Informatika 1 systmov oblast

1 seln soustavy, pevody, ascii tabulka

seln soustavy a jejich dlen

seln soustava je zpsob reprezentace sel. Rozliujeme dva zkladn druhy selnch

soustav:

Nepozin seln soustavy

Dnes u se tm nepouvaj, jsou povaovan za zastaran. V tto reprezentaci sel nen

hodnota slice dan jejm umstnm v dan sekvenci sel. asto vbec neobsahuj nulu

a zporn sla. Mezi nepozin seln soustavy pat napklad msk, egyptsk, eck

a etrusk soustavy.

msk slice:

na nkterch mstech se pouvaj dodnes nap. slice na hodinovm cifernku, na strnkch pedmluvy knih, v slovan kapitol, poad panovnk a podobn

jsou sloen z tchto znak: I = 1, V = 5, X = 10, L = 50, C = 100, D = 500, M = 1000

vt slice obvykle pedchzely ni (nap. 4 = IIII), pot se vak v zjmu zkrcen sla ustlilo pravidlo o odtn dvou znak zapisuje se tak, e ni cifra pedbhne cifru, kter je v hierarchii ve. Konkrtn je formln sprvnch 6 zpis:

IV = 4, IX = 9, XL = 40, XC = 90, CD = 400, CM = 900

Pozin seln soustavy

V tomto zpsobu zpisu sel je hodnota kad slice dan jej pozic v sekvenci symbol.

Klovou charakteristikou pozinch soustav je jejich zklad. To je obvykle pirozen slo

vt ne jedna. Vhy jednotlivch slic jsou potom mocninami tohoto zkladu. Zrove

zklad uruje poet symbol pro slice pouvan v dan soustav. Zklad se obvykle zna

jako z, v literatue se meme setkat i s r od anglickho radix.

Mezi nejpouvanj pozin seln soustavy pat:

binrn (dvojkov) - pouv pouze hodnoty 0 a 1

oktalov (osmikov)

decimln (dekadick, destkov) - m deset symbol pro slice 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 - vhy jednotlivch slic jsou mocniny sla 10: ; 1000; 100; 10; 1; 0,1; ...

Pklad:

2739 = MMDCCXXXIX 1428 = MCDXXVIII 999 =

CMXCIX

hexadecimln (estnctkov) - je-li zklad vy ne 10, pouvaj se pro vt slice velk psmena - pouv symboly 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, A, B, C, D, E, F.

Hodnotu sla N zapsanho v dan soustav o zkladu z zskme jako souet hodnot

jednotlivch slic vynsobench jejich vhou.

Pevody mezi pozinmi selnmi soustavami

a) pevod z dekadickho tvaru na binrn - slo v dekadickm tvaru se vydl dvma - zbytek po dlen (0 nebo 1) postupn vytv slo v binrnm tvaru, zapisuje

se zprava doleva

- vsledek dlen se opt dl dvma, zbytek se zape dokud vsledek dlen nen roven nule

pklad: 179 : 2 = 88 zb. 1

89 : 2 = 44 zb. 1

+3+

,36,

44 : 2 = 22 zb. 0

22 : 2 = 11 zb. 0 10110011

11 : 2 = 5 zb. 1

5 : 2 = 2 zb. 1

2 : 2 = 1 zb. 0

1 : 2 = 0 zb. 1

existuje jet druh zpsob pevodu:

- zjistme nejvt n-tou mocninu 2, kter je men nebo rovna slu v dekadickm tvaru

- odeteme od sla v dekadickm tvaru 2n a zapeme 1, zapisujeme zleva doprava

- dle, je-li 2n-1 men ne rozdl z pedelho kroku, zapeme 0, v opanm ppad 1

- odeteme od rozdlu, snme mocninu o 1 a opakujeme kroky dokud n=0 pklad: 179 = 27 * 1 zb. 51 (179 128)

51 = 26 * 0 zb. 51

51 = 25 * 1 zb. 19 (51 32)

19 = 24 * 1 zb. 3 (19 16)

16 = 23 * 0 zb. 3

3 = 22 * 0 zb. 3

3 = 21 * 1 zb. 1 (3 2)

1 = 20 * 1 zb. 0

b) pevod z binrn na dekadickou soustavu - jednotliv cifry binrnho tvaru sla se nsob 2n, n je pozice cifry (posledn

cifra: n=0) zprava doleva

- vsledek je souet tchto souin pklad: 1 0 1 1 0 0 1 1

27 2

6 2

5 2

4 2

3 2

2 2

1 2

0

128 + 0 + 32 + 16 + 0 + 0 + 2 + 1 = 179

c) pevod z dekadick soustavy na Y-ovou soustavu: - postupuje stejn jako v prvnm ppad pi pevodu z dekadick na binrn

soustavu s tm rozdlem, e msto dlen 2 se dl slem Y

d) pevod z X-ov na dekadickou soustavu: - postupuje se stejn jako pi pevodu z binrn soustavy s tm rozdlem, e se

msto sla 2 umocuje slo X

e) pevod z hexadecimln na binrn soustavu - zde nen nutn pout mezikrok (z jedn soustavy na dekadickou, z dekadick

na druhou soustavu), pevod je usnadnn dky tomu, e slo 16 je mocninou sla 2 (24 = 16)

- slo rozdlme na jednotliv cifry, kter pevedeme podle nsledujc tabulky:

hexadecimln 0 1 2 3 4 5 6 7

binrn 0000 0001 0010 0011 0100 0101 0110 0111

hexadecimln 8 9 A B C D E F

binrn 1000 1001 1010 1011 1100 1101 1110 1111

pklad: F3A7 1111 0011 1010 0111

f) pevod z binrn na hexadecimln soustavu - vytvome tveice binrnch sel a pevedeme je na hexadecimln - nen-li poet cifer v binrnm vyjden dliteln 4, potom dopeme na levou

stranu nuly tak, aby jsme tveice mohli vytvoit pklad: 0010 1101 0110 1010 2D6A

ASCII tabulka

ASCII je anglick zkratka pro American Standard Code for Information Interchange, tedy

americk standardn kd pro vmnu informac. V podstat jde o kdovou tabulku kter

definuje znaky anglick abecedy, a jin znaky pouvan v informatice. Jde o historicky

nejspnj znakovou sadu, z kter vychz vtina souasnch standard pro kdovn

textu pinejmenm v euro-americk zn.

Kd ASCII je podle pvodn definice sedmibitov, obsahuje tedy 128 platnch znak. Pro

poteby dalch jazyk a pro rozen znakov sady se pouvaj osmibitov rozen ASCII

kdu, kter obsahuj dalch 128 kd. Takto rozen kd je pesto pli mal na to, aby

pojmul teba jen evropsk nrodn abecedy. Pro poteby jednotlivch jazyk byly vytvoeny

rzn kdov tabulky, vznam kd nad 127 nen tedy jednoznan.

Kad znak se zapisuje prostednictvm jednoho bajtu, kter se skld z osmi bit. Celkem teda meme vytvoit 28 rznch kombinac = 256 stav = 256 znak. Kad znak je reprezentovn jednoznanm celm slem v rozsahu 0 a 255.

Tabulka obsahuje tisknuteln znaky: psmena, slice, jin znaky (zvorky, matematick

znaky (+-*/% ), interpunkn znamnka, speciln znaky (@$~ )), a dc (netisknuteln)

kdy, kter byly pvodn ureny pro zen perifernch zazen (nap. tiskrny).

Hodnoty 0-31 a 127 jsou pouity pro netisknuteln dc kdy, hodnoty 32126 jsou pouity pro prezentaci psmen, slic a oddlovacch znak.

2 Definice a klasifikace st

Jako prvn krok je teba definovat si pojem potaov s (nkdy oznaovna tak jako

datov nebo komunikan s). Jde o oteven systm, kter zajiuje komunikaci mezi

jednotlivmi prvky (uzly) st navzjem. Abychom tedy mohli uritm zpsobem realizovat

komunikaci, potebujeme k n uritou s. Zkladn prvky st tvo tzv. pasivn vrstva,

aktivn prvky a koncov uzly. Pasivn vrstva a aktivn prvky tvo pot sovou

infrastrukturu. Pro lep pedstavu pikldm nzorn obrzek.

Obr. . 1 Nzorn model potaov st

Pasivn vrstva m za kol vst nmi poadovan data skrz s, proto do n pat nap. veker

kabel, rozvade, sov biuterie, kabelov trasy a u bezdrtovch penos tak samotn

vzduch. Aktivn prvky tvo hlavn opakovae, mosty, rozboovae, firewally, pepnae a

smrovae. Ji z nzv tchto prvk vyplv, e jejich hlavnm kolem je urovn a zen

toku dat v sti. Cel infrastruktura me mt nkolik rznch konstruknch podob, nazvme

je jako tzv. topologie infrastruktury st. Mezi zkladn druhy topologi pat Sbrnice, Kruh

a Hvzda.

V relnm svt a pro praktick vyuit se tyto jednotliv druhy vzjemn propojuj a

kombinuj. Dleitou vlastnost je fakt, e jednotliv topologie nemaj pouze lokln vyuit a

rozsah, ale mohou fungovat i nap kontinenty (potaov st dnes pokrvaj v podstat

cel svt, hranice potaovho svta neexistuj).

Koncov uzly pat mezi dal prvky cel st. Me jimi bt napklad fotoapart, tiskrna,

pota, telefon s faxem, praka, mobiln telefon. Role tchto uzl se dl na dva zkladn

typy, klient a server. Vtina tchto uzl pln oboustrannou funkci (poskytuj sluby), podle

poteby jsou jednou reprezentovny jako klient, jindy jako server. Klient poaduje po serveru

urit druh informac, server mu je ze sv databze zasl. Pi tto komunikaci pot server

zptn d klienta o dal pokyny a poadavky k zasln, ili se role obou koncovch uzl

vymn.

Nyn ji znme zkladn prvky, dky nim me komunikace v sti vbec probhat. Te jde o

to, jakm zpsobem nm bude komunikace fungovat (z pohledu uzl). Me se jednat o

komunikaci spojovanou nebo nespojovanou. Ob se li pedevm realizac penosu dat.

S tm souvis i dlen komunikace na stavovou a bezstavovou.

Spojovan komunikace funguje na nsledujcm principu. Nejprve je cel infrastruktue

pedn poadavek na spojen, pot nsleduje hledn a vymezen cesty komunikace. Pak

probh samotn komunikace, jakmile je ukonena, dojde ke zruen cel komunikan trasy.

Z vlastnost tto komunikace bych zmnil hlavn to, e je stavov (stavy navzno,

nenavzno). Pechod mezi jednotlivmi stavy mus bt korektn, ob strany mus mt stejn

stav. Poad vysln informac je stejn jako poad jejich pjmu. V neposledn ad mus bt

oeteny nestandardn situace, jako je vpadek spojen, jednostrann ukonen komunikace.

Nespojovan komunikace funguje na podobnm principu jako ta pedchoz. M vak odlin

vlastnosti. Je bezstavov, komunikujc uzly nemaj definovan dn stav. Penos dat je

realizovn po jednotlivch blocch dat, ne najednou. Bloky mus mt jasn daje o odeslateli i

adrestu. Bhem spojen nemus bt zachovno poad blok, penej se samostatn a

nezvisle na sob.

Nyn se zamm na klasifikaci st, tedy rozdlen samotnch st s jejich pklady. Odborn

toto rozdlen nazvme taxonomie potaovch st, jde o rozdlen podle jejich kritri a

vlastnost.

Pouvan kritria:

- rozsah (velikost st) (WAN, MAN, LAN, PAN, ) - uit st (potaov, telekomunikan, dohledov, antnn, ) - uren st (pten, arelov, pstupov, last mile, domc st, ) - architektura st (IP st, ATM st, ) - vlastnick vztahy (privtn, veejn, VPN, ) - pstup (intranet, extranet, ) - penosov techniky (pepojovn okruh/paket, spojov/nespojov) - pouit penosov medium (metalick, optick, rdiov, IR) - topologie (sbrnice, kruh, hvzda, ) - mobilita (pevn st, mobiln st, )

Dlen st podle rozsahu:

Zkladn lenn vychz z historie (pouit technologie, stupe vvoje).

LAN (Local Area Network)

Krtk vzdlenosti, vt rychlosti, men zpodn, vzjemn viditelnost, vlastnn

provozovatelem, pro sdlen zdroj, systematick topologie.

WAN (Wide Area Network)

Velk vzdlenosti, ni rychlosti, vt zpodn, uzly se nevid, pronajat s, pro ely

komunikace, nesystematick topologie.

S vvojem technologi se rozdly postupn straj, fyzick vzdlenosti pestvaj hrt roli.

Zvyuj se rychlosti a sniuje se zpodn zrove se zvyujc se kapacitou st WAN. Clem

je odstranit rozdly mezi LAN a WAN.

St MAN (Metropolitan Area Network)

Nemaj pesnou definici rozsahu, chovn. K tomuto typu st se hls napklad mstsk a

univerzitn st.

St PAN (Personal Area Network)

Uren pro osobn pouit a na krtk vzdlenosti (jednotky metr). Vyuit k propojen

periferi pota (myi, klvesnice, tiskrny, ), propojen osobnch mobilnch zazen

(PDA, telefon, hands-free), propojen spotebn elektroniky (AV, kuchysk spotebie),

inteligentn bydlen (topen, klimatizace, ostraha, rolety), pe o tlo (men tlaku, tepu,

teploty). Clem je propojit vechno se vm. Pouit technologie jsou Wi-fi, DECT, IRDA,

USB, Bluetooth.

Dlen st podle pstupu:

Intranet

slou k vnitnm potebm organizace. Obstarv komunikaci (email, vvsky), groupware

(die, adrese, plnovn), sdlen dokument, pohyb doklad.

Extranet

slou k realizaci komunikace zven. Obstarv prezentaci dat, marketing, reklamu,

podporu projekt, e commerce (objednvky, placen).

Dlen st podle vlastnictv:

Veejn st

slou ke komernmu vyuit. Vlastnk je obvykle i provozovatelem st, uivatel si kupuj

penosovou kapacitu st spolu s ostatnmi slubami. Pat sem pten a pstupov st.

Privtn st

nemaj komern vyuit. Vlastnk je zrove i provozovatelem, formou outsourcingu me

povit tet osobu sprvou st, nkter sti st mohou bt pronajaty, nevyuit kapacita st

se me nabdnout k pronjmu tetm osobm.

Poloprivtn a poloveejn st

jsou kombinac pedchozch dvou pklad. Nevyuit kapacita je veejn a komern

nabzena k pronjmu tetm osobm.

S VPN (Virtuln privtn s)

Jako celek se chov jako privtn s. Pro propojen svch soust vyuv veejn st.

Shrnut:

Uveden klasifikace a definice by mla postait k zkladnmu pochopen dan problematiky.

Zmnil jsem nejastj pklady a vci vyuiteln v praxi. Cel tma je vak tak obshl, e

pro jej podrobn nastudovn by bylo teba vce prostoru a asu. Jako pehled o problematice

vak tento rozsah odpovd.

3 Sov infrastruktura

Infrastrukturu potaov st tvo na fyzick vrstv soustava pasivnch a aktivnch prvk.

K pasivnm prvkm pat kabely, konektory a zsuvky, spojovac a zakonovac prvky a

pepojovac panely datovch rozvd.

K aktivnm prvkm pak pat pedevm

opakovae a rozboovae. Zkladn rozdl

mezi aktivnmi a pasivnmi prvky spov

v tom, e pasivn prvky elektrick signly

pouze pasivn penej, ani by je elektricky

jakkoli upravovaly, aktivn prvky signly

elektricky upravuj, nap. zesiluj, tvaruj a

obnovuj.

Pasivn vrstva Aktivn prvky

(vede data) (d tok dat)

- kabel - opakovae

- sov biuterie - mosty

- rozvade - rozboovae

- kabelov trasy - pepnae

- vzduch - smrovae

- firewally

Aktivn sov prvky

Zesilova, opakova (repeater)

Je nejjednodum aktivnm prvkem, protoe pouze zesiluje (opakuje) jm prochzejc signl.

Konstrukn se jedn o krabiku se dvma stejnmi konektory. Pouv se tam, kde je kabel

tak dlouh, e by na jeho konci u nebyl dostaten siln signl. Nejastji jej najdeme u

koaxilnch st.

Rozboova, konvertor (hub)

Byl nezbytnm prvkem v stch s hvzdicovou topologii (ale dnes jej nahradily switche). Jeho

zkladn funkc je rozboovn signlu, neboli vtven st.

Most (bridge)

Most je zazen starm, jeho hlavnm kolem je oddlen sovch segment. Most je

inteligentnm prvkem, kter se zajm o penen data, pn dv funkce:

filtrace paket ta vychz z toho, e most si pete clovou adresu paketu. Paket pak propust pouze do t sti st, v n je obsaen cl paketu. Filtrovnm se podstatn sniuje zaten st, protoe pakety neputuj do st segmentu, kam nepat.

druhou vhodou mostu je to, e dok propojit dv st rznch standard. Pracuj toti v linkov vrstv ISO/OSI, take fyzick odlinosti st je neovlivuj.

Switch

Dnes jsou msto hub v centru vech st s hvzdicovou topologi switche. V podstat je o

mosty pro hvzdicovou topologii (typick mosty pracovaly na topologii sbrnicov). Vtina

st pracuje podle normy Ethernet, pro nj je typick pstupov metoda CSMA-CD (stanice,

kter chce vyslat, zkontroluje, zda ji nevysl jin pota. Pokud tomu tak je, pok, a

bude na spojovacm kabelu klid a zane vyslat znovu. Nevhoda spov v tom, e se

stoupajcm potem stanic v st se zvyuje pravdpodobnost koliz, tj. souasnho vysln,

jeho nsledkem je peruen vysln. V meznch ppadech me dojt a k zahlcen st.)

Switch tuto nevhodu vrazn eliminuje, oddluje toti komunikujc stanice od zbytku st.

V podstat tvo virtuln okruh mezi momentln komunikujcmi stanicemi. Komunikujc

stanice nejsou zahlcovny cizmi pakety, nedochz ke zpomalen st a vmna dat mezi

koncovmi stanicemi probh maximln rychlost.

Smrova (router)

Router neboli smrova je sov zazen, kter procesem zvanm routovn peposl datagramy smrem k jejich cli. Routovn probh na tet (sov) vrstv sedmivrstvho modelu ISO/OSI.

Netechnicky eeno, router spojuje dv st a pen mezi nimi data. Router se podstatn li od switche, kter spojuje potae v mstn sti. Rozdln funkce router a switch si lze pedstavit jako switche coby silnice spojujc vechna msta ve stt a routery coby hranin pechody spojujc rzn zem.

Brna (gateway)

Pracuje a na nejvy rovni vrstvy ISO/OSI aplikan. Slou k pipojovn st LAN na ciz prosted. Brna (gateway) je v potaovch stch uzel, kter spojuje dv st s odlinmi protokoly. Brna mus vykonvat i funkci smrovae (routeru). Brna napklad pijme z mobiln GSM st SMS zprvu a odele ji do Internetu jako E-mail.

Firewall

Je sov zazen, kter slou k zen a zabezpeovn sovho provozu mezi stmi s

rznou rovn dvryhodnosti a zabezpeen.

Zjednoduen se d ct, e slou jako kontroln bod, kter

definuje pravidla pro komunikaci mezi stmi, kter od

sebe oddluje. Tato pravidla historicky vdy zahrnovala

identifikaci zdroje a cle dat (zdrojovou a clovou IP

adresu) a zdrojov a clov port, co je vak pro dnen

firewally u pomrn nedostaten modernj firewally se opraj pinejmenm o

informace o stavu spojen, znalost kontrolovanch protokol atd.

Pasivn sov prvky

Penosov mdia, jimi se signl. K dispozici jsou 3 zkladn typy mdi:

metalick kabely klasick penosov mdia zaloen na mdnm vodii, kterm se pen elektrick signly.

optick kabely ve kterch se penej svteln impulsy, v nich jsou zakdovan data

vzduch kterm se elektromagentick vlnn, mdium pro penos dat bezdrtovmi stmi WIFI.

Topologie st

Topologi st se rozum zpsob, jakm jsou jednotliv uzly st uspodny a vzjemn

propojeny. Topologie tud definuje plonou a poppad i prostorovou strukturu st.

Nejjednodu topologi je tzv. sbrnice i magistrla. Jde o linern veden konen dlky,

k nmu jsou pipojeny jednotliv uzly st, obr. 1a. Spojenm obou konc zskme kruhovou

topologii, obr. 1b. Zkrcenm magistrlnho veden na nulovou dlku a naopak prodlouenm

ppojnch veden k jednotlivm uzlm vznikne topologie, kter se k hvzda nebo tak

hvzdicov topologie, obr. 1c. Krom tchto zkladnch topologi se pouvaj i topologie

kombinovan. K nejastjm pat topologie hvzda-kruh, kter vznikne zmenenm prmru

kruhu a prodlouenm ppojnch kabel k uzlm, obr. 1d, nebo topologie stromov, obr. 1e,

kter vznikne hierarchickm upodnm dlch st s topologi typu hvzda. Tato topologie

je spolu s kombinac magistrly a hvzdy, obr. 1f, nejastji pouvanou architekturou pro

vytven st.

Nvrh sov infrastruktury:

Funkn a efektivn potaov s je dnes nezbytnm pedpokladem pro provoz firmy. Sov

sluby mus bt rychl, snadno pouiteln, bezpen a spolehliv.

Typick problmy een v rmci nvrhu infrastruktury:

- Optimalizace vkonu

- Nvrh zlohovch systm a politiky

- Zabezpeen a monitorovn systm

- Ochrana proti selhn hardware a software

- Zajitn vysok dostupnosti systm

- Ochrana proti nevydan pot (spamu)

- Vzdlen pstup a virtuln privtn st (VPN)

- Ochrana proti virm

- Souinnost systm rznch platforem

- Standardizace

4 Sov modely a architektury

Dva hlavn sov modely jsou ISO OSI model a TCP/IP model.

Referenn model ISO/OSI:

Tento model byl vypracovn v roce 1984 Mezinrodn organizac pro vytven norem - ISO

(Intemational Standards Organization). Je to sadu specifikac popisujc sovou architekturu

pro propojovn rozdlnch zazen. Tento model byl nazvn referenn model OSI (Open

Systems Interconnection) a slou jako vodtko pro tvorbu st.

Povauje se za zklad pro sov technologie, ale nikdy nebyl pesn realizovn. Obdobou

OSI modelu je TCP/IP, u kterho meme ci, e vychz z OSI modelu, ale upravuje jej, aby

byl vce flexibiln. Pesto je OSI model dobr pro vklad a teoretick popis st.

Model popisuje, jak sov hardware tak i software. Komunikuje na rznch rovnch vrstev

modelu OSI. V architektue modelu OSI je sov komunikace rozdlena do sedmi vrstev.

Kad ze sedmi vrstev vykonv skupinu jasn definovanch funkc potebnch pro

komunikaci. Pro svou innost vyuv slueb sv sousedn ni vrstvy. Sv sluby pak

poskytuje sousedn vy vrstv.

Obrzek 1: Vrstvy modelu ISO/OSI

Fyzick vrstva

kolem fyzick vrstvy je "fyzick" penos jednotlivch bit komunikanm kanlem

(njakm fyzickm mdiem) bez ohledu na jejich vznam. Fyzick vrstva nijak neinterpretuje

bity, kter pen, a s kadm nakld stejn jako s ostatnmi. Nepozn kter bity "pat k

sob" a pedstavuj tak njak ucelenj blok dat. Zabv se tm, jak jsou jednotliv bity

znzornny na penenm mdiu. Jak jsou kdovny i modulovny, jak je eeno asovn a

synchronizace, ppadn jak jsou pouvny konektory a jednotliv rozhran, jak jsou jejich

dc signly atd.

Je to jedin vrstva, kter skuten pen njak data. Data pen po bitech, a bezprostedn vy vrstv (vrstv linkov) tedy nabz dv sluby: odesln bitu nebo pjem bitu.

Linkov (spojov) vrstva

Linkov vrstva posl datov rmce ze sov vrstvy do fyzick vrstvy. Pokud data pota pijm, spojov vrstva skld jednotliv bity z fyzick vrstvy do datovch rmc(frames). Datov rmec je uspodan logick struktura, ve kter jsou data umstna:

ID

pjemce

ID

odesilatele

dc

informace Data CRC

- ID pjemce pedstavuje adresu potae, ktermu jsou data urena. - ID odeslatele pedstavuje adresu odeslajcho potae. - dic informace uvdj typ rmce, smrovn a daje o segmentaci. - Daty se mn vlastn pedmt penosu. - CRC (kontrola cyklickm kdem) slou pro oven, zda-li datov rmec byl doruen sprvn. Spojov vrstva odpovd za zajitn bezchybnho penosu rmc z jednoho potae do druhho pes fyzickou vrstvu. Pi odesln rmce ze spojov vrstvy ek obvykle tato vrstva na potvrzen od pjemce. Pokud data nejsou doruena v podku, zale se rmec znovu.

Sov vrstva

Sov vrstva se star o smrovn v sti a sov adresovn. Odpovd za adresovn zprv pekldnm logickch adres a nzv do fyzickch adres. V tto vrstv se tak ur cesta z odeslajcho do clovho potae. Sov vrstva tak napklad zajiuje ochranu st proti zahlcen. Na tto vrstv pracuj veker smrovae.

Transportn vrstva

Pijm data z relan vrstvy a rozkld je na tzv. packety, potvrzuje sprvnost pijet a odevzdv je sov vrstv. Zabezpeuje doruen paket bez chyb, aby se vechny sti zprvy dostaly k pjemci ve sprvnm poad, beze ztrt nebo duplikac.

Relan vrstva

Relan vrstva zajiuje zzen, pouit a ukonen spojen (relace) mezi dvma aplikacemi na rznch potach. Zajiuje podporu transakc, nebo zabezpeen penench dat (jejich ifrovn), ppadn i zen toku a poloduplexnosti (aby napklad klient nezahltil server pli mnoha poadavky). Nakonec se ale ukzalo, e takovto funkce buto nejsou vbec zapoteb, nebo sice zapoteb jsou, ale stejn si je podle svho zajist vy vrstvy (hlavn vrstva aplikan). Relan vrstva vlastn nem nic na prci.

Prezentan vrstva

Prezentan vrstva stanovuje formt pouvan pro vmnu dat mezi potai v sti. Formt dat (datov struktury) se me liit na obou komunikujcch systmech, navc dochz k transformaci pro el penosu dat nimi vrstvami. V potai, kter odesl data, pelo tato data z formtu z aplikan vrstvy do bn srozumitelnho, zprostedkujcho formtu. V potai, kter pijm data, pelo prezentan vrstva zprostedkujc formt do formtu srozumitelnho pro aplikan vrstvu tohoto potae.

Mezi funkce tto vrstvy pat nap. pevod kd a abeced, modifikace grafickho uspodn, pizpsoben poad bajt a pod. Vrstva se zabv jen strukturou dat, ale ne jejich vznamem, kter je znm jen vrstv aplikan.

Aplikan vrstva

Je to nejvy vrstva modelu OSI. elem tto vrstvy je poskytnout aplikacm pstup ke komunikanmu systmu a umonit tak jejich spoluprci. Definuje zpsob, jakm komunikuj se st aplikace. Nap. databzov systmy, elektronick pota, aplikace pro penos soubor atd. Pouv sluby nich vrstev a dky tomu je izolovna od problm sovch technickch prostedk. Aplikan vrstva d obecn pstup k sti, kontrolu toku a opravy chyb.

Protokol TCP/IP

Referenn model ISO/OSI nen zdaleka jedin sov architektura. V souasn dob k realizaci naprost vtiny sov komunikace pouvme soustavu protokol TCP/IP. ekne-li se TCP/IP, je to obvykle chpno jen jako oznaen dvou penosovch protokol, pouvanch v potaovch stch, konkrtn protokol TCP (Transmission Control Protocol) a IP (Internet Protocol). Ve skutenosti ale zkratka TCP/IP oznauje celou soustavu protokol, piem TCP a IP jsou sice nejznmj protokoly tto soustavy, ale zdaleka ne protokoly jedin. Sprvnj je ale povaovat TCP/IP za ucelenou soustavu nzor o tom, jak by se potaov st mly budovat, a jak by mly fungovat. Zahrnuje vlastn pedstavu o tom, jak by mlo bt sov programov vybaven lenno na jednotliv vrstvy, jak koly by tyto vrstvy mly plnit, a jakm zpsobem by je mly plnit, jak konkrtn protokoly by na jednotlivch rovnch mly bt pouvny. TCP/IP je tedy, stejn jako ISO/OSI model, sov architektura.

Obrzek 2:Vrstvy modelu TCP/IP a ISO/OSI

Vrstva sovho rozhran (Network Interface Layer)

Vrstva sovho rozhran (nkdy t linkov vrstva) m na starosti ve, co je spojeno s ovldnm konkrtn penosov cesty resp. st, a s pmm vyslnm a pjmem datovch paket. Definuje pravidla pro pipojen pota ke kabeli, typy konektor, zpsob zpracovn signl, elektrick parametry signl, atd. Nen nikterak omezeno pouit jakkoliv penosov technologie, kter bude pouita na rovni vrstvy sovho rozhran

(nap.: Ethernet, Token ring...). Vzhledem k velmi astmu pouvn lokln st typu Ethernet je vrstva sovho rozhran v rmci TCP/IP asto oznaovna tak jako Ethernetov vrstva (Ethernet Layer).

Sov vrstva (Internet Layer)

kol tto vrstvy je pibln stejn jako kol sov vrstvy v referennm modelu ISO/OSI. Star se o to, aby se jednotliv pakety dostaly od odesilatele a ke svmu skutenmu pjemci, pes ppadn smrovae resp. brny. Adresaci st zajiuje pomoc protokolu IP, proto je oznaovan tak jako IP vrstva (IP Layer). Vzhledem k nespojovanmu charakteru penos v TCP/IP je na rovni tto vrstvy zajiovna jednoduch (tj. nespolehliv) datagramov sluba.

Transportn vrstva (Transport Layer)

Transportn vrstva je implementovna a v koncovch zazench (potach) a umouje proto pizpsobit chovn st potebm aplikace. Poskytuje spojovan (protokol TCP, spolehliv) i nespojovan (UDP, nespolehliv) transportn sluby. Me se oznaovat tak jako TCP vrstva (TCP Layer). Je mapovan na transportn vrstv modelu ISO/OSI.

Aplikan vrstva (Application Layer)

Zajiuje vlastn aplikan sluby prostednictvm aplikanch protokol. Aplikace na rozdl od referennho modelu ISO/OSI komunikuj pmo s transportn vrstvou. Ppadn prezentan a relan sluby, kter v modelu ISO/OSI zajiuj samostatn vrstvy, si zde mus jednotliv aplikace v ppad poteby realizovat samy.

ISO/OSI vs. TCP/IP

Hlavn odlinosti mezi referennm modelem ISO/OSI a TCP/IP vyplvaj pedevm z rozdlnch vchozch pedpoklad a postoj jejich tvrc. ISO se nejprve sna o dokonal een, pozdji vak zjist e je to nad jej sly a mus slevovat. Nejdve vznikne standart a a pak se zkoum jeho praktick realizovatelnost. U TCP/IP vznikaj nejprve een skromn, pozdji se obohacuj. Nejprve se een ov a a pak vznik standart. ISO/OSI model pot se soustednm co mon nejvce funkc, vetn zajitn spolehlivosti penos, ji do komunikan podst, kter v dsledku toho bude muset bt pomrn sloit, zatmco k n pipojovan hostitelsk potae budou mt relativn jednoduchou lohu. Pozdji se ale ukzalo, e vy vrstvy nemohou povaovat komunikan pods za dostaten spolehlivou, a tak se sna zajistit si poadovanou mru spolehlivosti vlastnmi silami. V dsledku toho se pak zajiovnm spolehlivosti zabv vlastn kad vrstva referennho modelu ISO/OSI.

Tvrci protokol TCP/IP naopak vychzeli z pedpokladu, e zajitn spolehlivosti je problmem koncovch astnk komunikace, a mlo by tedy bt eeno a na rovni transportn vrstvy. Komunikan pods pak podle tto pedstavy nemus ztrcet st sv penosov kapacity na zajiovn spolehlivosti (na potvrzovn, optn vysln pokozench paket atd.), a me ji naopak pln vyut pro vlastn datov penos. Na rozdl od referennho modelu ISO/OSI tedy TCP/IP pedpokld jednoduchou (ale rychlou) komunikan pods, ke kter se pipojuj inteligentn hostitelsk potae. Model ISO/OSI pot pedevm se spojovanm penosem - tedy s mechanismem virtulnch okruh, TCP/IP naopak pedpokld nespojovan charakter penosu v komunikan podsti -

tedy jednoduchou datagramovou slubou - co ostatn vyplv i z pedstavy co mon nejjednodu komunikan podst.

5 Vrstvy RM ISO/OSI

Slovo MODEL

Technick termn vyjadujc popis relnho stavu dj na sti bez zjednoduujcch

pedpoklad.

Z dvodu existence sloitch problm pi vytven potaovch st je teba vyuvat

vhodn model, protoe nm umouj vytvoen standardizovanch prvk a usnadn jejich

pouit v realizaci st.

Model ISO/OSI

Jedn se o doporuen model definovan organizac ISO v roce 1983, kter rozdluje

vzjemnou komunikaci mezi potai do sedmi souvisejcch vrstev. Zmnn vrstvy jsou tak

znm pod oznaenm Sada vrstev protokolu.

Zkratka ISO/OSI

= International Standards Organization / Open Systems Interconnection

= Mezinrodn organizace pro normalizaci / Propojen otevench systm.

Vzjemn interakce mezi vrstvami

aplikan program

Aplikan vrstva

Prezentan vrstva

Relan vrstva

Transportn vrstva

Sov vrstva

Linkov vrstva

Fyzick vrstva

kolem kad vrstvy je poskytovat sluby nsledujc vy vrstv a pitom tuto vrstvu

nezatovat detaily o tom, jak je sluba ve skutenosti realizovna. Ne se data pesunou z

jedn vrstvy do druh, rozdl se do paket. V kad vrstv se pak k paketu pidvaj dal

doplkov informace (formtovn, adresa), kter jsou nezbytn pro spn penos po sti.

innost jednotlivch vrstev je samostatn, nicmn vzjemn podmiujc.

Jednotliv vrstvy

Fyzick vrstva

Definuje prostedky pro komunikaci s penosovm mdiem a s technickmi prostedky

rozhran. Dle definuje fyzick, elektrick, mechanick a funkn parametry tkajc se

fyzickho propojen jednotlivch zazen. Je hardwarov.

Linkov vrstva

Zajiuje integritu toku dat z jednoho uzlu st na druh. V rmci tto innosti je provdna

synchronizace blok dat a zen jejich toku. Kdovn informac. Je hardwarov.

Podvrstvou linkov vrstvy je LLC (Logical Link Control) v praxi realizuje logickou

topologii a pi instalaci st spolupracuje s MAC adresou.

Sov vrstva

Definuje protokoly pro smrovn dat, jejich prostednictvm je zajitn penos informac do

poadovanho clovho uzlu. V lokln sti vbec nemus bt pokud se nepouv smrovn.

Je hardwarov, ale kdy smrovn e PC s dvma sovmi kartami je softwarov. Funkce

router a switch (odehrv se zde logick innost).

Transportn vrstva

Definuje protokoly pro strukturovan zprvy a zabezpeuje bezchybnost penosu (provd

nkter chybov kontroly). e napklad rozdlen souboru na pakety a potvrzovn. Je

softwarov.

Jej koly:

a) validita bezchybnost penosu datovch paket (CRC)

b) rozpoznn nzvu hostitelskch PC + piazovn k log. adresm funkce DNS

(Domain Name System) = peklad IP adres

c) multitasking rozhodovn o priorit pchozch zprv

Protokoly:

a) TCP (spojovac transportn protokol) vytvoen spojen ped zaslnm dat, po jejich

zasln se vyaduje potvrzen o pjmu

b) UDP (transportn protokol bez spojen) spojen bez nutnosti zpt. potvrz.

Relan vrstva

Koordinuje komunikace a udruje relaci (vysln) tak dlouho, dokud je potebn. Dle

zajiuje zabezpeovac, pihlaovac a sprvn funkce. Je softwarov. Kontrola zasln dat

jako halfduplex nebo fullduplex.

Prezentan vrstva

Specifikuje zpsob, jakm jsou data formtovna, prezentovna, transformovna a kdovna.

e napklad hky a rky, CRC, kompresi a dekompresi, ifrovn dat. Je softwarov.

Odpovd za kvalitu penosu mezi uivateli. Zabv se tedy strukturou zprv, nikoli jejich

vznamem (smantikou).

Jej koly - komprese dat (rychlej penos), kdovn dat, peklad protokolu

Aplikan vrstva

Je to v modelu vrstva nejvy. Definuje zpsob, jakm komunikuj se st aplikace, napklad

databzov systmy, elektronick pota nebo programy pro emulaci terminl. Pouv

sluby nich vrstev a dky tomu je izolovna od problm sovch technickch prostedk.

Je softwarov. Jako jedin vrstva umouje zsah uivatele (nejen sprvce st).

Protokoly:

a) FTP (File Transfer Protocol) penos soubor

b) TELNET diagnostick sluba pro sprvce st (ztrty paket, as doruen)

c) SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) pro elektronickou potu

d) SNMP (Simple Network Management Protocol) pro sprvce

e) HTTP (HyperText Transfer Protocol) - pomoc nj putuj data od webovho serveru k

vm dom

6 Vrstvy a protokoly architektury TCP/IP

Sada komunikanch protokol TCP/IP je pouvan pro internet a podobn st. Je

pojmenovna podle nejdleitjch a zrove nejpouvanjch protokol: Transmission

Control Protocol (TCP) a Internet Protocol (IP). Tyto protokoly byly v tomto standardu

definovny jako prvn.

Architektura TCP/IP je lenna do ty vrstev. Kad vrstva e sadu problm vyskytujc se

pi penosu dat a poskytuje pesn definovan sluby vrstv, kter je nad n a zrove vyuv

slueb vrstv kter se nachz pmo pod n. Komunikace mezi stejnmi vrstvami je zena

komunikanm protokolem. Architektura umouje vmnu protokol jedn vrstvy bez

dopadu na ostatn. Pkladem me bt monost komunikace po rznch fyzickch mdich

Ethernet, Token ring, EDGE. Vy vrstvy jsou logicky ble k uivateli a e abstraktnj

data, spolhaje se na ni vrstvy, kter data pelo do formtu, kter se d fyzicky poslat.

Vrstvy architektury TCP/IP:

Aplikan vrstva (Application layer)

Transportn vrstva (Transport layer)

Sov vrstva (Network layer)

Linkov vrstva (Link layer)

Linkov vrstva je rozdlena na dv podvrstvy a to LLC (Logic Link Control, d linkov

spoj) a MAC (Media Acces Control, d pstup ke sdlenmu mdiu). Pro doruovn rmc

vyuv MAC adresy, kter jsou vzny na sov rozhran a v dosahu linkov komunikace

mus bt jednoznan. Penosov protokoly umouj na linkov vrstv komunikaci jen v

rmci broadcastov domny, tedy mezi uzly, kter se vzjemn vid). Umouj tak

existenci osamocench st bez vzjemn komunikace.

Linkov vrstva pouv tyto zkladn protokoly:

MAC poskytuje adresaci a pstup ke kanlm

ARP Address Resolution Protocol, slou k vyhledn hardware pouze na zklad

MAC adresy

Sov vrstva zajiuje spojen mezi uzly nap jednotlivmi stmi. Pi komunikaci jsou

pouity stejn protokoly i v rmci jedn st. Jedinm protokolem na sov vrstv je

protokol IP(Internet Protokol), kter byl vytvoen s ohledem na rychlost a jednoduchost. Pi

doruovn datagram slou k adresaci na sov vrstv IP adresy.

Protokol IP pepravuje IP pakety (datagramy) mezi uzly i jinch st nespojovan,

nespolehliv, blokov a bez garance kvality.

IP adresy v sov vrstv s protokolem IPv.4 tvo tyi dekadick sla v rozsahu 0 a 255

oddlen tekami a adresa m dlku 32 bit.

IP adresy v sov vrstv s protokolem IPv.6 tvo osm skupin ty hexadecimlnch slic

oddlench dvojtekami a m dlku 128 bit.

Transportn vrstva me mnit charakter komunikace sov vrstvy na spojovanou (vytvo

nad sovou vrstvou virtuln spojen) a spolehlivou (dopln o kontrolu doruovn a npravy

chyb penosu).

Porty - procesy jsou adresovny pomoc port a jejich sel. Port je pechodovm bodem mezi

transportn a aplikan vrstvou. Procesy se dynamicky pipojuj k portm. Na jeden port nesm

bt pipojeno vce proces, ale jeden proces me bt pipojen k vce portm.

Sockety pi komunikace s procesem je fyzicky realizovna pomoc socketu (prgramov

objekt), port je jen logick pojem.

Transportn vrstva pouv dva zkladn protokoly a to UDP (User Datagram Protocol) a TCP

(Transmission Control Protocol).

UDP je vyuvn pro slubu datagram. Je jednoduch interface protokol aplikan vrstvy s

IP protokolem. Oproti IP protokolu poskytuje jet doruovn na porty a kontroln souty

(kontroln souty nejsou povinn). Pouv se pro rychlou a efektivn komunikaci, kdy nen

vyadovna spolehlivost.

TCP je vyuvn pro slubu stream. Zajiuje nad IP protokolem spolehlivou a spojovanou

komunikaci.

Aplikan vrstva - asto pouvan sluby jako je peklad adres, sdlen zdroj, penosy

soubor, jsou standardizovny a pln integrovny v aplikan vrstv (obvykle jako soust

operanho systmu) a komunikuj pomoc vlastnch protokol. Ty vyuvaj jednotliv

programy (procesy).

Nejpouvanj sluby a protokoly:

DNS protokol, port 53 (UDP,TCP). DNS (Domain Name systm) slou k pekladu

domnovch adres na IP adresy. DNS server naslouch pes UDP (dotazy na IP adresy) i TCP

(znov penosy).

Telnet, port 23 (TCP). Obecn terminlov protokol pro veden vzdlench

terminlovch relac. Aplikace b na hostitelskm serveru. Terminl pln pouze funkce

vstup/vstup (klvesnice, obrazovka)

FTP protokol, porty 21 (TCP) a 20 (TCP) (File Transfer Protocol)jednoduch

protokol uren pro model klient/server. Funkci zajiuj dva subjekty a to PI (Protocol

Interpreter) a DTP (Data Transfer Process):

PI pouv se pro penos pkaz po portu 21. Spojen je navzno po celou dobu relace

DTP spojen se navazuje pouze pro penos souboru z portu 20 na serveru, na port klienta

kter mu klient sdl (active-mode), pokud to ob strany umouj je port klienta me byt

tak 20 (pasive-mode)

TFTP protokol, port 69 (UDP) (Trivial File Transfer Protocol) znan redukovan

verze FTP uren pro natahovn frmware do aktivnch prvk (switch, firewall, router, WiFi

acces point) a zavdn operanch systm do bezdiskovch stanic. Spolehlivost si e sm,

data pen v blocch po 512 B.

Elektronick pota:

SMTP protokol, port 25 (TCP) rozesln zasln poty

POP3 protokol, port 110 (TCP) stahovn poty ze serveru ( pouze cel zprvy)

IMAP4 protokol, port 143 (TCP) - stahovn poty ze serveru (stahuje pouze hlaviky email,

pro ten zprvy sthne pouze poadovan data)

Shrnut Model TCP/IP pracuje ve tyech vrstvch. Komunikace mezi stejnmi vrstvami je

zena komunikanmi protokoly za pouit spojen vytvoenho spojen sousedn ni

vrstvou. Linkov vrstva pouv pro penos informace rmce a pro adresaci MAC adresy,

komunikace probh jen mezi uzly st. Sov pouv datagramy a jen protokol IP, penos je

nespojovan a nespolehliv. K adresovn pouv IP adres. Komunikace me probhat i

nap ostatnmi stmi. Transportn vytv nad sovou vrstvou virtuln spojen s aplikan

vrstvou. Penos je bu nespolehliv (UDP), nebo spojovan a spolehliv (TCP). Aplikan

m sadu standardizovanch slueb, kter pro komunikaci vyuvaj TCP, nebo UDP. K

rozlien slueb slou porty.

7 Zajitn dostupnosti prostedk IS/IT

Zlohovn dostupnosti elektrick energie

UPS - UPS (anglicky Uninterruptible Power Supply (Source) neperuiteln zdroj energie) je zazen nebo systm, kter zajiuje souvislou dodvku elektiny pro zazen, kter nesmj bt neoekvan vypnuta.

Off-line zdroje (standby) - pouvaj na svm vstupu vhradn pasivn filtr, kter neumouje dostaten inn potlait pronikn ruen ze st do zazen. Do aktivnho stavu se pepnou pouze v dsledku vpadku st. Jedn se o nejlevnj typ UPS, kter nabz pouze zabezpeen v ppad plnho vpadku elektrickho proudu a nem zabudovan jakkoliv vznamn zazen pro zlepen kvality elektrickho napjen. Nazv se off-line (stand-by), protoe zane fungovat pouze v ppad vpadku elektrick energie.

line-interactive zdroje - hybridn technologie, kter nabz lep ochranu, ne technologie standby, ale vychz levnji ne technologie s dvojitou konverz. Nabz ochranu v ppad vpadku elektrick energie, ale nejen to, nabz i pravu kvality elektrickho napjen, protoe vyhlazuje piky a odchylky od nominlnho napt. Pokud napklad poklesne napt pod stanovenou rove,

On-line zdroje (s dvojitou konverz) - nabz mnohem vy uitnou hodnotu a souasn poskytuj nejen stabilizaci a filtraci napt, ale eliminuj i jin ne absolutn vpadky st (podpt, pept, rzy...) Navc jsou tato zazen schopna zajistit stabilitu potaovho systmu i v bezobslunm provozu. Pouitm standardnch protokol (TCP/IP, IPX, Windows NT Pipes apod.) umouj pln zalenn UPS do st LAN i WAN. Veobecn uznvna jako nejlep typ UPS pro ochranu ivotn dleitch aplikac. Akoliv je dra, ne ob dve uveden technologie, cenu vysoce pevyuje zkladn vhoda: systm zajiuje, e nedojde ani ke chvilkovmu peruen dodvky elektrick energie. Toho je dosaeno tzv. technikou dvojit konverze, kdy se trvale konvertuje stdav proud na stejnosmrn, pivd se k akumultorm a potom jej invertor transformuje zpt na stdav.

Motorgenertory (nhradn zdroje elektrick energie) - zazen, kter jsou pi vpadku dodvky elektrick energie schopna nahradit jej dodvku dlouhodob (ppadn i trvale).

Energocentra - sdruuj motorgenertory a zlon zdroje UPS. Vyuvaj tedy vhody neperuen dodvky energie (UPS) a dlouhodob dodvky energie (motorgenertory). Energocentra jsou urena pro zlohovn mimodn nronch a kriticky dleitch aplikac, u kterch je naprosto nezbytn eliminovat dlouhodob vpadek elektrick energie.

Kogeneran jednotky - Pi vrob elektrick energie vznik jako vedlej produkt velk mnostv tepeln energie. Kogeneran jednotky jsou schopn takto vzniklou energii transformovat a dle ji vyuvat napklad pro vtpn i ohev.

Zlohovn dostupnosti hardwaru

Pro dostupnost hardwaru se mus zajistit e kdy vypadne njak hardwarov prvek je

poteba aby byl okamit nahrazen jinm.

Proto se zrcadl jednotliv komponenty pevn se jedn o HDD ale i stov karty a

pod.tak se alokuj cel PC.

U zlohovn hardwaru se pouv asto technologie Hot-swap - v doslovnm pekladu

znamen "vmnu za tepla". Jde o technologii kter umouje vmnu jednotlivch

komponent bhem chodu danho zazen tato technologie se vyuv pedevm tam kde je

kladen draz na neustal provoz nap: tehdy, jedn-li se o smrova (router) v rozshlej sti,

kter poskytuje ivotn dleit penosov sluby irokmu a pedem tko zjistitelnmu

okruhu uivatel - dalch pklad bychom vak jist nali celou adu. Mohou se takto mnit

jakkoliv komponenty u PC nap: Sov karty, grafick karty, CPU, HDD a jinn.

Potae a HDD se sdruuj do tzv. Cluster.

CLUSTER=shluk, svazek, chumel

V souvislosti s PC je to svazek PC kdy jeden je nadzen (server) a d ty ostatn.

Take pokud spustme njak program ten se rozdistribuje na ostatn PC a kad PC

zpracovv pouze st programu, take se program provede rychleji - vlastn je to jako by

bel na X procesorovm PC.

Zlohovn dat

ti rzn druhy zloh:

plnou zlohu (full backup), pi kter je vytvena zlon kopie vech soubor (resp. tch, kter urme k zlohovn),

diferenciln zlohu (differential backup), pi kter jsou vytveny zlon kopie jen tch soubor, kter se zmnily od posledn pln zlohy,

inkrementln zlohu (incremental backup), pi kter jsou vytveny zlon kopie jen tch soubor, kter se zmnily od posledn inkrementln zlohy (resp. od pln zlohy, jde-li o prvn inkrementln zlohu).

Zlohovac media

CD nzk kapacita stovky MB, nzk spolehlivost, stedn vysok rychlost, nzk cena

DVD stedn kapacita jednotky GB, nzk spolehlivost, stedn vysok rychlost jednotky

Mb/s, nzk cena

HDD vysok kapacita stovky GB, stedn vysok spolehlivost (rychl pstup k datm, a vak

riziko pokozen elektronickch st, tm pdem nedostupnost k datm), vysok rychlost

destky Mb/s

Psky vysok kapacita stovky GB, vysok spolehlivost (a vak jeliko je zznam provdn

elektromagneticky jsou tyto media k dlouhodobmu uchovn dat nevhodn), vysok rychlost

penosu destky Mb/s, ale pokud je poteba pracovat s daty je poteba psku pevyknout na

tato data

Magnetooptick disky - Jedn se o nejspolehlivj zlohovac mdia, jedin zde mte

garanci zachovn dat. Data na tomto disku by mla vydret a 100 let, tuto hodnotu nenabz

dn jin zpsob zlohy. Tato mdia se vyrb ve dvou provedench, a to s monost pouze

jednoho zpisu, nebo pepisovateln. Jejich kapacity jsou 1,3 GB, 2,6 GB, 5,2 GB a 9,1 GB.

Tyto kapacity plat pro oba zpsoby proveden. tec zazen je velmi skladn, m velikost

piblin jako extern CD-ROM mechanika.

8 Identity management kodliv programy kodliv

aktivity Management bezpenosti

Identity management

Identity Management je integrovan systm obchodnch proces, politik a technologi, kter

umouj organizacm zjednoduit a spravovat uivatelsk pstupy ke kritickm online

aplikacm a zdrojm pi souasn ochran dvrnch osobnch a obchodnch informac ped

neautorizovanmi uivateli.

Identity Management e nsledujc koly:

Pidlen pstupovch prv ke slubm (zdrojm)

Je kad uivatelsk pstup k danmu zdroji oprvnn?

Jsou pstupy uivatele ke vem zdrojm nastaveny korektn?

Jsou v souladu politiky se skutenm stavem?

Produktivita

Je zpsob pidlovn a zmn pstupovch prv uivatelm efektivn?

Pstupy

Jsou politiky pstupovch oprvnn a ochrany senzitivnch informac

implementovny konzistentn v kadm operanm systmu, aplikaci, a datovm

loiti?

Audit

Je mono efektivnm zpsobem dokladovat plnn politik pstupovch

oprvnn a ochrany senzitivnch informac?

Pnosy zaveden Identity managementu

Jednotn administrativn proces nap organizac /aplikacemi / platformami

Jednotn prosazovn bezpenostnch politik nap organizac

Jednodu a lpe dokladovateln audit (centralizovan vytven auditnch zznam o

pidlovn pstupovch oprvnn)

Zmna postaven IT auditu: Reaktivn -> Proaktivn (rekonciliace)

Jednodu implementace organizanch zmn

Automatizace rutinnch loh

Redukce celkovch nklad na administraci uivatel

Pehlednj systm pstupovch oprvnn znamen mn bezpenostnch rizik ->

uivatel maj pouze takov oprvnn ke slubm a datovm zdrojm, kter potebuj ke sv

prci

een problm se sirotmi ty, tzn. ty, kter kdysi byly pro uivatele

zavedeny a v souasn dob je ji dn oprvnn uivatel nepouv

Metodika implementace IM - Dva pstupy k implementaci Identity managementu

Pro a proti (1): zdola nahoru

Pro:

Uivatel jsou si vdomi novho identity een u v ranch fzch projektu

Mnoho manulnch proces se nahrad automatickmi

Sprva hesel (password management) se implementuje pro velk mnostv uivatel

V prvn fzi se pokrvaj standardn operan systmy a aplikace

Odpad tvorba custom agent v prvn fzi

Proti:

Organizan struktura me v pozdjch fzch vyadovat vt zmny

Vt dopad na uivatele, nutn vt souinnost na stran zkaznka

Implementace kopruje infrastrukturu a nen zena business pohledem na vc

Pro a proti (2): zhora dol

Pro:

Soustedn se na klovou obchodn aplikaci

Kompletn pokryt prvn aplikace je demonstrac toho, jak se Identity Management

roz na celou spolenost

Klov aplikace je pokryta komplexn (sprva hesel, automatick poskytovn t,

workflow, RBAC)

Dopad na uivatele bhem implementace je minimln

Proti:

Omezen pokryt v prvnch fzch, procento uivatel zahrnutch do projektu je mal

Custom agenti jsou obvykle programovni ji pro prvn aplikace

Pnos identity managementu nen v prvn fzi dky omezenmu pokryt zeteln

Nklady na implementaci jsou vy (dky del analze)

kodliv programy

Pojem kodliv software se vztahuje na ty typy program, kter se skryte i oteven

projevuj, neleglnm, vrovm, podvodnm anebo kodlivm chovnm. elem kodlivho

software je mnoho, od primitivnho sondovni po pevnm disku pes zskvni informac o

uivateli a po pokozovni a nien hardwarovho vybaven potae. Existuje mnoho typ

kodlivch programu s rznou nebezpenosti a relevanci:

erv

erv je program, kter roziuje svoje kopie skrz internet. erv rozesl kopie vyuitm

emailov komunikace, ppadn bezpenostn dry v operanm systmu. Sousti erva bv

obvykle kodliv program napklad tzv. backdoor. S oblibou zpsobuje aj zahlcen

komunikanch kanl.

Trojsk k

Trojsk k je kodliv program, kter nem schopnost se koprovat a infikovat soubory, ale

je vytven do formy spustitelnch souboru. Neobsahuje obvykle nic jinho, okrem

kodlivho kdu. Specifickou formou je RAT, ten je schopen systm ovldnout na dlku.

Adware

Adwarem je chpan software, kter zpsobuje stahovn, zobrazovan anebo pehrvni

reklamnch a propaganch materilu bez vdom uivatele.Pkladem me bt vyskakovni

pop-up oken, automatick nastaven domovsk strnky bez povolen uivatele atd.

Spyware

Spyware je program, kter se vyuv na posln rozlinch daj o pouivateli bez jeho

vdom. Ve velk me jsou sbrny statistick daje, napklad informace o nainstalovanch

programech, oblbench www strnkch, heslech, provozu na sti a jinch vcech . Zskan

informace jsou obvykle zneuit na clenou reklamu.

Viry

Virus je schopn se mnoit, ale mus mt hostitele. Pi aktivaci viru najde novho vhodnho

hostitele a vlen se do nj. Aby nebyl pi svch en objeven, vyuv nkterch metod

krytu.

Dvojit ppona Na utajen pouv asto uitou pponu. Infikovan soubor v ploze

emailu m dvojitou pponu (invex-data.doc.pif). Ve vsledku dochz v nkterch verzch

Windows k zobrazen jenom ppony doc.

Bl znaky Tady se vyuv mezer na dosaen toho, e druh ppona je tak daleko, e ji

zobrazovac rozhran vbec nevezme v potaz. Je to alternativa dvojitch ppon.

Pi mnoen viru dochz k falovni opravdovho odeslatele. Je pouita podvren adresa

anebo adresa nkoho z adrese. Vyuv aj sofistikovanj metody krytu, kdy u je v

napadenm potai.

Neviditelnost Virus kontroluje dleit innosti. Obyejn to vykon tak, e pesmruje

vektor peruen anebo API funkci na sebe. Jinou technikou zabezpeujc neviditelnost vru,

je doasn odvjen prv kontrolovanho souboru.

Polymorfizmus schopnost pipojovat mutovanou kopii vru, pomoc zmny porad instrukci,

vloen bitovho umu resp. dynamickho ifrovn.

Viru existuje mnostv variaci, podle druhu aktivace:

Boot viry viry,kter vyuvaj pro penos infikovan bootovac mdium

Souborov vry viry, kter se aktivuj sputnm infikovanho souboru.

Makroviry Obsahuj makro, kter je schopn zkoprovat samo sebe z jednoho dokumentu

do druhho. Oblben hlavn v dokumentech typu Word, Excel z dvodu stylu ukldan

maker v tchto typech.

Retro vry se sna o znekodnn ppadn deaktivaci antivirovch produkt.

HLL vry - HLL (High Level Languages) viry byli vytvoen pomoc jazyk jako C++,

Delphi, Visual Basic. Na rozdl od bnch vir, vytvoench v jazyku Assembler, jsou

mohutnj a jejich analza je komplikovanj. Detekce heuristickou analzou je takka

nemon.

Parazitn vry Jsou pipojen k souboru, ale nepokozuj ho. Pro el infekce je pvodn

soubor upraven tak aby dolo k aktivaci viru

Boty

Jedn se o programy, kter vykvaj v potai na signl od jejich autora pro aktivaci. Po

celm svte jsou obrovsk st tzv. zombie pota (cca. miliny), kter jsou infikovan

danm programem. Jejich nebezpe je v tom, e samotn majitel nevd o programech a

pota me bt zneuit na trestn resp. neetick in (nap. rozeslan spamu).

Spam

Slovo spam oznauje vekerou nevydanou potu, kterou dostv uivatel do sv emailov

schrnky. Podle vzkum kolem 90 % email utv spam. Spam se asto vyuv i pro ely

en viru a kodlivho kdu anebo en hoaxu.

Pro ochranu vi spamu se vyvinuly 2 pistupy:

opt-out Znamen, e koncov uivatel me dostvat spam a do doby dokud

se vi nim neohrad

opt-in - Umouje poslat nevydanou elektronickou potu jen tm

uivatelm, kte k takovm konm dali souhlas

Znmy 2 druhy nevydan poty:

Unsolicited Bulk Email (UBE) - nevyiadan masov pota,

Unsolicited Commercial Email (UCE) - nevyiadan komern pota.

Hoax

Poplan sprvy, kter obvykle varuju ped neexistujcm nebezpenm vrem anebo

i poplan sprvy. Vry, kter se poplanmi sprvami jsou metavry. en je pln

zvisl na uivatelch, kter sprvu dl. Zkladn obsah hoaxu obsahuje:

- popis nebezpe

- niiv inky vru

- dvryhodn zdroje kaj

- vzva k dalmu rozesln

Backdoor

Takzvan zadn vrtka, kter jsou instalovna ji jinm kodlivm kdem a umouj

bezproblmov ovldnut potae nebo vyuvan jeho zdroj.

Dialer

Dialerem chpeme program, kter bez vdom uivatele pesmruje pipojovn dial up

pipojen na urit placen slo. Pohromou jsou astronomick ty za telefon.

Exploit

Exploit je oznaen pro programov kd, pomoc kterho tonk vyuije chybu v softvri k

vlastnm clm. Payload je oznaen pro programov kd, kter je pipojen k exploitu a

umouje tak napklad neoprvnen pstup do systmu.

Ransomware

Pvod oznaen ransomware se ve ke spojen anglickch slov ransom (vkupn) a

software. Jde o softvr (kodliv kd), kter pinut uivatele zaplatit vydraovi vkupn.

Typickm pkladem je nedouc ifrovni uivatelovch dat bez jeho vdom. Nsledn je

poadovna urit sumu vmnou za sprvne heslo.

Wabbit

Jednoduch program, kter nem za el se it, ale zahlcovat systm nesmyslnmi procesi

(nap. tm e se program sm kopruje a vytv svoje klony).

Logick bomba

Je programov kd, kter me by samostatnou aplikaci, anebo me by soust jinho

programu. Tento kd ek na signl ve form stlaen klvesov kombinace uivatelem.

Squatters

Jde o zneuvan prklep pi zadvan adres server. Nsledn squatter zaregistruje domny

podobnho nzvu, priem vychz z monch peklep. Jednou z nejhorch variant je

umstnen trojskch kon, spywaru alebo phisingu na podstrenou strnku.

kodliv aktivity

Ke kodlivm aktivitm v sti i na internetu dochz clen ale i nevdom dky neznalosti

uivatel. Tyto aktivity maj za kol kodit.

Clen toky se nazvaj hacking. Dalmi kodlivmi aktivitami jsou nap. sociln

inenrstv, phishing a jin.

toky provd tonk, co je lovk se zlmi mysly. toky jsou zvanj, pokud s

napadne ji zkuen tonk. Meme je dlit na amatry, hackery a profesionly.

Hacking znamen: neoprvnn prnik do potaovho systmu. Zneuit, krde nebo

pokozen dat.

Metody prnik

Prakticky kad tok hackera zneuv njakou slabinu, kterou me bt:

chyba vrobce (pmo v aplikaci, operanm systmu)

chyba dodavatele nebo administrtora (patn nastaven)

chyba uivatele tato slabina se narozdl od pedchozch dvou velmi obtn e

Nechci zde podrobn popisovat technick detaily konkrtnch typ tok, uvedu pouze

zkladn informace o nkterch z nich:

Buffer Overflow (BOF) pomrn velk okruh slabin, jejich pinou je programtorsk chyba, dky n dochz za jistch okolnost k nedoucmu pepsn pamti, eho lze zneut pro sputn vlastnho kdu.

Zneuit chyb ve WWW aplikacch nejastji SQL injection i podobn variace, kdy opt dky chyb programtora lze prostednictvm manipulace s dynamickmi parametry WWW strnek (pp. cookies) proniknout na sever i neoprvnn zskat data.

Sov techniky Sniffing (odposlouchn potaov st), Spoofing (pedstrn ciz identity, obvykle IP adresy).

Denial of Service (DoS) toky toky na odmtnut sluby, tonk posl mnoho dotaz, systm je odmt, ale tm dochz k peten systmu nebo jeho sti. Tyto dotazy chod pouze z jedn IP adresy, proto lze tento tok eit tak, e dotazy rozmstme na vce server. Kvli tomuto een vznikly tzv. Distributed DoS (dDoS) toky. Ty vyuvaj vce pota (IP adres), kter zskaj nap. pomoc internetovho erva. V jeden okamik jim pak tonk d rozkaz k toku na jeden vybran PC. Tento PC pak nem anci vydit i miliony poadavk a dojde k pehlcen. Pkladem tohoto toku je erv Blaster, kter chtl souasn zatoit na spol Microsoft.

toky na heslo hdn/lmn hesel. Bohuel na rozdl od vkonu pota schopnosti lid pamatovat si del hesla stagnuje, proto tato velmi star metoda je stle velmi inn.

Osobn povauji za nejvt slabinu v drtiv vtin ppad lidsk faktor (tj. vlastn

zamstnance), z konvennch hrozeb vidm jako nejzkenj chyby ve WWW aplikacch

i jinch systmech vyvjench na zakzku jedn se o jedinen chyby programtora

(vlastn zamstnanec, i pracovnk dodavatele), kter dn bn dostupn scanner

obsahujc databz jen tch nejrozenjch chyb neodhal a asto je vytvoena falen

iluze bezpe.

Sociotechnika (sociln inenrstv) je pesvdovn a ovlivovn lid s clem oklamat je

tak, aby uvili, e jste nkdo jin a zmanipulovat je k vyzrazen nkterch informac nebo

proveden uritch kon. Dky tomu je sociotechnik schopn vyut lidi, se ktermi hovo,

ppadn dodaten technologick prostedky, aby zskal hledan informace.

Cracknout nezkonn se vloupat do potae, obvykle za elem zcizen i znien dat,

ppadn zamezen pstupu k systmu ostatnm uivatelm.

Phreaking souhrnn termn pro vloupvn se do telefonnch systm, pevn za elem

veden bezplatnch hovor, odposlouchvn nebo naruovn telefonnch slueb.

Phishing tmto slovem se oznauj podvodn e-maily, kdy jsou na velk mnostv adres

rozeslny podvodn dopisy, kter na prvn pohled vypadaj jako informace z urit banky.

Tyto dopisy pln vyuvaj tzv. sociln inenrstv. Pjemce je informovn o dajn nutnosti

vyplnit daje v pipravenm formuli, jinak mu me bt zablokovn et, nebo jinak

omezena monost vyuit svch finannch prostednk. V e-mailu bv uveden odkaz na

pipraven strnky s formulem, kter jakoby odkazovaly na server banky. Ve skutenosti je

uivatel pesmrovn na ciz server, ale vytvoen ve stejnm stylu, jako jsou strnky

pslun instituce. Chycen uivatel nepozn rozdl a me vyplnit pedvolen polka, kde

jsou po nm poadovny dvrn informace - sla tu, kdy k internetovmu bankovnictv,

pin pro platbu atd. Takto zskan daje mohou podvodnci velice snadno zneut.

Management bezpenosti

Hlavn subsystmy s hardware, software, orgware. V okol me by oprvnen uvate,

neoprvnen uvate a ostatn. Hlavnm cieom IS je poskytova sluby Oprvnenm

uvateom. Naruenie spsobuje: obmedzenie funknosti systmu, kody. Bezpenos

informcie je kov zloka IS. Zabezpeenie informci je sas podniovej bezpenostnej

politiky. Vea strategickch rozhodnut managementu podniku priamo i nepriamo

s informanou bezpenosou svisia.

Informan bezpenos obsahuje zloky koncepn, riadiacu, administratvnu, technick,

prvnu, psychologick a socilnu.

Informcie je potreba chrni pred: neoprvnenmi prstupmi k polokm, sfalovanm

dat, vyzradenm dat, znemonenm prstupu k polokm oprvnenm osobm, znemonenm

zistenia ako bolo s datami naloen.

Cieom zabezpeenia uritch komponentov IS je zaisti polokm: autenticitu, integritu,

dostupnos, nepopieratenos zodpovednosti, spoahlivos a dvernos.

Postup pri vstavbe bezpenho IS: urenie ciea co sa m dosiahnu, urenie stratgie

jak sa m ciel dosiahnu a urenie politiky stanovi pravidla postupu vedceho

k dosiahnutiu ciea.

Dvody vstavby bezpenho IS: Informcie s majetkom organizcie, maj urit finann

i nefinann hodnotu, preto ich treba chrni. Bezpen IS organizcie zvyuje jej prest

a sebavedomie, stva sa pre partnerov a klientov dveryhodnej, zvyuje stabilitu

organizcie.

Problmy so zavdzanm BIS: poiadavky na finann nklady a personlne obsadenie,

nutnos dodrova pravidla obmedzujce doterajie praktiky uvateom IS, potreba podpory

managementu/ veden organizcie, nutnos zvenia kvalifikcie bezpenostnho

povedomia.

Zraniten miesto: hrozba, tok, riziko, bezpenostn ciele, bezpenostn funkcie,

bezpenostn mechanizmy. Zraniten miesto: vlastnos IS umoujci urobi tok, vznik

chybami v nvrhu technolgi, v pecifikcii poiadavkch , v bezpenostnej politike,

v implementcii alebo konfigurcii technolgi, v dodvke, v prevdzke.

Hrozba je monos psobenia vplyvu, ktor spsob zmenu vlastnost IS. Na kad prvok IS

me by viazanch viac hrozieb. Realizcia hrozby sa nazva incident.

Hrozba objektvna vyplva z prostredia prrodnho, fyzickho, fyziklneho, technickho,

logickho. Hrozba subjektvna vyplva z udskho konania myseln, nemyseln.

o charakterizuje hrozbu: frekvencia, kritick uplatnenie, motivcia, schopnosti, finanan

monosti, asov monosti potencilneho tonka, typ monho tonka (zamestnanec so

kodlivmi myslami, zamestnanec nemyselne robiaci kodliv aktivity, vonkaj tonk

bval zamestnanec, hacker, laik)

Uskutonenie hrozby tok (bezpenostn incident, zlyhanie IS, napadnutie IS)

Typy tokov poda sily, ciea, spsobu, vyvinut aktivity.

Typy tokov poda sily

katastrofick vedie ku zniku organizcie alebo k jej trestnej zodpovednosti

vznamn vne pokodzujci organizciu

nevznamn spsobuje mal alebo zanedbaten kody

toky myseln sila toku svis s mierou vynaloenho asu, peaz, znalost, at.

tonk slabej sily amatr, nhodn, script-kiddy apod.

tonk strednej sily hackeri disponujci znalosami, asom, vinou bez finannho zzemia

tonk vekej sily profesionli (priemyslov pion, vzvedn sluby apod.)

Bezpenos informcie v IT zaist bezpenostn funkcia prostrednctvom bezpenostnch

mechanizmov.

Bezpenostn funkcie (BF) ved k splneniu bezpenostnho ciea alebo viacerch

bezpenostnch cieov

odstrauj zraniten miesta

zniuj riziko dan hrozbou

nsledne minimalizuj inok toku

BF vykonvaj bezpenostn mechanizmy (BM)

Riadenie bezpenosti IT v podniku: politika, bezpenosti IT, organizan aspekty,

Management rizk, implementcia ochrannch opatren, dodrovanie ochrannch opatren

Programy pre zistenie hesiel zabrni ich intalcii, zabrni fyzickmu prstupu k PC,

odhlasova sa pri odchodu od PC, intalova firewall!

Odpovanie hesla pri prenose man in the middle schopn odpova as hesla pri

prenose po sieti FTP a nechrnench web. systmov

ipov karty lia sa v tom, e obsahuj mikroprocesor karta sa ned nasimulova

Odtlaky prstov najastej - potom tvar u, nosa, sietnice, rozmery dlane

kombincie - lepie (odtlaok prsta + ipov karta)

Zlohovanie sli k rchlej obnove pri strate dat.

1. online po as innosti systmu (Pskov jednotky, zlohy na disky: najlep, najrchlej)

2. offline zastavme innos systmu, prstup k systmu, meme pouva klasick

prostriedky.

Typy zlohovania: pln databzu cel zlohujeme

prpustkov zlohujeme len data, ktor sa nm zmenili od poslednho zlohovania

rozdielov zist, ktor nie s zlohovan-

Rozdiel medzi archivciou a zlohovanm:

archivcia: nekladie poiadavky na rchlos obnovy, je treba dlhodobo uklada data

z hadiska legislatvy (daje o mzdch 30 rokov)

zlohovanie: sli k rchlej obnove pri strate dat.

Ochrana pred kodlivmi programami: pouvanie kvalitnho antivrusu, dobr firewall

a aplikova pravidelne zplaty na v operan systm. Pri emailovch ervoch u na vstupe

antivir, na schrnkach kontrola uloench mailov, nepouvanie automatickho nhadu

emailov. Webov ervy ochrana na firewallu, na klientskch PC (zakza skripty,

dotazovacie okno). Sieov ervy ochrana: firewall, zavret alebo filtrovan port.

o s firewall a proxy ?

Niektor intitcie sa snaia ochrni server svojej loklnej siete pred nepovolanmi a

nekorektnmi zsahmi zvonku. Za tm elom oddeuj loklnu sie od ostatnho Internetu

smerovaom, na ktorom be pecilny program - firewall. Technolgia firewallov spova v

zkaze priamej komunikcie medzi loklnou a globlnou sieou. Cieom je chrni sie

nielen pred bezprostrednmi tokmi, ale aj utaji jej skuton truktru. Vedajm efektom

je monos poui v chrnenej sieti 'classeless' adresy, take sa etr adresn priestor.

Komunikcia prebieha potom cez proxy server, ktor je sasou loklnej siete. Komunikcia

niektorch aplikci smerom z chrnenej siete do Internetu vyuva Proxy server, ale mu

by pouit aj tzv. brny. Proxy servery bvaj vybaven pecilnymi cache pamami, v

ktorch sa uchovvaj informcie stiahnut z globlnej siete aj pre prpadnch alch

klientov, ktor bud ma o ne zujem. Proxy servery sa prve kvli tejto vhode pouvaj aj

samostatne, mimo technolgie firewallov. Ke chcem ich ponuku vyui, musm si vhodne

nakonfigurova svoj prehliada.

Vpadok prdu, podptie, preptie (blesk) Ochrana: blesku sa neubrnime, ak robme wifi,

na antne mus by optika

Skladanie PC: kupova komponenty vyroben v 1 roku, v 1 obdob, najlepie od 1 firmy

Vznamnou zlokou zabezpeenia je Account manager.

Hot spare: v prpade vpadku jednho z diskov poa je okamite automaticky aktivovan a

s na om dopotan chbajce data za vypadnut disk. Tak je minimalizovan rizikov

asov okno.

Hot Swap: tak opatrenie, vaka ktormu je mon stvajce moduly vybera za chodu

zariadenia (centrlny pc) a rovnako tak zasva za chodu moduly nov. Hot swap znamen

"vmenu za tepla".

Potaov cluster: zoskupenie vone viazanch potaov, ktor spolu zko spolupracuj,

take navonok mu pracova ako jeden pota. Obvykle s prepojen potaovou sieou.

Clustery s obvykle nasadzovan pre zvenie vpotovej rchlosti alebo spoahlivosti s

vou efektivitou ne by mohol poskytn jedin pota, priom s lacnejie ne jedin

pota o zrovnatenej rchlosti alebo spoahlivosti.

Raid: Redundant Array of Independent Disks. V podstate ide o to, e pouitm diskovho

radia so pecilnymi funkciami a viacermi pevnmi diskami sa daj zska urit pecilne

vlastnosti. S to predovetkm: rchlos, spoahlivos, ich kombincie.

Zhrnutie:

Bezpenos PC je vemi dleit v kadej organizcii. Sname sa, aby do naeho systmu

nevnikli neoprvnen uvatelia. Zabezpeenie informci je vemi dleit sas

podnikovej bezpenostnej politiky, preto je dleit ak ochrann prostriedky si vyberie

vrcholov management, aby boli dostaujce.

9 Zkladn kryptografick funkce (symetrick ifry, MAC

funkce, hasovac funkce, gen. nhodnch sel)

Nzev kryptografie i obdobn kryptologie je odvozen z eckch slov krypts (schovan,

ukryt) a grfo (pst), ppadn logos (mluvit).

Funkc kryptografie je takov zmna zprvy, kter zabrn neoprvnnmu teni v jejm

peten. Oproti tomu steganografie se zabv ukrytm zprvy, aby se k n tonk nedostal.

Zkladn pojmy:

ifrovn: proces, kterm konvertujeme bnou informaci do nesrozumiteln zmti znak

(ifrovho textu)

deifrovn: opan proces, kdy tento ifrov text pevedeme v oteven text.

kl: utajen informace (v idelnm ppad znm pouze pjemci a odeslateli), bez kter

nen mono ifrov text pest

kdovn: nhrada jednotky otevenho textu zakdovanm.

Symetrick ifry

algoritmus, kter k ifrovn i deifrovn pouv stejn kl. Tento kl mus bt utajen a

mohou ho znt jen ti, co spolu komunikuj. Asi nejznmj symetrickou ifrou je Ceasarova

ifra (dochz k posunu psmena o ti pozice v abeced).

Symetrick ifry se dl na dv kategorie a to na ifry proudov a blokov.

Blokov ifry

ifrovn probh postupn po blocch. Velikost jednotlivch blok zvis na zvolen ife.

Ke zven bezpenosti se pouvaj rzn mdy blokovch ifer, pi kterch na sebe

jednotliv bloky navazuj.

Pklady md blok. ifer:

CBC

c0 = IV cj = EK(cj-1 xj)

Kad blok otevenho text se xoruje pedchozm zaifrovanm blokem (prvn blok se xoruje

s IV). Vsledek tto operace projde zvolenou funkc a tm vznikne blok ifrovanho textu.

OFB

I1 = IV Oj = EK( Ij ) cj = xj Oj Ij +1 = Oi

ifra generuje tok dat, kter se xoruje s otevenm textem.

CFB

I1 = IV Oj = EK ( Ij ) cj = xj Oj Ij+1 = cj

ECB vhodn pro krtk zprvy, bloky se zpracovvaj nezvisle

Pklady blokovch ifer:

AES (Advanced Encryption Standard) Vytvoila ji americk vlda za elem ifrovn

svch dokument. Velikost kle me bt 128, 192 nebo 256 bit prozatm nebyla

prolomena.

DES byla vyvinuta v sedmdestch letech a je povaovna za nedostatenou, nebo

pouv pouze 56 bit pro ifrovn ifru je metodou hrub sly mon rozlousknout

piblin za 24 hodin standardnm potaem dnen doby.

Triple DES pouv kl o dlce 168 bit je tak bezpenj ne klasick DES, avak taky

o dost pomalej vce ne AES 256 bit.

a dal: GOST , IDEA, RC2 ,

Proudov ifry

Oteven text je njakm jednoduchm zpsobem (nap. XOR) kombinovn s nhodnm

etzcem, kter se vytv pomoc genertoru nhodnch sel. ifruj se postupn jednotliv

bity (ped ifrovnm nemus bt shromdn cel text).

Pklad proudovch ifer:

FISH

RC4 ( Rivest Cipher 4 ) - Kl m promnlivou dlku. ifra je streamov - nem

jednoznan urenou dlku bloku.

Asymetrick ifry

Pi pouit asymetrickch ifer probh ifrovn a deifrovn pomoc rznch kl. Jedn se

soukrom a veejn kl. Jestlie poslme nkomu zprvu a chceme zabezpeit, aby se k n

nikdo jin nedostal, zaifrujeme ji pomoci veejnho kle pjemce. Pjemce m svj

soukrom kl, kter zn jen on a pomoc nho si me zprvu deifrovat. Druh zpsob

ifrovan pomoc asymetrickch ifer je elektronick podpis. Elektronick podpis slou k

tomu, aby si kdokoliv mohl ovit, e dan program, zprva, . pochz od urit osoby. Zde

se k ifrovn pouv soukrom kl autora. Kad si me ovit, kdo je autorem pomoc

veejnho kle, ke ktermu m pstup kad.

Vhodou oproti symetrickm ifrm spov v tom, e nemusme penet kl.

MAC (autentizan kd zprvy)

Jedn se o krtkou zprvu, kter autentizuje pvodn zprvu a slou k obran proti nhodnm

i myslnm zmnm nebo chybm na komunikanm kanlu. Nejastji se k vpotu pouv

hashovac funkce, do kter vstupuje krom samotn zprvy tak njak tajemstv (heslo).

Dky tomu me MAC spotat pouze ten, kdo toto tajemstv zn.

K ifrovn me bt tak namsto hashovc funkce pouita blokov ifra.

Typy MAC:

- PMAC nhodn sekvence se xoruje se zprvou

- OMAC zaloena na blokov ife, kter je pouita v CBC mdu

- HMAC zaloeno na hashovac funkci

Hashovac funkce

Jsou pedpisy pro vpoet kontrolnho soutu (hashe) ze zprvy i vtho mnostv dat.

Kryptografick funkce, kter mus splovat nsledujc podmnky:

- jde o jednosmrnou funkci

- je obtn najt dva vstupy, kter maj stejn vstup

- jestlie mme vstupn hodnotu y, je obtn najt vzor x, pro kter by platilo y = f(x)

- jestlie mme vzor x1, je obtn najt vzor x2, pro kter by platilo f(x1) = (x2)

Pkladem hashovac funkce me bt napklad funkce MD5 i SHA-1.

SHA-1

Vstupn blok je rozdlen na 160 bitov sti, kter jsou rozdleny na 5 slov po 32 bitech (A,B,

C, D, E) a pot jsou zpracovvny (viz. obrzek ve). Ve se opakuje 80-krt.

Pklad vstupu:

Oteven text: Zilibylidedibabkadedbyllapkababka

ifrovan text: b3fe9214ef23bac44d1aa6ec65dcf57a338f27a8

(mono ifrovat napklad na: http://www.sha1.cz )

PRNG

Slou ke generovn nhodnch dat.

Data jsou generovny pomoc njak funkce, tud nejsou pln nhodn.

Zaloeno na tech pedpokladech:

- nepedvdatelnost vstupu

- bezpenost (jednosmrnost) vnitn funkce

- dvrnost vnitnho stavu

10 Autentizace uivatel Bezpenost WiFi st

Elektronick podpis Systmy pro anonymitu

Autentizace uivatel

Autentizace je proces, pi kterm se ovuje, zda je uivatel nebo entita opravdu ten, za koho

se vydv. Objekt vytv vrok o sv identit a systm zjiuje, jestlli je to pravda (1:1). Na

rozdl od Identifikace, kdy objekt nesdluje svou identitu a systm prochz vechny zznamy

v databzi, dokud nenajde shodnou identitu (1:N).

Systmy pro autentizaci uivatel maj za kol ovit identitu uivatel ve vztahu k potai

nebo informanmu systmu. Vzhledem k omezenm schopnostem lidsk pamti mus bt

pouiteln autentizan mechanismus takov, aby autentizace byla:

tak jednoduch jak je to jen mon pro oprvnn uivatele, nap. pi pouit hesel je

teba vyadovat hesla relativn krtk;

tak obtn jak jen je mon pro neoprvnn uivatele, take hesla by mla bt

pokud mono dlouh a komplikovan.

Autentizan metody

Autentizan metody mohou bt zaloeny na nem co dan uivatel zn, na nem co m

nebo nem, m dan uivatel je.

Pkladem metod spadajcch do prvn kategorie je njak tajemstv jako teba heslo nebo

PIN. Do druh meme zaadit rzn fyzick objekty nazvan tokeny, nap. kl nebo karta.

No a konen do tet spadaj rzn biometrick charakteristiky danho jedince jako otisk

prstu, identifikace hlasu nebo sken stnice. Samozejm, e vechny tyto metody maj sv pro

a proti.

Vhodou toho, co uivatel zn je to, e to nen fyzick objekt, ale pouze znalost, kter se d

snadno penet a zadvat do potae. Nevhodou je omezen lidsk pam a taky to, e se

uivatel ani nemus dozvdt, e dolo k odcizen.

Naopak vhodou tokenu je, e ho lze jen velmi obtn zkoprovat, jeho ztrta je snadno

zjistiteln, a je schopen uchovvat a pedevm pak i asto zpracovvat nhodn informace s

velkou entropi (mra informace). Nevhodou je to, e uivatel neme bt bez tokenu

rozpoznn a vytvoen nahradnho tokenu (pi ztrt) je asov i finann nron.

U biometrick autentizace nememe nic zapomenout ani ztratit. Typicky se jedn o st tla

nebo uritou charakteristiku osoby. Nevhodou je, e biometrick informace jsou jen velmi

obtn miteln a prv pesnost men vrazn ovlivuje celkovou bezpenost mnoha

biometrickch systm.

Tfaktorov/dvoufaktorov autentizace

Aby se pi zachovn vhod tchto metod co nejvce eliminovaly jejich nevhody, je astm

eenm jejich vzjemn kombinace. Tedy kombinace neho co uivatel m, co zn a m je.

Jedn se o tzv. tfaktorovou autentizaci. V souasn dob je vak nejpouvanj

dvoufaktorov autentizace, nejastji karta a heslo / PIN.

Hesla

Autentizace pomoc hesla je nejjednodum zpsobem autentizace v souasn dob. Hesla

volen uivateli mus bt nesnadno odhadnuteln. Rozhodn by nemla bt tvoena

normlnmi slovy bn pouvanmi v nkterm jazyce, a u vbec ne vrazy zce

spojenmi s danm uivatelem, jako jmno manelky, rodn slo, potovn adresa i snad

dokonce heslem shodnm s pihlaovacm jmnem.

Tradin se doporuuje vymyslet alespo osmiznakov heslo, v nm budou zkombinovny

slice, verzlky, mnusky a nealfanumerick znaky. Zdnliv protichdnou podmnkou je,

aby se samotnmu uivateli dobe pamatovalo. Toho lze ale snadno doclit teba urenm

hesla jako akronymu z njak pro uivatele snadno zapamatovateln vty.

Pokroilej systmy implementuj algorytmy, kter poadovanou sloitost a

neodhadnutelnost nastavovanho hesla kontroluj. Mysl pi tom teba i na takov vci, jako

symetrick kombinace klves na klvesnici apod. Samozejm, e kad heslo ztrc vznam,

kdy ho mme napsan na paprku na monitoru.

PIN osobn identifikan slo

PINy poskytuj jinou monost poslen bezpenosti. V tomto ppad omezujeme poet

pokus, kter mme k dispozici pro uhdnut hodnoty PINu. Pokud se v tchto pokusech

netrefme, tak systm PIN zablokuje a je nutn pout njak sloitj mechanismus na

odblokovn PIN a uvolnn dalch pokus. Tmto mechanismem me bt mnohem del

PIN (nap. u mobilnch telefon je to PUK).

Obvykl PIN je sloen pouze z slic a jeho dlka bv 4-8 znak. V mnoha ppadech si PIN

mohou uivatel sami mnit podle poteby (mobiln telefony, kreditn karty). Nutnm

pedpokladem u PIN je nutnost fyzickho vlastnictv autentizanho pedmtu, bez kterho

se nen k emu autentizovat (SIM karta, kreditn karta atd.)

Autentizan tokeny

Tokeny jsou, zjednoduen eeno, zazen, kter mohou uivatel nosit neustle s sebou a

jejich vlastnictv je nutn pro to, aby se mohli autentizovat do systmu. Maj bu specifick

fyzick vlastnosti (tvar, elektrick odpor, elektrickou kapacitu, ...), nebo obsahuj specifick

tajn informace (nap. kvalitn heslo nebo kryptografick kl), nebo jsou dokonce schopny

provdt specifick (obvykle kryptografick) vpoty.

Asi nejastjm autentizanm tokenem souasnosti jsou karty.

Dalm obvyklm typem tokenu je tzv. autentizan kalkultor. Samotn kalkultory mohou

bt zaloeny bu na tajemstv, kter je uloeno v kalkultoru a v autentizanm serveru, nebo

na synchronizovanch hodinch. Dleitou vlastnost kalkultor je zpsob komunikace s

uivatelem - klasick komunikan rozhran typicky zahrnuje pouze klvesnici a displej,

speciln optick rozhran i infraerven port umouj navc kalkultoru komunikovat

pmo s potaem.

Karty

Karty jsou asi nejastjm autentizanm tokenem souastnosti. Tm kad, kdo m

bankovn et, vlastn alespo jednu kartu. U mobil karta SIM.

Typy karet:

s magnetickm proukem obsahuje nemnnou informaci; lze je vak jednodue zkoprovat

ipov karty sloitj a dra, obsahuj procesor nebo pam

bezkontaktn napjeny silnm elektromagnetickm polem, pjemnj pro uivatele

s viditelnmi kontakty pevn napjen, nutnost fyzickho kontaktu se tekou

Autentizan kalkultory

Autentizan kalkultory jsou specializovan zazen, kter vyaduj speciln infrastrukturu,

kterou nabz vrobce pslunho kalkultoru. Samotn kalkultory mohou bt zaloeny na

tajemstv, kter je uloeno v kalkultoru a v autentizanm serveru. Rozhran me bt jak

klasick -klvesnice s displayem, tak speciln optick, komunikujc nap. pes

infraerven port. Nejastji jsou kalkultory postaveny na protokolu vzva-odpov, kdy

odpov je generovna na zklad zadan vstupn informace. Nkdy je funkce kalkultoru

zvisl i na asov synchronizaci se serverem.

Vhody:

je obtn je zkoprovat

je snadn zjistit jejich ztrtu

me obsahovat velk mnostv dalch informac

Nevhody:

uivatel se mus nauit nejprve zazen ovldat

bez tokenu se uivatel neme autentizovat

cena je dky potebnmu zabezpeen pomrn vysok

me se pokazit

Tfaktorov autentizace

Jedn se o maximln zabezpeen autentizace a je zaloena na tchto metodch:

nco vlastnme kl, karta, kalkultor

nco znme PIN, heslo

co jsme biometrick informace Tfaktorov autentizace pouv vechny metody zrove.

Biometriky

Biometrickch technologi je mnoho a jsou zaloeny na men fyziologickch vlastnost

lidskho tla (nap. otisk prstu nebo geometrie ruky) nebo chovn lovka (nap. dynamika

podpisu nebo vzorek hlasu), piem se jedn o men automatizovanm zpsobem.

Systmy zaloen na fyziologickch vlastnostech jsou obvykle spolehlivj a pesnj ne

systmy zaloen na chovn lovka, protoe men fyziologickch vlastnost jsou lpe

opakovateln a nejsou ve velk me ovlivnna danm (psychickm, fyziologickm) stavem

jako nap. stres nebo nemoc.

Metody biometrick autentizace:

sejmut otisk prst jedna z nejstarch metod

skenovn on duhovky nejefektivnj a nejelegantnj

skenovn onho pozad velice pesn metoda

rozpoznn tve

rozpoznn hlasu

dynamika podpisu

Bezpenost WiFi st

Zabezpeen bezdrtov st je obtn kol, vyaduje detailn analzu bezpenostn politiky

a dsledn dodrovn technik zabezpeen. Zabezpeen wifi st meme rozdlit do dvou

skupin:

techniky ifrovn penosu dat

techniky zabrnn proniknut tonka do st

Techniky ifrovn penosu dat

WEP

pi vvoji se pedpokldalo, e se bude jednat o zabezpeen, kter nepjde prolomit,

avak se stle rostouc oblibou bezdrtovch st byly zjitny nedostatky

je soust standardu IEEE 802.11b, pouv se 64 a 128 bitov kl, ale prvnch 24

bit je inicializan vektor, v ppad 64b m kl WEP tedy dlku 40 bit, obdobn je

to u 128 bitovho kle

WEP pouv proudovou ifru RC4, tedy ifru s tajnm klem, kter je sdlen a

slou k ifrovn penench dat

RC4 pouv logickou operaci XOR k vytvoen zaifrovan zprvy, vstupem je

oteven text a pseudonhodn klovac proud o stejn dlce (tento je vstupem

PRNG); ifrovn pot probh tak, e se provede operace XOR na ifrovan hodnot

spolu s klovacm proudem. Deifrovn probh stejn.

cel WEP proces probh tedy takto:

o data jsou rozdlena na mal bloky, kter jsou zpracovny a odeslny

o za pomoci algoritmu CRC-32 je vytvoen etzec, kterm lze zkontrolovat

integritu pijatho paketu, pot je pouita ifra RC4 k zaifrovn obsahu

o dle je pipojen neifrovan inicializan vektor, kter byl pouit v ifrovacm

procesu, bez nj nen mon informace deifrovat

o data jsou odeslna a nsledn pijata druhou stranou

o provede se deifrovac proces, z paketu je oddlen IV, kter je pot

zkombinovn se sdlenm heslem, dle se pouije PRNG pro vytvoen

klovacho proudu

o vsledkem operace XOR je pot neifrovan paket a kontroln souet, tyto

hodnoty jsou porovnny, pot je paket prohlen za validn nebo nikoliv

WEP2

snaha o odstrann chyb a nedostatk WEP, tedy o rozen IV (inicializan vektor) a

pouvan 128 bit ifrovn, pvodn mezery ale zstaly, jen zabere vce asu na

prolomen

pouv se na zazench, kter hardwarov nestaila na WPA

WPA

wifi protected access, zaveden v roce 2002 jako nhrada za slab WEP, nabz dva

stupn zabezpeen personal a enterprise WPA

pouv stle ifru RC4, ale s 128 bitovm klem a 48 bitovm IV, zsadn vylepen

spov v dynamicky se mncm kli TKIP (Temporal Key Integrity Protocol)

je zde tak vylepena kontrola integrity dat, je pouvna metoda MIC (Message-

Integrity Check)

ve verzi enterprise se pouv autentizan server RADIUS, kter rozesl kle, ve

verzi personal maj vichni uivatel stejn kl PSK (Pre-Shared Key)

zvten dlky kle a IV, snen potu zaslanch paket s podobnmi kli a

ovovn integrity dl zabezpeen WPA tko prolomiteln

WPA2

vznikl v roce 2004, je soust IEEE 802.11i, pouv protokol CCMP se silnou ifrou

AES, obsahuje dynamicky se mnc 128 a 256 bitov kl a funkci MIC pro kontrolu

integrity paket

Techniky zabrnn proniknut tonka do st

Jedn se o metody zen pstupu do st, tedy autentizaci. Pro autentizaci se pouv nkolik

protokol:

EAP

EAP je zkladnm protokolem pro autentizaci, kter podporuje nkolik autentizanch metod,

a to Kerberos, jednorzov hesla, certifikty, autentizace, veejnm klem, ipov karty.

Pokud jsou tyto metody vyuvny spolu s 802.1x, tak se jedn o end-to-end autentizan

proces. Bezdrtov klient, kter poaduje pstup do st, bude mt udleno povolen, a v tom

okamiku, kdy dojde k spnmu oven. Pot co pijme AP poadavek na pipojen si

vyd od klienta identifikan informace, kter poslze ped autentizanmu serveru (nap.

RADIUS). Server tyto informace vyhodnot a sdl pstupovmu bodu, zda byla autentizace

spn i nikoliv.

VPN

Virtuln privtn st poskytuj zabezpeen komunikan kanly ve veejnch stch. Jsou

zaloeny na protokolu PPTP, kter vyuv autentizaci vtinou pomoc MS-CHAP v2.

Vhody pouvn VPN jsou tyto:

ifrovn provozu mezi dvma stanicemi nebo v rmci cel st

jedn se o SW een, nen poteba dal dodaten HW

poskytuje nkolik rovn zabezpeen

Prostednictvm VPN se lze pipojit do firemn st odkudkoliv na svt. Vyuv se

tunelovn, kdy jsou pakety zapouzdeny do jinch paket, kter poskytuj zabezpeen pi

prchodu veejnou st. Dle se vyuv Internet Protocol Security (IPsec) pro zajitn

integrity, autentinosti, a ppadn dalch rovn ochrany penench dat.

Zkladn doporuen pro zabezpeen wifi st :

zmnit SSID, kter je defaultn nastaveno a zvolit njak neutrln, kter nevypovd

o tom k emu je s urena nebo komu pat

zruit vysln SSID, v tomto ppad tonk s neuvid, existuj ale programy,

pomoc kterch me tonk SSID zjistit

pouvat filtrovn MAC adres, MAC adresy jdou sice mnit, ale s pouitm ifrovn

to ji nen tak snadn

zmnit hesla pro vzdlenou konfiguraci pstupovch bod

Typy tok na bezdrtov st

WEP cracking

jedn se o rozlutn kle WEP, jde o oblbenou metodu tonk

k rozlutn je poteba odposlechnout 5 a 10 milion pakt a tonk spolh na to,

e po celou dobu zachytvn paket nebude WEP kl zmnn

obrana: pouvat dal autentizan a ifrovac mechanismy, nap. VPN nebo EAP

MAC attack

jedn se o podobn tok jako pedchoz, pokud nen WEP aktivovn sta tonkovi

zachytit komunikaci mezi dvma body a vyhledat si hlaviku MAC adresy

v ppad pouit WEP je nutn nejprve dekdovat WEP, zde ovem sta i offline

analza zachycench rmc

v okamiku zskn MAC adresy ji tonk nastav sv kart a m stejn prva jako

oprvnn uivatel

obrana: stejn jako u pedchozho toku, tedy pouit dal autentizanch a

ifrovacch mechanism

Man in the middle

je charakteristick tm, e tonk vstoup mezi klienta a pstupov bod a zachytv

veker penesen data

ze zskanch informac lze vytvoit podvren pstupov bod a pepojit klienta na

tento bod, data, kter tento podvren AP pijal, posl tak pvodnmu pstupovmu

bodu, aby se oba domnvali, e je ve v podku

tonk se takto dostv ke vem datm vetn hesel apod.

obrana: opt pouit VPN nebo EAP, sestavit mapu st a run kontrolovat, zda nkde

nevysl podezel AP

Slovnkov tok

je zaloen na vyuit slovnku pro tok na uivatelsk jmna a hesla, tonk se sna

za pomoci databze nejastji vyuvanch login a hesel prolomit ifru, jakmile se

mu to poda, zskv pln pstup do st

vhodou je, e tyto toky jsou pevn zameny na anglofonn uivatele

obrana: pouvat vhodn hesla o dlce alespo 8mi znak sloench z psmen a slic

a pravideln je mnit

Session Hijacking

tonk je schopen komunikaci v sti nejenom odposlouchvat, ale i vkldat do n

vlastn data a tmto zpsobem pesmrovat komunikaci na sebe

obrana: zde se jedn o velmi sloit tok, ale autentizace by opt mla pomoci

Denial of Service (DoS)

tok zamen na vyazen st z provozu, pstupov bod je zahlcen nesmyslnmi

daty v obrovskm mnostv, AP se sna tyto data vyhodnotit a dochz k jeho

zahlcen

obrana: pout filtrovn MAC adres nebo firewall s analzou paket

Elektronick podpis

Elektronick podpis poskytuje u datovch zprv zpracovvanch v informanch systmech

i penench komunikanmi stmi funkn ekvivalent run psanho podpisu na

psemnch dokumentech. Mus tedy zajistit zejmna poadavky na

oven podepsan osoby a dkaz, e uveden osoba podepsala dokument vdom,

oven dokumentu, resp. oven, e dokument je prav a nebyl nsledn

modifikovn.

Realizace elektronickho podpisu

Elektronick podpis v souasn dob vyuv vlastnost kryptografickch algoritm s

veejnm klem. Tyto algoritmy charakterizuje zkladn princip, kter spov v konstrukci

dvojice jednoznan matematicky svzanch rznch kl. Jedn se o veejn kl, kter se

vyuv k zaifrovn zprv a je publikovn, naproti tomu privtn kl, uren k deifrovn

pijat zprvy mus bt peliv chrnn a zstat ped ostatnmi utajen. Zaifrujeme-li danou

zprvu veejnm klem pjemce, pak pouze on s pomoc svho privtnho kle me tuto

zprvu deifrovat a pest. Dleit je, e dvojice kl danho algoritmu je navrena tak, aby

nebylo mon ze znmho veejnho kle zskat, vypotat i odvodit kl privtn.

Nkter kryptografick algoritmy maj takovou vlastnost, e je mon pro ifrovn a

deifrovn datovch zprv pout veejnho i privtnho kle. V tomto ppad je mon tyto

algoritmy pout i pi realizaci elektronickho podpisu.

Uivatel, kter chce ke sv zprv pipojit elektronick podpis, pouije k tomu svho

privtnho kle. Kad, kdo zn jeho veejn kl me pomoc tohoto kle ovit pipojen

podpis a v, e zprvu mohl odeslat pouze on, nebo vlastn pslun privtn kl.

Pi podepisovn datov zprvy jsou tedy kle kryptoalgoritmu vyuity v obrcenm poad

ne v procesu ifrovn.

Zkladnmi algoritmy, kter se k podpisu datovch zprv pouvaj, jsou algoritmy RSA , u

kterho je bezpenost zaloena na obtnosti rozkladu velkch sel, a DSA , vychzejc z

algoritmu navrenho Schnorrem a ElGamalem a postavenm na matematickm apartu

diskrtnch logaritm.

Proces vytvoen elektronickho podpisu probh ve dvou nsledujcch krocch. Uivatel,

kter bude podepisovat datovou zprvu, je vlastnkem privtnho kle a ostatnm je znm

jeho veejn kl. Pak:

Z datov zprvy vytvo pomoc hash funkce kontroln vzorek zprvy;

Vstup hash funkce (kontroln vzorek zprvy) zaifruje privtnm klem

kryptoalgoritmu a zaifrovan kontroln vzorek, tvoc elektronick podpis, ke zprv

pipoj;

Pi oven elektronickho podpisu pjemce zprvy postupuje nsledovn:

Po obdren datov zprvy s elektronickm podpisem vypote pomoc stejn hash

funkce kontroln vzorek zprvy.