ZDRAVOTNICKÉ STAVBY

Z CYKLU PŘEDNÁŠEK NAUKY O STAVBÁCH

RESUMÉ PŘEHLED VÝVOJE STAVEB PRO ZDRAVOTNICTVÍ, OD PRVOPOČÁTKŮ PO SOUČASNOST. ING. ARCH. KLÁRA FROLÍKOVÁ PALÁNOVÁ, PH.D. ŘÍJEN 2013-SRPEN 2019

1 Obsah

1. ZÁKLADNÍ POJMY ...................................................................................................................... 3

2. VÝVOJ ZDRAVOTNICKÝCH STAVEB............................................................................................. 3 2.1. NEOLIT ................................................................................................................................ 4 2.2. STAROVĚK ............................................................................................................................ 4 2.3. STŘEDOVĚK ......................................................................................................................... 11 2.4. RENESANCE ........................................................................................................................ 12 2.5. NOVOVĚK 18. – 19. ST. ........................................................................................................ 14 2.6. DRUHÁ POL. 19. ST. A POČ. 20 ST. ........................................................................................... 18 2.7. DO 2. SV. VÁLKY .................................................................................................................. 19 2.8. OBDOBÍ PO 2. SV. V. ............................................................................................................. 21 2.9. PRAŽSKÉ NEMOCNICE 20. STOLETÍ ........................................................................................... 21

3. KRITIKA MONOBLOKŮ A ROZVOLNĚNÝCH PAVILÓNOVÝCH SYSTÉMŮ .................................... 22

4. ORGANIZACE A SÍŤ V ČR .......................................................................................................... 23

5. SOUČASNOST........................................................................................................................... 23 5.1. ZAŘÍZENÍ AMBULANTNÍ PÉČE ................................................................................................... 23 5.2. ZAŘÍZENÍ PRO LŮŽKOVOU PÉČI – HOSPITALIZACI .......................................................................... 24

6. ARCHITEKTURA ZDRAVOTNICKÝCH STAVEB ............................................................................ 28

7. SOUČASNÉ SVĚTOVÉ TENDENCE V ORGANIZAČNÍM SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ ..................... 28

8. SOUČASNÉ TENDENCE V ARCHITEKTONICKÉ TVORBĚ ZDRAVOTNICKÝCH STAVEB .................. 29

9. LÉČEBNÉ LÁZNĚ ....................................................................................................................... 29

10. REFERENCE .......................................................................................................................... 31

11. PŘÍSTUPY ŘEŠENÍ (RŮZNÉ ZASTOUPENÍ V RŮZNÝCH EPOCHÁCH VÝVOJE STAVEBNÍHO DRUHU)............................................................................................................................................ 36

12. LITERATURA......................................................................................................................... 40

1. Základní pojmy …jedním z nejstarších a nejkladnějších projevů sociálního a humanitárního cítění v lidské společnosti je péče o nemocné…

Nejen na vyspělosti architektury, nýbrž i na péči o nemocné lze sledovat stav a úroveň vyspělosti společnosti

Nemoc – porucha zdraví nebo úraz, který vyžaduje léčení (Šotkovský, 1995) – choroba, onemocnění – patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk – studiem nemocí, metod, a vědomostí o nemocech a jejich léčbě se zabývá

lékařství – podobory medicíny –

• patologie (studium a diagnostika nemocí a živých organických poruch) • nosologie (nauka o nemocech, systematická klasifikace nemocí) • etiologie (zkoumá příčiny nemocí)

Zdraví

– stav celkového tělesného, duševního, sociálního blaha (Šotkovský, 1995) – absence nemoci či vady – schopnost vyrovnat se s denními aktivitami – vyrovnanost, způsobilost – dobré vyhlídky na trvající přežití – stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody (dle WHO – idealistická,

nereálná situace, 70–95 % lidí je dle této definice nemocných nebo postižených vadou či nepohodou)

• Nemoc končí

• uzdravením, • smrtí, • promění se na chronickou (Šotkovský, 1995)

2. Vývoj zdravotnických staveb …kdo nezná historii, nepochopí dnešek (Fořtl, 1995) systémy zdravotní péče

• lidový – neprofesionální systém • pečovatelský • oficiální – profesionální, zákonem upravený systém

v historické posloupnosti na sebe navazují a vzájemně se prolínají a doplňují vývojové linie

• laická péče - sebe péče, rodinní příslušníci, ostatní laici

• charitativní péče – vyvinuto z křesťanství (péče u chudé, nemocné, mentálně postižené)

• profesionální – transformována z charitativní linie s rozvojem biomedicínských věd a technologií

Vliv na vývoj v různých zemích

• náboženství • kulturní, sociální a ekonomické a politické faktory • války, vědecké objevy a významné osobnosti

(Fořtl, 1995)

2.1. Neolit

• archeologické kosterní nálezy dokazují existenci péče skupiny pravěkých lidí o zraněné jedince (zhojené komplikované zlomeniny…),

• dále vyhledávání termálních minerálních vod a peloidů (bahna, slatina, rašelina),

nasycených přírodní termální vodou (příkladem člověku byla zvířata)

• nejstarší stavební památky ve smyslu zdravotnických staveb – arch. nálezy zbytků stavební činnosti u termálních vodních zdrojů (u nás Pravřídla v Teplicích)

• fytoterapie – léčba pomocí léčivých rostlin

• psychoterapie – šamanská medicína primitivních kmenů

(Fořtl, 1995)

2.2. Starověk

• Řada písemných, předmětných a stavebních památek spojených s lékařstvím,

• vazba medicíny a náboženství, základní duchovní a tělesná péče poskytnuta v chrámech kněžími-lékaři a chrámovými sluhy, v domácnosti laická péče (rodinný příslušník či otroci)

• Chamurappiho zákoník – (kodex krále Chamurappiho) babylonský zákoník 1686

př.n.l. (jeden z nejstarších dochovaných zákoníků) • monolit z černého kamene • text zapsaný klínopisem • výklad zvykového práva, přehledně systematizován • 282 článků • zasazen do země a vystaven na veřejném místě v Babylónu (Brána boží – 88

km od Bagdádu v Iráku)

• rozsáhlé anatomické znalosti díky pitvě,

• chirurgie znala trepanaci lebky,

• gynekologie, oční lékařství, plastická chirurgie (v návaznosti na zákonodárství – cizoložství se trestalo uříznutím nosu).

• Stavební památky vázány na zdroj termálních a minerálních vod

– bazén s minerální vodou v Mohenjo-Daro v Indii – 30x60 m – 2800 př. n. l.,

– ve starověkém Egyptě za Staré říše (3 tis. př. n. l.) lázeňský úřad, v So-Bu-

Ren u Abukiru měděné potrubí na minerální vodu dl. 400 m,

– v povodí Eufratu zbytky sumerských lázní v Ilum-Istharu – 2500 př. n. l.,

– Čína – léčebné lázně 2300 př. n. l.,

– sirné prameny v Damašku,

– horká lázeň barbarských Germánů a parní lázně Slovanů,

– finské sauny.

• Antická gymnasia • pečovala o duševní i tělesný rozvoj mládeže (viz. řecké Gymnasion ve

Vitruviových spisech o stavitelství) • gymnós – nahý • starořecká instituce, ve které se neodění jinoši a muži zdokonalovali

v nejrůznějších tělesných cvičení lehké atletiky a připravovali se na četné starověké hry včetně olympijských, později zde přednášeli filosofové a stále více se prosazovala myšlenka kalokagathie – dosažení harmonie tělesných a duchovních hodnot

• kalokagathie – spojení dvou slov krásný a dobrý, co není zároveň dobré, nemůže být krásné a naopak; ideál harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti

– vázáno na místa s přírodními horkými prameny, – cvičební louky a běžecké dráhy, ke kterým přiléhala sloupová hala – stoa, – na sloupovou halu navazovala skupina budov se sprchami, horkými vanovými

lázněmi, místnostmi pro horkovzdušnou lázeň, – dále plavecký bazén a místnost pro masáže a natírání olejem, – odpočívárny s lehátky.

• Objevuje se ve Spartě, Dresu, Alexandrii, Aidipsu, na ostrovech Mélu a Lesbu a

v Thermopylách. Z těchto gymnasií později římské thermy. • hypotetický rozvrh palaistry dle Birnbauma a Otoupalíka (Vitruvius)

(Vitruvius, 2001)

• V Antickém Řecku již pojem lékař – docházel do domu k nemocným, nebo je léčil u sebe doma – na „soukromé

klinice“, tzv. iatreion (tradiční atriový dům – byt lékaře, pokoje pro nemocné, příprava léčiv a obkladů z bylin)

(Fořtl, 1995)

– veřejné léčebny – asklépia

• bájná Hygie – zabývala se předcházením nemocí – nyní v oblasti prevence existuje název

„hygiena“ – Hygeia – dcera boha Asklépia a Epione – bohyní zdravé čistoty a také bohyně

Měsice – součástí kultu v 7. st. př. n. l. – Hippokratova přísaha začíná přísahou na Hygieiu – sestry Meditrine a Panakeia (zároveň bohyně lékařů a čarodějnic)

symbolizovaly jednotlivé stránky zdraví: léčení a hojení – bratr Telesforos - představoval síly uzdravení – součástí vyobrazení je had, který ji omotával tělo a je symbolem léčení

Hygie (www.klimt.com) Gustav Klimt (14. července 1862 Baumgarten u Vídně – 6. února 1918, Vídeň) byl významný rakouský malíř žijící převážně ve Vídni.

• technicky vybavené lázně – projektant Archimédes – 216 př. n. l. lázně do Syrakus

• Archimédes (*287-+212 př. n. l. – zabit při obraně Syrakus, odkud pochází a celý život zde žil)

• řecký matematik, fyzik, filosof, vynálezce a astronom • výpočet plochy segmentu paraboly, výpočet délky kružnice, přesně

odhadl č. pí, výpočet objemu těles, statika – princip páky, hydrostatika – Archimédův zákon, šnekové čerpadlo, obrané stroje

• Archimédův zákon – těleso ponořené do kapaliny, je nadlehčováno vztlakovou silou rovnající se tíze kapaliny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa

• V Antickém Římě – zdravotně sociální ústavy – péče o nemocné a přestárlé občany

i otroky – Převzali medicínu a lázeňskou tradici od Řeků – římské lázně

• umístění – co nejteplejší místo odvrácené od severu a severovýchodu • obrácené na JZ či J – koupání od poledne do večera • kaldarium – horká lázeň • tepidarium – vlažná lázeň

• mužské i ženské lázně připojeny na sebe – společný vodní rezervoár (vasarium)

• otopné zařízení hypokausis (nad otopným vedením se zřídí 3 kovové kádě, jedna pro horkou, druhá pro vlažnou a třetí pro studenou vodu…

• velikost lázní byla upravena dle počtu obyvatelstva • šířka má být o 1/3 menší než délka

str. 187 (Vitruvius, 2001)

– Lázně v Bajere u Neapole – sirné prameny – 278 př. n. l. – rozsáhlé plavecké bazény, vanové lázně s odpočívárnou pro 10 lůžek a další provozy, okolní sídla vytápěné horkými prameny

– Lázně Tibur u Říma a lázně na Ischii v Tyrhénském moři – slouží

dodnes

– Asi 80 lázeňských míst léčebného charakteru

– Mimo území Itálie na území Římského impéria – lázně Aix en Provence, Achen, Wiesbaden, Baden ve Švýcarsku, Piešťany a Teplice v Čechách, Alpský Davos (klimatické lázně)

– Lázně Římané dále rozvinuli v - thermae – thermy, jejich předobrazem

bylo řecké gymnasion, postupně se však upouštělo od aktivního sportu, šlo tedy o zařízení kulturně společenské, zdravotnické a spíše hygienicko preventivní a kondiční – „komplexní zařízení pro volný čas“

• Stabijské thermy v Pompejích, založené ve 2. století př. n. l.

(Vitruvius, 2001) Předchůdce nemocnice – valetudinarium

• vnikala v rámci předsunutých táborů římských legií • své pevné místo v rámci pravoúhlé sítě, na které jsou tábory založeny, • podobná zařízení civilní – nemocnice a sociální ústavy pro přestárlé v jednom (pro

nemajetné občany a otroky), • stavebně valetudinarium vychází z iatreionu

(Staňková, 1979)

Hippokrates z Kósu (460 př. n. l. Kós – 377 př. n. l., Larisa v Thesálii) • nejslavnější lékař starověku a „otec medicíny“, zakladatel racionálního lékařství • odkazuje se na Asklépia (asklépiovcem) • představitel kóské školy – sbírka textů Corbus Hippocraticum, které nahradily primitivní

léčitelskou magii soustavným pozorováním a racionální úvahou a položily tak základy medicíny jako vědeckého oboru

• snažil se o vymezení duševních poruch • bývá mu přisuzováno autorství Hippokratovy přísahy (tj. soubor etických pravidel pro

jednání lékaře) Asklépios (počeštěně Eskulap) (13. st. př. n. l.) • řecký léčitel • jeho dcera Hygien, byl prohlášen za boha léčitelství • symbol hůl omotaná hadem • jeden had symbolizuje jednu cestu uzdravení • kult Asklépia – po určitých periodických období se vrací jeho uctívání jako boha (460-377

př. n. l. Hippokrates, 129-199 Claudius Galén – 2. nejvýznamnější lékař antiky, 98-138 ženský lékař Sóranos z Dresu)

Claudius Galén (129 Pergamon – 200 nebo 2016 Řím) • jeden z nejvýznamnějších starověkých lékařů • významný filosof a logik • odvážné operace oka a mozku. Pak se ještě 2 tisíciletí ani nezkoušelo • vymyslel pouštění žilou (vydrželo až do 19. st.) • psal, přednášel a demonstroval z anatomie • dvorní lékař Narcise Aurelia a syna Komoda • pitval opice a prasata, aby zjistil, že se člověk v podstatě neliší • zjistil, že v žilách nekoluje vzduch ale krev a že je rozdíl mezi žilou a tepnou • Galánovy teorie, ve shodě s Platónem, zdůrazňovaly účelovost stvoření jedním

stvořitelem. • Po vzniku univerzit se texty galénovské medicíny staly hlavními učebnicemi na

lékařských fakultách. • Galánova autorita dominovala v medicíně až do 17. století, kdy William Harvey upřesnil

teorii krevního oběhu. Islám

• po určitou dobu centrem medicínské vzdělanosti • navázali na učení Hippokrata a Galéna a rozvinuli nauku o příznacích

onemocnění • péče v primitivních klášterech – lékaři a jejich sluhové • lékař Rhazes a Avicena (980-1036) – z jejich děl čerpala medicína západní

Evropy

Abú Bakr Muhammad ibn Zakaríja ar-Rází, ve středověkých latinských textech nazývaný Rhazes (26. srpna 865 – 925)

• byl perský polyhistor, jedna z významných osobností Zlatého věku islámu, lékař, biolog, fyzik a filosof.

• přisuzuje se mu řada lékařských objevů, například rozlišení pravých neštovic od spalniček, a objevení řady nových sloučenin, například petroleje nebo kyseliny sírové.

(Fořtl, 1995, Vitruvius, 2001)

2.3. Středověk

• S koncem západořímské říše nastal konec antické kultury a s ní i tradice medicínské a lázeňské.

• Barbarské kmeny přinesly primitivní medicínu založenou na léčivých rostlinách a

jednoduchých horkých a praních lázních.

• křesťanská víra • dochází k mysticismu a askezi, lázeň je zavrhována jako tělesná rozkoš • neuznávala, nepodporovala a někdy i trestala jakýkoliv pokus a zájem o

zkoumání pochodů v lidském těle • pomoc bližnímu je pomoc bohu. 4. st. n. l. první kláštery, zajišťování tělesné,

psychické a sociální potřeby (tj. strava, útulek, fyzická a duchovní podpora) • ošetřovatelské řády a klášterní bratrstva

Jsou zakládána „xenodochia“ – pro pocestné a nemocné (s pavilony pro nemocné se zvláštním oddělením pro malomocné a ubytovna pro poutníky)

– Příkladem je xenodochium v Ostii, založeno sv. Jeronýmem, základem je basilika s představeným pravoúhlým sloupovým nádvořím, obklopeným ubytovacími prostory pro pacienty.

– V Turmaninu v Syrii tato přísný symetrická kompozice nahrazena volnější

asymetrickou, rozdělenou podle funkcí

• V zemích západní Evropy od 9. st. do 12. st. – klášterní hospitály – ubytovny pro poutníky, nemocnice

• v českých zemích – od 10 století (v Praze

první hospice – civilní sestry, dále náboženské řády a kongregace), u klášterů první špitály, které poskytovaly přístřeší, obživu, postel a teplo

• Anežka Přemyslovna – založila několik klášterů v Praze, řád křížovníků s červenou hvězdou, pro které vypracovala pravidla péče o chudé a nemocné

• boromejky, johanitky, alžbětinky, milosrdní bratři, diakonky (evangelíci – pracovali v terénu)

• Nejznámější klášterní nemocnice u kláštera v St. Allen v dnešním Švýcarsku

– plán zůstal nezrealizován, ale jedná se z hl. vývoje o jedinečný polyfunkční komplex

– centrem je klášterní kaple, chirurgický pavilon a v těsné blízkosti pavilon pro těžké pacienty, zahrada léčivých bylin, lékárna, pavilon pro ubyt. lékařů a knihovna, ambulance vedle klášterního refektáře

– první oddělení ambulantní a lůžkové části

• od 12. st. – velká a vlivná města zakládají vlastní nemocnice (Erfurt -1183, Curych, Kostnice, Vídeň, Ulm a Basilej). Funkce nemocnice, starobince, chudobince, nalezince a ústavů pro choromyslné.

• Ve 13. st. – nemocnice zakládají rytířské řády (web Klub historie červeného kříže)

• velký rozvoj ošetřovatelství u církevních řádů za křížových výprav mezi lety 1095-1121 – nové vojensko – církevní řády, pečovali ve Svaté zemi o raněné vojáky a poutníky, vysoká morálka

• Maltézští rytíři – Johanité • ošetřovatelská péče, pomoc chudým, obrana víry • 1040 v Jeruzalémě špitál při kostele sv. Jana Křtitele • nerozlišovali původ ani víru • čerpali z arabské medicíny • kvůli obraně ozbrojené složky – církevně rytířský řád • po pádu Jeruzaléma 1187 do Sklonu, od 1309 na ostrově Rhoda, od r.

1534 na Maltě – odtud Maltézští rytíři • rozvoj v 16. století, na Maltě 3 velké nemocnice, od r. 1595 na Maltě

lékařská škola, proslulá nemocnice v La Vallettě u pevnosti San Elmo – transport nemocných z lodí

• Johanitky – ženský řád Maltézských rytířů, zánik za husitských válek • Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského • Řád křížovníků s červenou hvězdou • Řád milosrdných bratří

• Stejný význam i občanské nemocniční řády – sv. Ducha

Základním skladebným prvkem středověkých nemocnic

• sálový prostor oboustranně osvětlený s řadami lůžek, • lůžka kolmo k ose sálu, • lůžka volně nebo v kójích, • v čele sálu oltář, • přímá formální vazba na sakrální stavby, • tyto sály také kolem dvorů nebo v křížové kompozici, • sály i k lékařským zákrokům, • diferenciace funkcí až ve 14. a 15. st., • tento princip až do 18. st. (u nás nemocnice Na Slupi od K. I. Dienzenhofera – 1723-

32)

(Fořtl, 1995)

2.4. Renesance

• opětovný zájem o antiku, • renesanční nemocnice – prestižní záležitostí zakladatelů a mecenášů, z darů církve,

vládnoucích rodů a soukromých osob, • v 15. a 16. st. se oddělily od nemocnic sociální ústavy (starobince, nalezince), větší

diferenciace dle funkcí, • Humanismus

• životní postoj, zaměřený na pozemský život člověka, podle kterého je člověk sám cílem a měřítkem svého konání

• humanus = lidský, tzn. civilní, pozemský výraz architektury • různé myšlenkové směry a postoje, zaměřené na člověka a lidstvo

• postoj vychází z uznané hodnoty každého lidského života

• myšlenkový směr, který zdůrazňuje univerzální lidství, solidaritu všech lidí proti partikularismům rasovým, jazykovým národním, náboženským

• hnutí pozdního středověku a raného novověku, od nebeských věcí se obrací více ke všem pozemským a lidským, od věčnosti k pozemskému životu

• Tomáš Halík (český katolický kněz, teolog, religionista, sociolog náboženství): „pohled na svět, který vychází z poznání, že člověk je právě jen člověk, není Bůh, má k dispozici jen lidské síly a lidskou (omezenou, konečnou) perspektivu.“

• základním požadavkem arch. kompozice – jasnost, určitost, jednoznačnost hmot,

prostorů, tvarů i jejich vazeb

• realizace – skvosty renesanční architektury

• humanistické a racionální vlivy

• příklady

– Ospedale Maggiore v Miláně – Antonio Filarette z Florencie (1456-65)

– Ospedale dei Innocenti ve Florencii – Filippo Bruneleschi (1419)

(představuje péči o děti po pět století – humanistický pohled rané renesance, racionální a harmonická nemocniční architektura)

§ Pražská invalidovna (Praha – Karlín – 1731-37) • barokní architektura dle vzoru pařížské invalidovny • pro ubytování válečných invalidů • zrealizována devítina původního záměru • nyní v okolí rozsáhlý veřejný park Kamzlovy sady • autor Kilián Ignác Dientzenhofer, za účasti Josefa Emanuela Fischera

z Erlachu • realizace na tzv. Špitálském poli (vlastnili špitálníci kláštera sv. Anežky od 13.

st.) • 1817 zde založeno pražské předměstí Karlín • půdorysný tvar čtverec strany o 300 metrech

(Fořtl, 1995)

(Staňková, 1991)

2.5. Novověk 18. – 19. st. 1737 – požár Hotel Dieu – největší západoevropská nemocnice 1778 vyhlášena soutěž na novou nemocnici vyhrál Bernard Poyet (Dijon 1742- Paříž 1824, francouzský architekt)

– půdorys s centrálním nádvořím a hřebínkovým uspořádáním (z politických důvodů nebylo realizováno – 1789 revoluce) Princip – určující pro řadu evropských nemocnic od 18. do poč. 20 st. …napoleonská tažení a Krymská válka (1853–1856) ukázaly potřebu naléhavé péče o raněné vojáky – rozvoj vojenské medicíny… Henry Dunat (švýcarský kupec) zkušenosti z bitvy u Solferina v r. 1859

• podnítil vznik Mezinárodního červeného kříže r. 1864 v Ženevě (organizace se stará o lidi postižené válkou či obětí katastrof)

Florence Nightingalová (anglická ošetřovatelka) zkušenosti z Krymské války 1853-56 • uvedla do praxe hygienickou reformu, podávání kvalitní strav, odpočinek pro

vojáky – vznik moderního ošetřovatelství • založila první ošetřovatelskou školu při Nemocnici sv. Tomáše v ro. 1860

v Londýně – podnítilo vznik ošetřovatelských škol v Evropě i ve Spojených státech

…zvýšení populace na konci 18. st. + hromadné stěhování lidí do měst – řešení hygienických podmínek… od 19. století

• hlubší znalost farmakologie, patogenů, antiseptik, rentgenových paprsků, chirurgických technik a dal.

• nemocnice už neslouží pouze pro léčení nemocných, ale i pro studium nemocí a výuku budoucích lékařů

A. Důraz na diferenciaci provozů a funkcí, – lůžkové sály menší a dokonale osvětlené a větrané,

– půdorys s centrálním nádvořím a hřebínkovým uspořádáním pavilonů kolem nádvoří propojených chodbami.

– ostatní funkční celky nemocnice v objektech, které tvořily průčelí a uzavíraly celek komposice.

A. Nové vědecké názory

– Důraz na větrání a osvětlení, – oddělení infekčních a neinfekčních chorob, – hygienické vybavení nemocnice.

A. Příklady

– Pařížská nemocnice Lariboasiere (Gauthier 1846-53) – Zemská porodnice v Praze (Hlávka 1867-70) č.p. 441, Apolinářská 18

• autor Josef Hlávka – pověřen 1863 Zemským výborem Království českého

• nutná potřeba moderního porodnického ústavu • inicioval František hrabě Thun-Hohenštejn • styl severoněmecké gotické architektury – základní stavební materiál

režné cihly • inspirace v zahraničních nemocnicích (Brusel, Vídeň, Paříž) • budova čtvercového půdorysu s vnitřním nádvořím uprostřed, 11 traktů

navzájem propojeno chodbami, v průčelí kaple sv. Kříže a správa porodnice, kolem vnitřního nádvoří porodní trakty a posluchárny, na ně navazovalo lůžkové oddělení, prádelna, kuchyň strojovna

• kapacita 376 lůžek, • součástí byl nalezinec. • cihlová fasáda • pokoje po 8mi • dostatečný počet záchodů a umýváren • okna pokojů na slunnou jižní stranu se zahradou • pokoje v šesti samostatných pavilonech, které se dají uzavřít do

karantény • slouží dodnes bez zásadních změn

– Nemocnice v Estendu v Berlíně – Hl. městská nem. v Brně (Theofil Hansen)

– Klárův ústav slepců na Klárově (1836-44) Praha1, Malá Strana, Klárov 3 • Klárov od r. 1922, na počet univerzitního profesora Aloise Klara a

jazykovědec (1763-1833) • součástí je i kaple sv. Rafaela • projekt arch. Vincenc Kulhánek, kaple Josef Ondřej Kranner • zaopatřovací a zaměstnávací ústav pro dospělé slepce (vyučení a

vzdělání a přiměřená práce) • pro 300 osob • se čtyřbokou věží s hodinami a zvonem nad střední částí,

v tympanonu nad průčelím je reliéf od Josefa Maxi – biblický syn Tobiáš natírá otci zrak mastí od archanděla Rafaela a tím mu vrací zrak)

• později úřad předsednictva vlády, Český geologický ústav, dnes Česká geologická služba

(Fořtl, 1995)

(Staňková, 1991) V současné době hřebínkový systém ve výstavbě moderních tzv. multiblokových nemocnic. Obnovení zájmu o lázně a balneoterapii • latinsky balneum • tj. sprchová nebo vanová koupel • místo, kde se provádějí léčebné lázeňské kůry • lázněmi se zabývá věda zvaná balneologie • lázeňské místo – území nebo část území obce, nebo více obcí, v němž se nacházejí

přírodní léčebné lázně, stanovení za lázeňské místo podle lázeňského zákona • lázně – termální, sluneční, bahenní, minerální • dle účelu – očistné, wellness, přírodní léčebné lázně (Obrazy z dějin české architektury, J. T. Kotlík, D. Vávra, P. Frič, Grada 2003) • velkolepou výstavbu účelových staveb odstartoval klasicismus, vrchol pak v období

eklektického historismu • původní lázeňská architektura dřevěná (Karlova Studánka, Velké Losiny), později trvalé

materiály (omítané cihly a kámen) • v zástavbě výrazně typologicky převládají penziony a hotely s parterem kaváren a

restaurací • pavilonky nad jednotlivými prameny navazují na příklady drobné architektury

romantických parků a zahrad (hlavně antické chrámky) • lázeňská města vzniklá na „zelené louce“ v krátkém časovém období na přelomu 18 a

19. st. – zajímavé urb. struktury např. o volně aranžované zahradní město (Mariánské Lázně) o geometrická racionální kompozice s osově situovanou dominantou

(Františkovy Lázně) o rostlé velkoměsto kolem páteřní osy hlavní promenády vinoucí se kolem říčky

Teplé – Karlovy Vary Koncepce komplexní léčby přináší do lázeňských měst

– rozsáhlé parkové úpravy, – kolonády pro pitnou léčbu,

– hudební pavilony, – např. Fišerova a Skalníkova koncepce Mariánských Lázní, novorenesanční

kolonáda v Karlových Varech (arch. Zítek, litinová kolonáda v Mariánských Lázních od Felmer Helmer).

(Fořtl, 1995)

2.6. Druhá pol. 19. st. a poč. 20 st.

• Nové vědecké objevy ü postupné rozdělení dle oborů, ü nové diagnostické a terapeutické metody a technologie, ü z toho vyplývají nové požadavky pro výstavbu léčebných zařízení

• Rozvoj lázeňství

– významné jsou objekty od Dušana Jurkoviče v Luhačovicích – lázně Bohdaneč – 1911-12 – Horárův lázeňský pavilon

realizace Dušan Jurkovič (1868 Turá Lúka-1947 Bratislava)

• slovenský architekt, návrhář nábytku, etnograf • studoval ve Vídni • významný představitel secesní architektury • vytvořil osobitý „národní styl“ výrazně ovlivněný lidovou architekturou • inspirace u Arts and Drafte (The Arts and Crafts Movement představuje

společenské a umělecké hnutí vzniklé ve Velké Británii v 60. letech 19. století. Umění a řemesla se měla stát protikladem k industrializované společnosti. A.a.C. chtělo navázat na řemeslnou tradici vzniklou již ve středověku, jenž byl pro A.a.C. hlavní inspirací. Zároveň se toto hnutí pokoušelo o produkci výrobků pro každého, napříč sociálními a majetkovými vrstvami. A.a.C. kladlo důraz na přirozené materiály (dřevo, kámen, kovy) a tradiční ruční výrobu. Hlavním mottem pro A.a.C. bylo: head, hand and hearth – hlava, ruce, srdce. To mělo symbolizovat tradiční přístup k řemeslu a umění. Jednou z hlavních myšlenek hnutí bylo pozvednutí průmyslovou revolucí potlačené řemeslo k novému rozkvětu. Hnutí mělo velký vliv na vývoj řemesel na evropské pevnině a bylo i předchůdcem uměleckého směru secese. www.artslexikon.cz)

• v ČR působil na Vsetínu a v Brně • realizoval za 1. sv. války cca 30 vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské

Haliči • 1897-99 – Poustevny na Radhošti – na výzdobě pracoval i Mikoláš Aleš • 1902 a dál – lázně Luhačovice – Janův dům, Chaloupka, Vodoléčebný ústav,

Slovenský dom, Slovenská búda, II. lázeňský dům a další • 1906 – Vlastní Jurkovičova vila – Brno-Žabovřesky • 4 stanice lanovky na Lomnický štít – Vysoké Tatry – 1936-39

Jaromír Krejcar (1895 Rakousko – 1950 Londýn)

• studuje architekturu u Jana Kotěry • pracuje u architekta Josefa Horára • od 1918 do 2. sv. v. v ČSR, pak po válce do ro. 1948, za 2. sv. v. a po 1948

Londýn • přední představitel funkcionalistické architektonické avantgardy

v Československé republice, • ovlivněn Le Corbusierem • propagátor ušlechtilé architektonické kompozice, nezvyklých konstrukčních a

dispozičních řešení

• sledoval krásu moderní průmyslové techniky • Lázeňský dům zv. Machnáč – 1932, Trenčianské Teplice na Slovensku

Bohuslav Fuchs (1895 Všechovice pod Hostýnem – 1972 Brno)

• studuje u Jana Kotěry, po studiu u něj zaměstnán • působí v Praze, Brně, Zlínu • architekt, urbanista, pedagog, a výtvarník • čelný představitel českého funkcionalismu • patří k nejvýkonnějším architektům – přes 100 realizací • mimořádný smysl pro soulad novostavby s prostředím • 1927 – Lázeňské pavilony Avion, Viola, Radun – Luhačovice, Bílá čtvrť • 1927 – Kropáčovo sanatorium, Rybkova ul. Brno • 1930 – městské lázně Brno-Zábrdovice (zimní očistná lázeň + letní koupání a

slunění, tj. letní lázně; 2 celky, které se stýkají u vchodu, kde jsou umístěna společná zařízení; betonová stavba rámová, obvodové stěny na vyložených konzolách, materiál cihla, lehký beton z umělé pemzy, beton, železná okna – minimum spár a anorganické látky – minimalizováno nebezpečí plísní)

• 1930 – Adaptace městských lázní (u nádraží), Nádražní 16, Brno • 1935-36 termální koupaliště Zelená Žába v Trenčianských Teplicích

2.7. Do 2. sv. války

• převládá pavilonový systém, ü pavilony volně osazeny v parkově upraveném pozemku, ü někdy propojené chodbami, ü samostatně hospodářská část souboru (vzhledem k imisím umísťována ve

směru převládajících větrů od areálu). ü centralizována je ústavní lékárna, sklady zdravotnického materiálu, centrální

sterilizace. ü u vstupu do areálů bývá příjmový pavilon se správou. ü Poliklinická funkce – ambulance u jednotlivých specializovaných pavilonů.

• Výhody pavilónového systému

ü Volnost, ü postupná výstavba, ü modernizace, ü většina prostor přirozeně osvětlena a větrána.

• Nevýhody pavilónového systému

– náročná a složitá vnitronemocniční doprava – náročnost na plochu pozemku

• kompaktnější je systém skupinový – pavilony typizované, propojené komunikačním a vícepodlažním objektem (Thomayerova nem. v Krči, ústav choromyslných v Havlíčkově Brodě). Je to doklad racionalismu funkcionalistické architektury.

ü Takto většina našich nemocnic (Bulovka – Praha, nem. v Hradci Králové,

Plzni a Českých Budějovicích – později nemocnice fakultní)

ü Funkcionalistické realizace – architekti Rozehnal, Adámek, Tenzer, Čermák, Paul, Kozák….

ü revitalizace těchto nemocničních areálů – předmětem práce dnešních architektů

funkcionalistické realizace Bedřich Rozehnal (1902 okr. Blansko – 1984 Brno)

• významně ovlivnil zdravotnické stavby • velkoryse koncipované horizontální objemy nemocnic (vliv LeC) + osobitý

výtvarný talent • 1933-35 – pavilon pro léčbu zhoubných nádorů v Brně na Žlutém kopci • 1935- 37 – nemocniční stavby pro Zemský úřad v Brně • 1937-1940 – nemocnice v Novém městě n. Moravě • 1940-43 a 47-48 – nemocnice v Kyjově • 1945-47 dostavba nemocnice v Dačicích • 1946-48 – chirurgický pavilon okresní nemocnice v Kroměříži • 1945-49 – okresní nemocnice v Hodoníně – chirurgický a interní pavilon,

prosektura • 1949 – 54 – nejznámější dílo Dětská nemocnice v Brně – Černých Polích

Antonín Tenzer (1908-2002)

• představitel českého vrcholného funkcionalismu • pocházel z Kašperských Hor, žák Pavla Janáka, při studiích pracoval u

Jaromíra Krejcara • 1934-35 – sanatorium ve Vráži u Písku • 1952 – zdravotní středisko v Praze – Vysočanech • 1959-78 – dětská nemocnice v Praze Motole • 1976 – sanatorium v Jáchymově • mimojité hotel Jalta na Václavském náměstí – nejhodnotnější pražská

architektonická realizace 50. let – socialistického realismu, na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO!!!

Bohumír František Antonín Čermák (1882 Moravský Krumlov – 1961 Bílovice nad Svitavou)

• architektonický a umělecko-průmyslový návrhář • vystudoval ve Vídni, poté působí v Brně • dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko v Brně

Ve Spojených státech vznikl monoblokový systém –

• vertikální řazení částí nemocnice (již po roce 1920), hlavně však po 2. sv. v.

• kompaktní stavební celky o desítkách nadzemních podlaží • u nás spíše snaha o kombinaci vertikálních a horizontálních systémů – • ekonomická a psychologická mez se v Evropě pokládá 8-11 pater

Nevýhody

• energetické nároky na vertikální dopravu, osvětlení, větrání, klimatizaci (nástup energetické krize 70. léta 20. st. – odklon)

• problém s rozdělením v případě infekce • velikost a nepřehlednost – negativní na psychiku • energetická zranitelnost – hrozba terorizmu

Realizace

• Univerzitní nemocnice v Cáchách

• Městská fakultní nemocnice ve Vídni • Fakultní nemocnice v Motole • Nová fakultní nemocnice v Brně

(Fořtl, 1995)

2.8. Období po 2. sv. v.

• Převládá výstavba nových zdravotnických staveb formou monobloků

• Hierarchický systém zdrav. zařízení – dle velikosti a odbornosti

• V ČSR po roce 1948 znárodnění léčebných ošetřovacích ústavů a ke znárodnění léčivých zdrojů a lázní, omezeny soukromé lékařské praxe, praktičtí lékaři i soukromí specialisté převedení do nově vznikajících zdravotnických středisek a poliklinik

• Vzniká síť zdravotnických zařízení – základem soběstačné oblasti o vel. 1 a 1,5 mil

obyvatel – cca velikost kraje

• Ještě se realizuje několik funkcionalistických konceptů předních prvorepublikových architektů

– jako monobloky: Okresní nem. v Litomyšli a v Chrudimi od Bohumíra F. A. Čermáka a G. Paula

– Městská poliklinika v Praze Vysočanech od Antonína Tenzera – Krajská dětská nem. v Brně od Bedřicha Rozehnala

• Znárodnění postihlo i arch. ateliéry – vznikají státní projektové ústavy (Zdravoprojekt

– typizace zdravotnických staveb), velké projektové organizace krajského typu – Nemocnice v Partyzánském – G. Paul, Uhliarik – Nemocnice v Třinci

(Fořtl, 1995)

2.9. Pražské nemocnice 20. století

• První moderní léčebná budova v Praze – Pavilón kožních nemocí v nemocnici Na Bulovce – 1937-38, autor ach. Jan Rosůlek

• Soubor budov Thomayerovy nemocnice v Praze 4-Krči při Vídeňské třídě – 1926-1934, autor arch. Bohumír Kozák

• 50. léta masivní výstavba poliklinik

• budování fakultních nemocnic: • stavba interního oddělení v

Praze 10 v areálu Vinohradské nemocnice- arch. Karel Vlček, 1965-1970

• sousedící budova kliniky plastické chirurgie a popálenin – arch. Ivan Šuhajík, 1972-1978

• Urologická klinika Univerzity Karlovy v Praze 2 – arch. Vratislav Růžička (1971-1976) • Největší poválečnou nemocniční novostavbou je fakultní nemocnice v Praze 5-

Motole, 1964-1977, arch. Richard Podzemný a Antonín Tenzer

a) Dermatovenerologický pavilon nemocnice na Bulovce b) fakultní nemocnice v Motole c) fakultní nemocnice v Motole s plánovanou dostavbou d) poliklinika v Břevnově e) pavilon ortopedie na Bulovce

(Staňková, 1991)

3. Kritika monobloků a rozvolněných pavilónových systémů

• v 70. letech 20. st. – nová koncepce využívající výhody obou systémů • princip humanizace

ü architektonicky laskavé, nízkopodlažní (max. 5 NP) kobercové systémy ü s kontaktem na okolní přírodu

• pozornost věnována interiérům vstupních prostor (setkávání, čekání…) ü tyto prostory vybaveny řadou služeb (kavárny, obchody, knihovny…) ü tzv. multiblokové nebo polyblokové systémy

• realizace

ü Soubor teoretických ústavů a klinika hlavové chirurgie v Heidelbergu ü Nemocnice Norimberk – jih (Joedick, Mayer, Kubanek, Müller, Röder) 1995

(vstupní hala nemocnice jako ulice s náměstím, obchody, kavárna, knihovna, kaple)

ü 1998 Agatharied autorů Architektenruppe Gaiser – Feigenbutz (použité dřevo na fasádě a v interiéru – laskavý dojem)

ü Nemocnice Roberta Debré – 90. léta v Paříži V posledních letech se realizace nových nemocnic půdorysně zjednodušuje a vrací se k přehledným hřebínkovým systémům

• Nemocnice pro ženy a děti v Karlsruhe • Dětská a ženská klinika v Drážďanech (Heink, Wischer und Partner) • Interní klinika univerzity v Heidelbergu

Soukromé kliniky na komerční bázi – důraz na humanizace samozřejmostí Realizace – příklad humanizace

• dostavba Masarykovy nemocnice v Ústí n. Labem (vstup ve dvou úrovních vložený mezi lůžkový blok a komplement – příjmová část + služby + ve spodní úrovni čekací prostor pro jednodenní hospitalizaci a speciální diagnostiku), autor Ateliér DOMY (Topinka, Juha, Líman)

• rekonstrukce původních pavilonů Vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích (přistřešením dvoru vznikla dvorana – nová architektonická kvalita), autor Ateliér Y (Bečvář, Šesták)

• nový interní pavilon Fakultní nemocnice v Hradci Králové (ateliér DOMY) Výstavba ústavů molekulární biologie a genetiky

• realizace institut Maxe Plancka v Drážďanech (autory Heikkinen – Komonen

Architects, Helsinki und Henn Architekten München)

• obdobný institut v Thomayerově nemocnici

(Fořtl, 1995)

4. Organizace a síť v ČR

• Typy ü Pavilonové typy z poč. 20. st. ü Barokní a klasicistní areály ü Dědictví éry budování socialismu

• Hierarchická skladba ü Obvodní zdravotní středisko ü Nemocnice s poliklinikou ü Krajská nebo fakultní nemocnice s poliklinikou ü Léčebny pro dlouhodobě nemocné ü Léčebny TBC a respiračních nemocí ü Psychiatrické léčebny ü Rehabilitační ústavy ü Onkologické ústavy ü Dětské ústavy ü Lázeňské léčebny ü Ozdravovny ü Hygienická a protiepidemiologická služba

(Fořtl, 1995)

5. Současnost Základní dělení zdravotnické péče

• Primérní – ambulantní • Sekundární – lůžkové • Terciérní - speciální kvalifikace na odborně vysoce specializovaných pracovištích

5.1. Zařízení ambulantní péče Primární (ambulantní) zdravotní péče

• první stupeň – praktiční lékaři • druhý stupeň – odborní lékaři

Místo • detašovaná pracoviště lékařů v bývalých zdrav. střediscích a poliklinikách • nová zařízení

Z hlediska typologie • praktický lékař • ženský lékař • stomatolog • dětský lékař

• další specialisté Legislativa

• Min. velikosti a vybavení pro lékařská pracoviště upravuje Vyhl. č. 49 ministerstva zdravotnictví ze dne 21. 12. 1992 o technických a věcných požadavcích na vybavení zdrav. zařízení.

• Zákon České národní rady č. 160 ze dne 19. 5. 1992 o zdravotní péči a nestátních zdrav. zařízeních

Obecně tech. předpisy pro zařízení amb. péče

• Bezbariérový provoz

• Sv. výška min. 3m

• U podružných místností a chodeb 2,5 m

• Provozní místnosti (trvalé pracoviště) – přirozeně osvětleny a větrány, 15 m3 vzdušného prostoru na osobu, 2m2 volné podlahové plochy/osobu

• Ostatní místnosti uměle osvětleny a větrány vzdychotech. zařízením

• Provozně uzavřený celek zdravotnického zařízení vybaven WC pro pacienty,

hygienickým zařízením pro zaměstnance, úklidovou komorou a skladem

• Účinná likvidace speciálního zdravotnického odpadu

• Dveře do místností, kam je dopravován pacient š. 90 cm, ostatní a přípravny 80 cm, WC pacientů otvírat ven

• Pracoviště samostatná nebo sdružená (polikliniky), pak je nutno zajistit požární

bezpečnosti podle platných norem a předpisů Lékařská pracoviště Způsoby uspořádání pracoviště

• jednoprostorové řešení – pracoviště lékaře i sestry v jedné místnosti – dětský lékař, stomatolog. Vel. cca 30 m2 minimálně však 15 m2.

• dvouprostorové – dvě místností vzájemně propojené dveřmi či svlékacími boxy –

pracoviště sestry a vyšetřovna, každé pracoviště cca 18-20 m2

• víceprostorové – ohlášení u sestry, pohovor lékaře s pacientem, vlastní vyšetřovna (může být i svlékací box)

Nezbytný rozsah vybavení místností viz. Vyhláška č. 49/1993 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení

5.2. Zařízení pro lůžkovou péči – hospitalizaci • Nemocnice všech typů • Odborné léčebné ústavy

Funkční a provozní skladba • lůžková část • společná část vyšetřovací a léčebná – komplement • část poliklinická • část vstupní • část administrativně správní • část zařízení pro zaměstnance a pro návštěvy • část hospodářská

Bezpodmíneční předpoklad poskytování zdrav. služeb

• kvalita provozu • optimální funkční a provozní vztahy • bezkolizní pohyb materiálu i osob v celém souboru

Pozemek pro výstavbu nemocnice

• v souladu s územním plánem, • kvalita vnějšího prostředí, • dostupnost, • racionální možnost napojení na inž. sítě, • topografie pozemku a jeho velikost – vhodná orientace je mírná svažitost k jihu,

velikost odpovídá velikosti budoucí nemocnice + rozvoj, 150 m2 na lůžko, minimálně však 100 m2. Nejsou zahrnuty parkovací plochy.

• Parkování – 1 park. místo na 10 lůžek/100 m2 ČUP polikliniky/30 m2 ČUP lékárny

A. lůžková část • lůžko je základní skladebný a organizační prvek nemocnice

• vyšší org. prvek je lůžková ošetřovací jednotka normální péče – tj.

ošetřovací stanice

• podle stupně intenzity – jednotka skupinové péče, intenzívní péče, resuscitační jednotka

• podle věku pacienta – jednotka pro dospělé, děti, kojenecká, příp.

porodnická lůžková jednotka

• dále – neinfekční a infekční

• lůžková kapacita jednotky je 25-30 lůžek – optimálně využívá personál

• lůžková jednotka nesmí být průchozí

• požární únik z pokoje do dvou směrů

Universální lůžková jednotka:

– úsek pacientů – jedno až třílůžkový pokoj s vl. příslušenstvím

– úsek personálu – sester – pracovna sester a ošetřovna, stanoviště sester – signalizace od pacientů

– úsek pomocných místností – čajová kuchyň, léčebná lázeň

– čistící místnost – vylévání, mytí, sterilizace pomůcek, sklad

špinavého prádla, úklidová komora, WC personálu, náhradní

umývárna a WC pacientů a sklady zdrav. materiálu, přístroj a čistého prádla

Lůžkové oddělení • vyšší organizační prvek nemocnice • z medicínského hlediska jednooborový celek • kapacita 30, 60, 90, 120 lůžek • vedoucím lékařem oddělení je primář • tvoří jej místnosti, sloužící k vyšetřovacím a léčebným výkonům • pro administrativně správní vedení – řídící úsek

jednotlivá lůžková oddělení dělení dle intensity ošetřovací péče

• jednotka skupinové péče • jednotka intenzívní péče • jednotka resuscitační péče

dělení lůžkových jednotek podle věku pacientů

– jednotka pro děti do dvou let – kojence – jednotka pro děti do 6 let (jídelna a herna pro děti) – jednotka pro děti od 6 do 15 let (učebna) – u chirurgických oborů se používá ještě tvz. smíšená jednotka pro děti od 3-15

let – dětská jednotka intensivní péče – jednotky porodnické – dva názory: matky zvlášť od kojenců / matky s dítětem

– roaming (pokoj s hygienickým příslušenstvím a mycím kompletem pro kojence

pro personál – pracovna, ošetřovna a stanoviště sester ve středu dispozice samostatný vstup a příjem, samostatný pavilon nebo přízemní a první podlaží monobloku dělení lůžkových jednotek podle infekčnosti a neinfekčnosti provozu

• infekční oddělení – samostatný vstup na první nadzemní podlaží, vazba na zásobování přes filtr a desinfekční stanici, v rámci pavilónového systému samostatný stavební prvek ústavu

• pokoje – systém buňkový

• důsledné čištění na čistou a nečistou část provozů

• pro návštěvy vnější galerie

B. společná část vyšetřovací a léčebná – komplement • souhrn oddělení pro diagnostiku a léčbu – větší část z nich je využívána jak částí

poliklinickou, tak částí lůžkovou. • operační komplement a centrální příjem slouží jen lůžkové části.

Složky komplementu:

• oddělení klinické biochemie • hematologie • funkční diagnostiky • radiodiagnostické • radioterapeutické • nukleární medicíny • laboratoř vyšší nervové činnosti

• oddělení rehabilitační • operační • centrální sterilizace • transfuzní • patologické

Pro dětskou část s ohledem na specifiku dětských pacientů:

• oddělení školní • radiodiagnostické • funkční diagnostiky • rehabilitační

V případě fakultních nemocnic složka studijní a výzkumná. C. Část poliklinická

• V případě přímé vazby na nemocnici jsou většinou poliklinická pracoviště detašovanými pracovišti jednotlivých odborných oddělení lůžkové části nemocnice.

D. Část vstupní

• Hlavní vstup přes vstupní halu • Vrátnice – příjezd a odjezd vozidel • Pěší přístup do nemocnice přímo z veřejného prostranství s návazností na MHD a

parkoviště Vstupní hala

• základní informace a kontrola, šatna, společenská a distribuční funkce • krátkodobá setkání návštěv a chodících pacientů, tiché zálivy na sezení, kavárna,

bufet • ke vstupní hale přiléhá přednáškový sál a knihovna

• Dobrá orientace má příznivý vliv i na psychiku příchozích pacientů • Zaměstnanci přes halu do administrativně správní části ústavu • Je třeba oddělit provoz pěších a provoz sanitek

E. Část administrativně správní • Soubor místností ředitelství nemocnice • Administrativní pracoviště vybavené pro styk s veřejností • Přiléhá ústavní lékařská knihovna • Přednáškový sál a vstupní prostory nemocnice

F. Část zařízení pro zaměstnance a návštěvy

• Centrální šatny středního a pomocného zdravotnického personálu • Lékaři a ostatní vysokoškolský personál se převléká v rámci svých pracoven • Šatny – buňkový způsob – pro 20 zaměstnanců • Princip čisté a nečisté strany s vloženou umývárnou nebo čistá a nečistá skříňka pro

každého pracovník a umývárna přiléhá • Šatny nemají nárok na denní osvětlení • Další zařízení pro zaměstnance v rámci jednotlivých oddělen

G. Hospodářská část • Údržba a provoz objektů a interní i externí dopravní služba, provoz záchranné služby

• Kompletní zásobování a likvidace odpadu, energetický zajišťuje veškerý provoz

• Dle funkcí dělíme na:

– Zásobovací ústředna NSP – příjem, příprava a distribuce materiálů pro vlastní funkční provoz nemocnice (centrální kuchyně, prádelna a čistírna, ústřední sklady ústavu, sterilizace a desinfekce, lékárna a sklad zdravotnického materiálu)

– Společná zařízení zásobovací ústředny se z organizačního hlediska člení na

– úsek příjmu materiálu, – úsek distribuce a – úsek dodávkové služby

– Energetická složka – kotelna ústředního vytápění – transformační stanice a rozvodny – náhradní zdroj elektrické energie – poháněný dieslovým motorem

(Fořtl, 1995)

6. Architektura zdravotnických staveb

• již antické lékařské školy zdůrazňovaly význam psychického stavu pacienta pro průběh somatického onemocnění

• architektonický výraz, bezkolizní pohyb, vtah zdravotnického personálu k pacientům

– vjemy, které mohou příznivě nebo nepříznivě ovlivnit psychický stav pacienta

• psychické problémy – velké monoblokové nemocnice – pocit odcizení v uzavřeném anonymním systému

• příznivé reakce – v menších zařízeních pavilónového typu s výškou do 4 NP a

s kontaktem s přírodou

• nesmí být agresivní výraz, výraz musí snížit psychické napětí pacientů (Fořtl, 1995)

7. Současné světové tendence v organizačním systému zdravotnictví

• tendence odklonu od velkých a organizačně těžko zvládnutelných všeobecných

nemocnic nad 1200 lůžek

• v menších nemocnicích dochází k jejich specializaci – vytvoření vysoce kvalifikovaných týmů pro danou specializaci

• důvod ke specializaci – četnost některých druhů onemocnění – kardiovaskulární a

nádorová onemocnění

• nový trend – diagnostická centra a okrskové nemocnice s dobou hospitalizace pouze nezbytně nutnou – co nejdříve do domácí péče – výhodné z psychologického hl. a veliké finanční úspory

(Fořtl, 1995)

8. Současné tendence v architektonické tvorbě zdravotnických staveb

(autor článku Karel Fořtl, publikováno v časopisu Architekt 11/2007, výňatek z textu uveden níže)

• 2 zásadní jevy – architektonicko-technická odpověď na závratný rozvoj medicíny a humanizace zdravotnických zařízení

• provozní stránka je rozhodující pro kvalitní funkci budoucího zařízení

• (výběr z článku „Moderní nemocnice: technologie a poslání“ – A 11/2004)

• malé nemocnice se ruší, nebo LDN

• dnešní pojetí nemocnice – koncentrace technologické a intelektuální výzbroje,

schopné co nejrychleji převést pacienta do ambulantního léčení, nebo uzdravit, dáno rozvojem vědeckým a technologickým, takováto moderní nemocnice však vytlačuje pacienta

• důraz se při léčení stále více posunuje do ambulantní sféry, zásadní význam pro řadu lékařský oborů i pro organizaci nemocnic

• smrt – v nemocnici se tradičně umíralo, moderní technologie vede k tomu, že smrt je

často odvrácena či na dlouhou dobu odložena, člověk je však smrtelná bytost, smrt se však stala něčím nepatřičným a v moderní nemocnici nemá místo

• nemocnice s pokročilou technologií se vyznačují krátkou dobou hospitalizace, přibývá

však lidí dlouhodobě nemocných a starých (hospice, ošetřovatelské domy, LDN)

• nemocnice= přechodné bydliště (pacient je obklopen technikou, ale zároveň je nemocnice přechodným bydlištěm, má nárok na soukromí, klid a čistotu, musí mít možnost z lůžka komunikovat se sestrou a telefonovat svým blízkým, na vícelůžkovém pokoji by měly být postele odděleny zástěnami

• u chronických lůžek – nemocní týdny nebo měsíce – požadavky na klid, soukromí a

prostor mnohem důležitější Dále doporučuji článek „Směry určující architekturu pro zdravotnictví“, autor Husain Varawalla, časopis Architekt 11/2007, str. 77

9. Léčebné lázně

• k léčební chronických chorob, doléčování po zákrocích, léčba civilizačních chorob, léčebně preventivní stránka věci

• balneologie – komplexní léčba – 3-4 týdny v lázních – soubor terapeutických metod, léčba pomocí přírodního léčivého zdroje, fyzikální léčby, tělocvik, dietní stravovací režim a psychická pohoda zajištěna využitím volného času (důležitá složka)

Ideální koncepce lázeňského místa:

• okolí vývěru pramenů – lázeňský střed – architektonicky akcentované vývěry pramenů a kolonády pro pitnou léčbu

• střed je obklopen věncem komplexních léčeben osazených v lázeňském parku • zásobování z vnějšího okruhu • za ním lázeňské území parku s návazností na okolní přírodu • tam končí osobní doprava – parkování osobních automobilů návštěvníků lázní

Lázeňská léčba zajišťuje v komplexních lázeňských ústavech:

• ubytování, • vyšetření a léčbu • stravování • nabídka aktivit pro volný čas

Všechny tyto služby v jednom stavebně propojeném celku – komplexní lázeňská léčebna – vhodné pro sníženou mobilitu pacientů. Lázeňské léčebny pro dospělé (rozsah 150-200 lůžek):

• oběhového ústrojí, • trávicího ústrojí • poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí • dýchacích cest • nervových nemocí • pohybového ústrojí • ledvin a močových cest • duševních nemocí • kožních nemocí • nemocí z povolání

Dětské léčebny obdobné – rozdílný ergonomický nárok (rozsah 100-150 lůžek) Léčebny pro dorost

• oběhového ústrojí • nespecifických nemocí dýchacích cest • léčba celkového oslabení

Jednotlivé části léčebny

– vstupní a přijímací část

– lůžková část léčebny

– vyšetřovací část

– léčebná část (vanové koupele, peloidní zábaly, podvodní masáže, enterocleaner, vodoléčba a klasické masáže, sauna, pohybový bazén, plynové lázně, plynové injekce, elektroléčba, léčebný tělocvik a léčba prací,

parafin, peloidní obklady a parafango, inhalace), provozy dělíme na mokré a suché

– stravovací část

– společenská část

– hospodářská část – energetická zařízení, sklady, údržbářské dílny, garáže

ústavních vozů, strojovny vzduchotechniky, klimatizace… (Fořtl, 1995)

10. Reference (časopis Architekt 11/2007, 11/2004) Psychiatrická klinika Ellsinore Helsingor, Dánsko BIG – Bjarke Ingels Group

• vyžaduje jasnou centralizovanou funkci • musí vypadat jako cokoliv, jen ne jako nemocnice • všechna oddělení vybíhají z centrálního uzlu samostatnými směry • oddělení tak vytvářejí vnitřní i vnější neformální prostory • začleňuje se do okolního kopcovitého terénu • pro pohodu pacientů psychiatrie je bezpečné

a klidné prostředí zásadní • připomínka nemoci způsobuje nestabilitu a

pocit nebezpečí • autoři se vyhýbají všem klinickým

stereotypům, tj.: • tradiční nemocniční chodba bez oken a s

pokoji na obou stranách • umělé materiály, které se snadno čistí

(plastová malba, linoleum, stropy ze sádry) • materiály mají svůj přirozený povrch (lité

podlahy z betonu, živé barvy a stěny ze skla, dřeva a betonu

• efektivně a racionálně je minimalizována vzdálenost pro přecházení a zároveň zajišťuje pro jednotlivé části maximální autonomii a intimní prostory, kde se pacienti cítí téměř jako doma

• oblast sledované léčby – omezená volnost pohybu, aniž by se mohli cítit v klaustrofobní pasti

• místnost pro sdružování a spontánní setkání lidí a současně možnosti pro soukromí a přemítání

Nemocnice pro ženy a děti Karlsruhe, Německo Architektur Truple Gaiser + Feigenbutz

• Cílem bylo nalézt humánní architektonickou řeč • měřítko budovy přizpůsobuje uživatelům, • člověka staví do středu pozornosti • komplex pro pacienty přívětivý a umožňuje jim cítit

se jako doma, tzn. vyloučit sterilní atmosféru • systém komunikací co nejjednodušší a

nesrozumitelnější • ve velkorysých čekárnách velká akvária • parapety vysoké 40 cm – umožňují malým

pacientům pohled z okna z lůžka • pro splnění všech cílů je důležitá nadprůměrná

angažovanost všech projektantů, institucí, investorů a provozovatelů

Max-Planck-Institut molekulární biologie a genetiky Drážďany, německo

Hennarchitekten, Heikkinen und Komonen

• budova je typickým příkladem flexibility architektury jako nutného předpokladu pro bezkonfliktní organizaci složitého a různorodého provozu tohoto typu zdravotnického zařízení

• experimentálně zařízená vědecká oddělení institutu a enormní tempo vědeckého vývoje se promítají v dynamickém způsobu práce a vyžadují tomu přizpůsobenou architekturu

• lineární řazení tří zásadně rozdílných funkčních jednotek – budovy s laboratořemi, zařízení pro provádění pokusů a domu pro hosty.

• hl. stavebním objektem je čtyřpatrová budova s laboratořemi, sestávajíce ze dvou identických a skoro kvadratických částí, mezi nimi je situována vstupní hala

Ústav molekulární genetiky – areál AV ČR Praha 4 – Krč Jan Šesták/Architektonický ateliér Y

• komplex tři části – laboratoře, zvířetník, kongresová sál s jídelnou zaměstnanců • určující byla modulová soustava výzkumných pracovišť, rozdělení na trvalá a

občasná + sklady • návrh byl veden maximální variabilitou v půdorysu

Nemocnice Domažlice Vratislav Danda, Pavel Kovařík

• sevřený pavilónový koncept • užší provozně-dopravní vazby blízké

výhodám monobloku • určitá rozvolněnost konceptu naopak

umožnila optimální využití svažitého terénu pro osazení poměrně rozsáhlého objektu, který tak lépe srůstá s okolním prostředím

• pro racionální organizaci interiérů jsou využita v co největší míře shodná dispoziční řešení

• univerzálně řešené dispozice se mohou v budoucnu snadno přizpůsobit novým požadavkům

• koncept – magistrála (hlavní páteř nemocnice), umístění komunikačních vertikál v těžišti mezi odděleními, stálý kontakt s okolním prostředím prosklenými spojovacími články

• předpoklad pro dobrou orientaci pacientů i návštěv • návrh preferuje nízkopodlažní zástavbu s přímým kontaktem s okolním parkem

• řešení posiluje pocit intimity a potlačuje negativní vliv nemocničního prostředí na pacienta¨průhledy umocněny panoramatem šumavské krajiny

• absolutní preference pacienta Pavilon akutní medicíny Nemocnice milosrdných bratří Brno Aleš Burian, Gustav Křivinka

Pavilon Hygieny Brno Aleš Burian, Gustav Křivinka

Operační sály oční kliniky Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem Jan Topinka, Michal Juha, Jan Líman

Centrální lázeňský park, Libenského kolonáda Poděbrady Tomáš Jiránek, Marek Lehmann/Zahrada nad Metují rehabilitace kolonády zahrnuta do celkového projektu parku

Pavilon interních oborů Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jan Topinka, Michal Juha, Jan Líman

• dostavbou nového pavilonu do stávajícího areálu vytvořily funkční monoblok s propojením velkých pavilonů do celku

• hlavní zásady: jednoznačná orientace hmot i komunikací z exteriéru i interiéru podpořených jasným tvarovým i barevnostním kódem a vzájemně fungujícími provozními vazbami

11. Přístupy řešení (různé zastoupení v různých epochách vývoje stavebního druhu)

Asimilace

• připodobnění života k životu ostatních • snaha o jejich začlenění do společnosti • zapojení chronických pacientů do života

Segregace • uzavření nemocného v izolovaném prostoru • deportace na ostrovy • ústavní péče

Humanizace (ve světě 70. l. 20. st.)

• změna pohledu na všeobecnou nemocniční péči i její specializované formy • prostředí – hledání nových vazeb vnějších, tj. komunikativní vztah k místu a městu

o zmenšování objemu a kapacit o potlačování institucionálního charakteru o vazby vnitřní

§ důraz na soukromí § neautoritativní vztah lékaře a pacienta § vlídné, přívětivé prostředí

• nevýhoda rušení institucí – malý celek nemůže disponovat vysoce kvalifikovanými odborníky a vybaveností …spolupráce?

• zlepšit životní komfort po stránce fyzické, tedy odborné zdravotně-hygienické, ale i sociální, psychologické

• soukromí (touha rozhodovat, nebo se alespoň spolupodílet na rozhodování, vlastní kompetence v prostoru)

• důstojnost, respekt • intimita – ve větších pokojích člověk ztrácí intimitu, protože více činností musí

vykonávat před ostatními Důležitá je volba místa, jako i znalost zákonů (viz. doporučená literatura) historie si všímá

§ světových stran § převládajících větrů § chování živočichů (vlastnosti ptáků, ryb, pozemních živočichů) § zkušenosti s materiálem, vzhledem k výrazně měnícím se teplotám

2 způsoby řešení staveb pro ty z nás, kteří potřebují speciální péči: • Asimilace • Segregace

Asimilace

• Připodobnění života k životu ostatních • Snaha o jejich začlenění • Zapojení pacientů do života

A. Denní stacionáře – Day care - samostatně či při psychiatrických ambulancích

B. Chráněné bydlení – malé „rodinné“ skupiny, za asistence konají běžné

denní aktivity, práce v „chráněných dílnách“

C. Asistenční péče v domácích prostředí – Home care – plnější a citově bohatší život, ekonomičtější pro společnost, lze doplnit denní školkou, jako pomoc rodině, strukturovaný a edukativní program, zbytečně nepsychiatrizovat

Segregace

Historie

– připoutání choromyslného okovem ke stromu – uzavření v izolovaném prostoru – středověk – deportace na ostrovy – „leprosária“ nebo institucionální péče –

charitativní činnost řádů při klášterech a kongregacích – novověk – vznik a rozvoj nemocnic, v 18. st. Psychickým chorobám přiznána

stejná závažnost jako nemocem fyzickým – nutnost léčby – poč. 20. st. – specializace oboru – specializované nemocnice, soukromá

nervová sanatoria (Šimsovo sanatorium v Praze – Smíchově), ústavy ale i humanitní snaha – pavilonové uspořádání v zeleni (komplexy Dobřany; Zemský ústav pro choromyslné Praha-Bohnice, autoři Keller, Deport 1905-1924 + arch. Roštapil – kostel a správní budova – 303 ha včetně polí, luk, vinic, statku, ubytování zaměstnanců, vily lékařů, divadlo … 1774 lůžek; komplex v Kroměříži Hubert Gessner 1905-09, 1400 lůžek; Sirotčinec Praha – Hradčany, autor Josef Rosipal 1912-13)

– 20.-40. léta – funkcionalistická zástavba – pavilonový systém – 50. léta – část péče do zrušených klášterů – péče řádové sestry – 60. léta – v Evropě a USA – nemocnice – moderní továrny na zdraví,

mnohalůžkové pokoje bez vlastního příslušenství Experimenty

– snaha o zachování soukromí – možnost volby formy komunikace – služby pro lidi žijící uvnitř i v okolí – např. Pečovatelský ústav pro opuštěné děti v Amsterodamu 1958-60, arch.

Aldo van Eyck) – Ústav pro mentálně a tělesně postižené v pokročilém věku v Amsterodamu –

Slobervaartu 1965 a 71-74 Hermann Hertzberger) 70. léta 20. století

– Změna v pohledu na všeobecnou nemocniční péči i její specializované formy – Humanizace prostředí – hledán nových vazeb vnějších – tj. komunikativní

vztah k místu a městu, zmenšování objemu a kapacit, potlačování institucionálního charakteru a vazeb vnitřních, tj. důraz na soukromí, neautoritativní vztah lékaře a pacienta, technologie ustupuje do pozadí ve prospěch vlídného, přívětivého prostředí – zvláštní význam hlavně pro chronické pacienty, pro které jsou ústavy „domovem“ na celý život

Stále častější kritika forem péče o „odvrácenou tvář společnosti“ trend rušení institucí. Slabiny:

– malý celek tzv. kontra-instituce nemůže disponovat vysoce kvalifikovanými odborníky, trvale přítomné méně kvalifikované síly, nemůže disponovat vybaveností

Je třeba hledat spolupráci, své místo mají oba typy zařízení (běžné např. v Rakousku, Německu, Holandsku…)

– mluví se o odlišnosti, místo hledání podobnosti či stejnosti

– fixování pocitů nadřazenosti, pokušení být manipulátorem, dominátorem proti empatii, soucitu

– mentálně retardovaný k údivu neretardovaného mnohdy předvádí velmi pozoruhodné výkony, hluboké svojí autenticitou.

12. Literatura časopis Architekt 11/2007, 11/2004 FOŘTL, Karel. Občanské stavby: stavby zdravotnické. Praha: České vysoké učení technické, 1995. ISBN 80-01-01331-6. Internetová skripta – Základy architektury a stavitelství (VŠB-TUO – FAST) NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb: příručka pro stavebního odborníka, stavebníka, vyučujícího i studenta. Přeložil Pavel SCHIER. Praha: Consultinvest, 1995. ISBN 80-901486-4-6. STAŇKOVÁ, Jaroslava, Jiří ŠTURSA a Svatopluk VODĚRA. Pražská architektura: významné stavby jedenácti století. Ilustroval Jaroslav STANĚK. Praha: [s.n.], c1991. ISBN 80-900209-6-8. STAŇKOVÁ, Jaroslava a Josef PECHAR. Tisíciletý vývoj architektury. 2. přeprac. vyd. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1979. Polytechnická knižnice. Řada 1, Věda a technika populárně, sv. 112. SYROVÝ, Petr. Dobrodružství architektury. Praha: ABF, Arch, 1999. ISBN 80-86165-28-0. ŠOTKOVSKÝ, Ivan. Úvod do studia demografie. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 1996. ISBN 80-7078-327-3. VITRUVIUS POLLIO, Marcus. Deset knih o architektuře. 3. vyd. Přeložil Alois OTOUPALÍK. Praha: Arista, 2001. Antická knihovna, 42/R. ISBN 80-86410-23-4. Vyhl. č. 221/2010 ministerstva zdravotnictví o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení Zákon České národní rady č. 160 ze dne 19. 5. 1992 o zdravotní péči v nestátních zdrav. zařízeních