Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno

Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov08

Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková

Vzdělávací obor: Psychologie

Tematická oblast: Obecná psychologie

Téma: Učení

Určeno pro: 1. ročník středních pedagogických škol, kvintu gymnázia

Vytvořeno dne: 31. 8. 2013

Klíčová slova: učení, intencionální a funkcionální učení, podmiňování, druhy učení, kognitivní mapa

Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad procesu učení, dává je do souvislosti s kognitivními procesy, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli a návod k analýze vlastních učebních strategií

Učení získávání individuální

zkušenosti, má adaptační funkci jedinec se přizpůsobuje přírodním i

společenským podmínkám, nabýváním nových znalostí a způsobů reagování

patří k autoregulačním mechanismům na jejichž základě se formuje vědomí, chování a osobnost jedince

základní proces vytváření asociací, spojení mezi událostmi, vjemy, zážitky, představami a cíli, tj. mezi podněty – stimuly a reakcemi; (asocianismus; S-R psychology; behaviorismus);

důležitý je motiv, vyvíjená činnost, cíl a zpevnění;

intencionální učení – záměrné, přímé;

funkcionální učení – nepřímé, skrze prostředí, hru, činnost;

Druhy učení:

a) habituace – navykání; opakovaná stimulace (např. zvykání si zvířat na lidi)

b) senzibilizace – zvyšování vnímavosti vůči objektům (opakem habituace)

c) vtiskávání – rychlé učení u mláďat; souvisí s instinkty (např. matka housete nahrazena jiným objektem – míčem a za ním pak mládě chodí)

d) asociativní učení – podmiňování

složitější forma učení; vytváření podmíněného reflexu;

1) klasické podmiňování – učení se tomu, jak děje následují po sobě; učení se signálům; I.P. Pavlov, reflexologie, reakce u psů, nesouvisející stimuly: světlo – žrádlo, potom automaticky: světlo – sliny; důležitou úlohu hraje opakování podnětů;

d) asociativní učení – podmiňování

2) operantní; instrumentální podmiňování – učení operantním vzorcům chování metodou pokus – omyl; reakce není na stimulující podnět, ale je vyvolána aktivním působením organismu;

zákon efektu S-R zpevněno, jestliže následuje příjemný stav (odměna), nepříjemný výsledek (trest) chování potlačeno; nejen opakování, ale i účinek je podstatný a procesu učení; Thorndike; Skinner; (např. kočka v kleci, tlakem na páčku se z ní dostane; holub v kleci, klovne do centra terče, vysype se zrní, naučí se klovat správně);

e) učení vhledem – klade důraz na vnitřní zpracování stimulu, důležité jsou i procesy kognitivní; chápání vztahů, náhlé vytvoření reakce bez metody pokus – omyl; (např. šimpanz v kleci použije tyč k dosažení banánu bez zkoušení, vhledem do situace); proti asocianismu celostní psychologie Gestalt;

f) učení nápodobou; observační – pozorování toho, jak jiní dosahují cíle po němž jedinec touží, napodobování jejich chování; u sociálně žijících živočichů; význam u lidí při sociálním učení (vzory);

Specificky lidské formy učení:

je pro ně třeba rozvinutí procesů kognitivních a paměťových

senzomotorické učení kognitivní učení sociální učení

g) senzomotorické učení – řetězec pohybových reakcí navazujících na sebe, dynamický stereotyp, využívá procedurální paměť, výsledkem senzomotorická dovednost;

h) kognitivní učení – zdokonalování poznávacích procesů, zejména myšlení, vytváření tzv. kognitivních map – učení se pojmům, principům a řešení problémů, poznávání vztahů – funkčních, kauzálních; specifický způsob: verbální učení – memorování, opakování pouček, básniček;

i) sociální učení – observační; pozitivní i negativní identifikační vzory, modely; odměny – pochvaly, uznání;

Principy učení: 1. kontinuita: události musí být v těsném

časovém vztahu; styčnost světlo – žrádlo; 2. opakování: časté opakování podmínek; 3. zpevnění: posiluje účinek toho, co se

děje po reakci (např. odměna); podstatou je dosažení uspokojení;

4. generalizace: naučená reakce se rozšiřuje i na podobné podněty;

5. diferenciace: rozlišování různých podnětů a reakcí, vytváření alternativ;

6. vyhasínání (extinkce): není-li reakce zpevňována začíná slábnout;

Výsledky učení: vědomosti – poznatky, fakta, pravidla,

pojmy; mohou být formální – nerozumím jim;

dovednosti senzomotorické, motorické intelektuální sociální;

návyky – ustálené způsoby chování;

Činitelé působící na učení

přítomný stav, únava a pozornost; ovlivňuje mikroklima; zmírnění – odpočinek, aktivní, pasivní;

zralost, dosažená úroveň; chronické zatížení: nemoci,

handicapy, sy ADHD;

temperament, úroveň motivace;

s kterými jevy souvisí učení vnímání – zkušenost je vnímána myšlení – hledání souvislostí mezi

podněty představy – zpracování zkušenosti pozornost – zesiluje efekt učení vůle – efektivita záměrného učení emoce – podpora, intelektuální emoce motivace – energetizace paměť – získána zkušenost je

uchována

???

jaké mohou být strategie učení kdy ve vývoji se člověk učí učit,

organizovat a zefektivňovat učení

druh učení

ochočení zvířátka reakce na zvonění jízda na kole cinkne mikrovlnka

a dítě pláče hlady dítě se adaptuje na

dětský kolektiv MŠ

habituace senzibilizace senzomotorické

učení klasické

podmiňování

sociální učení

Použité zdrojePLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2005. ISBN 80-200-1387-3VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU BrnoPokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.