Upload
palmer
View
135
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Základní předpoklady a úloha státu pro zajištění bezpečnosti a dostupnosti energie ČR ve vazbě na Státní energetickou koncepci. Ing. Zbyšek Sochor MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. PRAHA, 21.3. 2007. Základním dokumentem pro tvorbu energetické politiky ČR je Státní energetická koncepce. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Ministry of Industry and Trade 2007
Základní předpoklady a úloha státu pro zajištění bezpečnosti a dostupnosti energie ČR ve vazbě
na Státní energetickou koncepci
Ing. Zbyšek Sochor
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU
PRAHA, 21.3. 2007
Ministry of Industry and Trade 2007
Státní energetická koncepce
Základním dokumentem pro tvorbu energetické politiky ČR je Státní energetická koncepce.
Je rámcem pro legislativní činnosti a geografickou diverzifikaci zásobování energií.
Konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout.
Základními prioritami jsou maximální nezávislost, bezpečnost a udržitelný rozvoj.
V letošním roce dojde k vyhodnocení naplňování SEK a k případnému návrhu na změny.
Ministry of Industry and Trade 2007
Evropská integrace
Rozhodování a jednání státu samozřejmě ovlivňuje členství ČR v Evropské unii.
Ačkoli volba energetického mixu zůstává plně v pravomoci jednotlivých členských států, určitým nařízením či opatřením se ČR nevyhne.
Důležitá je aktivní účast orgánů státu při tvorbě evropské legislativy.
V současné době vzrůstají tlaky na vytvoření společné „Energetické politiky pro Evropu“, která by zajistila bezpečnou, konkurenceschopnou a udržitelnou energetiku v celé EU.
Ministry of Industry and Trade 2007
Energetická bezpečnost
Minimalizace závislosti na vnějších politických a ekonomických vlivech.
Optimální skladba vlastních a importovaných primárních zdrojů energie.
Dostatečné strategické zásoby pro případy energetických krizí.
Vyvážené složení energetického mixu.
Ministry of Industry and Trade 2007
Podpora úspor energie
S rostoucí ekonomikou roste přirozeně i spotřeba energií.
Je bláhové se domnívat, že tento růst je možné zastavit, lze jej však zpomalit a to zvýšenou energetickou účinností.
V této oblasti vyvíjí značné úsilí EU (směrnice o energetických službách, směrnice o energetické náročnosti budov a další).
V ČR je podpora úspor energií zatím v plenkách, prosazuje se u větších podniků, nicméně pro občany jsou úsporná opatření spíše výjimkou.
Ministry of Industry and Trade 2007
Diverzifikace zdrojů
ČR ve svém energetickém mixu využívá domácí zdroje hnědého uhlí, jadernou energetiku, vodní elektrárny, v rámci svých možností postupně zavádí využívání obnovitelných zdrojů.
Na druhé straně je ČR téměř 100% závislá na importu ropy a zemního plynu.
V porovnání s řadou evropských zemí si ČR udržuje stále ještě relativně nízkou dovozní závislost.
Ministry of Industry and Trade 2007
Využití primárních zdrojů
0
10 000
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
70 000
80 000
90 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
[GW
h]
Využití kapacit
y
57%
uhlí60 jednotek přes 50MW
Celková kapacita 7940 MW
Využití kapacity
80%Jaderná energie
6 jednotek celková kapacita 3760 MW
OZE
plyn
Ministry of Industry and Trade 2007
Diverzifikace cesta) zemní plyn
Podíl domácí těžby zemního plynu na spotřebě je zanedbatelný.
ČR importuje téměř 100% potřebného plynu (v roce 2005 bylo dovezeno cca 9350 mil. m3, z toho asi 7000 mil. m3 z Ruska).
Hlavním dovozcem je společnost RWE Transgas a.s.
Otázkou zůstává možnost vytvoření strategických zásob plynu tak, jak to již funguje u ropy.
Ministry of Industry and Trade 2007
Diverzifikace cestb) ropa
Podíl domácí těžby ropy na spotřebě činí pouze 4 až 5%, ČR tak importuje cca 95% potřebné ropy.
Nedávné problémy s dodávkami ruské ropy přes Bělorusko ukázaly, jak správný krok učinila ČR diverzifikací svých zdrojů (ropovod IKL, který je schopen ropovod Družba eventuálně nahradit).
Kromě toho ČR má k dispozici nouzové zásoby ropy a ropných produktů na dobu přesahující 3 měsíce.
Ministry of Industry and Trade 2007
Výroba a prodej elektrické energie a tepla
Ve výrobě elektrické energie je ČR zatím soběstačná – cca 25 % produkce se vyváží.
Více než 90 % celkové produkce elektřiny se vyrábí v uhelných a jaderných elektrárnách.
Podle některých odhadů lze vyrovnání výroby a spotřeby očekávat v letech 2009-2012.
Vzhledem k energetické situaci v sousedních státech nebude, v případě potřeby, možno dovézt chybějící množství elektřiny.
Je zapotřebí rozhodnout, jak situaci řešit – výstavba či rekonstrukce kapacit.
Ministry of Industry and Trade 2007
46 000
48 000
50 000
52 000
54 000
56 000
58 000
60 000
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
-2
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
čistá spotřeba elektřiny HDP v %
Spotřeba elektřiny v ČR
Ministry of Industry and Trade 2007
Obnovitelné zdroje energie
Z obnovitelných zdrojů energie je v ČR nejvyšší podíl využití biomasy pro výrobu tepla a vodních elektráren pro výrobu elektrické energie.
Potenciál vodních elektráren je však prakticky vyčerpán, stavba větrných elektráren se setkává s negativním postojem veřejnosti.
V úvahu tak připadá další podpora využití biomasy, je třeba si však uvědomit, že energetická náročnost zpracování této suroviny může být vyšší než energie z ní získaná.
Ministry of Industry and Trade 2007
Využití OZE
Vývoj využití energie z obnovitelných zdrojů
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
2003 2004 2005
TJ
v p
aliv
u
Biomasa (domácnosti) Biomasa (mimo domácnosti) Vodní elektrárny
Bioplyn Biologicky rozložitelná část TKO Biologicky rozl. část PRO a ATP
Kapalná biopaliva Tepelná čerpadla (teplo prostředí) Solární termální kolektory
Větrné elektrárny Fotovoltaické systémy
Ministry of Industry and Trade 2007
Jak zajistit energii i pro budoucnost
Je nutné i nadále podporovat diverzifikaci cest i zdrojů energie.
Zvýšit finanční prostředky v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií.
Úmyslně neopomíjet žádný z dostupných energetických zdrojů.
Zvyšovat povědomí občanů o důležitosti energetických úspor, sáhnout i k finančním pobídkám.
Začít jednat už nyní!
Ministry of Industry and Trade 2007
Krizový scénář rozvoje EH a ES
Jeden z řady scénářů rozvoje energetického hospodářství (EH) a elektrizační soustavy (ES) ověřovaných MPO v roce 2006.
Je scénářem s největší restrikcí tuzemských zdrojů energie a s úplnou restrikcí jaderné energetiky.
Je scénářem nejvíce se odchylujícím od SEK, schválené vládou ČR v roce 2004
Ministry of Industry and Trade 2007
Krizový scénář rozvoje EH a ES - vstupy
Vstup Scénář krizový Scénář SEK (Zelený-U) Disponibilita hnědého uhlí ÚEL zůstanou v platnosti Za ÚEL jen ČSA + 275 Mt Disponibilita černého uhlí Dovoz nelimitován Dovoz do 5 mil. t Disponibilita ropy Dovoz nelimitován Dovoz nelimitován Disponibilita zemního plynu Dovoz nelimitován Dovoz nelimitován Disponibilita OZE Upřesněný potenciál
dle MŽP – studie VaV Optimistické odhady využití OZE z roku 2003
Max. vývoz elektřiny do 2015 20 TWh 18 TWh v roce 2010, 15 TWh v roce 2015
Max. vývoz po 2015 5 TWh 10 TWh Max. dovoz do 2015 10 TWh 4,7 TWh Max. dovoz po 2015 Dovoz nelimitován 10 TWh JE Dukovan do roku 2025 2045 JE Temelín do roku 2042 2062 Nové jaderné bloky na lokalitě Temelín žádný 600 MW dle modelu Ostatní JE žádný Dle modelu Zpřísnění limitů emisí Postupné zpevnění mezi
roky 2020 až 2040 o 20 %
Ekologická daň Od roku 2008 dle Směrnice EU 2003/96
neuvažována
Ministry of Industry and Trade 2007
Bilance spotřeby PEZ
Tuzemská spotřeba prvotních palivoenergetických zdrojů [PJ] - krizový
-500
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[PJ]
Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Surová ropa
Kapalná paliva Elektřina Jaderné palivo Obnovitelné zdroje
Ministry of Industry and Trade 2007
Bilance spotřeby PEZ
[PJ] 2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Hnědé uhlí 604 596 559 522 395 327 291 222 83 Černé uhlí + koks 252 248 318 298 435 514 556 583 670 Ostatní tuhá paliva 12 13 16 16 16 16 16 16 16 Plynná paliva 333 323 331 339 317 321 334 333 337 Surová ropa 276 278 235 232 230 167 217 200 201 Kapalná paliva 65 74 79 55 63 91 54 75 99 Elektřina -58 -46 -50 -12 -10 -13 0 4 6 Jaderné palivo 281 279 318 318 318 318 166 166 166 Obnovitelné zdroje 52 64 87 101 115 126 149 166 170 C e l k e m 1 814 1 828 1 892 1 869 1 879 1 867 1 785 1 765 1 748
Ministry of Industry and Trade 2007
Bilance spotřeby PEZ
V nabídce domácích paliv jen zbytková těžba hnědého uhlí (jen v rámci limitů těžby), černého uhlí (do roku 2015) a OZE.
Scénář nepočítal s žádnými novými JE, ani s neprodloužením životnosti JEDU a JETE.
Pro strukturu spotřebovávaných primárních energetických zdrojů je charakteristická nízká zdrojová diverzifikace a rychlý růst dovážených zdrojů energie, především ničím nelimitovaného černého uhlí.
Podíl dovážených zdrojů na spotřebě PEZ: v roce 2030 74%, v roce 2040 84%.
Ministry of Industry and Trade 2007
Bilance spotřeby PEZ
Hlavním dováženým zdrojem energie se stalo černé uhlí (s dovozy až 26 mil. tun), následované zemním plynem.
Jaderné palivo přestalo být dovážené v roce 2042 (s ukončením výroby elektřiny v JETE).
Černé uhlí se ve scénáři současně stalo hlavním spotřebovávaným primárním energetickým zdrojem, které se uplatnilo především v nových velkých elektrárenských blocích, ale i v konečné spotřebě.
Růstu jeho dovozů zabránily až emisní stropy, především NOx, což model vyřešil dovozem elektřiny.
Ministry of Industry and Trade 2007
Bilance výroby a spotřeby elektřiny
Relace mezi spotřebou elektřiny a výrobou elektřiny
40,00
50,00
60,00
70,00
80,00
90,00
100,00
2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
TW
h
Spotřeba el. btto Výroba btto - kriz.
Ministry of Industry and Trade 2007
Struktura výroby elektřiny
Struktura výroby elektřiny [TWh] - krizový
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[TW
h]
Hnědé uhlí Černé uhlí Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje
Ministry of Industry and Trade 2007
Vývoj instalovaných výkonů
Vývoj instalovaných výkonů HU, ČU, ZP a JE elektráren - krizový
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
Rok
MW
Hnědé uhlí Černé uhlí Zemní plyn Jaderná energie
Ministry of Industry and Trade 2007
Bilance výroby a spotřeby elektřiny
Spotřeba elektřiny v ČR trvale poroste, ale s klesajícím tempem. Přírůstek spotřeby elektřiny v období 2005 - 2040 + 27%.
Krizový scénář počítal jen s malými přírůstky výroby elektřiny (v roce 2040 vůči roku 2005 jen o 5%). Exportní potenciál ES se vyčerpal v roce 2015, po roce 2035 výroba elektřiny prudce klesla a nastupuje dovoz elektřiny.
Ve struktuře výroby elektřiny a instalovaných výkonů ES rozsáhlé změny - náhrada hnědouhelných a jaderných elektráren elektrárnami na černé uhlí. Tak zásadní palivová, dodavatelská a technologická přeorientace elektrizační soustavy v krátkém čase je nereálná, ale jiné východisko nabídka PEZ neposkytla.
Ministry of Industry and Trade 2007
Bilance výroby a spotřeby elektřiny
Závislost výroby elektřiny na palivech z dovozu: 2030: 73%, 2040: 86%. Hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny se stalo dovážené ČU, z velké části zámořské, Polsko s ČR v bilancích ČU nepočítá.
Krizový scénář potvrdil, že dopady limitované disponibility tuzemských paliv se projeví především ve výrobě elektřiny, v kritickém souběhu s útlumem jaderné energetiky.
Přestože ke změnám ve struktuře výroby elektřiny dochází ve vzdálenějším horizontu, jsou tyto změny předurčeny dnešními rozhodnutími o územních limitech těžby HU a o výstavbě nových JE.
Ministry of Industry and Trade 2007
Konečná spotřeba paliv a energie
Konečná spotřeba paliv a energie [PJ] - krizový
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
1 600
2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[PJ]
Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva
Elektřina Teplo Obnovitelné zdroje Úspory
Ministry of Industry and Trade 2007
Struktura výroby centralizovaného tepla
Struktura výroby centralizovaného tepla [PJ] - krizový
0
50
100
150
200
250
2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[PJ]
Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva
Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje
Ministry of Industry and Trade 2007
Dovozní energetická závislost
[%] 2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Krizový scénář 40,4% 42,3% 54,1% 57,4% 66,1% 70,4% 70,7% 73,6% 82,2%
Saldo dovozu a vývozu [PJ] - krizový
-400
-200
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
1 600
2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[PJ]
Motorová paliva Hnědé uhlí Černé uhlí Koks Surová ropa
Elektřina Plynná paliva Kapalná paliva Jaderné palivo
Ministry of Industry and Trade 2007
Dovozní energetická závislost
Závislost spotřeby elektřiny na dovážených palivech a elektřině
0,00
10,00
20,00
30,00
40,00
50,00
60,00
70,00
80,00
90,00
100,00
2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
%
Závislost spotřeby elektřiny na dovozech paliv a elektřiny
Ministry of Industry and Trade 2007
Dovozní energetická závislost
Závislost CZT na dovážených palivech
0,00
10,00
20,00
30,00
40,00
50,00
60,00
2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
%
Závislost CZT na dovážených palivech
Ministry of Industry and Trade 2007
Dovozní energetická závislost
K závažnému neplnění cílů a indikativních ukazatelů SEK dochází u dovozní energetické závislosti.
Veškeré vývozy zdrojů energie (černé uhlí, koks, elektřina) rychle skončí. V dovozu postupně převládne černé uhlí, následované zemním plynem a ropou, dovoz jaderného paliva postupně zcela skončí.
Spotřeba elektřiny bude stále více krytá její výrobou z dováženého ČU, ale jen do roku 2040. Potom tato výroba narazí na emisní stropy a elektřinu bude nutné dovážet. Spotřeba elektřiny pak bude až z 80% krytá výrobou z dováženého ČU, nebo dovozem elektřiny.
Ministry of Industry and Trade 2007
Zhodnocení krizového scénáře
Krizový scénář se výrazně odchyluje od SEK, má zcela jinou disponibilitu PEZ.
Jeho energetické bilance jsou sice vyrovnané, mají ale negativní dopad na plnění národních závazků ČR, na emise, na celkovou dovozní energetickou závislost a závislost výroby elektřiny a tepla na dovážených zdrojích energie.
Krizový scénář vymezil nejhorší možnou variantu budoucího vývoje energetického hospodářství a elektrizační soustavy o jejichž charakteru se v současné době rozhoduje.
Ministry of Industry and Trade 2007
Zhodnocení krizového scénáře
Problémem budoucího vývoje EH nebude snižování energetické náročnosti, ani emise (obojí zajistí technický rozvoj), ale budoucí struktura spotřeby PEZ a výroby elektřiny a s nimi spojená různá výše dovozní energetické závislosti a struktura dovozu zdrojů energie.
Krizový scénář jde v obávané dovozní energetické závislosti vysoko nad projekci SEK a indikativní cíle SEK.
V krizovém scénáři v dovozech převládá černé uhlí, které se současně stane rozhodujícím primárním zdrojem energie v energetických bilancích ČR.
Ministry of Industry and Trade 2007
Zhodnocení krizového scénáře
Uvolněný prostor za administrativně blokované hnědé uhlí a utlumované jádro vyplní nikoli zemní plyn, ale dovážené černé uhlí (postupně 22-26 mil. tun, tj. 60-70 uhelných vlaků denně!!).
Na tento obrat nejsou připraveni odběratelé, ani dopravní infrastruktura, není připraven žádnou mezistátní dohodou.
Cíle ve využití obnovitelných zdrojů energie bude nutné v SEK přehodnotit (pravděpodobně posunem v čase), protože žádný scénář nepotvrdil ambice SEK pro rok 2030.
Ministry of Industry and Trade 2007
Zhodnocení krizového scénáře
Za zcela realistický a plně v intencích SEK lze naopak označit souběžně zpracovávaný scénář referenční, který ale vyžaduje provést dvě klíčová rozhodnutí – racionálně přehodnotit územně ekologické limity těžby HU a rozhodnout o výstavbě nových jaderných bloků.
Dovozy jaderného paliva nelze považovat za dovozy z politicky nespolehlivých zemí a jejich základem jsou dlouhodobé kontrakty. V případě ČR k pozitivním vlivům patří i to, že ČR může být schopná pokračovat v produkci prvního článku výroby jaderného paliva – ve výrobě uranového koncentrátu. Rozhodnutí o pokračování v těžbě a úpravě uranu po roce 2008 by přispělo k posílení energetické bezpečnosti a nezávislosti ČR.
Výsledky krizového scénáře jsou dále porovnány se referenčním scénářem a se scénářem SEK.
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – struktura spotřeby TS PEZ
Srovnání struktury spotřeby TSPEZ v roce 2030 [TJ]
-500
0
500
1 000
1 500
2 000
krizový zelený - U referenční
[PJ]
Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Surová ropa
Kapalná paliva Elektřina Jaderné palivo Obnovitelné zdroje
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – struktura výroby elektřiny
Struktura výroby elektřiny v roce 2030 (TWh)
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
100
krizový zelený-U referenční
TWh
Hnědé uhlí Černé uhlí Ost.tuhá Zemní plyn Kapalná pal. Jaderná pal. OZE
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ hnědé uhlí
Spotřeba TSPEZ - HU [PJ]
0
100
200
300
400
500
600
700
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[PJ]
krizový zelený - U referenční
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ černé uhlí
Spotřeba TSPEZ - ČU [PJ]
0
100
200
300
400
500
600
700
800
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[PJ]
krizový zelený - U referenční
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ zemní plyn
Spotřeba TSPEZ - ZP [PJ]
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[PJ]
krizový zelený - U referenční
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ OZE
Spotřeba TSPEZ - OZE [PJ]
0
50
100
150
200
250
300
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[PJ]
krizový zelený - U referenční
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ jaderné palivo
Spotřeba TSPEZ - JP [PJ]
0
100
200
300
400
500
600
700
800
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
[PJ]
krizový zelený - U referenční
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – srovnání emisí CO2
Srovnání emisí CO2 [mil. t]
0
20
40
60
80
100
120
140
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
krizový zelený - U referenční
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – srovnání emisí SO2
Srovnání emisí SO2 [tis. t]
0
50
100
150
200
250
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
krizový zelený - U referenční
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – srovnání emisí NOx
Srovnání emisí NOx [tis. t]
0
50
100
150
200
250
300
350
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
krizový zelený - U referenční
Ministry of Industry and Trade 2007
Porovnání scénářů rozvoje – dovozní energetická náročnost
Srovnání dovozní energetické náročnosti [%]
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
krizový zelený - U referenční