6. GENERACE R. 1880

93

6. Generace r. 1880

6. GENERACE R. 1880

6.1. Obecn charakteristika ajazykov otzka (Jannis Psycharis)

Nov atnsk kola oznauje skupinu piblin stejn starch spisovatel, prozaik, bsnk adramatik, jejich dlo znamenalo zsadn obrat, by pedem pipravovan, veck literatue, ale ikultue a spoleensk sfe. Kolem r. 1880 tito autoi odmtli atnsk romantismus, jeho sentimentalitu aelegick charakter, msto pklonu kminulosti se orientuj nasouasnost, naka-dodenn ivot, fantazii nahrazuj zkuenost apozorovnm skutenosti. Inspiruj se modernmi evropskmi smry, ale souasn je intenzivn zajm eck lidov tradice. Vsouvislosti sevrop-skm rozvojem etnografi e a folkloristiky se od70. let 19. stolet tyto vdn disciplny rozvje-j ivecku, jejich zakladatelem byl Nikolaos Politis ( , 18521921). Lidov kultura je oceovna jako mezilnek, kter spojuje eckou souasnost se starovkou minulost. Dotto doby autoi jako Solomos, Valaoritis, Rangavis vyuvali lidovou pse jako inspiran zdroj, nyn se vdci ispisovatel ble zajmaj ozpsob ivota navenkov, ojeho tradice azvyk-losti, ale isociln prosted. Je logick, e se zjmem ovenkov atmata kadodennho ivota se prosazuje idimotiki, nejdve vpoezii, postupn tak vprze. V jazykov otzce je podstatn pnos Jannise Psycharise, Emmanuila Roidise, Kostise Palamase aj.

Suritm zpodnm reaguj et spisovatel tak namodern evropsk literrn proudy, bs-nci se hls kparnasismu asymbolismu, prozaici odmtaj romantick nik dominulosti aza-naj tvoit dla realistick, ppadn naturalistick.

Mlad spisovatel, kte odmtali romantismus aasto jej iparodovali, se soustedili kolem li-terrnch asopis Estia (, 187695) aRambagas (, 187889). asopis Estia, kter byl konzervativnj vsouvislosti snovmi evropskmi trendy, ale intenzivn podporoval zjem olidovou tradici, vyhlaoval pravideln literrn soute, jejich kritria pak napomhala formo-vat literrn tvorbu doby. Satirick asopis Rambagas byl naopak naklonn novm smrm, tady publikuj zanajc autoi (Drosinis, Palamas) a tady je tak poprv vydvna napokraovn Zolova Nana vpekladu doeti ny.75

75 Vydvn bylo pro pohoren, kter romn u ten vyvolal, zastaveno.

94

ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET

Nov generace ajazykov otzka: Jannis Psycharis

Vznamn msto vevvoji jazykov otzky zaujal Jannis Psycharis ( , 18541929), spisovatel, lingvista, vd osobnost hnut za prosazen dimotiki jako jazyka literatury, vdy, vzdlvn i jako ofi cilnho jazyka sttu. Psycharis se narodil v Odsse, vtinu ivota proil vPai, kde studoval apednel nauniverzit. Jako prvn se zaal zabvat novoeckm jazykem navdeck rovni, pednel mimo jin novoeckou mluvnici, vnoval se interpretaci pozdn byzantskch text viv etin.

Meznkem vevvoji jazykov otzky se stalo vydn jeho dla Moje cesta (T , 1888) popisujc fi ktivn cestu zPae doKonstantinopole, naChios adoAtn. Cestopis se stal ma-nifestem dimotikismu, Psycharis vnm popisuje stav v soudobm ecku, kektermu se stav kriticky avniv obhajuje dimotiki, vykld sv jazykov teorie, nikoli vak systematicky, ale tak jak mu zapadaj dokompozice vyprvn. Katharevusu jakoto uml jazyk odmt, povauje ji zanesystematickou kombinaci prvk star anov etiny, jejm vsledkem je naprost anarchie. Podle Psycharise je teba, aby se lingvist vydali navenkov astudovali jazyk prostch lid. On sm to tak inil, stejn jako Korais, kter ale narozdl odnj ptral poprvcch star etiny docho-vanch vnovoetin. Psycharis poadoval, aby dimotiki byla pouvna ivprze, nejen vpoezii (jak tomu vdob vydn jeho cestopisu u vpodstat bylo), aaby zcela nahradila katharevusu. Jeho pohled najazykovou otzku se vmnohm shoduje spohledem Solomosovm:

Novoeck jazyk je pirozenm pokraovnm star etiny, aby se vak stal jazykem litera-tury, je nutno, aby byl dle kultivovn aaby znj byly odstranny vrazn idiomatick odchylky.

Psycharis se opr ouen mladogramatick koly aFerdinanda de Saussura, vychz zmlu-venho jazyka a synchronnho pstupu. Zmny v jazyce jsou pirozen, jazykov vvoj nen nhodn, ale podlh uritm pravidlm aje tedy mon jej zkoumat. Hlavn pinou zmn jsou pedevm fonetick zkony, Psycharis se tedy zamuje nahlskov zmny jazyka. Sm nevylu-oval ani vyuit staroeck slovn zsoby, kter by vak musela bt pizpsobena novoeckmu fonetickmu imorfologickmu systmu.

Psycharis dovedl gramatick pravidla vvoje jazyka a dokrajnost, slova katharevusy pi-zpsoboval hlskovm zmnm novoetiny (, , ) i jej morfologii (), pomoc produktivnch novoeckch sufi x vytv neologismy (). Skute-nost, e strvil vtinu ivota mimo hranice eckho sttu, pispla kjeho dojist mry kontro-verznm nzorm, kter ne vdy korespondovaly se skutenou situac vecku.

Boj zalidov jazyk Psycharis spojoval sbojem nroda zasvobodu, spolitickm ivotem ecka asVelkou mylenkou. Aby se ekov stali modernm nrodem, je podle nj teba rozit hranice sttu avytvoit vlastn literaturu, upustit odslepho uctvn minulosti.

Reakce naknihu byly velmi bouliv. Jazykov otzka se dostala dosv nejvyhrocenj fze. Pestoe se Psycharisova reforma jazyka vesv dsledn form neujala (doveden gramatickch zkon dokrajnosti, podcenn vlivu katharevusy namluven jazyk), jeho pnos byl zcela zsad-n, jednalo se oprvn vdecky podloenou propagaci dimotikismu.

. . .

95

6. Generace r. 1880

. . . , , . , . . , .76

. ; . , . . , , . , . . , . , , , , , . , ; , , . .77

. , , . . , , , , , . , , .

76 PSYCHARIS (1988): 273 a 274.77 Ibidem 51 a 52.

96


, , . . , , . , , . , , . , . ; ; . , , , , . . , . . . padre padre. libert liber t.78

. , , . . , ( , ), . , . , , , , , . , . , , , , , , ( Constans), , . ; . , , , , , , . , , , . , .79

78 bidem 146 a 147.79 Ibidem: 198 a 199.

97

6. Generace r. 1880

6.2. Nov atnsk kola poezie

Rok 1880 byl tedy meznkem vnovoeck literatue, byly vydny ti bsnick sbrky, pro kte-r je charakteristick obrat odkatharevusy kdimotiki, odelegickho ladn artorick poezie ktmatm pozitivn nahlenho vednho ivota. Jedn se oprvn ofi ciln projev nastupujc generace, kter odmt sentimentalitu romantismu apehnan patriotismus.

Nov autoi zpotku psali jednoduch satirick vere, postupn se ale pod vlivem parna-sismu a francouzsk literatury zdokonaluj. Parnasismus jako literrn smr klade velk draz na formln dokonalost, oproti emocionlnmu romantickmu postoji se jedn o poezii spe popisnou. Nadruh stran zjem olidovou slovesnost vychz ze snahy poznat koeny sv vlastn minulosti, kter nejsou hledny jako dv jen vestarovku avbyzantskm obdob, ale dleitm pramenem se stvaj lidov psn, pohdky alegendy.

Autorem jedn ze t sbrek roku 1880 byl Georgios Drosinis ( , 18591951), kter publikoval prvn bsn vasopise Rambagas asm se stal vydavatelem asopisu Es-tia, jeho prostednictvm podporoval eck parnasisty. Jeho sbrka Pavuiny ( , 1880) zahrnuje krtk milostn bsn smotivy zkadodennho ivota:

SONETTO

, .

: ,: , .

,

, .80

80 DROSINIS (1995): 68.

98


Vliv rozvjejc se folkloristiky a zvyujcho se zjmu autor o lidovou poezii sledujeme uKostase Krystallise ( , 18681894), kter, podobn jako A. Valaoritis, li-dovou pse napodobuje:

, , , , . , , , . , , , , , , . , , , , .81

Alexandros Pallis ( , 18511935) strvil vtinu ivota vzpadn Evro-p, kde se ivil obchodovnm. Byl prkopnkem novch pedagogickch metod vecku (draz na individualitu dtte) a autorem poezie pro dti (Psniky pro dti, , 1889). Jako fi lolog se zabval klasickou literaturou avznamn pispl kprosazen dimotikis-mu. Byl ptelem Psycharisovm a jednm z jeho nejvrnjch zastnc. Dodimotiki peloil adu antickch dl (Homra, Euripida, Sofokla, Th kydida) azpstupnil je tak irm vrstvm, pekldal doiv etiny tak Shakespeara aKanta (prokzn monost novoetiny). Jeho ivot-nm dlem byly peklady Homrovch epos vpatnctislabinm jambu. Peklad Novho zkona dodimotiki vyvolal r. 1901 vAtnch krvav srky mezi zastnci katharevusy adimotikisty.

, ' .

! , .

81 S (1995): 333.

99

6. Generace r. 1880

, ' .

' ,' .82

Kekonci stolet se veck poezii prosazuje symbolismus, hnut, kter m svj pvod veFran-cii akter reaguje napopisnost parnasismu arealismu nepmm vyjdenm prostednictvm symbol, sugesce anznak. Bsnk m roli proroka, zprostedkovatele vyho poznn, umn je toitm ped relnm svtem utrpen abeznadje. Symbolismus navazuje naromantismus aklade draz nabsnkovu obrazotvornost. Velk vznam je pikldn hudebnosti vere, vkon-trastu kformln dokonalosti parnasistn poezie smuje poezie symbolismu kvolnmu veri.

Mezi hlavn pedstavitele pechodu odparnasismu ksymbolismu pat autoi Lorentzos Ma-vilis ( , 18601912), Konstantinos Chatzopulos ( , 18681920), Ioannis Gryparis ( , 18701942) aLambros Porfyras ( , 18791932).

Bsnk, politik afi lolog Lorentzos Mavilis je velmi zajmavou postavou eck literatury, po-chzel zIonskch ostrov apat mezi posledn pedstavitele lyrick poezie sedmiostrovn koly. Studoval vAtnch avNmecku fi lozofi i, zajmal ho pedevm Kant aSchopenhauer, dle se za-bval sanskrtem aindickou fi lozofi (peloil st staroindickho eposu Mahbhrata). Cel svj ivot bojoval aktivn zanezvislost ecka, astnil se povstn naKrt, padl jako dobrovolnk Garibaldiho sboru. Doeck literatury se zapsal svmi padesti sonety, kter pat kvrcholm eck poezie, jejich dsledn propracovn, draz kladen naformu, poukazuje jet navlivy par-nasismu. Ivjeho poezii se zeteln projevuje vliv indick fi losofi e, budhismu aSchopenhauera.

K ,M , Maya .

, , T , ,

82 PALLIS (1910): 32. Bse je ze sbrky vyd. r. 1910 v Tbingenu. Je dodren pravopis a pizvukovn prvnho vydn.

100


T T, T N ,

T T , .83

Mavilis byl tak vznamnm propagtorem dimotiki, veckm parlamentu naadresu zastn-c katharevusy ekl: . , .

Sonety Posledn pohdka aSmrt napsali Lambros Porfyras aIoannis Gryparis:

T

, .

, , .

, .

.84

, , , .

83 VILIS (1990): 66.84 KOKKINIS (1995): 519.

101

6. Generace r. 1880

, ,

,

.85

6.3. Kostis Palamas

Stejnm pedstavitelem nov generace avznamnm zastncem dimotikismu byl Kostis Pa-lamas ( , 18591943), bsnk, prozaik, dramatik, literrn kritik ahistorik, kter ovldal eckou literrn scnu a dosv smrti, tedy zsadn ovlivoval jej vvoj nejmn pl stolet.

Vr. 1886 Palamas vydal svou prvn bsnickou sbrku Psn m vlasti ( ), jedn se ovlasteneck bsn ovlivnn lidovou psn anovoeckou tradic, nap. Valaoriti-sem, jazykem je dimotiki, objevuje se patnctislabin jamb.

Pod vlivem parnasismu napsal Palamas dle dvanct sonet vydanch pod nzvem Vlasti (, 1895, pozdji zaazeno dosbrky Nemnn ivot), draz je kladen nabsnickou for-mu, stejn jako utyver, vekterch std jamb sanapestem (Jamby aanapesty, , 1897).

, ... , .

, , .

85 Ibidem 130 a 131.

102


.

, , . ; , .

, , !86

Vroce 1897 se Palamas stal tajemnkem atnsk univerzity (byl jm a dor. 1928), vtomto roce jeho tvorbu poznamenvaj dv udlosti: smrt syna aostudn porka ecka vecko-tureck vlce.

sledujc ryvek je zbsn Hrob ( , 1898), ta vychz zist osobnch proitk, jedi-nm tmatem je smutek nad ztrtou dtte. Obecn je pro Palamasovu osobn poezii ( ) charakteristick pesimismus anostalgie. Naopak vlasteneck afi lozofi ck bsn vyjaduj vru vbudoucnost ( , ) aodtto doby maj zacl povzbudit eck nrod.

, , .

.

, .

86 Ibidem 450.

103

6. Generace r. 1880

, .

.

,, , , .

, .

, , , , !87

Sbrka Nemnn ivot ( , 1904) uzavr prvn obdob Palamasovy tvorby apedznamenv druh, kdy bsnk opout ist lyrickou poezii azan se vnovat rozshlej-m skladbm, zejm je vliv symbolismu. Jdrem sbrky jsou ti bsn: Datlovnk (), Sto hlas ( ) aHsiodos zAsker (). Datlovnk je Palamasova nejlyritj b-se, je zbaven jakchkoli popisnch prvk, pozdji byla velmi cenna. Naopak Hsiodos zAsker, rozshl epickolyrick bse, zahajuje obdob skladeb-viz budoucnosti eckho nroda. Tyto tendence vrchol Dvancti zpvy cikna aCsaovou fl tnou.

, , , , . , , , .

87 PALAMAS (2002): 39 a 40.

104


. , . . , 88

Palamas napsal Dvanct zpv cikna ( , 1907) i Csaovu fl tnu ( , 1910) vobdob mezi dvma zsadnmi daty eck historie. Vroce 1897 ecko prohrlo vlku sTureckem, dky diplomacii Zpadu prohra sice nemla dopad nazemn rozsah sttu, ale ekonomick atak morln dsledky byly katastrofln. ecko muselo platit velk vlen odkodnn, jeho fi nance byly pod kontrolou evropskch mocnost, vtto dob tak do-chz kchudnut venkovskho obyvatelstva astm spojen urbanizaci aintenzivn vln emigrace, pedevm smrem doUSA. Poostud r. 1987, jak ekov sami prohru oznaovali, pevldly veck spolenosti pocity zklamn, deziluze afrustrace, situace sttu vypadala velmi neperspek-tivn, jeho budoucnost se zdla nejist aVelk mylenka neuskuteniteln. Dalm meznkem jsou pak balknsk vlky, kter naopak znamenaly velk vtzstv ecka, pipojen Makedonie aste-n naplnn nadj nauskutenn Velk mylenky. Jedn se tedy oobdob mezi velkm zklamnm a znovunabytou sebedvrou eckho nroda. Palamas se na pelomu stolet jemu dostupnmi prostedky snail povzbudit eky, vytvoit pozitivn vizi budoucnosti. Pestoe sm brojil proti politick korupci apadku sttu, odmtal pijmout stav vc avil vznovuoiven nroda.

Vedle politickho kontextu asymbolismu je dalm vznamnm aspektem nsledujc Pala-masovy tvorby fi lozofi e Friedricha Nietzscheho, kter od pelomu stolet intenzivn ovlivuje eck spisovatele. Vrozshl skladb Dvanct zpv cikna se odr Nietzschova fi lozofi e nad-lovka, pehodnocen vech hodnot aodmtnut model souasnho svta.

Palamas zasazuje dj skladby do15. stolet, vpedveer dobyt Konstantinopole Turky.Hlavn postava, Cikn, je pedstavitelem vn putujcho ahledajcho eckho nroda, pu-

tovn symbolizuje jeho cestu djinami. Tato symbolick postava pak prochz vemi rovnmi odmtnut model t doby, tak jak je odmtl Nietzsche: jsou jimi lska, nboenstv, vlast apede-vm starovk minulost. Star housle, kter nachz, jej pot opt smiuj sivotem, dky nim si odmtnut modly eck civilizace spolen snejvt chimrou t doby Velkou mylenkou znovu vytv. Cikn tedy bo star svt abuduje nov pomoc umn. Zvltn postaven umn vtto bsni vychz ztez symbolismu. Zasazen dodoby ped pdem Byzantsk e umouje autoro-vi adu paralel aodkaz nasoudob ecko, souasn mu dv prostor pro vyjden pesvden, e poobdob padku nastane doba rozmachu zem auskutenn Velk mylenky. Tuto nadji vyjaduje prorock e osmho zpvu.

Bse se skld zdvancti zpv, rz dla je rtorick, ver je rznorod, ale pevld trochejsk metrum. Jazyk vyuv veker bohatstv addictv eckho jazyka, vetn byzantsk slovn zsoby.

88 bidem 88 a 89.

105

6. Generace r. 1880

.

, . .

, . Swinburne ( K)

, , ,

!

, .

,

, , ,

, , ,

106


,

, , .

( , ,

, ).

.

[...]

, , !

,

,' .

, .

107

6. Generace r. 1880

, ,

, ,, ! ;89

.

. ( ). , , .

. Leconte de Lisle ( ).

, , , , , , , , , , . , , , , , ,

89 PALAMAS (1980): 329331 a 334.

108


, o , , , , ; , , : ! ! : ! !90

.

, , , , , . , . , , .

.

[...]

, , , ! , , , , , ,

90 Ibidem 335 a 336.

109

6. Generace r. 1880

, , ! , !91

Vr. 1910 vydal Palamas dal rozshlou bsnickou skladbu, nakter pracoval pes dvacet let, Csaovu fl tnu. Dj zan tentokrt vpedveer dobyt Konstantinopole vojsky csae Micha-ela Palaiologa. Vojci objevuj hrob jeho dvnho pedchdce, csae Basileia II. Bulgaroktona, avstech mrtvho panovnka nachzej fl tnu, kter zan vyprvt Basileiv pbh ovtz-nch bitvch acest eckem doAtn, dochrmu Bohorodiky naAkropoli. Tento pbh tvo hlavn djovou linii celho dla. Vposlednm zpvu se vracme kvojskm oblhajcm Konstan-tinopol, pse je ukonce, csaovy ostatky se mn vprach.

Stejn ideou Csaovy fl tny je kontinuita eck civilizace, nroda, kultury ijazyka, dlo je vpodstat literrnm vyjdenm Velk mylenky, jeho clem je podpoit sebedvru aambice ek vdob tzv. makedonsk otzky. Proto si bsnk jako hlavn postavu vybr csae, kter porazil Bulhary avznamn rozil hranice Byzantsk e. Palamas dkladn studoval prameny, nakter odkazoval opt sohledem natuto koncepci, inspiruje se tradic antickou, byzantskou, lidovou imodern eckou literaturou. Zbyzantsk historiografi e erp nap. zMichaela Psella, Georgia Pachymera nebo zkroniky Georgia Kedrena, vekter ocsai Basileiovi II. autor pe: . [...] , , .92 Vtzn bitvy proti Bulharm ansledn pochod Basileia II. ajeho vojsk doAtn, kde chce podkovat Bohorodice zasv spchy, jsou centrln djovou lini skladby.

Klovm zpvem, vekterm se ten me seznmit se zpsobem, jakm Palamas clen apro-mylen vyuval prameny, je zpv tvrt, vnm jsou popisovna Basileiova vojska: popis sedmiost-rovnch vojk odkazuje naIliadu, Akrit naepos Digenis Akritis alidov psn akritovskho cyklu, pi popisu vojk zPeloponsu autor vychz zKroniky morejsk, Kran zErotokrita apod.

Osm zpv je inspirovan ran kesanskou literaturou, byzantskmi synaxarii aMarinovm ivotopisem Prokla, novoplatnskho fi lozofa 5. stolet, kter se stv svdkem zruen pohan-skch kult anstupu kesanstv. Pallas Athnu naAkropoli std Bohorodika.

Zatmco tvrt zpv podv obraz nrodnostnho synkretismu, osm zpv zobrazuje synkre-tismus nboensk.

Autor vdle dle popisuje starovk pamtky apropojuje je se souasnost, pohansk nbo-enstv skesanstvm, starovk Atny scentrem Byzance, Konstantinopol. Mylence kontinuity odpovdaj igeografi ck popisy jednotlivch kraj, ktermi csa nasv pouti doAtn prochz. Vtchto lyrickch pasch Palamas oslavuje krsu eck krajiny.

Celkov ideologick zklad dla ovem vychz zkoncepce kontinuity eck civilizace historika Konstantina Paparrigopulose ( , 18151891), kter vDjinch eckho nroda ( , vychz vetech dlech odr. 1860 dor. 1876) jako prvn dl eck djiny nati fze: antickou, byzantskou anovodob ou.93

Skladba je velmi pestr ipostrnce jazykov, autor erp zrznch fz arovin etiny.

91 Ibidem 396398.92 DRENOS (1839): 475.93 Konstantinos Paparrigopulos, , prvn vydn 1860 a 1876.

110


Verem je patnctislabin jamb smnoha inovacemi (pesahy, naruen diereze).

Nsledujc ukzka je zprvnho zpvu. Uasl vojci Michaela Palaiologa naslouchaj psni Basileiovy fl tny:

:

, , . . . : ; :, , ! , . , , , , . . . , . , , , . , , , , , . , , , , , , , , , . , , , .94

94 PALAMAS (1989): 53 a 54.

111

6. Generace r. 1880

Vosmm zpvu se Proklos dozvd, e bohyn Athna, kterou uctv, je vyhnna jinou vld-kyn, osamlou abeze zbran, sdttem narukou apohledem, kter si podmauje lidi ibostva:

, ,, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , . , . , , . , . . , , , , ., . . , , .. . . ;. . . . . !

. , , , , . . . , , , ! ! ! , , ! . , . ! ;

112


, , , , , . . , , , , , . .

, ,, :

, , , . , . , , , , . , .95

Potchto dvou rozshlch skladbch se Palamas vrac kmenm lyrickm formm, ato sbrka-mi Hoe moskho zlivu ( , 1912) aMsto asamota ( , 1912), posledn sbrky tvo krtk tyver (Fimiovy noci, , 1935).

Nsledujc ukzka je ze sbrky Msto asamota:

, . , .96

Palamas ovem nebyl jen bsnkem, byl tak dramatikem, prozaikem, pekladatelem apede-vm literrnm kritikem, jeho slovo mlo vhu cel plstolet. Objevil Kalvose, ocenil Solomose, A. Valaoritise nebo Krystallise, naopak nedokzal rozpoznat pevratnou hodnotu Kavafi sova dla.

95 Ibidem 128 a 129.96 KOKKINIS (1995): 453.

113

6. Generace r. 1880

6.4. Ithografi e, realismus anaturalismus

Protiromantick tendence se tedy napelomu 70. a80. let 19. stolet stupuj, vliv evropsk literatury arozvoj etnografi e postupn vytv podmnky pro zaveden novho literrnho nru tzv. ithografi e (), co je realistick prza, povdka nebo romn, kter se tematicky sousted naproblematiku eckho venkova, pozdji imsta.

et autoi postupn pijmaj pravidla realismu aprza pelomu 19. a20. stolet m zacl objektivn npodobu vnj spoleensk reality. Autoi se sousted pedevm nazobrazen ma-lch tradinch spoleenstv v jejich pirozenm prosted, ze kterho obvykle sami pochzej akter tedy velmi dobe znaj.

Zejmna kekonci 19. stolet ithografi e zapad dormce snah opovzbuzen nrodnho povdo-m ek, souvis soptimismem Velk mylenky asnahou podat obraz tradinho eckho prosted. Spisovatel jako etnografov poizuj podrobn zznamy oivot navesnici, kter se pak stva-j podkladem pro jejich literrn dla. Zpotku se zjem autor sousted pedevm napovdku zprosted venkova, srozvojem urbanizace se napelomu stolet rozvj imstsk romn.

Vedle idealizujc tendence ithografi e se rozvj jej realistick smr, nakter m vliv francouz-sk naturalismus.

Vroce 1880 vychz peklad Zolova romnu Nana, kter se spolen spekladatelovm vo-dem zavrhujcm idealizaci skutenosti stv manifestem eckho realismu. Seznmen s fran-couzskm naturalismem, a to pesto, e ten je u za zenitem, napomh pekonat doznvajc ohlasy romantismu aidealizujc fzi ithografi e, vyivovan zatm nenaplnnmi idely Velk my-lenky. Nana byla pijata snadenm, stala se velmi oblbenou etbou, pestoe literrnmi kruhy takto vele pijata nebyla.

Opt zsadn vznam pro zaveden novho smru maj literrn soute, tentokrt vyhlao-van asopisem Estia. Vr. 1883 N. Politis prosadil vyhlen soute povdek natmata ze sta-rovku, stedovku isouasnosti, podmnkou bylo, aby se tkala eckho prosted, aby obrtila pozornost odciz tematiky keck a, jak bylo uvedeno, pozitivn tak ovlivnila nrodn povahu apodpoila vlastenectv.

Zazakladatele eck povdky je povaovn Georgios Vizyinos ( , 18491896). Vizyinos pochzel zTh rkie, kter byla dor. 1918 stle pod tureckou nadvldou, dj vtiny

jeho povdek se odehrv prv tady. Jejich zpletka se obvykle sousted kolem urit zhady, tajemstv, provinn, hchu z minulosti, kter pronsleduje hrdiny. Vypovdajc jsou i nzvy nkterch povdek: Hch m matky ( ) nebo Kdo byl vrahem mho bratra ( ). Nejedn se ovem odetektivn zpletky, ale opsy-chologick pohled naotzku viny atrestu hrdin.

Vizyinos psal przu vkatharevuse, vdialozch se objevuje dimotiki, jako bsnk se ale piklo-nil kiv etin.

Pednm eckm prozaikem pelomu stolet byl Alexandros Papadiamandis ( , 18511911), autor nejmn dvou set povdek aprvn eck profesionln spi-sovatel. Papadiamandis pochzel zostrova Skiathos, kde se vtina jeho dl odehrv. Jeho otec byl knz asiln nboensky zaloen rodinn prosted se pak odrazilo ivPapadiamandisov tvorb. Zpotku psal historick romny, ale odkonce 80. let se vnoval vhradn povdkm,

114


kter vydval asopisecky. Jeho povdka, nebo sociln romn, jak jej sm nazval, Vraedkyn (, 1903) je ovlivnna prosazujcm se naturalismem, souasn se vak psychologickm propracovnm obrazu hlavn hrdinky Frangojannu bl subjektivismu novho literrnho sm-ru symbolismu. Frangojannu je vesnick ena, kter cel ivot tvrd pracuje, aby uivila svou rodinu, svoje dti isvho manela, kter je nan zvisl. Uvdomuje si tk dl dvek aen anad kolbkou sv vnuky dochz kzvru, e jejich smrt je ulehenm pro jejich rodiny ipro n samotn. Nsleduje ada vrad malch dvek, pronsledovn hrdinky etnky anakonec jej smrt vmoskm zlivu, vechvli, kdy m kpoustevn, aby podala Boha oodputn. Papadiaman-disovm stejnm tmatem je otzka viny atrestu, lidsk aBo spravedlnosti, vztahu lovka a spolenosti. Papadiamandis zobrazuje venkovskou spolenost jako autonomn, ale souasn nedokonal svt, kter je vrukou Bo prozetelnosti. Otzka viny Frangojannu zstv autorem nezodpovzena, autor ale nastoluje tak otzku role tradin eck spolenosti apostaven eny. Stejn jako Vizyinos iPapadiamandis je ovlivnn ruskou literaturou, pedevm Dostojevskm, kterho pekldal. Jako jeden zmla prozaik tto generace psal dokonce ivota vkatharevuse, nicmn jeho dla jsou jazykov rznorod. Zatmco lyrick pase, pro kter bv velmi oceo-vn, jsou psny siln archaizujcm jazykem, pase popisn ji umrnnou katharevusou avdia-lozch se objevuje iv etina sdialektismy.

, , , , , . , , , , , . , . . , , , , , , . , , , , , . ' , , , . ! , , , , , , . , , , , ' ' , , . , . . , , , , , . ' ,

115

6. Generace r. 1880

, , ' , ' . , . ' ' , ' . , , , ( ). . , . ' ; ' ! ; . , , ! , , . , ; , ' ; , , , ; . ' !97

Vnsledujcm lnku se Jorgos Veludis zabv otzku, co vedlo Papadiamantise knapsn Vraedkyn:

; , ; ;

[...] , . (1984/1991). ' : , , () - : ' [ - ] , , , . () - : , , , : [ !] , , , , [...]. , .... ' - : , '

97 PAPADIAMANTIS (1988): 4749.

116


, , , , , : -! , . , . (1938), , , 19 , , ' , : ... , ' [...]. .... , (1902): (1895) (1900) , ' , ' : , , , , ' , , ( ) ( ). , , , , , , , , , , - , , . , , - , : () - . , , - , , . , (): , , . , , : , , , , , . ; , ; ; ' , Flaubert . (1977): 19 Madame Bovary , : !98

98 VELUDIS (2002).

117

6. Generace r. 1880

K pijet naturalismu v eck literatue pispl prozaik a dramatik Grigorios Xenopulos ( , 18671951), a to jednak svmi teoretickm lnky, ale tak romnem Nikolaos Sigalos ( , 1890), pro kter byl autorovi vzorem krom Zoly tak Bal-zac ajeho romn Otec Goriot (Le Pre Goriot, 1834), ato nejen tematikou, ale tak vypravskou technikou (vyprav-pozorovatel podv podrobn popis scny, objektivn, stm fotografi ckou pesnost). Dalm pelomovm dlem vtomto smru byl romn ebrk (, 1895) Andre-ase Karkavitsase ( , 18651922), kter Sonia Ilinskaya nazvala venkovskou anti-idylou. Dlo systematicky bo obraz idylickho souit lovka aprody apedstavu venkov-skho obyvatelstva jako strce nrodnch tradic amorlnch hodnot, autor vychz zpesvde-n, e lidsk konn je zeno prodnmi silami, ani by on nan ml vliv, vyluuje lohu vle nebo vchovy lovka navlastn osud. lovk je peduren prostedm avrozenmi vlastnostmi.

Znaky naturalismu m ada dalch povdek aromn pelomu stolet azatku stolet dvactho.

Dla autor, jakm byl Xenopulos, znamenaj pechod odvenkovsk tematiky kproblematice msta ajeho socilnho prosted, tedy rozvoj tzv. mstsk ithografi e ( ). Kped-nm mstskm romnm G. Xenopulose pat Margarita Stefa ( ) atrilogie Bo-hat achud ( , 1919), Poctiv anepoctiv ( , 1921), T (astn aneastn, 1924). Kokruhu autor, kte se vtto dob vnuj mstskmu romnu, se ad iIoannis Kondylakis, kter stejn jako Xenopulos nebo Karkavitsas pe nejdve vkatharevuse apostupn pechz kdimotiki. Symbolismus donovoeck przy uvd Konstan-tinos Chatzopulos, problematice nich vrstev zpohledu socialisty se vnoval Kostas Th eotokis, zakladatel Socialistick strany naKerkye.

Vr. 1894 vasopise Estia vychz napokraovn romn Ioannise Kondylakise ( , 18611920) Atnt bdnci ( ). Krom inspirace dlemV. Huga je autor ovlivnn iZolovm romnem Nana, ato pedevm vzobrazen ivota velko-mstsk chudiny apopisu atnskho podsvt, hlavn hrdinku autor nazv atnskou Nanou.99

VBdncch Kondylakis ukazuje vekerou bdu Atn, nejen ivot chudiny, ale nap. irozbujelou politickou korupci, pisluhovae politik, kte maj neomezenou moc aohrouj atnsk obyvatele, zastrauj je, aby zskali jejich hlasy. Policie je zkorumpovan, crkev se chov bezostyn, krade zcharity, tisk pekrucuje realitu. Prvn st romnu je obalobou vech druh moci vAtnch. Dva mlad hrdinov, kte pijdou zvenkova, jsou touto spolenost znieni, kon vpsychiatrick l-ebn asebevradou. Zatmco prvn st je pedevm outrpen mlad dvky zvenkova, druh st je vnovna novmu motivu veck literatue: osudu oputnho dtte vevelkomst. Povelmi komplikovanm pbhu, kdy se hrdina dostv dovzen aprochz mnoha dalmi trapami, se nascn objevuj bohat ochrnce i rodie dtte. Vtto sti romnu najdeme adu spolench motiv sromny Ch. Dickense, pedevm sOliverem Twistem. IKondylakisv romn, kter je nej-dve obalobou spolenosti, se vzvru mn vmelodram. Msty aspiruje nazaazen doerven knihovny, m adu neuvitelnch zpletek, kter ale propojuje se skutenmi problmy soudobch Atn. Vmnoha ohledech m Kondylakis ble kDickensovi ne kHugovi nebo Zolovi. Dickens, vecku velmi oblben, mu je blzk tm, e byl realista iromantik, ironick akritick, ale souasn spoleensky citliv. Jejich spolenm clem je nejen kritizovat, ale tak pispt knprav.

99 Kondylakis asopisecky vydval peklady Zolovch romn, u r. 1892 (ve stejnm roce jeho prvnho vydn v Pai) pekld a vydv Zolv Rozvrat (La Dbcle).

118


ME . , !

: , , , ' . , , , , . , . , . , . , . , , , , ' . , , , . , , , , .' , , , , . , ' , . , , , . . ; ' ' ; ; . , , ' , . , ' , . , ' , . , , . , . ' , ; , . ' , ' ,

119

6. Generace r. 1880

. .100

Sociln tematika je stejn i v nsledujc ukzce z povdky Konstantina Th eotokise ( , 18721923) est apenze ( , 1912), kter se ode-hrv napedmst Kerkyry. utor se vnuje problematice tdnho rozdlen vdob zsadnch spoleenskch zmn, jeho postoje ovem nejsou revolun ajeho dlo nikdy nepechz kideo-logick propagand, autor vyjaduje pedevm soucit sosudem nejnich vrstev, kritizuje upa-dajc aristokracii inov nastupujc stedn tdu zbohatlk. Jednm ze stejnch tmat je tak otzka postaven eny. Th eotokis jako jeden zprvnch eckch autor zobrazuje hrdinku, kter se postav zavedenm spoleenskm normm akter je vzvru schopna vzt osud dovlastnch rukou aprosadit svou nezvislost. Jazykem dla je dimotiki smnostvm mstnch dialektism.

, . ; . . , , , , ' . . ' . . . , , . , : ' ! . , , : . . . ' ; , ! . ; ;! ! ' . ! , . ' !! ', ' , ! ' , . ; : ' ;

100 DYLAKIS (1999): 152154.

120


' ! . '; !! .! ' ' . , , ' . ' . , ! ; ' : , ! ' . ! . ! .101

Vroce 1929 vychz esej Jorgose Th eotokase Svobodn duch ( ), kter se stala manifestem nov nastupujc literrn generace 30. let. Zde autor vsti vnovan prze odsuzuje ithografi i pro jej fotografi ckou pesnost, napodobovn skutenosti, nedostatek tvrho pstu-pu. Vol pozavren realismu a inspiraci modernistickou przou. Ve tictch letech se tento krok ale podailo uskutenit jen nkterm autorm, jako byl Kosmas Politis nebo prozaici tzv. solusk koly.

101 THEOTOKIS (1993): 102 a 103.

Documents

6. GENERACE R. 1880