288
Konstrukční systémy a trendy ve slaměném stavitelství, otázky a odpovědi Ing. Daniel Grmela, www.slamak.info

Daniel Grmela - Konstrukční systémy a trendy v přírodním stavitelství.Dotazy a odpovědi

Embed Size (px)

Citation preview

  1. 1. Konstrukn systmy a trendy ve slamnm stavitelstv, otzky a odpovdi Ing. Daniel Grmela, www.slamak.info
  2. 2. O em to bude: 1) konstrukn systmy staveb se slamnmi balky 2) slamn domy v esku statisticky 3) odpovdi na nejastji kladen dotazy
  3. 3. 1) Konstrukn systmy Nosn slma Nenosn slma
  4. 4. Konstrukn systmy nosn slma ! hybridn ! nenosn slma z malch balk z velkch balk ! lisovn po vrstvch lisovn cel stny ! zateplen zdn stavby skeletov systm panelov systm
  5. 5. Nosn slma vhody: ! ! nevhody: nejvy kvalita - to prav slamn stavitelstv nejvy tepeln odpor stny spora deva? max 1m3 ! s malmi balky pomalej vstavba vy nroky na kvalitu balk nutnost plachtovn/ provizornho zasteen vysok nroky na odbornost/ riziko nadmrnho i nerovnomrnho sednut
  6. 6. Zacharovi+Wihan, Chrany u Litomic, 2011-2015 nosn slma z malch balk doba vstavby 4 roky (nedokoneno) cena stavby cca 2mil. formou kurz a svpomoc uitn plocha 200m2
  7. 7. Jakub Wihan, kurz stavn nosn slmy, Chrany, 2012
  8. 8. Nosn slma z velkch balk vhody: ! ! nevhody: men riziko nadmrnho i nerovnomrnho sednut vy tepeln odpor stny/ men tepeln ztrta domu? ! ! poteba pouit mechanizace velk tlouka stn/pomr zastavn plochy k uitn ! !
  9. 9. Chvtalovi+Marton, Dobejovice, Praha-vchod, 2014-nedokoneno (ne)nosn slma z velkch balk cena stavby pes 5,5mil. svpomoc a s dobrovolnky uitn plocha 236,4m2 poteba tepla 15kWh/m2.rok dle PHPP 3600kWh/rok tj. cca 4prm deva - pedpoklad!
  10. 10. Werner Schmidt vcarsko projekt 2001-2008 stavba 8 msc sednut 70cm
  11. 11. Peter Weber Nmecko, Trier 2006
  12. 12. Vojta Drahoovsk +Tonda Karsek Jin 2014-2015, hrub stavba 3ms, 450tis.
  13. 13. Hybridn systm-lisovn po vrstvch=CUT (cell under tension)=systm stlaench bunk dle Toma Rijvena vhody: ! ! nevhody: rychlost nzk cena bez nrok na odbornost ! nzk nosnost (1,2tuny/metr dlky stny s vkou 2,5m) mal prostorov tuhost (pro stavby do 6x6x6m i kruh 8m s lehkou stechou) ! ! !
  14. 14. Hybridn systm s lisovnm po vrstvch
  15. 15. Filkovi+Skoepa+Mal, Sekersk Chalupy, Marinsk lzn, 10/2013-1/2014 doba vstavby 3 msce cena stavby 0,75mil. uitn plocha cca 80m2 spoteba deva na topen cca 5prm/rok elektina 20tis. k/rok max. teplota lto 36C
  16. 16. Lisovn cel stny heverovnm mezi stojky z lepenho lamelovho deva dle Strawworks (GB) vhody: ! ! ! nevhody: vysok tepeln odpor vysok prostorov tuhost - vhodn i pro velk stavby ! vysok nroky na odbornost
  17. 17. Aukce modernho umn a kancele spolenosti Sworders, Stansted, Britnie, 2007
  18. 18. Zateplen zdn stavby vhody: ! ! ! nevhody: zateplen stvajcch staveb nosn systm = zdn ze = vysok porn odolnost pro novostavbu sna zskn podpory mn odvnch len rodiny bez nrok na odbornost tepeln stabilita? ! vy pracnost vy cena vy ekologick stopa
  19. 19. Wihan+Wihan, Braec u Nchoda 2009 zateplen stvajcho zdiva mokr metoda s heverovnm a omtnm nronj na zkuenost vy pracnost ni ekologick stopa vysok tepeln odpor
  20. 20. Rekonstrukce matesk koly Hudec, Pitn 2009 zateplen stvajcho zdiva konzolky z lat a ploek OSB zklop devovlknitou deskou rychl such mont bez nrok na odbornost snen poteby tepla ze 150 kWh/rok na 35 kWh/ rok
  21. 21. Skeletov systm vhody: ! ! nevhody: ni nroky na kvalitu balk ne pro nosnou slmu monost izolovat stny pod hotovou stechou bez vysokch nrok na odbornost (zvldne bn tesa i ikovn svpomocnk sm) monost bezpenho statickho nvrhu i velkch dom (zvldne bn projektant devostaveb) ! ni tepeln odpor ne u nosn slmy vy poteba deva? max o 1m3/podla !
  22. 22. Navrtilovi, Hradany u Tinova, 2007-2010 masivn skelet z kulatiny integrovan do slamn izolace vysok pracnost a mal tepeln odpor stny
  23. 23. Navrtilovi Hradany u Tinova 2007-2010 doba vstavby cca 4 roky cena stavby pes 5mil. uitn plocha 109m2 spoteba deva na vytpn cca 8prm/rok mrn poteba tepla na vytpn cca 74kWh/rok
  24. 24. Tlachaovi, Star Buky u Trutnova, 05/2011-10/2012 masivn skelet mimo slamnou stnu doba vstavby 1,5 roku cena stavby 0,75mil. uitn plocha cca 80m2 spoteba deva na topen cca 5-6prm/rok elektina 360k/msc vaen plyn PB 3x 10kg lahve mrn poteba tepla na vytpn cca 75kWh/rok
  25. 25. Recyklace domu z vepovic, Ivanovice n/H, 2010-2015 fonkov skelet integrovan do slamn stny doba vstavby 1rok intenzivn + 3roky cca 1,5ms/rok cena stavby cca 1mil. uitn plocha 98m2+26m2 nad hambalkem spoteba deva na topen a ohev tepl vody 4-5prm/rok mrn poteba tepla na vytpn cca 41kWh/rok
  26. 26. Co unese vrut s hmodinkou v 5cm siln hlinn omtce na slm?
  27. 27. Ztov test: 65kg Dan
  28. 28. Ztov test: 90kg Ji - Done
  29. 29. Papev tuk (svpomocn mramorov tuk dle Martina Papee) mramor. mouka:psek:vpenn kae = 1:5:3 (art-protect Brno p. Dvok) prvn 3-4 mm vrstva 1/2 hod zavadnout druh 3-4mm vrstva 1-1,5hod zavadnout zathnout hladtkem anebo kamenem druh den natt Marseillskm mdlem
  30. 30. Hlinn podlaha hlinn mazanina jemn 3-4mm hlinn mazanina hrub 10-20mm dusan hlna:psek:trk 1:3:4 50-80mm trk z pnoskla 240-300mm upraven tern
  31. 31. Ohev tepl vody solrn kolektor: 200l: 30-55C vmnk z kamen: 50l: 35-55C
  32. 32. Poteba deva na topen a ohev tepl vody vrobci i tzb.info: 400-600kg/prm j vm: 250-300kg/prm tj cca 1,2 tuny/rok tj 4-5 mch prm (2,5 prm dle tabulek vrobc!!)
  33. 33. Pestavba zahradn chaty na nzkoenergetick RD, Horinovi, Vysoina 03/2010-10/2012 doba vstavby 2,5 roku cena stavby cca 1mil. uitn plocha 108m2 spoteba deva na topen cca 4-5prm/rok mrn poteba tepla na vytpn cca 46kWh/rok
  34. 34. Obrdlkovi, Babice nad Svitavou, 07/2012-7/2013 k nasthovn doba vstavby 1 rok cena stavby 3,4mil. uitn plocha cca 129m2 spoteba deva na topen cca 10prm/rok mrn poteba tepla na vytpn cca 78kWh/rok
  35. 35. Skelet z lepenho lamelovho deva Poaply u Berouna, 2010-2012, lemnovi+Jindich Slma doba vstavby 2roky + dokonovac prce cca 3,5mil.
  36. 36. Skelety z lepenho lamelovho deva, Belgie, www.barchi.be
  37. 37. Panelov systm vhody: ! ! nevhody: vhodn pro stavbu firmou na kl pprava prefabrikovanch dl nezvisle na poas rychl mont systmov een - monost vysok kvality proveden (tepeln odpor, tsnost) ! ! vy cena ! !
  38. 38. Panelov systm Ecococon+Createrra
  39. 39. Slamn panely Ecococon+Createrra 1400-1600EUR/m2 tj. 38,5-44tis./m2 uitn plochy cena domu cca 4mil./ 100m2 10-15kWh/m2/rok 1000-1500kWh/100m2/rok 1000-1500k/rok pi vytpn devem
  40. 40. Pasivn dm poizovac cena 3mil. nklady na vytpn 1500k/ rok (devem) poizovac cena 1,5mil. nklady na vytpn 5tis. k/ rok (devem) nvratnost 1,5mil/5tis./rok = 300let Nzkoenergetick slamk
  41. 41. 2) Slamn stavby v R statisticky Co se stavebnkm nejvce povedlo? Co je nejvce zarmoutilo? Jak dlouho stavli? Na kolik je stavba pila? Jak top a kolik protop?
  42. 42. Mapovn dotaznkem dosud 29 respondent 50 slamk hotovch i pokroile rozestavnch 50 mn rozestavnch dalch cca 50 povolench = 30 skupina slamk za 2 roky + 2 roky x (5 architekt x2 + 10 architekt x1)
  43. 43. poizovac cena domu do 1mil. do 1,5mil. do 2mil. do 3mil do 4mil do 5mil nad 5mil poet dom 0 1 2 3 4 5
  44. 44. poizovac cena domu/m2 do 5tis. k/m2 do 10tis. k/m2 do 20tis. k/m2 do 30tis. k/m2 do 40tis. k/m2 nad 40tis. k/m2 poet dom 0 2 4 6 8
  45. 45. Jak vtrte? s rekuperac okny vbec poet stavebnk 0 2 4 6 8 10 12 14 16
  46. 46. m topte? slav akumulan kamna kamna, vloka spork vloka s teplovodnm vmnkem kotel na peletky, devo kamna na peletky s vmnkem s dotpnm elektro poet stavebnk 0 2 4 6 8
  47. 47. Spoteba deva prm (pelety pepoteny) do 3prm do 5prm do 6prm do 8prm poet dom 0 2 4 6 8
  48. 48. Mrn poteba tepla na vytpn (kWh/m2.rok) do 25 do 40 do 60 do 80 poet dom 0 2 4 6 8
  49. 49. Jak dlouho jste stavli (roky)? do 1 roku do 2 let do 3 let do 4 let vce ne 4 roky poet stavebnk 0 2 4 6 8
  50. 50. co se nejvce povedlo, nejhez zitky hlinn omtky, interiery lid postavit dm slma Jindich Slma poet stavebnk 0 2 4 6 8
  51. 51. co se nejvce nepovedlo, nejhor zitky hlinn omtky balkovn voda por poet stavebnk 0 1 2 3 4 5
  52. 52. li byste do toho znova? lpe, rychleji, radostnji ano, stejn spe ne ne poet stavebnk 0 2 4 6 8
  53. 53. Jak je tvoje stavba, takov jsi ty Pesa se do 7 vtein na jin msto!
  54. 54. Nejrozzlobenj svpomocn stavebnci anebo dotazy? Vyberte pokraovn pednky.
  55. 55. Kuriozn pbh rodiny tpnovi, Letina, 2013-2015
  56. 56. Kadlecovi, Nezdice, Plze, 2010-2012 doba vstavby 2 roky cena stavby 3,4mil. bez DPH uitn plocha 160m2 spoteba peletek na topen 1tuna/rok mrn poteba tepla na vytpn cca 20kWh/rok
  57. 57. balky do stechy? balk 40x50x70cm, 30k/ks 1m2, tl. 40cm, 85k ecose, tl. 30-40cm, 150-200k v porovnn s Ecose cca 45-60k/hod!!! v porovnan s celulozou cca 100-130k/hod
  58. 58. Zvr dobe odhadnout sv poteby a monosti aby zpsob stavby ladil s charakterem lovka zjistit si pedem co mu od takov stavby oekvat vyzkouet si to nejdve u nkoho jinho
  59. 59. Dal pednky, konzultace + praxe na stavbch Tepeln vodivost, porn odolnost, vlhkost, kdci, konstrukn systmy, teorie navrhovn nzkoenergetickch a pasivnch dom, hlinn omtky, podlahy a tuky nap. u Zuchnickch www.slamak.info/kurzy/ aktualni/hlinene-omitky- ve-vezne-na-morave/
  60. 60. 3) Nejastji kladen dotazy: por vlhkost, plsn, trvanlivost tepeln izolace zelen sporm/pasivn dm myi, mravenci
  61. 61. Porn riziko Hotov slamn stna = normln holav (podobn jako masivn devo) ! Chyb kyslk ! Nebezpe = voln slma
  62. 62. Porn odolnost (Pavuz 2011) Nosn slma 120minut Vpl skeletu 60minut Poadavek 15minut/ podla
  63. 63. Vlhkost hmotnostn vlhkost balku do 20% (40%) vlhkost prosted do 70% (98%) rst hub a plsn
  64. 64. Zdroje vlhkosti, mechanismy vlhnut/vysychn 1 d, 2 vodn pra (difuze, infiltrace), 3 zabudovan a akumulovan vlhkost, 4 vzlnn, 5 zatkn chybnmi detaily 1 transport k povrchm a odpaovn, 2 vodn pra (difuze, infiltrace), 3 drenovan zklady
  65. 65. Nejstar na svt Pilgrim Holiness Church, Nebraska, 1928 Fawn Lake Ranch, Nebraska, 1900-1914
  66. 66. Nejstar v Evrop Montargis, Francie, 1921
  67. 67. Tepeln vodivost zvis na orientaci stbel
  68. 68. Tepeln vodivost
  69. 69. Specifika izolac ze slamnch balk velk tlouka ! dutiny v rozch a na rozhran balk ! velk provitost
  70. 70. Vliv penosu tepla proudnm ve slamn stn na velikost tepelnho odporu Ram = 0,7.d.Rk.(Ti-Te) Nu = a + b.Ra + c.Ra2 ! a = 0.792385 b = 0.0291139 c = -4.87954.10-5 ! Rk = R/Nu kde R = d/
  71. 71. Vliv penosu tepla konvekc na velikost tepelnho odporu v zvislosti na vnj teplot, pro Ti = 20 C (tl. izolace 5 dm) -20 -10 0 10 20 30 0 2 4 6 8 10 Rk (W/m 2 K) Te(C) R s vlivem konvekce R bez vlivu konvekce Teoretick zvislost tepelnho odporu slamn stny na teplotnm spdu
  72. 72. Tepeln odpor uren z vodivosti vs uren z tepelnho toku ! ! Rq = 6,2m2K/W (z tepelnho toku) ! Rv = 8,1m2K/W (z tepeln vodivosti) ! Rozdl in 27 %!
  73. 73. Dotace - zelen sporm novostavba RD s nzkou energetickou nronost tj.