Stěžejní funkce MS Excel 2007/2010, jejich ovládání a možnosti využití

Základní orientace v aplikaci

• operace s tabulkami a jejich obsahem• buňky uspořádané do sloupců a řádků s

alfabetickým, resp. numerickým značením• dokument aplikace sestává z tzv. listů, jejichž

obsah lze stavět do vzájemných souvislostí

Vkládání obsahu do buňky

• dvojité poklepání myší na buňku, ukončení vkládání obsahu stisknutím ENTER

• možnost editace viditelné velikosti buňky tahem myší

Vkládání obsahu do buňky

Výběr buňky

• možnost označení celého sloupce/řádku kliknutím na jeho značení po levém, resp. horním okraji dané oblasti buněk

• označit vše -> kliknutí na průsečík značení sloupců/řádků vlevo nahoře

Výběr buňky – označit vše

Výběr vzájemně nesousedících polí

• stisknout a podržet Ctrl, přitom kliknout na požadované buňky

Výběr vzájemně nesousedících polí

Formátování buněk

• editace formátu (písmo, ohraničení tabulky, barva pozadí, …) kliknutím pravým tlačítkem myši na vybrané pole, dále volba Formát buněk

• předpřipravené šablony k převzetí pomocí volby Automatický formát -> také možnost výběru jen dílčích prvků šablony

Formátování buněk

Zápis vzorce

• výpočetní operace mezi obsahy buněk• využití v účetnictví, informačních službách,…• zápis vzorce do buňky po dvojitém poklepání

nebo do horního řádku pod ovládacími lištami, kde je vždy souběžně vyjádřena hodnota označené buňky

Zápis vzorce

Výběr funkce ze seznamu

• poklepání na ikonu fx, dále výběr požadované funkce z nabídky

• u každé funkce vysvětlující komentář

Výběr funkce ze seznamu

Struktura vzorce

• vzorec pro funkce vždy začíná znamínkem =• může obsahovat konstanty (číselná vyjádření

hodnot) i proměnné (např. odkaz na jinou buňku; při změně hodnot vzorce bude výsledek automaticky přepočítán)

Základní matematické operace – sčítání, příklad

• do buňky A1 vepíšeme hodnotu 10, do buňky B1 hodnotu 5

• do libovolného prázdného pole, např. C1, umístíme součtový vzorec, v tomto případě =A1+B1

• po stisknutí ENTER se v buňce C1 objeví výsledek, tedy 15

Základní matematické operace – sčítání, příklad

Základní matematické operace

• obohatíme předchozí vzorec o konstantu, např. =A1+B1-12

• po stisknutí ENTER se v buňce C1 zobrazí aktualizovaný výsledek

Základní matematické operace

Funkce SUMA

• sčítat lze i celé sloupce/řádky• pro součet hodnot všech prvků tabulky• např. tabulka o velikosti A1 … A8 (svisle), resp.

A1 … D1 (vodorovně) -> vzorec =SUMA(A1:D8)

Funkce SUMA

Další matematické funkce• Průměr hodnot vypočítá aritmetický průměr

hodnot vybraných prvků.• Počet hodnot spočítá hodnoty (jakkoliv vyplněná

pole) ve vybrané oblasti.• Počet čísel spočítá číselné hodnoty ve vybrané

oblasti.• Maximum zobrazí nejvyšší hodnotu ve vybrané

oblasti.• Minimum zobrazí nejnižší hodnotu ve vybrané

oblasti.

Funkce KDYŽ

• logická funkce vyžadující zadání podmínky (toho, podle čeho Excel pozná, zda bude podstatou výsledku ANO, či NE), a dvojí odpovědi (toho, co se zobrazí v případě pravdy, respektive nepravdy)

Funkce KDYŽ - příklad

• požadujeme, aby hodnota v buňce A1 byla menší než hodnota v poli B1

• do buňky A1 vepíšeme hodnotu 5, do B1 hodnotu 7

• vzorec =KDYŽ(A1<B1;“vyhovuje“;“nevyhovuje“)

• prvním prvkem v závorce je logická podmínka, dále výstup pro pravdu a nepravdu

Funkce KDYŽ - příklad

Absolutní odkaz• využití v situacích, když chceme aplikovat z funkčního

hlediska stejný vzorec na více buněk pod sebou či vedle sebe

• zadáme-li do buňky B1 (=A1), tedy tzv. relativní odkaz na obsah jiného pole, v případě zkopírování vzorce do buňky B2 se odkaz automaticky změní na (=A2)

• mezi relativním a absolutním odkazem přepínáme klávesou F4 -> automatické přidání znaku $

• na rozdíl od relativního odkazu se podoba absolutního odkazu v buňce nezmění

• možno vytvořit částečně absolutní odkaz (svisle či vodorovně)

Absolutní odkaz