Finanční trhy a měnová politika

Jílek19.10. - odpadá, stejně jako 28.9. a 16.11. …

Základní literatura– Peníze a měnová politika– Finanční trhy a investování– Akciové trhy a investování

– účetnictví bankovních a finančních institucí– finanční komodity, deriváty …

na konci zkouška – ústní– za účast je 3x po 4 bodech – tedy 12– 10 bodů za „aktivitu“– 70 bodů ústní zkouška

celkem 100

Do příště nastudovat do strany 288 tu první knihu – lol

prý se leccos na finančním trhu dá předpovědět – ne všechno ale leccos se prý dá :)

Objem peněz v ekonomice– nějak definujeme peněžní masu– účet „CB“

– strana aktiv– strana závazků (rozdíl mezi aktivy a závazky je kapitál – aby se to rovnalo – pasiva ifrs

nezná, takže co nejsou závazky a jsou na pasivech to je kapitál)– na straně závazků

– oběživo – M0– vklady na běžných účtech komerčních bank – M1 (teda + M0)– termínované vklady – M2– holt peněžní agregáty na straně závazků

– oběživo činí tak 10% peněžní masy– nezahrnují se tam mezibankovní úložky do kategorie peněz – do peněžních agregátů

– pěněžní masou se rozumí nějaký širší peněžní agregát – většinou M2– v čr

– M0 je zhruba 400mld kč– M2 je zhruba 2500mld kč– (každá čtyřčlenná průměrná rodina má zhruba 160k doma v oběživu a průměrná

rodina má peněžní masu asi 1mil)– tato peněžní masa stále s časem rostla – ve všech zemích – do ekonomik se valily obrovské

částky peněz, tento obrovský růst peněžní masy podněcoval růst HDP – checht – prý

expandující vesmír – jako vybuchující hvězda, všechny systémy (s výjimkou japonska po roce 199?) byly expandující vesmír – nikdo si nedával na peníze pozor – exponenciála to byla a zajišťovala růst HDP většinou – ne vždy (právě v tom japonsku ne – tam je růst 0)

– jílek vidí tu kauzalitu prostě tak – růst peněžní masy produkuje růst HDP – ne naopak, teď se snižuje objem peněžní masy tak HDP prostě klesá – u nás je růst peněžní masy na 0

– čnb eviduje přesně kolik oběživa bylo odebráno obchodními bankami – denní podrobná evidence

– víme kolik bylo emisích a jakých bankovek, když se něco stahuje, je to jako by to ubývalo, když to už nejde vracet a je to jako by to bylo ztraceno, čnb to odepíše z toho účtu proti výnosu – stane se to výnosem – čím více lidé poztrácejí peněz, tím větší výnosy centrální banka nakonec realizuje

Vznik peněz v ekonomice– jak je možné že ta peněžní masa tak porostla– uplynulých 50 let bylo neobyčejně „šťastnou“ dobou – ta doba se prý už opakovat nebude

– systém byl dobrý těch 50 let – v USA už sice padal v 90.letech – sekuritizace a tak problémy oddálila o dalších 10 let a teď už se neví jak – neví se co dál s tím

– systém se jeví zaseklý, ve starém izraeli to řešili kdysi (bo ten jev je známý už z historie – 50-60 let to jede a apk je problém) tak že smazali všechny dluhy – peníze bylo odmáznuty, začínalo se znovu od 0, což v dnešní době by už asi neklaplo, moc si to nelze představit, spíš to nepřipadá vůbec v úvahu :)

– je třeba se zamyslet co dál teda – když teda po 50 letech zákonitě nastávají problémy finančního systému– jedno řešení by bylo udělat měnovou reformu (taky se díky tomu začínalo znovu)– ten začátek té jakési inflace nebereme od roku 1913 – založení FED – protože

(expanze začala už před bretton-woodem, peněžní masa začala enormně růst po druhé světové válce, zlatý standard začal sám o sobě erodovat, bretton-wood už vlastně neexistoval, ale po druhé světové už fakt skutečně došlo k tomu, že nikdo ten bretton-wood nedodržoval – úvěrové politiky obchodních bank se zcela uvolnily)– prostě předtím to tu nikdy nebylo, po druhé světové se to celé pustilo, životní

úroveň nikdy předtím tak vysoká nebyla– peněžní masa je stále podporována aby rostla dál, ale ono to nebude tak jednoduché– celých těch 50 let byla určitá inflace – ne extrémně vysoká, ale nějaká kladná furt

byla, kdyby se ten systém nespustil po druhé světové, byli bychom v hluboké deflaci– peněžní masu máme když se podíváme do rozvah, sečteme a tak

– jak ty peníze vznikají teda– poskytování úvěrů

– obchodní banky klientům– tak vzniká naprostá většina peněžní masy– obchodní banka poskytne úvěr klientovi

– na aktivech – poskytnuté úvěry proti běžnému účtu na závazcích– a takto vznikly fungl nové peníze– (když úvěr poskytne nebankovní subjekt nebankovnímu subjektu – vzniká

pohledávka jako poskytnutý úvěr proti účtu u banky u jednoho, druhý má závazek – přijatý úvěr proti účtu bo má účet u banky – zásadní rozdíl je ten že peněžní masa se tu nemění, na rozdíl od případu kdy úvěr poskytuje banka a kdy vznikají nové peníze)

– nefunguje tam multiplikátor – k tvorbě peněz nedochází multiplikací – realita je

mnohem jednodušší než to píšou do učebnic lol, funguje to bez multiplikátoru– banka může dávat úvěry do nekonečna, může to běžet do nekonečna ta úvěrová expanze,

ale ona se zastaví– není to omezeno, proč to tedy banky tak nějak omezují a teď u nás ani v evropě moc

úvěrů nedávají – je tam riziko nesplácení totiž– aby klient mohl peníze splatit, musí je nějak získat na účet zase, což je dost

obtížné– objem poskytnutých úvěrů je podobný objemu peněz na účtech, časem se systém

rozjíždí, způsobuje, že dlužníci splácejí úvěry velice obtížně – zpočátku si myslí, že hravě všechno splatí, splácení úvěrů není tak jednoduché– v průběhu prvních 20-30 let se úvěry splácejí jakž takž, pak se to zhoršuje, až

to dojde k tomu, že naprostá většina úvěru splácena není, nemůže být – protože kvůli úrokům jsou pohledávky vyšší než kolik je peněz na těch účtech (dlužní musí vrátit víc), ale nejen kvůli tomu

– (btw 1mil dolarů na účtě má v čr cca 17k lidí, z toho bude mít víc než 500mil tak tisícovka lidí)– na založení banky je třeba 500mil (nejbohatší je asi Kellner), proč si teda

ti lidi nezakládají bančičky aby mohli produkovat peníze – peníze vznikají z vody totiž– v evropě se nechce aby lidé ztráceli v bankách peníze takže v evropě

banky nepadají, centrální banka vždycky pomůže– on to totiž není moc dobrý business – v delším horizontu to není moc

profitabilní, v krátkém horizontu to je ziskové, (lidi měli v minulém století hrůzu z toho mechanismu, takže vymysleli multiplikátor, nadělali tím v hlavách lidí zmatek a tím to zakryli, že peníze vznikají z vody – lol), v delším horizontu to není s tou profitabilitou nic moc – do bankovničení se nikdo nehrne – v delším horizontu je to ztrátová činnost, protože lidi prostě nesplácejí– teda pokud lidi nemají špatné úmysly – v 90.letech lidi zakládali

banky, pak je tunelovali, poslali je k ledu a na účtech jim zůstaly drobné – všechny malé banky se tehdy tunelovaly

– hodnota aktiv v bance klesá s postupem času jak lidi nesplácejí – podniky bankrotují, malé podniky brzo, větší později, každý časem, zbudou obrovské dluhy, hypotékáři, drobné domácnosti – lidé umírají, zůstanou nemovitosti mnohdy nevalné hodnoty

– hodnota peněz vložených tam - ta neklesá (pokud tam teda nikdo nezapomene nějakou částku teda ale to není moc běžné), úvěry klesají (huh nějak nechytla s tou hodnotou úvěrů), banky se dostávají do problémů

– profitabilní činnost na finančím trhu teda není bankovničení ale lepší je (exekutorství je enormně výnosný business ale to není úplně klasický business) třeba i daňové poradenství ale enormně ziskové je pojišťovnictví, protože tam vybíráme peníze a na pojistných událostech vyplatíme velice málo a eště se můžeme hádat s klienty – je to prostě neobyčejně lukrativní činnost (kellnerovou zlatou žilou je česká pojišťovna) akorát je komplikované dostat se na pojišťovací trh, odlákat klienty někomu je strašně nákladné

– proč ti klienti teda nesplácejí– co ten bankovní trh tak brzdí, že naprostá většina lidí není schopna své úvěry splácet, v

USA své hypotéky splácí málokdo (tam je hodně lidí co ji nemělo ani dostat že...)

– na začátku si vybíráme klienty – ty lepší, ti jsou pak už rozebráni, hodně je bohatých, co peníze mají, pak zbudou postupně jen horší a horší klienti, pak se dospěje k situaci, kdy úvěr získá i bezdomovec lol (je jasné, že to nebude splácet)

– ta expanze prostě došla za těch 50 let strašně hluboko, klient možná zaplatí dvě tři splátky, možná šest, těžko ale někdo bude fakt splácet těch 20-30 let i když si to zpočátku patrně myslí

– problém je evidentní – morálka splácení se postupně zhoršuje ve všech zemích– prý i bez státních zásahů jako byly v usa – to dostupné bydlení pro všechny a tak – by to

k tomu dospělo– úroková míra centrální banky není primárně fundamentální, a proto ji momentálně

pomíjíme, když mluvíme o té expanzi, centrální banka může ovlivnit jestli se poběží rychleji když sníží sazby, nebo pomaleji když zvýší sazby

– na bankovním trhu neplatí tržní mechanismus – zákony trhu– jinak by banky průběžně vznikaly a zanikaly (když by byl kapitál záporný – závazky

převýší aktiva – i u českého zákonodárství to platí – když je firma předlužená, vyhlásí na sebe bankrot – firma je předlužená když má víc závazků než aktiv)

– proč teda banky jichž je tak 90% předluženo na sebe nevyhlásí bankrot? - neděje se to, protože se jede podle účetnictví – účetnictví finančních institucí je prostě přikrášlené :)

– mezinárodní účetní standardy umožňují obrovskou manipulaci – americké standardy umožňují největší manipulaci ve světě – obrovské nadhodnocování, ifrs taky hodně, debaty jsou o tom nakolik se má bankám umožnit manipulovat s hodnotou aktiv– politici – mělo by se dle nich manipulovat více – takový je jejich zájem –

navyšování výsledku hospodaření má být prý co nejvyšší – chtějí, aby banky aspoň na papíře vykazovaly pěkná číslo a chtějí, aby úvěrová expanze běžela do nekonečna a eště rychleji – tam to tlačí politici – za každou cenu se musí úvěrovat – banky se ptají: komu? - bezdomovcům – ale my budem mít ztráty – neřeště, já jsem politik, my to zmanipulujem, generální ředitel banky je tam taky na chvíli, všichni to dělají

– aktiva se oceňují buď fair value nebo nadměrnou hodnotou – mno a přiklánějí se všeci k nadměrné hodnotě + úroky, fair value klesá

– těch 160k v bankovkách co průměrná čtyřčlenná rodina má – ty jsou v oběhu teda a to v černé ekonomice – nelegální aktivity, práce na černo, korupce – to všechno se děje přes oběživo – čím více je ekonomika zasažena korupcí, tím je větší poptávka po oběživu– obrovské částky pak běží venku přes účty – když to už nejde nacpat do obálky,

kaimanské ostrovy a tak– 800mld oběživu v dolarech a z toho asi 2/3 venku prý– prý by to šlo úplně bez oběživa – technicky to není problém všechno vést přes

karty, pak by bylo všechno vysledovatelné, možná by to bylo i lepší, ale v žádné zemi zákaz oběživa neexistuje, všude je ponecháno

Peníze teda vznikají– úvěrová expanze obchodních bank (k úvěrové expanzi nikdy nedochází v centrální bance)

– vztah banka-klient (ne mezibankovní úložky banka-banka nebo banka-centrální banka)– to je rozhodující, co hýbe bankovnictvím a co bylo motorem hospodářského růstu v

uplynulých 50 letech– úvěry se pak nesplácely, což se muselo řešit, v usa se nahrnuly špatné úvěry do státních

insitucí buldozerem– pokud by byl aplikován tržní mechanismus (ocenění reálnou hodnotu jak úvěrů tak

závazků) pak by banky průběžně bankrotovaly, lidé by průběžně ztráceli peníze, ve společnosti by vznikla nespokojenost, nestabilita, což je důvod proč tržní mechanismus není v bankovní sféře ve světě aplikován – lidé by se bouřili

– když banky u nás před 15 lety padaly, vznikla panika, neprospívá to společnosti, a tak banky nepadají, ale musíme stále řešit nějaké problémy, ztráty narůstají, každá země to řeší po svém– v 90.letech jsme nalili peníze do bank – nějakých 500mld – stát pomáhá, protože

nechce, aby byla nespokojenost a děje se to na celém světě, velká banka nepadne nikdy, malých bank padla v usa asi stovka, ale vklady jsou zas pojištěné – jako jediný produkt na finančním trhu (nic jiného na finančním trhu není pojištěno)

– pokud by se banky ponechaly trhu, šlo by to, ale fakticky to žádná země tržním silám nenechala – ani usa ne – od počátku založili obří agentury, banky – ty agentury nevymáhají úvěry, nedělají nátlak na neplatiče, nechají je v klidu žít, bez těch agentur by už usa dávno vřela v nějakách revolucích (kdyby se začaly konfiskovat domy apod, to nejde)

– (asi roosevelt založil ve 30.letech tu první agenturu)– pokud osoby bohaté drží peníze a od dlužníků nic nekupují - nepřesouvají peníze, pak

dlužníci nemají možnost splácet, takže pokud ti bohatí šetří, nic nekupují, dlužníci jsou na suchu, žádné peníze jim nepřijdou na účet a nesplácejí dluhy– roosevelt ve 30.letech zavedl velice progresivní zdanění (až 69% u nejbohatších)

– potřeboval naplnit státní pokladnu, potřeboval rozhýbat ekonomiku – stavěl mosty, elektrárny, na to potřeboval peníze, tak zdanil ty bohaté, gigantické státní zásahy

– aby banky dávaly úvěry, musíme přitlačit na tvůrce ifrs standardů, aby zajistili standardy takové, aby finanční ukazatele bank byly nádherné – taky prý „cesta“– řeší se aby společnost fungovala, pravdivý a věrný obraz není důležitý, na to má být

zapomenuto (to jde možná u malých živnostníků, ale u velkých institucí ne)– tweedymu se podařilo ministry přesvědčit, že dělá správnou věc, věrný a pravdivý

obraz a finančníni zhodnotili, že ministři jsou hloupí, zas mu naletěli, musí se to spravit – lol

– prý inflace až tak nehrozí teď – pokud peněžní masa roste asi o 10% pak inflace se pohybuje kolem 2%– ve státech vznikají obavy z iflace v dlouhém období– centrální banky začaly kupovat státní dluhopisy (už i fed) – pokud se takhle budou

dál tisknout peníze, pak může nastat velká inflace, hrozí to, zejména v usa teda, pokud by se fed přestal ovládat s tištěním peněz– je otázka jak by se to odrazilo ve světě – jestli by se lavinovitě spustila epidemie

ve světě a inflace by se v delším horizontu rozběhnout mohla – hrozí to v delším horizontu

– má se za to že úvěrová expanze má zajisti další růst, akorát se neví, jak na to– co se čr týče – čr prožila to období dlouhé pouze 15 let – pokud bychom byli odseparováni

od světa, eště v klidu tak 30 let poběžíme, než se většina zadluží :)– starých 15 zemí eu mají gigantické problémy ve svém bankovnictví – nové země se jim

zatím smějou, co to furt řeší, bo v nových zemí nejsou zatím toxická aktiva (toxické aktivum – je to produkt ze sekuritizace – bylo třeba zfalšovat to účestnictví – nadhodnotit aktiva takže se provedly sekuritizace – úvěry se odhrnuly do SPV, daly se na nějaké emitované papíry, které jsme se snažili udat na trhu a moc to nešlo, tak si je banka musela koupit zpátky a už říkala, že má perfektní aktiva – to je toxické aktivum, v bankách se to převaluje a banky chtějí vykazovat jmenovitou hodnotu, byť to má hodnotu 0... ale to by bylo nutno ty

banky patrně pozavírat, a tak se to porecykluje, pořeší, matematici vymodelujou, že ta cena je vysoká a to pak dáme do účetnictví, problém je jenom v tom, že kdybychom to chtěli prodat, nikdo to nekoupí)

– kdo se nechal nachytat na švestky a odkoupil gigantické objemy těch papírů – penzijní fondy a potom i životní pojišťovny– takže v těch starých zemích nejsou schopni dostát svým závazkům– prostě byly využity a zneužity aby pomohly bankám

Další způsob tvorby peněz– banka nakoupí majetek od nebankovních subjektů nebo dluhopisy od státu, prostě jakákoli

aktiva, podnikové dluhopisy, akcie– běžný účet subjektu dostane peníze proti aktivům banky – třeba nemovitost – ale odpisy nemovitostí by šly do nákladů a snižovaly by zisk a to bankéři nemají moc

rádi, tak do toho toliko nejdou– ty peníze taky vlastně vznikly z ničeho – objevily se na účtě jen tak

Další způsob tvorb peněz– úročení vkladů klientů

– za rok připíšeme úrok na účet klientovi proti úrokovým nákladům banky

Další způsob tvorb peněz– výplata dividend

– nerozdělený zisk na závazcích, vyplatíme dividendy, na účtu akcionáře to přibude

Další způsob tvorb peněz– odměny zaměstnancům

– na běžný účet zaměstanncům to přibude proti nákladům banky (ani tady nečerpeme ze žádného účtu)

– (svět chce regulovat odměny finančníků – jenže tam není problém, problém jsou ty účetní standardy, které jsou na vodě, vykazované zisky fakticky takové nejsou, účetnictví je zmanipulováno)

Další způsob tvorb peněz-

domácí úkol– stránka HBSC (největší banka v evropě) – nabízí vkladový produkt, z vložené částky je

jedna polovina je úročena 6% p.a., pak se vyplatí zpátky, druhá půlka je na 5 let a můžeme dostat až 20% po těch 5 letech (4% ročně nebo tak nějak) - prémiový úrok to nazvali, odvíjí se od akciového indexu – o kolik se zvedne, tolik dostaneme, pokud poklesne, dostanem zpátky jmenovitou hodnotu, maximálně ale 20% i když se zvedne o víc

– úkol – odhadnout vnitřní výnosové procento – jestli je to výhodný produkt, zhodnotit kolik to vynese když index bude 0

– říká se tomu strukturovaný vklad – cíl je, aby se v tom klient nevyznal– termínovaný vklad + vložený derivát– těm produktům pořádně rozumí jenom ten kdo to nabízí, banky mají excelentní

matematiky, klient nemá šanci si všimnout, že dostane menší úrok než na běžném termínovaném vkladu, jenže lidé rádi podléhají vábení – je to vlastně gamblerství, nicméně téměř vždy na to lidi doplatí

– je tu aspoň jedno plus – úrok nemůže být záporný – dostanem aspoň jistinu u termínovaného vkladu, u strukturovaného produktu nemusíme dostat zpátky ani tu

jistinu (?)

řešení– vklad 1000 000,-– po prvním roce vrátím (500 000x1,03)/(1+r)^1/2– [ 500 000 x [1 + max {0,min{20%,1/2} – 1000 000] / (1+r)^5 = 0– přisoudíme pravděpodobnosti jednotlivým vývojům a uděláme z toho průměr:

– index 1,2 … 3,595%– index 1,15 … 2,862%– 1,1 … 2,104– 1,05 … 1,319– 1 … 0,5

– že by akciový index vrzostl o 40% je fakt nereálné, s největší pravděpodobností by byl index 0,5% na pět let (takže státní dluhopisy každopádně vynesou víc, než by mohlo tady to i v tom nejlepším případě vůbec)

– (dnes je bezriziková výnosová křivka začíná u 1,25 a během pěti let cca by mohla porůst o 4-5%)– na patria.cz se to dá zjistit ta výnosová křivka

– drobným investorům banky státní dluhopisy neprodají protože nechtějí – nechtějí aby střední vrstva mohla investovat (ti co mají aktiva minus závazky 0-20mil)

– do státních dluhopisů můžeme teda investovat až když budeme mít na účtu víc než 20mil, jinak nás tam banky nepustí

– (stát prý chce emitovat dluhopisy na podzim pro běžné občany – stát tak nabídne výnos 3,5% pravděpodobně – méně než dluhopisy pro bohatší)

(btw a jílek nerad chaos – účty mají být srovnané na stránce)

Likvidita– je obecně definována jako zůstatky na mezibankovních účtech, nejsou to teda peníze

– banky si mezi sebou zřizují účty (ne každá s každou, ale obecně jo)– obecně platí, že banky nemají účty každá s každou, ale pro účely platebního styku většinou

mají účty v nějakém clearingovém centru (vypořádací středisko)– někdy plní funkci – nebo často – clearingového centra centrální banka– u ČNB má účet každá banka a pobočka a dokonce i některé družstevní záložny

– českomoravská záruční a rozvojová banka, česká exportní banka – dvě české banky– ostatní obchodní banky patří zahraničním subjektům (asi)– za to že nám někdo řídí ty banky – máme dceřinky – platíme obrovské peníze na

dividendách– jo a kampeličky jsou české – teda většina kampeliček je v českých rukou

– banky teda mají korunové účty u centrální banky a mají na těch účtech zůstatky – na těch clearingových účtech – ty zůstatky slouží - běžný platební styk– peníze z KB z účtu klienta X se odečtou, jdou na clearingový účet – odečte se z KB,

přičte se na účet ČSOB a z toho účtu se to připíše na účet klienta Y (jakmile to ČSOB ma na účtě)

– to má proběhnout do 3 pracovních dnů

do 12.10.přečíst druhou půlku knížky bez té 2.kapitoly26.10.první půlku knížky finanční trhy a investování 0-318do 2.11. druhá půlka do 9.11. akciové trhy a investování 0-34123.11. druhá půlkaderiváty do 30.11.do 7.12.sekuritizacedo 14.12. tady si prý necháme rezervu

domácí úkol:– udělat si důkladný obrázek o ČSA a rozhodhout se jestli je 1mld ok nebo ne – fundovaně o

tom promluvit co bychom dělali na postu ministra financí

(jílek je pro to abychom se vydali japonskou cestou – sice to každý ekonom bere jako odstrašující příklad – 15 let bylo HDP na nula, ale dle jílka dopadlo velice dobře – sice tam všecko šlo dolů – akcie o 20%, nemovitosti a tak, ale teď je na tom prý dobře)

(dluhová služba státu – na konci loňského roku stát byl zadlužen ve státních dluhopisem – 1 bilion tj 1000 mld– průměrná výnostnost asi 4,5% z těch státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek– takže dluhová služba asi 45 mld kč)– fyzické osoby z té částky drží (z těch 1000 mld) v současné době 1% - tj 10mld, bankéři

totiž na tom trhu neradi konkurenci, aby vyhnali výnosy co nejvýš, takže tam drobné investory nepouští – jenom ty hodně bohaté

– (stát ty dluhopisy pro občany chce vydávat protože to bude pro něj levnější – banky protestují a nechtějí, aby ty emise existovaly– banky argumentovaly, že dojde k odlivu vkladů z bank – je to správná argumentace? - n

bo stát dá ty peníze lidem zase zpátky v jiné podobě – transfery a tak)

– takže ta argumentace je úplně chybná, protože dojde jedině ke změně struktury vkladů, nikoli k odlivu

– (bankám momentálně vyhovuje že mají velké balíky bezrizikových vysoko úročených aktiv – státní dluhopisy a nechtějí aby se ta struktura nějak měnila)

Státní dluhopisy– když je koupí klienti obchodních bank (i penzijní fondy jsou klienti obchodních bank)

– M2: po emisi a po následném utrácením státem se M2 nezmění– když je koupí obchodní banky

– peněžní masa M2 se zvýší– státní dluhopisy na aktivech obchodních bank, pošlou to na clearingové účty, na účet

státu u čnb– čnb to má v závazcích na clearingových účtech (na MD) a přepíše to na účet státu na

závazcích– a pak se to vrátí na závzky obchodních bank na účty klientů

– nebo je koupí centrální banka– centální banka je státní instituce – stát emituje dluhopisy a hned si je koupí – je to

incest :)– v poslední době k tomu došlo – japonsko v 90.letech, pak FED v USA a pak Bank of

England a naposled ECB– státní dluhopisy na aktivech cetnrální banky, na závzcích na účtu státu a na clearingovém

účtu– nebo ehm nevím bo jsem to nechytla, takže doladit s knížkou– centrální banka pustí peníze na účet státu a pak stát to utrácí – na účtech klientů v

závzcích obchodních bank to přibude– FED na to přistoupil protože – byla snaha hledat investory, protože emise státních

dluhopisů byly masové a kdyby se to nechalo jen na amerických invstorech – obchodních bankách nešlo by tam takovou masu umístit, a tak americká administrava hledala investory na prvním místě v číně– čínu ubezpečovali v tom že americké dluhopisy jsou bezpečné a že američtí daňoví

poplatníci jsou schopni číně ty dluhopisy splatit – čína teď drží gigantický objem amerických dluhopisů 1500 mld dolarů

– americká výnosová křivka šla pak strmě nahoru – desetileté dluhopisy byla fest úročeny

– nezbývalo než zatlačit an fed aby to koupil– normálně na clearingových účtech je něco kolem minimálních rezevních požadavků

(PMR) a zbytek se stahuje– tahle politika se taky nazývá tištění peněz nebo slušně „kvantitativní uvolňování“– nebezpečí toho procesu

– politici si na ten systém mohou zvyknout, že tu je centrální banka, která odkoupí cokoli – nebezpečí hyperinflace

– 31.8.2009– M0: 351 mld kč– vklady 2734 mld– celkem 3 085 mld kč

– 30.6.2009 nás bylo 10 489 000– čili na jednu domácnost 133 000 M0– vklady 1 043 000

– celkem peněžní masa průměrné domácnosti byla 1 176 000,-– (jsou tam i podniky – co mají na účtě, na pokladně a tak)

– M0 351– M1 1736– M2 2601

– (běžně se používá M2 když se říká peněžní masa)– kvůli metodice – čnb používá metodiku ecb – do M2 spadají M1 + termínové účty se

splatností do 2 let a termínové účty s výpovědní lhůtou nižší než 3 měsíce– proto je ta M2 nižší – asi 500 mld spadá na ty účty delší

– teď peněžní masa dokonce klesá– sice si eště domácnosti občas berou úvěry, ale klesá hlavně expozice vůči podnikům –

podniky silně splácejí úvěry– krize prý fakt není přechodná

– usuzuje se na to že objem špatných úvěrů obchodních bank poroste– správná úvaha? - z čeho se to dá odvodit

– když už mají všichni úvěry, věřitelé to drží, nic nekoupí, nic neproteče zpátky a lidi co mají platit úvěry, nemají z čeho, zvyšuje se nezaměstnanost

– je to zaseklý systém ze kterého se těžko uniká– reálná úroková míra lidí kteří ukládají peníze na účet +3 nebo 4 nebo až 5% tak

proč by něco dělali nebo půjčovali když jim stačí na tom sedět– takže co s tím – podniky musejí s cenou dolů, aby vůbec něco prodali, je otázka co s

tím systémem, co s těmi klienty co nemají z čeho splácet– musí se jim odpouštět, prodlužovat splátky – ale tj řešení na krátkou dobu– nesplacéné úvěry spadnou pak do nákladů – pak máme banky ve ztrátě když mají

hodně špatných úvěrů– v minulých 50 letech se problém špatných úvěrů řešil

– banky vytvářejí opravné položky ke špatným úvěrům – jde to do nákladů a způsobí to ztrátu

– (kdyby banky zreálnily vykazování úvěrů, úvěrování by se už dávno zastavilo, k expanzi by nedošlo, ale je zájem na tom (politický), aby úvěrová expanze pokračovala)– takže se na světových fórech dokola řeší téma vytváření opravných

položek – i kydž banky mají haldy špatných úvěrů, vytvářejí opravné položky tak ve výši 2%, protože politici chtějí další expanzi, další chod ekonomiky, teď už je situace jiná, teď už je problém

– není komu ty úvěry prodat – jejich faktická hodnota– je to problém, všecky země to musí řešit– USA v minulém století to řešili - úvěry prodali, dostali cash na clearing,

agentury zaplatily bankám nevím z čeho – u nás se to řešilo ze státního rozpočtu – platili to daňoví poplatníci, systém ale nebyl eště tak rozjetý, teď je ten problém masovější– agentury musely zaplatit – naemitovaly dluhopisy MBS – z emise

získaly cash a pak zaplatili z běžného účtu a nakoupily ty aktiva (ty úvěry)

– teď je otázka kdo koupil ty dluhopisy – kupoval si to svět hodně a stále si to kupujou – centrální banky po světě (Mortgage backed securities – cenné papíry zajištěné hypotékami)– kdyby se provedly exekuce – kdyby mělo dojít ke spalcení úvěrů

– museli bychom exekuovat 53% amerických domečků – většina

amerických občanů by se ocitla na ulici– ty agentury prostě musí přežít , na MBS je o něco vyšší úroková míra než

na státních dluhopisech– ty agentury jsou fakticky v krachu, nicméně zbankrotovat nemůžou,

vytvoří velké množství dcerunek a od těch dcerunek to nakupujou ty instituce – ty dcery se nekonsolidují bo to nejde z politického hlediska – všechny ty špatné úvěry by se projevily (v amerických účetních standardech je napsáno že se nekonsolidují a konec, takže když chceme získat informace o těch aktivech, tak je nezískáme, protože se to nekonsolituje a hotovo)

– pokud by se americký federál do amerických hypoték nevložil, už dávno by amerikou zmítala nějaká revoluce

– hypotéky jsou obrovský vynález– největší investoři do MBS je čína – drží obrovské potrfolie amerických

státních dluhopistů a mbs dluhopisů– obrovské devizové rezervy v čínské centrální bance vznikly (i čnb mají

velké devizové rezervy) – us odkoupí dolary od čínské obchodní banky (loro čínské obchodní banky, loro čínské centrální banky) – přesune se to na účet čínské centrální banky – odkoupila dolary – zaplatí domácí měnou, jde to na clearingový účet – z čínských obchodních bank byly dolary staženy a přešly do té centrální banky – nahromadila velké devizové rezervy tím že podporovala export, kdyby tam nebyl zásah státu, dolar by byl zhodnocen, exportéři by byli nevrlí

– na clearingových účtech se do výše PMR úročí reposazbou– kdyby měly banky na těch účtech přebytky, vymyslelo se stahování – založily se

termínové účty – tam se to úročí reposazbou–

http://byznys.lidovky.cz/jiri-simane-muz-ktery-urcil-hodnotu-csa-fcu-/ln-doprava.asp?c=A091005_141826_ln-doprava_abc

(jílek je pro zrušení českého účetnictví – máme 7 účetních soustav, je v tom bordel, aby daňoví poradci apod měli co dělat, aby nikdo pořádně nemusel platit daně, ifrs jsou pro všechny jednotky jedny a ty samé)

(úkol na ČSA (spoelčnosti mohou sestavovat účetní závěrky podle ifrs, v dolarech to udávají společnosti kótované na burze (?asi..)...)

– zisk po zdanění (podle ifrs jsou ty čísla jiné)– 2007 – 207mil (9,659usd)– 2008 – 470mil (8,780usd)– 2009 - -1300mil

– ifrs umožňují určité položky přeceňovat ne do výsledovky ale do kapitálu– oceňovací rozdíly za loňský rok -101,443usd (rok předtím +289,1usd)– čsa loni vlastně skončily se ztrátou 2mld– rozdíly z přecenění do kapitálu – i ifrs jsou zmanipulované – negativně by to ovlivnilo

výsledovku a tak to hodíme do kapitálu – přeceníme to rozvahově (to jsou deriváty a ty deriváty byly 2008 ztrátové – čsa vykázaly ztrátu asi 2mld – deriváty potápí čsa dolů, je to takový balvan)

– deriváty se zachycují na aktiva proti výnosům a reálná hodnota na závazcích proti

nákaldům když je záporná nebo co nebo jak, je umožněno tu položku zachytit proti kapitálu a ne proti nákladům nebo výnosům

– z derivátů prý občas malý zisk je ale většinou je to ztráta – typické pro každý nebankovní subjekt– banky jsou chytřejší a klienti bank se nechají buď zkorumpovat nebo to prostě

neprohlédnou– (u nás banky vyždímají z nefinančních institucí cca 50mld ročně – umějí to)

– čsa nejsou výjimkou, už dávno měli vyhodit finančního ředitele– zajišťovací deriváty čsa používá, čsa si zajišťuje tzv letecký benzín – nakupují

přes forwardy, mají komoditní deriváty i měnové, swapy, ale každá ta operace potápí tu společnost

– zajištění funguje asi následovně – koupí letecký benzín na forward (když cena spadne tak na tom prodělají na tom derivátu, tzn i když to koupí levněji potom stejně mají ztrátu z toho forwardu)

– v tom kapitálu se ukrývá velice mnoho a často se tam ukrývají mínusy – podnik fakticky vykázal zisk, ale už v roce 2008 byl ztrátový

– vycházet pouze z výsledovky je chybné, je třeba prozkoumat výkazy o vlastním kapitálu – tam najdeme další cifry které se managementu nehodí dát do výsledovky, znalý čtenář si to musí sečíst

– (banky rády dávají špatné úvěry do agentur SPV a ty pak emitují cenné papíry takže konečné ztráty realizují až investoři kteří nakupují aktiva podle ratingu a ratingové agentury je označí za kvalitní– největší investoři do toxických aktiv – penzijní fondy, životní pojišťovny, podílové

fondy i obyčejné společnosti, banky to nekupovaly, ty to chtějí vytlačit ven, nenakupují to zpátky, občas ti to nějaká pomýlená banka koupila od někoho cizího – to se stalo Komerční bance – je to výjimka)– odnesou to penzisti – problémy penzijních fondů ve světě – odnášejí ztráty v

první linii, zápasí s obrovskými deficity– sekuritizace je ten důvod– penzijní fondy nebudou schopny v blízké době plnit závazky které mají vůči

penzistům– ale zas aspoň mohla úvěrová expanze jet dál a ekonomika mohla bujet –

sekuritizace pomohla problémy odvalit dál, jinak by se úvěrová expanza zastavila už před deseti lety

– teď ale otázka co s tím– proto tlačí staré země na nové aby udělaly penzijní reformu, aby tam z té cashe

byli vypláceni důchodci ve starých zemích bo se to rozběhne, zatímco momentálně jim to krachuje, eu chce aby nové země přispěly na chod penzijního systému starých zemí (ale 5mil slováků to fakt neutáhne)

– (udat ty jednotlivé produkty je de facto velmi obtížné)– ratingovky falšovaly retingy – snížily se k tomu – podmínkou úspěchu prodeje toho

produktu že banka si musí najmou a dobře zaplatit ratingovku – bohatě a hodně tučně, není to snad ani pořádně korupce, ale rating je každopádně zfalšovaný bo bohatě zaplacený a tím pádem se to podařilo prodat ta toxická aktiva

– dvě definice sekuritizace– úzká – sekuritizace v pravém slova smyslu– široká – ta včetně těch ABS (vzniknou papíry – securities)

– hotovost – cash – v ifrs se tím rozumí – cash = M1 (oběživo a běžné účty)– (u nás se pod cashí chápe skutečně jen M0 – zas zmatek, zákon o bezhotovostním

platebním styku u nás je valstně zákon o hotovostním platebním styku podle ifrs)– likvidita – clearingové účty (prý tam mají americké banky 800mil-1000mil, předtím prý to

tam nebylo, předtím fed měl historicky stašně jednoduchou rozvahu – aktiva – státní dluhopisy a závazky oběživo a clearingové účty na tkerých bylo málo jenom, nicméně při krizi se fed začal angažovat, nakupovat aktiva od bank, zvláštní aktiva finanční, a připisoval to nějakým klientům (buď bankám na clearingové účty nebo klientům bank) – tímto způsobem se položka na clearingových účtech silně nafoukla), rozvaha fedu je teď 2500 nebo tak něco– ale navýšením likvidity se nelepší finanční situace bank, finanční situace bank se

posuzuje podle něčeho jiného – zisk, ztráta, ale ne podle toho kolik má likvidity – nárůst likvidity nebyl vůli obchodních bank, to nadiktoval fed – podle toho kolik koupil a banky si to mezi sebou přehazují– banky se toho nemůžou zbavit, to tam dal fed a ony to můžou akorát mezi sebou

přehazovat

navázání na minule – cizoměnové vklady – čína a ostatní státy– v čínské centrální bance by se nenahromadily takové devizové rezervy kdyby nenakupovala

ty americké cenné papíry– čína prý chtěla nějak ovládnout spojené státy – prý strategický zájem, ale je otázka jestli to

fakt byl takový zájem a jestli tak jestli to byl primární zájem– (obrovská manipulace s reálnými hodnotami – šíleně dlouhé vzorce, spousta koeficientů,

zrovna to u čsa vyšlo na miliardu, prostě manipulace)

– čnb nakoupila velký objem devizových rezerv – aktiva– závazky – oběživo (350mld), clearingové účty (30mld), zbytek je tzv stažená likvidita (350),

kapitál -200mld– původně těch 350mld bylo na clearingových účtech, ale tam to nemohlo zůstat – tam

zůstane jen o málo víc než MPR, zbytek se musel stáhnout (amerika to už snad ani nestahuje, nemusí)– na jiné účty, vyhlásí se sem tam nějaký repo-tendr, za reposazbu se to stáhne na nějaký

termínovaný účet bo kdyby to tam zůstalo, banky by si to mezi sebou na těch clearingových účtech nabízely, znamenalo by to nakonec, že na mezibankovním trhu by úroková sazba šla na nulu – PRIBOR=0

– to by odporovalo tomu že centrální banka vyhlašuje – je regulátor úrokových sazeb, úrokové míry nejsou v kapitalismu ponechány trhu, krátkodobé úrokové sazby jsou tvrdě regulovány centrálními bankami

– centrální banka vyhlásí nějakou úrokovou míru (1,25%) nemohlo by toho být dosaženo, kdyby to nechala trhu, sazby by byly 0 kdyby se likvidita nestahovala

– přebytečná likvidita nad PMR se teda msuí stáhnout, v těch repotendrech, (do pmr je to taky úročeno reposazbou, nad pmr je to 0) se to úročí reposazbou

– kdyby bylo staženo víc než jsou PMR došlo k růstu úrokových měr strmě nahoru, takže likvidity tam musí zůstat něco navíc (je to odpozorováno kolik tam musí zůstat), aby té úrkové míry bylo dosaženo

– stahovací repa– repo-obchod – kolaterizované úvěry– kolaterál – třeba nějaké dluhopisy, zajištění toho úvěru to je (při selhání si ta jedna strana

ponechá ty cenné papíry)

– (proč kapitál čnb je minus – fakticky čnb by měla na sebe vyhlásit konkurt pokud by se na ni vztahoval zákon o konkurzu a vyrovnání, ale jelikžo je to státní instituce, státní agenture je z působnosti toho zákona vyjmuta – kdyby měla vyplatiti všechny závazky, nedostávalo by se na to, o 200mld je vlastně navýšen dluh veřejných financí)– je to naakumulovaná ztráta z minulosti (ztráta centrálních bank je ve světě

neobvyklá, národní banka slovenská je taky ve ztrátě ale v menší) – ztráty pramení z držení cizoměnových aktiv (dřív nakupovala banka měnu za jiné kurzy, teď jsou kurzy jinde – kurzové ztráty to dělá, dřív se dolary kupovaly za 40,- teď za 20,- a míň – tím jak koruna posilovala, smrskávala se aktiva

– nakonec to hradí daňoví poplatníci – další důvod ztráty – pomoc obchodním bankám – bankovní krize v 90.letech stála

stát a čnb celkem nějckých 500mld – hodně šlo přes konsolidační agenturu, daňoví poplatníci to hradili přímo a část šla přes čnb (100mld nebo kolik) (ne stahování likvidity – z toho má čnb úrokové náklady (kdyby ji nestahovala, měla by aktiva která by přinášela úrokové výnosy)

– největší banka která takhle byla dotována – agrobanka, ze které se pak vyklubala GE

– centrální banky pokud neprovádějí nějaké kejkle, nemůžou mít ztrátu– cdentárlní banky jsou všude ve světě zdaňovány daňovou sazbou 100%, u nás enní co

odvádět, bo tj mínus a ta ztráta se zatím nehradí, ztráta se valí (jako veřejný dluh – tj širší pojem)– (ve státním dluhu se vykazuje pouzhe emise dluhopisů – jak korunových tak

eurových, u nás je to teda kažodpádně rovno)

– bankovní sektor jako celkem musí být schopen si splnit PMR – centárlní banka to musí zajistit– pokud je nižší likvidita, tak ji dodá, pokud je tam vyšší, tak ji stáhne– pak to bude na správné úrovni

– banky si mezi sebou likviditu půjčujou – z clearingových účtů jdou mezibankovní úvěry– banky se při krizi obávaly že jim obchodní partner zkrachuje a bály se to půjčovat,

tak teď otázka co s tím– banky se s tím musely nějak vypořádat

– objem likvidity na clearingových účtech je dán – snížením sazeb z klientských vkladů dojde k odlivu klientů jinam, ale to nějak trvá – je otázka co s tou likviditou když se jí bojí půjčovat – šlo to přes centárlní banky (u nás přes čnb)– banky si mezi sebou přestaly věřit, nechtěly si půjčovat, přesto že měly z

čeho půjčovat – neviděly kolik mají v aktivech toxických produktů ze sekuritizací

– centrální banka umožnila bankám manipulovat s likviditou ale už za nižší úrokové sazby – obchodní banka uložila peníze na nějaký termínovaný účet za ten diskont, obhodní banka tak dostává méně– ta banka co si pak bere úvěr od čnb bere ho za lombardní sazbu – za vyšší

– je to nevýhodné pro banky (celkem ztrácí cca 2%)– a tahle hra se začala hrát jakmile začínala krize– nikdy centrální banky do systému peníze nechrlí – když už tak likviditu

– a za druhé novináři viděli jenom to že se do bankonvího systému cpe likvidita akorát už neviděli že ve stejném objemu byla ta likvidita stahována z clearingových účtů bank

– ale to nemá vazbu na úvěrovou expanzi tohle chrlení likvidity

– základní kapitál banky 500mega– na běžných účtech 500mega, pak se to překlopilo na clearingový účet (zjednodušeně)– dáme úvěr nějaké spřízeněné osobě 500mega– z clearingu odejde (z počátku tam bylo 500 proti kapitálu) 500 do jiné banky a ta banka

(jiná obhodní) kteér to dojde na clearign, připíše to nám na běžný účet – stále to jsou ale naše peníze, banka už má nulový kapitál, což nemá mít, má mít míň 500mil

– nalákamé klienty – to hlavně musíme, aby klienti z jiných bank šli k nám – nabídnem vyšší úroky vkladům a tak

– běžné účty klientů – třeba 2mld – přejde to na běžné účty proti clearingům jiných bank – a teď už můžem poskytnout úvěr 2mld – nejprve dostanou klienti na účet (banka to má v

závazcích), z clearingu odejdou 2mld a přistane to zase na účtu té jiné banky– z té jiné banky ty peníze eště nějak uklidíme (i když ona to byla valstně spřízněná firma

spíš)– firma vyhlásí bankrot, bance oznámí podnikatelský neúspěch, banka dá 2mld do

nákladů a vlastně je ve ztrátě a bankrotuje, klienti se těší na velké úroky ale v aktivech už je 0

– vklady klientů 2mld musí někdo převzít – likvidátor a tak je banka vytunelována– likvidátor dojde, nebo správce konkurzní podstaty a má za úkol sečíst majetek – 0 a

závazky 2mld– co teď – podle pojištění vkladů se odškodňuje – do 50k eur se odškodňuje, co je

nad to už se neodškodňuje– (do fondu pojištění vkladů se zas skládají banka a pak vyplácejí vklady klientům

jejich zkrachovalých kolegů)– běžné schéma z 90.let – všechny malé banky a někdy i v těch větších docházelo k

takovým podvodům– mělo by to být postižitelno trestně, podařilo se ovšem zavřít jenom jednoho snad

(moravec)

– repo-obchod– nějaký kolaterizovaný úvěr– subjetk A a subjekt B– A poskytuje úvěr 1 – z běžného účtu odejde 1– B má přijatý úvěr 1, proti běžnému účtu 1– jako kolaterál se většinou používají cenné papíry – třeba dluhopisy– cenné papíry B převede na A které poskytlo úvěr– převedené cenné papíry (v registru se převedou) – v účetnictví se nepřevedou do aktiv,

neděje se nic, v účetnictví se nic nemění – i když je B fyzicyk nemá, stále zůstávají tam– ten kdo příjmá úvěr je v pozici repa (druhé je reverzní repo – ten kdo poskytuje úvěr)– pak to zas přejde zpátky, i papíry až se to spaltí

– A může s cennými papíry operovat – nemá je v účetnictví, ale má je v registru – A tedy prodá cenné papíry které nemá ve svých aktivech– v účetvnictví – na běžný účet nateče 1 proti krátkým prodejům (závazky) 1 - -to jsou

cenné papíry které si A vzalo jako kolaterál a vzápětí je prodalo – vlastně je má teď A v závazcích (i když je nemělo v aktivech) – pokud pojme podezření že by cena cenných papírů měla klesat (pak to prodá)

– pokud to fakt klesne, zachytí do výsledovky výnos 0,2 proti běžnému účtu – nakoupí to totiž na trhu za 0,8

– pokud spekulujeme na pokles, chceme dostat papíry do závazků – předtím si ty

papíry musíme narepovat nebo vypůjčit (takhle funguje krátký prodej)– (samotný akt prodeje znamená že se cenné papíry zachytí v závazcích proti běžnému

účtu)– když cena klesne – přecení ty cenné papíry na 0,8 proti výnosům (0,2), vzápětí ty

papíry koupí za 0,8 – zaplatí z účtu a odúčtuje papíry a je ve stejné situaci jako předtím a kydž skončí úvěr ty papíry zase vrátí

– jestli cena půjde nahoru, proděláme na tom – když to špatně odhadnem (jako třeba dealeři špatně odhadli čsob), nakoupíme to za víc

– (občas se v některých zemích krátké obchody omezují nebo úplně zakazují)– nebezpečí spočívá v tom že když se rozšíří idea že bude upadat trh v krátkých

prodejích trh dostene eště větší šupu a padá– takže firmy můžou spekulovat na pokles vlastních akcií

– likvidita se stahuje formou repo-obchodů proč– stažená likvidita je valstně úvěr pro centrální banku (příjmá úvěr od obchodních bank)– mezibankovní trh není běžně kolaterizován, ale v případě centrálních bank ty úvěry

kolaterizovány jsou (centrální banka příjmá kolaterál od obhodních bank)– čnb si sama jakoby naemituje pro sebe svoje cenné papíry a bude je mít v aktivech takže

valstně jakoby nikde a dá si to do svého registru a když dělá repo tak bankám dá poukázky čnb (PP ČNB) – když se naemitují, nejsou nikde, pak je dáme bankám, ty je taky nezachycují nikde

– banky s nimi můžeou teoreticky udělat krátký prodej, ale to už tu je zakázáno aby to nějaká pomýlená banka neudělala, protože kdyby to prodala, musela by to koupit zpátky bo to musí vrátit a tak by ji ten druhý natahoval a ona by tratila

–

– finančním institucím bylo nalito v usa už 320 mld, automobilovému průmyslu 81 mld– rozvojové programy 27 mld, hypotéky okolo 20-30mld

– ta pomoc skočila v případě bank na clearingových účtech– otázka je proti čemu to zachycují v účetnictví

– buď proti kapitálu nebo proti výnosům (záleží jaký charakter mají ty smlouvy o pomoci)

– úvěrová aktivita je nezávislá aktivita, není možnost zkontrolovat jak ty prostředky byly použity, jestli dobře nebo špatně

– (množství oběživa záleží na poptávce subjektů po oběživu – kolik chtějí držet, nic jiného to neřídí, nejde to regulovat – přikázat nebo zakázat držet oběživo je blbost– držení oběživa má dopad na instituce

– nebankovní jednotky drží oběživo (na aktivech), obchodí banky taky drží oběživo na pokladně (na aktivech), celé to oběživo je pak v závazcích centrální banky

– pokud se někdo rozhodne že chce držet víc oběživa (je tam nějakcýh 350 mld) má to dopad– na obchodní banky

– ubude z účtu klientů v závazcích banky proti pokladně– na běžném účtu klientovi ubude a přibude v jeho „pokladně“– banka pak musí doplnit hotovost – jde do čnb a vyzvedne si z clearingového

účtu 100mld proti pokladně (clearingový účet se sníží o 100)– na centrální banku

– ubude z clearingového účtu (na závazcích) a přibude to na oběživu (na závazcích)

– pokud se provede run na celý bankovní sektor, když vznikne nedůvěra (jedna banka by měla problém, celý bankovní sektor trochu – ale vlastně ani ne)– evropská centrální banka je vstřícná – bere jako kolaterál [tranže?](pronajmuté

papíry) ze sekuritizace úvěrů– když na clearingových účtech už je málo u všech bank, už by banky nesplnily

PMR, aby mohly banky splnit likviditu, centárlní banka tam tu likviditu musí dát (možná by se naemitovaly pofidérní -zas to slovo-tranže?-nevím), aby se tam ta likvidita dodala, takže bankám zas takové problémy nehrozí

– takže banky bez problému přežití nedůvěru v bankovní sektor – run ten sektor bez problémů přežije– tak se zruší běžné účty, no a co, není problém– centrální banky reguluje likviditu jako celek – aby banky jako celem mohly

bez problémů splnit PMR (tj úkol centrální banky, protože když to tam nebude, měnová politika bude o ničem – na trhu by úrokové míry vystřelily nahoru, i kdyby se odhlasovalo cokoli)

– (z clearingových účtů proti přijatým úvěrům – nulový dopad do výsledovky)– pomoc by měla vylepšit kapitál – finanční pozici banky, finty v účetnictví

– fedu a americkému federálnímu rozpočtu přináší zisk když je hodně oběživa – ražebné– čím více drží veřejnost oběživa tím se centrální banka více raduje– pokud to drží nerezidenti, o to lépe pro američany (i pro nás by bylo fajn kdyby ta

koruna obíhala i jinde ve světě)– američani podporují dolarizaci – latinsko-americké země jsou hodně a usa to

podporuje– když si vyberou 100 mld

– banky ušetří na úrocích – oběživo nenese úrok– představuje to plus, ale současně se sníží stav na clearingovém účtu o 100,

banka ztratí víc než ušetří– centrální bance je taky líp

– clearingové účty jsou úročeny (vyšší sazba než na běžných účtech) – centrální banka místo toho aby vyplatila úroky má 100 mld na oběživu navíc za žádné úroky

– celková suma je vlastně ale 0 (když tam někdo vydělá, jiný to ztratí a suma je nulová)

– to byl vlastně výběr oběživa

– má se za to že ražebné představuje ziskový monopol– ten monopol má být zdaněn sazbou ve výši 100%– je to příjem do státního rozpočtu

– kde byli regulátoři? - úvěrová expanze měla pozitivní dopad na všechny (lidi se dostali k domečkům které by si možná těžko jinak pořídili, rozmach stavebnictví), politici byli happy, banky taky – připisovaly si úroky z úvěrů, vyšší úrokové výnosy, bilanční sumy se nafukovaly, na spořících účtech lidem naskakovaly úroky– mohl do takové situace vstoupit regulátor s tím že se mu to nelíbí a že to jednou skoční

špatně? - tož mohl, ale kdo by se odvážil, a tak regulátoři 50 let mlčeli

– úvěrová expanze vyhovovala naprosto všem ve společnosti a teď se lidi ptají kde byli regulátoř – no kde by byli, akorát nemohli nic dělat, kdyby chtěli, byli by vyměněni

– když teda banky nepotřebují k úvěrové expanzi vklady, proč o ně teda soupeří, proč je sbírají, co je k tomu vede– likvidita je k tomu vede – likvidita na clearingových účtech– část vkladů když se přesune z jedné banky do jiné banky

– suma je zase nula, jedna banka nabídne vyšší úrok, získají na tom klienti– každopádně důvod je likvidita – banka musí mít na clearingovém účtu dost– (jako celek se to reguluje, ale jedna konkrétně má zájem o vklady)– (kdyby banka pouze poskytovala úvěry, může je poskytovat pouze do výše – 500mil

základní kapitál nové banky, poskytne úvěry 500, klient těch 500 přesune do jiné banky clearingem – úvěry versus kapitál zbude a další úvěr dát nemůže, bo není nic na clearingovém účtu, tak banka musí přiláakt vklady nebo naemitovat dluhopisy nebo něco – aby přilákala likviditu

– bankovní sektor je nebezpečnější než války– rozkládá společnost zevnitř

– v usa je poměrně vysoké zdanění – progresivní, začíná na sazbě 10% a končí se na 35% a chtějí to prý od příštího roku zvyšovat – vyšší progresivitu

– mají vysoké daně z obratu nebo z prodeje (sales tax – třeba 11%) - je to určeno na financování vzdělání, jelikož prodeje jdou dolů, je problém s financováním školství– vyučuje se na školách jen 180 dní v roce, teď to snížili na 163 – nejsou peníze – už tak

hubené výsledky a znalosti a bude to ještě horší (zrušili nějaké pátky)– u nás učí asi něco kolem 250 dní

– daň – property tax – daň z nemovitostí– ocení nemovitost a vlastník každý rok platí – běžně kolem 1% a je to poměrně dost– (v čr je ta daň malá, ale bohužel se bude zvyšovat)– zaměřeno na střední vrstvy – má nejvíc majetku v nemovitostech postavených často

vlastními silami a ta daň je dost (jílek by souhlasil kdyby ta daň byla vztažena na celý majetek – mohla by být nízká, ale ona je jenom na nemovitosti)

– snadno se vybírá ta daň – je to na katastru– z celého majetku by to bylo horší – kdoví kdo kde všude má účty– boj proti korupci – finanční úřad zkoumá financování nemovitosti (třeba v německu) – je

to boj proti špinavým penězům – poměrně účinný boj – je nutno dokázat, kde jsme na ten majetek vzali – že jsme nemovitosti koupili z již zdaněných příjmů (u korupce to tak není)– je snaha zlegalizovat peníze z korupce – rozdělit na malé částky, proprat a slít v

jedno– na boj s korupcí musí být ale politická odvaha

– diskutuje se o supply side economics– jestli to bylo dobré nebo nedobré– fiskální motivace firem, aby byla práce, aby se podpořila nabídková strana – více

výrobků, zboží, služeb, zlevnění, domácnosti budou mít práci, budou nakupovat, podpora ekonomiky to má být

– v době krize to dle jílka ovšem nefunguje – pokud se američanům budou dál snižovat, tenčit příjmy, nemá to šanci, v krizi se

patrně musí daně zvyšovat a vymáhat (podpora nabídky – nižší daně)– protože to vynáší obrovský úrok – reálné sazby jsou kladné – ekonomika se zadrhává

– za velké hospodářské krize roosevelt zvýšil sazby fest a financoval tím infrastrukturu– prý to sice nepomohlo, ale je nutno srovnat to s tím, co by se stalo, kdyby to

neudělal– patrně by se usa zmítaly v šílené krizi, patrně by tam nastala revoluce, takže

roosevelt patrně zachránil za tu cenu šíleného zdanění kapitalismus v usa

– úvěrování malých podniků– evropská unie velice podporuje úvěrování malých a středníh podniků– obecně se státy snaží podporovat úvěry malým podnikům– otázka co na to bankéři

– rizikovost úvěrů v porovnání s úvěrováním velkých korporací i domácností je nejvyšší– velké korporace ručí aktivitou – tím že to jede, ale malý podnik nemá čím ručit,

pravděpodobnost selnáhí je obrovská– evropská unie provádí sekuritizace – evrospká komise vynakládá ročně velké prostředky

na ztráty z té sekuritizace a o tom se ani neví, je to velmi dobře skryto, aby to daňoví poplatníci neviděli– (většina peněžních toků je skryta prý)– reifeisen bank dělá tu sekuritizaci prý – úvěry z malých a středních podniků 600mil

eur (raifka a cosi)– www.kfw.de (?) - nedovolí americkým rezidentům aby si prohlíželi její stránky –

je to moloch na sekuritizaci– jde o to, že americká komise pro cenné papíry chrání zájmy svých oveček –

amerických subjektů– americká komise pro cenné papíry má obavy z toho, že nějaký americký

investor by si nakoupil ten hnůj ze světa – americké banky chtějí aby si ten hnůj (i americký) někdo kupoval ve světě a ne aby si to vozili dom a schovávají to za to, že chrání zájmy amerického investora

– evropská banka na svých stránkách vypichuje zrovna američany (pokud jste americkým rezidentem, opusťte tyto stránky) – nikde není tak velká snaha bránění těm investicím jako ve státech a banky se bojí amerických právníků

– čína má obrovské pohledávky za státy, drží velké balíky dluhopisů popř ve formě portfoliových investic do akcií– co se týče přímých investci – američani neumožní do strategických zásadních odvětví

vstup– naftový průmysl apod– proto čína nekoupí žádné kontrolní balíky – nepustí ji tam

– sovereign wealth funds– SWF– fondy ze zisků z ropy – norsko, arabské země, rusko, čína– ve státech je to na úrovni států – aljaška má fond, v kanadě taky nějaký stát– příjmy z prodeje nafty, tyto příjmy (většinou devizové rezervy obhospodařují centrální

banky) byly vyvedeny do speciálních jednotek – jsou to suverénní státní fondy – existují už dlouho, problém nevznikal až donedávna– před několik lety vznikl problém – tyto fondy začaly mít enormní zájem o

strategické invstice a země se nějak vyděsily, že by tyto země mohly získat kontrolu nad strategickými balíky– jenže ty fondy mají o investice enormní zájem

– státy, centrální banky neinvestují do akcí, ale tyhle fondy do akcií šly

Měnová politika– sazby se dostaly ve většině zemí téměř na nulu (sazby centrální banky)– kdyby byly úplně na nule, pak by už se nedalo mluvit o žádné měnové politice

– když se sníží sazby otevře se úvěrový kanál, když se zvýší tak se přivře, to má pak dopad na inflaci časem

– jenže když dojde ke krizi jako teď a sazby jsou téměř na nule, pod nulu se nepůjde, tím to končí

– by bylo třeba jít na sazby -5% (ech ale zatím se nikdo neodhodlal)– pokud by neexistovalo oběživo, tak by to bez problémů šlo – všude by se to zavedlo

a banky by z úvěru dávaly třeba -3%, reposazba -5%, u vkladů -7% (z účtu by nám každý rok ubylo 7%)

– jenže problém je s tím oběživem – všichni klienti by za takové situace všechny účty ve všech bankách vybrali a měli by aspoň 0%

– lidi by pak víc patrně kupovali a to se chce tou měnovou politikou– lidi by viděli to ubývání, deflace by si ani tak moc nevšimli

– chce se prostě aby se rozhýbala ekonomika– infalce přesunuje bohatství od věřitelů k dlužníkům – takže to zas není úplně pro

všechny špatný jev– regulujeme úrokové míry

Kurzová politika– nějaká autorita, centrální banka se snaží ovlivnit kurz domácí měny nějakými intervencemi– spotový kurz, forwardový – spočítat

– nemovitosti kupují teď v dražbách spekulatni – kupují celé ulice– budou to držet pět deset let a jde jim o to že budou mít pak do budoucna laciné pozemky– poměr v roce 2007 53% - ekonomickým vlastníkem těch domečků byli banky potažmo

vkladatelé (rezidenční hypotéky proti vkladatelům)– třeba vlastníci MBS

– krytí peněz– čím jsou peníze kryty

– je nutno hledět do rozvah obchodních bank– 5/7 devizové rezervy (včetně těch MBS, dluhopise ze sevěta) – tím je kryto oběživo

a z čátsi tj kryto ničím – je tam ztráta, sekera čnb– obchodní banky

– vklády na závazcích a ty jsou kryty hlavně poskytnutými úvěry, pak tam jsou státní dluhopisy, podnikové dluhopisy

– ale hlavně ty poskytnuté úvěry teda (součástí toho jsou hypotéky – zastavené nemovitostmi)

– v řadě obchodních bank jsou díry – aktiv je méně než závazků (i celosvětově)

– říká se, že moderní společnosti nesplácejí– no nesplácejí, úvěrová expanze se zadrhává tak po 50 letech

– hypotéční krize ve státech bylo jenom spouštědlo – bylo jenom otázkou času, kdy to spadne

– schodky státních rozpočtů– třeba kalifornii už nechce nikdo půjčit– státy se v minulosti zadlužovaly víc a víc a kdo by to měl platit ty dluhy a úroky – no

poplatníci– nechtějí to platit – chudí na to nemají, střední vrstva nechce, bohatí se vyhnou daním

– běžně se nezavádí daň z celého majetku (i z finančního) - takže daň z nemovitosti dopadá víc na střední vrstvu (kdyby to byla daň z celého majetku dopadlo by to na bohaté – i 1% z celého majetku je dost)

– eurodluhopisy byly speciálně vynalezeny právě pro ty bohaté– nedá se přesně určit ze které země pocházejí, jsou vydávány jakoby někde ve vakuu, ve

vzduchoprázdnu, nejsou vydávány podle žádné jurisdikce žádné země, investují do nich bohatí lidé (dostane se k tomu člověk přes nějaké privátní bankéře), není žádný registr, žádná země nemůže vymáhat daň z úroků z těch dluhopisů (nikdo na světě to tedy nedaní – každý ví že finanční úřad se k těm údajům nikde nedostane)– přitom emitenti platí plné úroky – odvedou právním kancelářím, které to distribuují –

svými kanály– je to velmi zajímavá struktura

– eurodluhopisy vydává nějaké firmy s lepším úvěrovým ratingem a taky státy, země (i česká republika je vydala)– česká republika takhle podporuje daňové úniky

– asi už 200 mld, letos zas cosi– úroky se musí platit

– hrubý kupon, právníci to rozdělí mezi vlastníky– fakticky je to nelegalní – zisky mají být zdaněny tam, kde vznikly– takže když je člověk dost bohatý, dokáže se už vyhnout daním, takže je otázka jestli to

střední vrstva utáhne

– střední vrstva se v řadě zemí definuje jinak– střední vrstva je skupina lidí co vůbec mají nějaký příjem – taková definice se zabydlela

v mnoha zemích– ale tj špatná definice, je nutné se podívat na celkový majetech těch domácností

– nejvíc chudých mají usa, v eu je asi 16% chudých (kdyby se ale vztala metodika podle finančního majetku, byl by výsledek podstatně horší)

– zajištění– jak funguje– obecně a u eurodluhopisů– v čem spočívá – eurodluhopisy která česká republika naemitovala byly v eurech s

výjimkou ejdnoho který byl v jenech (teď už snad i jeny a švýcarské franky) – zajištěno proti měnovému riziku– naemitovala 1mld eur – získala tedy miliardu, tu potom dluží a ta miliarda znamená

z hlediska budoucích splátek– jmenovitá hodnota (– nějaká jistina) a nějaký úrok– diskontováním těch plateb získáme současnou hodnotu úrokových plateb– výnosová křivka - ukazuje, jak se mění úrokový výnos s měnící se dobou

splatnosti

– konstruuje se třeba ze státních dluhopisů – v každém okamžiku známe nějakou výnosovou křivku

– pak máme eště bankovní, tu získáme ze spotové výnosové křivky– je čr vystavena nějakému měnovému riziku co se týká těch eurových

eurodluhopisů – všechny byly zajištěny proti měnovému riziku (když koruna oslabí – pak by musela postupně platit čr víc, příjmy v daní jsou v kč – takže záleží na tom, jaký bude kurz) – je to vlastně zajištěno na nějaký konkrétní měnový kurz– jílek se domnívá že to zajištění ej špatné, janota ho nemá rád– stát dostává koruny a má závazek v eurech tak čr provedla zajištění proti

měnovému riziku– čr sjedná - nějaký derivát – měnový swap

– to funguje tak – čr bude platit korunové kupony a na konci nějakou částku – ten balíček jako celek se chová (swap byl sjednán s nějakou bankou – paltí eura, dostává koruny– reálná hodnota měnové swapu = zdiskontují se budoucí platby na

součansto za použití eurové výnosév křivky a vynásobíme spotovým kurzem – pro partnera tj atraktivní – r.h.>0, jelikož je na druhé straně stát, stát zkorumpujeme vždycky, tak uzavřel nevýhodný kontrakt) – pokud by to byl kontrakt s rovnocennými partnery třeba banka-banka apk by to bylo 0 k 0 bo není důvod proč by banka natáhla druhou banku

– jenže stát nechá partnera vydělat, běžně to jsou stamilióny korun–

– (bohatí jsou třeba zubaři, právníci, lékaři)– proč vůbec čr emitovala dluhopisy

– ods mohla čerpat příjmy z privatizace tak zadlužení bylo nízké– aby pak ten motor jel dál stejně, začali se zadlužovat stamiliardami ročně

– balíček složený s dluhopisů + měnový swap – celkem se to chová jak– co je to za nástroj– CZK dluhopis a tento korunový dluhopis má nějaké parametry (ten kupon a tak)

– co je výhodnější emitovat – jedná se o ten kupon – jestli přímá emise korunového dluhopisu nebo syntetická emise korunového dluhopisu – velikost kuponu dke bude větší – kde stát bude v budoucnu platit víc – pro stát je výhodnější přímá emise v korunách, protože se neplatí za ten swap – záporná hodnota tam teda nebude

– proč to stát dělá, když je to méně výhodné pro daňové poplatníky– vysvětlovalo se to – byla vyčerpána absorbční kapacita pro emisi korunových

dluhopisů – nejsou další investoři, chybí, nikdo nechce investovat do korunových dluhopisů, což je ale totální nesmysl – většiny z nás se nikdo neptal – na státní dluhopisy dosáhnou ti co mají 20mega a víc, poptváka střední vrstvy nebyla akceptována

– zadlužení státu ve formě státního dluhu– letos nějakých nevím kolik stovek mld

– ne stránkách mf to bude– eště jsou zadluženy kraje a města– soukromý sektor je taky zadlužen– PPP

– poskytování veřejných služeb prostřednicvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru– soukromý subjekt si vezme úvěr od banky s tím že je jištěn tím že mu stát bude

postupně platit– soukromá firma si vezme úvěr, postaví, pak to nějakou dobu provozuje – desítky

let, bude platit splátky ten stát – podle harmonogramu a pak to přejde na stát nějaký ten objekt nebo infrastruktura

– dva způsboy výstavby a provozování zařízení– přes dluhopisy– přes ppp– co je pro stát lacinější

– státní dluh je jednoznačně lacinější, projetky ppp přijdou daŃové poplatníky zhruba o 30% navíc– je to tak všude na světě

– proč se projekty ppp uchytily byť jsou pro stát podstatně dražší– (těch 30% navíc zaplatí daňový poplatník)– bo ppp není nikde vidět v zadlužení, to se nikde do zadlužení nedává, to zadlužení ve

formě diskontovaných splátek z těch smluv je hezky v šuplíku– takže o tom zadlužení se neví, i když by se tam mělo přičíst – veškeré diskontované

peněžní toky – současná hodnota budoucích plateb– zeman s těma PPP začal

– výstavba D47 byl první projekt který byl takhle sjednán – stát měl zaplatit součet kolem 220mld a muselo by se to zdiskontovat

– dálnice by se dala postavit – mezi 30-40mld prý– šimonovskému se to podařilo zrušit – zrušení stálo necelou miliardu

– ty projekty údajně běží pod pokličkou – kalousek, topolánek– politici ty projekty milují– slovensko se taky zavázalo ke gigantickým částkám

– otázka ohledně měnové politiky – zda ta hlavní sazba centrální banky může klesnou pod nulu– do záporných sazeb to nikde nešlo, v japonsku se to zastavilo na nule– může teda ta sazba být záporná

– no mohlo by, ale problém je oběživo– kdyby neexistovalo oběživo, dalo by se ten systém se zápornou sazbou zavést

– každý by totiž stáhnul svoje vklady a držel by jenom oběživo – aby měl aspoň 0%

– jedině snad zakázat oběživo – všechny platby přes účty :)– proč by se měly zavádět záporné sazby

– aby lidi utráceli peníz – transmisní mechanismus– měnové kanály, transmisní mechanismu – ajk se zvýšení nebo snížení sazby

centrální banky promítne do inflace– když se snižují sazby – má to fungovat přes úvěrový kanál – bude růst úvěrů,

má se oběvit více hypotékářů (mají si říct – jůů to si půjčím mega a zaplatím akorát 900 tis) – prostě je snaha pokračovat v úvěrové expanzi– dluhy se nahromadí a důseldky budou nakonec ještě horší, ale to se

neřeší, eřší se momentální situace– úvěrová expanze poroste dál, měnové agregáty budou vyšší, má se za to,

že lidé budou víc utrácet z důvodu vyšší peněžní masy

– druhý kanál – výdajový – za jinak stejné peněžní masy začnou lidé víc utrácet, prtoože když to utratí, neleží to v bance kde se vytvoří ztráty když budou záporné sazby

– má emise eurodluhopisů dopad na kurz– jo pokud ty eura skončí na účtech obchodních bank– pokud eura skončí v centrální bance tak nikoli– většinou při těch emisích to skončilo v centrální bance a dopad na kurz teda nebyl

– čím je stanoven měnový kurz nějaké měny vůči jiným měnám– co ovlivňuje spotový kurz – ono to nějakým způsobem běhá

– obrovské množství faktorů – strašně moc se tam promítá – export, import, různá očekávání, úrokové sazby– peníze proudí běžně tam, kde jsou vyšší úroky, pak tam míra klesna, ale investor

na to nehledí– chovají se zvláštně, není to úplně racionální chování

– spotový kurz primárně ovlivňují banky – měnové pozice– když banky vidí, že nějaká měna bude oslabovat nebo posilovat, zaspekulují se –

otevřou nějaké pozice, když nespekulují, snaží se vyrovnat – stejně aktiv v eurech jako závazků v eurech – pak nejsou v měnovém riziku

– když prodají něco klientům – klienti přesunou z korunových účtů na eurové– měna posiluje – banky se snaží prodat měnu

– vzorec pro výpočet forwardového kurzu– czk/eur= strana 569– částka se investuje jednou v eurech a pak v korunách a očekávám že obě investice

vynesou na konci stejně– částku držím po období t – ta částka by se měla rovnat kdy necháme investici

eurovou – investujeme na období v eurech, na konci toho bodobí přetočíme tu částku do korun tím předem sjednaným forwardovým kurzem– to se má rovnat

– polsko je ukázkou toho, jak banky v polsku (zahraniční) manipulovaly s kurzem zlotého a provedly operaci proti polským podnikům– banky prodaly polským podnikům (banky vlastněné zvenku) obrovský objem

měnových opcí a podniky je koupily (dostaly prémie) a banky jim doporučily že se zajistí příjmy z eur

– zahraniční vlastníci vysáli polský podnikový sektor– zahraniční banky v polsku prodaly měnové opce na zlotý

– polské podniky měly možnost prodat eura které získají exportem přes opce do zlotého

– kdyby kurz zlotého silně klesnul, hodně prodělají– banky teda prodaly obrovské opce, protože banky byly vlastněné zvenku a

domluvily se zlotý potopily– polský podnikový sektor utrpěl (banky to hned převedly ven) ztráty loni –

4mld eur

půjdeme do deflace – jako všechny země– prý už jsme– poptávka po ropě klesá– cena zlata je vysoko – lidi zlato potřebují, aby si do zlata uložili peníze, spotřeba zlata je ve

světě mizivá na nějakou výrobu– dle jílka bude dál pokračovat deflace – je to primárně záležitost peněžní masy

– od začátku roku u nás stagnuje peněžní masa – peněžní masa roste všude ve světě jiným tempem než inflace (peněžní masa je vztah

mezi obchodními bankami a klienty – dluhový vztah je to)– mezi dynamikou růstu peněžní masy a inflací to je tak – inflace roste pomaleji než

peněžní masa – růst inflace je nižší než růst peněžní masy– takže u nás dochází k deflačnímu vývoji

platební styk– platební styk domácí země se realizuje v domácím platebním systému v domácí měně

– každá banka má u čnb clearingový účet– teoreticky by se to mohlo realizovat online– odchází to z bank po dávkách

– nikde nic nemůže jít na nulu– na clearingových účtech některých bank může být málo, vezme si úvěr od čnb– ale stává se že banka to podrží jeden den, pošle to druhý den až do clearingu a druhá

banka to taky den podrží – neplatí úroky v ten moment (některé banky to využívají, některé ne – některé to pošlou do clearingu hned)

– platební systém si účtuje poplatky, banky si účtují, bankám se účtuje, denně proběhne asi milion plateb (za rok to může dát 75mil, čnb z provozování platebního systému má nepatrnou částku), teoreticky mohou vzniknout soukromé platební systémy, u nás to nevznikne, protože by ukrojil z toho co je a za 25mil se systém nevybuduje ani to nejde za to provozovat, nízká cena čnb způsobuje že další platební systémy tu nevzniknou

– až se přejde na euro systém bude fungovat kapku jinak

– cizoměnový platební styk– klient má účet u banky (banka to má na závazcích), – nostro účet – účet mé banky u jiné– loro účet – účet jiné banky u té mé– pak tam je eště centrální banka

– v rámci státu a pak eště mezi státy– mno nastudovat každopádně

– jsou různé varianty cizoměnového platebního styku– česká republika a slovensko – tam se lze vyhnout poplatkům u některých bank (jinde

to bývá až 2k s jinýma zeměma)– čisté platební systémy, bruto platební systémy (naprostá většina platebních systému ve

světě je bruto)– co se týká našeho korunového platebního styku -

– obchodní banka– úvěry

– provozní (podnikové)– eště se splácejí

– project finance (jsou podnikové) – speciální

– těch je dost – u některých bank to dělá 20% rozvahy– takové ty haly těch firem – veliké, i kancelářské prostory – většinou se udělá

speciální společnost na jednu nemovitost (SPV)– poskytne se tu úvěr na jednu nemovitost, nemovitost se postaví a ta

společnost předpokládá, že bude dostávat nájem, že to pronajme, nějakému světovému řetězci třeba

– (leasing je nájem – dá se to nazvat leasingem)– předpokládá že budou peněžní toky z nájmu a že bude splácet tento úvěr– takhle to funguje všude po celém světě– banka říká, že to má zajištěno ten úvěr – peněžními toky z toho nájmu

(společnost se zavazuje že to nájemné bude přeposílat jako splátky)– současný pohled na tyto úvěry

– je to výhodné pro banky v současné době? - asi moc ne, zájem o rezidenční nemovitosti klesá na nulu, společnosti (SPV) klesá jim příjem z nájemného, řada nemovitostí kolem prahy je prázdných– řada firem je tlačí – když neslevíte, odejdeme, společnost musí jít

dolů s nájeme a silně váznou splátky těch úvěrů– co se s tím dá dělat – jsou toho obrovské objemy takových úvěrů

– banky v současné době úvěry rolují – úvěr 500 mil a udělají smlouvu s SPV že po 5 let dejme tomu nebudou vymáhat žádné úroky a na konci 5.roku je dohoda že SPV má zaplatit 500mil + úroky (třeba, jsou různá schémata)

– banka pak sjedná nový úvěr s SPV na dalších x let a jede se dál, mezitím ty nemovitosti už mohou chátrat, ale banka říká, že je happy že si tam účtujou úroky– jak se na to kouká bankovní dohled? - banky říkají že jsou happy, že

to rolují, že předpokládají, že to bude splaceno, banky vykazují úrokové výnosy, ty zisky si rozdělí akcionáři

– kdy by se mělo začít s oprávkou, s tím, že je ten úvěr nějaký špatný – oni říkají, že jsou schopny ty banky ten objekt i prodat za tu cenu a jsou ochotny to i doložit, že třeba objekt byl prodán – děje se to ve skupině, oni to prodají a vzápětí koupí zpátky

– i mezi sebou jsou ty banky schopny si to prodat – navzájem si prodávají ty úvěry

– něco tam je v nepořádku, ale jak se dá zasáhnout? - valí se tam obrovské úvěry, banky vykazují zisky, ale ty zisky jsou pofiderní, správně by se měly dělat opravné položky, nikdo není schopen tu banku donutit aby dělala opravné položky – ani dohled ani regulační orgány nejsou schopny banku donutit

– účetnictví a výsledky jsou nějaké divné a dávno se mělo začít s odepisováním – management chce mít bonus z úroků pofidérních a takhle se to valí do budoucna

– vkladatel tohle o své bance neví, nemá šanci se to dovědět, vkladatel nebude mít pocit, že ej něco špatného

– když se to pak provalí, většinou tam zasahuje stát – bo to jsou velké banky a stát je nechce nechat padnout, zasahovat dřív se vlastně moc nedá, když ty banky to mají tak pěkně transparentní

– politici se budou snažit to zahladit, že nic neviděli, že jsou slepí– domácnosti

– hypotéky

– eště se někdo i najde kdo si vezme hypotéku– spotřební úvěry

– poplatník je smířen s tím, že to všechno zaplatí– za ty SPV, ty banky, za stát

– úvěrová expanze dál už nepojede, smiřme se s tím že se půjde dolů, přesto ty problémy zůstávají

– v současné době pronajímat rezidentní nemovitosti je problém, snadněji pronajmeme bytové jednotky– hodně jednotek se mění na bytové

měnová politika versus dohled– architektura finačního systému

– na vrcholu nějaké pyramidy byla měnová politika, konkrétně inflace (2%)– pod tím byly peněžní agregáty (růst tak 10%)– a dole byl bankovní dohled– a tohle byla fakticky měnová politika

– vždycky zvítězila všude ve světě měnová politika a dohled byl níž na tom žebříčku– primárně je třeba udržet měnovou stabilitu– pak se musí uhlídat peněžní agregáty– a pak bankovní dohled musí být velice laxní

– nemůže být příliš tvrdý, regulátor nemá tu moc a sílu být tvrdý, aby mohl nařídit tvorbu opravných položek nekompromisně– banky by se okamžigě dostaly do ztrát– bankéři by nedávali další úvěry, expanze by nebyla, agregáty by nerostly, byli

bychom v deflaci – takže bankovní dohled musel být na celém světě podřízen měnové politice a nesměl

být co se týče tvorby opravných položek nijak tvrdí, musel to nechat, nevidět problémy, musel být benevolentní– takže expanze byla a inflace se řídila úrokovými sazbami– hlavní mechanismus který fungoval po 50let – předpokladem fungování byl

superlaxní bankovní dohled, jinak by to nefungovalo

– systém mohl fungovat taky maličko jinak– inflace kolem 2% mohlo být dosaženo i tím že by úrokové sazby byly nastaveny pevně– to by byla alternativa, která se občas diskutuje– inflace kolem 2%, agregáty obdobně, dohled by v průběhu doby zpřísňoval požadavky

na tvorbu opravných položek a podle toho kam by šla inflace tak by reagoval – kdyby inflace šla nahoru – nařídil by tvorbu opravných položek, kdyby šla inflace dolů, zas by povolil

– sazby jsou zafixovány a reguluje se (agregáty a inflace) tím že se zpřísňuje a zmírňuje bankovní dohled

– tím jak se hýbe s úroky, banky dokáží naservírovat klientům obrovské množství produktů, různě strukturovaných, 90% derivátů je navázáno na úroky a všechno to závisí na tom, že naservírujeme klientům nějaké deriváty, kde se výnosnost nebo ztrátovost odvíjí od výnosové křivky, od úroků– banky by musela propustit 90% dealerů, neměli by co dělat– banky by to zabilo tahle možnost, banky chtějí hýbat se sazbami – aby se měnily aby

mohly klientům nabízet různé produkty a vytahovat z nich peníze – u nás ročně až 50mld

– teď už jednoduše není úvěry komu dávat, vyčerpala se absorbční kapacita

– jeden směr– nechme banky trhu– tzn nechme i ty velké banky zbankrotovat– lidi budou ztrácet peníze, budou uspokojeni jenom do výše pojištění, nad limit ztratí

peníze– problém je že velcí klienti budou mít informace z banky že banka jde do kytiček a tratit

budou ti menší vkladatelé– ti velcí byli vždycky pryč z bank, když banky padaly (u nás třeba)– ani pád bank není jednoduchý – tak aby ztratili všichni

– nebo druhý směr– zavedeme regulaci– usměrňovat trh se pak musí– (project finance se vymklo celému světu z ruky)

– fianční systém– něco o účetnictví– finanční aktivum, finančí závazky, rozdíl je kapitál– finanční aktiva a závazky se oceňují v reálné hodnotě nebo v naběhlé hodnotě

– rozdíl – ve světě se vede neustálý boj mezi tím jestli oceňoat aktivat a závazky reálnou hodnotou a naběhlou hodnotou– reálná hodnota (fair value)

– nejlépe by bylo všechno ocenit reálnou hodnotou– ale to se neděje, i když by to z ekonomického hlediska bylo nejlepší

– kapitál je to co je moje – kdybychom prodali všechna aktiva, uspokojili bychom závazky a zbyl by kapitál, což je naše

– ale je tu tlak politiků– kdyby se úvěry ocenily reálnou hodnotou, byly by to dost nízké hodnoty, byla

by to katastrofa– na reálnou hodnotu jde část aktiv, zbytek jde na naběhlou hodnotu – u

závazku to je taky tak, reálná hodnota aktiva a závazků postupně mizí (podle nových ifrs je to zas míň reálné hodnoty, svět ustupuje od reálné hodnoty, šéf ifrs byl přitlačen ke zdi, tvrdě, politickým tlakem)

– naběhlá hodnota (amortised cost)– většina se oceňuje v naběhlé hodnotě– má se za to že při naběhlé hodnotě se nedělají opravné položky

– teorie efektivního trhu– jestli ceny odrážejí všechny dostupné informace– nemají všicchni stejný přístup – jsou důvěrné a veřejné informace– lidi nehledí do budoucna nestranně – lidi nechtějí vidět negativa – stejně jako v

manželství tak i u akcií– když cena akcií je nižší než kapitál – vyplatí se firmu koupit, rozprodat aktiva, uspokojit

závazky a zbytek si nechat– děje se to? - neděje se to..

– obchodování a papíry

– na primáru– na sekundáru

– nějaký zákon

– centrální depozitář– u nás jsou cenné papíry evidovány v SCP (akcie a střednědobé a dlouhodobé dluhopisy)

a krátkodobé dluhopisy eviduje čnb– existuje situace malinko složitější – kdo je faktickým vlastníkem těch papírů? - ten kdo

je v SCP? - jo – teda dokud nevznikne centrální depozitář, teď kdo je v SCP je konečným vlastníkem, teď to ovšem právníci vyvracejí, princip maličko erodoval

– potom by to mělo funguvoat v rámci centrálního depozitáře– ve státech – tam je centrální depozitář a tam mají účty pouze obchodníci (u nás by

tam bylo vedeno asi 70 účtů nebo 100) a klienti obchodníků už nemají účty u centrálního depozitáře ale mají účty u obchodníků

– vlastníkem cenného papíru je ten kdo ho má připsán an účtě u obchodníka, obchodník vede seznam klientů

– utajení majetku – když je SCP tak je majetek, papíry není možné před finančním úřadem utajit

– ale když papíry vede pouze obchodník, podaří se je utajit– pro obchodníky výhodnější, budou třeba více obchodovat

– maržové obchody– půjčíme si na nákup papírů, na páku

– repoobchody– regulace a dohled nad finančím trhem– konsolidovaná báze– nějaký leonfalussyho proces

– čtyři úrovně regulace– ten se aplikuje v současné době v ervopě– legislativa evrospká – parlament a rada– něco od evrospké komise– tři výbory pro dohled nad bankami, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry– čtvrtá úroveň je vynucování – legislativy jednotlivých zemí– průheldný tranparentní systém – není to zlé – ale obchodníci to nahlodávají a chtějí

systém kde papíry nebudou na účtech u SCP ale kdy to bude na účtech u obhodníků – vývoj nejde směrem k transparenstnosti (viz eurodluhopisy)

– různé uspořádání

– ochrana spotřebitele (regulace, dohled a ochrana spotřebitele)– úloha dohledu versus ochrana spotřebitele

– evropa hodně hájí zájmy spotřebitelů – consumers jsou v ervopě pod určitou ochranou

– aby spotřebitelé nenaběhli na nějaké zákeřné produkty– není tu nějaký konflikt mezi dohledem nad finančními institucemi versus ochranou

spotřebitele? - není tu konflikt zájmů třeba– v praxi tam je konflikt – jde o to že když budeme chránit spotřebitele –

vypracujeme jednotné smlouvy na úvěry, an vkaldy a vysvětlíme všechna rizika, klient pak nebude uzavírat životní smlouvy, nepůjde do derivátů, banky budou mít nižší zisk nebo dokonce ztrátu a to je proti zájmu dohledu

– dohled chrání instituce jako celek – aby byly ziskové– akorát instituce je zisková také tím že natáhne klienty

– takže tu je konflikt

– arbiter – je k něčemu náš fiannční arbitr – má nějaké pravomoci? - nemá, nic moc neřeší– jeho funkce jsou u nás silně okleštěny

– jednotná licence– simple passport, simple licence– když finanční instituce získá licenci v eu, pak když chce založit pobočku má pouze

ohlašovací povinnost v tom daném státě (ale pobočku, ne dceřinku) – pak už nemusí o licenci v té zemi žádat, jenom se ohlašuje založení pobočky

– dceřinné společnosti podléhají dohledu státu, pobočky nepodléhají (dohled nemůže překročit práh mBank apod)

– takhle se pak šíří pobočky po eu

– pojištění vkladů– co se týká finančních produktů – jsou pojištěny jenom a jenom vklady, nic jiného není

pojištěno (nějaké fondy, penzijní nebo životní pojištění, podílové fondy – nic z toho, jenom prostě vklady)

– podobně je to se záložnami

– finanční konglomeráty– čili kongloše– skupina, centrem je pojišťovna– pojišťovna má kolem sebe obrovské množství dalších institucí, finančních, nefinančních

a tyhle struktury se v evropě nějakým způsobem regulují– na to extistuje nějaká směrnice

– seznam konglomerátů je na stránkách evropské komise– u nás existuje jediný konglomerát – Petr Kelner (PPF – fyzická osoba, směrnice s

emusela změnit bo se nepočítalo s tím že na vrcholu pyramidy by mohla být fyzická osoba)

– mezinárodní finanční dohled

– dluhový trh, dluhové vztahy– proč se některé jednotky zadlužují

– u mnoha lidí je to přehnaný optimismus, u jiných je to záměr od začátku, že to nesplatí, těžko je to odlišit

– úročení– jednoduché, složené– složené s různými frekvencemi připisování úroků

– hodnocení, ratingové agentury– existují nějaké ratingovaky– vyžádané a nevyžádané hodnocení

– nevyžádané – někdo udělí hodnocení, aniž by někdo žádal, to se moc neděje, jenom výjimečně – protože chceme jako ratingovka aby nám to bylo zaplaceno– zajímavá byla sazka – když emitovala dluhopisy když chtěla peníze na arénu

– dielma jestli požádat o rating nebo nepožádat– když požádáme o hodnocení, musíme to zaplatit – investoři by pak měli mít

větší apetit po dluhopisech, marže bude nižší – za bezrizikovat, takže se zvažuje, jestli se to vyplatí, protože ratingovky chtějí astronomické sumy

– buď se hdonotí jednotlivé dluhy nebo emitenti

– selhání agentur– agentury to dělají pro peníze– za peníze nás můžou i nadhodnotit a s ratingem půjdou dolů velice pozdě– (ženy jsou považovány za lepšího dlužníka než muži – lol)

– úvěrové riziko země– problém úpadku – právní úpravy– o něco se snaží mezinárodní měnový fond

– pařížský klub– spolek věřitelů za ruskem– pozice českoslovenka vůči sovětskému svazu tenkrát – byli jsme vskutku věřitelem

– asi 100mld kč– vyváželo se do sovětského svazu, pochybnosti o tom jeslti rusko bude schopno svůj

dluh splatit– to se řešilo – část dluhu se začla prodávat a zbytek – jsme měli dostat nějaké

opotřebené vlaky, letadla nebo co – na ruzyni by byl problém – kdyby to přistálo, zaryla by se kola do země, celkem problém, ruzyň an to nebyla stavěná, vznělo do ztracena

– většina poheldávek splacena byla, ne všecko docestovalo až sem (či co)– administrátor to velice šikovně zvládl – nepostavily se proti tomu žádné politické

strany

– nevím k čemu - prodalo se to zlato když byla cena 100 dolarů za unci, teď je cena 1100– něco se převedlo do státní banky slovenské (?) a zbytek se prodal – prý bylo lepší držet

dolary na účtu, zlato nemá úrok

– trh mezibankovních vkladů– kótují se sazby– oficiální sazba centrální banky a pak je ponecháno trhu jak se to vyvíjí dál – pribor a

pribid– pribor je vyšší – kolik já chci když já přijímám– libor – kolik já chci když poskytuji (likvidita)– pribor, pribid – je pouz ena korunu– libor, libid je na různé měny

– vývoj sazeb– ?night – nejnižší …

– výnosová křivka– křivky až do třiceti i padesáti let – jsou i takové swapy– z bankovních sazeb– druhá výnosová křivka je státní (ta je většinou pod ní) – považuej se za bezrizikovou– uvažuje se že banka může zbankrotovat, takže je tam posun vůči státní – byl tam

vždycky až do loňského roku

– od loňského roku ta bezriziková křivka je nad tou bankovní

– odvození forwardové sazby– prý to je složité a neznají to ani bankéři někdy– trh funguje velice zajímavě, oceňování swapů je založeno na nějakých předpokladech

které neplatí– banky s radostí dělají swapy na jednu stranu

– celá ta teorie o těch forwardových úrokových mírách je nějaká podivná– forwardová míra za rok vyjde jiná než dvouletá (či co)– vzorečky jsou špatné– pak dojde ke špatnému oceňování derivátů, experti ví přesně o co jde a tak dělají

deriváty jenom na jednu stranu – vytahují z klientů peníze– příklad – očekáváme že sazby se nebudou měnit, že spot jednoletý bude za rok stejný ale

ono ne– ta rovnost nemůže platit – když investujeme na rok neseme malé úrokové riziko

(durace je malá)– durace klesá, zatímco když investujeme na dva roky, máme duraci velkou a jde

dolů jinak – celkem ta plocha je větší, úrokové riziko je vyšší a investor chce vyšší výnos

– takže ta rovnost z toho vzorce nemůže platit, i když se všude pokládá že tam ta rovnost je (tím zmateme uživatele derivátů a podaří se nám je natáhnout)– každá banka u nás na tom trhne 5mld ročně– koneční investoři jsou pomateni

– str 303 a dále, durace– modifikovaná durace

– používá se jako měřítko úrokového rizika (jak velké je úrokové riziko – co to je úrokové riziko – to je riziko plynoucí ze změny úrokových sazeb – riziko psojené se změnou hodnoty portfolia dluhových nástrojů, aktiv, závazků nebo obojího, změní se výnosová křivka – jak se změní hodnota ve výsledovce – jaký bude finanční dopad – jestli výsledkový dopad bude plus, minus nebo nula – jaká je změna reálné hodnoty dluhového portfolia při změně výnosové křivky)

– proč je snaha regulovat hedgeové fondy? - proč je chtějí státy a unie regulovat– hedgeové fondy jsou - vznikly ve 30.letech ve státech, původně tam dávali peníze lidé

kteří měli vklad víc než 1mil dolarů (tehdy to bylo moc, teď už není)– nebyly regulovány – byly naprsoto vyjmuty z regulace protože se mělo za to, že

když už to někdo má takové peníze, tak se nic moc nestane když o to přijde – nebudou zasaženy masy, maximálně se několik jedinců oběsí, víc nic

– no jo ale postupně fondy sílily, peněz bylo víc a víc a dávali tam peníze postupně i nejen bohaté fyzické osoby ale i regulované osoby (banky, penzijní fondy a tak)– hrozná situace– v současné době do hedgeových fonců investují už i regulované osoby a tak

vzniká otázka jestli to regulovat nebo ne– mají oborvské páky – tak pak mají buď obrovské zisky nebo obrovské ztráty– ztráty pak zasáhnou i ty regulované osoby a tak je snaha ty fondy regulovat

– banky prý budou mít na konci roku velké zisky – ty velké banky v čr– je to normální? - není to normální– zisky mají z toho že si úvěry kreslí v aktivech a říkají že budou spalceny (úroky běží, oni

dávají odklady, restrukturalizace, úroky běží a pak vykazují velké zisky)– měly by spíš dělat opravné položky, ale to oni ne– oni tak budou vykazovat zisky – v podstatě je to tunel, potřebujou stáhnout

dividendy – česká spořitelna stáhla z čr loni 15,5miliardy na dividendách– a letos taky stáhnou všechny

– faktická ekonomická situace se tím silně zhorší– zaměřují se na čr – na úrovni jednotlivé banky, instituce by to měl

kontrolovat auditor (externí i)– všechny pobočky jsou auditovány ale velkou čtyřkou – to není moc tvrdý

audit a nebude požadovat tvrdé opravné položky– dividendy které odtáhly budou platit daňoví poplatníci– matky totiž chtějí od dcer odtáhnout všechno

– umí lobbovat – u správných osob v dané bance – marketing z usa převzatý – jak na osoby auditovaných subjektů

– hrozí tu problémy v budoucnosti

– jak ještě snadno nafoukneme zisk? - kromě omezení tvorby opravných položek– do jakékoli výše, na jakoukoli částku

– účetně (mno můžem vydávat faktruy na neexistující dlužníky, ale jsou elegantnější způsoby) – přes deriváty

– v účetnictví se deriváty zachycují - zachycují se reálné hodnoty– pokud je reálná hodnota kladná jde to do aktiv proti výnosům– pokud je reálná hodnota záporná, zachytíme derivát jako závazek proti nákladům

– jednoduché z principu (ve většině případu takto, i když u čsa to bylo zachyceno proti kapitálu, nešlo to do nákladů – schovali to)

– jak dospějeme k té reálné hodnotě – třeba u nějakého měnového swapu – společnost si to spočítá sama, musíme zjistit všechny peněžní toky přicházející, zdiskontujeme a pak peněžní toky odcházející, zdiskontujeme, přepočteme spotovým kurzem na jednu měnu a dostaneme reálnou hodnotu– takže si společnost může vykouzlit jakoukoli reálnou hodnotu a dají to do

účetnictví – nafouknou si výnosy– deriváty poměrně snadno umožňují nafouknout výsledek– správnost zkontroluje – auditor, ale ti přimhouří oč často, enmůžou štvát klienty

– příklad exonu– velká čtyřka rozšiřuje impérium– arthur andersen – zbankrotoval – dřív to byla totiž velká pětka, jenže se to

dostalo moc na veřejnost– další co by měla zbankrotovat je kpmg, vyšly najevo podvody s daňovými

úkryty ve státech, jenže ve státech už vnizkl velký problém – už máme jenom čtyři – když kpmg padne, budem mít jenom tři a politici řekli ne, kpmg muselo zůstat – vyhodili sice nějaké partnery jako obětní beránky, ale celé se to zametlo pod koberec– aby se neobjevila nějaká nová neamerická firma, která by sebrala zakázky– národní zájem usa prý

– opustí některé země euro? - neopustí– proč to teda poradce obamy povídá? - chce aby posílil dolar vůči euru– američanům leží silně euro v žaludku protože zaujímá pozice dolaru a ohrožuje zájmy

usa

– durace– k čemu slouží a tak– vyjadřuje úrokové riziko – měří velikost úrokového rizika– citlivost vnitřní hodnoty úrokově citlivého aktiva na změnu úrokové míry– ?Průměrná doba, za kterou získáme příjmy z dluhopisu. Vypočítá se jako vážená

průměrná životnost dluhopisu, kdy jako váhy slouží podíl mezi současnou hodnotou příjmů v jednotlivých letech a současnou hodnotou celkových příjmů. Durace se počítá pro určení cenové citlivosti dluhopisu na změnu úrokových sazeb, přičemž platí, že čím větší durace, tím více ovlivní změna úrokových sazeb tržní cenu dluhopisu.?

– Je třeba vědět jak je durace definována– modifikovaná = d = -1/P deltaP/delta r– (deltaP) dP = -Durace modifikovaná . P. Delta r

– u dluhopisy – když úrokové sazby půjdou nahoru – hodnota dluhopisu klesne (když jsme měli milion, klesne hodnota dluhopisu na 900k) – na 11 let byl, kdybychom ho prodali teď, prodělali bychom 10%

– jak je ten dluhopis citlivý na změnu úrokových měr– když sazby půjdou dolů, vyděláme – hodnota dluhopisů se zvýší (na milion sto)

– když nechceme držet do splatnosti, je durace velmi důležitá– výnosnost do spaltnosti je dána když dluhopis koupíme – tam duraci moc nepotřebujeme– durace skutečně udává velikost úrokového rizika– u každého dluhového nástroje to lze stanovi

– druhy dluhopisů– podle emitenta– podle peněžních toků– dluhopis s pevnými kupony (většina státních dluhopisů)– kotace dluhopisů– 3,75/2020

– bid/offer 92,9 94,9–

– aúv 77,083– výnostnosi 4,600 4,350 (když ho budem držet do spatnosti vynese 4,35)– to se mění během dne, jedná se o obchody nad 20 mega

– když ho chceme koupit (každý ten dluhopis má jmenovitou hodnotu 10k) – jeden dluhopis koupíme za 94,9, někdy tam je i poplatek ale to záleží na tom jak se to domluví – většinou už u těchhle obchodů nebývá (musíme těch dluhopisů koupit 20k – aby to bylo 20mega na hodnotě), z účtu se odečtě ta čistá cena a prostě:– fakturovaná částka: [94,9/100 * 10 000 + 77,083 (naběhlý úrokový výnos)]

*počet dluhopisů– Phrubá = Pčistá + aúv (naběhlý kupon od poslední výplaty)– aúv je po třicet dnů záporný a pak nabíhá dál

– je tam rozhodný den pro výplatu kuponu, kdo k tomu dni vlastní dluhopis dostane za 30 dní kupon, kdo bude vlastnit dluhopis v dalším dnu už nemá nárok na kupon – pak je aúv záporný

– kupon je v daném případě 3,75%– kótuje se vždycky čistá cena

– a k té se musí připočítat aúv– poplatek už běžně ne – protože rozpětí bid/offer je tu dosta velké, ale

ono to záleží na obchodníkovi, může si připočítat i další poplatek– být obchodníkem s cennými papíry je zajímavá činnost – pokud máme klienty,

hlavně velké klienty (ti se blbě shání)– jakým způsobem se získávájí velcí klienti – musíme používat všech metod –

přetahovat z jiných bank, lákat, obdobně je to i u akcií, získat velké klienty je velmi náročné– čeští obchodníci získávají své klienty zajímavým způsobem – musí jezdit a

klienty „bavit“ a musí do toho hodně investovat, ale ono se jim to vrátí– spready u nižších splatností jsou nižší u vyšších jsou vyšší ale trh je poměrně

málo likvidní u nás – tak ty spready jsou celkem vysoké (třeba ve srovnání s usa – tam ty speady jsou mnohem nižší, u nás je likvidita dluhopisů velmi malá tak jsou spready vysoké)

– dluh se vyznačuje tím, že je splatný někdy– má nějakou splatnost– existuje jedna výjimka z toho pravidla – věčné dluhopisy – jistina nebude splacena nikdy

– věčný dluhopis vyplácí pravidelně nějaké kupony, většinou pevné– takové dluhopisy existují – britské

– staré válečné dluhopisy z doby napoleona, ale stále existují– odiskontují se kupony od minulosti až do nekonečna

– svolatelné dluhopisy– emitentn má právo svolat dluhopisy za stanovenou cenu (třeba odkoupit za 101%)

– vratné dluhopisy– to právo má investor – právo vrátit

– dluhopis s proměnlivými kupony– velice zajímavý– stát to už začal loni emitovat – čr (floatry) – protože sazba pevných kuponů byla velmi

vysoká– emitent u dluhopisu s proměnlivými kupony

– vyšší, nižší a tak různě – většinou se vezme pribor (šestiměsíční) plus případně něco– odchylka je dána změnou úvěrového rizika emitenta

– úvěrové riziko je závislé třeba na ratingu – bankdy obecně chtějí aby stát emitoval dluhopisy s pevným kuponem – protože v

průměru pak ony vydělají– floatry tak výnosné nejsou – pro stát je to výhodnější, jenže banky tlačí na stát aby

šel víc do těch pevných kuponů – maličko nebo i někdy dost ten stát pak natáhnou– dle jílka by státy měly emitovat floatry– státní zřízení když se rozhodne pro floater že to bude levnější, bankám se to nebude

líbit a budou argumentovat že to je pro nás nevýhodné

– použijou argumentaci – státe, ty musíš mít jistotu plateb – co budeš platit, musíš se tedy zajistit, musíš mít jistotu – sice je to trochu víc, ale máš jistotu – jenže to je velice drahá jistota

– banky dokáží úředníky přesvědčit

– to má dopad na hypotéky– hypotéky u nás nabízejí s různou dobou fixace (1, 5, 10 let)– z teoretického hlediska – pokud si někdo hypotéku vezme – nejlepší fixace by byla na

rok – co nejkratší, ale to vycházíme z předpokladu že fixace je odvozena jako pribor + něco– doporučuje se vzít si hypotéku s co nejkratší fixací ale navázanou na pribor (pribor +

něco)– potom to bude skutečně od priboru + nějaké procenta (2% a když hodně přitlačíme

tak i míň než procento) a v průměru budeme platit méně než hypotéka navázaná na nějakou vnitřní sazbu kterou si banka stanovuje sama (to banky běžně nenabízí, musíme to vrdě požadovat když už hypotéku chcem)

– dluhopisy smrti– proti životním pojistkám

– strukturované dluhopisy– dluhopis + derivát– je jich obrovské množství

– pronajímatel – lesser– nájemce – lessee– leasing je nájem

– leasingovky nechtěly zachycení podle ifrs (tehdy byly velice silné v parlamentu a všude a prosadili si svoje – to je jediná velká odchylka proti ifrs, jinak se to podařilo srovnat)– leasingovky urputně bojovaly za to aby leasing nebyl zachycen podle ifrs – bylo to

primárně kvůli tomu aby jejich klienti měli zachycen ve svých rozvahách přijatý úvěr – aby na pohled klienti nevypadali že jsou hodně zadlužení– tak si klienti snadno brali leasing a nešlo jim to do rozvahy

– leasingovým společnostem se podařilo vyjmutí ze zákona o spotřebitelském úvěru (u nich se vyžaduje aby se klient dověděl – roční procentní sazbu nákladů RPSN – něco jako výnos do splatnosti) – a ten údaj by měl být včetně poplatků – kolik bude ročně vlastně platit na úrocích – kolik %

– sociální aspekty lehce dostupných úvěrů jsou děsivé

– reverzní úvěr– buď dostávají anuitu po určitou dobu a pak se musí odstěhovat nebo je to lifetime ale

problém je v tom že dědicové nic nezískají– v usa to podléhá regulacím, jinak to přitahuje hodně podovdníků protože tím hodně

vydělají

– americký hypotéční trh je obrovský– asi 14k miliard

– většina hypoték je v agenturách

– bankám se v mnoha příapdech podaří přesvědčit podniky že si mají zajistit dluhopisy proti úrokovému riziku– zadlužení podniků je většinou floatrové

– pribor + něco (nebo co)– to se bankám nelíbí – podniky platí bankám na úrocích málo– v mnoha případěch se podaří bankám přesvědčit takový podnik že jsou vystaveni

úrokovému riziku– durace je velice malá (modifikovaná) – téměř nulové úrokové riziko (banky

kecají)– podnika neví – bankéř doporučí – argumentuje tak že podnik nezná platby tak

bankéř doporučí přeměnit ty proměnné platby na fix– swap bankéř doporučí – produkt kdy podnik bude dostávat float a platit bude

fix – IRS (úrokový swap)– (swap je velmi pofidérně oceněn ale to nechme)– swap je pro bankéře úplně úžasný – bance přinese zisk (ze špatného ocenění)– celkově ten balíček znamená = balíček ze dvou produktů se chová jako by

podnika naemitoval fix (ten je na výnosové křivce výš než float) a nakonec ten podnik jako celek platí víc– ten swap je špatně oceněn a to zajistí že to na první pohled vypadá pro

podnik dobře, ale celkově to pro podnik dobré není– banka tak běžně získá 2%– swap má trochu zápornou reálnou hodnotu – banky na tom pak

vydělají, taková praxe se používá všude po světě– když klient pak zjistí že platí něco navíc – je to prémie za zajištění,

řekne banka – my jsme tě zajistili, že znáš platby a za to se něco platí a velké podniky na to skočí

– státní dluh čr – do 90.let se navyšoval zhruba lineárně– za rok 2008 a 2009 už je obrovský nárůst – je to ale odhad zatím (strana v nějaké bibli

navím která)– schválené projekty PPP jsou zarážející (zatím ne všude došlo k podpisu smluv –

likvidace ekologických škod půjde přes PPP)– celkem PPP tak jak jsou schváleny vládou jsou 193mld– PPP se běžně neuvádí do státního dluhu – celé navýšení není dáno krizí – určitě ne, jsou tam dopady krize ale určitě to

nezpůsobí celé to navýšení (jsou tam mandatorní výdaje, všecko možné...)– D47 – velký projekt PPP (někdy 2000 nebo kdy) – kousek dálnice o hodnotě asi 30

mld – nicméně současná hodnota budoucích splátek byla asi 100mld– součet plateb byl kolem 215 mld (současná hodnota bude nižší)– zeman to podepsala ale šimonovskému se to podařilo zrušit za nějaký poplatek– pak do toho soc dem už radši nešla– ods s tím problém nemá a jdou do toho protože to není vidět– (v británii PPP byla hitem blairovy vlády)

– podívat se na směrnici o zdanění úroků– v evropě lidé ukládají různě peníze v jiných zemích než kde bydlí (švýcarsko, rakousko)

– třeba kvůli vysokému bankovnímu tajemstnví– němci dlouhou dobu převáděli peníze do švýcarska – pak doma nepřiznávali úroky

– takže vznikl dlouhý projekt – táhl se asi pět let – evrospká komise řešila jak tomu azmezit– model, kde s výjimkou několika zemí existuje práskací systém

– když někdo u nás má účet někde v zemi eu tak v tom případě ta banka která vyplácí úroky podává informace o úrocích vyplacených rezidentům jiných zemí

– úřady vidí a podívají se jestli to člověk přiznal, jestli to nepřiznal, má problém, bo teď už je to prokazatelné

– směrnice se vztahuje na všechny země eu a některé přidružené a taky švýcarsko – práskací povinnost není ve všech zemích (švýcarsko a rakousko na to nepřistoupilo – nepráskají všechny klienty ale převádějí

– polovina bankovních ztrát ještě zůstává skryta (podíl skrytých ztrát je vyšší v evropě než v usa)– asi– v evropě nezbankrotovalo nic, očištěno nebylo téměř nic, asi se tu toho skrývá víc, i

když těžko povědět– informace o kvalitě portforlia nejsou tak nějak dostatečně k dispozici

– stát vypsal tendr na ppp projekty– evropská klasifikace umožňuje nezahrnovat nákaldy projekut do státního dluhu

– za té podmínky že rizika projektu zůstávájí na soukromém subjektu– ale kdo to posoudí– pokud rizika zůstávají na státu tak se to tam má zahrnovat– eurostat vyprodukoval takový mdlý materiál – asi byl pod tlakem vlád řady zemí– nkú je za stávající situace fakticky k ničemu

– represivní opatření v hospodářské oblasti bylo osekáno a korupce jde nahoru a současně klesají i příjmy

– v usa se musí špinavé peníze prát, u nás to ani není třeba– jak se perou peníze – musí se zlegalizovat

– větší částka se musí rozmělnit – třeba jdeme do podnikání – třeba restaurace, může být prázdná, ale bude vykazovat zisk který zdaníme a to budou už čisté peníze

– vyprání je drahé ovšem– samotné praní je ovšem nelegální, tak se musí dát pozor– čr je vyhledávanou destinací pro praní peněz

akciový trh– proč vůbec existuje akciový trh když to porovnáme se společnostmi s omezenými závazky– a.s., s.r.o. - když by tyto společnosti neexistovaly, kdyby existovaly pouze fyzické osoby

– kdyby nebylo možné zakládat právnické osoby – je prospěšné či nikoli pro společnost to že takové společnosti existují? -

– fyzická osoba jako taková nejsou ochotny zásadně jít do nějakých velkých podnikatelských rizik

– právnické osoby jsou do podstatně větších podnikatelských rizik (viz banky)– právnické osoby – když zbankrotují, fyzickým osobám co stojí za nimi se nic nestane

– vznik právnických osob byl obrovskou finanční inovací– prý to mělo pozitivní dopad na hdp– ztráty odnesou u právnické osoby – zakladatelé ručí pouze tím co tam vložili– (úvěrování malých firem je mnohem rizikovější než úvěrování velkých stabilních

podniků)– ztráty odnášejí věřitelé

– záleží jestli to jsou banky nebo bohatí investoři– jestli je zadlužení z titulu emise dluhopisů nebo jestli jsou za tím banky – tam už

je to složitější bo mají věřitele, obdobně fondy

– listinné akcie na doručitele– ještě existují ale je snaha je zrušit– snižují transparentnost, v řadě zemí jsou zakázány, nedá se přesně zjistit kdo je drží– v obchodním rejstříku jsou u s.r.o. Zakladatelé a u akcí akcionáři když jsou akcie na

jméno, ale na doručitele – akcionářem je ten kdo je na valné hromadě doručí, tedy má důkaz že je vlastníkem

– umožňují ovládání firem aniž víme kdo je za tím– (viz toskánská vila – patřila nějaké firmě a ta firma měla vydané akcie na doručitele, kdo

je měl doma v trezoru to už těžko povědět, krásně tak jde ukrýt vlastnictví)– pokud nemovitost koupíme jako firma a my držíme její akcie, pak se s někým

domluvíme, akcie netransparentním způsobem prodáme, už se vůbec neví, kdo je za tím

– unikají tak daně– hodně majetku je takhle ukryto v různých nadacích – ta může přecházet v rodině dál

a dál a nic se nedaní¨

– poměr PP– price p-něco value– měří nadhodnocení akcií– běžně tak činí 10-20% - poměrně vysoké hodnoty

– obecně celý akciový trh je investory považován za optimistický– poměr pp nikdy neklesne pod pp – kdyby jo, okamžitě by se to mělo prodat

– když koupíme podnik, vyčísluje se tzv goodwill– goodwill – rozdíl mezi kupní cenou a reálnou hodnotou aktiv minus reálná hodnota

toho podniku– kupující– podnik má nějaká aktiva a na druhé straně závazky a kapitál

– musí se přecenit aktiva a závazky na reálnou hodnotu– kupující – zaplatí z běžného účtu částku a tu částku zachytí proti akciím a rozdíl

čásky je goodwill (jako aktivum)– rozdíl mezi tím co zaplatím a rozdílem reálné hodnoty aktiv a závazku podniku

jehož akcie někdo kupuje– (sám podnik svůj goodwill v aktivech nemá)– když má podnik nějak hodně goodwillu, každoročně (v minulosti se u nás

odepisoval, teď už se odepisovat nesmí) se snižuje hodnota proti nákladům, je to nezvratná transakce

– je subjektivní to testování jestli goodwill stále existuje– když je goodwill, má se testovat na znehodnocení, jestli bychom byli schopni

prodat ten podíl za tu cenu s goodwillem, což je docela problém

– řízení společnosti– dva modely existují

– ážio a disážio– jak se zachytí– ážio znamená – když zakládáme firmu nebo když později emitujeme další akcie,

můžeme emitovat akcie– emise na md na běžném účtě, základní kapitál a rozdíl mezi hodnotou emise a základním

akpitálem je ážio (je na rozhodnutí firmy jestli tam to ážio dá nebo nedá)– obchodní zákoník – říká něco o vztahu emisního kurzu akcie ke jmenovité hodnotě

– základní kapitál – to je jmenovitá hodnota akcie– emisní kurz akcie nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie

– protože – základní kapitál se zapisuje do obchodního rejstříku a základní kapitál musí něco vyjadřovat – skutečnost že akcionáři skutečně do té firmy dali nějaký kapitál (peníze, původně u nás bylo možné základní kapitál splatit pouze penězi)

– aby ta položka měla nějakou vyjadřovací schopnost – akcionáři dali do té firmy alespoň tolik

– teď už je možné splatit kapitál i nepěněžním vkladem – lze už do firmy vložit i jiné hodnoty než peníze (dle jílka to je degradace toho principu)

– primární veřejná nabídka– sekundární veřejná nabíka– snižování kapitálu– nějaké poukázky– a.s.v čr– evrospká společnost– orgány společnosti– oceňování akcií– kontrolní balík

– metody oceňování akcí– fundamentální analýza– technická analýza– psychologická

– obchodování s akciemi– obchodní systémy– burzy

– akciové indexy– souhrnné– výběrové– a tak dál– vývoj akciových indexů

– výnosnost akciových trhů

– depozitní poukázky– bda, ada (???)– proč se to používá – investoři nechtějí mít nějaké problémy – třeba kdyby existovala

omezení na držbu akcií komerční banky (nebo tak nějak) – přepočteno na dolar – sponzorované– nesponzorované– společnsto tkerá emituje podkladové akcie – komerční banka na tom měla eminentní

zájem na emisi – co z toho ona má – podpoří prodej svých akcií – získá kapitál– v jejím případě – neměla problém s kapitálem, dokonce následovalo štěpení akcí,

spíš jí šlo o následující věc: v čele salzman a žil vidinou že být bankovníkem je pohoda, opojeni předsavou jak to bankovničení je jednoduché, že stačí dávat úvěry v podstatě komukoli– když je to tak jednoduché, chtěli jít s bankovničením do usa, chtěli se tam

etablovat

– odměňování finančníků, bankéřů– američanům i evropanům se to zdá nepřiměřené– hospodářské výsledky neodpovídají realitě protože se nedělají opravné položky

– akciové opce– v okamžiku udělení opce se má zachytit závazek buď do kapitálu nebo proti nákladům

(?)– nikdo si nechce ale v okamžiku udělení opce zvyšovat náklady, to má počkat až je

realizovány – až třeba bude jiné vedení

– privatizace u nás

– v čr je státních firem velice málo– i přesto je tu velká korupce– asi žádnou dálnici by soukromý subjekt nechtěl stavět jinak než přes ppp – jinak do toho

soukromý subjekt prostě nepůjde prý– soukromá firma nikdy nechce nést rizika, není to pro ni atraktivní

– ppp jsou soukromé dálnice ale je tam podpora státu

– akciové bubliny

– fúze a akvizice– přátelská, nepřátelská převzetí– postoj evropské komise k fúzím a akvizicím v bankovnictví

– podporovala – mají tu vzniknout velcí bankovní obři srovnatelní s usa– nebezpečí převzetí evrospkých bank americkými bylo velké, teď mají americké

banky samy své problémy a patrně se nechystají do evropy, tlak ustal– do začátku krize ten tlak byl

– jak se zdaňují dividendy– srážkovou daní jsou běžně zdaněny– evropská směrnice zavedla jiný režim že by někdo držel víc než 10% - žádná daň se

neaplikuje – pro přeshraniční držby víc než 10%– jak dopadla at směrnice na jednotlivé země v rámci eu – ty země které vlastní ty matky

na tom vydělají, ty malé na tom prodělají – staré země eu na tom vydělaly

– zisky se daní tam kde vznikly– vzato doslovně přeúčtovávání zisků do daňových rájů je naprosto nelegální– každá země si definuje rezidenství (podle dní pobytu)

– započtení pohledávek a závazků při úpadku– konkurzní správce převezme firmu – může započíst pohledávky a závazky vůči nám

nebo od nás vytáhne pohledávku a potom když všechno zpěněží rozpočte na všechny závazky? - nebo ještě předtím může provést započtení? -– jsou případy kdy se to započtení provést může– close-out rething (?)

– právní zajištění:– finanční zajištění– závěrečné vyrovnání

– druhá možnost– týká se jiných okruhů kontraktů – výlučně finanční kontrakty, je nutné mít mezi

sebou bilaterální smlouvu sepsanou o závěrečném započtení

– teorie portfolia

– spoření versus investování– rozdíl– spoření – peníze zůstávají stále penězi – jsou to stále vklady, v bankách, peněžní

agregáty– neopustíme peníze, stále máme peníze

– investování – měníme peníze za nějaký nástroj – peníze poskytneme za nějaký nástroj – dluhový, akcie, komoditu, zlato, obraz etc atp– už nedržíme peníze

– spoření je ze zákona nějak pojištěno, investice nejsou pojištěny nijak na nic

– finanční poradci– jílek nedoporučuje spoléhat na poradce – tj hřích aby nám někdo měl radit, má to být

pod naši důstojnost – kdo jiný tomu má rozumět než my

– stavební spoření

termíny zkoušek– každé pondělí od 16:00 do 22:00– asi teda, buď A nebo B nebo C– od 4.ledna až do 1.února– ¨

Dobře kapitalizované banky sice, ale stejně stojí před úpadkem– v účetnictví to sice vyjde ten vysoký vlastní kapitál a o nic nejde, nicméně ta realita může

být úplně jiná

na příště prostudovat sněmovní tisk 959/0– asi 22 stránek– návrh ministerstva financí – týká se emise dluhopisů pro obyvatelstvo– zejména důvodovou zprávu prostudovat– jestli je novela zapotřebí a proč se vůbec dělala– prý je naprosto zbytečná a slouží k nekalým praktikám– k zavedení prý nemusela být vůbec novela, ten sněmovní tisk je prý zcela zbytečný, nicméně

něco se sleduje a máme vyzkoumat o co jde, co kdo sleduje, jaké zájmy– (změna rozpočtových pravidel enní důležitá, hlavně důvodovou zprávu)– prostě zjistit co je za tím

výnostnost stavebního spoření– z pohledu účastníka

– výnosnost do splatnosti– podle peněžních toků to porovnáváme vždycky – cokoli– ty peněžní toky jsou tu jasně predikovatelné – jsou nějaké peněžní toky od nás a nějaké k nám a my to dáme dohromady a počítáme

kolik nám investice vynese (když to teda budem brát tak že nebudem brát úvěr)– vnitřní výnosové procento té investice chceme

– 21 700 (1+r)^6,33 + 20 000 (1+r)^5,33 + … + 20 000 (1+r)^0,33 = 169 759

– ty částky co platím musíme zdiskontovat k jednomu okamžiku (státní přísvěvky nás pak už tolik nezajímají, ani úroky, to už je všechno v té částce) (na začátku je poplatek za uzavření smlouvy 1 700 – proto 21 700,-

– k jednomu okamžiku sečtem, zdiskotujem všechny pěněžní toky, které jsou ode mě a které jdou ke mně– nezajímá nás jak se to úročí a tak, s cílovou částkou to nemá nic společného– zajímají nás vážně jen peněžní toky vůči nám– jak se spočítají „r“? - 5,34 se to rovná prý

– nejlíp to dát do excelu, r jako neznámou a potom to měníme až dospějeme k rovnosti

– prý tam je na to i funkce „hledání řešení“

– z pohledu makro – stavební spoření– prý to je zasahování státu do trhu – zvýhodňuje ty co to můžou poskytovat tím že dává

státní podporu (už je jenom pět stavebních spořitelen)– kolik stát každým rokem dává na stavební spoření – 2007 – asi 15mld

– tj dost– je to nástroj jak se zadlužujou domácnosti – berou si úvěr ze stavebního spoření – když

nemají naspořenou cílovou částku, mohou ten úvěr použít pouze an bydlení– úvěr ze stavebního spoření - – překlenovací úvěr – když nesplňujeme ještě nárok na přidělení úvěru ze stavebního

spoření (stavební spořitelny si nastaví vlastní parametry), dají nám překlenovací úvěr

– jsou i nějaká pozitiva? - snad každým rokem ministři navrhují zrušení stavebního spoření, ale lobby stavebních spořitelen je tak silné, že se jim vždycky podařilo to potlačit – s výjimkou sobotky, kterému se povedlo snížit státní příspěvek z 4,5k na 3,5k enbo na 3? - teď nevím

– možná tj i zvýšení přerozdělovacích procesů – chudší nemají stavební spoření, bohatší mají, získájí státní příspěvek – zase argument proti

– kolektivní investování

– směrnice Jusic– evropská komise má zájem některé fondy regulovat, relativně dost tvrdě a teď proč

– portfolio manažeři si snadno z té kádičky udělají žlábeček k sobě– je otázka jestli regulovat nebo neregulovat – jde do toho každý dobrovolně přeci jen,

nicméně evropská komise dospěla k názoru že nějaké fondy by bylo vhodné regulovat (fondy podle jusic)

– co se děje v těch fondech– portfolio manažeři nějakým způsobem vyvádí ta aktiva, často si účtují velké

poplatky– fondy mají zveřejňovat celkový poměr nákladů– obrátkovost portfolia

– portfolio manažeři rádi stále kupují a prodávají a tím způsobem nechávají někomu vydělat – čeření se tomu říká– prý to aktivně spravují – na úkor klientů nechají vydělat někoho jiného,

někdo jiný zas nechá vydělat je– je snaha některé podílové fondy v evropě regulovat

– centrální banka veškeré úroky odvádí státu (veškerý zisk)– navozuje to dojem že centrální banka může kupovat dluhopisy a že stát to nebolí– to je tvrzení, objevuje se to, ale asi to není tak úplně pravda– v čnb nejsou žádné naše státní dluhopisy, některé centrální banky venku už skutečně

kupují ve velkém státní dluhopisy (japonsko a další)– nicméně tihle ekonomové si to nekreslí do účetnictví – mají si to kreslit do šibeniček

– cenrální banka - běžný účet státu na závazcích centrální banky, stát to pošle na clearingový účet klientů (na D na závazcích centrální banky)

– obchodní banky – clearingový účet na aktivech na md, klienti na závazcích na d– narostou státní dluhopisy na md na aktivech centrální banky proti clearingových

účtům– centrální banka bude sice získávat úrok ze státního dluhopisu ale bude platit úrok z

účtů bank u ní– když to budou krátkodobé dluhopisy, ty částky budou stejné– je tam eště státní účet či co – na závacích na d– centrální banka to nějak financuje – financuje to dluhem u obchodních bank

– stát – emitoval dluhopisy na závazcích na d a přibude mu to na md na aktivech an běžném účtu

– stát bude pak platit jenom ten rozdíl mezi úrokovýma sazbama, pokud jsou ty úroky

stejné, nebude vůbec platit, že by centrální banka vydělávala

– fondy kvalifikovaných investorů– u nás něco na způsob hedgeových fonců – taky nižší vykazovací povinnosti

– penzijní fondy– prý z nich nezískáme nic– jeden šéf má pod palcem i podnik i fond, fond úvěruje podnik– tento segment není ve světě téměř vůbec regulován– v usa je to necháno trhu

– nechávají to tam i padat– evropa chce aby důchodci měli důchody

– tak tam stát přispívatl– fondy eště nějak fungovaly, přívod peněz byl stále vyšší než odvod, teď se to nějak

vyrovnává a teď zjišťují že na to nemají a křičí že je potřeba s tím ěnco dělat– nejvíc křičí ty země, které mají tyto fondy– třeba gb – tam je to celé postaveno na tomto systému

– stále se odvolávají na tu demografii– že už nestačí věk 67 pro odchod do důchodu a tak

– představa evropské komise (původní)– daňově zvýhodněno to je – lidi dostaneme do fondů přes daně– když nastupují lidi do zaměstnání, nabídnou jim daňové zvýhodnění– komise tlačila na zavedení povinných penzijních fondů

– u nás se to nepodařilo zavést– u nás jsou ty fondy nepovinné

– podařilo se to na slovensku– chtěli aby došlo k přerozdělení prostředků ve prospěch starých členských zemí, i

když to nikdy úplně neřekli– by to fungovalo kdyby se to podařilo povinně zavést– protože v nových zemích by lidi byli ve spořící fázi a tu by spořili a tam by to

utráceli, 10, 15 let by to fungovalo, apk už by tam byli jiní politici a to už nikoho moc nezajímalo

– ale slovensko celou 15-ku neutáhnout :)– takže co s tím to nikdo neví– zaměstannaecké fondy – společnosti by měly vykazovat závazky když tam není

dost prostředků ale to se neděje– velká výhoda průběžného systému – peníze se tu neztrácí, to co přiteče, zase

odteče– nedochází k akumulaci, sociálka neinvestuje, enpomáhá bankovnímu systému– problém se špatnými investicemi neexistuje– aktiva se v těch fondech prostě neudrží, studenti argumentují že se to má

regulovat– základní předpoklad fungování penzijního systému není naplněn (zákaldní

předpoklad – že tu aktiva a záavzky jsou a minimálně to nemizí, aspoň ej tam tolik kolik se tam dalo)

– průměrný věk zemřelých neroste už tolik– vláda má povědět, že tu je problém a snížit důchody v průběžném systému,

ne jak minulá vláda která snížila přítok a ne odtok

– penzijní fond nemůže účastníkům připsat záporný výnos – obrovská výhoda pro účastníky– penzijní fondy to chtějí zrušit– regulací se podařilo zajistti že tam ta aktiva jsou– jedině u nás jsou v penzijním připojištění státní příspěvky– co se podařilo – příspěvky zaměstanavatelů jsou daňově uznatelné u

zaměstnavatele– sám účastník nemusí přispívat vůbec nic, přispívá pouze zaměstnatel třeba– jinak už hrozil kolaps systému, tohle bylo terno (asi ne u nás – se ztrácím)

– dva druhy těch fondů– defined benefit

– tak původně byly penzijní fondy plánovány, tak původně zněla myšlenky těch penzijních fondů

– byly definovány dávky, benefity – po odpracování tolika a tolika podle tabulek by se zjistilo kolik bychom dostávali doživotně

– původně byly pouze tyto– neneseme investiční riziko, ať už fond investoval cokoli kamkoli– jsou postupně transformovány na defined contribution

– defined contribution– postupně defined benefit mizí – žádná nová firma to už nezaloží– jsou stanoveny příspěvky, ale už vůbec se nemluví o tom kolik dostaneme– plně neseme investiční riziko

– je potřeba rozlišovat údaj– statistický úřad úvadí střední délku života – naděje na dožití při narození

– není to tvdá veličina – to se odhaduje – kolik se asi dožijeme– průměrný věk zemřelých

– to je něco jiného – za rok všichni zemřelí a průměr jejich věku – tvrdá veličina– obě veličiny se liší dost

– střední délka života je prý dost nadhodnocena– průměrný věk zemřelých sice roste furt, ale i tak– za dvacet let to vzrostlo a ne nějak dramaticky

– ministerstvo by muselo uvést že vydalo prostředky na outsourcing, nicméně takhle se bude říkat že ty dluhopisy pro fyzické osoby platí klienti– bo tam je ten poplatek za správu (a když to pak chce člověk prodat - vyhlášená cena

prodejní opce) – tj lež že to zaplatí klienti– ministerstvo nechce transparentnost

– prodejní opce – opce která je vložena do toho dluhopisu – že klient má možnost dluhopis kdykoli prodat (a říkají že cena prodejní opce = transakční náklady) – cena prodejní opce je cena prodejní opce a s transakčními náklady to ne má společného vůbec nic

– z úrokového výnosu se odstřihnou nejdřív nějaké náklady a zbytek se zdaní a klient dostane

tu část– tj český unikát, jinde ve světě to není, normálně se zdaňuje celý úrokový výnos a ty

nákaldy jsou mimo

– životní pojištění– běžně životní pojistka je sjednána na 20, 30 let, když pak požádáme o odbytné (když

chceme produkt ukončit) – dostaneme (do dvou let úplně nic) potom něco málo, prý to zcela určitě člověk skončí podsattně dřív (po 10-ti letech prý někdo dostal 72% naspořené částky), a to nepočítáme úroky

– životním pojišťovnám a penzijním fondům se podařil husarský kousek – příspěvky do určité výše jsou u zaměstnavatele uznatelné do určité výše v nákladech– co nám zaměstnavatel zaplatí, má to daňově uznatelné, neplatí z toho socku zdravku,

pro nás je to fakticky výhodné– záleží kolik zaměstnavatel přispívá – třeba 2:1 někdy dokonce zaměstnavatel nechce

po zaměstnanci nic– pro zaměstnavatele je to výhodné

– problém zdanění– daň z příjmu právnických osob

– pěkně složitý proces– nejprve se musí jít do účetnictví – výsledek hospodaření– podle českých předpisů

– zákon o účetnictví, tomu jsou podřízeny vyhlášky – ty jsou zvlášť pro podnikatele, zvlášť pro banky, pojišťovny a další – asi sedm jich je – všechny řeší de facto totéž akorát je to napsáno jinak a neúčtuje se to stejně

– další úroveň jsou české účetní standardy (CAS)– pro podnikatele, banky, pojišťovny a tak

– vedle toho existují i IFRS– týkají se obecně jednotek které emitovaly veřejně obchodované cenné papíry,

netýká se to zbytku– ifrs upravené právem eu– i kdybychom postupovali podle ifrs stejně se výsledek bude muset přepočítat

podle českých předpisů – to stanoví zákon

– výhry ze sázek a her jsou vymahatelné když jedním ze subjektů je regulovaný subjekt (když má licenci)

– na co se deriváty dělí– forwardy

– OTC– futury

– burzy– každý den dochází k vypořádání reálné hodnoty

– swapy

– OTC– opce

– OTC– a ty všecky můžou být

– úrokové– akciové– komoditní– měnové

– spekuluje se na kurz– úvěrové

– spekuluje se na selhání nějakého subjektu, i třetího subjektu – že někdo selže, ve hře je celá jmenovitá hodnota

– povětrnostní– dostávají se postupně do retailu

– sekuritizace–