUPO v 1991 r.

Plastuny v Pol\wi v 1991 r.

69

Na tabori

v Slovaççyni v 1992 r.

05 istoria 12/18/08 1:21 AM Page 17

Plast poza Ukra]nogZ vidrodΩennqm nezaleΩno] Ukra]ny j Plastu v nij, bahato

doroslyx plastuniv zvernulo svog dobrodijnu pracg na rozvytok

molodo] derΩavy. U vidnoßenni do Plastu, plastuny z diqspory

dopomahaly holovno postaçagçy materiqly j vyßkolggçy

vyxovnykiv.

V 1990-yx rr. u diqspori Plast prodovΩuvav diqty tak qk diqv pered

tym: pracq po roqx, hnizdax, hurtkax, kurenqx, u stanycqx, na

taborax, vyßkolax, u vydavnyctvi.

1

1

6

ISTO

RIQ

70

05 istoria 12/18/08 1:21 AM Page 18

5

1. Vyßkil vporqdnykiv UPG z uçastg plastuniv i skavtiv z Ukra]ny na oseli

“Plastova Siç” u Kanadi v 1995 r.

2. U SÍA reklqmugt\ Ωurnaly.

3. “Hotujs\” — Ωurnal dlq novactva.

4. Plastova hrupa v Brazyli] v 1994 r.

5. U redakci] Ωurnalu “Gnak” v 1997 r.

6. Plastuny v Ar©entini v 1997 r.

7. Plastova hrupa u Velykobritani] v 1993 r.

8. Plastuny v Nimeççyni v 1995 r.

2 3

4 5

7

ISTO

RIQ

871

05 istoria 12/18/08 1:21 AM Page 19

ISTO

RIQ

Oleksander Tysovs\kyj(Drot) 9.8.1886-29.3.1968

❒ Narodyvsq u seli By-

kovi, Mostys\koho ra-

jonu, L\vivs\ko] obl.;

❒ doktor biolohiçnyx

nauk;

❒ uçytel\ pryrodo-

znavstva v Akademiç-

nij Himnazi] u L\vovi

(1911-1939 rr.);

❒ profesor Ukra]n-

s\koho Ta[mnoho

Universytetu u L\vovi

(1920-1924 rr.);

❒ çlen NTÍ (Naukove

Tovarystvo im. T.

Íevçenka); profesor

Ukra]ns\koho

DerΩavnoho

Universytetu im I.

Franka u L\vovi

(1939-1941 rr.);

❒ 1944 r.na emi©raci] v

Avstri];

OsnovopoloΩnyky Plastu

Ivan Çmola(6.3.1892-lito 1941)

❒ Narodyvsq u Solot-

vyni, Bohorodçan-

s\koho rajonu, Ivano-

Frankivs\ko] obl.;

❒ Ma©ister

pryrodnyçyx nauk;

❒ polkovnyk

Ukra]ns\kyx Siçovyx

Stril\civ ta Armi]

Ukra]ns\ko] Narodno]

Respubliky;

❒ u rosijs\komu poloni

(1915 -1917 rr.), u

pol\s\komu poloni

(1920 - 1922 rr.);

❒ uçytel\ istori],

heohrafi] ta

tilovyxovannq u

himnazi] v Qvorovi

(1922-1930 rr.);

❒ uv'qznenyj u

pol\s\kij tgrmi za

pracg v Plasti

(1930-1932 rr.);

❒ uçytel\ himnazi] u

Petro Franko(21.6.1890-lito 1941)

❒ Narodyvsq u

Nahu[vyçax,

Drohobyc\koho rajo-

nu, L\vivs\ko] obl.;

syn pys\mennyka

Ivana Franka;

❒ vypusnyk L\vivs\koho

Politexniçnoho

Instytutu;

❒ uçytel\ tilovyxovannq

v himnazi] u L\vovi

(1911-1914 rr.);

❒ sotnyk Ukra]ns\kyx

Siçovyx Stril\civ

(1918-1920 rr.);

naçal\nyk v

Ukra]ns\kij

Halyc\kij Armi];

❒ uçytel\ himnazi] u

Kolomy]

(1922-1930 rr.);

❒ naukovyj

spivrobitnyk u

Naukovo-Doslidnomu

72

05 istoria 12/18/08 1:22 AM Page 20

73

5

ISTO

RIQ

❒ pomer u Vidni 29 bereznq

1968 r.

U Plasti❒ Orhanizator perßoho

plastovoho hurtka v

Akademiçnij Himnazi] u

L\vovi (1911 r.).

❒ Pereviv perßu prysqhu

z plastunamy

12 kvitnq, 1912.

❒ Avtor knyΩeçky

“Plast” (1913 r.)

ta pidruçnyka

“Ûyttq v Plasti”

(1921, 1961, 1969 rr.).

❒ Avtor “Plastovoho

obitu”.

❒ Vybranyj holovog

Verxovno] Plastovo]

Rady (1918, 1924 r.).

Qk uçytel\ pryro-

doznavstva, vyznaçavsq

velykog lgbov'g do

studentiv. Sumlinno

spovnqv vzqti na sebe

obov'qzky, buv serjoznyj i

zrivnovaΩenyj. Vin

opracgvav sxemu

orhanizaci] ta vyxovnu

systemu Plastu, wob çerez

pracg nad sobog molod\

rozvyvalasq ta hartuvala

svij xarakter.

Drohobyçi

(1932-1939 rr.);

❒ kerivnyk pedahohiçnoho

domu desqtyriçky

(1939-1941 rr.);

❒ zahynuv u tgrmax NKVD.

U Plasti❒ Orhanizator plastovyx

hurtkiv u L\vovi (1911);

❒ zasnovnyk ta zv'qzkovyj

17-ho kurenq gnakiv im.

M. Drahomanova u

Qvorovi;

❒ najvyznaçnißyj

skavtmaster Plastu u

dilqnkax taboriv ta

vyßkoliv;

❒ perßyj komendant

taboriv na Sokoli

v Karpatax

(1922-1930 rr.);

❒ kurinnyj 1-ho kurenq

UPS im. S. Tysovs\koho ;

❒ komendant perßoho

taboru plastuniv-

senioriv u Pidlgtomu.

Çmola buv nadzvyçajno

ener©ijna lgdyna. Vin

stavyv velyki vymohy do

sebe j do inßyx. Vplyvav

na inßyx svo]m prykladom

i vminnqm. Vin buv znavec\

i lgbytel\ pryrody,

vsestoronnij sportovec\,

dosvidçenyj u terenovyx

ihrax.

Instytuti Prykladno]

Xemi] u Xarkovi

(1931-1936 rr.);

❒ uçytel\ u L\vovi

ta Qvorovi

(1936-1939 rr.);

❒ çlen Naukovoho

Tovarystva im. T.

Íevçenka;

❒ dekan Tovaroznavçoho

fakul\tetu Ukra]n-

s\koho DerΩavnoho

Instytutu Radqns\ko]

Torhivli u L\vovi

(1939-1941 rr.);

❒ zahynuv 1941 r.

U Plasti❒ orhanizator plastovyx

hurtkiv u L\vovi

v 1911 r.;

❒ avtor knyΩeçky

“Plastovi hry i zabavy”

(1913 r.).

Franko buv spravnyj

fizkul\turnyk i cikavyvsq

peredusim tilovyxovannqm

ta ihramy, qk zasobymy dlq

rozvytku rozumu j tila.

Zbyrav folkl\orno-

etnohrafiçni materiqly ta

pysav opovidannq.

05 istoria 12/18/08 1:22 AM Page 21

74

ISTO

RIQ

Severyn Levyc\kyj(Siryj Lev)(1890-1962)

Narodyvsq bilq mista Radexova, v

Ukra]ni; uçytel\,

çlen Plastu vid 1920 r.,

Verxovnyj Plastun

(1947-1954 rr.),

Naçal\nyj Plastun

(1954-1962 rr.).

Grij Starosol\s\kyj(1907-1991)

Narodyvsq u L\vovi, v Ukra]ni;

doktor prava,

çlen Plastu vid 1922 r.,

Naçal\nyj Plastun

(1972-1991 rr.).

Lgbomyr Romankiv(1931- )

Narodyvsq v Ûovkvi, v Ukra]ni;

doktor metalurhi] i materiqliv;

çlen Plastu vid 1946 r.;

stav Naçal\nym Plastunom 1997 r.

Naçal\ni Plastuny

05 istoria 12/18/08 1:22 AM Page 22

STR

UKTU

RA

75

6PLASTOVASTRUKTURA

Novactvo

Gnactvo

Vyxovnyky

Qk plastuny j plastunky zorhanizovani

Plastuny rozdileni po vikovyx

hrupax — uladax ta po çastynax

orhanizacijno] struktury: roqx,

hnizdax, hurtkax, kurenqx, stanycqx,

kraqx.

Plastovi ulady

• Dlq molodi vid 6 do 11 rokiv:

Ulad Plastuniv Novakiv

(UPN-iv),

Ulad Plastunok Novaçok

(UPN-ok).

• Dlq molodi vid 11 do 17 rokiv:

Ulad Plastuniv Gnakiv

(UPG-iv),

Ulad Plastunok Gnaçok

(UPG-ok).

• Dlq doroslyx vid 18 rokiv:

Ulad Starßoho Plastunstva

(USP) i Ulad Plastovoho

Senioratu (UPS). Kra] rißagt\

vikovi hranyci.

06 Struktura 12/18/08 1:38 AM Page 1

STR

UKTU

RA

76

Novaky j novaçky

Novaky i novaçky — ce najmolodßi plastuny.

❒ Vony pereΩyvagt\ perßi kroky (stadi]) plastuvannq

— osobystyj rozvytok ta spivΩyttq v hrupi.

❒ Vony magt\ svog prohramu vidpovidnu dlq ]xn\oho

viku, (inakßu vid gnac\ko]):

• hragt\ ihry, spivagt\ pisni,

• sluxagt\ rozpovidi, perebuvagt\ “u sviti kazky”,

zdobuvagt\ vmilosti, taborugt\.

❒ Vony zhurtovani v ro] i hnizda.

❒ Za pravyl\nykom najkrawe, woby v odnomu ro] bulo vid

ßesty do desqty novakiv abo novaçok, ale çerez rizni

obstavyny, ro] çasom magt\ bil\ße çyslo çleniv.

❒ Çasom ro] buvagt\ mißani vikom, navit\ statevo, qkwo

nema dosyt\ xlopciv çy divçat odnoho viku.

❒ V odnomu hnizdi buva[ vid dvox do çotyr\ox ro]v.

KoΩnyj rij i koΩne hnizdo ma[ svog nazvu j svoho

vyxovnyka — bratçyka abo sestryçku.

Gnaky i gnaçky

Hurtok ❒ Hurtok odnolitkiv ce osnova cilo] orhanizacijno]

struktury j systemy samovyxovannq.

❒ Za pravyl\nykom optymal\ne çyslo [ ßist\ do visim

çleniv u hurtku, ale çerez rizni obstavyny, hurtky

çasom magt\ vid çotyr\ox do dvanadcqt\ox çleniv.

❒ Çasom hurtok buva[ mißanyj vikom i statevo, qkwo

nema dosyt\ odnolitkiv xlopciv abo divçat na okremi

hurtky.

❒ Krajovi provody rißagt\, qk vyxovnyky u riznyx

obstavynax polahodΩugt\ problemy pov’qzani z

perexodom z novactva do gnactva.

❒ Hurtok vybyra[ svij provid, qkyj provadyt\ praceg

hurtka.

❒ Do hurtka [ pryznaçenyj vporqdnyk abo vporqdnycq,

tobto starßyj druh abo podruha, qki dopomahagt\,

doradΩugt\ i vidpovidagt\ za hurtok.

Kurin\❒ Kurin\ ma[ vid dvox do p’qt\ox hurtkiv gnakiv abo

gnaçok riznoho viku.

❒ Çasom buvagt\ mißani kureni, wo skladagt\sq z

divoçyx ta xlop’qçyx hurtkiv abo z mißanyx hurtkiv.

❒ Praceg kurenq provadyt\ vybranyj provid, pid

nahlqdom vyxovnyka — zv’qzkovoho abo zv’qzkovo].


77

Starßi plastuny j plastunky ta seniory

Pislq plastuvannq v UPN i UPG, bahato plastuniv baΩa[

dal\ße pracgvaty v Plasti j vykonuvaty rizni

obov’qzky.

❒ Dorosli plastuny zorhanizovani v kurenqx i oseredkax

praci.

❒ U kureni moΩut\ buty plastuny abo plastunky z riznyx

stanyc\ (miscevostej) i riznyx kra]v.

❒ Starßi plastuny j plastunky dano] stanyci naleΩat\

do oseredku praci Uladu Starßoho Plastunstva, a

seniory — do oseredku praci Uladu Plastovoho

Senioratu.

Kadra Vyxovnykiv

Vyxovnyky — ce ti starßi vikom plastuny j plastunky,

qki dopomahagt\ molodi plastuvaty. Vsi digçi vyxovnyky

tvorqt\ novac\ki çy gnac\ki Kadry Vyxovnykiv.

❒ U Plasti [ rizni vyxovnyky:

• v UPN [ vporqdnyky ro]v (sestryçky j bratçyky) i

hnizdovi,

• v UPG [ vporqdnyky hurtkiv i zv’qzkovi.

(}x gnactvo klyçe “druΩe” çy “podruho”.)

❒ Vyxovnyky moΩut\ buty çlenamy USP, UPS abo UPG

(vyxovnyky novactva).

STR

UKTU

RA


STR

UKTU

RA

79

6

Stanyçna

Rada

Stanyçna

Starßyna

Stanyçnyj

Sud Çesty

Py-

sar

Sta-

nyç-

nyj

(-a)

Skarb-

nyk

Osoba

vidpovidal\na

za UPN-ok

Osoba

vidpovidal\na

za UPN-iv

Osoba

vidpovidal\na

za UPG-ok

Osoba

vidpovidal\na

za UPG-iv

Ose-

red-

ko-

vyj

(-a)

USP

Ose-

red-

ko-

vyj

(-a)

UPS

Pred-

stav-

nyk

Plast-

pry-

qtu

Hnizda

UPN-ok

Zahal\ni Zbory Stanyci(berut\ uçast\ çleny

USP, UPS i Plastpryqt)

Hnizda

UPN-iv

Kureni

UPG-ok

Kureni

UPG-iv

Ro] Ro] Hurtky Hurtky

ZauvaΩennq:

❒ Toçna struktura stanyci zaleΩyt\ vid krag.

❒ Osoby, wo vidpovidagt\ za novactvo çy gnactvo çasom

nazyvagt\sq referenty, çasom koßovi (dyv. st 32).

❒ U deqkyx stanycqx odna osoba vidpovida[ za novakiv i novaçok

j odna za gnakiv i gnaçok.

❒ U malyx stanycqx çasom hnizdovi j zv’qzkovi [ çlenamy

stanyçno] starßyny zamist\ referentiv çy koßovyx.

❒ U stanyçnij starßyni çasom [ dodatkovi dilovodstva, napr.,

holova vyxovnoho sektora abo referent domivky çy

oseli.

❒ Ne koΩna stanycq ma[ sud çesty.

Sxema orhanizacijno] struktury stanyci


STR

UKTU

RA

78

Bat\ky (Plastpryqt)

Bat\ky plastovo] molodi zavΩdy dopomahagt\ na rizni lady:

❒ finansovo zabezpeçugt\ plastovu diql\nist\;

❒ dopomahagt\ v administraci] Plastu;

❒ dopomahagt\ z transportom;

❒ dopomahagt\ z prohramog.

Çasom bat\ky tvorqt\ svog hrupu zi svo]m provodom —

Plastpryqt abo Lanku Bat\kiv.

Stanycq

Usi plastuny j plastunky, vid novakiv do senioriv, qki

meßkagt\ v odnij miscevosti razom tvorqt\ stanycg.

❒ Na zahal\nyx zborax stanyci starßi plastuny j plastunky,

seniory ta predstavnyky Plastpryqtu (qkwo takyj isnu[ v

stanyci) vybyragt\ Stanyçnu Starßynu, qka provadyt\

praceg stanyci, ta Stanyçnu Radu dlq perevirky praci u

stanyci.

❒ Do provodu stanyci vxodqt\ stanyçnyj, zastupnyk, pysar,

skarbnyk i osoby, qki vidpovidagt\ za UPN, UPG, USP i

UPS. U riznyx stanycqx ci posty magt\ rizni nazvy.

❒ Provid stanyci:

• dba[ pro prymiwennq dlq plastuniv,

• orhanizu[ spil\ni plastovi svqta,

• pidßuku[ lgdej na vyxovni ta administratyvni posty,

• vidpovida[ za pracg po uladax.

Krajova Plastova Orhanizaciq

Vsi plastuny j plastunky v odnij kra]ni naleΩat\ do krajovo]

orhanizaci] Plast.

❒ U deqkyx kra]nax, Plast zare[strovanyj u derΩavi qk

grydyçne tilo. Ce zabezpeçu[ jomu vyklgçne pravo

korystuvatys\ nazvog “Plast”.

❒ KoΩna krajova orhanizaciq ma[ svij statut, u qkomu opysani

obov’qzky j prava çleniv.

❒ Wo dva roky vidbuva[t\sq Krajovyj Plastovyj Z’]zd, na

qkyj pry]zdΩagt\ dele©aty vsix stanyc\. Z’]zd vyznaçu[

naprqmni praci j vybyra[ Krajovu Plastovu Starßynu

(KPS) dlq provadΩennq praci j Krajovu Plastovu Radu

(KPR) dlq perevirky praci.

❒ Do krajovoho provodu vxodqt\ holova, zastupnyk, pysar,

skarbnyk i osoby, qki vidpovidagt\ za UPN, UPG, USP i

UPS. Vony nazyvagt\sq po-riznomu: referenty,

komendanty çy bulavni.

❒ Krajovi provody:

• koordynugt\ naprqmni plastovo] praci v krag,

• orhanizugt\ spil\ni zanqttq (krajovi tabory, zustriçi towo),

• orhanizugt\ vyßkoly j materiqly dlq vyxovnykiv.


STR

UKTU

RA

80

Usi krajovi plastovi orhanizaci] [ çlenamy Konferenci]

Ukra]ns\kyx Plastovyx Orhanizacij.

❒ Dele©aty kra]n z’]zdΩagt\sq wo try roky, wob rißaty

pro spil\ni pravyl\nyky, spil\nu dig i vybraty provid

— Holovnu Plastovu Bulavu (HPB) i dlq perevirky

praci — Holovnu Plastovu Radu (HPR).

❒ Do HPB vxodqt\ holova, zastupnyk holovy, heneral\nyj

sekretar, dilovod finansiv i hospodarky, holovni

bulavni: UPN-iv, UPN-ok, UPG-iv, UPG-ok, USP,

UPS i dilovod vydan\.

Naçal\nyj Plastun

Naçal\nyj Plastun abo Plastunka sto]t\ na çoli

ukra]ns\koho plastovoho ruxu, qk symvol [dnosty. Joho

çy ]] prava j funkci] magt\ holovno poçesnyj i

reprezentatyvnyj xarakter. Naçal\noho Plastuna

vybyragt\ çleny USP i UPS wo sim rokiv.

Tut podano vidznaku Naçal\noho Plastuna Lgbomyra

Romankova.

KonferenciqUkra]ns\kyxPlastovyxOrhanizacij(KUPO)


HURTO

K

7HURTOK v UPG

SpivΩyttq

Diq

DruΩba

7

Gnac\kyj hurtokHurtok — ce osnovna klityna v gnactvi. U

Plasti hurtok najkrawe nada[t\sq na pro-

ces samovyxovannq gnakiv i gnaçok, tobto

v hurtku vidbuva[t\sq holovna plastova

diql\nist\ dlq ]xn\oho rozvytku j korysty.

Pid ças zanqt\ u hurtku, gnactvo pizna[

idealy j orhanizacig Plastu ta rozvy-

va[t\sq fizyçno, umovo, suspil\no j

duxovo. V hurtku buvagt\ gnaky j gnaçky

z riznymy zdibnostqmy j odne odnomu

dopomaha[ u ]xnij praci j rozvytku. TakoΩ

dopomahagt\ gnactvu vyxovnyky.

Plastova prohrama v gnactvi dilyt\sq na

try proby i [ opysana v okremij çastyni

c\oho dovidnyka. Hurtok perevodyt\

plastovu prohramu v svij osoblyvyj sposib.

U vybori zanqt\ çleny vyqvlqgt\ inici-

qtyvu j tvorçist\ ta vykorystovugt\ svo]

ta vyxovnykovi talanty j specyfiçni

zacikavlennq. VaΩne, wob zanqttq plekaly

plastovi idealy j ne pereçyly plastovym

zasadam abo pravylam.

81

Çomu hurtok? • Gnakam i gnaçkam pry[mno j korysno buty çlenamy hrupy.

• V hurtku lehko spilkuvatysq i razom pracgvaty.

• V hurtku koΩnyj ma[ aktyvnu i vidpovidal\nu rolg.

• V hurtku koΩnyj moΩe dopomohty inßomu.

• Hurtok — ce mala klityna suspil\stva.

• V hurtku çleny vçat\sq pro prava j obov’qzky.

• V hurtku çleny digt\ razom i vidçuvagt\ sylu spil\no] di].

• V hurtku çleny vçat\sq, wo spil\nu sylu slid uΩyvaty dlq dobra

çleniv i dobra svoho hurta, svo[] orhanizaci] ta spil\noty.

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 1

HURTO

K

82

Vyxovnyky: vporqdnyk, vporqdnycq,zv'qzkovyj, zv'qzkova

Vyxovnyky — ce ti starßi vikom plastuny j plastunky, wo dopo-

mahagt\ molodi plastuvaty. U Plasti buvagt\ rizni vyxovnyky.

Vporqdnyk — ce starßyj druh u hurtku gnakiv, a vporqdnycq —

starßa podruha u hurtku gnaçok.

❒ Ci vyxovnyky dopomahagt\ hurtkovi diqty, dohlqdagt\, wo

di[t\sq, i vidpovidagt\ za te, wob vyxovnyj proces u hurtku buv

plastovym i korysnym. Ce znaçyt\, wo vony poqsnggt\ çlenam

hurtka pro Plast, qk bratysq do praci, pomahagt\ plqnuvaty i

pizniße analizuvaty pracg, i çasom dewo sami perevodqt\.

❒ Poradamy i zauvaΩennqmy vyxovnyky takoΩ dopomahagt\ poody-

nokym gnakam i gnaçkam u ]xn\omu samovyxovnomu procesi.

❒ Vyxovnyky dbagt\, woby povedinka j pracq gnactva buly zhidni

z plastovymy zasadamy j pravylamy.

❒ Vporqdnyky j vporqdnyci ne vykonugt\ usi[] praci hurtka. Vony

zavΩdy dagt\ zmohu gnactvu vyqvyty svog iniciqtyvu i, koly

potribno, staragt\sq ]] sponukaty; vony pobudΩugt\ proces

samovyxovannq.

❒ Vporqdnyky i vporqdnyci spivpracggt\ zi zv’qzkovymy, qki

vidpovidagt\ za vyxovnu pracg kureniv i utrymugt\ zv’qzok z

bat\kamy ta inßymy çlenamy plastovyx provodiv.

❒ DuΩe vaΩne, vyxovnyky vidpovidagt\ za bezpeku gnactva.

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 2

ZnamenoZnameno hurtka vykonane z

biloho polotna u formi

rivnoramennoho trykutnyka

(osnova 25 sm, vysota 30 sm).

Oba dovhi boky troxy

zaokruhleni. (Dyv. rysunok.)

Na pravij storoni, na

zahostrenomu kinci, naßytyj

menßyj trykutnyk z materiqlu

kol\oru kurenq (vysota 7.5 sm).

Po seredyni znamena, na pravij

storoni, naßyta syl\vetka

symvolu hurtka z materiqlu çornoho kol\oru. V horißn\omu kuti

podane çyslo kurenq (çornymy cyframy). Livyj bik hurtkovoho

znamena pokrytyj materiqlom kol\oru hurtka. Znam’q hurtka

nosymo na plastovij palyci, prykriplene abo pryv’qzane vzdovΩ

pidstavy, abo pidtqha[mo na wohlu po kurinnyx znamenax.

Hurtkovi tradyci]Hurtok moΩe tvoryty j

vvodyty v Ωyttq svo] zvyça].

Napryklad: hurtok moΩe maty

hurtkovu pisng abo hurtkovyj

klyç; moe maty svij oryhi-

nal\nyj sposib vidkryttq abo

zakryttq sxodyn; moΩe buty

tradyciq hurtkovoho taboru qk

dodatok do inßyx kurinnyx çy

krajovyx taboriv.

HURTO

K

7Nazva j symvolikahurtka

Plastovyj hurtok vybyra[ sobi

svog nazvu j svij symvol.

Zvyçajno ce nazva zvira, ptaxa

abo roslyny; çasom cq nazva

pov’qzana z patronom abo

tradyci[g kurenq. Hurtok

moΩe maty svog barvu, svo[

znameno. Znameno nosyt\ i

zberiha[ hurtkovyj abo

hurtkova.

83

30 sm

12"

7.5sm

3 "

25

sm

10"

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 3

HURTO

K

84

Obov'qzky j prava çleniv hurtka

KoΩnyj çlen gnac\koho hurtka:

❒ bere aktyvnu uçast\ u vsix plastovyx zanqttqx hurtka, a qkwo ne

moΩe buty prysutnij, zazdalehid\ opravdu[ svog vidsutnist\;

❒ bere aktyvnu uçast\ u plqnuvanni, perevedenni j analizi praci

ciloho hurtka;

❒ proqvlq[ iniciqtyvu, zholoßu[t\sq do vykonannq konkretnyx

zavdan\, qki [ çastynog zahal\noho plqnu praci;

❒ spivdi[ z druhymy çlenamy hurtka: dopomaha[ svo]m vminnqm i

korysta[ zi znannq i zdibnostej inßyx;

❒ ma[ pravo holosu u vybori dilovodiv u hurtku i v kureni;

❒ ma[ pravo kandyduvaty do provodu hurtka j kurenq;

❒ ma[ zmohu provadyty vidpovidal\nu j korysnu pracg;

❒ ma[ pravo vidpovidal\no korystuvatysq vyrqdom hurtka i

kurenq.

❒ Çleny vybyragt\ provid hurtka holosuvannqm i bil\ßistg

holosiv. Najçastiße vybir vidbuva[t\sq wo ßist\ misqciv abo

woroku.

❒ Hurtkovi dilovody vedut\ okremi knyhy dilovodiv abo vsi

vpysugt\ vidpovidni informaci] v odnu “knyhu hurtka”. U c\omu

dovidnyku podano informaci], wo moΩut\ vxodyty do

poodynokyx knyh dilovodiv. Ti sami informaci] moΩut\ jty do

“knyhy hurtka”.

❒ Pislq likvidaci] hurtka knyhy peredagt\sq do kurinnoho arxivu.

• Hurtkovyj, hurtkova.

• Zastupnyk hurtkovoho, zastupnycq hurtkovo].

• Pysar.

• Skarbnyk.

• Hospodar.

• Xronikar.

• Dodatkovi dilovody za potrebog

(napryklad, fotohraf, referent transportu).

Hurtkovi dilovody

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 4

HURTO

K

7Obov'qzky hurtkovyx dilovodiv

Hurtkovyj çy hurtkova ❒ oçolg[ svij hurtok, reprezentu[ hurtok i vystupa[ vid imeny

hurtka;

❒ postijno spilku[t\sq z çlenamy hurtka i sluxa[ ]x zauvaΩennq j

porady;

❒ dba[, wob hurtok mav plqn praci, wob cej plqn vklgçav

plastovu prohramu, wob cej plqn buv vykonanyj, wob hurtok

zrobyv analizu perevedeno] praci, a opislq zvitu[ pro diql\nist\

hurtka na radi hurtkovyx ta pereda[ pysemnyj zvit kurinnomu

abo kurinnij;

❒ dba[, wob usi braly uçast\ u praci hurtka, zdobuvaly plastovi

stupeni j vyqvlqly qknajbil\ße svoho potenciqlu;

❒ steΩyt\ za praceg hurtkovyx dilovodiv i dba[, wob usi

vykonuvaly svo] obov’qzky;

❒ pidpysu[ protokoly sxodyn hurtka j ce svidçyt\, wo hurtok

uvaΩa[ protokol pravyl\nym;

❒ vxodyt\ u sklad rady hurtkovyx kurenq j vklgça[t\sq v pracg

kurenq;

❒ rozhlqda[ i polahodΩu[ vsi doruçennq j proxannq, qki pryxodqt\

na adresu hurtka, i proxannq çleniv hurtka;

❒ provadyt\ knyhu hurtkovoho.

Knyha hurtkovoho ihurtkovo] vklgça[

❒ informaci] pro koΩnoho

çlena: im’q, prizvywe, adresu,

çyslo telefonu, datu

narodΩennq, imena bat\kiv

abo opikuniv, datu vstupu do

hurtka j daty zdobuttq

stupeniv;

❒ plqn praci hurtka, datu

vykonannq koΩno] çastyny

abo pryçynu, çomu

zaplqnovane ne vykonano;

❒ zaplqnovanu prohramu

hurtkovyx sxodyn.

(Pryklad storinok z knyhy

hurtkovoho dyv. “Dodatky”.)

85

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 5

HURTO

K

86

Zastupnyk hurtkovoho, zastupnycq hurtkovo]❒ zastupa[ hurtkovoho çy hurtkovu, koly vin abo vona ne moΩe

vykonuvaty svo]x obov’qzkiv;

❒ spivpracg[ z hurtkovym abo hurtkovog j dopomaha[ z ]xnimy

obov’qzkamy;

❒ zapysu[ prysutnist\ çleniv na zanqttqx;

❒ u hurtku proponu[ vidznaçennq abo perestorohy çlenam hurtka;

❒ vede knyhu zastupnyka.

Knyha zastupnyka vklgça[❒ informaci] pro koΩnoho çlena: im’q, prizvywe, adresu, çyslo

telefonu, datu narodΩennq, datu vstupu do UPG, zdobuti

plastovi stupeni, zdobuti plastovi vmilosti, oderΩani

vidznaçennq abo perestorohy, vidbuti tabory;

❒ spysok prysutnosti: spysok usix zanqt\ hurtka, ]xnq data j xto z

hurtka buv prysutnij, xto vidsutnij opravdano abo neopravdano.

(Pryklad storinok z knyhy zastupnyka dyv. “Dodatky”.)

Hurtkovyj pysar❒ pyße protokoly zanqt\ hurtka;

❒ vidpovida[ na lysty razom z hurtkovym çy

hurtkovog;

❒ zberiha[ kopi] lystuvannq.

Knyha protokoliv❒ U protokoli treba zapysaty korotko, wo diqlosq

na sxodynax, qki rißennq hurtok pryjnqv i xto

vidpovida[ za vykonannq tyx rißen\.

❒ Protokol potribnyj, woby ne bulo Ωadnyx neporozumin\ i

woby nixto niçoho ne zabuv. (Ce vydno z nyΩçe-podanoho

prykladu.)

❒ Qk pryjde ças pysaty zvit, usi potribni informaci] budut\

zapysani.

❒ Pislq sxodyn abo zanqt\ pysar ma[ vpysaty

protokol do knyhy.

❒ Na nastupnyx sxodynax hurtka cej protokol

treba proçytaty, çleny hurtka moΩut\

vyslovyty svo] zauvaΩennq, çy vse toçno

zapysano; popravky treba zapysaty, a

ostatoçnyj protokol pidpysugt\ pysar i

hurtkovyj. Ce sta[ dokumentom hurtka j pislq

pidpysannq protokolu, ne moΩna joho minqty.

❒ Protokoly — ce odna forma pysannq istori] hurtka. (Inßa

forma — ce xronika.)

(Pryklad protokolu dyv. “Dodatky”.)

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 6

HURTO

K

87

7Skarbnyk❒ pryhotovlq[ finansovyj plqn dlq sxvalennq hurtkom;

❒ zbyra[ çlens\ki vnesky abo bud\-qki oplaty, wo magt\ pryjty

do hurtka, qk napryklad, oplata za xarçi na prohulqnku;

❒ zberiha[ hroßi v bezpeçnomu misci zatverdΩenomu hurtkom,

moΩlyvo v banku abo u finansovij ustanovi;

❒ vyplaçu[ za vytraty, wo buly sxvaleni hurtkom;

❒ vpysu[ prybutky i vytraty (pryxody j

rozxody);

❒ zberiha[ vsi raxunky.

Knyha skarbnyka

❒ U knyzi skarbnyk zapysu[ vsi prybutky j

vytraty (data, suma j za wo) i obçyslg[ sal\do,

sebto kincevu sumu, qka pokazu[, skil\ky hroßej hurtok

povynen we maty.

❒ Raz u misqc\ abo kvartal\no pereçyslggt\sq hroßi, çy suma,

pokazana v knyzi, [ v kasi. Qkwo hurtok zberiha[ svo] hroßi v

banku abo inßij finansovij ustanovi, treba zrivnqty sal\do v

bankovij knyΩci z sumog, pokazanog v knyzi skarbnyka.

❒ V okremij çastyni knyhy, skarbnyk takoΩ zapysu[ hurtkovi

çlens\ki vnesky.

(Pryklad storinok z knyhy skarbnyka dyv. “Dodatky”)

Hospodar❒ pryhotovlq[ plqn majnovyx potreb dlq sxvalennq hurtkom;

❒ robyt\ zakupy majna j zberiha[ joho v porqdku;

❒ vpysu[ v knyhu vsi zakupy i stan majna.

Xronikar❒ vidpovida[ za xroniku;

❒ zaoxoçu[ vsix dopysuvaty abo v inßyj

sposib dodavaty do xroniky.

Xronika

V xronolohiçnomu porqdku xronika opysu[

Ωyttq i pracg hurtka, podi], zv’qzani z

Ωyttqm hurtka, xarakterystyku çleniv,

vraΩennq z praci ta zauvaΩennq do ne].

Do xroniky moΩut\ dopysuvaty rizni çleny

hurtka, a çasom i xtos\ z-poza hurtka. Zmist

moΩe buty povaΩnyj abo veselyj. Do

xroniky dobre vklgçaty znimky i rysunky.

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 7

HURTO

K

88

Çomu potribni knyhy?• Knyhy — ce dokumenty hurtka.

• U knyhax [ potribni informaci] pro çleniv.

• U knyhax zapysani osqhnennq çleniv hurtka.

• U knyhax [ potribni informaci] pro zanqttq hurtka.

• Knyhy dopomahagt\ plqnuvaty, orhanizuvaty j zvituvaty.

• Knyhy dopomahagt\ u vedenni dilovodstva — vse, wo potribno

pam’qtaty, zapysano.

• Knyhy vçat\, qk vesty orhanizovanu pracg.

• Knyhy dopomahagt\ plekaty vidpovidal\nist\.

• U knyhax zapysana plastova diql\nist\ i spohady hurtka.

Knyhy odnoho hurtka

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 8

HURTO

K

7Qk buty dobrym providnykom u hurtku

KoΩnyj çlen hurtka çasom vidpovida[ za provedennq qko]s\

çastyny prohramy, çy to bude hra, çy cila prohulqnka. Todi toj

çlen sta[ providnykom. Os\ kil\ka vkazivok, wo dobryj providnyk

robyt\:

❒ rozumi[ cil\, qku hurtok xoçe osqhnuty;

❒ podba[, wob usi rozumily cil\ tak samo;

❒ rozumi[, wo potribno zrobyty j çomu;

❒ duma[, qk najkrawe moΩna vykonaty zavdannq;

❒ peredbaça[ moΩlyvi problemy j pereßkody;

❒ rado sluxa[ porady druhyx i bere ]x do uvahy;

❒ hotovyj pity na kompromis;

❒ razom z hurtkom toçno zaplqnu[ abo predstavyt\ plqn do

zatverdΩennq;

❒ dilyt\ pracg spravedlyvo j tak, wob koΩnyj çlen mih dobre

vykonaty;

❒ vklgça[ vsix çleniv u svij plqn i bere do uvahy ]xni baΩannq;

❒ zrobyt\ tak, qk hurtok rißyt\, navit\ qkwo ce ne toçno tak, qk

vin çy vona xoçe;

❒ da[ doruçennq qsno j zrozumilo;

❒ pislq perevedennq plqnu, robyt\ pidsumky j sluxa[ zauvaΩennq

inßyx;

❒ da[ vsim naleΩne pryznannq za uspix i çastynno bere na sebe

vidpovidal\nist\ za nevdali storony vykonannq prohramy.

89

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 9

Sxodyny

Qk çasto?Hurtok potrebu[ sxodytysq rehulqrno j çasto

(perevaΩno wotyΩnq) ta spil\no wos\ robyty:

❒ woby osqhnuty metu plastuvannq;

❒ woby çleny hurtka zapiznalys\ i zdruΩylys\ iz sobog.

90

HURTO

KDe vidbuvagt\sq sxodyny?

Sxodyny vidbuvagt\sq v prymiwenni, pryznaçenomu dlq

Plastu, abo sered pryrody. Najkrawe perevodyty

qknajbil\ße zanqt\ sered pryrody, zaleΩno vid

obstavyn, pory roku, a çasom i pohody.

Diql\nist\ hurtka

Rody zanqt\• sxodyny,

• prohulqnky,

• taboruvannq,

• vatry,

• inßi zanqttq.

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 10

HURTO

K

91

7

Perevirka prysutnosty

Zastupnyk zapysu[ vsix prysutnix ta perevirq[ çy vidsutni

opravdani. (Çlen hurtka, wo ne moΩe vzqty uçast\ u

sxodynax, opravdu[ svog vidsutnist\ pered sxodynamy.)

Çytannq protokolu

Pysar çyta[ protokol z poperednix sxodyn. U protokoli

zapysano korotko, wo stalosq na sxodynax i, najvaΩ-

lyviße, qki rißennq abo plqny hurtok namityv i vykonav.

Çleny dodagt\ svo] zauvaΩennq, qkwo wos\ toçno ne

zaprotokolovano abo propuweno. Todi pysar i hurtkovyj

pidpysugt\ protokol i vin sta[ dokumentom hurtka, qkoho

vΩe ne moΩna minqty.

Spravy, wo vyplyvagt\ z protokolu

Pislq proçytannq protokolu perevirq[t\sq çy vsi

zavdannq, qki zapysano v protokoli, vykonano.

Odna forma

Hurtkovyj abo hurtkova kaΩe: “Uvaha!” (Vsi vstagt\ i

povertagt\sq do hurtkovoho.) “Strunko! Vidkryvag

s\ohodnißni sxodyny plastovym klyçem SKOB!”

Hurtok vidpovida[: “Syl\no! Krasno! ObereΩno!

Bystro!” Hurtkovyj abo hurtkova: “Spoçyn\! Svobidno”

(abo “Spoçyn\! Rozxid!”).

Inßa forma

Same vidkryttq take same, ale hurtkovyj abo hurtkova

vstavlq[ hurtok v odnu lavu po velyçyni j sperßu

zvitu[ vporqdnykovi. Toçni podrobyci, qk ce robyty,

opysani v çastyni pro vporqd.

Taku formu hurtok uΩyva[, qkwo bude qkas\ osoblyva

podiq, napryklad, çlen hurtka dista[ pryznannq za

harno vykonane zavdannq abo za qkes\ vynqtkove dobre

dilo. Ce takoΩ dobra nahoda dlq gnakiv i gnaçok

vpravlqty vporqd.

Wo gnaky i gnaçky roblqt\ nasxodynax?

Vidkryttq i zakryttqToçno, u vyznaçenyj ças, hurtkovyj abo hurtkova vidkry-

va[ sxodyny. Isnugt\ rizni moΩlyvi formy vidkryttq.

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 11

92

SpivPid ças formal\noho vidkryttq, pid ças marßu, pry vatri abo na

sxodynax, najkrawe tvoryt\ nastrij pisnq. Svog radist\,

bad\orist\, svij smutok i plaç plastuny çasto vyslovlggt\ pisneg.

Pry[mno sisty v hrupi, holovno pry vohni, i spivaty. Varto znaty

bahato pisen\, zokrema plastovyx pisen\, woby pry zustriçax

vidçuty tu [dnist\ z plastunamy riznyx çastyn svitu.

Ale kolys\ treba ci pisni vyvçaty. }x najkrawe vyvçaty u hurti, na

plastovyx sxodynax. Hurtok plqnu[, qki pisni vin xoçe vyvçaty, i

koΩnoho tyΩnq cej plqn vykonu[. Plastovi pisni ta inßi cikavi

pisni moΩna znajty u plastovomu pisennyku (spivanyku).

HURTO

K

Ihry❒ Na koΩnyx sxodynax perevodqt\sq ihry. Ihry roblqt\ plastovu

prohramu cikavog.

❒ Plastova hra ma[ cil\ i pravyla.

❒ Hru provodymo dlq rozvahy j dlq korysty. Pid ças hry, plastuny

vyroblqgt\ bystroumnist\, zruçnist\ abo pam’qt\, zakriplggt\

znannq abo vyroblqgt\ spivpracg v hurti.

❒ Elementom bahat\ox ihor [ zmahannq, ale buvagt\ takoΩ

kooperatyvni ihry bez supernyctva.

Pryklady deqkyx ihor moΩna znajty v inßij çastyni c\oho

dovidnyka , ale [ bahato knyΩok pro rizni rody ihor, wo ]x moΩna

pozyçyty v biblioteci. TakoΩ, hru moΩna prydumaty.

Qk navçyty pisngPo zmozi, spivaty pid muzyku hitary, syntezatora, çy

inßoho instrumenta.

1. Perespivaty cilu perßu striçku, wob usi

poznajomylysq z melodi[g.

2. Vyqsnyty nezrozumili slova.

3. Providnyk spiva[ 1 abo 2 frazy/rqdky, hurtok povtorq[.

4. Tak perejty perßu striçku.

5. Providnyk i hurtok razom spivagt\ perßu striçku.

6. Hurtok sam spiva[ perßu striçku.

7. Podibno navçyty druhu striçku.

8. Pisng moΩna povtoryty, qkwo [ ças i baΩannq.

Vyvçennq pisni ne povynno tryvaty dovße, qk 15

xvylyn. Çasom treba rozdilyty vyvçennq na dvo[

sxodyn. Novu pisng treba povtorqty protqhom

kil\kox nastupnyx sxodyn.

Xoç perevaΩno ne korysno maty slova pisni pered

sobog, koly hurtok ]] vyvça[, korysno rozdaty kopi] sliv i

not, woby çleny hurtka mohly dodaty do svoho osobystoho pisennyka

(spivanyka) i vpravlqty pisng poza sxodynamy.

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 12

HURTO

K

93

7Majstruvannq❒ Plastove Ωyttq potrebu[ tvorennq riznyx predmetiv,

napryklad, prykras dlq kimnaty abo zvizdy na kolqdu.

❒ Xtos\ moΩe zrobyty predmety poza sxodynamy abo ]x moΩe

zrobyty hurtok pid ças sxodyn.

❒ Qkwo majstrugt\ pid ças sxodyn, vsi berut\ uçast\. Napryklad,

xtos\ moΩe vybyty lelijku cvqßkamy, inßyj moΩe lipyty

stinnu hazetku, dvo[ moΩut\ robyty tablycg dlq zapysuvannq

prysutnosty, xtos\ moΩe robyty kalendar kurinnyx zanqt\, towo.

❒ Majstruvannq da[ nahodu gnakam i gnaçkam vyroblqty ruçnu

zruçnist\, tvoryty j vidçuvaty vdovolennq z

vykonannq qkohos\ predmetu.

❒ Majstruvannq moΩe vyroblqty vminnq

çytaty, zrozumity i vykonuvaty instrukci]

(napr., roblennq modeliv, raket).

❒ MoΩna plekaty narodni tradyci] (napr.,

pysaty pysanky).

Administratyvni spravyNa sxodynax polahodΩu[t\sq rizni spravy.

❒ Hurtkovyj abo hurtkova zvitu[ z rady hurtkovyx, napr., pro

kurinnu prohulqnku.

❒ Skarbnyk zbyra[ vnesky.

❒ Xronikar informu[ abo pryhadu[ pro xroniku.

❒ Hospodar prosyt\ porad wodo zakupu pryladdq do

majstruvannq. Çlenam hurtka pryhadugt\, wo vony magt\ na

nastupni sxodyny prynesty abo pryhotovyty.

InstruktaΩPlastova prohrama vklgça[ nabuttq riznoho znannq i vminnq.

Gnakam i gnaçkam potribni instrukci] na rizni temy.

❒ Bahato potribnyx instruktaΩiv, zv’qzanyx z Ωyttqm u pryrodi,

vidbuvagt\sq na tabori, na prohulqnci abo na sxodynax sered

pryrody. Napryklad, qk stavyty ßatro, qk buduvaty vatru

towo. Pro vuzly krawe vçytysq na tabori, ale moΩna navçytysq

j u kimnati.

❒ { temy, pro qki krawe vçytysq u kimnati na sxodynax, napr., pro

knyhy abo movni ihry, çy pysanky.

❒ Ne obov’qzkovo maty instruktaΩ na koΩnyx sxodynax, ale joho

çasto potribno.

❒ InstruktaΩ — ne hutirka.

Rozpovid\Pid ças rozpovidi odna osoba rozpovida[ pro qkus\ podig abo osobu.

Ce moΩe buty istoryçnyj perekaz, le©enda, kazka dlq doroslyx

towo. U gnac\kij prohrami, rozpovid\ krawe vyxodyt\ pry vohny-

ku, niΩ na sxodynax. Na sxodynax prohrama vymaha[ qknajbil\ße

aktyvno] uçasty vsix çleniv. Vse Ω taky, çasom korotka rozpovid\

— ce dobryj poçatok hutirky na sxodynax.

07 Hurtok 12/18/08 1:52 AM Page 13

94

HURTO

K

HutirkaHutoryty — znaçyt\ rozmovlqty, dyskutuvaty v hrupi.

❒ U hutirci berut\ uçast\ usi: vsi çleny hurtka j vporqdnyk çy

vporqdnycq. Takym çynom moΩna çohos\ navçytysq odyn vid

odnoho. U Plasti my vsi vza[mno dopomaha[mo sobi çohos\

navçytysq, wos\ zrozumity.

❒ Gnaky i gnaçky magt\ bahato tem, wo ]x treba prodyskutuvaty.

Pro plastovyj zakon moΩna proçytaty v c\omu pidruçnyku, ale

dobre pro vsi toçky zakonu pohutoryty miΩ sobog j z

vyxovnykom, woby vsi v hurtku zrozumily, qk cej zakon vplyva[

na Ωyttq koΩnoho.

❒ Hutoryty moΩna na plastovi temy abo na taki temy, wo

cikavlqt\ çleniv hurtka, napr., “Ne korysno zabahato dyvytysq

na televizijni peredaçi” abo “Wo robyty, koly do mene neharno

zvertagt\sq”, abo “SpivΩyttq miΩ xlopcqmy j divçatamy”.

❒ Ne obov’qzkovo maty hutirku na koΩnyx sxodynax, ale hutoryty

potribno çasto.

❒ Hutirka rozvyva[ movu j uminnq dyskutuvaty.

❒ Hutoryty cikavo.

Qk provadyty hutirku?Providnyk (moΩe buty vporqdnyk, vporqdnycq, gnak abo gnaçka):

1. Poda[ temu v takij formi, woby zacikavyty vsix u hurtku. Ce

moΩe buty korotka istoriq abo opys çohos\, wo stalosq, abo

til\ky poqsnennq temy.

2. Stavyt\ pytannq, nad qkymy varto dyskutuvaty.

3. Usi çleny hurtka berut\ uçast\. Qkwo [ çleny, wo sami ne

zholoßugt\sq do dyskusi], providnyk zverta[t\sq do nyx z

pytannqmy.

4. Na kinec\ providnyk robyt\ pidsumky. U pidbori tem i

zaklgçenni hutirky, treba zavΩdy pam’qtaty, wo plastuny

staragt\sq stavaty woraz krawymy.

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 14

Vykonannq pro[ktiv

Gnac\ka prohrama vymaha[

vykonannq pro[ktiv. Pro[kt

— ce pracq na danu temu, wob

stvoryty qkyjs\ tvir. Zahal\ni

temy na pro[kty podani u

gnac\kij prohrami, (dyv.

“Ramova prohrama UPG”).

Kincevi tvory moΩut\ buty

riznomanitni, napryklad:

❒ prohulqnka, terenova hra,

❒ svqto, tematyçna vatra,

inscenizaciq, lql\kovyj

teatr, vertep, fil\m, video-

plivka, tekst abo muzyka

zapysana na mahnitnu plivku,

debaty, instruktaΩ, hutirka,

❒ odnodnivka, stinna hazetka.

HURTO

K

95

7

Pro[kt moΩe buty indyvi-

dual\nyj abo hrupovyj i

obov’qzkovo vklgça[ pracg z

inßymy. Ce moΩut\ buty

çleny hurtka abo hrupy, qka

robyt\ pro[kt druΩn\o, abo ce

moΩe buty inßyj hurtok çy

hrupa, dlq qkoho danyj pro[kt

zaplqnovanyj.

Napryklad, pro[kt moΩe buty

prohulqnka abo inscenizaciq

dlq molodoho hurtka, kurenq,

klqsy abo bud\-qko] hrupy.

Qkwo pro[kt hrupovyj,

vyznaçu[t\sq rolq dlq

koΩnoho çlena pro[ktu.

Pro[kt ma[ taki elementy:

• cil\,

• pidhotuvannq,

• plqn perevedennq,

• vykonannq tvoru,

• perevirku, obhovorennq j

zauvaΩennq.

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 15

HURTO

K

96

Qk bratysq do plqnuvannq?Uqvim sobi, wo hurtok ma[ zaplqnuvaty hru na kurinni sxodyny, de

bude 25 çleniv kurenq. Wob uspißno plqnuvaty, treba vidpovisty

toçno na kil\ka klgçevyx pytan\.

WO?Wo same plqnu[t\sq — hra dlq 25 osib, a ne 6 çy 7. To znaçyt\, wo

deqki ihry, tak qk hra Kima z malen\kymy predmetamy, ne nadagt\sq

na velyke çyslo hraçiv.

ÇOMU?Qka ma[ buty cil\ hry — pereviryty bystroumnist\ abo znannq

çleniv, çy dopomohty çlenam krawe zapiznatysq? Vid vidpovidi

zaleΩytyme, çy hra ma[ buty zmahannqm çy spivpraceg.

QKI MEÛI?Qki obmeΩennq — skil\ky çasu pryznaçeno na hru i qkyj vyrqd

moΩna distaty? Qkwo sxodyny sered pryrody, qkyj teren?

QK?Treba rißyty, qk hru budut\ vykonuvaty, çy çleny kurenq budut\

hraty indyvidual\no, çy hrupamy? Qkwo hrupamy, to qkymy — po

hurtkax çy zmißano wodo hurtkiv abo viku?

KOLY?Treba znaty datu kurinnyx sxodyn. Çomu?

❒ wob usi znaly, koly pryjty,

❒ wob zrobyty plqn abo vybraty proces plqnuvannq.

Wo to znaçyt\? Uqvim sobi, wo xtos\ z hurtka zholosyvsq vydumaty

novu, oryhinal\nu hru. Hurtok pohodyvsq, ale xoçe tu hru napered

pereviryty. OtΩe, treba naznaçyty datu dlq perevirky. TakoΩ

treba vyznaçyty datu, na koly vyrqd, potribnyj do perevedennq

hry, bude hotovyj. Pro vsi daty treba napered podumaty, a ce

znaçyt\, wo treba zrobyty plqn tvorennq j pidhotovky hry.

Plqnuvannq

Wob osqhnuty metu Plastu, gnaky i gnaçky provadqt\ plastovu

pracg i provodqt\ rizni zanqttq. Qki zanqttq koly provodyty —

rißa[ hurtok abo kurin\. Hurtkovi çasto treba wos\ plqnuvaty, a

same: pracg hurtka, prohulqnku, zanqttq na kurinni sxodyny,

zanqttq na tabir, towo.

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 16

HURTO

K

97

7DE?Dlq toho, wob zaplqnuvaty cikave j korysne zanqttq, tym, wo

plqnugt\, potribno znaty, de vono ma[ vidbuvatysq. Qkwo kurinni

sxodyny vidbuvagt\sq v parku, moΩna zaplqnuvaty cikavu, ruxlyvu

hru, qkwo v kimnati, hra musyt\ buty spokijna. Ne bulo b korysno

plqnuvaty spokijnu hru v parku, koly vsim xoçet\sq troxy

poruxatysq sered pryrody. Ale, qkwo sxodyny zaplqnovani v

parku, treba maty v zapasi dva rody ihor, bo moΩe buty dow i

sxodyny moΩut\ buty pereneseni do kimnaty.

XTO?Ti, wo plqnugt\, vyrißugt\ xto wo robyt\ u plqnuvanni j

perevedenni (oçevydno korysno vzqty do uvahy baΩannq çleniv

hurtka, qki do çohos\ zholosylysq):

❒ xto tvoryt\ abo pidbyra[ vidpovidnu hru,

❒ xto bude poqsngvaty ]] pid ças sxodyn,

❒ xto bude dilyty na hrupy qkwo potribno,

❒ xto steΩyt\ za hrog,

❒ xto rißa[ pro vyslidy.

ZauvaΩennq: Kinceve rißennq pro plqn moΩna robyty wojno pislq

toho, koly hurtok rozhlqnuv usi pytannq, bo todi sta[ qsno, çy plqn

real\nyj, tobto moΩlyvyj.

Çomu plqnuvaty?• wob toçno okreslyty cili,

• wob prohrama bula cikava,

• wob zapevnyty, wo zanqttq dobre vdadut\sq,

• wob peredbaçyty, wo potribno napered polahodyty abo vzqty,

• wob ne tratyty çasu çekagçy na kohos\ abo na wos\,

• wob peredbaçyty j omynuty pereßkody,

• wob zanqttq jßlo plavno i uspißno.

Rody plqniv praci v hurtku

Riçnyj plqn praci

Hurtok rißa[, qki joho cili, tobto wo vin xoçe osqhnuty protqhom

roku j koly holovni podi] maly b vidbutysq:

❒ qkyj stupin\ çleny xoçut\ i moΩut\ zdobuty,

❒ qki plastovi vmilosti moΩut\ zdobuty,

❒ qki çastyny prohramy perejty,

❒ qki dovßi prohulqnky vlaßtuvaty,

❒ koly robyty vybir provodu hurtka,

❒ qki stanyçni j kurinni zanqttq zobov’qzugt\ çleniv hurtka.

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 17

HURTO

K

98

Trymisqçnyj plqn praciTrymisqçnyj plqn vyznaçu[ detal\no zminni çastyny sxodyn çy

prohulqnok:

❒ qke zanqttq (tema hutirky, instruktaΩu abo rozpovidi, qka hra,

qka pisnq, qkyj pro[kt);

❒ de sxodyny abo prohulqnka magt\ vidbutysq;

❒ koly dane zanqttq vidbuva[t\sq;

❒ xto pidhotovlq[ i perevodyt\.

Wo braty do uvahy:

❒ cili, qki hurtok xoçe osqhnuty (vyznaçeni u riçnomu plqni praci);

❒ vymohy plastovo] prohramy;

❒ vymohy plastovyx umilostej, qki çleny xoçut\ zdobuty;

❒ poru roku, bo deqki zanqttq zaleΩni vid pohody;

❒ zacikavlennq çleniv hurtka;

❒ kurinni zanqttq;

❒ stanyçni zanqttq dlq UPG;

❒ ças potribnyj na plqnuvannq j analizu.

Pryklad plqnu praci hurtka rozviduvaçok u formi v qkij joho

moΩna tvoryty na sxodynax, dyvys\ “Dodatky”.

Plastuny vidbuvagt\ bahato riznoho rodu prohulqnok. Dobre, wob

hurtok vidbuv odnu prohulqnku womisqçno (moΩe buty kurinna abo

stanyçna).

❒ Prohulqnka moΩe tryvaty kil\ka dniv abo kil\ka hodyn.

❒ Prohulqnka moΩe buty v misti abo sered pryrody.

Prohulqnky moΩut\ maty rizni cili. Os\ kil\ka prykladiv:

❒ vyrobyty fizyçnu vytryvalist\, sylu, piznaty pryrodu dano]

okolyci,

❒ zdobuty verx hory, woby pobaçyty j vidçuty velyç hir i

vzahali pryrody,

❒ perejty istoryçnu trasu abo vidvidaty istoryçni miscq,

❒ vidvidaty vartisni arxitekturni pam’qtky v misti abo poza nym.

Rody prohulqnok• mandrivka pißky,

• na roverax (vel\osypedax),

• plavba po vodi bajdarkamy, kanoe(kanojkamy) çy vitryl\nykamy,

• snihom mandrivnymy lewatamy (lyΩamy).

Prohulqnky

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 18

Wo braty do uvahy pid ças plqnuvannq?

Prohulqnku treba toçno

zaplqnuvaty j dobre

pidhotuvaty. Os\ kil\ka

prykladiv, wo potribno

zrobyty:

❒ vyznaçyty cili;

❒ rozhlqnuty moΩlyvosti, qki

meΩi? — çy [ obmeΩennq v

çasi, moΩe vsi magt\ lyße

dva vyxidni dni; çy isnu[

transport za misto; moΩe

vsi magt\ dostup do

roveriv (vel\osypediv) abo

moΩe bat\ky avtamy

(maßynamy) moΩut\

zavezty do pryznaçenoho

miscq;

❒ pryznaçyty datu j vyzna-

çyty ças poçatku j kincq;

❒ vyznaçyty trasu j pere-

viryty ]] (vyxovnyk i çlen

hurtka, qkyj orhanizu[);

❒ obov’qzkovo podumaty:

• pro moΩlyvi nebezpeky,

• qk zapobihty newaslyvym vypadkam,

• wo robyty u nespodivanyx vypadkax;

❒ povidomyty bat\kiv ta kurin\ i, zaleΩno vid miscq ta moΩlyvyx

nebezpek, potribno povidomyty stanycg, vidpovidni urqdovi

çynnyky çy policig;

❒ zaplqnuvaty i pidhotuvaty vyrqd i xarç (dyv. “Ûyttq sered

pryrody”);

❒ vyznaçyty, xto za wo vidpovida[;

❒ vyznaçyty daty, koly bude perevirka plqniv i vyrqdu.

99

7

Çomu jty v pryrodu na prohulqnku?• ßukaty pryhod, navçytysq, qk daty radu bez vyhod mis\koho Ωyttq,

• zrozumity vaΩlyvist\ dopomohy i pidtrymky druhyx v hurtku,

• navçytysq druΩn\o Ωyty,

• vidijty vid budennoho Ωyttq i tym samym psyxiçno vidpoçyty,

• buduvaty poçuttq samovartosty ßlqxom poborgvannq trudnowiv.

HURTO

K

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 19

100

Hurtkovyj tabir

Najçastiße tabory [ kurinni, stanyçni abo krajovi, ale

inodi varto maty j hurtkovyj tabir. (Dyv. “Ûyttq sered

pryrody”, “Tabory”.) Takyj tabir moΩe buty vlitku qk

dodatok do inßoho. Osoblyva koryst\ hurtkovoho taboru:

❒ ce çudova nahoda zΩytysq z çlenamy hurtka;

❒ ce dobra nahoda dlq çleniv zdobuty rizni vmilosti,

osoblyvo qkwo nema tako] nahody na inßomu tabori;

❒ oskil\ky v hurtku vidnosno male çyslo uçasnykiv, tabir

moΩe buty inakßym, napr., mandrivnyj tabir u horax

abo lisax, de nema[ velykyx polqnok abo u zapovidny-

kax, de ne dozvolqgt\ taboruvaty bil\ßymy hrupamy;

❒ mala hrupa zalyßa[ menßyj slid za sobog v pryrodi.

(Xoç plastuny staragt\sq zalyßyty plowu taboru v

takomu stani, qk ]] zastaly, vse Ω taky v pryrodi zavΩdy

piznaty, de lgdyna perejßla.)

Qk orhanizuvaty hurtkovyj tabir, dyv. “Kurinnyj tabir”.

Procesy (elementy) ti sami.

HURTO

K

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 20

101

7

HURTO

K

Hurtkovyj vohnyk abo vatra

Pro vohnyky i vatry bil\ße napysano v çastyni “Ûyttq

sered pryrody”.

Os\ kil\ka zauvaΩen\, wodo hurtkovoho vohnyka:

❒ Vohnyk osoblyvo nada[t\sq dlq hurtka, bo çyslo

uçasnykiv male j lehko vyklykaty intymnu atmosferu.

❒ Vohnyk abo vatra — ce plastova prohrama pry vohni i ]]

potribno zaplqnuvaty zazdalehid\.

❒ Usi sydqt\ navkolo vohng i povynni dobre baçyty odyn

odnoho, tobto vohon\ ne povynen buty zavelykyj.

❒ Vohnyk treba pereΩyty. Najkrawe vyklykaty

pereΩyvannq çy emoci] pisnqmy.

❒ Na veselyj vohnyk çleny hurtka pryhotovlqgt\ veseli

sketçi — Ωarty, inscenizaci] towo. Plastovyj humor

predstavlq[ plastove Ωyttq na veselo.

❒ Na hurtkovyj vohnyk dobre nada[t\sq rozpovid\.

Pry[mno mriqty pry vohni.

Buvagt\ osoblyvi nahody, na qki krawe pidxodyt\

formal\na hurtkova vatra, napryklad vidkryttq

hurtkovoho taboru.

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 21

HURTO

K

102

Wo hurtok we robyt\

Gnaky i gnaçky — çleny hurtka; hurtok — çastyna

kurenq; kurin\ — çastyna stanyci; stanycq — çastyna

krajovo] plastovo] orhanizaci]; Plast — çastyna hromady.

Ce znaçyt\, wo krim hurtkovyx zanqt\, çleny hurtka

magt\ obov’qzok braty uçast\ u takyx zanqttqx:

❒ kurinni zanqttq: sxodyny, rada, prohulqnky, tabory;

❒ stanyçni zanqttq dlq gnakiv i gnaçok: svqta, zbirky,

marßi, prohulqnky, tabory;

❒ krajovi zanqttq dlq gnakiv i gnaçok: tabory j zustriçi;

❒ hromads\ki svqta abo zaxody v suspil\stvi, u qkyx

plastuny berut\ uçast\: vidsvqtkuvannq istoryçno]

podi], sadΩennq derev, çywennq riçky towo.

Koly hurtok robyt\ plqn praci, pro ci vsi zanqttq treba

znaty i ]x vklgçyty v plqn.

TaboryVyxovnyky rißagt\, qkyj tabir dlq çleniv hurtka plqnu-

[t\sq vlitku. Ce moΩe buty kurinnyj, stanyçnyj abo kra-

jovyj tabir. Korysno çlenam hurtka braty uçast\ u c\omu

tabori, bo ce dobra nahoda krawe zΩytysq. Buvagt\ i

dodatkovi tabory. KoΩnyj gnak i gnaçka moΩe j v nyx

braty uçast\. (Dyv. “Ûyttq sered pryrody”, “Tabory”.)

Diql\nist\ poza hurtkomOkrim tyx zanqt\, u qkyx usi çleny berut\ uçast\ zi svo]m

hurtkom, buvagt\ dodatkovi zanqttq do vyboru indyvi-

dual\nym gnakam i gnaçkam. Cq diql\nist\ takoΩ

naleΩyt\ do plastovo] prohramy — ce dodatkova nahoda

gnakam i gnaçkam pracgvaty nad sobog i zdobuvaty svo]

verßyny.

Speciqlizovani hurtky

Gnaky i gnaçky, wo cikavlqt\sq qkogs\ dilqnkog,

tvorqt\ speciqlizovanyj hurtok do qkoho moΩut\ nale-

Ωaty gnaky abo gnaçky z riznyx hurtkiv. Speciqlizovani

hurtky moΩut\ buty postijni abo tymçasovi, sprqmovani

na odnu dig. PobaΩano, wob vyxovnyk abo opikun buv

speciqlistom dano] dilqnky.

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 22

Dilqnky moΩut\ buty rizni. Os\ kil\ka prykladiv:

❒ hurtok zacikavlenyj mors\kym plastuvannqm;

❒ hurtok zacikavlenyj lituns\kym plastuvannqm;

❒ teatral\nyj hurtok, wo pidhotovlq[ p’[su abo

prohramu na “Stanyçnu Sviçeçku”;

❒ Ωurnalistyçnyj hurtok, wo pidhotovlq[ odnodnivku

abo hazetku;

❒ komp’gternyj hurtok, wo vvodyt\ plastovi knyhy u

komp’gter; tryma[ zv’qzok z inßymy e-poßtog;

❒ sportyvnyj hurtok, wo rehulqrno vpravlq[ qkyjs\

vyd sportu, napryklad vidbyvanku (volejbol);

❒ hurtok skelelazinnq, wo orhanizu[ instruktaΩi j

prohulqnky na skelelazinnq;

❒ hurtok spivakiv i spivaçok, wo vyvça[ pisni na dekil\ka

holosiv i vystupa[ na plastovyx zanqttqx abo pid ças

vidvidyn domiv z kolqdog;

❒ hurtok knyholgbiv, wo obhovorggt\ proçytani knyΩky.

Hurtok samitnykiv

Plastuny-samitnyky Ωyvut\ v miscevostqx, de nema

hurtka, kurenq çy stanyci. Dekudy KPStarßyny a dekudy

stanyci prydilgt\ ]x do hurtka samitnykiv i pryznaçugt\

]m vyxovnyka çy vyxovnycg. Diql\nist\ takoho hurtka

prystosovana do skladu j obstavyn çleniv hurtka.

Os\ kil\ka prykladiv moΩlyvostej:

❒ Qkwo hurtok [ pryv’qzanyj do kurenq v qkijs\ stanyci,

to korysno plqnuvaty qknajbil\ße spil\nyx zanqt\,

wo [ real\no moΩlyvo. Napryklad, tabory, prohulqn-

ky, svqto vesny, svqto Griq, plastova sviçeçka, pro[k-

ty hromads\kyx zaxodiv. U deqkyx cyx zanqttqx çleny

samostijnoho hurtka moΩut\ braty uçast\ u plqnuvanni

ta perevedenni, v inßyx vony lyße berut\ uçast\.

❒ Qkwo hurtok spilku[t\sq holovno zi svo]my çlenamy j

vyxovnykom pryznaçenym Krajovog Plastovog

Starßynog, potribno, v rakax moΩlyvostej,

plqnuvaty prohulqnky, zustriçi çy tabory dlq

samostijnoho hurtka okremo abo joho uçast\ u qkomus\

krajovomu tabori.

❒ Çlenam samostijnoho hurtka treba plqnuvaty deqki

zanqttq, wo vymahagt\ zv’qzok i spivpracg z qkogs\

neplastovog hrupog, napryklad zibraty hrupu pryqte-

liv na kolqdu, perevesty hry z dit\my u syrotynci.

HURTO

K

103

707 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 23

HURTO

K

104

Starßi gnaky i gnaçky, wo zakinçyly 16 rokiv Ωyttq i vidbuly

vidpovidnyj vyßkil, moΩut\ staty bratçykamy çy sestryçkamy

dlq novac\kyx ro]v pid ças roku çy na tabori.

Pracq v novactvi sta[ çastynog gnac\ko] prohramy v ramcqx

pro[ktiv do tret\o] proby. Cq pracq da[ ideal\nu nahodu gnakam

i gnaçkam rozvyvaty providnyc\ki qkosti j zrozuminnq vidpovi-

dal\nosty za ditej. Ce dobra pidhotova do Ωyttq.

Vyxovna pracq v UPN

07 Hurtok 12/18/08 1:53 AM Page 24

KURIN

|

105

KURIN|v UPG

Gnac\kyj kurin\Kurin\ sklada[t\sq z dvox do p'qty hurtkiv.

Kurin\ Uladu Plastuniv Gnakiv abo Uladu

Plastunok Gnaçok ma[:

• vyxovnyka — zv'qzkovoho abo zv'qzkovu,

• kurinnoho patrona,

• kurinnu barvu abo barvy,

• kurinne znameno,

• çerhove çyslo,

• kurinnyj prapor.

Tvorennq pidhotovçoho kurenqProvid stanyçno] starßyny rißa[, çy

potribno stvoryty novyj kurin\, qkwo [

dosyt\ hurtkiv, i pidßuku[ vidpovidnoho

vyxovnyka. Vyxovnyk sklyku[ na radu

çleniv hurtkiv, qki budut\ tvoryty novyj

kurin\; rada formal\no uxvalg[

zasnuvannq kurenq. Na perßij radi

vybyragt\ patrona, barvu j provid kurenq.

Qk ce robyty — opysano dal\ße v cij

çastyni dovidnyka.

Stanycq vysyla[ zvit z perßo] rady do

Krajovo] Plastovo] Starßyny, qka

zatverdΩu[ “pidhotovçyj kurin\ UPG

imeny .... (im'q patrona)” i zv'qzkovoho abo

zv'qzkovu. Zvit vklgça[:

❒ spysok çleniv kurenq z takymy

informaciqmy pro koΩnoho çlena: im'q i

prizvywe, adresa, çyslo telefonu, data

narodΩennq, daty nadannq gnac\kyx

stupeniv;

❒ spysok Rady Hurtkovyx;

❒ Ωytt[pys patrona kurenq;

❒ zrazok barvy abo barv kurenq.

Prohulqnky

Vatry

Solidarnist\

808 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 1

KURIN

|

106

Zv'qzkovyj, zv'qzkova

Zv'qzkovi — ce vyxovnyky, qki vidpovidagt\ za kureni

gnakiv i gnaçok.

❒ Vony vidpovidagt\ za bezpeku çleniv kurenq pid ças

plastovyx zanqt\ i za te, wob pracq kurenq bula

korysna j po suti plastova.

❒ Vony dopomahagt\ Radi Hurtkovyx provadyty kurenem.

❒ U porozuminni j spivpraci z vporqdnykamy v kureni

zv'qzkovi vidpovidagt\, wob usi çleny kurenq

perexodyly prohramu UPG, i wob kurinna diql\nist\

bula skoordynovana z diql\nistg hurtkiv.

❒ Stanyçnyj provid pidßuku[ zv'qzkovyx, a Krajova

Plastova Starßyna ]x zatverdΩu[. Zv'qzkovi magt\

vidpovidal\nist\ pered dvoma provodamy — stanyçnym

ta krajovym.

Patron kurenqPatron kurenq — ce vydatna osoba z ukra]ns\koho

mynuloho, qka vidpovida[ plastovomu idealovi. KoΩnyj

çlen kurenq zmoΩe braty sobi svoho patrona za pryklad.

Barvy kurenqKurin\ vybyra[ sobi svo] barvy (kol\ory), qkyx we ne ma[

inßyj kurin\. Krajovyj provid zatverdΩu[ kurinni barvy.

Çerhove çysloKurin\ [ orhanizacijnog odynyceg Uladu

Plastuniv Gnakiv abo Uladu Plastunok

Gnaçok.

❒ Krajovyj provid zatverdΩu[ koΩnyj

kurin\, vpysu[ v re[str kureniv i nada[

jomu porqdkove çyslo.

❒ Kureni gnaçok distagt\ parysti

(parni) çysla, kureni gnakiv neparysti

(neparni), a kureni, de çlenamy [ gnaky

j gnaçky (mißani kureni), poçynagt\

svo] çysla vid 100. Çysla kureniv [

arabs\ki (tobto 1, 2, 3), bo ryms\ki çysla

(tobto I, II, III) [ dlq samostijnyx

hurtkiv.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 2

Vymohy do zatverdΩennq kurenq 1. Vypovnennq vymoh dlq tvorennq pidhotovçoho kurenq.

2. Dva hurtky. (V deqkyx kraqx ne menße 12-ty

zaprysqΩenyx plastuniv abo plastunok.)

3. Vidpovidni vyxovnyky.

4. Uspißnyj probnyj period praci vyznaçenyj KPS (vid

12 do 24 misqciv). Riven\ praci povynen dokazaty, wo

cej pidhotovçyj kurin\ provadyt\ pracg zhidno z

idejnymy osnovamy Plastu ta gnac\kog prohramog.

5. Vykonannq vymoh vstanovlenyx KPS dano] kra]ny

(napr., vidbuty vyznaçeni prohulqnky çy tabory,

vyhotovyty vidpovidni zvity, towo).

107

8

KURIN

|

Prapor i znamenoPrapor — ce symvol plastovo] ide]. Kurinnyj prapor i

kurinne znameno — ce symvoly kurenq.

❒ Krajovyj provid zatverdΩu[ pro[kt kurinnoho

prapora, ale prapor moΩe maty lyße zatverdΩenyj

kurin\, tobto kurin\ z porqdkovym çyslom.

❒ Prapor zavΩdy estetyçno ta po-mystec\komu

zroblenyj.

❒ Posvqçennq prapora — ce velyke kurinne svqto.

❒ Kurin\ vystupa[ z kurinnym praporom na uroçystyx

svqtkuvannqx, a na zvyçajnyx zbirkax, na prohulqnkax

abo taborax zi znamenom.

(Opys prapora j znamena dyv. “Dodatky”.)

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 3

KURIN

|

108

Kurinna RadaKurinna Rada — ce zbir çleniv ciloho kurenq dlq vyrißennq takyx

vaΩlyvyx sprav qk:

❒ vybir kurinnoho provodu (krim hurtkovyx) i xorunΩyx,

❒ obhovorennq, sxvalennq abo polahodΩennq konkretno] vaΩlyvo]

spravy abo problemy, napr., propav kurinnyj prapor.

Kurinnu radu sklyka[ zv’qzkovyj abo Rada Hurtkovyx, tobto provid

kurenq. Qkwo rada sklykana z metog polahodΩennq qko]s\

specyfiçno] spravy, radog provadyt\ vidpovidnyj dilovod abo

kurinnyj çy kurinna.

Vybory

Qkwo rada ma[ vybraty novyj provid, radog provadyt\ holovug-

çyj (predsidnyk), tobto çlen kurenq, vybranyj vykonaty cej odyn

obov'qzok. Holovugçyj povynen maty poßanu vsix çleniv, ne buty

çlenom ustupagçoho provodu i, pobaΩano, ne buty kandydatom do

novoho provodu. Holovugçyj vidpovida[ za perevedennq prohramy

rady. TakoΩ vybyra[t\sq pysarq, qkyj pyße protokol rady.

Prohrama rady dlq vyboru çleniv provodu 1. Vidkryttq (perevodyt\ kurinnyj abo kurinna).

2. Vybir holovugçoho j pysarq.

3. Proçytannq protokolu iz poperedn\o] kurinno] rady.

4. Zvity ustupagçoho provodu (kurinnoho abo kurinno], zastupnyka

pysarq, skarbnyka, hospodarq i xronikarq, krim hurtkovyx).

5. Dyskusiq nad zvitamy.

6. Udilennq absolgtori].*

7. Vybir novoho provodu kurenq.

8. Vybir xorunΩyx (qkwo potribno).

9. PobaΩannq wodo plqnu praci kurenq.

10. Slovo novoho kurinnoho abo kurinno].

11. Zakryttq.

*Wo take absolgtoriq?

Koly nada[t\sq absolgtorig, zvil\nq[t\sq çleniv provodu z ]xnix

obov'qzkiv. KoΩnyj çlen provodu ma[ dokinçyty vsi svo] obov'qzky j

spravy pered radog. (Napryklad, knyha povynna buty vporqdkovana.)

Na radi koΩnyj çlen provodu zvitu[ pro svog diql\nist\. Çleny kurenq

magt\ pravo stavyty pytannq j robyty zauvaΩennq. Qkwo [ nedokinçeni

spravy, kurin\ moΩe doruçyty ustupagçomu çlenovi provodu dokinçyty

wos\ do danoho reçencq. Qkwo vse zadovil\ne, xtos\ iz çleniv kurenq, wo

ne buv u provodi, proponu[ nadaty absolgtorig ustupagçomu provodovi,

abo lyße deqkym joho çlenam. Cq propozyciq ma[ buty pidtrymana we

odnog osobog. Kurin\ ma[ abo pryjnqty, abo vidkynuty cej vnesok.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 4

109

8

KURIN

|

Procedura vyboru❒ Holovugçyj (predsidnyk) prosyt\ çleniv zaproponuvaty

kandydativ, poçynagçy vid postu kurinnoho abo kurinno], a todi

na vsi inßi posty. KoΩna propozyciq povynna buty pidtrymana

druhog osobog. (Holovugçyj ne proponu[ kandydativ.)

❒ Kandydaty moΩut\ skazaty wos\ pro sebe abo pro svo] plqny

dlq kurenq. Xtos\ inßyj takoΩ moΩe skazaty wos\ pro

kandydata.

❒ Kandydaty moΩut\ vyjty z kimnaty abo moΩut\ zalyßytysq v

kimnati; vidbuva[t\sq holosuvannq. Kandydat, wo oderΩu[

najbil\ße holosiv, vybranyj.

❒ Holovugçyj ne holosu[. Qkwo [ dva kandydaty, qki oderΩaly

rivne çyslo holosiv, holovugçyj rißa[ svo]m holosom.

❒ Navit\, qkwo [ lyße odyn kandydat, kurin\ holosu[ — xto za,

proty abo vtrymavsq, tobto xto ne xoçe holosuvaty. Qkwo vony

vyjßly, kandydaty povertagt\sq do kimnaty pislq holosuvannq,

a holovugçyj povidomlq[ ]x pro vyslidy vyboriv. Cq procedura

povtorg[t\sq dlq koΩnoho dilovoda.

Propozyci] çlenivÇleny kurenq moΩut\ i povynni podavaty propozyci] abo naprqmni

dlq provodu kurenq, qki zanqttq vony xoçut\.

Peredavannq kurinnyx knyhUsi knyhy dilovodiv [ vlasnistg kurenq. Pislq vyboru, koΩnu knyhu

treba peredaty novomu dilovodovi. U knyhu treba vpysaty datu

peredaçi j dva pidpysy — poperednij dilovod pidpysu[, wo peredav

knyhu u porqdku, a novyj dilovod pidpysu[, wo perebyra[ vidpo-

vidal\nist\ za knyhu. Qkwo knyha povna, ]] treba peredaty do

plastovoho arxivu, distaty za ne] posvidku j rozpoçaty novu knyhu.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 5

KURIN

|

110

• Kurinnyj abo kurinna,

• Zastupnyk kurinnoho abo

zastupnyk kurinno],

• Kurinnyj pysar,

• Kurinnyj skarbnyk,

• Kurinnyj hospodar,

• Kurinnyj xronikar,

• Dodatkovi dilovody, qkwo

potribni dlq praci kurenq,

• Hurtkovi (vybrani hurtkamy).

Obov'qzky Rady HurtkovyxRada Hurtkovyx provadyt\ diql\nist\ kurenq:

❒ pidhotovlq[ plqn praci kurenq j sposib joho vykonannq;

❒ rozdilg[ pracg pomiΩ hurtkamy, koly potribno;

❒ zatverdΩu[ symvol i barvu hurtka;

❒ proponu[ çleniv kurenq na plastovi vidznaçennq;

❒ nada[ zastereΩeni dlq ne] plastovi perestorohy;

❒ vykreslg[ çleniv kurenq zhidno z prypysamy.

Vsi çleny Rady Hurtkovyx [ spivvidpovidal\ni za rißennq Rady.

Sxodyny Rady Hurtkovyx vidbuvagt\sq perevaΩno raz na misqc\.

Na sxodynax Rady Hurtkovyx zavΩdy [ zv'qzkovyj abo zv'qzkova.

Çasom moΩut\ buty vporqdnyky.

Do prohramy sxodyn Rady Hurtkovyx vxodqt\❒ zvity j propozyci] vsix çleniv kurinnoho provodu,

❒ obhovorennq vykonano] praci kurenq (wo bulo uspißne, a wo

potribno popravyty v majbutn\omu),

❒ zvity hurtkovyx pro pracg i stan hurtkiv,

❒ plqnuvannq zanqt\,

❒ moΩe vklgçaty instruktaΩ pro vdoskonalennq praci kurenq,

(napr., qk buty dobrym providnykom u kureni, qk efektyvno

plqnuvaty).

Rada Hurtkovyx

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 6

KURIN

|

8Kurinnyj çy kurinna❒ reprezentu[ kurin\;

❒ provadyt\ sxodynamy Rady Hurtkovyx;

❒ provadyt\ sxodynamy kurenq;

❒ postijno spilku[t\sq z çlenamy Rady Hurtkovyx; sluxa[ ]x

zauvaΩennq j porady;

❒ vidpovida[ za predstavlennq plqnu praci dlq obhovorennq j

pryjnqttq Radog Hurtkovyx (deqki vaΩlyvi spravy, napr., de

vidbudet\sq kurinnyj tabir, moΩut\ buty obhovoreni j odobreni

cilym kurenem;)

❒ vidpovida[ za vykonannq vsix rißen\ Rady Hurtkovyx, okrim tyx,

wo naleΩat\ do obov'qzkiv inßyx dilovodiv;

❒ analizu[ z provodom projdeni zanqttq (obhovorg[, wo bulo

dobre, a wo treba omynaty çy popravyty);

❒ pryjma[ i vysyla[ lysty kurenq (razom iz pysarem);

❒ provadyt\ knyhu kurinnoho.

Do knyhy kurinnoho j kurinno] vxodqt\❒ spysok usix çleniv kurenq i ]x telefony;

❒ plqn praci kurenq; data vykonannq koΩno] çastyny abo

pryçyna, çomu ne vykonano zaplqnovane;

❒ prohramy Rad Hurtkovy;

❒ prohramy kurinnyx sxodyn.

(Dyv. zrazok knyhy hurtkovoho/hurtkovo] v “Dodatkax”.)

111

Zastupnyk kurinnoho/kurinno]❒ zastupa[ kurinnoho abo kurinnu, qkwo vony vidsutni abo ne

moΩut\ wos\ vykonaty;

❒ spivpracg[ z kurinnym çy kurinnog i dopomaha[ z ]xnimy

obov'qzkamy;

❒ vede kartoteku j spysok prysutnosty çleniv kurenq;

❒ na Radi Hurkovyx zvitu[: xto vstupyv do kurenq, xto v kureni

zdobuv novyj stupin\;

❒ predstavlq[ dlq rozhlqdu Rady Hurtkovyx proxannq pro

vidznaçennq abo perestorohy.

Do knyhy zastupnyka vxodqt\❒ kartoteka çleniv kurenq, sebto taki informaci] pro koΩnoho

çlena: im'q, prizvywe, adresa, çyslo telefonu, data narodΩennq,

imena bat\kiv abo opikuniv, zdobuti plastovi stupeni, zdobuti

plastovi vmilosti, zdobuti vidznaçennq i perestorohy, vidbuti

tabory;

❒ spysok prysutnosty: spysok usix zanqt\ kurenq, ]xnq data j xto z

kurenq buv prysutnij, xto vidsutnij opravdano çy bez

opravdannq.

(Dyv. zrazok knyhy zastupnyka hurtkovoho/hurtkovo] v “Dodatkax”)

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 7

KURIN

|

112

Kurinnyj pysar❒ vede knyhu protokoliv Rady Hurtkovyx i kurinnyx sxodyn;

❒ vidpovida[ na lysty razom z kurinnym çy kurinnog;

❒ tryma[ spysok i ory©inaly lystiv, wo nadijßly do kurenq j

kopi] lystiv, wo vyjßly vid kurenq.

Protokol iz poperednix sxodyn çyta[t\sq na takyx sxodynax, qki

vin opysu[, sebto protokol zi sxodyn Rady Hurtkovyx na çerhovyx

sxodynax Rady Hurtkovyx, a protokol kurinnyx sxodyn na

nastupnyx sxodynax kurenq. Pislq zauvaΩen\, protokol

pidpysanyj pysarem i kurinnym abo kurinnog sta[ pravovym

dokumentom. (Pryklad protokolu dyv. zrazok hurtkovo]

protokol\no] knyhy v “Dodatkax”.)

Kurinnyj skarbnyk❒ pidhotovlq[ finansovyj plqn kurenq dlq sxvalennq Radog

Hurtkovyx;

❒ zbyra[ çlens\ki vnesky abo inßi oplaty, potribni dlq vykonannq

plqnu praci;

❒ vyda[ posvidku tomu, xto zaplatyv;

❒ vyplaçu[ za vytraty, wo buly sxvaleni Radog Hurtkovyx;

❒ oderΩu[ potverdΩennq vid toho, komu zaplatyv;

❒ zberiha[ hroßi v bezpeçnomu misci, (napr., u banku abo u

finansovij ustanovi);

❒ zberiha[ raxunky za vytraty;

❒ vede oblik prybutkiv i vytrat.

Knyha skarbnykaV knyzi skarbnyk zapysu[ vsi prybutky j vytraty (data, suma j za

wo), i obçyslg[ sal\do, sebto kincevu sumu, qka pokazu[, skil\ky

hroßej kurin\ we ma[. Womisqcq abo wokvartalu (wo try misqci)

pereçyslggt\sq hroßi, wob pereviryty, çy suma pokazana v knyzi,

[ v kasi. Qkwo kurin\ zberiha[ svo] hroßi v banku abo inßij

finansovij ustanovi, sal\do v bankovij knyΩci rivnq[t\sq z sumog,

pokazanog v knyzi skarbnyka. (Dyv. zrazok knyhy hurtkovoho

skarbnyka v “Dodatkax”.)

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 8

KURIN

|

8

Kurinnyj xronikar❒ vidpovida[ za kurinnu xroniku;

❒ zaoxoçu[ vsix dopysuvaty abo v inßyj sposib wos\ dodavaty do

xroniky.

Kurinna xronikaV kurinnij xronici, podibno, qk i v hurtkovij xronici, opysu[t\sq

Ωyttq j pracg kurenq, podi], zv'qzani z Ωyttqm kurenq, xarak-

terystyku çleniv i hurtkiv, vraΩennq z praci ta zauvaΩennq wodo

ne]. Zmist moΩe buty povaΩnyj abo veselyj, ale zavΩdy kul\-

turnyj. Do xroniky dobre vklgçaty znimky, rysunky abo inßi

pam'qtky qk, napr., poßtovi kartky.

113

HurtkoviHurtkovi, qkyx vybyragt\ hurtky, vxodqt\ u sklad Rady

Hurtkovyx. Vony:

❒ reprezentugt\ svij hurtok ;

❒ zvitugt\ pro diql\nist\ hurtka i joho çleniv;

❒ predstavlqgt\ deqki postanovy hurtka do

zatverdΩennq, (napryklad, nadannq vidznaçennq);

❒ zvitugt\ svo[mu hurtkovi pro vsi postanovy Rady

Hurtkovyx.

Kurinnyj hospodar❒ pidhotovlq[ plqn majnovyx potreb kurenq dlq sxva-

lennq Radog Hurtkovyx (pryklady majna: pryladdq do

kurinno] kimnaty, vyrqd na kurinnyj tabir);

❒ robyt\ zakupy majna j zberiha[ joho v porqdku;

❒ vede knyhu hospodarq;

Do knyhy hospodarq vxodqt\ oblik zakupiv, spysok i stan

majna.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 9

KURIN

|

XorunΩyj çy xorunΩa

❒ opiku[t\sq kurinnym znamenom ta kurinnym praporom (stqhom);

❒ dba[, wob znameno j prapor buly naleΩno j bezpeçno zbereΩeni;

❒ vystupa[ iz znamenom abo praporom pid ças vystupiv i svqt, u

qkyx bere uçast\ kurin\;

❒ zna[ vpravy vporqdu potribnoho dlq xorunΩoho (dyv."Vporqd”);

❒ pidxorunΩi, naznaçeni kurinnym abo kurinnog, jdut\ abo stoqt\

po obox bokax xorunΩoho çy xorunΩo].

XorunΩyx vybyra[ Kurinna Rada.

114

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 10

KURIN

|

8

115

Kurinni sxodyny

Kurinni sxodyny moΩut\ buty re©ulqrni abo svqtkovi. Vony moΩut\

vidbuvatysq v kimnati abo sered pryrody.

Svqtkovi sxodynySvqtkovi sxodyny vidbuvagt\sq z nahody vaΩlyvo] podi]. Os\

kil\ka prykladiv:

❒ pryjnqttq novyx çleniv,

❒ zaprysqΩennq pryxyl\nykiv (dekudy vidbuva[t\sq na tabori),

❒ svqto patrona kurenq,

❒ posvqçennq kurinnoho prapora.

Prohrama koΩnoho svqta povynna vidriznqtysq vid prohramy

re©ulqrnyx sxodyn. Dlq plqnuvannq svqta treba braty do uvahy:

Cil\VaΩlyvo dobre rozumity cil\ svqta. Napryklad, koly kurin\

pryjma[ novyx çleniv, korysno maty çastynu prohramy, qka

dopomoΩe vsim çlenam zapiznatysq; koly vidbuva[t\sq zaprysq-

Ωennq, dobre maty ory©inal\nu prohramu ta vidpovidnyj

serjoznyj nastrij, wob pidkreslyty, wo ce osoblyve svqto.

NastrijDlq svqta potribnyj vidpovidnyj nastrij; ce znaçyt\, wo treba

podumaty pro te, qk cej nastrij stvoryty (elementy v prohrami).

Napryklad, vidkryttq moΩe buty zi smoloskypamy (qkwo sered

pryrody), abo zi sviçkamy (qkwo v kimnati); zaprysqΩennq moΩe

vidbuvatysq pid ças spoloxu, sered noçi, pry vohnyku.

Riven\Prohrama musyt\ buty na takomu rivni, wo zacikavyt\ i molodßyx,

i starßyx çleniv kurenq.

Diql\nist\ kurenq

Zanqttq kurenq dopovnggt\ plastovu prohramu, qka

perevodyt\sq v hurtku.

Kurin\ normal\no sxodyt\sq odyn raz u misqc\;

xoç raz u rik çleny ]dut\ na tabir.

Buvagt\ rizni kurinni zanqttq:

• Kurinna Rada,

• kurinni sxodyny,

• kurinne svqto,

• kurinna zbirka,

• kurinna prohulqnka,

• kurinnyj tabir,

• spil\ni zanqttq z inßymy

kurenqmy.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 11

KURIN

|

116

Zvyçajni sxodyny

Kurinni sxodyny moΩut\ vidbuvatys\ u plastovomu domi abo sered

pryrody.

Sxodyny moΩut\ podobaty na hurtkovi sxodyny, ale z pevnog

riznyceg v pidxodi.

Zahal\ni elementy plastovyx sxodynVsi plastovi sxodyny magt\: vidkryttq plastovym klyçem SKOB,

perevirku prysutnix, proçytannq protokolu i, nakinec\, zakryttq.

Vidkryttq j zakryttq na kurinnyx sxodynax — ce dobra nahoda

vsim vpravlqty vporqd, tomu wo [ bil\ße çyslo uçasnykiv i okremi

hrupy, hurtky.

Rozpovid\Kurinni sxodyny — ce dobra nahoda zaprosyty hostq z cikavog

rozpoviddg, wob vsi v kureni mohly z ne] skorystaty.

Koly hutirka ne efektyvnaVid dvadcqty do trydcqty uçasnykiv ne moΩut\ efektyvno

hutoryty, tobto korysno j cikavo, tak, wob usi braly uçast\. Ce

znaçyt\, wo Rada Hurtkovyx ne povynna plqnuvaty hutirky na

kurinni sxodyny. Zate moΩut\ buty zapyty j zauvaΩennq na

oznaçenu temu, holovno, qkwo potribno poçuty opini] çleniv

kurenq wodo ci[] temy. Ale toj, xto provadyt\ sxodynamy,

povynen pam'qtaty, wo potribno daty zmohu vsim vyslovytysq, i

starßym, i molodßym, wob bulo vsim cikavo.

InstruktaΩiInstruktaΩi, holovno çohos\ praktyçnoho, perevaΩno lehße

perevodyty v malij hrupi, tobto, v hurtku, niΩ u kureni. Qkwo

instruktaΩ potribnyj na rivni kurenq (napr., tomu wo instruktor

moΩe pryjty lyße odyn raz), treba instruktaΩ zorhanizuvaty tak,

wob usi maly zanqttq v toj Ωe samyj ças.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 12

8

Vybir ihor vaΩlyvyjNa kurinni zanqttq treba pidbyraty taki ihry, qki pidxodqt\ bil\ßij

hrupi. DuΩe vaΩlyvo postavyty sobi toçnu cil\, sebto wo same

xoçet\sq osqhnuty hrog.

(Dyvys\ “Plqnuvannq” v çastyni “Hurtok v UPG").

117

KURIN

|

Pam'qtajte pro molodßyx i starßyxPry ukladanni prohramy treba maty na uvazi osnovne: zacikavyty j

starßyx, i molodßyx çleniv kurenq.

Usi xoçut\ maty vidpovidal\nist\Korysno çasom davaty vsim hurtkam vidpovidal\nist\ za pereve-

dennq çastyny prohramy, wob usi maly poçuttq prynaleΩnosty,

poçuvaly sebe povnocinnymy j xotily buty çlenamy kurenq.

Koryst\ spivuSpiv çasto krawe vyxodyt\ v kureni niΩ u hurtku. U bil\ßij hrupi

buvagt\ rizni holosy, rizni zacikavlennq. MoΩlyvo xtos\ hra[ na

muzyçnomu instrumenti j çasto znaxodqt\sq entuziqsty spivu, qki

zaoxotqt\ druhyx.

Tomu korysno zvertaty osoblyvu uvahu na spiv pid ças kurinnyx

zanqt\.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 13

118

KURIN

|

Kurinnu prohulqnku plqnu[t\sq tak samo, qk hurtkovu prohulqnku

(dyv. “Plqnuvannq” i “Prohulqnky” v çastyni “Diql\nist\ hurtka”),

ale treba pam'qtaty, wo:

❒ V kureni [ hurtky zi svo]my provodamy. Çasom krawe hurtky

trymaty razom, çasom krawe çleniv rozdilyty abo peremißaty.

❒ Oskil\ky v kureni [ bil\ße çleniv, qk u hurtku, treba podumaty

pro formy spilkuvannq, tobto qk peredavaty informaci]

(bezposeredn\o vsim çlenam çy perekazuvaty çerez hurtkovyx

abo providnykiv hrup).

❒ Koly plqnu[t\sq zanqttq, wo vymaha[ fizyçno] zapravy çy

riznoho vminnq, treba vzqty do uvahy, wo v kureni [ çleny

riznoho viku, z riznym dosvidom.

Kurinna prohulqnka

Kurinna zbirkaKurinna zbirka — ce zbir çleniv kurenq, wob polahodyty odnu

konkretnu spravu, napryklad:

• pereviryty vyrqd na tabir,

• pryhotuvaty voroΩinnq pered Andri]vs\kym veçorom;

• vidbuty probu spivu pered kolqdog.

Na zbirci nema inßyx çastyn prohramy.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 14

8

KURIN

|

119

❒ Rada Hurtkovyx, pry dopomozi zv'qzkovoho abo zv'qzkovo] i

vporqdnykiv abo vporqdnyc\ kurenq plqnu[, pidhotovlq[ i

perevodyt\ tabir, a opislq robyt\ analizu taboru, vkazu[ na

uspixy j nedoliky ta pidhotovlq[ zvit.

❒ Cej proces sta[ çastynog riçno] diql\nosty kurenq i joho

skladovyx hurtkiv.

❒ Qkwo kurin\ orhanizu[ kurinnyj tabir, to uçast\ u n\omu [

obov'qzkova dlq vsix gnakiv çy gnaçok u kureni.

Vidpovidal\nist\❒ Provid stanyci j KPS zatverdΩugt\ plqn i provid taboru.

❒ Vyxovnyky taboru, provid stanyci j krajovyj provid

spivvidpovidal\ni za tabir.

❒ U plqni taboru treba dotrymuvatysq pravyl i vymoh derΩavnyx

ta urqdovyx çynnykiv i provodiv stanyci j krag. (Pryklad

vymohy moΩe buty, wo na vodnomu tabori ma[ buty rqtivnyk.)

Çomu kurinnyj tabir?Dlq çleniv kurenq, kurinnyj tabir — ce nahoda:

• vybraty styl\ taboru ta ]m cikavi zanqttq;

• sebe vza[mno krawe zapiznaty j pohlybyty druΩbu;

• na spil\ni pereΩyvannq;

• zdobuty plastovi vmilosti, rozvynuty providnyc\ki

zdibnosti ta vminnq spivΩyty;

• sebe vyprobuvaty ta zahartuvatysq v borot\bi

zi styxiqmy pryrody.

Kurinnyj tabir

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 15

120

KURIN

|

Vidpovidal\nosti❒ zv'qzkovyj abo zv'qzkova razom z

vyxovnykamy kurenq vidpovidagt\

za cilist\ taboru: za bezpeku, za

samodiql\nist\, za plastovyj zmist;

dopomahagt\ gnakam i gnaçkam

tam, de potribno;

❒ kurinnyj abo kurinna oçolg[

kurinnyj provid taboru; dba[, woby

vsi etapy vidbulysq, provadyt\

taborom;

❒ kurinnyj hospodar sta[

intendantom;

❒ kurinnyj pysar sta[ taborovym

pysarem;

❒ kurinnyj skarbnyk sta[ taborovym

skarbnykom;

❒ vporqdnyky j vporqdnyci ta deqki

starßi çleny kurenq stagt\ lankog instruktoriv.

StrukturaKurinnyj tabir moΩe diqty qk odna cilist\ — odna kuxnq, odna

prohrama — abo moΩe dilytysq na hurtkovi pidtabory, maty

hurtkovi kuxni j rizni prohramy dlq hurtkiv.

Kalendarec\ zavdan\Kalendarec\ zavdan\ — ce spysok toho, wo treba zrobyty, do

qkoho reçencq j xto za wo vidpovida[. Qkwo xtos\ vidpovida[ za

danu dilqnku, ce ne oznaça[, wo vin ce obov'qzkovo robyt\ sam.

Pracg moΩna rozdilyty na çastyny j rozdaty riznym çlenam

kurenq. Kalendarec\ zavdan\ treba vyhotovlqty poetapno.

Çotyry etapy plqnuvannq taboru

1. Plqnuvannq 2. Pidhotuvannq 3. Vykonannq 4. Zakinçennq

Qke nazovnyctvo i qkavidpovidal\nist\?Na kurinnomu tabori

vΩyvagt\sq ti sami

nazvy, qki vΩyvalysq

prodovΩ ciloho roku:

“zv'qzkovyj”, “kurinna”

towo.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 16

121

KURIN

|

8Plqnuvannq

WO1. Vyznaçyty rid, cil\ i datu taboru

Holosugt\ nad propozyciqmy.

2. Pereviryty, çy vsi çleny

kurinnoho provodu j usi vyxovnyky

viz\mut\ uçast\ u tabori j vyzna-

çyty, xto vidpovida[ za koΩne

zavdannq u pidhotovci.

3. Vybraty misce taboru; distaty

dozvil uΩyvaty misce j palyty

vohon\.

4. Vyhotovyty prohramu taboru:

kalendarec\ zanqt\ koΩnoho dnq ta

rozpodil hodyn za temamy.

5. Vyhotovyty stravospys (meng) i

spysok potribnyx xarçiv.

6. Vyhotovyty spysok potribnoho

spil\noho vyrqdu, zaplqnuvaty

vidznaçky, zapoçatkuvaty knyhu

intendanta.

7. Zrobyty koßtorys (bgdΩet),

vyznaçyty oplatu za tabir,

zaprovadyty finansovu knyhu.

8. Zholosyty tabir plastovym

provodam (stanyci j krag) i, qkwo

treba, urqdovym vlastqm.

9. Povidomyty bat\kiv i çleniv

kurenq pro tabir. Podaty: datu,

misce, cil\, provid, oplatu,

potribnyj vyrqd, informaci] pro

transport, pro vidvidyny bat\kiv i

hostej. Dodaty kartu zholoßennq j

formu medyçno] posvidky.

XTORada Hurtkovyx i

vyxovnyky v kureni.

Vsi çleny kurenq

Rada Hurtkovyx i

vyxovnyky v kureni

Rada Hurtkovyx i

vyxovnyky v kureni

Rada Hurtkovyx i

vyxovnyky v kureni

Kuxar ta intendant

Intendant

Skarbnyk

Zastupnyk kurinnoho

j skarbnyk

Pysar

KOLY1.II

15.II

15.II

1.III

1.IV

1.IV

15.IV

1.IV

15.IV

Kalendarec\ zavdan\ odnoho kurinnoho taboruKurinnyj tabir ma[ vidbutysq vid 15 do 29 lypnq. Os\, pryklad, qk

moΩe vyhlqdaty kalendarec\ zavdan\.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 17

122

KURIN

|

WO

1. Vidvidaty misce; pereviryty

vodu do pyttq. Rozvidaty, de

ßpytal\ abo likars\ka pomiç ta

domovytysq z nymy na vypadok

potreby.

2. Podbaty pro transport

uçasnykiv, vyrqdu j xarçiv do

taboru j povernennq nazad.

3. Zibraty zholoßennq

uçasnykiv, vklgçno z dozvolom

bat\kiv, i oplatu za tabir (moΩe

buty zavdatok).

4. Zrobyty kopi] prohramy dlq

koΩnoho çlena kurinnoho pro-

vodu, instruktora ta vyxovnyka.

Vyhotovyty taborovi posvidky.

5. Prydbaty ta pryhotovyty

spil\nyj vyrqd.

6. Vidbuty sxodyny provodu ta-

boru, vsix instruktoriv ta vyxov-

nykiv, perehlqnuty prohramu,

zapevnytysq, wo vsi hotovi pere-

vesty svog çastynu. Pereviryty,

çy pravyla bezpeky vzqto do uvahy.

7. Pereviryty vyrqd usix uçasny-

kiv. (Cq perevirka [ osoblyvo

vaΩlyvog pered mandrivnym

abo inßym speciqlizacijnym

taborom.)

8. Zakupyty xarçi.

9. Spakuvaty spil\nyj vyrqd i xarçi.

10. Pered vy]zdom zibraty vid

usix medyçni posvidky.

11. Pereviryty, çy vse hotove.

XTO

Zv'qzkovyj/-a,

kurinnyj/-a,

intendant, sanitar

Zastupnyk

kurinnoho/-o]

Skarbnyk i pysar

Pysar

Intendant

Zv'qzkovyj/-a

Vyxovnyky

Kuxar j intendant

Kuxar j intendant

Pysar

Zv'qzkovyj/-a

KOLY

1.V

1.V

1.V

15.VI

1.VII

1.VII

7.VII

10.VII

12.VII

15.VII

15.VII

Pidhotuvannq

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 18

123

8

KURIN

|

Vykonannq

1. Tabir perevodyt\sq na pidstavi wodenno] prohramy,

vyhotovleno] pered taborom.

2. Prohrama taboru — ce çastyna gnac\ko] prohramy.

Holovno, uçasnyky povynni maty nahodu projty perevirku

çastyn praktyçnoho plastuvannq. Prohrama povynna

vklgçaty maksymum fizyçnyx zanqt\, ale perevaΩno

veçoramy treba vklgçaty dyskusi], holovno na plastovi temy,

napr., samovyxovannq, zasady j vartosti towo.

3. Vohnyk abo vatra potribni, qkwo ne wodnq, to duΩe çasto,

oçevydno z riznomanitnog prohramog çy stylem. (Dyv.

“Vohnyky i vatra”, “Ûyttq sered pryrody”.) Protqhom

taboru çasto buvagt\ dvi abo try bil\ßi tematyçni abo

“svqtoçni” vatry. Cil\ tako] vatry moΩe buty pov'qzana z

nazvog taboru, riçnym klyçem, zaprysqΩennqm deqkyx

uçasnykiv towo.

4. Prohrama musyt\ braty do uvahy moΩlyvist\ pohano] pohody.

5. Na poçatku taboru zv'qzkovyj abo zv'qzkova obhovorggt\

z çlenamy taboru pravyla, prypysy j dyscyplinu. Spysok

vyznaçenyx pravyl vyvißu[t\sq na tablyci oholoßen\.

6. Ni çleny bulavy, ni instruktory ne magt\ osoblyvyx

pryvile]v, inakßyx vid uçasnykiv (napr., inße xarçuvannq).

7. MajΩe koΩnoho dnq, perevaΩno vveçori pislq molytvy,

vidbuva[t\sq korotka narada vs\oho provodu taboru dlq

obhovorennq dnq, problem ta plqnu na nastupnyj den\.

Korysno takoΩ vidbuvaty re©ulqrnyj “vidhuk”, tobto

dyskusi] z çlenamy taboru pro ]xni zauvaΩennq do prohramy

ta perevedennq taboru.

8. KoΩnyj çlen bulavy ta vsi instruktory magt\ zrazok

prohramy, z toçnym vyznaçennqm svo]x zavdan\ na koΩnu

hodynu.

9. Pry kinci taboru rozda[t\sq posvidky. (Na posvidkax [

zauvaΩennq ta informaci] pro dosqhnennq: vidznaçennq,

zdobuti plastovi vmilosti ta uspißno vykonani zavdannq

“Proby UPG”.) Qkwo na tabori prysutnyj xtos\ z-poza

kurenq, kopig posvidky posyla[t\sq provodovi stanyci

(krag), zvidkilq pry]xav gnak çy gnaçka.

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 19

XTO

Intendant

Rada

Hurtkovyx

i vyxovnyky

Pysar

Zvqzkovyj/-a

i kurinnyj/-a

KOLY

14.VIII

1.IX

15.IX

1.IX

Zakinçennq

WO

1. Pereviryty, vysußyty,

napravyty j sxovaty spil\nyj

vyrqd.

2. Vidbuty sxodyny provodu

taboru, obhovoryty uspixy j

nevdaçi, pereviryty likvidacig

taboru, finansy.

3. Vyslaty stattg-spohad z taboru

(iz fotohrafiqmy) do gnac\ko]

presy.

4. Vyhotovyty zvit i pislaty do

KPS ta stanyci. Ce vkluça[

zamknennq kasy j finansovyj

zvit.

(Zrazok posvidky taboru dyv. “Dodatky”.)

124

KURIN

|

08 Kurin 12/18/08 2:08 AM Page 20

PRO

VID

NY

CTV

O

PROVIDNYCTVO

125

9

Dovir⁄q

Iniciqtyva

Komunikaciq

Qk postagt\ providnyky?❒ Providnyk moΩe buty naznaçenyj, napr.,

sestryçka roq novaçok [ naznaçena

stanyçnog starßynog, tomu wo vona

ma[ znannq (vyßkil), zdibnist\ i oxotu

provadyty ro[m.

❒ Providnyk moΩe buty vybranyj çlenamy

hrupy holosuvannqm, napryklad hurtko-

vyj u hurtku.

❒ Çasom providnyk pryrodno vyryna[,

tomu wo:

• ma[ ide], qki zaxoplggt\ hrupu v danij

xvylyni (napr., pid ças dozvillq na ta-

bori xtos\ proponu[ hru i ]] orhanizu[);

• ma[ znannq potribne dlq dano] sytuaci]

(napr., stalasq avariq — toj xto zna[

perßu pomiç keru[ dopomohog dlq

ranenyx).

Dewo pro providnykiv

Odne iz vaΩlyvyx zavdan\ Plastu — ce

rozvyvaty providnyc\ki qkosti ta vminnq

çleniv.

Pozytyvnyj plastovyj providnyk❒ ce toj, wo dopomaha[ hrupi osqhnuty

svog metu;

❒ ce toj, wo dopomaha[ hrupi staty

efektyvnog, tobto syl\nog;

❒ ce toj, wo z hrupog orhanizu[ zaxid çy

zanqttq, abo keru[ qkogs\ hrupog;

❒ ce toj, wo propa©u[ plastovi ide] j

pohlqdy, tobto perekonu[ druhyx, wo

ci dumky pravyl\ni abo korysni;

❒ ce toj, wo vkazu[ novu dorohu, kudy

jty abo novyj sposib, qk wos\ robyty.

09 Providnictvo 12/18/08 2:15 AM Page 1

PRO

VID

NY

CTV

O

126

Dewo pro qkosti ta vminnq providnyka

Providnyk bude maty vplyv na hrupu ta dokaΩe, wo

zasluhovu[ na dovir'q hrupy, qkwo vin: çesnyj,

spostereΩlyvyj, çutlyvyj, vyrozumilyj, hnuçkyj,

hotovyj dopomohty ta vzahali dbajlyvyj pro druhyx.

Providnyk potrebu[ postijno pracgvaty nad sobog.

(Napryklad, vidbuva[ vyßkoly, nabuva[ Ωytt[vo]

praktyky). Jomu potribni rizni vminnq.

Os\ kil\ka prykladiv:

❒ vminnq spilkuvatysq ideqmy,

❒ vminnq zadiqty inßyx (tobto vklgçaty inßyx u dig),

❒ vminnq lahodyty konflikty (tobto dovesty do zhody),

❒ vminnq tvorço dumaty,

❒ vminnq orhanizuvaty: vyznaçyty problemu, znajty

rozv'qzku, pryjnqty rißennq (u riznyx, çasto

neznajomyx, obstavynax).

Providnyk bude efektyvnyj, qkwo vin:

❒ rozumi[ zavdannq hrupy,

❒ zna[ svo] ta inßyx zdibnosti j obmeΩennq,

❒ ma[ pozytyvne nastavlennq do lgdej, do zanqt\, do

Ωyttq,

❒ rozumi[, koly potribno vΩyvaty qkyj styl\

providnyctva,

❒ hotovyj dele©uvaty vidpovidal\nist\,

❒ bere spivvidpovidal\nist\ za uspixy j pomylky.

Qki providnyky v Plasti?• v UPN — ro[vi j vyxovnyky: bratçyky j sestryçky,

hnizdovi;

• v UPG — hurtkovi, kurinni j vyxovnyky: zv'qzkovi,

vporqdnyky j vporqdnyci;

• v USP — kurinni j oseredkovi;

• na taborax — komendanty j çleny provodu;

• providnyky riznyx zanqt\, tak qk prohulqnok;

• u Stanyçnij Starßyni;

• u Krajovij Plastovij Starßyni;

• u Holovnij Plastovij Bulavi.


127

PRO

VID

NY

CTV

O

U tvarynnomu sviti rizni zvirqta magt\ pryrodno (instynktovno)

svo] styli providnyctva. Napryklad, bujvoly bez zadumy jdut\ za

svo]m odnym, najsyl\nißym providnykom, natomist\ u klgçi

husej, wo letyt\ u vyrij, providnyky postijno minqgt\sq j

koΩna huska ma[ sama sebe vstavyty u vidpovidne misce pry koΩnij

zmini. Lgdyna zdatna vybyraty svij styl\ providnyctva —

zaleΩno vid svoho perekonannq ta sytuaci].

Styli providnyctva

❒ Avtokratyçnyj —

providnyk nakazu[. Çleny

ne berut\ uçasty ni v

procesi plqnuvannq, ni v

procesi vyrißuvannq

spravy. Vony til\ky

vykonugt\ dani ]m

doruçennq.

❒ Konsul\tatyvnyj — providnyk

radyt\sq z inßymy pered

vyrißuvannqm spravy, ale sam vyrißu[.

❒ Demokratyçnyj — providnyk proponu[ j radyt\sq z çlenamy,

qki berut\ aktyvnu uçast\ u plqnuvanni, rißennqx ta vykonanni.

Proces plqnuvannq ta vyrißennq takyj samyj vaΩnyj, qk

vyslidy. Rißennq robyt\sq dvoma sposobamy — holosuvannqm

abo pohodΩennqm. Demokratyçnyj providnyk hotovyj pryjnqty

rißennq, z qkym vin ne pohodΩu[t\sq.

❒ Vil\nyj — providnyk doruça[ hrupi provesty plqnuvannq j

vynesty rißennq, a sam sto]t\ z boku.

9

Dobryj providnykDobryj providnyk vΩyva[ rizni styli, zaleΩno vid obstavyn. Vin

rozumi[, koly qkyj styl\ korysnyj


PRO

VID

NY

CTV

O

128

Avtokratyçnyj styl\Avtokratyçnyj styl\ treba vΩyvaty todi, koly treba wos\ ßvyd-

ko polahodyty j nema çasu abo ne vaΩno, wo inßi dumagt\. Napr.,

qkwo treba zastosuvaty pravyla bezpeky, abo qkwo hrozyt\ nebez-

peka, napr., vohon\, providnyk musyt\ cij nebezpeci zapobihty.

Konsul\tatyvnyj styl\Konsul\tatyvnyj styl\ çasom vΩyva[ avtokrat, çasom demokrat.

❒ Avtokrat ma[ nastavlennq, wo vin sam ma[ vyrißuvaty. Vin

moΩe spyta[t\sq opini] druhyx, ale ne vaΩno çy vin ]x vklgçyt\

u rißenni.

❒ Demokrat ma[ nastavlennq, wo vin sam us\oho ne zna[, otΩe

varto posluxaty opini] druhyx, wob krawe rißyty. TakoΩ

korysno, wob usi buly vklgçeni j maly poçuttq spivvid-

povidal\nosty za rißennq, otΩe korysno vklgçyty v rißennq

qknajbil\ße porad, navit\ qkwo ne vsi ci elementy koneçni

samomu providnykovi.

Koly korysnyj konsul\tatyvnyj styl\:

❒ Qkwo potribno polahodyty spravu j u danyj ças ne vaΩno, wob

cila hrupa çy provid buly vklgçeni v proces rißennq.

❒ Ne real\no j ne pobaΩano, wob usi çleny provodu zavΩdy

vyrißuvaly spil\no. Bulo b vytratog çasu vsim çasto striça-

tysq. PomiΩ sxodynamy ciloho provodu, providnyk potrebu[

robyty cilu nyzku rißen\. Çasto ci rißennq magt\ do dila zi

spravamy, wo buly vyrißeni v pryncypi na sxodynax çy zborax,

ale tomu, wo [ moΩlyvi rizni variqnty vykonannq, abo

vyrynagt\ dodatkovi uskladnennq, providnykovi korysno z

kyms\ poradytysq.

❒ Çasom vyrynagt\ spravy, wo ne moΩut\ çekaty sxodyn. Qkwo

ce ne supereçlyvi spravy, providnyk rißa[ z poradog peredusim

tyx, qkyx ti rißennq torkagt\. (Napryklad, pro spravu, wo

torka[ odyn hurtok, kurinnyj radyt\sq z hurtkovym danoho

hurtka.) Qkwo sprava vaΩna j supereçlyva, çasom treba

radytysq indyvidual\no zi vsima abo prynajmenße z bil\ßistg

çleniv provodu. U takij sytuaci] korysno zasqhnuty porady tyx,

wo pravdopodibno magt\ protyleΩni dumky.

Wob maty vidçuttq, kotra sprava [ vaΩna çy supereçlyva j çyg

opinig treba zasqhnuty, providnyk potrebu[:

❒ rozumity cil\ çy cili hrupy,

❒ znaty çleniv provodu j rozumity ]x sposib dumannq.

Pro svo] rißennq providnyk zvitu[ na nastupnyx sxodynax ciloho

provodu. Çasom potribno abo korysno, woby cilyj provid

potverdyv rißennq providnyka.


PRO

VID

NY

CTV

O

129

9Demokratyçnyj styl\Osnovna meta demokratyçnoho providnyka — prynesty koryst\

hrupi ta ]] çlenam. PerevaΩno providnyk ma[ dopomohty hrupi

wos\ zorhanizuvaty svo[çasno j qknajkrawe. Ale duΩe vaΩlyvo,

woby vsi maly entuziqzm do vykonannq rißennq, tomu potribno

doklasty zusyl\, woby vsi vidçuvaly, wo ]xnij vklad u rißennq

vzqtyj do uvahy, abo [ qkas\ povaΩna pryçyna, çomu wos\

vidkyneno. Ideal\no, varto ßukaty uzhodΩennq vsix, radße niΩ

rißaty holosuvannqm. Dobre, woby vsi zalyßylysq iz vraΩennqm,

wo vony zadovoleni, wo vony “vyhraly”.

Usi potrebugt\ “samovdoskonalgvatys\” — ]m treba braty

aktyvnu uçast\: maty nahodu vnosyty propozyci] i maty rolg u

vykonanni zanqt\. Korysno, woby çleny vyroblqly druΩni

vza[movidnosyny miΩ sobog i dovir'q odyn do odnoho. V naslidku

hrupa sta[ syl\nißog.

Pryklady zavdan\ hrupy

Hrupa moΩe maty na meti:

❒ wos\ polahodyty: zrobyty, zorhanizuvaty, rißyty,

❒ vyrobyty korysni dlq vsix çleniv vza[movidnosyny,

❒ vplynuty na sposib dumannq pro ponqttq, vartosti abo

postupovannq çleniv.

Najçastiße, plastovyj providnyk ma[ podvijnu rolg

Orhanizuvaty z hrupog zaxid abo zanqttq:

❒ podbaty, woby buly vyznaçeni cili,

❒ podbaty, woby buly zibrani fakty,

❒ podbaty, woby dyskusiq bula sprqmovana v baΩanomu naprqmku,

❒ dopomahaty dijty do rißennq.

Stvoryty pozytyvnu atmosferu j vza[movidnosyny v hrupi:

❒ daty nahodu vsim vyslovytysq,

❒ vysluxaty vsix terpelyvo,

❒ ne nakydaty svo[] dumky.

Demokratyçnyj styl\ vymaha[

❒ woby vsi znaly, rozumily j pohodΩuvalysq iz cilqmy zanqt\;

❒ woby vsi maly poçuttq vidpovidal\nosty za osqhnennq cilej;

❒ woby vsi maly vplyv na plqn, woby ide] koΩnoho abo koΩno]

buly vzqti do uvahy;

❒ woby vsi maly vplyv na rozpodil praci, holovno woby poba-

Ωannq koΩnoho (wodo joho çy ]] roli) buly vzqti do uvahy;

❒ woby vsi spil\no rißaly;

❒ woby vsi maly rolg u vykonanni zanqttq abo plqnu.


PRO

VID

NY

CTV

O

130

Vil\nyj styl\PerevaΩno korysno, woby providnyk brav uçast\ prynajmni u

vyznaçenni cilej danoho zanqttq çy rißennq, ale buvagt\ sytuaci],

de korysno vΩyvaty vil\nyj styl\. Napryklad, kurinnyj moΩe

poprosyty hurtok pryhotuvaty j perevesty hru na kurinnu

prohulqnku j zalyßyty hurtkovi pravo robyty vsi potribni

rißennq. Ce da[ nahodu çlenam hurtka orhanizuvaty zanqttq dlq

bil\ßo] hrupy, niΩ hurtok.

Sposoby pryjnqttq rißennq v hrupi

Nehatyvnyj providnykDlq koΩnoho providnyka buty providnykom — ce nahoda rozvyvaty

svo] providnyc\ki vminnq. Nehatyvnyj providnyk xoçe sebe vyqvyty,

navit\ qkwo ce ne na koryst\ hrupy:

❒ zverta[ uvahu vyklgçno na sebe;

❒ ne bere do uvahy dobro hrupy;

❒ hotovyj rozbyty hrupu, qkwo çleny ne hotovi pity za nym.

sposib pryjnqttq rißennq

odyn rißa[

holosuvannqm

pohodΩennqm

koryst\

❒ owadΩennq çasu

❒ çleny vçat\sq z dyskusi];

❒ dyskusiq ne musyt\

zatqhatysq;

❒ qkist\ rißennq perevaΩno

dobra, bo vklad usix çleniv

uzqto do uvahy;

❒ çastyna çleniv ma[ poçuttq

zobov'qzannq do rißennq,

ale ne vsi çleny.

❒ çleny vçat\sq z dyskusi];

❒ qkist\ rißennq çasto duΩe

dobra, bo dyskusiq povynna b

vidkynuty hirßi storony

propozycij, a pryjnqty

krawi;

❒ vsi magt\ poçuttq

zobov'qzannq do rißennq, vsi

“vyhragt\”,

ale moΩe zabraty bahato çasu.


9Tvorennq druΩynyU modernomu sviti, v upravlinni orhanizacij, osoblyvu uvahu

zverta[t\sq na tvorennq druΩyny (v anhlijs\kij movi “team”) z

hrupy abo provodu, wo vidpovida[ za vykonannq qkohos\ dila.

❒ DruΩyna — ce hrupa abo dobrovil\ne ob'[dnannq lgdej

stvorene z qkogs\ metog, ale z pohlqdu providnyctva, vaΩno,

woby druΩyna diqla qk cilist\.

❒ Stvoryty efektyvnu druΩynu vymaha[ praci, ale dokazano, wo v

bahat\ox vypadkax druΩyny osoblyvo operatyvno (efektyvno)

vykonugt\ pracg ta osqhagt\ cili hrupy.

❒ { dvi peredumovy, woby hrupa mohla diqty, qk druΩyna:

• vsi magt\ povahu j dovir'q do dumok vsix çleniv druΩyny;

• vsi berut\ uçast\ v upravlinni hrupy, çasto magt\ toçno

vyznaçeni funkci].

[ Cikavo, wo ukra]ns\ke slovo druΩyna v starodavnij Rusi oznaçalo

“zbrojnyj zahin, wo stanovyv postijnu vijs\kovu sylu knqzq i brav

uçast\ v upravlinni knqzivstvom”. ]

PRO

VID

NY

CTV

O

131


PRO

VID

NY

CTV

O

132

Ce normal\ne, wo çleny hrupy magt\ rizni dumky, rizni pohlqdy,

rizni pidxody do dano] spravy j na tomu tli çasom vyrynagt\

konflikty. Bez konfliktiv nema[ novyx dumok, nema[ zminy, ale

woby hrupa diqla korysno, bez svarky, potribno polahodΩuvaty

konflikty. Holovne, wob emoci] ne perebraly proces polahodΩennq.

Os\ kil\ka sposobiv:

❒ Konflikt moΩna omynaty: deqki temy ne porußuvaty, bo xtos\

zaberet\sq z hrupy, (çasto toj “xtos\” çu[t\sq druhorqdnym u

hrupi).

Ale ne korysno omynaty vaΩlyvi temy.

❒ Kotras\ storona konfliktu moΩe piddatysq vsupereç svo]m

perekonannqm, potrebam abo baΩannqm.

Ale todi odna storona nezadovolena j todi hrupa slabßa[.

❒ MoΩe vyrynuty supereçka – obydvi storony probugt\

perekonaty odna odnu. Çasom doxodyt\ do toho, wo xtos\ kohos\

perekona[ abo xtos\ til\ky “vyhra[”.

Ale todi odna storona moΩe poçuvatysq peremoΩenog i duΩe

nezadovolenog.

❒ Obydvi storony moΩut\ pity na kompromis – odna troxy

podast\sq j druha.

Ale obydvi storony troxy nezadovoleni – tobto, v hrupi moΩe

brakuvaty entuziqzmu.

❒ Usi moΩut\ dijty do porozuminnq tak, woby vsi buly zadovoleni.

Ale do toho potribna dobra volq z obydvox storin i hotovist\

©runtovno perehovoryty spravu, a ce vymaha[ bahato çasu.

Konflikt bude spravdi pohodΩenyj, qkwo:

❒ usi storony vidijdut\ zadovoleni;

❒ Ωodna storona ne poçuva[ sebe obraΩenog;

❒ usi moΩut\ pohodytysq z rißennqm i dal\ße spivpracgvaty;

❒ vyhrala spil\na sprava.

PohodΩennq konfliktiv u hrupi


PRO

VID

NY

CTV

O

133

9

Roblennq rißennq

U Plasti rißennq wodo pravyl çy plqniv hrupy çy orhanizacijno]

çastyny robyt\ provid, qkyj kolektyvno vidpovida[ za vykonannq

zavdan\ çy osqhnennq cilej hrupy. (Qkwo hrupa mala, napryklad

hurtok, okolo 6 do 8 çleniv, cila hrupa moΩe spil\no bahato

rißaty.) Tut najçastiße treba vΩyvaty demokratyçnyj styl\ i,

qkwo moΩlyvo, ßukaty pohodΩennq vsix.

Vykonannq rißennq

U vykonanni rißen\ plastovyj providnyk uΩyva[ rizni styli,

zaleΩno vid sytuaci].

Providnyctvo v Plasti


PRO

VID

NY

CTV

O

134

Pryklad providnyctva u vidnoßenni do kurinnoho taboru

Pid ças pidhotuvannq ta perevedennq kurinnoho taboru digt\

riznoho rodu providnyky: vyxovnyky j çleny kurinnoho

provodu. (Vyxovnyky vidpovidagt\ za bezpeku ta koryst\

vyxovnoho procesu j dopomahagt\ gnakam çy gnaçkam tam,

de potribno).

Pidhotuvannq:❒ U ramkax naprqmnyx stanyci j vyxovnykiv kurenq, kurinnyj

provid razom vyhotovlq[ prohramu taboru. Najçastiße

kurinnyj provid predstavlq[ zahal\nyj plqn cilomu kurenevi

do zatverdΩennq.

❒ Çastyny plqnu taboru [napr., meng (stravospys) çy spysok

spil\noho vyrqdu] zatverdΩu[ sam provid taboru.

❒ Bahato detaliv (napr., pidhotova apteçky) polahodΩugt\ sami

çleny provodu, wo vidpovidagt\ za rizni dilqnky ta magt\

dostup do vidpovidnoho znannq.

Pid ças perevedennq taboru:

❒ deqki rißennq kurinnyj çy kurinna robyt\ sam çy sama

(moΩlyvyj pryklad, de wo vidbuva[t\sq, xto kudy jde);

❒ u deqkyx rißennqx kurinna konsul\tu[t\sq z druhymy

çlenamy provodu (moΩlyvyj pryklad, kotryj hurtok mav by

vidpovidaty za vatru);

❒ pro deqki rißennq kurinnyj radyt\sq z vyxovnykamy abo

pereda[ vyxovnykam do polahodΩennq (napr. problemy z

dyscyplinog);

❒ deqki rißennq cilyj provid robyt\ razom (napr., zminy

prohramy);

❒ deqki spravy peredagt\sq inßym do vyrißennq (napr.,

taborovyj hurtok moΩe vidpovidaty za xarçuvannq na

prohulqnci j sam rißa[ wodo meng, rozpodilu towo).

Poçuttq vidpovidal\nosty

❒ VaΩne, woby vsi çleny provodu maly poçuttq vidpovi-

dal\nosty za perevedennq prohramy, a ce najkrawe

osqhnuty tym, wo vsi vtqhneni v proces rißennq.

❒ U vidnoßenni do uçasnykiv kurinnoho taboru, pidstavova

zasada [ taka sama. Uçasnyky taboru budut\ zadovoleni z

taboru (otΩe najbil\ße skorystagt\ i bude menße problem

z dyscyplinog), qkwo vony perekonani, wo ce ]xnij tabir

(vony prohramu zatverdΩuvaly) i ]xni pobaΩannq buly vzqti

do uvahy.


135

10

PRO

HRA

MA

Proby

Vmilosti

Zacikavlennq

Zmist ta koryst\prohramy

Plastovi Proby UPG — ce

osnovna prohrama zanqt\ dlq

gnactva, rozdilena na try

çastyny. Vona oxoplg[ gnac\ki

zanqttq protqhom ciloho

gnac\koho plastuvannq.

❒ Prohrama pereda[ gnakam i

gnaçkam plastove znannq.

Plastuny nabuvagt\ znannq

di[g i vpravog, napr., hrog,

hutirkog, majstruvannqm.

Plastovi zanqttq vymahagt\

aktyvno] uçasty, a ne til\ky

pasyvnoho sluxannq ßkil\noho

vykladu.

❒ Prohrama tvoryt\ nahodu ta

sta[ tlom dlq procesu samo-

vyxovannq. Pid ças perevedennq

prohramy gnaky j gnaçky

pracggt\ nad sobog i v toj

sposib rozvyvagt\sq fizyçno,

intelektual\no, suspil\no j

duxovo.

❒ Prohrama sluΩyt\ pidstavog

dlq plekannq xarakteru ta

plastovoho svitohlqdu. Gnaky

j gnaçky dovidugt\sq pro

plastovi vartosti ta ]x

zasvoggt\.

GNAC|KAPROHRAMA

10 Programa 12/18/08 2:21 AM Page 1

PRO

HRA

MA

136

Qk prohulqnka moΩe buty tlom dlqsamovyxovannq

Hurtok gnakiv rißa[ vidbuty try-dennu prohulqnku. Ce vymoha

proby, ale gnaky xoçut\ vidbuty prohulqnku, bo ]x manyt\

taboruvannq, novi miscq, novi zanqttq ta holovne — vesele

tovarystvo, tobto ]xni cili [: vykonaty odnu vymohu proby,

perebuty v tovarystvi pryqteliv z hurtka, perebuty sered pryrody,

sprobuvaty wos\ novoho, ßukaty pryhod. Wob prohulqnka bula

uspißna, gnakam potribno:

❒ rizne znannq:

• qk plqnuvaty, orhanizuvaty, perevodyty, zvituvaty;

• znannq, wo same potribno zaplqnuvaty (trasu, transport,

xarçuvannq, vyrqd towo);

• znannq vidpovidnyx dilqnok (kartohrafi], taboruvannq,

perßo] dopomohy, pisen\ towo);

• zrozuminnq pravyl pryrody, (wob realistyçno plqnuvaty);

• znannq moΩlyvyx nebezpek u danomu tereni;

❒ rizni vminnq:

• vminnq tvorço dumaty (prydumaty, wos\

cikavoho);

• vminnq dijty do spil\noho rißennq;

• vminnq krytyçno podyvytysq na plqn,

woby peredbaçyty nebezpeky;

• vminnq spokijno, kul\turno

vyslovlgvaty rizni dumky (çasom taki, wo

pereçat\ druhym);

• vminnq pohodyty konflikty, qkwo b

taki vyrynuly;

• vminnq provadyty rizni zanqttq (çy to

cilu prohulqnku, çy hru çy vatru);

❒ fizyçnu zapravu:

• çy jty pißky, çy ]xaty na vel\osypedax

(roverax), çy hraty hry çy kopaty qmu,

zanqttq vymahagt\ vytryvalosty;


PRO

HRA

MA

137

10❒ korysni qkosti:

• plqnuvannq pide spravno,

— qkwo vsi viz\mut\sq

serjozno do spravy j ne

haqtymut\ çasu (owadni);

— qkwo vsi pozytyvno

nastavleni (dobro] hadky);

— qkwo vsi tvorço

dumagt\ i magt\ vidvahu

vyslovyty ory©inal\nu,

nebudennu dumku;

• lehko orhanizuvaty,

— qkwo vsi holosqt\sq do

praci (korysni);

— qkwo vsi vykonugt\

te, wo obicqly (slovni)

do reçencq (toçni);

• pid ças prohulqnky bude

malo problem,

— qkwo vsi pyl\no pracggt\ i sumlinno vykonugt\ zavdannq

(çy to v kuxni çy pid ças hry);

— qkwo vsi dotrymugt\sq pravyl;

• vsim pry[mno na prohulqnci,

— qkwo vsi veseli, vviçlyvi j tovarys\ki;

— qkwo providnyky zrivnovaΩeni j spravedlyvi;

— qkwo vsi vmigt\ ocingvaty krasu pryrody.

Qsno, wo v procesi tvorennq j perevedennq prohulqnky, gnaky

nabuvagt\ znannq, vpravlqgt\ vminnq, magt\ nahodu nabuvaty

korysni qkosti, plekaty svij xarakter. OtΩe prohulqnka da[ nahodu

dlq samorozvytku ta samovdoskonalennq. Vyxovnyk spryq[ c\omu

korysnomu procesovi j dopomaha[ koΩnomu gnakovi do ti[] miry,

wo potribno.


PRO

HRA

MA

Stupeni v UPG

U svo]j plastovij mandrivci plastuny zdobuvagt\ çymraz vywyj

stupin\. KoΩna proba zakinçu[t\sq imenuvannqm stupenq. Dlq

imenuvannq kurin\ abo stanycq orhanizugt\ uroçyste svqto.

Plastun pryxyl\nyk, plastunka pryxyl\nycqPislq vstupu do gnactva, gnak çy gnaçka perexodyt\ korotku

prohramu i, qkwo vykona[ vymohy, sta[ pryxyl\nykom abo

pryxyl\nyceg i dista[ vidpovidnu vidznaku.

Plastun uçasnyk, plastunka uçasnycqPry kinci Perßo] Proby gnak çy gnaçka sklada[ Plastovu

Prysqhu j sta[ plastunom uçasnykom, plastunkog uçasnyceg. Vid

todi vony magt\ pravo nosyty plastovu vidznaku (lileg) i vidznaku

svoho stupenq (dyv. “Plastovi vidznaky”).

Plastun rozviduvaç, plastunka rozviduvaçkaCej stupin\ gnactvo zdobuva[ pry kinci Druho] Proby j dista[

pravo nosyty vidznaçku stupenq.

Plastun skob, plastunka virlycqPry kinci Tret\o] Proby gnak sta[

plastunom-skobom, a gnaçka

plastunkog-virlyceg. Ce imenuvannq

perevodyt\ Krajovyj Komendant çy

Komendantka UPG abo Referent çy

Referentka UPG.

Plastun skob-hrebec\, plastunka

virlycq-hrebec\, plastun skob-

observator, plastunka virlycq-

observator: ci stupeni moΩna zdobuty

qkwo gnak çy gnaçkavykona[ vymohy

Tret\o] Proby i dodatkovi vymohy

mors\koho çy lituns\koho plastuvannq.

Do zakinçennq Tret\o] Proby wob osqh-

nuty stupin\ sam gnak çy

gnaçka keru[ svo]m postupom u ramkax

hurtkovo] praci. V dodatku isnu[ we

poçesnyj stupin\.

Het\mans\kyj plastun-skob,het\mans\ka plastunka-virlycqIniciqtyva nadaty cej poçesnyj stupin\

poxodyt\ vid vyxovnykiv. Stupin\

nada[t\sq za vynqtkovo vzircevu pracg

i postavu. Imenuvannq perevodyt\

Naçal\nyj Plastun.

138


PRO

HRA

MA

139

10

Vidznaka pryxyl\nyka-pryxyl\nyci

Gnaky-gnaçky zdobuvagt\ pravo

nosyty vidznaku plastuna pryxyl\nyka

– plastunky pryxyl\nyci pislq toho,

koly uspißno vidpovily na taki

vymohy:

• Zakinçyv/-la 11 rokiv Ωyttq.

• Rozumi[ po-ukra]ns\komu.

• Vmi[ çytaty j pysaty po-ukra]ns\komu.

• Xodyt\ do ukra]ns\ko] ßkoly abo

ßkoly ukra]noznavstva çy na kursy

ukra]noznavstva (tam, de taki digt\).

• Ma[ plastovyj odnostrij.

• Ma[ plastovyj posibnyk UPG.

• Zna[, qkyj [ Ωurnal UPG.

• Zna[ Try Holovni Obov'qzky Plastuna.

• Vidbuva[ relihijnu praktyku svo[] viry.

• Zna[, wo [ Plast.

• Vmi[ po-plastovomu pryvitatysq.

• Zna[, qk vyhlqda[ plastova vidznaka.

• Zna[ xto [ patronom kurenq, xto v

provodi joho/]] kurenq, ta svo]x

vyxovnykiv.

• Platyt\ çlens\kyj vnesok.

Vporqdnyk hurtka [ vidpovidal\nyj za pidhotovu j

perevirku vymoh. Ce povynno vidbuvatysq pid ças

poçatkovyx sxodyn i tryvaty ne dovße, qk pryblyzno

odyn misqc\. Pislq uspißnoho zakinçennq c\oho periodu,

vporqdnyk hurtka uroçysto vruça[ vidznaku. Vid c\oho

çasu gnak-gnaçka formal\no sta[ plastunom

pryxyl\nykom – plastunkog pryxyl\nyceg.

Ramova prohrama UPG

U c\omu dovidnyku pomiwena ramova prohrama vsix prob.

Provid koΩnoho krag prystosovu[ cg prohramu do

potreb svoho gnactva j vyhotovlq[ vidpovidni “indeksy”.

TakoΩ, ças vid çasu vymohy prob dewo minqgt\sq.

Zobov'qzugt\ vymohy podani v danyj ças u pravyl\nyku.


PRO

HRA

MA

140

Try Holovni Obov'qzkyPlastuna

• Try Holovni Obov’qzky Plastuna:

znaty, poqsnyty.

• Vira v Boha: poqsnyt\ svog viru.

• Plastovyj Zakon: znaty, poqsnyty.

• Ukra]ns\kyj nacional\nyj himn,

herb i prapor: znaty, ßanuvaty,

zaspivaty.

• Ukra]ns\ka mova-pys\mo: uΩyvaty

j poqsnyty — çomu.

• Plastovyj himn i himn zakarpats\-

kyx plastuniv: znaty, zaspivaty.

• Osobyste dobre dilo: poqsnyty,

praktykuvaty.

• Suçasna Ukra]na j diqspora:

vykonaty pro[kt.

• Íkola ukra]noznavstva.

Plastova ideq• Zasnuvannq Plastu: xto, koly.

• Plastova prysqha: znaty, poqsnyty.

• Plastovyj obit: znaty, poqsnyty.

• Plastove haslo SKOB: znaty,

poqsnyty.

• Plastova vidznaka: narysuvaty,

znaty pravyla noßennq.

• Patron Plastu: prykmety j

xarakter.

• Patron kurenq: prykmety j

xarakter.

Plastova orhanizaciq• Orhanizaciq hurtka i joho dilovody:

znaty, poqsnyty, vidznaky.

• Orhanizaciq kurenq i joho dilo-

vody: znaty, poqsnyty, vidznaky.

• Stanyçnyj-na, zv'qzkovyj/-va:

znaty, poqsnyty, vidznaky.

• Vidznaçennq j perestorohy: znaty,

poqsnyty, vidznaky.

Plastovi zanqttq• Ukra]ns\ki pisni (narodni j

plastovi): znaty minimum p’qt\

pisen\.

• Vporqd: u hurtku.

• Plastovi ihry — pravyla çesno]

Perßa ProbaGnaky j gnaçky zdobuvagt\

stupin\ plastuna uçasnyka çy

plastunky uçasnyci pislq toho,

koly zakinçyly Perßu Probu j

vykazaly dobru plastovu

postavu.

hry; poqsnyty i perevesty 3 ihry.

• Plastova presa: çytaty.

• Spil\ni zanqttq z inßym hurtkom:

prohulqnky j zustriçi.

• Prohulqnky: rizni rody, v misti.

Ûyttq v pryrodi• Ekolohiq: dbaty pro otoçennq.

• Roslyny j tvaryny v svo]j oko-

lyci: znaty, nebezpeky, slidy.

• Vohnyk, “hnizdo” vohnyka: vmity

buduvaty, zapalyty, zahasyty,

prybraty misce.

• Napleçnyk na mandrivku: znaty,

wo potribno, vmity spakuvaty.

• Vuzly (try), v'qzannq (odne):

vmity, znaty koly vΩyvaty.

• Plastovyj niΩ: znaty, qk bez

peçno vΩyvaty.

• Íatra: rozstavyty, spakuvaty.

• Mandrivka: odna v pryrodi, z

niçlihom.

• Tabory: odyn kurinnyj, okruΩ-

nyj abo krajovyj.

• Storony svitu (kompas, sonce,

zori): znaty, vmity znajty.

• Kartohrafiq — topohrafiçna

karta: znaty, ori[ntaciq.

Ûytt[va zaradnist\• Vyklykannq dopomohy (likarq,

polici], poΩeΩnykiv): vmity.

• Vypadky (poranennq, udar soncq,

poparennq, zapalennq odqhu):

znaty, wo zrobyty.

• Karta svoho mista: ori[ntaciq.

• Poßta (vyslannq lystiv,

pakunkiv): vmity.

• Zasady dobro] povedinky: znaty.

Tilovyxovannq• Osobyste tilovyxovannq:

praktykuvaty.

• Plavannq: vmity.

• Vidznaka fizyçno] vpravnosty

(VFV): zdobuty.

Gnac\ki vmilosti• Try plastovi vmilosti: zdobuty.

Ramova prohramaPerßo] Proby


10

PRO

HRA

MA

141

Try Holovni Obov'qzkyPlastuna

• Try Holovni Obov’qzky Plastuna:

peredyskutuvaty.

• Relihiq svoho virovyznannq: znaty

svqta.

• Plastovyj Zakon: peredyskutuvaty.

• Nacional\na symvolika: znaty

istorig.

• Ukra]ns\ka mova-pys\mo: dopys

do plastovo] presy, çytannq.

• Ukra]ns\ke narodne mystectvo:

stvoryty-vykonaty odyn pro[kt.

• Spil\ne dobre dilo: vykonaty.

• Suçasna Ukra]na j diqspora:

stvoryty-vykonaty odyn pro[kt.

• Íkola ukra]noznavstva.

Plastova ideq i orhanizaciq• Plast: poqsnyty svog pryna-

leΩnist\.

• Istoriq Plastu: holovni podi].

• Providnyctvo: vesty dilovodstvo.

• Orhanizaciq stanyci, krag i ciloho

Plastu: znaty, poqsnyty, vidznaky.

Plastovi zanqttq• Ukra]ns\ki pisni (strilec\ki,

povstans\ki, obrqdovi): znaty

minimum desqt\ pisen\.

• Vporqd: u kureni.

• Terenovi ihry: uçast\.

• Hutirka: sposib pidhotovy j

perevedennq.

• Sxodyny z hutirkog: pryhotovyty

j perevesty.

• Spil\ni zanqttq z inßym hurtkom:

prohulqnky j zustriçi.

• Prohulqnky: rizni rody, v misti.

Ûyttq v pryrodi• Ekolohiq: suçasni obstavyny kra]ny

proΩyvannq.

• Roslyny, tvaryny v kra]ni proΩy-

vannq: znaty, nebezpeka, slidy.

Druha ProbaGnaky j gnaçky zdobuvagt\

stupin\ plastuna rozviduvaça

çy plastunky rozviduvaçky

pislq toho, koly zakinçyly

Druhu Probu j vykazaly dobru

plastovu postavu.

Ramova prohramaDruho] Proby

• Vatra: rody, vmity buduvaty, zapa-

lyty, zahasyty, sprqtaty.

• Kuxovarstvo: zvaryty obid iz dvox

strav.

• Vuzly (ßist\) i v'qzannq (dva):

vmity, znaty koly vΩyvaty.

• Pionerka: zasady vidpovidal\no]

pionerky, sokyra.

• Tabirnyctvo: orhanizaciq pol\ovo]

kuxni, budova, vidpadky.

• Mandrivky (do ci[] proby): odna v

pryrodi z niçlihom.

• Tabory (do ci[] proby): odyn

kurinnyj, okruΩnyj abo krajovyj.

• Kartohrafiq: uçast\ u lysqçomu

bihu.

Ûytt[va zaradnist\• Perßa dopomoha: na rivni

derΩavnoho kursu.

• Ori[ntaciq v svo]j oblasti-

provinci]-ßtati: miscq, dorohy,

ßlqxy.

• Zasady dobro] povedinky:

poqsnyty, praktykuvaty.

Tilovyxovannq• Osobyste tilovyxovannq:

praktykuvaty.

• Vidznaka fizyçno] vpravnosty:

zdobuty VFV vidpovidno do svoho

viku.

Gnac\ki vmilosti• Try plastovi vmilosti (do ci[]

proby): zdobuty.


PRO

HRA

MA

142

Try Holovni Obov'qzkyPlastuna:Vykonaty minimum try pro[kty

z takyx tem:

• Plastovyj Zakon.

• Relihiq svoho virovyznannq.

• Ukra]ns\ka mova-pys\mo.

• Ukra]ns\ka hromada, students\ki

j molodeçi orhanizaci].

• Ukra]ns\ki zvyça] i tradyci].

• Ukra]ns\ke mystectvo.

• Spil\ne dobre dilo.

• Suçasna Ukra]na j diqspora.

Plastova ideq i orhanizaciqVykonaty minimum try pro[kty

z takyx tem:

• Istoriq Plastu.

• Providnyctvo.

• Vyxovna pracq.

• Plastova orhanizaciq i provid.

• Svitovyj skavtin©.

Hromads\ka diql\nist\Vykonaty minimum odyn pro[kt

z takyx tem:

• Ambasadorstvo (poslanyctvo).

• Poßyrennq vidomostej

pro Ukra]nu j diqsporu.

• Suspil\na sluΩba.

Plastovi zanqttqVykonaty odyn pro[kt minimum

z takyx tem:

• Ukra]ns\ki pisni j muzyka.

• Plastovi ihry (terenovi,

Tretq ProbaGnaky j gnaçky zdobuvagt\

stupin\ plastuna skoba çy

plastunky virlyci pislq toho,

koly zakinçyly Tretg Probu j

vykazaly dobru plastovu

postavu.

Ramova prohramaTret\o] Proby

sportovi zmahy towo).

• DruΩnist\.

• Plastova presa.

Ûyttq v pryrodiVykonaty minimum odyn pro[kt

z takyx tem:

• Ekolohiq.

• Plastova vatra.

• Prohulqnka abo mandrivka.

Tabory j umilosti• Vzqty uçast\ v odnomu

plastovomu tabori v çasi

zdobuttq ci[] proby.

• Zdobuty try plastovi vmilosti

do ci[] proby.

Dodatkovi temy na stupeniskoba-hrebcq, virlyci-hrebcq, skoba-observatorata virlyci-observatora

• Istoriq moreplavstva abo

litunstva; istoriq ukra]ns\koho

moreplavstva abo litunstva ta

rozvytok ukra]ns\ko] fl\oty

abo ukra]ns\kyx povitrqnyx syl.

• Suçasni zasoby navi©aci] i

komunikaci] na morg abo v

povitrg.

• Pravyla bezpeky pid ças zanqt\

na vodi abo v povitrg.

• Rozvytok ta zvyça] mors\kyx

abo lituns\kyx plastuniv ta

mors\kyx abo lituns\kyx

skavtiv u svojomu krag.


PRO

HRA

MA

143

PeredumovyPlastun skob çy plastunka virlycq moΩe otrymaty poçesnyj

stupin\ het\mans\koho plastuna skoba çy het\mans\ko] plastunky

virlyci, qkwo:

• ma[ najmenße ßist\ misqciv bezdohannoho plastuvannq pislq

osqhnennq stupenq skoba çy virlyci,

• zajmav/la providni stanovywa v Plasti,

• vykazav/-la providnyc\kyj xyst,

• vykazav/-la vzircevu plastovu postavu,

• zdobuv/-la razom 20 vidznaçok plastovyx umilostej protqhom

svoho çlenstva v UPG,

• svo]m osobystym i hromads\kym Ωyttqm, plastovog postavog

ta xarakterom dast\ pidstavu plastovomu provodovi dlq pereko-

nannq, wo, qk het\mans\kyj plastun skob çy het\mans\ka

plastunka virlycq, prynese çest\ i dobru slavu ukra]ns\komu

Plastovi, Ωytyme stroho za plastovym zakonom i pracgvatyme

dlq dobra Plastu j ukra]ns\koho narodu.

Ceremoniql nadannq stupenq het\mans\koho skoba abohet\mans\ko] virlyci

Het\mans\koho skoba abo het\mans\ku virlycg imenu[ Naçal\nyj Plas-

tun osobysto abo xtos\ iz holovnoho provodu çy okremyj upovnovaΩe-

nyj na joho doruçennq. U ceremoni] berut\ uçast\ prysutni het\mans\ki

skoby i het\mans\ki virlyci, bat\ky j zv'qzkovyj/-va çy referent UPG.

XorunΩi vnosqt\ kurinnyj prapor. Zv'qzkovyj abo zv'qzkova pred-

stavlq[ kandydata na imenuvannq j poqsng[ çomu vin çy vona zasluhovu[

na poçesnyj stupin\. Naçal\nyj Plastun vidçytu[ Hramotu, todi

pryçiplq[ vidznaku, vruça[ Hramotu, ©ratulg[ ta baΩa[ uspixiv. Novo-

imenovanoho het\mans\koho skoba çy het\mans\ku virlycg vitagt\ teΩ

bat\ky, zv'qzkovyj çy zv'qzkova ta inßi çleny plastovoho provodu

podannqm ruky, a zahal prysutnix plastovym pryvitom — “tryçi SKOB".

Imenuvannq zakinçu[t\sq vidspivannqm plastovoho himnu.

Poçesnyj stupin\het\mans\koho skoba ta het\mans\ko]virlyci

Poçesnyj stupin\ het\mans\koho

plastuna skoba — virlyci ne [

we odni[g probog v UPG. Cej

stupin\ nada[t\sq, u perßu

çerhu, za vynqtkovo vzircevu

pracg j postavu, a ne za vypov-

nennq vyznaçenyx zavdan\. Propozyci] imenuvannq musqt\ buty

inicijovani vyxovnykamy kandydata/-ky.

1010 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 9

PRO

HRA

MA

Plastovi vmilosti

Umilosti [ çastynog plastovo] prohramy. Plastova vmilist\ — ce

hrupa zavdan\ qki magt\ pohlybyty znannq j uminnq v danij

dilqnci. Vmilosti zaoxoçugt\ plastuniv rozßyryty svo] zacikav-

lennq j rozvynuty novi zdibnosti. Vony pohlyblggt\ vsebiçne

samovyxovannq plastuniv. Za dopomohog vmilostej Plast qk

orhanizaciq nabuva[ instruktoriv dlq riznyx dilqnok zanqt\. V

okremyx kraqx moΩut\ buty rizni vmilosti.

Gnak çy gnaçka zdobuva[ pevne çyslo vmilostej, woby zaverßyty

koΩnu probu j zdobuty plastovyj stupin\. Ale plastuny j

plastunky zdobuvagt\ dodatkovi vmilosti, wob zdobuty dlq nyx

novi abo ]m cikavi vminnq. Wob zdobuty poçesnyj stupin\ het\-

mans\ko] plastunky virlyci abo het\mans\koho plastuna skoba,

treba vidpovisty na vymohy 20 vmilostej.

144

KoΩnyj kraj ma[ troxy vidminni vymohy dlq zdobuttq VFV, ale v

zahal\nomu vymohy [ podileni na p'qt\ hrup: rody proruxu, skoky,

bihy, met dyskom, ratywem towo, ta rizni sportyvni zanqttq qk

lewetars\kyj bih (bih na lyΩax) çy mandrivky pißky abo veslu-

vannqm. Vymohy [ rizni dlq gnakiv i gnaçok ta rizni dlq tr\ox

vikovyx hrup: 12 do 14 rokiv, 15-16 rokiv ta 17 do 18 rokiv.

Vidznaka fizyçno] vpravnosty

10 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 10

PRO

HRA

MA

145

Try pryklady vymoh umilostej

Pysankarstvo

1. Rozpovisty pro zvyça] pov'qzani z pysankamy.

2. Rozpovisty dvi velykodni le©endy, pov'qzani z pysannqm pysanok.

3. Rozpovisty pro poxodΩennq pysanok ta symvoliku, zv'qzanu z qjcem i

ornamentom.

4. Poqsnyty znaçennq bodaj vis\mox symvoliv. Poqsnyty rizni texniky

pysannq pysanok.

5. Poqsnyty p'qt\ sposobiv rozdilgvannq qjcq.

6. Vykonaty vlasnoruçno xoça ßist\ pysanok i poqsnyty sposib, qkym

vony buly vykonani.

7. Vykazatysq kolekci[g pysankovyx uzoriv ta znaty, z qkyx ukra]ns\kyx

oblastej vony poxodqt\.

Odne Pero

1. Poqsnyty pravyla pobutu sered pryrody.

2. Poqsnyty, qk slid povodytysq u vypadku zahublennq sered pryrody, ta

prodemonstruvaty qk:

• rozpiznaty storony svitu pry dopomozi soncq i zir,

• spilkuvatysq z moΩlyvymy ßukaçamy,

• vybyraty dorohu, qkwo treba perejty na inße misce.

3. Poqsnyty, qk rozpiznavaty j oxoronqtysq vid otrujlyvyx roslyn,

hadgk ta nebezpeçnyx zviriv.

4. Poqsnyty, çomu voda potribna lgds\komu orhanizmovi, ta qk:

• rozpiznaty ta oxoronqtysq vid hipotermi] ta sonqßnoho udaru,

• znaxodyty vodu sered pryrody, oçywuvaty vodu dlq pyttq.

5. Rozpalyty vohon\ tertqm suxyx patykiv, sonqßnym prominnqm pry

dopomozi skla abo inßym prymityvnym sposobom. Ni v qkomu razi ne

vil\no vΩyvaty sirnykiv, zapal\nyçky abo inßyx modernyx zasobiv

dobuvannq vohng.

}zda vel\osypedom (roverom)1. Vmity vtrymuvaty vel\osyped u dobromu stani. Znaty çastyny vel\o-

sypeda j vmity ]x utrymuvaty u dobromu stani. Prodemonstruvaty:

• qk napravyty poßkodΩenu dußu (kameru) vel\osypeda,

• qk namastyty vel\osyped.

2. Prodemonstruvaty dobru ]zdu vel\osypedom i qk vsidaty j zsidaty z

obydvox bokiv, omynaty pereßkody, ta qk ]xaty trymagçy kermu

odni[g rukog.

3. Prodemonstruvaty vminnq prykripyty do vel\osypeda zapakovanyj

napleçnyk i vtrymaty rivnovahu na obtqΩenomu vel\osypedi.

4. Znaty j zastosovuvaty v praktyci osnovy hihi[ny j bezpeky ]zdy

vel\osypedom.

5. Znaty prypysy vulyçnoho ruxu j doroΩni znaky.

6. Korystugçys\ kartog, opracgvaty plqn odnodenno] mandrivky

vel\osypedom. Vidbuty za cym plqnom mandrivku vel\osypedom.

Zamitka: vel\osyped slid pokazaty pry perevirci.

1010 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 11

PRO

HRA

MA

146

Spysok gnac\kyx plastovyxumilostej Umilosti praktyçnoho plastuvannqKartohrafiq

Kuxovarennq

Mandrivnyctvo

Pionerstvo

Sy©nalizaciq

Tabirnyctvo

Odne pero

Dva pera

Try pera

Umilosti perßo] dopomohyj rqtivnyctvaPerßa dopomoha I

Perßa dopomoha II

Vodne rqtivnyctvo

Umilosti domaßn\o] zaradnostyDomaßnq zaradnist\

Pikluvannq dit\my (Dohlqd ditej)

Pikluvannq xvorymy (Dohlqd xvoryx)

Pletennq

Íval\stvo (Íytvo)

Pryrodnyçi vmilostiHorodnyctvo

Ekolohiq

Pohodoznavstvo

Pryrodoznavstvo

Pryqtel\ tvaryn

Rybal\stvo

Sportyvni vmilostiAl\pinistyka

Vodne lewetarstvo (Vodnyj lyΩnyj sport)

}zda verxy (Verßnyctvo)

}zda vel\osypedom (roverom)

Lehkoatletyka

Lewetarstvo I (LyΩnyj sport I)

Lewetarstvo II (LyΩnyj sport II)

Plavannq

SkelelaΩennq

Sportovi ihry

Strilqnnq z luka

Strilqnnq z rußnyci

Mandrivnyctvo

Kuxovarennq

Vodne rqtivnyctvo

Odne pero

Íval\stvo

Dohlqd xvoryx

Pryrodoznavstvo

}zda vel\osypedom

Plavannq

10 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 12

PRO

HRA

MA

147

Mystec\ki vmilostiAktorstvo

Vyßyvannq

Hrafika

Keramika

Lgbytel\ mystectva

Muzyka

Narodni tanci

Obrazotvorçe mystectvo

Pysankarstvo

Riz\barstvo

Skul\ptura

Spiv

Ha]vky

Umilosti speciql\nohozacikavlennqAvtoznavstvo

Astronomiq

Bibliotekaroznavstvo

Vijs\kovyk

Ûurnalistyka

Modelqrstvo

Providnyctvo turystiv

Skavts\ke pobratymstvo

Ukra]ns\kyj ambasador (posol)

Filateliq

Fil\muvannq

Fotohrafuvannq

Umilosti lituns\koho plastuvannqBudivnyctvo litakiv

Litunstvo

Lituns\ka navi©aciq (Aeronavi©aciq)

Umilosti mors\koho plastuvannqBortova mexanika

Budivnyctvo suden

Vitryl\nyctvo

VodolaΩennq

Kanojkarstvo

Mors\ka navi©aciq

PilotaΩ

Skiperstvo

Sudnoznavstvo

Qkirnyctvo

Pohodoznavstvo

Obrazotvorçe mystectvo

Muzyka

Pysankarstvo

Astronomiq

Skavts\ke pobratymstvo

Lituns\ka navi©aciq

Skiperstvo

Vitryl\nyctvo

1010 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 13

Vidznaçennq v UPG

{ çotyry gnac\ki vidznaçennq, Bronzovyj Xrest za Herojs\kyj

Çyn ta Zaliznyj Plastovyj Xrest za xorobrist\ u borot\bi za

svog derΩavu. Vidznaçennq nada[t\sq pry uroçystyx nahodax u

prysutnosti inßyx plastuniv. KoΩne vidznaçennq mag svog

vidznaku na qkij zobraΩeno: plastovyj vuzol, çyslo vidznaçennq i

odyn symvol plastovoho klyça SKOB.

Bronzovyj Xrest za Herojs\kyj ÇynVidznaçennq za vrqtuvannq Ωyttq abo inßyj herojs\kyj vçynok

u formi Bronzovoho Xresta za Herojs\kyj Çyn nada[ Naçal\nyj

Plastun na propozycig Holovno] Plastovo] Bulavy na pidstavi

dokumentovanoho vnesku dotyçno] KPS.

Zaliznyj Plastovyj XrestCe vidznaçennq za herojs\ki vçynky u borot\bi za Bat\kivwynu

nada[ Naçal\nyj Plastun na propozycig Holovno] Plastovo]

Bulavy na pidstavi dokumentovanoho vnesku KPS.

PRO

HRA

MA

148

Çetverte vidznaçennqVporqdnyk abo vporqdnycq hurtka, abo zv'qzkovyj çy zv'qzkova

kurenq, nada[ ce vidznaçennq za zrazkovu plastovu postavu ta vyz-

naçnu diql\nist\ u hurtku, kureni, stanyci çy na tabori abo vyßkoli.

Tret[ vidznaçennqZv'qkovyj abo zv'qzkova nada[ ce vidznaçennq za zrazkovu

plastovu postavu ta vyznaçnu diql\nist\ u kureni, stanyci çy na

tabori abo vyßkoli.

Druhe vidznaçennqStanyçna Starßyna nada[ ce vidznaçennq za zrazkovu plastovu

postavu ta neperesiçnu diql\nist\ na tereni stanyci çy na

krajovomu abo miΩkrajovomu tabori çy vyßkoli.

Perße vidznaçennqKrajova Plastova Starßyna udilq[ ce vidznaçennq za osoblyvo

zrazkovu plastovu postavu ta nadzvyçajnu diql\nist\ na tereni

krag. Propozyciq na vidznaçennq potrebu[ pidtrymky zv'qz-

kovoho çy zv'qzkovo], Stanyçno] Starßyny j krajovoho komen-

danta çy referenta UPG.

10 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 14

PRO

HRA

MA

149

10

Nadannq vidznaçennqKoΩne gnac\ke vidznaçennq moΩna oderΩaty:

• bez uvahy na plastovyj stupin\;

• bez uvahy na çerhovist\ (nema oznaçenoho porqdku, napryklad,

druhe moΩna oderΩaty pered çetvertym abo vidvorotno);

• bil\ße qk odyn raz, qkwo vidminna diql\nist\ abo diql\nist\

uprodovΩ inßoho çasu;

• na propozycig hurtka, Rady Hurtkovyx, vporqdnyka çy

vporqdnyci, zvqzkovoho çy zv'qzkovo] abo, za zhodog zv'qzkovoho,

vid osoby çy ustanovy, qka mala bezposeredn[ vidnoßennq do

zrazkovo] diql\nosty gnaka çy gnaçky.

Detali pro nadavannq vidznaçen\ opysani v “Pravyl\nyku UPG”.

Çomu vidznaçennq?

• Vidznaçennq v UPG [ dlq vyriznennq odynyc\, qkyx povedinka

ta diql\nist\ buly zrazkovymy.

• KoΩna osoba potrebu[ pryznannq vid svoho dovkillq.

• Vidznaçennq dopomahagt\ plastunam u ]xn\omu samopiznanni, bo

dagt\ pozytyvnyj vidhuk za osoblyvu diql\nist\ plastuna çy

plastunky.

• Vidznaçennq zaoxoçu[ vsix do zmahannq do krawoho.

Perestorohy

❒ Plastuny dobrovil\no naleΩat\ do Plastu, woby sebe vdoskona-

lgvaty, otΩe, kary v Plasti ne potribno. Vse Ω taky, buvagt\

vypadky, koly gnak çy gnaçka postupa[ ne po-plastovomu. Na

ce potribno jomu abo ]j zvernuty uvahu z cillg vypravyty

povedinku. Dlq c\oho çasom (holovno na tabori) vidbyra[mo

danyj pryvilej abo zastosovu[mo perestorohy.

❒ Ni v qkomu vypadku v Plasti ne zastosovu[mo fizyçnyx kar abo

kar, wo ponyΩugt\ hidnist\ gnaka çy gnaçky.

❒ { try formal\ni perestorohy, tobto perestorohy, wo re[stru-

gt\sq v hurtkovij i kurinnij knyzi zastupnyka. }x nada[t\sq

zaleΩno vid çerhy oderΩannq abo vaΩlyvosti provyny: Perßa

perestoroha najlehßa, Tretq perestoroha najsuvorißa. Qk ]x

nada[t\sq, opysano v “Pravyl\nyku UPG"

❒ Qkwo gnak çy gnaçka ne rea©u[ na perestorohy krawog

postavog, to ce dokaz toho, wo vin çy vona ne zacikavleni

plastuvannqm i povynni buty vyklgçena z Plastu.

10 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 15

PRO

HRA

MA

150

Komandy dlq lavyKoly plastuny jdut\ lavog, ]m potribno znaty rizni komandy.

❒ “xodom ruß” — poçynaty livog nohog;

❒ “na pravo zaxod\” — zavertaty na livij nozi,

❒ “vlivo zaxod\” — na pravij;

❒ “hurtok (kurin\), stij” — slovo stij podaty todi, koly noha sta[

na zemlg, todi treba zrobyty we odyn krok, dotqhnuty druhu

nohu j staty na “strunko".

Komandy dlq xorunΩyxXorunΩi trymagt\ prapory na derΩaku.

❒ “prapor do stopy” — dolißnij kinec\ derΩaka stavyty bilq

pal\civ pravo] nohy, prava ruka tryma[ derΩak prapora, liva

pryrodno spuwena vnyz;

❒ “prapor na pleçe” — derΩak prapora skisno na live pleçe

(seredyna troxy vywe nad pleçem), likot\ ruky prytqhnenyj do

boku tila, a sama ruka zihnuta pid prqmym kutom;

❒ “prapor uhoru” — kinec\ derΩaka spyra[t\sq do poqsa, prava

ruka xapa[ dolißnyj kinec\ derΩaka, a liva ruka na vysoti oçej

tryma[ derΩak pered livym bokom vhoru, troxy poxyleno vpered;

❒ “prapor, poçest\ daj” — prapor daty, tak qk “uhoru”, todi

vysunuty livu ruku, tak woby derΩak buv pryblyzno 45 ° vid

dozemnoho poloΩennq.

Vporqd

Koly plastuny vystupagt\ hurtom v odnostrog, woby stvoryty

solidarnu, “zihranu” spil\notu, vony ce roblqt\ zorhanizovano j v

porqdku, qkyj nazyvagt\ “vporqdom". Wob ce bulo moΩlyvo,

potribno providnyka, qkyj da[ vidpovidni nakazy-komandy.

Buvagt\ rizni komandy vporqdu, qki potribni v riznyx obstavynax.

Vsi ci komandy poqsneni v “Pravyl\nyku Vporqdu". U cij knyΩci

poda[mo kil\ka prykladiv.

Podanyj vporqd rann\oho j veçirnoho zvitu vidpovidnyj dlq

kurinnoho taboru, koly stqhnennq praporiv vidbuva[t\sq vveçir

pered molytvog. (Na inßyx taborax [ komendant i bunçuΩnyj.

TakoΩ u deqkyx kra]nax pravo vymaha[, woby nacional\nyj prapor

stqhaty pered zaxodom soncq.) Z podanoho prykladu qsno, qk moΩ-

na robyty zbirku hurtka çy kurenq na poçatok sxodyn çy svqta.

10 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 16

151

Poqsnennq komandToçno qk vykonuvaty koΩnu komandu, podano u “Pravyl\nyku

Vporqdu", ale v zahal\nomu, os\ kil\ka poqsnen\:

❒ “uvaha” — ce pidhotovça komanda, wo bude zbirka abo “strunko";

❒ na “strunko” treba povernutysq do providnyka, stoqty

rivnomirno na dvox stopax, zakabluky razom, ruky spuweni,

spokijno;

❒ na “spoçyn\” livu nohu vysunuty na livo na piv stopy, moΩna

ruxatysq, ale ne vidxodyty z miscq j ne hovoryty;

❒ do molytvy” — na “do” sta[t\sq na strunko, a na “molytvy”

sta[t\sq znov na spoçyn\;

❒ “po molytvi” — na “po” sta[t\sq na strunko, a na “molytvi”

sta[t\sq znov na spoçyn\;

❒ na “svobidno” moΩna hovoryty, ruxatysq z miscq, ale ne

vidxodyty vid hrupy;

❒ na “rozxid” vsi obertagt\sq na 180 ° v livu storonu j rozxodqt\sq;

❒ na komandu “do pravoho rivnqjs\” usi v lavi, za vynqtkom krylo-

voho, odnoçasno zvertagt\ holovy vpravo j vyrivnggt\ lavy;

❒ “na stan vidçysly” — na perßu çastynu komandy “na stan” vsi v

lavi stagt\ na strunko, na “vidçysly” zvertagt\ holovu vpravo,

krim krylovoho, qkyj zverta[ holovu vlivo, kaΩe “odyn” i sta[

znovu na spoçyn\. Tak usi çyslqt\ za porqdkom, aΩ ostannij

holosno poda[ çyslo v lavi j ne poverta[ holovy vlivo.

10

PRO

HRA

MA

10 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 17

PRO

HRA

MA

152

Rannij zvit

“Uvaha! (Pozir!)

Strunko!

V odno/dvo/ ... lavi zbirka!

Do pravoho rivnqjs\!

Prqmo hlqn\!

Spoçyn\!

Na stan vidçysly!

(Vsi v lavi çyslqt\.)Strunko!

Do zvitu hlqn\!

(Zvitu[.)Prqmo hlqn\!

Spoçyn\!

Do molytvy!

(Perevodyt\ molytvu.)Po molytvi!

Strunko!

XorunΩi pidnqty prapory!

Na prapory hlqn\!

(XorunΩi nesut\ prapory pid wohlu, kurinnyj i zv'qzkovyj viddagt\ poçest\.)Prqmo hlqn\!

Spoçyn\!

(XorunΩi pryv'qzugt\ prapory.)Strunko!

Plastovyj himn!

(Oberta[t\sq v storonu praporiv ividda[ poçest\. Pislq vidspivannqhimnu, oberta[t\sq do lav.)Spoçyn\!

(XorunΩi vstupagt\.)Pysar, vidçytaty nakaz!

(Pysar vystupa[.)Strunko!

(Pysar çyta[ vstup.)Spoçyn\!

(Pysar çyta[ nakaz.)Strunko!

(Pysar çyta[ zakinçennq.)Spoçyn\!

(Pysar vstupa[.)Strunko!

Do zvitu hlqn\!


Rozxid!

Veçirnyj zvit

Uvaha! (Pozir!)

Strunko!

V odno/dvo/ ... lavi

zbirka!

Do pravoho rivnqjs\!

Prqmo hlqn\!

Spoçyn\!

Na stan vidçysly!

Strunko!

Do zvitu hlqn\!


Spoçyn\!

XorunΩi, znqty prapory!

(XorunΩi pidxodqt\ do wohly; kurinnyj çeka[poky xorunΩi ne hotovi spuskaty prapory.)Strunko!

Himn zakarpats\kyx

plastuniv!

(Oberta[t\sq v storonu praporiv i vidda[poçest\ razom zizv'qzkovym. Pislqvidspivannq hymnu,oberta[t\sq do lav.)Spoçyn\!

(XorunΩi vidv'qzugt\prapory.)Strunko!

Na prapory hlqn\!

(XorunΩi vstupagt\;kurinnyj i zv'qzkovyjviddagt\ poçest\.)Prqmo hlqn\!

Spoçyn\!

Do molytvy!

(Perevodyt\ molytvu.)Po molytvi!

Strunko!

Do zvitu hlqn\!


Rozxid!”

10 Programa 12/18/08 2:22 AM Page 18

153

IHRY

PLASTOVI IHRY

11

Ihry

Ihry — ce vaΩlyva çastyna plastovo]

prohramy, çastyna, wo manyt\ molod\ do

Plastu. Hratysq — znaçyt\ provodyty ças

rozvaΩagçysq. Ale xoça pidstavova

prykmeta hry rozvaha, plastova hra ma[ metu,

pravyla j sposoby. OtΩe hra odnoçasno

sluΩyt\ qk korysnyj zasib:

❒ vyroblennq vpravnostej (napr., ßvydkoho

dumannq, al\ternatyvnoho dumannq,

spostereΩlyvosty, ßvydko] ori[ntaci],

metkosty, sprytnosty towo),

❒ vprav iz umilostej (napr., kartohrafi],

sy©nalizaci], pionerstva, perßo]

dopomohy, spivu towo),

❒ zasvo[nnq znannq (napr., toçky

plastovoho zakonu, obov'qzky dilovodiv,

vyrqd na prohulqnku, pryroda, kul\tura

towo),

❒ skriplennq poçuttq [dnosty v hrupi

(kooperatyvni ihry),

❒ vyroblennq hromadqns\kyx prykmet

(napr., hotovist\ dotrymuvatysq pravyl,

spivpracq, zlahoda),

❒ vyroblennq xarakteru (napr., çesnist\,

poßana do protyvnyka, vidpovidal\nist\,

rozvytok samosvidomosty, samopiznannq).

Zmah

Rux

Pravyla

11 Plastovi ihry 12/18/08 2:34 AM Page 1

IHRY

Rozpodil ihorIsnugt\ rizni rody j rozpodily ihor. Napryklad:

❒ ihry z elementom zmahannq ta kooperatyvni ihry,

❒ ruxlyvi ta spokijni.

Rozpodil moΩe buty na katehori] ihor:

❒ rozumovi — dlq rozvytku uma,

❒ sensorni — dlq rozvytku zmysliv (napr., sluxu, ngxu),

❒ tovarys\ki,

❒ spryjmal\no-piznaval\ni (napr., hra Kima),

❒ konstruktyvni (napr., skladannq karty Ukra]ny),

❒ sgΩetno-istoryçni, wo spoluçugt\ rizni elementy kul\tury

(napr., ha]vky).

Ihry moΩna teΩ dilyty:

❒ za temamy (specyfiçna vpravnist\ abo vmilist\),

❒ za miscem (u domivci, na majdani, u zaroslomu tereni, u vodi

towo),

❒ za poramy roku.

V okremij katehori] [ sportyvni ihry.

Plastuny hragt\ riznomanitni ihry u vsilqkyx terenax, u koΩnij

pori roku.

154

Çesna HraV bahat\ox ihrax buva[ element zmahannq, supernyctva z druhymy.

Ale staragçys\ hru vyhraty, vaΩniße dotrymuvatysq pravyl,

hraty çesno — ßanuvaty supernyka, pryznaty vmilo vykonanyj

rux, vmity prohraty, ne ßaxruvaty.


Pryklady riznoho rodu ihor moΩna znajty v materiqlax podanyx u

“Dodatkax”. TakoΩ, hru moΩna vydumaty. Tut poda[mo dekil\ka

ihor, wo ]x moΩna prystosuvaty do zakriplennq abo perevedennq

prohramy UPG. U bil\ßosti, ci ihry nadagt\sq dlq molodßoho

gnactva, xoça çymalo z nyx moΩna uskladnyty dlq starßyx.

VaΩlyvo pam'qtaty, wo ihry dlq zasvo[nnq znannq korysni til\ky,

qkwo uçasnyky magt\ pidstavove znannq dilqnky. OtΩe uçasnykam

potribno nahody navçytysq materiql poky joho moΩna zasvogvaty

çy perevirqty.

(Vidpovidi do deqkyx hor moΩna znajty pry kinci knyΩky.)

11

155

IHRY

Skavtin© i Plast çasom nazyvagt\ “velykog hrog”. Ci[g “velykog

hrog”, cym plastovym procesom molod\ pryhotovlq[t\sq do Ωyttq. U

plastovij “velykij hri” znaxodymo: vyklyk, pereßkody, obdumuvannq di],

pravyla j zakony. Cq hra vymaha[ znannq, fantazi], iniciqtyvy, sprav-

nosty, spivpraci, providnyctva.

Perevedennq ihorOs\ kil\ka porad wodo peredennq ihor:

❒ Hru treba toçno zaplqnuvaty (dyv. “Hurtok”, “Plqnuvannq”).

❒ Napered proviryty, çy misce hry [ bezpeçne j vidpovidne dlq

dano] hry.

❒ Podbaty, wob koΩnyj uçasnyk brav aktyvnu uçast\ u hri.

❒ Toçno poqsnyty hru, woby zmist, pravyla j vymohy hry buly

zrozumili vsim uçasnykam. Pereviryty, çy xtos\ ma[ pytannq.

Pryklady ihor


IHRY

Hra: Çy rozumi[ß Try Holovni Obov'qzky Plastuna?

❒ KoΩnyj uçasnyk hry ma[ papir z tr\oma kolonkamy.

Nad koΩnog kolonkog [ napysanyj odyn z Tr\ox

Holovnyx Obov'qzkiv Plastuna.

❒ KoΩnyj uçasnyk ma[ kartoçku z prykladamy

vykonannq cyx obov'qzkiv.

❒ Napryklad:

• molyt\sq pry kinci dnq na tabori,

• wodenno robyt\ dobre dilo,

• çyta[ ukra]ns\ki knyΩky,

• toçno pryxodyt\ na sxodyny,

• platyt\ plastovi vnesky,

• hovoryt\ po-ukra]ns\komu,

• vyvça[ istorig Ukra]ny,

• pomaha[ pryqtelevi iz zadaçeg,

• robyt\ wodenni vpravy,

• pereda[ doruçennq kurinnoho provodu hurtkovi,

• vykonu[ svo] obov'qzky v hurtku.

❒ Cil\: pravyl\no posortuvaty pryklady, wo

vidnosqt\sq do danoho obov'qzku.

Ruxlyva versiq (po-odynci)Cg hru moΩna zrobyty ruxlyvog.

❒ Pryklady obov'qzkiv napysaty na okremyx kuskax

paperu. Komplekty (stil\ky skil\ky hraçiv) cyx

prykladiv poklasty rqdom z odni[] storony kimnaty

❒ Papery z tr\oma kolonkamy dlq koΩnoho hraça

poloΩyty z druho] storony kimnaty.

❒ Na poçatku hry uçasnyky stoqt\ bilq cyx paperiv.

❒ Na znak, koΩnyj uçasnyk ma[ postrybaty na pravij

nozi do miscq, de znaxodqt\sq pryklady obov'qzkiv,

vzqty odnu kartoçku iz svoho komplektu, postrybaty na

livij nozi nazad do kolonok j pryçepyty danyj

pryklad u vidpovidnu kolonku.

❒ Potim povtorqty tu samu proceduru, poky koΩnyj hraç

ne posortu[ vsi pryklady.

❒ Vyhra[ toj, xto ce najskoriße pravyl\no zrobyt\.

Hrupova versiqCg hru moΩna takoΩ hraty druΩynamy. Podilyty vsix

hraçiv na druΩyny. Çleny druΩyny strybagt\ za

porqdkom. Vyhra[ druΩyna, wo najskoriße vpyße vsi

pryklady v pravyl\ni kolonky.

ZauvaΩennq: moΩna obhovoryty de, xto, wo postavyv i

çomu.

156


IHRY

157

Ihry dlq zasvo[nnq Plastovoho Zakonu

(ZauvaΩennq: ci ihry korysni til\ky, qkwo molod\

rozumi[, wo toçky Plastovoho Zakonu oznaçagt\; ce

najkrawe osqhnuty hutorennqm. Podani ihry korysni

lyße dlq zasvo[nnq ta pryhadky.)

1. Poskladaj toçky z bukv❒ Vybraty dvi toçky Plastovoho Zakonu. Napysaty na

kartci paperu.

❒ Porizaty na poodynoki bukvy. Daty takyj komplekt

koΩnomu uçasnykovi.

❒ Cil\: poskladaty dvi toçky zakonu.

❒ Vyhra[ toj, xto najßvydße ce zrobyt\.

2. Vypyßy za porqdkom❒ Vsi uçasnyky sydqt\ za stolom i koΩnyj ma[ olivec\.

KoΩnyj uçasnyk dista[ kusok paperu z vypysanymy

toçkamy Plastovoho Zakonu, ale toçky peremißani, ne

za porqdkom.

❒ Cil\: vypysaty toçky za porqdkom.

❒ Vyhra[ toj, xto najßvydße ta najtoçniße ce zrobyt\.

3. Hrupova versiq❒ Podilyty hurtok na dvi druΩyny. DruΩyny stoqt\ z

odni[] storony kimnaty (abo majdanu v parku).

❒ Z druho] storony, lycem vnyz, leΩat\ dva komplekty

kuskiv paperu z çyslamy odyn do çotyrnadcqt\.

❒ Na znak perßyj çlen druΩyny biΩyt\ do paperiv, bere

odyn kusok i pyße toçku Plastovoho Zakonu vidpovidnu

do çysla. Papir zalyßa[ lycem vnyz zboku vid

nevypovnenyx paperiv.

❒ Hra kinça[t\sq todi, koly vsi papery vypovneni.

❒ DruΩyna dista[ dva punkty za koΩnu pravyl\no vypov-

nenu toçku, i odyn punkt za te, wo perßa zakinçyla.


IHRY

158

Skladanka herba, vidznakyQk zrobyty:

❒ z odni[] storony kartky paperu zrobyty kopig tryzuba abo plas-

tovo] vidznaky; z druho] storony to] samo] kartky podilyty papir

liniqqmy, tak qk skladanku; usi okremi plowyny ponumeruvaty;

❒ porizaty kartku po liniqx, wob vyjßly kusky skladanky;

zrobyty stil\ky komplektiv skil\ky uçasnykiv hry;

❒ daty koΩnyj komplekt do okremo] konverty.

KoΩnyj uçasnyk hry dista[ svog skladanku. Vyhra[ toj, xto

najskoriße posklada[.

Ihry dlq zasvo[nnq pisen\

1. Dopovnennq sliv

❒ KoΩnyj uçasnyk hry dista[ tekst pisni z propuwenymy slovamy

napryklad: Nacional\noho himnu, Plastovoho himnu towo.

❒ Cil\: dopysaty propuweni slova.

❒ Vyhra[ toj, xto najskoriße ce zrobyt\.

Pryklad [ z druho] striçky Plastovoho himnu:

2. MurmurandoProvidnyk hry “murmurando” spiva[ melodig pisni. Uçasnyky

pyßut\ nazvu pisni. Vyhra[ toj xto najbil\ße vidhada[.

3. ProdovΩuj spivaty❒ Usi uçasnyky hry sydqt\ u koli.

❒ Xtos\ ma[ m'qç i poçyna[ spivaty pisng. Pislq odno] abo dvox

fraz peresta[ spivaty j kyda[ m'qç komus\ u koli.

❒ Cej hraç ma[ prodovΩuvaty pisng — znova odnu abo dvi frazy.

(Zamist\ spivannq frazy moΩna prynymaty sami slova, qkwo

hraçi ne xoçut\ sami spivaty.)

❒ Qkwo hraç moΩe prodovΩuvaty pisng, dista[ toçku.

❒ Hra kinçyt\sq pry kinci pisni, abo koly pisng perespivagt\

dviçi. (Wob uçasnyky maly nahodu krawe ]] zasvo]ty.)

4. Znajdy ob'[kt pisneg ❒ Hurtok sydyt\ u koli posered kimnaty.

❒ Odyn çlen vyxodyt\ z kimnaty, a reßta çleniv vybyra[ qkyjs\

ob'[kt v kimnati.

❒ Koly toj çlen poverta[t\sq do kimnaty, hurtok poçyna[ spivaty.

Qkwo vin pidxodyt\ do vybranoho ob'[ktu, vsi spivagt\ holos-

niße. Qkwo toj çlen vidxodyt\ vid ob'[ktu, vsi spivagt\ tyxße.

❒ Vin ma[ try nahody vidhadaty, wo hurtok vybrav. Todi xtos\ in-

ßyj vyxodyt\, hurtok vybyra[ novyj ob'[kt i hra prodovΩu[t\sq.

« Sonce po nebi ..................; Znagt\ i ............ svij .......,

............. nevpynno ...............; Po Ukra]ny ..................... .»


IHRY

11Zmahannq "do vysot"

❒ Uçasnyky dilqt\sq na druΩyny. KoΩnyj uçasnyk hry dista[

dzvinoçok abo inßyj “instrument”, wo vyda[ zvuk.

❒ Providnyk hry stavyt\ pytannq.

❒ Toj, xto zna[ vidpovid\, robyt\ zvuk.

❒ Xto perßyj zrobyt\ zvuk, ma[ pravo vidpovisty. Qkwo vidpovid\

pravyl\na, druΩyna uçasnyka dista[ dvi toçky; qkwo vidpovid\

nepravyl\na, vidtqha[t\sq odnu toçku.

❒ Vyhra[ ta druΩyna, kotra nazbyra[ najbil\ße toçok.

Pytannq moΩut\ buty na rizni temy abo na odnu temu. Os\

pryklady pytan\ na temu perßo] dopomohy:

❒ Qkwo [ lehka, zaneçywena rana, wo treba najperße zrobyty?

[Zdezynfektuvaty ranu.]❒ Wo robyty, qkwo tvo[mu druhovi zahorivsq odqh i vin biΩyt\ i

klyçe na pomiç?

[Strymaty, perevernuty na zemlg i pokotyty po zemli. Qkwo [pokryvalo abo kusok bud\-qkoho materiqlu, nakryty j pokotytyv n\omu.]

❒ Wo najperße robyty, koly kuxar vylqv kyp'qtok na nohu?

[Zapxaty nohu v xolodnu vodu — v riçku, v ozero abo vidro z vodog.]❒ Gnaçka bihla j upala. Vona ne moΩe vstaty, bo syl\no bolyt\

noha. Vyhlqda[, wo ußkodΩenyj m'qz bilq kistoçky. Wo

najperße zrobyty?

[Pidnesty nohu j dovßyj ças tak trymaty, woby zapobihty abozmenßyty opux.]

(ZauvaΩennq: cq hra [ uloΩena na vzir televizijnyx prohram “Reachfor the Top” i “College Bowl”.)

159


IHRY

160

Movna hra

❒ KoΩnyj hraç ma[ lystok paperu, na qkomu zapysano z livoho

boku zaholovky, napryklad, horodyna, dereva, kvity, pisni,

sporty, mista, zviri, ptaxy.

❒ Providnyk hry vidkryva[ knyΩku na bud\-qkij storinci j

prosyt\ hraçiv nazvaty çyslo. Vidraxovu[ stil\ky linijok vid

poçatku storinky j oholoßu[ perßu bukvu.

❒ Hraçi magt\ napysaty qknajbil\ße sliv, qki vidpovidaly b cym

zaholovkam, wo vony magt\ pered sobog.

❒ Vyhra[ toj, xto napyße najbil\ße vidpovidnyx sliv.

Istoryçna hra

❒ Na stoli leΩat\ predmety z pevno] plastovo] epoxy. Napryklad,

odnostrij (staryj), ßorty, qki zawipagt\sq na ©udzyky

(metalevi), a ne na blyskavku, remin\ — ßyrokyj z velykog

metalevog prqΩkog, çerevyk pidbytyj cvqxamy, niΩ z ne-

plastykovog ruçkog, protokol ostannix sxodyn pered

perexodom hurtka v pidpillq, revol\ver i t. d. MoΩna vybraty

wos\ odne z pereliçenoho j dodaty inßi predmety, qki ne [ z

naßo] epoxy (naßyx çasiv).

❒ Zavdannq hurtka — proanalizuvaty reçi j poqsnyty do qko]

epoxy vony naleΩat\.

Hra KimaCq hra zahal\no vidoma iz knyΩky Kiplin©a “Kim”. Rozklavßy

pevnu kil\kist\ predmetiv (abo rysunkiv çy fotohrafij predmetiv),

pokazaty ]x na korotkyj ças (vid 15 sekund do odni[] xvylyny)

uçasnykam hry ta doruçyty ]m ]x spysaty z pam'qty.

❒ V odnomu variqnti vyhra[ toj, xto najskoriße vsi predmety

spyße u vyznaçnomu çasi.

❒ V druhomu variqnti treba vyznaçyty ças, i vyhra[ toj, xto

najbil\ße predmetiv spyße.

Pryminennq Cg hru moΩna pryminyty do zakriplennq v pam'qti bud\-qkoho

spyska predmetiv. Napryklad, vyrqd na tabir, predmety potribni

do hurtkovo] abo taborovo] apteçky, çastyny narodnoho strog.

Qkwo [ predmety, qkyx nazvy uçasnyky ne znagt\ abo znagt\ sla-

bo (napr. çastyny hucul\s\koho strog), moΩna predmety pidpysa-

ty. V cej sposib moΩna zasvogvaty terminolohig (i movu).

Vidminnyj pryklad hryNa stoli leΩat\: xustynka, ßnur, ßkarpetky, hodynnyk, kaseta do

mahnitofona, niΩ, knyΩka z ukra]ns\ko] istori], soroçka, ßtany,

holka, bandaΩi, soncezaxysni okulqry, korobka cukerok, rußnyk,

mapa. Hraçi magt\ podyvytysq na ci predmety protqhom tr\ox

xvylyn i pizniße, ne dyvlqçys\ na nyx, napysaty ti qki tut ne maly

b buty. U podanomu vypadku tut leΩyt\ osobystyj vyrqd, a

zajvymy [ kaseta, knyΩka, cukerky j mapa.


IHRY

161

11

K Y P T A R

Ì E R D A N

Ç E R E S

P YO S T O L

S E R D A K

K E L E P

K IA P Ç U R

T C |O P I R E

K QR Y S A N

Hra Kima: Çastyny hucul\s\kohostrog

K R A J K A


IHRY

162

Hra domino na temu istori] Plastu

Z hruboho dyktu vytqty dva komplekty prqmokutnykiv — domino.

KoΩnyj prqmokutnyk podilyty na dvi çastyny. V koΩnomu

komplekti na odnij polovyni odnoho domino napysaty “poçatok".

Na druhij polovyni napysaty pytannq z istori] Plastu. Na druhomu

domino napysaty vidpovid\ i druhe pytannq. Tak vypovnyty vsi

prqmokutnyky vidpovidqmy j pytannqmy, a na ostann\omu

napysaty “kinec\”.

❒ Uçasnykiv hry podilyty na dvi druΩyny.

❒ KoΩnij druΩyni daty odyn komplekt porozkydanyx domino.

(Domino moΩut\ buty perevernuti j moΩna vidkryvaty po

odnomu.)

❒ Cil\ hry: poskladaty domino tak, woby vidpovid\ stykalasq z

pytannqm.

❒ DruΩyna, wo ce zrobyt\ skoriße, vyhra[.

Os\ pryklady pytan\ i vidpovidej

Poç

atok

Mis

to, v

qkom

uza

snov

ano

Pla

st?

L\v

iv

Qk

nazy

vavs

qD

rot?

d-r OleksanderTysovs\kyj

Data perßo]plastovo]prysqhy?

12 k

vitn

q

1912

r.

Qku

kny

Ωku

nap

ysa

vD

rot?

"Ûy

ttq

v

Pla

sti"

Orh

aniz

ator

inst

rukt

or-

s\ky

x ta

bori

v?

Ivan Çmola

Qk nazyvavsq

tabir uKarpatax?

Sok

il

Kol

y

rozv

'qza

no

Pla

st u

Haly

çyni

?

26 v

eres

nq

1930

Wo

ozna

ça[

KU

PO

?

Kon

fer

enc

iq

Ukr

a]n

s\ky

x

Pla

stov

yx

Or

han

izac

ij

Kin

ec\


IHRY

11Ihry z kartohrafi] (z kompasom)

1. Znajdy dolqr

Pryladdq: Dlq koΩnoho hraça potribno: kompas,

“sribnyj dolqr” (10-santymetrovyj vyrizanyj kruΩok),

kartka, na qkij podani taki instrukci] pro viddali i

naprqmy: 50 krokiv X° (de X° [ menße qk 120°), 50 krokiv

(X+120)°, 50 krokiv (X+240)°. Na koΩnij kartci X° ma[

inßu vartist\.

Hra: ❒ Rozmistyty hraçiv po polqni iz vysokog travog.

❒ Poklasty “sribnyj dolqr” u nohax koΩnoho zmahuna.

❒ Na sy©nal, koΩnyj hraç nastavlq[ svij kompas tak, qk

napysano na joho kartci i jde 50 krokiv. Todi

nastavlq[ na druhyj naprqm (azymut) i jde 50 krokiv;

na tretij naprqm i jde 50 krokiv.

❒ Na kinec\ zavdannq, koΩnyj hraç povynen opynytysq

bilq svoho “sribnoho dolqra” abo duΩe blyz\ko n\oho.

Vyslid: Hraç qkyj opynyt\sq najblyΩçe (najmenße

krokiv) do svoho “dolqra”, vyhra[.

2. Znajdit\ kilkyPrylladdq: Zabyty ponumerovani kilky v zemlg na

vidstani 1.5 metriv tak, wob vony tvoryly dvi lini], qki

jdut\ z pivnoçi na pivden\. KoΩnyj hraç ma[ kompas i

paperovu torbu (ne z plastmasy, bo v takij torbi moΩna

zadußytysq).

Hra❒ Hrupu podilyty na dvi druΩyny.

❒ Pry koΩnomu kilku sta[ odyn hraç. Hraçi, wo stoqt\ v

odnij lini], tvorqt\ odnu druΩynu.

❒ Hraçi z odno] hrupy nastavlqgt\ svo] kompasy miΩ 45° i

135°; hraçi iz druho] hrupy nastavlqgt\ svo] kompasy

miΩ 225° i 315°.

❒ KoΩnyj hraç odqha[ na holovu paperovu torbu (ne

plastykovu) tak, wob vin mih baçyty til\ky zemlg i

svij kompas u ruci.

❒ KoΩnyj hraç oberta[t\sq tryçi, jde za svo]m kompasom

100 krokiv, todi oberta[t\sq i jde nazad 95 krokiv,

ori[ntugçy kompas na sebe zamist\ vid sebe.

❒ Hraçi, qki dijdut\ blyΩçe qk 10 krokiv vid svo]x kilkiv

zakinçugt\ hru.

Vyslid: Hrupa, kotra ma[ najbil\ße çyslo hraçiv, qki

zakinçugt\ hru — blyz\ko dijßly do kilka — vyhra[.

163


IHRY

164

IHRY

Paruvannq

❒ KoΩnyj uçasnyk hry dista[ kusok paperu z dvoma kolonkamy.

V odnij vertykal\nij kolonci podani rysunky slidiv tvaryn,

paralel\no podani obrazky tvaryn.

❒ Cil\ hry: sparuvaty slidy iz vidpovidnymy tvarynamy.

❒ Cq hra pidxodyt\ do riznyx tem. Napryklad, kartohrafiçni

znaky j rysunky ob'[ktiv, wo ]x vony reprezentugt\.

Slidy

Z’[dnaj lini[g rysunok tvaryny ta vidpovidnyj slid.

1

3

4

2

5

7

6

Pryklady ihor paruvannq

Zvir⁄qta, ptaxy ta slidy

horobec\

lys

zaqc\

vorona

bilka

çaplq

kaçka

Tvaryny


IHRY

11

IHRY

sonce — kolo,

zirka abo

svastyka

bezkoneçnyk

i spiralq

xrest

trykutnyk abo

troqçok

trykvetr

barvinok

haluzka

smereky

dubovyj

lystok

ryba

olen\

ptaxy

kin\

Symvoly na pysankax

1. syla j

vytryvalist\;

2. gnist\ i viçne

Ωyttq;

3. syla, vlada,

avtorytet;

4. davno — zdorov’q,

pizniße — Xrysta;

5. vidnovlennq Ωyttq i

pryrody;

6. dovhe Ωyttq j

zamoΩnist\;

7. Ωyttq i wastq;

8. viçnist\, dovhe

Ωyttq;

9. kolys\ — oxorona

pered zlom, pizniße

— symvol Xrysta;

10. trijcq: misqc\,

sonce, zemlq; nebo,

zemlq, peklo; Boh

Otec\, Boh Syn, Boh

Dux Svqtyj;

11. peruny,

blyskavyci;

12. zdorov’q, koxannq,

rqsnist\.

PryminennqNyΩçe podanu hru moΩna peretvoryty na kooperatyvnu.

❒ Na okremij kartoçci napysaty symvol, a na druhij

znaçennq. Potribno stil\ky kartoçok, skil\ky hraçiv.

❒ Providnyk pryçiplg[ odnu kartoçku koΩnomu

uçasnykovi hry do odqhu na spyni.

❒ Uçasnyky, wo magt\ paru, sebe znaxodqt\.

❒ Na kinec\ koΩna para sebe predstavlq[.

Z’[dnaj lini[g rysunok symvolu ta joho znaçennq.

165

Symvoly Znaçennq symvoliv


IHRY

166

IHRY

Ihry dlq zasvo[nnq vidznak abo terminolohi]

1. KoΩnyj uçasnyk hry dista[ rysunok plastunky v odnostrog.

Tam, de magt\ buty rizni vidznaky, narysovani lini] i çysla.

Uçasnyky hry pyßut\ çyslo j nazvu vidznaky, wo jde v dane

misce na odnostrog.

2. Rysunok vitryl\nyka (kanoe, vel\osypeda towo).

Cil\: nazvaty çastyny vitryl\nyka towo.

Do cyx ihor moΩna daty spysok nazv, (qkwo uçasnyky slabo znagt\

temu), abo ne davaty spyska, (qkwo tema vidnosno dobre znana).

Plastun potrebu[ na tabir ....

❒ Uçasnyky hry sydqt\ kruhom.

❒ Providnyk hry poçyna[ — “plastun potrebu[ na tabir: (napr.,

napleçnyk)”.

❒ Uçasnyk z livoho boku povtorg[ — “plastun potrebu[ na tabir:

napleçnyk” i doda[ (napr. “ßatro”).

❒ Todi po çerzi vsi povtorqgt\ te, wo bulo poperedn\o skazano j

dodagt\ we odyn pryklad potribnoho vyrqdu.

❒ Toj, xto pomißa[, vidpada[.

❒ Vyhra[ toj, xto lyßa[t\sq, abo ti, wo lyßagt\sq koly vsi

moΩlyvi reçi vyçerpani.

PryminennqCg hru moΩna pryminyty do bud\-qkoho spyska. V cej sposib

moΩna zakriplgvaty v pam'qti rizni spysky, wo ]x korysno znaty,

napr., wo jde do apteçky, kuxonni prybory, sportyvni prybory,

çastyny narodnoho strog, imena knqziv, imena mist, towo.

Vuzly j v⁄qzannqKoΩnyj uçasnyk hry ma[ ßnur i patyçky.

1. Providnyk hry poda[ nazvu vuzla, napryklad, plastovyj vuzol,

tkac\kyj vuzol, r’qtivnyça petlq towo. KoΩnyj uçasnyk v'qΩe

vidpovidnyj vuzol. Vyhra[ toj, xto perße zakinçyt\.

2.Providnyk hry opysu[, wo treba zbuduvaty, napryklad rih

taborovoho stola (potribno popereçne v’qzannq) abo trynohu

dlq varennq ]Ωi (potribno paralel\ne v’qzannq). KoΩnyj

uçasnyk zv’qzu[ dva patyçky, poçatok budovy stola çy trynohu.

Vyhra[ toj, wo perße zakinçyt\.


IHRY

167

11

IHRY

11

192

Çastyny vitryl\nyka(Vpyßy çysla u kvadratyky)❒ wyt

❒ wohla

❒ ßruba do stqhnennq

❒ koliscqtka

❒ nok

❒ holovnyj vytqh

❒ ßyjka

❒ ßvy

❒ pryçipky

❒ peredn[ vitrylo

❒ wohlovi ßtaby

❒ re[stracijnyj nomer

❒ vidznaka klqsy

❒ perednij pidnos

❒ holovnyj pidnos (takel\)

❒ rebra

❒ holovne vitrylo

❒ holovnyj ßnur

❒ perednij ßnur

❒ sterno

❒ kerma

❒ pixva na meç

❒ meç

❒ providne kil\ce

❒ kadovb

❒ pomist, paluba

1

2

3

4567

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

19

20

24

25

26

21

22

23

18

Çastyny vitryl\nyka


IHRY

168

Qk povodytysq sered pryrody

1. 18,7 10,1,16,11,29,1,14. 22,16,12,6,24. 10,1 22,19,2,19,32.Smittq, vidpadky, qki rozkladagt\sq — zakopaj. Smittq, qke

ne rozklada[t\sq (bud\ wo z metalg, skla towo) ne zakopuj,

a zabery z sobog.

2. Na pam'qtku, znimaj fotohrafi], vedy zapysnyk. En jarybzvitivk, nylsor, xamok. Suxi patyky, ziv'qle lystq, moΩeß

zbyraty, ale bery til\ky te, wo tobi potribne.

3. Itivs umonnylsor at umonnyravt v ukdqrop jußurop en. Ne

turbuj malqt, ne zbyraj q[c\. Ne topçy roslyn, ne peresuvaj

kolod, kameniv. Ce nywyt\ Ωyvi istoty!

4. Ne lgjpo, ne vajvby bud\-qkyx zviriv, ptaxiv, komax bez po-

treby. Polgvannq opravdane lyße qkwo spoΩyva[ß zdobyç.

5. Pid ças prohulqnky, ao lcmq nay]tlt — vybery misce

prynajmenße 35 metriv vid vody. Vykopaj çy vyriΩ kruΩok

travy (23 sm/9 inçiv zavßyrßky, a ne bil\ße, qk 20 sm/8 inçiv

zavhlybßky.) Opislq zakryj cg qmu vykopanym dernom,

prytopçy j polyj vodog.

6. Buduj vatry ta vohni, kiq raavysçgt\t an vo]t rotepyb, ane taki, wo spalggt\ bahato drov, dymlqt\ çy nadto

iskrqt\sq.

7. Fnpnmz ©dpdbq. Ne zrubuj i ne kaliç Ωyvyx derev. Derevo ne

proΩyve bez kory. Ne buduj velykyx ßalaßiv, stoliv towo,

do qkyx potribno bahato dereva.

8. En wazenujçy duvo. Nikoly ne myj naçynnq — posudu v rici

çy ozeri. UΩyvaj mydnycg abo velykyj kazan. Potim vylyj

daleko vid riky çy ozera tak, wob pomy] ne zmohly splysty do

vody. Ne vΩyvaj zvyçajnoho myla çy ßampung v rici çy

ozeri. Ce zabrudng[ vodu ta berehy.

9. Ne dyxo na kyhulqnpro kylymyve pahrumy. Hrupa ponad 10 –

12 osib zalyßa[ zavelyki slidy v pryrodi. ZavΩdy xody

steΩkamy. Qkwo musyß zrobyty novu steΩku, roby vuzen\ku

ta nyw qknajmenße pryrody.

10 17,1,18,6,21,24,14 24,17,12,21,15,19,3,1,18,11,1715,21,19,15,19,17. Zupynys\, rozhlqn\sq, navçys\ sposterihaty

ta myluvatysq çudovog pryrodog dovkruhy sebe.

ÍyfryU ßyfrax potribna bukva [ zastuplena abo inßog, abo çyslom.

Ihry, cillg qkyx [ rozßyfruvannq tekstu, dobre nadagt\sq na

zasvo[nnq vsilqkyx pravyl çy porad. Os\ pryklad tekstu z riznymy

ßyframy. (Na nastupnij storinci podano vykorystani ßyfry.)


IHRY

169

A B V H A B V H A B V H A B V H1 a q q 11 y z t 21 r p ] 31 \ w v

2 b a g 12 i y s 22 s r i 32 g \ b

3 v b \ 13 ] i r 23 t s y 33 q g a

4 h v w 14 j ] p 24 u t z

5 © h w 15 k j o 25 f u Ω

6 d © ç 16 l k n 26 x f [

7 e d c 17 m l m 27 c x e

8 [ e x 18 n m l 28 ç c d

9 Ω [ f 19 o n k 29 ß ç ©

10 z Ω u 20 p o j 30 w ß h

Vidpovid\ v “Dodatkax”.

Znajdy slova Podana diqhrama mistyt\ u sobi imena 20 ukra]ns\kyx knqziv.

KoΩnyj çlen hurtka dista[ odnu kopig diqhramy.

Cil\: znajty qknajbil\ße imen knqziv za 10 (abo 15) xvylyn.

(ZauvaΩennq: deqki imena [ z prava do liva, z dolyny vhoru j po

diqhonali).

Vykorystani ßyfry❒ Çysla zamist\ bukv. (UΩyvaj kolonky A i B.)

❒ Bukvy napysani zadom napered.

❒ Bukvy j slova napysani zadom napered.

❒ Peremißani sklady.

❒ Cila abetka vypysana zadom napered. (VΩyvaj kolonky B i H.)

❒ Peremißani bukvy u slovax.

❒ Perestavlena azbuka na odnu bukvu vzad abo v vpered a-q abo a-b.

(VΩyvaj kolonky B-V abo V-B.)

Spysok knqziv podanyj v “Dodatkax”.

BA X Z U F Í V O L O D Y M Y R K O Ç S T QC S W K Z U G H | B G U A M P H P F Ì O ON Y K A Q R H { A R U R Q R O S L A V X SL A Ç O T E V Ç I X N I Y O L } E N I S |Û N J K L Y W J S P H Û L M S Z F D L B MS D X O R | K Y } O Ì Y F E Y U N R Ç K OA R { O Z E D N R Y N K L U S D J I { L MH I X { W B A I L A O M Y X A M O N O M Y| J L U Q M Ì P D J I Ç E Ì X S P L N S SL I R Í O Û L U H Y { B O L O K Q X O L LOL

ZK

GU

RP

{V

EZ

|Y

QJ

FL

K{

RQ

SG

VB

Q}

TX

OV

SP

LS

AT

VA

KX

V S E V O L O D Ì P T G Q H O L | E X G


IHRY

170

Çleny rodynyPo vertykali (zhory — vnyz):

1. Sestra mo[] mamy.

2. Neridnyj bat\ko.

3. Syn mo]x bat\kiv dlq mene

mij ...

4. Syn mo[] titky ce mo[]

mamy p.....

5. Inßa nazva dlq moho bat\ka.

6. Brat moho bat\ka.

7. Mama mo[] mamy ce dlq

moho bat\ka t....

(ZauvaΩennq: “stryjko” =“dqd\ko”)

Po horyzontali (upoperek):

1. Doçka mo[] sestry.

2. Doçka mo]x bat\kiv ce moq ...

3. Mo[] mamy mama.

4. Najridnißa meni osoba.

5. Bat\ko mo[] mamy ce mij ...

6. Syn brata mo[] mamy ce

dlq ne] ...

7. Mo[] titky syn ce mij ...

8. Mij brat, ce moho dida ...

(Vidpovidi v “Dodatkax”.)

Xrestykivka (krosvord)


171

Çomu jty v pryrodu?

Ûyttq sered pryrody — ce pidstavovyj

element plastuvannq.

Dlq bahat\ox — ce najpry[mnißa joho

çastyna.

Xoça pryroda riznomanitna v riznyx

çastynax svitu, vona vsgdy prymang[.

Na pytannq, çym prymang[ pryroda

plastuniv i plastunok, koΩnyj ma[ svog

osobystu vidpovid\:

• çy to “toj ßum lisiv, ti paxowi vesnog”,

• çy to spokij veçirn\oho plesa na ozeri,

• çy to krasa na lewetars\kyx (lyΩnyx)

z]zdax snihom pokrytyx hir,

• a moΩe mohutnist\ vysokyx hir.

Pryroda manyt\ svo[g krasog,

romantykog ta mohutnistg.

Lgdyna potrebu[ zv’qzku z dovkillqm, u

perßu çerhu z pryrodog. Dlq bahat\ox, a

osoblyvo plastuniv, pryroda zadovil\nq[

cg psyxolohiçnu potrebu.

12ÛYTTQSEREDPRYRODY

PRY

RO

DA

Krasa

Mandrivky

Tabory

12 Pryroda 12/18/08 2:51 AM Page 1

172

Ûyttq sered pryrody —❒ ce vyklyk, poklyk do pryhod u

nebuvalyx obstavynax;

❒ ce Ωyttq v hurti druziv.

Pryroda vymaha[ vid plastuniv:

❒ fizyçno] vytryvalosty (na

dovhij mandrivci abo strimkij

hori);

❒ sprytnosty (v keruvanni

vitryl\nykom po ozeri çy

lewatamy (lyΩamy) po snihu;

PRY

RO

DA

12 Pryroda 12/18/08 2:51 AM Page 2

173

PRY

RO

DA

❒ zaradnosty j uminnq

zabezpeçyty sebe vid xolodu,

dowu j vitru, nahoduvaty

sebe, obijty nebezpeku;

❒ poborennq straxu pered

nespodivanym.

Ûyttq sered pryrody — ce

nahoda:

❒ zblyzytysq z druzqmy, krawe

]x piznaty,

❒ navçytysq spivΩyty,

❒ na humor ta spil\ni vraΩennq.

1212 Pryroda 12/18/08 2:51 AM Page 3

Pidhotuvannq

174

Tut podano deqki zauvaΩennq j porady wodo pidhotovy do Ωyttq v

pryrodi v zahal\nomu, ale ne moΩna obmeΩuvatysq til\ky cym.

Plastuny j plastunky çerpagt\ znannq z riznyx dΩerel, qki

ßyroko j detal\no obhovorggt\ ce pytannq. U bibliotekax i

knyharnqx bahato knyΩok pro rizni storony perebuvannq sered

pryrody; na rynku çymalo zvukozapysiv na cg temu. Kramnyci

zapovneni riznoho rodu vyrqdom. Prote j pidxid i vyrqd minqgt\sq,

xoça pidxid ridße a vyrqd postijno.

PRY

RO

DA

Z pryrodnymy styxiqmy zavΩdy treba raxuvatys\. Ûyttq sered

pryrody zavΩdy pov’qzane z ryskom. Woby cej rysk zmenßyty —

treba pryhotovytysq.

Woby jty v pryrodu treba:

• znannq,

• plqnuvannq,

• Ωytt[vo] praktyky (vyxovnyka, eksperta abo j samo] molodi),

• zapravy.

12 Pryroda 12/18/08 2:51 AM Page 4

175

12Potribne znannq

• zakoniv Ωyttq u pryrodi,

• pravyl bezpeky,

• praktyçnyx umilostej potribnyx dlq Ωyttq v pryrodi

(vyxovnyka, eksperta abo j samo] molodi),

• ekolohi],

• koneçnoho j pobaΩanoho vyrqdu.


❒ woby vybraty vyhidne misce pid ßatro, treba vstanovyty kudy voda

splyva[ j zvidkillq vitry najsyl\nißi;

❒ woby zabezpeçyty sebe vid vohng, treba znaty, qk joho hasyty,

napryklad: horgçyj Ωyr (tovw) u skovorodi moΩna pohasyty styrkog,

a ne vodog, horgçyj odqh na osobi moΩna pohasyty kovdrog abo

pokotyvßy osobu;

❒ woby ne naraΩuvaty sebe na nebezpeku, slid znaty pro trijlyvi

roslyny j nebezpeçni tvaryny v okolyci;

❒ woby zabezpeçyty sebe pid ças hromovyci, treba rozumity, wo take

blyskavka j znaty de bezpeçno perebuvaty v toj ças, a de nebezpeçno.

PRY

RO

DA

Bezpeçni j nebezpeçni miscq pid ças hromovyny

Z cyx prykladiv qsno, wo perebuvannq sered pryrody vymaha[

pidhotovy, nabuttq znannq z knyΩok i vid lgdej z dosvidom.

verßyna abo hrebin\ hory

pidniΩΩq

hory

nehlyboka

peçera

hlyboka

peçera samotn[

derevo

l\odovyk

u kolybi

polonyna

plytka wilyna

v seredyni

avta (maßyny)

duΩe nebezpeçno

nebezpeçno

duΩe bezpeçno

bezpeçno

ulohovyna

hustyj lis

ozero

Znannq pryrodyWoby sebe zabezpeçyty sered pryrody, treba znaty zakony Ωyttq v

pryrodi.

12 Pryroda 12/18/08 2:51 AM Page 5

PRY

RO

DA

176

Bezpeka

KoΩne zanqttq pov’qzane z pevnymy nebezpekamy. Nema[ zaporuky,

wo bud\-qke zanqttq bude vpovni bezpeçne. Ale dosvid pidkazu[

praktyky çy sposoby, woby unykaty abo zmenßuvaty nebezpeky.

Rizni lgdy, qki prodovΩ rokiv zajmalysq

specyfiçnymy dilqnkamy, vyrobyly

spil\nyj dosvid i spysaly pravyla,

pryderΩugçys\ qkyx my oxoronymos\

vid newaslyvyx vypadkiv abo vid ]x

najvaΩçyx naslidkiv. Poky bratysq do

danoho zanqttq, plastuny perevirqgt\

“pravyla bezpeky” wo stosugt\sq

zaplqnovano] prohulqnky çy taboru.

V dodatku do znannq pravyl bezpeky,

woby zapobihty abo zmenßyty nebezpeku,

potribno dosvidu (çy to vyxovnyka,

eksperta çy molodi), zapravy ta toçnoho

plqnuvannq.

12 Pryroda 12/18/08 2:51 AM Page 6

PRY

RO

DA

12

177

Pryklady potribnyx pravyl bezpeky:

❒ pravyla u vidnoßenni do plavannq:

• ne plavaty bez dohlqdu z bereha j ne vidplyvaty daleko

vid bereha;

• koly velyka hrupa plava[ odnoçasno: poparuvaty

uçasnykiv i zobov’qzaty ]x berehty odyn odnoho;

potribno dohlqd kvalifikovano] osoby i vyrqd, wo

zmoΩe dopomohty v razi potreby;

• na bud\-qkomu çovni plavaty v rqtivnyçomu poqsi;

❒ pravyla, qk perexodyty riçku hrupog;

❒ wo robyty, koly zhubyßsq v lisi: napr., u neznajomomu

lisi znajty vyhidne, qknajvywe misce j ne vidxodyty vid

n\oho, a staratysq zvernuty na sebe uvahu (qknajvywe

vyvisyty wos\ take, qk xustku, vidbyvaty blysk soncq

dzerkalom, svystaty svystkom towo).

Praktyçni vmilosti potribni dlq Ωyttq v pryrodi

U cyvilizovanomu sviti majstry budugt\ Ωytla, qki nas

zaxywagt\ vid dowu çy speky. Po xatax my ma[mo

elektryku i haz ta vsilqke znarqddq dlq pidhotovy xarçu. Za

vodu, dorohy, transportacig vidpovidagt\ znavci.

U pryrodi nema[ vyhod cyvilizovanoho Ωyttq, otΩe poky

jty u pryrodu, treba pryhotuvatysq, woby mohty vyΩyty

j daty sobi radu.

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 7

PRY

RO

DA

178

Os\ kil\ka prykladiv potribnoho znannq ta vminnq dlq Ωyttq v

pryrodi:

❒ Woby stvoryty postijnyj tabir, treba vmity: stavyty ßatra,

zbuduvaty kuxng, lqtrynu (vidxoΩe misce), vatru, sporudy.

OtΩe treba znaty pionerstvo — vmity oruduvaty znarqddqm

(sokyrog, pylog), v’qzaty vuzly, zapalyty vohon\ (navit\

qkwo derevo mokre).

❒ Qkwo ne moΩna ni zbyraty ni zrubuvaty dereva na misci taboru

(napr. u zapovidnykax), treba znaty qkyj vyrqd potribnyj i qk

davaty radu v inßyj sposib, napryklad vΩyvaty hazovi kuxni

zamist\ tradycijnyx u qkyx palyt\sq derevo.

❒ Woby mandruvaty, treba znaty kartohrafig — vmity çytaty

kartu, oruduvaty kompasom, znajty storony svitu j bez

kompasa.

❒ Woby Ωyty sered pryrody, treba znaty, qk proçywuvaty vodu

do pyttq, ta dobre znaty pohodoznavstvo, rybal\stvo towo.

❒ Woby vybyratysq na speciqlizovani tabory, treba maty znannq

z dano] dilqnky — çy to ]zda kanoe çy vel\osypedom (roverom).

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 8

179

12

PRY

RO

DA

Ekolohiq

Donedavna zahal\no panuvalo nastavlennq, wo pryrodu

moΩna lyße vykorystovuvaty. Lgdy bezpowadno rubaly

lisy, zatrogvaly zemlg, zabrudngvaly vody j povitrq.

S\ohodni my zna[mo, wo tak prodovΩuvaty hodi (xoça v

bahat\ox miscqx nesovisne vykorystovuvannq pryrody

prodovΩu[t\sq). Pryrodu treba ne til\ky ßanuvaty, a j

plekaty j pikluvatysq neg.

Plastuny rozumigt\, wo vsi çastyny pryrody

vza[mozaleΩni odna vid odno]. Tomu, koly poßkodyß

odnu çastynu pryrody (roslynu çy tvarynu), ce

vidib’[t\sq j na inßyx çastynax. Perebuvagçy sered

pryrody, plastuny uvaΩagt\, wob qknajmenße ]]

porußuvaty.

Os\ kil\ka prykladiv vidpovidal\noho taboruvannq:

❒ plastuny ne mygt\sq mylom u riçkax abo ozerax, bo

mylo zaneçywu[ vodu ta ßkodyt\ roslynnosti j

rybam.

❒ na sporudy v tabori plastuny ridko koly zrubugt\

Ωyve derevo, bo dereva koneçni dlq rivnovahy v

Ωytt[vomu cykli pryrody j utrymuvannq çystoho

povitrq ta prytulku dlq zviriv i ptaxiv;

❒ plastuny ne zalyßagt\ za sobog smittq, holovno

metalevoho çy plastykovoho, qke ne rozklada[t\sq

protqhom dovhoho çasu.

Ci pryklady vidnosqt\sq zahal\no do vsix prohulqnok çy

taboruvannq. Oskil\ky koΩna okolycq ma[ svo[ridnu

pryrodu, treba rozumity ekolohig dano] miscevosty,

tobto znaty miscevu roslynnist\ i tvarynnist\ ta vza[mo-

zv’qzok miΩ nymy. Napryklad, pevni kvitky ne moΩna

zryvaty, bo vony ne vidrostagt\ i komaxy, qki nymy

Ωyvlqt\sq, hynut\.

Woby znaty dovkillq, treba pryhotovytysq. Na prohu-

lqnkax çy taborax dobre, wob usi uçasnyky maly spysky

tvaryn i roslyn, wo ]x moΩna znajty v okolyci taboru çy

mandrivky (spysky v movi taboru, tobto v ukra]ns\kij

movi). TakoΩ korysno svidomo slidyty za roslynamy ta

tvarynamy, a ne lyße perebihaty popry nyx.

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 9

180

PRY

RO

DA

Roslyny: rozkladagçi bakteri], trava, zbiΩΩq, dereva.

Roslyno]dy: myßi, zajci, oleni.

M’qso]dy abo vse]dy: polivky, sovy, vuΩi, pumy.

*polivky ce polevi myßky, a pumy ce rid velykyx dykyx kotiv.

Ûytt\ovyj lancgh v Skelqstyx Horax

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 10

181

12

PRY

RO

DA

Hrupovyj vyrqd

• pryladdq do kuxovarennq (kazany

towo),

• zaxyst vid dowu dlq hrupy (velyki

ßatra, plaxty (tenty) towo),

• znarqddq potribne dlq zaplqnovano]

prohramy,

• karta okolyci,

• apteçka.

Zahal\ni porady:

❒ Braty til\ky toj vyrqd, wo koneçnyj, bo vse treba nesty.

❒ Taki reçi qk odqh korysno maty u nepromokal\nomu opakuvanng.

❒ Vyrqd ne musyt\ buty koßtovnym, ale musyt\ buty vidpovidnym

dlq obstavyn.

Vyrqd

Vid vyrqdu çasto zaleΩyt\

uspix prohulqnky abo taboru.

Tut podano pidstavovyj

vyrqd na prohulqnku z

niçlihom abo na tabir.

Osobystyj vyrqd

• ßatro (perevaΩno na spilku

z inßymy),

• napleçnyk,

• spal\nyj mißok

(spymißok),

• kylymok abo matrac do

spannq,

• odqh,

• zaxyst vid soncq (nakryttq

holovy, sonqçni okulqry,

krem abo plyn proty

sonqçnyx promeniv),

• pryladdq dlq osobysto]

hihi[ny,

• pryladdq do xarçuvannq,

• pryladdq do pionerstva abo

zanqt\ u zaplqnovanij

prohrami,

• kompas,

• sirnyky u nepromokal\nij

korobci abo zapal\nyçka,

• lixtaryk,

• svystok,

• olivec\ i papir,

• indyvidual\na apteçka,

• hodynnyk.

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 11

182

PRY

RO

DA

Deqki zauvaΩennq ta poqsnennq, wo znaçyt\ “vidpovidnyj” vyrqd :

Dewo pro ßatroQke ßatro potribne, zaleΩyt\ vid toho, xto j de ce ßatro bude vΩyvaty.

❒ Sutt[vym [, wob ßatro oxoronqlo vid vody (holovno dowu) j vitru.

(Ne sutt[vym [ çy [ odyn çy dva daßky, çy nepromokal\na pidloha [

çastynog ßatra çy okremo.)

❒ Velyçyna zaleΩyt\ vid çysla osib, wo ma[ v n\omu spaty j z qkym

vyrqdom.

❒ Vahu j velyçynu ßatra treba braty do uvahy, qkwo vono vΩyva-

tymet\sq na mandrivkax.

Dewo pro spal\nyj mißok (spymißok)Qkyj spal\nyj mißok potribnyj, zaleΩyt\ vid obstavyn i pohody.

❒ Qkwo mißok potribnyj na mandrivku, treba braty do uvahy vahu j

velyçynu.

❒ Treba zvernuty uvahu, qk mißok zroblenyj, i z qkoho materiqlu. Pry

nyz\kij temperaturi (napr., u horax) potribno mißok, wo dobre tryma[

teplo. (Ce zaleΩyt\ vid zovnißn\oho materiqlu, çym napovnenyj i qk

ßytyj — qkwo pereßytyj naskriz\, teplo vtika[ çerez ßvy.)

Dewo pro napleçnyk❒ Velyçyna zaleΩyt\ vid velyçyny osoby j skil\kosty vyrqdu.

❒ Forma zaleΩyt\ vid budovy osoby — vaha ma[ spyratysq na spyni j

bedrax (80%), a ne til\ky na pleçax (20%). Woby vaha leΩala na bedrax,

treba maty dobryj m’qkyj poqs.

❒ Qkwo v napleçnyku rizni çastyny j kyßen\ky, lehße zberehty porqdok

i lehße wos\ znajty.

Qkyj odqh❒ Vidpovidnyj na vsilqku pohodu: teplu, xolodnu, dowovu (Najkrawe

braty “verstvy” lehkoho teploho odqhu, woby moΩna prystosuvatysq

do rizno] pohody skydagçy abo nadqhagçy odeΩu.)

❒ Praktyçnyj (napr., temnißi krasky, woby odqh skoro ne zabrud-

ngvavsq; materiqly, wo skoro soxnut\; na xolod vovna lipßa niΩ

bavovna, bo tryma[ teplo, navit\ koly mokra, a bavovna dovho soxne.)

❒ Odqhu potribno na zminu, ale ne bahato, bo joho treba nesty, a v ßatri

malo miscq.

Pryladdq dlq osobysto] hihi[ny❒ Pryladdq dlq çystoty koneçne, ale paxuçi kremy çy pasty prymanggt\

nebaΩanyx komax i zvirqt.

❒ Sered pryrody dobre vyhlqdaty pryrodno, otΩe ne potribno kosmetyky.

Pryladdq dlq xarçuvannq❒ Lehke dlq mandrivky.

❒ Praktyçne, (woby lehko ne perevertalosq na nerivnij plowyni j woby

ne peklo ruky, koly napovnene harqçog stravog).

Skil\ky hrupovoho pryladdq potribno zaleΩyt\ vid obstavyn kuxovarennq

— malo na mandrivku v horax, bil\ße na postijnyj tabir.

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 12

183

12

PRY

RO

DA

Plqnuvannq j perevirka

Porady pro plqnuvannq zahal\no, pro plqnuvannq prohulqnky abo

taboru moΩna znajty v inßij çastyni c\oho dovidnyka. Plastuny

zdagt\ sobi spravu, wo çym bil\ße ryskovne (ryzykovne) zanqttq,

tym toçniße treba perehlqnuty vsi podrobyci j dobre ]x proana-

lizuvaty, woby niçoho ne propustyty. Koneçno takoΩ zazdalehid\

pryhotovyty al\ternatyvni plqny na rizni moΩlyvosti.

VaΩlyva çastyna plqnuvannq — ce rißennq qkyx lgdej, z qkym

dosvidom potribno na danu prohulqnku çy tabir. (Treba pam’qtaty j

pro prohulqnky pid ças taboru.)

Napryklad: wo robyty —

❒ qk [ zlyva, moroz abo mrqka v horax çy na vodi,

❒ qk xtos\ zhubyt\sq, zaxvori[ abo zlomyt\ nohu na mandrivci,❒ qk medvid\ nespodivano vyjde na steΩku,

❒ qk vkusyt\ hadgka .

Ûytt[vyj dosvid

Okrim znannq, nabutoho z knyΩok, korysno maty svij Ωytt[vyj

dosvid. Plastuny rozvyvagt\ svij dosvid postupovo — poçynagt\

prohulqnkog v parku, opislq jdut\ za misto, potim taborugt\ odnu

niç, a vkinci taborugt\ dovße. Podibno j z rodamy taboriv —

treba vmity taboruvaty v lehßyx obstavynax, zaky moΩna vybyra-

tysq v strimki (kruti), dyki hory. Koly vyxovnyky orhanizugt\

tabir dlq molodi abo z moloddg (napr., kurinnyj tabir), vony vΩe

sami nabuly Ωytt[voho dosvidu v danyx obstavynax, abo zapro-

ßugt\ do bulavy taboru kohos\, wo ma[ praktyçnyj dosvid i vmi[

joho peredaty gnactvu.

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 13

Zdobuttq zapravy

Ûyttq sered pryrody vymaha[ fizyçnoho zusyllq. Qka b ce ne bula

mandrivka — çy pißky, çy na vel\osypedax çy na lewatax —

uçasnykam potribno enerhi] i vyroblenyx mqziv. Ce vidnosyt\sq

osoblyvo do takyx zanqt\, qk skelelaΩennq çy mandruvannq v

strimkyx horax.

Ale navit\ dlq pobutovoho taboruvannq potribno syly j

vytryvalosty — stavyty ßatra (osoblyvo, qkwo vony velyki j

vaΩki), rubaty drova dlq kuxni çy vatry, buduvaty sporudy, varyty

u velykyx kazanax dlq taboru, zmahatysq v ruxlyvyx ihrax towo.

Moloda lgdyna, qka pid ças roku ne zajma[t\sq tilovyxovannqm,

vyklgçno sydyt\ pry knyΩkax abo pry televizori, ma[ trudnowi

na tabori.

Dlq toho, woby mohty ocinyty krasu pryrody, woby mohty

pry[mno provesty ças z druzqmy, woby mohty zustrity rizni

nespodivanky, wo ]x prynosyt\ Ωyttq sered pryrody, j zadlq svoho

zdorov’q, plastuny povynni postijno fizyçno hartuvatysq. KoΩnyj

plastun çy plastunka indyvidual\no vidpovida[ za svog pryhotov-

lenist\, ale hurtok u svo]j prohrami takoΩ dba[ pro fizyçnu

vpravnist\ svo]x çleniv, osoblyvo pered taborom, qkyj vymaha[

specyfiçno] pidhotovy, qk napr., ]zda na vel\osypedax (roverax).

184

PRY

RO

DA

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 14

185

Pidhotuvannq xarçiv

Cili pidhotovy v hurti plastuniv

❒ xarç — pidstavova potreba

lgdyny;

❒ spil\ne pidhotuvannq — ce

nahoda:

• navçytysq varyty,

• navçytysq orhanizuvaty

pracg, lgdej,

• zΩytysq z druzqmy.

Wo treba braty douvahy

❒ qka cil\: til\ky proxar-

çuvatysq qknajskoriße, çy

zvernuty uvahu na osoblyvu

podig z vyßukanym

stravospysom (meng)?

❒ skil\ky çasu bude na

varennq?

❒ u qkyx obstavynax bude

varennq çy pidhotuvannq:

v postijnij kuxni, çy na

perexodovomu misci na

prohulqnci? çy bude dosyt\ vody, woby pidhotovyty stravu j

opislq pomyty posud? çy bude voda, wob zrobyty taborovyj

“xolodyl\nyk”?

❒ qkyj bude vyrqd — minimal\nyj na prohulqnci,

çy riznomanitnyj u taborovij kuxni?

❒ çy xarçi treba nesty (tobto beret\sq do uvahy vaha)?

❒ çy ce osoblyvi obstavyny, wo vymahagt\ bahato enerhi] vid

uçasnykiv (napr., na prohulqnci v strimkyx horax)?

❒ çy bude odna kuxnq na hurtok, kurin\ abo tabir, çy bil\ße

(zaleΩyt\ vid toho çy cil\ [ til\ky vsix proxarçuvaty, çy ]x

takoΩ navçyty varyty na pol\ovij kuxni)?

❒ çy bude dostava xarçiv pid ças taboru?

❒ qki potreby lgds\koho tila?

❒ xarç ne must\ buty necikavym, qkwo dobre zaplqnovanyj.

Wo treba zrobyty

❒ sklasty stravospys (meng);

❒ obraxuvaty skil\ky xarçu potribno j koßty;

❒ zrobyty zakupy;

❒ zapakuvaty xarçi abo rozdaty vsim potroxy, qkwo potribno nesty.

12

PRY

RO

DA

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 15

186

PRY

RO

DA

Potreby lgds\koho tilaTilo potrebu[ odnu do çotyry litry vody denno j xarçiv z

çotyr\ox hrup.

Os\ hrupy j pobaΩani denni porci] z koΩno] hrupy:

• moloçni xarçi 3-4 porci],

• m’qso 2 porci],

(abo horodyna z bilkovynog [prote]nog]• horodyna, sadovyna 4-5 porcij,

• xlib, kaßa 3-5 porcij.

Velyçyna porci] zaleΩyt\ vid osoby, ale dlq zdorov’q

vaΩne, wob buly vidpovidni proporci]. Denno divçatam

gnac\koho viku treba 2 200 kal\orij, a xlopcqm c\oho

viku treba 2 800 kal\orij. Qkwo prohrama osoblyvo vys-

naΩugça (napr., mandrivka v strimkyx horax) potribno

bil\ße vody j treba zbil\ßyty normal\ne çyslo

kal\orij.

Vyparovuvannq vody pid

polotnom tvoryt\ svoho

rodu xolodΩennq i tym

sposobom bude oxolo-

dΩuvaty ]Ωu v korobci.

Taborovi “xolodyl\nyky”❒ Poklasty ]Ωu v tekuçu vodu: riçku çy potiçok, v

wil\no zakrytij perexovci. Zabezpeçyty, wob voda ne

ponesla, zviri ne z’]ly j xrobaky ne zalizly.

❒ Nakryty vidro çy korobku z ]Ωeg velykym kuskom

nesyntetyçnoho materiqlu, qkyj zvysa[ u vidro

napovnene vodog. Povoli materiql cilyj zmoçyt\sq j

bude mokrym, poky bude voda u vidri, a vyparovuvannq

vody z materiqlu oxolodyt\ ]Ωu.

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 16

Vatra:❒ moΩe maty male abo bil\ße çyslo uçasnykiv,

❒ ma[ vidnosno svqtoçnu atmosferu,

❒ prohrama detal\no pidhotovlena z riznymy toçkamy,

❒ moΩe buty povaΩna abo vesela abo skladatysq z dvox çastyn.

Cil\Cil\ moΩe buty rizna. Os\ kil\ka prykladiv:

❒ stvoryty atmosferu dlq pevnyx pereΩyvan\,

❒ stvoryty emocijnyj zv’qzok (napr., z plastunamy v sviti),

❒ stvoryty pozytyvne nastavlennq do danyx idej çy idealiv,

❒ peredaty pevni dumky çy nastavlennq,

❒ vyslovyty slovom abo pisneg lgds\ki poçuttq çy mri],

❒ vyqvyty humor, rozvaΩyty inßyx i sebe.

PidhotuvannqXoça ças vid çasu spontannyj vohnyk [ uspißnyj i korysnyj, pere-

vaΩno korysno prohramu vohnyka pidhotovyty napered, a vatra,

wob bula uspißnog, obov’qzkovo vymaha[ orhanizaci], providnyctva

j uqvy. Wo pidhotovyty:

❒ zbuduvaty vohnyk çy vatru (bahattq),

❒ dopil\nuvaty, wob poblyzu buv materiql do haßennq vohng,

❒ zaplqnuvaty prohramu,

❒ pidibraty xto perevodyt\.

187

PRY

RO

DA

12Vohnyky j vatryVohnyk i vatra — ce plastova

prohrama pry bahatti.

Vohnyk — ce misce, de koΩ-

nyj plastun çy plastunka,

pislq neraz vysnaΩlyvyx

dennyx zanqt\, moΩe vidpru-

Ωytys\, vidçuty blyz\kist\

svo]x tovaryßiv, vidçuty,

wo vin çy vona [ çlenom

plastovo] rodyny.

Vohnyk:❒ ma[ vidnosno intymnu

druΩng atmosferu,

❒ ma[ vidnosno male çyslo

uçasnykiv,

❒ normal\no prohrama

sklada[t\sq z rozpovidi abo

dyskusi] j pisen\ (çastyna

prohramy moΩe buty

spontanna).

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 17

PRY

RO

DA

Budova vohnyka çy vatry

❒ velyçyna prystosovana do çysla uçasnykiv i çasu pryznaçenoho

na prohramu (ni za velykyj, ni za harqçyj),

❒ dobre, wob treba bulo qknajmenße dokladaty drov (ne

perebyvaty postijno prohramy),

❒ vaΩne, wob moΩna bulo skoro zapalyty (otΩe potribno

zbuduvaty vidpovidne hnizdo iz suxyx patyçkiv çy sina).

Prohrama

❒ Vohnyk çy vatru treba pereΩyty. (Pry[mno mriqty pry vohni.)

Najkrawe vyklykaty pereΩyvannq, poçuttq — pisnqmy. (Dobre

maty takoΩ instrument, napr. ©itaru.) VaΩko uqvyty sobi vatru

bez pisen\.

❒ Vidkryttq nada[ nastrij, (tomu veselu vatru poçyna[mo

bad\orog pisneg, a povaΩna vatra ma[ vidkryttq prohramy, wo

viddzerkalg[ danu povaΩnu temu).

❒ Toçky prohramy vatry treba zaplqnuvaty detal\no zazdalehid\

(ce vklgça[ vybir pisen\). Toçky viddzerkalggt\ temu abo

nastrij (znaçyt\ cil\). Pisni çerhugt\sq z inßymy toçkamy.

❒ Napered treba vyznaçyty xto perevodyt\ toçku çy poçyna[

pisng.

❒ Prohrama vohnyka moΩe buty menße detal\no zaplqnovana.

(Napryklad, na hurtkovyj vohnyk osoblyvo nada[t\sq rozpovid\

i moΩlyvo deqki spontanno vybrani pisni vidpovidni do

atmosfery.)

❒ Pid kinec\ vatry çy vohnyka vybraty spokijni, nastro[vi pisni.

Vohnyk çy vatru kinçaty todi, koly vatra we vsix bavyt\ çy

cikavyt\.

❒ Riven\ prohramy vatry çy vohnyka zavΩdy plastovyj-

kul\turnyj.

188

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 18

189

PRY

RO

DA

12Pryklady prohram na vatru

❒ moΩlyvi temy:

• ukra]ns\ka pisnq,

• “mova — dußa narodu”,

• svqto Ivana Kupala,

• Olimpiqda — osobystyj vyzov zmahuniv,

• ekolohiq,

• plastovyj humor.

❒ debaty:

• “Çy plastove taboruvannq ßkidlyve dlq pryrody?”

• “Asymilqciq pryrodnyj proces, ale proty n\oho

moΩna borotysq.”

❒ inscenizaci]:

• z Ωyttq patrona,

• z Ωyttq perßyx poselenciv u novomu krag,

• z istoryçnyx podij,

• pisen\.

❒ uqvnyj sud:

• nad kymos\, wo diqv na kryvdu ukra]ns\koho

narodu (napr., Antoni Iden za te, wo vydav

mil\jony lgdej Radqns\komu Sogzovi na pevnu

smert\.)

• nad kymos\, wo vynywu[ pryrodu .

❒ uqvleni interv’g:

• iz postattg z istori] (napr., z Bohdanom

Xmel\nyc\kym),

• iz suçasnym vaΩnym providnykom u sviti na temu

potreb Ukra]ny,

• iz znanym suçasnym tvorcem ukra]ns\ko] kul\tury

(muzyky, teatru),

• iz providnykom skavts\koho ruxu.

❒ su©esti] na veseli toçky:

• inscenizaciq veselo] pisni,

• Ωartivlyva interpretaciq Plastovoho Zakonu çy

inßyx pravyl,

• Ωartivlyva interpretaciq pravyl taboru,

• radioperedaça dodomu: novyny j pobaΩannq z

taboru “na veselo”,

• kolomyjky,

• predstavyty vyxovnykiv “na veselo”.

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 19

PRY

RO

DA

Tradycijno plastuny kinçagt\ vatru pisneg “Pry vatri”. Opislq

vsi vstagt\. Inkoly v toj ças vidbuva[t\sq niçna molytva abo

vidrazu vsi berut\sq za ruky navxrest i spivagt\ “Niç vΩe jde”.

Spivagt\ dviçi slova, a tretij raz lyße murmurando. Pid ças

murmurando çasom pereda[t\sq “iskra” (za porqdkom stysk ruky

susidovi po çerzi poky ne obijde kolo), pislq çoho spiva[t\sq

“Dobraniç, dobraniç”.

Perevedennq prohramy vatry

Perevodyt\ toj xto:

• ma[ vidpovidnyj holos,

• ma[ avtorytet (vmi[ vtrymaty porqdok),

• ma[ poçuttq humoru,

• [ rißuçyj i skoro rea©u[,

• [ çutlyvyj na baΩannq ta potreby uçasnykiv vatry,

• ma[ poçuttq estetyky.

Deqki su©esti] wodo perevedennq:

❒ pereviryty naprqm vitru i vidpovidno rozmistyty uçasnykiv,

❒ vsix ustavyty çy posadyty dovkruh, wob vsim lehko braty uçast\,

❒ ne lyßaty vil\noho çasu miΩ toçkamy, inakße uvaha j

nastrij znykagt\,

❒ ne poçynaty hovoryty, poky nema[ uvahy vsix,

❒ staratysq vsix vklgçyty,

❒ zberihaty porqdok i vidpovidnu atmosferu po-druΩn\omu,

❒ ne blaznuvaty,

❒ zatyraty pomylky,

❒ maty v zapasi 2 abo 3 pisni çy inßu toçku.

190

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 20

PRY

RO

DA

Pry vatri

12

191

Sirily u sumerku pivnoçi ßatra,

Zastyh mov u çornomu bezrusi lis,

Lyß qsnym prominnqm iskrylasq vatra

I sypala zorqm pryvit.

Nad vatrog postati gni, xlop’qçi,

Zasluxani v zoloto sliv, wo lylys\,

Pro slavu mynulu, pro mri] harqçi,

Pro volg, wo pryjde kolys\.

Zasluxalys\ kedry horhans\ko] noçi

I homin ißov po dolynax, verxax,

Horily zavzqttqm gnac\ki] oçi

I syla rodylas\ v sercqx.

Pohaslo bahattq, horily we mri],

Kinçyla svij let zavoroΩena niç,

Daleko na sxodi horily obri],

Voskresnij zirnyci ustriç.

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 21

192

TaboryTabir — najkrawyj vyxovnyj zasib i mabut\ najcikavißa çastyna

plastovo] prohramy. Z malym vynqtkom, plastovi tabory

vidbuvagt\sq sered pryrody.

Wob orhanizuvaty tabir, potribno znannq ta zrozuminnq:

• cili taboruvannq,

• elementiv plastovo] systemy,

• elementiv Ωyttq sered pryrody,

• dilqnok, wo cikavlqt\ molod\.

Cil\KoΩnyj plastovyj tabir ma[ daty molodi nahodu na samovyxovannq

ta rozvytok svo]x fizyçnyx, intelektual\nyx, suspil\nyx ta

duxovnyx qkostej. KoΩnyj plastovyj tabir po suti vyßkil\nyj; u

Plasti nema[ vidpoçynkovyx taboriv. Tomu pobaΩano, wob koΩnyj

gnak i gnaçka vidbuly xoç dvotyΩnevyj tabir riçno.

PRY

RO

DA

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 22

12

193

Rody taboriv

U Plasti buvagt\ riznoho rodu tabory:

❒ Tabir buva[ malyj (napr. hurtkovyj), abo velykyj (napr.

krajovyj).

❒ Tabir moΩe buty postijnyj (stacionarnyj), abo mandrivnyj.

❒ Buvagt\ tabory hurtkovi, kurinni, stanyçni j krajovi. Provody

tyx çastyn ]x orhanizugt\ i za nyx vidpovidagt\.

❒ Buvagt\ tabory z bahatohrannog prohramog, speciqlizovani abo

vyßkil\ni. Qkyj by ce tabir ne buv, velyka çastyna prohramy

sklada[t\sq z praktyçnoho plastuvannq.

Zvyçajnyj plastovyj tabirRe©ulqrnyj plastovyj tabir vklgça[ v prohrami:

❒ vmilosti potribni dlq proΩyttq sered pryrody, napr.,

tabirnyctvo, kuxovarstvo, pryrodoznavstvo;

❒ pidstavovi elementy plastovyx zanqt\ — ihry, pisni, instruktaΩi,

hutirky, vatry ta prohulqnky;

❒ riznomanitni vmilosti çy inßi zanqttq, qki viddzerkalggt\

zacikavlennq molodi danoho viku v danyj ças.

ZaleΩno vid viku, Ωytt[vo] praktyky molodi j vyxovnykiv ta vid

obstavyn, [ rizni vidxylennq vid c\oho zrazka: na odnomu tabori

bahato çasu prysvqçu[t\sq na praktyçni vminnq perebuvannq sered

pryrody; na inßomu, perevaΩagt\ prohulqnky u kanoe abo prohu-

lqnky na verxy hir. U zapovidnyku abo na mandrivnomu tabori ne

roblqt\ sporud i, moΩlyvo, zamist\ pol\ovyx kuxon\ potribno

hazovi kuxonky. PRY

RO

DA

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 23

194

PRY

RO

DA

Speciqlizovani taborySpeciqlizovani tabory buvagt\

v dodatku do taboru, kudy ]dut\

vsi çleny hurtka. Ci tabory

magt\ daty nahodu uçasnykam

zdobuty znannq j vpravlqty

odnu vmilist\ abo dilqnku.


• tabir kano]stiv [mandrivka

na kanoe (kanojkax)],

• mors\kyj tabir na

vitryl\nykax,

• lewetars\kyj tabir (na

lyΩax),

• sportyvnyj tabir moΩe buty

trenuvannq do specyfiçnyx

zmahan\,

• kinnyj tabir,

• tabir al\pinistiv,

• muzyçnyj tabir, napr., hra

na sopilkax abo tvorennq

plastovo] orkestry,

• tabir “SteΩky kul\tury”.

12 Pryroda 12/18/08 2:52 AM Page 24

195

Vyßkil\ni taboryKoΩnyj plastovyj tabir do

pevno] miry vyßkil\nyj.

Ale [ tabory, na qkyx

vidbuva[t\sq specyfiçnyj

vyßkil. Os\ pryklady:

Vyßkoly vyxovnykiv

❒ Vyßkil novac\kyx

vporqdnykiv (bratçykiv i

sestryçok) “Rada Orlynoho

Vohng”.

❒ Vyßkil gnac\kyx

vporqdnykiv.

12

PRY

RO

DA

❒ Vyßkil\ni tabory “Lisova

Íkola” j “Íkola Bulavnyx”

dlq vyßkolennq çleniv

bulav gnac\kyx taboriv.

Ci tabory magt\ osoblyvi

vymohy.

❒ Vyßkil\nyj tabir “Zolota

Bulava” ma[ prohramu,

sprqmovanu na pohlyblennq

rozuminnq samovyxovannq

ta vyroblennq providnyc\-

kyx qkostej.

12 Pryroda 12/18/08 2:53 AM Page 25

196

PRY

RO

DA

Woby daty nahodu plastunam ta skavtam zapiznaty sebe, podruΩyty

ta pobaçyty svit, orhanizugt\sq miΩkrajovi zustriçi dlq plastuniv

u sviti, ta dΩembori dlq skavtiv riznyx kra]n.

❒ Xoç çasom buvagt\ zustriçi dlq plastuniv dvox kra]n, u Plasti

normal\no vidbuvagt\sq gvilejni, miΩkrajovi zustriçi wo p’qt\

rokiv. Do teper vidbulosq ]x visim. (Dyv. “Istoriq Plastu”.)

❒ Poodynoki krajovi skavts\ki provody orhanizugt\ svo]

dΩembori j zaproßugt\ skavtiv inßyx kra]n, a wo çotyry roky

vidbuvagt\sq svitovi dΩembori. (Na fotohrafi]: ukra]ns\ka

hrupa na XUIII-mu dΩembori v Niderlqndax, 1995 r.)

Zustriçi j dΩembori

12 Pryroda 12/18/08 2:53 AM Page 26

197

Plastova prysqha › dorohovkaz Ωyttq

[Na stoli nakrytomu suknom abo skatertynog, sto]t\ model\plastovo] vidznaky, na ramenax qko] vmiweno try sviçky: serednq— bila, prava — zelena, liva — çervona. Kimnata temna, na modelilile] skoncentrovane svitlo tr\ox elektryçnyx lixtariv.KoΩnyj lixtar naleΩyt\ do odno] sviçky, joho svityt\sq jhasyt\sq razom zi sviçkog. Na poçatku ceremoni] lixtari zasviçenij skoncentrovani na modeli vidznaky, sviçky zahaßeni.]

“Dorohi podruhy j druzi! Pered vamy plastova vidznaka, try

lystky lile], perepleteni tryzubom. Ce symvol Ukra]ns\koho

Plastu, symvol Ωyvuço] plastovo] ide]. Try lystky lile] symvo-

lizugt\ Try Holovni Obov’qzky Plastuna: obov’qzok pered Bohom

i Ukra]nog, obov’qzok pered inßymy, obov’qzok pered sobog.

(Pry vyçyslgvanni obov’qzkiv vkazuvaty na lystky lile] v takomuporqdku: serednij, pravyj, livyj.)

Ci obov’qzky stanovlqt\ osnovu naßoho wodennoho Ωyttq. Vony

po[dnani v Plastovij Prysqzi. Q pryhadag vam ]x. Pry koΩnomu

obov’qzku xaj dußa vaßa strepenet\sq, xaj koΩen z vas xvylynu

pryzaduma[t\sq nad znaçennqm skladenyx vamy pryreçen\.

Prysqhags\ svo[g çestg, wo budu virnyj Bohovi j Ukra]ni.

(Zasvityty seredng sviçku.)Cq sviçka symvolizu[ cg virnist\. Ce naß osnovnyj obov’qzok

pered Tvorcem svitu j pered naßog Bat\kivwynog.

Prysqhags\ svo[g çestg, wo budu pomahaty inßym.

(Zasvityty pravu sviçku, zelenu.) Cq sviçka symvolizu[ naß obov’qzok pomahaty inßym.

UvaΩlyvist\ do inßyx [ osnovog spivΩyttq u naßomu dovkilli.

Pomiç inßym — ce nariΩnyj kamin\ plastuvannq.

Prysqhags\ svo[g çestg, wo budu Ωyty za plastovym zakonom.

(Zasvityty livu sviçku, çervonu.)

Os\ pryklad odnoho ceremoniqlu, wo joho moΩna pryminyty do

riznyx okazij. Ceremoniql napysav pl. sen. Taras Durbak.

DO

DA

TKY

DODATKY

Dodatok do çastyny 3: Symvolika

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 1

198

DO

DA

TKY

Cq sviçka symvolizu[ obov’qzok pered namy samymy. Ce obov’qzok

plekannq naßoho xarakteru zhidno z Plastovym Zakonom. Koly

zberihatymemo joho, budemo tilom syl\ni, duxom rozvyneni i

moral\no zdorovi.

Ci sviçky, vsi razom, qsno osvitlggt\ nam naß plastovyj ßlqx.

My baçymo vyrazno naßu Ωytt[vu dorohu pered sobog, my baçymo

vyrazno vsi pereßkody na ßlqxu j omyna[mo ]x. Try Ho-lovni

Obov’qzky Plastuna — ce naßi dorohovkazy na cile Ωyttq.

Ta my ne zavΩdy zberiha[mo virnist\ cym ideqm. My perestaly

Ωyty za plastovym zakonom.

(Hasyt\sq livu, çervonu sviçku j odyn lixtar.) My zabuly naß obov’zok pered sobog. Bez ci[] sviçky naß ßlqx

vΩe ne takyj vyraznyj. My zabuly pro naß obov’qzok pered

inßymy.

(Hasyt\sq pravu, zelenu sviçku i druhyj lixtar.)Bez ci[] sviçky naß ßlqx uΩe majΩe temnyj. My zabuly pro naß

obov’qzok pered Bohom i Ukra]nog.

(Hasyt\sq seredng sviçku j ostannij lixtar.) Teper my zahubyly zovsim naß ßlqx. My ne ma[mo naprqmu. My ne

ma[mo dorohovkaziv. My skriz\ natraplq[mo na pereßkody.

Dovkruhy nas temrqva. My popaly v zneviru. My povni Ωaxu. My

ßuka[mo dorohy... U bezprohlqdnij temrqvi stara[mos\ ]]

vidnajty...

My pryhadu[mo sobi Boha, my molymos\. My pryhadu[mo sobi naßu

Bat\kivwynu.

(Zasviçu[t\sq seredng sviçku ta odyn lixtar.)My vidnajßly naß naprqm. Ta naß ßlqx we temnyj i duΩe

nevyraznyj.

My pryhadu[mo sobi naß obov’qzok pomahaty inßym.

(Zasviçu[t\sq pravu, zelenu sviçku j druhyj lixtar.)Naß ßlqx sta[ qsnißym, xoç vin we ne duΩe vyraznyj. My

poçyna[mo Ωyty za Plastovym Zakonom.

(Zasviçu[t\sq livu, çervonu sviçku j tretij lixtar.)My vidnaxodymo sebe vpovni j naß plastovyj ßlqx qsno

rozhornuvsq pered namy. Naß ßlqx: naßi obov’qzky pered Bohom i

Ukra]nog (vkazaty na seredng, bilu sviçku), naßi obov’qzky pered

inßymy (vkazaty na pravu, zelenu sviçku), naßi obov’qzky pered

sobog (vkazaty na livu, çervonu sviçku).

Plekajte, druzi, ci plastovi idealy v koΩnu xvylynu svoho Ωyttq,

bud\te virnymy ]m zavΩdy j usgdy. Svo]m prykladom, znannqm i

virog pereweplgjte ]x u dußi ukra]ns\ko] plastovo] molodi, wo ]]

vy zobov’qzalysq vyxovuvaty, ta stvorit\ z ne] vartisne pokolinnq

ukra]ns\koho narodu.”

(Na zali uçasnyky poçynagt\ spivaty “Plastovyj obit”.) ZauvaΩennq: Suçasnyj tekst Tret\oho Holovnoho Obov’qzku [ “Ûyty za

Plastovym Zakonom i sluxatys\ plastovoho provodu.” (Dyv. st. 10)

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 2

DO

DA

TKY

199

Pryklad orhanizuvannq kolqdy v stanyci

❒ KoΩna plastova hrupa kolqdnykiv ma[ svog okolycg, woby do odni[]

xaty ne z’qvlqlysq rizni plastovi hrupy.

❒ KoΩna hrupa tryma[ oblik (zapys) Ωertvodavciv (im’q i prizvywe,

povna adresa) i sumu, qku koΩnyj Ωertvodavec\ podaruvav. Zvyçajno

Ωertvodavec\ pidpysu[t\sq na lysti, woby pidtverdyty, wo vin dav i

qku sumu.

❒ Za zibrani hroßi treba rozraxuvatysq iz providnykom kolqdy, tobto

treba pereviryty çy zibrana suma hroßej vidpovida[ sumi zhidno zi

zapysom poΩertv.

❒ Korysno vystavyty posvidku na sumu, qku Ωertvodavec\ podaruvav.

Uryvok z prohramy tradycijno] Plastovo] SviçeçkyZapovidaç ç. 1:Dorohi plastuny j plastunky, druzi j podruhy! We u 1950-omu roci

pryjnqvsq u plastuniv harnyj zvyçaj: pered Svqtveçorom spil\no zapa-

lgvaty Svqtveçirng Sviçeçku i v cej sposib [dnatysq duxovo z usima

ukra]ncqmy rozkynenymy po cilomu sviti ta dumkamy [dnatysq z usima

druzqmy-plastunamy v odnu velyku rodynu. S\ohodni my zijßlysq tut,

woby prodovΩuvaty cej harnyj zvyçaj.

Zapovidaç ç. 2:Zaraz predstavnyky tr\ox naßyx uladiv, UPN, UPG i USP vnesut\

ikonu, diduxa j kalaç z tr\oma sviçkamy. Ce tradycijni, symvoliçni reçi,

qki moΩna pobaçyty v koΩnij ukra]ns\kij xati na Svqtveçir. Ikona — ce

symvol naßo] viry v Boha; pßenycq zastupa[ diduxa, wo v davnynu pred-

stavlqv naßyx predkiv; kalaç — symvol radosty j bahatstva.

Çlen USP (pidxodyt\ do kalaça zi sviçkamy):Zapalgg cg sviçku za vsix tyx, qki vidijßly vid nas, za vsix tyx, qki

zhynuly v borot\bi za krawu dolg Ukra]ny.

Çlen UPG (pidxodyt\ do kalaça iz sviçkamy):Zapalgg ocg sviçku za vsix ukra]nciv v Ukra]ni j rozkynenyx po cilomu sviti.

Çlen UPN (pidxodyt\ do sviçok):Zapalgg ocg sviçku za vsix plastuniv i plastunok, za naßu plastovu

rodynu v cilomu sviti.

Stanyçnyj (zapalg[ svog sviçeçku zi zapaleno] v kalaçi):

Ce polum’q z zapalenyx sviçok q peredam vam, dorohi plastuny, çerez

vaßyx vyxovnykiv i providnykiv razom z pobaΩannqmy, wob u vaßyx

sercqx qsnila radist\, woby vy staralysq buty dobrymy plastunamy j

plastunkamy i woby waslyvo j druΩn\o vidsvqtkuvaly Rizdvo Xrystove.

Proßu providnykiv uladiv vystupyty j peredaty ce polum’q vsim svo]m

çlenam. (Pid ças zapalennq sviçok vsi spivagt\ kolqdku: “Na nebi zirka...”

Zapovidaç ç. 2:Til\ky raz u rik uves\ svit vita[ Rizdvo Hospoda Isusa Xrysta. Til\ky raz

u rik po vsix zakutynax zemli, my razom svitymo sviçky ta [dna[mosq

dumkamy. Nexaj naßa molytva-kolqda polyne z usix zemel\ i kra]n.

Zaspivajmo “Boh Predviçnyj”.

Dodatok do çastyny 4: Duxovist\

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 3

DO

DA

TKY

200

Dodatok do çastyny 5: Istoriq

VAÛLYVI DATY PLASTU

Plast na ukra]ns\kyx zemlqx

1911 (osin\) D-r Oleksander Tysovs\kyj (“Drot”), Petro

Franko j Ivan Çmola zasnovugt\ perßi plastovi

hurtky.

1912 (12.4) Oficijnyj poçatok Plastu — perßa prysqha

plastovoho hurtka, zasnovanoho dr-om Oleksandrom

Tysovs\kym pry Akademiçnij Himnazi] u L\vovi.

1913 (6.4) Z']zd predstavnykiv Plastu u L\vovi, stvorennq

Orhanizacijnoho Plastovoho Komitetu.

Vyjßly pidruçnyky: dr-a O. Tysovs\koho “Plast”

i P. Franka “Plastovi hry i zabavy”.

(lito) Perßyj mandrivnyj tabir (Çmola).

1914 (vesna) Druhyj z']zd predstavnykiv Plastu, stvorennq

Oseredkovo] Plastovo] Upravy.

(lito) Perßyj postijnyj (stacionarnyj) tabir (Franko).

1917 {vhen Slabçenko stvoryv plastovi hurtky v Bilij

Cerkvi na Ky]vwyni.

1918 (vesna) Vidnova diql\nosty Plastu pislq vijny pid opikog

Ukra]ns\koho Krajovoho Tovarystva Oxorony

Ditej i Opiky nad Moloddg.

NezaleΩnyj komitet c\oho tovarystva sta[

Verxovnog Plastovog Radog pid provodom Drota.

1921 Perßi plastovi hurtky: u riznyx miscevostqx na

Volyni, na Zakarpatti u Berehovi.

Vstanovlennq Verxovno] Plastovo] Komandy qk

vykonavçoho viddilu Verxovno] Plastovo] Rady.

Perße vydannq pidruçnyka “Ûyttq v Plasti” dr-a

O. Tysovs\koho.

Poçav vyxodyty Ωurnal “Molode Ûyttq”.

1922 Perßyj plastovyj tabir na Zakarpatti.

1923 Perßi divoçi plastovi tabory.

Stvorennq Uladu Starßyx Plastuniv.

1924 Zasnuvannq Uladu Plastovyx Novakiv.

(12.4) Tretij Verxovnyj Plastovyj Z']zd.

Nova orhanizacijna sxema: kil\ka hurtkiv tvoryt\

kurin\ (zamist\ polku).

1925 Naladnannq orhanizacijnoho zv'qzku z çastynamy

na Volyni.

1926 Rozbudova taborovoho oseredku “Sokil” u Ìor©anax

(u Karpatax).

1928 Perßi hurtky na Prqßivwyni.

(23.7) Pol\s\ka administraciq rozv'qzu[ Plast na Volyni.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 4

1930 (12.4) Zasnuvannq Uladu Plastovoho Senioratu.

Vyjßly perßi 3 çysla Ωurnalu “Plastovyj

Ílqx”.

(26.9) Pol\s\kyj urqd zaboronq[ plastovu diql\nist\ na

vsix ukra]ns\kyx zemlqx pid joho volodinnqm.

Plast perexodyt\ u pidpillq. Verxovna Plastova

Komanda le©al\no di[ pid Likvidacijnog Komisi[g

Plastu.

1933 Stvorennq Komisi] Vyxovnyx Osel\ i Mandrivok

Molodi u L\vovi. Ce bula zovnißnq nazva dlq

ta[mnoho Plastu.

1934 Stvorennq Plastovoho Centru na misce

Likvidacijno] Komisi].

1939 Plast na Zakarpatti zaboronenyj pislq okupaci]

madqramy.

Plast poza meΩamy ukra]ns\kyx zemel\

1921 Perßi hurtky na emi©raci] v Prazi.

1930 (28.10) Vidbuvsq ustanovçyj Z']zd Sogzu Ukra]ns\kyx

Plastuniv-Emi©rantiv (SUPE) u Prazi.

1938 SUPE pereryva[ svog diql\nist\.

1945 (6-7.10) Vidnovlennq SUPE, vybir tymçasovo] komandy.

Masove poßyrennq plastovyx hurtkiv u taborax

biΩenciv u Nimeççyni j Avstri].

1946 (27-28.4) Plastovyj Z']zd u Karl\sfel\di (peredmistq

Mgnxenu, v Nimeççyni).

Orhanizuvannq plastovyx taboriv ta plastovyx

vydan\.

Vidnovleno Ωurnaly “Molode Ûyttq” i

“Plastovyj Ílqx”.(20.10) Z']zd i oformlennq Uladu Plastovyx Senioriv.

1947 SUPE zmineno na SUP — Sogz Ukra]ns\kyx

Plastuniv. Vstanovlena Holovna Plastova

Starßyna (HPS).

Severyn Levyc\kyj, “Siryj Lev”, proholoßenyj

Verxovnym Plastunom.

(4-8.7) Gvilejne Svqto Vesny v Mittenval\di

(Nimeççyna), perßyj masovyj z']zd

plastuniv pislq Druho] Svitovo] Vijny.

DO

DA

TKY

201

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 5

DO

DA

TKY

202

(8-26. 8) Uçast\ v Íostomu Svitovomu DΩembori Skavtiv v

Muason (Franciq), qk “Skavty v Ekzylg”.

1948 (26-29.3) Perßyj Plastovyj Kon©res v Aßafenburzi

(Nimeççyna).

V Mgnxeni vyjßla knyΩka “Velyka Hra” dr-a

Griq Starosol\s\koho.

1948-1950 Masove pereselennq j orhanizuvannq Plastu v

Avstrali], Ar©entini, Velykobritani], Kanadi j

SÍA*. Poqva stanyc\ u tyx kra]nax.

Mala plastova hrupa postala v Tunisi.

1951 Krajovi z']zdy j vybir Krajovyx Plastovyx

Starßyn v Avstrali], Kanadi j SÍA*.

1953 Poqvlq[t\sq womisqçnyk dlq plastovoho novactva

— “Hotujs\”.

1954 Krajovyj z']zd i vybir Krajovo] Plastovo]

Starßyny v Ar©entini.

(1-3.1) Vidbuvsq Z']zd Sogzu Ukra]ns\kyx Plastuniv u

Niq©ara Fols, (Ont., Kanada). Stvoreno

Konferencig Ukra]ns\kyx Plastovyx Orhanizacij

(KUPO). ZatverdΩeno “Hramotu pro Naçal\noho

Plastuna”. Pryjnqto naprqmni di] v novyx umovax.

Perßym Naçal\nym Plastunom stav Severyn

Levyc\kyj, “Siryj Lev”.

1957 (1-3.8) Perßa MiΩkrajova Plastova Zustriç u 45-riççq

Plastu na plastovij oseli Stanyci Toronto

“Plastova Siç” u Ìreftoni, (Ont., Kanada).

1958 (30.5-1.6) Druhi Zbory KUPO u Niq©ara Fols, (Ont., Kanada).

1959 Uçast\ plastuniv u Desqtomu Svitovomu DΩembori

Skavtiv v Manilli, (Filippiny).

1961 Perevydano pidruçnyk “Ûyttq v Plasti”.

1962 (30.1) Pomer Naçal\nyj Plastun, Severyn Levyc\kyj,

"Siryj Lev”.

(28.8-3.9) Druha Gvilejna MiΩkrajova Plastova Zustriç u

50-riççq Plastu na plastovij oseli “Vovça Tropa”

v Ist-Çetemi (N.J.), SÍA*.

(17-18.11) Treti Zbory KUPO na oseli “Sogzivka” u

Kerhonksoni, (N.J., SÍA*).

Perßa Orlykiqda dlq gnactva SÍA*.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 6

DO

DA

TKY

203

1963 Poqvlq[t\sq misqçnyk dlq plastovoho gnactva

“Gnak”.

1963 Uçast\ plastuniv v Odynadcqtomu Svitovomu

DΩembori Skavtiv v Maratoni, (Hreciq).

1964 Vperße vidbuva[t\sq miΩkrajovyj vyßkil “Lisova

Íkola”.

1965 Perßyj tabir “SteΩky Kul\tury” v Ist-Çetemi, SÍA*.

1966 Vidnova Ωurnalu “Plastovyj Ílqx”.

1967 (1-2.1) Çetverti Zbory KUPO v Olbani, (N.J., SÍA*).

Poçatok Druhoho Plastovoho Kon©resu.

(22-31.7) Tretq Gvilejna MiΩkrajova Plastova Zustriç u

55-riççq Plastu na oseli Stanyci Montreal\

“Baturyn” v Savt-Boltoni, (Kvebek, Kanada).

(23-30.12) Gvilejna Plastova Zustriç v Avstrali] na oseli

“Xolodnyj Qr”, v In©leborn, (N.Pd. Valiq).

1968 (29.3) Smert\ Osnovnyka Plastu d-r O.Tysovs\koho.

Perßyj vyßkil “Íkola Bulavnyx”.

1970 (6-7.9) P'qti Zbory KUPO v Toronti v Kanadi.

1971Zakinçennq Druhoho Plastovoho Kon©resu.

Perßyj gnac\kyj vyßkil “Zolota Bulava”.

1972 Çetverta Gvilejna MiΩkrajova Plastova Zustriç

u 60-riççq Plastu na “Vovçij Tropi” v Ist-Çetemi,

(N.J., SÍA*).

Prysqha Naçal\noho Plastuna d-ra Griq

Starosol\s\koho.

1973 (1-3.9) Íosti Zbory KUPO u Ditrojti, (Mißi©an, SÍA*).

1975 Perßa Konferenciq Holiv usix ßesty Krajovyx

Plastovyx Starßyn iz çlenamy Holovno]

Plastovo] Bulavy v N\g-Jorku, SÍA*.

Proholoßeno 12-ho siçnq qk Den\ Solidarnosty iz

ukra]ns\kymy polityçnymy v'qznqmy v SRSR.

1976 (4-5.12) S\omi Zbory KUPO na oseli “Sogzivka”, v

Kerhonksoni, (N.J., SÍA*)

1978 (3-18.8) P’qta Gvilejna MiΩkrajova Plastova Zustriç u

65-riççq Plastu v Skelqstyx Horax (Al\berta,

Kanada).

1980 (19-20.4) Vos\mi Zbory KUPO na oseli “Sogzivka” v

Kerhonksoni, (N.J., SÍA*).

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 7

DO

DA

TKY

204

1981 (24-31.12) Gvilejna Plastova Zustriç v Avstrali] u

70-riççq Plastu na oseli “Sokil”, bilq

Melbornu u Viktori].

1982 (14-22.8) Íosta Gvilejna MiΩkrajova Plastova

Zustriç u 70-riççq Plastu na oseli “Vovça

Tropa” v Ist-Çetemi, (N.J., SÍA*).

1983 (14-21.8) Gvilejna MiΩkrajova Plastova Zustriç

u Keni©sdorf, Nimeççyni u 70-riççq

Plastu.

1984 (5-7.9) Perßa sesiq Tret\oho Plastovoho

Kon©resu. Dev'qti Zbory KUPO na

“Sogzivci” v Kerhonksoni (N.J., SÍA*).

1986/87 Gvilejna MiΩkrajova Plastova Zustriç

v Adelajdi, Avstrali] u 75-riççq Plastu.

1987 (8-23.8) S\oma Gvilejna MiΩkrajova Plastova

Zustriç u 75-riççq Plastu na oseli

“Plastova Siç” u Ìreftoni, (Ontario,

Kanada).

1988 Masova uçast\ plastuniv u sv'qtkuvannqx

Tysqçolittq Xrewennq Ukra]ny.

(18-20.9) Desqti Zbory KUPO v Toronti, (Ont.,

Kanada).

1989 Druha Konferenciq Holiv KP Starßyn iz

HP Bulavog.

Druha sesiq Tret\oho Plastovoho Kon©resu.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 8

DO

DA

TKY

205

Vidnovlenyj Plast v Ukra]ni

1989 Orhanizacijni sxodyny çleniv Naukovoho

Tovarystva im. Íevçenka z metog vidnovy Plastu.

Zapoçatkovano “Íkolu vyxovnykiv” dlq Plastu u

L\vovi.

1990 Zorhanizovano perßi plastovi hurtky.

Perßi vyxovnyky z Ukra]ny vidbuvagt\ vyßkoly v

Kanadi j SÍA.

(15.7.-5.8) Perßyj plastovyj tabir v Ukra]ni vidbuvsq v seli

RoΩanka v Karpatax.

(12.8) V Íevçenkivs\komu Hag u L\vovi 28 plastuniv i

plastunok sklaly plastovu prysqhu.

(16-18.11) Perßyj vyßkil novac\kyx vyxovnykiv u L\vovi.

(19-21.11) Ustanovçyj Krajovyj Z']zd Plastu Ukra]ny v

Morßyni.

1991 (9-15.2) Vidbulasq 100-ta Rada Orlynoho Vohng (perßyj

oficijnyj vyßkil UPN) u Slavs\ku.

(30.3) Perßyj vyßkil vporqdnykiv UPG v Slavs\ku.

(2.4) Krajovyj Z']zd v Ivano-Frankivs\ku zatverdyv

statut i nazvu Plast — Ukra]ns\ka Skauts\ka

Orhanizaciq.

(kviten\) Perße vydannq “Cvit Ukra]ny” v stanyci

Ternopil\.

Plastuny Ukra]ny, qk zaproßeni hosti, berut\

uçast\ u Simnadcqtomu Svitovomu DΩembori

Skavtiv v Pivdennij Kore].

(lito) Perßyj spil\nyj tabir Ukra]ny j SÍA* —

“SteΩky kul\tury”.

(12.10) Na odynadcqtyx zborax KUPO v Ist-Hanoveri,

(N.DΩ., SÍA*) Plast Ukra]ny pryjnqto do

KUPO.

1993 Perßi miΩkrajovi vyßkoly v Ukra]ni: “Lisova

Íkola”, “Íkola Bulavnyx” i “Zolota Bulava”.

(10.8.) U L\vovi vidbulasq Gvilejna MiΩkrajova

Plastova Zustriç z nahody 80-littq Plastu.

1995 Plast bere uçast\ u Visimnadcqtomu Svitovomu

DΩembori Skavtiv u Niderlqndax.

1996 (15-25.8) Perße Vseukra]ns\ke DΩembori v Nevyc\ku

(Zakarpattq).

1997 (10.8) Prysqha Naçal\noho Plastuna d-ra Lgbomyra

Romankova na “Sokoli” v Ukra]ni.

1998/99 Plast bere uçast\ u Dev’qtnadcqtomu Svitovomu

DΩembori Skavtiv u Çile.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 9

Plast u Pol\wi

1990 Poçatky vidnovlennq Plastu.

(2-18.7) Perßyj tabir “VidrodΩennq”.

(18.7) Vybrano Tymçasovu Krajovu Radu.

(osin\) Orhanizaciq perßyx gnac\kyx hurtkiv.

(30.12) Perßyj Krajovyj Plastovyj Z']zd.

1991 (hruden\) Poçatkovyj vyßkil vyxovnykiv UPN.


(N.DΩ., SÍA*) Plast Pol\wi pryjnqto do KUPO.

1993 (hruden\) Perßyj Vyßkil Vporqdnykiv UPG.

1994 (kviten\) Perßa Rada Orlynoho Vohng vporqdnykiv UPN.

Plast u Slovaççyni

1990 Poçatky orhanizuvannq plastovyx hurtkiv.

1991 (28.11) Perßyj Krajovyj Plastovyj Z']zd.


(N.DΩ., SÍA*) Plast Slovaççyny pryjnqto do

KUPO.

1992 (serpen\) Perßyj tabir.

Plast na Zaxodi vid 1990 r.

1991 (2.10) Odynadcqti Zbory KUPO v Ist-Hanoveri, (N. DΩ.,

SÍA*). Pryjnqto novyx çleniv: plastovi

orhanizaci] Ukra]ny, Pol\wi j Slovaççyny.

(21.10) Pomer Naçal\nyj Plastun d-r Grij

Starosol\s\kyj.

1992 (16-23.8) Vos\ma Gvilejna MiΩkrajova Plastova Zustriç na

“Vovçij Tropi” (SÍA*) u 80-littq Plastu.

1994 (8-10.10) Dvanadcqti Zbory KUPO v Ist-Hanoveri, (N. DΩ.,

SÍA*).

1997 (11-13.10) Trynadcqti Zbory KUPO v Ist-Hanoveri, (N. DΩ.,

SÍA*).

(11.10) Perßa sesiq Çetvertoho Plastovoho Kon©resu.

1998 (29.7-9.8) Dev’qta Gvilejna MiΩkrajova Plastova Zustriç u

50-littq Plastu v Kanadi v Manitobi, (Kanada).

DO

DA

TKY

206*Spoluçeni Ítaty Ameryky (SÍA) = Z'[dnani Stejty Ameryky (ZSA).

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 10

DO

DA

TKY

207

Dodatok do çastyny 7: Hurtok

Pryklad storinok z knyhy hurtkovoho Podanyj format ne [ obov’qzkovyj, ale informaci] [ potribni.

ÇLENY HURTKA

Im’q i prizvywe:data nar:.

tel:

e-poßta:

Data stupeniv

Bat\ky (opikun)

Adresa:

Pryx. III III


tel:

e-poßta:

Data stupeniv

Bat\ky (opikun)

Adresa:

Pryx. III III

e-poßta:


tel:

Data stupeniv

Bat\ky (opikun)

Adresa:

Pryx. III III

PROVID HURTKA

dilovodydata im’q i prizvywe tel.

Hurtkovyj

Zastupnyk

Pysar

Skarbnyk

Hospodar

Domivkar

Dilovod mandrivok

[B]

[A]

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 11

DO

DA

TKY

208

Pryklad prohramy sxodyn

1. Vidkryttq.

(Hurtkova.)2. Perevirka prysutnosty.

(Zastupnycq hurtkovo].)3. Proçytannq j pryjnqttq protokolu.

(Pysar.)4. Hutirka: “Qk podbaty, woby koΩnyj çlen hurtka dobre poçuvav

sebe v hurtku.” — 10 xvylyn.

(Provadyt\ podruha.) 5. Kooperatyvna, ruxlyva hra: “Vsi sydqt\ na kolinax.” — 5

xvylyn.

(Perevodyt\ Halq.) 6. Vyvçennq novo] plastovo] pisni: “Hej Ωyttq ty naße...” — 15

xvylyn.

(Vçyt\ Lesq.)7. Hra Kima: predmety potribni do majstruvannq — 10 xvylyn.

(Perevodyt\ Olq.)8. Majstruvannq prykras do kimnaty: lelijka z vovny, kalendar

praci kurenq, “kolqΩ” usix çleniv kurenq — 40 xvylyn.

(Olq prynosyt\ materiqly i rozdilg[ pracg. Fotohrafi] vsixçleniv znqla Lida.)

9. Administratyvni spravy.

PLQNUVANNQ I VYKONANNQ

data

plqnu

koly qk

vykonano

wo xto

[V]

Trymisqçnyj plqn praci Pryklad plqnu praci hurtka u formi v qkij joho moΩna tvoryty na

sxodynax. Hurtkova perepysu[ cej plqn u svog knyhu v çastynu

“Plqnuvannq j vykonannq”.

U riçnomu plqni praci vklgçeno zdobuttq vmilosti “Providnyctvo

turystiv”.

❒] Oznaça[ okreme zanqttq v tyΩni, napr. sxodyny, prohulqnka towo.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 12

DO

DA

TKY

209

Ωovten\❒ Nova pisnq “Marß

pl. mandrivnykiv”.(H.I.)

Hut. “Wo sestryçka

korysta[ z praci v

UPN”. (Podruha.)

Pidhotova ihor na

prohulqnku UPN. (T.I.)

Hra: wo pam’qta[mo

pro UPN (O.H.).

❒ 11.10 Dobre dilo:

dopomohty perevodyty

ihry na prohulqnci UPN.

❒ Do vmilosti: Pere-

hlqnuty broßury ta

inßi informaci] pro

naße misto. (M.D.)

Hra: Wo my zna[mo

pro naße misto.

❒ Kurinna prohulqnka

na roverax 18.10.

❒ Do vmilosti: U.P.

zaprosyt\ hostq —

“Ukr. Ωyttq naßoho

mista”. Pidhotuvannq

karty: “ukr. misto”(U.P.)

Hra do temy (U.P.).

❒ Do vmilosti: Vyhotu-

vaty svog broßuru —

“Wo ukr. hostqm var-

to baçyty v naßomu

misti i qk distatysq

tudy mis\kym

transportom.” (U.P.)

❒ Istoriq Plastu —

vstup do pro[ktu do 3-

o] Proby. (Zv’qzkova.)

Hra: na temu istori]

Plastu. (I.L.)

Dyskusiq pro Ωurnal

GNAK. (Vsi proçytagt\.)

lystopad❒ Stanyçna zbirka

1.11

❒ Nova pisnq z Ukr.

(Hist\.)

Hut. “Pl. rodyna v

stanyci, krag, sviti.”

(Podruha).

Hra do temy. (pod.)

Plqnuvannq: qki ihry-

voroΩby hurtkovi

perevodyty na An-

dri]vs\komu veçori.

❒ Korotka

prohulqnka na

vystavku

najnovißoho

sportyvnoho

pryladdq.

❒ Hurtok pokazu[

misto hrupi molodyx

zmahuniv z Ukra]ny.

❒ Obhovorennq

ohlqdyn mista ta

zaverßennq vmilosti.

Hra do temy vmilosti.

Hut. “Tradyci] verte-

pu.” (Podruha.)

Plqnuvannq

pidhotovy vertepu

hurtka.

hruden\❒ Nova kolqdka: “Ne

plaç Raxyle”.(M.H.)

Majstruvannq zvizdy.

(A.Û.)

Hra do temy kolqdok.

Perevirka

pidhotuvannq do

Andr. veçora.

❒ Zbirka na pidhotu-

vannq Andri]vs\koho

veçora.

❒ Andri]vs\kyj veçir.

❒ Zbirka na pidhotovu

do kur. “mykolajka”.

❒ Kurinnyj

“mykolajko”.

❒ Obhovorennq: Andr.

veçora, “mykolajka”.

ZauvaΩennq pro pra-

cg hurtka v misqcqx

10, 11, 12. (Do zvitu.)

ProdovΩennq

pidhotovy vertepu j

perevirka plqniv

kolqdy.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 13

DO

DA

TKY

210

ÇLENY HURTKA

Im’q i prizvywe data nar.

tel.

Bat\ky (opikun)

Adresa:

data vstupu do UPG

data vstupu do hurtka

Daty zdobuttq stupeniv

pryxyl\nyka rozviduvaçauçasnyka skoba

Dilovodstva v hurtku

data qke data qke

data qke data qke

data qke data qke

Dilovodstva v kureni

data qke data qke

data qke data qke

data vmil. vmil.

vmil.

data

data vmil. data

data vmil. vmil.

vmil.

data

data vmil. data

data pryçyna

Vyxovna pracq v UPN

data qka data qka

data qka data qka

Vidznaçennq j perestorohy

data qke/qka za wo

data qke/qka za wo

data qke/qka za wo

Tabory

data nazva j misce

data nazva j misce

Vyßkoly j dodatkovi zanqttq

data im’q j misce

data im’q j misce

Plastovi vmilosti

Vybuttq z hurtka

[A]

Pryklad storinok z knyhy zastupnyka

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 14

211

DO

DA

TKY

gn

ak

2

gn

ak

1

gn

ak

3

gn

ak

4

gn

ak

5

gn

ak

6

gn

ak

7

gn

ak

8

PRYSUTNIST| NA ZANQTTQX[B]

Imena çleniv hurtkadata zanqttq

Klgç do vypovnennq storinky: p — prysutnyj; no — neprysutnyj

opravdanyj; nn — neprysutnyj neopravdanyj; s — spiznenyj.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 15

DO

DA

TKY

212

Protokoliz sxodyn, wo vidbulysq 10 veresnq 1997 r. o hod. 7 uveçori

v plastovomu domi.

1. Vidkryttq — hurtkova, pl. roz. Olq Kliw, provela vidkryttq zi

zbirkog. Podruha vruçyla pryznannq pl. roz. Hali Bodnar i pl.

roz. Tani Horix za pomiç z uporqdkuvannqm plastovo] biblioteky.

2. Zastupnycq hurtkovo], pl. roz. Ulqna Ìeryç, povidomyla, wo

pl. roz. Lida Hanç vidsutnq opravdana, bo dohlqda[ xvoru

babusg.

3. Pysar vidçytala protokol z poperednix sxodyn. Protokol buv

pryjnqtyj bez zauvaΩen\.

4. Pl. roz. Roma Zelenko perevela hru. My pereviryly naße

znannq pryrodoznavstva nabute na tabori v horax.

5. Rizne.

•Hurtkova zvituvala pro povidomlennq z Rady Hurtkovyx:

1. Kurinna prohulqnka na vel\osypedax (roverax) vidbudet\sq

12 Ωovtnq. Zbirka o hod. 7:45 rano bilq cerkvy sv. Illi. Trasa

bude zdovΩ riky Dnipra. Vsi magt\ prynesty svij suxyj xarç.

Bude zupa (gßka) j çaj. Odqh sportovyj vidpovidnyj do

vel\osypediv (roveriv). Ne zabuty ßolom i dowovyk.

Prohulqnka skinçyt\sq o hod. 6 uveçori bilq plastovo] domivky.

2. Stanyçna zbirka bude 1 lystopada o hod. 2 dnq u zali ßkoly

sv. Sofi]. Zbirka v odnostroqx.

• Xronikar, pl. roz. Darka Senyk, podqkuvala tym, wo zdaly

dopys pro tabir, ale braku[ we fotohrafij i rysunkiv. Pl. roz.

Tanq Horix zholosyla, wo prynese fotohrafij, a pl. roz. Halq

Bodnar wos\ narysu[.

6. Pl. roz. Anq Balan navçyla hurtok novu pisng “Sto]t\ hora

vysokaq” z pomiççg syntezatora.

7. Hurtkova perevela hutirku “Çy naß hurtok dobre plqnu[?” My

pryhadaly sobi, çomu plqnuvaty j perejßly pryklady

efektyvnyx i menß efektyvnyx plqniv z Ωyttq naßoho hurtka.

Ce buv dobryj vstup do tvorennq plqnu praci.

8. Hurtok pidhotovyv velyku çastynu plqnu praci hurtka na misqci

Ωovten\, lystopad i hruden\. Brakugt\ we deqki podrobyci. My

vsi ma[mo podumaty, wo koΩna z nas xoçe perevodyty j kudy

hurtok ma[ jty na malu prohulqnku v lystopadi.

9. Hurtkova pryhadala, wo nastupnoho tyΩnq pl. roz. Lida Hanç

pidhotovlq[ instruktaΩ do vmilosty “Providnyctvo turystiv”,

a pl. roz. Anq Balan znova perevodyt\ spiv.

10. Podruha Oksana Fedyk spytala nas, çy nas torknula smert\

pryncesy Diqny z Anhli] j materi Teresy z Indi]? KoΩna z nas

vyslovylasq, qkyj pryklad my moΩemo braty z ]xn\oho Ωyttq.

11. Zakryttq provela hurtkova o hod. 8:50 veçora.

Pryklad protokolu

13 dodatok 12/23/08 9:40 PM Page 16

DO

DA

TKY

213

SXODYNY ç. ____

Misce: Data:

zbirka ❒ SKOB! ❒

1. Vidkryttq

Zaznaçyty:

ças:

pidpys hurtkovoho pidpys pysarq

2. Prysutnist\ i perevirka knyh

im’q 1

im’q 2

im’q 3

im’q 4

im’q 5

im’q 6

im’q 7

3. Çytannq protokolu, zauvaΩennq j spravy, wo vyrynagt\ z protokolu

4. Hutirka Tema:

Perevodyt\:

Zmist:

5. InstruktaΩ Tema:

Perevodyt\:

Zmist:

6. Hra Tema:

Perevodyt\:

7. Majstruvannq Perevodyt\:

Wo:

8. Rizne

9. Spiv Perevodyt\:

Pisni:

10. Zakryttq

Perev.Prys.

Ce [ zrazok formy dlq protokoluvannq. Taku formu moΩna

vyrobyty j vΩyvaty v komp’gteri.

SKOB! ❒zbirka ❒

ças:

Zaznaçyty

xto:

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 17

DO

DA

TKY

214

ZauvaΩennq: Pidsumky perevirq[mo tak: (sal\do z popered\oho misqcq) +

(suma prybutkiv za misqc\) – (suma vytrat za misqc\) = (sal\do v kinci misqcq).

çyslo

pos-

vidky

poqsnennq

(xto, komu, za wo)

prybut-

ky

sal\do vytratydata

Sal\do z misqcq veresnq 2.0030.9.97

41.

42.

43.

Hurtkovi çlens\ki vnesky (8x.50)

Zakup knyhy (Halq Struk)

Za prohulqnky. (AS, OX, MM, TO,

RD) (5x2)

Pidsumky za misqc\ Ωovten\

4.00

10.00

14.00

6.00

3.00

13.00

13.00

3.00

3.00

2.10.97

15.10.97

30.10.97

31.10.97

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

Zakup m’qça (Olq Xruw)

Oplata za prohulqnku (HF, LD, UP)

(3x2)

Hurtkovi çlens\ki vnesky (vsi okrim

UP) (7x.50)

Zakup xarçiv na prohulqnku (Roma

Duda)

Hurtkovi çlens\ki vnesky (UP)

Pozyçka skarbnyka do kasy

Zakup tablyci (Lida Didur)

Pidsumky za misqc\ lystopad

6.00

3.50

.50

1.25

11.25

8.50

14.50

18.00

3.25

3.75

5.00

0.00

0.00

4.50

14.75

5.00

24.25

3.11.97

6.11.97

6.11.97

10.11.97

13.11.97

29.11.97

29.11.97

30.11.97

51.

52.

Hurtkovi çlens\ki vnesky (8x.50)

Zvorot pozyçky skarbnykovi

4.00 4.00

2.751.25

1.12.97

1.12.97

KASOVA KNYHA[A]

Pryklady storinok z knyhy skarbnyka

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 18

DO

DA

TKY

215

Im’q i prizvywe

[B]

m i s q c i

ÇLENS|KI VNESKY Rik: _________

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 121

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 19

DO

DA

TKY

Dodatok do çastyny 8: Kurin\

Kurinne znameno

Znameno — ce polotnqnyj abo atlasovyj (satynovyj) kvadrat

75 x 75 sm barvy kurenq. Qkwo kurin\ ma[ dva kol\ory, todi meΩa

miΩ nymy jde po diqhonali znamena, vid livoho dolißn\oho do

pravoho horißn\oho rohu. Poseredyni bila lileq zi zolotym/Ωovtym

tryzubom, vysota 15 sm; po livomu boci lile] çyslo kurenq, po

pravomu bukva “G”. Çyslo i bukva vysoty 10 sm biloho kol\oru.

Kurinnyj Prapor

Plastovyj prapor sklada[t\sq z plaxty, derΩaka j striçok.

1. Plaxta prapora — z ßovku abo lehkoho vovnqnoho materiqlu,

lehkoho oksamytu towo; ma[ rozmiry 90 x 70 sm.

2. Prava storona plaxty ma[ barvu kurenq. Qkwo kurin\ ma[ dvi

barvy, todi pravyj bik plaxty sklada[t\sq z dvox barv tak, wo

vony sxodqt\sq po diqhonali, qka proxodyt\ vid livoho doliß-

n\oho rohu do pravoho horißn\oho. Livyj horißnij trykutnyk [

perßo], osnovno] barvy kurenq, a pravyj dolißnij — druho].

3. Na pravij storoni plaxty mistqt\sq:

• poseredyni plastova lileq — bila, zi zolotym/Ωovtym

tryzubom, 25 sm vysoçyny;

• pid lile[g synq striçka zi zolotym/Ωovtym napysom SKOB

velyçynog proporcijna do lile];

• çyslo, nazva i patron kurenq (napr., 12 yj Kurin\ UPG-ok. im.

Oleny Telihy);

• plastovi symvoly: dub, kalyna, muxomor i blyskavka; moΩut\

buty perepleteni bukvamy SKOB.

216

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 20

DO

DA

TKY

217

4. Qkwo try barvy v kureni, liva storona plaxty ma[ tretg barvu;

qkwo v kureni odna obo dvi barvy, liva storona ma[ barvu, qka

estetyçno dibrana do barvy pravo] storony. Liva storona mistyt\

na sobi:

• symvoliçnyj znak: sv. Grij, sv. Arxanhel Myxa]l, patron

kurenq, Prometej towo;

• vidznaky hurtkiv kurenq.

5. Navkruhy plaxty naßyti toroky barvy, vidpovidno] do cilosty.

6. Derev'qnyj derΩak (pryrodno] barvy) sklada[t\sq z dvox çastyn,

qki skruçugt\sq v odnu: dolißnq çastyna zakuta v metal,

horißnq zakinçena vistrqm. DovΩyna derΩaka 180 sm, vistrq

dovΩyny 25 sm (vse razom 205 sm); hrubist\ 3 sm. V derΩak

vkruçugt\sq 6 do 8 neruxomyx kilec\ po 15 mm u diqmetri.

7. Do plaxty prapora prykriplggt\sq zamky (haplyky), qkymy

prykriplg[t\sq stqh do kilec\. Krajn[ horißn[ kil\ce

prykriplg[t\sq na viddali 5 sm vid dolißn\oho kincq vistrq.

8. Try striçky, zav'qzani vhori klgçkog, prykriplggt\sq do

derΩaka bezposeredn\o pid vistrqm tak, wo vony zvysagt\

uzdovΩ derΩaka vnyz. Íyryna striçok 10 sm; dovΩyna (bez

klgçky) 1 m. Barva stqΩok: synq, Ωovta i kurinna barva. Qkwo

kurin\ ma[ dvi barvy, todi na tretij stqΩci barvy zluçeni zhory

vnyz.

ZauvaΩennq: bil\ß detal\nyj opys prapora moΩna znajty

v “Postanovi pro plastovyj prapor i znamena.”

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 21

DO

DA

TKY

218

PLASTORHANIZACIQ UKRA}NS|KO} MOLODI

PLASTOVA STANYCQ V HALIFAKSI51 KUR. UPG-IV IM. GRIQ P'QSEC|KOHO

P O S V I D K A

Provid kurinnoho taboru v zapovidnyku

“Kod Bej”

stverdΩu[, wo pl. ___________________________

____________________________________________

buv uçasnykom taboru vid 2 do 16 serpnq 1997 r.,

uspißno joho perebuv i ma[ pravo

nosyty taborovu vidznaku.

V çasi taboru perejßov perevirku takyx vymoh do

Proby UPG: ________________________________

____________________________________________

i zdobuv taki plastovi vmilosti: _________________

____________________________________________

ZauvaΩennq _________________________________

____________________________________________

S. K. O. B. !

dnq 16 serpnq 1997 roku

_________________ _________________

zv'qzkovyj kurinnyj

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 22

DO

DA

TKY

P l a s t O r h a n i z a c i q U k r a ] n s \ k o ]

M o l o d i

P O S V I D K ACym stverdΩu[mo,

wo____________________________________

çlen _________________________________ ,

vykazavßy dobru plastovu postavu,

uspißno zakinçyla

Druhu Probuta oderΩu[

stupin\ rozviduvaçky

Zv'qzkova kurenq: ____________________________

Data: ____________________

Vporqdnycq hurtka: ____________________________

Data: _____________________

219

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 23

DO

DA

TKY

220

Pryklady pro[ktiv

Vymohy prob vklgçagt\ vymohu vykonuvaty rizni pro[kty. Pro[kt

moΩe vykonuvaty odyn gnak çy odna gnaçka, hrupa gnactva abo

hurtok. Tut podano kil\ka prykladiv do riznyx tem.

Ukra]ns\ka mova/pys\mo

1. Vyvisyt\ slovnyk ukra]ns\kyx sliv/vysloviv u domivci j

zaoxotyt\ inßyx, wob joho dopovngvaly. Slovnyk moΩna

dostosuvaty do taborovo] temy, napr., sokyra, kilok, .... abo do

temy svoho zacikavlennq: komp'gtery, muzyka.

2. Napyße tvir dlq molodßoho gnactva çy dlq novactva j

rozkaΩe ]m. Tvir moΩe buty: kazka, virßi, pryhodnyc\ke

opovidannq towo.

Ekolohiq — sadΩennq derev❒ Zorhanizu[ hrupu, qka po]de na plastovu oselg j posadyt\

derevcq, porozumivßys\ iz provodom oseli.

❒ Zrobyt\ analiz oseli, woby znaty, de korysno sadyty derevcq;

distane dozvil vid provodu stanyci; znajde de moΩna kupyty abo

distaty derevcq na rozsadu; znajde vidpovidnyj vyrqd;

dovida[t\sq, qk sadyty, wob derevcq rosly.

❒ Vybere vidpovidnyj ças na sadΩennq — vesnog zaplqnu[

prohulqnku na plastovu oselg; podba[, woby korinnq

zakuplenyx derevec\ ne vysoxlo poky do]de na oselg. Posadyt\

derevcq j podba[, woby xtos\ ]x dohlqdav, qkwo nemoΩlyvo

samomu dohlqdaty.

Providnyctvo

1. Pryhotu[ dovidnyk obov'qzkiv, napr:

• taborovoho provodu,

• stanyçnoho provodu,

• kurinnoho provodu, razom iz naleΩnymy vidznakamy.

2. Dovida[t\sq, qki [ prykmety dobroho providnyka. Stvoryt\

zapysnyk “Çy q buv dobryj providnyk?” prystosovugçy joho do

danoho dilovodstva:

• providnyk kurinnoho taboru,

• providnyk kurinno] prohulqnky,

• dilovodstvo kurinnoho.

3. Viz\me aktyvnu uçast\ u plqnuvanni j perevedenni kurinnoho

taboru.

Dodatok do çastyny 10: Prohrama

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 24

DO

DA

TKY

221

Mystectvo — festyval\ fil\miv❒ Cil\: zorhanizuvaty miΩkurinnyj (abo miΩhurtkovyj) zmah video-

fil\miv.

❒ Pidhotuvannq:

• vybere temu j proholosyt\ try misqci napered;

• rozdast\ kurenqm informaci] pro fil\my: temu, qki zadovhi,

systemu toçkuvannq zmahu;

• poprosyt\ zv'qzkovyx, woby pereviryly, çy hotovi fil\my

vidpovidni dlq vysvitlennq gnactvu;

• poprosyt\ lgdej, wob buly u Ωgri (3) j dast\ ]m systemu

toçkuvannq;

• pryhotovyt\ nahorody;

• proholosyt\ den\ zmahu;

• zamovyt\ televizor i videomahnitofon (VCR);

• pryhotovyt\ afißi j vyvisyt\ v domivci.

❒ Plqn perevedennq:

• pryhotovyt\ kimnatu na vysvitlennq fil\miv;

• zbere vse gnactvo na festyval\;

• predstavyt\ temu fil\miv;

• vysvitlyt\ fil\my na televizori;

• perevede rozdaçu nahorod (moΩe buty u formi Oskariv).

Qk pysaty svij plastovyj Ωytt[pys

Ûytt[pys, qkyj zda[t\sq z posvidkog Tret\o] Proby, lyßa[t\sq

na vse v arxivax KPS. Vin povynen buty napysanyj na çystij kartci

paperu, abo perom abo vydrukuvanyj, bez hramatyçnyx pomylok.

Vin moΩe viddzerkalgvaty tvorçi zdibnosti kandydata, ale povynen

vklgçaty taki informaci] pro joho/]] osobyste i plastove Ωyttq:

❒ data j misce narodΩennq,

❒ koly vstupyv/vstupyla do Plastu;

❒ novac\ke plastuvannq: qk nazyvavsq rij, hnizdo; wo pamqta[ pro

novac\ki tabory,

❒ data perexodu do gnactva (qknajtoçniße),

❒ data plastovo] prysqhy (qknajtoçniße),

❒ data imenuvannq na stupin\ rozviduvaça/rozviduvaçky,

❒ nazva hurtka, çyslo j patron kurenq,

❒ qki dilovodstva provadyv/provadyla v hurtku j kureni,

❒ qki vidznaçennq j pryznannq distav/distala,

❒ na qkyx gnac\kyx taborax i zustriçax buv/bula,

❒ çy buv/bula bratçykom çy sestryçkog? qk dovho? na qkyx

taborax?

Krim vywe zhadanyx informacij, kandydat povynen vidpovisty na

pytannq: wo oznaça[ Plast u mo[mu Ωytti? j skazaty, wo plqnu[

vin/vona v Plasti dali robyty. Treba pam'qtaty, wo Ωytt[pys

zalyßa[t\sq na vse, qk obraz kandydata Ωyttq v Plasti.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 25

DO

DA

TKY

222

Dodatok do çastyny 11 Ihry:

vidpovidi

Vidpovidi do hor paruvannq (zi st. 164)

Çastyny vitryl\nyka (zi st. 167)

1 pomist, paluba

2 kadovb

3 providne kil\ce

4 meç

5 pixva na meç

6 kerma

7 sterno

8 perednij ßnur

9 holovnyj ßnur

10 holovne vitrylo

11 rebra

12 holovnyj pidnos

(takel\)

13 perednij pidnos

14 vidznaka klqsy

15 re[straciynyj nomer

16 wohlovi ßtaby

17 peredn[ vitrylo

18 pryçipky

19 ßvy

20 ßyjka

21 holovnyj vytqh

22 nok

23 koliscqtka

24 ßruba do stqhnennq

25 wohla

26 wyt

Symvoly na pysankax ta znaçennq1 — kin\

2 — haluzka smereky

3 — dubovyj lystok

4 — ryba

5 — ptaxy

6 — olen\

7 — sonce (kolo, zirka svastyka)

8 — bezkoneçnyk i spiralq

9 — xrest

10 — trykutnyk abo troqçok

11 — trykvetr

12 — barvinok

Slidy j tvaryny1 — slidy bilky

2 — slidy çapli

3 — slidy horobcq

4 — slidy kaçky

5 — slidy lysa

6 — slidy vorony

7 — slidy zajcq

Íyfry (zi st. 168)

1. Çysla zamist\ bukv.

2. Slova napysani zadom

napered.

3. Slova j reçennq napysani

zadom napered.

4. Peremißani sklady.

5. Cila abetka zadom napered.

(Kolonky B i H v teksti.)

(Qk nema lqtryny)6. Peremißani bukvy u slovax.

7. Perestavlena azbuka.

(Xorony dereva)8. Peremißani bukvy u slovax.

(Ne zaneçywuj vodu.)9. Peremißani sklady.

10. Çysla zamist\ bukv.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 26

DO

DA

TKY

223

De ßukaty dodatkovi materiqly do gnac\ko]prohramyGnac\ka prohrama duΩe riznomanitna j materiqly dlq ne] moΩna

znajty v riznyx dΩerelax.

❒ Korysno podyvytysq do plastovyx “klqsykiv”, qki vyjßly

davniße: “Ûyttq v Plasti” d-ra Oleksandra Tysovs\koho,

“Velyka Hra” d-ra Griq Starosol\s\koho, “Skavtin© dlq

xlopciv” v perekladi anhlomovno] knyΩky Roberta Bejdena-

Pavela.

❒ U çuΩomovnyx skavts\kyx knyΩkax [ bahato informaci] pro

Ωyttq sered pryrody, majstruvannq, ihry towo. MiΩ takymy

knyΩkamy [: Fieldbook for Canadian Scouting i Boy Scouts ofAmerica: Fieldbook.

❒ Cikavi suçasni materiqly postijno poqvlqgt\sq v plastovyx

Ωurnalax Gnak (Vydavnyctvo Plast Kanada-SÍA) i Gnactvo(Plast Ukra]ny).

❒ ÇuΩomovni skavts\ki Ωurnaly takoΩ podagt\ informaci], qki

moΩna vykorystaty na plastovyx zanqttqx. Pryklady takyx

Ωurnaliv [ The Leader (Scouts Canada); Canadian Guider (GirlGuides of Canada) i Boy’s Life (Boy Scouts of America).

Spysok knqziv (zi st. 169)

1. Vsevolod

2. Askol\d

3. Ol\ha

4. Volodymyr

5. Volodymyr

6. Xoryv

7. Oleh

8. Grij

9. Lev

10. Danylo

11. Svqtoslav

12. Qroslav

13. Monomax

14. Os\momysl

15. Roman

16. Wek

17. Kyj

18. Ihor

19. Dyr

20. Andrij

Çleny rodyny (zi st. 170)

Po vertykali:

1. titka

2. vitçym

3. brat

4. pleminnyk

5. tato

6. stryjko

7. tewa

Po horyzontali:

1. sestrinka

2. sestra

3. baba

4. mama

5. did

6. bratanok

7. kuzyn

8. vnuk

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 27

BIB

LIO

HRA

FIQ

224

BIBLIOHRAFIQ

Ukra]nomovni vydannqBarylqk, d-r Oleksander. Qhilky. 1969 (fotoperedruk vydannq qke

vyjßlo u L\vovi v 1932 r.)

Buha[nko, I. N. Ukra]ns\ki pysanky. Ky]v: Mystectvo, 1968.

V dorohu — plastovyj spivanyk. (Druhe vydannq.) Toronto: Krajova

Plastova Starßyna v Kanadi, 1987.

Voropaj, Oleksa. Zvyça] naßoho narodu. Mgnxen: Ukra]ns\ke

Vydavnyctvo, 1958.

Danyliv, Teodor. OsnovopoloΩnyk Plastu. Mgnxen, 1966.

Encyklopediq ukra]noznavstva. Çastyna 6. ParyΩ — N\g-Jork:

Naukove Tovarystvo im. Íevçenka, 1970.

Encyklopediq ukra]noznavstva. Çastyna 9. ParyΩ — N\g-Jork:

Naukove Tovarystvo im. Íevçenka, 1980.

Levyc\kyj, Severyn. Ukra]ns\kyj Plastovyj Ulad v rokax 1911-1945 u spohadax avtora. Mgnxen: Molode Ûyttq, 1967.

Lisovi Çorty. N\g-Jork: Plem’q Lisovyx Çortiv, 1983.

Naße Ωyttq. N\g-Jork: Sogz Ukra]nok Ameryky, lgtyj 1978.

Pali]v, C\opa. Ta, wo prorvala hreblg. N\g-Jork: Kurin\ USP i

UPS “Ti, wo hrebli rvut\”, 1982.

Pidruçna knyΩeçka plastuna i plastunky. N\g-Jork: Holovna

Plastova Bulava, 1990.

Posibnyk Zv’qzkovoho. Toronto: Holovna Plastova Bulava, 1990.

Starosol\s\kyj, Grij. Velyka Hra. Roçester, N.J.: Holovna


Subtel\nyj, Orest. Ukra]na istoriq. Ky]v: Lybid\, 1991.

Tysovs\kyj, Oleksander. Ûyttq v Plasti. Toronto: Holovna


Ukra]ns\ka mynuvßyna. Ky]v: Lybid\, 1994.

Ukra]ns\ki symvoly. Ky]v: Biblioteka çasopysu Narodoznavstvo,

1994.

Werbakivs\kyj, Vadym. “Osnovni elementy ornamentaci]

ukra]ns\kyx pysanok i ]xn[ poxodΩennq,” Praci IstoryçnoFilolohiçnoho Tovarystva v Prazi. Tom I. Praha, 1926, stor.

117–148.

Gvilejna MiΩkrajova Plastova Zustriç 1987. Toronto: Krajova


Qvornyc\kyj, D. I. Istoriq zaporiz\kyx kozakiv. L\viv: Svit, 1990.

Anhlomovni vydannqBig Book of Games II. New York: Games Magazine, 1988Boy Scout Handbook. (tenth edition) Irving, Texas: Boy Scouts of

America, 1990.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 28

BIB

LIO

HRA

FIQ

225

Canadian Scout Handbook. Scouts Canada, 1998,Games ... from A to Z. Ottawa: Scouts Canada, 1989.Fieldbook for Canadian Scouting. Scouts Canada, 1990.First Aid—the Vital Link. (adaptation from book published by The

American Red Cross Society.) St Louis, U.S.A.: The Canadian RedCross Society, 1994.

Gadd, Ben. Handbook of the Canadian Rockies. Jasper, Alberta, 1988.Leadership in the Patrol. Scouts Canada.Merit Badge Series. Irving, Texas: Boy Scouts of America.Scouting ‘Round the World. Geneva: World Organization of the Scout

Movement, 1990.Orlick, Terry. The Second Cooperative Sport & Games Book. New York,

1982.The Instructor’s Survival Kit. Vancouver: PFR Training Associates Ltd.,

1989.Venturer Advisor’s Handbook. Scouts Canada, 1985.

Plastovi materiqlyMateriqly dlq vyxovnykiv, providnykiv u Plasti. Toronto: Krajova


Materiqly dlq vyßkolu vporqdnykiv-(c\) UPG. Toronto: Krajova


Materiqly dlq vyßkolu vporqdnykiv-(c\) UPG. N\g-Jork:

Holovna Plastova Bulava, 1976.

Materiqly dlq vyßkolu zv’qzkovyx UPG. N\g-Jork: Holovna


KnyΩka bratçyka j sestryçky. Toronto: Krajova Plastova

Starßyna v Kanadi, 1995.

ObiΩnyk dlq vyxovnykiv vyßkolu “Zolota Bulava”. Ottava: Komisiq

Vyßkolu “Zolota Bulava”, 1996.

Plastovyj odnostrij i vidznaky. Çastyna I i II. N\g-Jork: Holovna


“Plastovi vmilosti”. V dorohu z gnactvom. N\g-Jork: Holovna


“Postanova pro prapory”. Plastovi Visti. Ç. 2/92. N\g-Jork:

Holovna Plastova Bulava.

Pravyl\nyk Uladu Plastuniv Gnakiv i Uladu Plastunok Gnaçok.Çastyna I. N\g-Jork: Holovna Plastova Bulava, 1998.

Pravyl\nyk Uladu Plastuniv Gnakiv i Uladu Plastunok Gnaçok.Çastyna II. N\g-Jork: Holovna Plastova Bulava, 1994.

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 29

IND

EKS

226

AAvtokratyçnyj styl\

providnyctva, 128

Administratyvni spravy, 93

Andri]vs\kyj veçir, 48–49

BBat\ky, 78–79

Bezpeka, 176, 174–183

Bejden-Pavel, 54

Bila Cerkva, 200

Bulava, 33, 80

VVatra, 101, 187–191

Velyka Hra, 202

Velykden\, 46–47

Verxovna Plastova Komanda,

201

Verxovna Plastova Rada, 200

Veçirnyj zvit, 152

Vybory kurinnoho provodu, 108

Vyklgçennq z UPG, 149

Vykreslennq z UPG, 149

Vymohy do plastovyx prob,

139–143

Vyrqd na prohulqnku çy tabir,

181–182

Vyxovnyk, 77, 82, 106

Vyßkil\ni tabory, 195, 203–205

Vyßkoly, 39, 63

Vidznaka Fizyçno]

Vpravnosty, 144

Vidznaky, 36

dilovodstv, 39–40

umilostej, 146–147

prynaleΩnosty do Plastu, 37

stupeniv UPG, 38

Vidznaçennq v UPG, 148–149

Vidkryttq sxodyn, 91

VidrodΩennq Plastu v Ukra]ni,

67

Vil\nyj styl\ providnyctva,

130

Virnist\ Bohovi, 10

Virnist\ Ukra]ni, 12, 5

Vitryl\nyk, çastyny, 167

Vmilosti — dyv. Umilosti

Vohnyk, 101, 187–191

Volyn\, 56, 59, 200

Vporqd, 150–152

Vporqdnyk,

hurtka, 82

roq, 75

VFV, 144

H

Ha]vky, 47

Haslo, plastove, 28

Hej plastuny! Hej gnaky!, 25

Herb, nacional\nyj, 13

Het\mans\ka plastunka

virlycq, 38, 143

Het\mans\kyj plastun skob,

38, 143

Hymn — dyv. himn

Hihi[na, 19

Hidnist\ lgdyny, 11

Himn zakarpats\kyx plastuniv,

25

Himn, nacional\nyj, 14

Himn, plastovyj, 24

Hnizdo, 76

Holovna Plastova Bulava, 4,

40, 80

Holovna Plastova Rada, 80

Holovna Plastova Starßyna,

201

Hospodar,

hurtkovyj, 87

kurinnyj, 113

Hospodarka kra]v, 63

HPB, 4, 40, 80

Hrebec\,

plastun skob, 138, 142

plastunka virlycq, 138, 142

Hry — dyv Ihry

Hurtkovyj, 85, 207–209

INDEKS

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 30

Hurtkovi dilovody, 84–88

Hurtok, gnac\kyj, 75, 76,

81–102, 105, 135

Hutirka, 94

Hucul\s\kyj strij, çastyny, 161

DDemokratyçnyj styl\

providnyctva, 129

DΩembori, 196, 200–206

Dilovody,

hurtkovi, 36, 84–87

kurinni, 110–113

Diql\nist\,

hurtka, 90–102

kurenq, 115–124

poza hurtkom, 102

Dobre dilo, 15

Dozrivannq, 20

Drot — dyv. Tysovs\kyj,

Oleksander

Druha proba, 141

DruΩyna, 131

Duxovist\, 41–52, 199

EEkolohiq, 179, 220

ÛÛytt[vyj dosvid, 183

Ûytt[pys, 221

Ûyttq v Plasti, 59, 73, 200

Ûyttq sered pryrody, 171–196

Ûytt\ovyj lancgh, 180

ZZakarpattq, 60, 200

Zakon, Plastovyj, 16–19

Zakryttq sxodyn, 91

Zaprava, fizyçna, 184, 144

Zastupnyk,

hurtkovoho, 86, 210–211

kurinnoho, 111

Zvizda, rizdvqna, 45

Zv’qzkovyj, 77, 82, 106

Znameno,

hurtkove, 83

kurinne, 107, 216

IIhry, 154–170

vidpovidi, 222–223

pryklady,

vuzly, 166

do vysot, 159

zasvo[nnq pisen\, 158

zasvo[nnq terminolohi], 166

istoriq Plastu, 162

kartohrafiq, 163

kima, 160

movni, 160

na tabir..., 166

paruvannq, 164

Plastovyj Zakon, 157

Try Holovni Obov’qzky, 156

xrestykivka, 170

ßyfry, 168

rozpodil, 154

Imenuvannq, 143

InstruktaΩ, 93

Istoriq Plastu, 5, 53–74,

200–206

skavtin©u, 54

KKadra vyxovnykiv, 77

Kalendarec\ zavdan\, 120

Kiß, 32

Knyhy,

hurtkovi, 85–88, 207–215

kurinni, 110–113

Kolqda, 44, 199

Konsul\tatyvnyj styl\

providnyctva, 128

Konferenciq Ukra]ns\kyx

Plastovyx Orhanizacij,

62–63, 80

KPR, 78

KPS, 40, 78

Krajova Plastova Orhanizaciq,

78

Krajova Plastova Starßyna,

40, 78

Krajovi Plastovi Orhanizaci],

4, 5, 61–62, 69

nazvy, 5

IND

EKS

227

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 31

228

Kryvyj tanec\, 47

Kupala, Ivana, 49–50

KUPO, 80

Kurinna Rada, 108

Kurinnyj, 111

Kurinnyj provid, 110–113

Kurinni sxodyny, 115–117

Kurin\, 32, 76, 105–124

LLanka bat\kiv, 78

Levyc\kyj, Severyn, 59, 74, 201

Likvidacijna Komisiq Plastu,

201

Lgbov, vyqvy, 11, 20

MMajstruvannq, 93

Malanka, 48

Mandrivky — dyv. Prohulqnky

Meta Plastu, 6

Mykolajko, plastovyj, 48

Mystectvo, pro[kt, 221

Mova, ukra]ns\ka, 13

Molytva, 42

Molode Ωyttq, 59, 200

Mors\ke plastuvannq, 138, 142,

147

NNazva hurtka, 83

Nazva kurenq, 106

Nazovnyctvo, 32

Napleçnyk, 181

Narodni zvyça], 13, 48

Nacional\nyj,

herb, 13

himn, 14

prapor, 13, 26

Naçal\nyj Plastun, 80, 143

NezaleΩnist\ Ukra]ny, 52

Novactvo, 37, 75–76

OObit, plastovyj, 22

Obov’qzky,

plastuniv, 10–19

çleniv hurtka, 84

Odnostrij, 34–36

Orhanizaciq Plastu, 5

OsnovopoloΩnyky Plastu, 72-73

Osobystyj vyrqd, 181–182

Otçe naß!, 43

PPali]v, C\opa, 66

Patron,

kurenq, 106

Plastu, 30

Perestorohy, 149

Perßa proba, 140

Pysanky, 46, 165

Pysar,

hurtkovyj, 86, 212–213

kurinnyj, 112

Pidhotuvannq xarçiv, 185

Pisni, 14, 22–25, 43, 47, 50

Pisnq zakarpats\kyx plastuniv,

25

Plast, 5

Plastova

vidznaka, 21

vidznaka fizyçno] vpravnosty,

144

orhanizaciq, 5, 75

postava, 17

prysqha, 9

Sviçeçka, 44, 199

struktura, 75–80

Plastove haslo, 28

Plastovyj

himn, 24

Zakon, 16–19

obit, 22

odnostrij, 34

Ílqx (Ωurnal), 201, 203

IND

EKS

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 32

Plastovi

vidznaky, 36–40

zanqttq, 1

kon©resy, 62, 202–204

stupeni v UPG, 138

ulady, 75

umilosti, 144

ceremoniqly, 31

Plastpryqt, 78

Plastun, 32

Plqnuvannq, 96–97, 183,

208–209

taboru, 119–124

PohodΩennq konfliktiv, 132

Pomahaty inßym, 15

Poçatky Plastu, 55–59

Prapor, kurinnyj, 107, 216–207

Prapory, 26–27

nacional\ni, 13, 26

plastovi, 9, 27, 216

Pryvitannq, plastove, 28

Pryroda, 171–173

Prysqha, plastova, 9

Pryxyl\nyk/-cq, 139

Proby v UPG, 139–143, 219

Provid

hurtka, 84

kurenq, 110

Providnyctvo, 89, 125–134, 220

Prohrama UPG, 135–147

Prohulqnky, 98–99, 118, 136–137

Protokol, 91

Pro[kty, 95, 220–221

RRada,

Hurtkovyx, 110–113

Kurinna, 108–109

Ramova prohrama UPG, 139–143

Rannij zvit, 152

Rizdvo, 44

Rij, 76

Rozviduvaç/-çka, 138, 141

Rozvytok Plastu, 56–59

Rozpovid\, 93

SSamitnyky, 103

Samovyxovannq, 6

Sv. Andriq, 48

Sv. Grij, 30

Seniorat, 77–79, 201

Syl\no, Krasno, ObereΩno,

Bystro, 29

Symvolika,

hurtka, 83

kurenq, 105

plastova, 21–40

Siryj Lev, 59, 74

Skavtin©, 54

Skavts\kyj rux, 53–54

Skavts\ki orhanizaci],

ukra]ns\ki, 53, 56, 61, 69

Skarbnyk,

hurtka, 87, 214–215

kurenq, 112

SKOB, 28–29

Slidy, hra, 164

Skob, plastun, 138, 142–144

Sluxatys\ plastovoho provodu,

16

Sokil, 58, 200

Sogz Ukra]ns\kyx Plastuniv

Emi©rantiv, 60

Speciqlizovani hurtky, 102–103

Spiv, 92, 117

Stanycq, 78–79

Starßyna, 33, 78

Styli providnyctva, 127

Struktura, 75–80

Stupeni v UPG, 138

Stqh — dyv. prapor

SUPE, 60

Sxodyny,

hurtkovi, 90–93

kurinni, 115–117, 108, 110

IND

EKS

229

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 33

TTabir,

hurtkovyj, 100

kurinnyj, 119–124, 218

Tabory, 100, 119–124, 192–195

Ta[mnyj Plast, 60

Tysovs\kyj, Oleksander, 55,

59, 72

Tradyci], 31, 41–51

hurtkovi, 83

Tretq proba, 38, 142

Try Holovni Obov’qzky, 9–19

Tryzub, 13

UUkra]na, 12

Ukra]ns\ka mova, 13

Ukra]ns\ka Narodna

Respublika, 55

Ukra]ns\ke T-vo Oxorony Ditej

i Opiky nad Moloddg, 200

Ukra]ns\ki Siçovi Stril\ci, 7, 55

Ukra]ns\ki tradyci], 48

Ulady, 75

Plastuniv Novakiv, 37–39,

75–76, 78–79, 104, 200

Plastunok Novaçok, 37–39,

75–76, 78–79, 104, 200

Plastuniv Gnakiv, 37–39,

75–76, 78–79

Plastunok Gnaçok, 37–39,

75–76, 78–79

Plastovyx Senioriv,

77–79, 201

Starßyx Plastuniv,

77–79, 200

Umilosti, 144–147

UPN, 37–39, 75–76, 78–79, 104

UPS, 77–79

UPG, 75–76, 78–79, 37–39

USP, 77–79

Uçasnyk, 138, 140

FFranko, Petro, 55, 72

XXarçi, 185–186

XorunΩyj -(a) kurenq, 114

vporqd, 150

Xronikar,

hurtkovyj, 87

kurinnyj, 113

CCvit Ukra]ny, 24

Ceremoniqly, 31, 197–198

Cil\ Plastu, 6

ÇÇar plastuvannq, 1–4

Çym Plast manyt\, 1

Çyslo kurenq, 106

Çmola, Ivan, 55 72

ÍÍatro, 182

Íyfry, 168

WWe ne vmerla, 14

Wo take Plast?, 5

GGvilejni MiΩkrajovi Plastovi

Zustriçi, 200–206

Gnac\kyj hurtok, 81–102

Grij, svqtyj, 30

QQk staty plastunom, 3

IND

EKS

230

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 34

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 35

13 dodatok 12/18/08 3:20 AM Page 36



Documents

Пластовий Довідник