TDMV ITDMV IÚvod, zopakování hlavních Úvod, zopakování hlavních

tezí o teoriích, terminologie tezí o teoriích, terminologie a teoretické přístupya teoretické přístupy

Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.Ph.D.

1. přednáška1. přednáška

SylabusSylabus viz extranetviz extranet

Kurz Teorie a dějiny mezinárodních vztahů (TDMV) je Kurz Teorie a dějiny mezinárodních vztahů (TDMV) je dvousemestrální kurz určený magisterským studentům dvousemestrální kurz určený magisterským studentům MUP. Tento předmět navazuje především na kurz na MUP. Tento předmět navazuje především na kurz na Úvod do studia mezinárodních vztahů, který studenti Úvod do studia mezinárodních vztahů, který studenti absolvovali již během bakalářského studia. absolvovali již během bakalářského studia.

Cílem tohoto navazujícího kurzu TDMV je rozšířit Cílem tohoto navazujícího kurzu TDMV je rozšířit znalosti týkající se základního pojmosloví MV a znalosti týkající se základního pojmosloví MV a zejména podrobně se seznámit s jednotlivými teoriemi zejména podrobně se seznámit s jednotlivými teoriemi a debatami MV. Studenti by po absolvování kurzu a debatami MV. Studenti by po absolvování kurzu měli být schopni chápat kontext jednotlivých měli být schopni chápat kontext jednotlivých teoretických přístupů MV a měli by být schopni teoretických přístupů MV a měli by být schopni aplikovat teoretické přístupy na jednotlivé otázky aplikovat teoretické přístupy na jednotlivé otázky mezinárodních vztahů. mezinárodních vztahů.

Konzultační hodiny 30 min. po skončení komb. výuky. Konzultační hodiny 30 min. po skončení komb. výuky.

Zápočet – podmínky Zápočet – podmínky Každý student na prvním výukovém setkání příštího Každý student na prvním výukovém setkání příštího

semestru kurzu TDMV II odevzdá recenzní esej na jednu semestru kurzu TDMV II odevzdá recenzní esej na jednu (případně i více) z vybraných knih (seznam knih viz níže).(případně i více) z vybraných knih (seznam knih viz níže).

Formální náležitosti:Formální náležitosti: rozsah: 7 – 9 NSrozsah: 7 – 9 NS citace: dle normy MUP (viz extranet)citace: dle normy MUP (viz extranet) zdroje: práce bude čerpat minimálně z 5 odborných zdrojů zdroje: práce bude čerpat minimálně z 5 odborných zdrojů

(např. otevřená encyklopedie Wikipedia není odborný zdroj)(např. otevřená encyklopedie Wikipedia není odborný zdroj) samozřejmě musíte používat i jiné zdroje, než jsou níže samozřejmě musíte používat i jiné zdroje, než jsou níže

v seznamu uvedené knihy, ale níže uvedené knihy resp. jedna v seznamu uvedené knihy, ale níže uvedené knihy resp. jedna kniha bude tvořit základ (hlavní téma) Vaší recenzní esejekniha bude tvořit základ (hlavní téma) Vaší recenzní eseje

příklad recenzní eseje např. viz Drulák, Petr. 2006. „Svět jako příklad recenzní eseje např. viz Drulák, Petr. 2006. „Svět jako metafora“. Mezinárodní vztahy, 41, č. 4, s. 67–80. metafora“. Mezinárodní vztahy, 41, č. 4, s. 67–80.

Povinná četba na oba semestry:Povinná četba na oba semestry:Drulák, Petr. 2003. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahůTeorie mezinárodních vztahů. Praha: . Praha: Portál.Portál.

Obsah/témata přednášek: Obsah/témata přednášek:

Úvod do kurzu, zopakování hlavních tezí o Úvod do kurzu, zopakování hlavních tezí o teoriích z bakalářského studia, základní teoriích z bakalářského studia, základní terminologie a teoretické přístupyterminologie a teoretické přístupy

Realismus a neorealismus v MVRealismus a neorealismus v MV Liberalismus v MV a jeho alternativyLiberalismus v MV a jeho alternativy Marxismus, neomarxismus a Marxismus, neomarxismus a

postmarxismuspostmarxismus Kritická teorie (2. sem.)Kritická teorie (2. sem.) Sociální konstruktivismus (2. sem.)Sociální konstruktivismus (2. sem.) Poststrukturalismus (2. sem.)Poststrukturalismus (2. sem.) Alternativní pojetí MV: feminismus, Alternativní pojetí MV: feminismus,

postkolonialismus a zelená teorie (2. sem.)postkolonialismus a zelená teorie (2. sem.)

Objev! Objev! známe historický kontext vývoje MVznáme historický kontext vývoje MV známe vztahy mezi velmocemiznáme vztahy mezi velmocemi analyzujeme současnou mezinárodní politikuanalyzujeme současnou mezinárodní politiku ……

Ale pozor!Ale pozor! existují taktéž existují taktéž teorie mezinárodních vztahůteorie mezinárodních vztahů

do 60. let existovaly pochybnosti, zda jsou MV disciplínou do 60. let existovaly pochybnosti, zda jsou MV disciplínou s adekvátní teoretickou výbavou s adekvátní teoretickou výbavou

dnes ale již nelze pochybovat o tom, že se bez TMV dnes ale již nelze pochybovat o tom, že se bez TMV praktická mez. politika neobejde praktická mez. politika neobejde →→ pouze teorie nám pouze teorie nám umožní uspořádat fakta do přehledného rámce a umožní uspořádat fakta do přehledného rámce a vyvozovat použitelné generalizacevyvozovat použitelné generalizace

bohužel „mapa“ teorií MV není příliš přehledná bohužel „mapa“ teorií MV není příliš přehledná → → mnoho mnoho pojmů, postojů, splývají, překrývají se…pojmů, postojů, splývají, překrývají se…

Ale! Existují jisté záchytné body Ale! Existují jisté záchytné body →→ důležité mezníky, důležité mezníky, paradigmataparadigmata

Úvod do kurzuÚvod do kurzuVelké debaty MVVelké debaty MV

základní heuristický nástroj pro pochopení historického vývoje oboru základní heuristický nástroj pro pochopení historického vývoje oboru MVMV

rámec pro konstrukci identity oborurámec pro konstrukci identity oboru avšak není shoda o počtu debat, o jejich vyznění…avšak není shoda o počtu debat, o jejich vyznění…

obvykle vymezovány 3 až obvykle vymezovány 3 až 4 debaty4 debaty + debatky menší + debatky menší

dva typy debat:dva typy debat:

A.A. o základních tématech – otázky po faktech o základních tématech – otázky po faktech Jaké byly příčiny WW1?Jaké byly příčiny WW1? Je demokracie zárukou míru? apod.Je demokracie zárukou míru? apod.

B.B. debaty spojené s metodologií, konceptuální a filos. otázkydebaty spojené s metodologií, konceptuální a filos. otázky Lze studovat MV za pomocí objektivních vědeckých metod? Lze studovat MV za pomocí objektivních vědeckých metod? Co je „válka“? apod.Co je „válka“? apod.

každá debata probíhá v určitém kontextu každá debata probíhá v určitém kontextu obecná frustrace z pokusů o vznik kolektivní bezpečnostiobecná frustrace z pokusů o vznik kolektivní bezpečnosti období snahy o „zvědečtění“ společenských věd a politikyobdobí snahy o „zvědečtění“ společenských věd a politiky pluralizace MV a společenských věd atp.pluralizace MV a společenských věd atp.

Kritici debatKritici debat některé debaty v reálu zásadními střety některé debaty v reálu zásadními střety

nebylynebyly meziválečný idealismus nebyl ucelenou školoumeziválečný idealismus nebyl ucelenou školou realismus je spíše reakcí na idealistické proudyrealismus je spíše reakcí na idealistické proudy

zaměření na debaty zjednodušuje pozice zaměření na debaty zjednodušuje pozice jednotlivých účastníků debat a představuje jednotlivých účastníků debat a představuje je statickyje staticky

dichotomní charakter (nutnost dvou jasně dichotomní charakter (nutnost dvou jasně vymezených táborů) je příliš určující, vymezených táborů) je příliš určující, omezující omezující →→ nevhodný pro analýzu nevhodný pro analýzu současných MV (dnes pluralita)současných MV (dnes pluralita)

Úvod do kurzu – Úvod do kurzu – vzpomenete si?vzpomenete si?

První debataPrvní debata vývoj oboru MV lze sledovat na vývoj oboru MV lze sledovat na

pozadí tzv. velkých debatpozadí tzv. velkých debat

1)1)30. a 40. léta, 40. léta30. a 40. léta, 40. léta idealismus vs. realismusidealismus vs. realismusválka, mír, možnost změny v MVválka, mír, možnost změny v MVna konci 30. let E. H. Carr napadl na konci 30. let E. H. Carr napadl

převažující pojetí studia převažující pojetí studia → spoléhající na → spoléhající na harmonii zájmů, přeceňování možnosti harmonii zájmů, přeceňování možnosti reformy MV, opomíjející mocenský obsah reformy MV, opomíjející mocenský obsah politikypolitiky

realisté dominují do počátku 60. letrealisté dominují do počátku 60. let

První debata (idealismus vs. realismus)

První debata (idealismus vs. realismus)

• výhradně debata nad základními otázkami výhradně debata nad základními otázkami válkou a válkou a mírem mírem

• Idealisté:Idealisté: Jak by měla být utvářena mezinárodní Jak by měla být utvářena mezinárodní politika?politika? (hra s nenulovým součtem) (hra s nenulovým součtem) idealismus vidí člověka jako přirozeně rozumného, schopného

racionálně jednat a chápat význam norem, které by měly vést ke zlepšení

všeobecný společenský vývoj/pokrok musí mít vliv na změnu MV

• Realisté:Realisté: Jak je utvářena mezinárodní politika? Jak je utvářena mezinárodní politika? (hra s (hra s nulovým součtem)nulovým součtem)

• realismus byl reakcí na utopický liberalismus/idealismusrealismus byl reakcí na utopický liberalismus/idealismus Carrův + Morgenth. realismus kombinoval pesimistický pohled

na lidskou přirozenost s představou mocenské politiky mezi státy (v rámci mezinárodní anarchie)

Idealismus/LiberalismusIdealismus/Liberalismus

• široký heterogenní myšlenkový přístupširoký heterogenní myšlenkový přístup někdy označován jako pluralismus

• možnost trvalého míru a spolupráce v MV (za možnost trvalého míru a spolupráce v MV (za pomoci institucí)pomoci institucí)

• společné předpoklady všech odnožíspolečné předpoklady všech odnoží stát není jediný aktér MVexistují i nestátní aktéřinepřevažuje high politics nad low politicsneexistuje jasná hierarchie témat MV transnacionální závislost a interdependence mezi

aktéryexistují univerzální etická pravidla

RealismusRealismus

• teoretický přístup konstituovaný mezi válkamiteoretický přístup konstituovaný mezi válkami

• postupně vzniká několik realistických škol (klasický R., postupně vzniká několik realistických škol (klasický R., neorealismus a postklasický R.)neorealismus a postklasický R.)

• hlavní rysyhlavní rysy

ústřední role státu přežití svépomoc

• dva klasičtí realistédva klasičtí realisté1) E. H. Carr

„The Twenty Years Crisis 1919–1939“ (1939)

2) H. Morgenthaua „Politics among Nations“ (1948)

StátocentrismusStátocentrismusústřední role státuústřední role státu

stát je hlavním či snad jediným aktérem mez. politikystát je hlavním či snad jediným aktérem mez. politiky jeho existence spojena s hrozbou síly a jejím použitímjeho existence spojena s hrozbou síly a jejím použitím

rozdělení na vnitřní (hierarchie) a vnější doménu politiky rozdělení na vnitřní (hierarchie) a vnější doménu politiky (anarchie)(anarchie) bez ohledu na vnitřní povahu se všechny státy navenek chovají bez ohledu na vnitřní povahu se všechny státy navenek chovají

totožnětotožně usilují o bezpečnost, neexistuje dělba práce, anarchie…usilují o bezpečnost, neexistuje dělba práce, anarchie… státy mezi sebou soutěží zajištění bezpečnosti, zdrojů, vlivustáty mezi sebou soutěží zajištění bezpečnosti, zdrojů, vlivu

tuto soutěž chápou jako hru s nulovým součtemtuto soutěž chápou jako hru s nulovým součtem

spojeno zejména s realistickou tradicíspojeno zejména s realistickou tradicí ale i neoliberální institucionalistéale i neoliberální institucionalisté

opakem je pluralismusopakem je pluralismus hlásí se k němu varianty neoliberalismu, normativní a kritické hlásí se k němu varianty neoliberalismu, normativní a kritické

teorie, postmodernismusteorie, postmodernismus zastánci státocentrismuzastánci státocentrismu

stát zůstává a zůstane hlavním aktéremstát zůstává a zůstane hlavním aktérem je schopen se adaptovat na změny v prostředí, proměňuje fce, je schopen se adaptovat na změny v prostředí, proměňuje fce,

nezaniká, je garantem prosazování zájmů…nezaniká, je garantem prosazování zájmů…

Rysy realismupřežití a svépomoc

Rysy realismupřežití a svépomoc

• primárním NZ státu je přežití primárním NZ státu je přežití high politic

• otázka moci otázka moci nejvýš stojí tzv. high politics (vojensko-politická moc) low politics = podřadná (ekonomická, kulturní, sociální)

• pro R. neexistují žádné universálně platné morální pro R. neexistují žádné universálně platné morální principyprincipy

• vnitrostátní systémvnitrostátní systém centralizovaný,

hierarchizovaný občanům zajišťuje

bezpečnost stát

• mezinárodní systémmezinárodní systém decentralizovaný,

anarchický, chybí vyšší autorita

každý stát si zajišťuje svou bezpečnost sám

• vzn. vzn. bezpečnostní dilema bezpečnostní dilema (dle Johna Herze)(dle Johna Herze) zvyšuje-li 1 stát svou bezpečnost (zbrojí) zvyšuje se

nejistota ostatních ohledně jejich sil a bezpečnosti ostatní také zbrojí vzniká bezpečnostní spirála (závody ve zbrojení o zajištění větší a větší bezpečnosti)

Kritici státocentrismuKritici státocentrismu nelze oddělovat vnitřní a vnější dimenzi politikynelze oddělovat vnitřní a vnější dimenzi politiky

jen málo států skutečně (za všech okolností) dokáže jen málo států skutečně (za všech okolností) dokáže zabezpečit bezpečí svým občanům zabezpečit bezpečí svým občanům → → energetická závislost, neschopnost čelit přírodním či jiným energetická závislost, neschopnost čelit přírodním či jiným katastrofámkatastrofám

existují i další aktéři → MO, nadnárodní korporace atp.existují i další aktéři → MO, nadnárodní korporace atp.

kritizován i v normativní roviněkritizován i v normativní rovině Je existence hranic a rozdělení světa na polit. společenství Je existence hranic a rozdělení světa na polit. společenství

(státy) správným konceptem mezinárodního řádu?(státy) správným konceptem mezinárodního řádu? komunitarismus vs. kosmopolitismus komunitarismus vs. kosmopolitismus

komunitarismus: pro rozdělení světa na jednotlivá společenství, komunitarismus: pro rozdělení světa na jednotlivá společenství, zaručena ochrana hodnotzaručena ochrana hodnot

kosmopolitismus: takové rozdělení je umělé, nereflektuje univerzální kosmopolitismus: takové rozdělení je umělé, nereflektuje univerzální podstatu lidství podstatu lidství

Úvod do kurzu – Úvod do kurzu – vzpomenete si?vzpomenete si?Druhá debataDruhá debata

vývoj oboru MV lze sledovat na pozadí tzv. vývoj oboru MV lze sledovat na pozadí tzv. velkých debatvelkých debat

2) přelom 50. a 60. let, 60. léta2) přelom 50. a 60. let, 60. léta tradicionalismus (R + I) vs. tradicionalismus (R + I) vs.

behavioralismus/scientismusbehavioralismus/scientismus metodologie výzkumu MVmetodologie výzkumu MV tradicionalismus spoléhá na historické analýzy tradicionalismus spoléhá na historické analýzy

scientismus akceptuje jen takové poznání, které scientismus akceptuje jen takové poznání, které

je vědecké a vychází postupů užívaných je vědecké a vychází postupů užívaných přírodními vědami (statistická analýza, přírodními vědami (statistická analýza, matematické modelování)matematické modelování)

DRUHÁ DEBATA tradicionalismus vs. behavioralismus

DRUHÁ DEBATA tradicionalismus vs. behavioralismus

• debata o metodologiidebata o metodologii• přelom 50. a 60. let 20. stoletípřelom 50. a 60. let 20. století

• debata mezi dvěma tradičními přístupy debata mezi dvěma tradičními přístupy • tradicionalismem (realismem a idealismem)

• behavioralismem (nový přístup)

• nová generace kombinovala metody politické vědy, matematiky, přírodních věd nová generace kombinovala metody politické vědy, matematiky, přírodních věd a ekonomie a ekonomie vzn. nový tzv. behavioralistický přístup zkoumání MV vzn. nový tzv. behavioralistický přístup zkoumání MV

• behavioralismusbehavioralismus důraz na zkoumání člověka v politice empirické výzkumy chování jedince, resp. skupin v politických vazbách získávání měřitelných dat („Correlates of War“ – kvantitativní data

popisující války od poč. 19. st.) zkoumání prostředí, v němž dochází k politickým rozhodnutím

• v 1. debatě lze identifikovat vítěze v 1. debatě lze identifikovat vítěze ve 2. debatě to možné není ve 2. debatě to možné není v 60. l. realismus a idealismus začal přejímat behavior. metody zkoumání

• 2. debata výrazně 2. debata výrazně napomohla profesionalizovat MVnapomohla profesionalizovat MV jako akademickou jako akademickou disciplínudisciplínu

Úvod do kurzu – Úvod do kurzu – vzpomenete si?vzpomenete si?

Třetí debataTřetí debata vývoj oboru MV lze sledovat na pozadí tzv. vývoj oboru MV lze sledovat na pozadí tzv. velkých debatvelkých debat

3) pol. 70. let 3) pol. 70. let debata mezi třemi debata mezi třemi paradigmaty, 70. a 80. létaparadigmaty, 70. a 80. léta

„„debata“ mezi neorealismem, neoliberalismem a debata“ mezi neorealismem, neoliberalismem a neomarxismemneomarxismem

problém nesouměřitelnosti paradigmatproblém nesouměřitelnosti paradigmat vztahy politiky a ekonomiky (R vs. L), Sever vs. Jih (R, L vztahy politiky a ekonomiky (R vs. L), Sever vs. Jih (R, L

vs. M)vs. M) po vzniku neorealismu se debata soustředí na možnosti po vzniku neorealismu se debata soustředí na možnosti

překonání anarchie, na udržitelnost spolupráce, roli MIpřekonání anarchie, na udržitelnost spolupráce, roli MI 80. léta vzn. neo-neo syntéza80. léta vzn. neo-neo syntéza

přejímá předpoklad mezinárodní anarchie a zároveň sdílí přejímá předpoklad mezinárodní anarchie a zároveň sdílí snahu zkoumat vývoj kooperace a význam institucísnahu zkoumat vývoj kooperace a význam institucí

otevírá potenciál metateoretických předpokladů disciplínyotevírá potenciál metateoretických předpokladů disciplíny

TŘETÍ DEBATA neorealismus/neoliberalismus vs. neomarxismus

TŘETÍ DEBATA neorealismus/neoliberalismus vs. neomarxismus

• započala v pol. 70. let 20. stoletízapočala v pol. 70. let 20. století

• Keohane, Nye (77) vydali knihu Keohane, Nye (77) vydali knihu Power and InterdependencePower and Interdependence vycházela z liberálního přístupu vycházela z liberálního přístupu pol. 70. let diskuse mezi neorealisty a zastánci vzájemné komplexní

interdependence (neoliberály) otázky regionální integrace, hierarchie témat agendy ZP apod.

• tato debata neoliberálů vs. neorealistů neměla žádného jasného vítěze tato debata neoliberálů vs. neorealistů neměla žádného jasného vítěze neorealismus je úspěšnější v určitých tématech a neoliberalismus v

jiných

• debata mezi paradigmaty se odehrávala zejména mezi neolib. a neoreal.debata mezi paradigmaty se odehrávala zejména mezi neolib. a neoreal.

• souběžně se rozvíjelo paradigma neomarxismu souběžně se rozvíjelo paradigma neomarxismu

Paradigmata – 3. Paradigmata – 3. „debata“„debata“

„„debata“ mezi třemi debata“ mezi třemi paradigmatyparadigmaty nebyla to dichotomická diskuse, ale spíše střet několika nejasně nebyla to dichotomická diskuse, ale spíše střet několika nejasně

vymezených školvymezených škol každé paradigma řeší trochu jiné otázky, témata, odlišné předpoklady, každé paradigma řeší trochu jiné otázky, témata, odlišné předpoklady,

jiné výsledky…jiné výsledky… návrh: chápat tyto teorie jako tři nezávislá paradigmata představující návrh: chápat tyto teorie jako tři nezávislá paradigmata představující

„normální vědu“ (dle T. Kuhna)„normální vědu“ (dle T. Kuhna) nelze určit vítězenelze určit vítěze

otevírá pluralističtější vývoj teorií MVotevírá pluralističtější vývoj teorií MV 70. léta 70. léta → oslabování dominance politického realismu→ oslabování dominance politického realismu

mezinárodní vývoj! → roste ekonomická propojenost zemí, prohlubuje mezinárodní vývoj! → roste ekonomická propojenost zemí, prohlubuje se evropská integrace, stírá se rozdíl mezi high a low politicsse evropská integrace, stírá se rozdíl mezi high a low politics

zesiluje kritika ze strany liberálůzesiluje kritika ze strany liberálů vynořují se dva kritické proudy: liberalismu (pluralismus – pluralita vynořují se dva kritické proudy: liberalismu (pluralismus – pluralita

aktérů) a marxismus (strukturalismus) aktérů) a marxismus (strukturalismus)

souhrn filozofických, normativních, teoretických a souhrn filozofických, normativních, teoretických a metodologických předpokladů, o něž se opírá výzkum nějaké metodologických předpokladů, o něž se opírá výzkum nějaké skupiny vědcůskupiny vědců

Úvod do kurzu – Úvod do kurzu – vzpomenete si?vzpomenete si?Čtvrtá debataČtvrtá debata vývoj oboru MV lze sledovat na pozadí tzv. vývoj oboru MV lze sledovat na pozadí tzv.

velkých debatvelkých debat

4) od 80. let, především 90. léta4) od 80. let, především 90. léta racionalismus racionalismus (pozitivismus) (pozitivismus) →→ racionální a racionální a

empirické poznání objektivní reality vs. empirické poznání objektivní reality vs. reflektivismusreflektivismus (postpozitivimus) (postpozitivimus) →→ nemožnost nemožnost takového poznánítakového poznání

racionalismus = neoliberalismus, neorealismus, racionalismus = neoliberalismus, neorealismus, neomarxismus neomarxismus

epistemologie a ontologie MVepistemologie a ontologie MV vznik sociálního konstruktivismu vznik sociálního konstruktivismu → usiluje o překonání → usiluje o překonání

rozdílůrozdílů interpretativní postmoderní přístupy objevily interpretativní postmoderní přístupy objevily

polozapomenuté normativní otázky + překonávají polozapomenuté normativní otázky + překonávají hluboce zakořeněný státocentrismushluboce zakořeněný státocentrismus

ČTVRTÁ DEBATAracionalismus vs. reflektivismus

ČTVRTÁ DEBATAracionalismus vs. reflektivismus

• na přelomu 80. a 90.let vzniká skupina nových teorií na přelomu 80. a 90.let vzniká skupina nových teorií postmodernizmus, feminismus, normativní teorie, kritická postmodernizmus, feminismus, normativní teorie, kritická teorie… teorie… Robert Keohane je nazval reflektivistickými teoriemi

• tato 4. a současná debata je vedena nejen o metodologii ale tato 4. a současná debata je vedena nejen o metodologii ale také o základních tématech oborutaké o základních tématech oboru

• reflektivistické směry převzaly např. témata jako je morálka reflektivistické směry převzaly např. témata jako je morálka a etika, kterých se neoliberalismus vzdal v rámci neo-neo a etika, kterých se neoliberalismus vzdal v rámci neo-neo syntézysyntézy

• na pomezí obou skupin stojí na pomezí obou skupin stojí tzv. konstruktivistický tzv. konstruktivistický přístuppřístup kombinuje racionalistické a reflektivistické pozice Alexander Wendt

PostpozitivismusPostpozitivismus

postpozitivismus = široká škála postpozitivismus = široká škála přístupů jdoucí proti pozitivizmupřístupů jdoucí proti pozitivizmu

od 80. letod 80. let

postpozitivistické přístupypostpozitivistické přístupy kritické t., feministické t., hermeneutické kritické t., feministické t., hermeneutické

t., postmoderní t., pragmatismus atp.t., postmoderní t., pragmatismus atp. různé směry odmítají různé rysy pozitivismurůzné směry odmítají různé rysy pozitivismu

kritické teorie odmítají pozitivistickou představu kritické teorie odmítají pozitivistickou představu neutrálního poznáníneutrálního poznání

feministické feministické

Postmoderní přístupyPostmoderní přístupy

nejradikálnější a nejrelativističtější podoba nejradikálnější a nejrelativističtější podoba postpozitivistického útoku na racionalitu postpozitivistického útoku na racionalitu člověka a vědyčlověka a vědy

pol. 80. let vstupuje do MVpol. 80. let vstupuje do MV

různorodé směryrůznorodé směry ALE! – cílem je osvobodit vědu z ALE! – cílem je osvobodit vědu z

metodologických a paradigmatických okovůmetodologických a paradigmatických okovů vymezuje se proti modernitě, tedy osvícenectví vymezuje se proti modernitě, tedy osvícenectví

věřící v racionalitu, pokrok… (podrobněji viz věřící v racionalitu, pokrok… (podrobněji viz další přednášky)další přednášky)

Teorie MVTeorie MV teorie MV lze chápat ve dvojím smysluteorie MV lze chápat ve dvojím smyslu

konkrétní teoretická perspektivakonkrétní teoretická perspektiva synonymum pro studium MV jakožto vědecké disciplínysynonymum pro studium MV jakožto vědecké disciplíny

v užšímv užším slova smyslu soubor tvrzení popisujících a slova smyslu soubor tvrzení popisujících a vysvětlujících určitou skupinu jevůvysvětlujících určitou skupinu jevů

teorie usiluje o odhalení určitých kauzalit mezi teorie usiluje o odhalení určitých kauzalit mezi fenoményfenomény její tvrzení jsou formulována jako testovatelné hypotézyjejí tvrzení jsou formulována jako testovatelné hypotézy

ALE! existují i jiné, alternativní pohledy na teorii ALE! existují i jiné, alternativní pohledy na teorii viz kritické teorie, postmodernismus viz kritické teorie, postmodernismus → teorie může podle → teorie může podle

nich plnit řadu dalších fcínich plnit řadu dalších fcí může sloužit jako kritika dominantní ideologie, uspořádání může sloužit jako kritika dominantní ideologie, uspořádání

společnosti, případně může nějakou ideologii legitimizovatspolečnosti, případně může nějakou ideologii legitimizovat

TeorieTeorie jedná se o systém předběžně potvrzených

hypotéz, jimiž vysvětlujeme určité jevy teorie mají vypovídající charakter a jejich

funkce spočívá primárně v interpretaci skutečnosti

soustředí se primárně na vztahy mezi proměnnými a snaží se je popsat

bez teorie nelze chápat realitu teorie pomáhá „vidět namísto stromů les“,

vyčlenit faktory, které jsou nejdůležitější (nejvíce relevantní), chceme-li vysvětlit nějaký jev

Základní teoretické Základní teoretické perspektivyperspektivy

liberalismusliberalismus realismusrealismus marxismusmarxismus kritická teoriekritická teorie behavioralismusbehavioralismus sociální sociální

konstruktivismuskonstruktivismus postmodernismuspostmodernismus

každá z teorií každá z teorií zahrnuje škálu zahrnuje škálu konkrétnějších konkrétnějších teoretických teoretických přístupůpřístupů např. v rámci např. v rámci

liberalismu liberalismu → → idealismus, teorie idealismus, teorie kompl. vzáj. kompl. vzáj. závislosti, závislosti, neoliberalismusneoliberalismus

Teorie MV – Teorie MV – v širšímv širším slova slova smyslusmyslu

teorie MV jako samostatný oborteorie MV jako samostatný obor rodí se mezi světovými válkamirodí se mezi světovými válkami

kánon starých myslitelů, na něž se kánon starých myslitelů, na něž se jednotlivé teorie odvolávají…jednotlivé teorie odvolávají…

Teoretické přístupy

Teoretické přístupy

Ontologicko-normativníOntologicko-normativníOntologicko-normativníOntologicko-normativní Historicko-dialektickýHistoricko-dialektickýHistoricko-dialektickýHistoricko-dialektický Empiricko-analytickýEmpiricko-analytickýEmpiricko-analytickýEmpiricko-analytický

historicky nejstarší vychází z klasické filozofie důraz na stanovení norem myšlení, chování a politické praxe („vyšší pravda“) určit „to, co by mělo být“ – dle toho posuzovat „to, co je“ řešit problémy na základě osvědčených principů „konzervativní“, „prakticko-filozofický“ H. Arendt, E. Voegelin, L. Strauss

historicky nejstarší vychází z klasické filozofie důraz na stanovení norem myšlení, chování a politické praxe („vyšší pravda“) určit „to, co by mělo být“ – dle toho posuzovat „to, co je“ řešit problémy na základě osvědčených principů „konzervativní“, „prakticko-filozofický“ H. Arendt, E. Voegelin, L. Strauss

„kriticko-dialektický“, „marxistický“ důraz na normy prověřené historickým vývojem „historicky podmíněné pravdy“ Hegelova dialektika + Marxova teorie společnosti zásadní vliv v 60./70. letech frankfurtská škola (T. W. Adorno, J. Habermas, H. Marcuse)

„kriticko-dialektický“, „marxistický“ důraz na normy prověřené historickým vývojem „historicky podmíněné pravdy“ Hegelova dialektika + Marxova teorie společnosti zásadní vliv v 60./70. letech frankfurtská škola (T. W. Adorno, J. Habermas, H. Marcuse)

dnes nejrozšířenější odmítá normativní hledisko (apriorní soudy) důraz na objektivitu a neutrální postoj ke zkoumanému předmětu důraz na empiricky ověřitelná fakta výzkumný postup:

definice problému (obsahové, prostorové, časové vymezení) stanovení hypotézy empirický výzkum – prověření hypotéz stanovení teorií

Předchůdci teorie MVPředchůdci teorie MV

teorie MV se formuje jako samostatná teorie MV se formuje jako samostatná disciplína v době první debatydisciplína v době první debaty

čerpá z řady příbuzných disciplínčerpá z řady příbuzných disciplín historie, politická filozofie, mezinárodní historie, politická filozofie, mezinárodní

právo…právo…

předchůdci: Thukydides, Machiavelli, předchůdci: Thukydides, Machiavelli, Grotius, Hobbes, Kant, MarxGrotius, Hobbes, Kant, Marx

Předchůdci teorie MVPředchůdci teorie MV Thukydides, Machiavelli a Thukydides, Machiavelli a

Hobbes = vliv na Hobbes = vliv na realistickou tradicirealistickou tradici ThukydidesThukydides: v MV je : v MV je

důležité rozložení moci důležité rozložení moci (ne bohové, ne pokrevní (ne bohové, ne pokrevní svazky)svazky)

MachiavelliMachiavelli: oddělení : oddělení politiky od sféry morálky politiky od sféry morálky a náboženství, důraz na a náboženství, důraz na stát (růst a přežití)stát (růst a přežití)

HobbesHobbes: přirozený stav : přirozený stav mezi lidmi (aplikace mezi lidmi (aplikace realisty na stav mezi realisty na stav mezi státy, anarchie)státy, anarchie)

Grotius, Kant a Marx = vliv na Grotius, Kant a Marx = vliv na opačnou tradiciopačnou tradici

MV nejsou čistě anarchické, MV nejsou čistě anarchické, konfliktnost lze omezitkonfliktnost lze omezit

možnost změny v MV, ideje možnost změny v MV, ideje pokrokupokroku GrotiusGrotius: odděluje koncept : odděluje koncept

přirozeného práva od božského; přirozeného práva od božského; platnost mezinárodního práva v platnost mezinárodního práva v nejednotné Evropě; mezinárodní nejednotné Evropě; mezinárodní společnost (evropské státy sdílejí společnost (evropské státy sdílejí pravidla – omezení konfliktů)pravidla – omezení konfliktů)

KantKant: v mnohém velký předchůdce : v mnohém velký předchůdce liberalismu liberalismu → → důraz na jedince a důraz na jedince a racionalitu, transformace MV (racionalitu, transformace MV (K K věčnému míruvěčnému míru) = inspirace teorie ) = inspirace teorie demokr. mírudemokr. míru

MarxMarx: základem pro kritickou teorii, : základem pro kritickou teorii, vliv na vznik MPE vliv na vznik MPE → → zkoumání S x J zkoumání S x J (periferie); jak odstranit diskriminaci (periferie); jak odstranit diskriminaci marginalizovaných skupinmarginalizovaných skupin

Hlavní témata a otázky…Hlavní témata a otázky…

Teoretické a časové vymezení „čtyř Teoretické a časové vymezení „čtyř velkých debat“.velkých debat“.

Jsou všechny debaty skutečnými Jsou všechny debaty skutečnými debatami?debatami?

Základní teoretické přístupy a Základní teoretické přístupy a relevantní terminologie.relevantní terminologie.

Vliv předchůdců – jaký, v čem? Jaká Vliv předchůdců – jaký, v čem? Jaká znáte jejich díla?znáte jejich díla?

Použité zdrojePoužité zdroje

TDMV ITDMV IRealismus a Realismus a

neorealismus v MVneorealismus v MV

Mgr. et Mgr. Pavlína Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.Springerová, Ph.D.

2. přednáška2. přednáška

RealismusRealismus

součást první „debaty“součást první „debaty“ spíše prezentace vlastních názorů spíše prezentace vlastních názorů

(idealistů a realistů) na základní témata (idealistů a realistů) na základní témata a otázkya otázky

Předchůdci? Předchůdci? V čem ovlivnili formování V čem ovlivnili formování

realistického myšlení?realistického myšlení?

Realismus a neorealismus Realismus a neorealismus v MVv MV

Edward Hallet CarrEdward Hallet Carr 1892 –19821892 –1982

Hans Joachim MorgenthauHans Joachim Morgenthau 1904 –19801904 –1980

Kenneth WaltzKenneth Waltz narozen 1924narozen 1924

Klasický Klasický realismus realismus (1939 – (1939 – 1979)1979) lidská lidská

přirozenostpřirozenost

NeorealisNeorealismus (po r. mus (po r. 1979)1979) struktura struktura

systémusystému

E. H. CarrE. H. Carr pojem realismus definuje v protikladu vůči utopismu pojem realismus definuje v protikladu vůči utopismu Carrovo chápání dichotomie utopismus – realismus v zásadě Carrovo chápání dichotomie utopismus – realismus v zásadě

odpovídá dichotomii teorie – praxeodpovídá dichotomii teorie – praxe

útočí na ideu, že státy mohou mít trvalé společné zájmy (SN a Vers. útočí na ideu, že státy mohou mít trvalé společné zájmy (SN a Vers. systém) systém)

utopisté vychází z osvícenských představ o utopisté vychází z osvícenských představ o harmonii zájmů harmonii zájmů Carr: NE! Carr: NE! naopak státy jsou v ostrém nesouladunaopak státy jsou v ostrém nesouladu státy hájící status quo jsou se situací spokojeny státy hájící status quo jsou se situací spokojeny Německo brojí po WW1 Německo brojí po WW1

o výsledku pak nerozhodují MO, ale mocenské poměry o výsledku pak nerozhodují MO, ale mocenské poměry chce klást důraz na anaýzu skutečné politiky chce klást důraz na anaýzu skutečné politiky REALISMUS REALISMUS

byť k čistému realismu se nehlásil byť k čistému realismu se nehlásil pouze moc, žádná morálka pouze moc, žádná morálka

U je U je voluntaristickývoluntaristický věří v možnost radikální změny reality aktem věří v možnost radikální změny reality aktem vůlevůle

U je blízký U je blízký intelektuálovi intelektuálovi staví na absolutních a předem daných staví na absolutních a předem daných principechprincipech

U nadřazuje univerzální etická pravidla politiceU nadřazuje univerzální etická pravidla politice

U ignoruje faktor moci, mocenské vyvažováníU ignoruje faktor moci, mocenské vyvažování

Hans MorgenthauHans Morgenthau Politika mezi národyPolitika mezi národy [ [Politics Among Nations. The Struggle Politics Among Nations. The Struggle

for Power and Peacefor Power and Peace (1949)] (1949)] paradigmatický text paradigmatický text →→ „bible realismu“ „bible realismu“ definuje „Šest principů politického realismu“definuje „Šest principů politického realismu“

M. realismus vychází z neměnné lidské povahy vytvářející „svět M. realismus vychází z neměnné lidské povahy vytvářející „svět protikladných zájmů“ a konfliktů protikladných zájmů“ a konfliktů

„„člověk žijící v řetězech nejen že chce být svobodný, on chce být člověk žijící v řetězech nejen že chce být svobodný, on chce být také pánem“také pánem“

tendenci k dominancitendenci k dominanci Morgenthau považuje za jeden ze Morgenthau považuje za jeden ze základních rysů lidské přirozenosti základních rysů lidské přirozenosti → → logickým důsledkem je logickým důsledkem je všudypřítomnost mocenských střetů na všech úrovních organizace všudypřítomnost mocenských střetů na všech úrovních organizace společnosti společnosti

M. vytváří moderní realistickou alternativu liberálním a M. vytváří moderní realistickou alternativu liberálním a idealistickým pohledůmidealistickým pohledům na mezinárodní politikuna mezinárodní politiku

jeho realismus dominuje od 50. do 70. letjeho realismus dominuje od 50. do 70. let nejefektivnější systém je nejefektivnější systém je moc. rovnováhamoc. rovnováha moderní nacionalismus a ideologie 20. st. národní zájem zatemnilymoderní nacionalismus a ideologie 20. st. národní zájem zatemnily

1. P1. Politické vztahy jsou ovládány objektivními olitické vztahy jsou ovládány objektivními pravidly, pevně zakořeněnými v lidské pravidly, pevně zakořeněnými v lidské

přirozenostipřirozenosti šest principů politického realismušest principů politického realismu

1. Politika je ovládána 1. Politika je ovládána objektivními zákony objektivními zákony zakořeněnými v lidské povazezakořeněnými v lidské povaze

vzhledem k neměnnosti lidské povahy/přirozenosti vzhledem k neměnnosti lidské povahy/přirozenosti to znamená, že tyto zákony jsou nadčasové i to znamená, že tyto zákony jsou nadčasové i nadkulturnínadkulturní

teorie politiky musí být podrobena dvojí zkoušce – teorie politiky musí být podrobena dvojí zkoušce – rozumu a zkušenostirozumu a zkušenosti

povahu zahraniční politiky lze zjistit prozkoumáním povahu zahraniční politiky lze zjistit prozkoumáním vykonaných politických činů a předvídatelných vykonaných politických činů a předvídatelných důsledků těchto činůdůsledků těchto činů

v politice je možné rozlišovat mezi v politice je možné rozlišovat mezi pravdoupravdou a a názoremnázorem tzn. mezi tím, co lze doložit důkazy a tím, tzn. mezi tím, co lze doložit důkazy a tím, co je pouze subjektivním úsudkem.co je pouze subjektivním úsudkem.

Teorie realismu:Teorie realismu: ujasňování faktů a nalézání jejich ujasňování faktů a nalézání jejich smyslu smyslu skrze rozumskrze rozum..

2. Političtí vůdcové uvažují o zájmech definovaných jako moc

šest principů politického realismušest principů politického realismu 2. 2. Politiku je třeba chápat skrze mocenské zájmy Politiku je třeba chápat skrze mocenské zájmy

politických aktérůpolitických aktérů (států). Realistická teorie (států). Realistická teorie předpokládá, že předpokládá, že státy racionálně vymezují své státy racionálně vymezují své mocenské zájmymocenské zájmy..

hlavním ukazatelem je koncept zájmů definovaný hlavním ukazatelem je koncept zájmů definovaný prostřednictvím prostřednictvím moci a mocenského zájmumoci a mocenského zájmu

státy jednají při vytváření své zahraniční politiky státy jednají při vytváření své zahraniční politiky jako jako racionální aktéřiracionální aktéři – hledat klíč k zahraniční politice – hledat klíč k zahraniční politice výhradně v motivacích státníků je nepřesné a zavádějícívýhradně v motivacích státníků je nepřesné a zavádějící

„„patologie mezinárodní politiky“ – předsudky, vášnivě patologie mezinárodní politiky“ – předsudky, vášnivě obhajované ideály, neschopnost vyřešit problémobhajované ideály, neschopnost vyřešit problém

z dobrých úmyslů státníka nelze vyvodit, zda jeho z dobrých úmyslů státníka nelze vyvodit, zda jeho zahraniční politika bude buď chvályhodná nebo politicky zahraniční politika bude buď chvályhodná nebo politicky úspěšná (Nevil Chamberlain, Winston Churchil…)úspěšná (Nevil Chamberlain, Winston Churchil…)

3. Mocenský zájem či 3. Mocenský zájem či národní zájem je národní zájem je objektivní a univerzálně platnou kategorií objektivní a univerzálně platnou kategorií

šest principů politického realismušest principů politického realismu 3. Mocenský zájem či 3. Mocenský zájem či národní zájem je národní zájem je

objektivní a univerzálně platnou kategoriíobjektivní a univerzálně platnou kategorií

moc, povaha či formy státu se mohou měnit v čase, moc, povaha či formy státu se mohou měnit v čase, místě atp. → ale místě atp. → ale koncept mocenského zájmukoncept mocenského zájmu zůstává neměnnýzůstává neměnný

jeho konkrétní formulace závisí na okolnostech → jeho konkrétní formulace závisí na okolnostech → určován politickým a kulturním prostředímurčován politickým a kulturním prostředím

racionálně jednající aktéři se stejným zájmem se racionálně jednající aktéři se stejným zájmem se vždy domluví na spoluprácivždy domluví na spolupráci

pokud lze faktory této domluvy zopakovat v širším pokud lze faktory této domluvy zopakovat v širším měřítku zajistíme tím stabilní a mírové prostředíměřítku zajistíme tím stabilní a mírové prostředí

4. Univerzální morální principy nemohou být přímo aplikovány na akce států

šest principů politického realismušest principů politického realismu 4. Univerzální morální principy nemohou být aplikovány 4. Univerzální morální principy nemohou být aplikovány

na chování/činy států, vždy je nutno přihlédnout k na chování/činy států, vždy je nutno přihlédnout k okolnostem. okolnostem.

politický realismus si je vědom morální závažnosti politický realismus si je vědom morální závažnosti politických činů → NICMÉNĚpolitických činů → NICMÉNĚ stát stát si nemůže dovolit luxus řídit se striktně jen morálkou – si nemůže dovolit luxus řídit se striktně jen morálkou – má má

povinnost zajistit přežití svých občanů, apovinnost zajistit přežití svých občanů, absolutním zájmem bsolutním zájmem každého státu je přežitíkaždého státu je přežití

zatímco jednotlivec se může obětovat pro naplnění abstraktního zatímco jednotlivec se může obětovat pro naplnění abstraktního principu, stát nemůže takto obětovat své občanyprincipu, stát nemůže takto obětovat své občany

obecná etika posuzuje jednání podle toho, zda se shoduje obecná etika posuzuje jednání podle toho, zda se shoduje s mravnímu zásadami, politická etika soudí podle s mravnímu zásadami, politická etika soudí podle politických důsledkůpolitických důsledků

neexistuje nějaká obecně platná sada morálních principů, neexistuje nějaká obecně platná sada morálních principů, na jejímž základě by stát mohl tvrdit, co je dobré a co na jejímž základě by stát mohl tvrdit, co je dobré a co špatné špatné →→ okolnosti okolnosti

jedná-li stát morálně, pak je to kvůli vlastním mocenským jedná-li stát morálně, pak je to kvůli vlastním mocenským zájmůmzájmům

5. Morální aspirace určitého státu nelze ztotožňovat s morálními zákony, které ovládají

univerzum

šest principů politického realismušest principů politického realismu 5. Státy maskují své partikulární zájmy jazykem 5. Státy maskují své partikulární zájmy jazykem univerzálních principůuniverzálních principů R. odmítá ztotožnění zahraničněpolitických cílů státu s R. odmítá ztotožnění zahraničněpolitických cílů státu s

morálními zákony, morálními zákony, vždy se jedná především o mocenský vždy se jedná především o mocenský zájem státuzájem státu

pokud dokážeme prohlédnout iluzi, že naši zahraniční pokud dokážeme prohlédnout iluzi, že naši zahraniční politiku řídí morální principy, dokážeme posuzovat jiné politiku řídí morální principy, dokážeme posuzovat jiné národy tak jako posuzujeme svůj vlastní, a poté národy tak jako posuzujeme svůj vlastní, a poté budeme schopni provozovat takovou mezinárodní budeme schopni provozovat takovou mezinárodní politiku, která realizuje naše zájmy a zároveň politiku, která realizuje naše zájmy a zároveň respektuje zájmy jiných státůrespektuje zájmy jiných států

R. rozlišuje mezi pravdou X modlářstvím. Státy jsou R. rozlišuje mezi pravdou X modlářstvím. Státy jsou v pokušení halit určité cíle a jednání do hávu morálních v pokušení halit určité cíle a jednání do hávu morálních zásad. – něco činí ve jménu mravního principu…zásad. – něco činí ve jménu mravního principu…(křižácké nájezdy..)(křižácké nájezdy..)

R. odmítá ztotožnění zahraničněpolitických cílů státu R. odmítá ztotožnění zahraničněpolitických cílů státu s morálními zákony, vždy se jedná především o s morálními zákony, vždy se jedná především o mocenský zájem státumocenský zájem státu

6. Politická sféra je autonomní šest principů politického realismušest principů politického realismu

6. 6. Politika představuje autonomní sféru Politika představuje autonomní sféru reality s vlastními pravidlyreality s vlastními pravidly odlišnou od odlišnou od ekonomiky, práva či morálky. ekonomiky, práva či morálky. ekonomický, právnický či morální přístup k ekonomický, právnický či morální přístup k

politickému problému povede ke špatnému politickému problému povede ke špatnému výsledkuvýsledku

Základní otázka státníka zní: „Jak tato politika Základní otázka státníka zní: „Jak tato politika ovlivňuje moc státu?“ ovlivňuje moc státu?“

politik si je vědom existence a významu politik si je vědom existence a významu standardů myšlení, jež jsou odlišné od standardů myšlení, jež jsou odlišné od politického myšlení, musí však tyto standardy politického myšlení, musí však tyto standardy podřídit zákonitostem zahraniční politiky podřídit zákonitostem zahraniční politiky

Koncept mociKoncept moci Morgenthau se podrobně věnuje Morgenthau se podrobně věnuje definici definici

konceptu mocikonceptu moci moc subjektu chápe obecně jako jeho kontrolu moc subjektu chápe obecně jako jeho kontrolu

nad myslí a činy jiných subjektů nad myslí a činy jiných subjektů

nejdůležitějším materiálním zdrojem moci nejdůležitějším materiálním zdrojem moci v MV je v MV je vojenská sílavojenská síla

moc se opírá o: moc se opírá o: zeměpisnou polohu, přírodní zdroje, průmyslovou zeměpisnou polohu, přírodní zdroje, průmyslovou

základnu, vojenskou připravenost, počet obyvatel, základnu, vojenskou připravenost, počet obyvatel, národní charakter, rozhodnost a vytrvalost národní charakter, rozhodnost a vytrvalost národa a kvalitu diplomacie národa a kvalitu diplomacie

Národní zájemNárodní zájem Morgenthauovo pojetí Morgenthauovo pojetí národního zájmu:národního zájmu:

Národní zájem státu, chápaný jako shromažďování Národní zájem státu, chápaný jako shromažďování moci, je dán objektivně, bez ohledu na představy moci, je dán objektivně, bez ohledu na představy konkrétních představitelů státu a vnitrostátních konkrétních představitelů státu a vnitrostátních aktérů. aktérů.

mezinárodní politika je střetem různých mezinárodní politika je střetem různých národních zájmů → rozpor → zvýšení moci národních zájmů → rozpor → zvýšení moci jednoho státu nutně znamená úbytek moci jednoho státu nutně znamená úbytek moci ostatních státůostatních států

sledování národního zájmu ukládá státu jasnou sledování národního zájmu ukládá státu jasnou disciplínu a racionalitu; pokud tuto disciplínu disciplínu a racionalitu; pokud tuto disciplínu poruší a chová se neracionálně, poškodí tím sám poruší a chová se neracionálně, poškodí tím sám sebe sebe

Teorie mocenské Teorie mocenské rovnováhyrovnováhy

R: mocenská politika není otázkou volby, R: mocenská politika není otázkou volby, ale odpovídá povaze sociálních vztahů ale odpovídá povaze sociálních vztahů resp. lidské přirozenostiresp. lidské přirozenosti

mocenská politika je založena na mocenská politika je založena na mocenské rovnovázemocenské rovnováze

porušení rovnováhy vede ke spontánní porušení rovnováhy vede ke spontánní snaze systému ji nastolit (v původní či snaze systému ji nastolit (v původní či změněné rovině)změněné rovině)

nerovnováha vede k převaze nerovnováha vede k převaze → → může může ohrožovat existenciohrožovat existenci

Teorie mocenské rovnováhyTeorie mocenské rovnováhydle Morgenthauadle Morgenthaua

dva základní vzorce boje o moc a nastolování mocenské rovnováhydva základní vzorce boje o moc a nastolování mocenské rovnováhy

soutěžsoutěž: konflikt : konflikt imperialistického národa A s imperialistického národa A s národem B udržujícím národem B udržujícím status quo se odráží ve status quo se odráží ve vztahu k dalším národůmvztahu k dalším národům

národ C si může udržet národ C si může udržet nezávislé postavení nezávislé postavení (lavíruje)(lavíruje)

C se může spojit s A, nebo BC se může spojit s A, nebo B nemožnost ovládnout B a nemožnost ovládnout B a

naklonit si C vede A, aby naklonit si C vede A, aby realizoval imperialistické realizoval imperialistické choutky jinde choutky jinde → → zvětší moc, zvětší moc, kontrolu, ovládne D kontrolu, ovládne D → → pak pak se může vrátit ovládnout Bse může vrátit ovládnout B

přímá opozicepřímá opozice: národ A : národ A uplatňuje imperialistickou uplatňuje imperialistickou politiku vůči národu B a B politiku vůči národu B a B může odpověď buď politikou může odpověď buď politikou zaměřenou na udržení statu zaměřenou na udržení statu quo, nebo vlastní quo, nebo vlastní imperialistickou politikouimperialistickou politikou v obou případech dojde k v obou případech dojde k

vyrovnání sil, nárůst sil na vyrovnání sil, nárůst sil na jedné straně vede k nárůstu jedné straně vede k nárůstu na druhé straně na druhé straně

to pokračuje dokud jeden to pokračuje dokud jeden národ nebude přesvědčen, národ nebude přesvědčen, že získal výhodu nad že získal výhodu nad druhým a rozpoutá válku…druhým a rozpoutá válku…

Jedna metoda přímé Jedna metoda přímé opoziceopozice

závody ve zbrojenízávody ve zbrojení skrze závody ve zbr. se státy snaží udržet krok s skrze závody ve zbr. se státy snaží udržet krok s

nárůstem síly svých protivníků, příp. je přebítnárůstem síly svých protivníků, příp. je přebít tato rovnováha moci je nejistá + ekonomicky tato rovnováha moci je nejistá + ekonomicky

vyčerpávajícívyčerpávající rivalita Něm. a VB, Něm. a Fr. před WW1rivalita Něm. a VB, Něm. a Fr. před WW1 již od napoleonských válek ex. pokusy nahradit již od napoleonských válek ex. pokusy nahradit

tento nestálý, dynamický způsob zajišťování tento nestálý, dynamický způsob zajišťování rovnováhy stabilním způsobem rovnováhy stabilním způsobem →→ proporcionálním odzbrojovánímproporcionálním odzbrojováním

ale není snadné kvantifikovat poměrnou sílu ale není snadné kvantifikovat poměrnou sílu jednotlivých národůjednotlivých národů

Tři metody soutěžeTři metody soutěže Rozděl a panuj!Rozděl a panuj! (Divide et impera!) (Divide et impera!)

menší problémy se zvládají snáze než problémy velkémenší problémy se zvládají snáze než problémy velké snaha vyvolat mezi protivníky nesváry a rozbroje snaha vyvolat mezi protivníky nesváry a rozbroje →→ pak je lze jednotlivě snadněji pak je lze jednotlivě snadněji

porazit + ovládnoutporazit + ovládnout používala např. Francie vůči rozkouskovanému Německu používala např. Francie vůči rozkouskovanému Německu → → počínaje podporou kardinála počínaje podporou kardinála

Richelieua protestantských německých knížat až po Napoleonovu podporu Rýnského Richelieua protestantských německých knížat až po Napoleonovu podporu Rýnského spolkuspolku

KompenzaceKompenzace teritoriální kompenzace a rozdělování území mezi vítěze respektující princip rovnováhyteritoriální kompenzace a rozdělování území mezi vítěze respektující princip rovnováhy Utrechtská dohoda (1713)Utrechtská dohoda (1713)

rozdělila španěl. evropské a koloniální državy mezi Habsburky a Bourbony rozdělila španěl. evropské a koloniální državy mezi Habsburky a Bourbony →→ s cílem udržet evr. s cílem udržet evr. rovnováhurovnováhu

trojí dělení Polska respektovalo rovnováhu územních zisků Rakouska, Ruska i Pruskatrojí dělení Polska respektovalo rovnováhu územních zisků Rakouska, Ruska i Pruska může též jít o rozdělení sfér vlivu může též jít o rozdělení sfér vlivu →→ Afrika na konci 19. století Afrika na konci 19. století

soutěž o Etiopii (Fr, VB a It) soutěž o Etiopii (Fr, VB a It) →→ vyřešeno přechodně dle modelu dělení Polska vyřešeno přechodně dle modelu dělení Polska →→ vzn. 3 sféry vzn. 3 sféry vlivuvlivu

ustavení sféry vlivu neznamená suverénní vládu na daným územím, ale nárok na jeho použití ustavení sféry vlivu neznamená suverénní vládu na daným územím, ale nárok na jeho použití pro komerční a případně i vojenské účely, aniž by k tomu ale byl politický titulpro komerční a případně i vojenské účely, aniž by k tomu ale byl politický titul

SpojenectvíSpojenectví tíha závazku vůči jinému státu je přebita poměrnou výhodou, kterou tímto svazkem daný tíha závazku vůči jinému státu je přebita poměrnou výhodou, kterou tímto svazkem daný

stát získává oproti výchozímu stavustát získává oproti výchozímu stavu základy spojenectvízáklady spojenectví

společné zájmyspolečné zájmy →→ zájem VB (poté USA) na mocenské rovnováze v Evr., nepřítelem se mohl stát zájem VB (poté USA) na mocenské rovnováze v Evr., nepřítelem se mohl stát kdokoli kdokoli

komplementární zájmykomplementární zájmy →→ spojenci sledují odlišné cíle spojenci sledují odlišné cíle →→ spojenectví USA a Pakistánu v době SV spojenectví USA a Pakistánu v době SV proti SSSR proti SSSR →→ pro USA nástroj zadržování, pro Pákistán nástroj zvýšení polit., ekon. a voj. moci pro USA nástroj zadržování, pro Pákistán nástroj zvýšení polit., ekon. a voj. moci vůči Indii vůči Indii

sdílené ideologické stanoviskosdílené ideologické stanovisko →→ Svatá aliance, NATO Svatá aliance, NATO →→ formulace obecných morálně- formulace obecných morálně-politických principů a z nich vyplývajících cílů (dle Morg. Musí mít ideologické spojenectví politických principů a z nich vyplývajících cílů (dle Morg. Musí mít ideologické spojenectví vazbu na materiální zájmy)vazbu na materiální zájmy)

Dopady… Dopady… M. realismus je teorie, která chce M. realismus je teorie, která chce

racionálně rekonstruovat praxi racionálně rekonstruovat praxi mezinárodní politikymezinárodní politiky

M. se pokouší převést novověkou zkušenost M. se pokouší převést novověkou zkušenost evropské politiky do jazyka sociálních věd evropské politiky do jazyka sociálních věd →→ aby ji učinil přijatelnou v amerických aby ji učinil přijatelnou v amerických akademických a politických kruzích akademických a politických kruzích

obrat US politiky k realismuobrat US politiky k realismu

Memorial Remarks for Hans Morgenthau Memorial Remarks for Hans Morgenthau Henryho Henryho Kissingera Kissingera http://www.henryakissinger.com/eulogies/072380.html

Realismus – spojení teorie a Realismus – spojení teorie a praxe v ZPpraxe v ZP

George Frost George Frost KennanKennan pol. analytik, historik, pol. analytik, historik,

diplomat diplomat (Moskva, Praha, (Moskva, Praha, Berlín, Londýn)Berlín, Londýn)

kombinuje historický kombinuje historický přístup s realistickou přístup s realistickou teor. perspektivouteor. perspektivou

Dlouhý telegram (1946)Dlouhý telegram (1946) Zdroje sovětského Zdroje sovětského

chování (1947)chování (1947)

Henry KissingerHenry Kissinger profesor dějiny profesor dějiny

diplomacie, diplomat, diplomacie, diplomat, ministr zahraničí USA ministr zahraničí USA (73–77)(73–77)

vychází z evr. vychází z evr. diplomatické tradicediplomatické tradice

Umění diplomacie (1994)Umění diplomacie (1994) Jaderné zbraně a Jaderné zbraně a

americká zahraniční americká zahraniční politika (1953)politika (1953)

George F. Kennan (1904-George F. Kennan (1904-2005) 2005)

architekt strategie zadržování (?)architekt strategie zadržování (?) Truman byl naprosto nezkušený v ZPTruman byl naprosto nezkušený v ZP v únoru 1946v únoru 1946 se am. ministerstvo financí chce z Moskvy se am. ministerstvo financí chce z Moskvy

objasnit sovětské odmítnutí účasti v MMF a SB objasnit sovětské odmítnutí účasti v MMF a SB úkolu se ujal Kennan a jeho odpověď – „úkolu se ujal Kennan a jeho odpověď – „DLOUHÝ TELEGRAM“DLOUHÝ TELEGRAM“ Kennan označil za naprosto zcestný populární válečný názor, že „Kennan označil za naprosto zcestný populární válečný názor, že „Stalin Stalin

zásadně změnil ideologickou orientaci svého režimu a že v SSSR probíhá zásadně změnil ideologickou orientaci svého režimu a že v SSSR probíhá proces postupného opouštění komunismuproces postupného opouštění komunismu“.“.

Naopak zdůraznil: „Naopak zdůraznil: „máme co do činěnímáme co do činění s politickou silou, která fanaticky s politickou silou, která fanaticky věří, že se Spojenými státy není možný trvalý modus vivendi, že je nutné věří, že se Spojenými státy není možný trvalý modus vivendi, že je nutné zničit vnitřní soulad a mezinárodní autoritu našeho státu, pokud má být zničit vnitřní soulad a mezinárodní autoritu našeho státu, pokud má být zajištěna moc sovětskázajištěna moc sovětská“. “.

doporučil tvrdší a rozhodnější politiku vůči SSSR, který se stane doporučil tvrdší a rozhodnější politiku vůči SSSR, který se stane jediným americkým protivníkem v jediným americkým protivníkem v nové rovnováze sil nové rovnováze sil

1947 publikoval článek pod názvem „1947 publikoval článek pod názvem „ZDROJE SOVĚTSKÉHO ZDROJE SOVĚTSKÉHO CHOVÁNÍCHOVÁNÍ“:“:

rozváděl teze uvedené v Dlouhém telegramu: „rozváděl teze uvedené v Dlouhém telegramu: „Hlavním prvkem Hlavním prvkem jakékoli americké politiky vůči SSSR musí být dlouhodobé a trpělivé, jakékoli americké politiky vůči SSSR musí být dlouhodobé a trpělivé, ale pevné a bdělé zadržování ruských expanzivních tendencíale pevné a bdělé zadržování ruských expanzivních tendencí““

vyzval USA k přijetí role vyzval USA k přijetí role vůdčí mocnostivůdčí mocnosti západního světa západního světa

George F. Kennan George F. Kennan TRUMANOVA DOKTRÍNA TRUMANOVA DOKTRÍNA projev prezidenta Trumana v Kongresu 12. 3. 1947 projev prezidenta Trumana v Kongresu 12. 3. 1947 Kennanova role při vzniku projevu byla naprosto okrajová Kennanova role při vzniku projevu byla naprosto okrajová Kennan kritizoval emotivní a univerzalistický tón řeči Kennan kritizoval emotivní a univerzalistický tón řeči Kennan prosazoval spíše flexibilní politiku USA reagující aktuálně na Kennan prosazoval spíše flexibilní politiku USA reagující aktuálně na

rozpínavost sovětského vlivu než trvalé mezinárodní závazky rozpínavost sovětského vlivu než trvalé mezinárodní závazky

MARSHALLŮV PLÁNMARSHALLŮV PLÁN zásadně ovlivnil Marshallův projev na Harvardu, zejména ve 2 ohledech:zásadně ovlivnil Marshallův projev na Harvardu, zejména ve 2 ohledech:

k účasti na plánu musí být pozván i SSSR a jeho satelityk účasti na plánu musí být pozván i SSSR a jeho satelity evropské státy musí být samy schopny dohodnout se na společném plánu evropské státy musí být samy schopny dohodnout se na společném plánu

obnovy Evropyobnovy Evropy

NĚMECKÁ OTÁZKANĚMECKÁ OTÁZKA prosazoval sjednocení Německa a stažení am. i sov. vojsk z jeho území prosazoval sjednocení Německa a stažení am. i sov. vojsk z jeho území rozdělení Německa je pro USA nevýhodné rozdělení Německa je pro USA nevýhodné →→ znemožní vznik jednotné a znemožní vznik jednotné a

silné Evropysilné Evropy

NATONATO nebyl příznivcem vyhrocených konceptů studené válkynebyl příznivcem vyhrocených konceptů studené války již v roce 1949 protestoval proti vzniku NATO již v roce 1949 protestoval proti vzniku NATO →→ militarizace dosud militarizace dosud

hlavně ideologického konfliktu mezi V a Z zmrazí Evropu trvale hlavně ideologického konfliktu mezi V a Z zmrazí Evropu trvale rozdělenou pod příkrovem studené válkyrozdělenou pod příkrovem studené války

George F. Kennan – kritik George F. Kennan – kritik

1947-19491947-1949 ředitelem ředitelem Úřadu pro plánování Úřadu pro plánování politikypolitiky na US MZV → poprvé přímý vliv na na US MZV → poprvé přímý vliv na formulaci i provádění americké ZPformulaci i provádění americké ZP

nepřestal nikdy kritizovat americkou ZP:nepřestal nikdy kritizovat americkou ZP: Dullesova politika globálních smluvních závazků a spoléhání Dullesova politika globálních smluvních závazků a spoléhání

USA na jaderné zastrašování USA na jaderné zastrašování válka ve Vietnamu – USA by vůbec neměly zasahovat do válka ve Vietnamu – USA by vůbec neměly zasahovat do

politických záležitostí třetího světa → zadržování pouze ve politických záležitostí třetího světa → zadržování pouze ve vyspělém světě → nikoliv v rozvojových zemíchvyspělém světě → nikoliv v rozvojových zemích

Carterovo zdůrazňování role lidských práv Carterovo zdůrazňování role lidských práv Reaganova administrativa se svým důrazem na vojenské a Reaganova administrativa se svým důrazem na vojenské a

nukleární zbrojenínukleární zbrojení Clintonova politika – lidská práva, rozšíření NATO, Clintonova politika – lidská práva, rozšíření NATO,

intervence v Kosovuintervence v Kosovu

Henry KissingerHenry Kissinger vychází z evr. diplomatické tradicevychází z evr. diplomatické tradice navazuje na myšlenku nejvyššího státního zájmunavazuje na myšlenku nejvyššího státního zájmu

role diplomacierole diplomacie! → nástroj k udržování rovnováhy ! → nástroj k udržování rovnováhy sil, mocenské rovnováhy = jeho hlavní konceptysil, mocenské rovnováhy = jeho hlavní koncepty

hlavním zájmem US ZP = udržování rovnováhy sil, hlavním zájmem US ZP = udržování rovnováhy sil, aby nedocházelo ke konfliktůmaby nedocházelo ke konfliktům

diplomacie má udržovat mezinárodní stabilní diplomacie má udržovat mezinárodní stabilní systém → dojde-li ke konfliktu za pomocí dohod systém → dojde-li ke konfliktu za pomocí dohod musí být zajištěno, že válka nebude totálnímusí být zajištěno, že válka nebude totální

navazoval na Kennanovo zadržování a prosazoval navazoval na Kennanovo zadržování a prosazoval deténtedeténte

Henry KissingerHenry Kissinger ministrem zahraničí (73–77, již před tím poradcem) za Nixona a Forda ministrem zahraničí (73–77, již před tím poradcem) za Nixona a Forda

→ po zvolení Cartera opouští fci → po zvolení Cartera opouští fci 1973 Nobelova cena za mír1973 Nobelova cena za mír urovnání vztahů USA s Čínou, americká blízkovýchodní politiku, válka urovnání vztahů USA s Čínou, americká blízkovýchodní politiku, válka

ve Vietnamuve Vietnamu

politika détente vedla ke zmírnění napětí v americko-sovětských politika détente vedla ke zmírnění napětí v americko-sovětských vztazíchvztazích

jednání s čínským premiérem Čou En-Lajem → obnovení jednání s čínským premiérem Čou En-Lajem → obnovení vztahů mezi zeměmi + zformování strategické sinoamerické vztahů mezi zeměmi + zformování strategické sinoamerické aliance (tzv. pingpongová diplomacie)aliance (tzv. pingpongová diplomacie)

dojednání smluv o kontrole strategických zbraní (SALT)dojednání smluv o kontrole strategických zbraní (SALT)

Kissinger stále vlivnou postavou americké politikyKissinger stále vlivnou postavou americké politiky odpůrci bývá obviňován z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a odpůrci bývá obviňován z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a

rozsáhlého porušování lidských právrozsáhlého porušování lidských práv pod tlakem lidskoprávních organizací kvůli americké politice v Jižní pod tlakem lidskoprávních organizací kvůli americké politice v Jižní

Americe (Pinochet atp.) a ve Východním TimoruAmerice (Pinochet atp.) a ve Východním Timoru úřady mnoha zemí ho chtějí vyslechnout (Fr, Br, Chile, Šp a Arg) úřady mnoha zemí ho chtějí vyslechnout (Fr, Br, Chile, Šp a Arg) → → v v

souvislosti s odtajněním dokumentůsouvislosti s odtajněním dokumentů

Kritika realismuKritika realismu cynický, konzervativní, pesimistickýcynický, konzervativní, pesimistický přílišný státocentrismuspřílišný státocentrismus rezignace na morálku, etiku, ekonomiku, mezinárodní rezignace na morálku, etiku, ekonomiku, mezinárodní

právoprávo naivní předpoklad racionalitynaivní předpoklad racionality ospravedlňuje, vysvětluje současný řád → ale nevidí ospravedlňuje, vysvětluje současný řád → ale nevidí

„za roh“ (řeší co je, ne to co a jak má být)„za roh“ (řeší co je, ne to co a jak má být) nenabízí mírová řešení, ale vysvětlení mezinárodní nenabízí mírová řešení, ale vysvětlení mezinárodní

politikypolitiky nejlépe akceptovatelná teorie → vysvětluje WW2 a SVnejlépe akceptovatelná teorie → vysvětluje WW2 a SV při výzkumu evr. integrace nejméně úspěšnýpři výzkumu evr. integrace nejméně úspěšný

dlouhodobá spolupráce uvnitř skupiny států představuje pro dlouhodobá spolupráce uvnitř skupiny států představuje pro realisty anomáliirealisty anomálii

nutnost částečné modifikace dosavadního přístupunutnost částečné modifikace dosavadního přístupu

NeorealismusNeorealismus vlivná teorie MVvlivná teorie MV

Je to samostatné paradigma, nebo subproud Je to samostatné paradigma, nebo subproud realistických teorií?realistických teorií? 1) vliv realismu je zřejmý (fungování MV) + některé 1) vliv realismu je zřejmý (fungování MV) + některé

modifikace klasického realismu bývají přiřazovány k modifikace klasického realismu bývají přiřazovány k neorealismuneorealismu

neorealismus někdy ztotožňován s moderním či novým neorealismus někdy ztotožňován s moderním či novým realismemrealismem

2) zároveň ale specifické rysy2) zároveň ale specifické rysy

K. Waltz: neházejte „klasické realisty a neorealisty do K. Waltz: neházejte „klasické realisty a neorealisty do jednoho pytle“jednoho pytle“

odlišný předměty zájmu této teorie MVodlišný předměty zájmu této teorie MV teoretičtější a sofistikovanější propracovanost neorealismu teoretičtější a sofistikovanější propracovanost neorealismu → →

více odráží realitu fungování mez. prostředívíce odráží realitu fungování mez. prostředí

Neorealismus – jak jej tedy Neorealismus – jak jej tedy chápat?chápat?

neorealismus není jednou ucelenou teoriíneorealismus není jednou ucelenou teorií soubor konceptů, přístupů, postojů majících soubor konceptů, přístupů, postojů majících

společný základ společný základ →→ vychází z realistických vychází z realistických premis premis →→ dále rozvíjeny dále rozvíjeny

zároveň některé neorealistické teze jsou v zároveň některé neorealistické teze jsou v protikladu s „klasickým“ realismemprotikladu s „klasickým“ realismem

dvojí pojetídvojí pojetí v užším slova smyslu je „ryzím“ neorealismem v užším slova smyslu je „ryzím“ neorealismem

Waltzův strukturalismus + následovníciWaltzův strukturalismus + následovníci samostatné paradigmasamostatné paradigma

v širším slova smyslu = nejen Waltzův v širším slova smyslu = nejen Waltzův strukturalismus + proudy modifikující klasický strukturalismus + proudy modifikující klasický realismusrealismus

Kenneth WaltzKenneth Waltz Theory of International PoliticsTheory of International Politics v roce 1979 v roce 1979

další přelomové dílodalší přelomové dílo „„otec zakladatel neorealismu“otec zakladatel neorealismu“

např. v díle např. v díle Člověk, stát a válkaČlověk, stát a válka ( (Man, the State and Man, the State and WarWar, 1959) vycházel z pozic klasického realismu , 1959) vycházel z pozic klasického realismu

řeší zejména příčiny válek (ve 3 rovinách: jednotlivec – sobec; řeší zejména příčiny válek (ve 3 rovinách: jednotlivec – sobec; státní uspořádání/charakter státu – nedemokratický státní uspořádání/charakter státu – nedemokratický →→ liberálové, imperialistický liberálové, imperialistický →→ marxisté; systémová úroveň – marxisté; systémová úroveň – obecná nejistota, absence vyšší moci v syst. svrch. států) obecná nejistota, absence vyšší moci v syst. svrch. států)

později se však chce proti realismu kriticky vymezovatpozději se však chce proti realismu kriticky vymezovat kritizuje realistický redukcionistického pohledu na světkritizuje realistický redukcionistického pohledu na svět

R. vidí fungování MV jen jako jednání jednotek (států), které R. vidí fungování MV jen jako jednání jednotek (států), které nahlíží jako atomizované subjektynahlíží jako atomizované subjekty

redukce vede k opomíjení systémových aspektů fungování MV, redukce vede k opomíjení systémových aspektů fungování MV, pouze zkoumají, jak chování jednotek dopadá na systémpouze zkoumají, jak chování jednotek dopadá na systém

ALE! Waltz: ALE! Waltz: i mezinárodní systém má vliv na samotné i mezinárodní systém má vliv na samotné chování státůchování států

Waltzův strukturalismusWaltzův strukturalismus

k chápání interakcí a chování států MUSÍME na MV k chápání interakcí a chování států MUSÍME na MV pohlížet pohlížet z hlediska systémově-strukturálníhoz hlediska systémově-strukturálního → → strukturální realismus, resp. strukturalismusstrukturální realismus, resp. strukturalismus

systémová teorie, klíčový pojem = STRUKTURAsystémová teorie, klíčový pojem = STRUKTURA opouští zkoumání lidské přirozenosti jako základu systému a opouští zkoumání lidské přirozenosti jako základu systému a

zaměřuje se na strukturu systému státůzaměřuje se na strukturu systému států dle analytických rovin kritizuje R. (lidská přirozenost, dle analytických rovin kritizuje R. (lidská přirozenost,

rozhodování státníků), L. (demokratické ideje, volný trh), M. rozhodování státníků), L. (demokratické ideje, volný trh), M. (třídní boj)(třídní boj)

ALE nikdo nezohledňuje vliv a dopad existence struktury a ALE nikdo nezohledňuje vliv a dopad existence struktury a povahy mez. syst. na jeho jednotky – státy povahy mez. syst. na jeho jednotky – státy

nezkoumá zahraniční politiku, ale politiku nezkoumá zahraniční politiku, ale politiku mezinárodnímezinárodní

své modely odvozuje od neoklasické mikroekonomiesvé modely odvozuje od neoklasické mikroekonomie monopol, duopol, oligopol…monopol, duopol, oligopol…

Neorealismus – znaky Neorealismus – znaky mez. syst.mez. syst. Waltz se zaměřuje se na strukturu systému států; Waltz se zaměřuje se na strukturu systému států;

předpoklady:předpoklady: řídící princip MS je anarchickýřídící princip MS je anarchický

anarchická struktura (vnitrostátní – hierarchický, mezinárodní – anarchický) anarchická struktura (vnitrostátní – hierarchický, mezinárodní – anarchický) → → státy jednají v atmosféře nedůvěrystáty jednají v atmosféře nedůvěry

mocenská politika jako ústřední rys anarchického systémumocenská politika jako ústřední rys anarchického systému ostatní státy mají ty nejhorší úmyslyostatní státy mají ty nejhorší úmysly spolupráce funguje je pokud ex. společná hrozba (dočasná kooperace) spolupráce funguje je pokud ex. společná hrozba (dočasná kooperace) →→ státy státy

mají jen negativní motivaci mají jen negativní motivaci → → kooperace však nemění ani anarchii ani svépomoc; kooperace však nemění ani anarchii ani svépomoc; pokud kooperují s ostatními dají na to, aby jejich zisk byl co nejvyšší pokud kooperují s ostatními dají na to, aby jejich zisk byl co nejvyšší

fční stejnorodost jednotekfční stejnorodost jednotek (státy jsou stejné nebo si podobné), shodná (státy jsou stejné nebo si podobné), shodná povaha povaha stát jako výlučný aktér MV stát jako výlučný aktér MV→ → stejné motivy: přežití, bezpečnoststejné motivy: přežití, bezpečnost

povaha MS je nutí chovat se stejně (bez ohledu na vnitřní systém - dem. x tot.) povaha MS je nutí chovat se stejně (bez ohledu na vnitřní systém - dem. x tot.)

státy se liší v možnostech (státy se liší v možnostech (capabilitiescapabilities) majících pro výkon své fce ) majících pro výkon své fce →→ rozložení/distribuce moci/možností/schopností rozložení/distribuce moci/možností/schopností →→ klíčový faktor určující klíčový faktor určující postavení aktéry v MS postavení aktéry v MS →→ schopnost dosáhnout přežití (cíl každého) závisí schopnost dosáhnout přežití (cíl každého) závisí na relativní moci (nerovnoměrná, mění se – díky mocenské rovnováze, na relativní moci (nerovnoměrná, mění se – díky mocenské rovnováze, v závislosti na změně distribuce schopností)v závislosti na změně distribuce schopností)

rozlišuje strukturu bipolární a multipolární, nepředpokládá unipolární rozlišuje strukturu bipolární a multipolární, nepředpokládá unipolární to by to by svědčilo o selhání mechanismu mocenské rovnováhysvědčilo o selhání mechanismu mocenské rovnováhy

Waltzův přínos = Waltzův přínos = struktura světového systému jako specifická struktura světového systému jako specifická analytická rovinaanalytická rovina (ostatními paradigmaty opomíjeno)(ostatními paradigmaty opomíjeno)

Aplikace a kritika Waltzova Aplikace a kritika Waltzova neorealismuneorealismu aplikaceaplikace

moc, národní zájemmoc, národní zájem uvažujeme o státechuvažujeme o státech

vše ostatní (mezinárodní organizace, apod.) je pouhým nástrojem státůvše ostatní (mezinárodní organizace, apod.) je pouhým nástrojem států žádné hodnotící soudy, popis „objektivní“ realityžádné hodnotící soudy, popis „objektivní“ reality ddiskuse o stabilitě systémuiskuse o stabilitě systému Kenneth Waltz: Kenneth Waltz: The Spread of Nuclear Weapons: The Spread of Nuclear Weapons:

More May BetterMore May Better; ; The The SStability of a Bipolar Worldtability of a Bipolar World

kritikakritika (velká a živá diskuse) (velká a živá diskuse) kritik – Andrew Linklater kritik – Andrew Linklater

Waltz zanedbává problematiku systémové změny způsobené samotnými jednotkami… Waltz zanedbává problematiku systémové změny způsobené samotnými jednotkami… státy nejsou schopny změnit systém, ve kterém bojují o přežitístáty nejsou schopny změnit systém, ve kterém bojují o přežití

Waltz reaguje: připouští ex. „Mistra diplomacie“, který může odolat tlaku systému a Waltz reaguje: připouští ex. „Mistra diplomacie“, který může odolat tlaku systému a ovlivnit jeho podobu (např. Bismarck – pomocí tří krátkých válek dokázal změnit ovlivnit jeho podobu (např. Bismarck – pomocí tří krátkých válek dokázal změnit rozložení moci ve stř. Evr.)rozložení moci ve stř. Evr.)

liberálové: W. nezohledňuje rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost (ta liberálové: W. nezohledňuje rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost (ta ohrožuje anarchické prostředí), užití síly po r. 45 je kontraproduktivní ohrožuje anarchické prostředí), užití síly po r. 45 je kontraproduktivní (ohrožuje stabilitu obch. a finanč. syst.) – nemožnost užití síly narušuje tezi o (ohrožuje stabilitu obch. a finanč. syst.) – nemožnost užití síly narušuje tezi o usilování o strategickou převahu státůusilování o strategickou převahu států

NR nezohledňuje normativnost NR nezohledňuje normativnost nelze zpochybnit určitou normativnost v chování států nelze zpochybnit určitou normativnost v chování států → → spory řešeny uznáním spory řešeny uznáním

požadavku na koexistenci požadavku na koexistenci →→ altruismus altruismus →→ Waltz: ok, státy se mohou zachovat Waltz: ok, státy se mohou zachovat altruisticky, ale nevzdají se nejpodstatnějšího = zachování ex.altruisticky, ale nevzdají se nejpodstatnějšího = zachování ex.

za důkaz selhání NR je pokládán zánik bipolarity za důkaz selhání NR je pokládán zánik bipolarity →→ NR nedokázal předpovědět NR nedokázal předpovědět →→ W: NR umí popsat a vysvětlit, to je důležitější než predikovat W: NR umí popsat a vysvětlit, to je důležitější než predikovat

Mearsheimerův pohled Mearsheimerův pohled na MVna MV strukturální NRstrukturální NR

počátkem 90. let koncept „Back to the Future“ (NR v počátkem 90. let koncept „Back to the Future“ (NR v postbipolární době)postbipolární době)

pesimistický pohled na konec SV (pesimistický pohled na konec SV ( liberálům: rozpad bipolarity liberálům: rozpad bipolarity začátkem stabilnějších MV)začátkem stabilnějších MV)

zastánce logiky vyvažování mocizastánce logiky vyvažování moci bipolarita stabilní, ex. řád bipolární distribuce vojenské moci v bipolarita stabilní, ex. řád bipolární distribuce vojenské moci v

Evropě, +/- stejná vojenská moc USA a SSSR, stabilizující účinek ex. Evropě, +/- stejná vojenská moc USA a SSSR, stabilizující účinek ex. jaderných zbraníjaderných zbraní

rozpad bipolarity rozpad bipolarity → → problémy: nekontrolované šíření ZHN, problémy: nekontrolované šíření ZHN, nepředvídatelnost prostředí…nepředvídatelnost prostředí…

po r. 89 vznik mulitpolarity po r. 89 vznik mulitpolarity →→ Balkán, postosvětský areál, Perský Balkán, postosvětský areál, Perský záliv…záliv… válka zůstává nástrojem mez. dipl.válka zůstává nástrojem mez. dipl. kritizuje koncept kolekt. bezpečnosti kritizuje koncept kolekt. bezpečnosti →→ v době krize nebude fungovat v době krize nebude fungovat kritizuje nezodpovědné chování států v bezp. aliancích kritizuje nezodpovědné chování států v bezp. aliancích →→

minimalizace vlastních nákladů, zodpovědnost na ostatní minimalizace vlastních nákladů, zodpovědnost na ostatní

Jak udržet stabilitu multipol. světa? Jak znovunastolit mocenské Jak udržet stabilitu multipol. světa? Jak znovunastolit mocenské vyvažování?vyvažování? opatrné a řízené šíření jaderných zbraní v Evropě opatrné a řízené šíření jaderných zbraní v Evropě →→ posílení posílení

evropských mocností + mocenské vyvažování evropských mocností + mocenské vyvažování

Waltův a Griecův Waltův a Griecův neorealismusneorealismus

Stephen WaltStephen Walt teorie vyvažování teorie vyvažování

hrozebhrozeb ne vždy se ohrožený stát ne vždy se ohrožený stát

pouští do mocenského pouští do mocenského balancováníbalancování nemá s kým jít do aliancenemá s kým jít do aliance jistota porážky jistota porážky

ne vždy mocenský ne vždy mocenský nárůst státu musí být nárůst státu musí být vnímán jako hrozbavnímán jako hrozba vnímání hrozby ovlivněno vnímání hrozby ovlivněno

dalšími jevy: úmysly států, dalšími jevy: úmysly států, geografie, ideologie…geografie, ideologie…

Joseph GriecoJoseph Grieco koncept relativních a koncept relativních a

absolutních ziskůabsolutních zisků státy chtějí oba typy státy chtějí oba typy

ziskůzisků jde o to, jak budou zisky jde o to, jak budou zisky

distribuoványdistribuovány dvě překážky mez. dvě překážky mez.

spoluprácespolupráce strach z nedodržování strach z nedodržování

dohodnutých pravideldohodnutých pravidel dosažení relativních zisků dosažení relativních zisků

ostatními aktéryostatními aktéry

Dopady neorealismuDopady neorealismu oživení zájmu o oblast ekonomickouoživení zájmu o oblast ekonomickou

ropné šoky, konec ekon. hegemonie USAropné šoky, konec ekon. hegemonie USA

oživení debat o propojení politických a oživení debat o propojení politických a ekonomických otázekekonomických otázek vznik vznik mezinárodní politické ekonomiemezinárodní politické ekonomie (MPE) (MPE)

rozvoj ekonomických aspektů NRrozvoj ekonomických aspektů NR Robert Gilipin, Robert Keohanem, Stephen Robert Gilipin, Robert Keohanem, Stephen

Krasner = „postklasičtí realisté“Krasner = „postklasičtí realisté“ shodují se s Waltzem: systémová úroveň analýzy, shodují se s Waltzem: systémová úroveň analýzy,

preference materiálních faktorů (jako je např. moc), preference materiálních faktorů (jako je např. moc), stát jako egoistický aktérstát jako egoistický aktér

Přínos neorealismuPřínos neorealismu vysvětlují, proč je ZP států tak podobná, i když vnitřní vysvětlují, proč je ZP států tak podobná, i když vnitřní

struktury států jsou/mohou být velmi odlišné (struktury států jsou/mohou být velmi odlišné ( idealismus: války zmizí vznikem demokratického idealismus: války zmizí vznikem demokratického vnitropolitického uspořádání)vnitropolitického uspořádání)

klasičtí realisté: anarchie je omezujícím faktorem, ale klasičtí realisté: anarchie je omezujícím faktorem, ale nestudují tuto anarchickou strukturu → to činí až nestudují tuto anarchickou strukturu → to činí až neorealisténeorealisté

R zdůrazňují ZP R zdůrazňují ZP NR zdůrazňují mezinárodní politiku NR zdůrazňují mezinárodní politiku

NR až příliš kladou důraz na nezávislost domácích NR až příliš kladou důraz na nezávislost domácích politických arén na mezinárodním prostředí, aniž by politických arén na mezinárodním prostředí, aniž by zohledňovali vnější faktoryzohledňovali vnější faktory

kritici považují NR za poražený po konci SV kritici považují NR za poražený po konci SV NR namítají: NR namítají: dojde k novému vyvažování + nastolení multipolaritydojde k novému vyvažování + nastolení multipolarity

Použité zdrojePoužité zdroje Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Anarchie a řád ve Anarchie a řád ve

světové politicesvětové politice. Praha: Portál.. Praha: Portál. Burchill, Scott et al. 2009. Burchill, Scott et al. 2009. Theories of International Theories of International

RelationsRelations. Palgrave Macmillan; 4th edition. . Palgrave Macmillan; 4th edition. Drulák, Petr. 2003. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahůTeorie mezinárodních vztahů. .

Praha: Portál. Praha: Portál. Drulák, Petr. 2009. Drulák, Petr. 2009. Metafory studené války. Metafory studené války.

Interpretace politického fenoménuInterpretace politického fenoménu. Praha: Portál. . Praha: Portál. Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009.

Encyklopedie mezinárodních vztahů. Portál: Praha.Encyklopedie mezinárodních vztahů. Portál: Praha. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií mezinárodních Přehled teorií mezinárodních

vztahůvztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav.. Brno: Mezinárodní politologický ústav.

TDMV ITDMV ILiberalismus a Liberalismus a

liberálně-idealistická liberálně-idealistická tradice v MVtradice v MV

Mgr. et Mgr. Pavlína Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.Springerová, Ph.D.3. přednáška3. přednáška

LiberalismusLiberalismus základní teoretický přístup k MV, často brán za základní teoretický přístup k MV, často brán za

outsidera = snílci (leitmotivem L je víra v pokrok)outsidera = snílci (leitmotivem L je víra v pokrok) skládá se z většího počtu teoretických přístupůskládá se z většího počtu teoretických přístupů má nesourodý charakter, mnohdy rozdílné a má nesourodý charakter, mnohdy rozdílné a

protichůdné směry (individualistický liberalismus protichůdné směry (individualistický liberalismus vs. sociální varianty liberalismu)vs. sociální varianty liberalismu)

součást první „debaty“součást první „debaty“ spíše prezentace vlastních názorů (idealistů a realistů) spíše prezentace vlastních názorů (idealistů a realistů)

na základní témata a otázkyna základní témata a otázky

Kořeny? Kořeny? RacionalismusRacionalismus OsvícenstvíOsvícenství LiberalismusLiberalismus

Předchůdci? Stoici Církevní autoři středověku (sv. Augustin, sv. Tomáš Akvinský Immanuel Kant Adam Smith

Společní jmenovatelé Společní jmenovatelé liberalismuliberalismu

maximální svoboda a rovnost lidských jedincůmaximální svoboda a rovnost lidských jedinců nutno ocenit talent, úsilí, nikoli sociální statusnutno ocenit talent, úsilí, nikoli sociální status

preference kapitalismupreference kapitalismu trh může ocenit náš talenttrh může ocenit náš talent Smith („neviditelná ruka trhu“¨)Smith („neviditelná ruka trhu“¨)

význam procesu modernizacevýznam procesu modernizace liberalismus je dítkem osvícenského nadšení, úspěchy moderní liberalismus je dítkem osvícenského nadšení, úspěchy moderní

vědyvědy

pokrokpokrok lineární, kumulativní…lineární, kumulativní…

šíření demokraciešíření demokracie rozvoj mezinárodního obchodurozvoj mezinárodního obchodu mezinárodní spoluprácemezinárodní spolupráce

Aktéři a povaha MVAktéři a povaha MV důraz na roli:důraz na roli:

jednotlivců v ZPjednotlivců v ZP sociálních skupin v ZPsociálních skupin v ZP

Povaha MVPovaha MV postupné posilování kooperativní povahy postupné posilování kooperativní povahy

MVMV víra v pokrokvíra v pokrok neexistuje ostrá hranice mezi domácí a neexistuje ostrá hranice mezi domácí a

mezinárodní politikou mezinárodní politikou i v MP lze doufat v progres, právo atp. i v MP lze doufat v progres, právo atp.

Liberalismus jako termínLiberalismus jako termín používají se i další termíny: idealismus, utopismus, používají se i další termíny: idealismus, utopismus,

pluralismus…pluralismus…

Idealismus = první liberální teorie Idealismus = první liberální teorie → → součást první součást první velké debatyvelké debaty

ve 20. st. vzniká řada dalších L teoriíve 20. st. vzniká řada dalších L teorií

termín liberalismutermín liberalismu jako souhrnné označení se jako souhrnné označení se objevuje až v 80. letech 20. stoletíobjevuje až v 80. letech 20. století

termín idealismustermín idealismus není ustálen není ustálen pejorativní nálepka pro všechny L směrypejorativní nálepka pro všechny L směry neutrální označení L tradiceneutrální označení L tradice idealismus = meziválečný liberalismusidealismus = meziválečný liberalismus

Tři hlavní myšlenky liberalismuTři hlavní myšlenky liberalismumyšlenka první… myšlenka první…

AKTÉŘIAKTÉŘI

základní aktéři MV jsou jednotlivci a základní aktéři MV jsou jednotlivci a skupiny jednotlivců, sociální skupinyskupiny jednotlivců, sociální skupiny stát není jediný aktér MVstát není jediný aktér MV existují i nestátní aktéřiexistují i nestátní aktéři

samozřejmě na mez. úrovni tyto samozřejmě na mez. úrovni tyto aktéry zastupují státyaktéry zastupují státy

ZP státu vyplývá z vnitřní/domácí ZP státu vyplývá z vnitřní/domácí politikypolitiky

Tři hlavní myšlenky liberalismuTři hlavní myšlenky liberalismu

myšlenka druhá…myšlenka druhá… KOOPERATIVNÍ POVAHA MPKOOPERATIVNÍ POVAHA MP

MP získává více a více kooperativní MP získává více a více kooperativní povahupovahu

převažuje vyjednávání mezi státy nad převažuje vyjednávání mezi státy nad donucením založeným na vojenské mocidonucením založeným na vojenské moci

dochází k pokroku spočívajícím v míru, dochází k pokroku spočívajícím v míru, prosperity, svobody člověkaprosperity, svobody člověka

transnacionální závislost a interdependence transnacionální závislost a interdependence mezi aktérymezi aktéry

Tři hlavní myšlenky liberalismuTři hlavní myšlenky liberalismu

myšlenka třetí…myšlenka třetí… HIERARCHIE TÉMATHIERARCHIE TÉMAT

neexistuje jasná hierarchie mez. neexistuje jasná hierarchie mez. polit. tématpolit. témat

nejde jen o mocenské a bezpečnostní nejde jen o mocenské a bezpečnostní otázkyotázky ale také o blahobyt, mír, spravedlnostale také o blahobyt, mír, spravedlnost

nepřevažuje nepřevažuje high politicshigh politics nad nad low politicslow politics neexistuje jasná hierarchie témat MVneexistuje jasná hierarchie témat MV

L směryL směry Obchodní L (commercial)Obchodní L (commercial)

navazuje teorie komplexní vzájemné závislostinavazuje teorie komplexní vzájemné závislosti Republikánský (republican) LRepublikánský (republican) L

navazuje teorie demokratického mírunavazuje teorie demokratického míru Regulační LRegulační L---------------------- L po WW2---------------------- L po WW2 Institucionální (institutional) LInstitucionální (institutional) L

funkcionalismusfunkcionalismus NeofunkcionalismusNeofunkcionalismus

Neoliberalismus (neoliberalism)Neoliberalismus (neoliberalism) teorie komplexní vzájemné závislostiteorie komplexní vzájemné závislosti teorie demokratického míruteorie demokratického míru

Obchodní liberalismusObchodní liberalismus zásadním faktorem = vzájemná závislost vznikající mezi státy zejména v zásadním faktorem = vzájemná závislost vznikající mezi státy zejména v

ekonomické oblastiekonomické oblasti mezinárodní interakce nemusí mít pouze konfliktní charaktermezinárodní interakce nemusí mít pouze konfliktní charakter

Adam Smith (1723–1790), David Ricardo (1772–1823) Adam Smith (1723–1790), David Ricardo (1772–1823) mezinárodní obchod nemusel nutně mezinárodní obchod nemusel nutně

představovat hru s nulovým součtem (Ricardova teorie komparativních výhod)představovat hru s nulovým součtem (Ricardova teorie komparativních výhod) odstranění překážek volného obchoduodstranění překážek volného obchodu

Norman Angell, 1910 Norman Angell, 1910 The Great IllusionThe Great Illusion „„ekonomická příčina míru“ , argument „vzájemné závislosti“ekonomická příčina míru“ , argument „vzájemné závislosti“ zvyšující se obchodní výměna a prohlubující se hospodářské zvyšující se obchodní výměna a prohlubující se hospodářské

propojení mezi státy snižuje riziko propuknutí válkypropojení mezi státy snižuje riziko propuknutí války mírový vztah mezi VB a Ruskem na počátku 20 st. mírový vztah mezi VB a Ruskem na počátku 20 st. vysoce interdependentní ekonomikyvysoce interdependentní ekonomiky

kritika ze strany Carra a Morgenthaua: kritika ze strany Carra a Morgenthaua: „„ekonomický liberalismus je ideologií hospodářsky silných států“ekonomický liberalismus je ideologií hospodářsky silných států“

tradiční liberální teze:tradiční liberální teze: ztráty z narůstajícího mezinárodního obchodu, ztráty z narůstajícího mezinárodního obchodu, které by nastaly v případě války, snižují pravděpodobnost válkykteré by nastaly v případě války, snižují pravděpodobnost války válka je neracionální, obchod je efektivnější prostředek k nabytí prosperityválka je neracionální, obchod je efektivnější prostředek k nabytí prosperity

T komplexní vzájemné závislosti T komplexní vzájemné závislosti

Republikánský Republikánský liberalismusliberalismus mezinárodní politika je v podstatné míře ovlivněna mezinárodní politika je v podstatné míře ovlivněna

vnitropolitickým zřízením státuvnitropolitickým zřízením státu

průkopníkem průkopníkem Imannuel KantImannuel Kant (1795, (1795, K věčnému míruK věčnému míru)) republikanismus = občané státu budou otálet s válkou, jiné systémy republikanismus = občané státu budou otálet s válkou, jiné systémy

se poddaných neptají… se poddaných neptají… idea mírové unie = bude narůstat počet liberálních států, nebudou idea mírové unie = bude narůstat počet liberálních států, nebudou

spolu bojovatspolu bojovat demokratizace uvnitř států bude mít pozitivní důsledky i vně hranic v demokratizace uvnitř států bude mít pozitivní důsledky i vně hranic v

podobě pacifikace vzájemných vztahůpodobě pacifikace vzájemných vztahů

dle dle Josepha A. SchumpeteraJosepha A. Schumpetera je válka produktem je válka produktem nereprezentativních elitnereprezentativních elit imperialistické chování je příznačné pro absolutistické zeměimperialistické chování je příznačné pro absolutistické země kombinace kapitalismu a demokracie potlačuje tendence k vojenské kombinace kapitalismu a demokracie potlačuje tendence k vojenské

expanziexpanzi

příznivé efekty kapitalismu a mezinárodního obchodupříznivé efekty kapitalismu a mezinárodního obchodu nejvlivnější směr: nejvlivnější směr: teorie demokratického míruteorie demokratického míru

demokratické zřízení vede k mírovému uspořádání vztahů mezi státydemokratické zřízení vede k mírovému uspořádání vztahů mezi státy

Regulační liberalismusRegulační liberalismus předchozí směry věří v automatický vývoj determinovaný předchozí směry věří v automatický vývoj determinovaný

šířením demokracie, rozvojem kapitalismu a mez. obchodušířením demokracie, rozvojem kapitalismu a mez. obchodu regulační liberalismus nevěří v žádnou dějinnou nutnostregulační liberalismus nevěří v žádnou dějinnou nutnost

je třeba aktivně usilovat o mezinárodní spolupráci a je třeba aktivně usilovat o mezinárodní spolupráci a zároveň ji regulovat skrze mezinárodní instituce a normyzároveň ji regulovat skrze mezinárodní instituce a normy

v meziválečné době obohacuje republ. a obch. L o novou v meziválečné době obohacuje republ. a obch. L o novou rovinu („regulátory“)= rovinu („regulátory“)= mezinárodní organizacemezinárodní organizace a a mezinárodní právomezinárodní právo

Woodrow WilsonWoodrow Wilson = tradiční politika mocenské rovnováhy = tradiční politika mocenské rovnováhy bude nahrazena systémem KB a vznikem nových bude nahrazena systémem KB a vznikem nových nadnárodních regulačních mechanismů (SN)nadnárodních regulačních mechanismů (SN) transparentnost, analogie s domácím uspořádánímtransparentnost, analogie s domácím uspořádáním WW2 vše zhatilaWW2 vše zhatila

Liberalismus po WW2Liberalismus po WW2 poválečná realistická kritika liberalismu poválečná realistická kritika liberalismu

je do značné míry oprávněnáje do značné míry oprávněná akceptace některých realistických premisakceptace některých realistických premis

pováleční liberálové jsou pragmatičtější, pováleční liberálové jsou pragmatičtější, opatrnější (viz institucionální L stojící na opatrnější (viz institucionální L stojící na pomezí L a R)pomezí L a R)

institucionální L, teorie demokratického institucionální L, teorie demokratického míru…míru…

Institucionální liberalismus Institucionální liberalismus a vlivy realismua vlivy realismu

důraz na důraz na vliv mezinárodních institucívliv mezinárodních institucí vychází z mezinárodního práva a koncepcí vychází z mezinárodního práva a koncepcí

mezinárodních institucímezinárodních institucí mají potenciál držet pravidla hry v MVmají potenciál držet pravidla hry v MV

s R sdílí uznání významu státu a anarchičnost s R sdílí uznání významu státu a anarchičnost mezinárodního prostředímezinárodního prostředí

není podstatné, jaký by systém měl být, ale jaký není podstatné, jaký by systém měl být, ale jaký skutečně jeskutečně je

důležitý je empirický charakter, nikoli normativnídůležitý je empirický charakter, nikoli normativní

přesto odmítá realismus, ale nesnaží se ho úplně přesto odmítá realismus, ale nesnaží se ho úplně popřít, spíše doplnit…popřít, spíše doplnit…

Institucionální Institucionální liberalismusliberalismus

ekonomická spolupráce!… ale ochod automaticky ekonomická spolupráce!… ale ochod automaticky neplodí mírneplodí mír

ochod je jevem ambivalentním, vytváří ochod je jevem ambivalentním, vytváří příležitosti příležitosti → → jde o to, jak je využít, jsou zde i jde o to, jak je využít, jsou zde i hrozby (obchodní války atp.)hrozby (obchodní války atp.)

uznávají stát jako aktéra + další aktéři (MO, uznávají stát jako aktéra + další aktéři (MO, nadnárodní korporace…)nadnárodní korporace…)

vliv na EIvliv na EI funkcionalismus a neofunkcionalismusfunkcionalismus a neofunkcionalismus teorie vzájemné závislosti navazuje na IL teorie vzájemné závislosti navazuje na IL

(institucionální neoliberalismu)(institucionální neoliberalismu)

FunkcionalismusFunkcionalismus teorie institucionálního liberalismuteorie institucionálního liberalismu státy mohou zajistit potřeby svého obyvatelstva pouze státy mohou zajistit potřeby svého obyvatelstva pouze

prostřednictvím prostřednictvím vzájemné spolupráce a integracevzájemné spolupráce a integrace ty se budou v důsledku rozvoje rozšiřovat do dalších oblastí a stanou se ty se budou v důsledku rozvoje rozšiřovat do dalších oblastí a stanou se

nezvratitelnýminezvratitelnými

základní myšlenky se objevují v 40. letech,základní myšlenky se objevují v 40. letech, David Mitrany David Mitrany (1943 (1943 Fungující mírový systémFungující mírový systém))

v politické sféře by mělo jít primárně o zvyšování prosperityv politické sféře by mělo jít primárně o zvyšování prosperity kritika národního státu jako dominantní formy politické organizacekritika národního státu jako dominantní formy politické organizace

→ → stát nedokáže zajistit posilování prosperity, státy mají tendenci stát nedokáže zajistit posilování prosperity, státy mají tendenci vstupovat do mez. konfliktůvstupovat do mez. konfliktů

nedostatky státu navrhuje F nahradit vznikem MO nedostatky státu navrhuje F nahradit vznikem MO (ale jaká (ale jaká MO?)MO?) každá z MO by působila v omezeném oblasti mez. spolupráce, každá z MO by působila v omezeném oblasti mez. spolupráce,

zaměřovala by se na omezené množství praktických problémů (doprava, zaměřovala by se na omezené množství praktických problémů (doprava, komunikace atp.)komunikace atp.)

o vzniku by o vzniku by neměli rozhodovat politici, ale odbornícineměli rozhodovat politici, ale odborníci jednotlivé organizace by vytvářely společnou síť vládnutí na globální jednotlivé organizace by vytvářely společnou síť vládnutí na globální

úrovniúrovni

FunkcionalismusFunkcionalismus působení těchto praktických MO zvýší prosperitu = to povede k působení těchto praktických MO zvýší prosperitu = to povede k

další poptávce po spoluprácidalší poptávce po spolupráci rozšiřování spolupráce do dalších oblastí rozšiřování spolupráce do dalších oblastí →→ ramificationramification = =

větvenívětvení větvení povede díky provázanosti států ke snížení pravděpodobnosti větvení povede díky provázanosti států ke snížení pravděpodobnosti

válekválek

význam F: napomohl zbavit teze o důležitosti význam F: napomohl zbavit teze o důležitosti ¨MI nálepky naivismu (způsobeno idealismem)¨MI nálepky naivismu (způsobeno idealismem)

F výrazně ovlivnil řadu následovných teoriíF výrazně ovlivnil řadu následovných teorií

Kritika, problémy:Kritika, problémy: přeceňuje možnost potlačení politické dimenze MVpřeceňuje možnost potlačení politické dimenze MV problém předávání pravomocí ve prospěch MOproblém předávání pravomocí ve prospěch MO přeceňují roli technokratických elit, jejich racionalitu + schopnost přeceňují roli technokratických elit, jejich racionalitu + schopnost

véstvést staví na problematickém předpokladu, že veškeré politické úsilí staví na problematickém předpokladu, že veškeré politické úsilí

má být podřízeno zvyšování blahobytumá být podřízeno zvyšování blahobytu spočívá primárně na normativním základěspočívá primárně na normativním základě

Neofunkcionalismus – Neofunkcionalismus – vývoj vývoj

jedna z jedna z nejvlivnějších teorií evropské integracenejvlivnějších teorií evropské integrace autor autor Ernst B. Haas Ernst B. Haas (1924–2003) (1924–2003) The Uniting of EuropeThe Uniting of Europe (1958), (1958),

Beyond the Nation StateBeyond the Nation State ( (19641964)…)…

spolu s federalismem, funkcionalismem řazen mezi tzv. spolu s federalismem, funkcionalismem řazen mezi tzv. nadnárodní přístupynadnárodní přístupy nadnárodní instituce jakožto hlavní hybatel integračního procesunadnárodní instituce jakožto hlavní hybatel integračního procesu

někdy NF klasifikován jako třetí cesta mezi nadnárodním a někdy NF klasifikován jako třetí cesta mezi nadnárodním a mezivládním přístupemmezivládním přístupem

v 60. letech (v období druhé debaty = zlatá éra NF) se hlásí k v 60. letech (v období druhé debaty = zlatá éra NF) se hlásí k behavioralismubehavioralismu snaží se budovat teorii tvorbou testovatelných hypotézsnaží se budovat teorii tvorbou testovatelných hypotéz NF je empirickou teorií s ambicí vysvětlit vznik, průběh a výsledky NF je empirickou teorií s ambicí vysvětlit vznik, průběh a výsledky

evropské integrace a předvídat její postupné prohlubování (resp. evropské integrace a předvídat její postupné prohlubování (resp. rozšiřování do dalších sektorů)rozšiřování do dalších sektorů)

NF dlouho neměl konkurenta, byl chápán jako synonymum pojmu NF dlouho neměl konkurenta, byl chápán jako synonymum pojmu „teorie integrace“„teorie integrace“

v 70. l. vliv upadá, nicméně výrazný vliv na výzkum evropské v 70. l. vliv upadá, nicméně výrazný vliv na výzkum evropské integrace!integrace!

Neofunkcionalismus – Neofunkcionalismus – idejeideje

kriticky navazuje na federalismus a kriticky navazuje na federalismus a funkcionalismusfunkcionalismus

oproti federalismu upouští od plánů na okamžité oproti federalismu upouští od plánů na okamžité vytvoření federace vytvoření federace → → je pro postupné prohlubování je pro postupné prohlubování integrace, resp. postupné šířeníintegrace, resp. postupné šíření

ztotožňuje se s F argumentem, že v pozadí ztotožňuje se s F argumentem, že v pozadí integračních snah vedoucích k odbourání mocenské integračních snah vedoucích k odbourání mocenské politiky leží snaha o efektivitu a hosp. blahobytpolitiky leží snaha o efektivitu a hosp. blahobyt

střízlivěji se staví k F snaze o překonání politiky střízlivěji se staví k F snaze o překonání politiky postupným nastolováním mezinárodní vlády postupným nastolováním mezinárodní vlády racionálních technokratů racionálních technokratů politické elity národních států hrají důležitou roli v době politické elity národních států hrají důležitou roli v době

iniciace integračního procesu, nejsou odsunuty iniciace integračního procesu, nejsou odsunuty →→ pozitivní pozitivní vliv těchto evropeizovaných národních elit na integracivliv těchto evropeizovaných národních elit na integraci

Klíčové hypotézy NF o Klíčové hypotézy NF o vzniku a vývoji EIvzniku a vývoji EI

na počátku integrace stojí politické rozhodnutí o na počátku integrace stojí politické rozhodnutí o zahájení integrace v úzce vymezeném sektoru zahájení integrace v úzce vymezeném sektoru hospodářstvíhospodářství sektor by měl spadat do tzv. nízké politiky (zahájení integrace sektor by měl spadat do tzv. nízké politiky (zahájení integrace

není vnímáno jako polit. citlivé téma)není vnímáno jako polit. citlivé téma) musí se jednat o sektor, který je důležitý pro rozvoj ekonomiky musí se jednat o sektor, který je důležitý pro rozvoj ekonomiky

integrace v určitém sektoru vyvolá tlak na rozšíření do dalších integrace v určitém sektoru vyvolá tlak na rozšíření do dalších fčně souvisejících oblastí ekonomiky fčně souvisejících oblastí ekonomiky

integrace bude postupně prorůstat i do sféry politické integrace bude postupně prorůstat i do sféry politické

funkční tlak na rozšíření integrace do souvisejících sektorů se funkční tlak na rozšíření integrace do souvisejících sektorů se označuje jako označuje jako spill-over effectspill-over effect! = přelévání! = přelévání

k přelití dojde, když se ukáže, že naplnění původních cílů není k přelití dojde, když se ukáže, že naplnění původních cílů není možné bez rozšíření spolupráce nad rámec počátečního, úzce možné bez rozšíření spolupráce nad rámec počátečního, úzce vymezeného sektoruvymezeného sektoru

Neofunckionalismus – role Neofunckionalismus – role institucíinstitucí

NF zavádí vlastní definici integrace a NF zavádí vlastní definici integrace a rozpracovává roli rozpracovává roli institucíinstitucí

NF je pluralitní teorií = nepovažuje stát za unitárního NF je pluralitní teorií = nepovažuje stát za unitárního aktéra aktéra mezi politické aktéry řadí nejen politické elity, ale i reprezentanty mezi politické aktéry řadí nejen politické elity, ale i reprezentanty

zájmových skupin, podnikatelů…zájmových skupin, podnikatelů…

nutnost vzniku nového aktéra = centrální instituce ke nutnost vzniku nového aktéra = centrální instituce ke koordinaci integračního procesu, reprezentace koordinaci integračního procesu, reprezentace společných zájmůspolečných zájmů

→ → vznikají nadnárodní institucevznikají nadnárodní instituce ty mají specifický mandát, žijí vlastním životem, národní státy ty mají specifický mandát, žijí vlastním životem, národní státy

nikdy nekontrolují směr, rozsah a dynamiku EInikdy nekontrolují směr, rozsah a dynamiku EI úkoly a cíle musí mít expanzivní charakter = to vede k přeléváníúkoly a cíle musí mít expanzivní charakter = to vede k přelévání

Kritika Kritika neofunkcionalismuneofunkcionalismu

neschopnost vysvětlit období stagnace a krize EI (60. a 70. neschopnost vysvětlit období stagnace a krize EI (60. a 70. l.)l.)

v reakci na to NF doplňuje koncept spill-over o:v reakci na to NF doplňuje koncept spill-over o: koncept koncept spill-backspill-back (odlévání) = zužování záběru (odlévání) = zužování záběru

integrace/oslabování pravomocí centrálních institucí integrace/oslabování pravomocí centrálních institucí spill-around spill-around (rozlévání) = rozšíření záběru integrace bez (rozlévání) = rozšíření záběru integrace bez

posunu v pravomocích centrálních institucíposunu v pravomocích centrálních institucí→ → nepříliš úspěšná reakce na kritiku…nepříliš úspěšná reakce na kritiku…

neofunkcionalisté neofunkcionalisté přecenili úlohu vnitřních vazeb a jejich integračního působení přecenili úlohu vnitřních vazeb a jejich integračního působení podcenili význam a vliv zájmů zúčastněných zemípodcenili význam a vliv zájmů zúčastněných zemí

přesto nesmírně vlivná teorie, její dědictví přežívá v přesto nesmírně vlivná teorie, její dědictví přežívá v neofederalismu, v institucionalismu…neofederalismu, v institucionalismu…

NeoliberalismusNeoliberalismus termín mající dva významy:termín mající dva významy:

1) politická ideologie důsledné liberalizace 1) politická ideologie důsledné liberalizace ekonomiky a minimální regulace ze strany ekonomiky a minimální regulace ze strany státustátu od 80. let v USA, VB, pak globálně… od 80. let v USA, VB, pak globálně… „„washingtonský konsensus“washingtonský konsensus“

2) jeden z nejdůležitějších směrů současné 2) jeden z nejdůležitějších směrů současné liberální teorie (Robert Keohane, Duncan liberální teorie (Robert Keohane, Duncan Sindal a Artur Stein)Sindal a Artur Stein) vzniká v průběhu 80. let jako snaha o syntézu vzniká v průběhu 80. let jako snaha o syntézu

neorealistického přístupu s některými idejemi neorealistického přístupu s některými idejemi liberalismuliberalismu

NeoliberalismusNeoliberalismus Co sdílí s neorealismem?Co sdílí s neorealismem?

anarchický charakter MVanarchický charakter MV klíčovým aktérem je racionálně jednající státklíčovým aktérem je racionálně jednající stát rozložení moci v mezinárodním systému (!)rozložení moci v mezinárodním systému (!)

tato distribuce moci určuje, zda mezi státy vzniká tato distribuce moci určuje, zda mezi státy vzniká harmonie, konflikt nebo spolupráceharmonie, konflikt nebo spolupráce

Co sdílí s liberalismem?Co sdílí s liberalismem? narůstání spolupráce mezi státynarůstání spolupráce mezi státy ani neorealistické podmínky anarchie ani neorealistické podmínky anarchie

nevylučují dlouhodobou spolupráci mezi státynevylučují dlouhodobou spolupráci mezi státy

NeoliberalismusNeoliberalismus těžiště neoliberalismu spočívá v teoretickém rozboru tzv. těžiště neoliberalismu spočívá v teoretickém rozboru tzv.

problémů kolektivního jednání = typický jev mezinárodní problémů kolektivního jednání = typický jev mezinárodní politikypolitiky k modelování těchto situací využívají k modelování těchto situací využívají teorie herteorie her

dva hlavní typy problémů kolektivního jednání: koordinační a dva hlavní typy problémů kolektivního jednání: koordinační a kolaborativníkolaborativní

koordinační problémkoordinační problém vzniká, pokud existuje několik vzniká, pokud existuje několik efektivních strategií vzájemně výhodné spolupráce a aktéři se efektivních strategií vzájemně výhodné spolupráce a aktéři se nemohou shodnout na zvolené stejné strategiinemohou shodnout na zvolené stejné strategii

kolaborativní problémkolaborativní problém nastane, pokud mají aktéři silný důvod nastane, pokud mají aktéři silný důvod porušit dohodu o spolupráciporušit dohodu o spolupráci

NL se domnívají, že státy mohou tyto problémy kolektivního NL se domnívají, že státy mohou tyto problémy kolektivního jednání překonávat a spolupracovatjednání překonávat a spolupracovat

jedna z cest je vznik mezinárodních institucí (!)jedna z cest je vznik mezinárodních institucí (!) u koord. problémů MI umožňují kooperaci tím, že usměrňují u koord. problémů MI umožňují kooperaci tím, že usměrňují

očekávání aktérů a napomáhají nalézt efektivní strategiiočekávání aktérů a napomáhají nalézt efektivní strategii při kolaborativních problémech MI definují přípustné typy jednání a při kolaborativních problémech MI definují přípustné typy jednání a

dohlížejí na jejich dodržovánídohlížejí na jejich dodržování

Neoliberalismus: dvě hlavní Neoliberalismus: dvě hlavní teorieteorie

situační strukturalismussituační strukturalismus analyzuje mez. pol. prostřednictvím analyzuje mez. pol. prostřednictvím

koordinačních a kolaborativních koordinačních a kolaborativních problémůproblémů

neoliberální institucionalismusneoliberální institucionalismus zdůrazňuje zejména kolaborativní zdůrazňuje zejména kolaborativní

problémyproblémy

Neoliberalismus: klady a Neoliberalismus: klady a slabinyslabiny

KladyKlady propojuje tradiční liberální myšlenky se systémovou propojuje tradiční liberální myšlenky se systémovou

hladinou analýzyhladinou analýzy NL se tak může poměřovat s ostatními soudobými směry NL se tak může poměřovat s ostatními soudobými směry

(NR, marx., konstrukt.)(NR, marx., konstrukt.)

SlabinySlabiny na mezinárodní dění má vliv velké množství faktorůna mezinárodní dění má vliv velké množství faktorů

Jak vymezit podmínky, za kterých dojde k určitému typu Jak vymezit podmínky, za kterých dojde k určitému typu mezinárodněpolitického dění?mezinárodněpolitického dění?

tezi o kolektivním jednání bere jako fakt a typický rys tezi o kolektivním jednání bere jako fakt a typický rys mezinárodní politiky mezinárodní politiky nicméně minimálně stejně významný typ mezinárodního dění nicméně minimálně stejně významný typ mezinárodního dění

mohou představovat harmonické nebo konfliktní zájmy státůmohou představovat harmonické nebo konfliktní zájmy států

Neoliberální Neoliberální institucionalismusinstitucionalismus

Keohanův a Nyův institucionalismus se Keohanův a Nyův institucionalismus se posunul směrem k neorealismu posunul směrem k neorealismu →→ vzniká neoliberální institucionalismus vzniká neoliberální institucionalismus →→ teorie komplexní vzájemné závislosti teorie komplexní vzájemné závislosti

někteří autoři se domnívají, že dochází mezi někteří autoři se domnívají, že dochází mezi oběma směry (NR a NL) k syntéze = tzv. neo-oběma směry (NR a NL) k syntéze = tzv. neo-neo syntézeneo syntéze

je možné, že tímto končí velká debata mezi I je možné, že tímto končí velká debata mezi I a Ra R

Teorie komplexní vzájemné Teorie komplexní vzájemné závislostizávislosti

Robert Keohane, Joseph NyeRobert Keohane, Joseph Nye ( (Power and Interdependence: Power and Interdependence: World Politics in TransitionWorld Politics in Transition, 1977), 1977)

popsali transnacionální popsali transnacionální (jiní aktéři než státy, např. MO, (jiní aktéři než státy, např. MO, korporace, vztahy mezi firmami)korporace, vztahy mezi firmami) a transvládní a transvládní (složky vládních (složky vládních aparátů, aparátů, např. jednání rady ministrů financí = státy jsou komplikované např. jednání rady ministrů financí = státy jsou komplikované konglomeráty) konglomeráty) vztahyvztahy

řada aktérů sleduje i jiné vzorce než jen soupeření V x Zřada aktérů sleduje i jiné vzorce než jen soupeření V x Z ekonomické, sociální a technické transakceekonomické, sociální a technické transakce

fenomén vzájemné závislosti souvisí s mezinárodními režimyfenomén vzájemné závislosti souvisí s mezinárodními režimy mezinárodní režimy tlumí účinky anarchičnosti MVmezinárodní režimy tlumí účinky anarchičnosti MV mezinárodní režimy = širší než MO, formální i neformální mezinárodní režimy = širší než MO, formální i neformální

strukturystruktury příkladem je mezinárodní obchodní režim, který nemá žádná příkladem je mezinárodní obchodní režim, který nemá žádná

formalizovaná pravidla (GATT) – snižují transakční náklady, formalizovaná pravidla (GATT) – snižují transakční náklady, snížení nejistoty zúčastněných států snížení nejistoty zúčastněných států

Teorie komplexní vzájemné Teorie komplexní vzájemné závislostizávislosti souladu s R uznává význam státu a vojenské mocisouladu s R uznává význam státu a vojenské moci

navazuje na myšlenku tradičního obchodního liberalismunavazuje na myšlenku tradičního obchodního liberalismu vzájemná závislost = napříč hranicemi probíhají intenzivní vzájemná závislost = napříč hranicemi probíhají intenzivní

transakce (toky peněz, zboží, osob, informací), které přinášejí i transakce (toky peněz, zboží, osob, informací), které přinášejí i určité nákladyurčité náklady interakce tedy zahrnují výnosy i nákladyinterakce tedy zahrnují výnosy i náklady

při výrazném nárůstu vzájemné závislosti může dojít ke vzniku při výrazném nárůstu vzájemné závislosti může dojít ke vzniku komplexní vzájemné závislosti, tento stav má tři rysy:komplexní vzájemné závislosti, tento stav má tři rysy: společnosti existující uvnitř států jsou propojeny četnými interakcemispolečnosti existující uvnitř států jsou propojeny četnými interakcemi vojenská bezpečnost není prioritou ZPvojenská bezpečnost není prioritou ZP použití ozbrojené síly není hlavním způsobem řešení konfliktůpoužití ozbrojené síly není hlavním způsobem řešení konfliktů

KVZ je spíše modelem než popisem reality konce 70. letKVZ je spíše modelem než popisem reality konce 70. let

Realističtí kritici:Realističtí kritici: vzájemná závislost má zejména asymetrický charakter = proto lze vzájemná závislost má zejména asymetrický charakter = proto lze

vzájemnou závislost vidět spíše jako zdroj konfliktu než spoluprácevzájemnou závislost vidět spíše jako zdroj konfliktu než spolupráce vztahy mezi státy dosahovaly výrazné vzájemné závislosti již před vztahy mezi státy dosahovaly výrazné vzájemné závislosti již před

světovými válkamisvětovými válkami vzájemná závislost není zárukou mírových vztahůvzájemná závislost není zárukou mírových vztahů

Další NL přístupyDalší NL přístupy

jedním z důsledků interdependence (ekon.) je jedním z důsledků interdependence (ekon.) je podle institucionalistů pokles teritoriální expanze podle institucionalistů pokles teritoriální expanze státůstátů

na Angella navazuje Richard Rosecrance na Angella navazuje Richard Rosecrance The The Rise of the Trading State Rise of the Trading State (1986)(1986) tradiční válečnický stát je nahrazen obchodním státemtradiční válečnický stát je nahrazen obchodním státem náklady na válku stoupají a prospěch z ní plynoucí je náklady na válku stoupají a prospěch z ní plynoucí je

čím dál tím více sporný, nejistýčím dál tím více sporný, nejistý obchod přináší reálné zisky = příklad Japonska obchod přináší reálné zisky = příklad Japonska →→ dříve dříve

teritoriálně expanzivní stát, po WW2 obchodní velmocíteritoriálně expanzivní stát, po WW2 obchodní velmocí

Teorie demokratického Teorie demokratického mírumíru

oživení tradice republikánského liberalismuoživení tradice republikánského liberalismu

na konci 20. století na konci 20. století Michael Doyle Michael Doyle aa Francis Francis FukuyamaFukuyama reformulace Kantových úvah o pozitivním efektu liberálně-reformulace Kantových úvah o pozitivním efektu liberálně-

demokratických principůdemokratických principů premisa premisa →→ souvislost mezi mírem a demokratickým souvislost mezi mírem a demokratickým

uspořádánímuspořádáním tvrdí, že se Kantovy teorie začínají naplňovattvrdí, že se Kantovy teorie začínají naplňovat

DoyleDoyle liberální resp. demokratické státy mezi sebou neválčí; liberální resp. demokratické státy mezi sebou neválčí;

ve válce se staví na stranu liberálních států (vzn. pevné ve válce se staví na stranu liberálních států (vzn. pevné aliance) aliance) →→ vzniká fiktivní „mírová unie“, trvá již od 18. vzniká fiktivní „mírová unie“, trvá již od 18. stoletístoletí

Teorie demokratického Teorie demokratického mírumíru

FukuaymaFukuayma dokladem teorie dem. míru je zhroucení režimů 80./90. letdokladem teorie dem. míru je zhroucení režimů 80./90. let vítězství Západu = vítězství lib-dem principůvítězství Západu = vítězství lib-dem principů naprostá absence legitimity komunistických režimů = význam naprostá absence legitimity komunistických režimů = význam

vnitřní legitimity režimů, domácí politika je důležitou proměnnou vnitřní legitimity režimů, domácí politika je důležitou proměnnou

„„konec dějin“ = konec ideologických dějin, vítězství lib-dem konec dějin“ = konec ideologických dějin, vítězství lib-dem principů, není kam jít dál…principů, není kam jít dál… to ale platí jen pro posthistorický svět, ostatní část světa tzv. to ale platí jen pro posthistorický svět, ostatní část světa tzv.

historický svět se nachází v historické etapě vývoje, platí mocenská historický svět se nachází v historické etapě vývoje, platí mocenská politikapolitika

ve vztazích mezi liberálními a neliberálními státy stále platí spíše ve vztazích mezi liberálními a neliberálními státy stále platí spíše realistická logika MVrealistická logika MV

hlavní kritika tohoto směru?hlavní kritika tohoto směru? šíření demokracie vyspělými zeměmi (pro Fukuyamu je vývoz šíření demokracie vyspělými zeměmi (pro Fukuyamu je vývoz

demokracie nejen v zájmu posthistorického světa, ale je to demokracie nejen v zájmu posthistorického světa, ale je to univerzální všelidský zájem = lib-dem země se pak ale chovají univerzální všelidský zájem = lib-dem země se pak ale chovají expanzionisticky, tedy úplně stejně jako jejich neliberální protějšky)expanzionisticky, tedy úplně stejně jako jejich neliberální protějšky)

evropský kolonialismus, americký intervencionismus (lib-dem země evropský kolonialismus, americký intervencionismus (lib-dem země jsou také výbojné…)jsou také výbojné…)

Kritika LKritika L L se nevyhýbá častá kritika L se nevyhýbá častá kritika

politické motivy a konflikty mohou/mají v MV ustupovat politické motivy a konflikty mohou/mají v MV ustupovat spolupráci výhodné pro všechny aktéry a jejich depolitizované spolupráci výhodné pro všechny aktéry a jejich depolitizované snaze o „správu věcí“snaze o „správu věcí“

příliš vyvozuje ze současného vývoje MVpříliš vyvozuje ze současného vývoje MV několik desetiletí integrace ještě nemusí znamenat automatickou několik desetiletí integrace ještě nemusí znamenat automatickou

platnost tvrzení o nárůstu kooperativní povahy MPplatnost tvrzení o nárůstu kooperativní povahy MP

nemohoucnost některých MO, přetrvávající bezpečnostní nemohoucnost některých MO, přetrvávající bezpečnostní hrozby… hrozby…

ALE dnes je tu „sofistikovanější L“ = daleko „realističtější“ ve ALE dnes je tu „sofistikovanější L“ = daleko „realističtější“ ve svých tezíchsvých tezích

L je optimistickou tradicí, není však neměnnou tradicí = mnoho L je optimistickou tradicí, není však neměnnou tradicí = mnoho námitek R a M inkorporovalnámitek R a M inkorporoval

L podporují expanzi kapitalismu, volnotržní principy, šíření L podporují expanzi kapitalismu, volnotržní principy, šíření demokracie, věří v mez. spolupráci… = ale nic z toho nečiní demokracie, věří v mez. spolupráci… = ale nic z toho nečiní absolutně a nevěří slepě!absolutně a nevěří slepě!

Použité zdrojePoužité zdroje Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Anarchie a řád ve Anarchie a řád ve

světové politicesvětové politice. Praha: Portál.. Praha: Portál. Burchill, Scott et al. 2009. Burchill, Scott et al. 2009. Theories of International Theories of International

RelationsRelations. Palgrave Macmillan; 4th edition. . Palgrave Macmillan; 4th edition. Drulák, Petr. 2003. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahůTeorie mezinárodních vztahů. .

Praha: Portál. Praha: Portál. Drulák, Petr. 2009. Drulák, Petr. 2009. Metafory studené války. Metafory studené války.

Interpretace politického fenoménuInterpretace politického fenoménu. Praha: Portál. . Praha: Portál. Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009.

Encyklopedie mezinárodních vztahůEncyklopedie mezinárodních vztahů. Portál: Praha.. Portál: Praha. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií mezinárodních Přehled teorií mezinárodních

vztahůvztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav.. Brno: Mezinárodní politologický ústav.

TDMV ITDMV IMarxismus, Marxismus,

neomarxismus a neomarxismus a postmarxismuspostmarxismus

Mgr. et Mgr. Pavlína Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.Springerová, Ph.D.4. přednáška4. přednáška

MarxismusMarxismus východiskem pro řadu přístupů reflektujících MVvýchodiskem pro řadu přístupů reflektujících MV často má negativní konotace, zprofanovaný pojemčasto má negativní konotace, zprofanovaný pojem v MV má ale co nabídnout!v MV má ale co nabídnout! v MV netvoří ucelenou školu, různě MV prostupujev MV netvoří ucelenou školu, různě MV prostupuje

Co je to marxismus?Co je to marxismus?Ekonomická, politická a společenská teorie a praxe Ekonomická, politická a společenská teorie a praxe vycházející z děl Marxových a Engelsových, která vycházející z děl Marxových a Engelsových, která usiluje o usiluje o revoluční nahrazení kapitalistického revoluční nahrazení kapitalistického systém beztřídní společnostísystém beztřídní společností. .

&&

Základní charakteristiky Základní charakteristiky marxismumarxismu

Hegelova filozofie dějinHegelova filozofie dějin Hegelova dialektika Hegelova dialektika → → nahlížení vývoje jako stálého konfliktu tezí nahlížení vývoje jako stálého konfliktu tezí

a antitezí, které ústí v syntezia antitezí, které ústí v syntezi vývoj se posouvá o krok dále, princip věčného konfliktuvývoj se posouvá o krok dále, princip věčného konfliktu základní vlastností společenského řádu je dle Marxe konflikt základní vlastností společenského řádu je dle Marxe konflikt

různých společenských tříd:různých společenských tříd: „„Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů. Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů.

— Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, — Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd.“společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd.“ (Komunistický manifest)(Komunistický manifest)

historický materialismus (Feurbachův materialismus = pak historický materialismus (Feurbachův materialismus = pak ovšem filosofy kritizuje: „Filosofové svět jen různě ovšem filosofy kritizuje: „Filosofové svět jen různě vykládalivykládali, , jde však o to jej jde však o to jej změnit“změnit“ ) ) „„Ekonomická základna určuje ideologickou nadstavbu.“Ekonomická základna určuje ideologickou nadstavbu.“

revoluční kritika soudobého systémurevoluční kritika soudobého systému

třídní boj = vzn. beztřídní společnostitřídní boj = vzn. beztřídní společnosti

Historický materialismusHistorický materialismus

základem je myšlení Karla Marxe = materialistická základem je myšlení Karla Marxe = materialistická koncepce dějinkoncepce dějin všechny politické jsou podmíněny ekonomickými faktory všechny politické jsou podmíněny ekonomickými faktory

vycházejícími z charakteru výrobních vztahůvycházejícími z charakteru výrobních vztahů

třídní konflikt mezi vládnoucími a ovládanýmitřídní konflikt mezi vládnoucími a ovládanými

Západ prošel stádii: prvobytně pospolná společnost Západ prošel stádii: prvobytně pospolná společnost – otrokářská spol. – feudální spol. – kapitalismus – otrokářská spol. – feudální spol. – kapitalismus →→ ten bude nahrazen socialismem na globální úrovniten bude nahrazen socialismem na globální úrovni jednotlivá stádia oddělují politické revolucejednotlivá stádia oddělují politické revoluce tato koncepce dějinného vývoje = tato koncepce dějinného vývoje = historický historický

materialismusmaterialismus

Kapitalismus a třídní bojKapitalismus a třídní boj moderní mezinárodní systém je dle Marxe charakterizován moderní mezinárodní systém je dle Marxe charakterizován

kapitalistickým uspořádáním výrobních vztahůkapitalistickým uspořádáním výrobních vztahů expanzivní dynamika kapitalismuexpanzivní dynamika kapitalismu

šíření určité ekonomické formy vykořisťovatelských vztahů do šíření určité ekonomické formy vykořisťovatelských vztahů do dalších částí světa = imperialismusdalších částí světa = imperialismus

v praxi rozhoduje ten, kdo vlastní výrobní prostředkyv praxi rozhoduje ten, kdo vlastní výrobní prostředky majitelé výrobních prostředků mohou vykořisťovat ovládané majitelé výrobních prostředků mohou vykořisťovat ovládané

masy = třídní antagonismusmasy = třídní antagonismus obě třídy se stávají obětí obě třídy se stávají obětí vzájemného odcizovánívzájemného odcizování

nástup kapitalismu znamenal klíčový předělnástup kapitalismu znamenal klíčový předěl jednotlivec obětí tržních sil, bohatne jen část obyvateljednotlivec obětí tržních sil, bohatne jen část obyvatel své místo ztrácí teritoriálně omezený nacionalismu, dochází k své místo ztrácí teritoriálně omezený nacionalismu, dochází k

vyhrocení „globálního“ konfliktu mezi vykořisťující buržoazií vyhrocení „globálního“ konfliktu mezi vykořisťující buržoazií a vykořisťovaným proletariátema vykořisťovaným proletariátem

Marx se soustředí na preskripci proletářské revoluce = Marx se soustředí na preskripci proletářské revoluce = ukončí odcizení a vykořisťování dělníků a povede k ukončí odcizení a vykořisťování dělníků a povede k socialismusocialismu

Marx, EngelsMarx, Engelsnejvýznamnější dílanejvýznamnější díla

Komunistický manifest (1848) Komunistický manifest (1848) „„Přízrak obchází Evropou, přízrak komunismu.“Přízrak obchází Evropou, přízrak komunismu.“ „„Buržoazie zničila všechny vazby mezi lidmi krom nahého sobeckého zájmu Buržoazie zničila všechny vazby mezi lidmi krom nahého sobeckého zájmu

a nemilosrdných finančních plateb. Utopila nejkrásnější extáze a nemilosrdných finančních plateb. Utopila nejkrásnější extáze náboženského cítění, rytířského nadšení… v ledových vodách sobeckých náboženského cítění, rytířského nadšení… v ledových vodách sobeckých kalkulací… Proměnila lékaře, právníka, kněze, básníka i vědce v placeného kalkulací… Proměnila lékaře, právníka, kněze, básníka i vědce v placeného zaměstnance.“zaměstnance.“

„„Proletáři všech zemí, spojte se!“Proletáři všech zemí, spojte se!“

Kapitál: kritika politické ekonomie (1867)Kapitál: kritika politické ekonomie (1867) 3 díly, jen jeden vyšel za Marxova života3 díly, jen jeden vyšel za Marxova života vycházeli z klasické teorie hodnoty a teorie přebytkuvycházeli z klasické teorie hodnoty a teorie přebytku úloha ekonomických vztahů = tzv. ekonomická základna společnosti nad úloha ekonomických vztahů = tzv. ekonomická základna společnosti nad

kterou je tzv. společenská nadstavba (právní a politický systém) kterou je tzv. společenská nadstavba (právní a politický systém) neshoda mezi ekonomickými vztahy a výrobními silami vede k nezbytnosti neshoda mezi ekonomickými vztahy a výrobními silami vede k nezbytnosti

revoluce revoluce →→ zajistí obnovení souladu výrobních sil a ekonomických vztahů zajistí obnovení souladu výrobních sil a ekonomických vztahů

Rozměry marxismuRozměry marxismu dva důležité rozměry marxismudva důležité rozměry marxismu

normativní (morální)normativní (morální) lidské bytosti jsou tvůrci historie za podmínek, které si nevybraly, ale lidské bytosti jsou tvůrci historie za podmínek, které si nevybraly, ale

mohou se snažit o dosažení alespoň určité míry rovnostimohou se snažit o dosažení alespoň určité míry rovnosti mezinárodnímezinárodní

souvisí s mezinárodní dělbou prácesouvisí s mezinárodní dělbou práce není vázán na národní stát, je vázán na fenomén globálního není vázán na národní stát, je vázán na fenomén globálního

kapitalismukapitalismu

marxismus se nedařilo naplňovat, proto byl mnohokrát marxismus se nedařilo naplňovat, proto byl mnohokrát modifikovánmodifikován proletariát nedisponuje potřebným potenciálemproletariát nedisponuje potřebným potenciálem stát si zachovává na „dějinných silách“ určitou autonomiistát si zachovává na „dějinných silách“ určitou autonomii základy zůstaly stejné: ekonomická základna, právní, politická a základy zůstaly stejné: ekonomická základna, právní, politická a

ideologická nadstavbaideologická nadstavba primárními aktéry MV zůstaly třída a výrobaprimárními aktéry MV zůstaly třída a výroba postupně sílila i morální dimenze = odkazovala na postupně sílila i morální dimenze = odkazovala na

potřebu demokratizace výrobního procesu (později potřebu demokratizace výrobního procesu (později základem kritické teorie)základem kritické teorie)

Mezinárodní systém dle Mezinárodní systém dle marxistůmarxistů

marxisté nevidí mezinárodní systém jako anarchickýmarxisté nevidí mezinárodní systém jako anarchický jeho struktura je dána na základě třídních odlišnostíjeho struktura je dána na základě třídních odlišností je hierarchickýje hierarchický

R a L vidí MV jako horizontální strukturu vztahů mezi R a L vidí MV jako horizontální strukturu vztahů mezi státy či národystáty či národy

marxisté se soustředí na vertikální perspektivu marxisté se soustředí na vertikální perspektivu vztahů mezi třídamivztahů mezi třídami

pro jednotlivce není určující příslušnost k nějaké pro jednotlivce není určující příslušnost k nějaké teritoriální entitě či národu, ale k třídě! teritoriální entitě či národu, ale k třídě! →→ ta je ta je nadnárodní, nemá hranicenadnárodní, nemá hranice

socialistická revoluce (vedená mezinárodním socialistická revoluce (vedená mezinárodním proletariátem) by tak svým charakterem mohla proletariátem) by tak svým charakterem mohla překonat i systém národních států a vytvořit překonat i systém národních států a vytvořit mezinárodní beztřídní společnostmezinárodní beztřídní společnost

Kritika marxismuKritika marxismu nejzásadnější kritiku M přinesli realisté a nejzásadnější kritiku M přinesli realisté a

neorealisténeorealisté podle NR se marxisté dopouštějí podle NR se marxisté dopouštějí

ekonomického redukcionismuekonomického redukcionismu z analýzy kapitalismu se snaží dovozovat z analýzy kapitalismu se snaží dovozovat

vysvětlení politických procesůvysvětlení politických procesů

podcenění síly a dynamiky nacionalismupodcenění síly a dynamiky nacionalismu

podle R kritiků se v WW1 ukázalo, že podle R kritiků se v WW1 ukázalo, že proletariát má blíže k národní buržoazii, než proletariát má blíže k národní buržoazii, než k příslušníkům stejné třídy jiných národůk příslušníkům stejné třídy jiných národů

Marxův marxismusMarxův marxismus na M je nutno nahlížet jako na normativní teoriina M je nutno nahlížet jako na normativní teorii neprovádějí pouze kritiku soudobého uspořádání neprovádějí pouze kritiku soudobého uspořádání

→→ ale nabízí i řešení ale nabízí i řešení

kapitalismus je díky vnitřním rozporům a kapitalismus je díky vnitřním rozporům a konfliktnímu potenciálu dlouhodobě neudržitelný konfliktnímu potenciálu dlouhodobě neudržitelný →→ musí dojít k přeměně ve spravedlivější musí dojít k přeměně ve spravedlivější společenský řád společenský řád →→ beztřídní socialistická beztřídní socialistická společnostspolečnost společné vlastnictvíspolečné vlastnictví překonání třídní hierarchiepřekonání třídní hierarchie přechod bude uskutečněn socialistickou revolucí, přechod bude uskutečněn socialistickou revolucí,

hybatelem bude proletariáthybatelem bude proletariát svět se zbaví konfliktůsvět se zbaví konfliktů

Marxismus-leninismusMarxismus-leninismus některé M myšlenky byly využity při budování totalitních některé M myšlenky byly využity při budování totalitních

ideologií ideologií marxismu-leninismu marxismu-leninismu maoismumaoismu

M-L hlavní ideologie SSSR + evropské komunistické M-L hlavní ideologie SSSR + evropské komunistické společnostispolečnosti

Lenin věřil, že k socialistické společnosti může dojít i v Lenin věřil, že k socialistické společnosti může dojít i v neindustriální a nekapitalistické společnosti carského neindustriální a nekapitalistické společnosti carského RuskaRuska hlavním nástrojem proměny se měla stát komunistická strana = hlavním nástrojem proměny se měla stát komunistická strana =

revoluční předvojrevoluční předvoj komunistická strana zaujala klíčovou institucionální pozici v komunistická strana zaujala klíčovou institucionální pozici v

rámci bolševického systému (tzv. demokratického centralismu)rámci bolševického systému (tzv. demokratického centralismu)

SSSR měl sloužit jako vzor pro další revoluční SSSR měl sloužit jako vzor pro další revoluční společnostispolečnosti

Teorie imperialismu Teorie imperialismu největší změny prodělal M po WW1největší změny prodělal M po WW1 v průběhu války se dělnická třída nespojila, dala se na stranu státův průběhu války se dělnická třída nespojila, dala se na stranu států

John Hobson John Hobson ImperialismusImperialismus (1902) (1902) kapitalismukapitalismuss dělí společnost na dvě třídy: dělí společnost na dvě třídy:

kkapitalistyapitalisty x x proletářeproletáře

koloniální expansionismus povede k mezi-imperialistickému soupeření koloniální expansionismus povede k mezi-imperialistickému soupeření monopolistických bloků, což bude pravděpodobným zdrojem konfliktumonopolistických bloků, což bude pravděpodobným zdrojem konfliktu

nejznámější a nejvlivnější interpretací marxismu se stala nejznámější a nejvlivnější interpretací marxismu se stala Leninova Leninova teorie imperialismuteorie imperialismu jako nejvyššího stádia kapitalismujako nejvyššího stádia kapitalismu

imperialismus = poslední stádium kapitalismuimperialismus = poslední stádium kapitalismu válka jako zoufalá snaha kapitalistických států (trustů, bank, kartelů) získat válka jako zoufalá snaha kapitalistických států (trustů, bank, kartelů) získat

nová odbytiště pro svůj kapitál (ve svých zemích byl nadbytečný)nová odbytiště pro svůj kapitál (ve svých zemích byl nadbytečný) teorie imperialismu byla především kritikou liberální představy, že globální teorie imperialismu byla především kritikou liberální představy, že globální

rozšíření trhu vede k míru mezi státyrozšíření trhu vede k míru mezi státy

Lenin kritizovánLenin kritizován pro svůj ekonomický redukcionismuspro svůj ekonomický redukcionismus pro slabou oporu v realitěpro slabou oporu v realitě

Marxismus po WW1Marxismus po WW1Lev Davidovič Trocký Lev Davidovič Trocký

(Trockij)(Trockij) Marxismus obohatil o „zákon nerovného a Marxismus obohatil o „zákon nerovného a

kombinovaného vývoje“ kombinovaného vývoje“ vysvětluje, proč se některé (zejména nezápadní) vysvětluje, proč se některé (zejména nezápadní)

společnosti rozvíjejí jinak a pomalejispolečnosti rozvíjejí jinak a pomaleji důvodem byla státem řízená selektivní industrializace, důvodem byla státem řízená selektivní industrializace,

což neumožnilo vznik silné buržoazie a zakořenění což neumožnilo vznik silné buržoazie a zakořenění liberalismu liberalismu

to vedlo ke vzniku proletariátu to vedlo ke vzniku proletariátu →→ ale tento proletariát se ale tento proletariát se příliš lišil od západního a nedokázal se s ním sjednotitpříliš lišil od západního a nedokázal se s ním sjednotit

teorie permanentní revoluceteorie permanentní revoluce předpoklad nerovnoměrného a kombinovaného vývojepředpoklad nerovnoměrného a kombinovaného vývoje Rusko může být postaveno před buržoazní revoluci Rusko může být postaveno před buržoazní revoluci

bez revoluční buržoazie bez revoluční buržoazie

Antonio GramsciAntonio Gramsci italský předválečný marxista italský předválečný marxista pokoušel se analyzovat příčny nenaplnění pokoušel se analyzovat příčny nenaplnění

marxistických předpokladů o vypuknutí marxistických předpokladů o vypuknutí socialistických revolucí v kapitalistických státechsocialistických revolucí v kapitalistických státech

přetrvávání kapitalistických společností není dle G přetrvávání kapitalistických společností není dle G výsledkem násilné kontroly výrobních procesů, ale výsledkem násilné kontroly výrobních procesů, ale důsledkem důsledkem kulturní hegemonie buržoazních kulturní hegemonie buržoazních hodnothodnot před socialistickou revolucí musí přijít prosazení kultury před socialistickou revolucí musí přijít prosazení kultury

proletariátuproletariátu důraz na nemateriální síly, jež ovládají společnostdůraz na nemateriální síly, jež ovládají společnost

učení moderních gramsciánů (neogramsciáni) učení moderních gramsciánů (neogramsciáni) spadá do oblasti MPEspadá do oblasti MPE zaměřují se na odkrývání neoliberální globální hegemoniezaměřují se na odkrývání neoliberální globální hegemonie

MaoismusMaoismus

nekonzistentní a proměnlivý soubor nekonzistentní a proměnlivý soubor myšlenek čínského komunistického lídra myšlenek čínského komunistického lídra Mao Ce-tungaMao Ce-tunga v první fázi specifickým rysem rolnická otázkav první fázi specifickým rysem rolnická otázka radikální kulturní revoluce z konce 50. letradikální kulturní revoluce z konce 50. let

maoistická Čína se na mezinárodní úrovni maoistická Čína se na mezinárodní úrovni postavila do čela hnutí hájícího zájmy postavila do čela hnutí hájícího zájmy třetího světatřetího světa Čína se tak pokoušela narušovat sovětskou Čína se tak pokoušela narušovat sovětskou

hegemonii ve vedení komunistického světahegemonii ve vedení komunistického světa

Další teorie…Další teorie… na Trockého navázali teoretici závislosti, teoretici na Trockého navázali teoretici závislosti, teoretici

zkoumající různé tempo vývoje v různých částech zkoumající různé tempo vývoje v různých částech světasvěta

základní argumentzákladní argument svět je rozdělen na vzájemně závislá svět je rozdělen na vzájemně závislá centracentra (jádra) a (jádra) a

periferieperiferie dominantní třídy uzavírají „pakty“ se svými protějšky na dominantní třídy uzavírají „pakty“ se svými protějšky na

periferii a tak brzdí jejich celkový rozvojperiferii a tak brzdí jejich celkový rozvoj řešením je odloučení periferií od jádrových oblastí a jejich řešením je odloučení periferií od jádrových oblastí a jejich

autonomní industrializace, samostatný rozvojautonomní industrializace, samostatný rozvoj to může znamenat i rezignaci na celosvětovou revoluci, na to může znamenat i rezignaci na celosvětovou revoluci, na

dělnický internacionalismusdělnický internacionalismus

díky teoretikům závislosti byl marxismus modifikován díky teoretikům závislosti byl marxismus modifikován v myšlenkový proudv myšlenkový proud

z Marxe zachoval jen některé prvky a obohatil jej o z Marxe zachoval jen některé prvky a obohatil jej o morálku a kulturu třetího světamorálku a kulturu třetího světa

Marxismus a obor MVMarxismus a obor MV teorie MV a M vedle sebe dlouho koexistovaly, aniž by se více teorie MV a M vedle sebe dlouho koexistovaly, aniž by se více

obohacovalyobohacovaly

Proč?Proč? M se mezi-národními vztahy vlastně ani nezabývalM se mezi-národními vztahy vlastně ani nezabýval v jeho centru je šíření kapitalismu, celosvětový boj antagonistických v jeho centru je šíření kapitalismu, celosvětový boj antagonistických

třídtříd při formování debat stál M většinou stranoupři formování debat stál M většinou stranou ostatně sám SSSR po svém vzniku akceptoval realistický pohled na MPostatně sám SSSR po svém vzniku akceptoval realistický pohled na MP

v 60. l. a 70. l. změna v 60. l. a 70. l. změna dekolonizacedekolonizace snaha začlenit mezinárodní politickou ekonomii do oboru MV snaha začlenit mezinárodní politickou ekonomii do oboru MV

změna pokračuje i v 80. letech změna pokračuje i v 80. letech na konci 80. let pád komunistických režimů, roste význam globální na konci 80. let pád komunistických režimů, roste význam globální

ekonomikyekonomiky v 80. letech narůstají trendy bojující proti neorealistickému v 80. letech narůstají trendy bojující proti neorealistickému

mainstreamumainstreamu do těchto událostí se M může zapojitdo těchto událostí se M může zapojit

NeomarxismusNeomarxismus rozvoj zejména v 80. l.rozvoj zejména v 80. l. neomarxismus v MV patří mezi kritické teorieneomarxismus v MV patří mezi kritické teorie

klasičtí marxisté zkoumali nástup a rozvoj kapitalismuklasičtí marxisté zkoumali nástup a rozvoj kapitalismu neomarxisté zkoumají zejména nerovnosti a charakter neomarxisté zkoumají zejména nerovnosti a charakter

transformace globální kapitalistické hegemonietransformace globální kapitalistické hegemonie neomarxisté se snaží zmírnit ekonomický redukcionismus Mneomarxisté se snaží zmírnit ekonomický redukcionismus M hlavním tématem NM = problém nerovnosti a nerovného hlavním tématem NM = problém nerovnosti a nerovného

vývojevývoje

podle neomarxistů státy prosazují agendu a jednají podle neomarxistů státy prosazují agendu a jednají nezávisle na svých domácích třídních siláchnezávisle na svých domácích třídních silách NM v tomto reflektoval kritiku realismu = který tvrdil, že NM v tomto reflektoval kritiku realismu = který tvrdil, že

marxisté přecenili význam společenských třídmarxisté přecenili význam společenských tříd

NM teoretické přístupyNM teoretické přístupy teorie závislosti (závislost periferie na jádru)teorie závislosti (závislost periferie na jádru) teorie světového systému (Immanuel Wallertstein: prostorová teorie světového systému (Immanuel Wallertstein: prostorová

analýza kapitalistické světoekonomiky P-SP-J)analýza kapitalistické světoekonomiky P-SP-J)

Robert W. Cox Robert W. Cox (nar. 1926)(nar. 1926) Cox vzájemně zkombinoval prvky marxismu a „tradiční“ Cox vzájemně zkombinoval prvky marxismu a „tradiční“

teorie MV (= neogramsciánský přístup)teorie MV (= neogramsciánský přístup) akceptuje parametry historického materialismu, nicméně akceptuje parametry historického materialismu, nicméně

práci není ovlivněna marx. redukcípráci není ovlivněna marx. redukcí inspiruje se dílem Gramscihoinspiruje se dílem Gramsciho

ve 20. a 30. l. rozpracoval ve 20. a 30. l. rozpracoval koncept hegemoniekoncept hegemonie hegemonní povaha světového řáduhegemonní povaha světového řádu Jak síly globálního kapitalismu udržují nerovnosti mezi různými Jak síly globálního kapitalismu udržují nerovnosti mezi různými

částmi světa?částmi světa?

Cox podrobněji rozebírá vznik a vývoj hegemonního Cox podrobněji rozebírá vznik a vývoj hegemonního světového řádu + hledá možnosti transformacesvětového řádu + hledá možnosti transformace

soustředí se na nástroje potenciální spolupráce mezi jádry a soustředí se na nástroje potenciální spolupráce mezi jádry a periferiemi a na vliv MIperiferiemi a na vliv MI

odlišuje mezi:odlišuje mezi: teoriemi zaměřenými na řešení problémů (potvrzuje stávající teoriemi zaměřenými na řešení problémů (potvrzuje stávající

řád, řeší jeho parciální problémy) řád, řeší jeho parciální problémy) teoriemi kritickými (táží se po fundamentech uspořádání, chtějí teoriemi kritickými (táží se po fundamentech uspořádání, chtějí

je pochopit a změnit)je pochopit a změnit)

M patří do druhé skupinyM patří do druhé skupiny

Odkaz marxismu v MVOdkaz marxismu v MVMezinárodní politická Mezinárodní politická

ekonomieekonomie otevřeně není hodnotově neutrálníotevřeně není hodnotově neutrální v rámci MPE řada proudů, které různě čerpají z Mv rámci MPE řada proudů, které různě čerpají z M

StrukturalismusStrukturalismus Teorie závislostiTeorie závislosti Teorie světového systémuTeorie světového systému

všechny přístupy vycházejí kromě marxismu i z všechny přístupy vycházejí kromě marxismu i z analýzy centra a periferieanalýzy centra a periferie nerovná směna mezi ekonomicky slabými a silnými zeměminerovná směna mezi ekonomicky slabými a silnými zeměmi proti představě komparativních výhod (Ricardo)proti představě komparativních výhod (Ricardo) rozvoj obchodu nevede k vyrovnávání nerovností rozvoj obchodu nevede k vyrovnávání nerovností →→ ba ba

naopaknaopak rozvoj zemí třetího světa mají vystoupit ze západního rozvoj zemí třetího světa mají vystoupit ze západního

systému a jít cestou socialismu (kubánská reviluce, LAm systému a jít cestou socialismu (kubánská reviluce, LAm guerilly)guerilly)

To strukturalismu a To To strukturalismu a To závislostizávislosti strukturalisté a teoretici závislosti strukturalisté a teoretici závislosti

se primárně soustředí na zlepšení pozice periferních oblastí globálního se primárně soustředí na zlepšení pozice periferních oblastí globálního kapitalismukapitalismu

světová kapitalistická ekonomika směřuje k růstu nerovností mezi rozvinutými a světová kapitalistická ekonomika směřuje k růstu nerovností mezi rozvinutými a rozvojovými ekonomikamirozvojovými ekonomikami

pilířem strukturalismu je model ISI pilířem strukturalismu je model ISI →→ strategie náhrady importu vlastní strategie náhrady importu vlastní industrializacíindustrializací

rychle industrializovat méně rozvinuté země z vlastních zdrojů, uzavřít národní rychle industrializovat méně rozvinuté země z vlastních zdrojů, uzavřít národní ekonomiky zhoubnému světovému kapitalismu (za pomoci cel, kvót)ekonomiky zhoubnému světovému kapitalismu (za pomoci cel, kvót)

nerealizovatelnénerealizovatelné

Teorie závislosti byla formulována v reakci na neúspěch strukturalismuTeorie závislosti byla formulována v reakci na neúspěch strukturalismu opět kombinace M a ekonomického nacionalismu = ovšem radikálnější opět kombinace M a ekonomického nacionalismu = ovšem radikálnější

interpretaceinterpretace odmítají model ISIodmítají model ISI

vede ke špatné distribuci příjmů, omezené poptávce, bohatnutí polofeudálních elit, vede ke špatné distribuci příjmů, omezené poptávce, bohatnutí polofeudálních elit, příp. multinárodních korporacípříp. multinárodních korporací

jako řešení nabízí socialistickou a nacionalistickou revoluci, která má vést ke jako řešení nabízí socialistickou a nacionalistickou revoluci, která má vést ke svržení feudálních či buržoazních elit méně rozvinutých zemí svržení feudálních či buržoazních elit méně rozvinutých zemí →→ napomáhají napomáhají udržovat podvyvinutost vlastních zemíudržovat podvyvinutost vlastních zemí

neuspěla neuspěla

neverifikovatelné resp. nefalzifikovatelné teorie – jediná nezávislá proměnná neverifikovatelné resp. nefalzifikovatelné teorie – jediná nezávislá proměnná (fungování mezinárodní ekonomiky) byla využita k vysvětlení tří různých (fungování mezinárodní ekonomiky) byla využita k vysvětlení tří různých fenoménů (podvyvinutost, marginalizace a závislého vývoje)fenoménů (podvyvinutost, marginalizace a závislého vývoje)

přeceňovala schopnost vyspělých zemí úmyslně vykořisťovat méně rozvinuté přeceňovala schopnost vyspělých zemí úmyslně vykořisťovat méně rozvinuté zemězemě

Teorie závislostiTeorie závislosti vesměs marxisticky orientovaný přístup v rámci MPEvesměs marxisticky orientovaný přístup v rámci MPE kritika na teorii difuzionismu (šíření demokracie a tržní ekonomiky kritika na teorii difuzionismu (šíření demokracie a tržní ekonomiky

nastartovává modernizaci i v rozvojových oblastech)nastartovává modernizaci i v rozvojových oblastech) ekonomové z LAM, 2. pol. 20. st.ekonomové z LAM, 2. pol. 20. st. Raúl Prebisch, F.H. Cardoso, Enzo Faletto, Gunder FrankRaúl Prebisch, F.H. Cardoso, Enzo Faletto, Gunder Frank negativní rysy ekonomické závislosti LAm zemí na vyspělých státechnegativní rysy ekonomické závislosti LAm zemí na vyspělých státech analýza nerovnosti, periferie – centrum/jádroanalýza nerovnosti, periferie – centrum/jádro přímá kritika teorie modernizacepřímá kritika teorie modernizace

Prebisch: Prebisch: bohatství rozvojových států klesá s rozvojem bohatství států bohatství rozvojových států klesá s rozvojem bohatství států rozvinutýchrozvinutých

šíření volného trhu nepřineslo úspěchy v boji s chudobou a zaostalostí šíření volného trhu nepřineslo úspěchy v boji s chudobou a zaostalostí periferieperiferie

mnoho teoretiků TZ odmítá tradiční marxistické teze o nadnárodní mnoho teoretiků TZ odmítá tradiční marxistické teze o nadnárodní beztřídní společnostibeztřídní společnosti řešení vidí v razantních intervencích, podpoře domácí výroby, omezení řešení vidí v razantních intervencích, podpoře domácí výroby, omezení

dovozu a zahr. inv., znárodněnídovozu a zahr. inv., znárodnění

kritikakritika kritizováni od liberálů kritizováni od liberálů → → poukazují na pozitivní příklady poukazují na pozitivní příklady

modernizovaných NIZ JV Asie, Indie…modernizovaných NIZ JV Asie, Indie… aplikovatelnost TZ mimo region Latinské Amerikyaplikovatelnost TZ mimo region Latinské Ameriky

Teorie moderního světového Teorie moderního světového systému (teorie systému (teorie světosystémů)světosystémů)

usiluje o deskripci a analýzu globálního usiluje o deskripci a analýzu globálního kapitalismu jako celkukapitalismu jako celku vč. všech vzájemných vazeb mezi periferiemi a centryvč. všech vzájemných vazeb mezi periferiemi a centry

oproti předchozím dvěma teoriím je více oproti předchozím dvěma teoriím je více komplexníkomplexní

bývá řazena mezi tři základní současné teorie bývá řazena mezi tři základní současné teorie MPEMPE Teorie světosystémůTeorie světosystémů Teorie duální ekonomikyTeorie duální ekonomiky Teorie hegemonní stabilityTeorie hegemonní stability

nejznámějším proponentem nejznámějším proponentem Immanuel Immanuel WallersteinWallerstein

Teorie moderního světového Teorie moderního světového systémusystému

Moderní světový systém = jednotka s jednotnou Moderní světový systém = jednotka s jednotnou dělbou práce s různými kulturními systémydělbou práce s různými kulturními systémy

struktura světového systému je definována struktura světového systému je definována jednotnou dělbou práce, která vede k regionální jednotnou dělbou práce, která vede k regionální specializaci a k rozlišení specializaci a k rozlišení jádra, semiperiferie a jádra, semiperiferie a periferieperiferie bohatství se přenáší ze závislé periferie do bohatství se přenáší ze závislé periferie do

imperialistického jádraimperialistického jádra

z M přebírá primární proměnnou = třídní boj v z M přebírá primární proměnnou = třídní boj v kontextu globálního kapitalismukontextu globálního kapitalismu důraz na vliv sociálních a ekonomických sil, které udržují důraz na vliv sociálních a ekonomických sil, které udržují

rozdělení na jádro x periferierozdělení na jádro x periferie

Immanuel WallersteinImmanuel Wallerstein Wallerstein na základě způsobu distribuce zdrojů Wallerstein na základě způsobu distribuce zdrojů

odlišil dva základní druhy světových systémůodlišil dva základní druhy světových systémů světové říšesvětové říše světové ekonomikysvětové ekonomiky

světová impéria světová impéria disponovala centralizovaným politickým systémem, který se disponovala centralizovaným politickým systémem, který se

podílel na transferu zdrojů z periferie do jádrapodílel na transferu zdrojů z periferie do jádra

světové ekonomiky světové ekonomiky se vyznačují existencí trhu a větším počtem mocenských se vyznačují existencí trhu a větším počtem mocenských

center (národních států), které distribuci zdrojů ovlivňují jen center (národních států), které distribuci zdrojů ovlivňují jen v omezené mířev omezené míře

moderní světový systém nahradil světová impéria od moderní světový systém nahradil světová impéria od 16. st.16. st.

od té doby se de facto strukturálně ani fčně nezměnilod té doby se de facto strukturálně ani fčně nezměnil už 500 let je kapitalistickýuž 500 let je kapitalistický

Prostorová dimenze Prostorová dimenze jádro, semiperiferie, jádro, semiperiferie,

periferieperiferie moderní světový systém má dvě základní dimenzemoderní světový systém má dvě základní dimenze

prostorovou a časovouprostorovou a časovou

prostor se člení na: jádro, semiperiferii, periferiiprostor se člení na: jádro, semiperiferii, periferii mocenská centramocenská centra

demokratická, silná centrální vláda, vyspělá ekonomika, jejíž demokratická, silná centrální vláda, vyspělá ekonomika, jejíž rozvoj je zajištěn vykořisťováním semiperiferie a periferie, silná rozvoj je zajištěn vykořisťováním semiperiferie a periferie, silná teriární sféra, export hi-tech výrobků, technologií, dovoz surovin, teriární sféra, export hi-tech výrobků, technologií, dovoz surovin, zemědělské produktyzemědělské produkty

v periferiích v periferiích vesměs nedemokratické režimy, neprodukuje výrobky s vyšší vesměs nedemokratické režimy, neprodukuje výrobky s vyšší

přidanou hodnotou, nedisponuje sekundárním ani tericárním přidanou hodnotou, nedisponuje sekundárním ani tericárním sektoremsektorem

semiperiferie semiperiferie má některé vlastnosti jádra, jiné vlastnosti periferiemá některé vlastnosti jádra, jiné vlastnosti periferie většinou se jedná o se jedná o autoritiativní režimy, terciární většinou se jedná o se jedná o autoritiativní režimy, terciární

sektor není příliš rozvinutý, země jsou kromě importu schopné i sektor není příliš rozvinutý, země jsou kromě importu schopné i vyvážet (jednodušší průmyslové výrobky)vyvážet (jednodušší průmyslové výrobky)

Časová dimenzeČasová dimenze časová dimenze světového systému je časová dimenze světového systému je

definována 4 procesydefinována 4 procesy cyklické rytmycyklické rytmy

relativně pravidelné střídání ekonomických relativně pravidelné střídání ekonomických vzestupů a poklesůvzestupů a poklesů

autor tyto cykly operacionalizuje za pomoci autor tyto cykly operacionalizuje za pomoci tzv. Kondratěvových cyklů, které popisují tzv. Kondratěvových cyklů, které popisují změny odehrávající se v horizontu 40 až 60 letzměny odehrávající se v horizontu 40 až 60 let

dlouhodobé trendydlouhodobé trendy protikladyprotiklady krizekrize

Přínosy a slabiny Přínosy a slabiny Wallersteinovy teorieWallersteinovy teorie

teorie počítá i s jinými aktéry než jsou národní státy, teorie počítá i s jinými aktéry než jsou národní státy, důraz kladen zejména na společenské třídydůraz kladen zejména na společenské třídy

funkční rozlišení států dle toho, kde se stát nachází funkční rozlišení států dle toho, kde se stát nachází → → J, P či SP = zásadní přínos ke studiu MVJ, P či SP = zásadní přínos ke studiu MV

slabiny Wall. teorieslabiny Wall. teorie samotný cíl: objevit zákonitost skrytou a popsat ji – on tak činí samotný cíl: objevit zákonitost skrytou a popsat ji – on tak činí

se skrytým předpokladem výsledku: od jádra až k periferii se skrytým předpokladem výsledku: od jádra až k periferii existuje fční a de facto nezměnitelný vztah vykořisťovatel vs. existuje fční a de facto nezměnitelný vztah vykořisťovatel vs. vykořisťovanývykořisťovaný

v tomto počítá s marxistickými „zákony historie“v tomto počítá s marxistickými „zákony historie“ kapitalismu definuje (redukuje) pouze na směnu pro ziskkapitalismu definuje (redukuje) pouze na směnu pro zisk ignoruje možnost skutečné proměny moderního světového ignoruje možnost skutečné proměny moderního světového

systému a tím i možné změny alternativního vývoje systému a tím i možné změny alternativního vývoje (determinismus)(determinismus)

HodnoceníHodnocení

Morální dimenze – frankfurtská školaMorální dimenze – frankfurtská škola Mezinárodní dimenze – MPEMezinárodní dimenze – MPE

M se nestal mainstreamovým přístupemM se nestal mainstreamovým přístupem to se asi nezmění:to se asi nezmění:

nabídl sice jinou metodologii, resp. jiné jednotky nabídl sice jinou metodologii, resp. jiné jednotky analýzyanalýzy

obohacuje o snahu pochopit sociální vztahy, ale ve obohacuje o snahu pochopit sociální vztahy, ale ve svých základech zůstal deterministický, svých základech zůstal deterministický, ekonomistický v základechekonomistický v základech

pro vysvětlení chodu MV ne zcela použitelnýpro vysvětlení chodu MV ne zcela použitelný

Postmarxismus Charlese Postmarxismus Charlese TillyhoTillyho

moderní sytém suverénních států = výsledek interakce moderní sytém suverénních států = výsledek interakce logiky kapitalistické akumulace s logikou válkylogiky kapitalistické akumulace s logikou války historický materialismus de facto kombinuje s hobessovským historický materialismus de facto kombinuje s hobessovským

realismemrealismem zohlednění realistické perspektivy ale Tillyho nepřibližuje zohlednění realistické perspektivy ale Tillyho nepřibližuje

americkému neorealismuamerickému neorealismu NR nestudují vznik, vnitřní a vnější sociální strukturu států, berou NR nestudují vznik, vnitřní a vnější sociální strukturu států, berou

stát jako již existující monopol násilí na daném územístát jako již existující monopol násilí na daném území Tilly studuje historické a sociální podmínky vzniku a povahy Tilly studuje historické a sociální podmínky vzniku a povahy

moderního státu a stému státůmoderního státu a stému států Tilly se soustředí na to, jak šel proces monopolizace Tilly se soustředí na to, jak šel proces monopolizace

násilí ruku v ruce s teritorializací státunásilí ruku v ruce s teritorializací státu pacifikace daného území byla spjata s budováníms pacifikace daného území byla spjata s budováníms

tálých armád, budování byrokracie (daně, kontrola tálých armád, budování byrokracie (daně, kontrola obyvatelstva)obyvatelstva)

proměny ve způsobu válčení si vyžadovaly stále více proměny ve způsobu válčení si vyžadovaly stále více financí a administrativně-donucovacích prostředků financí a administrativně-donucovacích prostředků (byrokracie)(byrokracie)

Postmarxismus Charlese Postmarxismus Charlese TillyhoTillyho

získávání prostředků na donucování je dle Tillyho získávání prostředků na donucování je dle Tillyho stejně absurdní jako logika kapitálu (rozmnožuje stejně absurdní jako logika kapitálu (rozmnožuje se proto, aby se rozmnožoval)se proto, aby se rozmnožoval)

ochrana obyvatelstva státem, za níž obyvatelé ochrana obyvatelstva státem, za níž obyvatelé platí poslušností i daněmi se od mafiánského platí poslušností i daněmi se od mafiánského výpalného jen stupněm formalizace a legitimityvýpalného jen stupněm formalizace a legitimity

funkcí státu není jen rozvoj kapitalismu, ale také funkcí státu není jen rozvoj kapitalismu, ale také používání násilípoužívání násilí

Tilly nakládá s marxismem velmi volněTilly nakládá s marxismem velmi volně M důraz na organizaci výroby a rozdělování M důraz na organizaci výroby a rozdělování

materiálního bohatství kombinuje s realistickým materiálního bohatství kombinuje s realistickým důrazem na organizaci násilí a donucování důrazem na organizaci násilí a donucování

vztahy vykořisťování obohacuje o vztahy ovládánívztahy vykořisťování obohacuje o vztahy ovládání opouští revoluční projekt zrušení stávajících pořádkůopouští revoluční projekt zrušení stávajících pořádků vypracovává genealogii mezinárodního systémuvypracovává genealogii mezinárodního systému

Použité zdrojePoužité zdroje Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Anarchie a řád Anarchie a řád

ve světové politiceve světové politice. Praha: Portál.. Praha: Portál. Burchill, Scott et al. 2009. Burchill, Scott et al. 2009. Theories of Theories of

International RelationsInternational Relations. Palgrave Macmillan; 4th . Palgrave Macmillan; 4th edition. edition.

Drulák, Petr. 2003. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahůTeorie mezinárodních vztahů. . Praha: Portál. Praha: Portál.

Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Encyklopedie mezinárodních vztahůEncyklopedie mezinárodních vztahů. Portál: . Portál: Praha.Praha.

Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií Přehled teorií mezinárodních vztahůmezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní . Brno: Mezinárodní politologický ústav.politologický ústav.

Sociální Sociální konstruktivismuskonstruktivismus

TDMV IITDMV II

Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.6. přednáška6. přednáška

Čtvrtá debata Čtvrtá debata (pamatujete?)(pamatujete?)

na přelomu 80. a 90. let vzniká skupina nových teorií na přelomu 80. a 90. let vzniká skupina nových teorií postmodernizmus, feminismus, normativní teorie, postmodernizmus, feminismus, normativní teorie, kritická teorie… kritická teorie… Robert Keohane je nazval Robert Keohane je nazval reflektivistickými teoriemireflektivistickými teoriemi

na pomezí obou skupin stojí na pomezí obou skupin stojí tzv. konstruktivistický tzv. konstruktivistický přístuppřístup kombinuje racionalistické a reflektivistické pozicekombinuje racionalistické a reflektivistické pozice Alexander WendtAlexander Wendt

někteří odborníci tvrdí, že se nejedná o někteří odborníci tvrdí, že se nejedná o kompromisní přístup na pomezí, ale tvoří zvláštní kompromisní přístup na pomezí, ale tvoří zvláštní a svébytný přístupa svébytný přístup samostatná disciplína, která nabízí vlastní specifické postupy samostatná disciplína, která nabízí vlastní specifické postupy

výzkumuvýzkumu

PostpozitivismusPostpozitivismusVznik a vývoj Vznik a vývoj

konstruktivismu (Ko)konstruktivismu (Ko) Ko patří k volnému sdružení Ko patří k volnému sdružení

postpozitivistických směrů ve společenských postpozitivistických směrů ve společenských vědách vědách nejméně od 60. let 20. století atakují pozitivismusnejméně od 60. let 20. století atakují pozitivismus

pozitivismus stojí na čtyřech předpokladech: pozitivismus stojí na čtyřech předpokladech: I) existuje objektivně poznatelná pravda; I) existuje objektivně poznatelná pravda; II) prostředníkem jejího poznání je rozum; II) prostředníkem jejího poznání je rozum; III) nástrojem poznání je empirie; III) nástrojem poznání je empirie; IV) mezi pozorovatelem (subjektem) a pozorovaným IV) mezi pozorovatelem (subjektem) a pozorovaným

(objektem) existuje neprostupná hranice(objektem) existuje neprostupná hranice

postpozitivistické směry pak toto v různé míře postpozitivistické směry pak toto v různé míře popírají popírají

Vznik a vývoj Vznik a vývoj konstruktivismu (Ko)konstruktivismu (Ko)

od 80. let proniká postpozitivismus do teorií mezinárodních od 80. let proniká postpozitivismus do teorií mezinárodních vztahů a do bezpečnostních studiívztahů a do bezpečnostních studií

od konstruktivismu by se nemělo očekávat – jak varuje od konstruktivismu by se nemělo očekávat – jak varuje James Der Derian –, že bude splňovat „striktně vědecké, James Der Derian –, že bude splňovat „striktně vědecké, prediktivní nebo preskriptivní standardy“ velkých teoriíprediktivní nebo preskriptivní standardy“ velkých teorií

instituce, podmínky a praktické postupy mezinárodních instituce, podmínky a praktické postupy mezinárodních vztahů (jako je stát, anarchie, rovnováha moci, bezpečnost, vztahů (jako je stát, anarchie, rovnováha moci, bezpečnost, ohrožení, válka atp.) ohrožení, válka atp.) nejsou předem dány, neexistují nejsou předem dány, neexistují objektivněobjektivně, jsou nesamozřejmé, jsou nesamozřejmé jsou konstruovány dialekticky, v interakci materiálního a ideového jsou konstruovány dialekticky, v interakci materiálního a ideového

světa, v diskurzu mezi dvěma či více subjektysvěta, v diskurzu mezi dvěma či více subjekty v dialogu mezi vnitřním a vnějším, mezi řádem a anarchií, mezi v dialogu mezi vnitřním a vnějším, mezi řádem a anarchií, mezi

státem a systémem států, mezi aktérem a jeho protějškem či státem a systémem států, mezi aktérem a jeho protějškem či nepřítelemnepřítelem

konstruktivismus v MV se negativně vymezuje vůči tradičním konstruktivismus v MV se negativně vymezuje vůči tradičním pozitivistickým přístupům, zejména vůči neorealismu (Kenneth pozitivistickým přístupům, zejména vůči neorealismu (Kenneth Waltz)Waltz)

Historický vývoj Historický vývoj konstruktivismukonstruktivismu

důležitý impulz ovlivňující pozdější rozmach důležitý impulz ovlivňující pozdější rozmach konstruktivismu přišel od tzv. radikálních konstruktivismu přišel od tzv. radikálních konstruktivistů na konci 70. letkonstruktivistů na konci 70. let v souvislosti s  Foucaultovými a Derridovými pracemiv souvislosti s  Foucaultovými a Derridovými pracemi

do teorií MV proniká v 80. letech (ovlivněn 3. do teorií MV proniká v 80. letech (ovlivněn 3. debatou)debatou) význam sociálního Ko je možné sledovat nejen v teorii význam sociálního Ko je možné sledovat nejen v teorii

mezinárodních vztahů, ale i ve výzkumu evropských mezinárodních vztahů, ale i ve výzkumu evropských integračních procesůintegračních procesů

zejména ve spojitosti s ukončením studené válkyzejména ve spojitosti s ukončením studené války předchozí převládající teorie NR a NL nebyly schopny předchozí převládající teorie NR a NL nebyly schopny

věrohodně vysvětlit důvody ukončení studené válkyvěrohodně vysvětlit důvody ukončení studené války

otevřel se prostor k diskusi o existenční povaze otevřel se prostor k diskusi o existenční povaze mezinárodních vztahů (ontologii) a o způsobu mezinárodních vztahů (ontologii) a o způsobu poznávání mezinárodních vztahů (epistemologii)poznávání mezinárodních vztahů (epistemologii)

Konstruktivismus – Konstruktivismus – podstata, ideje podstata, ideje

v 90. letech hlavním vyzyvatelem neorealismu, neoliberalimu a v 90. letech hlavním vyzyvatelem neorealismu, neoliberalimu a neomarxismuneomarxismu

Ko kritizoval 3 paradigmata Ko kritizoval 3 paradigmata paradigmata tvrdilaparadigmata tvrdila

že aktéři mezinárodní politiky mají objektivně definovatelné materiální zájmy že aktéři mezinárodní politiky mají objektivně definovatelné materiální zájmy (ekonomické výhody dle L a M, bezpečnost či moc dle R) (ekonomické výhody dle L a M, bezpečnost či moc dle R)

jejich naplňování (zájmů) sledují na bázi racionalityjejich naplňování (zájmů) sledují na bázi racionality zájmy, identita a racionalita předchází sociální interakci a komunikacizájmy, identita a racionalita předchází sociální interakci a komunikaci

ALE! podle Ko jsou zájmy teprve vytvářeny na základě ALE! podle Ko jsou zájmy teprve vytvářeny na základě interakcí a interakcí a komunikacíkomunikací

1. interakce + komunikace 1. interakce + komunikace → → 2. zájmy, identita 2. zájmy, identita

analýzy nemateriálních aspektů mezinárodních vztahůanalýzy nemateriálních aspektů mezinárodních vztahů kultura, národní identita či mezinárodní normy kultura, národní identita či mezinárodní normy

ideje vytvářejí realitu ideje vytvářejí realitu ideje (diskurzy, interpretace) nejsou pouhými nástroji sledování ideje (diskurzy, interpretace) nejsou pouhými nástroji sledování

zájmů aktérůzájmů aktérů ale jsou základními stavebními prvky definice jejich identity, z níž teprve ale jsou základními stavebními prvky definice jejich identity, z níž teprve

plynou zájmy a způsob jejich sledováníplynou zájmy a způsob jejich sledování

Vlivy na formování Ko/Tři Vlivy na formování Ko/Tři obraty Koobraty Ko

tři vlivy na formování Kotři vlivy na formování Ko

konstruktivistická sociologiekonstruktivistická sociologie poststrukturalistická filozofie (Michela poststrukturalistická filozofie (Michela

Foucalta, Jacquese Derridy)Foucalta, Jacquese Derridy) filozofie přirozeného jazyka a řečového filozofie přirozeného jazyka a řečového

jednání (ve stopách Ludwig jednání (ve stopách Ludwig Wittgensteina)Wittgensteina)

Konstruktivismus – Konstruktivismus – vznik, tezevznik, teze

Ko patří k poměrně mladým, nicméně dynamicky se Ko patří k poměrně mladým, nicméně dynamicky se rozvíjejícím teoretickým přístupům MVrozvíjejícím teoretickým přístupům MV

podstata Ko = přesvědčení, že podstata Ko = přesvědčení, že sociálně-politický svět sociálně-politický svět (mezinárodní realita) je konstruován lidskou (mezinárodní realita) je konstruován lidskou interakcíinterakcí jedná se o sociální konstrukci vytvářenou a udržovanou jedná se o sociální konstrukci vytvářenou a udržovanou

prostřednictvím rozpravy a praxe aktérů mezinárodních vztahůprostřednictvím rozpravy a praxe aktérů mezinárodních vztahů

Ko se zabývá především Ko se zabývá především vztahem mezi aktérem a vztahem mezi aktérem a strukturoustrukturou oba považuje za rovnocenné složky, které jsou v neustálé oba považuje za rovnocenné složky, které jsou v neustálé

spojitosti a navzájem se ovlivňují spojitosti a navzájem se ovlivňují klade mimořádný důraz na vliv idejí, identit, zájmů, chování, klade mimořádný důraz na vliv idejí, identit, zájmů, chování,

socializace…socializace… jakým způsobem aktéři (lidské činnosti) ovlivňují strukturu jakým způsobem aktéři (lidské činnosti) ovlivňují strukturu

(materiální realitu) (materiální realitu)

Hlavní tezeHlavní teze subjektivní a intersubjektivní přesvědčení aktérů-subjektivní a intersubjektivní přesvědčení aktérů-

státůstátů (vč. jejich NZ, identit a specifických kultur), (vč. jejich NZ, identit a specifických kultur), existující normy a vliv (mezinár. i vnitrostát.) struktur = existující normy a vliv (mezinár. i vnitrostát.) struktur = důležité příčiny v procesu utváření a přijímání důležité příčiny v procesu utváření a přijímání politických rozhodnutí politických rozhodnutí a toto a toto policy decision-makingpolicy decision-making se děje v určitém prostředí se děje v určitém prostředí

političtí aktéři při přijímání rozhodnutí nevycházejí političtí aktéři při přijímání rozhodnutí nevycházejí vždy z individuálního užitku nebo materiálního ziskuvždy z individuálního užitku nebo materiálního zisku ale řídí se sociálně definovanými pravidly a normami, i když to ale řídí se sociálně definovanými pravidly a normami, i když to

není vždy v jejich vlastním zájmunení vždy v jejich vlastním zájmu

Stefano Guzzini: „je potřeba zabývat se (1) existencí Stefano Guzzini: „je potřeba zabývat se (1) existencí sociální konstrukce poznání a (2) konstrukcí sociální sociální konstrukce poznání a (2) konstrukcí sociální reality“reality“= jejich symbióza tvoří společný základ konstruktivismu= jejich symbióza tvoří společný základ konstruktivismu

Hlavní tezeHlavní teze Ko je způsob, jakým se aktivní lidskou činností vytváří nebo je vytvářen Ko je způsob, jakým se aktivní lidskou činností vytváří nebo je vytvářen

materiální světmateriální svět přičemž každá „interakce závisí na dynamické normativní a epistemologické přičemž každá „interakce závisí na dynamické normativní a epistemologické

interpretaci materiálního světa“interpretaci materiálního světa“ objekty našeho poznání jsou objekty našeho poznání jsou závislé na našich interpretacích a závislé na našich interpretacích a

jazykujazyku

ex. dva základní obsahy filozofické roviny sociálního konstruktivismuex. dva základní obsahy filozofické roviny sociálního konstruktivismu konstruktivistický realismuskonstruktivistický realismus

aktér (aktér (agentagent) má pouze epistemologický vliv, tj. znalost je konstruktivní ve ) má pouze epistemologický vliv, tj. znalost je konstruktivní ve své podstatě, zatímco existence světa nezávisí na existenci aktérasvé podstatě, zatímco existence světa nezávisí na existenci aktéra

konstruktivní idealismuskonstruktivní idealismus aktér má jak epistemologický, tak ontologický vliv na známý světaktér má jak epistemologický, tak ontologický vliv na známý svět

základní nástroje sociálního konstruktivismu (sociální ontologie a základní nástroje sociálního konstruktivismu (sociální ontologie a epistemologie) mohou hledat odpovědi na nejrůznější otázky, které epistemologie) mohou hledat odpovědi na nejrůznější otázky, které většinou není možné vysvětlit např. racionalistickými metodami většinou není možné vysvětlit např. racionalistickými metodami výzkumuvýzkumu zejména intersubjektivní významy, normy, pravidla, zavedené praktiky, zejména intersubjektivní významy, normy, pravidla, zavedené praktiky,

diskurz, konstitutivní nebo deliberativní procesy a komunikacidiskurz, konstitutivní nebo deliberativní procesy a komunikaci

Kořeny konstruktivismuKořeny konstruktivismu Ko by nebyl možný bez rozmachu sociologického výzkumu, jenž Ko by nebyl možný bez rozmachu sociologického výzkumu, jenž

výrazným způsobem ovlivnil teorii mezinárodních vztahůvýrazným způsobem ovlivnil teorii mezinárodních vztahů

důležité výzkumy Karla Deutsche a Ernsta Haase z konce 50. let důležité výzkumy Karla Deutsche a Ernsta Haase z konce 50. let = kořeny moderního konstruktivismu= kořeny moderního konstruktivismu K. Deutsch, který se ve svém bezpečnostním výzkumu věnoval K. Deutsch, který se ve svém bezpečnostním výzkumu věnoval

problematice mírových transnárodních kolektivních identit, problematice mírových transnárodních kolektivních identit, zdůrazňoval v mezinárodních vztazích význam sociálních transakcí a zdůrazňoval v mezinárodních vztazích význam sociálních transakcí a sociální komunikacesociální komunikace

Haas, otec neofunkcionalismu, z pohledu konstruktivismu přispěl Haas, otec neofunkcionalismu, z pohledu konstruktivismu přispěl analýzou sociální komunikace mezi aktéry a vlivu interakce na analýzou sociální komunikace mezi aktéry a vlivu interakce na proměnu národních zájmůproměnu národních zájmů

Robert Keohane (neoliberál) se jako první pokusil o vytvoření Robert Keohane (neoliberál) se jako první pokusil o vytvoření určitého kompromisu mezi pozitivismem a reflektivismem (1988 určitého kompromisu mezi pozitivismem a reflektivismem (1988 „„International Institutions: Two ApproachesInternational Institutions: Two Approaches“) “) konstatuje, že oba odlišné přístupy sice považuje za rovnocenné konstatuje, že oba odlišné přístupy sice považuje za rovnocenné

metateorie, nicméně dospívá k závěru, že pozitivismus ani metateorie, nicméně dospívá k závěru, že pozitivismus ani reflektivismus jako takové nejsou schopny poskytnout odpovědi na reflektivismus jako takové nejsou schopny poskytnout odpovědi na všechny výzkumné otázkyvšechny výzkumné otázky

navrhl, aby se v empirických výzkumech používalo i některých navrhl, aby se v empirických výzkumech používalo i některých postpozitivistických (konstruktivistických) přístupůpostpozitivistických (konstruktivistických) přístupů

Vnitřní diferenciace KoVnitřní diferenciace Ko v 90. letech se formují tři významné v 90. letech se formují tři významné

konstruktivistické školy konstruktivistické školy

tzv. anglická školatzv. anglická škola interpretuje mezinárodní vztahy interpretuje mezinárodní vztahy ze sociálního a historického pohledu ze sociálního a historického pohledu podle ní je existence mezinárodní reality řízena normami a podle ní je existence mezinárodní reality řízena normami a

identitouidentitou

tzv. kodaňská školatzv. kodaňská škola sdružuje především sdružuje především skandinávské konstruktivisty, kteří mají v posledních skandinávské konstruktivisty, kteří mají v posledních letech velmi silný vliv na vývoj konstruktivismu letech velmi silný vliv na vývoj konstruktivismu v rámci teorie mezinárodních vztahův rámci teorie mezinárodních vztahů

na americkém kontinentě se formuje skupina na americkém kontinentě se formuje skupina konstruktivistů vycházejících z konstruktivistů vycházejících z tzv. sociologického tzv. sociologického institucionalismuinstitucionalismu

KonstruktivistéKonstruktivisté

Alexander Wendt Alexander Wendt Nicolas G. Onuf (poprvé představil Nicolas G. Onuf (poprvé představil

termín konstruktivismus, 1989)termín konstruktivismus, 1989) Friedrich KratochwilFriedrich Kratochwil John F. RuggieJohn F. Ruggie James Der DerianJames Der Derian

umírnění konstruktivisté (Wendt) x radikální umírnění konstruktivisté (Wendt) x radikální (Der Derian)(Der Derian)

Wendt, Onuf, KratochwilWendt, Onuf, Kratochwil

ve druhé pol. 80. let vstupuje na scénu konstruktivismu ve druhé pol. 80. let vstupuje na scénu konstruktivismu Alexander WendtAlexander Wendt „„Anarchy is What States Make of It: The Social Constructivism of Anarchy is What States Make of It: The Social Constructivism of

Power PoliticsPower Politics“ (1992)“ (1992) Social Theory of International PoliticsSocial Theory of International Politics (1999) (1999)

Nicholas Onuf publikuje základní teoretickou monografii Nicholas Onuf publikuje základní teoretickou monografii World World of Our Making of Our Making (1989), díky níž se konstruktivismus jako (1989), díky níž se konstruktivismus jako samostatný přístup etabluje v rámci teorie mezinárodních vztahůsamostatný přístup etabluje v rámci teorie mezinárodních vztahů

další zásadní práce z roku 1989 další zásadní práce z roku 1989 Rules, Norms, and DecisionsRules, Norms, and Decisions, , kterou její autor F. Kratochwil položil základy modernisticko-kterou její autor F. Kratochwil položil základy modernisticko-lingvistickému konstruktivistickému výzkumulingvistickému konstruktivistickému výzkumu

mezinárodní vztahy již nejsou jen objektivně měřitelnou realitou mezinárodní vztahy již nejsou jen objektivně měřitelnou realitou (!)(!)

jsou ovlivněny lidskou činností, identitou, kulturou, zájmy, jsou ovlivněny lidskou činností, identitou, kulturou, zájmy, ideovými postojiideovými postoji

WendtWendt podle A. Wendta sociální konstruktivismus podle A. Wendta sociální konstruktivismus

podobně jako pozitivismus pracuje se státy jako podobně jako pozitivismus pracuje se státy jako základními jednotkami analýzy mezinárodních základními jednotkami analýzy mezinárodních vztahůvztahů

na rozdíl od pozitivistů ale sociální na rozdíl od pozitivistů ale sociální konstruktivismus vychází z přesvědčení, že konstruktivismus vychází z přesvědčení, že rozhodující struktury v systému států mají spíše rozhodující struktury v systému států mají spíše intersubjektivní než materiální základ intersubjektivní než materiální základ

jedním z nejdůležitějších předpokladů sociálního jedním z nejdůležitějších předpokladů sociálního konstruktivismu je přesvědčení:konstruktivismu je přesvědčení: že identita států a jejich národní zájmy jsou z podstatné že identita států a jejich národní zájmy jsou z podstatné

části vytvářeny sociálními strukturami na základě lidské části vytvářeny sociálními strukturami na základě lidské činnosti nebo vnitřní politiky státůčinnosti nebo vnitřní politiky států

RacionalismusNeorealismusNeoliberalismusNeomarxismus

ReflektivismusPostmodernizmusFeminismusKritická teorieNormativní teorie atd.

Sociální kontstruktivismus

WendtWendt rozsáhlá monografie rozsáhlá monografie Social Theory of International PoliticsSocial Theory of International Politics

(1999)(1999) klíčové dílo pro So Ko klíčové dílo pro So Ko →→ konstruktivismus se stává důležitým konstruktivismus se stává důležitým

teoretickým přístupem teoretickým přístupem

vedle sebe jsou postaveny jak materiální, tak ideové faktory vedle sebe jsou postaveny jak materiální, tak ideové faktory sociální reality mezinárodních vztahůsociální reality mezinárodních vztahů

Wendt chápe sociální konstruktivismus jako střední cestu mezi Wendt chápe sociální konstruktivismus jako střední cestu mezi reflektivistickými a pozitivistickými teoriemi mezinárodních reflektivistickými a pozitivistickými teoriemi mezinárodních vztahůvztahů

usiluje o nalezení určitého kompromisu na úrovni metateorieusiluje o nalezení určitého kompromisu na úrovni metateorie Wendt předpokládá možnost vědecky objektivního poznání reality Wendt předpokládá možnost vědecky objektivního poznání reality

mezinárodních vztahů, která vzniká na základě sdílených mezinárodních vztahů, která vzniká na základě sdílených představ aktérů mezinárodních vztahůpředstav aktérů mezinárodních vztahů

Wendt vychází filozoficky z neorealismuWendt vychází filozoficky z neorealismu rozlišuje mezi anarchickou mezinárodní strukturou a jejími rozlišuje mezi anarchickou mezinárodní strukturou a jejími

jednotkami, tzn. státy, s důrazem na vliv strukturyjednotkami, tzn. státy, s důrazem na vliv struktury nicméně kriticky se staví k neorealistickému materialismu, který nicméně kriticky se staví k neorealistickému materialismu, který

opomíjí vliv sdílených představ aktérů na mezinárodní vztahyopomíjí vliv sdílených představ aktérů na mezinárodní vztahy odmítá neorealistickou tezi, že stát má neměnnou identitu, kterou odmítá neorealistickou tezi, že stát má neměnnou identitu, kterou

nemůže ovlivnit působení mezinárodní struktury nemůže ovlivnit působení mezinárodní struktury

Sociální Sociální konstruktivismuskonstruktivismus

Alexandr Wendt Alexandr Wendt

stát je dominantním aktérem MV a definuje svou stát je dominantním aktérem MV a definuje svou bezpečnost v pojmech vlastních zájmůbezpečnost v pojmech vlastních zájmů

vychází z kritiky neorealismu a redefinuje ústřední vychází z kritiky neorealismu a redefinuje ústřední pojmy: svépomoc, anarchie mezinárodního systému pojmy: svépomoc, anarchie mezinárodního systému a bezpečnost a kooperacea bezpečnost a kooperace

anarchie je to, co státy v rámci struktury a procesů anarchie je to, co státy v rámci struktury a procesů systému vytvářejísystému vytvářejí

svépomoc a mocenská politika jsou vytvořené svépomoc a mocenská politika jsou vytvořené instituce, nikoli esenciální znaky anarchieinstituce, nikoli esenciální znaky anarchie

státy jsou schopny vytvořit kooperační systém a státy jsou schopny vytvořit kooperační systém a překonat tak bezpečnostní dilemapřekonat tak bezpečnostní dilema

Wendtova koncepce kultury Wendtova koncepce kultury anarchieanarchie

největší přínos Wendta spočívá v zavedení nového největší přínos Wendta spočívá v zavedení nového konceptu konceptu kulturykultury anarchického systému mezinárodních vztahů, který anarchického systému mezinárodních vztahů, který je charakterizován představami společenství států a který je charakterizován představami společenství států a který obecně definuje vztah jednoho státu k druhémuobecně definuje vztah jednoho státu k druhému

podle Wendta jsou státy schopné díky vzájemným podle Wendta jsou státy schopné díky vzájemným interakcím rozvíjet pevné modely spolupráce, které interakcím rozvíjet pevné modely spolupráce, které odstraní nedůvěru a případné konflikty mezi aktéry odstraní nedůvěru a případné konflikty mezi aktéry mezinárodních vztahůmezinárodních vztahů

Wendt se domnívá, že anarchie může mít přinejmenším tři Wendt se domnívá, že anarchie může mít přinejmenším tři odlišné kultury anarchie (vycházejí z odlišné úlohy vztahů)odlišné kultury anarchie (vycházejí z odlišné úlohy vztahů) hobbesovskou = jde o vztah s nepřítelem, státy vedou zničující války hobbesovskou = jde o vztah s nepřítelem, státy vedou zničující války

= nepřátelství= nepřátelství lockovskou = vztah se soupeřem, státy se uznávají a v případě lockovskou = vztah se soupeřem, státy se uznávají a v případě

příležitostné války usilují pouze o dílčí ústupky, nicméně nesměřují k příležitostné války usilují pouze o dílčí ústupky, nicméně nesměřují k celkové likvidaci svého soupeře = rivalitacelkové likvidaci svého soupeře = rivalita

kantovskou = vztah s přítelem, vycházející z Kantovy původní teze kantovskou = vztah s přítelem, vycházející z Kantovy původní teze věčného míru se státy vzdávají síly při řešení vzájemných sporů = věčného míru se státy vzdávají síly při řešení vzájemných sporů = přátelstvípřátelství

tyto tři kultury anarchie se liší klesající mírou násilí v mezinárodních tyto tři kultury anarchie se liší klesající mírou násilí v mezinárodních vztazíchvztazích

Wendtova koncepce kultury Wendtova koncepce kultury anarchieanarchie

Wendt rozlišuje tři základní stupně, které generují přístupy, jimiž Wendt rozlišuje tři základní stupně, které generují přístupy, jimiž jednotlivé kultury mohou být realizovány: násilím, vlastními zájmy a jednotlivé kultury mohou být realizovány: násilím, vlastními zájmy a legitimitoulegitimitou

dva první stupně vycházejí z racionálně se chovajících aktérů-státůdva první stupně vycházejí z racionálně se chovajících aktérů-států třetí stupeň již představuje chování státu, které není výsledkem materiální třetí stupeň již představuje chování státu, které není výsledkem materiální

úvahy, ale dobrovolným přijetím daných norem úvahy, ale dobrovolným přijetím daných norem

Wendt klade mimořádný důraz na interakce mezi státyWendt klade mimořádný důraz na interakce mezi státy v rámci nich dochází ke změnám subjektivních představ aktérů v důsledku v rámci nich dochází ke změnám subjektivních představ aktérů v důsledku

reflexe těchto vzájemných intenzivních interakcíreflexe těchto vzájemných intenzivních interakcí

strukturální změna kultury anarchie není jednoduchá ani příliš častástrukturální změna kultury anarchie není jednoduchá ani příliš častá díky vysoké intenzitě interakcí se představy jednotlivých aktérů neustále díky vysoké intenzitě interakcí se představy jednotlivých aktérů neustále

mění a vyvíjejímění a vyvíjejí nicméně změna všeobecně sdílené kultury anarchie je poměrně vzácnánicméně změna všeobecně sdílené kultury anarchie je poměrně vzácná

podle A. Wendta v MV došlo doposud pouze k přechodu z hobbesovské podle A. Wendta v MV došlo doposud pouze k přechodu z hobbesovské kultury anarchie ke kultuře lockovské kultury anarchie ke kultuře lockovské

a v současnosti jsme svědky postupného přechodu od lockovské kultury a v současnosti jsme svědky postupného přechodu od lockovské kultury anarchie ke kantovskéanarchie ke kantovské

Wendt tuto tezi vysvětluje současnými mechanismy mezinárodní spolupráceWendt tuto tezi vysvětluje současnými mechanismy mezinárodní spolupráce jako argument uvádí dále vnitropolitické uspořádání a existenci jako argument uvádí dále vnitropolitické uspořádání a existenci

jednostranných, nevynucených ústupků států v mezinárodních vztazíchjednostranných, nevynucených ústupků států v mezinárodních vztazích

Základní typy Základní typy konstruktivismu konstruktivismu

Ko charakterizuje výrazná teoretická roztříštěnost, pro kterou je Ko charakterizuje výrazná teoretická roztříštěnost, pro kterou je typické nejrůznější vymezení mezi krajními body dvou současných typické nejrůznější vymezení mezi krajními body dvou současných klíčových teorií mezinárodních vztahů, které tvoří na jedné straně klíčových teorií mezinárodních vztahů, které tvoří na jedné straně pozitivismus a na straně druhé reflektivismuspozitivismus a na straně druhé reflektivismus

k základním typům Ko patří pak směry, které se víceméně blíží k základním typům Ko patří pak směry, které se víceméně blíží k těmto dvěma krajním bodůmk těmto dvěma krajním bodům

tzv. slabý konstruktivismus (nebo také umírněný racionalismus) přejímá tzv. slabý konstruktivismus (nebo také umírněný racionalismus) přejímá řadu východisek z teorie racionální volby, ale bere v potaz větší roli řadu východisek z teorie racionální volby, ale bere v potaz větší roli intersubjektivního přesvědčení v ovlivňování rozhodování a politické intersubjektivního přesvědčení v ovlivňování rozhodování a politické činnostičinnosti

tzv. reflektivistický konstruktivismus zdůrazňuje názor, že objektivní tzv. reflektivistický konstruktivismus zdůrazňuje názor, že objektivní realita existuje mimo naše vědomí a že materiální příčiny nemají smysl, realita existuje mimo naše vědomí a že materiální příčiny nemají smysl, pokud jsou odděleny od sociální interpretace a jazykapokud jsou odděleny od sociální interpretace a jazyka

konvenční (konvenční (conventionalconventional), interpretační (), interpretační (interpretativeinterpretative) a ) a kritičtí/radikální (kritičtí/radikální (critical/radicalcritical/radical) konstruktivisté) konstruktivisté

konvenční konstruktivisté se zaměřují především na úlohu norem a konvenční konstruktivisté se zaměřují především na úlohu norem a částečně na identitu při formování výsledků mezinárodní politikyčástečně na identitu při formování výsledků mezinárodní politiky

interpretační konstruktivisté využívají úlohy jazyka v zprostředkování a interpretační konstruktivisté využívají úlohy jazyka v zprostředkování a konstrukci sociální realitykonstrukci sociální reality

kritičtí/radikální konstruktivisté vycházejí podobně jako interpretační kritičtí/radikální konstruktivisté vycházejí podobně jako interpretační konstruktivisté taktéž z jazykového zaměření, které však doplňují konstruktivisté taktéž z jazykového zaměření, které však doplňují normativní dimenzínormativní dimenzí

Klasifikace Ko dle HaaseKlasifikace Ko dle Haase s nejpropracovanější klasifikací pravděpodobně přichází Ernst B. Haass nejpropracovanější klasifikací pravděpodobně přichází Ernst B. Haas rozlišuje jednotlivé typy konstruktivismu podle způsobu, jakým aktéři vytvářejí rozlišuje jednotlivé typy konstruktivismu podle způsobu, jakým aktéři vytvářejí

(konstruují) své vlastní zájmy(konstruují) své vlastní zájmy

tři základní školy (typy) konstruktivismu:tři základní školy (typy) konstruktivismu: 1. Systematická škola (Systematic School)1. Systematická škola (Systematic School)

zájmy jsou výsledkem definice identity aktéra, jež vyplývá z role, kterou aktér zaujímá zájmy jsou výsledkem definice identity aktéra, jež vyplývá z role, kterou aktér zaujímá v globálním systémuv globálním systému

státy (státy (state-actorsstate-actors) jsou vytvářeny tímto systémem a přebírají své role z jejich vědomé ) jsou vytvářeny tímto systémem a přebírají své role z jejich vědomé pozice v tomto systémupozice v tomto systému

A. Wendt a David DesslerA. Wendt a David Dessler

2. Normativní a kulturní škola (Norm and Culture School)2. Normativní a kulturní škola (Norm and Culture School) zájmy se odvozují z kulturního systému, ve kterém aktéři žijízájmy se odvozují z kulturního systému, ve kterém aktéři žijí toto uspořádání generuje normy, které podléhají kolektivním volbámtoto uspořádání generuje normy, které podléhají kolektivním volbám její představitelé věnují velkou pozornost roli norem při formování zahraniční politikyjejí představitelé věnují velkou pozornost roli norem při formování zahraniční politiky John Mayer, F. KratochwilJohn Mayer, F. Kratochwil

3. Umírněná racionalistická/organizační škola (Soft Rationalist School)3. Umírněná racionalistická/organizační škola (Soft Rationalist School) aktéři odvíjejí své zájmy z vlastních představ politického významuaktéři odvíjejí své zájmy z vlastních představ politického významu ontologické uchopení „jejich“ světa ovlivňuje jejich definici zájmůontologické uchopení „jejich“ světa ovlivňuje jejich definici zájmů tato škola zahrnuje badatele, kteří hledají původ zájmů v konsensuální znalosti a tato škola zahrnuje badatele, kteří hledají původ zájmů v konsensuální znalosti a

v epistemologické komunitě „dodavatelů znalostí“v epistemologické komunitě „dodavatelů znalostí“ hledají původ zájmů uvnitř národních států, ale také vnímají nadnárodní hnutí jako hledají původ zájmů uvnitř národních států, ale také vnímají nadnárodní hnutí jako

podněty podněty P. Katzenstein, E. Adler, Peter Haas a další P. Katzenstein, E. Adler, Peter Haas a další

So Ko ve vztahu k MVSo Ko ve vztahu k MV Ko nepřijímají suverenitu národního státu jako Ko nepřijímají suverenitu národního státu jako

„přirozený“ fakt = je to důsledek mezistátní „přirozený“ fakt = je to důsledek mezistátní interakceinterakce interakci států nelze redukovat na pouhé strategické interakci států nelze redukovat na pouhé strategické

jednání, jimž maximalizuje ziskyjednání, jimž maximalizuje zisky

suverénní stát neexistuje před svým vstupem do suverénní stát neexistuje před svým vstupem do vztahů s jinými státy a akty vzájemného uznánívztahů s jinými státy a akty vzájemného uznání

nezbytným aspektem je komunikativní jednánínezbytným aspektem je komunikativní jednání jednání nemůže probíhat bez sdělitelných a sdílených jednání nemůže probíhat bez sdělitelných a sdílených

významů = všichni aktéři musí být srozuměni s tím, významů = všichni aktéři musí být srozuměni s tím, co představuje výhodu, moc, o co v dané hře jdeco představuje výhodu, moc, o co v dané hře jde

Konstruktivismus a Konstruktivismus a bezpečnostbezpečnost

konstruktivistická bezpečnostní studia se zaměřují konstruktivistická bezpečnostní studia se zaměřují především na vztah materiálního a ideového rozměru především na vztah materiálního a ideového rozměru bezpečnostních institucíbezpečnostních institucí

na roli kolektivního či společenského vědomí při jejich na roli kolektivního či společenského vědomí při jejich ustavování a udržováníustavování a udržování

v MV v MV nabourávají (neo)realistický nárok na nabourávají (neo)realistický nárok na monopolní konceptualizaci bezpečnostimonopolní konceptualizaci bezpečnosti

neorealismus postuluje strach, ohrožení a hledání neorealismus postuluje strach, ohrožení a hledání bezpečnosti jako základní motivaci chování všech státůbezpečnosti jako základní motivaci chování všech států

vnitřní režim státu, charakter zřízení a státní ideologie vnitřní režim státu, charakter zřízení a státní ideologie nemají na vnější chování vlivnemají na vnější chování vliv existenci ohrožení Waltz chápe jako objektivně danou existenci ohrožení Waltz chápe jako objektivně danou

strukturální konstantu, která vyplývá z hobbesovské podstaty strukturální konstantu, která vyplývá z hobbesovské podstaty mezinárodní anarchie. „Mezi lidmi, stejně jako mezi státy je mezinárodní anarchie. „Mezi lidmi, stejně jako mezi státy je anarchie, nebo-li absence vlády, spojena s výskytem násilí“ anarchie, nebo-li absence vlády, spojena s výskytem násilí“

Konstruktivismus a Konstruktivismus a bezpečnostbezpečnost

sociální konstruktivismus si klade otázku, do jaké míry sociální konstruktivismus si klade otázku, do jaké míry ideje konstituují záležitosti, které jsou na první pohled ideje konstituují záležitosti, které jsou na první pohled „materiální“„materiální“

nakolik jsou smysl moci a obsah zájmů odvozeny od idejí nakolik jsou smysl moci a obsah zájmů odvozeny od idejí

konstruktivistický přístup ke koncepci bezpečnosti vychází konstruktivistický přístup ke koncepci bezpečnosti vychází z intersubjektivního pojetí ohroženíz intersubjektivního pojetí ohrožení ohrožení v tomto pojetí neexistuje pouze objektivně ohrožení v tomto pojetí neexistuje pouze objektivně

jak předpokládá neorealismus (Kenneth Waltz) jak předpokládá neorealismus (Kenneth Waltz) není ani objektivní (dimenze materiální) a současně není ani objektivní (dimenze materiální) a současně

subjektivní (dimenze vnímání)subjektivní (dimenze vnímání) jak tvrdí klasický realismus a strategická studia jak tvrdí klasický realismus a strategická studia

nýbrž je nýbrž je intersubjektivníintersubjektivní

problém se stává bezpečnostní otázkou prostřednictvím problém se stává bezpečnostní otázkou prostřednictvím komunikace mezi subjekty, aktérykomunikace mezi subjekty, aktéry je konstruován v procesu „sekuritizace“ (securitization)je konstruován v procesu „sekuritizace“ (securitization) tuto koncepci rozpracovává kodaňská škola MVtuto koncepci rozpracovává kodaňská škola MV

Konstruktivismus a Konstruktivismus a bezpečnostbezpečnost

konstruktivismus popírá výlučně objektivní podstatu konstruktivismus popírá výlučně objektivní podstatu ohrožení a úzké, militární pojetí bezpečnostiohrožení a úzké, militární pojetí bezpečnosti

ohrožení není ani objektivní daností, ani ohrožení není ani objektivní daností, ani subjektivním vjemem, ale intersubjektivní subjektivním vjemem, ale intersubjektivní konstrukcíkonstrukcí

aliance jsou utvářeny nejen společným ohrožením, aliance jsou utvářeny nejen společným ohrožením, ale též společnými hodnotami, které jim mohou ale též společnými hodnotami, které jim mohou pomoci přežít i po ztrátě nepřítelepomoci přežít i po ztrátě nepřítele

kromě tradičního vojenského sektoru bezpečnosti kromě tradičního vojenského sektoru bezpečnosti preferovaného neorealismem rozšiřují preferovaného neorealismem rozšiřují konstruktivisté svou analýzu na politický, konstruktivisté svou analýzu na politický, hospodářský, societální a environmentální sektor hospodářský, societální a environmentální sektor

Sociální konstruktivismus v Sociální konstruktivismus v MVMV

Kodaňská školaKodaňská škola Kodaňská škola = vychází v konceptualizaci Kodaňská škola = vychází v konceptualizaci

bezpečnosti z konstruktivismu bezpečnosti z konstruktivismu

rozšířený sektorový koncept bezpečnostirozšířený sektorový koncept bezpečnosti

Barry Buzan, Ole Waever a Jaap de Wilde Barry Buzan, Ole Waever a Jaap de Wilde Bezpečnost: Nový rámec pro analýzuBezpečnost: Nový rámec pro analýzu

„„svět je utvářen sociálně, intersubjektivními svět je utvářen sociálně, intersubjektivními interakcemi; představitelé a struktury jsou interakcemi; představitelé a struktury jsou formovány vzájemně; a ideové faktory jsou formovány vzájemně; a ideové faktory jsou zásadní pro formování světové politiky“ zásadní pro formování světové politiky“

Kodaňská školaKodaňská škola narozdíl od tradicionalistického pohledu se narozdíl od tradicionalistického pohledu se

přiklání k tzv. „širokému“ pojetí bezpečnostních přiklání k tzv. „širokému“ pojetí bezpečnostních studií (Buzan 2005: 10) studií (Buzan 2005: 10)

tradicionalisté vidí bezpečnostní studia jako oblast, tradicionalisté vidí bezpečnostní studia jako oblast, zabývající se čistě vojenskými hrozbami vůči zabývající se čistě vojenskými hrozbami vůči národnímu státu jako základní jednotce analýzynárodnímu státu jako základní jednotce analýzy

tradicionalistické „úzké“ pojetí bezpečnosti bylo tradicionalistické „úzké“ pojetí bezpečnosti bylo dominantní v období studené válkydominantní v období studené války

po pádu bipolarity se oblast sekuritizovaných po pádu bipolarity se oblast sekuritizovaných témat významně rozšířila témat významně rozšířila i někteří tradicionalisté uznali nutnost věnovat pozornost i někteří tradicionalisté uznali nutnost věnovat pozornost

nevojenským příčinám konfliktů v mezinárodním prostředínevojenským příčinám konfliktů v mezinárodním prostředí

Kodaňská školaKodaňská škola základní pojem – bezpečnostzákladní pojem – bezpečnost konkrétní bezpečnostní hrozbě lze porozumět konkrétní bezpečnostní hrozbě lze porozumět

pouze ve vztahu k charakteru konkrétního pouze ve vztahu k charakteru konkrétního referenčního objektu (Buzan 2005: 31 - 32) referenčního objektu (Buzan 2005: 31 - 32)

bezpečnostní hrozba v konstruktivistickém bezpečnostní hrozba v konstruktivistickém pojetí Kodaňské školy nemusí a často ani není pojetí Kodaňské školy nemusí a často ani není objektivníobjektivní

bezpečnostní hrozbou může být de facto bezpečnostní hrozbou může být de facto jakékoliv téma jakékoliv téma →→ je-li úspěšně sekuritizováno je-li úspěšně sekuritizováno (!)(!)

Nová terminologieNová terminologie v procesu bezpečnostní analýzy se jednotlivé zapojené subjekty dají rozlišit do v procesu bezpečnostní analýzy se jednotlivé zapojené subjekty dají rozlišit do

tří skupin:tří skupin:

1: Referenční objekty1: Referenční objekty enitity, jež jsou existenčně ohroženyenitity, jež jsou existenčně ohroženy

2: Aktéři sekuritizace: 2: Aktéři sekuritizace: aktéři, kteří prohlašují referenční objekty za ohrožené – používají sekuritizační aktéři, kteří prohlašují referenční objekty za ohrožené – používají sekuritizační

rétoriku a jsou tak hybateli procesu sekuritizacerétoriku a jsou tak hybateli procesu sekuritizace 3: Fukcionální aktéři: 3: Fukcionální aktéři:

aktéři, kteří nějakým způsobem ovlivňují dynamiku bezpečnostních vztahů v sektoruaktéři, kteří nějakým způsobem ovlivňují dynamiku bezpečnostních vztahů v sektoru

tradiční bezpečnostní studia považují za jediný legitimní referenční objekt tradiční bezpečnostní studia považují za jediný legitimní referenční objekt národní státnárodní stát

charakter aktérů sekuritizace se odvíjí od specifik referenčního objektů a charakter aktérů sekuritizace se odvíjí od specifik referenčního objektů a sektorusektoru

jde obecně o někoho, kdo je oprávněn jednat jménem referenčního objektujde obecně o někoho, kdo je oprávněn jednat jménem referenčního objektu takový aktér je celkem snadno určitelný v případě institucionalizovaných takový aktér je celkem snadno určitelný v případě institucionalizovaných

jednotekjednotek s vymezenými strukturami vedení a moci (např. vláda národního státu, orgány s vymezenými strukturami vedení a moci (např. vláda národního státu, orgány

mezinárodních organizací aj.)mezinárodních organizací aj.) komplikovanější je to u jednotek, kterým žádná pravidla oficiální mluvčí komplikovanější je to u jednotek, kterým žádná pravidla oficiální mluvčí

neurčují (národ, životní prostřední aj.)neurčují (národ, životní prostřední aj.) v takovém případě se aktérem může stát ten, kdo dokáže oslovit veřejnost a vybudovat v takovém případě se aktérem může stát ten, kdo dokáže oslovit veřejnost a vybudovat

si ve veřejném mínění postavení legitimního zástupce daného referenčního objektu si ve veřejném mínění postavení legitimního zástupce daného referenčního objektu (například v případě životního prostředí Greenpeace nebo Mezivládní panel pro změny (například v případě životního prostředí Greenpeace nebo Mezivládní panel pro změny klimatu).klimatu).

SekuritizaceSekuritizace proces během kterého je určité téma prezentováno proces během kterého je určité téma prezentováno

jako bezpečnostní hrozbajako bezpečnostní hrozba druh politického diskurzu druh politického diskurzu

účelem je přisoudit danému tématu závažnost účelem je přisoudit danému tématu závažnost dostatečně vysokou pro to, aby byl příslušný aktér dostatečně vysokou pro to, aby byl příslušný aktér veřejností legitimizován k přijetí mimořádných veřejností legitimizován k přijetí mimořádných opatření k odstranění daného problémuopatření k odstranění daného problému

k dosažení úspěšné sekuritizace se používá k dosažení úspěšné sekuritizace se používá specifická rétorikaspecifická rétorika ta má v rozšířeném konceptu bezpečnosti podobu řečového ta má v rozšířeném konceptu bezpečnosti podobu řečového

aktu, který přisuzuje absolutní prioritu řešení určitému aktu, který přisuzuje absolutní prioritu řešení určitému tématu z důvodů zachování existence referenčního objektu tématu z důvodů zachování existence referenčního objektu

„„pokud tento problém včas nezvládneme, vše ostatní se stane pokud tento problém včas nezvládneme, vše ostatní se stane nepodstatným, neboť již nebudeme existovat“nepodstatným, neboť již nebudeme existovat“

SekuritizaceSekuritizace

sekuritizace je radikálnější formou politizace sekuritizace je radikálnější formou politizace → → okraj škály okraj škály depolitizace – politizace – sekuritizacedepolitizace – politizace – sekuritizace

sekuritizované téma je vnímáno jako existenční hrozba vyžadující sekuritizované téma je vnímáno jako existenční hrozba vyžadující přijetí výjimečných opatřenípřijetí výjimečných opatření

je-li určité téma úspěšně sekuritizováno je-li určité téma úspěšně sekuritizováno →→ stává se bezpečnostní stává se bezpečnostní hrozbouhrozbou

pro úspěšnou sekuritizaci ale nestačí téma za bezpečnostní pro úspěšnou sekuritizaci ale nestačí téma za bezpečnostní hrozbu pouze označit, je nutné aby takto bylo přijato i veřejností hrozbu pouze označit, je nutné aby takto bylo přijato i veřejností = subjektivita bezpečnostního procesu= subjektivita bezpečnostního procesu

téma se stává bezpečnostním problémem nikoliv nutnou reálností téma se stává bezpečnostním problémem nikoliv nutnou reálností hrozby, ale tím, že je jako bezpečnostní problém prezentováno hrozby, ale tím, že je jako bezpečnostní problém prezentováno (Buzan 2005: 35)(Buzan 2005: 35)

rozšířený koncept bezpečnosti tedy k bezpečnostním hrozbám rozšířený koncept bezpečnosti tedy k bezpečnostním hrozbám přistupuje pohledem sociálního konstruktivismu, který bezpečnost přistupuje pohledem sociálního konstruktivismu, který bezpečnost vnímá jako jakousi formu vyjednávání mezi aktéry a veřejnostívnímá jako jakousi formu vyjednávání mezi aktéry a veřejností v tomto procesu hrají hlavní roli nemateriální a ideové faktoryv tomto procesu hrají hlavní roli nemateriální a ideové faktory

DesekuritizaceDesekuritizace z logiky „sekuritizace“ vyplývá možnost „desekuritizace“ z logiky „sekuritizace“ vyplývá možnost „desekuritizace“

(desecuritization) určitého problému(desecuritization) určitého problému jeho navrácení či přesunutí do politické sféryjeho navrácení či přesunutí do politické sféry

příkladem desekuritizace je:příkladem desekuritizace je: détente ve vztazích Sovětského svazu a USA détente ve vztazích Sovětského svazu a USA rychlé ukončení studené války ve druhé polovině 80. let 20. stoletírychlé ukončení studené války ve druhé polovině 80. let 20. století

v logice neorealismuv logice neorealismu mělo i nadále přetrvávat „bezpečnostní dilema“ mělo i nadále přetrvávat „bezpečnostní dilema“ vyplývající z „objektivně“ existující, materiální, strategické rovnováhy vyplývající z „objektivně“ existující, materiální, strategické rovnováhy vojenských sil mezi Východem a Západemvojenských sil mezi Východem a Západem

v logice realismuv logice realismu měl Gorbačov řešit vnitřní hospodářské a politické měl Gorbačov řešit vnitřní hospodářské a politické problémy a stupňující se zbrojní tlak závodu ze strany USA zvýšením problémy a stupňující se zbrojní tlak závodu ze strany USA zvýšením vnitřní represe, popřípadě vnějším výbojem vnitřní represe, popřípadě vnějším výbojem

místo toho postupoval jakoby místo toho postupoval jakoby v intencích konstruktivismuv intencích konstruktivismu a učinil a učinil odvážný „desekuritizační krok“odvážný „desekuritizační krok“

Gorbačov zahájil politizaci americko-sovětských vztahů tím, že změnil Gorbačov zahájil politizaci americko-sovětských vztahů tím, že změnil rétorikurétoriku

po diskurzivní změně následovala změna materiální – radikální po diskurzivní změně následovala změna materiální – radikální odzbrojovací krokyodzbrojovací kroky

dle Buzana tato „změna postoje hrála tak velkou roli v dle Buzana tato „změna postoje hrála tak velkou roli v dekonstrukci studené války, přičemž materiální faktory měly roli dekonstrukci studené války, přičemž materiální faktory měly roli poměrně druhořadou, pomohlo podpořit posun od materiálních k poměrně druhořadou, pomohlo podpořit posun od materiálních k sociálně-konstruktivistickým technikám analýzy“ ve studiu MV a sociálně-konstruktivistickým technikám analýzy“ ve studiu MV a bezpečnosti bezpečnosti

Intersubjektivní konstrukce Intersubjektivní konstrukce ohroženíohrožení

„„Sekuritizace“ problému znamená jeho přesunutí z politické či Sekuritizace“ problému znamená jeho přesunutí z politické či mimopolitické sféry do oblasti životního zájmu státumimopolitické sféry do oblasti životního zájmu státu

je-li určitý problém prezentován jako ohrožení, nárokuje si ten, je-li určitý problém prezentován jako ohrožení, nárokuje si ten, kdo ho za takový označí, právo přijímat zvláštní opatření, která kdo ho za takový označí, právo přijímat zvláštní opatření, která se vymykají běžnému politickému provozu, jako je např. se vymykají běžnému politickému provozu, jako je např. výjimečný stav a pozastavení platnosti určitých práv nebo výjimečný stav a pozastavení platnosti určitých práv nebo mimořádné investicemimořádné investice

„„Sekuritizační krok“ (securitization move) – tedy proces Sekuritizační krok“ (securitization move) – tedy proces označování a prosazování určitého problému jako bezpečnostní označování a prosazování určitého problému jako bezpečnostní záležitosti – je úspěšný tehdy, je-li jako takový přijat publikem, záležitosti – je úspěšný tehdy, je-li jako takový přijat publikem, na něž je tento krok zaměřenna něž je tento krok zaměřen

přijetím „sekuritizačního kroku“ legitimizuje publikum – přijetím „sekuritizačního kroku“ legitimizuje publikum – nejčastěji společnost v určitém státě – „sekuritizačního aktéra“ nejčastěji společnost v určitém státě – „sekuritizačního aktéra“ – nejčastěji vládu – k výjimečným opatřením– nejčastěji vládu – k výjimečným opatřením

válka je pak „definiční hranicí bezpečnosti“, válečný diskurz je válka je pak „definiční hranicí bezpečnosti“, válečný diskurz je tudíž extrémním typem „sekuritizace“ a prohlášení války tudíž extrémním typem „sekuritizace“ a prohlášení války extrémním případem performativního řečového aktuextrémním případem performativního řečového aktu

Intersubjektivní konstrukce Intersubjektivní konstrukce ohroženíohrožení

Příklad sekuritizacePříklad sekuritizace příklad úspěšného „sekuritizačního kroku“ s příklad úspěšného „sekuritizačního kroku“ s

tragickými důsledky = přesunutí otázky etnického tragickými důsledky = přesunutí otázky etnického složení jugoslávské společnosti z politické do složení jugoslávské společnosti z politické do bezpečnostní sféry ve druhé polovině 80. letbezpečnostní sféry ve druhé polovině 80. let

aktéry „sekuritizace“ byly bývalé komunistické aktéry „sekuritizace“ byly bývalé komunistické elity jednotlivých svazových republikelity jednotlivých svazových republik

účelem tohoto kroku byla rekonstituce národních účelem tohoto kroku byla rekonstituce národních identit na základě konstrukce identit na základě konstrukce etnického/náboženského nepříteleetnického/náboženského nepřítele důvodem bylo vyčerpání dosud sjednocující jugoslávské důvodem bylo vyčerpání dosud sjednocující jugoslávské

identity, které nastalo po Titově smrti a v kontextu identity, které nastalo po Titově smrti a v kontextu končící studené válkykončící studené války

Použité zdrojePoužité zdroje Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Anarchie a řád ve Anarchie a řád ve

světové politicesvětové politice. Praha: Portál.. Praha: Portál. Burchill, Scott et al. 2009. Burchill, Scott et al. 2009. Theories of International Theories of International

RelationsRelations. Palgrave Macmillan; 4th edition. . Palgrave Macmillan; 4th edition. Fiala, Vlastimil a kol. 2010. Fiala, Vlastimil a kol. 2010. Teoretické a Teoretické a

metodologické problémy evropské integracemetodologické problémy evropské integrace. . Olomouc, Periplum. Olomouc, Periplum.

Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Encyklopedie mezinárodních vztahůEncyklopedie mezinárodních vztahů. Portál: Praha.. Portál: Praha.

Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií Přehled teorií mezinárodních vztahůmezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní . Brno: Mezinárodní politologický ústav.politologický ústav.

TDMV IITDMV II

Postpozitivismus (I)Postpozitivismus (I)

KRITICKÁ TEORIEKRITICKÁ TEORIE

Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.6. přednáška6. přednáška

PostpozitivismusPostpozitivismus postpozitivismus = široká škála přístupů jdoucí proti pozitivizmupostpozitivismus = široká škála přístupů jdoucí proti pozitivizmu od 80. letod 80. let netvoří jednotný myšlenkový proudnetvoří jednotný myšlenkový proud

Explanatorní teoretické přístupyExplanatorní teoretické přístupy: historická sociologie, kritická teorie: historická sociologie, kritická teorie explanatorní teorie považují svůj předmět zkoumání za něco, vůči čemu je explanatorní teorie považují svůj předmět zkoumání za něco, vůči čemu je

možné zůstat neutrálnímožné zůstat neutrální sdílejí s pozitivismem tradiční snahu o deksripci a vysvětlení hmatatelné a sdílejí s pozitivismem tradiční snahu o deksripci a vysvětlení hmatatelné a

existující realityexistující reality realita je zakotvena určitém objektivně poznatelném rámci realita je zakotvena určitém objektivně poznatelném rámci

(fundacionalismus)(fundacionalismus)

Konstitutivní teoretické přístupyKonstitutivní teoretické přístupy: normativní teorie, : normativní teorie, postmodernismuspostmodernismus

konstitutivní teorie naopak odmítají, že existuje možnost zůstat vně světa, konstitutivní teorie naopak odmítají, že existuje možnost zůstat vně světa, který je zkoumán který je zkoumán

realita není na procesu poznání nezávislárealita není na procesu poznání nezávislá odmítají přijmout objektivní ukotvení reality (antifundacionalismus)odmítají přijmout objektivní ukotvení reality (antifundacionalismus)

postpozitivistické přístupypostpozitivistické přístupy kritické t., feministické t., hermeneutické t., postmoderní t., pragmatismus kritické t., feministické t., hermeneutické t., postmoderní t., pragmatismus

atp.atp. různé směry odmítají různé rysy pozitivismurůzné směry odmítají různé rysy pozitivismu

Postpozitivismus vs. Postpozitivismus vs. Pozitivismus Pozitivismus

pozitivismus produkuje falešný a zkreslený obraz o skutečnostipozitivismus produkuje falešný a zkreslený obraz o skutečnosti

skutečnost není poznatelná, pokud nepřipustíme, že na jejím skutečnost není poznatelná, pokud nepřipustíme, že na jejím utváření se velkou měrou podílí to, jakým způsobem ji utváření se velkou měrou podílí to, jakým způsobem ji vykládámevykládáme

postpozitivisté se nebrání, aby při teoretickém výkladu reality postpozitivisté se nebrání, aby při teoretickém výkladu reality byly využívány normativní kategorie (etika, spravedlnost, LP)byly využívány normativní kategorie (etika, spravedlnost, LP)

kritická teoriekritická teorie = pracuje s pojmem vědomé konstrukce reality = pracuje s pojmem vědomé konstrukce reality a ovlivňování naší znalosti o realitě mocenským potenciálem a ovlivňování naší znalosti o realitě mocenským potenciálem toho, kdo ji vykládátoho, kdo ji vykládá

z úzkého propojení výkladu a mocenského potenciálu z úzkého propojení výkladu a mocenského potenciálu interpretace i interpretátorů těží i = interpretace i interpretátorů těží i = historická sociologiehistorická sociologie

postmodernismus =postmodernismus = vše co bylo zkonstruováno lze i vše co bylo zkonstruováno lze i demontovat, stačí pootočit úhel pohledu na realitudemontovat, stačí pootočit úhel pohledu na realitu

Co postpozitivisté Co postpozitivisté odmítají?odmítají?

kritické teoriekritické teorie odmítají pozitivistickou představu neutrálního odmítají pozitivistickou představu neutrálního poznánípoznání poznání je vždy generováno pro někoho, s určitým specifickým poznání je vždy generováno pro někoho, s určitým specifickým

zájmemzájmem pozitivistické poznání, pokud předstírá neutralitu, pouze reprodukuje pozitivistické poznání, pokud předstírá neutralitu, pouze reprodukuje

dominantní (nespravedlivý) sociální řáddominantní (nespravedlivý) sociální řád proto by mělo nastoupit poznání kritické, které si je vědomo proto by mělo nastoupit poznání kritické, které si je vědomo

politických zájmů přítomných ve věděpolitických zájmů přítomných ve vědě

feministické přístupyfeministické přístupy sledují, jak dominantní pojetí maskulinity sledují, jak dominantní pojetí maskulinity a femininity napomáhá udržovat stávající podobu MVa femininity napomáhá udržovat stávající podobu MV

hermeneutické přístupyhermeneutické přístupy se vymezují zejména vůči se vymezují zejména vůči pozitivistickému naturalismupozitivistickému naturalismu H. popírá tezi o jednotě sociálního a přírodního světaH. popírá tezi o jednotě sociálního a přírodního světa odlišujícím znakem sociálního světa je fakt, že jej tvoří lidé, kteří odlišujícím znakem sociálního světa je fakt, že jej tvoří lidé, kteří

jednají smysluplně a významuplnějednají smysluplně a významuplně jednání je řízeno porozuměním a osvojením si sociálně jednání je řízeno porozuměním a osvojením si sociálně

konstruovaných pravidelkonstruovaných pravidel

Kritická teorieKritická teorie

Od 80. let, kritika (!)Od 80. let, kritika (!) někdy sem řazen i feminismus příp. tzv. queer někdy sem řazen i feminismus příp. tzv. queer

theorytheory

kritizuje současné uspořádání společnosti a kritizuje současné uspořádání společnosti a MVMV

usiluje o transformaci v řád spravedlivějšíusiluje o transformaci v řád spravedlivější bojuje proti tradičním teoriím, které bojuje proti tradičním teoriím, které

stávající řád legitimizujístávající řád legitimizují schopnost vlastní kritické reflexeschopnost vlastní kritické reflexe

Kritická teorie – vznik, Kritická teorie – vznik, frankfurstká škola frankfurstká škola

počátky KT jsou ve společenských vědách spojeny s počátky KT jsou ve společenských vědách spojeny s fungováním neomarxistické frankfurtské školyfungováním neomarxistické frankfurtské školy snažila se navázat na Marxe a Kantasnažila se navázat na Marxe a Kanta

kritické hodnocení fungování moderní kapitalistické kritické hodnocení fungování moderní kapitalistické společnosti + skrytých vztahů mocenské dominancespolečnosti + skrytých vztahů mocenské dominance

Frankfurtská škola jako první přichází s odlišením tradiční Frankfurtská škola jako první přichází s odlišením tradiční teorie a teorie kritickéteorie a teorie kritické tradiční teorie tradiční teorie

vychází z pozitivismuvychází z pozitivismu slouží k upevňování a legitimizaci existujícího uspořádání společnostislouží k upevňování a legitimizaci existujícího uspořádání společnosti

kritická teoriekritická teorie neusiluje o analýzu konkrétních problémů moderní společnosti, ale o neusiluje o analýzu konkrétních problémů moderní společnosti, ale o

zhodnocení celkového historického a sociálního kontextu těchto zhodnocení celkového historického a sociálního kontextu těchto problémůproblémů

chce hledat řešení, jak společnost postavit na spravedlivějším a chce hledat řešení, jak společnost postavit na spravedlivějším a racionálnějším základěracionálnějším základě

cílem je emancipace a osvobození člověkacílem je emancipace a osvobození člověka veškeré poznání je společensky podmíněnoveškeré poznání je společensky podmíněno

Duchovní tradice KT: Duchovní tradice KT: Frankfurtská školaFrankfurtská škola

Max Horkheimer, Theodor Adorno, Marcus Habermas, JMax Horkheimer, Theodor Adorno, Marcus Habermas, Jüürgen rgen HabermasHabermas

nový způsob procesu poznání a teoretického myšlenínový způsob procesu poznání a teoretického myšlení rozbíjí hranice mezi subjektem a objektem poznání = tato hranice rozbíjí hranice mezi subjektem a objektem poznání = tato hranice

nemůže v sociálních vědách existovat (na rozdíl od věd přírodních)nemůže v sociálních vědách existovat (na rozdíl od věd přírodních) ten kdo provádí výzkum je sám součástí zkoumané matérie, je na ni ten kdo provádí výzkum je sám součástí zkoumané matérie, je na ni

zainteresován, to se na výsledném produktu (na výsledku zainteresován, to se na výsledném produktu (na výsledku teroretických úvah) markantně odrážíteroretických úvah) markantně odráží

přijetí teze o „revolučním“ potenciálu teorie, která je schopna přijetí teze o „revolučním“ potenciálu teorie, která je schopna sociální realitu, již zkoumá, také aktivně ovlivňovat a formovatsociální realitu, již zkoumá, také aktivně ovlivňovat a formovat teorie je nejen nástrojem poznání, ale i manipulátor a aktivní teorie je nejen nástrojem poznání, ale i manipulátor a aktivní

tvůrce realitytvůrce reality

zpochybnění striktních hranic jednotlivých vědních disciplín a zpochybnění striktních hranic jednotlivých vědních disciplín a oborů, které přinesl pozitivismusoborů, které přinesl pozitivismus neuznává metodologické či diskurzivní hranice mezi oboryneuznává metodologické či diskurzivní hranice mezi obory vyznává vědecký a teoretický eklekticismusvyznává vědecký a teoretický eklekticismus

JJüürgen Habermasrgen Habermas nejvlivnější myslitel pozdní generace FŠnejvlivnější myslitel pozdní generace FŠ ovlivnil uplatnění KT v MVovlivnil uplatnění KT v MV

soustředí se na problematiku diskurzu, soustředí se na problematiku diskurzu, interpretaci reality, roli interpretaci reality, roli intersubjektivního působení a dialogu v intersubjektivního působení a dialogu v rámci procesu poznávánírámci procesu poznávání

zbavuje KT dědictví marxismu a obrací zbavuje KT dědictví marxismu a obrací pozornost k epistemologiipozornost k epistemologii

Kritická teorie v MVKritická teorie v MV tradiční teorie = pozitivismus x kritická teorie = tradiční teorie = pozitivismus x kritická teorie =

postpozitivismuspostpozitivismus

hlavním mottem KT je emancipace, kterou v MV spojují hlavním mottem KT je emancipace, kterou v MV spojují zejména s existencí systému moderních (teritoriálních) zejména s existencí systému moderních (teritoriálních) státůstátů

partikulární charakter politického společenstvípartikulární charakter politického společenství každé společenství MV (stát) uděluje svým členům odlišná každé společenství MV (stát) uděluje svým členům odlišná

práva od práv nečlenůpráva od práv nečlenů stát se tak např. chová jinak ke svým občanům než např. k stát se tak např. chová jinak ke svým občanům než např. k

(i)legálním migrantům či žadatelům o azyl(i)legálním migrantům či žadatelům o azyl

KT = takové dělení lidstva na dvě nestejné části je KT = takové dělení lidstva na dvě nestejné části je neslučitelné s představou o rovnosti lidí a s konceptem neslučitelné s představou o rovnosti lidí a s konceptem univerzálních LPuniverzálních LP

cílem KT je postupné nahrazení této nerovnosti cílem KT je postupné nahrazení této nerovnosti kosmopolitním přístupem, který nebude vázat práva na kosmopolitním přístupem, který nebude vázat práva na státní příslušnost (kosmopolitismus)státní příslušnost (kosmopolitismus)

Kritická teorie v MVKritická teorie v MV slabým bodem takového univerzalistického slabým bodem takového univerzalistického

pojetí je, že může upadnout do stejné pasti pojetí je, že může upadnout do stejné pasti jako odsuzovaní pozitivitistéjako odsuzovaní pozitivitisté totiž že princip univerzality potlačí existující totiž že princip univerzality potlačí existující

diference mezi jednotlivými lidmi a jejich diference mezi jednotlivými lidmi a jejich skupinami skupinami

a že se tedy v konečném důsledku stane také a že se tedy v konečném důsledku stane také mocenským nástrojemmocenským nástrojem

obhájci KT tak hovoří o „měkkém“ obhájci KT tak hovoří o „měkkém“ univerzalismu, který by byl schopen univerzalismu, který by byl schopen respektovat lokální a regionální rozdílnostirespektovat lokální a regionální rozdílnosti

Vztah KT k osvícenské Vztah KT k osvícenské tradicitradici

nejednoznačný vztah KT k dědictví osvícenství, zejména k nejednoznačný vztah KT k dědictví osvícenství, zejména k racionalitěracionalitě KT čerpá z osvícenské tradice a současně ji v rovině poznání KT čerpá z osvícenské tradice a současně ji v rovině poznání

podrobuje kriticepodrobuje kritice

KT nechce být stejně radikální jako postmodernistéKT nechce být stejně radikální jako postmodernisté zcela zavrhují ideu racionálního pokroku jako totalitní pokus o zcela zavrhují ideu racionálního pokroku jako totalitní pokus o

mocenské ovládnutí společnostimocenské ovládnutí společnosti KT odmítá takovou racionalitu, která člověku umožňuje KT odmítá takovou racionalitu, která člověku umožňuje

manipulovat s přírodou a lidmi manipulovat s přírodou a lidmi výsledkem pak jsou velké ideologie 20. st.výsledkem pak jsou velké ideologie 20. st.

racionalitu chce KT udržet jako smysluplný nástroj racionalitu chce KT udržet jako smysluplný nástroj mezilidské komunikace, který může přispět k mezilidské komunikace, který může přispět k spravedlivějšímu uspořádání společnosti a MVspravedlivějšímu uspořádání společnosti a MV

cíle tedy není racionalitu popřítcíle tedy není racionalitu popřít ale obnovit její původní účel = racionalita ale obnovit její původní účel = racionalita jako nástroj jako nástroj

emancipace člověkaemancipace člověka

Význam KT v rámci Význam KT v rámci teorie MVteorie MV

80. a 90. léta80. a 90. léta po boku marxistických a strukturalistických vlivů po boku marxistických a strukturalistických vlivů

(levicové, sociálně kritické ideové orientace)(levicové, sociálně kritické ideové orientace) s marxismem, neomarxismem se prolíná v řadě s marxismem, neomarxismem se prolíná v řadě

témattémat výzkum interdependence, chudoby, pozice třetího světa v výzkum interdependence, chudoby, pozice třetího světa v

MV, MPE, výzkum míru)MV, MPE, výzkum míru) nelze však zaměňovat s KTnelze však zaměňovat s KT

z hlediska duchovního dědictví FŠ je pro ni z hlediska duchovního dědictví FŠ je pro ni nepřijatelný dogmatismus klasického marxismunepřijatelný dogmatismus klasického marxismu

KT je výběrem témat blízká pozitivistickému KT je výběrem témat blízká pozitivistickému marxismumarxismu

v rovině epistemologické a svým přístupem k v rovině epistemologické a svým přístupem k poznání je postpozitivistická a poststrukturalistickápoznání je postpozitivistická a poststrukturalistická

Představitelé KTPředstavitelé KT Robert W. CoxRobert W. Cox

Andrew LinklaterAndrew Linklater

Mark Hoffman…Mark Hoffman…

pokusy uplatnit filozofické dědictví pokusy uplatnit filozofické dědictví klasického marxismu + frankfurtské školyklasického marxismu + frankfurtské školy

Robert W. CoxRobert W. Cox

rozvíjí úvahy o mocenském potenciálu a podstatě rozvíjí úvahy o mocenském potenciálu a podstatě věděnívědění

teorie neexistuje ve vakuuteorie neexistuje ve vakuu vždy vzniká z něčí potřeby a z něčí potřeby vždy vzniká z něčí potřeby a z něčí potřeby zároveň má moc zpětně ovlivňovat realituzároveň má moc zpětně ovlivňovat realitu

Cox uvádí KT do teorie MV svým útokem na Cox uvádí KT do teorie MV svým útokem na neorealismus a jeho epistemologickou neorealismus a jeho epistemologickou nedostatečnostnedostatečnost

tradiční teoretické přístupy jsou metodologicky i tradiční teoretické přístupy jsou metodologicky i gnoseologicky zaslepené gnoseologicky zaslepené

oproti nim se KT vyznačuje skutečně vědeckým, oproti nim se KT vyznačuje skutečně vědeckým, tedy tedy kritickým a skeptickým přístupemkritickým a skeptickým přístupem tyto teorie nejsou schopny si poradit v ontologické oblasti s tyto teorie nejsou schopny si poradit v ontologické oblasti s

tématy jako emancipace, s rolí sociálních komunit, bariér, v tématy jako emancipace, s rolí sociálních komunit, bariér, v nichž se vytváří jedincův pohled na realitu nichž se vytváří jedincův pohled na realitu

Robert W. CoxRobert W. Cox

kritika je namířena nejen vůči procesu kritika je namířena nejen vůči procesu utváření znalosti a poznání realityutváření znalosti a poznání reality ale také vůči realitě, jakou zpětně vytváří a ale také vůči realitě, jakou zpětně vytváří a

potvrzuje mainstreamové myšlenkové potvrzuje mainstreamové myšlenkové ovzdušíovzduší

KT zpochybňuje sociální vztahy, bariéryKT zpochybňuje sociální vztahy, bariéry které pozitivismus a neo-neo debata v MV které pozitivismus a neo-neo debata v MV

přijímají coby dané a přirozené přijímají coby dané a přirozené KT se zajímá se o jejich alternativyKT se zajímá se o jejich alternativy

Andrew LinklaterAndrew Linklater

Linklater: jedním z klíčových poslání KT je odhalovat a aktivně Linklater: jedním z klíčových poslání KT je odhalovat a aktivně působit proti projevům exkluze (vyloučení)působit proti projevům exkluze (vyloučení) ty se odrážejí i v majoritních přístupech k výkladu realityty se odrážejí i v majoritních přístupech k výkladu reality

velkým kritikem pojetí národního státu coby přirozeně velkým kritikem pojetí národního státu coby přirozeně stěžejního aktéra MVstěžejního aktéra MV

v jeho pojetí KT nachází význam i při výzkumu nadnárodních v jeho pojetí KT nachází význam i při výzkumu nadnárodních koncepcí integracekoncepcí integrace

Linklater (hovoří-li o emancipaci a redefinici identity) hovoří o Linklater (hovoří-li o emancipaci a redefinici identity) hovoří o tzv. tzv. bounded communitiesbounded communities = ty vznikají vzájemným = ty vznikají vzájemným překrýváním identit, jež determinují individuumpřekrýváním identit, jež determinují individuum

identita je mnohovrstevnatá a pluralitní = jedině tak lze chápat identita je mnohovrstevnatá a pluralitní = jedině tak lze chápat správně i realitu MVsprávně i realitu MV

zdůrazňuje (tak jako Cox) význam sociálních strukturzdůrazňuje (tak jako Cox) význam sociálních struktur ty nejsou pevně dányty nejsou pevně dány jsou vždy výsledkem intersubjektivního působení a konstrukce v jsou vždy výsledkem intersubjektivního působení a konstrukce v

kontextu historického vývoje realitykontextu historického vývoje reality interview s Linklaterem: interview s Linklaterem:

http://global-discourse.com/contents/an-interview-with-andrew-linklater/

Přínos KTPřínos KT hlavní přínos KT pro teorie MV spočívá v hlavní přínos KT pro teorie MV spočívá v

epistemologické roviněepistemologické rovině v objevení klíčového významu vztahu mezi poznáním a jeho v objevení klíčového významu vztahu mezi poznáním a jeho

mocenským potenciálem pro využití teorie jako praktického mocenským potenciálem pro využití teorie jako praktického nástrojenástroje

KT otevřela dveře v MV pro prosazení dalších KT otevřela dveře v MV pro prosazení dalších postpozitivistických teoretických proudůpostpozitivistických teoretických proudů

ovlivnila vývoj normativní teorie a v jejím rámci ovlivnila vývoj normativní teorie a v jejím rámci debatu o komunitarismu vs. kosmopolitanismudebatu o komunitarismu vs. kosmopolitanismu

realita je dílem intersubjektivní konstrukce, otázka realita je dílem intersubjektivní konstrukce, otázka identity, sebepojetí = vliv na některé představitele identity, sebepojetí = vliv na některé představitele sociálního konstruktivismusociálního konstruktivismu

vliv evropského myšlení se dostává na americký vliv evropského myšlení se dostává na americký kontinentkontinent

Použité zdrojePoužité zdroje

Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Anarchie a Anarchie a řád ve světové politiceřád ve světové politice. Praha: Portál.. Praha: Portál.

Burchill, Scott et al. 2009. Burchill, Scott et al. 2009. Theories of Theories of International RelationsInternational Relations. Palgrave Macmillan; . Palgrave Macmillan; 4th edition. 4th edition.

Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Encyklopedie mezinárodních vztahůEncyklopedie mezinárodních vztahů. Portál: . Portál: Praha.Praha.

Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií Přehled teorií mezinárodních vztahůmezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní . Brno: Mezinárodní politologický ústav.politologický ústav.

TDMV IITDMV II

Postpozitivismus (II)Postpozitivismus (II)PoststrukturalismusPoststrukturalismusNormativní teorieNormativní teorie

Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.7. přednáška7. přednáška

Vyjasnění termínůVyjasnění termínů Postpozitivismus (vs. pozitivismus)Postpozitivismus (vs. pozitivismus)

používá se ve filozofii vědypoužívá se ve filozofii vědy viz také čtvrtá velká debataviz také čtvrtá velká debata

Postmodernismus (vs. moderní myšlení)Postmodernismus (vs. moderní myšlení) radikální postpozitivistická pozice, Jeana-François Lyotard!radikální postpozitivistická pozice, Jeana-François Lyotard! odmítnutí iluzí moderní dobyodmítnutí iluzí moderní doby prvkem postmoderny = pluralita názorů + jejich zrovnoprávněníprvkem postmoderny = pluralita názorů + jejich zrovnoprávnění zpochybnění optimistického pohledu na historický vývoj západní civilizace, zpochybnění optimistického pohledu na historický vývoj západní civilizace,

ale i pohledu na dějiny jako na proces postupného překonávání dřívějších fázíale i pohledu na dějiny jako na proces postupného překonávání dřívějších fází tímto termínem se označují často i protichůdné proudy = ztížen jejich popis tímto termínem se označují často i protichůdné proudy = ztížen jejich popis podle Lyotardapodle Lyotarda je nutno opustit hledání univerzálního konsensu = sám tento je nutno opustit hledání univerzálního konsensu = sám tento

konsensus není ničím jiným než stadiem (nikoliv cílem) diskusekonsensus není ničím jiným než stadiem (nikoliv cílem) diskuse nutné přijmout pluralitunutné přijmout pluralitu potřeba legitimovat rozchod s posedlostí jednotou, objasnění struktury potřeba legitimovat rozchod s posedlostí jednotou, objasnění struktury

reálné plurality a vysvětlení interních problémů radikální pluralityreálné plurality a vysvětlení interních problémů radikální plurality Poststrukturalismus (vs. strukturalismus)Poststrukturalismus (vs. strukturalismus)

relativizace poznánírelativizace poznání není vázán na jeden obor a předmět zájmu = prochází napříč obory není vázán na jeden obor a předmět zájmu = prochází napříč obory

PoststrukturalismusPoststrukturalismus vymezení vůči strukturalismu 70. a 80. let vymezení vůči strukturalismu 70. a 80. let

(zkoumání stabilních struktur), od r. 68 se hovoří o (zkoumání stabilních struktur), od r. 68 se hovoří o poststrukturalismu (PS)poststrukturalismu (PS)

odpor vůči jakékoli metafyziceodpor vůči jakékoli metafyzice ztráta víry v jakékoli absolutní ztráta víry v jakékoli absolutní ztráta jednoho rámce, v němž se mluví o věcechztráta jednoho rámce, v němž se mluví o věcech vyzdvižení individualismu… vyzdvižení individualismu…

dekonstrukce (Derrida)dekonstrukce (Derrida) pojem získává plný význam jen v protikladu s opakem pojem získává plný význam jen v protikladu s opakem

genealogie (Foucault)genealogie (Foucault) zkoumání historického utváření pojmů (diplomacie jako zkoumání historického utváření pojmů (diplomacie jako

vztahy mezi vládci, anebo jako nástroj komunikace?)vztahy mezi vládci, anebo jako nástroj komunikace?)

PoststrukturalismusPoststrukturalismus jeden z postpozitivistických směrůjeden z postpozitivistických směrů odmítá možnost jediné a objektivní (vědecké) odmítá možnost jediné a objektivní (vědecké)

interpretace událostí interpretace událostí protože jazyk a text nejsou přirozenou reflexí okolní reality, protože jazyk a text nejsou přirozenou reflexí okolní reality,

ale naopak interpretaci reality do velké míry strukturujíale naopak interpretaci reality do velké míry strukturují

vzniká v 60. letech ve Francii vzniká v 60. letech ve Francii politický neklid, studentské bouře…politický neklid, studentské bouře…

má mnoho společného s postmodernismemmá mnoho společného s postmodernismem někdy oba termíny v MV považovány za synonymníněkdy oba termíny v MV považovány za synonymní

při odlišení je PS pojímán jako varianta při odlišení je PS pojímán jako varianta postmodernismu postmodernismu zaměřená na lingvistikuzaměřená na lingvistiku

PS je svázán s dekonstrukcí = tedy s metodou PS je svázán s dekonstrukcí = tedy s metodou problematizace základních konceptů MV (anarchie, problematizace základních konceptů MV (anarchie, suverenita)suverenita)

DekonstrukceDekonstrukce PS koncept užívající diskurzivní analýzuPS koncept užívající diskurzivní analýzu cílem je ukázat, jak text konstituuje povahu cílem je ukázat, jak text konstituuje povahu

popisovaného objektupopisovaného objektu dekonstukce (+ tzv. dvojité čtení) = technika, jak dekonstukce (+ tzv. dvojité čtení) = technika, jak

radikálně zpochybnit vše, co je považováno za radikálně zpochybnit vše, co je považováno za přirozenépřirozené

každý pojem je definován v hierarchickém každý pojem je definován v hierarchickém protikladu vůči pojmu jinému a to tak, že je protikladu vůči pojmu jinému a to tak, že je privilegovánprivilegován

dekonstrukce chce tyto vztahy dominance mezi dekonstrukce chce tyto vztahy dominance mezi pojmy zrušit = s tím spojuje i zrušení dominance pojmy zrušit = s tím spojuje i zrušení dominance ve společenských vztazíchve společenských vztazích

Definice dekonstrukceDefinice dekonstrukce "...dekonstruovat znamená rozebrat na díly či rozložit za účelem "...dekonstruovat znamená rozebrat na díly či rozložit za účelem

nalezení a převedení předpokladu textu. Dekonstrukce zahrnuje nalezení a převedení předpokladu textu. Dekonstrukce zahrnuje zejména odhalení hierarchických pojmových binárnich opozic, zejména odhalení hierarchických pojmových binárnich opozic, jako jsou muž/žena, černý/bílý atd., které zaručují status a moc jako jsou muž/žena, černý/bílý atd., které zaručují status a moc jistým pravdivostním tvrzením tak, že jednu část opozice vylučují jistým pravdivostním tvrzením tak, že jednu část opozice vylučují a devalvují. Smyslem dekonstrukce není jen obrátit pořadí a devalvují. Smyslem dekonstrukce není jen obrátit pořadí jednotlivých složek binárních opozic, ale ukázat, jak jedna z druhé jednotlivých složek binárních opozic, ale ukázat, jak jedna z druhé navzájem vyplývají.navzájem vyplývají.

Dekonstrukce se pokouší poukázat na slepá místa textu a Dekonstrukce se pokouší poukázat na slepá místa textu a nepřiznané předpoklady, na jejichž základě texty operují. K nim nepřiznané předpoklady, na jejichž základě texty operují. K nim patří místa, kde rétorické strategie textu působí proti logice jeho patří místa, kde rétorické strategie textu působí proti logice jeho argumentu. Dekonstrukce tedy zvýrazňuje napětí mezi tím, jaké argumentu. Dekonstrukce tedy zvýrazňuje napětí mezi tím, jaké sdělení je záměrem textu a v jakém sděleni je omezován. Jedním z sdělení je záměrem textu a v jakém sděleni je omezován. Jedním z hlavních problémů dekonstrukce je to, že musí používat tentýž hlavních problémů dekonstrukce je to, že musí používat tentýž pojmový jazyk, který se snaží rozložit..."pojmový jazyk, který se snaží rozložit..."

Zdroj: Zdroj: Slovník kulturálních studiíSlovník kulturálních studií. Vyd. 1. Praha : Portál, 2006. . Vyd. 1. Praha : Portál, 2006. 208 s. ISBN 80-7367-099-2. 208 s. ISBN 80-7367-099-2.

DekonstrukceDekonstrukce s dekonstukrcí přišel v 60. l. s dekonstukrcí přišel v 60. l. Jacques DerridaJacques Derrida klíčovým způsobem ovlivnil filozofii a literární vědy klíčovým způsobem ovlivnil filozofii a literární vědy

+ dopad na všechny sociální vědy+ dopad na všechny sociální vědy

Derrida odvozuje význam pojmů výlučně z jejich Derrida odvozuje význam pojmů výlučně z jejich vzájemných vztahů v diskurzivní struktuřevzájemných vztahů v diskurzivní struktuře

permanentní zpochybňování implicitních i explicitních permanentní zpochybňování implicitních i explicitních významůvýznamů

významy neexistují samy o soběvýznamy neexistují samy o sobě ex. pouze v protikladu k významům jiným a jako takové jsou ex. pouze v protikladu k významům jiným a jako takové jsou

inherentně nestabilníinherentně nestabilní jakýkoli text, diskurz v sobě nese zárodky napětí a krizejakýkoli text, diskurz v sobě nese zárodky napětí a krize cílem dekonstrukce není ukázat pravdivost či nepravdivost, cílem dekonstrukce není ukázat pravdivost či nepravdivost,

ale odhalit to, jak daný příběh, diskurz závisí na skrývání ale odhalit to, jak daný příběh, diskurz závisí na skrývání vnitřních napětívnitřních napětí

Dekonstukce v MVDekonstukce v MV

do MV dekonstrukce proniká v 80. do MV dekonstrukce proniká v 80. letech spolu s PSletech spolu s PS

R. Ashley sa zaměřil na anarchii = R. Ashley sa zaměřil na anarchii = klíčový termín NRklíčový termín NR její dekonstrukcí zpochybnil platnost její dekonstrukcí zpochybnil platnost

zdánlivě objektivního protikladu zdánlivě objektivního protikladu suverenitysuverenity

napadl logiku jednání státůnapadl logiku jednání států

Kritika dekonstrukceKritika dekonstrukce

kritici poukazují na to, že tento kritici poukazují na to, že tento přístup realitu redukuje na diskurzpřístup realitu redukuje na diskurz

je eticky a epistemologicky důsledně je eticky a epistemologicky důsledně relativistickýrelativistický tím ztrácí kritický náboj, k němuž se tím ztrácí kritický náboj, k němuž se

původně hlásípůvodně hlásí

neochota formulovat pozitivní neochota formulovat pozitivní výzkumný programvýzkumný program

MICHEL FOUCAULT MICHEL FOUCAULT (1926-1984)(1926-1984)

těžko zařaditelnýtěžko zařaditelný klíčová témata jsou moc a vědění klíčová témata jsou moc a vědění Dějiny sexuality; Dějiny šílenstvíDějiny sexuality; Dějiny šílenství

rozum a ne-rozumrozum a ne-rozum zájem o vnímání patologického a normálního v různých dobách, zájem o vnímání patologického a normálního v různých dobách,

analýza postavení psychiatrického pacienta v různých hist. typech analýza postavení psychiatrického pacienta v různých hist. typech spol., podmínění duševního života společenskou situací a formací spol., podmínění duševního života společenskou situací a formací (tím, jak tlačí epistémé)(tím, jak tlačí epistémé)

s nástupem osvícenství rozumné = správné; šílenství = duševní s nástupem osvícenství rozumné = správné; šílenství = duševní nemocnemoc

moderní rozum přestal s ne-rozumem komunikovatmoderní rozum přestal s ne-rozumem komunikovat duchovnímu vyloučení odpovídá i vyloučení sociální duchovnímu vyloučení odpovídá i vyloučení sociální

vznikají léčebny, kde rozumnými metodami, děláme nenormální jedince vznikají léčebny, kde rozumnými metodami, děláme nenormální jedince rozumnými, aby se mohli vrátit do "naší" zdravé společnostirozumnými, aby se mohli vrátit do "naší" zdravé společnosti

původně marxisticky založenou původně marxisticky založenou teorii represe teorii represe posouvá novým posouvá novým směrem, potlačující silou není určitá sociální struktura, ale celá směrem, potlačující silou není určitá sociální struktura, ale celá kultura, v níž se spojuje převládající racionalita filosofie a věd se kultura, v níž se spojuje převládající racionalita filosofie a věd se sociálními a politickými praktikami do jednoho represivního celkusociálními a politickými praktikami do jednoho represivního celku

dialog mezi rozumem a šílenstvím se úplně rozpadl, vládne dialog mezi rozumem a šílenstvím se úplně rozpadl, vládne absolutní tichoabsolutní ticho

nemocné z jejich azylové existence vymanil teprve Freud, který nemocné z jejich azylové existence vymanil teprve Freud, který prostřednictvím psychoanalýzy znovu navázal rozhovor se prostřednictvím psychoanalýzy znovu navázal rozhovor se šílenstvím šílenstvím

MICHEL FOUCAULT MICHEL FOUCAULT od archeologie ke genealogiiod archeologie ke genealogii

ústředním pojmem v ústředním pojmem v archeologii vědění archeologii vědění (způsob bádání, (způsob bádání, odkrývání skrytého)odkrývání skrytého) je pojem je pojem epistémé = epistémé = soubor pravidel a soubor pravidel a postupů, jež by jakoby předepisovaly autorům vědeckých děl, postupů, jež by jakoby předepisovaly autorům vědeckých děl, kteří v dané epoše působí, předmět a styl jejich práce)kteří v dané epoše působí, předmět a styl jejich práce)

při zkoumání struktury vědění identifikuje při zkoumání struktury vědění identifikuje dva radikální zlomydva radikální zlomy: : v 17.století mezi tradiční a klasickou epistémév 17.století mezi tradiční a klasickou epistémé v 19. století mezi klasickou a modernív 19. století mezi klasickou a moderní

těmito zlomy se mění celá typika vědění tak, že nový typ nelze těmito zlomy se mění celá typika vědění tak, že nový typ nelze odvodit z předchozího, jde o radikální diskontinuitu odvodit z předchozího, jde o radikální diskontinuitu

pojem pojem diskurz diskurz (=každý systém výpovědí, který množinu (=každý systém výpovědí, který množinu výpovědí, jimž vládne, drží pohromadě konečným množstvím výpovědí, jimž vládne, drží pohromadě konečným množstvím pravidel a takto brání, aby se rozplynula v nějakém jiném pravidel a takto brání, aby se rozplynula v nějakém jiném systému výpovědí)systému výpovědí)

metoda metoda genealogie genealogie informuje o tom, že dějiny jsou produktem informuje o tom, že dějiny jsou produktem nahodilých událostí a odmítá tradiční zaměření historiků na nahodilých událostí a odmítá tradiční zaměření historiků na spojitostspojitost

místo toho se zaměřuje namísto toho se zaměřuje na nespojitost mezi přítomností a nespojitost mezi přítomností a minulostíminulostí

genealog vychází ze současného stavu a zpětně se ptá na genealog vychází ze současného stavu a zpětně se ptá na skutečný původ historických událostískutečný původ historických událostí

MICHEL FOUCAULT MICHEL FOUCAULT

VĚDĚNÍ A MOC/DISPOZITIV SEXUALITYVĚDĚNÍ A MOC/DISPOZITIV SEXUALITY od Nietzscheho přijímá to, že poznání a věda nejsou od Nietzscheho přijímá to, že poznání a věda nejsou

samy o sobě cílem lidského usilování, nýbrž slouží mocisamy o sobě cílem lidského usilování, nýbrž slouží moci neexistuje místo, kde bychom mohli stanout nad neexistuje místo, kde bychom mohli stanout nad

dějinami a kde by se nabízelo všeobecně platné poznánídějinami a kde by se nabízelo všeobecně platné poznání

poznání je produktem „vůle po poznání“, které poznání je produktem „vůle po poznání“, které svémocně stanoví vlastní pravdusvémocně stanoví vlastní pravdu

podání dějin je podmíněno vlastním hlediskem podání dějin je podmíněno vlastním hlediskem historikůhistoriků

samotná forma historického vyprávění slouží zájmům samotná forma historického vyprávění slouží zájmům moci a nadvlády neboť každý výklad skutečnosti moci a nadvlády neboť každý výklad skutečnosti znamená uplatnění moci znamená uplatnění moci moc je tak všude, odevšad vychází = mocenské vztahy nejsou moc je tak všude, odevšad vychází = mocenské vztahy nejsou

vůči jiným vztahům vnější, ale jsou jim imanentnívůči jiným vztahům vnější, ale jsou jim imanentní

Normativní teorieNormativní teorie zkoumá vztah morálky a politikyzkoumá vztah morálky a politiky etické aspekty MV (!)etické aspekty MV (!)

debata o povinnostech a právech aktérů MV debata o povinnostech a právech aktérů MV (jednotlivci, státy…) + možnosti odstranění války, (jednotlivci, státy…) + možnosti odstranění války, spravedlivý mezinárodní řádspravedlivý mezinárodní řád

dlouho existuje mimo hlaví debaty, do centra se dlouho existuje mimo hlaví debaty, do centra se dostává až koncem 80. letdostává až koncem 80. let

normativní problematika přitom stála u zrodu teorie normativní problematika přitom stála u zrodu teorie MV (meziválečné období = trvale udržitelný mír?)MV (meziválečné období = trvale udržitelný mír?)

význam normativních aspektů se zmenšuje po první význam normativních aspektů se zmenšuje po první velké debatěvelké debatě ALE! většina klasických realistů si uvědomují význam etiky pro ALE! většina klasických realistů si uvědomují význam etiky pro

MVMV

Normativní teorieNormativní teorie druhá debata téměř „zabila“ normativní teorii v MVdruhá debata téměř „zabila“ normativní teorii v MV

etabluje se pozitivistické pojetí vědy = vylučuje hodnotové etabluje se pozitivistické pojetí vědy = vylučuje hodnotové aspektyaspekty

normativní teorie ale přežila = díky anglické škole a normativní teorie ale přežila = díky anglické škole a kritické teoriikritické teorii nikdy nepřijaly scientisticky laděny pozitivismus za svůj!nikdy nepřijaly scientisticky laděny pozitivismus za svůj! Anglická škola = odmítala dichotomii I vs. RAnglická škola = odmítala dichotomii I vs. R

mezinárodní systém obsahuje prvky obojíhomezinárodní systém obsahuje prvky obojího

Kritická teorie = radikálnější, odmítá rozdělení na hodnotově Kritická teorie = radikálnější, odmítá rozdělení na hodnotově založenou normativní teorii a fakticky založenou teorii založenou normativní teorii a fakticky založenou teorii empirickouempirickou

veškeré naše poznání je ovlivněno naší identitou a sociálním veškeré naše poznání je ovlivněno naší identitou a sociálním kontextemkontextem

neexistuje čistě popisná teorie, každá teorie je vždy normativníneexistuje čistě popisná teorie, každá teorie je vždy normativní

Normativismus a jeho Normativismus a jeho kritikakritika

na základě racionalistických metod lze na základě racionalistických metod lze konstruovat ideální teorii (např. právních norem)konstruovat ideální teorii (např. právních norem) vypjatá racionalistická teorievypjatá racionalistická teorie

kontinentální Evropa navazuje myšlenkově na kontinentální Evropa navazuje myšlenkově na Kanta, Anglie na HumaKanta, Anglie na Huma

Normativismus je kritizován ze všech stran:Normativismus je kritizován ze všech stran: z pozice marxistů z pozice marxistů

je to teorie ahistorická, nezabývá se sociologií, je je to teorie ahistorická, nezabývá se sociologií, je antievolučníantievoluční

z liberálních pozicz liberálních pozic je to jen racionalistická technika manipulace s lidmije to jen racionalistická technika manipulace s lidmi

z politických pozic z politických pozic kritika jak doleva (inspiroval režim v SSSR), tak i kritika jak doleva (inspiroval režim v SSSR), tak i

doprava (inspirace španělské diktatury generála doprava (inspirace španělské diktatury generála Franca)Franca)

Normativní teorie - Normativní teorie - zaměřenízaměření

autonomii státu, na existenci suverénních států autonomii státu, na existenci suverénních států etiku použití sílyetiku použití síly

normativisté se např. táží, zdali je etické použít jaderné normativisté se např. táží, zdali je etické použít jaderné zbraně v sebeobraně se všemi důsledky zbraně v sebeobraně se všemi důsledky

mezinárodní spravedlnostmezinárodní spravedlnost otázky práva a etiky intervence v mezinárodním systému otázky práva a etiky intervence v mezinárodním systému

státy udělují svým občanům jiná práva než ostatním státy udělují svým občanům jiná práva než ostatním lidemlidem

člověk je však stejně občanem svého státu jako členem člověk je však stejně občanem svého státu jako členem univerzálního společenstvíuniverzálního společenství

otázky oprávněnosti humanitární intervence, otázky oprávněnosti humanitární intervence, separatismus, občanské války, S vs. Jseparatismus, občanské války, S vs. J

zkoumá i vztah člověka k ŽPzkoumá i vztah člověka k ŽP

TDMV IITDMV II

feminismus, feminismus, postkolonialismus a postkolonialismus a

zelená teoriezelená teorieMgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.

8. přednáška8. přednáška

O Šípkové RůženceO Šípkové Růžence… … a přestože Růženka neměla opouštět a přestože Růženka neměla opouštět

svou komnatu, neposlechla, píchla se o svou komnatu, neposlechla, píchla se o růži a usnula. A zdálo se, že to je konec růži a usnula. A zdálo se, že to je konec celého království. Ale naštěstí jel kolem celého království. Ale naštěstí jel kolem na koni princ Jan a odvážně prosekal na koni princ Jan a odvážně prosekal cestu zarostlou trnitými keři. Tak se cestu zarostlou trnitými keři. Tak se probojoval až do místnosti, kde ležela probojoval až do místnosti, kde ležela spící Růženka – políbil ji a Růženka se spící Růženka – políbil ji a Růženka se probudila ze svého zakletí. Poděkovala probudila ze svého zakletí. Poděkovala Janovi a samou vděčností se rozplakala. Janovi a samou vděčností se rozplakala. Jan jí setřel slzy z tváře, vzal ji do náručí Jan jí setřel slzy z tváře, vzal ji do náručí a vynesl na nádvoří. A pak byla svatba, a vynesl na nádvoří. A pak byla svatba, Růženka vychovala Janovi spoustu dětí a Růženka vychovala Janovi spoustu dětí a Jan vládl moudře a spravedlivě.Jan vládl moudře a spravedlivě.

… … a přestože Růženka neměla opouštět svou komnatu a přestože Růženka neměla opouštět svou komnatu ((== měla být pasivní) měla být pasivní), neposlechla , neposlechla ((== je to její vina) je to její vina), , píchla se o růži a usnula. A to byl konec celého píchla se o růži a usnula. A to byl konec celého království království ((== ublížila i ostatním) ublížila i ostatním). Ale naštěstí jel . Ale naštěstí jel kolem na koni princ Jan kolem na koni princ Jan ((== ovládá oře, je aktivní) ovládá oře, je aktivní) a a odvážně prosekal cestu zarostlou trnitými keři odvážně prosekal cestu zarostlou trnitými keři ((== Růžence vadil jeden trn, Jan zničí celé keře)Růžence vadil jeden trn, Jan zničí celé keře). Tak se . Tak se probojoval až do místnosti probojoval až do místnosti ((== byl to boj) byl to boj), kde ležela , kde ležela spící Růženka – políbil ji a Růženka se probudila ze spící Růženka – políbil ji a Růženka se probudila ze svého zakletí svého zakletí ((== aktivní zachraňuje pasivního) aktivní zachraňuje pasivního). . Poděkovala Janovi a samou vděčností se rozplakala Poděkovala Janovi a samou vděčností se rozplakala ((== je emocionální, zženštilá, slabá) je emocionální, zženštilá, slabá). Jan jí setřel slzy . Jan jí setřel slzy z tváře, vzal ji do náručí a vynesl na nádvoří z tváře, vzal ji do náručí a vynesl na nádvoří ((== na na emoce si nepotrpí, je zmužilý, silný)emoce si nepotrpí, je zmužilý, silný). A pak byla . A pak byla svatba, Růženka vychovala Janovi spoustu dětí svatba, Růženka vychovala Janovi spoustu dětí ((== Růženka vychovává, ale děti jsou vlastně Janovi) Růženka vychovává, ale děti jsou vlastně Janovi) a a Jan vládl moudře a spravedlivě Jan vládl moudře a spravedlivě ((== je racionální a je racionální a ovládá ostatní)ovládá ostatní). .

Interpretace dle dr. Kratochvíla Interpretace dle dr. Kratochvíla

FeminismusFeminismus obvykle řazen mezi postpozitivistické směryobvykle řazen mezi postpozitivistické směry Feminismus = interdisciplinární a zároveň nejednotný oborFeminismus = interdisciplinární a zároveň nejednotný obor v rámci TMV se dostává do popředí na přelomu 80. a 90. letv rámci TMV se dostává do popředí na přelomu 80. a 90. let TMV vnímána jako genderově neutrálníTMV vnímána jako genderově neutrální

značná vnitřní diferencovanost značná vnitřní diferencovanost liberální, radikální, hlediskový, marxistický, psychoanalytický, liberální, radikální, hlediskový, marxistický, psychoanalytický,

postkoloniální, postmoderní, kulturní…postkoloniální, postmoderní, kulturní… prosazení feministické agendy je výsledkem diskuse o prosazení feministické agendy je výsledkem diskuse o

postpozitivismupostpozitivismu základem feminismu v MV je základem feminismu v MV je genderová emancipacegenderová emancipace

první vlnaprvní vlna F napadla realistická východiska F napadla realistická východiska R upozaďuje ženy a hodnotyR upozaďuje ženy a hodnoty zavádí F terminologii a analýzuzavádí F terminologii a analýzu

druhá vlnadruhá vlna rozpracovala politicky aktuální témata rozpracovala politicky aktuální témata tábory prostitutek v okolí vojenských US základen v Jižní Korejitábory prostitutek v okolí vojenských US základen v Jižní Koreji

GenderGender

základem feminismu v MV je genderová základem feminismu v MV je genderová emancipaceemancipace

vlastnosti a hodnoty Ž a M jsou sociální konstrukty vlastnosti a hodnoty Ž a M jsou sociální konstrukty →→ jedná se o soubory rolí (jedná se o soubory rolí (gendergender))

gender = ústřední kategorie!gender = ústřední kategorie!

všechny sociální vztahy jsou nahlíženy jako všechny sociální vztahy jsou nahlíženy jako vztahy genderovévztahy genderové

genderové stereotypy jsou imanentní jsou genderové stereotypy jsou imanentní jsou součástí veškerého jednání = MV nejsou výjimkou součástí veškerého jednání = MV nejsou výjimkou

genderová identita měla/má v MV dalekosáhle genderová identita měla/má v MV dalekosáhle důsledky dle Fdůsledky dle F

Tématizace mužství Tématizace mužství a ženstvía ženství

F přístupy se ovšem výrazně liší F přístupy se ovšem výrazně liší v tematizování ženství a mužství, v tematizování ženství a mužství, liší se ve způsobu „řešení“liší se ve způsobu „řešení“

tématizace:tématizace: vlastnosti a hodnoty Ž a M jsou sociální a politické konstrukty, vlastnosti a hodnoty Ž a M jsou sociální a politické konstrukty,

jedná se o soubory rolí (jedná se o soubory rolí (gendergender), gender = ústřední kategorie!, ), gender = ústřední kategorie!, anti-esencialistismusanti-esencialistismus

snaha rozvolnit a proměnit tyto konstruktysnaha rozvolnit a proměnit tyto konstrukty tedy zpřístupnit domnělé M role Ž a vice versa + doplnit jednotlivé tedy zpřístupnit domnělé M role Ž a vice versa + doplnit jednotlivé

role prvky z domněle opačného genderového polerole prvky z domněle opačného genderového pole

jiné F přístupy (jiné F přístupy (esencialistickéesencialistické): přirozený základ vlastností a ): přirozený základ vlastností a hodnot M a Žhodnot M a Ž

přístup k genderu ženy jsou ze své podstaty odlišné od mužů, především z biologických důvodů

jde o přehodnocení vzájemných vztahů mezi těmito vlastnostmi a jde o přehodnocení vzájemných vztahů mezi těmito vlastnostmi a hodnotamihodnotami

mělo by dojít k vyrovnání, případně by mužská dominance (která mělo by dojít k vyrovnání, případně by mužská dominance (která prokázala svou destruktivnost) vystřídána dominancí ženských hodnotprokázala svou destruktivnost) vystřídána dominancí ženských hodnot

dnes nepříliš populární přístupdnes nepříliš populární přístup

http://nb.vse.cz/kfil/elogos/student/novak1.htm

Feminismus, kritika Feminismus, kritika mainstreamumainstreamu

1.1. kritika starších teoriíkritika starších teorií kritické posouzení role genderových základů v předchozích TMVkritické posouzení role genderových základů v předchozích TMV

2.2. analýza mezinárodních vztahů z feministického pohleduanalýza mezinárodních vztahů z feministického pohledu rozvoj vlastních výzkumných programůrozvoj vlastních výzkumných programů gender jako kategorie analýzygender jako kategorie analýzy

vymezuje se kriticky k tradici (neo-neo syntéza)vymezuje se kriticky k tradici (neo-neo syntéza) většina pozic ve světové politice i v oboru MV je zastávána muživětšina pozic ve světové politice i v oboru MV je zastávána muži klíčové koncepty a premisy jsou definovány muži, odrážejí klíčové koncepty a premisy jsou definovány muži, odrážejí

mužský pohledmužský pohled sféra MV = výsostně mužská sférasféra MV = výsostně mužská sféra F redefinoval mainstreamové teorie jako teorie založené na F redefinoval mainstreamové teorie jako teorie založené na

„exkluzi ženského“ „exkluzi ženského“ různé F nabízejí různé „léky“různé F nabízejí různé „léky“

teorie MV nereflektuje, že je produktem pouze mužské teorie MV nereflektuje, že je produktem pouze mužské subkultury subkultury → → a prezentuje se jako univerzálně platné a prezentuje se jako univerzálně platné porozuměníporozumění

Kritika R: otázka státu a Kritika R: otázka státu a mocimoci

Jean Bethke-ElhstainJean Bethke-Elhstain kritizuje stát = moderní suverénní stát je založen na představě kritizuje stát = moderní suverénní stát je založen na představě

suverénního aktéra, subjektu – vladaře, později občana = tím je suverénního aktéra, subjektu – vladaře, později občana = tím je implicitně MUŽimplicitně MUŽ

upozorňují na machistické metafory např. u Machiavelliho (muž – upozorňují na machistické metafory např. u Machiavelliho (muž – vladař zkrotí ženu – štěstěnu)vladař zkrotí ženu – štěstěnu)

F kritizují i jednostranný důraz R na moc, to odráží maskulinnost F kritizují i jednostranný důraz R na moc, to odráží maskulinnost myšlení (moc vychází z násilí nebo z hrozby násilím)myšlení (moc vychází z násilí nebo z hrozby násilím)

boj o moc jako hra s nulovým součtem x F pro moc jako tvořivou boj o moc jako hra s nulovým součtem x F pro moc jako tvořivou schopnost, která vede k vzájemnému posilováníschopnost, která vede k vzájemnému posilování

stát je založen na dichotomii veřejné sféry (zde se implicitně stát je založen na dichotomii veřejné sféry (zde se implicitně počítá s muži) a sféry osobního života (neoceňovaná reproduktivní počítá s muži) a sféry osobního života (neoceňovaná reproduktivní práce, zde se počítá se ženami) práce, zde se počítá se ženami) v mezinárodní politice tedy „vnější“ aspekty připadají M x „vnitřek“ v mezinárodní politice tedy „vnější“ aspekty připadají M x „vnitřek“

národního suverénního státu připadá Žnárodního suverénního státu připadá Ž F pracuje s širší pojetím konceptu moci a politiky než R F pracuje s širší pojetím konceptu moci a politiky než R

(mocenská politika)(mocenská politika)

ženská práce, podřízené postavení žen, ženská práce, podřízené postavení žen, zneužívání hodnot kódovaných jako ženské zneužívání hodnot kódovaných jako ženské představuje předpoklad politiky…představuje předpoklad politiky…

změny v rovině kultury, ekonomiky, osobního změny v rovině kultury, ekonomiky, osobního života ovlivňují domněle autonomní politickou života ovlivňují domněle autonomní politickou sféru = o MP nelze uvažovat jako o izolované sféru = o MP nelze uvažovat jako o izolované sféře čisté mocenské politikysféře čisté mocenské politiky

F heslo: „osobní je politické“ resp. v MV „osobní F heslo: „osobní je politické“ resp. v MV „osobní je mezinárodní“je mezinárodní“ i domněle soukromá ekonomické, kulturní či osobní i domněle soukromá ekonomické, kulturní či osobní

rozhodnutí mají politické dopady, rozhodnutí politickározhodnutí mají politické dopady, rozhodnutí politická

Přístup F k výzkumuPřístup F k výzkumu F kritizuje představy mainstreamu o možnosti F kritizuje představy mainstreamu o možnosti

dosáhnout objektivního poznání = maskulinní iluzedosáhnout objektivního poznání = maskulinní iluze

Je výklad termínů jako moc, bezpečnost, suverenita… Je výklad termínů jako moc, bezpečnost, suverenita… skutečně (jak tvrdí pozitivisté) objektivní? = není spíše skutečně (jak tvrdí pozitivisté) objektivní? = není spíše jen mužský? jen mužský?

F objektivitu nepředstíráF objektivitu nepředstírá F má jasné politické zaměření = zlepšit situaci žen (a F má jasné politické zaměření = zlepšit situaci žen (a

také mužů)také mužů)

nepředstírá hodnotovou neutralitu při výzkumu, nepředstírá hodnotovou neutralitu při výzkumu, subjektivní prožívání procesu výzkumu je součástí!subjektivní prožívání procesu výzkumu je součástí!

důraz na empatii ve výzkumu, zkoumaní nejsou důraz na empatii ve výzkumu, zkoumaní nejsou „objekty“ ale spíše spoluautory výzkumu„objekty“ ale spíše spoluautory výzkumu

Kritika F v MVKritika F v MV

často kritizován za neúnosnou často kritizován za neúnosnou politizaci vědeckého polepolitizaci vědeckého pole

i L autoři často kritizovali F i L autoři často kritizovali F (Keohane)(Keohane) ač chtěli obohacení výzkumu MV o ač chtěli obohacení výzkumu MV o

tématiku genderu = obávali se spojení F tématiku genderu = obávali se spojení F a postmodernistické dekonstrukce a postmodernistické dekonstrukce to by škodilo empirickému výzkumuto by škodilo empirickému výzkumu

Typologie feminismuTypologie feminismu

staví zejména na liberalismu, staví zejména na liberalismu, konstruktivismu, kritické teorii, konstruktivismu, kritické teorii, poststrukuralismu a poststrukuralismu a postkolonialismu…postkolonialismu…

společný znak = snaha porozumět společný znak = snaha porozumět ženské podřízenostiženské podřízenosti

Feministky z celého světa mají sjezd. Na pódium Feministky z celého světa mají sjezd. Na pódium vystoupí anglická feministka a povídá: "Přišla jsem vystoupí anglická feministka a povídá: "Přišla jsem domů, bouchla jsem do stolu a říkám: "Ode dneška domů, bouchla jsem do stolu a říkám: "Ode dneška nevařím!" První týden nic nevidím, druhý týden nic nevařím!" První týden nic nevidím, druhý týden nic nevidím a třetí týden vidím svého muže vařit!" nevidím a třetí týden vidím svého muže vařit!" Mohutný potlesk. Mohutný potlesk. Vystoupí německá feministka a povídá: "Já jsem Vystoupí německá feministka a povídá: "Já jsem přišla domů, bouchla jsem do stolu a říkám: "Ode přišla domů, bouchla jsem do stolu a říkám: "Ode dneška neperu!" První týden nic nevidím, druhý dneška neperu!" První týden nic nevidím, druhý týden nic nevidím a třetí týden vidím svého muže týden nic nevidím a třetí týden vidím svého muže prát!" Ještě větší potlesk, posluchačky bouří prát!" Ještě větší potlesk, posluchačky bouří nadšením. nadšením. Na pódium vystoupí česká feministka a povídá: Na pódium vystoupí česká feministka a povídá: "Přišla jsem domů, bouchla jsem do stolu a říkám: "Přišla jsem domů, bouchla jsem do stolu a říkám: "Ode dneška už neperu ani nevařím!" První týden "Ode dneška už neperu ani nevařím!" První týden nic nevidím, druhý týden nic nevidím a třetí týden nic nevidím, druhý týden nic nevidím a třetí týden konečně začínám vidět trochu na pravé oko." konečně začínám vidět trochu na pravé oko."

Liberální feminismusLiberální feminismus popírá, že by ženy, díky svému pohlaví a své

přirozenosti, musely být zcela jiné než muži, zcela jinak věci vnímat a chápat…

podrobení ženy přičítá výchově a socializaci do mechanismů společnosti → ovládána muži

žena je racionální bytost! odpoutáním se od své biologické danosti i

pohlavně strukturovaných sociálních mechanismů se může vrátit k čistému, pohlavně nestigmatizovanému raciu

dosáhnout rovnoprávnosti

rovnováhy chce dosáhnout odstraněním rovnováhy chce dosáhnout odstraněním právní diskriminace !!!právní diskriminace !!!

Liberální feminismusLiberální feminismus rovnováhy chce dosáhnout odstraněním právní diskriminace !!!rovnováhy chce dosáhnout odstraněním právní diskriminace !!!

Ot: Proč by se žena nemohla více podobat muži?Ot: Proč by se žena nemohla více podobat muži? Gender neuchopují nijak dramatickyGender neuchopují nijak dramaticky základem je rovnost M a Ž (= liberální F)základem je rovnost M a Ž (= liberální F)

zkoumá obsah podřadného postavení, nikoli jeho příčinyzkoumá obsah podřadného postavení, nikoli jeho příčiny řešení: dát Ž stejná právařešení: dát Ž stejná práva

zaměření na konkrétní problémyzaměření na konkrétní problémy pozice žen v globální politicepozice žen v globální politice

odsuzují vyloučení Ž z mocenských pozic v MVodsuzují vyloučení Ž z mocenských pozic v MV zapojení Ž je nutné, ale nepovede ke změně mezinárodního systémuzapojení Ž je nutné, ale nepovede ke změně mezinárodního systému

pozitivistické zkoumání podřízenosti, nerozchází se s racionalismempozitivistické zkoumání podřízenosti, nerozchází se s racionalismem

gender jako proměnná v zahraničně-politických analýzách gender jako proměnná v zahraničně-politických analýzách →→ Mary Mary Caprioli a Mark Boyer (2001)Caprioli a Mark Boyer (2001)

použití vědeckých dat a statistických údajůpoužití vědeckých dat a statistických údajů státem používané násilí klesá, jestliže domácí genderová rovnost stoupástátem používané násilí klesá, jestliže domácí genderová rovnost stoupá

kritika ze strany postpozitivistických feministů kritika ze strany postpozitivistických feministů statistická měření jsou neadekvátní pro porozumění genderové nerovnostistatistická měření jsou neadekvátní pro porozumění genderové nerovnosti

Kritický/marxistický Kritický/marxistický feminismusfeminismus

F 70. let spousta nerovností je spojena i s ekonomickými

otázkami → socialismus a marxismus

odmítal liberální feminismus volebního práva a veřejné emancipace nedostačující, ale pro feministickou myšlenku i

škodlivý

náprava povrchových důsledků nerovnosti žen a mužů NIC NEŘEŠÍ → vyrovnávání platů či rovnoprávnost v politice jen napomáhá dále kamuflovat a udržovat

strukturální nerovnosti, ukryté v základech společnosti

Kritický/marxistický Kritický/marxistický feminismusfeminismus

primárně zkoumá patriarchální struktury, genderová diskriminace + primárně zkoumá patriarchální struktury, genderová diskriminace + analýza trhu práce, který se dělí na 2 sféry: analýza trhu práce, který se dělí na 2 sféry:

veřejnou (placenou = mužskou) a soukromou (domácí, neplacenou = ženskou)veřejnou (placenou = mužskou) a soukromou (domácí, neplacenou = ženskou)

oproti liberálnímu feminismu jde více do hloubky v používání genderu jako oproti liberálnímu feminismu jde více do hloubky v používání genderu jako proměnnéproměnné

zkoumá ideové a materiální projevy genderových identit a genderové moci zkoumá ideové a materiální projevy genderových identit a genderové moci v globální politicev globální politice

hluboce zakořeněná patriarchální struktura, internalizace podřízenosti hluboce zakořeněná patriarchální struktura, internalizace podřízenosti ženžen

staví a prohlubuje práci Roberta Coxestaví a prohlubuje práci Roberta Coxe svět je tvořený třemi kategoriemi sil, které se navzájem ovlivňujísvět je tvořený třemi kategoriemi sil, které se navzájem ovlivňují

materiální podmínky, ideje, institucemateriální podmínky, ideje, instituce zároveň existují tři rozdílné úrovně, na kterých se tyto síly ovlivňují zároveň existují tři rozdílné úrovně, na kterých se tyto síly ovlivňují

úroveň výrobních vztahů, úroveň státně společenského systému a úroveň úroveň výrobních vztahů, úroveň státně společenského systému a úroveň historicky definovaných světových pořádkůhistoricky definovaných světových pořádků

Sandra WhitworthSandra Whitworth staví na Coxově systémustaví na Coxově systému Feminism and International Relations (1994)Feminism and International Relations (1994) porozumění genderu závisí pouze částečně na skutečných materiálních porozumění genderu závisí pouze částečně na skutečných materiálních

podmínkách žen a mužů a za určitých okolnostípodmínkách žen a mužů a za určitých okolností

Radikální feminismusRadikální feminismus spousta argumentů, že ženy nejsou vykořisťovány kapitálem, ale

muži marxismus ženám a feminismu neposlouží je třeba marxismus nahradit teorií patriarchátu

materiální a sociální vztahy mezi muži vytvářejí solidaritu mezi nimi a umožňují jim ovládat ženy

heterosexuální vztahy – sňatek, sexuální násilí, znásilnění, prostituce, bití

velmi rozšířená praxe, více, než se předpokládá v muži dominované společnosti se interpretují jako konsensuální znásilnění často popisováno jako dobrovolný sex sexuální obtěžování jako pozornost

odvozuje se od rozdílů mezi pohlavími (Firestone) či od maskulinního státu (macKinnon)

lidé internalizují normy maskulinity a feminity od útlého věku – psychologický aspekt útlaku → kombinace feminismu s psychologií

panství muže nad ženou podle radikálních feministek pramenilo především z nucené reprodukční funkce ženy

Konstruktivistický Konstruktivistický feminismusfeminismus

přehodnocení toho jak rozumíme přehodnocení toho jak rozumíme MV = přidáním sociálního faktoruMV = přidáním sociálního faktoru

zdůraznění ideové než materiální složky zdůraznění ideové než materiální složky celosvětové politikycelosvětové politiky

přistupují k hodnotám široce přistupují k hodnotám široce od pozitivistického pojetí, které zachází s podstatou od pozitivistického pojetí, které zachází s podstatou

jako s příčinami až k postpozitivistickému pohledu jako s příčinami až k postpozitivistickému pohledu zaměřenému na jazykzaměřenému na jazyk

napadení realistického předpokladu, že stát je napadení realistického předpokladu, že stát je unitární hráčunitární hráč

chování v politice je formováno vnímáním sebe chování v politice je formováno vnímáním sebe a ostatnícha ostatních

Poststrukturální Poststrukturální feminismusfeminismus

důraz na význam jazykadůraz na význam jazyka vztah poznání a mocivztah poznání a moci dichotomie jazykové konstrukce dichotomie jazykové konstrukce

posilují maskulinituposilují maskulinitu

Charlotte Hooper – Mainly States, Charlotte Hooper – Mainly States, analýza časopisu The Economistanalýza časopisu The Economist

Postkoloniální Postkoloniální feminismusfeminismus

interdisciplinární proud výsledkem protínání (neo)kolonialismu s genderovými,

třídními, rasovými, sexuálními a dalšími aspekty života žen v různých kontextech

dominantní vztah „západu“ nad bývalými koloniemidominantní vztah „západu“ nad bývalými koloniemi

bojuje proti esencializaci ženského postoje bojuje proti esencializaci ženského postoje např. existence černošských feministeknapř. existence černošských feministek

kulturní stereotypy – postkoloniální subjekty jsou v MV kulturní stereotypy – postkoloniální subjekty jsou v MV druhořadédruhořadé

západní feminismus zkonstruoval vědění o nezápadních západní feminismus zkonstruoval vědění o nezápadních ženáchženách

základní představy o emancipaci se mohou lišitzákladní představy o emancipaci se mohou lišit

Chandra Mohanty Chandra Mohanty kritika etnocentrického universalismukritika etnocentrického universalismu

Gayatri C. Spivak

Postmoderní feminismusPostmoderní feminismus

kritika dualistické kategorizace kritika dualistické kategorizace genderu, rozumu a emoce genderu, rozumu a emoce

současně zpochybnění lib. a rad. současně zpochybnění lib. a rad. feminismufeminismu

F v rámci TMVF v rámci TMV

pozice F na okraji TMVpozice F na okraji TMV způsobeno zejména nedostatkem přínosného způsobeno zejména nedostatkem přínosného

dialogudialogu kritikakritika

F přináší novou ontologickou i F přináší novou ontologickou i epistemologickou dimenziepistemologickou dimenzi

Feministické MV nám umožňují nahlížet nová Feministické MV nám umožňují nahlížet nová témata + kriticky hodnotit základní témata + kriticky hodnotit základní předpoklady disciplíny MVpředpoklady disciplíny MV

PostkolonialismusPostkolonialismus objevuje se na konci 80. letobjevuje se na konci 80. let kritizuje etnocentrismus západního mezinárodního kritizuje etnocentrismus západního mezinárodního

systémusystému

důraz na zkušenost a zájmy třetího světadůraz na zkušenost a zájmy třetího světa nejvíce se tento přístup uplatňuje v rozvojových nejvíce se tento přístup uplatňuje v rozvojových

studiích a ve spojení s feministickými přístupystudiích a ve spojení s feministickými přístupy

sdílí některá východiska s postmoder. přístupysdílí některá východiska s postmoder. přístupy zabývá se kritickým zkoumáním existujících politických zabývá se kritickým zkoumáním existujících politických

struktur, institucí a praktik, jež jsou produktem struktur, institucí a praktik, jež jsou produktem mocenských vztahůmocenských vztahů

zaměření na analýzu diskurzů = diskurzivní analýzazaměření na analýzu diskurzů = diskurzivní analýza

Postkolonialismu – Postkolonialismu – předpoklady vznikupředpoklady vzniku

západní světzápadní svět Thukydides, Machiavelli, Hobbes, Kant, aj.Thukydides, Machiavelli, Hobbes, Kant, aj.

otázky západního světa otázky západního světa lidská přirozenost, vznik války, utváření míru, moc…lidská přirozenost, vznik války, utváření míru, moc… nemusí vždy odpovídat představám „nezápadního světa“nemusí vždy odpovídat představám „nezápadního světa“

nárůst odporu proti dobývajícím křesťanským zemím nárůst odporu proti dobývajícím křesťanským zemím rozšiřujícím své panství po světě a jejich metodám rozšiřujícím své panství po světě a jejich metodám podrobování si nových zemípodrobování si nových zemí

instituce moderní evropské kultury položili základ instituce moderní evropské kultury položili základ „mezinárodnímu pořádku“„mezinárodnímu pořádku“

Mohou evropští myslitelé dojít k objektivní pravdě o vývoji? Mohou evropští myslitelé dojít k objektivní pravdě o vývoji? nikdo nikdy nedal Evropě svolení být ultimativním soudcem toho, nikdo nikdy nedal Evropě svolení být ultimativním soudcem toho,

co je špatné a dobréco je špatné a dobré kritika ješitnosti teorií západních zemí, jako např. racionalismus, kritika ješitnosti teorií západních zemí, jako např. racionalismus,

humanismus a jejich vztahu k imperialismu a kolonialismu atd.humanismus a jejich vztahu k imperialismu a kolonialismu atd.

Postkolonialismus zápasí s pohledy západních racionalistů, Postkolonialismus zápasí s pohledy západních racionalistů, humanistů a univerzalistů, že jsou nadřazení a , že „Evropa“ humanistů a univerzalistů, že jsou nadřazení a , že „Evropa“ ovládá lepší formu úsudku, morálky a právaovládá lepší formu úsudku, morálky a práva

Bez kolonialismu by nebylo Bez kolonialismu by nebylo postkolonialismupostkolonialismu

postkoloniální literatura se snaží popsat interakce mezi postkoloniální literatura se snaží popsat interakce mezi evropskými národy a národy kolonizovanýmievropskými národy a národy kolonizovanými

do pol. 20. st. byla velká většina světa pod kontrolou do pol. 20. st. byla velká většina světa pod kontrolou evropských zemíevropských zemí Velká Británie kolonizovala 50 % světaVelká Británie kolonizovala 50 % světa Je možné ospravedlnění imperialismu?Je možné ospravedlnění imperialismu?

ačkoliv jsou USA bývalou kolonizovanou zemí Velké Británieačkoliv jsou USA bývalou kolonizovanou zemí Velké Británie v současnosti jsou chápány jako země kolonizátorská, nikoli v současnosti jsou chápány jako země kolonizátorská, nikoli

kolonizovanákolonizovaná

KolonialismusKolonialismus kolonialismus je o dominanci (politickou, ekonomickou kolonialismus je o dominanci (politickou, ekonomickou

atp.) silného národa nad tím slabšíatp.) silného národa nad tím slabší metody evropského dobývání a expanze se měnily napříč metody evropského dobývání a expanze se měnily napříč

prostorem a časemprostorem a časem zájem o materiální blahobytzájem o materiální blahobyt útlak je základní složka kolonializmuútlak je základní složka kolonializmu

Nadřazenost Evropy!Nadřazenost Evropy! Evropské společenství si přisuzovalo, že bylo jedinečně Evropské společenství si přisuzovalo, že bylo jedinečně

nadáno, rozumem, vědou a technologiínadáno, rozumem, vědou a technologií Evropské společenství ponižovalo kulturu, umění a vědu, která Evropské společenství ponižovalo kulturu, umění a vědu, která

neodpovídala západnímu myšleníneodpovídala západnímu myšlení

Jean-Paul Sartre: „Evropa se skládá z mnoha regionů a Jean-Paul Sartre: „Evropa se skládá z mnoha regionů a entit, tvořící společenství pod názvem Evropa, které určilo, entit, tvořící společenství pod názvem Evropa, které určilo, že svět se skládá ze dvou složek – člověk a domorodec“že svět se skládá ze dvou složek – člověk a domorodec“

Otherness = odlišný/jinakostOtherness = odlišný/jinakost

chování evropských mocností podmíněno chování evropských mocností podmíněno pocitem „odlišnosti“ vůči cizím kulturámpocitem „odlišnosti“ vůči cizím kulturám

vyhraňování se evropského člověka vyhraňování se evropského člověka

„vyspělého typu“ vůči ostatním „vyspělého typu“ vůči ostatním „divochům“ „divochům“

hlavní příčina vzniku kolonialismu a ideje hlavní příčina vzniku kolonialismu a ideje „břímě bílého muže“„břímě bílého muže“

OthernessOtherness

PostkolonialismusPostkolonialismus Franz Fanon „The Wretched of the Earth“ Franz Fanon „The Wretched of the Earth“

(1968)(1968) svět byl ovládnut Evropou a byl rozdělen na svět byl ovládnut Evropou a byl rozdělen na

2 druhy lidí 2 druhy lidí lidé „men“lidé „men“ domorodci „Native“domorodci „Native“

vládnutí podle svých pravidel, potlačování vládnutí podle svých pravidel, potlačování kultury a vědy kultury a vědy →→ označení za mýty, označení za mýty, šamanismus, folklor…šamanismus, folklor…

PostkolonialismusPostkolonialismus důraz na zkušenost třetího světadůraz na zkušenost třetího světa politické odhodlání hájit zájmy marginalizovaných skupin a politické odhodlání hájit zájmy marginalizovaných skupin a

oblastíoblastí

Edward SaidEdward Said Orientalismus (1978) = základní práceOrientalismus (1978) = základní práce vzn. postkoloniálních studiívzn. postkoloniálních studií zkoumá roli Evropy při vytváření dominantního poznání o Orientu a zkoumá roli Evropy při vytváření dominantního poznání o Orientu a

jeho obyvatelíchjeho obyvatelích pokus o antropologii západní společnosti; analýza jejího chápání pokus o antropologii západní společnosti; analýza jejího chápání

sebe samé pomocí konstrukce svého protikladusebe samé pomocí konstrukce svého protikladu evropské vidění Orientu jako exotického, zaostalého a zkaženého evropské vidění Orientu jako exotického, zaostalého a zkaženého srovnání s civilizovaným Západemsrovnání s civilizovaným Západem na základě tohoto pojetí dochází k vytvoření identity a sebepojetí na základě tohoto pojetí dochází k vytvoření identity a sebepojetí

obou oblastíobou oblastí vědění je propojeno s mocí, aby diskurz posloužil zájmům vědění je propojeno s mocí, aby diskurz posloužil zájmům

kolonizátorůkolonizátorů vědění = nástroj dominance Evropanůvědění = nástroj dominance Evropanů

„„břemeno bílého muže“ = morální povinnost vyspělého evr. břemeno bílého muže“ = morální povinnost vyspělého evr. bílého muže přinést civilizaci a rozvoj „primitivním divochům“bílého muže přinést civilizaci a rozvoj „primitivním divochům“

Ex. vztah mezi koloniálním vztahem a současnými vztahy mezi Ex. vztah mezi koloniálním vztahem a současnými vztahy mezi donory (Západem) a příjemci rozvojové pomocidonory (Západem) a příjemci rozvojové pomoci

Postkolonialismus a Postkolonialismus a věděnívědění

Koloniální struktury moci daly celý svět Koloniální struktury moci daly celý svět evropským a západním badatelům jako předmět evropským a západním badatelům jako předmět studiístudií

Sociální struktury a rituály objeveny koloniálními Sociální struktury a rituály objeveny koloniálními etnografy odrážejí jejich vlastní kasty názorů, etnografy odrážejí jejich vlastní kasty názorů, které byly mnohdy odlišné od toho co existovalokteré byly mnohdy odlišné od toho co existovalo

Koloniální etnografie byla mapována souborem Koloniální etnografie byla mapována souborem morálních, povahových a lidských kapacit, které morálních, povahových a lidských kapacit, které pomohly ospravedlnit imperiální politické pomohly ospravedlnit imperiální politické ekonomiky a jejich morální a právní systémyekonomiky a jejich morální a právní systémy

postkolonialismus se zabývá všemi kulturami a postkolonialismus se zabývá všemi kulturami a společnostmi, které byly v minulosti koloniemi tehdejších společnostmi, které byly v minulosti koloniemi tehdejších mocnostímocností

snahy o vytvoření nového mezinárodního řádusnahy o vytvoření nového mezinárodního řádu očištěného od pozůstatků kolonialismuočištěného od pozůstatků kolonialismu

usiluje o vzájemné porozumění všech kultur na celém světěusiluje o vzájemné porozumění všech kultur na celém světě o dosažení shody v otázkách týkajících se globálních zájmů o dosažení shody v otázkách týkajících se globálních zájmů

lidstva; vzájemný respektlidstva; vzájemný respekt

kritizuje neschopnost Západu začlenit postkoloniální státy kritizuje neschopnost Západu začlenit postkoloniální státy do světového děnído světového dění

jednostranné vnucování západních hodnotjednostranné vnucování západních hodnot zkoumá současné formy vlády, stav ekonomiky a etiky; zkoumá současné formy vlády, stav ekonomiky a etiky;

problematiku kulturní identity bývalých kolonií… problematiku kulturní identity bývalých kolonií… obraz kolonialismu v tehdejším tisku a literatuřeobraz kolonialismu v tehdejším tisku a literatuře OTHERNESSOTHERNESS žebříček západních hodnotžebříček západních hodnot

Postkolonialismus: cíle a Postkolonialismus: cíle a kritikakritika

červenec 1956 – egyptský prezident G. A. Nasir znárodnil červenec 1956 – egyptský prezident G. A. Nasir znárodnil Suezský průplavSuezský průplav hrdina v celém arabském světěhrdina v celém arabském světě

SSSR Nasira podporoval – bojoval proti imperialismuSSSR Nasira podporoval – bojoval proti imperialismu

VB a FR VB a FR →→ hlavní investoři průplavu hlavní investoři průplavu vidí Nasirův postoj jako porušení mezinárodně platných úmluvvidí Nasirův postoj jako porušení mezinárodně platných úmluv

chování Egypta = vzor pro ostatní zeměchování Egypta = vzor pro ostatní země VB a FR se rozhodly zaútočit s pomocí IzraeleVB a FR se rozhodly zaútočit s pomocí Izraele důvod útoku = zajištění bezpečné plavby průplavemdůvod útoku = zajištění bezpečné plavby průplavem

VB a FR donuceny stáhnout svá vojska, utrpěly morální újmu, VB a FR donuceny stáhnout svá vojska, utrpěly morální újmu, finanční ztrátu, průplav nezískalyfinanční ztrátu, průplav nezískaly

VB a FR se z BV stáhly, jejich vliv v mnoha arab. zemích převzaly VB a FR se z BV stáhly, jejich vliv v mnoha arab. zemích převzaly Spojené státySpojené státy

Egypt zvýšil svůj vliv na blízkém východě, začal být levicovější a Egypt zvýšil svůj vliv na blízkém východě, začal být levicovější a začal více inklinovat k Sovětskému svazu, který Egypt zásoboval začal více inklinovat k Sovětskému svazu, který Egypt zásoboval zbraněmi v době bojezbraněmi v době boje

Suezský průplav – case Suezský průplav – case studystudy

z pohledu postkolonialistů – nelogická a absurdní válkaz pohledu postkolonialistů – nelogická a absurdní válka Panamský kanál patří Američanům, Kielský kanál Němcům, Panamský kanál patří Američanům, Kielský kanál Němcům,

proč suezský kanál nemůže patřit Egypťanům?proč suezský kanál nemůže patřit Egypťanům?

zmezinárodnění Suezkého kanálu pod soukromým zmezinárodnění Suezkého kanálu pod soukromým evropským managementem poukazuje na „Evropskou evropským managementem poukazuje na „Evropskou imperiální suverenitu“imperiální suverenitu“

nevyvážené smlouvy, nátlak, otrocká práce a diskriminace nevyvážené smlouvy, nátlak, otrocká práce a diskriminace mezinárodních režimů byly charakteristickým znakem mezinárodních režimů byly charakteristickým znakem kolonialismu.kolonialismu.

Nasir poukazoval na rozpor koloniálních smluv Nasir poukazoval na rozpor koloniálních smluv s poválečnými body sebeurčení…s poválečnými body sebeurčení…

Evropané přišli, vydělali peníze a celé to nazvali jako Evropané přišli, vydělali peníze a celé to nazvali jako společné blaho…společné blaho…

Suezský průplav – case Suezský průplav – case studystudy

Postkolonialismus – Postkolonialismus – shrnutí shrnutí

kolonialismus jako systém přímé dominance kolonialismus jako systém přímé dominance skončilskončil jeho struktury a mocenské vztahy ALE přetrvalyjeho struktury a mocenské vztahy ALE přetrvaly

v popředí zájmů postkolonialismu stojí v popředí zájmů postkolonialismu stojí studium vztahů mezi Severem a Jihem studium vztahů mezi Severem a Jihem

zkoumání vztahů mezi rasami, třídami či zkoumání vztahů mezi rasami, třídami či pohlavímipohlavími vliv a důsledky těchto vztahů na globální nerovnosti vliv a důsledky těchto vztahů na globální nerovnosti

a strukturu mez. syst.a strukturu mez. syst.

Postkolonialismus – Postkolonialismus – shrnutí shrnutí

skepticismus proti metanaracím a skepticismus proti metanaracím a univerzalistickým teoriím a projektům univerzalistickým teoriím a projektům jako je demokratizace nebo liberalismusjako je demokratizace nebo liberalismus

postkoloniální autoři upozorňují na postkoloniální autoři upozorňují na omezenost pojímání západního omezenost pojímání západního osvícenského způsobu myšlení jako osvícenského způsobu myšlení jako nadřazeného a univerzálně platného nadřazeného a univerzálně platného

je nutné naslouchat těm, jejichž zkušenost je nutné naslouchat těm, jejichž zkušenost se od evropské zásadně liší…se od evropské zásadně liší…

Kritika postkolonialismuKritika postkolonialismu jako postmodernismu i postkolonialismus jako postmodernismu i postkolonialismus

kritizován za přílišné zaměření na text a kritizován za přílišné zaměření na text a diskurzydiskurzy to jej činí apolitickýmto jej činí apolitickým

postk. jako příliš teoretický přístuppostk. jako příliš teoretický přístup

užívání neproniknutelného jazyka, za užívání neproniknutelného jazyka, za kterým může být nedostatek argumentůkterým může být nedostatek argumentů

vliv v literární a kulturní vědě…vliv v literární a kulturní vědě…

Zelená teorieZelená teorie

Environmentalistika = nauka o Environmentalistika = nauka o životním prostředí (ŽP)životním prostředí (ŽP) odkazuje ke vztahu mezi člověkem a jeho odkazuje ke vztahu mezi člověkem a jeho

okolímokolím člověk je referenčním bodem uprostřed člověk je referenčním bodem uprostřed

komplexních vztahů s Žpkomplexních vztahů s Žp

Ekologie = člověk je pouze jednou ze Ekologie = člověk je pouze jednou ze součástí ekosystémusoučástí ekosystému člověk není upřednostněn člověk není upřednostněn

Zelená teorie?Zelená teorie? mezinárodní politice a akademickému poli je bližší mezinárodní politice a akademickému poli je bližší

mezinárodní environmentální politika (MEP) = mezinárodní environmentální politika (MEP) = tedy koncept ŽPtedy koncept ŽP

v rámci teorie někteří autoři hovoří o existenci v rámci teorie někteří autoři hovoří o existenci teoretického přístupu = zelená teorie MV (green teoretického přístupu = zelená teorie MV (green politics theory)politics theory) ale rozhodně neexistuje v tomto konsensusale rozhodně neexistuje v tomto konsensus

těsné propojení MEP a národní environmentální těsné propojení MEP a národní environmentální politikypolitiky

většina jednání na platformě OSN + snaha o většina jednání na platformě OSN + snaha o udržení kultury konsensuudržení kultury konsensu mezinárodní smlouvy musí být po podpisu ratfifikovány v mezinárodní smlouvy musí být po podpisu ratfifikovány v

domácím legislativním procesu, aby platilydomácím legislativním procesu, aby platily

Oblasti zájmu zelené Oblasti zájmu zelené teorie v MVteorie v MV

1. Analytická: 1. Analytická:

vliv (mezinárodní) politiky na ŽPvliv (mezinárodní) politiky na ŽP

2. Kritická: 2. Kritická:

reformulace tradičních konceptů ze zelené reformulace tradičních konceptů ze zelené perspektivy (válka, bezpečí, stát, národní zájem, perspektivy (válka, bezpečí, stát, národní zájem, atd.)atd.)

3. Normativní:3. Normativní:

proměna hodnot a cílů politického jednáníproměna hodnot a cílů politického jednání

Vztah domácí a zahraniční politiky?Vztah domácí a zahraniční politiky?

Vztah nízké a vysoké politiky? (sekuritizace)Vztah nízké a vysoké politiky? (sekuritizace)

Problémy ŽP v kontextu Problémy ŽP v kontextu TMVTMV

environmentální problémy environmentální problémy dosud nebyly centrálním zájmem TMVdosud nebyly centrálním zájmem TMV tradiční TMV jsou „ekologicky slepé“tradiční TMV jsou „ekologicky slepé“

tradiční zaměření TMV tradiční zaměření TMV vysoká politika (bezpečnost a mezistátní vysoká politika (bezpečnost a mezistátní

konflikty)konflikty)

od 70. let od 70. let vystupňování ekologických problémů vystupňování ekologických problémů nová oblast MV soustřeďující se na spolupráci nová oblast MV soustřeďující se na spolupráci

v environmentálních otázkáchv environmentálních otázkách

Rozdílná optika TMV na Rozdílná optika TMV na globální problémyglobální problémy

globální oteplováníglobální oteplování

realismusrealismus pokud důsledky klimatických změn přímo neohrozí pokud důsledky klimatických změn přímo neohrozí

národní bezpečnost, označí jej za periferní problémnárodní bezpečnost, označí jej za periferní problém

neoliberalismusneoliberalismus budou hledat způsob jak přimět státy ke spoluprácibudou hledat způsob jak přimět státy ke spolupráci

zelená teoriezelená teorie snaha zahrnout i opomíjená témata snaha zahrnout i opomíjená témata zanedbávání potřeb budoucích generací, nerovnoměrné zanedbávání potřeb budoucích generací, nerovnoměrné

rozložení ekologických rizik mezi různými rozložení ekologických rizik mezi různými společenskými třídami, státy a regionyspolečenskými třídami, státy a regiony

Vlivy na vznik Zelené Vlivy na vznik Zelené teorieteorie

degradace ŽP způsobená lidskou činností degradace ŽP způsobená lidskou činností má dlouhou historiimá dlouhou historii

do období evropské globální expanze a do období evropské globální expanze a průmyslové revoluce byla degradace ŽP průmyslové revoluce byla degradace ŽP nerovnoměrná a spíše lokálnínerovnoměrná a spíše lokální

moderní ekologické krize moderní ekologické krize globální rozsah a závažnost problémůglobální rozsah a závažnost problémů ve druhé polovině 20. stoletíve druhé polovině 20. století

přibližně 60 % ekosystémů důležitých pro přibližně 60 % ekosystémů důležitých pro život na Zemi je užíváno neudržitelněživot na Zemi je užíváno neudržitelně

Rostoucí význam nových Rostoucí význam nových zelených teoriízelených teorií

Zelené teorie zpochybňují některé základní předpokladyZelené teorie zpochybňují některé základní předpoklady modifikace tradičního chápání bezpečnosti, rozvoje a mezinárodní modifikace tradičního chápání bezpečnosti, rozvoje a mezinárodní

spravedlnosti spravedlnosti zavedení nového diskurzu ekologické bezpečnosti, udržitelného zavedení nového diskurzu ekologické bezpečnosti, udržitelného

rozvoje a ekologické spravedlnostirozvoje a ekologické spravedlnosti v 80. letech se objevují nová sociální hnutí (zabývající se životním v 80. letech se objevují nová sociální hnutí (zabývající se životním

prostředím), která formovala zelenou politikuprostředím), která formovala zelenou politiku

zejména v Evropě pak docházelo k vytváření nových zelených zejména v Evropě pak docházelo k vytváření nových zelených politických stranpolitických stran

4 pilíře: 4 pilíře: ekologická zodpovědnostekologická zodpovědnost sociální spravedlnostsociální spravedlnost nenásilnostnenásilnost demokracie zdolademokracie zdola

formování zelených politických stran i v Africe, Latinské Americe či formování zelených politických stran i v Africe, Latinské Americe či AsiiAsii

opozice vůči neoliberální globalizaciopozice vůči neoliberální globalizaci

Zelená teorieZelená teorie

tři hlavní fáze vývoje MEPtři hlavní fáze vývoje MEP

60.-70. léta 60.-70. léta 1972 – Stockholmská konference OSN o ŽP1972 – Stockholmská konference OSN o ŽP 1972 – Limity růstu (Meadows et al.)1972 – Limity růstu (Meadows et al.)

80. léta80. léta Světová komise pro životní prostředí a rozvoj (WCED, 1987)Světová komise pro životní prostředí a rozvoj (WCED, 1987) „„trvale udržitelný růst“ (redistribuce)trvale udržitelný růst“ (redistribuce)

90. léta90. léta 1992 – Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio 1992 – Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio

de Janeiro)de Janeiro) vzestup neoliberalismuvzestup neoliberalismu

První vlna zelené teoriePrvní vlna zelené teorie vychází z kritické teorievychází z kritické teorie kritika Západu i Východu jako dvou verzí téhožkritika Západu i Východu jako dvou verzí téhož kritika klíčových institucí kritika klíčových institucí

– – stát, trh, atd.stát, trh, atd. ekocentrický charakterekocentrický charakter

60.-70. léta 60.-70. léta 1972 – Stockholmská konference OSN o ŽP1972 – Stockholmská konference OSN o ŽP

model konference o ŽPmodel konference o ŽP uvedení problematiky ŽP do mezinárodní politiky + zavedení nových uvedení problematiky ŽP do mezinárodní politiky + zavedení nových

principů mezinárodního práva a nových zásadprincipů mezinárodního práva a nových zásad vzn. Program OSN pro ŽP + instituce OSN v Nairobivzn. Program OSN pro ŽP + instituce OSN v Nairobi nárůst multilateralismu v problematice ŽP, stimulace národních nárůst multilateralismu v problematice ŽP, stimulace národních

aktivit v obl. ŽP + aktivizace nestátních aktérůaktivit v obl. ŽP + aktivizace nestátních aktérů

1972 – Limity růstu (Meadows et al.)1972 – Limity růstu (Meadows et al.) multilateralismus, vliv nevládních aktérůmultilateralismus, vliv nevládních aktérů

Druhá vlna zelené teorieDruhá vlna zelené teorie

80. léta80. léta- transnacionální obrattransnacionální obrat- méně pozornosti státům (komunitarismus) = více méně pozornosti státům (komunitarismus) = více

pozornosti kosmopolitismupozornosti kosmopolitismu

vznik Světové komise pro ŽP a rozvojvznik Světové komise pro ŽP a rozvoj 1987 zveřejněna zpráva předsedkyně komise Zpráva 1987 zveřejněna zpráva předsedkyně komise Zpráva

Brundtlandové („Brundtlandové („Naše společná budoucnost“) přichází s konceptem trvale udržitelného rozvoje + přichází s konceptem trvale udržitelného rozvoje +

změna celkového diskurzu o ŽP (vize společné změna celkového diskurzu o ŽP (vize společné budoucnosti)budoucnosti)

Třetí vlna zelené teorieTřetí vlna zelené teorie 90. léta90. léta 1992 Konference OSN o ŽP a rozvoji v Rio de Janeiru1992 Konference OSN o ŽP a rozvoji v Rio de Janeiru

vysoká medializace, paralelní Globální fórum nevládních vysoká medializace, paralelní Globální fórum nevládních organizacíorganizací

oblast ŽP natrvalo do popředí mezinárodní politikyoblast ŽP natrvalo do popředí mezinárodní politiky výsledkem nové úmluvy (Úmluva o změně klimatu, Úmluva o výsledkem nové úmluvy (Úmluva o změně klimatu, Úmluva o

biodiverzitě…)biodiverzitě…) Deklarace z Ria, Agenda 21 = důraz na implementaciDeklarace z Ria, Agenda 21 = důraz na implementaci

někteří se domnívají, že myšlenka trvale udržitelného někteří se domnívají, že myšlenka trvale udržitelného rozvoje v Riu ztratila původní redistributivně založený rozvoje v Riu ztratila původní redistributivně založený obsah ze zprávy Brundtlandovéobsah ze zprávy Brundtlandové prosazuje se propojení trvale udržitelného rozvoje s prosazuje se propojení trvale udržitelného rozvoje s

neoliberálním washingtonským konsensemneoliberálním washingtonským konsensem rozkol nad Kjótským protokolem (ten skončí 2012) – co pak? rozkol nad Kjótským protokolem (ten skončí 2012) – co pak?

→ Kodaňský summit 12/2009 = výsledky nicmoc→ Kodaňský summit 12/2009 = výsledky nicmoc obchodování s emisemi atp.obchodování s emisemi atp.

Zelená teorie - hodnoceníZelená teorie - hodnocení normativní hodnotynormativní hodnoty

nové mechanismy = témata low politics se nové mechanismy = témata low politics se dostávají do popředí MP zájmudostávají do popředí MP zájmu

hybridizace politické agendyhybridizace politické agendy ŽP původně chápáno jako národně založená ŽP původně chápáno jako národně založená

oblast = poté vzn. MEP + propojení s agendou oblast = poté vzn. MEP + propojení s agendou rozvoje = příklon k neoliberalismu = snaha o rozvoje = příklon k neoliberalismu = snaha o napojení na agendu bezpečnostinapojení na agendu bezpečnosti

umožňuje studium vlivu nestátních aktérů v MPumožňuje studium vlivu nestátních aktérů v MP

ZdrojeZdroje

Burchill, Scott et al. 2009. Burchill, Scott et al. 2009. Theories of Theories of International RelationsInternational Relations. Palgrave Macmillan; . Palgrave Macmillan; 4th edition. 4th edition.

Drulák, Petr. 2003. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních Teorie mezinárodních vztahůvztahů. Praha: Portál. . Praha: Portál.

Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Kratochvíl, Petr a Petr Drulák (eds.) 2009. Encyklopedie mezinárodních vztahůEncyklopedie mezinárodních vztahů. Portál: . Portál: Praha.Praha.

Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií Přehled teorií mezinárodních vztahůmezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní . Brno: Mezinárodní politologický ústav.politologický ústav.

http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/435_015%20-%20Prusa.pdf