Finanční matematika v osobních a rodinných financíchsvse.sweb.cz/prednasky_KF_2018_2019/prednasky_KF_2018_2019.pdf• měnová (monetární) politika – makroekonomické cíle,

1

Finanční matematika v osobních a rodinných financích

Ing. Martin Širůček, Ph.D.

Katedra financí a účetnictví

[email protected]

[email protected]

strana 2Martin Širůček, garant předmětu

• Doktorské studium oboru Finance, Provozně ekonomická fakulta Mendelova univerzita v Brně, ukončení 2013

• od roku 2008 přednáší oblast finančních trhů, kapitálových

trhů, finanční matematiky, osobních a rodinných financí

• od roku 2008: externí spolupráce Fond Shop

• od roku 2011: Grantika ČS

• od roku 2014: projektový manažer

• komisař schválený ČNB pro oblast investic a penzí dle zákona

č. 426, 427/2011 Sb.

• člen akreditační komise pro zkoušky odborné způsobilosti dle ZPKT, IPIZ

• člen akreditační a zkušební komise EFPA ČR

Organizační záležitosti

• Přednášky/cvičení nepovinné

• Náplň přednášek/cvičení

• Ukončení písemná zkouška + možnost rozložení zkoušky

• Veškeré info na http://svse.sweb.cz

strana 3

2

Zdroje ke studiu

Přednášky:

• REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6.

• REJNUŠ, O. Finanční trhy: učebnice s programem na generování

cvičných testů. Praha: Grada Publishing, a.s., 2016. ISBN 978-80-247-5871-8.

Cvičení:

• Videokurz Finanční matematika a publikace ŠOBA, Oldřich a Martin ŠIRŮČEK. Finanční matematika v praxi. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1.+ příklady k procvičení vložené na web

Další zdroje:

• podklady pro přednášky a cvičení

strana 4

Systém výuky

• „Co je to?“ versus „Proč je to tak?“• Ptát se, ptát se, ptát se, dokud je čas…

• Nutnost pochopit PRINCIPY• Nutnost se učit průběžně• Skripta jako podpora, přednášky pro základní principy

a upozornění na nejčastější chyby a ukázka praktických dovedností a zkušeností

strana 5

Základy finančního trhu

• Co je to finanční trh a k čemu slouží?

• Co je to finanční systém a čeho je součástí?

• Je součástí ekonomického systému – v čem se to projevuje?

• Finanční trhy jako ekonomický barometr (viz akciové trhy)

strana 6

3

Finanční trhy jako ekonomický barometr

strana 7

strana 8

HDP CPI

S&P 500 Nezaměstnanost

Finanční systém

• Čím je tvořen?

Finančním trhem a jeho jednotlivými segmenty, nástroji, subjekty, peněžními toky mezi subjekty, zákony atd..

Disponibilní finanční prostředky se prostřednictvím finančních služeb, resp. finančních nástrojů přelévají mezi jednotlivými skupinami

strana 9

4

Základní vztahy na finančních trzích

strana 10

Zdroj: Rejnuš (2010)

Finanční systém

Funkce finančního systému a co znamenají?

• depozitní – možnost uložení peněz a jejich zhodnocení• kreditní – poskytování úvěrů, především pro firmy, což podporuje

ekonomický růst, ale i pro domácnosti• uchování hodnoty (bohatství) – uchování kupní síly s minimalizací

důsledku inflace• likvidity – přeměna finančních aktiv na hotové peníze• zajištění platebního styku• ochrany proti riziku – pojištění a diverzifikace, popř. zajištění• regulace finančního systému státem

strana 11

Ekonomický systém

• trh výrobků a služeb (nabídka, poptávka vs. firmy, domácnosti)

• trh výrobních faktorů (nabídka, poptávka vs. domácnosti, firmy)

trh kapitálu:• fyzický kapitál• finanční kapitál – finanční trh – „promazávání“

ekonomického systému a v dvousektorové ekonomice přenos finančních prostředků od domácností do firem prostřednictvím finančních nástrojů

strana 12

5

Finanční systém v ekonomickém systému

strana 13


Typy finančních transakcí

Jakým způsobem se peníze přesouvají:

• přímé financování (výhody, nevýhody), primární cenné papíry

• polopřímé financování – brokerské (informace) vs. dealerské firmy (rozprodávají velké emise CP)

• nepřímé financování – finanční zprostředkovatelé, primární a sekundární cenné papíry; finanční zprostředkovatelé jsou ziskové společnosti a podle toho se taky tak chovají (poplatky, úrokové marže); největší význam tohoto typu financování, i když existuje např. proces sekuritizace

strana 14

Přímé versus nepřímé financování

strana 15


6

Finanční zprostředkovatelé

Důvody vzniku:

• informační náklady

• transakční náklady

Příklad u hypotečního úvěru

strana 16

Úspory versus investice• Kdo dělá hlavně úspory (domácnosti, firmy, stát)?

• Kdo dělá hlavně investice (domácnosti, firmy, stát)?

základní rozdělení firemních investic

strana 17

Rozdělení investic

• Co je to investice?

• Dělení investic

strana 18


7

Práva z finančních investic

strana 19


Finanční versus reálné investice

strana 20

Reálné versus finanční investice:

a) komplementárnost vs. konkurence obou forem

b) vyspělé vs. rozvojové země

Základní finanční aktiva

strana 21

1) Funkce peněz: (a) zúčtovací jednotka (míra hodnoty); (b) prostředek směny; (c) uchovatel hodnoty (nejvíce ovšem podléhají inflaci, proč?)

2) Znaky peněz: (a) vysoký stupeň likvidity (žádné poplatky s převodem); (b) neexistence výrobní substituce (nelze nekontrolovatelně vyrábět)

8

Důležitý poznatek

strana 22

Praktický příklad!

Rozdělení finančního trhu

strana 23

Rozdíl mezi cenným papírem a úvěrem? Převoditelnost.


Peněžní trh

• Krátkodobý

• Krátkodobé cenné papíry a krátkodobé úvěry

• Jaké potřeby jsou financovány krátkodobými finančními zdroji?

• Malé riziko, malý výnos, vysoká likvidita – investiční trojúhelník (něco za něco )

strana 24

9

Krátkodobé úvěry

• Vztah banka vs. klient (krátkodobé úvěry vs. krátkodobé vklady)

• Provozní úvěry podniků – řízení cash flow

• Mezibankovní operace (peníze na den, vykrytí likvidity)

• Patří sem i obchodní úvěry mezi podniky (skonto) atd.

• Příklady krátkodobých úvěrů

• Jedná se i o vklady se splatností do 1 roku

strana 25

Krátkodobé cenné papíry

• Charakteristika

• Základní typy krátkodobých CP:

a) směnky

b) pokladniční poukázky

c) depozitní certifikáty

strana 26

Kapitálový trh

• Dlouhodobý

• Dlouhodobé úvěry a dlouhodobé cenné papíry (dle splatnosti ne při emisi, ale zbytkové splatnosti pro určení jestli peněžní nebo kapitálový trh!)

• Co se financuje na kapitálovém trhu?

• Rizikovější, výnosnější, menší likvidita? (nelze říci ovšem obecně! – příklad)

• Větší objemy

strana 27

10

Dlouhodobé úvěry

• Příklady dlouhodobých úvěrů (hypoteční, emisní půjčka, investiční úvěr apod.)

• Vysoký objem zapůjčených prostředků oproti krátkodobým úvěrům

• Zajištění majetkem

• Jakým majetkem?

• Jedná se i o vklady se splatností nad 1 rok

strana 28

Dlouhodobé cenné papíry

• Základní charakteristika:

obecně zbytková splatnost nad 1 rok

• Základní druhy dlouhodobých cenných papírů:

(a) akcie a obligace

(b) jejich vyšší převoditelnost oproti dlouhodobým úvěrům (vyšší likvidita u cenných papírů)

• Větší objemy obchodů u dlouhodobých cenných papírů než u dlouhodobých úvěrů:

(a) sekuritizace

(b) možnost vydání cenného papíru na míru

strana 29

Trh s cizími měnami• Definice měnového kurzu

• Systémy měnových kurzů

strana 30

Zdroj: Šoba (2009)

11

Trh s cizími měnami

Dělení měnového trhu:

(a) Devizový trh: obchod s devizami; velkoobchodní; kurzotvorný; online systém propojených dealerů

(a) Valutový trh: obchod s valutami; maloobchodní; nekurzotvorný; nesrovnatelně nižší objemy obchodů

strana 31

Trh s cizími měnami

strana 32

Nejvýznamnější světové měnové páry

Zdroj: Šoba (2009)

Zdroj: FX-Trading

Trh s drahými kovy

• Základní komodity – zemědělství, surový materiál, drahé kovy - zlato; stříbro; platina

• Na pomezí s komoditním trhem

• Vyhledáván obvykle v období nejistoty

strana 33

12

strana 34

Je cena zlata novou cenovou bublinou? strana 35

Rozvoj předmětu Finanční trhy podporuje společnost Partners Financial Services, a.s.

Trh cenných papírů

strana 36


13


Primární vs. sekundární trh:

1) Rozdíly

2) Funkce

3) Objemy: peněžní vs. kapitálový trh

4) Nezaměňovat s primárními a sekundárními cennými papíry

strana 37


Veřejný vs. neveřejný trh:

• Primární veřejný: aukce, tender, fixní cena• Primární neveřejný: emisní tvůrce (emisní půjčka)

IPO vs. SEO

• Sekundární veřejný: burzy, mimoburzovní trhy, OTC trhy

• Sekundární neveřejný: individuální domluva (např. hospoda )

strana 38


Sekundární veřejné trhy:

A) Organizované: burzy a mimoburzovní trhy: PSE (CEE Stock Exchange Group ), NYSE EURONEXT, RM-System, Nasdaq, atd.

• základní funkce burzy, znaky burzy, typy burz (CP, komodity atd.), důvody pro regulaci burz

• důvody pro mimoburzovní trhy

B) Neorganizované: OTC trhy (přes přepážku)

strana 39

14

Propojení jednotlivých segmentů finančního trhu• Aktuální podmínky pro získání peněz a investování

peněžních prostředků: každý chce co nejvíce vydělat –přechází např. z akciového na dluhopisový trh;

• Spekulace: nákup podhodnocených a prodej nadhodnocených finančních aktiv – velmi rizikové, subjektivita; využití cenového rozdílu v čase

• Arbitráž: rozdíl oproti spekulaci; využití cenového rozdílu v místě; praktické příklady

strana 40

ROZDÍL SPEKULACE A ARBITRÁŽ?

Ideální versus efektivní trh

Ideální trh:

• volně přístupné všechny informace

• nulové transakční náklady

• žádná vládní omezení

• nikdo nediktuje ceny

strana 41

Ideální versus efektivní trhEfektivní trh:

• nelze dosahovat nadprůměrných zisků

• všechny informace jsou obsaženy v ceně

• předpoklady:

• a) ziskový motiv investorů

• b) vysoce konkurenční tržní prostředí

• c) kvalitní informační systémy

Tři formy efektivnosti (slabá, středně silná, silná)

strana 42

Platí ještě teorie efektivních trhů? A pokud ne, tak proč?

15

Instituce finančního trhu



[email protected]

[email protected]

strana 44


• Regulatorní instituce

• Komerční instituce

strana 45

Regulatorní instituce finančního trhu

16

strana 46

Regulace finančního trhu

• Důvody pro regulaci komerčních finančních institucí

• Důvody pro regulaci finančního systému

• Regulatorní instituce v ČR (minulý a současný stav)

• Regulatorní instituce ve světě

strana 47

Centrální banka (např. ČNB)Funkce:

makroekonomické (péče o měnu) – jak po vstupu do Eurozóny?• měnová (monetární) politika – makroekonomické cíle, magický

čtyřúhelník• emise hotovostních peněz – proč jenom CB a proč jenom hotovostní?• devizová činnost a regulace

mikroekonomické (vliv na instituce finančního trhu a ostatní instituce)• regulace a dohled nad institucemi FT – důvody? regulace vstupu (přísná

kritéria, regulace a dohled působení, popř. pojištění vkladů – např. u bank atd.),

• banka bank• banka státu• reprezentace státu v měnové oblasti

Vývoj indexu spotřebitelských cen strana 48

17

strana 49

Nástroje CB pro dosažení cílů

Rozdělení nástrojů:

a) krátkodobé versus dlouhodobé

b) přímé versus nepřímé

(nejvýznamnější členění)

c) běžné versus mimořádné

strana 50

Nástroje měnové politiky

Základní rozdělení nástrojů:

a) přímé versus nepřímé (vs. nestandardní)

(nejvýznamnější členění)

b) běžné versus mimořádné

strana 51

A) Nepřímé nástroje

• Diskontní nástroje

• Operace na volném trhu

• Povinné minimální rezervy

• Konverze a swapy

• Intervence ve prospěch v neprospěch měnového kurzu (jak přes devizový trh, tak přes úrokové sazby)

Situace u ČNB: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje

18

strana 52

Diskontní nástroje• Klasické a historické nejstarší

• Krátkodobé úrokové sazby, za které CB půjčuje obchodním bankám v domácí měně: zvyšování úvěrové kapacity bank, čímž se ovlivňují i jednotlivé úrokové sazby u obchodních bank a tím reguluje cena peněz v ekonomice a např. brzdí inflační tlaky (záleží na prioritách CB)

• Zvýšení úrokových sazeb = monetární restrikce

• Snížení úrokových sazeb = monetární expanze

strana 53Diskontní nástroje

1) Diskontní úvěry

a) nejlevnější úvěrový zdrojb) diskontní sazbac) krátkodobé k překlenutí problémů s likviditou, obvykle bez zajištění; nejnižší úroková sazba obecně; ztrácí významd) použití diskontní sazby v ČR?

2) Reeskontní úvěry reeskontní sazba (mírně vyšší jak diskontní); eskontování eskontovaných směnek od obchodních bank;použití reeskontu v ČR?

3) Lombardní úvěrya) lombardní sazba: zajišťování např. právem ve smyslu cenného papírub) poskytován, pokud větší problémy s likviditou = větší sazbac) jak v ČR?d) použití lombardní sazby v ČR?

strana 54Vývoj diskontní a lombardní sazby ČNB

Vývoj diskontní sazby ČNB

0,00

2,00

4,00

6,00

8,00

10,00

12,00

14,00

1.1.

1990

1.1.

1991

1.1.

1992

1.1.

1993

1.1.

1994

1.1.

1995

1.1.

1996

1.1.

1997

1.1.

1998

1.1.

1999

1.1.

2000

1.1.

2001

1.1.

2002

1.1.

2003

1.1.

2004

1.1.

2005

1.1.

2006

1.1.

2007

1.1.

2008

1.1.

2009

1.1.

2010

1.1.

2011

1.1.

2012

datum

% p

.a.

Vývoj lombardní sazby ČNB

0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

50,00

60,00

1.1.1

993

8.4.199

4

26.6.

1995

27.6.

1997

27.1

0.19

98

3.9.1

999

27.7.

2001

1.2.2

002

1.11

.200

2

1.8.200

3

28.1.

2005

31.10

.200

5

1.6.200

7

30.11

.200

7

7.11

.2008

11.5.

2009

7.5.2

010

2.11

.2012

datum

% p

.a.

19

strana 55

Obchody na volném trhuNepřímý nástroj měnové politiky: využíván velmi často, nízké náklady, jednoduchost a přehlednost

• Nákupy a prodeje CP

• Repo obchody a reverzní repo obchody

Ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank prostřednictvím operací na volném trhu: nákup CP – monetární expanze, prodej CP – monetární restrikce

strana 56

Nákupy a prodeje cenných papírů

• Nevratný nástroj, který má dlouhodobý charakter

• Obvykle se jedná o státní dluhopisy nebo dluhopisy centrální banky

strana 57

Repo obchody a reverzní repo obchody

• Krátkodobý a vratný charakter obchodů s cennými papíry = dohoda o zpětném obchodu

• Lze je považovat za úvěry, ale ve skutečnosti se jedná o operace na volném trhu

• Repo obchody – monetární restrikce

Reverzní repo obchody – monetární expanze

20

strana 58

Repo obchody: pohled centrální banky:

1) Centrální banka nejprve prodá cenné papíry obchodním bankám (obvykle krátkodobé státní dluhopisy či směnky)

2) Po určité době (např. 14 dní) zpětně prodávají obchodní banky CP zpátky CB za původní cenu navýšenou o úrok (2t repo sazba)

Repo obchody v ČR?

strana 59

Reverzní repo obchody: pohled centrální banky

• Zrcadlově obrácený obchod oproti repo obchodu. Nejprve CB nakoupí CP, tím poskytne do oběhu hotovost a poté CP zpět prodá za původní částku navýšenou o úrok

Realizací obchodů na volném trhu dosahuje CB změnynabídky peněz – monetární restrikce a monetární expanzeprostřednictvím ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity

obchodních bank.

Dále prostřednictví obchodů na volném trhu lze ovlivňovat tržní ceny státních dluhopisů, inflační tlaky či krýt schodek SR.

strana 60

Povinné minimální rezervy (PMR)• Z primárních vkladů (od nebankovních subjektů) je nutno určité

procento uložit u CB

• Důvody povinných minimálních rezerv (plynulost mezibankovního platebního styku)

• Působí na úvěrovou kapacitu banky: zvýšení PMR = restrikce; snížení PMR = expanze

• Jsou úročeny (2T repo), ale banky by je mohly zhodnotit více

• Používáno výjimečně – intenzivní dopady

21

strana 61

Povinné minimální rezervy (PMR)

• Aktuální výše PMR = 2 % (stejně jako u ECB, od r. 1999)

• Výše úročení PMR = 2t repo sazba, od r. 2001

strana 62

Konverze a swapy cizích měn

Rozdíl nástrojů:

• Konverze: jednosměrné operace (nákup, nebo prodej) – trvalé působení na devizový trh

• Swap: dohoda o budoucí zpětné výměně za předem stanovených podmínek – dočasné působení na devizový trh

strana 63

Intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu

• Důvody intervencí

• Systémy měnových kurzů a jejich výhody a nevýhody

Způsoby intervencí:

a) přímé intervence: konverze a swapy cizích měn

b) nepřímé intervence: především úrokové sazby

22

• 3) Devizové intervence

– nákupem nebo prodejem domácí měny CB ovlivňuje devizový kurz národní měny

strana 64Nástroje měnové politiky ČNB

Nestandardní nástroje MP - Kvantitativní uvolňování

• Nestandardní nástroj měnové politiky uplatňovaný mj. ECB a FED

• Odkupem CP od komerčních bank na sekundárním trhu CB reguluje tržní úrokovou sazbu

• Cíl: podpořit inflaci a ekonomický růst v Eurozoně

• 21.1.2015 - počátek

• 1,1 bil. EUR do roku 2016

• Důsledky: výnosy (úrokové

sazby) z vládních dluhopisů jsou

u některých zemí negativní

strana 65

strana 66

23

strana 67

67

Manipulátoři z SNB strana 68

Komu ECB věří? strana 69

24

strana 70

B) Přímé nástroje

Slouží spíše k regulaci dílčích subjektů než k regulaci finančního systému.

a) Pravidla likvidity

b) Úvěrové kontingenty – relativní, absolutní

c) Úrokové limity (úrokové stropy)

d) Povinné vklady

Pro jiné než bankovní subjekty (pojišťovny, penzijní fondy a společnosti, obchodníci s CP apod.) má ČNB obdobné přímé nástroje dle bodu a) až c).

strana 71

B) Přímé nástrojea) Pravidla likvidity

jedná se o „sešněrování účetnictví“: požadavky na strukturu aktiv, pasiv, likviditu apod. Jedná se o mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou.

b) Úvěrové kontingentyrelativní (úvěry od CB), nebo absolutní (úvěry vůči klientům) úvěrové kontingenty. Jedná se o nejtvrdší a mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou.

c) Úrokové limity (úrokové stropy)tento nástroj silně omezuje podnikatelské prostředí, mimořádný nástroj u bank, krátkodobé povahy, kdy to vyžadují okolnosti.

d) Povinné vklady povinné otevření účtu u CB pro orgány státní správy a samosprávy –kontrola atd. Jedná se o běžný nástroj.




[email protected]

[email protected]

25

strana 73


• Regulatorní instituce• Komerční instituce

strana 74

Komerční instituce finančního trhu

strana 75

Komerční instituce finančního trhu• Obchodní banky• Factoringové a forfaitingové společnosti• Leasingové společnosti• Nebankovní spořitelní instituce• Pojišťovny, Zajišťovny• Penzijní fondy, penzijní společnosti• Burzy a organizované mimoburzovní trhy• Instituce kolektivního investování• Ostatní subjekty FT

a) Obsluhující instituceb) Obchodníci s cennými papíryc) Poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze

domů) atd.

26

strana 76

Obchodní banky

strana 77Obchodní banky

Základní komerční instituce FT (především v Evropě) – přísná regulace a dohled:

a) vstup do odvětvíb) působení v odvětví (např. sledování měsíční či denní likvidity)

K 30.6. 2017 bylo v ČR celkem 45 bank (včetně 5 stavebních spořitelenapoboček zahraničních bank).

Základní funkce bank:a) finanční zprostředkování (nepřímé financování)b) emise bezhotovostních peněz (jak hotovostních peněz?)c) bezhotovostní platební styk – jak to vypadá v praxi?

domácí vs. zahraniční platební styk

strana 78Emise bezhotovostních peněz

27

strana 79

Obchodní bankyZásady:

a) rentability: banka je podnikatelský subjekt s cílem vytvářet zisk. (úrokové rozpětí, poplatky – často absurdní)

b) likvidity: schopnost uspokojit oprávněné požadavky svých klientů.

c) jistoty (solventnosti): schopnost čelit specifickým rizikům – jedná se o významné instituce – přísná – regulace, přísná jak kdy a kde

strana 80

Obchodní banky

• Bankovní operace vše, co se promítne v účetnictví

• Bankovní obchod vše, co míří ven

• Bankovní produkt (služba)

vše, co míří ven ke klientovi

strana 81

Bankovní produkty

• Úvěrové• Vkladové• Ostatní

Některé poskytovány prostřednictvím dceřinných společností či společností ve finanční skupině (crosseling)

(např. leasing, stavební spoření, penzijní připojištění či penzijní a důchodové spoření, podílové fondy atd.)

28

strana 82

Úvěrové produkty

Z pohledu banky se jedná o aktiva = generují výnosy

Dělení úvěrů dle charakteru:

a) peněžní úvěry a půjčkyb) závazkové (ručitelské) úvěry

Dělení úvěrů dle splatnosti:a) krátkodobé – do 1 roku

b) střednědobé – 1 až 4 rokyc) dlouhodobé – nad 4 roky

strana 83

Peněžní úvěry a půjčky• Kontokorentní úvěr• Lombardní úvěr

zástava CP, zboží, pohledávky atd. – revolvingový princip (zřetězení krátkodobých úvěrů s možností aktualizace podmínek a zavěšení úrokové sazby)

• Eskontní úvěrspojen se směnkou (vlastní versus cizí); „odkup“ před splatností; regrese (zpětný postih)

• Malé osobní a spotřebitelské úvěrykrátkodobé či střednědobé, forma zajištění, hotovostní či účelový (závislost úrok. sazby atd.)

strana 84

Peněžní úvěry a půjčky• Emisní půjčka

emise CP organizována a odkoupena jedním či několika subjekty – emisní půjčka. V čem je výhoda oproti poskytnutí standardního úvěru?

• Hypoteční úvěrycharakteristika, doba splatnosti, zajištění, fixace vs. úroková sazba, předčasná splatnost, daňová uznatelnost úroků, hypotéka při výstavbě, hypoteční zástavní listy, americká hypotéka

• Úvěry ze stavebního spořenířádný, překlenovací, odlišnosti od hypotečního úvěru

29

strana 85Hypoteční úvěry v ČR

Zdroj: www.hypoindex.cz

strana 86Hypoteční úvěry v ČR

strana 87

Závazkové úvěry a záruky

Základní charakteristika

• Akceptační úvěr

• Avalový (ručitelský úvěr)směnečný aval

ručitelský aval (záruční listina)

30

strana 88

Vkladové (depozitní) bankovní produkty

• Z pohledu banky se jedná o pasiva = generují náklady• Získání zdrojů (viz finanční zprostředkování)

a) nákupy vkladů od klientů obchodních bank

b) prodej bankovních dluhopisů bankovním klientům

strana 89

Vklady• Vklady na bankovních účtech• Vklady na vkladních knížkách• Speciální druhy úsporných vkladů

Rozdělení vkladů dle stupně likvidnosti:a) vklady na požádání (na viděnou)b) vklady termínové (termínované)

Fond pojištění vkladů→ Garanční systém finančního trhu

Výše náhrady se vypočítá z celkového objemu pojištěných vkladů jednotlivého vkladatele u dotčené banky a poskytuje se ve výši 100

% tohoto objemu, maximálně však do výše ekvivalentu 100 tisíc EUR pro jednoho vkladatele u jedné banky.

strana 90

Změny u Fondu pojištění vkladů

– Změna na Garanční systém fin. trhu– Pojištění vkladu do 100 000 EUR + specif. životní situace (> 100

000 EUR)– Kratší výplata – 7 prac. dní (z 20)– výplata náhrad vkladů bank, stavebních spořitelen či

družstevních záložen označena ČNB za insolventní

Fond pro řešení krize (nově) - v případě možného ohrožení stability na fin. trhu (prevence krachu

fin.institucí); záruky, úvěry , dodateč. kapitál- roční příspěvky (nově i někteří obchodníci s CP) + mimořádné

příspěvky- Cíl do 10 let - 25 mld. (ročně 2-3 mld.)

31

strana 91Vklady na bankovních účtech

Běžný účetzákladní vztah banka klient (domácnosti, firmy, státní instituce apod.); účel; úročení; sedlina; doprovodné služby; crosseling

Vkladový účet pevně sjednaný termín splatnosti versus vklady s výpovědní lhůtou (princip revolvingu); účel; doprovodné služby; fixní versus proměnlivé úročení (navázané např. na PRIBOR); výše úročení

strana 92

Vklady na vkladních knížkách

• Relativně archaický finanční produkt

• Požadavek neanonymity – podmínka pojištění vkladů; zabránění praní špinavých peněz; vkladní knížky na doručitele

• Úročené a výherní vkladní knížky

strana 93

Speciální druhy úsporných vkladůSpoření účelová

(např. stavební spoření): rozdíl charakteristika a zamyšlený účel stavebního spoření; stavebního spoření versus hypoteční úvěr; budoucnost stavebního spoření; v ČR 5 stavebních spořitelen; vzniklo v roce 1993 resp. 1994

Majetková spoření

slouží nejenom ke spoření, ale i k investování prostředků do CP apod.

„Spoření“ spojená se životním pojištění

smíšené životní pojištění (investiční a kapitálové životní pojištění – viz pojišťovny)

Strukturované vklady

úročení závislé na úrodě pšenice či vývoji akciového indexu atd.

32

strana 94

Emise bankovních dluhopisůDepozitní certifikáty

krátkodobé; obvykle se jedná o diskontovaný CP –rozdíl oproti úrokovému CP; mohou být jak obchodovatelné tak neobchodovatelné; malé využití

Vydávání vlastních směnek včetně tzv. depozitních směnek

Emise bankovních obligací střednědobé a dlouhodobé; rizikovost?

Emise hypotečních zástavních listů pouze banka se speciální licencí – hypoteční banka; účel HZL; rozdíl oproti získávání zdrojů u úvěru ze stav. spoření

strana 95

Ostatní druhy bankovních produktů• Pokladní operace• Platební styk• Směnárenské činnosti• Poradenská činnost

Nabídka další produktů pro společnosti v rámci finanční skupiny (hypoteční úvěry, stavební spoření, podílové fondy, penzijní připojištění, pojištění, leasing, factoring, forfaiting atd.)

strana 96

Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhua) vůči ostatním obchodním bankámb) vůči centrální bance (často poslední instance)

Důvody:a) získání finančních prostředků

rozšíření úvěrové kapacity nebo vykrytí likvidity

b) zhodnocení dočasně volných finančních prostředků

33

strana 97

Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu

Banky nejčastěji obchodují s depozity či s krátkodobými dluhopisy (státní pokladniční poukázky nebo poukázky centrální banky)

Dále banky obchodují v rámci vlastní investiční činnosti s cennými papíry.

strana 98

Leasingové, factoringové a forfaitingové společnosti

strana 99

Leasing, factoring, forfaiting

Dceřiné společnosti v rámci finanční skupiny, nebo samostatné subjekty

a) leasing

finanční versus operativní

b) factoring

princip; krátkodobé pohledávky; regrese (zpětný postih)

c) forfaiting

34

strana 100

Nebankovní spořitelní instituce

strana 101

Nebankovní spořitelní instituce

• Vzájemnost

• Členský princip• Nutnost regulace• Družstevní záložny (kampeličky)

• Pojištění vkladů

Další speciální typy: železniční banky, pozemkové banky, komunální banky – záleží na legislativě daného státu.

strana 102

Komerční instituce finančního trhu• Obchodní banky• Factoringové a forfaitingové společnosti• Leasingové společnosti• Nebankovní spořitelní instituce• Pojišťovny, Zajišťovny• Penzijní fondy• Burzy a organizované mimoburzovní trhy• Instituce kolektivního investování• Ostatní subjekty FT

a) obsluhující instituceb) obchodníci s cennými papíryc) poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze

domů) atd.

35

strana 103

Pojišťovny a zajišťovny

strana 104

Pojišťovny a zajišťovny

• Rozdíl mezi pojišťovnou a zajišťovnou• Zajišťovny = „pojišťovny“ pojišťoven• Rozdělení rizika mezi více institucionálních subjektů• Každá pojišťovna je jištěna u více zajišťoven

Funkce pojišťovacího trhu:a) rozložení rizika ekonomických subjektůb) „významní hráči“ na finančních trzích

strana 105

Pojišťovny

• Rozložení rizika mezi více subjektů• Základní pojmy:

pojišťovna, pojistná smlouva, pojistník, pojištěný, pojistka, pojistná událost, pojistná částka, pojistné plnění

36

strana 106

Pojišťovny

• Rozdělení pojišťoven (dle zaměření):a) specializované – vybrané odvětví pojištěníb) univerzální

• Rozdělení pojišťoven (dle právní formy):a) akciové společnosti – nejčastějšíb) vzájemné pojišťovny – vzájemné společenstvíc) státní (veřejné) pojišťovny – pro rizika, u kterých jejich pojištění není řešeno trhem – příklad VZP

strana 107

Pojišťovny

• Životní pojištění• Neživotní pojištění

strana 108

Životní pojištění

• Pojištění pro případ dožití• Pojištění pro případ smrti• Smíšené pojištění

• Kapitálové životní pojištěnítechnická úroková míra

• Investiční životní pojištěnívolba investiční strategie

• Úmrtností tabulky• Možnost uzavřít více životních pojistek na vyšší pojistnou částku?• Velké objemy peněz na kapitálový trh díky životnímu pojištění (větší rozdíl oproti

neživotnímu pojištění – dlouhodobé rezervy• Možnost připojistit další rizika (neživotní povahy – příklady!)

37

strana 109

Neživotní pojištění• Úrazové pojištění – „mezistupeň“• Komerční zdravotní pojištění• Majetková pojištění• Odpovědnostní pojištění

• Systém bonusů a malusů (snižování morálního hazardu)

• Asistenční služby k životnímu a neživotnímu pojištění

strana 110

Neživotní pojištění

• Nerezervotvorné pojištění (malý dopad na finanční trhy)

• Více pojistných smluv na jedno riziko?• Podpojištění




[email protected]

[email protected]

38

strana 112

Penzijní fondy a penzijní společnosti

strana 113

Penzijní fondy

• Významní hráči na finančních trzíchpříklad USA a hypoteční krize

• Samostatné licencované subjekty• Nakupují významné objemy státních a dalších dluhopisů

• K čemu penzijní fondy slouží?a) penzijní pojištěníb) penzijní připojištění

strana 114

Systémy penzijního pojištění

• Bezfondové – PAYG (Pay as you go) – průběžný systém – výhody versus nevýhody (viz následující slidy)

• Fondové – veškeré prostředky směřují do fondů, které tyto prostředky obhospodařují (včetně zaměstnaneckých); výhody versus nevýhody

• Penzijní pojištění kombinované – došla tam i ČR (třípilířovýsystém od 1. ledna 2013), častý systém v zahraničí; výhody versus nevýhody; problémy na Slovensku a v Maďarsku

• Penzijní reforma v ČR – třípilířový systém penzijního pojištění v ČR, dobrovolný opt-out systém (nový II. pilíř – již zrušen)

39

strana 115

Důchodové systémy

• Z pohledu organizátora systému:– státní– soukromý

• Z pohledu způsobu financování– průběžný – PAYG– fondový – NDC– kombinovaný – PAYG + nárazníkový fond

strana 116

Demografický vývoj ve světě

strana 117

Penzijní systém vs. ekonomický růst

Zdroj: Siegel (2009)

40

strana 118Demografický vývoj v ČR

• roste střední délka života

• klesá porodnost 1,4 dítěte/ženu vs. 1,85 v roce 1990

Co by se muselo stát, aby bylo v roce 2050 dost peněz na důchody v dnešní hodnotě?

DPH 40 % ? Porodnost 4 děti na 1 ženu ? 3 miliony nově pracujících? Odchod do důchodu v 74 letech?

Rok 2008 2009 2010 2011

Příjmy z pojistného na DP (mld. Kč) 282,5 274,1 279,4 319,5Výdaje z pojistného na DP (mld.

Kč) 278,2 301,0 309,2 359,1

Rozdíl +4,3 -27,0 -29,7 - 39,5

muži ženy

1993 69,2 76,4

2010 74,3 80,4

2030 78,4 83,7

2050 81,6 86,4

konec 2018 +22-25 mld. Kč

strana 119Věk odchodu do důchodu

• U pojištěnců narozených po roce 1977:– 67 let + počet měsíců, který odpovídá

dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977

– já: 67 let + 14 měsíců (1984-1977 = 7 *2) = 68 let a 2 měsíce

strana 120

Penzijní připojištění v ČR• Současný stav (stav ke konci roku 2012)

příspěvky od účastníků (průměr cca 465 Kč), příspěvky od státu (průměr cca 110 Kč), příspěvky od zaměstnavatele (cca každému 5. -6. účastníkovi), zhodnocení, podmínka nezáporného ročního zhodnocení (jaké to má důsledky?)

• Málo využívaný produkt mezi mladými lidmidůvody: malý výnos, malá likvidita?!, příspěvky od zaměstnavatele

• Zapojeno cca 4,6 mil. účastníků, nastřádáno cca 246 mld. Kč za cca 18 let (cca 53 tisíc na účastníka). Výdaje státního rozpočtu na oblast starobních důchodů cca 300 mld. Kč/rok…

41

Změny od 1.1.2013 strana 121

• Možnost vybrat si investiční strategii• Odděluje se majetek správce od majetku účastníků• Zprůhledňují se poplatky

• Nově existuje možnost předdůchodu• Mění se výše státních příspěvků

• Chybí garance nulového zhodnocení

• Není možnost čerpání výsluhové penze

Proces transformace strana 122

Všechna existující penzijní připojištění dnem 1.1.2013 přechází svým majetkem automaticky do tzv. transformovaného fondu. Do 3 měsíců informuje penzijní společnost písemně všechny klienty a nabídne jim

možnosti přestupu do účastnických fondů.

Každá penzijní společnost má nově zákonem 427/2011 nařízeno vytvořit

základní účastnický konzervativní fond.

Kromě tohoto fondu může a bude vytvářet a obhospodařovat další účastnické

fondy (zpravidla dynamičtější), které mohou investovat do aktiv specifikovaných v zák. 427, hl.5. Do nových fondů, s novými

podmínkami, budou klienti moci vstupovat od 1.1.2013.


Stávající účastníci penzijního připojištění mohou:

a) Zůstat v transformovaném fondu, kde:- je garantováno nezáporné zhodnocení

- jim zůstávají všechny dávky a nároky, které mají ve svých stávajících

. penzijních plánech, včetně výsluhové penze- státní příspěvky budou vypláceny podle nového modelu

- jejich prostředky budou i nadále investovány velice konzervativně

- změny poplatků podle zákona 427/2011- poplatky: 15 % ze zisku + 0,6 % z majetku za jeho správu

42


Nebo mohou:

b) Přejít do nového fondu – ÚČASTNICKÉHO, kde:- si mohou zvolit strategii investování do nabízených fondů- kde je dlouhodobě reálná možnost vyšších výnosů

- státní příspěvky budou vypláceny podle nového modelu- změny poplatků podle zákona 427/2011

- není garance zhodnocení- chybí možnost výsluhové penze

Mohou také na svou žádost přejít k jiné penzijní společnosti.

Současný penzijní systém v ČR

strana 125

strana 126

Penzijní připojištění v ČR

43

strana 127

Penzijní připojištění v ČR

strana 128

Burzy a organizované mimoburzovní trhy

strana 129

Burza

• Definice burzy• Funkce burzy

Znaky burzy: • oboustranná aukce• zvláštní povolení• druhy obchodů jsou přesně vymezeny (promptní, termínové atd.)• druhy aktiv jsou přesně vymezeny

např. ISIN, kvalita u komoditních burz – nutná jejich zastupitelnost a standardizovanost

• stanovená minimální obchodovatelná jednotka – lot• čas a místo jsou předem určeny• obchoduje vymezený okruh osob

44

strana 130Rozdělení burz

Podle obchodovaných aktiv:

• Burzy cenných papírůprimární versus sekundární trh, IPO

• Burzy devizové – FOREX: není to ale centralizovaná burza v tradičním slova smyslupředevším termínové, spotové jsou přes OTC, vysoké objemy obchodů! Na měnových trzích je denní obrat cca 4 bilionů USD, na NYSE 55 mld. USD. Měnové trhy jsou nejlikvidnější (+ 24 hodin denně) finanční trhy s centry Londýn (cca 34 %) NY (cca 17 %) Tokyo (cca 6 %)

• Burzy komoditnímimo finanční trhy

Podle typu obchodů:

• Burzy promptní (spotové)spotové obchody: uzavření obchodu a jeho vypořádání je v krátkém časovém intervalu (do několika obchodních dní)

• Burzy termínové (derivátové)termínové obchody: mezi uzavřením a vypořádáním obchodu je delší časová prodlevaa) burzy futures kontraktůb) burzy opčních kontraktů

strana 131Rozdělení burz dle velikosti

• Měřítkem je tzv. tržní kapitalizace

A) Nadnárodní burzy (NYSE, Tokyo, London)B) Mezinárodní (Paříž, Frankfurt)C) NárodníD) Lokální (regionální)

Zdroj: WFE

NYSE +/- 20 bil. USD (+/-500 000 000 000 000 CZK)

BCPP +/- 20 bil. Kč

strana 132

Mimoburzovní trhy

• Důvody existence vedle burz:a) burzy nemusí přijmout všechny CP k obchodování (malá emise atd.),b) členský přístup u burz,c) velikost lotu,d) nutnost dodržovat čas obchodování atd.

• Obecně se jedná o zdravou konkurenci burz, která umožňuje přístup většího počtu subjektů na trh, vždy se jedná o licencované subjekty

• Příklady mimoburzovních trhů: v ČR dříve RM-Systém (v roce 2008 kvůli MIFIDu přeměna na burzu), v USA se jedná o Nasdaq

45

strana 133

Instituce kolektivního investování

strana 134

Principy kolektivní investování

Jak a kde se lze zapojit do kolektivního investování?

strana 135

Výhody kolektivního investování• Snadné investování: banka, investiční společnost, finanční poradce

• Kvalifikace, znalosti: portfolio manažer, analytici

• Diverzifikace rizika

• Minimalizace nákladů: úspory z rozsahu

• I „nedostupné“ investice“

• Likvidita

• Možnost vyšších výnosů

• Dohled regulátora

46

Nevýhody kolektivního investování• Poplatky

je to skutečně nevýhoda?; typy poplatků

• Omezený vliv při investičním rozhodování

• Možná manažerská selhánípodvody, chyby, atd.; operační riziko

Subjekty kolektivního investováníA) Podílové fondy B) Investiční fondy

• Rozdíl mezi podílovým a investičním fondem• Kdo vlastní investiční fond a kdo vlastní podílový fond• Co emituje podílový fond a co investiční fond

Rozdělení fondů dle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF)

Investiční fondy

a) Fondy kolektivního investování

b) Fondy kvalifikovaných investorů

Uzavřené versus otevřené fondy• Doba emise cenných papírů fondu

• Doba trvání fondu

• Povinnost odkupu a výše odkupní ceny

• Vznik diskontua) co to je diskont u uzavřených fondů? b) nezaměňovat s diskontem u směnek atd.

47

Typy fondů kolektivního investováníDle investiční strategie:

• peněžního trhu• dluhopisové (státní obl., bankovní obl., podnikové obl.,

komunální obl.; fixně úročené, variabilně úročené …)• akciové (blue chips, SME, univerzální, odvětvové …)• smíšené• garantované (zajištěné), jak se zajišťují?• indexové• fondy fondů• fondy reálných aktiv (movité a nemovité věci)• fondy derivátové• další druhy (fondy rizikového kapitálu, strukturované fondy, fondy

životního cyklu…) Co je to statut fondu?

Co je to depozitář fondu?

Coje to administrátor fondu?

Fondy životního cyklu

Zdroj: Pioneer Investments

Typy fondů kolektivního investováníDle rizikovosti investičního portfolia:

• Standardní fondy (UCITS fondy)většinou OPF (v ČR pouze OPF); pro drobné investory obecně; vysoká regulace

• Speciální fondy (NON-UCITS fondy)derivátové, nemovitostní, hedge funds atd. omezení počtu investorů; omezení minimální investice atd.; nižší regulace

48

strana 142

Typy fondů kolektivního investování

Dle nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem:

1) Fondy důchodové (příjmové)2) Fondy (růstové)3) Fondy vyvážené

strana 143

Typy fondů kolektivního investováníAktivní resp. pasivní správa portfolia:

A) Fondy s aktivní správou portfoliaB) Fondy s pasivní správou portfolia

• Ovlivňuje výši poplatků• Základní druhy poplatků

Ostatní komerční subjekty finančního trhu

49

Ostatní komerční instituce FTa) Obsluhující instituce

vypořádací centra, clearingové centrály

b) Obchodníci s cennými papíry

c) Finančně poradenské společnosti

d) Ratingové společnosti

e) Poskytovatelé půjček splátkový prodej, peníze domů

f) Směnárny

g) Depozitáři

h) Atd.

Základy teorie finančních investic



[email protected]

[email protected]

strana 147

Úvod do teorie investic

• Pojem investice• Rozdělení investic a) reálná investice b) finanční investice => investice do finančních investičních

instrumentů => úvěry a půjčky nebo cenné papíry

• Vyspělé vs. méně vyspělé země• Komplementárnost obou forem

50

strana 148

Finanční instrumenty

• Investiční versus neinvestiční instrumenty

Investiční instrumenty:

a) půjčky a úvěry (nepřevoditelné): nabídka a poptávkab) cenné papíry (převoditelné): nabídka a poptávka

• Peněžní trh versus kapitálový trh• Cenné papíry versus úvěry (sekuritizace)

strana 149

Nabídka finančních investičních instrumentů

• Poptávka po zápůjčním kapitálu (z pohledu cenných papírů)

• Neustále rostoucí (souvisí se zadlužováním podniků, vlád, ale i domácností)

strana 150

Poptávka po finančních investičních instrumentech

• Nabídka zápůjčního kapitálu (z pohledu cenných papírů)

• Základní faktory:a) bohatství

b) důvěra v investiční prostředí => velký úkol pro vlády, kvalitní legislativní rámec

51

strana 151

Základní faktory investiční strategieInvestiční trojúhelník:

a) výnosnost

b) rizikovost c) likvidita

• Ex-ante versus ex-post

strana 152

Výnosnost

• Míra zhodnocení investovaných prostředků• Ex-ante versus ex-post• Hrubý výnos versus čistý výnos

• Nominální versus reálný výnos• Běžný versus kapitálový výnos

• Statické a dynamické metody hodnocení výnosnosti investic

Více viz videokurz Finanční matematika: díl 8

strana 153

Rizikovost

• Pravděpodobnost, že nedosáhneme očekávaného výnosu

• Ukazatele rizikovosti• Statistická charakteristika variability => směrodatná

odchylka výnosů =>tzv. volatilita

• Riziko ex-ante versus ex-post

52

strana 154

Výpočet rizikovosti

strana 155

Rizikovost

strana 156

Riziko versus výnos

Zdroj : www.atanycapital.com

53

strana 157

Druhy investičního rizikaa) tržní riziko (týká se všech CP)

b) jedinečné riziko (týká se konkrétního CP)

Druhy rizik:

1. Úrokové riziko

2. Inflační riziko

3. Riziko událostí

4. Kreditní riziko

5. Likvidní riziko

6. Měnové riziko

7. Operační riziko

8. Ostatní rizika (smluvní rizika apod.)

strana 158Diverzifikace portfolia

a) sestavení portfolia za účelem snížení celkové rizikovosti investice

b) nesázet vše na jednu kartu

Příklady diverzifikace portfolia

strana 159Riziko portfolia

54

Výnosově rizikový profil investice strana 160

Tržní a specifické riziko strana 161

strana 162

Likvidita

• Další faktor investiční strategie

• Stupeň likvidity

• Rizikový faktor

• Nejlépe likvidní jsou CP veřejně obchodované na sekundárních trzích CP, zejména burzách a mimoburzovních trzích

• Likviditu ovlivňuje poptávka investorů => musí existovat důvěra =>úkol pro stát

55

Základní druhy finančních investičních instrumentů

strana 163

strana 164

Rozdělení finančních instrumentů

• Finanční neinvestiční instrumentynesplňují definici investice

• Finanční investiční instrumentysplňují definici investice

strana 165


56

strana 166

1. Základní (tzv. klasické) investiční nástroje


strana 167

2. Termínové derivátové instrumenty

• Odvozené (derivované) instrumenty od základních instrumentů => deriváty (finanční deriváty, komoditní deriváty…)

• Termínové versus spotové obchody

• Kurzy termínových kontraktů jsou závislé na očekávaném budoucím vývoji promptních cen jejich podkladových aktiv

• Pevné a podmíněné deriváty

strana 168

3. Cenné papíry fondů kolektivního investování

• Ceny těchto cenných papírů jsou závislé zejména na vývoji hodnoty portfolia daného fondu

• U uzavřených fondů je nutno dále zohlednit i existenci diskontu

57

strana 169

4. Strukturované produkty (pokročilé deriváty)

Kombinace předchozích tři druhů investičních instrumentůkombinace základních druhů cenných papírů, termínových obchodů a cenných papírů kolektivního investování

a) strukturované vkladyb) strukturované dluhové cenné papíryc) cenné papíry strukturovaných fondů kolektivního investováníd) sekuritizované pákové deriváty

strana 170

Právní vymezení cenných papírů

1. Ne každý finanční investiční instrument je cenný papír

2. Ne každý cenný papír je nástrojem finančního trhu

3. Ne každý cenný papír je investičním instrumentem


strana 171

Základní druhy investičních cenných papírů

Dle délky jejich životnosti:

1) Cenné papíry peněžního trhu

• Krátkodobé a především diskontované cenné papíry

• Obvykle formou přímých obchodů nebo prostřednictvím OTC trhů

• Velký význam primárního trhu

• Zabezpečení provozního financování (státní pokladniční poukázky atd.)

• Pouze dluhové cenné papíry

2) Cenné papíry kapitálového trhu

• Dluhové i majetkové cenné papíry

• Důležitá je likvidnost prostřednictvím sekundárního trhu

• Jedná se především o akcie a obligace

58

strana 172

Základní druhy investičních cenných papírůDle jejich charakteru:

1) Majetkové cenné papíry

• Především podnikové akcie, výlučně dlouhodobé CP

• Tři základní práva spojená s akciemi

2) Dluhové cenné papíry (dluhopisy)

• Jak dlouhodobé (obligace), tak krátkodobé CP

• Dlužnický závazek

• Právo na předem stanovený úrok a vrácení zapůjčené částky

strana 173

Podoba a forma cenných papírů

Dle podoby:

a) listinné

b) zaknihované (dematerializované)

c) imobilizované

Dle formy:

a) na jméno

b) na majitele (doručitele)

c) na řad




[email protected]

[email protected]

59

strana 175

Směnky a jiné krátkodobé cenné papíry

Základní typy KCP

strana 176

• Směnka• Pokladniční poukázka• Depozitní certifikát• Depozitní směnka

• Šek

Státní pokladniční poukázky

• co?• kdo?• k čemu?

• T-bills• 3-12M• diskontní princip• aukční režim

strana 177

60

Aukční režim

• Aukční režim

strana 178

Aukce SPPstrana 179

Směnka strana 180

• Zákon směnečný a šekový• Směnka vlastní a cizí• Splatnost směnky• Směnečné doložky• Směnečné úvěry, eskont směnky• Eskont směnky formou střední doby splatnosti• Směnka jako investiční příležitost

http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/depozitni-smenka/

61

Státní pokladniční poukázky

• k čemu slouží?• kdo je emitentem?• aukční režim• diskontní princip

• institucionální investoři

strana 181

strana 182

Dluhopisy

strana 183

DluhopisyModel zapůjčitelných fondů


62

strana 184



strana 185



strana 186



63

strana 187



strana 188

DluhopisyZákladní druhy dluhopisů

• Krátkodobé dluhopisya) státní pokladniční poukázkyb) pokladniční poukázky CBc) depozitní certifikátyd) směnky

• Dlouhodobé dluhopisy (obligace)

strana 189

DluhopisyZákladní druhy obligacíDle doby splatnosti:Zdroj: Rejnuš (2010)

64

strana 190

DluhopisyZákladní druhy obligací

Dle způsobu úročení:

• Kuponové obligacea) fixní kuponb) variabilní kupon

• Bezkuponové (diskontované) obligace

strana 191


Dle zajištění:

• Nezajištěné většina dluhopisů

• Zajištěné obligacea) přednostní právo na vyplacení (opakem jsou podřízené obligace)

b) hypoteční zástavní listy

strana 192


Dle zvláštních práv emitenta či držitele:

• Práva emitentů vypověditelné (svolatelné) obligace

• Práva držitelůa) konvertibilní obligace

b) obligace s warrantem (s opčními listy)c) předložitelné obligace

65

Typy dluhopisů strana 193

Dle typu výnosů:a) Kupónové (coupon)b) Diskontované (zero-coupon)c) Věčné (console)d) Strukturované (indexované)e) a „milion“ dalších odvozených druhů (cat

bonds)

Dle emitentů:a) Státní (Government bonds, Treasury bonds, T-

bonds, Notes, Bunds, Gilts atd.)b) Komunální (Municipal bonds)c) Bankovní (Banking bonds)d) Podnikové (Corporate bond)

• infrastruktura• splácení státního dluhu• jarní emise 2012 inkaso 15,3 mld. Kč• dealeři ČS, ČSOB, UNICREDIT, KB• odměna za správu 0,34 % → 52 mil. ročně • cca. ČS = 20, ČSOB = 25, KB = 5,5

Příjmy z emise, pozn.strana 194

strana 195

DluhopisyZákladní faktory ovlivňující vývoj na dluhopisových trzích

• Faktory makroekonomické /globální/• Faktory vztahující se k jednotlivým konkrétním emisím

dluhopisů

Fundamentální dluhopisová analýza

a) u dluhopisů pouze fundamentální analýza, proč?

b) co je obecně rizikovější – akcie, nebo dluhopis? Proč?

66

strana 196

DluhopisyGlobální analýza


strana 197

Dluhopisy Analýza jednotlivých emisí dluhopisů

1) Úročení dluhopisů z hlediska délky jejich splatnosti:


strana 198


67

strana 199


2) Kategorizace dluhopisů podle druhu jejich emitenta:

strana 200

DluhopisyAnalýza jednotlivých emisí dluhopisů3) Analýza

rizikovosti možné insolventnosti dluhopisového emitenta –kreditní riziko –měřeno tzv. ratingem:


strana 201

DluhopisyRating

Zdroj: Moody's Investor Service, Global Credit Research "Historical Default Rates of corporate Issuers, 1920-1997 (February 1998)"

68

strana 202

DluhopisyRating

Zdroj: MFČR

strana 203

Rating ve světě

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_credit_rating

strana 204

Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisu

1) Kuponová obligace – fixní kupon:


69

strana 205

Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisů

2) Kuponová obligace – variabilní kupon:


strana 206



strana 207


3) Diskontovaná obligace – obligace s nulovým kuponem:


70

strana 208

Dluhopisy Trh dluhopisů

• Zásady investování• Dluhopisové investice• Dluhopisové kurzovní lístky

strana 209

Dluhopisy

• Dluhopisové kurzovní lístky

Municipal bond strana 210

71

Výnosnost dluhopisů

strana 211

• Kupónová výnosnost: Coupon yieldpoměr KP a nominální hodnoty dluhopisu.

• Běžná výnosnost: Current yieldpoměr KP a aktuální ceny dluhopisu.

• Kapitálová výnosnost: Capital yieldpoměr rozdílu nominální hodnoty (face value, principal) dluhopisu a aktuální ceny k aktuální ceně dluhopisu.

• Výnos do doby splatnosti: Yield to Maturity (YTM)Nejdůležitější ukazatel výnosnosti u dluhopisů; celkový výnos (běžný i kapitálový) dosažený držbou obligace až do splatnosti (maturity) resp. po dobu durace při nákupu za aktuální cenu

Výnosnost (YTM) 10letých státních amerických dluhopisů

Konstrukce výnosové křivky

Výnosová křivka (Yield Curve) popisuje vztah mezi YTM a Maturity daného dluhopisu (bond). Obvykle se jedná o státní dluhopisy (government bonds, Treasury, T-bonds, Bunds, Gilts atd.)

a) Spotová výnosová křivka (Spot Yield Curve)

b) Forwardová výnosová křivka (Forward Yield Curve)

72

Standardní výnosová křivka

ECB yield curve

QE ECB – steroidy pro trh, proč?

• 21.1.2015 announcement• 22.1.2015 QE• 60 mld. EUR/M• 1,1 bil. EUR do roku 2016

• proč?• důsledky

73

Důsledky II.

proč?

74

221

ECB v tom není sama, ale....

222

#QExit 2018?

10.5.2017, Draghi in Dutch Parliament:

Time to think about QE exit has not come yet.

75

223

Co se kupuje?224

Mind the gap!225

76

CBs cuts?!226

Standardní výnosová křivka

Inverzní výnosová křivka

• Inverzní výnosová křivka

77

„Zhoupnutá“ výnosová křivka

Výnosová křivka

• paralelní posun

• krátký konec– krátkodobé (mezibankovní) úrokové sazby– zploštění– růst

• dlouhý konec– inflační očekávání– zploštění– růst

Aplikace výnosové křivky

78

http://www.treasury.gov/resource-center/data-chart-center/interest-rates/Pages/Historic-Yield-Data-Visualization.aspx

4,99 %

4,93 %

4,93 : 4,99 = -1,2 %

strana 233

Vývoj na trzích cenných papírů v průběhu hospodářského cyklu

Kdy co nakupovat a prodávat? Problém je v načasování!


strana 234

Akciové trhy, dluhopisové trhy, peněžní trhy

Zdroj: Siegel, J.: Stocks for the Long Run, 2007

79

strana 235

Akciové trhy, dluhopisové trhy, peněžní trhy

Zdroj: Siegel, J.: Stocks for the Long Run, 2007

Rizika dluhopisového trhu

strana 236

Nejvýznamnější rizika:

a) kreditní riziko (credit risk)b) úrokové riziko (interest rate risk)c) další rizika




[email protected]

[email protected]

80

strana 238

Podnikové akcie

Akcie

• Vymezení a legislativa• Majetkový cenný papír• Kmenové akcie• Prioritní akcie• Zaměstnanecké akcie• Další typy akcií • Akciová práva• Emise akcií, emisní ážio, IPO• Obchodování akcií

strana 239

Akcie strana 240

• Zaměstnanecké, prioritní, kmenové– Proč? Důvody…

• Emisní ážio– Výhoda pro a. s. – proč?

• Dividendy – alternativy:– „akciové dividendy“ - proč?– „Share buyback“, důvody:

• Podpořit poptávku po akciích - proč?

• Snížit „vnější kontrolu“ nad společností - proč?

• Snížit přebytečnou hotovost

Aktiva (majetek) Pasiva (zdroje)

Peníze … 1.000

----------------------

Peníze … 1.500

Zákl. kap. … 1.000

-----------------------

Zákl. kap. … 1.000

Emisní ážio .. 500

Akcie s NH 1.000

Čí hlas bude mít větší váhu? Akcionář za 1.000 nebo za 1.500?

Podíl na a. s. – jen dle NH !!!

Jak se určí emisní kurz (a tedy i EÁ)?

81

strana 241

Podnikové akcie

• Rizikové finanční aktivum (vysoká kolísavost)

• Běžný a kapitálový výnos (kladný versus záporný)

• Cenné papíry „bez splatnosti“

• Tři základní práva spojená s držbou akcií

• Tato práva mohou být rozšířená či omezená

záleží, o jaký druh se jedná (kmenové, prioritní, třídy akcií)

strana 242

Podnikové akcieZákladní faktory ovlivňující vývoj na akciových trzích

• Faktory makroekonomické• Faktory odvětvové (resp. oborové)

• Faktory vztahující se k akciím konkrétních akciových společností

Fundamentální analýza, dlouhodobá analýza akcií, jejím cílem je stanovení vnitřní hodnoty akcie (teoretické ceny)

Akcie

strana 243

• Makroekonomika– HDP, úrokové sazby, inflace, politická situace…

• Odvětví– Hosp. cyklus, úroveň konkurence, vstup do odvětví,

státní zásahy…• Mikroekonomika

– Historie, současnost, budoucnost firmy• Tržby, podíl na trhu, zisk, dividendy, P/E,

volatilita…

• Podrobněji viz Fundamentální analýza (FT III)

82

strana 244

Podnikové akcieMakroekonomická analýza

• Vývoj reálného výstupu ekonomiky v dlouhém a středním období

• Fiskální politika vlády• Peněžní nabídka• Úrokové sazby• Inflace• Mezinárodní pohyb kapitálu• Schodky a nerovnováha• Cenová regulace a černý trh• Ekonomické a politické šoky (ropné šoky, cenové

války, hyperinflace, změna měnového kurzu x demise vlády, války, revoluce, volby)

• Korupce, hospodářská kriminalita a právní systém

Akcie – makro 245

strana 246

Kapitálový trh jako ekonomický barometr

83

strana 247

Podnikové akcieFaktory odvětvové (oborové)

• Citlivost odvětví na hospodářský cyklus

• Tržní struktura odvětví

• Způsoby vládní regulace

• Očekávání budoucího vývoje

strana 248Cyklické odvětví stavebnictví

Akcie - odvětví strana 249

84

strana 250

Podnikové akcieFaktory vztahující se k akciím konkrétních akciových společností

• Kvalita jednotlivých akciových společností hlavní je kvalita dlouhodobá, finanční a SWOT analýza

a) retrospektivní analýza

b) analýza současné situacec) výhledová analýza

• Likvidita jednotlivých emisí akcií

strana 251

Podnikové akcieVnitřní hodnota akcie

• Co je to vnitřní hodnota akcie• Využití vnitřní hodnoty akcie• Zjištění vnitřní hodnoty akcie

strana 252

Podnikové akcieVnitřní hodnota akcie

Vnitřní hodnota akcie ve velmi krátkém období


85

strana 253

Podnikové akcieVýpočet vnitřní hodnoty akcie

Příklad aplikace vnitřní hodnoty akcie


strana 254Vnitřní hodnota v praxi

Zdroj: Patria

Podnikové akcieDalší akciové analýzy

• Technická analýza

• Psychologická analýza

• hodnotová strategie → VH, vychází z FA• růstová strategie → nerentabilní akcie s očekávaným růstem → dot.com

Krátkodobého (spekulativního) charakteru

Rozdíl mezi investicí a spekulací

86

Technická analýza v praxi



Diplodocus formation

87

Technická analýza v praxi II. strana 259

strana 260

Zásady akciových investic:

a) dlouhodobý časový horizont

b) diverzifikace

c) pravidelné investice

Podnikové akcie

strana 261

Pravidelné investice

Více: http://finexpert.e15.cz/pravidelne-investice-resi-problem-nacasovani

88

strana 262

Akciové trhy: USAS&P 500 DJIA

NASDAQ

zdroj: finance.yahoo.com

Ukázky aktuálních grafů; rozdíly mezi aritmetickou osou a logaritmickou osou; rozdíly mezi Price indexem a

Total Return indexem

Finanční deriváty



[email protected]

[email protected]

strana 264


89

strana 265

spotový versus termínový obchod (resp. kontrakt)

Vymezení termínových obchodů


strana 266

finanční versus komoditní deriváty

Vymezení termínových obchodů


strana 267Využití termínových kontraktů

• hedging (úplný X částečný)• spekulace (pákový efekt)• arbitráž

• pojištění X zajištění

90

strana 268Místa obchodování

• termínové burzy (co se obchoduje?)• OTC trhy (co se obchoduje?)

strana 269

FORWARD

strana 270

FORWARD

Individuální dohoda o nákupu a prodeji aktiva za kurz stanovený při uzavření dohody, přičemž platba a dodání se uskuteční v dohodnutém budoucím termínu.

91

strana 271

Nákup forwardu

Kupující forwardového kontraktu se zavazuje, ževe splatnosti nakoupí aktivum za v současnostidohodnutý kurz = DLOUHÁ (LONG) POZICE

ochrana proti případnému růstu kurzu

strana 272

Prodej forwardu

Prodávající forwardového kontraktu se zavazuje, ževe splatnosti prodá příslušné aktivum za v současnostidohodnutý kurz = KRÁTKÁ (SHORT) POZICE

ochrana proti případnému poklesu kurzu

strana 273

Výhody a nevýhody forwardu

• Výhoda: lze dohodnout libovolné množství i splatnost

• Nevýhody: malá obchodovatelnost a likvidita, zrušení kontraktu problém, riziko protistrany

92

strana 274

• Základní charakteristika

• Výhody x nevýhody

• Obchodování

• Dlouhá a krátká pozice

• Podkladová aktiva

• Co vše se obchoduje forwardem, aniž si to možná uvědomujeme

• Využití pro hedging – dodání podkladového aktiva

Forward

strana 275

Termínová cena (delivery price) = 16 000 EUR

Spot price v datu vypršení kontraktu = 20 000 EUR

Forward: dlouhá pozice


strana 276

„hra s nulovým součtem!“

Termínová cena (delivery price) = 16 000 EUR

Spot price v datu vypršení kontraktu = 20 000 EUR

Forward: krátká pozice


93

strana 277

Měnový forward

• Podkladovým aktivem cizí měna

• Individuální dohoda o nákupu a prodeji cizí měny za kurz stanovený při uzavření dohody, přičemž platba a dodání se uskuteční v dohodnutém budoucím termínu

Měnový forward

strana 278

• Podkladovým aktivem cizí měna.

• Individuální dohoda o nákupu a prodeji cizí měny za kurz stanovený při uzavření dohody, přičemž platba a dodání se uskuteční v dohodnutém budoucím termínu.

• Nákup měnového forwardu – kdo, proč?

• Prodej měnového forwardu – kdo, proč?

strana 279

Nákup měnového forwardu

• Kupující forwardového kontraktu se zavazuje, ževe splatnosti nakoupí příslušnou cizí měnu zav současnosti dohodnutý kurz.

Ochrana proti případnému

zhodnocení zahraniční měny

(tzn. znehodnocení domácí měny).

94

strana 280

Prodej měnového forwardu

• Prodávající forwardového kontraktu se zavazuje, ževe splatnosti prodá příslušnou cizí měnu zav současnosti dohodnutý kurz.

Ochrana proti případnému

znehodnocení zahraniční měny

(tzn. zhodnocení domácí měny).

strana 281

Stanovení forwardového kurzu

Více viz videokurz Finanční matematika, díl Měnové kurzy

Stanovení forwardového kurzu strana 282

95

Stanovení forwardového kurzu strana 283

strana 284

Měnový forward: v praxi

UniCredit Bank

http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/produkty-a-sluzby/rizeni-financnich-rizik/menova-rizika/menovy-forward

Komerční banka

http://kb.cz/cs/verejna-sprava/menovy-forward.shtml

strana 285

Úrokové forwardové kontrakty

• forward-forward kontrakty (FF, forwadové termínové depozitum)

• foward rate agreement (FRA, dohoda o forwardové sazbě, stručněji úrokový forward)

96

strana 286

– vypůjčení (přijaté termínové depozitum) nebo půjčení peněžních prostředků (poskytnuté termínové depozitum) na období, které začíná v budoucnu, a to za úrokovou sazbu, která se sjedná předem v době uzavření kontraktu (forwardová sazba).

– zafixování úrokové míru depozita nebo půjčky začínající v čase T1 a končící v čase T2 v budoucnu.

Forward-forward kontrakt

strana 287

FF dohody se uzavírají například „ve třech na sedm“(3x7), což znamená, že počátek úrokového období je za tři měsíce a úrokové

období trvá další čtyři měsíce.

strana 288

viz videokurz Finanční matematika, díl Obligace II, část Výnosové křivky

(forwardová výnosová křivka)

Výpočet forwardové úrokové sazby

97

strana 289

Forward Rate Agreement: FRA

• depozitum pod FRA je pouze pomyslné, reálně se výměna neuskuteční

• vyrovnávací platba

– advanced settled FRA – na začátku období

– FRA settled in arrears – na konci období

strana 290

Forward Rate Agreement

strana 291

Forward Rate Agreement

98

strana 292

Zajištění s využitím FRA

Rozdíl oproti Forward-forward kontrakt

strana 293Forward Rate Agreement: v praxi

nákup FRA 3x6

strana 294Forward Rate Agreement: v praxi

prodej FRA 6x12

99

FRA v praxi

strana 295

UniCredit Bank

http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/produkty-a-sluzby/rizeni-financnich-rizik/urokova-rizika/forward-rate-agreement

Komerční banka

http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/forward-rate-agreement.shtml

strana 296

FUTURES

strana 297

• Rozdíly oproti forward

• Principy obchodování

• Pákový efekt

Futures

100

strana 298

Futures

Obchodování futures

strana 299

• princip otevírání a uzavírání pozic u stejného kontraktu• systém záloh s denním vypořádáním• maržový účet - zúčtování zisků a ztrát• otevření pozice (long X short)• initial margin (vratná záloha, 10-15 % kontraktu)• udržovací záloha („min. zůstatek maržového účtu”)• margin call • variační záloha (secondary margin)• uzavření pozice (short X long)

strana 300

SWAP

101

strana 301

SWAP

Termínová smlouva, kde se dva ekonomické subjekty vzájemně zavazují vyměnit si mezi sebou buď dohodnutá předmětná aktiva, nebo finanční toky za předem „pevně“ stanovených

podmínek.

strana 302

Swapové kontrakty

Pouze smluvně (tzv. swapové domy – swap house) – OTC trhy.

strana 303

Smluvně sjednaná směna předem stanoveného cash flow mezi dvěma subjekty v určitých termínech v budoucnosti

• Devizové swapy (FX-swap)

• Měnové swapy (currency swap)

• Úrokové swapy (interest rate swap)

SWAPY

102

strana 304

strana 305Úrokové swapy


strana 306Úrokový swap: příklad

Náklady z emitovaných obligací = 8 % p.a.

Výnosy z poskytnutých úvěrů = LIBOR + 2,5 p.b.

Nominální hodnota = 100 mil. EUR

103

strana 307Úrokový swap: příklad

Swapový partner má buď nižší averzi k riziku, nebo potřebuje zajistit opačně.

Dohoda zní:

Swapový partner => banka: 7,5 % p.a.

Banka => swapový partner: LIBOR + 1 % p.a.

strana 308

Devizové swapy (FX-swap)

• Spot-forward

Nákup (prodej) měny A za měnu B při promptním kurzu, v budoucnu zpětný prodej (nákup) za dnes kotovaný forwardový kurz.

• Forward-forward

Stejný princip, delší doba od sjednání k 1.plnění., kombinace 2 „obrácených forwardů“

Krátkodobé a jednorázové

strana 309

Měnové swapy (currency swap)

• Dlouhodobé a „opakující se“

• Konverze pravidelných plateb v jedné měně do pravidelných plateb v jiné měně.

• Výměna jistin, i výměna vícekrát se opakujících úrokových plateb

104

strana 310Měnové swapy


Finanční deriváty II.



[email protected]

[email protected]

strana 312

Obsah přednášky

• Princip opcí

• Druhy opcí

• Cena opce a spekulační efekt

• Kurzovní lístek opcí

• Opční strategie

• Cap, Floor, Collar

105

strana 313Základní opční terminologie

• Druhy opcí:– Kupní (call)– Prodejní (put)

• Opční pozice:– Nákup kupní opce– Prodej kupní opce– Nákup prodejní opce– Prodej prodejní opce

• Styl opce:– Americká – Evropská

Základní terminologie

strana 314Základní opční terminologie

• Opční prémie (cena opce)

– Poplatek za uzavření opce (platí majitel)

• Realizační cena opce (bázická cena, strike price)

– Cena, za kterou se v budoucnu zobchoduje podkladové aktivum (např. akcie)

• Uplatnitelnost opce – splatnost opce

– Americká – kdykoliv do splatnosti

– Evropská – pouze v den splatnosti

strana 315

Kupní opce (call opce)• Majitel (kupující) kupní opce má právo (ne však povinnost) v

době splatnosti KOUPIT podkládající aktivum za dohodnutou realizační cenu. Za toto právo platí prémii.

• Vypisovatel (prodejce) kupní opce má povinnost protistraně toto podkládající aktivum prodat… za dnes dohodnutou realizační cenu.

106

strana 316

Prodejní opce (put opce)

• Majitel (kupující) prodejní opce má právo (ne však povinnost) v době splatnosti PRODAT podkládající aktivum za dohodnutou realizační cenu. Za toto právo platí prémii.

• Vypisovatel (prodejce) prodejní opce má povinnost od protistrany toto podkládající aktivum koupit… za dnes dohodnutou realizační cenu.

strana 317

Výsledky spekulace s kupní opcí

Medvěd

Býk

+ 200

0

- 200

2 200

2 000 2 500

Kupující opce

Prodejce opce

Kurz akcie /Kč/

Zisk / Ztráta /Kč/


strana 318

Pozice zisků a ztrát účastníků kupní opce

Sjednaná kupní cena jedné akcieCena opce

2 000 Kč200 000 Kč neboli 200 Kč na jednu akcii

Skutečný kurz akcie na promptním

trhu/Kč/

Uplatnění opcePozice kupujícího opci

neboli BÝKA/Kč na akcii/

Pozice prodávajícího opci neboli MEDVĚDA/Kč na akcii/

… ne - 200 + 200

1 500 ne - 200 + 200

2 000 ano či ne/x - 200 + 200

2 100 ano - 100 + 100

2 200 ano 0 0

2 500 ano + 300 - 300

3 000 ano + 800 - 800

4 000 ano + 1800 - 1800

… ano + …… - …...


107

strana 319

Výsledky spekulace s prodejní opcí

Kurz akcie /Kč/

18002 000

Prodejce opce

Medvěd

Býk

0

Kupující opce

Zisk / Ztráta/Kč/

1 000


strana 320

Pozice zisků a ztrát účastníků prodejní opce

Sjednaná prodejní cena akcieCena opce

2 000 Kč200 000 Kč neboli 200 Kč na jednu akcii

Skutečný kurz na promptním

trhu/Kč/

Uplatnění opce

Pozice kupujícího opci neboli MEDVĚDA/Kč na akcii/

Pozice prodávajícího opci neboli BÝKA

/Kč na akcii/

0 ano + 1800 - 1800

500 ano + 1300 - 1300

1 000 ano + 800 - 800

1 500 ano + 300 - 300

1 800 ano 0 0

1 900 ano - 100 + 100

2 000 ano či ne/x - 200 + 200

3 000 ne - 200 + 200

… ne - 200 + 200


strana 321

Srovnání maximálních zisků a ztrát při obchodování

s kupními a prodejními opcemi

Co je dražší, call, nebo put opce?? A americká, nebo evropská opce??

108

strana 322

SRX

zisk

ztráta

SRX

zisk

ztráta

Nákup call opce Prodej call opce

SRX

zisk

ztráta

SRX

zisk

ztráta

Nákup put opce Prodej put opce

strana 323

Cena opce /opční prémie/

Opční prémie = časová hodnota opce + vnitřní hodnota opce

Na velikost prémie (ceny) má vliv:

• současná (spotová, promptní) cena podkladového aktiva• (realizační, bazická ,strike) cena opce• volatilita podkladového aktiva• čas do splatnosti opce• úroková sazba

Cena opce strana 324

109

strana 325

CAP, FLOOR, COLLAR

• Ochrana proti vzestupu (cap) nebo poklesu (floor) variabilně úročených závazků nebo pohledávek

• Sjednává se:

– Nominální hodnota

– Prémie

– Fixní Cap nebo floor sazba

– Rozhodné dny a splatnost

strana 326

Cap

Floor strana 327

110

Collar strana 328

Rizika

strana 329

Strukturované investiční instrumenty



[email protected]

[email protected]

111

strana 331

Základní charakteristika

• finanční investiční instrumenty slučující v sobě vlastnosti „klasických“ investičních nástrojů s některými vlastnostmi finančních derivátů; využití i u kolektivního investování

• výnosy závisí na vývoji podkladového aktiva

strana 332

Základní rozdělení

strana 333

Podkladová aktiva


112

strana 334

Strukturované vklady

• bankovní produkty, charakter standardních termínových vkladů

• banka reinvestuje prostředky vkladatelů → podíl na vývoji podkladového akiva → odvození výnosu

• zpravidla zaručen min. úrok + případná prémie dle vývoje podkladového aktiva

strana 335

Strukturované vklady: příklad

• investice 500 $, splatnost 5 let, základní úrok 1 %, prémiový úrok 100% participace na růst podkladového aktiva

1. ↑ indexu o 25 % → 500 * 0,01 + 500 * 0,252. ↑ indexu o 5 % → 500 * 0,01 + 500 * 0,053. ↓ indexu o 5 % → 500 * 0,01 + 500 * 0,00

strana 336

Strukturované vklady v praxi

Komerční banka

• http://www.groupkb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-nad-60-milionu/investice-a-rust/strukturovane-terminovane-vklady/index.shtml

J&T Banka

• http://www.jtfg.com/cs/banking-aktuality-40294.html

113

strana 337

Strukturované vklady v praxi

Zdroj: J&T Banka

strana 338

Strukturované dluhové cenné papíry

• výnos závisí na vývoji podkladového aktiva

• není (nemusí být) garantována návratnost

• strukturované dluhopisy

• investiční (strukturované) certifikáty

strana 339

Strukturované dluhopisy

• dluhové CP emitované na cca 6 měsíců až 5 let

• derivace jejich ceny od vývoje podkladového aktiva

• členění dle

– druhu podkladového aktiva

– způsobu jejich splacení

» pevně určené podmínky splacení

» emitent má možnost volby způsobu splacení

114

strana 340

Strukturované dluhopisy s pevně určenými podmínkami splacení

• základní typ strukturovaných dluhopisů

• v emisních podmínkách přesně stanoveny podmínky splacení

strana 341

Reverse convertible bonds

• strukturované dluhopisy, kde emitent má právo volby způsobu jejich splacení

• právo volby emitent → vyšší úrok

• emise na předem stanovená období (zpravidla max. 2 roky)

• Podkladové aktivum – akcie, koš, index → „akciové dluhopisy“, např. od BROKER JET

• při splatnosti možnost volby vyplacení nominální hodnoty nebo dodání podkladového aktiva

Rozdíl oproti convertible bonds

strana 342

Typy reverse convertible bonds


115

strana 343

Reverse convertible bonds: příklad


strana 344

Investiční (strukturované) certifikáty

• dluhové instrumenty obchodované na burze i OTC

• stanovena splatnost (omezená x neomezená)

• hodnota derivována od vývoje promptních cen podkladových aktiv

strana 345

Členění investičních certifikátů (dle druhu podkladového aktiva)

• IC s jednoduchými podkladovými aktivy

• indexové certifikáty (PX, CTX, RDX)

• basket certifikáty (ropa, kovy, železniční doprava, firmy v Africe)

– strategické (koš aktiv se mění + výplata dividend)

– tematické (koš aktiv stejný)

116

strana 346

Členění IC (dle výnosově rizikového profilu)


strana 347

Plain-Vanilla certifikáty• hodnota je přímo úměrně závislá na vývoji podkladového

aktiva


strana 348

Exotické certifikáty

• hodnota IC se nevyvíjí přímo úměrně s hodnotu podkladového aktiva

• garantované certifikáty (PX Garant, Wiener Walzer)• discount certifikáty (IC na DAX, Nestlé, Lufthansa)• airbag certifikáty• bonus certifikáty (ATX, CECE, Nokia)• sprint certifikáty (Adidas, SAP, RWE)• outperformance certifikáty (DAX Xetra, MDAX, DJ Euro

Stoxx 50)

117

strana 349

Garantované certifikáty• investor je chráněn proti poklesu hodnoty podkladového

aktiva, na růstu se podílí pouze částečně


strana 350

Discount certifikáty• prodávány za cenu nižší než odpovídá hodnotě podkladového

aktiva, výnos pouze do určité výše

• realizace ztráty až od hranice diskontu


strana 351

Airbag certifikáty

Porovnání s airbagy v autěZdroj: Rejnuš (2010)

118

strana 352

Bonus certifikáty

• výnos se může skládat z dílčích složek

– výnos dle vývoje podkladového aktiva

– bonus

• podkladové aktivum nad stanovenou hranicí → emisní hodnota (zhodnocení) + bonus

• podkladové aktivum kdykoli pod stanovenou hranicí → pouze aktuální hodnotu podkladové aktivum

• bonus – garantovaný zisk investora

strana 353

Sprint certifikáty• investor se podílí nadproporcionálně na vývoji podkladového

aktiva (funkce páky)

• výnos omezen (cap hranice)


strana 354

Outperformamce certifikáty• páková participace na růstu podkladového aktiva• při poklesu podíl přímo úměrný• vyšší spread


119

strana 355

Ukázka strukturovaného dluhopisu

Zdroj: UniCredit Bank

Reverse convertible bond strana 356

strana 357

120

strana 358

strana 359

strana 360

Strukturované dluhopisy a investiční certifikáty v praxi

http://www.unicreditbank.cz/web/kurzy-investicnich-produktu/kurzovni-listek-strukturovane-dluhopisy

http://www.fio.cz/akcie-investice/obchodovani-derivaty/investicni-certifikaty

http://www.cyrrus.cz/sluzby/prehled-investicnich-nastroju#ic

121

strana 361

Sekuritizované pákové deriváty

• Warranty

• Knock-out instrumenty

Přehled, základní rozdíly, atd.

strana 362

Warranty

Sekuritizované burzovně obchodovatelné opční instrumenty vycházející z vlastností kupních a prodejních opcí. Nevznikají však smluvně, ani otevíráním pozic na burzách, ale emitováním na předem stanovenou dobu od 6 měsíců do 2 let.

Více viz opční kontrakty

strana 363

Knock-out instrumenty

Knock-out instrumenty se vyznačují tím, že obsahují tzv. knock-out hranici /knock-out barrier/, kterou když cena (hodnota) podkladového aktiva prorazí (resp. dosáhne), stane se knock-out instrument definitivně neplatným.

Knock-out hranice je obvykle nastavena na realizační ceně (bazická cena, strike), ale může být i nastavena vyšší (u call, resp. long) či nižší (u call, resp. long) => stop loss hranice

122

strana 364

Knock-out warranty

• Vychází z vlastností tzv. „bariérových opcí“.

• Pokud hodnota jejich podkladového aktiva dosáhne (prolomí) předem určenou „bariéru“, opce se buď aktivují (stávají se platnými) nebo deaktivují (ztrácejí platnost)

Knock-in Options versus Knock-out Options

strana 365

Knock-out warranty


Vykazují vyšší páku než plain vanilla! Proč?Zdroj: Rejnuš (2010)

strana 366

Knock-out warranty

• Vychází z vlastností tzv. „bariérových opcí“.

• Pokud hodnota jejich podkladového aktiva dosáhne (prolomí) předem určenou „bariéru“, opce se buď aktivují (stávají se platnými) nebo deaktivují (ztrácejí platnost)


123

strana 367

Knock-out certifikáty

• také známé jako turbocertifikáty, nebo mini-futures

• pákový efekt není tvořen opčním charakterem, ale systémem využití cizích a vlastních zdrojů

Knock-out long certifikáty: rostoucí trhy; kupní pozice podkladového aktiva; knock-out hranice leží pod jeho aktuální hodnotou (sekuritizovaný obchod na úvěr: maržový obchod)

Knock-out short certifikáty: klesající trhy; prodejní pozice podkladového aktiva; knock-out hranice leží nad jeho aktuální hodnotou (sekuritizovaný krátký prodej)

strana 368

Knock-out certifikát: příklad

Příklad knock-out longZdroj: Rejnuš (2010)

strana 369



124

strana 370



strana 371

Současný vývoj světového finančního systému

a jeho perspektivy

strana 372

Soudobé vývojové trendy světového finančního systému

• liberalizace finančních toků• konkurence mezi finančními zprostředkovateli• růst zadluženosti• konsolidace finančních institucí• institucionalizace, sekuritizace• nové druhy finančních instrumentů• harmonizace státní regulace• integrace + internacionalizace finančních trhů• reforma burzovních systémů• intelektualizace

125

strana 373

Globalizace světového finančního systému

• vzájemné propojování národních finančních trhů a celých finančních systémů

• co globalizace způsobuje (pozitiva x negativa)

Děkuji za pozornost.

Documents

Finanční matematika v osobních a rodinných financíchsvse.sweb.cz/prednasky_KF_2018_2019/prednasky_KF_2018_2019.pdf• měnová (monetární) politika – makroekonomické cíle,