Sociální a ekonomické postavení osob samostatně ...praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_355.pdf · Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v

Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných

v ČR v roce 2012

Řešitelé:

Jan Vlach Ladislav Průša Július Szabo

Tomáš Pavlíček

VÚPSV, v.v.i. Praha 2013

Publikac doc. IngIng. MaMgr. MiIng. RoIng. DaIng. JanIng. Jandoc. Ing Předklámickéhodůsledkprogramvývoje

Vydal VPraha 2jako svoVyšlo v Tisk: VÚ Recenze ISBN 97 http://w

ce byla sch

g. Ladislav artin Holub,riam Kotrubert Jahod

avid Prušvicn Mertl, Phn Molek, CSg. Olga Pol

daná monoo postavenku hospodámu na podpOMEGA s f

Výzkumný ú2, Palackéhou 454. pu roce 2013ÚPSV, v.v.i

e: prof. IngIng. Jan

78-80-7416

www.vupsv

hválena edič

Průša, CSc, Ph.D. (VÚsová, Ph.Da, Ph.D. (Mc, Ph.D. (MF.D. (VŠFS PSc. (JU Česáková, CSc

ografie vznní osob samřské krize poru aplikoinanční pod

ústav práceo náměstí 4blikaci , 1. vydání.

g. Vojtěch K Mertl, Ph.D

6-116-2

v.cz

ční vědecko

c. (VÚPSV, PSV, v.v.i.

D. (FSV UK MU Brno) F ČR) Praha) ské Budějovc. (Metropo

nikla v rámmostatně va souvislos

ovaného spdporou Tec

e a sociálníc4

, počet stra

Krebs, CScD.

ou radou ve

v.v.i. Prah Praha) Praha)

vice) olitní univer

mci projektuvýdělečně čsti se systémpolečenskovhnologické

ch věcí, v.v

an 135

.

e složení:

a)

rzita Praha)

u TD010106činných (semem sociávědního výz agentury Č

v.i.

)

6 „Změny ebezaměstnlního zabezzkumu a exČeské repu

sociálně eknaných) v zpečení“ v rxperimentábliky.

kono-ČR v rámci álního

Abstrakt

Počet sebezaměstnaných se v krizových letech 2008-2012 zvýšil o 9 %, produktivita jejich práce reálně klesla o 2,5 %. Vysoký přírůstek zaznamenaly manuální činnosti. Podíl sebezaměstnaných na zaměstnanosti ve výši 18 % v roce 2011 patřil mezi nejvyšší v EU. Ve srovnání s ostatními zeměmi se zachovala specifická struktura s minimálním podílem farmářů a relativně vysokým podílem sebezaměstnaných v sekundéru, zejména ve stavebnictví. V době krize se sektor orientoval na konečnou spotřebu obyvatelstva. Firmy drobných podnikatelů se díky přátelskému daňovému prostředí vyrovnaly s propadem ekonomiky. Sebezaměstnaní si zachovali vysokou příjmovou hladinu, která jejich domácnostem umožňuje bezproblémové uspokojování jejich potřeb vč. zbytných ve stejné míře jako v období konjuktury. Růst počtu manuálně pracujících sebezaměstnaných s nízkou finanční gramotností, rozšiřování prostoru daňové optimalizace a provázanost daňových a vyměřovacích základů našly svůj odraz v nízkém objemu daní z příjmů a odváděného sociálního a zdravotního pojištění a v klesající úrovni tvorby rezerv pro nepříznivé životní situace a na stáří. V budoucích letech v souvislosti se stárnutím osob samostatně výdělečně činných a ukončením jejich ekonomické aktivity hrozí reálné riziko jejich propadu do chudoby.

Klíčová slova: sebezaměstnaný, osoba samostatně výdělečně činná, soukromý země-dělec, živnostník, svobodné povolání, motivace k podnikání, ekonomické, pracovní, životní podmínky, vzdělávání

Abstract

Number of self-employed persons in the crisis years of 2008-2012 increased by 9%, the productivity of their work actually declined by 2.5%. High increase of the number of persons was found in manual professions. The proportion of self-employed persons in employment was 18% in 2011 - it was one of the highest in the EU. In comparison with other countries at us maintain a specific structure with a minimal share of farmers and the relatively high proportion of self-employed in the secondary sector, particularly in construction. During the crisis the sector focused on the final consumption. Companies of small entrepreneurs have well mastered with slump in the economy. It was a result of friendly fiscal environment. Entrepreneurs with their businesses have well mastered the drop of the economy. It was the result of a friendly tax environment. Self-employed persons maintain high level of their income, which allows their house-holds relatively simply meet their needs, including non-essential needs, at approxi-mately the same level as the boom in. Growth of the number of manually working self-employed persons with low financial literacy, broadening of space for tax optimization and coherence of fiscal and assessment bases found their reflection in the low level of paid income taxes, social and health insurances and also the decreasing level of created reserves for adverse life situations and old age. In the future, in connection with aging of self-employed persons and the end of their economic activity, there is a real risk of their falling into poverty. Key words: Self-employed, farmer, sole trader, freelance occupation, motivation to enterprise, social and economical, life conditions, education

5

Obsah Úvod ............................................................................................................. 7 1. Základní charakteristiky terénního šetření ................................................. 8

1.1 Obsah, způsob zjišťování, rozsah šetření ..................................................... 8 1.2 Cíle šetření ............................................................................................. 8 1.3 Struktura respondentů ............................................................................. 9

2. Vybrané demografické, ekonomické a sociální charakteristiky

sebezaměstnaných v roce 2012 ................................................................ 12 2.1 Samostatná výdělečná činnost jako hlavní zdroj příjmů ............................... 15 2.2 Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů ............................ 16 2.3 Samostatně podnikající zemědělci ............................................................ 17 2.4 Živnostníci ............................................................................................ 17 2.5 Svobodná povolání ................................................................................ 18

3. Motivace k podnikání ............................................................................... 20

3.1 Motivace osob, u nichž je podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů ............... 21 3.2 Motivace osob, u nichž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů ............. 26

4. Prestiž sebezaměstnaných ve společnosti ................................................ 30 5. Ekonomické podmínky podnikání ............................................................. 33

5.1 Struktura sektoru samostatné výdělečné činnosti ....................................... 33 5.2 Místo na trhu ........................................................................................ 36 5.3 Podnikání s pomocí rodinných příslušníků a se zaměstnanci ......................... 39 5.4 Perspektiva podnikání ............................................................................ 41

6. Vzdělávání ............................................................................................... 44 7. Pracovní podmínky .................................................................................. 52 8. Životní podmínky ..................................................................................... 57

8.1 Struktura příjmů domácností sebezaměstnaných ........................................ 59 8.2 Příjmová situace domácností sebezaměstnaných ........................................ 60 8.3 Volný čas ............................................................................................. 64 8.4 Hodnocení příjmových, pracovních a životních podmínek ve srovnání se

zaměstnanci ......................................................................................... 65 9. Zajištění sebezaměstnaných pro nenadálé životní situace ........................ 68

9.1 Nemocenské pojištění ............................................................................ 70 9.2 Příprava na stáří .................................................................................... 71 9.3 Zdravotní pojištění................................................................................. 74

10. Shrnutí základních poznatků .................................................................. 75 Literatura .................................................................................................... 81 Přílohy ........................................................................................................ 83

Úvod

7

Úvod

Předkládaná monografie se opírá o „tvrdá“ statistická a administrativní data a o výstupy šetření osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“). Terénní šetření, jehož hodnocení se předkládá v této monografii, je druhým komplexnějším průzkumem postojů osob samostatně výdělečně činných k jejich sociálnímu a ekonomickému postavení v ČR. Obdobné šetření Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. (dále „VÚPSV“) realizoval v roce 2006. Průzkum je dílčí složkou poznatkové základny výzkumného projektu „Změny sociálně ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných (sebezaměstnaných) v ČR v důsledku hospodářské krize a souvislosti se systémem sociálního zabezpečení“, který řeší VÚPSV, v.v.i. v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA v letech 2012-2013.

Šetření rozšiřuje a doplňuje poznatky opírající se o informace ze statistických zjišťování a administrativních zdrojů. Stanoviska 1 005 respondentů k 51 otázkám, které charakterizují jak objektivní demografická, sociální a ekonomická kritéria, tak subjektivní hodnotící názory, představují rozsáhlou sondu do sebehodnocení osob samostatně výdělečně činných - drobných podnikatelů. Rozbor šetření se v šesti kapi-tolách orientuje na hlavní okruhy: motivaci sebezaměstnaných k podnikání a postoje k jeho perspektivě, ekonomické a pracovní podmínky drobných podnikatelů, jejich názory na potřebu vzdělávání a na hodnocení životní situace domácností OSVČ. Hod-nocení se zabývá jak společnými postoji osob samostatně výdělečně činných k někte-rým vybraným problémům, tak významnými rozdíly ve stanoviscích mezi hlavními segmenty podnikatelů (soukromí zemědělci, živnostníci, svobodná povolání), mezi re-spondenty s podnikáním jako hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů a podle dalších třídících hledisek.

Autoři porovnávají výstupy šetření z roku 2006 s výsledky z roku 2012 a charakterizují podstatné změny, ke kterým došlo v uplynulém období. Interpretace přihlíží k rozdílným ekonomickým podmínkám. Rok 2006 charakterizovala konjunktura, v roce 2012 se ekonomika potýkala s hospodářskou krizí.

Výsledky šetření přinášejí hlubší poznání sociálně ekonomické situace sebeza-městnaných v ČR, jsou důležitým příspěvkem pro rozvoj dalšího výzkumu v této oblasti a dávají rovněž impulzy pro orientaci sociální a hospodářské politiky vůči této spole-čenské skupině. Předmětem této etapy výzkumu nebyla formulace efektivního prostoru sociální ochrany sebezaměstnaných v ČR.

1. Základní charakteristiky terénního šetření

8


1.1 Obsah, způsob zjišťování, rozsah šetření

Terénní šetření, jehož výsledky jsou hodnoceny v předkládané studii, předsta-vuje v ČR druhý komplexnější průzkum postojů a stanovisek sebezaměstnaných osob k významným okruhům jejich sociálního a ekonomického postavení.

Zjišťování proběhlo ve 3. čtvrtletí 2012 ve spolupráci VÚPSV, v.v.i. a agentury Faktum Invenio, s.r.o. formou přímých rozhovorů tazatelů s respondenty (vybranými na základě kvótního výběru).

Šetření se orientovalo na fyzické osoby, které buď podnikají bez zaměstnanců (tj. jako samostatní jednotlivci, popř. se spoluprací rodinných příslušníků1) nebo se zaměstnanci.

Zjišťování zahrnulo postoje, stanoviska a názory 1 005 respondentů. Základní soubor představuje zhruba 1 promile celkového počtu sebezaměstnaných v ČR.2 Rozsah výběru je dostatečný pro přijatelnou přesnost základních charakteristik, třídění a korelaci srovnatelnou s jinými sociálními výběrovými šetřeními.

Souhrnně bylo respondentům položeno 51 otázek s různým počtem variant. Demograficko-sociální identifikace se týkalo 7 otázek. Motivací k podnikání se zabývaly 2 otázky. 21 otázek se zaměřilo na ekonomické podmínky a charakteristiku ekono-mické aktivity. Pracovní podmínky mapovalo 9 otázek. Životní podmínky sebeza-městnaných a jejich domácností byly předmětem 8 otázek. Zajištění rodin OSVČ před nenadálými a nepříznivými životními událostmi a situacemi sledovaly 3 otázky.

Postižení změn v období hospodářské krize umožňuje věcná srovnatelnost a metodická jednotnost s obdobným šetřením realizovaným v roce 2006.3

1.2 Cíle šetření

Základním cílem šetření bylo charakterizovat postoje, stanoviska a názory sebezaměstnaných v jejich souhrnu a typických skupin k podstatným stránkám jejich sociálního a ekonomického postavení v ČR. Terénní šetření a jeho vyhodnocení se zaměřily na:

- motivy k výkonu samostatné výdělečné činnosti,

- ekonomické podmínky, perspektivu podnikání,

1 Pomáhající rodinní příslušníci jsou osoby zaměstnané ve vlastním podniku (bez ohledu na počet

odpracovaných hodin), na které se rozděluje příjem z podnikání. Jde tedy o osoby, které nepobírají mzdu nebo obdobný pracovní příjem na základě formalizovaného vztahu k podniku. Statistika je považuje za zaměstnané ve vlastním podniku. Viz např. ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012; kap. II. Metodické vysvětlivky; ČSÚ, Praha, 2012, kód 3101-12.

2 Podle národních účtů 934 876 sebezaměstnaných osob v roce 2011, blíže ČSÚ: Mimořádná revize národních účtů 2011 a 2014, tabulka M 000 133a Sebezaměstnaní, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

3 blíže Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/


9

- pracovní podmínky,

- postoje ke vzdělávání,

- životní podmínky domácností OSVČ,

- zajištění před nenadálými a nepříznivými životními situacemi a na stáří.

Příprava terénního šetření se opírala o rozbory statistických informací a právních úprav podnikání. Ekonomické a sociální podmínky sebezaměstnaných jsou značně heterogenní a člení se na několik typických dílčích podskupin.

Prvým třídícím hlediskem OSVČ je míra závislosti na příjmech z podnikání. Pro jejich podstatnou část je podnikání hlavním zdrojem příjmů. Pro menší část je podnikání pouze vedlejším příjmovým zdrojem, převládajícími jsou zejména příjmy ze zaměstnaneckého pracovního poměru nebo příjmy sociální - obvykle starobní nebo invalidní důchod, popř. jiné sociální dávky nebo různé kombinace těchto nepodnikatel-ských příjmů.

Významná jsou specifika věcného obsahu podnikatelské činnosti, která nachá-zejí vyjádření v samostatných právních úpravách. Z tohoto pohledu šetření rozlišuje tři základní okruhy OSVČ:

- samostatně hospodařící rolníky (fyzické osoby provozující zemědělskou výrobu, vč. hospodaření na vodních plochách a v lese, nezapsané v obchodním rejstříku) podni-kající podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále též „soukromí zemědělci“ nebo jen „zemědělci“),

- OSVČ podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále „živnostníci“),

- sebezaměstnaní, jejichž podnikání je upraveno, vzhledem k rozdílnosti oblastí a podmínek činnosti řadou specifických právních úprav, a jejichž společným rysem je výkon odborně a kvalifikačně náročných činností, převážně služeb (dále „svobodná povolání“).

Základ vyhodnocovacího schématu šetření spočívá v rozčlenění respondentů na část osob samostatně výdělečně činných, u nichž je podnikání hlavním zdrojem příjmů a část osob, u nichž podnikání představuje vedlejší zdroj příjmů (první stupeň třídění). Každý z těchto dílčích souborů je v druhém třídícím stupni členěn na podsoubory podle zákonné úpravy podnikatelské činnosti, tj. na „soukromé zemědělce“, „živnostníky“ a „svobodná povolání“.

V kombinaci s tímto „standardním“ tříděním nebo samostatně je v analýze výsledků šetření využívána řada dalších demografických, sociálních, popř. ekonomic-kých třídících hledisek (charakter činnosti, věk, vzdělání aj.) a rovněž subjektivních postojových kritérií. Vyhodnocení výstupů šetření testuje jednak míra shody postojů všech respondentů, jednak jejich rozdílnost u dílčích souborů. Věcná srovnatelnost s otázkami z roku 2006 umožňuje hodnotit i změny, ke kterým došlo v uplynulých 6 letech poznamenaných hospodářskou krizí.

1.3 Struktura respondentů

Struktura respondentů podle pozice podnikatelské činnosti v utváření jejich příjmů v kombinaci se zákonnou úpravou, podle níž podnikání probíhá, je uvedena v tabulce č. 1.


10

Tabulka č. 1 Členění OSVČ - respondentů zahrnutých do výběrového šetření podle podnikání jako hlavní nebo vedlejší výdělečné činnosti a podle zákonné úpravy podnikání

ř. zákonná úprava podnikání OSVČ

podnikání jako

celkem hlavní vedlejší

zdroj příjmů

osoby podíl v %

osoby podíl v %

osoby podíl v %

a b c d e f g h

1 soukromí zemědělci 36 4,1 3 2,3 39 3,9

2 živnostníci 755 86,2 112 86,8 867 86,3

3 svobodná povolání 85 9,7 14 10,9 99 9,8

4 souhrn respondentů 876 100,0 129 100,0 1 005 100,0

5 podíl v %* 87,2 12,8 100,0

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Poznámky: * z řádku 4, sloupce g

Struktura souboru respondentů podle zákonné úpravy podnikání je blízká proporcím statisticky sledovaných „jednotek typu podnik“, zejména pokud je rozsah těchto jednotek korigován o počet cizinců, kteří v ČR podnikají na základě zákona o živnostenském podnikání. S ohledem na nezbytnost specifických metod zjišťování postojů cizinců šetření nezahrnulo cizí státní příslušníky. Následující tabulka obsahuje porovnání struktur statistického a terénního šetření.

Tabulka č. 2 Porovnání struktury statistických jednotek typu podnik (k 31. 12. 2010) a OSVČ - respondentů terénního šetření (III. Q. 2012)

ř. soukromí podnikatelé (OSVČ) podnikající

jako*

statistické jednotky typu podnik dle ČSÚ počet OSVČ

respondentů v šetření

struktura v %

před korekcí

po korekci*

sl. c sl. d sl. e

a b c d e f g h

1 zemědělci 28 912 28 912 39 2,8 3,1 3,9

2 živnostníci 920 670 829 687 867 90,4 89,4 86,3

3 svobodná povolání 69 792 69 792 99 6,8 7,5 9,8

4 celkem 1 019 374 928 391 1 005 100,0 100,0 100,0

Zdroj: ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011, ČSÚ, Praha, 2011, str. 371, kód e-0001-11; ČSÚ: Cizinci v České republice, Cizinci - zaměstnanost, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost; Terénní šetření OSVČ 2012; Výpočty VÚPSV

Poznámky: * snížení počtu u podnikatelů - živnostníků o 90 983 cizinců s platným živnostenským oprávněním v ČR k 31.12.2010

Strukturu respondentů v členění, zda je podnikání hlavním (hlavní samostatná výdělečná činnost, též „hlavní činnost“) nebo vedlejším zdrojem příjmů (vedlejší samostatná výdělečná činnost, též „vedlejší činnost“), nelze bezprostředně srovnávat s členěním samostatné výdělečné činnosti na hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Otázka obsažená v šetření je formulována tak, aby se respondenti při


11

odpovědi rozhodovali podle jednoznačného a relativně jednoduchého kritéria - postavení (podílu) příjmů z podnikání v jejich celkových příjmech.4

4 Otázka zněla: „Je podnikání hlavním zdrojem Vašich příjmů nebo si podnikáním pouze přivyděláváte?“

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012

12


Z údajů tabulky č. 1 je zřejmé, že třídění a korelace vyšších stupňů nelze realizovat s ohledem na malou četnost respondentů u podnikatelů - zemědělců a svobodných povolání, u nichž příjmy z podnikání mají jen doplňkový (vedlejší) charakter. Vyšší než druhý stupeň třídění lze tedy s přijatelnou přesností uplatnit v okruzích:

- souhrnu všech respondentů,

- živnostníků.

V případě třídění vyššího než třetího stupně třídění v rámci hlavní a vedlejší činnosti mají výsledky u dílčích souborů „zemědělci“ a „svobodná povolání“ orientační charakter.

Členění respondentů dílčích souborů podle základních demografických, sociál-ních a ekonomických znaků umožňuje podrobněji se orientovat ve struktuře šetření, porovnat rozdíly ve složení dílčích souborů, hodnotit míru kvalitativní shody.

Údaje o struktuře respondentů výběrového šetření podle základních demo-grafických, sociálních a ekonomických znaků jsou shrnuty v níže uvedené tabulce.


13

Tabulk

a č

. 3 S

tru

ktu

ra O

SVČ

-

resp

on

den

tů výběro

véh

o še

třen

í p

od

le zá

kla

dn

ích

d

em

og

rafi

ckých

, so

ciáln

ích

a

ekon

om

ických

zn

aků

v o

sob

ách

Ř

dem

ogra

fick

é, s

oci

ální a e

konom

ické

znak

y O

SVČ

OSVČ –

res

ponden

ti,

u n

ichž

je p

odnik

ání:

hla

vním

zdro

jem

příjmů

ved

lejš

ím z

dro

jem

příjmů

celk

em

v to

m:

celk

em

v to

m:

zemědělc

i ži

vnost

níc

i sv

obod

ná

pov

olá

ní

zeměděl

ci

živn

ost

níc

i sv

obod

ná

pov

olá

ní

a b

c d

e f

g

h

i j

1

OSVČ -

res

ponden

ti:

oso

by

876

36

755

85

129

3

112

14

2

%

100

4

86

10

100

2

87

11

3

pohla

ví:

m

uži

545

25

469

51

74

3

63

8

4

že

ny

331

11

286

34

55

0

49

6

5

věk:

do 3

0 let

97

3

85

9

22

0

18

4

6

od 3

1 d

o 40 let

247

4

227

16

32

0

28

4

7

od 4

1 d

o 50 let

279

8

245

26

38

3

33

2

8

od 5

1 d

o 60 let

208

13

167

28

21

0

19

2

9

61 a

víc

e le

t 45

8

31

6

16

0

14

2

10

vzděl

ání:

zá

klad

ní

3

0

3

0

1

0

1

0

11

stře

dní bez

mat

uri

ty

342

22

318

2

35

1

32

2

12

stře

dní s

mat

uri

tou

351

10

330

11

53

1

49

3

13

vyš

ší a

vys

okoš

kols

ké

180

4

104

72

40

1

30

9

14

odvě

tví:

zeměděl

ství

45

34

10

1

10

3

6

1

15

prů

mys

l a

stav

ebnic

tví

197

1

194

2

16

0

16

0

16

sl

užb

y, v

tom

: 584

1

543

82

103

0

90

13

17

„běž

né“

1

208

0

207

1

25

0

25

0

18

„odbor

né“

2

376

1

336

81

78

0

65

13

19

sídlo

pod

nik

u:

Prah

a

110

0

92

18

20

0

17

3

20

kr

ajsk

á a

býv.

okr

. měs

ta

380

1

343

36

48

0

43

5

21

ost

atní měs

ta

193

4

170

19

34

0

30

4

22

jiné

obce

193

31

150

12

28

3

23

2

23

zaměs

tnan

ci:

0

724

29

632

63

127

3

110

14

24

1 a

ž 4

105

4

80

21

2

0

2

0

25

5 a

ž 9

40

2

38

0

0

0

0

0

26

5 a

víc

e 7

1

5

1

0

0

0

0


14

pok

račo

vání ta

bulk

y

Ř

dem

ogra

fick

é, s

oci

ální a

ekonom

ické

znak

y O

SVČ

OSVČ –

res

ponden

ti,

u n

ichž

je p

odnik

ání:

hla

vním

zdro

jem

příjmů

vedle

jším

zdro

jem

příjmů

celk

em

v to

m:

celk

em

v to

m:

zeměděl

ci

živn

ost

níc

i sv

obod

ná

pov

olá

ní

zeměděl

ci

živn

ost

níc

i sv

obod

ná

pov

olá

ní

a b

c d

e f

g

h

i j

27

dél

ka p

odnik

ání:

do

4 let

150

2

139

9

36

0

30

6

28

5-9

let

243

9

210

24

0

43

3

29

10-

14 let

186

5

165

16

18

2

14

2

30

15-1

9 let

167

7

137

23

9

0

8

1

31

20 a

víc

e 130

13

104

13

19

1

17

2

Zd

roj:

Ter

énní še

třen

í O

SVČ 2

012, vý

počt

y VÚ

PSV,

v.v.

i.

Po

znám

ky:;

1 Z

ahrn

uje

odvě

tví

CZ-N

ACE:

velk

oobch

od a

mal

oobch

od;

opra

vy a

údrž

ba

moto

rový

ch v

ozi

del

, dopra

va a

skl

adov

ání, u

byt

ová

ní, s

trav

ován

í a

pohost

inst

ví;

2 Z

ahrn

uje

odvě

tví:

info

rmač

ní a

kom

unik

ační či

nnost

i, p

eněž

nic

tví a

pojišť

ovn

ictv

í, č

innost

i v

obla

sti nem

ovi

tost

í, p

rofe

sní, věd

ecké

a t

echnic

ké

činnost

i, a

dm

inis

trat

ivní a

podpůrn

é či

nnost

i, v

zděl

áván

í, z

dra

votn

í a

soci

ální péč

e, k

ulturn

í, z

ábav

ní a

rekr

eačn

í či

nnos

ti,

ost

atní či

nnost

i.


15

Terénní šetření se obracelo na respondenty v registrovaném sídle firmy. Z tohoto pohledu nebylo schopné podchytit sebezaměstnané v rámci „švarcsystému“, kteří se v sídle firmy zpravidla nenacházejí. Na základě otázek o počtu, charakteru a pracovním režimu5 šetření identifikovalo pouze 3-8 osob. Technické problémy znemožnily šetření mezi cizinci,6 převážně z třetích zemí.

Výstupy šetření obsahují údaje z výběru českých „řádných“ OSVČ, kteří před-stavují zhruba 70-80 % sektoru sebezaměstnaných v ČR.7 Velikost souboru respon-dentů v této proporci je však reprezentativní, základní strukturu lze považovat za věrohodnou. Z výstupů terénního šetření lze dovodit následující základní poznatky.

2.1 Samostatná výdělečná činnost jako hlavní zdroj příjmů

Ze souhrnu respondentů, u nichž je podnikání hlavním zdrojem příjmů, vyplývá:

- převážná část podnikatelů jsou muži; zhruba 2/3,8

- ve věkovém složení převládají osoby středního věku (ve věkových kohortách od 30 do 50 let se koncentruje přes tři pětiny respondentů); nevelký je zejména podíl osob nad 60 let (cca 4 %),

- rozdílná je délka podnikání podle specifických podmínek upravených zákonem; nejdelší dobu podnikání, více než 20 let, vykazují zemědělci s podílem 1/3; nejčet-nější doba podnikání na základě živnostenského zákona je 1-4 roky s 1/4 podílem, obdobná situace se vyskytuje i v oblasti svobodných zaměstnání s váhou zhruba 1/5,9

- vzdělanostní struktura respondentů v zásadě odráží složení ekonomicky aktivního obyvatelstva v ČR; s ohledem na věk je nízký podíl osob se základním vzděláním (0,3 %), převažující je část se středním vzděláním (cca 4/5) a úměrný je podíl podnikatelů s vyšším a vysokoškolským vzděláním (1/510); oproti šetření v roce

5 Kombinace otázek: Dodáváte své výrobky nebo služby převážně obyvatelstvu, nebo jako subdodavatel jiným firmám?

Převážnou část tržeb v minulých 12 měsících jste získal od jednoho až dvou zákazníků? Materiál pro práci vám zajišťuje odběratel? Pracujete převážně v prostorách a na zařízení odběratele? Odběratel vám stanovuje pracovní dobu? Odběratel se k vám chová jako ke svému zaměstnanci? blíže „Dotazník" v příloze 6 Cizinci se v roce 2011 podíleli na počtu sebezaměstnaných vykazovaných národními účty 10 %, v roce

2006 podíl představoval 8 %, blíže ČSÚ: Cizinci. Cizinci: zaměstnanost dostupné na: http://notes.czso. cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost a ČSÚ: Revize národních účtů 2011-2014. Pracovníci. Dostupné na : http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_pracov, propočet VÚPSV, v.v.i.

7 Osoby pracující v režimu „švarcsystému“ není možné statisticky zachytit. Odhady se pohybují od 100 do 200 tis. osob.

8 Podle výběrového šetření pracovních sil ve III. čtvrtletí 2012 se muži na celkovém počtu podnikatelů vč. rodinných příslušníků podíleli 68 %, blíže ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, tabulka 208, ČSÚ, Praha 2012, kód e-3101-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3101-12

9 Uvedené rozdělení je hrubé, u živnostníků s hlavním příjmem lze sledovat nejvyšší váhu hraniční kohorty 21 let podnikání s 8% podílem, u svobodných povolání, dvě nejčetnější kohorty 5 a 16 let podnikání s 9 % váhou na celkovém počtu respondentů.

10 Z toho absolventi magisterského a doktorandského studia představují 14 % základního souboru.


16

2006 se zvýšil podíl osob se středoškolským vzdělání (3/4) na úkor ostatních osob s vyšším a VŠ vzděláním,

- na podnikání v rámci svobodných povolání se z 82 % podílejí absolventi vysokých škol,

- v rámci živnostenského podnikání z 90 % podnikají středoškoláci a osoby se základním vzděláním; obdobná situace se týká i soukromých zemědělců,

- více než 7/10 respondentů podniká v odvětví služeb;11 podle šetření v roce 2006 se podíl blížil 2/3,

- obdobně jako v roce 2006 se firma nachází ve zhruba 80 % v městském sídle,

- práci zaměstnanců využívá zhruba 17 % firem OSVČ, v roce 2006 se zaměstnanci pracovalo 28 % sebezaměstnaných.12

2.2 Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů

Pro soubor respondentů, pro které je podnikání jen vedlejším zdrojem příjmů, jsou typické zejména tyto charakteristiky:

- podnikatelskou činnost jako doplňkový zdroj příjmů provozuje zhruba 42 % žen, (36 % v roce 2006), stejný podíl vykazují živnosti a svobodná povolání, kde se podíl ve srovnání s rokem 2006 zvýšil,

- zhruba 1/2 respondentů se nachází ve středním, neproduktivnějším věku od 30 do 50 let, s těžištěm v pásmu od 41 do 50 let věku, na které připadá 1/3 šetřených osob, minimální 12% podíl patří osobám starším 61 let; ve srovnání s minulým šetřením došlo k posunu do vyšších věkových úrovní, v roce 2006 bylo těžištěm věkové pásmo 31-40 let s 25% zastoupením, váha osob starších 61 let však klesla z 24 % na polovinu,

- vedlejší samostatná výdělečná činnost se obdobně jako v roce 2006 soustředí do podnikání podle živnostenského zákona v sektoru služeb s podílem 80 %, s výraz-nou převahou „odborných“ služeb s váhou 61 %; v roce 2006 se služby na vedlejší samostatné výdělečné činnosti podílely 69 % a „odborné“ služby 44 %,

- samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšímu příjmu se věnuje 5-9 let zhruba 1/3 respondentů, druhou významnou skupinou je podnikání v intervalu do 4 let s 28 % (tento znak šetření v roce 2006 nesledovalo),

- převážná část sebezaměstnaných se rekrutuje ze zaměstnanců (80 %), významnou složku tvoří starobní a invalidní důchodci (cca 12 %); v roce 2006 zaměstnanci představovali přibližně 3/4 a starobní a invalidní důchodci 2/5.

11 Podle výběrového šetření pracovních sil ve 3. čtvrtletí se služby na sektoru sebezaměstnaných podílely

2/3, z toho kvalifikované služby více než 1/3 a běžné služby zhruba 1/4. Podíl farmářů představoval 4 %, průmysl 12 % a stavebnictví 20 %. Blíže ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, tabulka 208, ČSÚ, Praha 2012, kód e-3101-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/ 2012edicniplan.nsf/p/3101-12. Počty a struktura sebezaměstnaných se podle zdrojů liší, např. národní účty za rok 2011 uvádějí podíl zemědělců ve výši 5,2 %, průmyslu ve výši 14,6 %, stavebnictví ve výši 17,1 % a služeb ve výši 63,1 %, blíže ČSÚ: Databáze ročních národních účtů, Pracovníci, tabulka M000133a Sebezaměstnaní (osoby), dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

12 Fyzické osoby podnikající se zaměstnanci se zpravidla transformují na právnické osoby, které nebyly předmětem šetření.


17

Tabulka č. 4 Sociální struktura OSVČ - respondentů, u nichž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů

skupina OSVČ -

respondentů

sociální skupiny celkem zaměst-

nanci starobní důchodci

studenti invalidní důchodci

rodičovská dovolená

jiné

souhrn 101 13 6 3 3 3 129

podíl v %1 78,29 10,08 4,65 2,33 2,33 2,33 100,00

v tom:

živnostníci 90 11 3 3 2 3 112

podíl v %1 69,77 8,53 2,33 2,33 1,55 2,33 86,822

zemědělci 3 0 0 0 0 0 3

podíl v %1 2,33 07 0 0 0 0 2,33

sv .povolání 8 2 3 0 1 0 14

podíl v %1 6,20 1,55 2,33 0 0,78 0 10,852


Poznámky: 1) procenta ze 129 respondentů, 2) chyba ze zaokrouhlování

2.3 Samostatně podnikající zemědělci

Počet samostatně podnikajících zemědělců absolutně klesá.13 České zemědělství si po roce 1990 zachovalo velkovýrobní charakter. V rámci sektoru samostatné výdě-lečné činnosti představují samostatně podnikající zemědělci specifickou skupinu. Přesto, že počet respondentů není reprezentativní, potvrdilo šetření základní proporce zjištěné v roce 2006, resp. signalizovalo změny:

- správnou se ukázala hypotéza o jejich klesajícím počtu a stárnutí; jestliže v roce 2006 byla nejsilněji zastoupená věková skupina po 41. roce života, v roce 2012 se těžiště posunulo za hranici 51 let věku; výrazný zůstává podíl seniorů starších 61 let ve výši zhruba 1/5,

- zůstala relativně nízká vzdělanostní úroveň, více než polovina farmářů nemá maturitu, vysokoškolské vzdělání je zastoupené minimální 1/10,

- zhruba o 5 p. b., na úroveň standardní v sektoru sebezaměstnaných, se zvýšil podíl firem se zaměstnanci (20 %),

- pro odvětví je charakteristická dlouhá doba podnikání, déle než 20 let podnikala 1/3 respondentů14 (podnikání v intervalu 4-9 let s podílem 1/4 koresponduje se živnostníky a svobodnými povoláními).

2.4 Živnostníci

Živnostníci jsou nejčetněji zastoupenou skupinou v sektoru samostatné výdě-lečné činnosti, jejich podíl dosahuje 90 %. V základním souboru šetření představují 86

13 V roce 2012 se jejich počet proti roku 2006 snížil o zhruba 1/3, blíže ČSÚ: Statistická ročenka České

republiky 2011, ČSÚ, Praha, 2011, str. 371, kód e-0001-11. 14 Živnostníci a svobodná povolání vykazují v kohortě nad 20 let podnikání zhruba šestinový podíl, tj.

poloviční ve srovnání se soukromými zemědělci.


18

%. Šetřený soubor osob podnikajících podle živnostenského zákona v rámci hlavní výdělečné činnosti vykazuje charakteristické rysy:

- struktura mužů a žen v šetření (60:40) se liší o 10 p. b. od statisticky zjišťovaných údajů za podnikatele vč. rodinných příslušníků,15

- věková struktura se ve srovnání s rokem 2006 nezměnila, zhruba 2/3 živnostníků je ve stáří 31-50 let; 40 % podnikatelů je mladších 40 let (v tom 11 % mladších 30 let) a 60 % nad 40 let (v tom pouze 4 % nad 60 let); potvrdila se hypotéza z roku 2006 o dlouhodobě vyrovnané reprodukci této základní podnikatelské skupiny,

- vzdělanostní struktura živnostníků se ve srovnání s rokem 2006 zhoršila, podíl živnostníků se středoškolským vzděláním vzrostl na 88 % ze 72 % v roce 2006 při poklesu osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním na 14 % z 25 % zjištěných v roce 2006,

- odvětvová struktura živnostenského podnikání ve srovnání s rokem 2006 vykázala pokles podnikatelů v průmyslu a ve stavebnictví z 33 % na 26 % (ve stavebnictví však podíl vzrostl z 15 % na 20 %); výrazně se zvýšil podíl služeb z 65 % na 72 % zejména díky růstu váhy „odborných“, tj. odborně náročných služeb z 31 % na 45 %; odvětvová struktura se postupně blíží standardním proporcím tradičních tržních ekonomik v EU,

- zhruba 80 % sídel firem živnostníků zůstalo alokováno ve městech, z toho 2/5 v krajských a bývalých okresních městech,

- průběžné reprodukci samostatné výdělečné činnosti na základě zákona o živnosten-ském podnikání svědčí relativně rovnoměrné rozdělení živností podle délky podnikání; nejvíce (28 %) je zastoupené pásmo 5-9 let podnikání, vysoký podíl však připadá i na minulé krizové roky, živnostníci s dobou podnikání kratší 4 let přestavují téměř 1/5 respondentů.

2.5 Svobodná povolání

V podnikatelské skupině „svobodných povolání“, u níž jde o hlavní výdělečnou činnost, vystupují výrazné odlišnosti jejího demografického, sociálního a ekonomického složení od zemědělců i živnostníků.16

Ve srovnání s výstupy šetření z roku 2006 se však základní charakteristiky nezměnily:

- 40% podíl žen - podnikatelek je v rámci sektoru samostatné výdělečné činnosti nadprůměrný (46 % roce 2006); odraz vysoké míry feminizace odborných služeb (zdravotnictví, vzdělání, sociální služby apod.),

- věková skladba podnikatelů je posunuta do vyšších pásem; to koresponduje s nároky na vzdělání,17 podíl do 30 let věku proto činí pouhých 11 %, věkové složení je posunuto do pásma od 41 do 60 let podílem 64 %,

15 viz ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, ČSÚ Praha 2012, kód

3101-12), dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3101-12. Z publikace vyplývá relace muži/ženy 68:32. Z pohledu Výběrového šetření pracovních sil se genderové rozdělení za uplynulých 6 let nezměnilo nevýrazně, resp. o 5 p. b. ve prospěch žen.

16 Rozsah souboru OSVČ - svobodných povolání (85 respondentů) umožňuje jen základní orientaci. Hlubší analýza by vyžadovala šetření s vyšším počtem respondentů a se specifickým zaměřením na problematiku rozdílných profesních skupin svobodných povolání.

17 Více než čtyři pětiny mají vyšší a vysokoškolské vzdělání, které je v řadě profesí striktně vyžadováno (lékaři, právníci aj.) nebo vynucováno náročností poskytovaných služeb a rovněž nároky na praktické zkušenosti.


19

- těžištěm podnikání svobodných povolání jsou služby s koncentrací do „odborných“ služeb (zdravotnictví, veřejné a sociální služby) s podílem 95 %,

- podnikatelská činnost svobodných povolání se koncentruje do městských center; z více než dvou třetin podnikají v Praze a v krajských a bývalých okresních městech, mimo města působí 14 % dotázaných,

- zhruba 90 % sebezaměstnaných ze skupiny svobodných povolání podniká déle než 5 let, nejčetněji jsou zastoupené intervaly 5-9 let podnikání s 28 % a 15-19 let s 27 %.

3. Motivace k podnikání

20


Postoje sebezaměstnaných k motivům jejich orientace na podnikání jako hlav-ního, resp. vedlejšího zdroje příjmů umožňují analyzovat obecnější (hodnototvorné, koncepční) přístupy k jejich sociální a ekonomické úloze, funkcím a postavení jejich podnikání. Zachycují míru sebehodnocení a sebereflexe drobných podnikatelů jako společenské skupiny časově se v ČR nedlouho rozvíjející.

Způsob zjišťování důvodů, ze kterých respondenti preferují samostatné podni-kání, spočíval ve výběru tří dominantních důvodů z variant předložených k posouzení. U respondentů, kteří uvádějí podnikání jako hlavní zdroj příjmů, existoval výběr z 10 variant a u těch, kteří podnikání označili jako zdroj vedlejších příjmů, výběr z 11 variant v dotazníku uvedeném v příloze. Otázky charakterizovaly hlavní motivy, které vedou sebezaměstnané k preferování samostatné podnikatelské činnosti oproti jiným způsobům získávání příjmů (popř. spolu s nimi), v široké škále faktorů od ideových (vyšší svoboda, samostatnost a seberealizace) přes ekonomickou výhodnost po faktory rodinných tradic a udržování a rozvíjení majetku a soudržnosti.

Motivační důvody lze posuzovat ve třech blocích:

I. seberealizace

- Je to tvůrčí, aktivní činnost

- Podnikání Vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání

- Můžete se samostatně rozhodovat

- Hledal jsem novou šanci v životě

II. ekonomické důvody

- Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání

- Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr

- Podnikání pro Vás bylo východiskem z nezaměstnanosti

- Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny (v případě samostatné výdělečné činnosti, která je vedlejším zdrojem příjmů)

III. rodinná tradice

- Využíváte restituovaného majetku

- Pokračujete v rodinné tradici

- Chcete předat svým dětem prosperující firmu


21

3.1 Motivace osob, u nichž je podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů

Na rozdíl od ekonomických analytiků, kteří za hlavní motiv považovali ekono-mické důvody (přátelské danění,18 možnost vyššího příjmu), ze šetření v roce 2006 vyplynuly jako hlavní motivátory sebeuspokojení, seberealizace a svoboda (67 % pozitivních reakcí). Význam ekonomických faktorů se ve zjištěné škále pohyboval na zhruba 22 % preferencí (výhodnější zdanění preferovala necelá 2 % respondentů). Pokračování v rodinných tradicích bylo důvodem k podnikání v 10 %. Terénní šetření v roce 2012 poznatky o váze sledovaných motivátorů výrazně nezměnilo.19

Zaměření a struktura motivů k podnikání jako hlavnímu zdroji příjmů v roce 2012:

1) výrazně převládajícím motivem pro podnikání sebezaměstnaných je jejich větší samostatnost, tvořivost a sebeuspokojení, 63 % kladných odpovědí,

2) na druhém místě jsou ekonomické důvody s podílem odpovědí ve výši 28%,

3) na třetím místě jsou rodinné tradice s 10% podílem v součtu odpovědí s výjimkou zemědělců, kteří uvádí tento motivační faktor ve 30 %.

Konkrétní strukturu odpovědí a srovnání s výstupy šetření v roce 2006 uvádí následující tabulka.

18 ČR, SR a Španělsko mají nejnižší zdanění jednotky přidané hodnoty firem sebezaměstnaných v rámci EU.

Podle propočtů VÚPSV na základě údajů OECD (OECD Revenue statistics 2010) jednotkové daňové náklady dosahovaly v roce 2010 zhruba 20 %, v ostatních členských zemích se pohybovaly v intervalu od 25 do 31 %.

19 V roce 2012 autoři změnili pořadí otázek tak, aby se ekonomické důvody podnikání dostaly do čela vyjmenovaných důvodů samostatného podnikání. Reagovali na kritiku jejich umístění ve spodní čísti seznamu otázek v roce 2006.


22

Tabulk

a č

. 5 M

oti

vace

k p

od

nik

án

í -

mír

a a p

ořa

dí

pre

fero

ván

í je

dn

otl

ivých

dů

vo

dů

u r

esp

on

den

tů,

u n

ich

ž je

sa

mo

statn

é p

od

nik

án

í h

lavn

ím z

dro

jem

jeji

ch pří

jmů

, če

tno

st p

refe

renčn

ích

od

po

věd

í v %

otá

zky

motivačn

í blo

k

záko

n o

pod

nik

ání1

) ce

lkem

2012

celk

em2)

2006

rozd

íl 2012 -

2006

v p.b

. ze

měděl

ci

živn

ost

níc

i sv

obod

ná

pov

olá

ní

Může

te s

e sa

mos

tatně

rozh

odova

t

I 17,6

22,0

23,5

22,0

26,7

-

4,7

Podnik

ání vá

m přináš

í vy

šší usp

okoje

ní než

za

měs

tnán

í I

11,1

14,6

18,0

14,8

21,7

-

6,9

Dosa

huje

te v

yšší

ho o

sobníh

o příjm

u n

ež v

za

měs

tnán

í II

9,2

14,7

10,5

14,0

12,9

+

1,1

Je t

o t

vůrč

í, a

ktiv

ní či

nnost

I

9,3

13,4

20,0

13,8

18,3

-

4,5

Hle

dal

jse

m n

ovou š

anci

v ž

ivotě

3)

I 12,0

12,9

7,1

12,3

-

-

Podnik

ání pro

vás

byl

o v

ýchodis

kem

z

nez

aměs

tnan

ost

i II

5,6

9,4

2,8

8,6

7,6

+

1,0

Využí

váte

res

titu

ova

néh

o m

ajet

ku

III

12,0

1,0

2,0

1,6

2,8

-

1,2

Podnik

ání je

výh

odněj

i zd

aňová

no n

ež

zaměs

tnan

ecký

poměr

II

3,7

4,9

5,5

5,0

1,9

+

3,1

Pokr

ačuje

te v

rodin

né

trad

ici

III

10,2

3,7

7,8

4,4

3,8

+

06

Chce

te pře

dat

svý

m dět

em p

rosp

eru

jící

fir

mu

III

9,3

3,4

2,8

3,6

4,3

-

0,7

Motivačn

í blo

ky:

seber

ealiz

ace

I 50,0

62,9

68,6

62,9

67,1

-

4,2

ekonom

ické

důvo

dy

II

18,5

29,0

18,8

27,6

22,1

+

5,5

rodin

né

důvo

dy

III

31,5

8,1

12,6

9,5

10,8

-

1,3

Zd

roj:

Ter

énní še

třen

í O

SVČ

2012, vý

počt

y VÚ

PSV,

v.v.

i.

Po

znám

ky:

1) podíl

v rá

mci

čin

nost

i; 2

) vi

z Baš

týř,

I.,

Bra

chtl,

M.,

Vla

ch,

J.:

Ter

énní še

třen

í o s

oci

álním

a e

konom

ické

m p

ost

aven

í oso

b s

amost

atně

výděl

ečně

činnýc

h v

ČR 2

006.

Anal

ýza

výsl

edků

. Pr

aha:

VÚ

PSV,

v.v.

i.,

2007.

ISBN

978-8

0-8

7007-8

5-3

, dost

upné

na:

htt

p:/

/p

rah

a.v

up

sv.c

z/; 3

) otá

zka

nebyl

a v

roce

2006 š

etře

na.

Motivá

tory

jso

u s

eřaz

eny

sest

upně

pod

le č

etnost

i od

pově

dí.


23

Prakticky stejné pořadí významu motivačních faktorů se objevilo i při strukturování sebezaměstnaných podle pohlaví a věku.

Ve srovnání se šetřením v roce 2006 se zvýšila váha ekonomických motivátorů. Významněji stoupl faktor vyšších příjmů ve srovnání se závislou činností. V této souvislosti je možné vyslovit hypotézu o ekonomické kultivovanosti sebezaměstnaných, která vede ve vyšší míře ke sledování hospodaření jejich firem. Zkreslující roli mohla sehrát otázka „Hledal jsem novou šanci v životě“, která se dá interpretovat jako hledání seberealizace i jako reakce na nezaměstnanost. S ohledem na prakticky stejnou roli nezaměstnanosti jako důvodu k podnikání v obou rocích lze však uvedený dotaz chápat v rámci motivačního bloku „seberealizace“.

Nejvýznamnější motivační důvody:

- nejčastěji respondenti udávali (ve 22 %) možnost samostatně se rozhodovat,

- v rozmezí 12-15 % se pohybovaly čtyři motivační důvody - větší uspokojení než v zaměstnání, dosažení vyššího příjmu než v zaměstnání, tvůrčí a aktivní činnost a hledání nové šance v životě u osob podnikajících podle zemědělského nebo živnostenského zákona,

- východisko z nezaměstnanosti motivovalo pouze 9 % respondentů, zejména živnostníků,

- stejně jako v roce 2006 sebezaměstnaní daňový rámec své činnosti považují za přirozený a jeho nastavení intenzivně nevnímají; jako důvod k podnikání jeho vý-hody označilo pouze 5 % dotázaných živnostníků a příslušníků svobodných povolání.

Pro skupinu samostatně hospodařících zemědělců je charakteristické, že vedle pocitu samostatnosti, tvořivosti a sebeuspokojení (50 % kladných odpovědí) kladou soukromí farmáři velký význam na rodinnou tradici (31 % odpovědí, tj. zhruba 3 x více než živnostníci a svobodná povolání). O značném významu rodinných tradic svědčí uvedené preference:

- využití restituovaného majetku - 12 %,

- pokračování v rodinné tradici - 10 %,

- snaha předat dětem prosperující firmu - 9 %.

Živnostníci vedle motivačního bloku seberealizace přikládali relativně vysokou váhu ekonomickým faktorům. Zhruba 15% podíl kladných reakcí připadl vyššímu příjmu z podnikání ve srovnání s výkonem práce v zaměstnaneckém poměru. Relativně vysoký význam při zahájení podnikání sehrálo východisko z nezaměstnanosti s 9% četností odpovědí. Tento důvod se koncentruje v prostoru vymezeném věkem do 30 let, manuálním charakterem práce a ženským pohlavím, tedy ve skupině, která má obtížnější podmínky při hledání zaměstnání. Na druhé straně pouze 1/5 respondentů nezaměstnaných před zahájením samostatné výdělečné činnosti uvedla tuto motivaci. Zhruba 18 % živnostníků působí v sektoru sebezaměstnaných méně než 5 let, tj. zahájili podnikání v období ekonomické krize po roce 2008, kdy se projevil pokles počtu zaměstnanců a růst osob samostatně výdělečně činných.20

20 V letech 2008-2011 na dva uvolněné zaměstnance připadal přírůstek zhruba 1 osoby samostatně

výdělečně činné, blíže MF: Makroekonomická predikce, tabulka, C 3 Trh práce, MF, leden 2013, dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html. Lze předpokládat, že uvedená proporce odráží přechod zaměstnanců do „švarcsystému“, blíže Vlach, J., Kozelský, T.: Trendy vývoje nákladů práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce v letech 2005-2010, Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012. ISBN 978-80-7416-108-7, s. 51-53, dostupné na:


24

Příslušníky svobodných povolání motivují ve vyšší míře ve srovnání s ostatními skupinami k podnikání důvody seberealizace (69 % odpovědí), významnou roli hraje rodinné prostředí, resp. pokračování v tradici (8% podíl).

Význam ekonomických faktorů klesá u sebezaměstnaných, kteří mají zaměstnance. Změna motivačních proporcí je protichůdná.

Graf č. 1 Motivační bloky OSVČ se zaměstnanci v %


V rámci bloku rodinných tradic je u samostatně hospodařících zemědělců

rozhodující motiv předání prosperující firmy dětem.

Ve vysokém podílu rodinných tradic v rámci manuálních zaměstnání se odráží specifické postavení samostatných zemědělců. Rodinným tradicím připadá více než 30 % podíl.

Terénní šetření prokázalo problémy v umístění nekvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Osoby se středoškolským vzděláním v silnější míře jako důvod samostat-ného podnikání udávaly východisko z nezaměstnanosti (interval odpovědí 8-11 %), což se projevilo ve vyšší váze ekonomických motivací. Uvedený moment se intenzivně projevil u vzdělání bez maturity s hodnotou 11 % odpovědí.21

http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv&pracovnik=10&klasif=vse&rok=2012

21 Pro srovnání: osoby s vysokoškolským vzděláním uváděly nezaměstnanost jako důvod podnikání v 5 % a s doktorandským vzděláním ve 3 %.

60

6762

28

22

1012 11

28

0

10

20

30

40

50

60

70

80

1-4 zam. 5-9 zam. 10 a více

%

počet zaměstnanců

seberealizace

ekonomika

rodinná tradice


25

Graf č. 2 Motivační bloky OSVČ v závislosti na dosaženém vzdělání


Poznámka: Respondenti se základním vzděláním byli 3, ve vyhodnocení se neobjevují. S ohledem na 40letou tradici současného vzdělávacího systému v ČR je tento postup jedině možný.

Vysoký význam ekonomickým faktorům z titulu východiska z nezaměstnanosti přikládali respondenti, kteří před zahájením samostatné výdělečné činnosti ztratili zaměstnání.

Graf č. 3 Motivační bloky OSVČ a sociální postavení před zahájením podnikání v %


Poznámka: Jiné sociální postavení zahrnuje důchodce, invalidní důchodce, osoby na mateřské a rodičovské dovolené apod. Jejich zastoupení v souboru osob, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, činí zhruba 2 %.

61 6265

69 68 68

31 2822 22 23

20

8 10 139 8

12

0

10

20

30

40

50

60

70

80

SŠ bezmat.

SŠ s mat. Vyšší odb. VŠ bc. VŠ mgr. VŠ Ph.D.

%

vzdělání

seberealizace

ekonomika

rodinná tradice

61 63 61

73

35

2722 24

410

17

3

0

10

20

30

40

50

60

70

80

nezaměstnaný zaměstnanec student aabsolvent

jiné

%

postavení před podnikáním

seberealizace

ekonomika

rodinná tradice


26

U osob, které zahájily podnikání po ukončení školy22, se výrazně projevuje pokračování v rodinné tradici. Patrně nastoupily do již zavedené firmy provozované jejich příbuznými, resp. ji převzaly.

3.2 Motivace osob, u nichž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů

Sebezaměstnaní, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů, jsou jen výjimečně aktivní v oblasti zemědělství (3 respondenti). Poměrně málo je jich i v oblas-ti svobodných povolání (14 respondentů). Rozhodující podíl představují živnostníci (112 respondentů) s manuální i duševní pracovní činností, v poměru 2:1, bez zaměstnanců. Informace o zaměření a struktuře preferencí u zemědělců a svobodných povolání mají vzhledem k počtu preferenčních odpovědí a počtu respondentů jen zcela orientační charakter.

Zastoupení mužů a žen je vyrovnané. Téměř všichni mají alespoň středoškolské vzdělání. Před zahájením podnikání téměř všichni byli zaměstnanci (81 %), zbytek připadá na studenty (11 %) a na důchodce, nezaměstnané a ostatní (8 %).

Motivace k podnikání této skupiny podnikatelů jsou poměrně vyrovnané mezi samostatností, tvořivostí a sebeuspokojením (49 %) a ekonomickými faktory (43 %). Rodinné důvody s 8% odpovědí nehrají důležitou úlohu.

22 Tato skupina se na šetřeném souboru osob samostatně výdělečně činných podílela 8 %.


27

Tab

ulk

a č.

6 M

oti

vace

k p

od

nik

án

í -

mír

a a p

ořa

dí

pre

fero

ván

í je

dn

otl

ivých

dů

vodů

u re

spo

nd

en

tů,

u n

ich

ž je

sa

most

atn

é p

od

nik

án

í ved

lejš

ím z

dro

jem

jeji

ch pří

jmů

, četn

ost

pre

fere

nčn

ích

od

po

věd

í v %

otá

zky

motivačn

í blo

k

záko

n p

odnik

ání1

) ce

lkem

2012

celk

em2)

2006

rozd

íl

2012-2

066

v p.b

. ze

měděl

ci

živn

ost

níc

i sv

obod

ná

pov

olá

ní

Podnik

áním

zís

káte

dodat

ečné

příjm

y k

vyšš

ímu

usp

okoje

ní potř

eb s

vých

a s

vé r

odin

y

II

17,9

14,3

17,1

16,1

1,0

Je t

o t

vůrč

í, a

ktiv

ní či

nnost

I

11,1

16,7

21,4

17,1

19,0

-1

,9

Příjm

y ze

zaměs

tnan

ecké

ho p

oměr

u jso

u n

edost

ateč

né

II

17,9

9,5

16,5

9,5

7,0

Může

te s

e sa

mos

tatně

rozh

odova

t I

22,2

15,2

21,4

16,0

21,6

-5

,6

Hle

dát

e nov

ou š

anci

v ž

ivotě

I

9,2

11,9

9,3

7,3

2,0

Pr

acuje

te v

zaměs

tnan

ecké

m p

oměr

u n

a čá

steč

ný

úva

zek

II

11,1

6,8

4,8

6,7

3,1

3,6

Podnik

ání vá

m přináš

í vy

šší usp

okoje

ní než

zaměs

tnán

í

I

6,5

9,5

6,7

12,9

-6

,2

Pokr

ačuje

te v

rodin

né

trad

ici

III

33,3

4,8

4,8

5,4

3,8

1,6

Po

dnik

ání je

výh

odněj

i zd

aňová

no n

ež z

aměs

tnan

ecký

poměr

II

2,7

2,4

2,6

2,2

0,4

Chce

te pře

dat

svý

m dět

em p

rosp

erující

firm

u

III

11,1

1,5

0,0

1,6

2,6

-1

,0

Využí

váte

res

titu

ova

néh

o m

ajet

ku

III

11,1

0,9

0,0

1,0

1,8

-0

,8

Motivačn

í blo

ky:

Seber

ealiz

ace

I 33,3

47,6

64,3

49,1

53,6

-4

,5

ekonom

ické

důvo

dy

II

11,1

45,2

31,0

42,9

38,2

4,7

rodin

né

důvo

dy

III

55,6

7,1

4,8

8,0

8,2

-0

,2

Zd

roj:

Ter

énní še

třen

í O

SVČ 2

012, vý

počt

y VÚ

PSV,

v.v.

i.

Po

znám

ky:

1) podíl

v rá

mci

čin

nost

i; 2

) vi

z Baš

týř,

I.,

Bra

chtl,

M.,

Vla

ch,

J.:

Ter

énní še

třen

í o s

oci

álním

a e

konom

ické

m p

ost

aven

í oso

b s

amost

atně

výděl

ečně

činnýc

h v

ČR 2

006.

Analý

za v

ýsle

dků

. Pr

aha:

VÚ

PSV,

v.v.

i.,

2007,

ISBN

978-8

0-8

7007-8

5-3

, dost

upné

na:

htt

p:/

/pra

ha.

vupsv

.cz/

. M

otivá

tory

jso

u s

eřaz

eny

sest

upně

pod

le č

etnost

i odpověd

í.


28

Ve srovnání se šetřením v roce 2006 se zvýšila váha ekonomických motivátorů. Jejich podíl vzrostl o 5 p. b. na úkor seberealizace. Stejně jako v minulém šetření patří nejvýznamnější místo získání dodatečných prostředků k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny (17 % odpovědí). Výrazně vzrostla potřeba dodatečných příjmů, které doplňují výdělek ze zaměstnání (z 10 na 17 % odpovědí). Na druhé straně se snížil význam možnosti samostatného rozhodování (z 22 % v roce 2006 na 16 % v roce 2012) a vyššího uspokojení z podnikání než ze závislé činnosti (z 13 na 7 %). Uvedený vývoj patrně odráží dopady hospodářské krize po roce 2009 na příjmy domácností. Zhoršujícími se příjmovými podmínkami lze odůvodnit i motivaci k vedlejší samostatné výdělečné činnosti z titulu zkráceného pracovního úvazku (z 3 na 7 % kladných odpovědí) a hledání nové životní šance (ze 7 na 9 %)

Motivace žen a mužů vykazuje rozdílné charakteristiky. Pro ženy není zajímavé využití restituovaného majetku a pokračování v rodinné tradici (žádná odpověď). Uvedená reakce patrně vyplývá z jejich role v rodině a v domácnosti.

Graf č. 4 Motivace k podnikání jako vedlejšímu zdroji příjmů podle pohlaví v roce 2012


Vyšší váhu seberealizace jako motivace lze sledovat u duševních činností, které se koncentrují ve svobodných zaměstnáních, zhruba 80% podíl. Malou roli hrají rodinné důvody. V případě živnostníků a farmářů se význam seberealizace a ekonomických faktorů, zejména dodatečného příjmu, vyrovnávají, na významu získávají rodinné tradice.

Uvedené proporce se výrazněji projevují ve struktuře osob podle dosaženého vzdělání. Význam seberealizace je přímo úměrný dosaženému stupni vzdělání. Lze předpokládat, že vysokoškoláci provozují převážně nemanuální činnosti. U osob s vysokoškolským vzděláním se projevuje osvobození od rodinných faktorů, absentuje využívání restituovaného majetku a potřeba předání firmy dědicům, udržují se pouze tradice.

48%

41%

11%

52%47%

1%0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

seberealizace ekonomické důvody rodinné důvody

%

motivační blok

muži

ženy


29

Graf č. 5 Motivace k vedlejší samostatné výdělečné činnosti v závislosti na vzdělání


Skupina zemědělců je zastoupena minimálně. Signifikantní je, že 56 % odpovědí

je alokováno do rodinných tradic.

Pro skupinu živnostníků, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů, je charakteristické, že faktor samostatnosti, tvořivosti a sebeuspokojení (48 %) je téměř shodný s faktorem ekonomickým (45 %). Z ekonomických faktorů jako hlavní důvody jejich angažovanosti vystupují nedostatečnost příjmů ze zaměstnaneckého poměru (18 %) a snaha o získání dodatečného příjmu (18 %).

Živnostníci-muži, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů, pracují na zkrácený úvazek v hlavním zaměstnaneckém poměru pouze ve 3 %, ženy však ve 12 %.

Pro 9 % živnostníků bylo podnikání hledáním nové šance v životě. Výrazněji se tento důvod objevoval u mladých lidí do 30 let a u pracovníků s vyšším vzděláním.

Sledovaný vzorek osob podnikajících v rámci svobodných povolání je nízký (14 osob). Významnou váhu ve škále motivací zaujímá motivační blok seberealizace, zejména tvůrčí, aktivní činnost a sebeuspokojení. Významné je i hledání nových šancí. Důležité je pro ně také získání dodatečných příjmů k vyššímu uspokojení potřeb.

47% 48% 48%

55%

45% 43%41% 41%

8% 9% 11%

4%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

SŠ bez mat. SŠ s mat. VO VŠ

%

vzdělání

sebeuspokojení

ekonomické důvody

rodinné tradice

4. Prestiž sebezaměstnaných ve společnosti

30


Hodnocení společenské prestiže podnikatelů je založeno na výrocích respon-dentů, ve kterých srovnávali společenské postavení podnikatelů s postavením zaměst-nanců. Vedle společných zájmů, např. maximalizace příjmů, prosperita firem i ekono-miky jako celku, se zde promítají i rozporné postoje k rozdělování přidané hodnoty (ziskový kontra mzdový zájem), ocenění práce (objektivní a subjektivní) a ocenění resp. preference volného času.

Do subjektivních výroků respondentů se souhrnně promítá jejich individuální hodnocení komplexu faktorů - ideové motivy podnikání, stav a perspektiva podnikání, ekonomické, pracovní a životní podmínky osob samostatně výdělečné činných ve srovnání se zaměstnanci.

Respondenti odpovídali na otázku: „Domníváte se, že OSVČ mají u nás vyšší společenskou prestiž než zaměstnanci?“.

Tabulka č. 7 Hodnocení společenské prestiže podnikatelů ve srovnání se zaměstnanci; podíl odpovědí v % ve sloupcích

společenská prestiž podnikatelů je vyšší než zaměstnanců

příjem z podnikání je

hlavní vedlejší celkem* soukromí

zemědělci živnostníci

svobodná povolání

celkem

ano 28 36 45 37 29

ne 61 56 40 55 60

neví 11 8 15 8 11


Poznámka: * 87 % podniká podle živnostenského zákona, podrobnější členění nepřináší věrohodné výsledky.

Převážná část podnikatelů, stejně jako v šetření v roce 2006, nevidí svojí vyšší společenskou prestiž ve srovnání se zaměstnanci. Výjimkou jsou pouze sebezaměst-naní svobodných povolání, pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů. Jejich „elitářské“ postoje patrně vyplývají ze společenské prestiže vykonávaného povolání (lékaři, právníci).23

Nejzápornější pohled na svou prestiž mají manuální pracovníci, kteří se alokují do podnikání podle zákonů o zemědělství a o živnostenském podnikání, a osoby, pro které je podnikání vedlejším zdrojem příjmů (zhruba 2/3 záporných odpovědí).

Záporný náhled se objevil i u sebezaměstnaných s 10 a více zaměstnanci, kde dosáhl dokonce 71 %. S ohledem na jejich nízké zastoupení (7 osob) nelze uvedený

23 Např. zhruba 50 % respondentů ve skupině svobodných povolání deklarovalo příslušnost k odvětví

zdravotnictví a sociální péče a zařadilo se do bloku technických, zdravotnických a pedagogických činností. Téměř všichni respondenti vykonávající samostatnou výdělečnou činnost podle jiných zákonů než o zemědělském nebo živnostenském podnikání spadají do okruhu nemanuálních činností. V případě provozování vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle jiných zákonů se „elitářský“ postoj neprojevuje (71 % dotázaných nepovažuje společenskou prestiž sebezaměstnaných za vyšší než u zaměstnanců).


31

výstup generalizovat. Naopak vyšší prestiž podnikatelů uvedli zaměstnavatelé s 5-9 zaměstnanci.

Graf č. 6 Vyšší společenská prestiž podnikatelů - zaměstnavatelů ve srovnání se zaměstnanci


Ve srovnání s předchozím šetřením v roce 2006 se v roce 2012 projevil vyšší stupeň sebereflexe a kritického hodnocení svého postavení ve společnosti. Jestliže v roce 2006 zhruba 1/3 respondentů neuměla nebo nechtěla odpovědět, potom v po-sledním šetření se tato skupina zúžila na pouhých 8 %. Strukturální změna odpovědí našla v roce 2012 svůj výraz v „rovnostářském“ hodnocení společenské prestiže sebezaměstnaných ve srovnání se zaměstnanci.

Tabulka č. 8 Společenská prestiž podnikatelů ve srovnání se zaměstnanci podle výstupů šetření v letech 2006 a 2012

příjem z podnikání vyšší společenská

prestiž šetření 2006 šetření 2012 2012-2006 v p.b.

hlavní

ano 40 37 -3

ne 29 55 26

neví 31 8 -23

vedlejší

ano 47 29 -18

ne 22 60 38

neví 31 11 -20

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. s. 28-30, Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz, Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Z údajů šetření vyplývá, že hodnocení prestiže podnikatelů dosahuje vyšší úrovně u osob samostatně výdělečně činných, které vykonávají práce nemanuálního charakteru, tj. u osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním alokovaných ve skupině

45%

58%

29%

47%

40%

71%

9%3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

1-4 zam. 5-9 zam. 10 a více

%


ANO

NE

NEVÍ


32

svobodných povolání. Silnější rovnostářské hodnocení u osob s manuálním charakte-rem činností a s nižším vzděláním patrně odráží obtíže se získáním a udržováním potřebných vztahů a kompetencí k úspěšnému provozování podnikatelské činnosti v období hospodářské krize. V každém případě výstupy šetření v roce 2012 signalizují vyšší emancipaci sebezaměstnaných ve společnosti.

Přibližně 1/3 šetřených respondentů se domnívá, že jejich společenská prestiž ve srovnání se zaměstnanci je vyšší. Ve srovnání s rokem 2006 podstatně vzrostlo kritické sebehodnocení.

5. Ekonomické podmínky podnikání

33


Analýza výsledků průzkumu vychází v I. úrovni výběru z následujících kritérií:

- samostatná výdělečná činnost je hlavním zdrojem příjmů respondenta,

- samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem příjmů respondenta (hlavním zdrojem je výdělek na základě pracovně-právního vztahu, starobní nebo invalidní důchod apod.),

- právní norma, na základě které sebezaměstnaný vyvíjí ekonomické aktivity (zákon č. 252/1997 Sb. o zemědělství, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, jiné zákony - svobodná povolání),24

- postavení na trhu podle orientace na konečnou spotřebu obyvatelstva nebo subdodávky pro jiné firmy.

Vedle uvedených základních charakteristik sebezaměstnaných šetření umožnilo sledovat v rámci zkoumaného problémového okruhu:

- obor podnikání,

- typ obce, ve které má firma sídlo,

- vztah k rozhodujícím odběratelům produkovaného zboží a služeb,

- typ činnosti v podnikatelské práci,

- pomoc rodinných příslušníků,

- zaměstnávání pracovníků,

- požadavky na pracovní sílu,

- výhled dalšího podnikaní,

- členství v zájmových profesních organizacích - cechů, sdružení, komor a podobně,

- ukončení podnikání.

Rozbor se nezabývá institucionálním rámcem podnikání osob samostatně výdělečně činných, ani výsledky podnikání. Předmětem analýzy jsou místa v tržní struktuře, základní charakteristiky ekonomického chování sebezaměstnaných a změny proti výstupům ze šetření v roce 2006.

5.1 Struktura sektoru samostatné výdělečné činnosti

Těžištěm činnosti sebezaměstnaných jsou manuální profese, tj. živnostníci. Pouze svobodná povolání (podnikání podle jiných zákonů) stojí na duševní práci.

24 Uvedené právní normy odrážejí specifika ekonomických aktivit vč. předpokladů k samostatné výdělečné činnosti. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že činnosti, které řeší živnostenský zákon a skupina ostatních právních předpisů, se v mnoha případech prolínají. Pro analýzu je však možné vycházet z předpokladu, že ostatní zákony řeší oblast se specifickou a vysokou kvalifikací - svobodná povolání (lékaři, soudní znalci, tlumočníci a překladatelé atd.).


34

Význam nemanuálních činností roste v případech, kdy příjem ze samostatné výdělečné činnosti vystupuje jako vedlejší.

Tabulka č. 9 Rozdělení sebezaměstnaných podle charakteru činnosti v %

činnost

příjem ze samostatné výdělečné činnosti

hlavní vedlejší celkem zemědělci živnostníci


celkem

nemanuální 0 10 66 15 30

manuální 100 87 16 80 65

jiná 0 3 18 5 5


Poznámka: Základní soubor v položkách vedlejší příjem zemědělci a svobodná povolání není reprezentativní.

Na celkové zaměstnanosti v České republice se manuální zaměstnání podílejí o

málo více než polovinou.25 Převahu manuálních činností v sektoru samostatné výdě-lečné činnosti v terénním šetření je třeba posuzovat z hlediska zadání, které sledovalo sebezaměstnané se statutem fyzické osoby. Jejich zařazení v rámci vybraného seznamu činností, který odpovídal hlavním třídám klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, bylo ze strany respondentů subjektivní.26 V samotné skupině podnikatelů vč. pomá-hajících rodinných příslušníků podíl manuálně pracujících dosahoval podle údajů Výběrového šetření pracovních sil ve 3. čtvrtletí 2012 zhruba 55 %. Šetření v roce 2012 potvrdilo převahu manuálních činností v sektoru samostatné výdělečné činnosti, kterou zjistilo šetření v roce 2006.

Samostatná výdělečná činnost se stejně jako v roce 2006 koncentruje v odvětvích služeb.

Tabulka č. 10 Rozdělení sebezaměstnaných podle národohospodářských sektorů v %

sektor


hlavní vedlejší celkem zemědělci živnostníci


celkem

zemědělství 94 1 1 5 8

průmysl a stavebnictví 3 26 2 22 12

služby 3 73 97 72 80

celkem 100 100 100 100 100


Poznámka: Základní soubor v položkách vedlejší příjem zemědělci a svobodná povolání není reprezentativní, 87 % tvoří živnostníci.

25 viz Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, ČSÚ, Praha 2012, kód

e-3101-12tabulka 207 dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3101-12 26 Obdobné problémy se vyskytly i se zařazením do jednotlivých odvětví.


35

Struktura základního souboru zhruba odpovídá datům národních účtů za rok 2011, podle kterých 5 % připadá na zemědělství, 32 % na průmysl a stavebnictví a 63 % na služby.27 Těžištěm ekonomické aktivity jsou obchod a zpracovatelský průmysl. Podle dat ČSÚ stejnou strukturu vykázal sektor sebezaměstnaných i v roce 2006.

Ve struktuře činností, obdobně jako v celé ekonomice, jsou řemeslné činnosti záležitostí mužů. Obchod, služby, administrativa a sociální péče vykazují výraznou feminizaci.

Tabulka č. 11 Rozdělení sebezaměstnaných podle charakteru činností v %

hlavní vedlejší

pohlaví celkem

pohlaví celkem

muži ženy muži ženy

odborná duševní činnost 3 2 3 9 9 9 technická, zdravotnická, pedagogická činnost

7 9 8 12 13 12

činnost administrativního charakteru 2 8 5 4 15 9

činnost ve službách a obchodě 34 63 45 30 42 35

činnost v sociální péči

3 1 činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství

6 4 5 9 4 7

činnost řemeslníků, výrobců, zpracova-telů a opravářů

44 6 29 31 13 23

jiné 4 5 5 4 5 5


Ekonomický potenciál firem sebezaměstnaných umožňuje především působnost na lokálních trzích. Jejich úspěšnost závisí na dostupnosti jejich výstupů na regionální infrastruktuře. Osoby samostatně výdělečně činné ve II. a III. sektoru28 operují ve městech, zejména správních střediscích. Charakter zemědělské výroby alokuje podniky soukromých farmářů na vesnici.

Významným faktorem alokace podniků sebezaměstnaných ve městech je nižší poptávka na venkově. Přechod družstevních zemědělců do průmyslu a do služeb po roce 1990 změnil vztah vesnice a města a územní alokaci poptávky po výrobcích a službách. Současně v mnoha případech sociální funkce bývalých JZD převzaly nástupnické organizace. Lze předpokládat, že velkou část služeb pro obyvatelstvo (ve městě provozované na komerční bázi) na vesnici zajišťují nové zemědělské podniky a místní samospráva za režijní ceny nebo zdarma.

27 ČSÚ: Roční národní účty, Pracovníci, tabulka M000133b Sebezaměstnaní (úvazky na plnou pracovní

dobu), dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_pracov, přístup únor 2013 28 Zemědělství se váže na půdu, vyhýbá se urbární struktuře.


36

Tabulka č. 12 Sídlo firmy v %

sídlo podíl firem OSVČ v %

Praha, krajská nebo bývalá okresní města 55

jiná města 23

vesnice 22

celkem 100


Sídelní alokace se podle terénního šetření v roce 2012 oproti roku 2006

nezměnila.

5.2 Místo na trhu

Z provedeného šetření vyplynulo, že převážná část sebezaměstnaných působí v tržním segmentu konečné spotřeby obyvatelstva.

Tabulka č. 13 Odbytové určení produkce pro obyvatelstvo a pro jiné firmy v sektoru sebezaměstnaných v %


pro obyvatelstvo pro jiné firmy

zemědělci živnostníci svobodná povolání


hlavní 61 84 92 39 16 8

vedlejší 100 80 79 0 20 21

změna 2012-2006 v p b. hlavní + 17 + 14 + 14 - 17 - 13 - 14

vedlejší + 25 + 12 - 3 - 25 - 12 + 3


Poznámka: Základní soubor v položkách Vedlejší příjem Zákon o zemědělství a Jiný zákon není reprezentativní.

Ve srovnání s rokem 2006 výrazně vzrostla váha konečné spotřeby obyvatelstva v prodeji výrobků a služeb firem sebezaměstnaných.29 Obdobně jako v roce 2006 se prodej obyvatelstvu koncentruje do služeb. Výrazně však vzrostl podíl soukromých farmářů, kteří obtížně konkurují cenám a množství v zemědělské velkovýrobě a jsou vytěsnění na lokání trhy konečné spotřeby obyvatelstva.

Důvodem změny na trhu mohou být faktory, resp. jejich kombinace:

- ústup korporací z málo efektivních segmentů trhu konečné spotřeby obyvatelstva,

- vyšší ekonomie nákladů korporací v důsledku racionalizace s projevem v zajištění dřívějších subdodávek na základě obchodních vztahů ve vlastní režii svými kapacitami,

29 Šetření nezachytilo zdánlivou samostatnou výdělečnou činnost, „švarcsystém“.


37

- nalezení náhradní práce pro „kmenové zaměstnance“, které korporace nechce uvolnit,

- nepřijatelné cenové a ostatní smluvní podmínky pro subdodavatele z řad sebezaměstnaných, resp. kultivace obchodních vztahů.

Změnu obchodní orientace způsobují firmy osob samostatně výdělečně činných s kratší tradicí (do 9 let podnikání),30 které se ve zhruba 87 % orientují na konečnou spotřebu obyvatelstva.

Tabulka č. 14 Odbytové určení firem sebezaměstnaných (hlavní a vedlejší SVČ) podle délky podnikání v %

prodej délka podnikání v letech

celkem 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

převážně obyvatelstvu 87 87 81 79 77 83 83 převážně jako subdo-davatel jiným firmám

13 13 19 21 23 17 17


Uvedená struktura se přirozeně projevuje i v pohledu věku podnikatelů. Starší a podnikatelsky zkušenější osoby samostatně výdělečně činné se ve vyšší míře jistí jako subdodavatelé jiných podniků, a to i za cenu zúženého prostoru pro daňovou optimalizaci.31 Osoby starší 50 let se na základním souboru respondentů podílejí necelou 1/3.

Tabulka č. 15 Odbytové určení firem sebezaměstnaných (hlavní a vedlejší SVČ) podle věku sebezaměstnaného v %

prodej věk v letech

celkem 0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

převážně obyvatelstvu 87 86 84 81 75 71 83 převážně jako subdo-davatel jiným firmám

13 14 16 19 25 29 17


Zaměření OSVČ na poskytování služeb veřejnosti se projevuje ve vyšší diver-zifikaci prodeje měřené počtem zákazníků. Více než 5 kupců během půl roku vykázalo 88 % respondentů, což zhruba odpovídá proporci zjištěné v posledním šetření. Vysoké procento vykázala svobodná povolání se zhruba 92 % (zejména charakter činností ve zdravotnictví a veterinární péči, na druhé straně u soukromých lékařů je otázkou, zda je služba poskytována obyvatelstvu nebo zdravotní pojišťovně, která zdravotní péči hradí). Nízký rozptyl odběratelů vykazuje zemědělství s 56 %, což odpovídá struktuře trhu. 30 zhruba 1/3 sebezaměstnaných 31 Sebezaměstnaní, kteří se orientují na konečnou spotřebu obyvatelstva, mají širší prostor pro zatajování

svých příjmů. Subdodavatelské vztahy na bázi fakturace mezi firmami významně tuto možnost omezují. Blíže Vančurová, A.: Rozvor faktorů daňové zátěže sebezaměstnaných v Jihočeském kraji. In: Průša, L. a kol.: Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti II.: Sborník analýz sociálně-ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008. ISBN 978-80-7416-000-4, s. 135-173


38

Diverzifikace počtu odběratelů se zužuje u samostatné výdělečné činnosti, která je vedlejším zdrojem příjmů. Časová omezenost jejich činnosti vedle zaměstnání nedává prostor pro udržování širokého okruhu zákazníků.

Tabulka č. 16 Podíl zákazníků během posledních 12 měsíců v %

počet zákazníků

hlavní zdroj příjmů vedlejší zdroj příjmů

zemědělci živnostníci svob.

povolání zemědělci živnostníci

svob. povolání

1 - 2 11 4 2 0 11 14

3 - 5 33 7 6 0 17 7

5 a více 56 89 92 100 72 79


Z odpovědí respondentů vyplývá, že 5,3 % sebezaměstnaných pracuje pro méně než 3 odběratele. U sebezaměstnaných, pro něž je podnikání hlavním zdrojem příjmů, je to jenom 4,5 %, v případě vedlejšího příjmu podíl dosahuje 11 %.

Zajímavé je, že i u podnikatelů se zaměstnanci bylo 3,2 % těch, kteří měli převážnou část tržeb od jednoho nebo dvou zákazníků.

Ve srovnání se šetřením v roce 2006 většina sebezaměstnaných, kteří jsou subdodavateli 1 až 5 firem, považuje své postavení za rovnoprávné a bezproblémové (52 % odpovědí). Obdobnou proporci vykázal i okruh, kde samostatná výdělečná činnost vystupuje jako přivýdělek. Silnější vyjednávací pozice se projevuje i u mikrofirem se zaměstnanci, které bezproblémovost deklarovaly v 61 %.

Tabulka č. 17 Vztah se zákazníkem u subdodavatelů jiným firmám v %

postavení vůči zákazníkovi

příjem

hlavní vedlejší se

zaměstnanci bez

zaměstnanců Vaši pozici k velkému odběrateli považujete za rovnoprávnou 14 18 21

Nemáte problémy, protože máte uzavřenou dlouhodobou a dobrou smlouvu nebo smlouvy

57 32 32

Máte problémy, nebo byste mohl mít problémy, protože odběratel zneužívá svého dominantního postavení

14 14 3

Vaše smlouva s velkým odběratelem či odběrateli je pro vás nevýhodná, ale nemůžete s tím nic dělat

7

ostatní nerovné podmínky 15 29 44

celkem 100 100 100


Poznámka: 1-5 zákazníků

V roce 2006 rovnoprávné postavení deklarovalo pouze 42 % firem sebeza-

městnaných. Výsledky naznačují dílčí zlepšení podnikatelského prostředí, popř. vyšší stupeň sebeuvědomění osob samostatně výdělečně činných. Přenos hospodářských rizik na drobné dodavatele však i nadále zůstává, zejména vůči jednotlivcům se slabšími vyjednávacími pozicemi. Šetření nesledovalo firmy s diverzifikovaným prode-jem více než 5 podnikům. V těchto případech lze předpokládat rovné obchodní vztahy.


39

5.3 Podnikání s pomocí rodinných příslušníků a se zaměstnanci

Výsledky šetření ukazují, že většina OSVČ, více než 4/5, podniká bez zaměstnanců. Práci zaměstnanců využívá v průměru 15 % podnikatelů; v průměru zaměstnávají 3,6 zaměstnance. Méně používají zaměstnance krátce podnikající, pouze v 5 %, a ženy, zhruba v 11 %. V tabulce jsou uvedeny podíly zaměstnavatelů dle počtu zaměstnanců.

Tabulka č. 18 Podíly OSVČ-zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců (hlavní zdroj příjmů)

počet zaměstnanců 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

podíl OSVČ se zaměstnanci 23% 21% 15% 10% 12% 6% 3% 2% 3% 5%


Mimo zemědělců nevyužívají sebezaměstnaní pomoc rodinných příslušníků. Význam členů rodiny však roste s délkou podnikání. Sebezaměstnaní podnikající méně než 5 let se v 3/4 případů obejdou bez pomoci rodinných příslušníků. V zavedených firmách s délkou podnikání nad 15 let účast rodiny vzrůstá, bez její pomoci pracuje pouze 1/2 podniků osob samostatně výdělečně činných.

Tabulka č. 19 Podnikání se zaměstnanci a s pomocí rodinných příslušníků v %

způsob podnikání (hlavní zdroj příjmů)


celkem

fyzická osoba bez pomoci rodinných příslušníků

11 63 54 62

fyzická osoba s pomocí rodinných příslušníků

64 16 12 18

fyzická osoba se zaměstnanci 19 16 26 15

společník obchodní společnosti 6 5 8 5


Tabulka č. 20 Podnikání se zaměstnanci a s pomocí rodinných příslušníků a délka podnikání v %

způsob podnikání (hlavní zdroj příjmů)

délka podnikání v létech

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+ fyzická osoba bez pomoci rodinných příslušníků

74 67 62 49 48 61

fyzická osoba s pomocí rodinných příslušníků

17 17 15 21 22 17

fyzická osoba se zaměstnanci

5 13 20 20 20 17

společník obchodní společnosti

4 3 4 9 9 6



40

V okruhu samostatné výdělečné činnosti, která je vedlejším zdrojem příjmů, se firmy se zaměstnanci nevyskytují (pouze 2 případy ze základního souboru). Pomoc rodinných příslušníků dotázaní deklarovali v 18 %, tj. ve stejné proporci jako ve skupině hlavního zdroje příjmů.

Zjištěné skutečnosti o způsobu podnikání v roce 2012 korespondují s poznatky šetření z roku 2006. Rozdíl se vyskytuje pouze u podniků se zaměstnanci. Zjištěný podíl však není věrohodný. Firmy se zaměstnanci, zejména zavedené a rozvíjející se, mění svoji organizačně právní formu a přecházejí do formy právnických osob, kterých se šetření nedotýkalo.

Firmy nabírají zaměstnance převážně na doporučení (70 %). Úloha agentur a úřadů práce je minimální (dohromady přibližně 7 %). Významnějším zdrojem pracovníků je s 12% podílem inzerce. Alarmující je však využití „švarcsystému“, které přiznalo zhruba 10 % sebezaměstnaných se zaměstnanci. Jeho využití je patrně vyšší, respondenti se z obavy nepřiznali.

Tabulka č. 21 Zdroje pracovních sil firem sebezaměstnaných v %

zdroj pracovních sil četnost v %

agenturní pracovníci 2

úřad práce 5

inzerce 13

doporučení známých 70

"švarcsystém" 10


Pracovně-právní vztahy jsou ve většině případů ošetřeny smlouvami na dobu neurčitou, popř. zaměstnavatel postupuje podle konkrétních podmínek (2/3 odpovědí). Vysoký je však objem pracovních smluv na dobu určitou (více než 1/4 firem). Při uvedeném vysokém výskytu je otázkou, zda zaměstnavatelé dodržují podmínky stanovené zákoníkem práce32 v roce 2012. Na druhé straně je využití pracovního vztahu na dobu určitou pochopitelné s ohledem na nutnou flexibilitu mikropodniků.

Tabulka č. 22 Preferovaná forma zaměstnávání v %

pracovní poměr četnost v %

na dobu určitou 28

na dobu neurčitou 35

dohody o práci mimo pracovní poměr 9

podle okolností 28


32 § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce


41

5.4 Perspektiva podnikání

Výstupy šetření naznačují, že hospodářská krize, která se začala v ČR projevo-vat ve druhém pololetí 2008, neovlivnila ekonomické postavení sebezaměstnaných vážně. Perspektivou podnikání se zabývala otázka: „Plánujete na příští rok nějaké změny vašeho podnikání?“ s variantami:

- rozvoj: chci podnikání rozšířit,

- stabilita: chci podnikání zachovat ve stávajícím rozsahu, firmu předám nástupci v rodině,

- zúžení: podnikání asi omezím,

- neurčitost: nevím, až jak se ukáže,

- ukončení: firmu prodám, podnikání asi přeruším, podnikání asi ukončím.

Odpovědí lze shrnout do dvou problémových bloků:

- rozvoj a stabilita: podnikání rozšířit, podnikání zachovat ve stávajícím rozsahu, firmu předám nástupci v rodině, tj. pozitivní očekávání,

- nejistota a ukončení: omezení podnikání, jak se ukáže, prodej firmy, přerušení podnikatelských aktivit, konec podnikání, tj. degresivní očekávání.

Z postojů respondentů, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, vyplývá, že v poměru zhruba 80:20 převládají pozitivní očekávání. Významný podíl ve výši zhruba 90 % lze sledovat u svobodných povolání. Relativně nižší „optimismus“ (75 %) se projevil u samostatných zemědělců. Pocit stability a předpoklady rozšíření jsou nejvyšší u sebezaměstnaných se zaměstnanci, kde až 30 % respondentů předpokládá rozvoj a až 86 % počítá se stabilitou podniku. Ukončení svého podnikání předpokládají asi 2 % respondentů.

Tabulka č. 23 Perspektiva podnikání, které je hlavním zdrojem příjmů, v %

perspektiva zákon o podnikání celkem

rozdíl v p.b. 2012 - 2006 zemědělci živnostníci


2012 2006

rozvoj a stabilita 75 79 91 80 84 - 4

v tom:

rozvoj 8 17 15 17 25 -8

stabilita 67 61 75 63 59 + 4

nejistota až ukončení 25 21 9 21 16 + 4

v tom:

zúžení 17 4 0 5 3 + 2

neurčitost 8 15 8 14 12 + 2

ukončení 0 2 1 2 1 + 1

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV


42

Nejistota až ukončení podnikání však ve srovnání se šetřením v roce 2006 vzrostla (růst o 4 p. b.) a dosáhla úrovně 20 %. Nejvyšší úroveň nejistoty převládá u starších podnikatelů nad 60 let (46 %), u pracovníků s vyšším odborným vzděláním (35 %) a bakalářů (31 %). Nejnižší je u svobodných povolání (9 %). Uvedený posun v očekávání budoucích ekonomických aktivit odráží růst kritického hodnocení vlastní činnosti, který je katalyzován hospodářskou krizí.

Sebezaměstnaní, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem příjmů, si nejsou jistí dalším podnikáním ve zhruba 50 %, což je nárůst od minulého šetření v roce 2006 o 24 p. b. Odbytové problémy v důsledku poklesu poptávky na trhu se nejvíce dotkly živnostníků s převažující manuální činností (zhruba 57 % uvedlo, že si nejsou jistí ohledně zachování rozsahu svého podnikání).

Záměr na stabilizaci podnikání jako přivýdělku je vysoký u svobodných povolání, kde dosahuje 71 %, u živnostníků pouze 33 %. Rozšíření podnikání zvažuje zhruba 10 % respondentů, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem příjmů, především mladých do 30 let (23 %) a těch, kteří začali podnikat hned po škole (22 %).

Tabulka č. 24 Perspektiva podnikání, které je vedlejším zdrojem příjmů, v %


2012 zemědělci živnostníci svobodná povolání

rozvoj a stabilita 67 43 85 48

v tom:

rozvoj 0 10 14 10

stabilita 67 33 71 38

nejistota až ukončení 33 57 14 52

v tom:

zúžení 33 11 0 11

neurčitost 0 35 7 31

ukončení 0 11 7 10


Tabulka č. 25 Očekávání v podnikání, které je vedlejším zdrojem příjmů, v letech 2006 a 2012 v %


rozdíl v p.b. 2012 - 2006 zemědělci živnostníci


2012 2006

rozvoj a stabilita 67 43 86 48 72 ‐ 26

nejistota až ukončení 33 57 14 52 28 + 26

Zdroj: Baštýř I., Brachtl M., Vlach J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VUPSV

Hospodářská krize dolehla s vyšší intenzitou na možnost přivýdělku. Trh služeb

obyvatelstvu, který si v období krize a snižování agregované poptávky vynucuje vyšší péči a flexibilitu, vytlačuje samostatnou výdělečnou činnost jako přivýdělek. Korporace, které se snaží překlenout přechodně nižší objem poptávky, zaměstnávají i za cenu vyšších nákladů práce kvalifikované „kmenové“ zaměstnance řemeslných profesí a


43

práce kvalifikované „kmenové“ zaměstnance řemeslných profesí a přidělují jim práce dříve outsourcované. V roce 2012 k tomu přispěla i zpřísněná restriktivní politika Státního úřadu inspekce práce.

V malém podnikání hraje nejvýznamnější úlohu sám podnikatel, jeho vůle po úspěchu a ochota nést riziko. Ve fázi zahájení a rozvoje podnikání je tento faktor rozhodující. Přátelské daňové prostředí v ČR však v etapě „provozu“, tj. po vybudování tržního postavení, nevytváří motivaci k rozvoji. Již v roce 2006 šetření prokázalo, že orientace na lokální trh orientuje sebezaměstnané k udržení stability podnikání.

Rozvojová strategie se vyskytovala pouze u 1/4 šetřených firem (v roce 2012 mírný pokles na 1/5). Přátelské daňové prostředí již v období konjunktury vytvářelo prostor pro eliminaci ekonomických dopadů rostoucí konkurence a nemotivovalo sebeza-městnané k intenzivnímu rozvoji33. Zachování proporce mezi stabilním příjmem, osobní svobodou, seberealizací a volným časem bylo rozhodujícím faktorem podnikatelské strategie.

Fiskální opatření v rámci „Topolánkova batohu“ z roku 2008 vytvořila prostor pro přežití firem sebezaměstnaných v podmínkách hospodářské krize34 bez kvalitativních změn jejich aktivity.35 Korporacím se za těchto podmínek omezuje prostor k získání kvalifikované pracovní síly na trhu práce pro nastartování konjunktury.36 Na druhé straně zaměstnavatelem vynucený přechod zaměstnanců na režim „švarcsystému“ zvyšuje pocit nejistoty ve skupině nových sebezaměstnaných.

33 Být lepší, levnější, produkovat s menšími náklady, najít si místo na trhu atp. 34 Sektor samostatné výdělečné činnosti v letech 2009-2012 pokračoval v kvantitativním růstu měřeném

počtem sebezaměstnaných o 95 tis. osob, tj. o 12 %, blíže MF: Makroekonomická predikce, tabulka C 3, MF leden 2013, ISSN 1804-7971. V ostatních zemích EU pokles zaměstnanosti v krizových letech provázelo snížení počtu sebezaměstnaných, mimo Slovenska se stejným právním základem z doby federace. V ČR se za těchto podmínek spojily faktory:

- nižší daňová zátěž sektoru samostatné výdělečné činnosti,

- široký prostor volnosti využití zdánlivé samostatné výdělečné činnosti, kterou využívaly podniky při přenosu svých tržních rizik na zaměstnance,

- přechod cizinců z třetích zemí do sektoru samostatné výdělečné činnosti v důsledku jejich uvolnění zaměstnavateli i přes nižší cenu jejich práce.

35 Rozvojový potenciál se koncentruje do okruhu sebezaměstnaných s 5-9 zaměstnanci (30 % firem předpokládá rozšíření). Samo zaměstnání více než 3 osob uvozuje výhodné a zlepšující se postavení na trhu, manažerské schopnosti zaměstnavatele a jeho obchodní předpoklady, tj. vlastnosti, pro které je daňové prostředí podmnožinou, ne však nutnou podmínkou.

36 Zhruba 1/3 sebezaměstnaných v roce 2012 provozovala činnosti zařazené do skupiny řemeslníků a kvalifikovaných výrobců. Tyto činnosti patrně převládají i v oblasti služeb a obchodu, ke které se respondenti přihlásili ve 2/5. Z tohoto titulu lze předpokládat, že manuální kvalifikované řemeslnické síly v sektoru samostatné výdělečné činnosti představují minimálně 50 %, tj. 400 až 500 tis. osob.

6. Vzdělávání

44

6. Vzdělávání

Kultivace a zlepšování tržní pozice mimo jiné předpokládá rozšiřování vědomostí v široké škále nových technologií, pracovních postupů, obchodních praktik, financování, právních podmínek podnikání atd. Z tohoto pohledu vystupuje význam vzdělání jako předpokladu k získávání a tvorbě znalostí jako podmínky pro konkurenceschopnost jednotlivých podniků. Práce se znalostmi není založena na zkušenostech, jako tomu bývalo dříve u manuální práce, je založena na učení.

Obvykle se otázka vzdělání a vzdělávání vztahuje k zaměstnancům a manažerům. Sféra samostatné výdělečné činnosti bývá opomíjena. Přitom podíl OSVČ na celkové zaměstnanosti rozhodně není zanedbatelný.

Otázka vzdělání a vzdělávání je pro osoby samostatně výdělečně činné možná důležitější než pro zaměstnance. Podnikatelé musí disponovat více kompetencemi než běžní zaměstnanci. Mimo vlastní odbornost se jedná například o kompetentnost pro záležitosti týkající se správy majetku, absorbce inovací, marketingu, řízení firemních financí, obchodních jednání, organizace práce atd.

U malých podnikatelů především v manuálních oborech není klíčovou otázkou prohlubovat si všeobecné vzdělání (i když ani to není bez významu), ale průběžně se odborně vzdělávat s cílem umět získávat a využívat relevantní informace, pracovat s nimi, přetvářet je ve znalosti a ty pak ekonomicky uplatnit. Také to znamená umět poznat a vnímat signály z trhu, dovednost využívat inovačních podnětů a umět se přizpůsobit trhu. Často také jen rozumět tištěnému návodu na použití a zpracování materiálů nebo rozumět technickým normám.

V nemanuálních oborech jde především o to, být v kontaktu s aktuálním stavem odborného poznání v příslušných oborech a platnou legislativou.

Konkurenceschopnost každého podniku, nevyjímaje osobní podniky, je podmí-něna využíváním informačních technologií a rozvojem znalostí. Další rozvoj ekonomiky bude ve velké míře založen právě na rozvoji znalostí. Potřebné znalosti a dovednosti nejsou veličinou jednou provždy danou. Je třeba si je neustále osvojovat, jinak zasta-rají a stanou se nepoužitelnými. Tímto konstatováním je myšleno nikoliv pouze formální celoživotní vzdělávání, ale i neformální učení, získávání informací, výměna zkušeností a podobně.

Ze šetření vyplynulo, že 57 % respondentů cítí nutnost vzdělávat se. Ve srov-nání s výsledky z roku 2006 se projevil výrazný propad o 19 p. b. Procesu vzdělávání se však zúčastňuje pouhých 42 %. V této souvislosti však vystupuje význam hodnocení neformálního vzdělávání ze strany respondentů, kteří patrně v mnoha případech od této formy ve svých odpovědích abstrahovali. V každém případě výrazná změna proporce ve srovnání s rokem 2006 signalizuje nebezpečí vážných budoucích problémů v uspokojování kvalitativně se měnící poptávky a v udržení si pozic na trhu.

Klesající pociťovaná potřeba vzdělávání se patrně odráží:

- v orientaci na zachování podnikání na stávající úrovni,

- v rostoucím podílu sebezaměstnaných se středoškolským vzděláním a úbytkem vysokoškoláků v základním souboru,37

37 Podíl osob s vysokoškolským vzděláním klesl ve srovnání s rokem 2006 o 10 p. b.

6. Vzdělávání

45

- růstu významu manuálních činností v rámci podnikání podle živnostenského zákona.

Více než 2/3 podnikatelů, kteří uvažují o dalším rozvoji podnikání (zhruba 16 % respondentů), uvedly vzdělávání jako potřebu. Její realizace je však nižší (pouze 56 %). Při orientaci na udržení stávajícího rozsahu podnikání potřeba vzdělávání klesá o 10 p. b.

Tabulka č. 26 Vzdělávání OSVČ v závislosti na výhledu podnikání v %

potřeba vzdělávání plánované změny v podnikání

celkem rozšířit zachovat

ostatní (neví, ukončení)

ano, vzdělávám se 56 41 38 43

ano, nevzdělávám se 12 16 14 15

ne 32 43 48 42


Proces vzdělávání souvisí s návykem se učit a se schopností se učit. Uvedené

faktory lze sledovat z pohledu věku a dosaženého vzdělání. S rostoucím věkem klesá potřeba vzdělávat se a její realizace. Nejnižší hodnoty

vykazují senioři starší 61 let věku.

Tabulka č. 27 Vztah potřeby vzdělávání a věku v %

potřeba vzdělávání věk

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

ano a vzdělávám se 55 43 40 40 32 41

ano a nevzdělávám se 19 16 14 15 7 12

ne 26 41 46 45 61 47


Dosažené vzdělávání vyvolává potřebu jeho údržby a prohlubování. S rostoucím

stupněm dosaženého vzdělání roste i význam dalšího průběžného vzdělávání se. Uvedený vztah souvisí s oborem ekonomické aktivity a s vývojem měnících se kvalifikačních předpokladů.

Tabulka č. 28 Vztah potřeby vzdělávat se a dosaženého vzdělání v %

potřeba vzdělávání vzdělání

SV bez mat.

USV s mat. Vyšší

odborné VŠ, Bc. VŠ, Mgr. VŠ, Ph.D.

ano a vzdělávám se 26 42 57 56 70 87

ano a nevzdělávám se 16 16 20 21 10 6

ne 58 42 23 23 20 7


6. Vzdělávání

46

Význam dosaženého vzdělání v procesu celoživotního učení se promítá do dělení samostatné výdělečné činnosti z hlediska charakteru vykonávané práce. Jestliže v okruhu duševních činností, které většinou přepokládají vyšší kvalifikační nároky, potřeba průběžného vzdělávání dosahuje 2/3 podílu, potom u manuálních činností uvedený podíl klesá na pouhou 1/2 a výrazně klesá podíl skutečného vzdělávání. Proporce mezi rozsahem manuálních a nemanuálních činností ilustrativně vystupují ve struktuře podle zákonů podnikání. V případě soukromých zemědělců a ve většině aktivit provozovaných podle živnostenského zákona je převaha manuálních prací. V okruhu svobodných povolání převládají duševní činnosti.

Tabulka č. 29 Potřeba se vzdělávat a druh podnikání v %

potřeba vzdělávání zemědělci živnostníci svobodná povolání

ano a vzdělávám se

ano a nevzdělávám se 5 16 12

ne 62 45 10


Prohlubování a rozšiřování znalostí, které jsou ve většině případů podmínkou

setrvání v oboru podnikání, se vážně projevuje ve zdravotnictví a sociální péči (79 %), ve finančním zprostředkování (67 %) a v odvětví vzdělávání (64 %), tj. v odvětvích orientovaných na nemanuální práci.

Graf č. 7 Potřeba se vzdělávat podle odvětví v %


3124

3324 22

67

34

53

79647 23

21

1815

22

16

18

4

146253

4658 63

11

50

2917 22

ano a vzdělávám se ano a nevzdělávám se ne

6. Vzdělávání

47

Vedle výše uvedených faktorů, působí i délka podnikání, tj. doba, po kterou se firma sebezaměstnaného udržela na trhu. V této souvislosti potřeba prohlubující se kvalifikace vystupuje zřetelně. Po úvodní potřebě získání nových poznatků a dovedností (klastr 0-4 roky podnikání) potřeba vzdělávání klesá, aby vzrostla u tradičních firem (15 a více let podnikání). S průběhem doby samostatného podnikání se zužuje prostor mezi potřebou a realizací dalšího vzdělávání. Skupina podnikající více než 25 let je statisticky bezvýznamná (1,8 %) a patrně se jedná o chybu výběru.

Graf č. 8 Počet let podnikání a přístup ke vzdělávání v %


Data získaná z terénního šetření ukazují, že neexistují podstatné rozdíly mezi

osobami samostatně výdělečně činnými se zaměstnanci a bez zaměstnanců. S rostoucí velikostí firmy však roste význam vzdělání majitele. Není náhodou, že firmy s 5 a více zaměstnanci se orientují na rozšiřování svých podnikatelských aktivit.

Tabulka č. 30 Sebezaměstnaní se zaměstnanci a potřeba se vzdělávat v %

potřeba vzdělávání samostatně nebo

s rodinnými příslušníky

se zaměstnanci počet zaměstnanců

1-4 5-9 10 a více

ano a vzdělávám se 42 42 39 48 57

ano a nevzdělávám se 14 18 20 15 14

ne 44 40 41 37 29


V přístupu k problému vzdělávání není výrazný rozdíl mezi osobami samostatně

výdělečně činnými, pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů, a těmi, které si samostatnou činností přivydělávají. Také faktory jejich postojů a přístupu se shodují. Patrně z časových dispozic je vyšší podíl nerealizovaného vzdělávání u osob s vedlejším

44 40 41 45 46 44

16 18 17 145

17

40 42 42 4149

39

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

délka podnikání

ano a vzdělávám se ano a nevzdělávám se ne

6. Vzdělávání

48

příjmem. V jejich okruhu však lze předpokládat vzdělání získané u jejich zaměst-navatelů v rámci příjmově hlavní závislé činnosti.

Tabulka č. 31 Zdroj příjmu a přístup ke vzdělávání v %

potřeba vzdělávání vztah k podnikání

celkem hlavní zdroj příjmů vedlejší zdroj příjmů

ano a vzdělávám se 42 43 42

ano a nevzdělávám se 14 23 15

ne 44 34 43


Zhruba 1/2 vzdělávajících se si udržuje a rozšiřuje své znalosti sama a druhá

polovina navštěvuje kurzy a školení. Minimální počet, zhruba 2 %, si platí soukromé kurzy. Ve srovnání s rokem 2006 mírně klesl význam formálního organizovaného vzdělávání. Otázkou je příležitost a kvalita služeb poskytovaných sebezaměstnaným nebo dostatek prostředků na úhradu vzdělávacích akcí.

Tabulka č. 32 Formy vzdělávání podle zdroje příjmu v %

forma vzdělávání vztah k podnikání celkem

hlavní zdroj příjmů vedlejší zdroj příjmů 2012 2006

vzdělávám se sám 45 42 45 40

kurzy, školení 53 54 53 57

soukromé lekce 2 4 2 3

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Manuálně pracující a zemědělci uvedli asi ve 2/3, že se vzdělávají sami. Naopak, duševně pracující, ve svobodných povoláních, vykazují zhruba ve 2/3 využívání kurzů, školení apod. Přednost formálnímu vzdělávání dávají vysokoškoláci a ženy, tj. skupiny, které se koncentrují ve svobodných povoláních.

Tabulka č. 33 Formy vzdělávání podle činnosti v %

forma vzdělávání podnikání


vzdělávám se sám 54 46 40

kurzy, školení 38 53 57

soukromé lekce 8 1 3


V odvětvovém členění navštěvují kurzy a školení především pracovníci v odvět-

vích vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči, ubytování a stravování a finančního zprostředkování.

6. Vzdělávání

49

Graf č. 9 Formy vzdělávání sebezaměstnaných podle odvětví v %


Význam formálního vzdělávání pro samostatné podnikání zřetelně vystupuje u

zavedených tradičních firem a u začínajících podnikatelů. V případě podniků s aktivitou přes 20 let se patrně projevuje stáří osob samostatně výdělečně činných s laxním postojem k návštěvě kurzů a s nižší ochotou se učit před odchodem na odpočinek.

Tabulka č. 34 Formy vzdělávání podle délky podnikání v %

forma vzdělávání délka podnikání v letech

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24

vzdělávám se sám 35 51 40 42 57

kurzy, školení 65 46 57 58 42

soukromé lekce 0 3 3 0 1


59% 62% 58%50%

35% 35%

57% 61%

23%11%

35%38% 40% 50%

65% 62%

43% 39%

77%

78%

6% 2% 3%11%

odvětví

vzdělávám se sám kurzy, školení soukromé lekce

6. Vzdělávání

50

Tabulka č. 35 Formy vzdělávání podle věku sebezaměstnaného v %

forma vzdělávání věk

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

vzdělávám se sám 36 40 51 44 64 72

kurzy, školení 62 58 47 55 36 14

soukromé lekce 2 2 2 1 14


Obdobně jako v roce 2006 v i současném šetření vystupuje jako rozhodující překážka dalšího a průběžného vzdělávání nedostatek času. Význam tohoto faktoru však klesl, což může odrážet vyšší schopnost organizace vlastní práce. Nízká nabídka vzdělávacích akcí, která je často předmětem kritiky, se v obou šetřeních ukázala jako neopodstatněná. Mnohem významnější je cena kurzů.

Tabulka č. 36 Důvody absence vzdělávání v %

důvod vztah k podnikání celkem

hlavní zdroj příjmů vedlejší zdroj příjmů 2012 2006

nedostatek času 70 50 66 80

cena kurzů 16 37 20 13

malá nabídka 7 3 6 7

jiný důvod 7 10 8 0


Analýza motivací k samostatné výdělečné činnosti signalizuje „individualismus“ sebezaměstnaných. Na prvním místě škály motivátorů se umístil důvod „mohu se samostatně rozhodovat“.38 Deklarovaná samostatnost se odráží i v nízkém členství v profesních organizacích (16 % v případě hlavní činnosti a 11 % v případě vedlejší činnosti). Za předpokladu, že profesní organizace stejně jako ve vyspělých státech zprostředkovávají mimo jiné povinnosti i vzdělávání svých členů, mají současní čeští sebezaměstnaní ztížený přístup k systémovému vzdělávání. Z tohoto pohledu je 23 % osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti a 18 % přivydělávajících si osob,39 které se hlásí k nakupovanému vzdělání (kurzy, semináře), překvapivě vysoký. Na druhé straně uvedený nepoměr signalizuje nesystémovost v získávání aktuálních informací a prohlubování znalostí s dopadem na kvalitu výstupů jejich podniků a postupné zhoršování postavení na trhu.

38 V bloku samostatné výdělečné činnosti, která je hlavním zdrojem příjmů, soukromí zemědělci uvedli

samostatné rozhodování v 18 %, živnostníci ve 22 % a účastníci svobodných povolání ve 24 %, celkem ve 22 %. V případě sebezaměstnání jako přivýdělku uvedený moment ztratil svoji prioritu ve prospěch získání dodatečných příjmů a seberealizace, zemědělci jej uvedli v 22 %, živnostníci pouze v 18 % a účastníci svobodných povolání v 21 %.

39 Podíly z celkového počtu osob samostatně výdělečně činných podle struktury příjmů.

6. Vzdělávání

51

Sebezaměstnané z hlediska přístupu ke vzdělání můžeme rozdělit do 4 skupin:

- zhruba čtvrtina využívá školení a kurzy,

- zhruba čtvrtina se vzdělává sama,

- cca polovina se nevzdělává vůbec a většina z nich se domnívá, že to ani nepotřebuje.

Je ovšem diskutabilní, zda záporné náhledy na potřebu dalšího vzdělávání konvenují s požadavky zákazníků a v konečné fázi i s prospěchem pro samotné sebezaměstnané, zvláště z pohledu konkurenceschopnosti. Stále problematičtějším, již v etapě oživení a s rostoucí koupěschopnou poptávkou obyvatelstva, bude postavení jednotlivých firem sebezaměstnaných na regionálních trzích.

Ve vyspělých a tradičně tržních ekonomikách se věnuje velká pozornost stálému zvyšování vzdělanosti sebezaměstnaných. K tomuto orgány Evropské unie doporučují využívání:

- startovací pomoci sebezaměstnaným,

- zavedení školení a tréninků pro zvýšení adaptability sebezaměstnaných,

- poskytování dostatečných a přehledných informací ze strany státu.

V této souvislosti je možné upozornit také na orientaci USA na Asistenční centra pro sebezaměstnané (SELF-EMPLOYMENT ASSISTANCE CENTER)40 a tlak na zvyšování vzdělávání nejen špičkových manažerů, ale také podnikatelů. V mnoha případech jsou školení a tréninky sebezaměstnaných bezplatné.

Jedná o postupy vedoucí k zásadní změně myšlení nové generace podnikatelů, se schopností předvídání, analýzy, strategie a širokého rozhledu.

Podnikatelé s kvalitním celoživotním vzděláváním přinesou prospěch sobě, státu i svým zákazníkům.

40 Small Business Administration: SELF-EMPLOYMENT ASSISTANCE CENTER,

dostupné na: http://sea.workforce3one.org/

7. Pracovní podmínky

52


Pracovní podmínky jsou u sebezaměstnaných osob utvářeny na základě bezprostředního osobního a svobodného rozhodování jednotlivých podnikatelů. Silný vliv přitom mají základní motivace k podnikatelské činnosti - samostatnost rozhodo-vání, tvůrčí charakter, vysoká míra uspokojení. Osoby samostatně výdělečně činné nepociťují odcizení práce jako zaměstnanci, podnikatelské aktivity se prolínají s osob-ním životem.41

Charakteristickým prvkem v této souvislosti je cca 60% podíl využívání vlastního osobního majetku ve svém podnikání (70 % v roce 2006), popř. naopak. Pracovní podmínky podnikatelů současně ovlivňuje pozice na trhu a životní fází sebezaměstnaného.

Rozbor se nezabývá institucionálním rámcem pracovních podmínek osob samo-statně výdělečně činných. Předmětem výzkumu byly pracovní podmínky jako součást komplexu motivátorů chování sebezaměstnaných v pracovním a osobním životě.

Šetření v roce 2012 sledovalo v rámci zkoumaného problémového okruhu stejně jako v roce 2006:

- náplň práce,

- pracovní dobu,

- práci o víkendech a svátcích,

- dovolenou,

- vzdálenost pracoviště od místa bydliště,

- hodnocení celkových podmínek sebezaměstnaných a zaměstnanců.

Vzhledem k tomu, že pracovní podmínky osob samostatně výdělečně činných jako celku by byly zkresleny výsledky za sebezaměstnané, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, hodnocení se orientuje pouze na respondenty, pro něž je podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů.

Ze šetření v roce 2006 vyplynuly relativně horší pracovní podmínky ve srovnání se zaměstnanci. Pracovní doba byla u manuálně pracujících osob samostatně výdělečně činných delší, práce ve dnech pracovního klidu nebyla ničím neobvyklým. Nižší byl také rozsah dovolené. Na druhé straně pracovní režim a rozložení doby práce a odpočinku duševně pracujících se blížily zaměstnaneckým standardům. Sebehodnocení pracovních podmínek manuálně pracujících spíše odráželo problémy se zvládnutím jejich časového režimu a splýváním pracovního a volného času (většinu pracovních aktivit realizovali doma nebo v těsné blízkosti domova).

41 Rozdíl oproti utváření pracovních podmínek v pracovněprávních vztazích, které jsou dány ustanoveními

právních předpisů a jednáními mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci (často zastupovanými odbory), popř. je jednostranně stanovuje svým rozhodnutím zaměstnavatel při pasivní úloze pracovníka (jeho akceptaci těchto rozhodnutí).


53

Ekonomické aktivity sebezaměstnaných v ČR převážně alokují znaky:

- podnikání bez zaměstnanců,

- podnikání podle živnostenského zákona,42

- manuální činnost.

Takto vymezené množině odpovídá i struktura činností sebezaměstnaného.

Tabulka č. 37 Náplň práce sebezaměstnaného v %

náplň práce zákon podnikání

celkem zemědělci živnostníci svobodná povolání

řídící manažerská a administrativní činnost

20 10 9 11

vlastní práce pro zákazníka 42 60 65 60 obě činnosti jsou zhruba vyrovnané

39 29 25 29

bez odpovědi 0 1 1 1


Manažerská činnost je charakteristická pro zaměstnavatele. Rozhodující je podíl práce pro zákazníka. Administrativa není výraznou zátěží, podnikatel ji jako samostat-nou odbornou činnost outsourcuje. Vysoký podíl manažerské činnosti u zemědělců signalizuje nákup činností (orba, osev, sklizeň apod.) od jiných subjektů (sousedních velkých zemědělských podniků s odpovídajícím výrobním vybavením).43

Pro zaměstnance určuje zákoník práce týdenní pracovní dobu ve výši 40 hodin bez přestávky na jídlo a přesčasové práce.44 Skutečná vykázaná placená doba v roce 2011 byla 39 hod. týdně.45 Počet hodin v týdnu, které sebezaměstnaní věnují pracovní činnosti, vykazuje široký rozptyl. Do 40 hodin týdně věnuje výkonu práce 23 % sebezaměstnaných. V intervalu 40 až 60 hodin v týdnu pracuje převážná většina, tj. 58 %. Nad 61 hodin týdně pracuje celkem 19 % sebezaměstnaných „workoholiků“. Ve srovnání se šetřením v roce 2006 výrazně klesl podíl respondentů, kteří pracují více než 60 hodin týdně. Tento vývoj může být odrazem:

- vyšší ekonomie času,

42 V evropských zemích, mimo Slovenska, je vysoký podíl farmářů, v ČR je nízký podíl fyzických osob

podnikajících podle zemědělského zákona. Podíl samostatných zemědělců se v tradičně tržních ekonomikách EU pohybuje kolem 20 %, v postkomunistických zemích kolem 30 %. V ČR se soukromí zemědělci na počtu osob samostatně výdělečně činných dlouhodobě podílejí 5 %. Blíže Eurostat: Labour Force Survey, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database, propočet VÚPSV, v.v.i.

43 Farmář ve vyspělých tržních ekonomikách je členem specializovaných družstev, která konkrétní činnosti provádějí (zásobování, polní práce v rozdělení na operace, prodej).

44 § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 45 Placenou dobou se rozumí doba výkonu práce za mzdu, resp. plat, a doba, za kterou zaměstnanci náleží

náhrady mzdy, resp. platu, např. dovolená. Odhad VÚPSV na základě Informačního systému o průměrném výdělku. V době zpracování publikace nebyly k dispozici údaje za rok 2012, není důvod předpokládat výraznou změnu oproti předešlému roku; blíže MPSV: Informační systém o průměrném výdělku 2011, dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/1933


54

- nižším objemem zakázek jako projevu poklesu poptávky na trhu v důsledku hospodářské krize.

Nad 61 hodin týdně v roce 2012 pracovalo 19 % sebezaměstnaných, v roce 2006 jich bylo ještě 34 %. Vysoká časová zátěž se objevovala u živnostníků a v sektoru zemědělství.46 Podstatná část podnikání podle živnostenského zákona se realizuje v okruhu manuálních činností. Stejně jako v roce 2006 se projevují rozdíly mezi skupinami manuálně a duševně pracujících. V obou případech nadpoloviční většina pracuje 40-60 hodin týdně.

Tabulka č. 38 Týdenní pracovní doba sebezaměstnaných s hlavním zdrojem příjmů podle zákona o podnikání v %

týdenní odpracovaná doba zemědělci živnostníci svobodná povolání

do 10 hodin 0 2 1

od 10 hodin do 40 hodin 11 20 31

od 40 hodin do 60 hodin 56 58 58

61 hodin a více 33 20 10


Vyšší nároky na organizaci svého času u žen v důsledku rozdělení dne na profesní část a na péči o domácnost se odrážejí v rozdílech odpracované doby mezi ženami a muži.

Tabulka č. 39 Týdenní pracovní doba sebezaměstnaných v %

týdenní odpracovaná doba pohlaví celkem změna v p.b.

2012 - 2006 muži ženy 2012 2006

do 10 hodin 2 2 2 2 0

od 10 hodin do 40 hodin 14 31 20 14 + 6

od 40 hodin do 60 hodin 61 54 58 50 + 8

61 hodin a více 23 12 19 34 - 15

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. SBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i.

Práce o víkendech a svátcích je běžným jevem. Zhruba 11 % respondentů uvedlo, že dny pracovního klidu nedodržuje. Občasný výkon práce uvedlo 65 % sebezaměstnaných. Ve vysokém objemu práce ve dnech pracovního klidu se odráží pocit seberealizace a svoboda rozhodování o pracovním režimu. Práce ve dnech pracovního klidu není pociťována jako újma.

46 Tvrzení zemědělců lze však zpochybnit. Pro odvětví je charakteristická sezónnost prací, respondenti v září

odpovídali pod dojmem časového vypětí v letních měsících. Proti odpovědi farmářů stojí i moment nákupu specializovaných činností. Podnikání podle zemědělského zákona by mělo být podrobeno samostatnému šetření.


55

Tabulka č. 40 Rozsah práce o víkendech a svátcích v %

práce o víkendech a o svátcích

zemědělci živnostníci svobod. povolání

celkem 2012

šetření 2006

změna v p.b.

vždycky 17 12 7 11 22 -11

často 81 64 52 65 38 27

nikdy 2 24 41 24 40 -16

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i.

Pracovní vytížení zřetelně vystupuje v čerpání dovolené. Ve srovnání s rokem 2006 se snížil počet případů, ve kterých si sebezaměstnaný dovolenou nemůže dovolit, popř. ji nečerpá pravidelně. Jestliže ještě v roce 2006 většina samostatně výdělečně činných osob čerpala 2 týdny v roce, potom se v roce 2012 délka dovolené 3 a více týdnů stala standardem.

Tabulka č. 41 Možnost a čerpání dovolené v %

délka dovolené za rok zemědělci živnostníci svobod. povolání

celkem 2012

šetření 2006

více jak 4 týdny 16 12 30 14 0

3 až 4 týdny 19 33 46 34 36

2 až 3 týdny 31 39 19 37 41

méně než 1 týden 14 7 4 8 0

jednou za dva nebo více roků 4 2 1 2 11

dovolenou si nemůže dovolit 17 6 5 12


Poznámka: Šetření v roce 2006 bylo méně podrobné.

Pouze zhruba 1/5 sebezaměstnaných, u kterých je podnikání hlavním zdrojem příjmů, pracovala se zaměstnanci. Další přibližně 1/5 deklarovala svoje podnikání z hlediska zákona o dani z příjmů s pomocí rodinných příslušníků. Zbylé 3/5 realizovaly svoje aktivity samostatně. I v těchto případech se však vyskytuje pomoc životního partnera/ky. Tato forma je rozšířená zejména v zemědělství. V živnostenské činnosti a u svobodných povolání se vyskytuje minimálně, pouze ve 13 %.

Obdobná závislost na blízkých se objevuje v případech samostatné výdělečné činnosti jako přivýdělku. Ve srovnání s rokem 2006 se nezávislost na rodinných příslušnících zvýšila o cca 4 p. b. Z výzkumu vyplývá, že pouze 40-50 % podniků sebezaměstnaných je závislých na individuální práci osoby samostatně výdělečně činné. Ve vysoké míře zhruba 2/5 je záležitostí rodiny, zasahuje do volného času rodinných příslušníků. Samostatná výdělečná činnost ve značné míře omezuje časovou svobodu členů domácnosti.

Sebezaměstnaní preferují kratší dojížďku na pracoviště. Ze získaných údajů vyplývá, že přibližně pro 1/4 sebezaměstnaných místo práce splývá s domovem a další 2/3 nedojíždějí déle než 30 minut. Ve srovnání s rokem 2006 se však délka cesty prodloužila, resp. klesl podíl osob, jejichž pracoviště sousedí s bydlištěm a cesta jim


56

netrvá déle než 15 minut. Z tohoto pohledu se pracovní podmínky sebezaměstnaných přibližují k zaměstnaneckému standardu. Lze předpokládat, že podnikání se přibližuje spotřebiteli a faktor nákladů na čas strávený cestou za prací, jak se projevoval ještě před 6 lety, ztrácí na významu.

Tabulka č. 42 Rozsah dojížďky do místa výkonu práce v %

dojížďka zemědělci živnostníci svobod. povolání

celkem změna v p.b.

2012-2006 2012 2006

práce doma 53 22 20 23 23 0

do 15 minut 25 31 31 30 41 -11

do 30 minut 14 30 38 30 22 8

do 1 hodiny 8 13 9 13 10 3

více než hodinu 0 4 2 4 4 0

Zdroj: Baštýř I., Brachtl M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i.

Poznámka: Šetření v roce 2006 bylo méně podrobné.

Ve srovnání se zaměstnanci je samostatná výdělečná činnost časově náročnější,

a to jak v případě manuálních, tak i nemanuálních aktivit. Toto negativum eliminuje vysoký stupeň seberealizace, kterou OSVČ pociťují, a možnost organizačně a ekono-micky skloubit pracovní režim s osobním životem. Úzké sepětí pracovního a osobního života sebezaměstnaných brání pocitu odcizení práce, které provází zaměstnanecké vztahy.

8. Životní podmínky

57


Analýza výsledků průzkumu sleduje:

- strukturu příjmů domácností,

- příjmovou situaci domácnosti,

- volný čas,

- zajištění domácnosti pro případ obtížné životní situace popř. stáří,

- účast partnera na podnikání firmy.

Rozbor se nezabývá institucionálním rámcem životních a sociálních podmínek osob samostatně výdělečně činných a jejich domácností. Předmětem výzkumu jsou životní podmínky jako součást komplexu chování sebezaměstnaných v pracovním a osobním životě.

Podle statistiky rodinných účtů velikost domácností sebezaměstnaných v roce 2012 čítala 2,81 osob. V zaměstnaneckých domácnostech žilo 2,57 osob.47 V časové řadě od roku 1993 se počet členů domácností osob samostatně výdělečně činných postupně snižuje (3,28 osob v roce 1993, 2,98 osob v roce 2006).48 Podle statistiky rodinných účtů měsíční hrubý příjem na osobu v domácnostech sebezaměstnaných dosáhl v roce 2012 výše 12 798 Kč, tj. 81 % průměru zaměstnaneckých rodin. Díky přátelskému daňovému prostředí a vyššímu počtu nezaopatřených dětí relace čistých příjmů dosáhla 91 %. Příjmy z podnikání se na celkovém čistém příjmu podílely 53 %.

Tabulka č. 43 Průměrný měsíční příjem na osobu domácností zaměstnanců a OSVČ v roce 2012 podle statistiky rodinných účtů

domácnosti podíl v % OSVČ/zaměstnanci zaměstnanců OSVČ

hrubé peněžní příjmy v Kč 15 729 12 798 81,4

čisté peněžní příjmy v Kč 13 363 12 171 91,1

z toho (%): ze závislé činnosti 80,0 24,8

z podnikání 1,3 52,7

sociální příjmy 10,1 13,0

Zdroj: ČSÚ: Vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2012, ČSÚ Praha 2013, kód: e-3005-12, dostupné na http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3005-12

Interpretace statistických výstupů o příjmech domácností osob samostatně

výdělečně činných je však obtížná. Jejich soubor vykazuje značnou proměnlivost. Vývoj příjmů závisí na „životním cyklu“ podniků (postavení na trhu, investiční aktivity). Výše příjmu se mění i v závislosti na fiskální politice. Domácnosti sebezaměstnaných dispo-nují širokou paletou příjmů, vč. mezd a platů v závislosti na ekonomické aktivitě jejich členů. 47 Vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2012, Praha: ČSÚ, 2013, kód:

e-3005-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3005-12 48 Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993-2011, Praha: MPSV ČR, 2012,

ISBN 978-80-7421-046-4, s. 9


58

Úzká propojenost podnikatelského a osobního života komplikuje vymezení „podnikatelské mzdy“, tj. části smíšeného důchodu použité pro osobní spotřebu.49 Z tohoto titulu se liší údaje o průměrných příjmech na osobu domácností sebeza-městnaných ze statistiky rodinných účtů, které počítají s příjmem využitým pro osobní spotřebu, a z modulu EU - SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions), který do příjmů sebezaměstnaných zahrnuje dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (rozdíl příjmů a výdajů).50

Tabulka č. 44 Porovnání průměrných měsíčních příjmů na osobu domácností zaměstnanců a OSVČ v roce 2010 podle údajů EU - SILC a statistiky rodinných příjmů

hrubé příjmy

SILC rodinné účty

domácnosti podíl v % OSVČ/zam.

domácnosti podíl v % OSVČ/zam. zaměstnanců OSVČ zaměstnanců OSVČ

15 193 15 312 100,8 15 435 11 972 77,6 daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění

2 672 1 870 70,0 2 388 706 29,6

čisté příjmy 12 521 13 442 107,4 13 047 11 265 86,3

Zdroj: ČSÚ: Vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2010, Praha: ČSÚ, 2011, kód: w-3005-10, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/3005-10-4__ctvrtleti_2010, ČSÚ: Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2011. Praha: ČSÚ, 2012 kód e-3012-12 , dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3012-12, úprava VÚPSV, v.v.i.

Poznámka: V době zpracování nebyly k dispozici údaje SILC za roky 2011 a 2012.

Vzhledem k rozporům v „tvrdých datech“ poskytuje větší ilustraci příjmových podmínek šetření postojů k příjmové situaci. Podstatná většina sebezaměstnaných byla původně zaměstnanci. Svoji příjmovou situaci jako OSVČ hodnotili ve srovnání s předchozím obdobím pozitivně.

Tabulka č. 45 Změna hmotných podmínek ve srovnání s obdobím před samostatnou výdělečnou činností v %

hmotné podmínky

hlavní zdroj příjmů vedlejší zdroj

příjmů zákon podnikání

celkem zemědělci živnostníci svobodná povolání

lepší 45 53 68 54 62

stejné 44 34 26 33 29

horší 11 13 6 13 9


49 blíže Baštýř, I., Příjmy osob samostatně výdělečně činných. In: Průša, L. a kolektiv. Sociálně-ekonomické

postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti. Praha: VÚPSV, 2006, ISBN 80-87007-33-6 s. 100-129

50 blíže viz Metodické vysvětlivky s. 11 k publikaci Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2011, Praha: ČSÚ, 2012 kód e-3012-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3012-12 a řádek 113 přílohy č. 1 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – vypočet dílčího základu daně z příjmů (dle § 7 ZDP)


59

V zásadě lze konstatovat, že samostatná výdělečná činnost přinesla převážné většině domácností respondentů zlepšení materiálních podmínek života. Z pohledu nízké příjmové úrovně zemědělců ve srovnání s ostatními odvětvími a závislosti na mimotržních faktorech je kritičtější sebehodnocení soukromých farmářů přirozené.

8.1 Struktura příjmů domácností sebezaměstnaných

Příjem domácností se sebezaměstnaným přednostou je strukturovaný (mimo jednočlenných domácností, které v základním souboru představovaly zhruba 18 %). Ve většině případů se kombinují příjmy se samostatnými příjmy životního partnera/ky ze závislé činnosti nebo z jeho podnikání.

Graf č. 10 Sociální struktura a odvozené příjmové zdroje domácností sebeza-městnaných a domácností s přivýdělkem ze samostatné výdělečné činnosti v %


Poznámka: Skupina bez ekonomického příjmu partnera zahrnuje partnera v domácnosti nebo pobírajícího dávky ze sociálního systému.

Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti je převážně přivýdělkem k příjmu ze závislé činnosti. V menší míře jej využívají starobní důchodci a studující.

18

51

16 1519

57

9

15

0

10

20

30

40

50

60

SVČ singl domácností závislá činnostpartnera

SVČ činnost partnera bez ekonomickéhopříjmu partnera

hlavní vedlejší


60

Graf č. 11 Struktura příjmových zdrojů souvisejících s vedlejší samostatnou výdělečnou činností v %


8.2 Příjmová situace domácností sebezaměstnaných

Odpovědi respondentů umožnily pouze odhadnout výši a strukturu příjmů domácností sebezaměstnaných. Čistý měsíční příjem zhruba 3/4 domácností se pohybuje v intervalu 15-55 tis. Kč, s těžištěm v pásmu od 35 do 55 tis. Kč, tj. po přepočtu na osobu 12,5-19,5 tis Kč. V případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti proporce signalizují, že přivýdělek pouze vyrovnává nízký hlavní příjem na celostátní průměrnou zaměstnaneckou úroveň, resp. mírně vyšší.

Graf č. 12 Čistý měsíční příjem domácností s příjmem ze samostatné výdělečné činnosti v %

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i.

78

510

2 2 2

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

zaměstnání student starobnídůchod

invalidnídůchod

mateřská arodičovskádovolená

jiné

%

hlavní příjem

3

33

41

20

32

40 41

17

00

5

10

15

20

25

30

35

40

45

-15000 15001 -35000 35001 - 55000 55001 - 100000 100001 -

%

čistý měsíční příjem domácnosti v Kč

Hlavní Vedlejší


61

Terénním šetřením zjištěné příjmové hladiny nekorespondují s „tvrdými“ daty ze šetření EU - SILC a z rodinných účtů, které se navzájem také liší. Důvodem je značný subjektivismus a metodická roztříštěnost při zachycení příjmů použitých pro osobní spotřebu osob samostatně výdělečně činných a jejich rodin (podnikatelská mzda). Čerpání podkladových údajů z daňové statistiky je prakticky nemožné a s ohledem na prováděnou daňovou optimalizaci patrně zbytečné. V současné době nejsou věrohodné údaje o příjmech sebezaměstnaných a jejich využití pro osobní spotřebu.

Délka pracovní doby samostatně podnikající osoby a zapojení členů rodiny signalizují, na rozdíl od zaměstnanců, vyšší subjektivní ocenění pracovního času na úkor volného, a to jak ze strany sebezaměstnaných, tak i ze strany jejich rodiny. O skutečné příjmové situaci lze usuzovat nepřímo podle odpovědí na stupeň uspokojení jejich materiálních potřeb a rozsahu volného času.

Z odpovědí respondentů vyplynula, stejně jako v roce 2006, relativně vysoká životní úroveň. V pásmech „chudoby“51 se nenacházela žádná domácnost. Ekonomické potíže mírně posunuly hospodaření domácností s osobou samostatně výdělečně činnou v čele do pásem šetření (v roce 2006 podíl 18 %) a spotřeby levného zboží (1 % v roce 2006) na úkor příjmu, se kterým se musí pouze hospodařit (58% podíl v roce 2006).

Graf č. 13 Příjem a uspokojování potřeb domácností sebezaměstnaných v %


Dostatečné příjmy bez nutnosti se omezovat deklarovali příslušníci svobodných

povolání. Strukturovaná a rozporná je situace soukromých zemědělců. Zhruba 14 % jejich domácností má problémy, nakupuje pouze levné zboží a služby. Živnostníci ve většině případů musí se svými příjmy hospodařit až se omezovat na uspokojení základních potřeb a šetřit.

51 Uspokojování potřeb charakterizované:

• příjem stačí na nejlevnější potraviny a základní potřeby, občasné výpůjčky, • nedostatečný příjem, nutná pomoc druhých a sociální pomoc

23

50

22

5

18

60

22

0

10

20

30

40

50

60

70

Příjem pokrývávýdaje, rodina se

neomezuje

Příjem stačí navšechno, musí se

hospodařit

Příjem stačí nazákladní potřeby,

musí se šetřit

Příjem stačí nalevné potraviny,ošacení a bydlení

Příjem stačí nanejlevnějšípotraviny a

základní potřeby,občasné výpůjčky

Nedostatečnýpříjem, nutná

pomoc druhých asociální pomoc

Hlavní Vedlejší


62

Graf č. 14 Příjem a uspokojování potřeb domácností sebezaměstnaných z hlediska zákonné úpravy podnikání v %


Poznámka: hospodaření v pásmu „chudoby“ má hodnotu 0, graf je neuvádí

Samostatná výdělečná činnost jako přivýdělek se koncentruje bez ohledu na

charakter činnosti do pásma domácností, které musí se svým příjmem hospodařit. Zajištění jiným příjmem, zejména ze závislé činnosti, eliminuje „chudobu“ a nedostatek nutící pouze ke spotřebě v nejnižších cenových úrovních.

Graf č. 15 Příjem a uspokojování potřeb domácností s přivýdělkem ze samostatné výdělečné činnosti z hlediska zákonné úpravy podnikání v %


Poznámka: hospodaření v pásmech „chudoby“ a spotřeby nejlevnějšího zboží a služeb mají hodnotu 0, graf je neuvádí. Vzorek zemědělců není reprezentativní, obsahuje 3 osoby.

Příjem pokrývávýdaje, rodinase neomezuje

Příjem stačí navčechno, musíse hospodařit

Příjem stačí nazákladní

potřeby, musí sešetřit

Příjem stačí nalevné potraviny,

ošacení abydlení

zemědělci 22 53 11 14

živnostníci 20 51 24 5

svobodná zaměstnání 53 39 6 2

0

10

20

30

40

50

60

%

Příjem pokrývávýdaje, rodina se

neomezuje

Příjem stačí navčechno, musí se

hospodařit

Příjem stačí nazákladní potřeby,

musí se šetřit

zemědělci 0 67 33

živnostníci 17 62 21

svobodná zaměstnání 29 50 21

0

10

20

30

40

50

60

70

80

%


63

Jako nejchudší lze hodnotit začínající podnikatele. S délkou podnikání roste i stupeň uspokojování potřeb. Důvodem může být i fakt, že přežívají pouze úspěšné firmy.

Tabulka č. 46 Příjem a uspokojování potřeb domácností v čele se sebeza-městnaným v závislosti na délce podnikání v %

délka podnikání příjem pokrývá

výdaje, rodina se neomezuje

příjem stačí na všechno, musí

se hospodařit

příjem stačí na základní potřeby,

musí se šetřit

příjem stačí na levné potraviny, ošacení a bydlení

1 14 34 38 10

2 11 60 27 2

3 23 42 25 10

4 17 50 27 7

5 21 54 21 3

6 19 42 32 7

7 19 46 33 2

8 25 49 19 6

9 29 46 25 0

10 25 50 24 1

11 15 54 23 8

12 21 56 16 7

13 40 53 7 0

14 32 55 9 5

15 21 50 26 4

16 25 45 25 5

17 19 62 19 0

18 19 49 30 3

19 40 47 13 0

20 21 68 8 2

21 11 72 6 6

22 33 50 13 4 změna

22 let - 1 rok v p. b.

+20 +16 -25 -6


Hospodářská krize se příjmů sebezaměstnaných výrazně nedotkla i při poklesu

jejich produktivity).52 Prohlubující se přátelské daňové prostředí eliminovalo ztráty v podnikání. Mezi léty 2006 až 2012 vzrostly výdajové paušály, např. u řemeslných živností o 20 p. b., u jiných než řemeslných o 10 p.b. a u jiného podnikání o 20 p.b.53

52 V krizovém období 2008-2011 klesla produktivita sebezaměstnaných v běžných cenách (smíšený

důchod/OSVČ) o 3 %, propočet VÚPSV na základě dat ČSÚ: Roční národní účty, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu, přístup březen 2013

53 Podle šetření paušál uplatňovala v roce 2012 zhruba 1/2 osob samostatně výdělečně činných. Tento podíl vyplývá z údajů poskytnutých Českou daňovou správou za léta 2005-2010.


64

Významná role náleží i daňové optimalizaci54, zejména v případech produkce zboží a služeb pro konečnou spotřebu obyvatelstva (zhruba 4/5 sebezaměstnaných).55

8.3 Volný čas

Více než polovina sebezaměstnaných v šetření uvádí, že má dostatek volného času, nejvíce na rodinu a přátele, 74% podíl. Pozitivním jevem je, že od minulého šetření došlo k nárůstu poměru podnikatelů, kteří si tento volný čas najdou. K nejvýraznějšímu pozitivnímu nárůstu o 13 p. b. u mužů i žen došlo v podílu osob, které mají dost času na péči o své zdraví. Se svým časem lépe hospodaří ženy.

Tabulka č. 47 Volný čas sebezaměstnaných (hlavní zdroj příjmů) v %

dostatek volného času 2006 2012

změna celkem 2012 - 2006 v p.b.

muži ženy muži ženy celkem muži ženy

na rodinu a přátele 68 73 70 79 74 + 2 +6

na péči o zdraví 41 53 54 66 59 +13 + 13

na zábavu, kulturu a rekreaci 41 53 46 55 50 + 5 + 2


Poznámka: Kladné odpovědi za každou otázku, součet nedává 100 %.

Výsledky aktuálního průzkumu ukazují:

- volný čas na rodinu a přátele nad průměr 74 % si najdou především osoby samostatně výdělečně činné nad 50 let, středoškoláci s maturitou, mladí do 30 let, ženy a krátce podnikající,

- volný čas na zdraví nad průměr 59 % si najdou především sebezaměstnaní nad 60 let a absolventi vysokých škol,

- volný čas na zábavu, kulturu a rekreaci nad průměr 50 % si najdou především sebezaměstnaní nad 50 let, absolventi vysokých škol a mladí do 30 let.

Pevný denní rytmus určený pracovním režimem zaměstnání se patrně odráží v lepší organizaci času osob, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. Rozsah jejich volného času je nepatrně vyšší než u sebezaměstnaných v hlavní činnosti přesto, že teoreticky jsou časové nároky na jejich pracovní činnost vyšší.

54 Podle údajů poskytnutých Generálním finančním ředitelstvím v roce 2010 se 93 % sebezaměstnaných

s dílčím základem daně dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů nacházelo v 1. percentilu daňových poplatníků - fyzických osob (99,9 % spadalo do 1. decilu). Průměrný dílčí základ daně představoval 143 tis. Kč.

54 blíže Vančurová A.: Rozbor faktorů daňové zátěže sebezaměstnaných v Jihočeském kraji. in: Průša a kol.: Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti II (Sborník analýz sociálně-ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti). Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008. ISBN 978-80-7416-000-4. s. 135-172


65

Tabulka č. 48 Volný čas sebezaměstnaných (vedlejší zdroj příjmů) v %

dostatek volného času pohlaví celkem změna celkem v p.b.

2012-2006 muži ženy 2012 2006

na rodinu a přátele 78 78 78 81 -3

na péči o zdraví 61 76 67 56 +11

na zábavu, kulturu a rekreaci 50 69 58 57 +1


Poznámka: Kladné odpovědi za každou otázku, součet nedává 100 %.

8.4 Hodnocení příjmových, pracovních a životních podmínek ve srovnání se zaměstnanci

Přes vyšší časovou náročnost práce a nižší rozsah volného času a částečně i zásluhou nadstandardních příjmových poměrů sebezaměstnaní, pro které je jejich podnikání hlavním zdrojem příjmů, hodnotili svoje pracovní a životní podmínky pozitivně. Významnou roli při formulování jejich postojů sehrávají faktory seberealizace a osobní svobody. Ve srovnání se zaměstnanci svou situaci považuje za horší zhruba 1/3 z nich. Kladné hodnocení vystupuje zejména u nemanuálních činností. Výstupy šetření nepotvrzují mýty o obětování se a újmě osob samostatně výdělečně činných v ČR.

Tabulka č. 49 Hodnocení příjmových, pracovních a životních podmínek ve srovnání se zaměstnanci-osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v %

příjmové, životní a pracovní podmínky OSVČ ve srovnání

se zaměstnanci ve stejné profesi zemědělci živnostníci


celkem změna v p.b. 2012 2006

lepší 33 37 46 37 35 +2

stejné 31 23 33 24 15 +9

horší 31 35 20 34 37 -3

neví 5 5 1 5 13 -8


Obdobné výsledky poskytlo šetření i v případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti. V případě přivýdělku měli respondenti větší možnost porovnání s ohledem na jejich zaměstnanecký vztah (78 % z nich má hlavní příjem ze zaměstnání).


66

Tabulka č. 50 Hodnocení příjmových, pracovních a životních podmínek ve srovnání se zaměstnanci-osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, v %

příjmové, životní a pracovní podmínky OSVČ ve srovnání

se zaměstnanci ve stejné profesi zemědělci živnostníci



lepší 67 31 36 33 34 -1

stejné 0 25 43 28 21 +7

horší 33 40 21 37 24 +13

neví 0 4 0 2 21 -19


Z pohledu kladného hodnocení celkových podmínek samostatné výdělečné

činnosti nejsou překvapením odpovědi na otázku „Zanechal/a byste podnikání, pokud byste jako zaměstnanec měl/a vyšší nebo jistější příjem?“ Ve většině případů zněla odpověď respondentů s hlavním zdrojem příjmů ze samostatné výdělečné činnosti záporně. Ve srovnání s posledním šetřením se jejich postoje výrazně nezměnily.

Tabulka č. 51 Ukončení podnikání v případě vyššího nebo jistějšího příjmu ze zaměstnání osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v %

ukončení podnikání v případě vyššího nebo jistějšího příjmu

za zaměstnání zemědělci živnostníci



ano 28 48 32 47 49 -2

ne 72 52 68 53 51 +2


Dopad ekonomické krize na zaměstnance, pochyby o udržení pracovního místa

a stagnace výdělků patrně katalyzovaly růst subjektivně pociťovaného ekonomického významu dodatečného příjmu ke mzdě, resp. k platu a popř. ve změně struktury osob, pro které je podnikání přivýdělkem. Jejich postoj koresponduje i s vyjádřenou motivací k samostatné výdělečné činnosti, kdy podíl nízkého příjmu specifikovaný jako vyšší spokojení potřeb nebo přímo nízký příjem dosáhl zhruba 1/3 při výrazném růstu celého motivačního bloku o 8 p. b.

Tabulka č. 52 Ukončení podnikání v případě vyššího nebo jistějšího příjmu ze zaměstnání osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, v %

ukončení podnikání v případě vyššího nebo jistějšího příjmu

za zaměstnání zemědělci živnostníci



ano 0 61 29 57 48 9

ne 100 39 71 43 52 -9



67

Pozitivní vztah k podnikání se projevuje u farmářů a u svobodných povolání. Obě skupiny svoje podmínky hodnotí celkově výše než živnostníci a konkurence vyššího a jistějšího výdělku z pracovně-právního vztahu je minimální. Podnikání by zastavilo pouze zhruba 10 % soukromých zemědělců a 1/4 příslušníků svobodných povolání.

Samostatná výdělečná činnost je životní postoj a způsob života, který přináší podnikatelům seberealizaci a sebeuspokojení. Ekonomické, resp. příjmové faktory vystupují až na druhém místě. V případě soukromých farmářů se navíc projevuje jejich vztah k půdě a rodinné tradici.

9. Zajištění sebezaměstnaných pro nenadálé životní situace

68


Mezi významné charakteristiky životních a ekonomických podmínek domácností sebezaměstnaných patří i zajištění pro případ nepříznivých životních událostí (např. nemoc, úraz, neúspěchy v podnikání aj.) a na stáří. Potřeba zajištění výrazně vystu-puje v souvislosti s nízkým objemem sociálního a zdravotního pojištění, které sebe-zaměstnaní odvádějí do veřejných rozpočtů. Osoby samostatně výdělečně činné využívají výhody zakotvené v právních normách. Nemusí se se účastnit nemocenského pojištění. Provázání konstrukce vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění s daňovým základem vytváří díky procesu daňové optimalizace56 prostor pro minimali-zaci odvedeného zákonného pojištění. Na druhé straně komerční sféra nabízí alterna-tivní cesty zajištění. V některých případech dochází k tvorbě rezerv nákupem movitého a nemovitého majetku. Ochranu před nepříznivými životními situacemi vč. stáří však v minimální míře zajišťuje prodej firmy nebo instituce „výměnku“.57

V zájmu metodické srovnatelnosti s výstupy terénního šetření v roce 2006 se v roce 2012 v rámci finančního zajištění rodiny pro obtížné životní situace, sledovaly otázky:

- nemocenské pojištění,

- důchodové pojištění nad zákonné minimum,

- penzijní připojištění,58

- životní kapitálové pojištění,

- zajištění nemovitostmi,

- zajištění movitým majetkem,59

- kapitálové investice,

- ostatní.

Samostatná část se věnuje zdravotnímu pojištění.

Kapitola se bude věnovat domácnostem, v jejichž čele stojí osoba, pro kterou je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu. V případě přivýdělku formou samostatného podnikání, kdy většina příjmu pochází ze zaměstnání, vyplývá zajištění ze zákonných solidárních systémů sociálního a zdravotního zabezpečení.

Ze získaných informací v roce 2006 se usuzovalo, že domácnosti osob samo-statně výdělečně činných nebyly proti životním rizikům dostatečně zabezpečeny. Vznik rizikových životních situací u značné části sebezaměstnaných může nést negativní ekonomické a sociální důsledky.

56 Více než 99,9 % sebezaměstnaných přiznalo v roce 2011 daňový základ v 1. decilu rozdělení daňových

základů, tj. v pásmu do 137 tis. Kč za rok, údaje poskytlo Generální finanční ředitelství. 57 Zánik firmy sebezaměstnaného bez zaměstnanců znamená vyklizení trhu, který obsadí konkurence.

Samostatně výdělečné osoby samy přiznávají, že předání firmy dědicům není důležitým motivátorem k jejich podnikání (zhruba 4 % preferencí). Atomizace velkých rodin na malé, která proběhla ve 2. polovině 20. století a nepřerušila se ani po roce 1989, nevytváří podmínky pro rozsáhlejší dědění firem a starost o seniory, dříve sebezaměstnané.

58 V roce 2012 nebyla možnost důchodového pojištění ve II. pilíři. 59 Nová otázka, která nebyla v šetření v roce 2006.


69

Za zajištěné pro obtížné životní situace v roce 2012 se považovaly 2/3 sebeza-městnaných v šetření. Celospolečenská diskuze o důchodovém pojištění přispěla k zá-jmu o zajištění rizik a budoucnosti v životní etapě ekonomické neaktivity, ze šetření v roce 2006 vyplývalo necelých 60 % zajištěných osob samostatně výdělečně činných. Pocit vyššího stupně zajištění se projevuje u duševních činností, které se soustřeďují zejména ve svobodných povoláních. Rizika si méně intenzivně uvědomují osoby, které si samostatnou výdělečnou činností přivydělávají a jsou ze zákona zajištěny ze svého pracovně-právního poměru jako hlavního zdroje příjmů.

Tabulka č. 53 Podíl kladných odpovědí na otázku o zajištění domácností sebe-zaměstnaných proti důsledkům obtížné životní situace; podíl domácností v %

zdroj příjmů zemědělci živnostníci svobodná povolání

celkem změna v p.b. 2012 -2006 2012 2006

hlavní 72 65 82 67 58 +9

vedlejší 33 63 64 63 58 +5


Subjektivní pocit zajištění proti důsledkům rizikové životní situace ve výši okolo 2/3 neodpovídá hodnocení finanční situace domácností. Rozsah domácností sebeza-městnaných, které své výdaje neomezují nebo mají při rozumném hospodaření na všechno, dosahuje až 3/4. V mnoha domácnostech stále není vytváření rezerv pro nenadálé události součástí kalkulace příjmů a výdajů. Sebezaměstnaní se patrně dále spoléhají na paternalismus státu a abstrahují od nutnosti krytí budoucích potřeb a možných rizik.

Míra rozporu mezi hodnocením zajištění proti obtížné životní situaci a hodnocením příjmově-finanční situace domácnosti je uvedena v následující tabulce. Ve srovnání s posledním šetřením došlo k výrazné pozitivní změně. V roce 2006 rozdíl dosahoval 22 p. b.

Tabulka č. 54 Rozdíly mezi hodnocením zajištění proti důsledkům obtížné životní situace a hodnocením příjmově-finanční pozice domácnosti v čele se sebezaměstnaným, podíly domácnosti v %

řádek kritérium zemědělci živnostníci svobodná povolání

celkem

2012 2006

1. zajištění pro obtížné životní situace 72 65 82 67 58

2. plné uspokojení potřeb, nemusí se omezovat * 75 71 92 73 80

1. - 2. rozdíl v p.b. -3 -6 -10 -6 -22


Poznámka: * Sloučené otázky „Nijak se neomezujete, příjem pokrývá vaše výdaje“ a „Příjem stačí na všechno, ale musíte hospodařit“.

Při podrobném šetření forem zajištění se však uvedené proporce jeví jako nadhodnocené.


70

9.1 Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění je pro sebezaměstnané dobrovolné. Počet pojištěnců vykazuje dlouhodobý a trvalý trend poklesu, z 328 tis. osob v roce 1999 přes 222 tis. pojištěnců v roce 2006 na 115 tis. osob v roce 2011.60 Reforma nemocenského pojištění decelerační tendenci prohloubila. Respondenti deklarovali účast na pojištění v roce 2012 ve zhruba 30 %. Vyšší než minimální pojistné61 platila pouze 1/3. Tato proporce se však mění v závislosti na věku, vyšší podíl lze sledovat u starších ročníků. Při 3týdenní karenční době, kdy si práceneschopný samostatně podnikající pojištěnec hradí životní náklady ze svých prostředků, považuje nemocenské pojištění za zbytečný vícenáklad.

Nemocenské pojištění je za těchto podmínek zajímavé pouze v případech rizika dlouhodobé pracovní neschopnosti, případně při potřebě peněžité pomoci v mateřství. Zdravotní rizika částečně nacházejí svůj odraz v přístupu k nemocenskému pojištění jednotlivých věkových skupin. S dosaženým věkem roste podíl pojištěnců- sebeza-městnaných, kteří dobrovolně platí vyšší pojistné než stanovené minimum.

Graf č. 16 Podíl osob platících nemocenské pojištění nad zákonné minimum z celkového počtu nemocensky pojištěných osob, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním příjmem, v %

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV

60 blíže Výroční zprávy ČSSZ dostupné na: http://www.cssz.cz/ 61 V roce 2012 minimální výše nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných představovala

115 Kč měsíčně, blíže MPSV: Nemocenské pojištění v roce 2013, dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/7#unp

21%

32%34%

36%

31%

40%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

věk

Platba na nemocenské pojištění vyšší než minimální sazba


71

9.2 Příprava na stáří

Jestliže téměř 3/4 domácností sebezaměstnaných nemají problémy se svými příjmy, které jim umožňují plné uspokojení jejich potřeb, potom přípravě na stárnutí, resp. na starobní důchod, nevěnují pozornost. Vyšší než minimální sociální pojištění si platí pouze 1/4 z nich. Vyšší zájem lze sledovat u produktů komerčních pojišťoven. Téměř polovina respondentů se účastní penzijního připojištění. Životní pojištění si platí 1/3 šetřených osob.

Tabulka č. 55 Využití pojistných produktů pro období stáří osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v %

rok pojištění zemědělci živnostníci svobodná povolání

celkem

2012

důchodové pojištění nad zákonné minimum 31 22 42 24

penzijní připojištění 44 45 64 46

životní kapitálové pojištění 31 32 48 33

2006




2012 - 2006 v p.b.

důchodové pojištění nad zákonné minimum -7 -27 -15 -25

penzijní připojištění -6 -22 -18 -20

životní kapitálové pojištění 0 -16 -12 -16

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2006, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Radikálnější odklon od pojištění ve stáří se projevuje u skupiny, která si vlastním podnikáním přivydělává. Vzhledem k sociálnímu pojištění u zaměstnavatele je nízký podíl pojištění nad zákonné minimum přirozený. Zarážející je však nízký podíl komerčního pojištění.62 Zaměstnanci se patrně spoléhají na povinné důchodové pojištění ze závislé činnosti.

Tabulka č. 56 Využití pojistných produktů pro období stáří osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, v %

rok pojištění zemědělci živnostníci svobodná povolání

celkem

2012




2006




2012 - 2006 v p.b.

důchodové pojištění nad zákonné minimum -64 -22 -53 -26

penzijní připojištění -58 -26 -18 -29

životní kapitálové pojištění -27 -25 -42 -25

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2006, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Údaje za osoby podnikajících podle zemědělského zákona nejsou reprezentativní.

62 Podle údajů Generálního finančního ředitelství uplatnilo v roce 2011 slevu na dani z titulu penzijního

připojištění 13 % sebezaměstnaných a z titulu životního pojištění 32 %.


72

Z výstupů šetření vyplývá úzká vazba využití pojistných produktů pro stáří na vzdělání. Vysokoškoláci si např. častěji platí sociální (důchodové) pojištění vyšší, než činí stanovené minimum. Obdobně se chovají i v případě nemocenského pojištění. Významná role připadá i jejich 70% alokaci do svobodných povolání, kde jsou výkony kontrolovány (např. zdravotní pojišťovny) a je zde užší prostor pro daňovou optimalizaci.

Tabulka č. 57 Platba důchodového a nemocenského pojištění nad zákonné minimum osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v závislosti na dosaženém vzdělání, v %

platba nad zákonné minimum

vzdělání

ZŠ SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ Ph.D.

důchodové pojištění 33 28 37 23 31 54 76

nemocenské pojištění 67 25 33 23 28 43 66


Pokles váhy sebezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním v sektoru samo-statné výdělečné činnosti ve srovnání s rokem 2006 odhaluje nízký stupeň zabezpe-čení na stáří a nemoc pojistnými produkty, zákonnými a komerčními. Vyšší stupeň vzdělání, zejména absolvování vysoké školy s sebou nese i vyšší stupeň finanční gramotnosti, schopnosti perspektivního uvažování a osobní odpovědnosti.

Proti širšímu využití komerčních produktů pojišťoven působí nízká výkonnost fondů penzijního připojištění a krátká doba jejich působení. Obdobná situace platí i pro kapitálové životní pojištění, které je v mnoha případech nesrozumitelné.

Výsledky šetření signalizují neschopnost převážné části osob samostatně výdě-lečně činných (obdobně jako celé populace) orientovat se v existujících pojišťovacích programech (nemoc, stáří). Sebezaměstnaní se stejně jako ostatní populace orientují na momentální efekty.

Občané mají možnost tvorby rezervních prostředku pro nenadálé životní situace a na stáří i jinými formami. Jejich váha v případě sebezaměstnaných však podle výstupů šetření není významná. I v této oblasti se projevuje vyšší finanční gramotnost vysokoškoláků, která zřetelně vystupuje u svobodných povolání. Nejvíce zastoupený je nákup nemovitostí. V rámci svobodných povolání, která předpokládají vyšší kvalifikaci a v mnoha případech i podrobnou znalost ekonomických vztahů, patří důležité místo kapitálovým investicím.


73

Tabulka č. 58 Zajištění před nenadálými životními situacemi a na stáří jiným formami než pojištěním, v %

zdroj příjmů zajištění pro nepříznivé životní situace a na stáří


celkem

hlavní

nákup nemovitostí 19 16 21 16 nákup komodit (např. zlato, umělecké předměty, starožitnosti)

0 4 9 5

kapitálové investice 6 7 22 9

jiný způsob 14 11 9 11

vedlejší

nákup nemovitostí 0 15 29 16 nákup komodit (např. zlato, umělecké předměty, starožitnosti)

0 2 14 3

kapitálové investice 0 5 14 5

jiný způsob 33 11 7 11

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Údaje za osoby podnikající podle zemědělského zákona nejsou reprezentativní.

Specifickými prostředky zabezpečení jsou rovněž prodej firmy, resp. její části nebo obchodních kontaktů a též předání firmy mladším členům rodiny (rozsah předávání je nevelký). Ve skutečnosti jsou živnostenské podniky bez zaměstnanců a s minimálním kapitálovým vybavením, vč. jejich lokálního trhu orientované na koneč-nou spotřebu obyvatelstva obtížně prodejné. Po zastavení aktivity uvolněný trh přebírá sousední konkurenční firma. Jako pojistka může v rámci domácností OSVČ působit i kombinace příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a ze zaměstnání v domácnostech sebezaměstnaných. Heterogennost příjmových zdrojů domácností osob samostatně výdělečně činných je v současné době významná, více než 2/3 respondentů uvedly, že mají životní partnerku/a, z nichž více než 3/4 mají příjem ze zaměstnání.

Sebezaměstnaní se stejně jako ostatní populace orientují na momentální efekty, nepřihlížejí k životním rizikům a ani nepredikují změny příjmů, výdajů a životního stylu ve stáří. Nízká finanční gramotnost většiny z nich jim ztěžuje orientaci v existujících pojišťovacích programech.

Výsledky šetření signalizují nejasnosti sebezaměstnaných ve stupni zajištění sebe a své rodiny pro případ nenadálých a nepříznivých životních situací a pro stáří. Více než 2/3 respondentů se samostatnou výdělečnou činností jako hlavní se cítí zabezpečeny. Při podrobnějším sledování jednotlivých forem se však hodnota výstupů šetření pohybuje v nižších úrovních, u pojistných produktů v intervalu od 10 % (vyšší než minimální důchodové pojištění) do 42 % (penzijní připojištění). V případě ostatních forem se rozmezí charakterizuje v minimu 5 % (nákup komodit) a v maximu 16 % (nemovitosti). Významná váha 11 % připadá na jiné formy, např. úspory. Nemocenské pojištění si platí podle údajů ČSSZ zhruba 11 % a z toho ve vyšší než minimální úrovni zhruba 1/3 šetřených sebezaměstnaných. Z podrobného šetření lze vysledovat, že pouze necelá polovina osob, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdro-jem příjmů, disponuje rezervami. Vyšší stupeň zajištění vykazují osoby samostatně výdělečně činné ve vedlejší činnosti, které využívají povinné pojištění z hlavní závislé činnosti.

Problém zabezpečení sebezaměstnaných ve stáří není zatím společensky nalé-havý. Většina z nich byla pojištěná v předchozím zaměstnání. Význam příjmů ze zaměstnání však bude postupně ztrácet význam s trváním samostatné výdělečné činnosti a výše starobního důchodu bude klesat. Stále více sebezaměstnaných se bude nacházet v úrovni minimálního starobního důchodu a životního minima. Řešení


74

obtížných životních situací bude ve stále rostoucí míře přecházet na veřejné rozpočty, na sociální dávky.63

9.3 Zdravotní pojištění

Obdobnou situaci lze sledovat i v oblasti zdravotního pojištění, do kterého 2/3 sebezaměstnaných přispívají pouze minimální částkou.

Tabulka č. 59 Struktura plateb zdravotního pojištění osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v %

platba zdravotního pojištění zemědělci živnostníci svobodná povolání

celkem

v minimální výši 58 69 37 66

vyšší než minimální sazba 42 31 63 34


Přátelské daňové prostředí otvírá prostor pro daňovou optimalizaci. Vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění se odvíjejí od daňových základů. Ve skupině jiných zákonů pro podnikání, než jsou zákony o zemědělství a živnostenském podnikání, tj. ve skupině svobodných povolání, nejsou širší možnosti zatajování příjmů z podnikatelské činnosti, které jsou systémově kontrolovány.64

Konstrukce systému neguje princip solidarity, na kterém je založen evropský sociální model, resp. jej transformuje do jednosměrného toku od korporací a zaměst-nanců. Nízký, resp. nulový daňový základ předurčuje i minimální vyměřovací základ. Nízký stupeň solidarity pouze reflektuje systém zaměřený na rozvoj sebezaměstnání tak, jak byl založen na začátku ekonomické transformace.65

63 Podle šetření zhruba 8 % životních partnerů/ek má dnes příjem ze sociálních dávek, z úspor žije 10 %.

Uvedené údaje se prolínají, nedají se sčítat; data za osoby samostatně výdělečně činné v hlavní činnosti. 64 Příjmy lékařů např. přes vykázané výkony kontrolují zdravotní pojišťovny. V základním souboru šetření

samostatné výdělečné činnosti jako hlavní se podnikající osoby v odvětví zdravotnictví a sociální péče podílejí na skupině svobodných zaměstnání 49 %.

65 V roce 1989 byl počet sebezaměstnaných v ČSFR statisticky „nezachytitelný“. Jejich podíl nedosahoval ani 0,5 %.

10. Shrnutí základních poznatků

75


Vzhledem k omezeným a často rozporným statistickým a administrativním da-tům se monografie opírá o výstupy terénního šetření sociálních a ekonomických podmínek sebezaměstnaných v ČR v roce 2012.66 Terénní šetření řešitelé orientovali na zjištění postojů fyzických osob podnikajících buď jako jednotlivci (jde o nejpočetnější skupinu sebezaměstnaných) nebo provozujících malé podniky. Významným zdrojem informací bylo šetření o daních z příjmů fyzických osob- sebezaměstnaných.67

Získané výstupy doplňují a rozšiřují informace ze statistických zjišťování a administrativních zdrojů. Statistické a administrativní informace o této společenské skupině jsou ve srovnání s ostatními velkými společenskými skupinami (zaměstnanci, důchodci) omezené a bez vnitřní strukturalizace.

Interpretace výsledků šetření musí přihlížet k omezením, která plynou z rozsahu a kvality výběru respondentů (technicky nebylo možné zachytit zdánlivou samostatnou výdělečnou činnost - „švarcsystém“ a cizince). Na druhé straně jasně vystupují rozdíly stanovisek mezi respondenty, pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů nebo si jím jen přivydělávají, i mezi hlavními segmenty podnikatelů, které jsou vymezeny zákonnými úpravami (soukromí zemědělci, živnostníci, svobodná povolání).

Šetření bylo druhým komplexnějším průzkumem odrážejícím aktuální názory společenské vrstvy drobných podnikatelů na podstatné okruhy jejich sociálně-ekono-mického postavení, motivů chování a sebehodnocení v období hospodářské krize; šetření zahrnulo více než 1 000 respondentů. Průzkum navazoval na obdobné šetření s více než 1 100 respondenty v roce 2006, tj. v období konjunktury. Porovnání výsledků z let 2006 a 2012 umožňuje charakterizovat změny v sociálně-ekonomickém postavení sebezaměstnaných v důsledku ekonomické krize, která zasáhla ekonomiku a sociální vztahy po roce 2008.

Obdobně jako v roce 2006 existuje kvalitativně vysoká míra shody respondentů na nejsilnějších motivech jejich orientace na podnikání. V souhrnu všech dotázaných i v jejich hlavních strukturách převažují motivace samostatnosti rozhodování, vyššího uspokojení z pracovní činnosti a seberealizace oproti zaměstnaneckému postavení a rovněž aktivní, tvůrčí charakter podnikatelské činnosti. Tyto faktory preferovali respondenti v téměř dvou třetinách odpovědí. Jejich vyšší podíl je zaznamenán u respondentů s podnikáním jako hlavním příjmovým zdrojem (zejména u podnikatelů ve svobodných povoláních). Nižší míra těchto faktorů je v odpovědích přítomna u osob s podnikáním jako vedlejším příjmovým zdrojem (mírně přes polovinu), kteří ve vyšší míře uvádějí ekonomické důvody. Váha „tradicionálních“ motivů (restituce, pokračování v rodinné tradici, předání firmy dědicům) je významná pouze u soukromých zemědělců.

Z malého podílu preferencí motivů k podnikání, jako je kontinuita podnikání, lze usuzovat na vliv přerušení samostatné výdělečné činnosti v období po roce 1948 a před rokem 1990. Zejména okrajový je tento motiv u živnostníků a svobodných povolání. Počátek podnikání je alokován do období devadesátých let a pro podnikatel-skou kontinuitu, resp. pro vytváření tradic je zřejmě dosavadní období podnikání časově nedostatečné.68 Rodinné tradice v podnikání narušil dvoupříjmový model

66 VÚPSV ve spolupráci s agenturou Factum Invenio 67 VÚPSV, Katedra veřejných financí VŠE a Generální finanční ředitelství 68 Déle než 14 let podnikala více než polovina šetřených sebezaměstnaných.


76

domácností rozvíjený ve druhé polovině 20. století a z něho vyplývající relativní ekonomická samostatnost životních partnerů a členů domácnosti. Pouze necelá 1/5 podniká za pomoci rodinných příslušníků. V současnosti většina domácností sebeza-městnaných kombinuje příjmy partnerů ze samostatné výdělečné činnosti a ze zaměstnání.

Preference seberealizace v samostatném podnikání se projevuje i v hodnocení celkových pracovních a životních podmínek, které osoby samostatně výdělečně činné hodnotí ve srovnání se zaměstnanci jako lepší. Přesto, že ve srovnání s rokem 2006 vzrostlo kritické sebehodnocení a svoji společenskou prestiž považují za rovnocennou se zaměstnanci, neměnily by v případě vyššího nebo stabilního příjmu ze zaměstnání svoje samostatné ekonomické aktivity za závislý pracovní vztah.

Ekonomická krize se odrazila v tržní orientaci firem drobných podnikatelů. Vyšší flexibilita se projevila v poklesu tržní orientace na jiné firmy ve prospěch konečné spotřeby obyvatelstva. Základní soubor nezachytil zdánlivou samostatně výdělečnou činnost, protože šetření se realizovalo v sídle firmy.69 Jestliže v roce 2006 se na zboží a služby pro obyvatelstvo orientovaly 3/4 firem, potom v roce 2012 jejich podíl vzrostl na více než 4/5. Nižší nároky na administrativu v tomto tržním segmentu provází i přátelské daňové prostředí a vyšší volnost při daňové optimalizaci. Zvyšování „nákla-dových paušálů“70 na počátku krize vytvořilo i při poklesu tržeb, resp. produktivity71 prostor pro aktivitu firem sebezaměstnaných. V krátkodobé perspektivě se mírně zvýšil o 4 p.b. proti roku 2006 podíl sebezaměstnaných, kteří své podnikání zúží nebo ukončí, popř. se zatím nerozhodli, na zhruba 1/5. Firmy se ve vysoké míře zaměřují na udržení stávajícího stavu, zhruba 2/3, což představuje zvýšení podílu ve srovnání s rokem 2006 o 4 p. b. Pouze 17 % sebezaměstnaných uvažuje o rozšíření svého podnikání, pokles podílu ve srovnání s konjunkturou v roce 2006 o 8 p. b.

Prognózy jsou však strukturovány podle postavení samostatné výdělečné činnosti jako zdroje příjmů:

- sebezaměstnaní v hlavní činnosti předpokládají útlum, ukončení, nebo uvádějí nerozhodnost ve 20 %,

- sebezaměstnaní ve vedlejší činnosti předpokládají útlum, ukončení a nerozhodnost uvádějí v 52 %.

Nízký podíl podniků osob samostatně výdělečně činných, které plánují rozšíření své aktivity, však již signalizuje problémy v sektoru drobného „individuálního“ podnikání. Podnikatel, který neuvažuje s dalším rozvojem, v podstatě nastupuje cestu ztráty své konkurenční pozice a následně ekonomické výkonnosti a zúžené reprodukce.

Kultivace a zlepšování tržní pozice mimo jiné předpokládají rozšiřování vědomostí v široké škále nových technologií, pracovních postupů, obchodních praktik, financování, právních podmínek podnikání atd. Z tohoto pohledu vystupuje význam vzdělání jako podmínky pro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých podniků. Práce se

69 Pracovník v režimu „švarcsystému“ není v sídle své firmy dosažitelný. 70 Podle terénního šetření a šetření Generálního finančního ředitelství za rok 2011 pro účely projektu

využívala „nákladové paušály“ zhruba polovina firem sebezaměstnaných. 71 Podle národních účtů se v letech 2006-2011 zvýšil počet sebezaměstnaných o 8 %, vč. „švarcsystému“ a

růstu počtu cizinců o 41 % při reálném poklesu produktivity, počítané jako smíšený důchod ve stálých cenách/OSVČ, o 6 %. Snížila se i relace produktivity k národní ekonomice celkem ze 67 % v roce 2006 na 59 % v roce 2011. Blíže ČSÚ: Databáze ročních národních účtů, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/ rocenka/rocenkavyber.makroek_pracov, červen 2013, ČSÚ: Cizinci. Cizinci: zaměstnanost dostupné na: http://notes.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost, duben 2013


77

znalostmi není založena na zkušenostech, jako tomu bývalo dříve u manuální práce. Je založena na učení.

Ve srovnání s rokem 2006 se však o 19 p. b. zvýšil podíl podnikatelů v hlavní činnosti, kteří necítí potřebu se dále vzdělávat. Průběžné zvyšování znalostí se vyskytuje v necelých 4/5 u svobodných povolání (aktualizace znalostí a jejich rozšiřo-vání je integrální součástí jejich výkonu práce). V případě soukromých farmářů se vzdělává zhruba 1/3 a živnostníků 2/5. Zhruba 15 % sebezaměstnaných cítí potřebu rozšiřování znalostí, avšak neuspokojuje ji. Více než 50% podíl vzdělávajících se je u podnikatelů, kteří předpokládají další rozvoj firmy.

Převažujícím charakterem pracovní činnosti drobných podnikatelů je manuální činnost. Její podíl v souhrnu všech respondentů se pohybuje okolo 4/5 oproti 3/4 v roce 2006 (v ekonomice ČR jejich podíl mírně přesahuje polovinu). Manuální charakter výkonu práce převažuje u soukromých zemědělců a u živnostníků. U svobodných povolání charakterizuje převaha duševní práce. (více než 4/5 v hlavní a vedlejší činnosti).

Sektorově-odvětvová struktura respondentů v zásadě potvrzuje informace statistických služeb (ČSÚ, Eurostat):

- vysoký podíl sebezaměstnaných ve II. sektoru, tj. v průmyslu a ve stavebnictví (po Slovensku nejvyšší podíl v EU); v rámci sektoru je tradičně významný podíl staveb-nictví jako odraz organizace práce v odvětví, která umožňuje přenos podnikatel-ských rizik kapitálově silných firem na podniky sebezaměstnaných, které zajišťují širokou škálu činností (významný zdroj „švarcsystému“),

- nízký podíl soukromých zemědělců (po Slovensku druhý nejnižší podíl v EU); v ČR působí značný rozsah velkých zemědělských firem, který samostatné farmaření omezuje.

Vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných na české zaměstnanosti s 1/3 podílem kvalifikovaných řemeslníků (bez zdánlivé samostatné výdělečné činnosti) deformuje trh práce. Již v současné krizi korporace upozorňují na nedostatek kvalifikovaných dělníků. Deficit může ohrožovat hospodářské oživení. Sebezaměstnaní jsou spokojení se svými pracovními a životními podmínkami a nejeví ochotu přecházet do zaměstnaneckého vztahu i při vyšším příjmu.

Hodnocení pracovních podmínek je obtížné vzhledem k prolínání osobního a pracovního života. Rozsáhlé je využívání osobního majetku pro podnikání. Respondenti deklarovali uvedený případ ve 2/3.72 Ve většině případů sebezaměstnaní pracují doma nebo v minimální vzdálenosti od domova. Cesta do firmy ve více 50 %73 není delší než 15 minut. Významně se zvýšil rozsah volného času měřeného časem pro rodinu, přátele, péčí o zdraví, týdenní pracovní dobou a délkou dovolené. V šetření v roce 2006 si časový rozvrh řídili duševně pracující, u manuálních zaměstnání čas práce a volna splýval. Časový režim sebezaměstnaných se v roce 2012 přiblížil pevně organizova-nému času zaměstnanců. Vyšší stupeň rozlišení doby práce a odpočinku může odrážet:

- rostoucí schopnost organizace vlastního času,

- menší objem zakázek, vyšší rozsah volného času.

72 V tomto případě lze předpokládat i opačný vztah. Řešitelé se neptali na využití firemního majetku pro

osobní potřeby respondenta a jeho rodiny, protože předpokládali negativní reakci. 73 vč. pracoviště doma


78

Odpověď na uvedené otázky může dát šetření v době příští konjunktury.

Zhruba 80 % sebezaměstnaných v roce 2012 nepracovalo déle než 60 hodin týdně (65 % v roce 2006). Práce ve dnech pracovního klidu není pociťována jako újma, nikdy v nich nepracuje pouze 1/4. Pravidelnou roční dovolenou delší než 2 týdny čerpá zhruba polovina dotázaných osob (36 % v roce 2006). Nejčastější je dovolená v délce 3-4 týdny.

Příjmové podmínky domácností sebezaměstnaných je prakticky nemožné kvan-tifikovat. ČSÚ je sleduje v šetření rodinných účtů a v modulu EU - SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions). Výsledky obou šetření jsou odlišné. Důvodem je značný subjektivismus a metodická neujasněnost při zachycení příjmů použitých pro osobní spotřebu osob samostatně výdělečně činných a jejich rodin (podnikatelská mzda). O skutečné příjmové situaci lze usuzovat nepřímo podle odpovědí na stupeň uspokojení jejich potřeb.

Příjmy domácností sebezaměstnaných zůstávají stejně jako v roce 2006 z hle-diska příjmových zdrojů různorodé. Významnou část úhrnu příjmů domácností tvoří příjmy ze závislé činnosti partnera. Heterogennost příjmové struktury má zřejmě určitou funkci ochrany proti rizikům podnikatelské činnosti. V podstatě však odráží ekonomickou samostatnost členů domácnosti.

Více než polovina respondentů se domnívá, že podnikání vedlo ke zlepšení hmotných podmínek jejich domácností oproti situaci před zahájením jejich samostatné výdělečné činnosti. Zhruba 1/3 neshledává podstatné rozdíly a 1/8 deklaruje zhoršení. Příznivěji hodnotí změnu hmotné pozice podnikatelé ve svobodných povoláních a nejhůře soukromí zemědělci. V případě přivýdělku podnikáním je situace přirozeně pozitivní.

Převážná část respondentů s hlavním i vedlejším příjmem z podnikání zastává názor, že příjmová situace je natolik příznivá, že umožňuje bez problémů krýt všechny spotřební výdaje vč. zbytných. Tento postoj je vyjádřen ve zhruba 75 % odpovědí (80 % v roce 2006). Dílčí nedostatek a omezení na nejlevnější zboží se projevily u soukro-mých zemědělců. Ohrožení chudobou a nouzí osoby samostatně výdělečně činné nepociťují.

S vysokým stupněm uspokojení potřeb nekoresponduje nízký podíl sebeza-městnaných, kteří si vytvářejí rezervy pro nenadálé a nepříznivé životní situace a na stáří. Podrobný rozbor dospěl k závěru, že podíl respondentů, kteří se cílevědomě zajišťují pro nepříznivé životní situace a na stáří, nedosahuje ani 50 %.

Nemocenské pojištění je pro sebezaměstnané dobrovolné. Počet pojištěnců vykazuje dlouhodobý a trvalý trend poklesu, podle údajů ČSSZ v roce 2011 klesl na pouhých 11 %. Reforma nemocenského pojištění decelerační tendenci prohloubila. Při 3týdenní karenční době, kdy si práceneschopný samostatně podnikající pojištěnec hradí životní náklady ze svých prostředků, je pro něj nemocenské pojištění zbytečným vícenákladem. Nemocenské pojištění je za těchto podmínek zajímavé pouze v přípa-dech očekávaného rizika dlouhodobé pracovní neschopnosti, případně při potřebě peněžité pomoci v mateřství.

Jestliže téměř 3/4 domácností sebezaměstnaných nemají problémy se svými příjmy, potom přípravě na stárnutí, resp. na starobní důchod nevěnují pozornost. Vyšší než minimální důchodové pojištění si platí pouze 1/4 z nich. Vyšší zájem lze sledovat u produktů komerčních pojišťoven. Téměř polovina respondentů se účastní penzijního připojištění. Životní pojištění si platí 1/3 šetřených osob. Ve srovnání s rokem 2006 však došlo k výraznému poklesu podílu osob využívajících pojišťovenské produkty, u


79

důchodového pojištění nad zákonné minimum o 25 p. b., u penzijního připojištění o 20 p. b., u životního kapitálového pojištění o 16 p. b. V roce 2012 nebyl II. důchodový pilíř otevřen.

Radikálnější odklon od pojištění na stáří se projevuje u skupiny, která si vlast-ním podnikáním přivydělává. Vzhledem k sociálnímu pojištění u zaměstnavatele je nízký podíl pojištění nad zákonné minimum přirozený. Nízký je však podíl komerčního pojištění. Zaměstnanci se patrně spoléhají na povinné důchodové pojištění ze závislé činnosti.

Vyšší stupeň vzdělání, zejména absolvování vysoké školy s sebou nese i vyšší stupeň finanční gramotnosti, schopnosti perspektivního uvažování a osobní odpověd-nosti. Pokles váhy osob s vysokoškolským vzděláním v sektoru samostatné výdělečné činnosti ve srovnání s rokem 2006 odhalil nízký stupeň zabezpečení na stáří a nemoc pojistnými produkty, zákonnými a komerčními.

Občané mají možnost tvorby rezervních prostředků i jinými formami. Podle výstupů šetření význam ostatních forem zajištění v rámci sociální skupiny osob samostatně výdělečně činných není významný (necelá 1/5 respondentů). Nejvíce zastoupený je nákup nemovitostí. V rámci svobodných povolání, která předpokládají vyšší kvalifikaci a v mnoha případech i podrobnou znalost ekonomických vztahů, patří důležité místo kapitálovým investicím. I v této oblasti se projevuje vyšší finanční gramotnost vysokoškoláků, která zřetelně vystupuje u svobodných zaměstnání.

Specifickými prostředky zabezpečení jsou rovněž prodej firmy, resp. její části nebo obchodních kontaktů a též předání firmy mladším členům rodiny (rozsah předávání není významný). Ve skutečnosti jsou živnostenské podniky s minimálním kapitálovým vybavením vč. jejich lokálního trhu obtížně prodejné. Po zastavení aktivity uvolněný trh přebírá sousední konkurenční firma. Jako pojistka může v rámci domác-ností osob samostatně výdělečně činných působit i kombinace příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a ze zaměstnání v domácnostech sebezaměstnaných.

Problém zabezpečení sebezaměstnaných ve stáří není zatím společensky nalé-havý. Většina z nich byla pojištěná v předchozím zaměstnání.74 Význam příjmů ze zaměstnání však bude postupně klesat s trváním samostatné výdělečné činnosti a výše starobního důchodu bude rovněž klesat. Stále více sebezaměstnaných se bude nachá-zet v úrovni minimálního starobního důchodu a životního minima. Řešení obtížných životních situací bude ve stále rostoucí míře přecházet na veřejné rozpočty, na sociální dávky.

Obdobnou situaci lze sledovat i v oblasti zdravotního pojištění. Ve 2/3 sebezaměstnaní přispívají do zdravotního zabezpečení pouze minimální částkou.

Vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění se odvíjejí od daňových základů. V případech podnikání podle zemědělského zákona a podle živnostenského zákona při produkci zboží a služeb pro konečnou spotřebu obyvatelstva jsou široké možnosti pro daňovou optimalizaci.75 Prostor je omezen pouze v případech subdodávek středním a velkým podnikům76 a u většiny svobodných povolání, kde jsou výkony systémově kontrolovány. Systém neguje princip solidarity, na kterém je založen 74 Podnikání delší 20 let deklarovalo necelých 15 % šetřených sebezaměstnaných v hlavní činnosti. 75 V roce 2006 odvedli sebezaměstnaní daň z příjmů fyzických osob ve výši 17,7 mld. Kč, v roce 2012

objem klesl na 3,3 mld. Kč, blíže MF: Vládní finanční statistika dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html, přístup duben 2013

76 I v těchto případech však lze v rámci „švarcsystému“ sledovat daňové úniky ve srovnání s režimem pracovněprávního vztahu. Řada zaměstnavatelů v období krize vytěsnila své zaměstnance do zdánlivé samostatné výdělečné činnosti. Rozsah se statisticky nesleduje a je obtížně odhadnutelný.


80

evropský sociální model, resp. jej transformuje do jednosměrného toku od korporací a zaměstnanců. Nízký, resp. nulový daňový základ předurčuje i minimální vyměřovací základ.

Sebezaměstnaní se stejně jako ostatní populace orientují na momentální efekty, nepřihlížejí k životním rizikům a ani nepředpokládají změnu příjmů, výdajů a životního stylu ve stáří. Nízká finanční gramotnost většiny z nich jim ztěžuje orientaci v existují-cích formách a způsobech vytváření potřebných rezerv. Nízký stupeň solidarity vyplývá ze systému podpory a rozvoje sektoru samostatné výdělečné činnosti ze začátku ekonomické transformace.

Protikrizová opatření ve fiskální oblasti umožnila pokračování v rozvoji sektoru samostatné výdělečné činnosti. Počet sebezaměstnaných se v letech 2008-201177 zvý-šil o 8 %, produktivita jejich práce však reálně klesla o 6 %. Růst táhlo zvyšování podílu manuálních činností. Podíl sebezaměstnaných na zaměstnanosti patří mezi nejvyšší v EU. Ve srovnání s ostatními zeměmi se zachovala specifická struktura s minimálním podílem farmářů a relativně vysokým podílem sebezaměstnaných v sekundéru. V době krize se sektor samostatné výdělečné činnosti orientoval na koneč-nou spotřebu obyvatelstva. Přátelské daňové prostředí umožnilo sebezaměstnaným zachovat vysokou příjmovou hladinu, která jejich domácnostem umožňuje, ve stejné míře jako v období konjuktury, bezproblémové uspokojování jejich potřeb vč. zbytných. Růst počtu manuálních pracovníků s nízkou finanční gramotností, rozšiřování prostoru daňové optimalizace a provázanost daňových a vyměřovacích základů našly svůj odraz v nízkém objemu odváděného sociálního a zdravotního pojištění a v klesající úrovni tvorby rezerv pro nepříznivé životní situace a na stáří. V budoucích letech v souvislosti se stárnutím osob samostatně výdělečně činných a ukončením jejich ekonomické aktivity hrozí reálné riziko jejich propadu do chudoby.

Sociálně-ekonomická pozice českých (a slovenských) sebezaměstnaných je v evropském měřítku unikátní a vznikla jako snaha ekonomicky podpořit jejich rozvoj na počátku 90. let. Hospodářská a sociální politika však v dalším průběhu transfor-mačního procesu nadstandardní výhody sektoru samostatné výdělečné činnosti v pod-statě nekorigovala. Následkem je rostoucí riziko nižší pojištěné sociální a zdravotní ochrany osob samostatně výdělečně činných s rostoucími nároky na veřejné rozpočty. Předmětem této etapy výzkumu však nebyla formulace efektivního prostoru sociální ochrany sebezaměstnaných v ČR.

77 Údaje národních účtů nebyly v době zpracování k dispozici.

Literatura

81

Literatura

1. Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/

2. ČSSZ: Výroční zpráva 2011, Praha 2012, dostupné na: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/E546D3B5-F389-4308-BC52-80E763BDADB9/0/ cssz_vz_2011.pdf

3. ČSÚ: Cizinci v České republice, Cizinci - zaměstnanost, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost

4. ČSÚ: Databáze ročních národních účtů, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

5. ČSÚ: Mimořádná revize národních účtů 2011 a 2014, tabulka M 000 133a Sebezaměstnaní, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

6. ČSÚ: Roční národní účty, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu

7. ČSÚ: Vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2012, ČSÚ Praha 2013, kód: e-3005-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012 edicniplan.nsf/p/3005-12

8. ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011. Praha: ČSÚ, 2011, str. 371, kód e-0001-11

9. ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012. Praha: ČSÚ, 2012, kód 3101-12

10. MF: Makroekonomická predikce, MF leden 2013. dostupné na: http://www.mfcr.cz/ cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html

11. MF: Vládní finanční statistika, dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html

12. MPSV: Informační systém o průměrném výdělku. dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/1933

13. MPSV: Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993- 2011, Praha: MPSV ČR, 2012, ISBN 978-80-7421-046-4

14. Průša, L. a kol. Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti II (Sborník analýz sociálně ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti). Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008. ISBN 978-80-7416-000-4

15. Small Business Administration: SELF-EMPLOYMENT ASSISTANCE CENTER. dostupné na: http://sea.workforce3one.org/

Literatura

82

16. Vlach, J., Kozelský, T. Trendy vývoje nákladů práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce v letech 2005-2010. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012. ISBN 978-80-7416-108-7, dostupné na: http://www.vupsv.cz/

17. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

18. Zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

19. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

20. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů

21. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Přílohy

85

Příloha č. 1

Otázky pro šetření o ekonomickém a sociálním postavení osob samostatně výdělečně činných v roce 2012

A1 VŠICHNI Jaký máte vztah k podnikání? Podnikání je hlavním zdrojem mých příjmů 1 Podnikání je pouze vedlejším zdrojem mých příjmů 2 Vůbec nepodnikám (UKONČENÍ ROZHOVORU) 3 A2 V PŘÍPADĚ KÓDU 1, OTÁZKY A1 Jaké jsou tři hlavní důvody toho, proč podnikáte? Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání Podnikání je výhodněji zdaněno než zaměstnanecký poměr Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti Využíváte restituovaného majetku Pokračujete v rodinné tradici Chcete předat svým dětem prosperující firmu Je to tvůrčí, aktivní činnost Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání Můžete se samostatně rozhodovat Hledáte novou šanci v životě A3 V PŘÍPADĚ KÓDU 2, OTÁZKY A1 Jaké jsou tři hlavní důvody toho, proč podnikáte? Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých

a své rodiny

Podnikání je výhodněji zdaněno než zaměstnanecký poměr Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný úvazek Využíváte restituovaného majetku Pokračujete v rodinné tradici Chcete předat svým dětem prosperující firmu Je to tvůrčí, aktivní činnost Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání Můžete se samostatně rozhodovat Hledáte novou šanci v životě A4 V PŘÍPADĚ KÓDU 2, OTÁZKY A1 Jaké je Vaše hlavní ekonomické postavení? Zaměstnanec Student Důchodce Invalidní důchodce Mateřská dovolená Rodičovská dovolená Jiné, uveďte:

86

A5 VŠICHNI Dodáváte své výrobky nebo služby převážně obyvatelstvu, nebo

jako subdodavatel jiným firmám?

Převážně obyvatelstvu 1 Převážně jako subdodavatel jiným firmám 2

A6 VŠICHNI Kolik má vaše firma zákazníků nebo odběratelů? Převážnou část tržeb v minulých 12 měsících jste získal od jednoho až dvou

zákazníků

Převážnou část tržeb v minulých 12 měsících jste získal od 3 až 5 zákazníků Převážnou část tržeb v minulých 12 měsících jsem získal od více než 5

zákazníků

A7 V PŘÍPADĚ KÓDU 1 a 2, OTÁZKY A 6 Jaké je Vaše postavení vůči zákazníkovi? Vaši pozici vůči velkému (jednomu) odběrateli považujete za rovnoprávnou Nemáte problémy, protože máte uzavřenou dlouhodobou a dobrou smlouvu

nebo smlouvy

Máte problémy, nebo byste mohl mít problémy, protože odběratel zneužívá svého dominantního postavení - například vás tlačí do nízkých cen, krátkých termínů, dlouhé doby splatnosti, dlouhých garančních lhůt apod.

Vaše smlouva s velkým odběratelem či odběrateli je pro vás nevýhodná, ale nemůžete s tím nic dělat

Materiál pro práci vám zajišťuje odběratel Pracujete převážně v prostorách a na zařízení odběratele Odběratel vám stanovuje pracovní dobu Odběratel se k vám chová jako ke svému zaměstnanci Neví, nemůže si vybrat A8 VŠICHNI Jakým způsobem podnikáte? fyzická osoba bez pomoci rodinných příslušníků 1 fyzická osoba s pomocí rodinných příslušníků 2 fyzická osoba se zaměstnanci 3 jsem společníkem obchodní společnosti (v.o.s. nebo s.r.o.) 4 A9 V PŘÍPADĚ KÓDU 3, OTÁZKY A8 Kolik máte zaměstnanců

A10 V PŘÍPADĚ KÓDU 3, OTÁZKY A8 Jakým způsobem je organizována práce ve Vaší firmě? Zaměstnáváte převážně své pracovníky 1 Zaměstnáváte minimum pracovníků a převážně nakupujete služby od

svých partnerů 2

87

A11 V PŘÍPADĚ KÓDU 1 A 2, OTÁZKY A10 Jakým způsobem zaměstnáváte své pracovníky? Zaměstnáváte agenturní pracovníky Zaměstnáváte pracovníky z úřadu práce Zaměstnáváte pracovníky na veřejně prospěšné práce Zaměstnáváte pracovníky z inzerce Zaměstnáváte pracovníky na základě doporučení známých Zaměstnal jste své dřívější pracovníky v rámci „švarcsystému“ Ax1 VŠICHNI Jste plátcem DPH? Ano Ne Ax2 Uplatňujete výdajový paušál u daně z příjmů? Ano Ne Ax3 Jaká sazba paušálních výdajů je pro vás přijatelná? Uveďte výši v % Ax4 Jaké jsou Vaše platby za následující opatření?

1= V MINIMÁLNÍ VÝŠI 2= VYŠŠÍ NEŽ MINIMÁLNÍ SAZBA

nemocenské pojištění důchodové pojištění zdravotní pojištění A13 V PŘÍPADĚ KÓDU 2 A 3, OTÁZKY A8 Při zaměstnávání pracovníků dáváte přednost: pracovnímu poměru na dobu určitou pracovnímu poměru na dobu neurčitou dohodě o pracovní činnosti nebo o provedení práce ani jednomu způsobu nedáváte přednost, záleží na okolnostech A14 VŠICHNI Plánujete na příští rok nějaké změny vašeho podnikání? podnikání rozšířit podnikání zachovat ve stávajícím rozsahu podnikání asi omezíte firmu předáte nástupci v rodině firmu prodáte podnikání asi přerušíte podnikání asi ukončíte nevíte, až jak se ukáže

88

B1 VŠICHNI Jak dlouhou celkem míváte v běžném kalendářním roce

dovolenou?

Dovolenou máte více jak 4 týdny za rok Dovolenou máte 3 až 4 týdny za rok Dovolenou máte 1 až 2 týdny za rok Méně než 1 týden za rok Dovolenou máte jen jednou za dva nebo více roků… Dovolenou si nemůžete dovolit B2 VŠICHNI Kolik času vám zabere doprava z domova do místa práce? nedojíždím do práce, pracuji doma do 15 minut do 30 minut do 1 hodiny více než hodinu B3 VŠICHNI V průměru, kolik hodin v týdnu věnujete podnikání? do 10 hodin od 10 hodin do 40 hodin od 40 hodin do 60 hodin 60 hodin a více B4 VŠICHNI Pracujete v souvislosti s vaším podnikáním o víkendech

a o svátcích?

vždycky často nikdy B5 VŠICHNI Jak jste na tom s volným časem? Máte dostatek času na: 1=ANO,

2=NE

rodinu a přátele zábavu, kulturu a rekreaci péči o svůj zdravotní stav B6 VŠICHNI Jaký typ činnosti ve vaší podnikatelské práci převládá? řídící manažerská a administrativní činnost vlastní práce pro zákazníka obě činnosti jsou zhruba vyrovnané neodpověděl

89

B7 VŠICHNI Porovnáte-li celkové podmínky, tedy příjmy, volný čas, dovolená,

pracovní podmínky a podobně, u zaměstnance a u podnikatele ve stejné profesi, tak podnikatel je na tom:

lépe hůře stejně neodpověděl B8 VŠICHNI Cítíte v souvislosti s vaším podnikáním nutnost se dále vzdělávat? Ano, cítíte nutnost se vzdělávat a vzděláváte se 1 Ano, cítíte nutnost se vzdělávat, ale nevzděláváte se 2 Ne, nepotřebujete se vzdělávat 3 B9 V PŘÍPADĚ KÓDU 1, OTÁZKY B8. Jakým způsobem se vzděláváte? Vzděláváte se sám Navštěvujete kurzy, školení Platíte si soukromé lekce B10 V PŘÍPADĚ KÓDU 2, OTÁZKY B8. Z jakého důvodu se dále nevzděláváte? Nemáte na to čas Kurzy, školení jsou drahé Je malá nabídka kurzů Jiný důvod C 1 VŠICHNI Jak dlouho podnikáte, počet let C2 VŠICHNI Ve srovnání s dobou, kdy jste ještě nepodnikal/a, se hmotné

podmínky vaší rodiny:

Zlepšily Zhoršily Jsou stejné C3 VŠICHNI Do jaké skupiny byste se zařadil/a těsně před tím, než jste začal/a

podnikat?

Nezaměstnaný Zaměstnanec Student nebo absolvent Důchodce Invalidní důchodce Jiné, uveďte

90

C4 VŠICHNI Který z následujících výroků nejlépe popisuje finanční situaci vaší

rodiny

Nijak se neomezujete, příjem pokrývá vaše výdaje Příjem stačí na všechno, ale musíte hospodařit Příjem stačí na základní potřeby, musíte šetřit Příjem stačí jen na levné potraviny, ošacení a bydlení Příjem stačí jen na nejlevnější potraviny a základní potřeby, někdy si

musíte půjčovat

Příjem je nedostatečný, jste odkázáni na pomoc druhých a sociální pomoc obce a státu

C5 VŠICHNI Využíváte osobní majetek pro firemní potřebu? Ano Ne C6 VŠICHNI Jaké je ekonomické postavení Vaší partnerky / Vašeho partnera? je rovněž podnikatel/ka 1 pracuje v zaměstnaneckém poměru a zároveň vám pomáhá v podnikání 2 pracuje v zaměstnaneckém poměru, ale v podnikání vám nepomáhá 3 není výdělečně činný/á, ale pomáhá vám v podnikání 4 není výdělečně činný/á a ani vám nepomáhá v podnikání 5 Nemám životního partnera/partnerku 6 C7 VŠICHNI (pouze pokud C6=1,2,3,4,5) Má Vaše partnerka / Váš partner příjem? Ano 1 Ne 2 C8 V PŘÍPADĚ KÓDU 1, OTÁZKY C7. Příjmy Vašeho životního partnera/ky Uveďte přibližný podíl na celkovém čistém příjmu v % Příjem ze zaměstnání Příjem z podnikání či pomoci v podnikání Příjem z majetku Příjem z úspor Invalidní nebo starobní důchod Příjem ze sociálních dávek C9 VŠICHNI Jste vy a vaše rodina finančně zajištěni pro obtížné životní situace

jako je například stáří, nemoc, úraz?

Ano 1 Ne 2

91

C10 V PŘÍPADĚ KÓDU 1, OTÁZKY C9 Jakým způsobem jste finančně zajištěni pro obtížné životní

situace, jako je například stáří, nemoc, úraz?

Označte x uvedené možnosti důchodové pojištění nad zákonné minimum penzijní připojištění životní kapitálové pojištění nemocenské pojištění nákup nemovitostí nákup komodit (např. zlato, umělecké předměty, starožitnosti) kapitálové investice jiný způsob C11 VŠICHNI Domníváte se, že OSVČ mají u nás vyšší společenskou prestiž než

zaměstnanci?

Ano Ne Neví, odmítl odpovědět C12 VŠICHNI Jste členem zájmové profesní organizace - cechu, sdružení,

komory a podobně?

Ano Ne C13 VŠICHNI Zanechal/a byste podnikání, pokud byste jako zaměstnanec měl/a

vyšší nebo jistější příjem?

Ano Ne Q1 VŠICHNI Kolik je vám let? Q2 VŠICHNI Kolik osob včetně Vás žije ve Vaší domácnosti? Kolik z toho je nezaopatřených dětí? Q3 VŠICHNI Jaké máte nejvyšší dokončené vzdělání? Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné (postmaturitní) Vysokoškolské bakalářské Vysokoškolské magisterské Vysokoškolské doktorandské

92

Q4 VŠICHNI Jaký je Váš rodinný stav? Ženatý/vdaná Svobodný/á Rozvedený/á Vdovec/a Q5 VŠICHNI V jakém odvětví převážně podnikáte? Zemědělství, lesnictví a rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Doprava Ubytování a stravování Finanční zprostředkování Obchod a opravy motorových vozidel Činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a ostatní podnikatelské činnosti Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Jiné, uveďte Q6 VŠICHNI Podle jakého zákona podnikáte? podle zákona 252/1997 Sb., o zemědělství podle zákona 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání podle jiného zákona Q7 VŠICHNI DOTÁZANÝ JE: Muž Žena

Q8 VŠICHNI Sečtěte si prosím v duchu všechny čisté příjmy všech osob ve Vaší

domácnosti v průměru za měsíc. Jedná se nám o mzdu, důchod, různé dávky od státu i o to, co si vyděláte podnikáním a použijete pro osobní spotřebu vlastní a Vaší domácnosti. Všechny tyto měsíční příjmy sečtěte a pak mi řekněte, do které příjmové skupiny Vaše domácnost patří.

do 15 000 Kč více než 15 000 Kč do 35 000 Kč více než 35 000 Kč do 55 000 Kč více než 55 000 Kč do 100 000 Kč více než 100 000 Kč

93

Q9 VŠICHNI V jakém kraji podnikáte? Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Q10 VŠICHNI Vaše firma má sídlo v tomto typu sídla: v hlavním městě Praze v krajském nebo bývalém okresním městě v jiném než krajském nebo okresním městě na venkově, na vesnici (tzn. nikoliv v malém městě) Q11 VŠICHNI, pozor na podobnost s Q5 Která z následujících činností, kterou vám přečtu, je hlavním

zdrojem vašich příjmů z podnikání?

Odborná duševní činnost Technická, zdravotnická, pedagogická činnost Činnost administrativního charakteru Činnost ve službách a obchodě Činnost v sociální péči Činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství Činnost řemeslníků, kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů Jiné

94

Příloha č. 2

Vybrané výstupy terénního šetření o sociálním a ekonomickém postavení OSVČ v ČR v roce 2012

Tabulky: 1. Motivace k podnikání 1.1 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je

hlavním zdrojem jejich příjmů, část a) a část b) 1.2 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je

vedlejším zdrojem příjmů, část a) a část b) 1.3 Srovnání motivace k podnikání - dle preference respondentů, jejichž

podnikání je hlavním a vedlejším zdrojem jejich příjmů 1.4 Srovnání motivace k podnikání v létech 2006 a 2012 dle preference

respondentů, jejichž podnikání je hlavním a vedlejším zdrojem jejich příjmů

2. Společenská prestiž sebezaměstnaných 2.1 Společenská prestiž OSVČ - preference respondentů, jejichž podnikání je

hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 2.2 Společenská prestiž OSVČ - preference respondentů, jejichž podnikání je

vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

3. Odvětví podnikání sebezaměstnaných v ČR 3.1 Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich

příjmů, v osobách a % - část a) a část b) 3.2 Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich

příjmů, v osobách a %

4. DPH a nákladové paušály 4.1 Podíl plátců DPH - za respondenty celkem v osobách a % 4.2 Podíl plátců DPH - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich

příjmů, v osobách a % 4.3 Podíl plátců DPH - za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem

jejich příjmů, v osobách a % 4.4 Uplatnění sazeb paušálních výdajů v osobách a % 4.5 Přijatelná výše sazby paušálních výdajů za respondenty celkem

5. Místo podnikání sebezaměstnaných 5.1 Kraj podnikání - za respondenty celkem v osobách a % - část a) a část b) 5.2 Typ sídla firmy - za respondenty celkem v osobách a %

6. Vzdělávání sebezaměstnaných 6.1 Pocit nutnosti se dále vzdělávat, v osobách a % 6.2 Pocit nutnosti se dále vzdělávat u respondentů, jejichž podnikání je hlavním

zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 6.3 Jakým způsobem se vzděláváte - za respondenty celkem 6.4 Důvody nevzdělávání se - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním

zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 6.5 Důvody nevzdělávání se - v osobách a % 6.6 Srovnání postojů sebezaměstnaných ke vzdělávání v létech 2012 a 2006

95

7. Pracovní podmínky sebezaměstnaných 7.1 Délka dovolené respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich

příjmů, v osobách a % 7.2 Doba dopravy z domova do práce - preference respondentů, jejichž podnikání

je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 7.3 Počet hodin podnikání v týdnu za respondenty, jejichž podnikání je hlavním

zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 7.4 Počet hodin podnikání v týdnu v osobách a % 7.5 Práce o víkendech a svátcích - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním

zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 7.6 Převládající činnost v podnikání - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním

zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 7.7 Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů - za respondenty, jejichž podnikání

je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 7.8 Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů - za respondenty, jejichž podnikání

je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

8. Volný čas sebezaměstnaných 8.1 Dostatek volného času na péči o zdraví - za respondenty, jejichž podnikání je

hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 8.2 Dostatek volného času na zábavu, kulturu a rekreaci - za respondenty, jejichž

podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 8.3 Dostatek volného času na rodinu a přátele - za respondenty, jejichž podnikání

je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

9. Hmotné podmínky domácností sebezaměstnaných 9.1 Hmotné podmínky rodiny - část a), část b) a část c) 9.2 Hmotné podmínky rodiny ve srovnání s dobou před podnikáním v osobách a

% 9.3 Finanční situace rodiny v osobách a % 9.4 Finanční situace rodiny - dle délky podnikání za respondenty, jejichž

podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 9.5 Finanční situace rodiny - dle délky podnikání za respondenty, jejichž

podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

10. Sociální a zdravotní pojištění sebezaměstnaných 10.1 Platby za důchodové pojištění respondentů, jejichž podnikání je hlavním

zdrojem jejich příjmů, v osobách a % 10.2 Platby za zdravotní pojištění respondentů, jejichž podnikání je hlavním

zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Tabulka 1.1 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů - část a)

3 hlavní důvody proč podnikáte zemědělci živnostníci svobodná povolání

celkem

bez zam. se zam. počet zaměstnanců

2006 2012 změna v p.b. 1-4 5-9

10 a více

a) Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání - II

abs. 10 332 27 369 292 77 56 19 2 % 9% 15% 11% 14% 13% 17% 18% 16% 10% 13% 14% +1,1

b) Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

abs. 4 113 14 131 111 20 18 2

% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 6% 2% 2% 5% +3,1

c) Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti - II

abs. 6 212 7 225 206 19 14 5

% 6% 9% 3% 9% 9% 4% 4% 4% 8% 9% +1,2

d) Využíváte restituovaného majetku -III abs. 13 23 5 41 33 8 5 2 1

% 12% 1% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 5% 3% 2% -1,2

e) Pokračujete v rodinné tradici -III abs. 11 84 20 115 91 24 19 3 2

% 10% 4% 8% 4% 4% 5% 6% 3% 10% 4% 4% +0,6

f) Chcete předat svým dětem prosperující firmu -III

abs. 10 77 7 94 70 24 13 8 3

% 9% 3% 3% 4% 3% 5% 4% 7% 14% 4% 4% -0,7

g) Je to tvůrčí, aktivní činnost -I abs. 10 303 51 364 307 57 35 20 2

% 9% 13% 20% 14% 14% 13% 11% 17% 10% 18% 14% -4,4

h) Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I

abs. 12 330 46 388 308 80 55 21 4

% 11% 15% 18% 15% 14% 18% 17% 18% 19% 22% 15% -6,9

j) Můžete se samostatně rozhodovat - I abs. 19 499 60 578 472 106 68 32 6

% 18% 22% 24% 22% 22% 23% 22% 27% 29% 27% 22% -4,7

k) Hledal jsem novou šanci v životě - I abs. 13 292 18 323 282 41 32 8 1

% 12% 13% 7% 12% 13% 9% 10% 7% 5% 12%

celkem abs. 108 2 265 255 2 628 2 172 456 315 120 21 2 522 2 628

Motivační bloky :


celkem

bez zam. se zam.

1-4 5-9 10

a více 2006 2012 změna

seberalizace I 1) abs. 54 1 424 175 1 653 1 369 284 190 81 13

67% 63% -4,2 % 50% 63% 69% 63% 63% 62% 60% 68% 62%

ekonomické důvody II 2) abs. 20 657 48 725 609 116 88 26 2

22,1% 28% +5,5 % 19% 29% 19% 28% 28% 25% 28% 22% 10%

rodinné tradice III 3) abs. 34 184 32 250 194 56 37 13 6

11% 10% -1,3 % 31% 8% 13% 10% 9% 12% 12% 11% 29%

Poznámka : 1) = g+h+j+k 2) = a+b+c 3) = d+e+f

Tabulka 1.1 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů - část b)

3 hlavní důvody proč podnikáte

pohlaví věk nejvyšší dokončené vzdělání skupina před podnikáním

muži ženy 0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+ ZŠ SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

neza-

městnaný zaměst- nanec

student jiné

a) Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání - II

abs. 252 117 37 111 119 83 15 4 147 152 11 11 28 20 32 306 24 7

% 15% 12% 13% 15% 14% 13% 14% 13% 14% 14% 14% 13% 15% 11% 9% 15% 11% 11%

b) Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

abs. 78 53 17 48 38 23 2 3 52 56 1 4 6 12 18 99 12 2

% 5% 5% 6% 6% 5% 4% 2% 10% 5% 5% 1% 5% 3% 6% 5% 5% 6% 3%

c) Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti - II

abs. 122 103 28 54 77 57 8 1 2 114 85 5 4 10 5 70 138 11 6

% 7% 10% 10% 7% 9% 9% 8% 3% 22% 11% 8% 6% 5% 5% 3% 21% 7% 5% 10%

d) Využíváte restituovaného majetku -III abs. 28 13 7 6 11 13 3 1 14 20 1 4 2 2 33 6 0

% 2% 1% 2% 1% 1% 2% 3% 3% 1% 2% 1% 2% 1% 1% 2% 3% 0%

e) Pokračujete v rodinné tradici -III abs. 72 43 16 28 35 31 5 43 43 4 4 5 16 6 86 23 0

% 4% 4% 5% 4% 4% 5% 5% 4% 4% 5% 5% 3% 9% 2% 4% 11% 0%

f) Chcete předat svým dětem prosperující firmu -III

abs. 64 30 3 21 29 29 10 2 1 28 44 5 4 7 5 6 79 7 2

% 4% 3% 1% 3% 3% 5% 10% 7% 11% 3% 4% 6% 5% 4% 3% 2% 4% 3% 3%

g) Je to tvůrčí, aktivní činnost -I abs. 219 145 43 108 119 79 11 4 1 129 145 15 13 28 33 46 276 34 8

% 13% 15% 15% 15% 14% 13% 10% 13% 11% 13% 14% 19% 15% 15% 18% 14% 14% 16% 13%

h) Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I

abs. 247 141 35 111 122 98 17 5 144 151 11 12 35 35 31 318 28 11

% 15% 14% 12% 15% 15% 16% 16% 17% 14% 14% 14% 14% 19% 19% 9% 16% 13% 17%

j) Můžete se samostatně rozhodovat - I abs. 370 208 60 163 181 145 21 8 2 236 219 13 25 40 43 77 440 43 18

% 23% 21% 21% 22% 22% 23% 20% 27% 22% 23% 21% 17% 29% 21% 23% 23% 22% 20% 29%

k) Hledal jsem novou šanci v životě - I abs. 183 140 45 91 106 66 13 2 3 119 138 12 10 26 15 51 238 25 9

% 11% 14% 15% 12% 13% 11% 12% 7% 33% 12% 13% 15% 11% 14% 8% 15% 12% 12% 14%

celkem abs. 1 635 993 291 741 837 624 105 30 9 1 026 1 053 78 87 189 186 339 2 013 213 63

Motivační bloky : muži ženy 0-30 31-40

41-50

51-60

61-55

66+ ZŠ SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

neza- městnaný

zaměst- nanec

student jiné

seberalizace I 1) abs. 1 019 634 183 473 528 388 62 19 6 628 653 51 60 129 126 205 1 272 130 46

% 62% 64% 63% 64% 63% 62% 59% 63% 67% 61% 62% 65% 69% 68% 68% 60% 63% 61% 73%

ekonomické důvody II 2) abs. 452 273 82 213 234 163 25 8 2 313 293 17 19 44 37 120 543 47 15

% 28% 27% 28% 29% 28% 26% 24% 27% 22% 31% 28% 22% 22% 23% 20% 35% 27% 22% 24%

rodinné tradice III 3) abs. 164 86 26 55 75 73 18 3 1 85 107 10 8 16 23 14 198 36 2

% 10% 9% 9% 7% 9% 12% 17% 10% 11% 8% 10% 13% 9% 8% 12% 4% 10% 17% 3%

Poznámka : 1) = g+h+j+k 2) = a+b+c 3) = d+e+f

Tabulka 1.2 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem příjmů - část a)

3 hlavní důvody proč podnikáte zemědělci živnostníci svobodná povolání celkem bez zam. se zam. 2006 2012

změna v p.b.

a) Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné - II

abs 60 4 64 63 1 10% 17% +7

% 18% 10% 17% 17% 17% b) Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny - II

abs 60 6 66 65 1 16% 17% +1

% 18% 14% 17% 17% 17%

c) Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

abs 9 1 10 10 2% 3% +0,4

% 3% 2% 3% 3%

d) Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný úvazek - II

abs 1 23 2 26 25 1 3% 7% +3,6

% 11% 7% 5% 7% 7% 17%

e) Využíváte restituovaného majetku - III abs 1 3 4 4

2% 1% -0,8 % 11% 1% 1% 1%

f) Pokračujete v rodinné tradici - III abs 3 16 2 21 20 1

4% 5% +1,6 % 33% 5% 5% 5% 5% 17%

g) Chcete předat svým dětem prosperující firmu - III

abs 1 5 6 5 1 3% 2% -1

% 11% 1% 2% 1% 17%

h) Je to tvůrčí, aktivní činnost - I abs 1 56 9 66 65 1

19% 17% -1,9 % 11% 17% 21% 17% 17% 17%

ch) Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I

abs 22 4 26 26 13% 7% -6,2

% 7% 10% 7% 7%

i) Můžete se samostatně rozhodovat - I abs 2 51 9 62 62

22% 16% -5,6 % 22% 15% 21% 16% 16%

j) Hledáte novou šanci v životě - I abs 31 5 36 36

7% 9% +2 % 9% 12% 9% 9%

Celkem abs 9 336 42 387 381 6

Motivační bloky :


celkem bez zam. se zam. 2006 2012 změna v p.b.

seberalizace I 1) abs 3 160 27 190 189 1

54% 49% -4,5 % 33% 48% 64% 49% 50% 17%

ekonomické důvody II 2) abs 1 152 13 166 163 3

38% 43% +4,7 % 11% 45% 31% 43% 43% 50%

rodinné tradice III 3) abs 5 24 2 31 29 2

8% 8% -0,2 % 56% 7% 5% 8% 8% 33%

Poznámka : 1) = h+ch+i+j 2) = a+b+c+d 3) = e+f+g

Tabulka 1.2 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů - část b)

3 hlavní důvody proč podnikáte

pohlaví věk nejvyšší dokončené vzdělání skupina před podnikáním

muži ženy 0-30 31-40

41-50

51-60

61-65

66+ ZŠ SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

nezamě- stnaný

zaměst- nanec

student jiné

a) Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné - II

abs. 37 27 10 17 19 13 4 1 1 21 26 1 14 1 2 55 6 1

% 17% 17% 15% 18% 17% 21% 15% 5% 33% 20% 16% 4% 23% 6% 17% 17% 14% 6%

b) Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny - II

abs. 40 26 8 14 19 13 5 7 22 22 6 1 13 2 2 55 5 4

% 18% 16% 12% 15% 17% 21% 19% 33% 21% 14% 22% 7% 22% 11% 17% 17% 12% 22%

c) Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

abs. 7 3 2 3 2 3 1 5 1 1 2 9 1

% 3% 2% 3% 3% 2% 5% 1% 3% 4% 7% 3% 3% 2%

d) Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný úvazek - II

abs. 7 19 2 13 5 5 1 1 3 15 3 2 2 1 22 1 2

% 3% 12% 3% 14% 4% 8% 4% 33% 3% 9% 11% 3% 11% 8% 7% 2% 11%

e) Využíváte restituovaného majetku - III

abs. 4 1 2 1 3 1 4

% 2% 1% 2% 2% 2% 4% 1%

f) Pokračujete v rodinné tradici - III abs. 15 1 5 10 3 1 1 7 8 2 1 2 1 20 1

% 7% 2% 5% 9% 5% 4% 5% 7% 5% 7% 7% 3% 6% 6% 2%

g) Chcete předat svým dětem prosperující firmu - III

abs. 5 1 2 1 1 2 2 4 3 2 1

% 2% 1% 3% 1% 1% 10% 2% 3% 1% 5% 6%

h) Je to tvůrčí, aktivní činnost - I abs. 37 29 12 14 22 5 8 5 21 20 5 4 12 4 1 54 10 1

% 17% 18% 18% 15% 19% 8% 30% 24% 20% 13% 19% 27% 20% 22% 8% 17% 24% 6%

ch) Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I

abs. 19 7 3 8 5 8 2 9 12 1 1 2 1 2 22 1 1

% 9% 4% 5% 8% 4% 13% 7% 9% 8% 4% 7% 3% 6% 17% 7% 2% 6%

i) Můžete se samostatně rozhodovat - I abs. 34 28 15 12 20 8 4 3 1 10 29 5 4 8 5 1 47 9 5

% 15% 18% 23% 13% 18% 13% 15% 14% 33% 10% 18% 19% 27% 13% 28% 8% 15% 21% 28%

j) Hledáte novou šanci v životě - I abs. 17 19 11 8 9 4 2 2 9 15 2 3 5 2 3 24 6 3

% 8% 12% 17% 8% 8% 6% 7% 10% 9% 9% 7% 20% 8% 11% 25% 8% 14% 17%

celkem abs. 222 159 66 96 114 63 27 21 3 105 159 27 15 60 18 12 315 42 18

Motivační bloky : muži ženy 0-30 31-40

41-50

51-60

61-65

66+ ZŠ SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

nezamě stnaný

zaměst nanec

student jiné

seberalizace I 1) abs. 107 83 41 42 56 25 16 10 1 49 76 13 12 27 12 7 147 26 10

% 48% 52% 62% 44% 49% 40% 59% 48% 33% 47% 48% 48% 80% 45% 67% 58% 47% 62% 56%

ekonomické důvody II 2) abs. 91 75 22 47 45 34 10 8 2 47 68 11 2 31 5 5 141 13 7

% 41% 47% 33% 49% 39% 54% 37% 38% 67% 45% 43% 41% 13% 52% 28% 42% 45% 31% 39%

rodinné tradice III 3) abs. 24 1 3 7 13 4 1 3 9 15 3 1 2 1 27 3 1

% 11% 1% 5% 7% 11% 6% 4% 14% 9% 9% 11% 7% 3% 6% 9% 7% 6%

Poznámka : 1) = h+ch+i+j 2) = a+b+c+d 3) = e+f+g

Tabulka 1.3 Srovnání motivace k podnikání - dle preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním a vedlejším zdrojem jejich příjmů

hlavní

vedlejší

Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání - II 14,0%

Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné - II 16,5%

Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II 5,0% Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny - II

17,1%

Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti - II 8,6% Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II 2,6%

Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný úvazek - II 6,7%

Využíváte restituovaného majetku -III 1,6% Využíváte restituovaného majetku - III 1,0%

Pokračujete v rodinné tradici -III 4,4% Pokračujete v rodinné tradici - III 5,4%

Chcete předat svým dětem prosperující firmu -III 3,6% Chcete předat svým dětem prosperující firmu - III 1,6%

Je to tvůrčí, aktivní činnost -I 13,9% Je to tvůrčí, aktivní činnost - I 17,1%

Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I 14,8% Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I 6,7%

Můžete se samostatně rozhodovat - I 22,0% Můžete se samostatně rozhodovat - I 16,0%

Hledáte novou šanci v životě - I 12,3% Hledáte novou šanci v životě - I 9,3%

Tabulka 1.4 Srovnání motivace k podnikání v létech 2006 a 2012 dle preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním a vedlejším zdrojem jejich příjmů

hlavní vedlejší

2006 2012 změna v p.b. 2006 2012 změna v p.b.

seberealizace 67,1% 62,9% -4,2 53,6% 49,1% -4,5

ekonomické důvody 22,1% 27,6% +5,5 38,2% 42,9% +4,7

rodinné tradice 10,8% 9,5% -1,3 8,2% 8,0% -0,2

Tabulka 2.1 Společenská prestiž OSVČ - preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Je společenská prestiž OSVČ větší než zaměstnanců?


bez zaměst- nanců

se zaměstnanci 1-4

zaměstnanci 5-9

zaměstnanců 10 a více

zaměstnanců

ANO 10 272 38 248 72 47 23 2

28% 36% 45% 34% 47% 45% 58% 29%

NE 22 426 34 412 70 49 16 5

61% 56% 40% 57% 46% 47% 40% 71%

NEVÍ 4 57 13 64 10 9 1

11% 8% 15% 9% 7% 9% 3%

CELKEM 36 755 85 724 152 105 40 7


2006 2012 změna v p.b.

ANO 40% 37% -3

NE 29% 55% +26

NEVÍ 31% 8% -23


podnikání je hlavní zdroj příjmů podnikání je vedlejší zdroj příjmů celkem

ANO 320 37 357

37% 29% 36%

NE 482 78 560

55% 60% 56%

NEVÍ 74 14 88

8% 11% 9%

CELKEM 876 129 1 005

Tabulka 2.2 Společenská prestiž OSVČ - preference respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %


zemědělci živnostníci svobodná povolání bez zaměstnanců se zaměstnanci

ANO 1 32 4 37

33% 29% 29% 29%

NE 2 66 10 76 2

67% 59% 71% 60% 100%

NEVÍ 14 14

13% 11%

CELKEM 3 112 14 127 2

Prestiž podnikání* - srovnání šetření 2006-2012


2006 2012 změna v p.b.

ANO 47% 29% -18

NE 22% 60% +38

NEVÍ 31% 11% -20

* preference respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů

Tabulka 3.1 Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % - část a)

V jakém odvětví převážně podnikáte? (OKEČ )

země- dělci

živnost-níci


bez

zam. se

zam.

počty zaměstnanců pohlaví skupina před podnikáním

celkem

1-4 5-9

10 a více

muži ženy

neza- měst naný

za- měst-nanec

student

jiné

zemědělství, lesnictví a rybářství

34 10 1 38 7 4 2 1 33 12 4 37 4 45 94% 1% 1% 5% 5% 4% 5% 14% 6% 4% 4% 6% 6% 5%

zpracovatelský průmysl 47 1 38 10 7 3 42 6 6 40 2 48 6% 1% 5% 7% 7% 8% 8% 2% 5% 6% 3% 5%

stavebnictví 1 147 1 125 24 14 9 1 149 23 112 13 1 149 3% 19% 1% 17% 16% 13% 23% 14% 27% 20% 17% 18% 5% 17%

doprava 29 1 23 7 3 3 1 27 3 3 27 30 4% 1% 3% 5% 3% 8% 14% 5% 1% 3% 4% 3%

ubytování a stravování 66 54 12 8 4 31 35 9 52 4 1 66 9% 7% 8% 8% 10% 6% 11% 8% 8% 6% 5% 8%

finanční zprostředkování

40 1 38 3 2 1 12 29 5 30 5 1 41 5% 1% 5% 2% 2% 3% 2% 9% 4% 4% 7% 5% 5%

obchod a opravy motorových vozidel

112 88 24 16 8 71 41 12 92 5 3 112 15% 12% 16% 15% 20% 13% 12% 11% 14% 7% 14% 13%

nemovitosti, pronájem, ostatní

23 5 22 6 6 21 7 3 22 3 28 3% 6% 3% 4% 6% 4% 2% 3% 3% 4% 3%

zdravotní a sociální péče

8 42 33 17 15 1 1 24 26 2 39 5 4 50 1% 49% 5% 11% 14% 3% 14% 4% 8% 2% 6% 7% 19% 6%

vzdělávání 7 1 7 1 1 1 7 1 5 1 1 8 1% 1% 1% 1% 3% % 2% 1% 1% 1% 5% 1%

ostat. veřejné, sociál. a osobní služby

174 18 168 24 18 4 2 74 118 32 141 14 5 192 23% 21% 23% 16% 17% 10% 29% 14% 36% 28% 21% 20% 24% 22%

jiné 1 92 14 90 17 12 4 1 60 47 13 74 15 5 107 3% 12% 16% 12% 11% 11% 10% 14% 11% 14% 12% 11% 21% 24% 12%

celkem 36 755 85 724 152 105 40 7 545 331 113 671 71 21 876

Tabulka 3.1 Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % - část b)


věk podle pásem nejvyšší dokončené vzdělání zdroj příjmů

celkem

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

ZŠ

SV bez mat.

ÚSV s

mat. VO

VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

hlavní vedlejší

zemědělství, lesnic-tví a rybářství

4 4 12 15 7 3 24 15 1 1 4 45 10 55 4% 2% 4% 7% 20% 30% 7% 4% 4% 3% 6% 5% 8% 5%

zpracovatelský průmysl

2 14 14 14 3 1 17 25 1 1 4 48 7 55 2% 6% 5% 7% 9% 10% 5% 7% 4% 3% 6% 5% 5% 5%

stavebnictví 21 46 45 35 2 1 95 39 4 1 7 2 149 9 158 22% 19% 16% 17% 6% 33% 28% 11% 15% 3% 11% 3% 17% 7% 16%

doprava 1 15 7 6 1 12 15 2 1 30 3 33 1% 6% 3% 3% 10% 4% 4% 7% 2% 3% 2% 3%

ubytování a stravování

8 16 25 15 2 26 30 3 2 4 1 66 12 78 8% 6% 9% 7% 6% 8% 9% 12% 7% 6% 2% 8% 9% 8%


11 11 14 4 1 3 29 1 1 7 41 14 55 11% 4% 5% 2% 3% 1% 8% 4% 3% 11% 5% 11% 5%


7 35 38 29 3 1 44 53 4 3 5 2 112 10 122 7% 14% 14% 14% 9% 33% 13% 15% 15% 10% 8% 3% 13% 8% 12%


3 10 6 6 3 7 15 1 5 28 6 34 3% 4% 2% 3% 30% 2% 4% 3% 8% 3% 5% 3%


3 12 14 18 2 1 6 5 6 33 50 4 54 3% 5% 5% 9% 6% 10% 2% 17% 10% 53% 6% 3% 5%

vzdělávání 2 1 3 1 1 7 1 8 6 14 2% % 1% % 3% 2% 2% 1% 5% 1%

ostat. veřejné, soc. a osobní služby

25 60 60 38 8 1 74 81 8 6 12 11 192 26 218

26% 24% 22% 18% 23% 10% 22% 23% 31% 21% 19% 18% 22% 20% 22%

jiné 10 23 41 27 6 1 40 36 4 6 7 13 107 22 129 10% 9% 15% 13% 17% 33% 12% 10% 15% 21% 11% 21% 12% 17% 13%

celkem 97 247 279 208 35 10 3 342 351 26 29 63 62 876 129 1 005

Tabulka 3.2 Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %


země-dělci

živnost-níci


se

zam. bez

zam.

pohlaví

sociální skupina před

podnikáním věk podle pásem

nejvyšší dokončené vzdělání

muži ženy

neza- měst- naný

za měst- nanec

student jiné

0-30

31-40

41-50

51-60

61-65 66+

ZŠ

SV bez mat.

ÚSV s

mat. VO

VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.


3 6 1 10 9 1 10 4 3 2 1 7 1 1 1

100% 5% 7% 8% 12% 2% 10% 11% 14% 22% 14% 20% 2% 11% 17%

zpracovatelský průmysl

7 7 5 2 6 1 2 3 1 1 1 6

6% 6% 7% 4% 6% 7% 9% 9% 3% 14% 3% 11%

stavebnictví

9 9 8 1 9 4 3 2 2 5 1 1

8% 7% 11% 2% 9% 13% 8% 10% 6% 9% 20% 5%

doprava

3 3 2 1 3 1 2 1 2

3% 2% 3% 2% 3% 3% 5% 2% 10%

ubytování a stravování

12 12 7 5 1 10 1 4 3 4 1 5 5 2

11% 9% 9% 9% 25% 10% 0% 13% 8% 19% 14% 14% 9% 22%


13 1 14 6 8 10 4 7 1 3 2 1 3 7 1 1 2

12% 7% 11% 8% 15% 10% 29% 32% 3% 8% 10% 11% 9% 13% 11% 20% 10%


10 2 8 7 3 8 1 1 1 1 2 4 2 3 7

9% 100% 6% 9% 5% 8% 7% 33% 5% 3% 5% 19% 22% 9% 13%


6 6 3 3 1 3 1 1 2 1 2 1 3 2 1

5% 5% 4% 5% 25% 3% 7% 33% 9% 3% 5% 14% 9% 4% 11%


1 3 4 2 2 3 1 2 1 1 1 1 2

1% 21% 3% 3% 4% 3% 0% 6% 3% 14% 2% 5% 33%

vzdělávání

6 6 2 4 5 1 1 2 2 1 1 5

5% 5% 3% 7% 5% 7% 5% 6% 5% 5% 20% 25%

ostat. veřejné, sociál.a osobní služby

22 4 26 13 13 1 23 2 5 7 7 3 4 7 8 2 2 6 1

20% 29% 20% 18% 24% 25% 22% 14% 23% 22% 18% 14% 44% 20% 15% 22% 40% 30% 17%

jiné

17 5 22 10 12 1 15 4 2 4 6 8 2 2 1 4 10 2 3 2

15% 36% 17% 14% 22% 25% 14% 29% 33% 18% 19% 21% 10% 29% 100% 11% 19% 22% 15% 33%

celkem 3 112 14 2 127 74 55 4 105 14 6 22 32 38 21 9 7 1 35 53 9 5 20 6

Tabulka 4.1 Podíl plátců DPH - za respondenty celkem, v osobách a %

Jste plátcem DPH?

celkem pohlaví délka podnikání v létech

muži ženy 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

ano 481 336 145 65 135 109 97 63 12

48% 54% 38% 35% 47% 53% 55% 48% 67%

ne 524 283 241 121 154 95 79 69 6

52% 46% 62% 65% 53% 47% 45% 52% 33%

celkem 1 005 619 386 186 289 204 176 132 18

Jste plátcem DPH?

nejvyšší dokončené vzdělání věk podle pásem

ZŠ SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ Ph.D. 0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

ano 2 167 202 15 18 37 40 49 146 144 115 19 8

50% 44% 50% 43% 53% 45% 59% 41% 52% 45% 50% 43% 47%

ne 2 210 202 20 16 46 28 70 133 173 114 25 9

50% 56% 50% 57% 47% 55% 41% 59% 48% 55% 50% 57% 53%

celkem 4 377 404 35 34 83 68 119 279 317 229 44 17

Tabulka 4.2 Podíl plátců DPH - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Jste plátcem DPH?


muži ženy 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

ano 446 313 133 54 120 104 96 61 11

51% 57% 40% 36% 49% 56% 57% 54% 65%

ne 430 232 198 96 123 82 71 52 6

49% 43% 60% 64% 51% 44% 43% 46% 35%

celkem 876 545 331 150 243 186 167 113 17

Tabulka 4.3 Podíl plátců DPH - za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Jste plátcem DPH?


muži ženy 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

ano 35 23 12 11 15 5 1 2 1

27% 31% 22% 31% 33% 28% 11% 11% 100%

ne 94 51 43 25 31 13 8 17 0

73% 69% 78% 69% 67% 72% 89% 89% 0%

celkem 129 74 55 36 46 18 9 19 1

Tabulka 4.4 Uplatnění sazeb paušálních výdajů, v osobách a %

Uplatnění výdajového paušálu

celkem *1 hlavní *2 vedlejší *3

pohlaví celkem

pohlaví celkem

pohlaví celkem

muži ženy muži ženy muži ženy

ano 288 208 496 263 185 448 25 23 48

47% 54% 49% 48% 56% 51% 34% 42% 37%

ne 331 178 509 282 146 428 49 32 81

53% 46% 51% 52% 44% 49% 66% 58% 63%

celkem 619 386 1 005 545 331 876 74 55 129

Uplatnění výdajového paušálu

celkem *1

věk podle pásem nejvyšší dokončené vzdělání délka podnikání v létech

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+ ZŠ SV bez mat.

ÚSV s

mat. VO

VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

ano 63 145 148 108 22 10 3 202 196 13 15 38 29 91 146 104 79 66 10

53% 52% 47% 47% 50% 59% 75% 54% 49% 37% 44% 46% 43% 49% 51% 51% 45% 50% 56%

ne 56 134 169 121 22 7 1 175 208 22 19 45 39 95 143 100 97 66 8

47% 48% 53% 53% 50% 41% 25% 46% 51% 63% 56% 54% 57% 51% 49% 49% 55% 50% 44%

celkem 119 279 317 229 44 17 4 377 404 35 34 83 68 186 289 204 176 132 18

*1 za respondenty celkem; *2 za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů; *3 za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů

Tabulka 4.5 Přijatelná výše sazby paušálních výdajů za respondenty celkem

přijatelná sazba v % pohlaví

celkem muži ženy

0 6% 5% 5%

1 až 10 8% 10% 9%

11 až 20 16% 12% 14%

21 až 30 6% 6% 6%

31 až 40 7% 7% 7%

41 až 50 8% 13% 10%

51 až 60 19% 22% 20%

61 až 70 10% 9% 10%

71 až 80 15% 13% 15%

81 až 90 2% 1% 2%

91 až 100 2% 1% 1%

Tabulka 5.1 Kraj podnikání - za respondenty celkem, v osobách a % - část a

V jakém kraji podnikáte?

celkem pohlaví délka podnikání v létech soc. skupina před podnikáním

muži ženy 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+ neza-


student jiné

Hl. město Praha 126 78 48 23 37 29 19 16 2 8 101 13 4

13% 13% 12% 12% 13% 14% 11% 12% 11% 7% 13% 15% 15%

Středočeský kraj 114 70 44 21 35 19 18 15 6 14 92 8 0

11% 11% 11% 11% 12% 9% 10% 11% 33% 12% 12% 9% 0%

Jihočeský kraj 67 44 23 10 17 14 13 12 1 4 58 4 1

7% 7% 6% 5% 6% 7% 7% 9% 6% 3% 7% 5% 4%

Plzeňský kraj 56 35 21 6 19 14 12 4 1 1 52 3 0

6% 6% 5% 3% 7% 7% 7% 3% 6% 1% 7% 4% 0%

Karlovarský kraj 37 25 12 5 12 7 8 5 0 3 30 2 2

4% 4% 3% 3% 4% 3% 5% 4% 0% 3% 4% 2% 7%

Ústecký kraj 105 63 42 26 41 12 19 6 1 18 80 6 1

10% 10% 11% 14% 14% 6% 11% 5% 6% 15% 10% 7% 4%

Liberecký kraj 50 32 18 9 8 14 6 12 1 5 41 2 2

5% 5% 5% 5% 3% 7% 3% 9% 6% 4% 5% 2% 7%

Hradecký kraj 50 35 15 5 12 9 13 9 2 6 36 5 3

5% 6% 4% 3% 4% 4% 7% 7% 11% 5% 5% 6% 11%

Pardubický kraj 48 33 15 9 10 12 12 4 1 2 41 5 0

5% 5% 4% 5% 3% 6% 7% 3% 6% 2% 5% 6% 0%

Kraj Vysočina 20 11 9 6 9 4 1 0 0 3 16 1 0

2% 2% 2% 3% 3% 2% 1% 0% 0% 3% 2% 1% 0%

Jihomoravský kraj 89 56 33 15 27 24 11 12 0 12 60 11 6

9% 9% 9% 8% 9% 12% 6% 9% 0% 10% 8% 13% 22%

Olomoucký kraj 68 39 29 10 20 16 13 9 0 13 46 7 2

7% 6% 8% 5% 7% 8% 7% 7% 0% 11% 6% 8% 7%

Zlínský kraj 46 33 13 6 15 9 10 5 1 7 29 7 3

5% 5% 3% 3% 5% 4% 6% 4% 6% 6% 4% 8% 11%

Moravskoslezský kraj 129 65 64 35 27 21 21 23 2 21 94 11 3

13% 11% 17% 19% 9% 10% 12% 17% 11% 18% 12% 13% 11%

celkem 1 005 619 386 186 289 204 176 132 18 117 776 85 27

Tabulka 5.1 Kraj podnikání - za respondenty celkem, v osobách a % - část b

V jakém kraji podnikáte?

celkem věk podle pásem nejvyšší dokončené vzdělání

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+ ZŠ SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ Ph.D.

Hl. město Praha 126 14 26 48 33 5 0 1 26 56 3 9 17 14

13% 12% 9% 15% 14% 11% 0% 25% 7% 14% 9% 26% 20% 21%

Středočeský kraj 114 14 34 36 21 7 2 0 52 41 3 3 8 7

11% 12% 12% 11% 9% 16% 12% 0% 14% 10% 9% 9% 10% 10%

Jihočeský kraj 67 9 16 14 23 2 3 0 26 26 2 4 6 3

7% 8% 6% 4% 10% 5% 18% 0% 7% 6% 6% 12% 7% 4%

Plzeňský kraj 56 6 17 18 14 1 0 0 26 22 1 2 0 5

6% 5% 6% 6% 6% 2% 0% 0% 7% 5% 3% 6% 0% 7%

Karlovarský kraj 37 0 11 15 9 1 1 0 15 15 0 1 1 5

4% 0% 4% 5% 4% 2% 6% 0% 4% 4% 0% 3% 1% 7%

Ústecký kraj 105 7 42 30 23 3 0 0 40 46 2 4 4 9

10% 6% 15% 9% 10% 7% 0% 0% 11% 11% 6% 12% 5% 13%

Liberecký kraj 50 2 16 16 11 5 0 0 21 18 4 0 5 2

5% 2% 6% 5% 5% 11% 0% 0% 6% 4% 11% 0% 6% 3%

Hradecký kraj 50 6 17 15 6 4 2 0 25 12 3 0 6 4

5% 5% 6% 5% 3% 9% 12% 0% 7% 3% 9% 0% 7% 6%

Pardubický kraj 48 4 12 15 12 2 3 1 16 24 4 0 2 1

5% 3% 4% 5% 5% 5% 18% 25% 4% 6% 11% 0% 2% 1%

Kraj Vysočina 20 3 4 5 6 1 1 0 12 7 0 0 0 1

2% 3% 1% 2% 3% 2% 6% 0% 3% 2% 0% 0% 0% 1%

Jihomoravský kraj 89 17 25 29 13 3 2 1 30 35 4 2 9 8

9% 14% 9% 9% 6% 7% 12% 25% 8% 9% 11% 6% 11% 12%

Olomoucký kraj 68 12 12 23 19 1 1 0 29 24 3 5 6 1

7% 10% 4% 7% 8% 2% 6% 0% 8% 6% 9% 15% 7% 1%

Zlínský kraj 46 4 12 13 13 3 1 0 12 16 5 2 7 4

5% 3% 4% 4% 6% 7% 6% 0% 3% 4% 14% 6% 8% 6%

Moravskoslezský kraj 129 21 35 40 26 6 1 1 47 62 1 2 12 4

13% 18% 13% 13% 11% 14% 6% 25% 12% 15% 3% 6% 14% 6%

celkem 1 005 119 279 317 229 44 17 4 377 404 35 34 83 68

Tabulka 5.2 Typ sídla firmy - za respondenty celkem, v osobách a %

Vaše firma má sídlo v tomto typu sídla:

celkem věk podle pásem délka podnikání v létech

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+ 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

v hlavním městě Praze 129 14 29 48 33 5 0 26 38 29 18 16 2

13% 12% 10% 15% 14% 11% 0% 14% 13% 14% 10% 12% 11%

v krajském nebo bývalém okresním městě

428 56 123 136 93 14 6 74 115 88 88 53 10

43% 47% 44% 43% 41% 32% 35% 40% 40% 43% 50% 40% 56%

v jiném než krajské nebo okresním městě

227 26 69 70 47 9 6 43 74 46 37 24 3

23% 22% 25% 22% 21% 20% 35% 23% 26% 23% 21% 18% 17%

na venkově, na vesnici (tzn. nikoliv v malém městě)

221 23 58 63 56 16 5 43 62 41 33 39 3

22% 19% 21% 20% 24% 36% 29% 23% 21% 20% 19% 30% 17%

celkem 1 005 119 279 317 229 44 17 186 289 204 176 132 18

Vaše firma má sídlo v tomto typu sídla:

soc. skupina před podnikáním nejvyšší dokončené vzdělání neza-


student jiné ZŠ SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ

Ph.D.

v hlavním městě Praze 10 103 13 4 1 28 59 3 8 16 14

9% 13% 15% 15% 25% 7% 15% 9% 24% 19% 21%

v krajském nebo bývalém okresním městě

47 332 35 14 3 131 192 17 14 42 29

40% 43% 41% 54% 75% 35% 48% 49% 41% 51% 43%

v jiném než krajské nebo okresním městě

34 168 21 4 0 104 81 5 10 15 12

29% 22% 25% 15% 0% 28% 20% 14% 29% 18% 18%

na venkově, na vesnici (tzn. nikoliv v malém městě)

26 173 16 6 0 114 72 10 2 10 13

22% 22% 19% 23% 0% 30% 18% 29% 6% 12% 19%

celkem 117 776 85 26 4 377 404 35 34 83 68

Tabulka 6.1 Pocit nutnosti se dále vzdělávat, v osobách a %

Cítíte nutnost se dále vzdělávat? zdroj příjmů


ano, cítíte a vzděláváte se 372 54 426

42,5% 41,9% 42%

ano, cítíte, ale nevzděláváte se 122 30 152

13,9% 23,3% 15%

ne, nepotřebujete se vzdělávat 382 45 427

43,6% 34,9% 42%

celkem 876 129 1 005

Tabulka 6.2 Pocit nutnosti se dále vzdělávat u respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Cítíte nutnost se dále vzdělávat?


bez zaměstnanců

se zaměst- nanci


1-4 5-9 10 a více

ano, cítíte a vzděláváte se 12 291 69 308 64 41 19 4

33,3% 38,5% 81,2% 42,5% 42,1% 39,0% 47,5% 57,1%

ano, cítíte, ale nevzděláváte se 1 114 7 94 28 21 6 1

2,8% 15,1% 8,2% 13,0% 18,4% 20,0% 15,0% 14,3%

ne, nepotřebujete se vzdělávat 23 350 9 322 60 43 15 2

63,9% 46,4% 10,6% 44,5% 39,5% 41,0% 37,5% 28,6%

celkem 36 755 85 724 152 105 40 7

Tabulka 6.3 Jakým způsobem se vzděláváte - za respondenty celkem

Jakým způsobem se vzděláváte?

celkem zdroj příjmů pohlaví

zemědělci živnostníci svobodná povolání hlavní vedlejší muži ženy

vzděláváte se sám 44,8% 45% 42% 54% 32% 54% 46% 40%

navštěvujete kurzy, školení 53,3% 53% 54% 44% 66% 38% 53% 57%

platíte si soukromé lekce 1,9% 2% 4% 2% 2% 8% 1% 3%


plánované změny v podnikání věk podle pásem podnikání

rozšířit podnikání zachovat

ostatní 0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

vzděláváte se sám 41% 41% 57% 36% 40% 51% 44% 64% 72%

navštěvujete kurzy, školení 59% 56% 41% 62% 58% 47% 55% 36% 14%

platíte si soukromé lekce 3% 2% 2% 2% 2% 1% 14%


vzdělání před podnikáním

SV bez mat. ÚSV s mat. VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ Ph.D. nezaměst-

naný zaměstnanec student

vzděláváte se sám 43% 50% 40% 47% 41% 37% 40% 46% 44%

navštěvujete kurzy, školení 56% 48% 60% 42% 57% 61% 57% 52% 54%

platíte si soukromé lekce 1% 2% 11% 2% 2% 3% 2% 2%


odvětví


zpracova- telský

průmysl stavebnictví doprava

ubytování a

stravování

finanční zprostřed-

kování

obchod a opravy motor. vozidel

nemovi-tosti,

pronájem a ostatní

zdravotní a sociální

péče vzdělávání

vzděláváte se sám 59% 62% 58% 50% 35% 35% 57% 61% 23% 11%

navštěvujete kurzy, školení 35% 38% 40% 50% 65% 62% 43% 39% 77% 78%

platíte si soukromé lekce 6% 2% 3% 11%


délka podnikání v létech

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24

vzděláváte se sám 35% 51% 40% 42% 57%

navštěvujete kurzy, školení 65% 46% 57% 58% 42%

platíte si soukromé lekce 3% 3% 1%

Tabulka 6.4 Důvody nevzdělávání se - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Z jakého důvodu se dále nevzděláváte?


bez zam. se zam. počet zaměstnanců

1-4 5-9 10 a více

nemáte na to čas 1 78 7 62 24 17 6 1

100,0% 68,4% 100,0% 66,0% 85,7% 81,0% 100,0% 100,0%

kurzy, školení jsou drahé 19 17 2 2

16,7% 18,1% 7,1% 9,5%

je malá nabídka kurzů 8 7 1 1

7,0% 7,4% 3,6% 4,8%

jiný důvod 9 8 1 1

7,9% 8,5% 3,6% 4,8%

celkem 1 114 7 94 28 21 6 1

Tabulka 6.5 Důvody nevzdělávání se - v osobách a %

Z jakého důvodu se dále nevzděláváte? zdroj příjmů


nemáte na to čas 86 15 101

70,5% 50,0% 66,4%

kurzy, školení jsou drahé 19 11 30

15,6% 36,7% 19,7%

je malá nabídka kurzů 8 1 9

6,6% 3,3% 5,9%

jiný důvod 9 3 12

7,4% 10,0% 7,9%

celkem 122 30 152

Tabulka 6.6 Srovnání postojů sebezaměstnaných ke vzdělávání v létech 2012 a 2006

Cítíte v souvislosti s vaším podnikáním nutnost se dále vzdělávat?

2006 2012 změna za celkem

v p.b. celkem OSVČ zdroj příjmu

celkem OSVČ zdroj příjmu

hlavní vedlejší hlavní vedlejší ano, cítíte nutnost se vzdělávat a vzděláváte se

76% 76% 75% 42% 42% 42%

-19 ano, cítíte nutnost se vzdělávat, ale nevzděláváte se

15% 14% 23%

ne, nepotřebujete se vzdělávat

24% 24% 25% 43% 44% 35% +19



celkem OSVČ zdroj příjmu změna za celkem

v p.b. hlavní vedlejší hlavní vedlejší

vzděláváte se sám 40% 42% 35% 45% 45% 43% + 5

navštěvujete kurzy, školení 57% 55% 65% 53% 53% 54% - 4

platíte si soukromé lekce 3% 3% 2% 2% 4% - 1

Z jakého důvodu se dále nevzděláváte?


celkem OSVČ zdroj příjmu změna za celkem

v p.b. hlavní vedlejší hlavní vedlejší

nemáte na to čas 80% 80% 86% 66% 70% 50% - 14

kurzy, školení jsou drahé 13% 13% 11% 20% 16% 37% + 7

je malá nabídka kurzů 7% 7% 3% 6% 7% 3% - 1

jiný důvod 8% 7% 10%

Tabulka 7.1 Délka dovolené respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Délka dovolené za rok 2012 2006 zemědělci živnost-

níci svobodná povolání

pohlaví délka podnikání v létech

muži ženy 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

více jak 4 týdny 124 6 92 26 80 44 18 35 28 24 14 5

14,2% 17% 12% 31% 15% 13% 12% 14% 15% 14% 12% 29%

3 až 4 týdny 295 7 249 39 184 111 51 72 66 63 37 6

33,7% 36,0% 19% 33% 46% 34% 34% 34% 30% 35% 38% 33% 35%

1 až 2 týdny 323 11 296 16 195 128 60 105 72 47 37 2

36,9% 41,0% 31% 39% 19% 36% 39% 40% 43% 39% 28% 33% 12%

méně než 1 týden 69 5 61 3 44 25 9 21 11 16 10 2

7,9% 14% 8% 4% 8% 8% 6% 9% 6% 10% 9% 12%

jednou za dva nebo více roků…

19 1 17 1 15 4 3 4 3 5 3 1

2,2% 11,0% 3% 2% 1% 3% 1% 2% 2% 2% 3% 3% 6%

dovolenou si nemůže dovolit

46 6 40 0 27 19 9 6 6 12 12 1

5,3% 12,0% 17% 5% 0% 5% 6% 6% 2% 3% 7% 11% 6%

celkem 876 36 755 85 545 331 150 243 186 167 113 17

Délka dovolené za rok věk podle pásem nejvyšší dokončené vzdělání

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+ ZŠ SV

bez mat. ÚSV

s mat. VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ Ph.D.

více jak 4 týdny 13 43 37 25 4 2 1 30 53 1 8 13 18

13% 17% 13% 12% 11% 20% 33% 9% 15% 4% 28% 21% 29%

3 až 4 týdny 34 84 94 69 10 4 0 94 125 10 9 29 28

35% 34% 34% 33% 29% 40% 0% 27% 36% 38% 31% 46% 45%

1 až 2 týdny 38 89 105 73 16 2 2 153 124 7 10 14 13

39% 36% 38% 35% 46% 20% 67% 45% 35% 27% 34% 22% 21%

méně než 1 týden 5 15 21 25 3 0 0 30 25 7 1 4 2

5% 6% 8% 12% 9% 0% 0% 9% 7% 27% 3% 6% 3%

jednou za dva nebo více roků…

3 3 7 5 0 1 0 11 7 0 0 1 0

3% 1% 3% 2% 0% 10% 0% 3% 2% 0% 0% 2% 0%

dovolenou si nemůže dovolit

4 13 15 11 2 1 0 24 17 1 1 2 1

4% 5% 5% 5% 6% 10% 0% 7% 5% 4% 3% 3% 2%

celkem 97 247 279 208 35 10 3 342 351 26 29 63 62

Tabulka 7.2 Doba dopravy z domova do práce - preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Doba dopravy z domova do místa práce

zemědělci živnostníci svobodná povolání pohlaví

celkem muži ženy

nedojíždím do práce, pracuji doma 19 164 17 127 73 200

52,8% 21,7% 20,0% 23,3% 22,1% 22,8%

do 15 minut 9 233 26 146 122 268

25,0% 30,9% 30,6% 26,8% 36,9% 30,6%

do 30 minut 5 225 32 160 102 262

13,9% 29,8% 37,6% 29,4% 30,8% 29,9%

do 1 hodiny 3 104 8 90 25 115

8,3% 13,8% 9,4% 16,5% 7,6% 13,1%

více než hodinu 0 29 2 22 9 31

0,0% 3,8% 2,4% 4,0% 2,7% 3,5%

celkem 36 755 85 545 331 876

Doba dopravy z domova do místa práce

hlavní vedlejší celkem hlavní 2006 změna v p.b.

nedojíždím do práce, pracuji doma 200 28 228

23% 22% 23% 24% - 1

do 15 minut 268 43 311

31% 33% 31% 41% - 10

do 30 minut 262 40 302

30% 31% 30% 22% + 8

do 1 hodiny 115 15 130

13% 12% 13% 10% + 3

více než hodinu 31 3 34

4% 2% 3% 4% 0 celkem 876 129 1 005

Tabulka 7.3 Počet hodin podnikání v týdnu za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Kolik hodin v týdnu věnujete podnikání


bez zam. se zam.

počet zaměstnanců nejvyšší dokončené vzdělání

1-4 5-9 10

a více ZŠ

SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

do 10 hodin 19 1 19 1 0 0 1 0 6 12 1 0 0 1

3% 1% 3% 1% 0% 0% 14% 0% 2% 3% 4% 0% 0% 2%

od 10 hodin do 40 hodin

4 148 26 153 25 14 8 3 2 57 81 5 9 11 13

11% 20% 31% 21% 16% 13% 20% 43% 67% 17% 23% 19% 31% 17% 21%


20 440 49 421 88 67 20 1 0 211 190 15 15 38 40

56% 58% 58% 58% 58% 64% 50% 14% 0% 62% 54% 58% 52% 60% 65%

60 hodin a více 12 148 9 131 38 24 12 2 1 68 68 5 5 14 8

33% 20% 11% 18% 25% 23% 30% 29% 33% 20% 19% 19% 17% 22% 13%

celkem 36 755 85 724 152 105 40 7 3 342 351 26 29 63 62

Tabulka 7.4 Počet hodin podnikání v týdnu v osobách a %

Kolik hodin v týdnu věnujete podnikání

hlavní *1 vedlejší *2 celkem *3 pohlaví

celkem celkem 2006

růst v pb. pohlaví

celkem celkem 2006

růst v p.b.

pohlaví celkem

celkem 2006

růst v p.b. muži ženy muži ženy muži ženy

do 10 hodin 13 7 20 26 16 42 39 23 62

2% 2% 2% 2% 0 35% 29% 33% 29% + 4 6% 6% 6% 6% 0


74 104 178 40 36 76 114 140 254

14% 31% 20% 14% + 6 54% 65% 59% 46% + 13 18% 36% 25% 20% + 5


330 179 509 4 1 5 334 180 514

61% 54% 58% 50% + 8 5% 2% 4% 15% - 11 54% 47% 51% 44% + 7

60 hodin a více 128 41 169 4 2 6 132 43 175

23% 12% 19% 34% - 15 5% 4% 5% 10% - 5 21% 11% 17% 30% - 13

celkem 545 331 876 74 55 129 619 386 1 005

* 1 za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů; * 2 za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů; * 3 za respondenty celkem

Tabulka 7.5 Práce o víkendech a svátcích - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Práce o víkendech a o svátcích

pohlaví nejvyšší dokončené vzdělání délka podnikání v létech

muži ženy ZŠ SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ Ph.D. 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

vždycky 62 39 1 32 55 1 2 5 5 17 28 20 22 13 1

11% 12% 33% 9% 16% 4% 7% 8% 8% 11% 12% 11% 13% 12% 6%

často 378 183 1 230 220 18 20 41 31 91 162 120 98 80 10

69% 55% 33% 67% 63% 69% 69% 65% 50% 61% 67% 65% 59% 71% 59%

nikdy 105 109 1 80 76 7 7 17 26 42 53 46 47 20 6

19% 33% 33% 23% 22% 27% 24% 27% 42% 28% 22% 25% 28% 18% 35%

celkem 545 331 3 342 351 26 29 63 62 150 243 186 167 113 17

Práce o víkendech a o svátcích

věk podle pásem celkem

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

vždycky 9 27 38 20 5 2 101

9% 11% 14% 10% 14% 20% 12%

často 65 167 180 125 18 6 561

67% 68% 65% 60% 51% 60% 64%

nikdy 23 53 61 63 12 2 214

24% 21% 22% 30% 34% 20% 24% celkem 97 247 279 208 35 10 876

Tabulka 7.6 Převládající činnost v podnikání - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Převládající činnost v podnikání



ÚSV s mat.


Ph.D. 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+


59 33 1 14 47 3 8 14 5 15 20 22 21 12 2

11% 10% 33% 4% 13% 12% 28% 22% 8% 10% 8% 12% 13% 11% 12%

vlastní práce pro zákazníka

321 205 1 247 183 15 13 29 38 96 147 111 99 63 10

59% 62% 33% 72% 52% 58% 45% 46% 61% 64% 60% 60% 59% 56% 59%

obě činnosti jsou zhruba vyrovnané

162 92 1 79 119 8 8 20 19 37 76 51 47 38 5

30% 28% 33% 23% 34% 31% 28% 32% 31% 25% 31% 27% 28% 34% 29%

neodpověděl 3 1 2 2 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0

1% % 1% 1% % % % % 1% % 1% % % %

celkem 545 331 3 342 351 26 29 63 62 150 243 186 167 113 17

Převládající činnost v podnikání


0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+


8 27 35 15 5 2 92 8% 11% 13% 7% 14% 20% 11%

vlastní práce pro zákazníka

64 135 173 127 21 6 526 66% 55% 62% 61% 60% 60% 60%

obě činnosti jsou zhruba vyrovnané

25 82 70 66 9 2 254 26% 33% 25% 32% 26% 20% 29%

neodpověděl 0 3 1 0 0 0 4

0% 1% 0% 0% 0% 0% 0% celkem 97 247 279 208 35 10 876

Tabulka 7.7 Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů



ÚSV s mat.


Ph.D. 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

odborná duševní činnost 16 7 5 1 3 8 6 4 7 2 6 3 1

3% 2% 1% 4% 10% 13% 10% 3% 3% 1% 4% 3% 6% technická, zdravotnická, pedagogická činnost

38 29 1 15 3 6 5 37 7 19 12 20 6 3 7% 9% 0% 4% 12% 21% 8% 60% 5% 8% 6% 12% 5% 18%

činnost administrativního charakteru 13 27 4 22 1 2 9 2 6 15 9 5 3 2

2% 8% 1% 6% 4% 7% 14% 3% 4% 6% 5% 3% 3% 12%

činnost ve službách a obchodě 184 210 1 149 185 9 13 28 9 90 100 93 63 43 5

34% 63% 33% 44% 53% 35% 45% 44% 15% 60% 41% 50% 38% 38% 29%

činnost v sociální péči 9 3 4 1 1 2 3 3 1 3% 1% 15% 2% 2% 1% 1% 2% 1%

činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství

32 12 23 14 1 1 4 1 5 9 6 7 16 1 6% 4% 7% 4% 4% 3% 6% 2% 3% 4% 3% 4% 14% 6%

činnost řemeslníků, výrobců, zpracovatelů a opravářů

238 20 1 160 85 3 1 5 3 31 76 54 58 35 4 44% 6% 33% 47% 24% 12% 3% 8% 5% 21% 31% 29% 35% 31% 24%

jiné 24 17 1 5 22 4 3 3 3 5 14 7 8 6 1

4% 5% 33% 1% 6% 15% 10% 5% 5% 3% 6% 4% 5% 5% 6% celkem 545 331 3 342 351 26 29 63 62 150 243 186 167 113 17 Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů


0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

odborná duševní činnost 3 5 8 5 1 1 23

3% 2% 3% 2% 3% 10% 3% technická, zdravotnická, pedagogická činnost

3 17 18 27 2 67 3% 7% 6% 13% 6% 8%

činnost administrativního charakteru 3 9 18 7 2 1 40

3% 4% 6% 3% 6% 10% 5%

činnost ve službách a obchodě 53 120 130 77 13 1 394

55% 49% 47% 37% 37% 10% 45%

činnost v sociální péči 6 1 2 9 2% 0% 1% 1%


4 3 12 16 6 3 44 4% 1% 4% 8% 17% 30% 5%


24 77 81 67 8 1 258 25% 31% 29% 32% 23% 10% 29%

jiné 7 10 11 7 3 3 41

7% 4% 4% 3% 9% 30% 5% celkem 97 247 279 208 35 10 876

Tabulka 7.8 Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů - za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %




ÚSV s mat.

VO VŠ Bc. VŠ

Mgr. VŠ

Ph.D. 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+

odborná duševní činnost 7 5 1 3 7 1 5 2 3 1 1

9% 9% 3% 6% 35% 17% 14% 4% 17% 11% 5%

technická, zdravotnická, pedagogická činnost

9 7 4 2 6 4 7 5 1 3

12% 13% 8% 40% 30% 67% 19% 11% 6% 16%

činnost administrativního charakteru 3 8 2 7 1 1 1 5 2 2 1

4% 15% 6% 13% 11% 5% 3% 11% 11% 22% 5%

činnost ve službách a obchodě 22 23 12 21 5 3 4 17 19 3 1 5

30% 42% 34% 40% 56% 60% 20% 47% 41% 17% 11% 26%


7 2 6 1 1 1 1 2 1 5

9% 4% 17% 2% 11% 17% 3% 11% 11% 26%


23 7 14 16 5 12 6 3 3 1

31% 13% 40% 30% 14% 26% 33% 33% 16% 100%

jiné 3 3 1 1 2 2 3 1 1 1

4% 5% 100% 2% 22% 10% 7% 6% 11% 5%

celkem 74 55 1 35 53 9 5 20 6 36 46 18 9 19 1



0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

odborná duševní činnost 4 2 4 1 1 12

18% 6% 11% 5% 11% 9%

technická, zdravotnická, pedagogická činnost

2 6 3 3 2 16 9% 19% 8% 14% 29% 12%

činnost administrativního charakteru 1 3 3 3 1 11

5% 9% 8% 14% 14% 9%

činnost ve službách a obchodě 12 11 9 7 4 2 45

55% 34% 24% 33% 44% 29% 35%


1 4 3 1 9 3% 11% 14% 11% 7%


2 9 11 3 3 2 30 9% 28% 29% 14% 33% 29% 23%

jiné 1 4 1 6

5% 11% 5% 5% celkem 22 32 38 21 9 7 129

Tabulka 8.1 Dostatek volného času na péči o zdraví - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Dostatek času na péči o zdraví

pohlaví nejvyšší dokončené vzdělání délka podnikání v létech věk podle pásem

celkem muži ženy ZŠ

SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+ 0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

ano 297 218 2 178 217 15 19 41 43 93 133 112 102 62 13 56 153 154 120 25 7 515

54% 66% 67% 52% 62% 58% 66% 65% 69% 62% 55% 60% 61% 55% 76% 58% 62% 55% 58% 71% 70% 59%

ne 248 113 1 164 134 11 10 22 19 57 110 74 65 51 4 41 94 125 88 10 3 361

46% 34% 33% 48% 38% 42% 34% 35% 31% 38% 45% 40% 39% 45% 24% 42% 38% 45% 42% 29% 30% 41%

celkem 545 331 3 342 351 26 29 63 62 150 243 186 167 113 17 97 247 279 208 35 10 876

Tabulka 8.2 Dostatek volného času na zábavu, kulturu a rekr. - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Dostatek času na zá-bavu, kulturu a rekreaci



SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+ 0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

ano 253 182 2 149 173 18 16 33 44 84 113 84 89 52 13 56 124 124 104 21 6 435

46% 55% 67% 44% 49% 69% 55% 52% 71% 56% 47% 45% 53% 46% 76% 58% 50% 44% 50% 60% 60% 50%

ne 292 149 1 193 178 8 13 30 18 66 130 102 78 61 4 41 123 155 104 14 4 441

54% 45% 33% 56% 51% 31% 45% 48% 29% 44% 53% 55% 47% 54% 24% 42% 50% 56% 50% 40% 40% 50%

celkem 545 331 3 342 351 26 29 63 62 150 243 186 167 113 17 97 247 279 208 35 10 876

Tabulka 8.3 Dostatek volného času na rodinu a přátele- za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

Dostatek času na rodi-nu a přátele



SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25+ 0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

ano 384 261 3 245 260 22 23 44 48 116 165 140 130 80 14 75 177 197 158 29 9 645

70% 79% 100% 72% 74% 85% 79% 70% 77% 77% 68% 75% 78% 71% 82% 77% 72% 71% 76% 83% 90% 74%

ne 161 70 0 97 91 4 6 19 14 34 78 46 37 33 3 22 70 82 50 6 1 231

30% 21% 0% 28% 26% 15% 21% 30% 23% 23% 32% 25% 22% 29% 18% 23% 28% 29% 24% 17% 10% 26%

celkem 545 331 3 342 351 26 29 63 62 150 243 186 167 113 17 97 247 279 208 35 10 876

Tabulka 9.1 Hmotné podmínky rodiny - část a)

ve srovnání s dobou, kdy jste nepodnikal/a, se hmotné podmínky

rodiny finanční situaci vaší rodiny

zlepšily zhoršily jsou

stejné nijak se

neomezujete

příjem stačí na všechno, ale

musíte hospodařit

příjem stačí na základní potřeby,

musíte šetřit

příjem stačí jen na levné potra-viny, ošacení

a bydlení

příjem stačí jen na nejlevnější

potraviny a zákl. potřeby, někdy si musíte půjčovat

příjem je nedostatečný,

jste odkázáni na pomoc druhých a soc. pomoc obce a státu

hlavní *2

zemědělci abs. 16 4 16 8 19 4 5

% 44% 11% 44% 22% 53% 11% 14%

živnostníci abs. 401 100 254 150 383 182 36 3 1

% 53% 13% 34% 20% 51% 24% 5% 0% 0%


abs. 58 5 22 45 33 5 2

% 68% 6% 26% 53% 39% 6% 2%

celkem abs. 475 109 292 203 435 191 43 3 1

% 54% 12% 33% 23% 50% 22% 5% 0% 0%

vedlejší *3

zemědělci abs. 3 2 1

% 100% 67% 33%

živnostníci abs. 65 12 35 19 69 24

% 58% 11% 31% 17% 62% 21%


abs. 12 2 4 7 3

% 86% 14% 29% 50% 21%

celkem abs. 80 12 37 23 78 28

% 62% 9% 29% 18% 60% 22%

celkem *1

zemědělci abs. 19 4 16 8 21 5 5

% 49% 10% 41% 21% 54% 13% 13%

živnostníci abs. 466 112 289 169 452 206 36 3 1

% 54% 13% 33% 19% 52% 24% 4% 0% 0%


abs. 70 5 24 49 40 8 2

% 71% 5% 24% 49% 40% 8% 2%

celkem abs. 555 121 329 226 513 219 43 3 1

% 55% 12% 33% 22% 51% 22% 4% 0% 0%

*1 - za respondenty celkem; *2 - za respondenty jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů; *3 - za respondenty jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů

Tabulka 9.1 Hmotné podmínky rodiny - část b)

využíváte osobní majetek pro firemní

potřebu

celkem

ekonomické postavení Vaší partnerky/partnera

celkem

ano ne je rovněž podnikatel/ka

pracuje v za-městnaneckém

poměru a pomáhá v podnikání

pracuje v za-městnaneckém

poměru, v podnikání nepomáhá

není výdělečně činný/á, pomáhá

v podnikání

není výdělečně činný/á,

nepomáhá v podnikání

nemám životního partnera/ partnerku

hlavní *2

zemědělci abs. 29 7 36 8 10 4 7 1 6 36

% 81% 19% 100% 22% 28% 11% 19% 3% 17% 100%

živnostníci abs. 455 300 755 109 96 297 49 66 138 755

% 60% 40% 100% 14% 13% 39% 6% 9% 18% 100%


abs. 49 36 85 21 12 32 2 3 15 85

% 58% 42% 100% 25% 14% 38% 2% 4% 18% 100%

celkem abs. 533 343 876 138 118 333 58 70 159 876

% 61% 39% 100% 16% 13% 38% 7% 8% 18% 100%

vedlejší *3

zemědělci abs. 2 1 3 1 1 1 3

% 67% 33% 100% 33% 33% 33% 100%

živnostníci abs. 87 25 112 8 18 50 3 11 22 112

% 78% 22% 100% 7% 16% 45% 3% 10% 20% 100%


abs. 9 5 14 2 1 4 4 3 14

% 64% 36% 100% 14% 7% 29% 29% 21% 100%

celkem abs. 98 31 129 11 20 54 4 15 25 129

% 76% 24% 100% 9% 16% 42% 3% 12% 19% 100%

celkem *1

zemědělci abs. 31 8 39 9 11 4 8 1 6 39

% 79% 21% 100% 23% 28% 10% 21% 3% 15% 100%

živnostníci abs. 542 325 867 117 114 347 52 77 160 867

% 63% 37% 100% 13% 13% 40% 6% 9% 18% 100%


abs. 58 41 99 23 13 36 2 7 18 99

% 59% 41% 100% 23% 13% 36% 2% 7% 18% 100%

celkem abs. 631 374 1 005 149 138 387 62 85 184 1 005

% 63% 37% 100% 15% 14% 39% 6% 8% 18% 100%

*1 - za respondenty celkem; *2 - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů; *3 - za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů

Tabulka 9.1 Hmotné podmínky rodiny - část c)

má Vaše partnerka /Váš partner příjem

zanechal/a byste podnikání, pokud byste jako zaměstnanec měl/a vyšší nebo jistější příjem

do které příjmové skupiny (pásma) vaše domácnost patří (v tis. Kč )

celkem

ano ne ano ne do 15 000 15 001

- 35 000 35 001

- 55 000 55 001

- 100 000 více než 100 000

hlavní *2

zemědělci abs. 27 3 10 26 4 12 11 9 36

% 90% 10% 28% 72% 11% 33% 31% 25% 100%

živnostníci abs. 552 65 365 390 20 274 311 133 17 755

% 89% 11% 48% 52% 3% 36% 41% 18% 2% 100%


abs. 67 3 27 58 8 37 31 9 85

% 96% 4% 32% 68% 9% 44% 36% 11% 100%

celkem abs. 646 71 402 474 24 294 359 173 26 876

% 90% 10% 46% 54% 3% 34% 41% 20% 3% 100%

vedlejší *3

zemědělci abs. 2 1 3 1 2 3

% 67% 33% 100% 33% 67% 100%

živnostníci abs. 85 5 68 44 3 46 45 18 112

% 94% 6% 61% 39% 3% 41% 40% 16% 100%


abs. 10 1 4 10 3 7 4 14

% 91% 9% 29% 71% 21% 50% 29% 100%

celkem abs. 97 7 72 57 3 50 54 22 129

% 93% 7% 56% 44% 2% 39% 42% 17% 100%

celkem *1

zemědělci abs. 29 4 10 29 4 13 13 9 39

% 88% 12% 26% 74% 10% 33% 33% 23% 100%

živnostníci abs. 637 70 433 434 23 320 356 151 17 867

% 90% 10% 50% 50% 3% 37% 41% 17% 2% 100%


abs. 77 4 31 68 11 44 35 9 99

% 95% 5% 31% 69% 11% 44% 35% 9% 100%

celkem abs. 743 78 474 531 27 344 413 195 26 1 005

% 90% 10% 47% 53% 3% 34% 41% 19% 3% 100%


Tabulka 9.2 Hmotné podmínky rodiny ve srovnání s dobou před podnikáním, v osobách a %

Hmotné podmínky rodiny ve srovnání s dobou před podnikáním se

hlavní *2

zemědělci živnostníci svobodná povolání celkem muži ženy

zlepšily 16 44% 401 53% 58 68% 475 54% 318 58% 157 47%

zhoršili 4 11% 100 13% 5 6% 109 12% 63 12% 46 14%

jsou stejné 16 44% 254 34% 22 26% 292 33% 164 30% 128 39%

celkem 36 100% 755 100% 85 100% 876 100% 545 100% 331 100%


vedlejší *3


zlepšily 3 100% 65 58% 12 86% 80 62% 47 64% 33 60%

zhoršili 0 0% 12 11% 0 0% 12 9% 7 9% 5 9%

jsou stejné 0 0% 35 31% 2 14% 37 29% 20 27% 17 31%

celkem 3 100% 112 100% 14 100% 129 100% 74 100% 55 100%


celkem *1


zlepšily 19 49% 466 54% 70 71% 555 55% 365 59% 190 49%

zhoršili 4 10% 112 13% 5 5% 121 12% 70 11% 51 13%

jsou stejné 16 41% 289 33% 24 24% 329 33% 184 30% 145 38%

celkem 39 100% 867 100% 99 100% 1 005 100% 619 100% 386 100%


Tabulka 9.3 Finanční situace rodiny, v osobách a %

Finanční situaci rodiny neomezujete se musíte hospodařit musíte šetřit máte jen na levné věci

hlavní *1

samostatně nebo s rodinnými příslušníky 126 330 175 42

19% 49% 26% 6%

se zaměstnanci 59 79 13 1

39% 52% 9% 1%

obchodní společnost (v.o.s. nebo s.r.o.) 18 26 3

38% 55% 6%

celkem 203 435 191 43

23% 50% 22% 5%

Finanční situaci rodiny neomezujete se musíte hospodařit musíte šetřit máte jen na levné věci

vedlejší *2

samostatně nebo s rodinnými příslušníky 21 73 28

17% 60% 23%

se zaměstnanci 2

100%

obchodní společnost (v.o.s. nebo s.r.o.) 2 3

40% 60%

celkem 23 78 28

18% 60% 22%

* 1 za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů; * 2 za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů

Tabulka č. 9.4 Finanční situace rodiny - dle délky podnikání za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

délka podnikání - v létech

neomezujete se musíte

hospodařit musíte šetřit

máte jen na levné věci

celkem

1 2 9 9 4 24

8,3% 37,5% 37,5% 17% 100%

2 4 19 10 1 34

11,8% 55,9% 29,4% 3% 100%

3 10 16 11 5 42

23,8% 38,1% 26,2% 12% 100%

4 7 24 15 4 50

14,0% 48,0% 30,0% 8% 100%

5 14 30 14 3 61

23,0% 49,2% 23,0% 5% 100%

6 12 26 19 5 62

19,4% 41,9% 30,6% 8% 100%

7 7 20 16 1 44

15,9% 45,5% 36,4% 2% 100%

8 16 23 10 5 54

29,6% 42,6% 18,5% 9% 100%

9 6 11 5 22

27,3% 50,0% 22,7% 100%

10 19 38 15 1 73

26,0% 52,1% 20,5% 1% 100%

11 2 7 3 1 13

15,4% 53,8% 23,1% 8% 100%

12 15 35 11 5 66

22,7% 53,0% 16,7% 8% 100%

13 6 7 1 14

42,9% 50,0% 7,1% 100%

14 7 10 2 1 20

35,0% 50,0% 10,0% 5% 100%

15 14 37 18 3 72

19,4% 51,4% 25,0% 4% 100%

16 5 8 5 1 19

26,3% 42,1% 26,3% 5% 100%

17 5 15 5 25

20,0% 60,0% 20,0% 100%

18 7 17 11 1 36

19,4% 47,2% 30,6% 3% 100%

19 6 7 2 15

40,0% 46,7% 13,3% 100%

20 17 49 7 2 75

22,7% 65,3% 9,3% 3% 100%

21 2 12 2 16

12,5% 75,0% 13% 100%

22 7 8 1 1 17

41,2% 47,1% 5,9% 6% 100%

23 2 1 3

66,7% 33,3% 100%

24 1 1 2

50,0% 50% 100%

25 20 12 8 40

50% 30% 20% 100%

celkem 203 435 191 47 876

23,2% 49,7% 21,8% 5,4% 100%

Tabulka 9.5 Finanční situace rodiny - dle délky podnikání za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

délka podnikání - v létech

neomezujete se musíte

hospodařit musíte šetřit

máte jen na levné věci

celkem

1 2 1 2 5

40,0% 20,0% 40,0% 100%

2 1 8 2 11

9,1% 72,7% 18,2% 100%

3 2 6 2 10

20,0% 60,0% 20,0% 100%

4 3 6 1 10

30,0% 60,0% 10,0% 100%

5 3 13 3 19

15,8% 68,4% 15,8% 100%

6 1 3 3 7

14,3% 42,9% 42,9% 100%

7 2 2 4

50,0% 50,0% 100%

8 1 10 3 14

7,1% 71,4% 21,4% 100%

9 1 1 2

50,0% 50,0% 100%

10 2 4 5 11

18,2% 36,4% 45,5% 100%

12 4 4

100,0% 100%

13 1 1

100,0% 100%

14 2 2

100,0% 100%

15 2 2 2 6

33,3% 33,3% 33,3% 100%

16 1 1

100,0% 100%

17 1 1

100,0% 100%

18 1 1

100,0% 100%

20 1 8 9

11,1% 88,9% 100%

21 1 1 2

50,0% 50,0% 100%

22 1 4 2 7

14,3% 57,1% 28,6% 100%

23 1 1

100,0% 100%

25 1 1

100% 100%

celkem 23 78 28 0 129

17,8% 60,5% 21,7% 0% 100%

Tabulka 10.1 Platby za důchodové pojištění respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

platby za zdravotní pojištění


pohlaví bez zaměst-nanců

se zaměst- nanci

počty zaměstnanců celkem

muži ženy 1-4 5-9 10 a více

v minimální výši 24 505 28 321 236 494 63 50 11 2 557

67% 67% 33% 59% 71% 68% 41% 48% 28% 29% 64%

vyšší než minimální sazba 12 250 57 224 95 230 89 55 29 5 319

33% 33% 67% 41% 29% 32% 59% 52% 73% 71% 36%

celkem 36 755 85 545 331 724 152 105 40 7 876


věk podle pásem

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

v minimální výši 76 171 165 119 21 5

78% 69% 59% 57% 60% 50%

vyšší než minimální sazba 21 76 114 89 14 5

22% 31% 41% 43% 40% 50%

celkem 97 247 279 208 35 10



ZŠ SV bez mat. ÚSV s mat. VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ Ph.D.

v minimální výši 2 248 223 20 20 29 15

67% 73% 64% 77% 69% 46% 24%

vyšší než minimální sazba 1 94 128 6 9 34 47

33% 27% 36% 23% 31% 54% 76%

celkem 3 342 351 26 29 63 62

Tabulka 10.2 Platby za zdravotní pojištění respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %



pohlaví bez zaměst-nanců

se zaměst- nanci

počty zaměstnanců celkem

muži ženy 1-4 5-9 10 a více

v minimální výši 21 522 31 335 239 497 77 58 17 2 574

58% 69% 36% 61% 72% 69% 51% 55% 43% 29% 66%

vyšší než minimální sazba 15 233 54 210 92 227 75 47 23 5 302

42% 31% 64% 39% 28% 31% 49% 45% 58% 71% 34%

celkem 36 755 85 545 331 724 152 105 40 7 876


věk podle pásem

0-30 31-40 41-50 51-60 61-65 66+

v minimální výši 72 169 178 131 20 4

74% 68% 64% 63% 57% 40%

vyšší než minimální sazba 25 78 101 77 15 6

26% 32% 36% 37% 43% 60%

celkem 97 247 279 208 35 10



ZŠ SV bez mat. ÚSV s mat. VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ Ph.D.

v minimální výši 2 256 226 19 20 33 18

67% 75% 64% 73% 69% 52% 29%

vyšší než minimální sazba 1 86 125 7 9 30 44

33% 25% 36% 27% 31% 48% 71%

celkem 3 342 351 26 29 63 62

Výtahy z oponentských posudků prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.

Práce přináší řadu nových poznatků na sledovanou problematiku. Hodnocení a interpretace problémů OSVČ je často jednostranné a účelové, se značným politickým akcentem. Poukazuje se na jednotlivé výhody či nevýhody OSVČ, přičemž tyto názory nejsou vždy objektivně vyargumentovány. Oceňuji proto, že předložená práce dává dostatečné množství podkladů pro formulaci budoucích zákonných změn a postavení OSVČ.

Celkově hodnotím práci jako koncepčně a pojmově dobře ukotvenou, vystihující vybrané aspekty a problémové oblasti studované problematiky. Je vysoce informativní, obsahuje zevrubné analýzy využívající maximum dostupných dat, je napsána kultivo-vaně a metodicky jí také nelze nic vytknout. Zejména zdařilé mi připadají ty části, které analyzují a formulují náměty na koncepční zlepšení. Je třeba konstatovat, že jde o široce tematicky pojatou práci tohoto typu, a vyzdvihnout i skutečnost, že se autorům podařilo skutečně nabídnout čtenáři ty nejdůležitější poznatky, náměty a doporučení.

Ing. Jan Mertl, Ph.D.

Z hlediska zmapování situace OSVČ jsou výsledky studie využitelné zásadně v daňové i sociální politice. Ovšem v praxi české sociální politiky nelze očekávat, na základě dosavadních zkušeností, že by výsledky vedly ke zlepšení a systematizaci procesů sociální ochrany a sociálního zabezpečení daných osob. Naopak dochází k ideologizaci problému, přitom právě výsledky předložené studie by mohly napomoci věcnému řešení.

Daná studie je skutečně kvalitní analýzou ve smyslu zhodnocení údajů o OSVČ a jejich sociálně-ekonomické pozici. Neobsahuje však zásadnější tvrzení ve smyslu žádoucích změn jejich postavení a domnívám se, že v některých částech, jako je třeba hodnocení socální ochrany OSVČ v důchodovém a nemocenském pojištění, by to bylo účelně a příslušná zjištění tomu nasvědčují.

Přitom je zřejmé, že sociálně-ekonomická pozice českých OSVČ je v evropském mě-řítku unikátní a vznikla jako snaha ekonomicky podpořit jejich rozvoj v 90. letech, avšak s postupující transformací už nikdo nenalezl odvahu tuto pozici uvést do serioznějších relací a ponechat zmíněné výhody (které jsou často "kompenzovány" nižší sociální ochranou) třeba jen pro začátky sebezaměstnání.

Podrobnější analýzu by si zasloužil také rozsah účasti OSVČ v komerčních pojistných systémech, kdy účast v penzijním a životním pojištění ještě bohužel neznamená, že tito lidé budou následně mít z těchto produktů dostatečné příjmy.

Alarmující je také neúčast OSVČ v nemocenském pojištění; tvrzení autorů ohledně karenční lhůty jako důvodu pro neúčast je sice logické, ovšem je otázka, že právě dlouhodobé neschopnosti (delší než 3 týdny) mohou životní úroveň významně snížit a pokud nejsou OSVČ kryty ani proti nim, je to rovněž komplikované.

Celkově lze konstatovat, že předložená studie velmi zdařile mapuje problém českých "sebezaměstnaných", který je do značné míry ukázkou toho, jaké paradoxy je česká

sociální politika schopna za tiché tolerance většiny obyvatelstva i politické reprezentace vytvořit.

Documents

Sociální a ekonomické postavení osob samostatně ...praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_355.pdf · Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v