Magisterské studium

VŠFS

zimní semestr 2012

přednášející

Ing. Arnošt Klesla

Katedra financí VŠFS 1

1. Platební bilance: horizontální a vertikální struktura, účtování v platební bilanci. Rovnováha a vztah k devizovému trhu 2. Devizový kurz: zákon jedné ceny, parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy.3. Devizový trh, Členění a struktura, Subjekty devizového trhu, FOREX, tržní ceny, Kotace spotového kurzu, spread, Technická analýza na měnovém trhu, FOREX, technická analýza. 4. Devizové operace: forwardové operace (uzavřená a otevřená devizová pozice); swapové devizové operace. Futures a opce.– 5. Mezinárodní investice: přímé investice, jejich formy, faktory a efektivnost, Portfoliové investice 6. Devizová expozice a devizové riziko, transakční, ekonomická a účetní devizová expozice 7. Euroměnový a eurokapitálový trh 8. Systémy devizového kurzu, teorie devizového kurzu, pohyblivé a pevné kurzy, kurzové intervence, 9. Mezinárodní měnový systém a měnové trhy. 10. Evropská měnová a finanční integrace, 11. Evropský měnový systém, euro a eurozóna. 12.Měnové a finanční krize, teorie vzniku, vývoj, historie finančních a měnových krizí a současnost.ZÁPOČTOVÝ TEST

30 bodů zápočtový test 30.11.2012

18 bodů zápočet

1. Horizontální a vertikální struktura,

2. Účtování v platební bilanci

3. Rovnováha a vztah k devizovému trhu

DefiniceSystematický účetní výkaz veškerých

ekonomických transakcí /devizových inkas a úhrad/, které byly uskutečněny mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a devizovými cizinci (nerezidenty) za určité zvolené období (zpravidla jeden rok).

Devizová (prostá) platební bilance jako systematický, statistický přehled devizových inkas a úhrad, které byly uskutečněny….

5

. V české právní praxi jsou za devizové tuzemce

s určitými výjimkami považovány právnické osoby, které mají v ČR své sídlo, a fyzické osoby, které mají v ČR své bydliště a nebo se zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují

Rozhodující pro jejich vymezení je právní úprava příslušné země

6

Význam :

Ovlivňuje klíčové makroekonomické veličiny / HDP, zaměstnanost, cenovou hladinu zboží a služeb, úrokovou míru a devizový kurs a je jimi zpětně ovlivňována

Umožňuje předvídat kapacitu trhu země / v krátkém období/

Indikátor vývoje devizového kursu a uplatňování regulačních opatření

7

Kreditní - příliv, tvorba deviz , znaménko +Devizová inkasa jsou devizovými tuzemci obdržené devizové platby

od devizových cizozemců. vývoz zboží, získání dědictví, z placení alimentů, z kapitálových operací soukromých subjektů i státu.

Debetní – vynakládání, odliv deviz, znaménko – Devizové úhrady provedené devizové platby devizovými tuzemci ve prospěch

devizových cizozemců. dovoz zbožísplátky úvěrůturistické pobyty v zahraničí

8

ČleněníMezinárodní měnový fond člení platební bilanci na :

1. běžný účet, 2. kapitálový účet, 3. finanční účet4. účet devizových rezerv

Platební bilance ČR je sestavována dle 5. vydání příručky k sestavování platební bilance Mezinárodního měnového fondu, z roku 1993.Primárně je sestavována za čtvrtletí v CZK. Bilance za delší časová období se získávají součtem jednotlivých čtvrtletí. Platební bilance jekromě CZK publikována i v EUR a v USD. Pro kurzový přepočet je používán průměrný kurz za vykazované období

A. Běžný účet platební bilance – toky zboží, služeb, výnosů a běžných převodů

B. Kapitálový účet – kapitálové transfery

C. Finanční účet – mezinárodní pohyb kapitálu

D. Účet vyrovnávacích položek

a. Účet oficiálních rezerv – změny zlata a deviz ČNB

b. Účet chyb a opomenutí

10

Kredit a debet platební bilancezákladem vertikální struktury platební bilance je rozdělení všech operací do dvou skupin na

kreditní /v platební bilanci značena znaménkem plus/

debetní, v platební bilanci značena znaménkem mínus/

Orientační kritérium -členění všech operací na debetní a kreditní - vztah příslušné operace k devizové nabídce a poptávce.

kreditní operace vytváří na trhu devizovou nabídku,

debetní operace představují devizovou poptávku.

11

Kumulativní salda platební bilance slouží zejména k hodnocení vztahů mezi jednotlivými částmi platební bilance.

K analýze platební bilance se nejčastěji definují následujícíkumulativní salda platební bilance:1. Saldo výkonové bilance – pomyslná čára se vede pod

položkou služby2. Saldo běžné bilance – pomyslná čára se vede pod

položkou transfery3. Saldo základní bilance – pomyslná čára se vedeme pod

položkou dlouhodobý kapitál4. Saldo celkové bilance (saldo maximální likvidity) –

pomyslná čára se vede pod položkou krátkodobý kapitál.

1. Obchodní bilance

2. Bilance služeb

Výkonová bilance

3. Bilance výnosů

4. Bilance transferů

Běžný účet

13

1.Obchodní bilance – členění

export zboží – kredit

import zboží- debetČlenění dle komodit a teritoriálně.

Komoditní členění dle klasifikace Organizace spojených národů SITC (Standard International Trade Classification), která obsahuje deset komoditních skupin (0. potraviny, 1. nápoje a tabákové výrobky, 2. suroviny, 3. paliva, 4. tuky a oleje, 5. chemikálie, 6. tržní výrobky, 7. stroje a přepravní zařízení, 8. průmyslové výrobky, 9. nezařazené.

Teritoriálně je obchodní bilance ČR členěna na

1. země EU,

2. transformující se ekonomiky,

3. ostatní vyspělé země a

4. ostatní země.14

1. Obchodní bilance –

Z hlediska časového je zboží podchycováno v době svého přechodu přes hranice nebo dnem převodu vlastnictví z exportéra na importéra. Z hlediska cenového se nejčastěji využívá cena celní hranice dodavatele, která neobsahuje náklady spojené s pohybem zboží v zahraničí.

15

2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby

Bilance služeb zahrnuje příjmy a výdaje spojené s :

1. cestovním ruchem,

2. dopravou a

3. ostatními službami. Příjmy a výdaji spojenými s dopravou se rozumí platby spojené s přepravou vyváženého či dováženého zboží, včetně manipulace, skladování, pojištění aj., tranzitní poplatky za přepravu zemního plynu přes území státu, služby v oblasti železniční, letecké, automobilové říční a jiné přepravy zboží a osob z a do zahraničí.

16

2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby

Bilance ostatních služeb se týká zejména finančních a reklamních služeb, nájemného a pronájmu nehmotných statků (filmových a zvukových záznamů apod.), stavebních a montážních prací prováděných v zahraničí, úhrad za stavební a montážní práce do zahraničí, finančních a pojišťovacích služeb, služeb v oblasti spojů, technických, právních a poradenských činností, licenčních poplatků, autorských honorářů, služeb v oblasti kultury, sportu a rekreace.

V posledních letech celkový objem exportu a importu služeb absolutně i relativně (ve vztahu k zahraničnímu obchodu) roste.

Konkrétní údaje MMF ukazují, že objem služeb tvoří zhruba jednu pětinu ve vztahu k exportu a importu zboží.

17

kredit debet Dílčí saldo Kumulativní saldo

Vývoz zboží 120

Dovoz zboží - 200

Obchodní bilance

-80

Příjmy za služby 230

Výdaje za služby -50

Bilance služeb 180

Výkonová bilance

100

18

3. Bilance výnosů

Důchody – výnosy

příjmy (zisky, úroky, dividendy renty) z investovaného kapitálu v zahraničí.

Důchody – náklady

výdaje spojené se zahraničními investicemi v domácí ekonomice, reinvestované zisky, úroky placené do zahraničí

Jedná se o položku, která je zpětným odrazem předchozího pohybu dlouhodobého a krátkodobého kapitálu.

19

Transfery neboli jednostranné platby

nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek nebo zahraničních závazků země.

Členění na oficiální a soukromé transfery a na

převody věcné a finanční.

Nejvýznamnější položky

remitenze (tzn. Převody pracovních příjmů),

hospodářská pomoc,

dary,

příspěvky nadnárodním (mezinárodním) institucím,

alimenty,

zahraniční penze atd20

kredit debet Dílčí saldo Kumulativní saldo

Výkonová bilance

100

Důchody – výnosy

30

Důchody-náklady

-20

Bilance výnosů

10

Transfery – příjmy

20

Transfery – výdaje

-10

Bilance transferů

10

A. Běžný účet

12021

Zobrazuje a zachycuje převody (transfery) kapitálového charakteru.

čerpání zdrojů z EU

kapitálové transfery související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, s vlastnickými právy ke kapitálovým aktivům.

převody nevyrobených nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv (autorská práva, patenty).

V minulosti se na kapitálovém účtu zaznamenávaly toky kapitálu, tj. investice. Kapitálové transfery byly součástí běžného účtu. V současné době, dle metodiky MMF, toky kapitálu jsou zaznamenávány na finančním účtu, který tedy nahrazuje dřívější účet kapitálový.

22

Export /kredit/ a import/debet/ dlouhodobého kapitálu

zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraniční.

je záznamem o mezinárodních tocích soukromých a veřejných investic a půjček. Transakce finančního účtu ovlivňují zejména čistou věřitelskou pozici země.

23

Transakce jsou klasifikovány jako:

Přímé investice / 10% podíl na základním kapitálu/

V zahraničí

Zahraniční

Portfoliové investice

V zahraničí

Zahraniční

Finanční deriváty / forwardy, swapy futures, opce/

Ostatní kapitál

Úvěry poskytnuté

Úvěry přijaté

24

D. Chyby a omyly

vyrovnání rozdílů způsobených použitím různých metod při statistickém zjišťování položek platební bilance a odráží i možné nepřesnosti a chyby v evidenci jednotlivých transakcí.

Umožňují vyřešit metodické odchylky ve statistice a účetnictví jednotlivých zemí

Tato položka prakticky zajišťuje vyrovnanost platební bilance jako celku.

25

E. Změna devizových rezerv

Změny v devizových rezervách měnových institucí, centrální banka, ministerstvo financí, nebo stabilizační fondy / mimo celkovou plat. bilanci/, ČNB nakupuje a prodává devizy ve snaze stabilizovat devizovou nabídku a poptávku (respektive devizový kurz). /

Centrální banka drží ve svém portfoliu určitá reálná devizová aktiva (cizí volně směnitelné měny v hotovosti či na účtech u zahraničních bank, zlato, státní cenné papíry cizích vlád atd.) a má k dispozici i tzv. potenciální devizové prostředky, možnost čerpat úvěrové devizové zdroje u Mezinárodního měnového fondu (IMF) a cizích centrálních bank do předem stanoveného limitu.

26

Pro analýzu rovnováhy platební bilance je účelné sestavit salda platební bilance. Lze rozlišit dva základní typy sald platební bilance:

a) dílčí salda platební bilance: lze je získat jako rozdíl kreditu a debetu jednotlivých položek platební bilance (saldo obchodní bilance, saldo běžného účtu platební bilance, saldo finanční účtu platební bilance, saldo přímých investic atd.).

b) kumulativní salda platební bilance: vedením pomyslné čáry horizontálním směrem se rozdělí platební bilance do dvou relativně samostatných okruhů.

kredit debet Dílčí saldo Kumul. saldo

A. Běžný účet 120

B. Kapitálový účet 0

Přímé investice - v zahr. -120

- zahraniční 180

Portfoliové invest. - v zahr. -80

- zahraniční 120

Finanční deriváty

Ost.kapitál- úvěry poskyt. -60

- úvěry přijaté 20

C. Finanční účet 60

D. Chyby a omyly -10

Platební bilance celk 170

E. Změna dev. rezerv -17028

2. Saldo běžného účtu – ekonomická interpretace/tokový pohled na platební bilanci/Kladné saldo + :

Zvýšení zahraničních pohledávekSnížení zahraničních závazků Akumulace v podobě držby zahraničního majetku

Záporné saldo – deficit - :Obrácené efekty

/Financování deficitu přílivem nedluhového kapitálu – přímé investice/

Celková investiční pozice: / bilance majetkových pohledávek a závazků/ - stavový pohled

29

3. Celkové – owerall-saldo platební bilance – ekonomická interpretace

1. Vyrovnávací položkou /pod čarou salda/ jsou změny devizových rezerv

2. Nulová hodnota salda neznamená automaticky ani střednědobou vnější rovnováhu země

/ krátkodobý kapitál na běžném účtu – spekulace a nebezpečí destabilizace/

30

Základní typ stavové bilance / k určitém u datu - 31.12./

Součástí je i bilance zahraničního zadlužení

Základní pohled na postavení země ve vnějších vztazích – situace domácí ekonomiky k zahraničí

31

Investiční pozice vůči zahraničí rok 2004 v mld Kč

Aktiva   Pasiva  

Přímé investice v zahraničí 84,10

Přímé investice zahraničí u nás 1280,60

Portfoliové investice 372,20Portfoliové investice 381,00

Finanční deriváty 39,70Finanční deriváty 31,80

Ostatní investice 417,10Ostatní investice 680,90

Rezervy ČNB 636,20    

Saldo investiční pozice -825,00

32

Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná.

Vyrovnanost není rovnováha!

Podmínky rovnováhySchodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv.

Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devizových rezerv

Pozor

devizové rezervy nelze využívat dlouhodobě k vyrovnávání platební bilance

33

Příklad 1: /schodek platební bilance/

Schodek běžného účtu naší platební bilance je 100 mld. Kč, ale přebytek našeho finančního úctu by byl jen 60 mld. Kč. Na měnovém trhu by dovozci chtěli prodat 100 mld. korun (za zahraniční měny), avšak zahraniční investoři by chtěli koupit jen 60 mld. korun (za zahraniční měny). Nabídka korun na měnovém trhu by převyšovala poptávku po nich. V tom případě dojde k depreciaci koruny.

34

Příklad 1: pokračování Když bude koruna depreciovat, naše zboží bude na zahraničních trzích (vyjádřeno v zahraničních měnách) levnější, a náš vývoz proto poroste. Naopak zahraniční zboží bude na našem trhu (vyjádřeno v korunách) dražší, a náš dovoz bude tudíž klesat. Schodek běžného účtu se bude proto zmenšovat. Jakmile poklesne na 60 mld. Kč, tj. bude pokryt přebytkem finančního účtu, bude na měnovém trhu nabídka korun odpovídat poptávce po korunách a koruna přestane dále depreciovat. Platební bilance bude v rovnováze.

35

Příklad 2: /přebytek platební bilance/

Schodek běžného účtu naší platební bilance je jen 20 mld. Kč, zatímco přebytek finančního účtu je 60 mld. Kč. V tom případě nabízejí naši dovozci na měnovém trhu 20 mld. Kč (za zahraniční měny), zatímco zahraniční investoři poptávají 60 mld. Kč (za zahraniční měny). Poptávka po korunách na měnovém trhu převyšuje nabídku korun. Koruna bude apreciovat.

36

Příklad: /přebytek platební bilance/

Apreciace koruny způsobí, že naše zboží bude na zahraničních trzích dražší, a náš vývoz bude proto klesat. Zahraniční zboží bude naopak na našem trhu levnější a náš dovoz bude růst. Schodek běžného účtu se proto bude zvětšovat. Jakmile dosáhne 60 mld., tj. vyrovná se přebytku finančního účtu, přestane koruna apreciovat, protože se na měnovém trhu bude poptávka po korunách rovnat nabídce korun. Platební bilance bude v rovnováze.

37

Běžný účet a finanční účet jsou „spojené nádoby" - spojené měnovým kurzem, který zajišťuje, že se bilance obou účtů navzájem vyvažují

Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz za předpokladu, že je měnový kurz volně pohyblivý (centrální banka neintervenuje na měnovém trhu).

Jestliže měnový kurz není volně pohyblivý a centrální banka jej udržuje na úrovni, která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak může nerovnováha platební bilance přetrvávat delší dobu. Tato nerovnováha je pak vyrovnávána změnou devizových rezerv.

38

Existují čtyři základní faktory ovlivňující platební bilanci země. Jedná se o

1. míru inflace,

2. Růst reálného produktu ekonomiky,

3. výši úrokových sazeb a

4. devizový kurz.

Platební bilance zemí podléhají neustálým procesům automatického vyrovnávání.

Jedná se o takzvané vyrovnávací procesy platební bilance, vyrovnávací proces cenový, důchodový a kurzový

Bilance zboží a služeb závisí na měnovém kurzu. Depreciace domácí měny tuto bilanci zlepšuje (snižuje její schodek, popř. zvyšuje její přebytek) a apreciace ji naopak zhoršuje.

Změna měnového kurzu však mívá na bilanci zboží a služeb jiný vliv v krátkém a v dlouhém období.

Poptávka domácích osob po zahraničním zboží, jakož i poptávka zahraničních osob po našem zboží, bývá k krátkém období méně elastická než v dlouhém období

40

Růst domácího reálného HDP zvyšuje náš dovoz, a proto zhoršuje naši bilanci zboží a služeb.

Naopak růst zahraničního reálného HDP zvyšuje náš vývoz a zlepšuje naši bilanci zboží a služeb

41

Reálný měnový kurz je nominální měnový kurz násobený poměrem zahraniční a domácí cenové hladiny.

PF

Re D/F= Ne D/F * ----PD

42

Bilance zboží a služeb závisí jednak na reálném měnovém kurzu a jednak na růstu domácího reálného HDP v poměru k růstu zahraničního reálného HDP.

Finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou u nás a v zahraničí.

Pokud se úrokový diferenciál zvětší, ať už zvýšením naší úrokové míry, nebo poklesem úrokové míry v zahraničí, dojde k přílivu zahraničního kapitálu, protože investoři budou raději ukládat peníze na korunové vklady.

V tom případě roste přebytek na našem finančním účtu (popř. se zmenšuje jeho schodek)..

44

Mají podobu arbitrážních obchodů, využívajících krátkodobých rozdílů ve výnosnosti aktiv jednotlivých zemí.Podmínkou fungování této arbitráže je dokonalá kapitálová mobilita.Dokonalá kapitálová mobilita existuje v mezinárodní sféře tehdy, jestliže investoři mohou nakupovat aktiva v kterékoliv zemi, s nízkými transakčními náklady, rychle a v neomezeném rozsahu. podmínkou dokonalé kapitálové mobility jsou:

- neexistující rozdíly zdanění v jednotlivých zemích- neexistující riziko změny devizového kurzu- neexistující politické a jiné překážky odlivu kapitálu a jeho

výnosů z jedné země do druhé.

Růst investic zvyšuje úrokovou míru, což vyvolává přebytek na finančním účtu platební bilance.

V důsledku toho domácí měna apreciuje, což vyvolává schodek bilance zboží a služeb.

růst úspor snižuje úrokovou míru a tím zhoršuje finanční účet a zlepšuje bilanci zboží a služeb

46

Příčinou schodku bilance zboží a služeb je především dovoz kapitálu, který zaplňuje mezeru mezi vyššími domácími investicemi a nižšími domácími úsporami. Nebýt dovozu kapitálu, musela by země snížit investice na úroveň domácích úspor a nemohla by využít některé investiční příležitosti, které v zemi existují a na které jsou zahraniční investoři ochotni půjčovat

47

Stát nedokáže dlouhodobě zlepšit bilanci zboží a služeb. Politika aktivní bilance nakonec vede jen k tomu, že obchodní partneři sáhnou k odvetným opatřením. Výsledkem je potlačování svobodného obchodu a deformování komparativních výhod v mezinárodním obchodě.

48

Běžný účet platební bilance skončil ve druhém čtvrtletí 2012 pasivem 6,6 mld. Kč.

Na finančním účtu byl vykázán čistý odliv kapitálu ve výši 6,5 mld. Kč.

Devizové rezervy ČNB se snížily o 36 mld. Kč (bez vlivu kurzových rozdílů).

Poměr schodku běžného účtu platební bilance k HDP na roční bázi činí podle odhadu ČNB 1,5 % především v důsledku deficitu bilance výnosů (6,3% HDP), který je však z velké části vyvažován aktivem bilance zboží a služeb (5 % HDP).

Na běžném účtu platební bilance skončila podle aktualizovaných údajů ve druhém čtvrtletí přebytkem ve výši 59,3 mld. Kč.

V meziročním zvýšení aktiva o 9,7 mld. Kč se promítl především růst aktiva obchodní bilance.

Objem vývozu zboží (index 106,8) rostl rychleji v porovnání s růstem dovozu (index 104).

Zhoršení salda bilance služeb souviselo zejména se vznikem pasivní bilance obchodních operací se zbožím, vyššími dovozy služeb podniky se zahraniční účastí v rámci skupiny a růstem dovozů poradenských služeb v položce ostatních služeb.

Naopak se zvýšil vývoz dopravních služeb u silniční a železniční přepravy nákladů a rostly čisté příjmy ze zahraničního cestovního ruchu.

 skončila ve druhém čtvrtletí schodkem ve výši 61,8 mld. Kč, což představuje jeho meziroční zmírnění o 50 mld. Kč.

Snížily se především dividendy vyplacené zahraničním vlastníkům tuzemských přímých investic a zlepšila se bilance mezi příjmy z mezd českých pracovníků v zahraničí a výdaji na mzdy zahraničních pracovníků zaměstnaných v tuzemsku.

Naopak narostly platby výnosů z tuzemských dluhopisů, které jsou v portfoliu zahraničních vlastníků.

 byla ve druhém čtvrtletí schodková v rozsahu 4,2 mld. Kč (ve stejném období minulého roku aktivum 5,3 mld. Kč).

Vznik schodku souvisel především s poklesem čistých příjmů z rozpočtu EU a přetrvávajícím schodku soukromých převodů.

Kapitálový účetNa kapitálovém účtu vznikl přebytek 0,1 mld. Kč

(meziroční zlepšení salda o 0,2 mld. Kč). Na dosažený přebytek měly vliv čisté příjmy z rozpočtu EU vykazované na kapitálovém účtu.

Na finančním účtu platební bilance byl zaznamenán čistý odliv zdrojů do zahraničí v rozsahu 6,5 mld. Kč.

Aktivní saldo finančního účtu vztažené k HDP na roční bázi pokleslo podle odhadu ČNB na 1,1 %.

 došlo k čistému přílivu prostředků ve výši 17,6 mld. Kč. Zahraniční investice do tuzemských podniků se

uskutečnily v rozsahu 22,2 mld. Kč. Z tohoto objemu připadalo na posílení základního kapitálu tuzemských společností 49 mld. Kč. Předpokládaný objem reinvestovaného zisku zahraničními investory činil 29,9 mld. Kč.

V úvěrových vztazích mezi přidruženými podniky byl naopak vykázán čistý odliv prostředků do zahraničí v rozsahu 56,7 mld. Kč (poskytnutí finančních úvěrů tuzemskými firmami do zahraničí).

Tuzemské podniky investovaly v zahraničí 4,6 mld. Kč, z toho 0,5 mld. Kč směřovalo na posílení základního kapitálu dceřiných firem.

Předpokládaný objem reinvestovaného zisku dosáhl 5 mld. Kč.

V úvěrových vztazích převažovalo splácení úvěrů tuzemským matkám v saldu 0,9 mld. Kč.

 byl vykázán čistý příliv zahraničního kapitálu do České republiky ve výši 15 mld. Kč. V tomto vývoji se promítly především emise dluhopisů českých subjektů na zahraničních trzích, zatímco držba krátkodobých vládních dluhopisů a akcií v rukou nerezidentů poklesla.

V obchodech se zahraničními cennými papíry převažovaly odprodeje akcií nebankovními podniky z portfolií tuzemských investorů (příliv kapitálu ve výši 4,5 mld. Kč).

V transakcích spojených s vypořádáním obchodů s deriváty došlo k odlivu finančních prostředků do zahraničí ve výši 2,5 mld. Kč.

 se uskutečnil odliv finančních prostředků do zahraničí v rozsahu 36,7 mld. Kč.

Rozhodující byla změna pozice bankovního sektoru v důsledku růstu aktiv vůči nerezidentům při současném splácení přijatých depozit. Odliv zdrojů bankovního sektoru vč. ČNB do zahraničí představoval 27,4 mld. Kč.

Podnikový sektor rovněž poskytoval do zahraničí finanční zdroje především v souvislosti se splácením dříve čerpaných dovozních úvěrů. Saldo odlivu zdrojů činilo 7,6 mld. Kč.

Vývoj pozice vládního sektoru ovlivnilo splácení zahraničních úvěrů čerpaných od Evropské investiční banky ve výši 1,7 mld. Kč.

Devizové rezervy poklesly ve druhém čtvrtletí o 36 mld. Kč (po vyloučení kurzových vlivů) vlivem snížení devizových úložek klientů u ČNB.

Definice a obsah

Investiční pozice České republiky vůči nerezidentům je přehled stavů finančnÌch aktiv a pasiv všech sektorů tuzemské ekonomiky (vládního, bankovního vč. ČNB a podniků) ve vztahu k nerezidentům České republiky k určitému datu (k

poslednímu dni vykazovaného období).

ve druhém čtvrtletí 2012 se snížil deficit investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) o 14 mld. Kč a činí 1966,2 mld. Kč.

Poměr schodku investiční pozice k HDP v běžných cenách činí 51,5 %. V meziročním srovnání se schodek investiční pozice o 29,2 mld. Kč zvýšil. Zahraniční dluh České republiky meziročně narostl o 144,3 mld. Kč na 1895,0 mld. Kč (49,6 % HDP).

 se oproti konci předchozího čtvrtletí zvýšila o 65,0 mld. Kč na 2625,9 mld. Kč.

Tento stav je meziročně vyšší o 262,6 mld. Kč především v důsledku nárůstu aktiv bankovního a podnikového sektoru.

stav zahraničních aktiv bankovního sektoru vč. ČNB se ve druhém čtvrtletí zvýšil především v důsledku navýšení aktiv obchodních bank. Obchodní banky zvýšily poskytování úvěrů do zahraničí. Zahraniční aktiva ČNB naplňují 30,9 % z celkových aktiv investiční pozice, aktiva obchodních bank (bez cenných papírů) 20 %.

Stav portfoliových investic v držbě tuzemských subjektů se ve druhém čtvrtletí nezměnil. Portfoliové investice tvoří 17,8 % celkových aktiv.

Kladná reálná hodnota derivátů se zvýšila na 4,6 % aktiv investiční pozice.

 investiční pozice se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 51 mld. Kč na 4592,1 mld. Kč. Meziroční přírůstek činí 291,8 mld. Kč především v důsledku růstu závazků podnikového a vládního sektoru.

Nejvyšší podíl na zahraničních pasivech investiční pozice zaujímají závazky z přímých zahraničních investic v České republice (55,7 %). K růstu stavu ve druhém čtvrtletí přispěly vklady zahraničních vlastníků do základního kapitálu tuzemských společností a tvorba předpokládané výše reinvestovaného zisku. V rámci úvěrových vztahů mezi přidruženými podniky poskytovaly tuzemské podniky finanční prostředky zahraničním mateřským a sesterským firmám 1.

K navýšení stavu zahraničních portfoliových investic významnou měrou přispěly emise dluhopisů českých subjektů uskutečněné v zahraničí. Zastoupení portfoliových investic na celkových pasivech se zvýšilo na 18,7 % (z toho majetkové cenné papíry naplňují 3,9 %). Stav záporné reálné hodnoty derivátů mírně narostl na 3 % celkových pasiv.