1

Vlastní hodnocení školy

24. září 2009

2

Obsah školení

Proč vlastní hodnocení

Co budeme hodnotit

Podle čeho poznáme kvalitu

Jakým způsobem získáme informace

Co budeme dělat potom

Vztah VHŠ a ŠVP

3

Proč vlastní hodnocení?

Proč hodnotíte své žáky?

4

Dlouhodobý záměr… (2005)

Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy má při transformaci vzdělávacího systému klíčovou úlohu:

je předpokladem zkvalitňování práce škol a jejích výsledků,

předchází vypracování školního vzdělávacího programu a zapojuje další aktéry vzdělávání (např. sociální partnery) do sdílené odpovědnosti za rozvoj školy.

5

Zákon č. 561/2004 Sb.

Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí. (§ 12)

Vlastní hodnocení školy je … jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. (§ 12)

Dokumentace školy: …výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení školy. (§ 28)

6

Zaměření VHŠ (vyhl. 15/2005 Sb.)

Vlastní hodnocení školy je vždy zaměřeno na:

Cíle stanovené školou (ŠVP, koncepční záměr), na jejich reálnost a důležitost

Plnění těchto cílů (s přihlédnutím k cílům v RVP) Určení oblastí, ve kterých škola dosahuje dobrých

výsledků, a oblastí, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření

Účinnost opatření obsažených v předchozím vlastním hodnocení školy

7

Termíny VHŠ (vyhl. 15/2005 Sb.)

Vlastní hodnocení školy se zpracovává průběžně za období 3 školních roků.

8

Co budeme hodnotit?

Co byste se chtěli dovědět o škole

Rodič – zájemce Učitel – zájemce Žák – zájemce Zřizovatel Školní inspektor

9

Oblasti VHŠ (vyhl. 15/2005 Sb.)

Hlavní oblasti VHŠ jsou vždy:

Podmínky ke vzdělávání Průběh vzdělávání Kultura školy Výsledky vzdělávání žáků a studentů Řízení školy Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k

podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

10

Podle čeho poznáme kvalitu?

Máte oblíbenou restauraci? V čem je dobrá?

KRITÉRIA HODNOCENÍ = POPIS OČEKÁVANÉ KVALITY

VHŠ: spontánní kritéria definovaná kritéria

11

Kritéria pro vlastní hodnocení

Kritérium = „rozlišovací znamení“ (měřítko)

Hodnocení = proces oceňování

Kritérium hodnocení = popis kvality

(měřítko, na jehož základě můžeme tvrdit, že je něco dobré nebo špatné)

12

Kritéria hodnocení pro výsledky vzdělávání

Jaké by měli mít žáci naší školy výsledky?

(Co by měli znát a umět, jak by měli jednat?)

13

Kritéria kvality pro výsledky vzdělávání (definování „zdola“)

žák disponuje nutnými dovednostmi pro umělecké vyjádření - vzhledem k jeho nadání a délce studia

žák efektivně spolupracuje s ostatními na realizaci nebo tvorbě uměleckého díla, cítí zodpovědnost za společné dílo

žák je schopen sebevzdělávání - disponuje studijními návyky k samostatné práci

žák umí kultivovaně vystupovat - vzhledem k prostředí, v němž se prezentuje

žák je schopen aktivně vnímat umělecké dílo rozumem i citem

žák se orientuje v různých uměleckých stylech

žák si dokáže vytvořit vlastní názor na umělecké dílo

žák dokáže komunikovat o uměleckém díle a o svých názorech

žák má zájem o vzdělávání, těší se na další vzdělávání

žák se účastní akcí školy, dění ve škole ho zajímá

14

Kritéria kvality pro výsledky vzdělávání(definování „shora“)

soustavnou uměleckou činností pěstuje morálně volní vlastnosti a pracovní návyky, které spoluutvářejí jeho hodnotovou a profesní orientaci (KK)

Žák se svědomitě připravuje na vyučování

Žák se věnuje uměleckým činnostem i mimo svoji „působnost“ v ZUŠ

Žák dokáže navrhnout a zdůvodnit, jak si poradí s technickým problémem

15

Kritéria hodnocení pro průběh vzdělávání

Jak by měla vypadat optimální výuka?

(Co by měl učitel dělat v hodině, aby vytvořil maximální podmínky pro takové výsledky žáků, které naše škola považuje za kvalitní?)

16

Hodnocení materiálně- technických podmínek

Přednosti a nedostatky(Co mi pomáhá? Co mi chybí?)

17

Kritéria hodnocení pro kulturu (klima) školy

Jak by měly vypadat vztahy v naší škole?

učitel – žák učitel – učitel učitel – rodič škola – rodiče

18

Kritéria hodnocení pro řízení školy

Jak by mělo vypadat funkční a efektivní řízení naší školy?

19

Kritéria – řízení školy (ukázka)

5 4 3 2 1Neexistuje možnost spoluúčasti na řízení a rozhodování

Jsou omezené možnosti vyjádření se, názory jiných se berou v úvahu jen zřídka

Lidé mají možnost se k věcem vyjádřit, někdy je to bráno v úvahu při rozhodování

Vedení obvykle k názorům pracovníků hodně přihlíží a využívá je i při rozhodování

Pracovníci mají možnost se vyjádřit k důležitým otázkám, je velká snaha dosáhnout v zásadních věcech konsensu

Chybí účinná kontrola téměř všeho a všech

Kontrola je zaměřena pouze na vyhledávání viníků

Kontrola je průměrně přísná a intenzivní s průměrným zaměřením na všechny

Kontrola je na dobré úrovni, hledají se i příčiny problémů, nejen viníci

Kontrola je systematická a kvalitní, zaměřená na hledání příčin i na prevenci, postihuje vše

Neexistuje jasná personální politika, DVPP se nepodporuje

Personální politika je založena na intuici, DVPP téměř neprobíhá

Personální politika existuje spíš na papíře, v praxi se hodně porušuje, DVPP se přikládá malý význam

Jasná personální politika, která se v zásadě dodržuje a podporuje, včetně DVPP

Jasná personální politika, vysoká podpora rozvoje učitelů a DVPP

20

Jak získáme informace?

Jakými způsoby můžeme zjistit kvalitu restaurace?

Co je výhodou / nevýhodou každého z těchto způsobů?

21

Evaluační nástroje

VYSTOUPENÍ, VÝSTAVA ZKOUŠKA TEST HOSPITACE POZOROVÁNÍ PROHLÍDKA ANALÝZA (SWOT, analýza dokumentace) PORTFOLIO (soubor produktů žáka) DOTAZNÍK (pro žáky, učitele, rodiče) ROZHOVOR NETRADIČNÍ POSTUPY (deník, koláž,

fotomontáž, dramatizace)

22

Před volbou evaluačního nástroje…

Co konkrétně chceme zjistit? (Jaké informace?)

Jak to můžeme zjistit? (Jakým způsobem?)

Koho všeho se bude zjišťování týkat? Dokážeme to realizovat? Jaké máme časové možnosti? Jaké máme finanční možnosti? Jaké nežádoucí účinky mohou nastat?

23

Dotazník (grafické znázornění odpovědí)

Který obrázek nejlépe vystihuje vztahy mezi členy učitelského sboru ve vaší škole?

Zvolenou variantu zakroužkujte.

Pokud vám nevyhovuje žádná z možností, označte svoji představu do prázdného pole.

Hodnotící škályano ne

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne

1 2 3 4 5 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

-3 -2 -1 0 +1 +2 +3

7 6 5 4 3 2 1

všichni většina polovina menšina nikdo

je vhodné dávat za vzor – je vhodné podporovat – je přijatelné – vyžaduje pozornost – vyžaduje změnu

vždy často občas někdy nikdy

25

Co budeme dělat potom?

Jak se zachováte, když zjistíte, že je restaurace špatná?

SMYSLEM HODNOCENÍ NENÍ POUZE STANOVENÍ JAKOSTI,

ALE ZEJMÉNA OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ / UDRŽENÍ KVALITY.

26

SYSTÉM VHŠ

ZJIŠŤOVÁNÍ VYHODNOCOVÁNÍ INTERPRETACE

ZAMĚŘENÍ

KRITÉRIA

OBLASTI

NÁSTROJE

OPATŘENÍ

27

Zpráva o vlastním hodnocení školy

Zpráva o vlastním hodnocení školy by měla odpovědět na otázky, které vyplývají ze zaměření VHŠ (vyhláška č. 15/2005 Sb.): Ve kterých oblastech dosahujeme dobrých výsledků? Ve kterých oblastech bychom měli úroveň vzdělávání

zlepšit? Jaká jsme přijali opatření pro zvýšení kvality vzdělávání na

naší škole? Jak účinná byla opatření obsažená v minulém vlastním

hodnocení? Jak plníme cíle naší školy? Jak jsou reálné a důležité?

28

Zpráva o vlastním hodnocení školy

Odpovědi na předešlé otázky by měly být doložitelné zjištěními v oblastech předepsaných vyhláškou

V zájmu objektivity a porovnatelnosti zjištění by bylo vhodné uvést do zprávy:

konkretizaci oblastí VHŠ (dílčí oblasti, vzorek) použité evaluační nástroje

29

Kontrola kvality VHŠ

Jak dobrá je vaše škola v oblasti výsledků vzdělávání?

Jak to víte?

Co s tím děláte?

30

Teze k ŠVP

Škola stanovuje tzv. výchovné a vzdělávací strategie (společně uplatňované metody / způsoby / cesty výuky). „Jak budeme vychovávat žáky.“

Škola stanovuje očekávané výstupy (co mají žáci znát a umět) na konci každého ročníku. „Co žáky naučíme.“

Škola deklaruje svá pravidla pro hodnocení (zásady a způsoby).

ŠVP je závazek, jeho realizace je bezpodmínečně povinná

JAK MŮŽEME VYUŽÍT VHŠ (JEHO JEDNOTLIVÉ OBLASTI)

PRO TVORBU ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ?

31

Dotazník

dotazník by měl obsahovat oslovení respondenta (proč se na něj obracíme)

dotazník by měl obsahovat jasné instrukce, jak jej vyplňovat (vhodné doplnit ilustrací)

návratnost dotazníku by měla být minimálně 50 % (doporučeno 75 %)

otázky by měly být formulovány neutrálně, aby nebylo možné odvodit pozici tazatele (Jak se ti líbí ve škole?)

otázky by neměly být příliš obecné – je třeba, aby si respondent vždy dokázal představit konkrétní situaci

POZOR NA OBECNÉ A MANIPULATIVNĚ FORMULOVANÉ OTÁZKY (např. Hraje naše škola pozitivní roli v regionu?)

alternativy odpovědí by měly být formulovány tak, aby žádná zjevně neodpuzovala ani se nenabízela

32

DOTAZY

DĚKUJI VÁM ZA

POZORNOST