Upload
ngodan
View
223
Download
2
Embed Size (px)
Citation preview
slide 1
8. ISLM model
slide 2
Obsahem přednášky je…
Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky
Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů
Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity
jak IS-LM model determinuje důchod a úrokovou sazbu v krátkém období, když je P fixní
slide 3
8.1. Úvod
slide 4
Krátké období
Základním smyslem analýzy krátkého období je odvodit teorie k analýze krátkodobých fluktuací ekonomiky (hospodářského cyklu)
Proto se budeme zabývat třemi modely:
ISLM modelem (Přednáška 8)
Mundell-Flemingovým modelem (Přednáška 9)
Modelem AD-AS (AD:Přednáška 8-9)
(AS: Přednáška 10)
slide 5
Fakta o hospodářském cyklu
Průměrný růst reálného HDP se pohybuje v dlouhém období okolo 3 – 3,5 % ročně s velkými krátkodobými fluktuacemi.
Spotřeba a investice oscilují společně s HDP, ale volatilita investic je mnohem vyšší než volatilita spotřeby.
Nezaměstnanost stoupá během recesí a klesá během expanzí.
Okunův zákon: negativní vztah mezi HDP a nezaměstnaností.
slide 61970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015-4
-2
0
2
4
6
8
10
Tempa růstu reálného HDP a spotřeby
Meziroční procentní
změna
Průměrné tempo růstu
Tempo růstu reálného
HDPTempo růstu
spotřeby
slide 71970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015-30
-20
-10
0
10
20
30
40
Tempo růstu reálného HDP, spotřeby a investic
Tempo růstu investic
Tempo růstu reálného
HDP
Tempo růstu spotřeby
Meziroční procentní
změna
slide 81970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 20150
2
4
6
8
10
12
Nezaměstnanost
Procento pracovní
síly
slide 9
-3 -2 -1 0 1 2 3 4-4
-2
0
2
4
6
8
10
Okunův zákon
Procentní změna
reálného HDP
Změna v míře nezaměstnanosti
1975
19821991
2001
1984
1951 1966
2003
1987
2008
1971
2009
= −3 2Y
uY
∆ ∆
slide 10
Časové horizonty v makroekonomii
Dlouhé období (LR): Ceny jsou pružné a reagují na změny v nabídce nebo poptávce.
Krátké období (SR):Mnoho cen je nepružných.
Ekonomika se chová velmi odlišně, pokud jsou ceny nepružné.
slide 11
Klasická makroekonomie (Přednášky 2-7)
Výstup je determinován stranou nabídky: zásobou kapitálu a práce technologií
Změny v poptávce po zboží a službách (C, I, G ) ovlivní pouze cenu, nikoliv množství.
Předpokládá dokonalou cenovou flexibilitu.
Vztahuje se k dlouhému období.
slide 12
Pokud jsou ceny nepružné… (Přednášky 9-11)
…výstup a zaměstnanost závisí také na poptávce, která je ovlivněna
fiskální politikou (G a T ) monetární politikou (M ) dalšími faktory, jako jsou exogenní změny v
C nebo I.
slide 13
Model agregátní poptávky a nabídky (AD – AS)
Paradigma, které většina mainstreamových ekonomů a tvůrců hospodářské politiky používá k uvažování o hospodářských cyklech a stabilizační politice
Ukazuje, jak je determinována cenová hladina a celkový výstup
Ukazuje rozdíly v chování ekonomiky v krátkém a dlouhém období
slide 14
Agregátní poptávka
Křivka agregátní poptávky ukazuje (negativní) vztah mezi cenovou hladinou a množstvím poptávaného výstupu
Křivku agregátní poptávky si odvodíme z modelu IS-LM (jednoduchá AD křivka se dá odvodit z rovnice směny)
Zatím ji berte jako negativně skloněnou křivku zachycující vztah mezi P a Y
slide 15
Agregátní nabídka v dlouhém období
Vzpomeňte si z druhé přednášky: V dlouhém období je výstup determinován nabídkou výrobních faktorů a technologií
je výstup na úrovni plné zaměstnanosti neboli přirozená úroveň výstupu, někdy také potenciální produkt. Tj. úroveň výstupu, kdy jsou zdroje ekonomiky plně využívány.
“Plná zaměstnanost” znamená, že nezaměstnanost je na přirozené míře (nikoliv nulová)
,= ( )Y F K L
Y
slide 16
Dlouhodobá agregátní nabídková křivka
Y
P LRAS
nezávisí na P, takže LRAS je vertikální.
Y
( )= ,Y
F K L
slide 17
Dlouhodobé dopady zvýšení agregátní poptávky
Y
P
AD1
LRAS
P1
P2V dlouhém období se zvýší cenová hladina
…ale výstup se nezmění
AD2
Y
slide 18
Agregátní nabídka v krátkém období
Mnoho cen je v krátkém období strnulých.
Pro začátek budeme předpokládat všechny ceny jsou v krátkém období strnulé na
předem dané úrovni Firmy jsou ochotny prodat tolik, kolik jsou při
dané cenové úrovni zákazníci ochotni koupit
Proto je krátkodobá křivka agregátní nabídky (SRAS) horizontální
slide 19
Krátkodobá křivka agregátní nabídky
Y
P
SRAS
Křivka SRAS je horizontální:Cenová hladina je fixní na dané cenové úrovni a firmy prodají vše, co zákazníci poptávají.
P
slide 20
Krátkodobé dopady zvýšení agregátní poptávky
Y
P
AD1
V krátkém období jsou ceny strnulé
… způsobí zvýšení výstupu
SRAS
Y2Y1
AD2
…růst agregátní poptávky…
P
slide 21
Souvislosti
Dlouhé období Ceny jsou pružné Výstup je determinován množstvím výrobních
faktorů a technologiemi Nezaměstnanost je rovna přirozené míře
Krátké období Ceny jsou fixní Výstup je determinován agregátní poptávkou Nezaměstnanost negativně závisí na produktu
slide 22
Model IS-LM
Tato přednáška odvozuje IS-LM model, což je základ pro odvození křivky agregátní poptávky.
Pohybujeme se v krátkém období a předpokládáme, že cenová hladina je fixní
Tato přednáška se zabývá případem uzavřené ekonomiky. Příští přednáška se zabývá případem otevřené ekonomiky.
slide 23
8.2. Trh zboží a křivka IS
slide 24
Keynesiánský kříž
Jednoduchý model uzavřené ekonomiky, ve kterém je důchod determinován výdaji.
Značení: I = plánované investice
E = C + I + G = plánované výdaje
Y = reálný HDP = skutečné výdaje
Rozdíl mezi skutečnými a plánovanými výdaji = neplánované investice do zásob.
slide 25
Součásti keynesiánského kříže
Spotřební funkce:
Prozatím plánované investice jsou exogenní:
Plánované výdaje:
Podmínka rovnováhy:
Indikátory vládní politiky:
skutečné výdaje = plánované výdaje
( )C C Y T= −
I I=
,G G T T= =
( )E C Y T I G= − + +
=Y E
slide 26
Zakreslení plánovaných výdajů
Důchod, produkt, Y
E
plánované výdaje
E =C +I +G
MPC1
slide 27
Zakreslení podmínky rovnováhy
Důchod, produkt, Y
E
plánované výdaje
E =Y
45º
slide 28
Rovnovážná hodnota důchodu
důchod, produkt Y
E
plánované výdaje
E =Y
E =C +I +G
Rovnovážný důchod
slide 29
Zvýšení vládních nákupů
Y
EE
=Y
E =C +I +G1
E1 = Y1
E =C +I +G2
E2 = Y2∆Y
Pro Y1, nyní vzniknul neplánovaný pokles zásob…
…proto firmy zvýší produkci a důchod stoupá k nové rovnováze.
∆G
slide 30
Řešení pro ∆Y
Podmínka rovnováhy
… ve změnách
protože I je exogenní
protože ∆C = MPC ∆Y
Úpravou pro ∆Y : Řešení pro ∆Y :
Y C I G= + +
Y C I G∆ = ∆ + ∆ + ∆
MPC= × ∆ + ∆Y G
C G= ∆ + ∆
(1 MPC)− ×∆ = ∆Y G
1
1 MPC
∆ = × ∆ ÷− Y G
slide 31
Multiplikátor vládních výdajů
Příklad: Pokud MPC = 0.8, potom
Definice: zvýšení důchodu způsobené zvýšením G o 1 Kč.
V tomto modelu je multiplikátor vládních výdajů roven:
Zvýšení G způsobí, že se
důchod zvýší 5-ti násobně!
1
1 MPC
∆ =∆ −YG
15
1 0.8
∆ = =∆ −YG
slide 32
Proč je multiplikátor větší než 1?
Původně zvýšení G způsobí stejně velké zvýšení Y: ∆Y = ∆G.
Ale ↑Y ⇒ ↑C
⇒ další ↑Y
⇒ další ↑C
⇒ další ↑Y Proto je celkový dopad na důchod mnohem větší
než původní ∆G.
slide 33
Zvýšení daní
Y
EE
=Y
E =C2 +I +G
E2 = Y2
E =C1 +I +G
E1 = Y1∆Y
V Y1 dochází k neplánovanému přebytku zásob…
…proto firmy snižují výstup a důchod klesá k nové rovnováze
∆C = −MPC ∆T
Zpočátku zvýšení daní způsobí snížení spotřeby a tudíž E:
slide 34
Řešení pro ∆YPodmínka rovnováhy ve změnách
I a G exogenní
Řešení pro ∆Y :
Konečný výsledek:
Y C I G∆ = ∆ + ∆ + ∆
( )MPC= × ∆ − ∆Y T
C= ∆
(1 MPC) MPC− ×∆ = − × ∆Y T
MPC
1 MPC
−∆ = × ∆ ÷− Y T
slide 35
Daňový multiplikátor
def: změna v důchodu způsobená zvýšením T o 1 Kč:
Pokud MPC = 0.8, potom je daňový multiplikátor roven:
MPC
1 MPC
∆ −=∆ −YT
0.8 0.84
1 0.8 0.2
∆ − −= = = −∆ −YT
slide 36
Daňový multiplikátor
…je negativní: Zvýšení daní sníží C, což sníží důchod.
…je vetší než jedna (v absolutní hodnotě): Změna v daních má multiplikační dopad na důchod. (Platí pro MPC>0,5)
…je menší než multiplikátor vládních výdajů: Spotřebitelé uspoří část (1 – MPC) snížení daní, proto je počáteční zvýšení výdajů v důsledku snížení daní nižší než v případě stejně velkého zvýšení G.
slide 37
Příklad:
Použijte model Keynesiánského kříže a ukažte, jaký dopad má zvýšení plánovaných investic na rovnovážnou úroveň důchodu (výstupu).
slide 38
Odpověď
38
Y
EE
=Y
E =C +I1 +G
E1 = Y1
E =C +I2 +G
E2 = Y2ΔY
Při Y1, je zde neplánovaný pokles zásob…
…takže firmy zvýší výstup a důchod vzroste na novou rovnovážnou úroveň
ΔI
slide 39
Křivka IS
def: spojnice všech kombinací r a Y, které vedou k rovnováze na trhu zboží
t.j. skutečné výdaje (výstup) = plánované výdaje
Rovnice pro křivku IS je:
( ) ( )Y C Y T I r G= − + +
slide 40
Y2Y1
Y2Y1
Odvození křivky IS
↓r ⇒ ↑I
Y
E
r
Y
E =C +I (r1 )+G
E =C +I (r2 )+G
r1
r2
E =Y
IS
∆I⇒ ↑E
⇒ ↑Y
slide 41
Proč je křivka IS klesající
Pokles úrokové míry motivuje firmy ke zvýšení investičních výdajů, což zvyšuje celkové plánované výdaje (E ).
K obnovení rovnováhy na trhu zboží musí výstup (skutečné výdaje, Y ) vzrůst.
slide 42
Křivka IS a model zapůjčitelných fondů
S, I
r
I (r ) r1
r2
r
YY1
r1
r2
(a) Model Z.F. (b) Křivka IS
Y2
S1S2
IS
slide 43
Fiskální politika a křivka IS
Model IS-LM můžeme využít k analýze vlivu fiskální politiky (G a T ) na agregátní poptávku a výstup.
Začneme s využitím keynesiánského kříže k ilustraci, jak fiskální politika posunuje křivku IS…
slide 44
Y2Y1
Y2Y1
Posun křivky IS: ∆G
Pro každou hodnotu r,
↑G ⇒ ↑E ⇒ ↑Y
Y
E
r
Y
E =C +I (r1 )+G1
E =C +I (r1 )+G2
r1
E =Y
IS1
Horizontální posun křivky IS je roven
IS2
…proto se křivka IS posouvá doprava.
∆Y1
1 MPC∆ = ∆
−Y G
slide 45
Příklad: Posun IS křivky
Použijte model Keynesiánské kříže k určení dopadů zvýšení daní na IS křivku.
Pokud to jde, určete velikost změny
slide 46
Odpověď
Posun IS křivky: ΔT
46
Y2
Y2
Pro každou hodnotu r,
hT h hC h hPE
PE =C2 +I (r1 )+G
IS2
Horizontální vzdálenost posunu IS křivky je:
Y
PE
r
Y
PE =Y
Y1
Y1
PE =C1 +I (r1 )+G
r1
IS1
…takže IS křivka se posune doleva
ΔY−∆ = ∆−MPC
1 MPCY T
slide 47
8.3. Trh peněz a křivka LM
slide 48
Teorie preference likvidity
John Maynard Keynes.
Jednoduchá teorie, ve které je úroková míra determinována nabídkou peněz a poptávkou po penězích.
slide 49
Nabídka peněz
Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní:
M/P Reálné
peněžní zůstatky
rúroková
míra
( ) sM P M P=
( ) sM P
M P
slide 50
Poptávka po penězích
Poptávka po reálných peněžních zůstatcích:
M/P reálné peněžní zůstatky
rúroková
míra
L (r )
( ) sM P
M P
( ) ( )dM P L r=
slide 51
Rovnováha
Úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku po penězích:
M/P Reálné
peněžní zůstatky
rúroková
míra
L (r )
r1
( ) sM P
M P
( )M P L r=
slide 52
Jak CB zvyšuje úrokovou míru?
Ke zvýšení r CB snižuje M
M/P Reálné
peněžní zůstatky
rúroková
míra
L (r )
r1
r2
1MP
2MP
slide 53
CASE STUDY: Monetární restrikce a úrokové sazby (USA)
Konec sedmdesátých let: π > 10%
Říjen 1979: předseda Fedu Paul Volcker vyhlašuje, že monetární politika se bude snažit snížit inflaci
Srpen 1979-Duben 1980: Fed snižuje M/P o 8,0 %
Leden 1983: π = 3,7 %
Jak tato změna monetární politiky ovlivní nominální úrokové míry?
slide 54
Monetární restrikce a úrokové sazby, pokr.
∆i < 0∆i > 0
8/1979: i = 10,4%
1/1983: i = 8,2%
8/1979: i = 10,4%
4/1980: i = 15,8%
pružnénepružné
KTP, Fisher efekt(klasický)
Preference likvidity(keynesiánský)
predikce
skutečnost
Dopad monetární restrikce na nominální úrokové sazby
ceny
model
dlouhé obdobíkrátké období
slide 55
Křivka LM
Nyní vraťme Y zpět do funkce poptávky po penězích:
Křivka LM je spojnice všech kombinací r a Y, které vyrovnávají nabídku a poptávku po reálných peněžních zůstatcích.
Rovnice křivky LM je:
( , )M P L r Y=
( ) dM P L r Y= ( , )
slide 56
Odvození křivky LM
M/P
r
L (r , Y1 )
r1
r2
r
YY1
r1
L (r , Y2 )
r2
Y2
LM
(a) Trh reálných peněžních zůstatků
(b) Křivka LM
1MP
slide 57
Proč je křivka LM rostoucí?
Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích.
Protože je nabídka reálných peněžních zůstatků fixní, vznikne tak na trhu peněz při původní úrokové míře převis poptávky.
Úroková míra proto musí vzrůst, aby obnovila rovnováhu na trhu peněz.
slide 58
Jak ∆M posouvá křivku LM
M/P
r
L (r , Y1 ) r1
r2
r
YY1
r1
r2
LM1
(a) Trh reálných peněžních zůstatků
(b) Křivka LM
LM2
1MP
2MP
slide 59
Zkuste si sami: Posun křivky LM
Předpokládejte, že vlna zneužití platebních způsobí, že lidé budou více používat hotovost při provádění transakcí.
Použijte model nabídky a poptávky po penězích (preference likvidity) k určení posunu LM křivky.
slide 60
Odpověď
Posun LM křivky
60
M/P
r
L (r , Y1 ) r1
r2
r
YY1
r1
r2
LM1
(a) Trh reálných peněžních zůstatků (b) LM křivka
LM2
L (r , Y1 )
1MP
slide 61
Rovnováha v krátkém období
Krátkodobá rovnováha je taková kombinace r a Y, které současně splňují podmínku rovnováhy na trzích zboží a peněz:
Y
r
IS
LM
rovnov. úroková míra
rovnov. úroveň důchodu
( ) ( )Y C Y T I r G= − + +
( , )M P L r Y=
slide 62
8.4. Aplikace ISLM modelu
slide 63
Průsečík determinuje jedinečnou kombinaci Y a r, která splňuje podmínku rovnováhy na obou trzích.
LM křivka představuje rovnováhu na trhu peněz.
Rovnováha v IS -LM modelu
IS křivka představuje rovnováhu na trhu zboží.
ISY
rLM
r1
Y1
( ) ( )Y C Y T I r G= − + +
( , )M P L r Y=
slide 64
Analýza politik v IS -LM modelu
IS-LM model můžeme použít k analýze důsledků
• fiskální politiky: G a/nebo T
• monetární politiky: MIS
Y
rLM
r1
Y1
( ) ( )Y C Y T I r G= − + +
( , )M P L r Y=
slide 65
čímž způsobí růst výstupu a důchodu.
IS1
Zvýšení vládních nákupů1. IS křivka se posouvá doprava o:
Y
rLM
r1
Y1
IS2
Y2
r2
1.2. To zvýší poptávku po penězích a zvýší úrokovou míru …
2.
3. …což sníží investice, takže konečné zvýšení Y je menší než:
3.
1by
1 MPCG∆
−
1is smaller than
1 MPCG∆
−
slide 66
IS1
1.
Snížení daní
Y
rLM
r1
Y1
IS2
Y2
r2
Spotřebitelé uspoří (1−MPC) ze snížení daní, takže počáteční impuls pro výdaje je menší pro ∆T než pro stejně velké ∆G… a křivka IS se posune o:
1.
2.
2.…proto jsou dopady na r a Y menší pro ∆T než pro stejně velké ∆G.
2.
MPC
1 MPCT
− ∆−
slide 67
2. …způsobí tak pokles úrokové míry
IS
Monetární politika: Zvýšení M
1. ∆M > 0 posune křivku LM dolů(nebo doprava)
Y
r LM1
r1
Y1 Y2
r2
LM2
3. …takže zvýší investice, což zvýší výstup.
slide 68
Interakce mezi monetární a fiskální politikou
Model: Veličiny monetární a fiskální politiky (M, G, a T ) jsou exogenní.
Skutečný svět: Monetární autority mohou přizpůsobit M v reakci na změny fiskální politiky a obráceně.
Takovéto interakce mohou změnit dopad původní změny politiky.
slide 69
Reakce CB na ∆G > 0
Předpokládejme, že vláda zvýší G.
Možné reakce CB:1. udržovat M konstantní
2. udržovat r konstantní
3. udržovat Y konstantní
Pro každý případ, je vliv na ∆G odlišný:
slide 70
Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava.
IS1
Reakce 1: Udržovat M konstantní
Y
rLM1
r1
Y1
IS2
Y2
r2
Pokud CB udržuje M konstantní, potom se křivka LM neposune.
Výsledky:
2 1Y Y Y∆ = −
2 1r r r∆ = −
slide 71
Pokud vláda zvýší G, křivka IS se posune doprava.
IS1
Reakce 2: Udržovat r konstantní
Y
rLM1
r1
Y1
IS2
Y2
r2
K udržení konstantního r
CB zvýší M a posune křivku LM doprava.
LM2
Y3
Výsledky:
3 1Y Y Y∆ = −
0r∆ =
slide 72
IS1
Reakce 3: Udržovat Y konstantní
Y
rLM1
r1
IS2
Y2
r2
K udržení konstantního Y sníží CB sníží M a posune tak křivku LM doleva.
LM2
Výsledky:
Y1
r3
Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava
0Y∆ =
3 1r r r∆ = −
slide 73
Odhady multiplikátorů fiskální politikyz DRI macroeconometric model (USA)
Předpoklady o monetární politice
Odhad∆Y / ∆G
Fed udržuje nominální úrokové sazby konstantní
Fed udržuje nabídku peněz konstantní
1.93
0.60
Odhad∆Y / ∆T
−1.19
−0.26
slide 74
Šoky v IS -LM modelu
Šoky v IS křivce: exogenní změny v poptávce po zboží a službách
Příklady: Boom nebo propad na akciových trzích
⇒ změna bohatství domácností⇒ ∆C
Změna důvěry nebo očekávání spotřebitelů nebo investorů⇒ ∆I a/nebo ∆C
slide 75
Šoky v IS -LM modelu
Šoky v LM křivce: exogenní změny v poptávce po penězích.
Příklady: Vlna zneužití platebních karet zvýší
poptávku po penězích. Rozšíření bankomatů nebo internetového
bankovnictví sníží poptávku po penězích.
slide 76
PŘÍKLAD: Analyzujte šoky v IS-LM modelu
Použijte IS-LM model k analýze těchto událostí1. krach na trhu s nemovitostmi sníží bohatství
spotřebitelů2. vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po
penězích
Pro každý šok
a. použijte IS-LM diagram k určení dopadů šoků na Y
a r.
b. určete, co se stane s C, I, a nezaměstnaností
slide 77
Odpověď, část 1
Krach na trhu s nemovitostmi
77
IS1
Y
rLM1
r1
Y1
IS2
Y2
r2
IS křivka se posune doleva, což způsobí, že r a Y klesnou.
C se sníží kvůli nižšímu bohatství a nižšímu důchodu,
I vzroste, protože r se snížilo
u vzroste, protože Y je nižší (Okunův zákon)
slide 78
Odpověď, část 2
Růst poptávky po penězích
78
IS1
Y
rLM1
r1
Y1Y2
r2
LM2LM křivka se posune
doleva, což způsobí, že r vzroste a Y klesne.
C klesne kvůli nižšímu důchodu,
I klesne, protože r je vyšší
u vzroste, protože Y je nižší (Okunův zákon)
slide 79
Případová studie: Recese 2001 v USA
Během roku 2001,
2.1 miliónu lidí přišlo o práci, protože nezaměstnanost vzrostla z 3.9% na 5.8%.
Růst HDP se zpomalil 0.8% (oproti 3.9% průměrnému růstu během let 1994-2000).
slide 80
Příčiny: 1) Pokles na akciovém trhu ⇒ ↓C
300
600
900
1200
1500
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
Ind
ex (
194
2 =
100
) Standard & Poor’s 500
Případová studie: Recese 2001 v USA
slide 81
Příčina: 2) 9/11 Zvýšení nejistoty Pokles důvěry spotřebitelů & obchodníků Výsledek: nižší výdaje, IS křivka se posune
vlevo
Příčina: 3) Účetní skandály velkých firem Enron, WorldCom, atd. Pokles cen akcií, pokles investic
Případová studie: Recese 2001 v USA
slide 82
Reakce fiskální politiky: posun křivky IS doprava Snížení daní v letech 2001 a 2003 Zvýšení vládních výdajů
Záchranné balíčky pro letecký průmysl Obnova New Yorku Válka v Afgánistánu
Případová studie: Recese 2001 v USA
slide 83
Reakce monetární politiky: posun LM křivky doprava
Three-month T-Bill Rate
0
1
2
3
4
5
6
7
Případová studie: Recese 2001 v USA
slide 84
Jaký nástroj používá centrální banka?
Když se v médiích mluví o reakci centrální banky, běžně se uvádí, že CB mění úrokové sazby.
Centrální banka řídí mezibankovní sazby (u nás PRIBOR/PRIBID, v US federal funds rate)
Centrální banka tedy mění nabídku peněz a posouvá LM křivku tak aby dosáhla požadované úrovně sazeb.
(V ČR centrální banka vyhlašuje repo sazbu , od ní je odvozená právě mezibankovní sazba, kterou CB ovlivňuje operacemi na volném trhu.)
slide 85
Proč centrální banka řídí úrokovou sazbu místo nabídky peněz?
1)Měří se lépe než nabídka peněz.
2)Centrální banka si myslí, že šoky v LM křivce jsou častější než šoky v IS křivce. Pokud tomu tak je, pak řízení úrokových sazeb stabilizuje ekonomiku daleko lépe než řízení nabídky peněz.
Jaký nástroj používá centrální banka?
slide 86
IS-LM a agregátní poptávka
Doposud, jsme využívali IS-LM model k analýze krátkého období, kdy předpokládáme fixní cenovou hladinu.
Avšak změna v P by posunula LM a následně ovlivnila Y.
Křivka agregátní poptávky zachycuje vztah mezi P a Y.
slide 87
Y1Y2
Odvození křivky AD
Y
r
Y
P
IS
LM(P1)
LM(P2)
AD
P1
P2
Y2 Y1
r2
r1
Intuice pro sklon křivky AD :
↑P ⇒ ↓(M/P )
⇒ LM doleva
⇒ ↑r
⇒ ↓I
⇒ ↓Y
slide 88
Monetární politika a křivka AD
Y
P
IS
LM(M2/P1)
LM(M1/P1)
AD1
P1
Y1
Y1
Y2
Y2
r1
r2
CB může zvýšit agregátní poptávku:
↑M ⇒ LM posun doprava
AD2
Y
r
⇒ ↓r
⇒ ↑I
⇒ ↑Y pro každou hodnotu P
slide 89
Y2
Y2
r2
Y1
Y1
r1
Fiskální politika a křivka AD
Y
r
Y
P
IS1
LM
AD1
P1
Expanzivní fiskální politika (↑G a/nebo ↓T ) zvyšuje agreg. poptávku:
↓T ⇒ ↑C
⇒ IS posun doprava
⇒ ↑Y pro každé P
AD2
IS2
slide 90
Velký přehled
Keynes. kříž
Teorie preference likvidity
ISkřivka
LM křivka
IS-LMmodel
Křivka AD
Křivka AS
Model AD-AS
Vysvětlení hospodářských
cyklů
slide 91
Shrnutí
1. Keynesiánský kříž Základní model determinace důchodu Bere fiskální politiku a investice jako exogenní Fiskální politika má multiplikativní dopad na
důchod.
2. IS křivka Odvozena z keynesiánského kříže, kde plánované
investice závisí negativně na úrokové míře Ukazuje všechny kombinace r a Y
které vyrovnávají plánované výdaje se skutečnými výdaji na zboží a služby
slide 91
slide 92
Shrnutí
3. Teorie preference likvidity Základní model determinace úrokových sazeb Bere nabídku peněz a cenovou hladinu jako
exogenní Zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu
4. Křivka LM Odvozena z teorie preference likvidity, kde
poptávka po penězích závisí pozitivně na důchodu Ukazuje všechny kombinace r a Y pro které se
rovná poptávka po reálných peněžních zůstatcích jejich nabídce
slide 92
slide 93
Shrnutí
5. IS-LM model Průsečík křivek IS a LM ukazuje jediný bod (Y, r ),
který splňuje podmínku rovnováhy jak na trhu zboží, tak na trhu peněz.
slide 93
slide 94
Shrnutí
6. AD křivka
Zachycuje vztah mezi P a modelově (IS-LM) rovnovážným Y.
Negativní sklon, protože ↑P ⇒ ↓(M/P ) ⇒ ↑r ⇒ ↓I ⇒ ↓Y
Expanzivní fiskální politika posouvá IS křivku doprava, zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava.
Expanzivní monetární politika posouvá LM křivku doprava, čímž zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava.
IS nebo LM šoky posouvají křivku AD.
slide 94
slide 95
Literatura
Mankiw (2010): Chapter 9: Introduction to Economic Fluctuations. Chapters 10+11: Aggregate Demand I+IIHolman (2010): Kapitola 10: Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice – model IS-LM
Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich)
slide 95
slide 96
DODATEK 1: IS-LM model a
AS-AD model
slide 97
SRAS
LRAS
Dlouhodobá rovnováha v modelu AS-AD
Y
P
AD1
Dlouhodobá rovnováha
P
Y
slide 98
IS-LM a AD-AS v krátkém a dlouhém období
Silou, která posouvá ekonomiku z krátkého do dlouhého období je postupné přizpůsobení cen.
stoupne
klesne
nezmění se
V krátkodobé rovnováze, pokud:
Potom časem cenová hladina:
Y Y>Y Y<
Y Y=
slide 99
Y
r
Y
P LRAS
LRAS
IS1
SRAS1P1
LM(P1)
IS2
AD2
AD1
V nové krátkodobé rovnováze
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce
Y
Y
Y Y<
slide 100
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce
Y
r
Y
P LRAS
LRAS
IS1
SRAS1P1
LM(P1)
IS2
AD2
AD1
V nové krátkodobé rovnováze
Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí
• SRAS se posune dolů.
• M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. Y
Y
Y Y<
slide 101
AD2
Y
r
Y
P LRAS
LRAS
IS1
SRAS1P1
LM(P1)
IS2
AD1
SRAS2P2
LM(P2)
Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí
• SRAS se posune dolů.
• M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů.
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce
Y
Y
slide 102
AD2
SRAS2P2
LM(P2)
Y
r
Y
P LRAS
LRAS
IS1
SRAS1P1
LM(P1)
IS2
AD1
Tento proces pokračuje dokud ekonomika nedosáhne dlouhodobé rovnováhy
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce
Y
YY Y=
slide 103
PŘÍKLAD: Analyzuje krátkodobé a dlouhodobé efekty ∆M
a. Nakreslete IS-LM a AD-AS diagram podobný jako tady.
b. Předpokládejte, že CB zvýší M. Ukažte krátkodobé efekty v grafu.
c. Ukažte, co se stane během přechodu z krátkého do dlouhého období.
d. Jak se nové dlouhodobé rovnovážné hodnoty endogenních proměnných liší oproti svým původním hodnotám?
Y
r
Y
P LRAS
LRAS
IS
SRAS1P1
LM(M1/P1)
AD1
Y
Y
slide 104
Odpověď, část 1
Krátkodobý vliv ΔM
104
LM křivka a AD křivka se posunou doprava
r klesá, Y roste nad Y
r
Y
P LRAS
LRAS
IS
SRASP1
LM(M1/P1)
AD1
LM(M2/P1)
AD2
Y2
Y2
r2r1
Y
YY
slide 105
Odpověď, část 2
Přechod z krátkého do dlouhého období
105
V průběhu času,
P vzroste
SRAS se posune nahoru
M/P klesne
LM posune doleva
Nová dlouhodobá rovnováha
P je vyšší
všechny reálné proměnné jsou zpět na svých výchozích hodnotách
Peníze jsou neutrální v dlouhém období.
Y
r
Y
P LRAS
LRAS
IS
SRASP1
LM(M1/P1)
AD1
LM(M2/P1)
AD2
Y2
Y2
r2r1
LM(M2/P3)
SRASP3
r3 =
Y
Y
slide 106
DODATEK 2: Velká Deprese
slide 107
Velká Deprese (USA)
Nezaměstnanost (pravá osa)
Reálný HNP(levá osa)
120
140
160
180
200
220
240
1929 1931 1933 1935 1937 1939
mld
. US
D; s
tále
cen
y ro
ku 1
958
0
5
10
15
20
25
30
% p
raco
vní s
íly
slide 108
Výdajová hypotéza: Šoky IS křivky
Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především exogenním propadem poptávky po zboží a službách – posun křivky IS doleva.
důkaz: jak výstup, tak úroková sazba poklesly, což by mohlo být důsledkem posunu IS křivky doleva.
slide 109
VÝDAJOVÁ HYPOTÉZA: Důvody pro posun křivky IS
Burzovní krach ⇒ exogenní ↓C říjen-prosinec1929: S&P 500 spadl o 17 % říjen 1929-prosinec 1933: S&P 500 spadl o 71 %
Propad investic “korekce” po stavební horečce ve dvacátých letech Rozšířené krachy bank ztěžovaly přístup k
úvěrovému financování investic
Restriktivní fiskální politika Politici zvýšili daně a omezili výdaje, aby bojovali s
rostoucími deficity.
slide 110
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA: Šoky LM křivky
Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především velkým poklesem nabídky peněz.
důkaz: M1 propadla o 25 % během 1929-33.
Ale existují dva problémy s touto hypotézou: P spadla ještě více, takže M/P ve skutečnosti
lehce vzrostla mezi 1929-31. Nominální úrokové sazby klesly, což je opak
toho, co by šlo očekávat od posunu LM doleva.
slide 111
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen
Tvrdí, že hloubka Deprese byla způsobena značnou deflací:
P klesla o 25 % během 1929-33.
Tato deflace byla pravděpodobně způsobena poklesem M, takže možná peníze přece jen hrály významnou roli.
Jakým způsobem ovlivňuje deflace ekonomiku?
slide 112
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen
Stabilizační efekt deflace:
↓P ⇒ ↑(M/P ) ⇒ LM posun doprava ⇒ ↑Y Pigouův efekt:
↓P ⇒ ↑(M/P )
⇒ bohatství domácností ↑
⇒ ↑C
⇒ IS se posouvá doprava
⇒ ↑Y
slide 113
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen
Destabilizační efekt očekávané deflace:
↓π e⇒ r ↑ pro každou hodnotu i
⇒ I ↓ protože I = I (r )
⇒ Plánované výdaje a AD ↓
⇒ Důchod a výstup ↓
slide 114
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen
Destabilizační efekt neočekávané deflace:dluhově-deflační teorie
↓P (pokud neočekávaná) ⇒ přesouvá kupní sílu od dlužníků k věřitelům
⇒ dlužníci utrácejí méně, věřitelé utrácejí více
⇒ pokud je sklon ke spotřebě dlužníků větší něž věřitelů, potom agregátní výdaje klesají, IS křivka se posouvá doleva a Y klesá.
slide 115
Proč je další Velká krize nepravděpodobná
Ekonomové a ekonomičtí poradci politiků vědí o makroekonomii daleko více: Centrální banka (Fed) ví, že nemá nechat M
tolik klesnout, obzvlášť během recese. Vláda ví, že nemá zvyšovat daně nebo snižovat
výdaje během recese.
Pojištění bank by mělo zabránit hromadným krachům bank
Automatické stabilizátory činí fiskální politiku expanzivní během ekonomického poklesu.
slide 116
CASE STUDYFinanční krize a recese v letech 2008–09
2009: Reálné HDP GDP kleslo, míra nezaměstnanosti vzrostla k 10%
Důležité faktory v krizi: Politika nízkých úrokových sazeb na začátku dekády Hypotéční krize prasknutí cenové bubliny na trhu s nemovitostmi,
nárůst nesplacených hypoték Pokles cen akcií na burze Pád finančních institucí Pokles spotřebitelské důvěry, pokles výdajů na statky
dlouhodobé spotřeby a na investiční statky
slide 117
Úrokové sazby a ceny nemovitostí
2000 2001 2002 2003 2004 20050
1
2
3
4
5
6
7
8
9
50
70
90
110
130
150
170
190
Federal Funds rate30-year mortgage rateCase-Shiller 20-city composite house price index
Úro
ková
mír
a (%
)
Ind
ex c
en n
emo
vito
stí,
200
0 =
100
slide 118
Změna cena nemovitostía míra nesplacených hypoték, 1999–2009
1999 2001 2003 2005 2007 20090%
200%
400%
600%
800%
1000%
1200%
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4US house price indexNew foreclosures
Pro
cen
tní
změn
a ce
n n
emo
vito
stí
(op
roti
pře
dch
ozí
mu
ro
ku)
No
vé n
esp
lace
né
hyp
oté
ky (
% c
elko
vých
hyp
oté
k)
slide 119
USA: Pády banky, 2000–2011
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 20110
20
40
60
80
100
120
140
160
Počet zbankrotovaných bank
slide 120
USA: Hlavní burzovní indexy(% změna oproti předchozímu roku)
3650
0
3675
1
3700
2
3725
3
3750
4
3775
5
3800
6
3825
7
3850
8
3875
9
3901
0
3926
1
3951
2
3976
3
4001
4
-80%
-60%
-40%
-20%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
140%
DJIA
S&P 500
NASDAQ
slide 121
Důvěra spotřebitelů a výdaje na statky investičního charakteru
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 20090%
200%
400%
600%
800%
1000%
1200%
50
60
70
80
90
100
110
Durables
Investment
UM Consumer Sentiment Index
% z
měn
a o
pro
ti p
řed
cho
zím
u r
oku
Ind
ex s
po
třeb
itel
ské
dů
věry
, 19
66 =
100
slide 122
Růst reálného HDP and míra nezaměstnanosti
3470035065
3543135796
3616136526
3689237257
3762237987
3835338718
3908339448
3981440179
4054440909
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
0
2
4
6
8
10Real GDP growth rate (left scale)
Mez
iro
ční
změn
a v
%
% p
raco
vní
síly