7/25/2019 Mudroch

1/4

CHVLENICK KOSTEL STAVL K. I. DIENTZENHOFER

1. Pro se uvd rok 1753 pi vystavn kostela chvlenickho.

2.

Odkud erpal biskup Podlaha daje o kostelu chvlenickm.

3. Souvislost kostela chvlenickho s dlem K. I. Dientzenhofera.

4. Zjitn stavitele kostela chvlenickho, jm jest K. I. Dientzenhofer.

5. Kdo byl pvodcem tohoto objevu.

Pro se uvd rok 1753 pi vystavn kostela chvlenickho

Ve farnm archivu jest pamtn knihaLiber memorabilium,zaloen roku 1826 farem chvlenickm

Filipem Frankem, kter spravoval beneficium v letech 18251844. V tomto dle uvd far Frank, e

kostel byl zbudovn v roce 1753 za patrontu hrabte Hemana ernna z Chudenic. Far Frank jen

docela strun se zmiuje o farnm kostele, neuvd ani, kdy se zapoalo se stavbou kostela, ani kdy byla

dokonena, ani tak nepopisuje slavnost vysvcen tohoto novho kostela, zasvcenho sv. Martinu,

biskupu. Jen in poznmku, e zkladn kmen k nmu poloil hrab Heman ernn z Chudenic. Ve sv

strunosti tak nezaznamenal, ani kdo vyhotovil plny ke stavb kostela a ani kdo budoval tento kostel.

Far Frank vekeren historick materil ml ze star pamtn knihy, z kter zstalo jen nkolik list s

titulnm npisem: Kniha PaMnietnI FarI ChWaLLenICki PorzaDnIe Sepsana za AntonIna Pertaka Fararze

Tto FarI. Podle tohoto nadpisu byla zaloena roku 1819. Pan far Pertak, jen byl farem v letech

18151825, psal tuto knihu latinsky a o kostele chvlenickm podv jen tuto zprvu: Sub regimine

huius Excellentissimi Domini Hemani Comitis Czernin de Chudenitz fuit aedificata Ecclesia Parochialis

Chvalenicensis anno 1753, ad quam aedificandam primus etiam lapidem fundamentalem fecit. To je

jedin zznam o kostele.

Odkud erpal biskup Podlaha daje o kostelu chvlenickm

Njdp. biskup Podlaha pi soupisu posvtnch mst arcidiecse prask v dle IV. ChvIenice, farapouil

tto kratik zprvy fare Franka; na stran 166 pe:Roku 1753 vystavn byl na mst kostela starho,

jen byl mal a ji velmi chatrn, kostel nynj; zkladn kmen k nmu poloil hrab Heman ernn z

Chudenic,a na stran 168 uvd:Farn kostelsv.Martina jest pkn a prostorn stavba barokn s v vprel.Njdp. biskup Podlaha, opraje seo Liber memorabilium fare Franka, uvedl pi historii kostela

chvlenickho rok 1753 jako rok vystavn, a nepihlel k tomu, zda bylo mono bhem roku tak

prostornou stavbu vystavti. Spe ml uvstibyl dostavn a vysvcen roku 1753. Tento rok 1753 ji

pedem vyluoval jakoukoli ast K. 1. Dientzenhofera, kter zemel roku 1751.

Tento kus daj fare Franka (a tak fare Pertaka) a pevzat datum njdp. biskupa Podlahy v dle IV.

Posvtn msta krlovstv eskhojest odvodnnou pinou, pro vechna dosavadn literatura o K. I.

Dientzenhoferovi, erpajc z tohoto vynikajcho dla Posvtn msta krlovstv eskho a tm tak

drc se pln tohoto historickho daje, nemajc pak jinho spolehlivho archivnho materilu, neuvdla

chvlenick kostel mezi posledn dla stavitele K. I. Dientzenhofera. A tak byl kostel chvlenick azen

pouze mezi barokov stavby, jsa podoben stavbm tohoto vynikajcho stavitele baroka K. I.Dientzenhofera, ani by tato krsn barokov stavba byla vlenna mezi posledn dla Dientzenhoferova.

7/25/2019 Mudroch

2/4

Souvislost kostela chvlenickho s dlem K. I. Dientzenhofera

A pece tm po 200 letech dostalo se kostelu chvlenickmu estnho msta mezi poslednmi dly K.

I. Dientzenhofera, jak bude dokzno v dali sti tohoto lnku. Pi bedlivm studiu stavby kostela avnitn vzdoby tto stavby nelze se ubrniti dojmu, e jsme ped stavbou Dientzenhoferovou, zvlt

byli-li jsme v nkterch jinch kostelch stavnch tmto stavitelem; pichz toti v vahu kostel v

Patikch u Blatn, kltern kostel v Dolnm Roov, kostel sv. Jakuba v ervenm Kostelci krom starch

prac tho mistra.

Vnjek stavby je een v pevn a citliv seven tvar. V podln ose na stran vchodn je ukonen

pevenm knitm, na zpadn stran je pak kostel ukonen hranolovitou v. Pi pohledu na vnjek

stavby mme dojem ucelenho stavebnho dla.

Jsme-li v kostele, nepomyslme si, kdy se zahledme ke kniti, rozhldneme se po lodi chrmov a nae

zraky pohldnou vzhru ke klenb, e navzjem souvis v pesnm pomru dlka, ka avka.

Architekt Koreck, kter se studiem farnho kostela zabv, ve svm rozboru zjiuje:Prostorn rozvren

stavby i pdorys jsou npadn schematisujcm vztahem dlek, ek a vek: Dvojnsobek nejvy vnitn

svtlosti ke klenb trav dv dlkuvnitnho prostoru kostela (30 m), jej polovinou je vka vnitn msy.

Dv tetiny vnitn dlky zabr lo, jednu tetinu dlka knit, v pomru k ce dvojnsobn

pevenho. Mra vky knit rovn se nejvtmu rozen vnitku kostela v jeho pn, severojin

ose ve stednm trav lodi atd. Toto rozen lodi dje se s lce zdi na rozch rovn okosenho obdlnka

lodi (1:2) pomoc tvrtkruh ven vysazujcch ela zdi, vn nad msou ukonench trojhelnm

msovm ttem.

Bon stnyjsou rozdleny ve svislm smru nronmi lesenami, vodorovn pak irokm, profilovanm,podmsovm pasem. Vhodnmi rozmry tchto stn bonch doshlo se tu velkch ploch, na nich se

mohou uplatniti do vnitnho lce zdi vloen kasulovit okna, a to jedno okno na kad stran bonho

vchodu a okno podobnho tvaru nad tmto vchodem. Doln obrys tohoto okna nad vchodem je ponkud

zmnn s ohledem na horn ukonen bonch vchod, aby stavebn vzdoby byly tu v souladu.

V bocch stny plkruhovho zvru knit jsou ve znan vi velk ovlov okna, aby uvnit

neperuovala msu, na ni dosedaj; v ele je vklenek pro sochu, nahoe pak segmentov tt, jm se

doshlo hmotnho pojet tto sti stavby, tm pi pohledu na kostel od vchodu psob tento silnm

dojmem zblzka i zdli.

Vnj stna kostela na zpadn stran je rovn. Dole je hlavn vchod, uprosted pak velk okno odlinho

tvaru od ostatnch oken. V uspodn vnitku stavby jev se tat mylenka, kterou ml stavitel pi

navrhovn vnjku. Jde tu toti o dojmovou centralisaci, t. j. uit takovch zmrnch prostedk uvnit

stavebnho dla, aby se dojmov zmenila skuten dlka podln. Tak pdorysnho okosen pouil

stavitel pro klenbov vbky ve vi msy, a to nahoru a dovnit chrmov sn. Zmr hloubkov jev se

t v uspodn kleneb, jako i v umstn zasklen oken. Proto okna na stranch bonch vchod a ve

stnch knit, tedy dosti vzdlen od stedu stavby ve smru podlnm, maj zasklen pobl vnj

plochy zdi; okna nad bonmi vchody, tedy u stedu stavby, maj zasklen pobl vnj plochy zdi. Rozen

chrmov lodi u postrannch vchod doshl tu stavitel tvrtkruhy, take ela bonch stn jsou vysunut,

na vnj stran je pak msov tt tvaru trojhelnka. Vnitn stny jsou ozdobeny pilastry. Stny maj ve

vi 7.5 m msu: v kniti prbnou, ovlov okna na ni lehce dosedaj, v chrmov lodi pak okny

peruovanou.

7/25/2019 Mudroch

3/4

Architekt Koreck zjiuje pi srovnn s nktermi kostely K. I. Dientzenhofera a poukazuje na toto:

Prostorov organisace plynouc ze samho zkladu pdorysnho zajm ns jistmi souvislostmi s

klternm kostelem v Dolnm Roov a s kostelem sv.Jakuba v ervenm Kostelci, tedy stavbami

pisuzovanmi pozdnmu obdob K. I. Dientzenhofera. Npadn je pdorysn souvislost prv s kostelem vRoov (17461750), na p. v trav lodi, nronm okosen, kniti aj. V pidvn vnjch hmot

nalzme opt souvislost s kostelem ervenokosteleckm (17441754). Jsou-li vak oba tyto kostely svm

pdorysnm rozvrhem pevn hloubkovm typem vi sv podln ose, je na stavb chvlenickho

kostela mysln zdraznn pn pdorysn osy.

e skuten jde ve chvlenickm kostele o spojitost s dlem K. I. Dientzenhofera, dokzno jest dnes

pmm archivnm dokladem.

Zjitn stavitele kostela chvlenickho

Na patrontnm ad ve hlavech mezi zdunmi knihami farnosti chvlenick maj t knihu Pot

kostelnch zdu sv. Martina, biskupa, ve vsi Chvlenicch. ty kosteln jsou vedeny v letech 1716

1785. V tto knize jsou uvedeny vechny poloky vyplvajc ze stavby kostela. A prv tyto poloky nm

podvaj to, co bylo po tak dlouhou dobu jen v tto knize skryto a veejnosti neznmo, nebo pi tchto

polokch se jmenuje na dvou mstech K. I. Dientzenhofer. Pi vytovn stavby kostela jest nejprve

celkov vytovndle Baubuchua tam je prvn jmenovn K. I. DientzenhoferaPanu baumistrovi

Kilinovi Dintzenhoferovi ... 112 fl.

Potom kad poloka je znovu uvdna v rozboru, a tak tato poloka 112 fl. m tento rozbor: Panubaumistrovi Kilinovi Dientzenhoferovi stranu v roku 1748 et 49 strvench pi dohlen 28 dn po 4 fl.

denn traty (outraty) zaplaceno bylo ... 112 fl. Dle celkovho vytovn bylo zaplaceno zednkm ...

2390 fl. 47 kr. 3 den.

Podle detailnho tu pak zednkm: podle baubuchu zaplaceno bylo toti za prol v prci stojc dny

roku 1748, 1749, 1750, 1751 et 1752 ... 2390fl. 47 kr. 3 den.Pi oprav varhan v roce 1747 souasn s

polokou za spravovn mchv se objevuje poloka: Extra emeslnkm za velik dlo k staven

budoucmu novmu chrmu Pn tento 1747 rok vyplaceno . . atd.

Potvrzuj nm tyto zznamy z knihy Pot kostelnch ast Dientzenhoferovu na stavb tohoto kostela.

Meme tak tvrditi nyn, e Dientzenhofer tuto stavbu navrhoval. Nelze si toti ani mysliti, e tentoznamenit odbornk dohlel na stavbu, kterou navrhoval jin stavitel. Pmm dkazem byly by to ovem

plny tto stavby, jako i kniha Baubuch. Bohuel ani tyto plny a ani tato kniha nalezeny nebyly. Podle

tu zednkm vyplacenho stavba kostela byla provdna v letech 17481752, tm se opravuje

datovn njdp. biskupa Podlahy.

Podle poloky posledn pprava na stavbu budoucho kostela se dla ji v roce 1747, lze tud mti za jist,

e plny ji musely bti vyhotoveny. Lze tedy. do tohoto roku 1747 tak klsti nejpravdpodobnji vznik

pln.

Jedn se vak o to, zda stavba byla za dohledu Dientzenhoferova zhruba skonena i nikoliv. Jedinbedlivm studiem cel stavby, hlavn zpadn ve, se me zjistiti stav tohoto kostela v dob mrt K. 1.

7/25/2019 Mudroch

4/4

Dientzenhofera. Nelze tak vylouiti, e tuto stavbu dokonili po smrti stavitelov nkte misti jeho

stavebn kancele. Snad tak kostel dobudoval jin stavitel. To jsou jen dohady, kter povstaly tm, e K.

I. Dientzenhofer se nedokal dostavn kostela. Zmnn data vzat z archivnch zznam zaazuj farn

kostel ve Chvlenicich mezi nejposlednj dla K. I. Dientzenhoferova spolu s kostely vPeticch(1750

1775) a v Patikch (17471750).

Architekt Koreck zajmav zhodnotil tuto stavbu Dientzenhoferovu:K. I. Dientzenhofer uzavel a doil

vhradn a jedin mylenku barokn. Jeho dlo k nstupu nov formy rokokov je dsledn necitliv.

Kehce a jako lehce zdvienou kulisu upevnil svoji stavbu do krajiny mlce a iroce zvlnn, aby ji uril pro

vzdlen pohledy, pevn vsadil ji do ternu nad hbitovn ze pro pohledy zblzka. Vech zmrnch

prostedk je uito lehce, a zbn: nevyprchala tu dosud je ovldajc schopnost baroka.

Kdo byl pvodcem tohoto objevu

Zsluhu o objeven stavitele farnho kostela m nynj patrontn etn p. aroch, dchodn panstvhlavskho hrabte Waldsteina. Za dp. fare Fukrka pi zjiovn, kdo nesl nklad na opravy varhan,

ptral ve starch zdunch knihch farnho kostela ve Chvalenicch a pi tom piel na tyto zznamy.

Zstalo pouze pi tomto nlezu.

Kdy byly provdny opravy farnho kostela v roce 1941 a 1942, ptal jsem se pana dchodnho, zda nen

nieho bliho znmo o kostelu chvlenickm, hlavn zda se nev, kdo stavl farn kostel. A tak k velk

radosti byla pedloena tato knihaPot kostelnch,kterou jsem si vydal. Dal jsem tyto poloky, tak

dleit, ofotografovati.

Tyto kopie jsem pedloil na Pamtkovm ad panu dr. Wagnerovi, vrchnmu radovi tho adu, kter

brzo na to pijel do Chvlenic s panem architektem Koreckm, aby uzeli nov zjitn dlo K. I.Dientzenhofera. P. architekt Koreck jet nkolikrte tu byl, nebo se o tuto stavbu zajmal. Svou studii o

tomto kostele potom napsal do Volnch smr.

Cel pojednn shrnujeme v jednu radostnou, historicky cennou vtu: Chvlenick kostel stavl K. I.

Dientzenhofer.

J. Mudroch, far

Prameny:

Mudroch, J.: Chvlenick kostel stavl K. I. Dientzenhofer, KD (asopis katolickho duchovenstva),

1945/2, str. 94-99, cit dle:http://depositum.cz/knihovny/ckd/strom.clanek.php?clanek=22020(2015)

Dr A. Podlaha: Posvtn msta krlovstv eskho, dl IV. Miroslav Koreck: Nov zjitn dlo K. I.

Dientzenhofera. (Voln smry, ro. XXXVIII, slo 34)

http://depositum.cz/knihovny/ckd/strom.clanek.php?clanek=22020http://depositum.cz/knihovny/ckd/strom.clanek.php?clanek=22020http://depositum.cz/knihovny/ckd/strom.clanek.php?clanek=22020