15.10.2014

1

Měkkýši (Mollusca), kroužkovci (Annelida) a další blízké kmeny

přednáška – zoologie

Mgr. Vladimír Vrabec

Katedra zoologie a rybářství

E-mail: vrabec@af.czu.cz

Postavení měkkýšů v zoologickém systému

COELOMATA

A. Schizocoelní – coelom se vyvíjí z teloblastického proužku (základ blastomera 4d)

pokud je dutina jednotná > oligomerní typ

tři kmeny:

Mollusca (coelom zaujímá jen malou část prvotní tělní dutiny, zbytek mezenchym)

Sipunculida (coelom vyplňuje celé tělo a je vyčleněn prstenec, který vyztužuje okolí úst, odsud tykadla

Echiurida (coelom vyplňuje celé tělo jednotně)

pokud se aspoň embryonálně zakládá v podobě množství párovitých váčků > polymerní typ

pět kmenů: Annelida

Onychophora

Tardigrada

Pentastomida (ve starém pojetí, dnes jsou to korýši)

Arthropoda

B. Enterocoelní – coelom se vychlipuje přímo ze stěny střeva

Kmen: Mollusca – Měkkýši

Velikost: od 1 mm do 30 m, počet druhů: až 130 000

Dělení na podkmeny dle charakteru tělního pokryvu:

1. Podkmen: ACULIFERA (Paplži)Třída: Aplacophora (Červovci)Třída: Polyplacophora (Štítkonošci)

2. Podkmen: CONCHIFERA (Schránkovci)Třída: Monoplacophora (Přílipkovci)Třída: Gastropoda (Plži) – dělení dle polohy a typu dýchacích orgánů

Podtřída: Prosobranchiata (Předožábří)Řád: Diotocardia (Dvoupředsíňoví)Řád: Monotocardia (Jednopředsíňoví)

Podtřída: Opisthobranchiata (Zadožábří)Podtřída: Pulmonata (Plicnatí)

Řád: Basommatophora (Spodnoocí)Řád: Stylommatophora (Stopkoocí)

(Alternativní dělení plžů dle průběhu pleuroviscerálních konektivů; existuje přechod v případě dělení dle dých. org.: tropická skupina Soleolifera

Podtřída: Streptoneura = ProsobranchiataPodtřída: Euthyneura = Opisthobranchiata + Pulmonata)

Třída: Scaphopoda (Kelnatky)Třída: Bivalvia (Mlži)

Řád: Protobranchiata (Perožábří)Řád: Filibranchiata (Nitkožábří)Řád: Eulamellibranchiata (Listožábří)Řád: Septibranchiata (Skulinožábří)

Třída: Cephalopoda (Hlavonožci)Podtřída: Tetrabranchiata (Čtyřžábří)Podtřída: Dibranchiata (Dvoužábří)

Řád: Decabrachia (Desetiramenatci)Řád: Octobrachia (Chobotnice)

Základní charakteristiky kmene• Tělo zpravidla členěno na hlavu, nohu a

útrobní vak• Vytvářejí schránky• Tělní dutina je coelomového typu• Dva typy svalů: retraktory, adduktory• Plášťová dutina • Výchozí typ nervové soustavy je

amfineurie, koncentrace a přesun ganglií do hlavové části

• Statocysty, osfradia• Průchozí trávicí soustava, radula,

hepatopankreas, trávení celulózy• Metanefridia• Otevřená cévní soustava (1 – 4 předsíně

srdeční)• Dýchání pomocí ktenidií (žaber), plic

Krása radulRadula čili jazýček vzniká ze specializovaných buněk

Slouží měkkýšům k oškrábávání potravy

Na radule jsou druhově specifické znaky

Rozmnožování měkkýšů

• Původní je gonochorismus

• Oplození vnější i vnitřní

• Nepohlavní rozmnožování není známo

• Hermafroditismus

• Velmi vzácně se vyskytuje samooplození

15.10.2014

2

Vývojová stadia měkkýšů

• V mořském prostředí se z vajíček líhnou larvy: trochoforový typ, veliger typ plž a mlž

• Ve sladkovodním prostředí označujeme larvy mlžů jako glochidie

Podkmen: ACULIFERA (Paplži)Znaky: nízký stupeň cephalizace, amfineurie

Třída: Aplacophora (Červovci)Znaky: červovité tělo, noha v břišní rýze nevýrazná, kutikula, primitivní radulaZástupce: Chaetoderma productum

Třída: Polyplacophora (Štítkonošci)Znaky: ventrálně patrna hlava, na povrchu 8 destiček, primitivní plášťová dutina s velkým množstvím ktenidií, metanefridieZástupce: Chiton olivaceus (chroustnatka středomořská), 3 – 5 cm, perinotum (okraj), schopna částečného svinutí, noční živočich, zevní oplození, pohyb spermií, larvy, tropické chroustnatky až 30 cm

Podkmen: CONCHIFERA (Schránkovci)

Znaky: dobře vyvinutá hlava, charakteristické schránky volně spojené s tělem

Plžů Plžů

Hlavonožců

Mlžů

Třída: Monoplacophora (Přílipkovci) (starší systémy tuto třídu někdy vylučují z Conchifer; sice mají skořápku, ale jinou nervovou soustavu)Znaky: čepičkovitá schránka, 8 svalových vtisků, kruhovitá noha, 5 párů ktenidií, amfineurie (10 komisur), 6 párů nefridií, 2 páry gonád, 2 páry přívodních žil do srdce, coelom tvoří dutinu gonád a perikardu, dlouho jen fosilní, naposledy z devonu (400 miliónů let zpátky)Zástupce: Neopilina galatheae – objevena v hlubokomořském příkopě v roce 1951-52 dánskou expedicí v Tichém oceáně 300 námořních mil západně od Mexika a Kostariky, dnes známo více recentních druhů!

Třída: Gastropoda (Plži)Znaky: ztráta bilaterální i radiální symetrie – spirální vinutí ulity, hlava s tykadly, dělení dle polohy a typu dýchacích orgánů, ulita zpravidla pravotočivá (! výjimky), možná její druhotná redukce, cerebrální ganglium, konektivy, ganglia pleurální, parietální, viscerální, pedální; během fylogeneze streptoneurie, eutyneurye a krácení konektivů; osfradia, statocysty, oči; radula, specializace zubů, sliny s kys. sírovou; srdce v perikardiálním váčku, 1-2 předsíně, artérie hlavová a útrobní, hemolymfa též s mechanickou funkcí; párovité ledviny; dýchání původně ktenidii, posléze prokrvená vnitřní stěna pláště; gonochoristé i hermafroditi, nepárové gonády, vývod za pravým tykadlem, oplození vnější i vnitřní, velmi vzácně samooplození, přídatné žlázy skořápečné, bílkovinné, šípový vak, penis až 10 x delší než tělo; na souši přímý vývoj, v moři někdy larvy (cca 60% druhů moře, 30% souš, 10% sladkovodních)

Podtřída: Prosobranchiata (Předožábří)Znaky: ktenidia před srdeční předsíní, gonochoristé, ulita s trvalým víčkem (operculum)

Řád: Diotocardia (Dvoupředsíňoví)Znaky: obě srdeční předsíně přítomny, 2 – 1 ktenidium, perleťová vrstva v ulitě, místo pedálního ganglia párový nervZástupci: Patella vulgata (přílipka), Haliotis (ušeň), Theodoxus danubialis (zubovec dunajský)

15.10.2014

3

Řád: Monotocardia (Jednopředsíňoví)Znaky: 1 předsíň, 1 ktenidium, 1 ledvina a pedální ganglionZástupci: Cypraea (zavinutec) – C. moneta jako platidlo, Strombus gigas (křídlatec velký) – vábničky, Murex brandaris (ostranka jaderská) – barvivo, Conus (homolice) – dravé, jedovaté, krásné a drahé např. C. milne-edwardsii cca 300 USD, C. gloria-maris cca 2000 USD, atd., aristokratické sbírky – M. Terezie za Epithonium scalare 15 000 tolarů – věnovala muzeu, za některé Conus až 20 000 zlatých marek, atd., Vermetus (nedovitka), Entoconcha mirabilis – parazit v cévách střeva sumýšů, Ampularia gigas – akvarijní, Viviparus (bahenka) – u nás, Bithynia (bahnatka) – u nás

15.10.2014

4

Podtřída: Opisthobranchiata (Zadožábří)Znaky: eutyneurye, je-li schránka, zpravidla bez víčka, hermafroditi, mořštíZástupci: Aplysia depilans (zej obecný), Clione limacina (valovka plžovitá)

Podtřída: Pulmonata (Plicnatí)Znaky: eutyneurye, ulita bez trvalého víčka (zpravidla), plášťová dutina bez žaber, 3 řády, u nás 2:

Řád: Basommatophora (Spodnoocí)Znaky: oči při bázi jediného páru tykadel, většinou vodní

Zástupci: Lymnaeidae (plovatkovití) – hostitelé motolic (Galba truncatula), Planorbidae (okružákovití) - bilharzióza, Ancylidae (kamomilovití), Physidae (levatkovití), Carychiidae, atd.

Řád: Stylommatophora (Stopkoocí)Znaky: Oči na konci svrchního páru retraktilních tykadel, suchozemští

Zástupci: Helicidae (hlemýžďovití) – Helix pomatia (h. zahradní) + H. aspersa – jedlé druhy, Clausilidae (závornatkovití), Achatinidae (obloukovití) – A fulica – škůdce, Vertigo (vrkoč) – nejmenší šnečci, Arion (plzák) – škůdce, dýchací otvor vpředu, Limax(slimák) – škůdce, dýchací otvor vzadu, atd.

Třída: Scaphopoda (Kelnatky)Znaky: schránka vzhledu dutého klu, bez očí, trojlaločná noha, průchozí plášťová dutina bez ktenidií, radula, přechod mezi plži (společná stavba těla, jazyková páska) a mlži (bilaterální souměrnost, rycí noha), mořští v bahněZástupce: Dentalium vulgare – asi 3,5 cm, některá dentalia – směnná platidla indiánů

Třída: Bivalvia (Mlži)Znaky: bilaterální symetrie, plášť tvoří 2 laloky (duplikatury), lastury, zámek – ligament, 3 otvory: přijímací, vyvrhovaní a vysouvací pro nohu (lokomoce, čechrání, někdy redukce – byssová vlákna), chybí hlava, radula a hltan, mikrofágie, ústa na opačném konci plášťové dutiny než je přijímací otvor, potrava přivířena obrveným epitelem, adduktory a retraktory, cerebrální ganglion i s pleurálním splývá, oči na okrajích pláště či na sifonech (prodloužené přijímací a vyvrhovaní trubky), osfradia, statocysty vedle pedálního g. inervovány cerebrálním, žaludek, hepatopankreatické žlázy (2), střevo skrz srdeční komoru, původní žábry jsou ktenidie, od nich odvozeny ostatní typy: filibranchie a lamelibranchie, srdce 2 předsíně, ledviny s nálevkou (Bojanův orgán) napojeny\ na perikard, gonády párovité v noze, většinou mořští, málo sladkovodních

Řád: Protobranchiata (Perožábří)Znaky: ktenidia, noha s chodidlem bez byssové žlázy

Řád: Filibranchiata (Nitkožábří)Znaky: přisedlé druhy s byssovou žlázou, zadní adduktor většinou hypertrofizuje na úkor předního a je posunut do středu tělaZástupci: Mytilus edulis (slávka jedlá) – Balt, v Evropě 100 000 t sežraných za rok!, M. galloprovincialis – Středozemní moře, alergie, mytilotoxin, umělá produkce slávek v Holandsku –lavice až 60 000 t, Ostrea (ústřice), Pecten (hřebenatka), Pinctada margaritifera (perlotvorka mořská) – až 30 cm, 9-10 kg, Japonci umělé perly

Produkce mlžů v akvakultuře• Roční produkce

měkkýšů v akvakultrách je okolo 7 000 000 tun

• Podstatnou část tohoto množství tvoří mlži

• Z toho ústřice asi 43 % a slávky asi 16 % (ústřice vzhledem k ceně vykazují větší rentabilitu)

• Nejrozšířenějším druhem v akvakultuře je Crasostrea gigas, v Brazílii např. Perna perna - 90 % produkce

15.10.2014

5

LONGLINE SYSTEM

Perlotvorka – Pinctada margaritifera a umělé perly

• Lov perel provozován od starověku –nebezpečná profese

• Kokiči Mikimoto –pokusy s umělou kultivací perel od roku 1888, první úspěch v roce 1893

Umělé perly• Slovení živých mlžů (dnes okolo 3 let stáří)

• Pootevření a nastřižení svaloviny v okolí gonád, vsunutí výbrusu nebo kousku pláště dárcovské perlorodky

• Vypuštění infikovaného mlže na původní biotop v koši, chov cca 2 – 3 další roky

• Vybrání „hotových“ perel, pokud proceduru přežijí, dožívají se až 15 let (opakování cyklu)

• Dnes jde o uzavřený cyklus spojený i s odchovem larev perlorodek v umělých nádržích, odkud jsou přenášeny zpět do moře ve stáří 1 roku

Řád: Eulamellibranchiata (Listožábří)Znaky: sladkovodní pouze z tohoto řádu, velké druhy larvu – glochidii, malé druhy jsou živorodéZástupci: moře: Cardium (srdcovka), Teredo navalis (šášeň lodní) – redukce lastur, Tridacna (zéva); sladkovodní: Anodonta (škeble) – nemá zámek, Unio (velevrub) – se zámkem, Margaritana margaritifera (perlorodka říční), Pisidium (hrachovka), Sphaerium (okružanka)

15.10.2014

6

Řád: Septibranchiata (Skulinožábří)Znaky: hlubokomořské druhy, žábry se mění v septum, rozděluje plášťZástupce: Cuspidaria (skulinovka) – cca 1,5 – 2,5 cm

Třída: Cephalopoda (Hlavonožci)Znaky: hlava a trup, noha změněna v ramena a nálevku, sépiová hněď, barvoměna, koncentrace ganglií v hlavě, oči konvergencí téměř identické s očima nejpokročilejších obratlovců, statocysty, čichové jamky, zobákovité čelisti, radula, slinné a jedové žlázy, žaludek, slepý přívěšek (coekum), párový hepatopankreas, vzácně mimotělní trávení, uskoro uzavřená cévní soustava (lakůny kol mozkového ganglia a žaludku), počet srdečních předsíní odpovídá počtu ktenidií, též počet ledvin, gonochoristé, hektokotylus, vajíčka s obaly a diskoidálním rýhováním, přímý vývoj, fosilně velmi početná skupina

15.10.2014

7

Podtřída: Tetrabranchiata (Čtyřžábří)Znaky: až 90 ramen, spirálně vinutá schránkaZástupce: Nautilus (loděnka) – asi 25 cm, Indický oceán, schránka přepážkovaná (plovací komůrky s N), vlákno sifo, živá fosílie

Podtřída: Dibranchiata (Dvoužábří)Znaky: 8-10 ramen, redukce schránky

Řád: Decabrachia (Desetiramenatci)Znaky: 8 kratších a 2 delší ramena, přísavky na stopkách, ploutvový lem na bocích trupu, pokrmy Itálie polypo di scoglioZástupci: Sepia officinalis (sepie obecná), Loligo (oliheň) – 0,5 m, tah k množení do Severního moře, páření a vajíčka v hloubce cca 10 – 30 m, Architeutis dux (krakatice obecná) – největší bezobratlý planety, u Flowers Cove (Florida) 21 m 95 cm, oči průměr 40 cm, přísavky až 18 cm

Řád: Octobrachia (Chobotnice)Znaky: 8 stejných ramenZástupci: Octopus vulgaris (chobotnice obecná), Argonauta argo (argonaut pelagický) – druhotná schránka u samic na vajíčka, výpotek báze ramen, 3. levé rameno samce se při páření doškrcuje –hektokotylus (Cuviere), samice 30 cm, samec 1 cm

Kmen: Sipunculida - Sumýšovci

Velikost: od 1 do 60 cm, počet druhů: asi 320

Znaky: protáhlí, trup a introvert s věncem tykadélek kol úst, kutikula (chybí jen na tykadélkách), dvoulaločnatý mozek, nepárový ventromediální nervový provazec, trávicí trubice delší než tělo, vyúsťuje vpředu na hřbetě, metanefridia, mimotělní oplození, trochoforová larva, detritofágieZástupce: Sipunculus nudus (s. rýhovaný) – ryje bahno a písek, jako na souši žížaly

Kmen: Sumýšovci (Siphunculida)

• mořští

• nečlánkové tělo

• vylučovací a nervovásoustava jako Annelida

Kmen: Echiurida - Rypohlavci

Velikost: od 1 mm do 1 m, počet druhů: až 140Znaky: vakovitý trup a prostomium (chobot), mozek v chobotu, ventrální strana trupu nepárový provazec, uzavřená cévní soustava, metanefridie s funkcí pohlavních vývodů, gonochoristé, dimorfismus (trpasličí samci), kloaka, larva trochoforaZástupce: Bonelia viridis (rypohlavec dvojhlavý) – samci bez trávicího traktu, larvy homonomní, hormonální určení pohlaví

15.10.2014

8

3.Kmen: Rypohlavci (Echiurida)

• 20 - 30 cm

• dno moří

• nečlánkované tělo

• nezatažitelný chobot

• často extrémní pohlavní dvojtvárnost (rypohlavec dvouhlavý: samice 15 cm, samec 2 mm, žije v TT a pohlavních orgánech samice)

Annelidaa příbuzné kmeny pro zoologii bezobratlých

Aktualizace: Vladimír Vrabec, 2013vrabec@af.czu.cz

Upozornění• Tato prezentace je určena

výhradně pro výukové, nekomerční, vzdělávací účely. Sama o sobě jako celek je výhradním autorským dílem. Žádáme uživatele, aby ji nešířili prostřednictvím volně dostupných médií a nepořizovali její kopie prostřednictvím mobilních telefonů a fotoaparátů

• Fotografie a vyobrazení užité v této prezentaci nejsou vlastní a vztahují se na ně autorská práva jejich zhotovitelů. Část z nich je užita s výslovným souhlasem autorů, část z nich je dostupná z webu nebo se nepodařilo autory dohledat. Prosíme autory, kteří nesouhlasí s využitím svých vyobrazení pro výše uvedený účel a podmínky, aby nás zkontaktovali ohledně jejich odstranění nebo dohody o použití.

Kmen: Kroužkovci (Annelida)

• od mm do cca 3 m (většina druhů 2 - 10mm)

• prostomium - hlava před

ústním otvorem

• pygidium - zadečková část

• články mezi prostomiem apygidiem

• POVRCH TĚLA

• kutikula

• jednovrstevná epidermis se žlaznatými buňkami

• ŽEBŘÍČKOVITÁ NERVOVÁ SOUSTAVACerebrální nadhltanové uzliny, konektury,komisury. Statocysty, chemoreceptory, oči

• VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

• u trochoforového stádia protonefridie,

• u dospělců solenocyty, METANEFRIDIE,chloragogenní epitel

15.10.2014

9

• CÉVNÍ SOUSTAVA

• primárně uzavřená

• pulzace odzadu dopředu (hřbetní céva)

• z hřbetní cévy větve - oblouky které ji spojují s břišní cévou

• zesílené větve v 7-11 článku - srdce

• hemoglobin rozpuštěný v plazmě

• krvinky

• DÝCHACÍ SOUSTAVA -

• dýchání celým povrchem těla

• nebo pomocí žaber (mnohoštětinatci)

• Rozmnožování:

• Gonochoristi, hermafroditi.

• Oplození většinou vnější, někde i kopulace

• Mořské druhy mají trochoforovou larvu.

• Trochofóra - ústrojnost ploštěnců

• protonefridium

• schizocoel

• nerozlišená (difůzní) nervová soustava

• na zádi se tvoří coelomové váčky (článkování)

1.Třída: Mnohoštětinatci (Polychaeta)

• štětiny

• parapodia (nečlánkované výrůstky k odstrkování)

• žábry

• gonochoristé

• hlava s tykadly

• mají smyslové orgány

• hlavně moře

Zástupci: Afroditka plstnatá (Aphrodite aculeata)

Nereidka různobarvá (Nereis pelagica)

15.10.2014

10

• Mnohočlenka sladkovodní (Troglochaetes beranecki)

• 0,5 mm

• jeskynní a jiné podzemní vody

• Evropa (Moravský kras)

2.Třída Lilijicovci (Myzostomatida)

• ektoparazité ostnokožců (lilijic)

• zploštělé tělo s háčky

• a přísavkami

• ústa na spodní straně těla

• vysávají tělní tekutiny

3.Třída: Opaskovci (Clitellata)

• nemají parapodia

• méně štětinek

• 1. článek prostomium, poslední článek pygidium

• hermafrodité

• po oplození vytvoří žlázy opasku kokon

• Podtřídy:

• Máloštětinatci, Pijavice

1. Podtřída : Máloštětinatci (Oligochaeta)

• trvalý opasek

• 7 - 600 článků

• méně štětinek (obvykle 4 svazky po dvou, dešťovky 8 po jednom)

• hermafrodité

• za hltanem slinné žlázy

• na 9 článku nad jícnem vápenné žlázy

• varlata na 10 a 11 článku

• velké chámové vaky na 11 a 12 článku

• vaječníky na 13 článku

• vaječné vaky na 14.článku

15.10.2014

11

• vajíčka žížal• Eisenia foetida

MÁLOŠTĚTINATCI (OLIGOCHAETA)

zástupci:

• Půdní

• Roupicovití (Enchytraeidae)

• Žížalovití (Lumbicidae)

Vodní

Nítěnkovití (Tubificidae)

Naidkovití (Naididae)

Žížalicovití (Lumbricululidae)

Potočnicovití (Branchiobdellidae)

Půdní máloštětinatci• Roupicovití (Enchytraeidae)• 1 - 4 cm

• v ústní dutině vychlípitelná lišta (vysávají kořínky, přenos chorob)

• průhlední

• půdotvorné procesy - až 25 000/m2

• Žížalovití (Lumbicidae)• sekrety rozměkčují půdu a polykají ji

• opasek končí za 20.článkem

• žížaly hlubokých vrstev (do 3 m)

• vertikální migrace (Žížala obecná Lumbricus terrestris, Allobophora longa)

• žížaly svrchních vrstev (do 45 cm)

• velký nárok na kyslík

• velká plošná pohyblivost

• Žížala hnojní (Eisenia foetida)

• Lumbricus rubellus

• žížaly trouchnivějícího dřeva

• pod kůrou pařezů

• bahno

• Eisenia submontana

Význam půdních máloštětinatců

• 1, obohacují půdu o ústrojnost svých těl

• 2, vytvářejí hrudkovitost půdy, převrstvování (za 24 hod 1g prsti/1jedince)

• 3, zvyšují propustnost půdy pro vodu

• 4, půdu přetvářejí v humus (trávicí činnost žížal rozkládá rostlinné zbytky)

Vodní máloštětinatci• Nítěnkovití (Tubificidae)• vrchní vrstva dna vod, saprofágové

• vlnění zádi - kyslík, červené krevní barvivo

• mezihostitelé cizopasníků

• Naidkovití (Naididae)• max.1 cm

• dravci (i požírači cerkarií motolic)

15.10.2014

12

Žížalicovití (Lumbricululidae)max 14 cmvzhled žížalopasek končí před 20. článkemsaprofágové

Potočnicovití (Branchiobdellidae)parazité raků

Tropičtí máloštětinatci

• Veležížala obrovská (Megascolides australis)

• až 3 m (průměr 3 cm)

• Austrálie

• kokony 5 - 7 cm

2. Podtřída Třídy Opaskovci:

Pijavice (Hirudinea)

• 35 článků

• druhotná segmentace (každý článek 3-5 zářezů)

• 2 přísavky

• 1 - 5 párů očí

• coelom redukován (na skulinky v parenchymu či svalovém vaku)

• krevní oběh potlačen či schází

• slepé vychlípeniny střevaumožňující zvětšení objemu

• dravé, parazitické

• přenos chorob (spavice ryb)

• sladkovodní, méně mořské, stromové

Třída: Pijavice (Hirudinea)- systém (řády)

• Pijavky - čelistnatky

• (Gnathobdellidea)• 3 ozubené chitinizované čelisti (rána ve tvaru Y)

• penis

• Chobotnatky (Rhynchobdellidea)

• místo jícnu vychlípitelný chobotek

• spermatofory lepí na tělo partnera

15.10.2014

13

• Pijavky (Gnathobdellidea)

• Pijavka koňská (Haemopis sanguisuga)

• dravá (bezobratlí)

• Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis)

• v mládí dravá, mláďata sají krev žab, později krev teplokrevných živočichů

• Jižní Morava

• látka zabraňující srážení krve i tlumící bolest

• Chobotnatky (Rhynchobdellidea)

• Chobotnatka rybí (Piscicola geometra)

• saje krev

• přenos trypanoplazem

• Chobotnatka kachní (Theromyzon tessalatum)

• saje krev na nosní a nosohltanové sliznici vodních ptáků

• Ozobranchus (parazit vodních želv např. Trachemys scripta)

Phylum: Annelida. Class: Hirudinea. Order: Rhynchobdellidae

Třída : Bradatice - Vláknonošci (Pogonophora)

• moře, v hloubce 200 -10 000 m

• žijí v rourkách

• 5 - 200 cm

• cévní soustava uzavřená, bez TT

• gonochoristé• vlákna nacházeli rybáři v

hlubinných sítích

• teprve nález kompletního živočicha zpochybnil příslušnost k druhoústým

Kmen:

NEMERTINI pásnice

• Protáhlí obvykle zploštělí červi (podoba s ploštěnkama)

• Dosahují délky až 20 m

• Vyvinuta uzavřená cévní soustava(podobnost s coelomaty)

• Převážně mořští, část sladkovodní, část suchozemští

• Vychlípitelný chobot někdy zakončen bodcem

• Vyvinuto střevo s řitním otvorem

• Oplození vnější• Nepřímý vývoj (různé typy larev)

• Draví (kořist polykají vcelku)