Embed Size (px)
Citation preview
Téma 2:
MAJETKOVÁ
A KAPITÁLOVÁ
STRUKTURA PODNIKU
OSNOVA:
1. Majetek podniku
2. Majetková struktura podniku a faktory, které ji ovlivňují
3. Kapitál (finanční zdroje) podniku
4. Kapitálová struktura podniku a faktory, které ji ovlivňují
5. Rozvaha (bilance)
6. Oceňování majetku a závazků
1. MAJETEK PODNIKU
Dlouhodobý majetek, oběžný majetek
MA
JE
TE
K P
OD
NIK
U
Dlo
uh
od
ob
ý m
aje
tek
Ob
ěţn
ý m
aje
tek
Hmotný dlouhodobý majetek
nemovitý Pozemky Budovy
Nehmotný dlouhodobý majetek
Finanční dlouhodobý majetek
vě
cn
ý
pe
ně
ţn
í
Zásoby
Pohledávky
Finanční majetek
Krátkodobé Dlouhodobé
Peníze C enné papíry
Materiál Nedokončená
výroba Hotové výrobky Zboţí
Cenné papíry Majetkové účasti
Ocenitelná práva Software
movitý Stroje,
zařízení Dopravní
prostředky
PROVOZNÍ CYKLUS
(KOLOBĚH OBĚŢNÉHO MAJETKU)
MATERIÁL
ROZPRACOVANÁ
VÝROBA
HOTOVÉ
VÝROBKY
PENÍZE
POHLEDÁVKY
nákup
výroba
prodej výroba
inkaso
2. MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU
A FAKTORY, KTERÉ JI OVLIVŇUJÍ
• Majetková struktura = struktura
dlouhodobého a oběžného majetku,
používaného podnikem
• Měla by být optimální a umožňovat
provozování podnikatelské činnosti tak,
aby byly splněny cíle podnikání
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ
MAJETKOVOU STRUKTURU
• Odvětví a typ podniku
• Finanční politika podniku
• Výnosnost a likvidnost jednotlivých složek
majetku
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ
MAJETKOVOU STRUKTURU
• Výnosnost = možná míra zhodnocení
původně vložených prostředků (obecně
platí: dlouhodobý majetek je výnosnější
než majetek oběžný)
• Likvidnost = rychlost a nákladnost zpětné
přeměny na peníze
ČLENĚNÍ MAJETKU
PODLE LIKVIDNOSTI
1. stupeň
likvidnosti
peníze v hotovosti
nevázané bezhotovostní peníze na
bankovních účtech
2. stupeň
likvidnosti
splatné krátkodobé pohledávky
termínované vklady
krátkodobé cenné papíry
3. stupeň
likvidnosti zásoby všeho druhu
ČLENĚNÍ MAJETKU
PODLE LIKVIDNOSTI
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je
považován za téměř nelikvidní.
3. KAPITÁL
(FINANČNÍ ZDROJE)
PODNIKU
Vlastní kapitál, cizí zdroje
KA
PIT
ÁL
P O
DN
IKU
Vla
stn
í kap
itál
C
izí zd
roje
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Fondy tvořené ze zisku
Rezervy
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
Bankovní úvěry Podnikové obligace
Závazky k dodavatelům Závazky k zaměstnancům Závazky vůči státu Bankovní úvěry
Zákonné Ostatní
Minulých let Běţného období
Rezervní fond S tatutární a ostatní fondy
Emisní áţio
Výsledek hospodaření
DALŠÍ ČLENĚNÍ KAPITÁLU
Podle doby pouţitelnosti:
• trvalý (je podniku k dispozici na neomezenou dobu)
• dočasný (je třeba jej ve sjednané lhůtě vrátit)
Dočasný kapitál dále dělíme na:
• dlouhodobý (podnik má tento kapitál k dispozici na dobu delší než jeden rok)
• krátkodobý (je podniku k dispozici na dobu do jednoho roku)
Podle způsobu získání:
• vnitřní (byl vytvořen vlastní činností podniku)
• vnější (byl získán jinak)
DŮVODY PRO POUŢITÍ
CIZÍHO KAPITÁLU
• Podnik nemá dostatek vlastních zdrojů k financování svých potřeb
• Cizí kapitál umožňuje podniku realizovat podnikatelské záměry, které by jinak neuskutečnil
• Při použití cizího kapitálu nevznikají poskytovateli práva podnik přímo řídit
• Důvodem pro používání cizího kapitálu je i jeho cena
KAPITÁL VERSUS
PENĚŢNÍ PROSTŘEDKY
• Peníze jsou jednou ze složek majetku
podniku
• Kapitál představuje celkovou výši
prostředků vynaložených na celkový
majetek podniku
4. KAPITÁLOVÁ STRUKTURA
PODNIKU A FAKTORY, KTERÉ JI
OVLIVŇUJÍ
• Kapitálová struktura podniku =
struktura kapitálu, tedy finančních zdrojů,
z nichž je financován majetek podniku
• Závisí na: velikosti podniku, předmětu
podnikání, rychlosti obratu kapitálu,
organizaci nákupu a prodeje atd.
KRITÉRIA PRO VÝBĚR KAPITÁLU
• Dostupnost kapitálu
• Cena
• Bezpečnost
• Výše a stabilita výsledků podnikání
• Časová potřeba kapitálu
5. ROZVAHA (BILANCE)
Bilanční princip, struktura rozvahy, vliv
hospodářských operací na rozvahu
BILANČNÍ PRINCIP
Majetek podniku se posuzuje:
• Podle jeho konkrétní formy - mluvíme o
aktivech
• Podle zdrojů jeho financování –
mluvíme o pasivech
BILANČNÍ PRINCIP
• Oceníme-li majetek v peněžních jednotkách, je
zřejmé, že součet aktiv a součet pasiv se
sobě musejí v kaţdém okamţiku rovnat
• Toto základní pravidlo se označuje jako bilanční
princip
• Obecně platí bilanční rovnice:
AKTIVA = PASIVA
OBECNÁ STRUKTURA ROZVAHY
ROZVAHA k ...
AKTIVA PASIVA
Dlouhodobý majetek Vlastní zdroje
(vlastní kapitál)
Oběžný majetek Cizí zdroje
(cizí kapitál)
Časové rozlišení Časové rozlišení
AKTIVA = PASIVA
T - TVAR ROZVAHY ROZVAHA k ...
POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ
ZÁKLADNÍ KAPITÁL
VLASTNÍ KAPITÁL:
DLOUHODOBÝ MAJETEK: Základní kapitál
Dlouhodobý nehmotný majetek Kapitál. fondy a fondy tvořené ze zisku
Dlouhodobý hmotný majetek Výsledek hospodaření minulých let
Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření běžného období
OBĚŢNÝ MAJETEK: CIZÍ ZDROJE:
Zásoby Rezervy
Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé závazky
Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky
Krátkodobý finanční majetek Bankovní úvěry a výpomoci
ČASOVÉ ROZLIŠENÍ ČASOVÉ ROZLIŠENÍ
AKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM
PŘÍKLAD Tři společníci se rozhodli založit s. r. o. Ve společenské
smlouvě stanovili základní kapitál ve výši 600 000,- Kč.
Všichni společníci složili rovnocenné vklady následovně:
společník A vložil do společnosti stroj (odhadní cena
100 000,-Kč) a zbytek vkladu složil na bankovní účet
společnosti;
společník B vložil do společnosti dodávku (odhadní cena
190 000,-Kč) a zbytek vkladu složil na bankovní účet
společnosti;
společník C vložil do podnikání peněžitý vklad ve výši
150 000,-Kč na bankovní účet společnosti a zbytek vkladu se
zavázal splatit do stanoveného termínu opět jako peněžitý
vklad.
Sestavte zahajovací rozvahu společnosti.
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
AKTIVA PASIVA
Pohledávka za
společníkem 50 000,- Základní kapitál 600 000,-
Dlouhodobý
majetek:
Dlouhodobý
hmotný majetek 290 000,-
Oběžný majetek:
Bankovní účet 260 000,-
Aktiva celkem 600 000,- Pasiva celkem 600 000,-
Zahajovací rozvaha společnosti (v Kč)
VLIV HOSPODÁŘSKÝCH OPERACÍ
NA ROZVAHOVÉ POLOŢKY
Rozvaha
1. Změna v aktivech a - x
a + x
------- -------
2. Změna v pasivech p - x
p + x
------- -------
3. Oboustranný přírůstek a + x p + x
------- -------
4. Oboustranný úbytek a - x p - x
------- -------
6. OCEŇOVÁNÍ MAJETKU
A ZÁVAZKŮ
• Každá složka majetku a závazků musí být vyjádřena peněžně, tj. musí být oceněna
• Na zvoleném způsobu oceňování závisí výše majetku, závazků i výsledku hospodaření
• Na způsobu ocenění závisí i vypovídací schopnost rozvahy
• Podle pravidel platných v České republice vychází ocenění majetku v rozvaze z historických (pořizovacích) cen
ODEPISOVÁNÍ
DLOUHODOBÉHO MAJETKU
• Odpisy = peněžním vyjádřením
opotřebení dlouhodobého majetku za
určité období
• Odpisy odrážejí fyzické opotřebení
majetku a postupné znehodnocování
(tedy zastarávání) majetku
ODEPISOVÁNÍ
DLOUHODOBÉHO MAJETKU
Je třeba sledovat:
• Roční odpis pro jednotlivé roky (O)
• Oprávky (Σ O) = kumulované odpisy
• Zůstatkovou cenu (ZC)
ČLENĚNÍ ODPISŮ
• Daňové odpisy – slouží pro účely
stanovení základu daně; jsou regulovány
zákonem o daních z příjmů
• Účetní odpisy – respektují používání
majetku v daném podniku; podnik je
stanovuje svým rozhodnutím; ovlivňují
výsledek hospodaření podniku
DAŇOVÉ ODPISY
• Jsou upraveny zákonem (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů)
• Počítají se ze vstupní ceny majetku (pořizovací cena, vlastní náklady výroby)
• Majetek je třeba zatřídit do odpovídající odpisové skupiny; každá skupina má určenu dobu odpisování
• Volit lze mezi dvěma odpisovými metodami - rovnoměrným a zrychleným odepisováním
DAŇOVÉ ODPISY
odpisová
skupina
doba
odpisu
rovnoměrné odpisy zrychlené odpisy
odpisové sazby koeficienty
v prvním
roce
odpisování
v dalších
letech
odpisování
pro zvýšenou
vstupní cenu
v prvním
roce
odpisování
v dalších
letech
odpisování
pro zvýšenou
zůstatkovou
cenu
1 3 roky 20,00 40,00 33,30 3 4 3
2 5 let 11,00 22,25 20,00 5 6 5
3 10 let 5,50 10,50 10,00 10 11 10
4 20 let 2,15 5,15 5,00 20 21 20
5 30 let 1,40 3,40 3,40 30 31 30
6 50 let 1,02 2,02 2,00 50 51 50
DAŇOVÉ ODPISY
• Rovnoměrný odpis = vstupní cena * (odpisová sazba/100)
• Zrychlený odpis v prvním roce odpisování = vstupní cena / koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce
• Zrychlený odpis v dalších zdaňovacích obdobích = (2 * zůstatková cena) / (koeficient pro zrychlené odpisování - počet let, po které byl již majetek odpisován)
ÚČETNÍ ODPISY
• Jsou významnou nákladovou poloţkou a
ovlivňují výsledek hospodaření podniku i
ziskovost jednotlivých produktů
• Jsou významným interním zdrojem
financování
• Slouží k vyjádření hodnoty dlouhodobého
majetku v průběhu jeho životnosti
ÚČETNÍ ODPISY
Závisejí na:
• Hodnotě majetku
• Ekonomické životnosti majetku
• Zvolené metodě odepisování
ÚČETNÍ ODPISY
Metody odepisování:
• Časové metody - snižování hodnoty
dlouhodobého majetku závisí na čase
• Výkonové metody - hodnota majetku
se snižuje v závislosti na jeho výkonu
ÚČETNÍ ODPISY
Časové metody:
• Lineární metoda vychází z předpokladu rovnoměrného opotřebení majetku během doby životnosti – výše odpisu je v jednotlivých letech odepisování konstantní (cena / doba životnosti)
• V případě použití nelineárních odpisových metod se výše odpisů v čase buď snižuje (v případě degresivní odpisové metody) nebo zvyšuje (v případě použití progresivní metody odepisování)
ÚČETNÍ ODPISY
Metoda degresivního odepisování:
• V tomto případě je třeba určit koeficient (procento) degrese
• Odpisy pro jednotlivé roky se stanoví podle vztahu:
O = ZCna konci minulého období * kd
kde kd = koeficient degrese (v desetinném tvaru)
ÚČETNÍ ODPISY
Metody výkonové:
• Jsou vhodné, pokud velikost opotřebení není závislá na čase, ale na odvedeném výkonu
• Životnost není v tomto případě stanovena v časových jednotkách (roky), ale např. životnost nákladního automobilu je dána plánovaným počtem kilometrů, které je schopen ujet
• Výkonové metody se v praxi uplatňují především u dopravních prostředků, ale lze je využít i u výrobních zařízení
ÚČETNÍ ODPISY
• U výkonové metody se roční odpisy
stanoví jako:
odpis připadající na jednotku výkonu *
výkon majetku v daném roce
OCEŇOVÁNÍ OSTATNÍCH
SLOŢEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ
• Zásoby nakupované (materiál, zboží)
jsou oceňovány v jejich pořizovacích
cenách
• Zásoby vlastní výroby (výrobky,
polotovary, nedokončená výroba) jsou
oceňovány na úrovni vlastních nákladů
(tzn. výrobních nákladů)
OCEŇOVÁNÍ OSTATNÍCH
SLOŢEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ
Oceňování zásob stejného druhu s rozdílnými pořizovacími cenami:
• FIFO (první do skladu, první ze skladu; angl. first in, first out) – jako první se spotřebovávají nejstarší dodávky
• LIFO (poslední do skladu, první ze skladu; angl. last in, first out) – jako první se spotřebovávají poslední dodávky
• Průměrování – použije se průměrná cena vypočtená váženým aritmetickým průměrem (vahami jsou množství každé dodávky)
OCEŇOVÁNÍ OSTATNÍCH
SLOŢEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ
• Pohledávky se při jejich vzniku oceňují
jmenovitou hodnotou, popř. jejich pořizovací
cenou (v případě nabytí za úplatu)
• Peněţní prostředky jsou oceňovány jejich
jmenovitými hodnotami
• Cenné papíry k obchodování se oceňují při
jejich nákupu pořizovacími cenami; při
sestavování rozvahy jsou potom oceněny tzv.
reálnou hodnotou
OCEŇOVÁNÍ OSTATNÍCH
SLOŢEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ
• Závazky jsou oceňovány jmenovitými
hodnotami, při převzetí závazků pak
pořizovacími cenami
Téma 3:
EFEKTIVNOST
PODNIKU, NÁKLADY,
VÝNOSY A ZISK
OSNOVA:
1. Základní principy podnikání
2. Výnosy
3. Náklady
4. Výsledek hospodaření
5. Efektivnost
6. Třídění nákladů
7. Kalkulace nákladů
1. ZÁKLADNÍ PRINCIPY
PODNIKÁNÍ (1)
• V rámci podnikatelské činnosti dochází k
transformaci vstupů (výrobních faktorů)
na výstupy (produkty)
• Na úrovni podniku mezi základní výrobní
faktory patří: práce (řídicí i výkonná),
dlouhodobý majetek, materiál, energie,
znalosti
ZÁKLADNÍ PRINCIPY
PODNIKÁNÍ (2)
• Při podnikatelské činnosti dochází nejen
ke změnám stavů hospodářských
prostředků (majetku), ale také k jejich
jednorázové nebo postupné spotřebě
• Např. spotřeba materiálu, spotřeba
energií, mzdové náklady, odpisy
dlouhodobého majetku apod.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY
PODNIKÁNÍ (3)
• Všechny vynaložené výrobní faktory se při
správném hospodaření vracejí podniku
zpět
• Např. tržby za prodané výrobky a za
poskytnuté služby, tržby za prodané zboží
apod.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY
PODNIKÁNÍ (4)
• Souměříme-li získané přínosy s vynaloženými výrobními faktory (za určité časové období), dostaneme výsledek hospodaření
• VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ = VÝNOSY - NÁKLADY
2. VÝNOSY
Jsou výstupní ekonomickou
veličinou činnosti podniku
Představují hodnotový ekvivalent
prodaných výkonů (výrobků, prací,
služeb nebo jiných ekonomických aktivit)
VÝNOSY POCHÁZEJÍ
• z provozní činnosti
• z finanční činnosti
• z mimořádné činnosti
Náklady = v peněžních jednotkách
vyjádřená spotřeba výrobních faktorů,
která je vyvolána tvorbou podnikových
výnosů
3. NÁKLADY
EKONOMICKÉ POJETÍ NÁKLADŮ
• Ekonomické náklady = peněžně
(hodnotově) vyjádřená spotřeba a vázání
výrobních faktorů za určité období za
účelem dosažení výnosů
• Vázání spočívá v zahrnutí (přidání)
ekonomické újmy, způsobené drţením
zásob výrobních faktorů
EKONOMICKÉ POJETÍ NÁKLADŮ
• Ekonomické náklady = náklady včetně tzv. oportunitních nákladů
• Oportunitní (alternativní) náklady = náklady (ušlé) příležitosti
• Představují hypotetické alternativní zisky z hypotetického alternativního použití zdrojů
ČLENĚNÍ NÁKLADŮ
• provozní náklady
• finanční náklady
• mimořádné náklady
4. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
Rozdíl mezi výnosy a náklady za určité časové
období = výsledek hospodaření
Výnosy > Náklady => Zisk
(vlastní zdroje podniku se zvětšují)
Náklady > Výnosy => Ztráta
(vlastní zdroje podniku se snižují)
JAK SE MĚŘÍ
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ? Podnik vyrobil ve sledovaném období 1000 kusů
výrobku.
Na výrobu vynaložil náklady ve výši 100 mil. Kč.
Prodejní cena 1 kusu výrobku je 160 tis. Kč.
Ve sledovaném období podnik prodal pouze
800 kusů výrobku. Zbylých 200 kusů výrobku
zůstalo na skladě.
Stanovte výsledek hospodaření za sledované
období.
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ (1)
• Ve sledovaném období bylo vyrobeno 1000 kusů výrobku.
• Výnosy daného období tvoří tržby z prodeje výrobků: (800 * 0,16 = 128 mil. Kč). Do výnosů je však třeba promítnout i 200 kusů, které byly vyrobeny, ale nebyly dosud prodány. Tyto výrobky zvyšují stav zásob vlastní výroby a oceníme je na úrovni nákladů výroby (20 mil. Kč).
• Výnosy tedy činí 148 mil. Kč.
• Náklady, které byly vynaloženy na výrobu 1000 kusů výrobku, činí 100 mil. Kč.
• Výsledek hospodaření za sledované období je tedy 48 mil. Kč.
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ (2)
Vyjdeme z prodaných výrobků:
• Za výnosy budeme považovat součin objemu prodaných výrobků a dosažené prodejní ceny, tj. 128 mil. Kč.
• Od tržeb za prodané výrobky musíme odečíst pouze náklady, které se vztahují k prodaným výrobkům.
• Náklady vynaložené na výrobu 1 000 kusů činí 100 mil. Kč, tzn. k prodaným 800 kusům se vztahuje 80 mil. Kč.
• Výsledek hospodaření tedy činí 48 mil. Kč.
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
+ Provozní výsledek hospodaření
(Provozní výnosy – Provozní náklady)
+ Finanční výsledek hospodaření
(Finanční výnosy – Finanční náklady)
= Výsledek hospodaření za běţnou činnost
(před zdaněním)
+ Mimořádný výsledek hospodaření
(Mimořádné výnosy – Mimořádné náklady)
- Daň z příjmů
= Výsledek hospodaření za období
(po zdanění)
5. EFEKTIVNOST
• Efektivnost = vrcholovým kritériem
racionality vynakládání ekonomických
zdrojů (výrobních faktorů)
• Je to účinnost vynaložených
(spotřebovaných a/nebo vázaných)
prostředků hodnocená z hlediska výsledků
PRODUKTIVITA A HOSPODÁRNOST
• Účinnost se ve vztahu k výrobě označuje jako produktivita; je výsledkem souměření vytvořených výstupů a vynaložených vstupů
• Efektivnost se prosazuje hospodárností; ta vyjadřuje dosahování žádoucích výstupů s co nejmenším vynaložením zdrojů
• Dosahuje se jí úsporností (snahou o šetření zdroji) a výtěţností (snahou maximalizovat výkony ze zdrojů)
ZÁKLADNÍ UKAZATELE
EFEKTIVNOSTI (1)
• Měřítko efektivnosti (resp. produktivity)
= výstup / vstup
• Rentabilita celkového kapitálu (ROA)
= zisk / celkový kapitál (celková aktiva)
• Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
= zisk / vlastní kapitál
ZÁKLADNÍ UKAZATELE
EFEKTIVNOSTI (2)
• Ukazatel haléřové nákladovosti
= náklady / výnosy
• Hospodárnost = skutečné náklady / náklady při
optimální kombinaci výrobních faktorů
• Ukazatel využití aktiv (resp. kapitálu)
= výnosy / kapitál
• Rentabilita nákladů = zisk / náklady
• Rentabilita tržeb (ROS) = zisk / tržby
ZÁKLADNÍ UKAZATELE
EFEKTIVNOSTI (3)
• Zisk (EBIT, EBT, EAT)
• Economic Value Added (EVA)
6. TŘÍDĚNÍ NÁKLADŮ • Druhové třídění nákladů
• Třídění nákladů podle místa vzniku a podle odpovědnosti za jejich vznik
• Účelové (kalkulační) třídění nákladů
• Třídění nákladů podle závislosti na objemu produkce
PENÍZE
Dlouhodobý hmotný
majetek (DHM)
Dlouhodobý nehmotný
majetek (DNM)
Materiál
Energie
Pracovní síla
.
.
.
.
.
odpisy
DHM
odpisy
DNM
spotřeba
materiálu
spotřeba
energie
mzdy
služby
.
.
ostatní
náklady
ŘÍZENÍ-
SPRÁVA
OBSLUHA
Výrobky
A
B
C
D
E
.
.
N
Á
K
U
P
V
Ý
R
O
B
A
P
R
O
D
E
J
Bylo vynaloženo
Třídění nákladů druhové podle místa podle účelu
Co? Kde? Na co?
• Podle vztahu nákladu k činnosti: náklady
technologické a na obsluhu a řízení
• Podle způsobu kontroly přiměřenosti
nákladu a stanovení žádoucí výše
nákladu: náklady jednicové a reţijní
• Kalkulační členění - vychází z posouzení
příčinné souvislosti nákladů k určitému
výkonu: náklady přímé a nepřímé
ÚČELOVÉ TŘÍDĚNÍ NÁKLADŮ
TŘÍDĚNÍ NÁKLADŮ PODLE
ZÁVISLOSTI NA OBJEMU PRODUKCE
• Náklady, které se v závislosti na objemu
produkce mění = náklady variabilní
• Náklady, které zůstávají neměnné i při
změnách v určitém intervalu produkce či
využití kapacity = náklady fixní
7. KALKULACE NÁKLADŮ
• = propočet nákladů, zisku, ceny nebo jiné
HODNOTOVÉ VELIČINY na výrobek, práci
nebo službu (tedy na JEDNOTKU VÝKONU)
• Typy kalkulací:
předběţné – propočtové, plánové,
operativní
výsledné
KALKULAČNÍ JEDNICE = konkrétní
výkon (vymezený měrnou jednotkou a
druhem), na který se stanovují nebo
zjišťují náklady a další hodnotové veličiny
PŘEDMĚT KALKULACE
KALKULOVANÉ MNOŢSTVÍ = určitý počet
kalkulačních jednic, pro něž se stanovují
nebo zjišťují celkové náklady
TYPOVÝ KALKULAČNÍ VZOREC 1. Přímý materiál
2. Mzdy výrobních pracovníků
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní režie
Vlastní náklady výroby (položky 1 až 4)
5. Správní režie
Vlastní náklady výkonu (položky 1 až 5)
6. Prodejní náklady
Plné vlastní náklady výkonu (pol. 1 aţ 6)
Zisk (ztráta)
Prodejní cena
METODY KALKULACE (1)
TRADIČNÍ METODY kalkulace:
• kalkulace dělením
– prostá
– stupňovitá
– s poměrovými čísly
• kalkulace přirážkové
• kalkulace ve sdružené výrobě
METODY KALKULACE (2)
Metody reagující na nárůst podílu nepřímých (resp. reţijních) nákladů:
• kalkulace neúplných nákladů (kalkulace přímých nákladů a kalkulace variabilních nákladů)
• kalkulace s přiřazováním nákladů podle dílčích aktivit (Activity Based Costing – kalkulace ABC)
PROSTÁ KALKULACE DĚLENÍM
• Náklady na kalkulační jednici se zjišťují
prostým dělením celkových nákladů
období počtem kalkulačních jednic
období
PŘÍKLAD
Za sledovaný měsíc bylo vyrobeno 50 000 kusů produktů a byly zjištěny tyto náklady:
• spotřeba materiálu 990 000 Kč
• mzdy výrobních dělníků 387 500 Kč
• režie 242 600 Kč
• náklady celkem 1 620 100 Kč
Sestavte kalkulaci nákladů na 1 kus produktu.
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
Náklady na 1 kus (v Kč):
• přímý materiál = 19,80 Kč (= 990 000 / 50 000)
• přímé mzdy = 7,75 Kč (= 387 500 / 50 000)
• režijní náklady = 4,852 Kč (= 242 600 / 50 000)
• celkové vlastní náklady = 32,402 Kč (= 19,80 + 7,75 + 4,852)
• Vlastní náklady na 1 kus produktu činily 32,402 Kč
STUPŇOVITÁ KALKULACE
DĚLENÍM (PŘÍKLAD)
Ve sledovaném období se vyrobilo 1 000 kusů
výrobku, prodalo se (podle plánu) 870 kusů a
byly zjištěny tyto náklady:
• výrobní náklady 993 000 Kč
• správní a prodejní náklady 246 000 Kč
Sestavte kalkulaci nákladů a ceny 1 kusu výrobku.
Zisková přirážka je 22 % k úplným nákladům.
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
Náklady na 1 kus:
• výrobní náklady = 993 Kč (= 993 000 / 1 000)
• správní a prodejní náklady = 282,76 Kč (= 246 000 / 870)
• úplné vlastní náklady = 1 275,76 Kč (= 993 + 282,76)
Zisková přiráţka (22 %) = 280,67 Kč (= 1 275,76 * 0,22)
Nabídková cena = 1 556,43 Kč (= 1 275,76 + 280,67)
KALKULACE DĚLENÍM
S POMĚROVÝMI ČÍSLY
• Používá se v podnicích, kde se stejným
technologickým procesem vyrábí více
druhů výkonů, lišících se velikostí,
hmotností, jakostí nebo pracností
• Rozdíly v nákladech jsou způsobeny
velikostí, hmotností, jakostí, skladbou
použitého materiálu apod.
PŘÍKLAD
V chemické výrobně se vyrábějí tři výrobky (A,B,C).
Výrobní režie útvaru, společná všem výrobkům,
byla stanovena rozpočtem ve výši 676 000 Kč.
Plánovaný objem produkce je u výrobku A 400 t, u
výrobku B 700 t a u výrobku C 150 t.
Nepřímý náklad rozvrhneme podle technologické
pracnosti, která je:
• 4,5 hod./t (výrobek A),
• 6 hod./t (výrobek B),
• 12 hod./t (výrobek C).
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
Celkové nepřímé náklady (N) stanovené rozpočtem jsou 676 000 Kč
Druh výrobku
měr. jed. A B C Celkem
Objem produkce
(Q) t 400 700 150 x
Technologická
pracnost hod/t 4,5 6 12 x
ki 0,75 1 2 x
Qi ki t 300 700 300 1 300
ni Kč/t 390 520 1 040 x
Ni Kč 156 000 364 000 156 000 676 000
PŘIRÁŢKOVÁ KALKULACE
• Používá se v podnicích, kde se vyrábí dva
nebo více druhů nákladově různorodých
výkonů
• Pro přiřazování nákladů výkonům se
používají hodnotově nebo naturálně
vyjádřené ROZVRHOVÉ ZÁKLADNY
PŘÍKLAD • Podnik vyrábí pouze dva výrobky. Výrobku 1 se vyrobilo
1 000 kg; výrobku 2 se vyrobilo 400 kg. V podniku byly nepřímé (společné) náklady za sledované období 390 000 Kč. Odborným posouzením byl jako vhodná základna pro rozvržení nepřímých nákladů mezi jednotlivé výrobky zvolen přímý materiál. Stanovme výši nepřímých nákladů připadajících na výrobek 1 a výrobek 2.
Náklady výrobků 1 a 2 (v Kč/kg):
Výrobek 1 Výrobek 2
• přímý materiál 75 Kč 84 Kč
• přímé mzdy 90 Kč 100 Kč
• ostatní přímé náklady 22 Kč 34 Kč
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
• Celkové náklady na materiál (celková rozvrhová základna) = 1 000 * 75 + 400 * 84 = 108 600 Kč
• Přirážka nepřímých nákladů k přímým = 390 000 / 108 600 = 3,6 (tj. 360 % přímého materiálu)
Náklady výrobků 1 a 2 (v Kč/kg):
Výrobek 1 Výrobek 2
• přímý materiál 75 Kč 84 Kč
• přímé mzdy 90 Kč 100 Kč
• ostatní přímé náklady 22 Kč 34 Kč
• nepřímé náklady 270 Kč 302,4 Kč
• (= 75 * 3,6) (= 84 * 3,6)
• Náklady celkem 457 Kč 520,4 Kč
KALKULACE
NEÚPLNÝCH NÁKLADŮ
• Kalkulační jednici jsou přiřazovány pouze
vybrané nákladové položky
• Kalkulace neúplných nákladů členíme na:
Kalkulace přímých nákladů
Kalkulace variabilních nákladů
KALKULACE
PŘÍMÝCH NÁKLADŮ
• Klade důraz na přiřazení přímých
nákladů kalkulovaným výkonům
• Cena – Přímé náklady = Hrubé rozpětí
• Vyjadřuje, jak daná kalkulační jednice
přispívá na úhradu nepřímých nákladů a k
tvorbě zisku
KALKULACE
VARIABILNÍCH NÁKLADŮ
• Klade důraz na přiřazení variabilních nákladů
kalkulovaným výkonům
• Cena - Variabilní náklady = Příspěvek na
úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku
• Ten zůstává na kalkulační jednici i při změnách
objemu a struktury produkce konstantní
PŘÍKLAD
Poloţka Na 1 tunu Na 100 tun
Jednicový materiál 100 000,- 10 000 000,-
Jednicové mzdy 30 000,- 3 000 000,-
Výrobní režie 22 000,- 2 200 000,-
Prodejní režie 8 000,- 800 000,-
Správní režie 10 000,- 1 000 000,-
Sestavte kalkulaci nákladů na 1 tunu produkce za
předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 tun produkce.
Režijní náklady mají charakter fixních nákladů. Prodejní
cena 1 tuny produkce činí 220 000 Kč.
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
Poloţka Na 1 tunu Na 90 tun
Jednicový materiál 100 000,- 9 000 000,-
Jednicové mzdy 30 000,- 2 700 000,-
Výrobní režie 24 444,- 2 200 000,-
Prodejní režie 8 889,- 800 000,-
Správní režie 11 111,- 1 000 000,-
Zisk na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme
vyrábět 90 tun činí 45 556 Kč.
Zisk na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme
vyrábět 100 tun činí 50 000 Kč.
PŘÍKLAD
Poloţka Na 1 tunu Na 100 tun
Jednicový materiál 100 000,- 10 000 000,-
Jednicové mzdy 30 000,- 3 000 000,-
Výrobní režie 22 000,- 2 200 000,-
Prodejní režie 8 000,- 800 000,-
Správní režie 10 000,- 1 000 000,-
Sestavte kalkulaci variabilních nákladů na 1 tunu
produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 t a
100 t produkce. Režijní náklady mají charakter fixních
nákladů. Prodejní cena 1 tuny produkce činí 220 000 Kč.
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
Položka / Kč na tunu Při objemu
90 t
Při objemu
100 t
Jednicový materiál 100 000,- 100 000,-
Jednicové mzdy 30 000,- 30 000,-
Variabilní náklady 130 000,- 130 000,-
Příspěvek na úhradu 90 000,- 90 000,-
Cena 220 000,- 220 000,-
Kalkulace variabilních nákladů na 1 tunu produkce:
KALKULACE ABC
Zdroje
Činnosti
Nákladové objekty
Navazující činnost
Příčina vynaložení
nákladů
Měřítka výkonnosti
Pohled přiřazování nákladů
Procesní pohled
