Svět průmyslu Speciál 2/2011

Veletrhy Brno, a.s.Výstaviště 1647 00 Brnotel.: +420 541 152 926fax: +420 541 153 044e-mail: [email protected]

[email protected]/msvwww.bvv.cz/translog

3.–7. 10. 2011Brno – Výstaviště

Nejdůležitější událost českého průmyslu – inovace a trendy v klíčových oborech: strojírenství, elektrotechnika, energetika, automatizace, plasty, doprava, manipulace, skladování, balení a logistika.

Zaregistrujte se před svou návštěvou veletrhu, ušetříte čas a peníze! www.bvv.cz/msv

6. mezinárodní veletrh dopravy a logistikywww.bvv.cz/translog

53. mezinárodní strojírenský veletrhwww.bvv.cz/msv

5.–6. 10., pavilon D

Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz 3 speciál 2/2011

Veletrh, zejména když je největší ve střední Evropě, lze také považovat za cosi jako lakmusový papírek čilosti produkce a obchodu. Když ekonomika skomírá, málokdo má náladu a peníze na to, aby někde v zahraničí své zboží vystavoval nebo jiné okukoval. Navíc to ani nedává smysl. Naopak, když jde vše dobře, chuť i prostředky na to, aby se výrobci na mezinárodním fóru předvedli a hledali nové kontakty, tu zaručeně je.

Podle ředitele Mezinárodního strojírenského veletrhu Jiřího Rouska na letošní 53. ročník přijede počátkem října do Brna více vystavovatelů než loni či předloni. Vracejí se fi rmy, které se veletrhu zúčastnily naposledy před dvěma lety. Tradiční účastníci rozšiřují své výstavní plochy. Většina hal výstaviště včetně největších pavilonů je už zaplněna.

Po dvouleté přestávce se v Brně opět uskuteční projekt JobFair. Jde o akci, která reaguje na novou poptávku

zaměstnavatelů po kvalifi kovaných pracovnících. Jejím cílem je zprostředkovat kontakty mezi zaměstnavateli v různých průmyslových oborech a uchazeči o zaměst-nání včetně studentů.

Předpokládaný počet účastníků brněnského veletrhu, rozsah mezinárodní účasti, četnost expozic, to vše svědčí o tom, že v České republice, Německu, Polsku, Itálii, Rakousku, Maďarsku a Slovensku se ekonomika začíná slibně vyvíjet a průmysl roste.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek se už také nechal slyšet, že tuzemské strojírenství je v dobré kondici a stojí si dobře i v porovnání se světem. Podařilo se mu úspěšně přestát problematické roky 2008 a 2009. Statistiky ukazují, že v celém oboru strojírenství v roce 2010 stouply ve srovnání s předchozím rokem tržby o 19 procent. Držme tedy strojařům i jejich brněnskému veletrhu palce.

Autorská práva vykonává vydavatel. Publikování, přetištění či šíření obsahu nebo jeho částí jakýmkoli způsobem v českém či jiném jazyce bez předchozího písemného souhlasu

vydavatele je zakázáno. Publikace obsahuje ilustrační obrázky a fotografi e Dreamstime, Stock.XCHNG. Tyto obrázky jsou použity v souladu s licencí. Časopis využívá informační banky ČTK.

Š éfredaktor: Kateřina Urbanová ([email protected])Vedoucí inzer tního a marketingového oddělení: Marek Rottenborn ([email protected])Inzer tní oddělení: Zuzana Dosoudilová, Jiří Štolc, Ilona Šimarová, Josef Beran, Jiří Dohnal, Veronika Maitnerová, Vladislava Tatarová, Jan KahánekMarketingové oddělení: Andrea Hetmánková, Ing. Monika Keňová, Ing. Barbora Světlíková, Ing. Jana Vojtková, Lucie KoňarikováPředseda redakční rady: Mgr. Lukáš Ševčík ([email protected])Redakce: PhDr. Romana Moares ([email protected])Ex terní publicisté: Barbora Šancová, Adam Hodman, Ing. Ivan Jemelka, Dana D. DaňkováJaz yková úprava: Hana Roubalová

Příprava inzer tních podkladů: Martin Straka, Elveko CZ s.r.o., Mgr. Hana Uhráková, Ing. Zdeněk BřezinaGrafick á úprava, sazba, předtisková příprava a t isk:Smart Connections, s. r. o. (grafi [email protected]), H.R.G. spol. s.r.o. Adresa v ydavatelst ví : Smart Connections, s. r. o., Radniční 231/4, 787 01 Šumperk, IČ: 27854647Cena jednotl ivého v ýtisku: 89 Kč | 3,2 €Předplatné: informace podává a objednávky přijímá SEND Předplatné, spol. s r. o.,Ve Žlíbku 1800/77, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice | www.send.czRegistrační č ís lo: MK ČR E 18823ISSN: 1804-3925Uzávěrk a č ís la ke dni: 11 . 9. 2011Číslo v ydání : speciál 2/2011

Svět Průmyslu je průmyslový magazín vycházející na území ČR každé dva měsíce a je publikací vydavatelství Smart Connections, s. r. o., provozovatele informačního serveru www.svetprumyslu.cz.

Lakmusový papírek

oživení ekonomiky


obsah

/ editorial

Lakmusový papírek oživení ekonomiky ........................................................................................... 3

eu / ozvěny z Bruselu

Kam směřuje zahraniční obchod? K otevřenosti zahraničních nebo evropských trhů? ................... 6

/ zaměřeno na

Energetika a suroviny .............................................................................................................. 7

Stavebnictví ................................................................................................................................. 9

Stojírenství ................................................................................................................................. 10

/ svět, Evropa a my

Na Ground Zero se čile staví, rány z 11. září ale jen tak nezmizí .................................................. 14

Hackeři napadli Twitter NBC, vydali zprávu o útoku na New York

Rusko chce příští rok prodat 15 procent v ropném gigantu Rosněfť ............................................. 16

Saab podá novou žádost o ochranu, odbory chtějí žádat o bankrot ............................................. 16

Soud v Německu potvrdil zákaz prodeje nového tabletu od Samsungu ........................................ 17

/ reportáž

MSV 2011 opět v celém areálu brněnského výstaviště .................................................................. 18

14. ročník EXPORTNÍ CENY DHL UNICREDIT ..................................................................................... 22

Fórum o trendoch a očakávaniach v logistike na Slovensku SLOVLOG ........................................... 30

/ společnosti a jejich rozvoj

ČKD GROUP, a. s........................................................................................................................ 32

ČKD ELEKTROTECHNIKA, a.s. |Jedinečné polovodičové aplikace ....................................... 34

ČKD Nové energo a.s. | Kandidát obhajoby tradic ................................................................ 38

Brano Group a.s. | Dynamická společnost s dlouholetou tradicí ............................................. 42

FTE automotive Czechia s.r.o. | Vynikají nejen spojkovými systémy ................................. 52

Chropyňská strojírna, a.s. | Generační obměna ve strojařském pojetí ................................ 56

KARSIT HOLDING, s.r.o. | Špičkové výrobky nejen pro automobilky ..................................... 62

Huisman Konstrukce, s.r.o. | Světové jeřáby i vrtné soupravy ........................................... 66

První brněnská strojírna, a.s. | Specialista na kotle je z Brna ............................................ 72

ZPS – SLÉVÁRNA, a.s. | Odlitky hlavně pro strojírenský průmysl ........................................... 76

PILANA a.s. | Nástroje pro dřevo i kov ........................................................................................ 78

Ředitelství silnic a dálnic, Závod Praha | Dálnice jsou nástrojem evropské integrace ..... 82

Ředitelství silnic a dálnic ČR | ŘSD Závod Brno nás včleňuje do Evropy ............................. 88

SMP CZ, a. s. | Bude i u prvního PPP projektu v ČR .................................................................... 90

Doprastav, a.s. | Na špici stavebního pelotonu… ..................................................................... 94

STRABAG s.r.o. | Přední dopravní stavitel

ŽPSV a.s. Uherský Ostroh | Dodavatel betonových výrobků s tradicí i vizí ....................... 106

SLOVNAFT MONTÁŽE A OPRAVY a.s. | Pod křídly petrochemického „obra“ ................. 110

EXCON Steel, a. s. | Kde jiní končí .......................................................................................... 116

ČEZ Energo, s.r.o. | Moderní výroba elektřiny a tepla ........................................................... 120

ČEZ Energetické služby, s.r.o. | Provozování a údržba energetických hospodářství ........ 124

ČEZ Distribuční služby, s.r.o. | Správce drátů a stožárů ................................................... 126

ELEKTRÁRNA POČERADY – ČEZ, a. s. | Případné problémy

s dodávkami ruského plynu provoz PPC neohrozí .......................................................................... 130

VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. | Veolia Voda je partnerem více jak

1 300 českých měst a obcí ............................................................................................................... 138

GEFCO Česká republika | Logistická řešení ze srdce Evropy............................................... 140

DB Schenker | Dodavatel inteligentních logistických řešení pro průmysl .............................. 144

LINEA NIVNICE, a.s. | Zdravé i chutné nápoje pro každého ................................................... 148

STUDENT AGENCY, s.r.o. | Vlaky doplnily žluté autobusy .................................................. 150


/ svět se mění ............................................................................................. 154

Před 20 lety začala éra mobilních telefonů v Česku / Stavba Pentagonu,symbolu vojenství USA,

začala před 70 lety / Výroba první „Oktávky“ začala před 15 lety

/ rozhovor ...................................................................................................... 156

Ing. Pavel Juříček, Ph.D. – Pořád ve mně žije strojař

Hackeři napadli v pátek 9. září 2011

twitterový účet americké televizní

stanice NBC a vyslali přes něj faleš-

nou zprávu, že na místě útoku na

New York z 11. září 2001 havarovalo

unesené letadlo. Oznámila to posti-

žená stanice, která vzápětí svůj účet

vypnula, aby zamezila šíření falešné

informace.

str.15

str.100„Firma Strabag patří na sloven-

ském trhu mezi progresivní rychle

se rozvíjející firmy,“ vysvětluje

Ing. Vlastislav Šlajs, generální

ředitel STRABAG s.r.o., se sídlem

v Bratislavě. „Využívá zkušenosti,

technickou a ekonomickou pomoc

nadnárodního koncernu své ma-

teřské společnosti, jakož i synergii

dceřiných a servisních fi rem.

STRABAG s.r.o.

Přední dopravní stavitel

str.156Majitelem a předsedou předsta-

venstva BRANO GROUP, a.s., je

Ing. Pavel Juříček, Ph.D. Historie

společnosti sahá až do roku 1862,

dnes se zabývá výrobou komponen-

tů pro automobilový průmysl. Pavel

Juříček zastává řadu dalších funkcí,

mimo jiné je například viceprezi-

dentem Svazu průmyslu a dopravy

ČR a Sdružení automobilového...

Ing. Pavel Juříček, Ph.D.

„Pořád ve mně žije strojař”

Hackeři napadli Twitter NBC, vydali

zprávu o útoku na New York

6 speciál 2/2011Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz

Ozvěny z Bruselueu

Kam směřuje zahraniční obchod? K otevřenosti zahraničních nebo evropských trhů? Že je česká ekonomika závislá na exportu do Německa a zbytku EU, je nesporné. Do Evropy směřuje 85 % vývozu, z toho do Německa plných 70 %. S posílenou evropskou obchodní politikou ale ubývá nástrojů, jak můžeme podmínky českého exportu přímo ovlivňovat. Mnoho bila-terálních obchodních ujednání je nahra-zováno evropskými dohodami o volném obchodu. Je tedy nasnadě, že základní podmínkou úspěšné podpory exportu českých fi rem je koherentní nastavení evropských a národních politik a jejich ná-strojů. O to se již několik let velice úspěšně snaží Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Každé důležité rozhodnutí nebo po-zici konzultuje s těmi nejpovolanějšími – s českými fi rmami a jejich asociacemi. ČR se také postupně stává navzdory své střední velikosti respektovaným partne-rem v evropských obchodních jednáních. Stačí to ale k posílení evropské konkuren-ceschopnosti?

Pro hrdého Evropana je obtížné si to přiznat (podotýkám, že pro Američana je to prakticky nemožné!), ale… my už nejsme hlavní ekonomickou mocností světa, ke které budou všichni přistupovat s náležitým respektem a úctou. Pokud evropští vyjednavači na jednání s Čínou zmíní otázku ochrany autorských práv, budou se čínští partneři smát. „Co za to?“ bude znít jejich otázka. Na to naši vyjed-navači připraveni nejsou. Jak co za to? Jde přece o autorská práva, WTO a mezi-národní ochranu! Ale když se oprostíme od našich hodnot a ideálů, zjistíme, že nemáme Číně co na oplátku nabídnout. Každé šíření hodnot se přece musí eko-nomicky vyplatit. Zmiňovaní Američané to vědí velice dobře. A může jít o ochranu

autorských práv nebo i bohulibé šíření demokracie a boj s terorismem v zemích., kde se náhodou těží důležité nerostné suroviny.

Evropské fi rmy volají v rámci jednání s vel-kými zahraničními partnery po smluvním zajištění rovného přístupu k veřejným zakázkám. Jakkoli to zní logicky, je to spíše utopie. Jednotný trh veřejných za-kázek neexistuje ani v rámci EU. V rámci studie o exportu realizované v létě 2011 s agenturou na podporu obchodu Czech-Trade, byl zhoršený přístup zahraniční fi rmy k veřejným zakázkám vytipován jako hlavní bariéra na trhu ve všech 6 zkoumaných zemích – Belgii, Bulharsku, Itálii, Německu, Rumunsku a Španělsku (celá studie k dispozici na serveru Bu-sinessInfo.cz). Jak bychom tedy mohli vyžadovat rovný přístup od partnerů, jako je Kanada, USA, Japonsko nebo Čína? Nejprve si musíme zamést před vlastním prahem – a z pohledu českých fi rem by se nám to s ohledem na geografi ckou strukturu našeho exportu vyplatilo.

Znamená to tedy, že je evropská ekono-mika odsouzená ke stagnaci? Rozhodně ne! Musíme se ale zaměřit na struktu-rální změny, obory s přidanou hodnotou, hlavní obchodní partnery a výrazně libe-ralizovat naše trhy. Čerstvě uplatňovaná dohoda s Jižní Koreou přispívá k růstu evropského HDP 0,08 %. Kdyby se povedlo

dojednat její obdobu s USA, evropský HDP by vzrostl o 1 %. Má tedy opravdu cenu otevírat jednání se zeměmi, jako je Ukrajina, Moldávie a Gruzie? Otazník na správném místě. Pokud nám ten inves-tovaný čas nebude chybět jinde, možná ano. Během krátké doby bude 30 % svě-tového ekonomického růstu pocházet z Číny. Možná nemáme potenciál na to, aby se Čína výrazně podílela na našem ekonomickém růstu. Nesmíme ale pro-marnit šanci, aby se naše fi rmy podílely třeba na současném růstu Číny!

Michal Kadera, ředitel CEBRE (založeno CzechTrade,

HKČR, SPŘ a KZPS)


Energetika a suroviny

EK nemá námitek proti větrníkům u sasko-české hranice Evropská komise nemá námitek proti poli s větrnými elektrárnami, které vy-rostlo na kopci Komáří vížka (také Komáří hůrka) u česko-saské hranice. Podle eu-rokomisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika projekt nemá významný vliv na životní prostředí v Sasku, informuje dnes saský deník Sächsische Zeitung. Tamní občanská iniciativa Gegenwind (Protivítr) se závěry nesouhlasí.

Podle Evropské komise větrníky na Komáří hůrce nedaleko Teplic vyrostly v souladu s evropskou legislativou, informoval podle saského listu poslanec za Křesťansko-de-mokratickou unii (CDU) ve Spolkovém sněmu Klaus Brähmig.

Toto stanovisko prý poslanec obdržel od Potočnika, jenž poukázal na to, že při posuzování vlivu zařízení na životní pro-středí nebyly shledány žádné směrodatné dopady na životní prostředí spolkové země Sasko. Z tohoto důvodu také české úřady neměly povinnost svůj postup kon-zultovat s německou veřejností.

Německé občanské sdružení Gegenwind požadující demontáž větrných elektráren však není se zprávou spokojeno. Při posu-zování nebyly vyslyšeny české organizace ochránců životního prostředí, upozornil mluvčí občanské iniciativy Frank Legler.

Nepochopitelné je podle Leglera i to, že EU nevzala v potaz zvláštní charakter krajiny. Větrníky totiž byly vztyčeny v ev-ropské oblasti ochrany ptáků, kde platí, že se stav prostředí nesmí zhoršit v důsledku stavebních projektů.

Občanská iniciativa Gegenwind se ne-chce nechat Potočnikovou reakcí odradit. Jakmile prý bude mít příhraniční město Krupka opět akceschopné vedení, chtějí si aktivisté prohlédnout příslušné stavební plány. Mají totiž údajně poznatky o tom, že se výstavba větrníků plánů nedržela.

Kromě toho Legler doufá, že v budoucnu se spolupráce s českou stranou zlepší. Příští úterý se totiž sejde společná ně-mecko-česká komise pro životní prostředí, na níž německou delegaci povede ministr životního prostředí Norbert Röttgen. Ten prý bude prosazovat informační politiku podle německo-nizozemského vzoru. Ně-mecko a Nizozemsko si vyměňují infor-mace o všech projektech, které se plánují ve vzdálenosti pěti kilometrů od hranic.

První česko-polský plynovod Stork zahájí 14. září provoz Mezi Polskem a Českem bude 14. září zprovozněn první společný vysokotlaký plynovod nazvaný Stork. Spojí plyná-renské soustavy obou zemí a umožní dodávky zemního plynu oběma směry. Stavba deseti kilometrů potrubí na české

straně si vyžádala sedm milionů eur (asi 171 mil. Kč), přičemž polovinu nákladů zaplatí Evropský energetický plán pro rozvoj (EEPR), informoval mluvčí společ-nosti Net4Gas, která v Česku provozuje síť páteřních plynovodů, Milan Řepka.

Plynovod už je dokončen a je provozu-schopný od 1. září. Jeho provoz slavnostně zahájí premiéři Česka a Polska Petr Nečas a Donald Tusk. „Plyn začne potrubím prou-dit bezprostředně po slavnostním ote-vření. Zpočátku bude plyn proudit od nás do jižního Polska, později se plynovod bude využívat pro oba směry,“ řekl Řepka.

Hraniční stanice plynovodu Stork je v pol-ském Těšíně, na českém území je traťový uzávěr v Chotěbuzi na Karvinsku. Státní hranici plynovod překonává zhruba půlki-lometrovým podvrtem pod hraniční řekou Olší a pod silnicemi a železničními tratěmi na obou jejích stranách. Provozní tlak plynu bude 6,3 MPa. Stavba plynovodu začala v březnu.

EEPR slouží k podpoře rozvoje evropské plynárenské soustavy. Smyslem je snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska. Ev-ropskou unii k větším investicím do plyno-vých soustav jejích členů donutilo několik krizí, během kterých Rusko přerušovalo dodávky této suroviny pro odběratele v EU.

Firma Net4Gas je výhradním držitelem li-cence na přepravu zemního plynu v České republice. Disponuje sítí plynovodů přesa-hující 3 600 km. Net4Gas patří do skupiny RWE. Na polské straně plynovod Stork staví společnost Gaz-System.

Vemex dokončil převzetí RSP Energy Plynárenská společnost Vemex dokončila nákup 51 procent akcií RSP Energy, která bude přejmenována na Vemex Energie. Domácnostem a malým podnikatelům bude fi rma dodávat plyn i elektřinu, in-formovala Česká plynárenská unie.

Vemex, který ovládá ruský Gazprom, pro-střednictvím akvizice rozšiřuje své aktivity na prodej elektřiny a také se nově orien-tuje na domácnosti. Většinovým vlastní-kem RSP Energy byl dosud švýcarský RSPE Holding, za kterým stojí ruští a izraelští investoři. Firma v současnosti prodává elektřinu a plyn více než 16 000 zákazníků.


„Získání společností Vemex kontrolní části akcií RSP Energy je velmi seriózní strategický krok, který významně roz-šíří obchodní činnosti fi rmy. Navíc jde o první případ, kdy fi rma kontrolovaná Gazpromem prodává v zahraničí na přímo elektrickou energii a plyn obyvatelstvu,“ uvedl Vasily Dinkov, jednatel Vemexu.

Vemex se podílí zhruba osmi procenty na dovozu plynu do Česka a soustředí se na dodávky velkým průmyslovým podni-kům a jiným obchodníkům. Alternativní dodavatel elektřiny a plynu RSP Energy loni vytvořil zisk před zdaněním 5,3 mi-lionu korun.

Stát chce stavět nové jaderné elektrárny První návrh Státní energetické koncepce z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) počítá s tím, že v budoucnu ma-sivně vzroste podíl jaderné energie. Ze současných 20 terawatthodin (TWh) by se množství energie z jádra mělo postupně v následujících 50 letech zvýšit nejméně pětkrát. Pokud by Česko plán koncepce dodrželo, země by na jaderné elektřině fungovala nejméně z 80 procent. Konečný návrh koncepce má MPO vládě předložit do konce roku.

„Nyní vznikají jednotlivé pracovní verze eventuálních scénářů, které se opírají o dopady do HDP a mezinárodní konku-renceschopnosti,“ řekl ministr průmyslu Martin Kocourek.

Koncepce představuje tři cesty, kudy se má česká energetika ubírat. Dvě verze počítají s prolomením těžebních limitů hnědého uhlí. Kocourek už dříve řekl, že bude přesvědčovat vládu, aby se rozhodla pro verzi s prolomením těžby. Všechny varianty nicméně počítají s masivním ná-růstem výroby jaderné energie. Největší – až dvojnásobný – nárůst jaderné elektřiny se očekává v letech 2025 až 2030; tedy v době dostavby druhého bloku Temelína.

Koncepce počítá v roce 2060 se spotřebou kolem 80 TWh, Česko by tak vyrábělo až dvojnásobek toho, co spotřebuje. Ko-courek tvrdí, že přebytek by se používal k napájení elektromobilů, které by v té době měly být rozšířené. Podle zdroje obeznámeného s tvorbou koncepce by se však elektřina prodávala také do zahraničí. „Pokud bychom nechtěli, aby se energie

exportovala, tak nebudeme chtít, aby tady jaderné elektrárny stály,“ řekl zdroj.

A osud ostatních energetických zdrojů? Podle jednoho z návrhů koncepce se po roce 2030 úplně zruší výroba energie z fotovoltaiky. Význam zbytku obnovi-telných zdrojů se za předpokladu dnešní úrovně technologií nebude zvyšovat. Kon-cepce také počítá s postupným snižová-ním závislosti na ropě a zemním plynu.

Nová koncepce se tak staví do zcela opačné pozice, než ve které se nachází sousední Německo, které se po havárii japonské elektrárny Fukušima rozhodlo do roku 2022 odpojit všechny své jaderné elektrárny. To by také mohlo české plány zhatit. „Vůbec si nedokážu představit, že Němci stavbu jaderných elektráren v Česku umožní,“ řekl energetický analytik J&T Michal Šnobr.

ČEZ instaloval 16 500 chytrých elektroměrů, letos chce dvojnásobek Energetická společnost ČEZ dosud na-instalovala svým odběratelům mezi tu-zemskými domácnostmi 16 500 chytrých elektroměrů, které mají přispět k šetření energie. Do konce roku fi rma instaluje celkem 33 000 těchto přístrojů, informoval mluvčí ČEZ Jan Beneš.

Chytré elektroměry umožňují dálkově odečitatelné měření spotřeby elektrické energie. Do sítě předávají informace o spotřebě energie a zdroj podle toho může regulovat dodávky. Systém má šetřit spotřebu energie a zvýšit spolehlivost energetické sítě. Podle odborníků se však takové opatření patrně projeví zdražením konečné ceny elektřiny.

Elektroměry fi rma instaluje v Pardubi-cích, Jeřmanicích a ve Vrchlabí. ČEZ chce v rámci projektu zjistit, jak se přístroje budou chovat v reálných podmínkách sítě. Pak budou případně rozšířeny do dalších oblastí.

Podle ČEZ je zatím příliš brzy na odhady toho, jak chytré elektroměry zdraží elek-třinu. Na základě zjištěných dat o spo-třebě ale chce fi rma zákazníkům s těmito přístroji nabídnout odpovídající tarif. „Zákazník se tak bude moci rozhodnout, zda bude energii odebírat v tak zvané

špičce, nebo mimo ni, a podle toho může případně ušetřit,“ řekl Ondřej Mamula, vedoucí projektu chytrých elektroměrů společnosti ČEZ.

Chytré elektroměry instaluje také Pražská energetika. Zatím jich umístila několik tisíc v pražských domácnostech a obchodech.

Zavádění chytrých elektroměřidel souvisí se směrnicí Evropské unie, která počítá s tím, že v roce 2020 by 80 procent do-mácností disponovalo chytrými měřidly. Zavádění nových měřicích systémů je ale podmíněno ekonomickým posou-zením dlouhodobých nákladů a přínosů pro trh a jednotlivého spotřebitele. Toto vyhodnocení se ve členských zemích EU uskuteční do podzimu roku 2012, svým zjištěním do něj přispěje i ČEZ.

Systém chytrých elektroměrů by měl v bu-doucnu v celé ČR zajistit například lepší regulaci špiček spotřeby, rychlejší ob-novení dodávek elektřiny po poruchách nebo umožnit takzvaný ostrovní provoz. O případném plošném rozšíření insta-lací chytrých elektroměřidel rozhodne po posouzení ekonomických dopadů na základě Národní studie energetické efektivnosti Ministerstvo průmyslu a ob-chodu.

Energetika a suroviny


Stavebnictví

Stavbaři dokončili tah mezi dálnicí D1 a Popůvkami na Brněnsku Stavbaři dokončili rekonstrukci silnice mezi dálnicí D1 a Popůvkami na Brněn-sku. Tah vede poblíž brněnského auto-motodromu a je zejména v termínech mezinárodních motoristických klání velmi vytížený. Z původní silnice zmizely na-víc žulové kostky, které nahradil asfalt. Stavba stála kolem 50 milionů korun, řekl Leoš Verner ze společnosti Skanska, která opravu silnice zajišťovala.

Provoz na nové silnici bude méně hlučný. Zvýší se i bezpečnost, protože vozovka byla rozšířena o stoupací pruh. Stavbu komplikovaly problémy s podložím. „Tyto komplikace se nám podařilo technicky vyřešit,“ uvedl Michael Wolf, ředitel závodu Morava jih Skanska a.s.

První auta projedou kompletně zrekon-struovanou silnicí v pondělí, kdy bude také zrušena objízdná trasa vedená vět-šinou po dálnici D1. Investorem stavby je Jihomoravský kraj. Stavaři museli kvůli rozšíření komunikace na místo navézt ne-celých 17 tisíc metrů krychlových násypů.

Stavbou roku 2011 chtějí být kampusy, rybí přechod i náměstí Mezi nominacemi na titul Stavba roku 2011 se i letos objevila pestrá skladba objektů. O přízeň odborné poroty se uchází například nové vysokoškolské areály, rodinný dům, vodní elektrárna s rybím přechodem nebo opravené ná-městí. Veřejnost může zároveň do 3. října hlasovat na internetu v soutěži o nejlepší pražskou stavbu roku 2011. Oznámila to dnes ABF – Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství.

Stejně jako v předchozích letech je i le-tošní devatenáctý ročník soutěže určený pro všechny objekty bez rozlišení druhu stavby nebo výše nákladů vynaložených na její pořízení. „Soutěž je vypsána na pod-poru kvalitní komplexní realizace staveb-ního díla, od hrubé stavby až po řemeslný detail,“ uvedli organizátoři.

Podmínkou pro přihlášku do soutěže o Stavbu roku bylo dokončení a uvedení do provozu nebo zkolaudování v období od června 2010 do letošního května.

Titul Stavby roku získá pět objektů bez rozlišení pořadí. Vybere je odborná porota v čele s architektkou Radomírou Sedláko-vou. Vyhlášení výsledků soutěže se usku-teční 3. října v Senátu v rámci pátého ročníku Dnů stavitelství a architektury.

Nová energetická směrnice podle firem změní české stavebnictví Tuzemské stavebnictví a související obory čekají velké změny kvůli evropské směrnici o energetických úsporách, jejíž pravidla bude muset Česko v příštích letech začít dodržovat. Firmy očekávají nové obchodní příležitosti, možná nastane i přeskupování sil na trhu. Na setkání s novináři to dnes uvedli vedoucí představitelé České rady pro šetrné budovy.

„Směrnice bude mít obrovský vliv na sta-vební průmysl po několik následujících dekád,“ řekl ředitel rady Boris Zupančič. „Firmy, které se tím nezaobírají dnes, nebudou umět splnit nové parametry za nízkých nákladů,“ dodal předseda před-stavenstva rady Petr Vogel.

Nová pravidla vycházejí z loni přijaté směrnice Evropské komise o energe-tické náročnosti budov. Norma říká, že do 31. prosince 2018 musí členské státy EU zajistit, aby všechny nové budovy uží-vané a vlastněné orgány veřejné správy měly téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové bu-dovy. První velké zpřísnění stavebních a energetických norem ale Česko čeká už od roku 2013, poznamenal Vogel.

„Očekávaná implementace evropské směrnice o energetických úsporách zrychlí trend směřující k ekologickému stavění. To, co bylo před pěti lety zář-nou výjimkou a dnes je díky souvisejícím vyšším nákladům na stavby považováno spíše za nadstandard, se do konce de-kády má díky legislativě stát standardem,“ řekla ČTK ředitelka KPMG Česká republika Blanka Dvořáková.

Firmy začínají v povinných energetických úsporách větřit ekonomickou příležitost. Podle mluvčího rady pro šetrné budovy Jaroslava Pašmika o tom vypovídá i počet členů rady. U jejího založení před dvěma roky bylo zhruba 13 společností, nyní rada sdružuje kolem 90 fi rem od stavitelů přes architekty až například po výrobce úsporných technologií či žárovek.

Česká rada pro šetrné budovy nyní ve spo-lečné komisi se zástupci Ministerstva prů-myslu a obchodu, ministerstva životního prostředí a Hospodářské komory ČR při-pravuje způsob, jakým se nové normy uvedou v Česku do života, řekl Zupančič.

Klíčové pro rozvoj úsporného stavění totiž podle odborníků bude, jak přísně budou normy v praxi nastavené. „Přísnost poža-davků musí být nastavená tak, aby nedo-šlo k tomu, že srazí nabídku a poptávku,“ sdělil Vogel. Přílišné nároky vyžadující nadměrné investice by podle něj mohly mít zcela opačný efekt a naopak staveb-nictví zbrzdit.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník již dříve spočí-tal, že přechod k vyšším energetickým standardům by Česku v příštích 25 letech mohl přinést až 223 miliard korun. Před-pokladem výpočtu je mimo jiné roční růst cen energií o tři procenta.

Propagovat úsporné stavění chce rada prostřednictvím zapojení do Světového týdne šetrného stavebnictví, který se v Praze v podobě různých přednášek a seminářů uskuteční od 19. do 23. září.


Strojírenství

Americký Gardner Denver vybuduje v Brně centrum služeb pro Evropu Americký výrobce kompresorů, čerpadel a dmychadel Gardner Denver plánuje investici v Brně. Vybuduje zde centrum sdílených služeb pro Evropu. Zaměstnat chce do konce roku 2013 kolem stovky lidí, uvádí vládní agentura CzechInvest.

Podle CzechInvestu vloží do rekonstrukcí kanceláří, pořízení nábytku a nákupu in-formačních technologií kolem 20 milionů korun. Dalších 7,5 milionu korun má Gard-ner Denver připravených na nábor nových zaměstnanců a vzdělávání.

„Gardner Denver se před budováním no-vého centra rozhlížel i v dalších zemích střední a východní Evropy, například v Polsku, Bulharsku či Rumunsku,“ uvedl generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek. Podle investora je ČR atraktivní zemí. „Díky novému centru budou fi nanční procesy v naší organizaci mnohem efektivnější a lépe řízené,“ uvedl viceprezident a fi nanční ředitel společ-nosti Michael M. Larsen.

Gardner Denver je předním světovým výrobcem komplexních technických výrobků, jako jsou kompresory, mem-bránová čerpadla a dmychadla pro prů-myslová, medicínská, environmentální,

dopravní a další zařízení. Dále se zabývá výrobou čerpadel využívaných v petro-lejářských odvětvích a dalších zařízení pro přenos kapaliny, jako jsou náplně do ručních a brzdových převodovek nebo pro petrochemický a potravinářský prů-mysl. Loni měla fi rma obrat přibližně 1,9 miliardy dolarů. Firma byla založena v roce 1859, má kolem 40 výrobních míst.

Společnosti Pramet Tools loni vzrostly tržby i zisk Společnosti Pramet Tools, která se zabývá mimo jiné výrobou břitových destiček pro soustružení, frézování, vrtání a připájení, loni vzrostly tržby za prodej vlastních vý-robků a služeb o 31,1 procenta na 1,2 miliardy korun. Hospodaření šumperské fi rmy skončilo v minulém roce čistým ziskem 175,3 milionu Kč, v roce 2009 to bylo 68,7 milionu korun.

Loňské hospodářské výsledky firmy, která má obchodní pobočky například na Slovensku, v Německu, Itálii, Maďar-sku, Rusku, Brazílii a Číně, pozitivně ovliv-nily podle jejího vedení růsty prodejů a úsporná opatření realizovaná v letech 2008 a 2009 v důsledku světové hospo-dářské krize.

„Růst prodejů v desítkách procent za-znamenaly všechny pobočky, největšího absolutního růstu bylo dosaženo v Rusku,

největšího procentního růstu v Číně, In-dii a Brazílii. Hlavním trhem společnosti zůstává ČR, kde se růst projevil ve druhé polovině roku 2010.“

Společnost Pramet Tools měla na konci loňského roku celková aktiva 1,53 mili-ardy korun, její vlastní kapitál obnášel 762 milionů Kč a cizí zdroje 771,8 milionu korun. V roce předcházejícím cizí zdroje společnosti dosahovaly 747,4 milionu Kč.

Firmu Pramet Tools s.r.o., která loni za-městnávala v průměru 709 lidí, stopro-centně vlastní švédská Pramet Scandi-navia AB.

Esab Vamberk loni zvýšil tržby o čtvrtinu na 4,4 mld. Kč Výrobce svařovacích materiálů Esab Vam-berk loni zvýšil tržby o 26 procent na 4,38 miliardy korun. Po poklesech tržeb v le-tech 2008 a 2009, které byly ovlivněné světovou hospodářskou krizí, se tak fi rma opět vrátila k růstu. Zisk podnik loni zvýšil o 17 procent na 246 milionů korun. Esab je součástí seskupení v Irsku sídlící spo-lečnosti Charter International.

Loňský růst podniku zajistily vedle ode-znívání světové krize investice, které loni fi rma zvýšila více než dvojnásobně na 202 milionů korun. Kladně se projevila i změna obchodního modelu skupiny ESAB v Ev-ropě, která vamberecké fi rmě přinesla snížení zásob hotových výrobků, lepší peněžní toky a odbourání rizik s pohle-dávkami po lhůtě splatnosti. Letos fi rma počítá s dalšími investicemi do rozšíření výroby, například nerezových drátů, uvedlo vedení fi rmy ve výroční zprávě.

Z exportu Esab Vamberk loni utržil 3,5 miliardy korun, což představovalo podíl na celkových tržbách 80 procent. Prů-měrný počet zaměstnanců podnik loni snížil o tři procenta na 666 lidí.

Jihostroji loni stoupl čtyřnásobně zisk na 30 milionů korun Výrobci hydraulických prvků a leteckých komponentů, velešínské společnosti Jiho-stroj, loni stoupl téměř čtyřnásobně zisk na 30,3 milionu korun. Tržby za prodej


vlastních výrobků a služeb vzrostly o 1,4 milionu na 473,1 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

Divize hydrauliky dosáhla loni tržeb za vlastní výrobky 295 milionů korun. Čisté tržby divize byly o zhruba 30 pro-cent vyšší než v roce 2009, kdy se plně projevovala hospodářská krize. Výsledek je ale na úrovni 60 procent tržeb dosa-žených v roce 2008, uvádí fi rma ve své výroční zprávě.

Loni divize vyrobila zhruba 152 000 čer-padel, meziročně o 30 procent více, ale o 40 procent méně než v letech 2007 a 2008. Tehdy fi rma produkovala kolem 250 000 kusů čerpadel ročně. Letecká divize dosáhla tržeb na úrovni roku 2009, kolem 148 milionů korun.

Jihostroj zvýšil export meziročně o 28 procent na 216,6 milionu korun. Nejvyšší nárůst vývozu zaznamenal do USA, a to o 40 procent. Letos by měl dosáhnout maxima exportu do Spojených států ve své historii. Společnost vyváží zhruba polovinu své produkce.

Loni společnost investovala do strojů a za-řízení 18,3 milionu korun. Letos počítá s investicemi 40 až 50 milionů korun.

Letos chce fi rma zvýšit meziročně tržby o 12 procent a udržet ziskové hospodaření na úrovni minulého roku. Chce také zvýšit export o pětinu.

Motorpal loni přes růst tržeb vykázal ztrátu skoro 146 milionů Kč Strojírenská společnost Motorpal loni zvýšila tržby za vlastní výrobky a služby v meziročním porovnání o víc než po-lovinu na 998 milionů korun. Přesto její hospodaření skončilo se ztrátou skoro 146 milionů Kč. S vyšším růstem výroby stouply náklady, problémy podniku půso-bilo také posilování české koruny.

Podnik, který se zabývá výrobou vstři-kovacích zařízení pro dieselové motory, zaměstnával na konci minulého roku přes 1 500 lidí. Výrobní náklady loni stouply kvůli navýšení počtu pracovníků. V roce 2009, kdy kvůli hospodářské krizi nastal velký propad ve výrobě, také Motorpal výrazně omezil údržbu a preventivní opravy strojů. Loni už ale podle vedení společnosti nebylo možné tyto náklady odkládat. V oblasti obchodu Motorpal

loni posiloval svoji pozici v Bělorusku. Nepodařilo se však realizovat část tržeb z nových projektů.

V roce 2009 podle výroční zprávy tržby Motorpalu za vlastní produkci činily na 659 milionů Kč, zatímco v roce 2008 převýšily 1,3 miliardy.

Motorpal patří mezi největší výrobní pod-niky na Vysočině, jeho závody fungují v Jihlavě, Jemnici, Batelově a ve Velkém Meziříčí. Klíčovými produkty jsou podle výroční zprávy vstřikovací čerpadla, vstři-kovače a trysky pro vznětové motory, výrobky pro automobilový průmysl a pro-dukty přesného strojírenství. Z pohledu akcionářské struktury je Motorpal českou společností. Jeho akcie na jméno vlastní čtyři fyzické osoby.

Konsorcium Contor získá rakouskou skupinu A-Tec Mezinárodní konsorcium Contor získá rakouskou strojírenskou skupinu A-Tec, o níž od letošního jara usilovala česko-slo-venská investiční skupina Penta. Vítězné konsorcium se skládá z několika fi rem, které si skupinu rozeberou po částech. Do konce září složí 210 milionů eur (více než 5,1 miliardy korun), které budou použity k restrukturalizaci dluhu. A-Tec se do insolvenčního řízení dostala loni v říjnu.

Čínský holding Wolong získá všechny akcie skupiny A-Tec v bance ATB Aus-tria. Solstice International Investments dostane veškeré akcie holdingu Mine-rals&Metals a PalmSquare International pak od A-Tecu koupí elektrárnu Voitsberg.

Prodej fi rmy A-Tec, která je od loňského roku insolventní, provázely vzájemné spory mezi lidmi z Penty a šéfem A-Tecu Mirko Kovatsem. Podle serveru je roz-hodnutí A-Tec defi nitivní, Pentě zbývá už jedině možnost rozhodnutí napadnout soudně.

Podle objemu je insolvence fi rmy A-Tec třetí největší v rakouské poválečné histo-rii. Kovats na konci loňského roku fi rmu zeštíhlil a začal shánět investora, který by zaplatil dluhy a zachránil značku před zánikem.

Jako důvod pádu svého impéria uvedl ředitel Kovats nepovedený projekt elek-trárny budované v Austrálii, ve kterém dceřiná fi rma A-Tec utopila miliony eur. Dalším důvodem byly následky fi nanční krize. Přitom už v prvním pololetí letoš-ního roku vykázal zeštíhlený A-Tec čistý zisk 24,6 milionu eur. Ještě v prvním po-loletí roku 2010 měl přitom koncern ztrátu deset milionů eur.

Zakladatelem konsorcia Contor je dlouho-letý zaměstnanec A-Tec Thomas Schätti, což nahrávalo spekulacím, že je Contor fi rma nastrčená Kovatsem. A-Tec Indus-tries AG je mezinárodní fi rma se sídlem ve Vídni zapsaná na vídeňské burze. Za-městnává dohromady 5 800 lidí v Evropě, USA i Asii.

V plzeňských ulicích testují trolejbus Škoda pro italské Cagliari Nový nízkopodlažní trolejbus určený pro italské město Cagliari začíná testo-vat v plzeňských ulicích Škoda Electric. Plzeňský výrobce spolu s fi rmou Solaris


Strojírenství

dodá na Sardinii 16 kusů dvanáctimetro-vého trolejbusu za zhruba 84 milionů Kč. Deset vozů bude předáno do konce roku, zbylých šest kusů v únoru 2012, řekl Milan Norek, manažer projektu ze Škody Electric.

„V plzeňských ulicích budou nyní ově-řeny jízdní vlastnosti vozidla, poté při-jdou na řadu homologační zkoušky, které budou z velké části probíhat v Cagliari,“ dodal. Výroba trolejbusů fi nišovala v čer-venci a srpnu v Plzni. Škoda Electric do-dala kompletní elektrovýzbroj a zajišťuje celkovou montáž vozů, které jsou plně nízkopodlažní a vybavené dieselgenerá-torem, díky němuž mohou jezdit i mimo trolejové vedení.

„V Cagliari jezdí 30 trolejbusů značky Fiat, které mají svá nejlepší léta za sebou. Pl-zeňské vozy nahradí polovinu vozového parku a je možnost získat v budoucnu tendr na obnovení druhé poloviny,“ dodal obchodní manažer Pavel Kuch. Už nyní se navýšil kontrakt z 15 na 16 kusů.

Obyvatelé sardinského Cagliari se nese-tkají se škodováckými produkty poprvé. Už 3,5 roku jezdí v ostrovním městě devět tramvají vyrobených v plzeňské Škodě Transportation. Jedná se o nízkopod-lažní, obousměrné, pětičlánkové tram-vaje ŠKODA 06 T, které úspěšně zdolávají

náročný terén. Cena jedné tramvaje se pohybovala od 45 do 55 milionů Kč dle vybavení, šlo o první export do země zá-padní Evropy.

Škoda Electric, výrobce elektrických po-honů a trakčních motorů pro lokomotivy, příměstské vlakové jednotky, metro, tro-lejbusy, tramvaje, důlní vozidla, plánuje letos utržit 3,1 miliardy Kč, o 400 milionů více než loni. Růst zajistí hlavně velká poptávka po trolejbusech, kterých podnik vyrobí až 140, meziročně o třetinu více, a dále vyšší výroba elektrických pohonů i mírný nárůst trakčních motorů. Trvale zisková fi rma s téměř 800 zaměstnanci loni inkasovala za trolejbusy 40 procent tržeb, za trakční motory a elektrické po-hony shodně po 30 procentech.

Plzeňská Škoda JS měla za letošní pololetí vyšší zisk i tržby Plzeňská Škoda JS, dříve Jaderné strojíren-ství, měla za letošní pololetí vyšší profi t i tržby. Hrubý zisk činil 315 milionů korun, o 15 milionů Kč více oproti plánu. Podnik chce letos dosáhnout zisku 711 milionů korun, meziročně téměř dvojnásobného. Za šest měsíců utržil 2,5 miliardy Kč, o de-set procent nad plán. Meziroční nárůsty jsou u všech kategorií, řekl fi nanční ředitel Jan Kleisner.

Podnik, který měl loni nejlepší rok v his-torii akciové společnosti od roku 1999, neuvedl, o kolik procent meziročně po-sílil zisk i tržby. Podle Kleisnera by polo-letní srovnání nebylo relevantní, protože za loňských šest měsíců měl málo realizo-vaných zakázek.

„Letos plánujeme hrubý zisk 711 milionů korun, loni to bylo přes 365 milionů korun. Tržby mají letos činit 4,4 miliardy korun,“ uvedl. Trvale ziskový podnik, který vlastní ruská strojírensko-metalurgická skupina OMZ, loni zvýšil meziročně tržby o 17 procent na 4,57 miliardy Kč, 73 procent produkce šlo na export. „Také letos vyveze kolem 70 procent produkce,“ řekl gene-rální ředitel Miroslav Fiala.

Podle mezinárodních účetních standardů IFRS měla fi rma loni čistý zisk přes 283 milionů Kč, meziročně o 46 procent vyšší. Nárůst zisku zajišťuje vyšší efektivita, tedy výrazný růst produktivity a tržeb na za-městnance.

Přes polovinu zakázek bude jako loni tvo-řit inženýring jaderných elektráren, zhruba třetinu výroba jaderného zařízení a zbytek servis provozovaných jaderných zdrojů. „Dávno už nejsme jen výrobní továrnou,“ vysvětlil Fiala. Firma založila divizi servisu s 200 lidmi. Jejími hlavními zákazníky jsou nyní jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, jimž fi rma zajišťuje kompletní servis jaderných částí všech šesti bloků.

Inženýring reprezentuje hlavně dostavba 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce, tedy zakázka za více než deset miliard ko-run, a druhá etapa obnovy řídicích a kon-trolních systémů v Dukovanech za 4,5 miliardy Kč, což je nyní největší zakázka jaderné energetiky v Česku, která potrvá do roku 2015. Podnik má dohodnuté kon-trakty za více než 14 miliard Kč na další tři roky. Navíc se uchází o nové velké projekty na elektrárnách v Temelíně, Dukovanech a Jaslovských Bohunicích. Největší letos dohodnutou zakázkou za více než půl miliardy korun je podle Fialy dodávka lineárních krokových pohonů regulač-ních tyčí reaktoru a palivových mříží pro Záporožskou a Chmelnickou elektrárnu na Ukrajině.

ANVI TRADE s.r.o.Bečovská 1273/1, 104 00 Praha 10 - Uhříněves

tel.: 271 096 610, fax: 241 482 127e-mail: [email protected], www.anvitrade.cz

Podlahoviny pro transport

12. ročník mezinárodního veletrhu Czech Raildays se stal

jedinečnou přehlídkou novinek z oboru drážní dopravy

Ve dnech 14. – 16. června se areál ost-ravského nákladového nádraží promě-nil podvanácté na rozlehlé výstaviště, aby umožnil tradiční prezentaci výrobků pro oblast drážní techniky a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy. Pro odbornou, ale i laickou ve-řejnost již neodmyslitelná akce umožnila po dobu tří dnů zhlédnout to nejnovější, co fi rmy zaměřené na drážní dopravu v celé své šíři nabízejí; pochopitelně prioritu hraje pravidelně prakticky celý český železniční průmysl, což ovšem ani v nejmenším neznamená, že by zahraniční fi rmy hrály příslovečné druhé housle.

Také letošní ročník se zapsal do statistik lichotivými čísly představujícími 167 pre-zentovaných fi rem a (přes 24hodinovou stávku v dopravě, jež zasáhla poslední den veletrhu) 6 526 návštěvníků.

Ale k samotnému veletrhu. Nejen řado-vého návštěvníka, jenž nemíří za kon-krétním cílem, pochopitelně jako první zaujmou exponáty na kolejích. V tomto ohledu rozhodně bylo na co se dívat. To nejnovější zastupovala hned dvě vozidla v čele výstaviště – lokomotiva Vectron 193.923 (Siemens) ve verzi pro napěťové soustavy 15/25 kV, s výkonem 6 400 kW a rychlostí 200 km/h, jíž aktuálně dispo-nuje mnichovská leasingová společnost Railpool, a dvouvozový „push-pull“ (vratná souprava s řídicím vozem tažená / tlačená lokomotivou) pro slovenské železnice, zastoupený řídicím vozem 951.002 a vlo-ženým vozem 051.004 (ŠKODA VAGONKA).

Logo společnosti ŠKODA bylo zastoupeno rovněž na dalším exponátu – lokomotivě

363.5004 (ŠKODA TRANSPORTATION). Jde o v pořadí čtvrtou lokomotivu předsta-vující přestavbu celé skupiny 30 vozidel původní řady 163 společnosti ČD Cargo.

Novinkou byl rovněž řídicí vůz řady Bfh-pvee 80-30 z produkce fi rmy Pars nova (dceřiná společnost ŠKODA TRANSPOR-TATION). Čtyřnápravový vůz 2. třídy s ví-ceúčelovým oddílem vznikl komplexní re-konstrukcí osobního vozu řady Bdt379 (ex Btme). Českým drahám bude postupně dodáno celkem 34 těchto vozů.

Premiéru si na Czech Raildays odbyl i první z celkem 33 vozů RegioShuttle RS1 (Sta-dler) v barvách ČD, po dlouhých 13 letech první nově vyrobené vozidlo motorové trakce pro zajištění dopravy na českých regionálních tratích. Vystavený exponát s označením 840.001 je určen pro Libe-recký kraj; kromě něj budou vozidla z této série nasazena také v Kraji Vysočina.

Mimořádnou pozornost způsobila také lokomotiva Gravita (Voith), a to jak svou samotnou přítomností, tak i čerstvě avi-zovanou aktivitou fi rmy LEO Pool (divize nového českého dopravce LEO Express), jež nejen tyto lokomotivy a nejen ze sor-timentu fi rmy Voith nabízí k pronájmu.

Jedním z pravidelných významných vysta-vovatelů vozidel je společnost CZ LOKO. Ta byla letos zastoupena hned několika vozidly, a to i díky samostatné expozici ČD Cargo. Součástí vlastní expozice byla rekonstruovaná lokomotiva 750.707 pro ČD, které jich do května příštího roku obdrží celkem 19. Lokomotiva 741.262 společnosti ČD Cargo prošla kromě re-motorizační kůry také dílčí přestavbou

kapoty s cílem zlepšení pracovních pod-mínek strojvedoucího. Další přestavbu představovala lokomotiva 742.701 (pro-vozovatel ČD Cargo). Vynechat nelze ani dvě vozidla z jiné kategorie, a to strojní vytahovák pražců SVP 60.2 a univerzální vozík MUV 74.001.

Poněkud nezvyklým exponátem byla lo-komotiva 714.010. V podání společnosti VÍTKOVICE Doprava (v řešitelském týmu s ČD, ČD Cargo, CZ LOKO, ČVÚT a VÚŽ) šlo již o druhý exponát vozidla z katego-rie označované CNG, tedy s plynovým pohonem.

K dalším významným exponátům patřily lokomotiva Maxima 30CC 263.003 a vý-sypný vůz Faccns (LEGIOS), EU07A-495 (expozice ZNTK Oleśnica, PKP IC) a osobní vůz Bmnopuz 1251 (PKP IC), osobní vozy Bdghmeer a Bdgteer (ŽOS Trnava), řada speciálních nástaveb na nákladních vo-zech společnosti ČD Cargo, tramvaj Va-rioLF+ (Pragoimex), dvě nízkopodlažní vozidla – elektrobus SOR EBN 10,5 a tro-lejbus Cegelec/BOGDAN T701.15, minibus na bázi podvozku Iveco Daily (SKD TRADE) a řada dalších.

Bohužel vyhrazený prostor neumož-ňuje vyjmenovat všechny vystavovatele a představit záplavu jejich výrobků zahr-nující oblast komponentů pro vozidla, infrastrukturu, na údržbu kolejového svršku, atd., atd. Jen jejich pouhý výčet je dlouhý a proto zde nemohu než odkázat na statistiky na veletržním webu www.raivolution.net.

Stejně jako každý rok byly součástí ve-letrhu samozřejmě také doprovodné odborné akce - v úzké spolupráci s Mini-sterstvem dopravy dvoudenní konference „NOVÉ SMĚRY v železniční dopravě“ a od-borný seminář „Trendy v oblasti infrastruk-tury a kolejových vozidel 2011“.

Na závěr nezbývá snad než dodat, že 13. ročník Czech Raildays se koná ve dnech 19. – 21. 6. 2012.

Ing. Stanislav Zapletalmanažer veletrhu Czech Raildays

Svět, Evropa a my

Na newyorském Ground Zero v současnosti panuje nejčilejší stavební ruch od teroristického útoku, který zde 11. září 2001 zničil dvě věže Světového

obchodního centra. Rány po něm jsou na místě i po deseti letech stále patrné a jen tak nezmizí. Kdy bude hotová ambiciózní rekonstrukce, na jejímž

konci se na jižním Manhattanu bude tyčit hned šest věží nového Světového obchodního centra, se neodvažuje odhadovat ani starosta New Yorku

Michael Bloomberg.

„Je na to ještě brzo. Do značné míry záleží na ekonomice,“ řekl ve středu zahraničním novinářům. Dodal ale, že navzdory současné recesi věří v to, že to

nebude trvat dlouho a že nové budovy získají nájemce. Jako první vlaštovku vyzdvihl vydavatelství Condé Nast, které již oznámilo záměr přestěhovat

se z Times Square do věže One World Trade Center, jež by měla být hotová příští rok.

V současnosti již má 80 z konečných 104 pater a podle Bloomberga nyní přibývá jedno nové patro týdně. Budova vznikající v severozápadním rohu

obřího staveniště, dříve zvaná Freedom Tower, bude nejvyšší budovou v New Yorku. Hotová by přitom měla být již příští rok. Padesát pater z plánovaných

72 již má i věž Four World Trade Center v protilehlém jihovýchodním rohu stavební plochy. Otevřít by se měla příští rok na podzim.

Jedinou budovou z nového centra, která již stojí, je Seven World Trade Center, která stojí mimo vlastní plochu, kde se staví. Otevřela se v květnu 2006

a nyní je již téměř kompletně pronajatá. Největší otazník naopak stále visí nad věží číslo dvě. Datum jejího dokončení bude známé, až se tam podaří

zajistit nájemce.

Obnova místa dlouho přešlapovala na místě. Mohly za to spory a nejasnosti mezi majitelem pozemku, jímž je Přístavní správa států New York a New

Jersey, a investorem Larrym Silversteinem, jenž má pozemky pronajaté. Mnoho z dosavadních stavebních prací také nebylo vidět, protože se ode-

hrávaly v podzemí. Kromě inženýrských sítí se tu například buduje obří dopravní uzel, v němž se protne 11 linek metra a rychlodráha z New Jersey.

Ředitel přístavní správy Chris Ward, který je jednou z důležitých hybných sil současného stavebního ruchu, proto dění na staveništi přirovnává k obří hře

mikádo, kdy se „dotknete jedné věci a zároveň se tím dotýkáte i něčeho jiného“. „Musím říct, že během několika posledních let jsme se v téhle hře hodně

zdokonalili,“ podotýká Ward. Podle Silversteina se tak nyní poprvé od 11. září 2001 pracuje na všech částech nového Světového obchodního centra.

Rozvržení komplexu je dílem architekta Daniela Libeskinda. Podle něj je obnova místa projevem optimismu, že budoucnost bude dobrá, přestože ji

ohrožuje mnoho hrozeb. „Když jsem přemýšlel o tomto místu, přemýšlel jsem o symbolech, které nám každý den připomenou, co se tu stalo, protože

každý den je svým způsobem výročím,“ řekl novinářům.

Nové Světové obchodní centrum by podle něj mělo symbolizovat totéž, co pro tisíce imigrantů přijíždějících do New Yorku symbolizovaly Spojené

státy – svobodu. Rozvržení nových věží se proto inspirovalo plameny na pochodni, kterou drží v ruce Socha svobody. Věž One World Trade Center je

zase vysoká 1 776 stop (zhruba 541 metrů) a připomíná tak rok vyhlášení americké nezávislosti.

Na místě zároveň vedle nových budov bude přítomná i historie. V místě základů původních dvojčat Světového obchodního centra zničených nárazy

dvou letadel unesených teroristy se v den desátého výročí útoku v neděli otevře památník tragické události. Má podobu dvou velkých nádrží kopíru-

jících základy „dvojčat“. Po jejich zhruba devět metrů vysokých stěnách bude stékat voda do čtvercového otvoru na dně. Mezi nádržemi stojí budova

muzea věnovaného útokům, které zahájí provoz v září příštího roku.

V budovách Světového obchodního centra v roce 2001 zahynulo 2 752 lidí. Pachatelé tehdy unesli celkem čtyři letadla amerických společností. První

dva stroje narazily do mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku, třetí do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Čtvrtý letoun se zřítil

nedaleko Pittsburghu. Celkem o život přišlo 2 982 lidí včetně 19 únosců.

Na Ground Zero se čile staví, rány z 11. září ale jen tak nezmizí

15 speciál 2/2011

Hackeři napadli Twitter NBC, vydali zprávu o útoku na New York Hackeři napadli v pátek 9. září 2011 twitterový účet americké televizní

stanice NBC a vyslali přes něj falešnou zprávu, že na místě útoku na New

York z 11. září 2001 havarovalo unesené letadlo. Oznámila to postižená

stanice, která vzápětí svůj účet vypnula, aby zamezila šíření falešné

informace.

„Aktuálně! Ground Zero bylo napadeno. Havaroval tam let číslo 5736,

je podezření, že byl unesen. Další zprávy podle vývoje,“ zněla falešná

zpráva na Twitteru, která se mezi uživateli začala rychle šířit. V další

zprávě se k odeslání přihlásila skupina hackerů The Script Kiddies, poté

byl twitterový účet NBC dočasně odpojen.

NBC potvrdila, že její účet byl napaden. „Spolupracujeme s Twitterem

na nápravě situace a upřímně se omlouváme za zděšení, které mohl

tento bezohledný a nezodpovědný čin vyvolat,“ uvedla stanice v tiskovém

prohlášení.

Odeslání falešné zprávy odsoudila i další americká média. Časopis The

Business Insider čin označil za „nechutný žert na účet 11. září“, bloggerka

z deníku The Washington Post pak zprávu hackerů popsala jako „obzvlášť

šokující a krutou“.

V New Yorku a ve Washingtonu panují velmi přísná bezpečnostní opatření

u příležitosti desátého výročí teroristických útoků, při nichž zahynulo

téměř 3 000 lidí. Úřady varovaly, že mají věrohodnou, byť nepotvrzenou

hrozbu, že se teroristická síť Al-Káida pokusí výročí zneužít k dalšímu

útoku.

Není to poprvé, co skupina The Script Kiddies napadla twitterový účet

velkého amerického média. V červenci se těmto hackerům podařilo

odeslat z Twitteru zpravodajského portálu Fox News falešnou zprávu

o zavraždění prezidenta Baracka Obamy; i v tomto případě to byl žert.

The Script Kiddies vznikli odštěpením od hackerské skupiny Anonymous.

Ta loni v prosinci provedla například útoky na karetní asociace Visa

a MasterCard, letos v červenci zase oznámila, že pronikla do systémů

Severoatlantické aliance a zmocnila se důvěrných údajů o rozsahu

jednoho gigabitu.


Svět, Evropa a my

Zadlužená švédská automobilka Saab chce bojovat o své přežití a v pondělí podá novou

žádost o soudní ochranu před věřiteli. Chce tak předejít kroku fi remních odborů, které

hodlají podat návrh na konkurz fi rmy příští týden. Vedení Saabu věří, že jeho odvolání

přesvědčí soud o reálnosti plánu získat nové peníze od čínských partnerů.

Saab se ve čtvrtek posunul blíž k bankrotu, když mu švédský soud zamítl žádost o ochranu

před věřiteli a vyjádřil pochybnosti o možnosti fi rmy získat nové peníze k přežití. Firma

nemá už řadu měsíců peníze na provoz a za srpen nevyplatila ani mzdy. Pokud se mají

odbory dostat k nevyplaceným penězům ze státního pojišťovacího fondu, musí být

fi rma buď v režimu ochrany před věřiteli, nebo bude zařazena do konkurzního řízení.

Odborový svaz Unionen, který zastupuje administrativní pracovníky Saabu, je rozhodnut

udělat krok k vyhlášení bankrotu Saabu. „Musíme zasáhnout během několika pracov-

ních dní,“ řekl právní poradce odborů Martin Wastfelt. Svaz výrobních zaměstnanců IF

Metall dal najevo, že počká ještě přes víkend, požaduje ale rychlé řešení otázky mezd.

„Podání k soudu předpokládáme v pondělí,“ řekl Victor Mueller, výkonný šéf nizozemské

fi rmy Swedish Automobile, která je vlastníkem Saabu. Saab se chce odvolat k jinému

soudu proti čtvrtečnímu zamítavému rozhodnutí soudu okresu Vanersborg. Mueller

dodal, že odvolání by mělo odpovědět na otázky prvního soudu ohledně možnosti získat

fi nance na provoz od čínských fi rem, které se v červnu dohodly na investici do Saabu.

Švédští komentátoři a analytici už velké šance na záchranu automobilky s šedesátiletou

historií nevidí. „Ukončete to trápení hned,“ vyzývá titulek dnešní zprávy listu Dagens

Nyheter. „Koho neoslepují všechna ta krásná slova o prvotřídní značce s kultovním

statusem a špičkovou továrnou, nemůže nevidět, že Saab je jako podnik nahý,“ napsal

ekonomický list Dagens Industri.

Swedish Automobile uzavřela dohody o dlouhodobém fi nancování Saabu s čínskými

společnostmi Zhejiang Youngman Lotus Automobile a Pangda Automobile Trade, Peking

však zatím těmto fi rmám nedal potřebné povolení k investici a podle pozorovatelů má

ohledně Saabu jiné záměry. Mluví se o tom, že namísto těchto fi rem by Čína raději

v Saabu viděla větší automobilky, jako státní BAIC nebo Great Wall Motor.

Saab podá novou žádost o ochranu, odbory chtějí žádat o bankrot

Moskva 9. září (ČTK) – Rusko chce v příštím roce prodat podíl 15 procent

ve své největší ropné fi rmě Rosněfť za více než 200 miliard rublů (118,7

miliardy Kč). Prodej má být součástí širšího privatizačního programu,

v rámci kterého chce země do roku 2014 získat z prodeje státního majetku

40 miliard USD (707,6 miliardy Kč). Uvedl to dnes úředník ministerstva

hospodářství.

Kromě Rosněfti plánuje Rusko rovněž v příštím roce prodat podíl deset

procent v druhém největším úvěrovém ústavu v zemi VTB, čtvrtinu

v dopravci Sofkomfl ot a 4,1 procenta v energetické fi rmě FSK.

„Plánujeme, že příjmy z privatizace, které přímo potečou do federálního

rozpočtu, budou 300 miliard rublů v roce 2012, 380 miliard rublů v roce

2013 a 475 miliard rublů v roce 2014,“ oznámil ředitel oddělení majetku

při ministerstvu Alexej Uvarov.

Rusko rovněž uvažuje o částečné privatizaci monopolní železniční společ-

nosti RZhD v roce 2014. Po roce 2012 plánuje snížit podíl ve společnosti

Uralvagonzavod, jednou z možností je nabídka podílu 25 procent minus

jedna akcie na burze.

Rusko chce příští rok prodat 15 procent v ropném gigantu Rosněfť

Soud v Německu potvrdil zákaz prodeje nového tabletu od Samsungu

Soud v západoněmeckém Düsseldorfu dnes potvrdil

zákaz prodeje nejnovějšího počítačového tabletu

od Samsungu v Německu. Uznal námitku ame-

rického konkurenta Apple, že jihokorejská fi rma

okopírovala jeho populární tablet iPad. Podle agen-

tury DPA nesmí německá divize Samsungu tablety

vykazující podobnost s iPady nabízet dokonce v celé

Evropě. Jihokorejská společnost oznámila, že se

odvolá.

Düsseldorfský soud zakázal prodej tabletu Samsung

Galaxy Tab 10.1 v Německu už ve svém předběž-

ném nálezu z konce srpna. Opatření ale platilo jen

do dnešního dne.

Podle předsedající soudkyně se Samsung při kon-

struování tabletu dostatečně vizuálně neodlišil

od produktu Applu. Poukázala přitom na stejné

přístroje od fi rem Asus, Acer a Toshiba, které podle

ní dokazují, že je to možné. Zástupci Samsungu

argumentovali studiemi tabletů společnosti, které

byly zveřejněny ještě před registrací designových

prvků iPadu. Soudkyni však nepřesvědčili.

Jihokorejské mateřské fi rmě proto zakázala v Ně-

mecku prodávat tablety, které vykazují podobnosti

s konkurenčními zařízeními od Applu, pod něž spadá

pravoúhlý formát se zaoblenými rohy a zakulacenou

zadní částí. Pro německou dceřinou společnost

Samsungu tento zákaz platí celoevropsky. Podle

agentury AP se zákaz ale týká jen prodeje přímo

od výrobce. Pokud distributoři získají Galaxy Tab

10.1 odjinud, mohou ho v Německu nabízet.

Německé předběžné opatření původně platilo také

ve většině zemí Evropské unie. Kvůli právním ne-

jasnostem ho ale tamní justice později omezila jen

na Německo.

Jihokorejský výrobce kvůli tomu nemohl představit

svou novinku na prestižním berlínském veletrhu

elektroniky IFA, který skončil tento týden. Z něj

po dalším rozhodnutí düsseldorfského soudu musel

stáhnout i svůj tablet Galaxy Tab 7.7, vůči němuž

má Apple stejné výhrady jako k jeho větší obdobě.

Podle DPA se popis soudem zakázaných prvků hodí

i na tento model.

Americká společnost tvrdí, že ploché přenosné po-

čítače od Samsungu svým vzhledem porušují regis-

trovaný design iPadů, který si Apple nechal v Evropě

patentovat v roce 2004. Právní pře v Německu je jen

jednou z řady, kterou oba přední výrobci komuni-

kační a zábavní techniky v rámci konkurenčního

boje ve světě vedou. Apple už dříve Samsung ze

stejných důvodů zažaloval v USA, v Austrálii nebo

naposledy v Japonsku. Jihokorejská fi rma odpově-

děla sérií protižalob. Celkem vedou obě fi rmy podle

DPA v současnosti 19 soudních sporů.

Ty další se týkají i technického vybavení a softwaru

tabletů a chytrých mobilních telefonů. Podle expertů

to souvisí s nástupem internetového gigantu Google

do tohoto odvětví, neboť konkurenti Applu vybavují

své přístroje převážně jeho operačním systémem

Android.


53. mezinárodní strojírenský veletrh

proběhne v termínu 3. až 7. října 2011

jako nejvýznamnější průmyslová přehlídka

pořádaná v nových členských zemích Evropské unie.

Zájem o účast opět stoupá a většina výstavních ploch včetně

největších pavilonů je již vyprodána.

MSV 2011 opět v celém

areálu brněnského

výstaviště

Veletrh reflektuje oživení ekonomiky„Přípravy jsou již v plném proudu a regist-rujeme vysoký zájem o účast. Po loňském ročníku, který odrážel začínající ekono-mické oživení, je to další svědectví pozitivní

nálady průmyslových fi rem,“ konstatoval ředitel MSV Jiří Rousek. Zároveň potvrdil, že počet přihlášek je již dnes v řadě oborů vyšší než loni, přičemž stále přicházejí nové. „Vracejí se vystavovatelé, kteří se MSV zú-častnili naposledy v roce 2008, tedy před ekonomickou krizí, A ; někteří tradiční účastníci rozšiřují své výstavní plochy. Vět-

šina našich hal včetně největších pavilonů P, V a F je zaplněna téměř do posledního místa,“ upřesnil.

Zájem o veletrh koresponduje s pozitivním vývojem ekonomiky a růstem průmyslové výroby nejen v České republice, ale také v Německu a v celém regionu střední Ev-


ropy. Tahounem domácího exportu jsou vedle automobilového průmyslu přede-vším strojírenství a energetika.

Pavilon P bude patřit kovoobráběcím strojůmNejvětší výstavní hala ve střední Evropě se již potřetí stane hlavním prezentačním centrem nosného oboru obráběcí a tvářecí stroje. Návštěvníci se mohou těšit na zatím nejvyšší počet strojních exponátů v čele s novinkami předních tuzemských i svě-tových výrobců. Přestože se letos nekoná specializovaný veletrh obráběcích a tváře-cích strojů IMT, rozsah objednané výstavní plochy v tomto oboru již nyní překračuje skutečnost minulého ročníku, tj. veletrhu IMT 2010. „Oživení ve strojírenských obo-rech, o kterém se dnes hodně mluví, je skutečností a zřetelně se projevuje v zájmu o účast,“ komentoval situaci Jiří Rousek.

Pro vystavovatele již neplatí žádná pra-vidla omezující prezentaci strojů, takže producenti chtějí představit potenciálním klientům to skutečně nejzajímavější ze své nabídky. Jsou avizovány již i konkrétní strojní exponáty, které v Brně uvidíme. Například společnost Kovosvit MAS bude prezentovat svoji novinku roku – pětiosé multifunkční centrum MCU 630VT 5X s možností soustružení.

Mezi vystavovateli, kteří ve srovnání s loň-skem podstatně zvětšují své expozice, na-jdeme společnosti jako STROJÍRNA TYC, ITAX PRECISION, AGIE CHARMILLES nebo DK machinery. K fi rmám, které na MSV vy-stavovaly naposledy v roce 2008 a letos se vracejí, patří například MIKRON MORAVIA (obráběcí stroje), FEIN elektronáradie (ob-ráběcí a tvářecí stroje, nářadí), DAYTON PROGRESS (normalizované díly pro tvářecí stroje) nebo společnost SEMACO (obráběcí stroje), která se MSV zúčastnila naposledy v roce 2005.

V oborovém celku „Obráběcí a tvářecí stroje, svařovací technika, povrchové úpravy a nářadí“ se zároveň představí nej-více nováčků. Nejzajímavější premiérou bude účast společnosti YAMAZAKI MAZAK Central Europe. S nabídkou obráběcích strojů do Brna poprvé přicházejí také spo-lečnosti RIPRON, S.O.S. DIFAK, MACMA-TIC, MAIER CE, PELUG-TECH nebo Pavel Pardovský. K zahraničním premiérovým účastníkům patří například anglický Eclipse Magnetics Ltd (brusiva) nebo německá společnost Peiseler (nástroje pro obrábění).

Klíčové obory ročníkuTaké vystavovatelé v dalších branžích hledí do budoucna s větším optimismem a chtějí se chopit nových příležitostí, které přináší ekonomické oživení. K nejpočetněji za-stoupeným oborovým skupinám budou opět patřit Materiály a komponenty pro strojírenství, kde ve srovnání se dvěma posledními ročníky vzroste účast fi rem i rozsah pronajaté plochy. Vůbec poprvé se MSV zúčastní například italský ocelářský podnik MARCEGAGLIA, který v rozsáhlé expozici představí svou nabídku svařova-ných ocelových trubek a rour. Obdobný sortiment bude prezentovat také další premiérový účastník Benteler Distribution Czech Republic. K nováčkům patří také společnost LubTec s nabídkou centrální mazací techniky nebo německá fi rma Oiles Deutschland dodávající kluzná ložiska.

Také v oboru Materiály a komponenty pro strojírenství pořadatelé registrují významné rozšiřování expozic – nejmarkantnějším příkladem je společnost VÍTKOVICE, která si pronajímá stánek o ploše 300 m2. Spo-lečnost MORAVIA STEEL svojí expozicí opět obsadí celý pavilon H. Velkorysejším způsobem se letos hodlají prezentovat také další podniky, mezi nimi například společnost SCHWER FITTINGS, jejíž jed-natel Tomáš Rýpar nám řekl: „Nevynechali jsme MSV ani v době krize, což bylo samo-zřejmě náročné, ale myslím, že se nám účast vyplatila. Pro zákazníky jsme nezmizeli z trhu a letos vystavujeme zase ve větší parádě než v minulých dvou letech.“ Spo-lečnost SCHWER FITTINGS v Brně představí mj. i novou nabídku šroubení pro velmi náročné technologie na rozvody čistých plynů, s vysokou těsností a odolností proti agresivním médiím.

Z vystavovatelů materiálů a součástek, kteří se brněnského veletrhu zúčastnili napo-sledy v roce 2008, se letos vracejí mimo jiné fi rmy SCHAEFFLER CZ, VK LOŽISKA, KOVOBEL, VISIMPEX nebo rakouská spo-lečnost GRAESSNER.

K nosným oborům MSV dlouhodobě patří také plasty, gumárenství a chemie. Již loň-ský veletrh v Düsseldorfu ukázal, že krize v tomto odvětví je minulostí a vzhledem k dynamickému růstu automobilového a elektrotechnického průmyslu jako hlav-ních odběratelů poptávka po plastikář-ských technologiích dále stoupá. Významní vystavovatelé, jako KUBOUŠEK, PLASTO-CHEM nebo WITTMANN BATTENFELD me-ziročně rozšiřují plochy, vracejí se například fi rmy MAPRO a MOLD-MASTERS. Ze zahra-ničí poprvé vystavují slovenský MIKON, ADDIPLAST z Francie nebo izraelská spo-lečnost POLYMER GVULOT. K tuzemským

nováčkům oboru patří Plastikářský klastr a fi rma G-FIX průmyslová lepidla a aerosoly.

Dalším oborem, který již dnes zaujímá větší plochu než na minulém ročníku, jsou Pohony, hydraulika a pneumatika. Po třech letech opět vystavuje společnost FESTO s nabídkou pneumatických prvků, příkladem společnosti rozšiřující plochu je CHARVÁT Group a k novým účastníkům patří rakouský GKN Service Austria v oboru hydraulické prvky a systémy.

Přehlídka progresivních technologiíLetošník ročník se primárně zabývá té-matem efektivity průmyslové výroby. Do popředí se dostávají nová řešení pro úspornější využití vstupů, snížení spo-třeby energie a materiálů, a tím i zvýšení konkurenceschopnosti. Nabídka těchto progresivních technologií se zdaleka ne-týká jen energetiky, ale prolíná se všemi obory, nicméně právě v oborovém celku Energetika a silnoproudá elektrotechnika očekávají pořadatelé zajímavou účast. Poprvé bude regulérním vystavovatelem ruská společnost Atomexpo v oboru ja-derná energetika a po několika letech se na MSV vrací společnost Phoenix-Zeppelin, divize Elektro, s nabídkou elektrocentrál. Nebude chybět ani Český svaz zaměstna-vatelů v energetice, odborný garant oboru, který na svém stánku bude zastupovat členské fi rmy a odborné školy. Zúčastní se také doprovodného programu na téma „Strategie pro konkurenceschopnou, udr-žitelnou a bezpečnou energetiku“.


MSV 2011 opět v celém areálu

brněnského výstaviště

V oboru Ekotechnika si zaslouží pozor-nost premiérová účast společnosti CAMFIL FARR, což je světová jednička ve výrobě a vývoji vzduchových fi ltrů a řešení pro čistění vzduchu.

Zajímavým faktem, který rovněž potvrzuje pozitivní vývoj ekonomiky, je historicky nejvyšší účast fi nančních institucí – bank, pojišťoven a leasingových společností – v oborovém celku Výzkum, služby a in-stituce.

Zbývá dodat, že zaměření letošního roč-níku na optimalizaci nákladů a zefektiv-nění průmyslové výroby doplní souběžně pořádaný 6. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky Transport a Logistika s nabídkou pokrokových řešení pro oblast zásobování, skladového hospodářství, manipulace, ba-lení a distribuce zboží.

Vracejí se zahraniční vystavovateléPrůmyslový trh střední Evropy roste a fi rmy ze západní Evropy, ale také z dalších částí světa chtějí využít nové obchodní příleži-tosti. „Velmi nás těší zvýšený zájem přímých zahraničních vystavovatelů, a to zejména z Německa, Slovenska a Itálie,“ konstatoval v této souvislosti Jiří Rousek. Návštěvníci se tentokrát seznámí s nabídkou řady vý-znamných fi rem, které v Brně ještě nikdy nevystavovaly, ale cítí, že právě letos nastal ten správný čas k proniknutí na nové trhy. Jedním ze zahraničních vystavovatelů, kteří se MSV zúčastní vůbec poprvé, je globálně působící společnost BS&B Safety Systems se sídlem v Nizozemí, která vyvíjí a vyrábí speciální součástky a techniku pro měření a regulaci tlaku.

Tradičně nejvíce přihlášek pořadatelům přichází z Německa, a to především v obo-rech obráběcí a tvářecí stroje a materiály a komponenty pro strojírenství. Dvě desítky německých vystavovatelů se na veletrh hlásí poprvé a celkově německá účast

překoná loňský ročník jak počtem fi rem, tak obsazenou plochou. Opět se chtějí rozsáhle prezentovat jednotlivé spolkové země, které chystají ofi ciální účasti se za-stoupením desítek fi rem z různých průmy-slových oborů. Největší expozice budou mít Bádensko-Württembersko a Bavorsko, následují Hesensko, Durynsko a po pře-stávce se do Brna vracejí také spolkové země Sasko a Porýní-Falc.

Jiným zajímavým návratem je švýcarská ofi ciální účast, kterou organizuje Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika. Další švýcarské fi rmy vystavují samostatně, a to zejména v oboru kovoobráběcí stroje, mezi nimi například SWISSTOOL Export – Gruppe nebo TEXIMP. Na rozsáhlém stánku společ-nosti Alfl eth Engineering bude spoluvysta-vovat celkem osmnáct fi rem ze Švýcarska, Německa, Itálie, Francie a Indie.

Ofi ciální stánky, které zřetelně ukazují, ja-kou váhu jednotlivé země MSV přikládají, v Brně otevřou také další země. Tradičním garantem slovenské účasti je Ministerstvo hospodářství SR, rakouskou účast zaštiťuje Obchodní oddělení Rakouského velvysla-nectví a francouzskou Francouzsko-česká obchodní komora. K zajímavostem ročníku patří plánovaná ofi ciální účast Běloruska a dokonce dva velké stánky proexport-ních institucí z Turecka, které dokumentují současný boom této nové ekonomické mocnosti. Samozřejmě nebudou chybět ani mimoevropští vystavovatelé, mezi nimiž přibylo zejména fi rem z Indie a Číny.

Partnerskou zemí MSV 2011 je PolskoJiž čtvrtým rokem na brněnském veletrhu pokračuje tradice partnerských zemí, kte-rými se postupně staly Německo, Sloven-sko, Rakousko a letos Polsko – v současnosti třetí nejvýznamnější obchodní partner České republiky. Záštitu nad polským part-nerstvím převzal ministr hospodářství Pol-ské republiky Waldemar Pawlak a jeho úřad

významným způsobem podpořil účast pol-ských vystavovatelů na letošním MSV. Tento veletrh byl zařazen mezi devatenáct akcí, na nichž letos stát hradí polským fi rmám 50 procent nákladů (maximálně 150 000 Kč).

Polsko bude mít na letošním MSV ofi ciální expozici umístěnou v centrálním pavilonu V a její součástí bude i výstava průmys-lového designu. V rámci projektu Polsko – partnerská země MSV 2011 proběhnou také bilaterální doprovodné akce v čele s druhým ročníkem Česko-polského hospo-dářského fóra, které se poprvé uskutečnilo v roce 2010 v prostorách Polského velvy-slanectví v Praze.

Průmysl hledá mladé odborníky...... a pořadatelé Mezinárodního strojíren-ského veletrhu vycházejí jeho potřebám vstříc. Po dvouleté přestávce zde opět pro-běhne projekt JobFair, který reaguje na no-vou poptávku zaměstnavatelů po kvalifi ko-vaných pracovnících. „Po období stagnace se znovu začíná projevovat nedostatek mla-dých odborníků ve strojírenských i jiných oborech, což je známkou pokračujícího oživení. JobFair má pomoci tento problém řešit,“ vysvětlil Jiří Rousek. Smyslem pro-jektu JobFair, který se uskutečnil naposledy při MSV 2008, je zprostředkovat kontakty mezi zaměstnavateli v různých průmys-lových oborech a uchazeči o zaměstnání včetně studentů.

Zároveň na veletrhu pokračuje atraktivní Soutěž mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů, která se na minu-lých ročnících setkala s velmi příznivým ohlasem. Organizátorem je Svaz stro-jírenské technologie a mladí soutěžící vypracovávají přímo na místě v časovém limitu program podle zadaného výkresu. Ty nejlepší výsledky jejich práce se rovnou uplatní na vystavených strojích a výherci si odvezou obrobek vyrobený dle vlastního programu.

Do třetího ročníku vstoupí projekt Transfer technologií a inovací – veletržní kontaktní centrum s prezentací vysokých škol a jejich vědecko-výzkumných kapacit nabízených průmyslu. Technické univerzity a jejich vý-zkumná centra dostanou prostor v pavilonu A1 a opět zde nebudou chybět ani zahra-niční vystavovatelé, mezi nimi například Německé spolkové ministerstvo vzdělávání a výzkumu.

KB PR PRIBYL SvetPrumyslu 216x303.indd 1 14.9.11 12:33

14. ročník EXPORTNÍ CENA DHL UNICREDITpod záštitou agentury CzechTrade

ZVIDITELNĚTE SVÉ EXPORTNÍ ÚSPĚCHYPŘIHLASTE SE DO SOUTĚŽE!

Zapojte se do 14. ročníku Exportní ceny DHL UNICREDIT, ve které se již více než 14 let udělují prestižní ceny exportně orientovaným malým a středně velkým firmám v České republice s důrazem

na jejich význam pro českou ekonomiku. Soutěž pod záštitou vládní agentury CzechTrade vám nabízí zajímavé srovnání s ostatními exportéry

a zviditelnění vaší firmy u odborné i širší veřejnosti. Vítězové navíc získávají atraktivní ceny od významných partnerů Exportní ceny DHL UNICREDIT.

Všichni přihlášení exportéři získají zajímavé benefity:

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ NOVICKÝ A MEJZLÍK – jedna právní konzultace zdarma. COFACE – prvním 10 přihlášeným exportérům poskytne informace o 3 vybraných společnostech.

KOMPASS Czech Republic s.r.o. – slevový certifikát na služby ve výši 3000 Kč + DPH.ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA – ČIA – předplatné elektronického manažerského zpravodajského přehledu na 5 týdnů. VYDAVATELSTVÍ SMART-MEDIA – roční předplatné časopisů Svět průmyslu a předplatné Trade Investment na dva roky.

Účast na Klubových setkáních exportérů.

Přihlaste se do soutěže ještě dnes prostřednictvím www.exportnicena.czÚčast v soutěži je bezplatná, pro přihlášení uveďte základní údaje o vaší firmě a jejím exportu.

Uzávěrka přihlášek do soutěže je 21. října 2011 ve 12:00 hodin.

Soutěžní kategorie

Malá společnostStředně velká společnost

Exportér regionu – Královéhradecký krajExportér teritoria – Společenství nezávislých států

Nejúspěšnější klient CzechTrade

Další ocenění

Zvláštní ocenění CzechTrade za exportní inovaci roku

ZAKLADATEL GENERÁLNÍ PARTNER ZÁŠTITA ODBORNÝ GARANT

PARTNEŘI

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

POŘADATEL

AGENTURA HELAS

GrECo JLT Czech Republic s.r.o.

M A G A Z Í N T Ý D E N Í K U P R O F I T


PBS ENERGO, a.s.

Parní a expanzní turbíny míří do světa

„Soutěže Exportní cena DHL jsme se

vloni zúčastnili poprvé,“ vysvětluje

Ing. František Žák, předseda předsta-

venstva a generální ředitel PBS ENERGO,

a.s., se sídlem ve Velké Bíteši. A hned

úspěšně, dodává časopis Svět průmys-

lu: společnost PBS ENERGO si odnesla

ze soutěže dokonce dvě ceny: první

v kategorii Malých a středních firem

a prvenství v kategorii Exportér regionu

Vysočina.

1. Proč jste se vlastně do soutěže

zapojili, co bylo spouštěcím momen-

tem…?

Přispěla k tomu skutečnost, že jsme dlou-holetí klienti společnosti DHL, dále že jsme se v minulosti zúčastnili několika akcí exportní agentury CzechTrade. Jednou jsem mezi běžnými informacemi našel oznámení o soutěži, přiznám se – hned mě zaujala. Jsem soutěživý typ, chtěl jsem zjistit, jak si stojíme na tuzemském trhu v porovnání s fi rmami z jiných od-větví, navíc mne přitahovala možnost zajímavého zhodnocení naší exportní zdatnosti, protože nám se v roce 2009 dařilo, export jsme navýšili oproti roku 2008 desetinásobně. Přitom naše fi rma tehdy měla za sebou „jen“ 4letou historii, vznikla v roce 2006 z divize turbín společ-nosti První brněnské strojírny Velká Bíteš, která je naším 51procentním akcionářem. Pro úplnost – 49 % našich akcií vlastní ČKD NOVÉ ENERGO Praha.

2. Jak už jsem avizoval, v soutěži

jste získali dvě ceny… Jak si to vy-

světlujete?

Myslím si, že rozhodl náš již zmiňovaný desetinásobný nárůst exportu. Jde o vý-jimečný výsledek, domnívám se, že jej není možno dosáhnout „jen“ při nějaké kontinuální výrobě, pokud by fi rma třeba neměla vyloženě nový vysoce úspěšný produkt. Dále jsme měli štěstí, že v sou-těži byl vybrán region Vysočina, tím jsme se mohli stát i absolutními regionálními vítězi.

3. Jak jste vítězství přijali, vy, spolu-

pracovníci, zaměstnanci?

To, že jsme vyhráli dvě ceny, byl pro mne šok. Překvapil jsem tím i naše akcionáře, kteří o naší účasti v soutěži nevěděli. Spo-lupracovníci i zaměstnanci přijali vítězství velmi pozitivně, stalo se pro nás určitým motivačním činitelem do budoucnosti. Blízké i vzdálenější okolí zaznamenalo mediální zveřejnění výsledků soutěže, a to především díky televiznímu vystoupení na ČT24, ale také v článcích v odborných časopisech. Potěšilo mě, že o tom věděli i naši stávající a potenciální zákazníci.

4. Váš výrobní program zní pro

laika trochu složitě: výroba parních

a expanzních turbín…

V současné době roste poptávka po ko-generačních jednotkách – po společné výrobě elektřiny a tepla, která má z náro-dohospodářského a environmentálního hlediska mnoho výhod. Jako palivo pro výrobu páry kotlích, v našem případě, slouží většinou biomasa.

Osobně bych naši činnost charakterizoval slovy: zajišťujeme návrh, výrobu, servis a zkoušky parních, kondenzačních a ex-panzních turbín a náhradních dílů. Celý cyklus od objednání až po vlastní uvedení do provozu se pohybuje u nových strojů od 14 do 20 měsíců, u opakovaných strojů do jednoho roku.

K úspěchu v soutěži nám dopomohla za-kázka – naše největší kondenzační turbína o výkonu 8,5 MW vyrobená pro známou slovenskou celulózku a papírnu Mondi Business Paper SCP v Ružomberku.

Nedávno jsme dodali turbínu do Bioelekt-rárny Kutná Hora, která bude zprovozněna do konce roku.

5. Jak jste spokojen s dosavadními

výsledky v letošním roce?

S hospodářskými výsledky letošního roku budeme maximálně spokojeni, odhadu-jeme, že výrobu navýšíme oproti roku 2010 asi trojnásobně. Z letošních export-ních věcí bych připomněl dodávky pro našeho minoritního akcionáře ČKD NOVÉ ENERGO, jde o pohonovou kondenzační turbínu do Ruska. Dále se podílíme na do-dávce proudových motorů pro čínského partnera přes naši druhou mateřskou společnost. Kromě toho jsme provedli opravy několika turbín a dodali několik sad náhradních dílů.

6. Zahrajme si na vizionáře… Kam

bude směřovat PBS ENERGO za rok,

pět či deset let?

Z pohledu exportu si myslím, že současný boom v energetice bude několik let pokra-čovat, pokud se ovšem radikálně nezmění situace nastavením „špatných kritérií“ v hodnocení či oceňování výroby elek-trické energie. Jinak ve fi rmě připravujeme opatření, rádi bychom se dostali do zemí bývalého Sovětského svazu, nechceme se spoléhat jen na tuzemsko. Nadále se však soustředíme na stávající partnery, ať již jsou z Polska, Ukrajiny, Maďarska, Bulharska nebo z dalších balkánských zemí. Zajímavě se jeví i Uzbekistán, kde však rozvoj brzdí nejasné fi nancování.

PBS ENERGO, a.s.

Parní a expanzní turbíny míří do světa


V loňském 13. ročníku soutěže Exportní

cena DHL UniCredit zazářila firma 1

Witos s.r.o. z Třince. V kategorii Malých

společností obsadila druhé místo. Svůj

důvod účasti v soutěži jednatel i majitel

společnosti v jedné osobě Jaromír Witos

vysvětluje prostě: „Chtěl jsem si jen

ověřit, jak si naše firma na trhu stojí

na základě nezávislých objektivních

kritérií. A najednou jsme byli druzí…“

1. Jak vy osobně a vaši zaměstnanci

jste toto výborné ocenění přijali?

Bylo to pro mě, respektive pro nás velké překvapení, samozřejmě spojené s dob-rým pocitem. Myslím si, že podobné ocenění musí povznést na duši každého. Přesvědčil jsem se o tom, že to neděláme tak špatně a že moje fi lozofi e podnikání je postavena dobře. Připomínám, že my jsme vlastně chráněná dílna, takže zaměstná-vám hendikepované lidi. Nechci se nikoho dotknout, ale musíme si uvědomit, že v konkurenci zdravých lidí naši postižení dosáhli vynikajícího výsledku.

2. Možná trochu záludná subjek-

tivní otázka: Projevilo se vaše vý-

borné umístění „nějak ekonomicky“

v chodu fi rmy?

Většinu našich odběratelů tvoří zákazníci ze zahraničí, takže přímé ekonomické dopady se nedají změřit, specifi kovat.

3. Váš výrobní program se dá zastře-

šit krátkým konstatováním: „prodej

hutního materiálu“… Vedle toho

se však hovoří o obchodu s komo-

ditami: štěrk, kamenivo, dolomit,

uhlí, koks, vápno, stavební materiál,

a o službách: poradenství, telekomu-

nikace, IT, logistika aj. Pletu se?

Vámi vyjmenované komodity i služby souvisejí s vývojem fi rmy. Na trhu pů-sobím téměř 15 let, během této doby jsem se zabýval různými aktivitami, začal jsem informačními technologiemi, výro-bou počítačových sestav, zpracováním informací, dat, přenosů, jedním z našich významných partnerů byla třeba ČTK, později jsem se soustředil na obchodní činnost, spojenou s poradenstvím, včetně zahraničního, přitom mi pomohla znalost polštiny, následně jsem prodával štěrk, kamenivo, později do hutí dolomitický vápenec, uhlí, koks, vápno. Z toho všeho se postupně „objevila“ naše poslední ak-tivita – prodej hutního materiálu. Ostatní činnosti se dostávaly do útlumu, některé zmizely úplně. Každý další krok mých pod-nikatelských aktivit však měl své logické zdůvodnění.

4. Které úspěchy z poslední doby

(roku), které se na zisku ocenění

podílely, byste rád připomněl?

Nechtěl bych vyzvedávat jednotlivé konkrétní obchodní partnery, protože pro nás je každý zákazník důležitý, třeba i ten, který od nás koupí „jen“ kilo hutního materiálu. Víme totiž, že když bude spo-kojený, za půl roku či rok se může vrátit a odebrat větší množství. Jinak za loňský rok jsme měli obrat přes 108 milionů ko-run. Letos fi rma svůj růst ještě zrychlila, když za pouhé první čtyři měsíce jsme utržili 50 milionů. Přitom 99 procent vý-dělku nám generuje export.

5. Jaké nejdůležitější cíle si kladete

na letošní rok či nejbližší léta?

Cíl je jednoznačný – řešení problematiky hendikepovaných lidí, přesněji řečeno zaměstnávání těchto lidí, jejich integrace do standardního života. Tohle je moje priorita. V souvislosti s tím bych rád při-pomněl náš podíl na portálu www.eSe-znam.cz, který je věnován poradenství zdravotně znevýhodněným občanům. Vysvětlujeme jim, že mít určitý hendikep ještě neznamená konec světa či života. Prostě – na prvním místě je u nás člo-věk, teprve potom realizace obchodních věcí. Nejspíš řeknete, že to není normální, na jedné straně pomoc postiženým, na druhé straně úspěšné obchodování, ano – skloubit obě aktivity vyváženě do-hromady se neobejde bez schopností.

6. A vaše životní vize?

Chci nadále prosazovat pomoc zdravotně hendikepovaných. Spolupracuji přitom i s polskou a slovenskou stranou. Rád bych vybudoval centrum pro hendikepované, kteří by nejen lepili či skládali krabičky, ale vytvářeli něco hodnotnějšího. Přesvědčili by sebe i okolí, že jsou schopni vydělávat peníze.

V univerzálním regionálním centru pro hendikepované by vše bylo pod jednou střechou: logistika, pracovní dílny, pora-denství. Už jsem se byl na podobném pro-jektu podívat, ale vím, že je to už o úplně jiných penězích než fi rma, jakou zatím provozuji. Myslím ale, že by na takové regionální centrum mohl přispět i stát, protože by to pomohlo určitě snížit ne-zaměstnanost tady na Karvinsku.

1 Witos s.r.o.

Prodávají hutní materiál


MEDUSE DESIGN, s.r.o.

Světově unikátní vodní dýmky

„Protože předloni jsme měli docela

úspěšný rok a dosáhli poměrně slušného

navýšení obratu, tak jsme si řekli, proč

to nezkusit, a ono z toho nakonec bylo

třetí místo,“ tak vysvětluje účast své

firmy v soutěži „Exportní cena DHL

UniCredit “ MgA. Jakub Lanča, šéfde-

signér a spolumajitel MEDUSE DESIGN,

s.r.o., Brno.

1. Naznačil jste, že v loňském 13.

ročníku jste v uvedené soutěži obsa-

dili v kategorii Malých společností

třetí místo…

Jak jsem již zmínil, díky dotažení něko-lika zahraničních zakázek se nám poda-řilo dosáhnout zajímavého exportního nárůstu. Nicméně nutno podotknout, že tyto výsledky jsou dány předchozím mnohaletým obchodním úsilím a pozvol-ným budováním důvěry v naší originální designovou značku, posilováním Meduse Design brandu, který se postupně stal sy-nonymem pro absolutní světovou špičku v komoditě vodních dýmek.

2. Čím si úspěch vysvětlujete, v čem

jste jedineční?

Náš úspěch je právě daný naší jedineč-ností. Jedinečností řešení 600 let zažitých představ o vodní dýmce a jejich transfor-mace do současného funkčního designu a zároveň prvenstvím při vstupu na trh.

Design koncept a první modely medúz jsem vytvořil před skoro devíti lety ještě při svém studiu na vysoké škole. Tehdy žádná konkurence vlastně neexistovala, byla to nečekaná díra na trhu, která si říkala o vyplnění.

Dle našeho vzoru je dnes již v tomto segmentu více fi rem, ale stále si držíme

prvenství. Naší hlavní silou je originalita, unikátní design, inovativní technická ře-šení, interaktivita, perfektní funkčnost, precizní řemeslné zpracování.

To všecko umožňuje to hlavní a tím je poskytnout klientovi maximální zážitek. Jde o to, aby posezení u dýmky bylo str-hující stejně jako projížďka Lamborghini nebo Ferrari.

3. Jak jste vítězství prožíval vy

osobně, následně pak vaši spolupra-

covníci či zaměstnanci?

Tak určitě mě osobně i mého spolupart-nera Jiřího Starého to potěšilo. Po více než šestiletém pracovním maratónu, obzvlášť v období fi nanční krize je příjemné vidět, že běžíte správným směrem. Nepřikládám tomu ale nějaký zvláštní význam, je to jen malý dílčí úspěch na cestě za vytyčenými cíly. Tohle je běh na dlouhou trať.

4. Pomohlo vám významné ocenění

„nějak“ zviditelnit vaši fi remní

značku a aktivity společnosti?

Bohužel větší zájem médií a tedy veřej-nosti jsme zatím nezaznamenali. Domní-vám se, že to bylo způsobeno umístěním až na třetím místě a média se pochopi-telně zajímala v prvé řadě o vítěze.

5. Kdosi váš výrobní program cha-

rakterizoval lakonicky: „vyrábí sklo

a keramiku“. Je tomu opravdu tak,

nebo se pletu? A můžete uvedené

konstatování trochu rozvést? (Vedle

vaší fi rmy jsem totiž zahlédl

3 anglické názvy: pipes, light,

smith…)

Kdo alespoň letmo prohlédl naši produkci, nemůže nic podobného tvrdit, protože

keramika se v našem sortimentu nevy-skytuje naprosto vůbec. Ovšem kvalitní sklářská práce opravdu základním atribu-tem našeho výrobního portfolia je.

Filozofi e MEDUSE DESIGN staví na inova-tivním kombinování tradičních řemesel, zejména uměleckého kovářství a ručně foukaného skla, se současnými hi-tech vý-robními technologiemi a postupy. Prestiž malosériové produkce zvyšují limitované řady a individuální přístup k mimořádným požadavkům klienta. Díky tomuto propo-jení získává naše tvorba zcela originální a nadčasový výraz.

Kromě Meduse Pipes, kolekcí vodních dýmek, máme v sortimentu i kované in-teriérové doplňky Meduse Smith a dvou-metrová interaktivní svítidla Meduse Lights, ale ty jsou v současnosti odsunuty na vedlejší kolej.

6. Pololetí roku 2011 je již za námi…

Jak se vám daří plnit letošní úkoly,

zejména v exportu? A co vás čeká

(jaké cíle si kladete) do konce roku

a v létech následujících?

Tento rok jsme se především soustředili na expanzi našich výrobních kapacit a roz-šiřování pracovního teamu, abychom byli schopni plnit rostoucí poptávku.

Další prioritou, kterou jsem tento rok řešil, bylo vytvoření nové, cenově dostupnější kolekce vodních dýmek, která by byla schopna uspět i na trzích, kde se dražší kolekce dosud plně neuchytily. Současnou nejexkluzivnější řemeslnou řadu Craft a jednodušší nerezovou kolekci Sepia doplňuje tedy nová kolekce Nautila. Jedná se o koncept drátěných stojanů v několika barevně svěžích provedeních v kombinaci se samostojným skleněným korpusem a barvu měnícím osvětlovacím modu-lem. Funkční hardware (šlauchy, kotel, konektory...) je pro obě kolekce Sepia i Nautila stejný.

Co se exportu týče, vedle permanentně rostoucího zájmu o naše výrobky na území postsovětských republik se nám v tomto roce podařilo rozšířit distribuci ve větším měřítku do USA a zdá se, že do konce roku i díky pozvolně pozitivnímu vývoji podepíšeme kontrakt s partnery něko-lika zemí Middle East regionu. V plánu je i s ohledem na přicházející Nautila kolekci více rozšířit naše aktivity i v Evropě. Další regiony jsou dlouhodobě v jednání a dost těžko se takto obecně popisují jednotlivé pokroky.

26 speciál 2/2011

ŠKODA JS a.s.

Konsorcium MIR.1200 je jedním

z uchazečů v tendru na dostavbu třetího

a čtvrtého bloku jaderné elektrárny

Temelín. Lídrem konsorcia je plzeňská

ŠKODA JS, dalšími členy jsou společnosti

ZAO Atomstrojexport a OKB Gidropress.

Ing. Josef Perlík byl nedávno jmenován

novým ředitelem projektu dostavby

Temelína.

1. Pane Perlíku, můžete nám jako

nový ředitel projektu dostavby Teme-

lína přiblížit nadcházející fázi příprav

na otevření tendru?

Výběrové řízení bude ofi ciálně otevřeno na podzim tohoto roku, kdy společnost ČEZ, jakožto investor projektu, předloží všem uchazečům ofi ciální zadávací do-kumentaci. Během roku 2012 by pak měli všichni kandidáti zpracovat a předložit své nabídky. Mým hlavním úkolem je zajistit, aby konsorcium MIR.1200 připravilo kva-litní návrh, který vyjde vstříc požadavkům zadavatele i zájmům státu, a to lépe než konkurence.

Investor dostavby se již vyjádřil, že jedním z hlavních kritérií pro výběr vítězného uchazeče budou cena a poskytnutí know--how k provozování elektrárny. My jsme přesvědčeni, že neméně důležitou roli by při rozhodování měla sehrát i míra zapo-jení českého průmyslu. Temelínský tendr je už s ohledem na svůj fi nanční objem historickou zakázkou. Jaderné strojíren-ství má v ČR dlouhou tradici a zaslouží si strategickou podporu, i s ohledem na pro-bíhající ekonomickou krizi. Považujeme proto dostavbu Temelína za jedinečnou šanci dát co nejvíce příležitostí českým fi rmám, a to nejen prostřednictvím jed-norázových subdodávek, ale i budováním dlouhodobých partnerství pro dodávky jaderných celků do elektráren po celém světě.

2. Můžete nám říct, čím se liší

nabídka MIR.1200 od svých konku-

rentů v tendru na dostavbu jaderné

elektrárny Temelín?

Těch odlišností je více. Zaprvé již zmíněná výrazná orientace na český a slovenský průmysl. Nabídka konsorcia MIR.1200 umožňuje výrobu veškerého základního zařízení v České republice, což umožní dosáhnout více než 70 % podílu domácího průmyslu na dodávkách, a to při reálném zohlednění požadavku na nejvyšší kvalitu dodávek, což je nedílnou podmínkou pro účast českých společností v dodavatel-ském modelu nabídky MIR.1200.

Lídrem konsorcia MIR. 1200 je společ-nost ŠKODA JS, která stála u zrodu české jaderné energetiky. Jsme jediný subjekt, který dlouhodobě spolupracuje s českými inženýrskými a výrobními společnostmi a má tedy na rozdíl od našich konkurentů na co navazovat. Jsme také jediní, kdo našemu průmyslu skýtá jasnou perspek-tivu do budoucna. Uspějeme-li v tendru, plánujeme temelínský model konsorciální spolupráce replikovat v dalších projektech v zahraničí a zapojit český a slovenský průmysl do jejich realizace. O tom všem v tuto chvíli intenzivně jednáme například se Svazem průmyslu a dopravy, který je reprezentativním zástupcem podnikatel-

Instalace tlakové nádoby do jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku

Instalace vnitřní části reaktoru pro reaktor typu EPR finské jaderné elektrárny Olkiluoto


ských zájmů průmyslu v ČR, ale i s našimi partnery v konsorciu MIR.1200, kde se tento záměr těší velké podpoře.

Další odlišností a nespornou výhodou vůči našim konkurentům je technologie VVER, kterou naše konsorcium nabízí. Jedná se o technologii solidně etablovanou v ČR. Byla použita na výstavbu jaderných elek-tráren Dukovany a Temelín a má solidní zázemí nejen v domácích fi rmách, které se podílely na jejich realizaci, ale i v českých výzkumných institucích.

Jde však v prvé řadě o technologii s je-dinečnými bezpečnostními vlastnostmi. Fukušimské události nás utvrdily v důle-žitosti vysokých bezpečnostních nároků při výstavbách jaderně energetických zařízení. VVER je charakteristická kom-binací několika nezávislých a technicky odlišných pasivních a aktivních bezpeč-nostních prvků, které výrazně posilují bezpečnost a pomáhají předejít těžkým následkům havárií.

3. Hovořil jste o nutnosti podpo-

rovat český jaderný průmysl. Tendr

však není všelék. Pomáháte mu

i jinak?

Jaderný průmysl se neobejde bez kvali-fi kovaných expertů. V Čechách začínáme bohužel pociťovat jejich nedostatek. Odpovědí jsou investice do technického vzdělávání. Škoda JS již řadu let spo-lupracuje se Západočeskou univerzitu v Plzni, Technickou univerzitou v Liberci, s Vysokou školou báňskou – technickou univerzitou Ostrava nebo Českým vyso-kým učením technickým v Praze. Pod-porujeme vzdělávací programy v oblasti jaderné energetiky na vysokých školách, kam vysíláme řadu odborníků z fi rmy jako externí přednášející. Minulý akademický rok 2010/2011 po patnácti letech znovu otevřela Katedra energetických strojů

a zařízení Západočeské univerzity magis-terský obor Stavba jaderně energetických zařízení. Podporujeme i talentované jed-notlivce. Nadaní studenti mohou ve spo-lečnosti získávat zkušenosti jako stážisté a pod odborným vedením fi remních spe-cialistů zpracovávat diplomové práce. Věříme, že to vše pomůže zvyšovat počet kvalifi kovaných strojních inženýrů a že některé z nich snad budeme moct přivítat jako nové zaměstnance v naší společnosti.

4. Společnost ŠKODA JS je předním

výrobcem a dodavatelem jaderných

zařízení nejen u nás, ale i pro jaderné

elektrárny v zahraničí. Na jakých

klíčových projektech jste se v posled-

ních letech podíleli?

Zcela klíčovou je pro nás zakázka realizo-vaná v rámci projektu Dostavby JE Mo-chovce 3&4, kde je společnost ŠKODA JS jedním z pěti hlavních dodavatelů pro tento projekt a zodpovídá za kompletní dodávku šesti základních provozních sou-borů jaderného ostrova včetně primárního okruhu a transportně-technologické části. Minulý rok jsme také instalovali tlakovou nádobu na 3. bloku jaderné elekrárny Mo-chovce na Slovensku, 4. blok bude usta-ven v tomto roce. Tento projekt umožnil naší společnosti významný rozvoj našich inženýrských dovedností i vybudování systému inženýringu a project manage-mentu napříč dodavatelským modelem, což je pro projekt dostavby JE Temelín ta nejlepší deviza.

Společnost ŠKODA JS se účastní jako doda-vatel jaderně energetických zařízení řady významných projektů na výstavbu nebo dostavbu jaderných elektráren ve světě. Do Finska jsme dodali vnitřní vestavbu re-aktoru typu EPR, tzn. výrobu vnitřních částí reaktoru a opěrného kroužku. Na základě vynikajících referencí z tohoto projektu po-depsala ŠKODA JS také kontrakt na výrobu vnitřních částí reaktoru pro první blok nově

budované čínské jaderné elektrárny Tchaj--čan. Pro stejný typ reaktoru EPR ve Francii vyrábíme sofi stikované zařízení pro vyvá-žení vyhořelého paliva.

Rád bych také zmínil ocenění, které naše společnost ŠKODA JS získala nedávno ze strany společnosti GE Energy Hitachi Nuclear Energy za vynikající práci našeho technického týmu při výrobě a instalaci dvou kompletů utahováku svorníků hlav-ního přírubového reaktoru druhého bloku jaderné elektrárny Lungmen na Tchaj--wanu. Tyto, ale i další zakázky na výrobu a dodávku jaderně energetických zařízení, prokazují naši připravenost a dlouholeté zkušenosti v tomto oboru.

Společnost ŠKODA JS:

• stála u zrodu české a slovenské jaderné energetiky• je jednou z předních inženýringových a výrobních společností se zkušenostmi

z výstavby a servisu jaderných elektráren s celosvětovou působností; za dobu své existence dodávala firma inženýring, zařízení a servis pro jaderné elektrárny, vý-zkumné reaktory a sklady vyhořelého jaderného paliva ve střední a východní Evropě, Skandinávii, Francii, Německu, USA a na Dálném Východě

• v roce 2009 se společnost ŠKODA JS stala lídrem konsorcia MIR.1200 (ZAO Atomstroj-export, OKB Gidropress) pro projekt dostavby jaderné elektrárny Temelín 3 a 4.

Generální ředitel společnosti: Ing. Miroslav Fiala

Ředitel projektu dostavby jaderné elektrárny Temelín 3, 4: Ing. Josef Perlík

Ing. Josef Perlík, nový ředitel ŠKODA JS pro dostavbu JE Temelín

Utahovák svorníků víka nádoby reaktoru druhého bloku JE Lungmen na Tchaj-wanu

rma s téměř 50letou tradicí, která uskutečňuje dodávky v oblasti automatizace technologických procesů. Vlastní řešení dodává především pro jadernou energetiku, klasickou energetiku, povrchovou těžbu a dopravu surovin, distribuci plynu, dopravu a průmyslové procesy. Jaderné energetice přispíváme více než čtyřicet let řadou realizovaných projektů. Společnost se v tehdejším Československu historicky svými dodávkami podílela na výstavbě jaderných elektráren Jaslovské Bohunice, Dukovany, Mochovce a Temelín. V současné době se vzhledem k nutnosti a potřebám trhu zaměřujeme na obnovy systémů kontroly a řízení (dále SKŘ) pro primární i sekundární okruh a pomocné provozy. Významné aplikační zkušenosti z jaderné energetiky získala společnost ZAT a.s. při realizaci obnovy SKŘ JE Dukovany 4× 440MW (ČR), JE Temelín 2× 1000MW (ČR), JE Jaslovské Bohunice II 2× 440MW (SR), JE Chmelnická 2× 1000MW

KOMPETENCE ZAT V JADERNÉ ENERGETICE

(Ukrajina), JE Jihoukrajinská 3× 1000MW (Ukrajina), JE Rovenská 1× 1000MW (Ukrajina), JE Záporožská 3× 1000MW (Ukrajina).

V oboru jaderné energetiky rozvíjíme spolupráci především s dodavateli technologických částí a sledujeme současný trend v rozvoji nových technologií. Jednou z významných spolupracujících společností je i ŠKODA JS a.s., kde probíhá velmi úzká spolupráce

s odborníky v oblasti řízení pohonů LKP-M pro VVER 1000, která logicky vyústila nejen ve spolupráci v oblasti systémů pro řízení pohonů regulačních kazet HRK reaktorů VVER 440, ale i v aplikaci zkušeností získaných v tomto oboru při návrhu dalších subsystémů systému kontroly a řízení reaktorů typu VVER. Dalším z úspěchů spolupráce je kromě výše uvedeného řízení pohonůi měření hladiny v reaktoru. Mezi v současné době dodávané

systémy zajišťující bezpečnostní

funkce kategorie A, B, C a N dle ČSN

IEC 61226 patří:

RRCS - systém ovládání havarijnícha regulačních kazet HRK,

SGPS - ochranný systém parogenerátorů, PCS - technologický počítačový informační systém,

RVLIS - systém měření hladiny v reaktoru,

IN-CORE - systém sledování stavu aktivní zóny reaktoru,

ŘSBB - systém pro Blokovou dozornu, ŘSBE - systém blokové vlastní spotřeby, ŘSBN - systém pro Nouzovou dozornu, ŘSBP - systém pro řízení primárního okruhu,

ŘSBS - systém pro řízení sekundárního okruhu,

ŘSBT - systém pro řízení turbosoustrojí.

Součástí realizovaných dodávek je komplexní inženýring ZAT a.s, zahrnující zejména koordinaci a řízení dodávaných činností a subdodávek, projekční zpracování požadavků zákazníků a veškeré související služby. Podle rozsahu dodávky společnost ZAT a. s. zajišťuje služby, které obsahují konzultace, zpracování Basic a Detail design, analýzy spolehlivosti, V&V procesy, výrobu a kompletaci řídicích systémů včetně jejich instalace na stavbě, školení a poprodejní servis.

Na základě získaných zkušeností z realizace výše uvedených projektů a sledování trendů v rozvoji jaderné energetiky, vyhodnocujeme a rozvíjíme

naše technické i legislativní řešení. Společnost ZAT a.s. systematicky připravuje pozici, která jí umožní uplatnit se při očekávaném rozvoji jaderné energetiky v tuzemsku i zahraničí. V současné době ZAT a.s. implementuje v projektu dostavby JE Mochovce blok 3,4 další generaci řídicích systémů s pracovním názvem SandRA.

Kontakt:

SÍDLO SPOLEČNOSTI:

ZAT A.S.K PODLES PŘÍBRAMTEL.: + 1E-MAIL: [email protected]

PRACOVIŠTĚ PLZEŇ

ZAT A.S. PÍSECKÁ PLZEŇTEL.: + 1E-MAIL: [email protected]

SLOVLOG 5SLOVLOG 5Akcia organizovaná skupinou

Automotive vs. FMCG

V čom sa líši logistika automobilového priemyslu a rýchlo-obrátkového tovaru? A čo ich spája? Na to vám odpovedia odborníci z oboch oblastí. Zdieľajte informácie, skúsenosti, učte sa tie najlepšie postupy z iných odborov...

Poznajte kolegov

Aj keď z iných oblastí, predsa všetkých spája to isté – logisti-ka. Stretnite sa s kolegami z brandže, zoznámte sa, vymeňte si skúsenosti. Neformálne kontakty vám môžu často pri-niesť viac ako tie pracovné.

Dve panelové diskusie

Čo trápi slovenských autodopravcov? Aké sú dopady zvý-šenia cestnej dane? A ako zefektívniť svoje logistické toky? Prečo je automotive logistika inšpiráciou ostatným? Aj na tieto otázky vám odpovedia interaktívne panelové diskusie.

Kam sa normálne

nepozriete

Návštevy logistických centier, kde sa bežný smrteľník ťažko dostane. Využite príležitosť a poďte sa pozrieť, ako prebie-hajú cross-dockové operácie v novom hube Dachser Slova-kia či logistické operácie v centre Gebrüder Weiss.

PRE ZVIDITEĽNENIE VAŠEJ FIRMY KONTAKTUJTEMICHAELA HALVOVÁ

+421 911 284 [email protected] WWW.SLOVLOG.SK

24. – 25. NOVEMBRA 2011

PARK INN DANUBE

HOTEL – BRATISLAVA

Za podpory Partner registrácie Špeciálni partneri business mixera

Mediálni partneri

FÓRUM O TRENDOCH A OČAKÁVANIACH

V LOGISTIKE NA SLOVENSKU

Ani tento rok nebude chýbať popredné

logistické podujatie SLOVLOG. Piaty

ročník významného jesenného kongresu

predstaví témy Ako prebieha logistika

v sektore FMCG a čo má spoločné s proce-

som v automobilovom priemysle? Príďte

sa pozriet 24. novembra 2011 do brati-

slavkého Park Inn Danube hotelu, čo je

nové vo vašej brandži a aké trendy sa

dajú v najbližšej buducnosti očakávať.

Na kongres plynulo nadviaže X. Logistický Business Mixer, ktorý v príjemné nefor-málne atmosfére so špeciálnym progra-mom hier, súťaží a zábavy spĺňá ideálne

podmienky pre networking a nadväzo-vanie nových obchodných kontaktovať.

150 logistických manažérov fóra LOVLOG, 200 logistických profesionálov na X. Lo-gistickom Business Mixeri - to sú reálne čísla kongresu SLOVLOG 5.

Tohtoročný už piaty ročník však ponúkne ďalšie horúce témy, ktoré zaujmú každého logistika. Poďte, diskutujte, nadväzujte kontakty a zbierajte skusenosti a učte sa tie najlepšie postupy v logistike a aj z inych odborov.

V piatok 25. novembra pre vás pripravu-jeme v rámci fóra SLOVLOG exkluzívne návštevy logistických centier a tentoraz

sa pozrite na cross-dockové operáciám v Novom hube Dachser Slovakia či na logi-stické operáciám v centre Gebrüder Weiss.

Tohtoročný kongres SLOVLOG 5 partner-sky podporili tieto spoločnosti:

Partner konferenčného programu je spo-lečnost GrECo International.

Špeciálni partneri X. Logistického Busi-ness Mixera sa stali spoločnosti Point-Park Properties a D.H.S. – Data, Hardware, Software.

Partner registrácie fóra SLOVLOG 5 aj X. Logistického Business Mixera je spo-ločnost Combitrading.

Delivering solutions.

Dop ejte si komfort komplexnosti našich služeb.

DB Schenker je jedním z p edních sv tových poskytovatel integrovaných logistických ešení. Jako jeden tým pracujeme nep etržit ve více než 130 zemích sv ta s jediným cílem – zvýšit efektivitu vaší logistiky. Díky tomu vám m žeme nabídnout ucelený p epravní et zec z jednoho zdroje zahrnující pozemní, železni ní, letecké a námo ní p epravy. Naše profesionální logistické služby umož ují realizovat i nejnáro n jší logistické projekty.

Již 20 let vám poskytujeme komplexní logistické služby v eské republice.

www.dbschenker.com/cz

inzerat_216x149_2.indd 1 29.8.2011 13:17:30

ATRAKTIVNÍ PROGRAM PRO LOGISTICKOU INSPIRACI

Inspirujte se, jak vytvořit to nejlepší logistické řešení pro sebe, resp. pro své zákazníky.

INOVACE – CESTA KE KONKURENCESCHOPNOSTI Právě LOG-IN je jedinou akcí v České republice zaměřenou na inovace v logistice.

Diskuse, nové kontakty, nové obchodní příležitosti, posílení stávajících vztahů – významní zástupci českého logistického trhu, reálných 350 účastníků.

Pod jednou střechou – workshop i Logistický Business Mixer, vše v jeden den a na jednom místě. Krásné secesní prostory hotelu Ambassador – Zlatá Husa vytváří ideální prostředí pro networking. Konferenční program začíná po obědě ve 13.00 hodin. Bezprostředně po skončení konferenčního programu kolem 18.30 hodin se naplno rozbíhá zábava a networking na Logistickém Business Mixeru. Program pokračuje do pozdních nočních hodin.

VSTUP ZDARMA PRO UŽIVATELE LOGISTICKÝCH SLUŽEB VČETNĚ XV. BUSINESS MIXERU

Kontaktujte:

LUCIE BATALOVÁevent manager

[email protected]

PARTNEŘI WORKSHOPU GENERÁLNÍ PARTNEŘI BUSINESS MIXERU

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

SPECIÁLNÍ PARTNER WORKSHOPU

PARTNER REGISTRACE

PARTNER BUSINESS MIXERU

SPECIÁLNÍ PARTNEŘI BUSINESS MIXERU

Akce organizována skupinou

Pro vše o akci nalistujte:

WWW.LOG-IN.CZ

TYROS LOADING SYSTEMS CZ

investmenttrade

OCENENI


ČKD GROUP, a. s.

O společnosti ČKD GROUP, a. s., jsme

hovořili s Ing. Janem Musilem, CSc.,

předsedou představenstva a generálním

ředitelem.

Můžete stručně popsat historii skupiny

ČKD GROUP?

Historie fi rmy ČKD sahá do roku 1854. U zrodu fi rmy stáli dva významní lidé, vynikající technik Ing. Čeněk Daněk a skvělý technik a poté průmyslník dr. h. c. Ing. Emil Kolben. Současné jméno existuje od roku 1927, kdy vznikl název „Českomoravská-Kolben-Daněk“. Zají-mavá je skutečnost spolupráce E. Kolbena s A. Edisonem. Kolben stejně jako N.Tesla byl průkopníkem střídavého proudu, v té době avantgardního řešení, čemuž se právě Edison během úzké spolupráce s Kolbenem hodně dlouho bránil. Byl to právě Emil Kolben, který přesvědčil Edisona o perspektivě střídavého proudu.

Od svého vzniku byly postupně produkty a služby ČKD v rozsahu od zdravotnické techniky přes elektroniku, silnoproudou elektrotechniku, turbiny, kompresory, automobily, lokomotivy, tramvaje, tanky, letadla, dodávky elektráren a průmyslo-vých provozů, sportovních hal atd. do-dávány do většiny zemí světa na všech kontinentech. To byla doba hlavně mezi první světovou válkou a osmdesátými léty minulého století. Devadesátá léta minulého století a v nich provedená pri-vatizace a následné období měly výrazně negativní vliv na vývoj a uspořádání fi rmy,

nová perspektivní éra startuje v období let 2002–2004.

Jaké máte portfolio zákazníků

doma?

V oblasti energetiky to jsou např. vý-znamné elektrárenské a teplárenské společnosti, dodáváme např. pro ČEZ a Dalkii. Kvalitní projekty máme pro teplárny velkých a malých českých měst. Dobrým příkladem je úspěšná dodávka jednoho z nejmodernějších energetických kogeneračních bloků v Evropě využívajících spalování bio-masy pro Plzeňskou teplárenskou. Jsme též dodavatelé energetických zařízení a technologií pro fi rmy z ob-lasti chemického, metalurgického a těžebního průmyslu, dodáváme energetická zařízení nezávislým vý-robcům elektrické energie a tepla. Jsme úspěšní jako dodavatelé lo-kálních kogeneračních energetic-

kých bloků, v nedávné době jsme předali do provozu dva takové projekty a v re-alizační fázi máme jeden tento projekt. V oblasti plynu a ropy je naším zákaz-níkem např. RWE Transgas. V segmentu infrastruktura dodáváme technologické provozní soubory např. pro Pražské do-pravní podniky (metro atd.), pro hl. město Praha jsme dodavatelé technologického vybavení tunelu Blanka. Výrazný počet ledových ploch a vnitřního vybavení sta-diónů ČR má kompresorovou stanici, chla-zení, slaboproudá a silnoproudá zařízení, klimatizaci, diagnostiku, zabezpečovací systémy a další technologie též z ČKD GROUP.

A co Slovensko ?

Na Slovensku je v současné době naším největším zákazníkem elektrárenská společnost SE–ENEL, konkrétně Jaderná elektrárna Mochovce, zde se podílíme na dostavbě 3. a 4. bloku dodávkou hlav-ních provozních souborů v sekundárním okruhu JE. Dále to je plynárenský pod-nik SPP, kde máme účast v rekonstrukci a modernizaci. Kvalitním projektem je též v nedávné době kontrahovaný lokální energetický kogenerační zdroj s plyno-vými motory pro COGEN Bratislava West.

Jak je tomu v exportních destinacích?

V zahraničí se orientujeme převážně na trhy SNS, tam směřuje ca 65–70 % našeho exportu. Zákazníky jsou známé giganty z oboru plynu a ropy, např. Gaz-prom a Lukoil. V nedávné době jsme do-končili 2 kompresorové stanice pro Lu-

koil, v současné době probíhají montážní práce kompresorové stanice Portovaja v destinaci Vyborg pro fi rmu Gazprom. V tomto místě je ruský plyn vtlačován pod mořem do Evropy, jde o produktovod Nord Stream, resp. Severnyj potok. Dalšími zákazníky jsou např. Rosněfť atd.

Dalšími zákazníky jsou metalurgické kom-plexy, chemické závody atd. Příkladem kvalitního projektu je dnes dodávka zá-vodu na výrobu kyslíku pro metalurgický gigant MMK Magnitogorsk. Kompreso-rová soustrojí dodáváme pro průmyslové komplexy např. Kiriši, Kstovo, na Ukrajině pro doněcké Jenakijevo.

Rozbíháme nové projekty dodávek lokál-ních energetických kogeneračních zdrojů s plynovými motory nebo plynovými tur-binami.

Perfektní referencí jsou naše dodávky fi ltračně kompenzačních zařízení a tech-nologií napájení průmyslových provozů a hlubinných dolů. Tyto technologie máme nově patentované, znamenají sníženou spotřebu el. energie a zároveň zvyšují její bezpečnou dodávku. I proto, resp. právě proto jsme pronikli s těmito dodávkami v současné době do Francie, pro holding Theis Group.

V Turecku jsme aktivní v dodávkách pro energetiku. Do Turecka prostřednictvím holdingu Vítkovice coby hlavního kontrak-tora budeme dodávat strojovnu tepelné elektrárny Adularija.

Dále v Turecku pro soukromou tureckou energetickou fi rmu 3S projektujeme pa-roplynovou elektrárnu. V Turecku děláme též menší, ale zajímavý projekt primární regulace frekvence elektrické sítě s cílem zajištění přenosové kompatibility se sítí EU. Pro oblast energetiky a metalurgie dodáváme do Asie, především do Indie, Číny a Bangladéše.

Další destinací, především pro segment plyn a ropa, je arabský svět a nově severní Afrika.

Zasáhla vaši fi rmu krize, v jakém mě-

řítku?

Ano, mnoho zákazníků změnilo, resp. zru-šilo nebo oddálilo své investiční plány, často nečekaně bez oznámení dopředu. To se projevilo poklesem našich tržeb proti business plánu, v roce 2009 to bylo o 5 %, ve 2010 skoro o 20 %, v letošním roce to bude cca o 15%. Rok 2012 by měl být návratem do plánovaných čísel.


Dobré je to, že přes pokles tržeb se po-dařilo udržet plán provozního hospodář-ského výsledku.

Rok minulý byl negativně ovlivněn také tím, že měl být, ale nebyl hlavním faktu-račním rokem v rámci našich technolo-gických dodávek pro tunel Blanka. Je zde známé zpoždění, které znamená výrazný časový posun v našich dodávkách, které přijdou na řadu až poté, co svoji práci dokončí fi rmy stavební.

Propouštěli jste?

Ne ve vztahu k ekonomické recesi. Ne-ustále však ve fi rmách běží proces zkva-litňování pracovních pozic a týmů. Je pravda, že spíše nabíráme, resp. potře-bujeme nabírat. Profese kvalitních pro-jektantů, project a site manažerů jsou výrazně nedostatkovým zbožím.

Dělali jste nějaké kroky proti dopadům

krize?

Stejné jako děláme neustále. Stále je dů-raz na nákupní proces, risk management a procesní controlling. Pořád věnujeme pozornost vývoji a snaze být produktově na požadované úrovni. Neustále se sna-žíme optimalizovat kvalitu a zvyšovat výkonnost jedince a pracovních týmů. Je pochopitelné, že recese byla dobrým zdůvodněním, proč výše uvedené věci dělat s podstatně větší razancí.

Jaké vyhlídky v základních číslech má

vaše fi rma v roce 2011?

Objem nově zakontrahovaných platných projektů bude v hodnotě cca 6,8 mili-ardy Kč. Tak, jak již jsem řekl, očekáváme pokles tržeb oproti plánu, tudíž bude to pod 5 miliard Kč.

Kolik má vaše fi rma zaměstnanců?

Po prodeji segmentu polovodiče švýcar-ské fi rmě ABB v roce 2010 je to dnes cca 1 050 lidí.

Jaká je dnes struktura skupiny ČKD

GROUP?

Skupinu tvoří fi rmy ČKD PRAHA DIZ, ČKD NOVÉ ENERGO, ČKD ENERGY, ČKD ELEKTRO-TECHNIKA a Pacovské strojírny.

Co děláte pro zvýšení konkurence-

schopnosti?

Tlak na nákladovou optimalizaci, péče o stálé zlepšování technické a provozní performance našich produktů, komplex-ních dodávek a zákaznických služeb.

Důraz na vzdělávání lidí a jejich moti-vaci. Aplikace důsledného fi nančního a procesního controllingu, systematič-nost. Klademe důraz na zkvalitňování stylu a způsobu práce v oblasti vlastní obchodní činnosti. Tlačíme na kvalitu produktu prostřednictvím technických a nákladových inovací. Prodávat musí celá fi rma, ne pouze obchodníci.

Učíme naše lidi, že v žádném případě ne-smí pouze sledovat situaci a vývoj kolem sebe a mít pocit, že je vše hrozně těžké a kolem nich je plno objektivních příčin pro prohry. Musíme dělat víc, než se jen úspěšně bránit.

Shrnuto – soustředíme se, resp. sázíme na tři hlavní soutěžní koně konkurence-schopnosti – 1. lidé, 2. cena, 3. kvalita.

Připomeňte nějaký úspěch skupiny

ČKD GROUP v poslední době.

Určitě vyprojektování, stavba a předání do plného provozu kogeneračního bio-masového bloku v Plzni. Splnili jsme časový harmonogram a překonali jsme smluvní provozní parametry. Postavili jsme jeden z nejmodernějších takových bloků v Evropě.

Vyvinuli jsme, patentovali a získali ocenění na dvou elektrotechnických veletrzích pro fi ltračně kompenzační zařízení. Tímto způsobem máme technologii, která umož-ňuje dodávat el. energii s podstatně menší spotřebou s dokonalou spolehlivostí např. do metalurgických provozů, pro MHD dopravu, pro velké pohony hlubinných dolů atd.

Úspěšně dokončujeme dodávku kom-presorové stanice pro Gazprom v rámci plynovodu Nord Stream. Patříme mezi nejspolehlivější dodavatele velkých pro-vozních souborů pro jadernou elektrárnu Mochovce.

Podepsali jsme kontrakt na dodávku strojovny uhelné elektrárny do Turecka za 1,3 mld. Kč, v tomto projektu je hlav-ním dodavatelem fi rma Vítkovice Power Engineering.

Úspěšně proběhla stavba závodu na vý-robu kyslíku pro velký metalurgický kom-plex v Rusku.

Personální ředitelka naší společnosti ČKD Praha DIZ se umístila na druhém místě v soutěži Personální ředitel roku 2010.

V soutěži nejlepších strojírenských fi rem v minulém roce jsme v ČR obsadili 3. po-zici.

Úspěšně se rozjíždí kontrakty v segmentu lokální kogenerační zdroje s plynovými motory, jejichž koncept jsme inženýrsky vyvíjeli cca 1,5 roku. V tomto segmentu realizujeme v současné době čtyři pro-jekty.

Jaké nové plány máte pro tento rok?

Plánujeme výrazně rozšířit naše působení v Rusku a na Slovensku, budeme tam navyšovat naše personální kapacity.

Investice půjdou především do pro-jekčních činností, do SW a HW, chceme posilovat personálně. Finance půjdou též do vývoje kompresorů a segmentu silnoproudé elektrotechniky. Připravu-jeme novou experimentální laboratoř pro výzkum a vývoj kompresorů.

V čem tkví úspěch vaší společnosti?

Určitě v tradici, která sahá do roku 1854. Jméno a značka ČKD zní v zahraničí pře-devším jako synonymum spolehlivosti.

Musím však říct, že je dobré mít skvělou minulost, podstatnější však je dobrá per-spektivní budoucnost. Znamená to mít kvalitní lidi, moderní produkt, komplexní projekční engineering, dobrou realizaci, spolehlivé partnerství a bezchybnou ko-munikaci se zákazníky, fl exibilitu a schop-nost narušit tradici služeb na trhu. Cílem je, aby naši zákazníci byli nejen spokojení, ale také pozitivně překvapení a na zá-kladě tohoto mohli šířit informaci, jak jsme dobří.

Podporujete nějaký charitativní pro-

jekt?

Ano, přispíváme na dům seniorů Sue Ryder.

Jak dlouho působíte ve fi rmě jako ge-

nerální ředitel?

Od února 2007.

Co Vás do fi rmy přivedlo?

Nabídka a prostor měnit fi rmu se skvělou českou značkou směrem k růstu a hlav-nímu cíli být úspěšnou evropskou fi rmou pro oblast investičních celků v segmen-tech energetika, plyn a ropa, infrastruk-tura.

Barbora Šancová


ČKD ELEKTROTECHNIKA, a.s.

Jedinečné polovodičové aplikace

„Jsme společnost, která se zabývá

výrobou elektrotechnického zařízení,

zejména měničové techniky, a to pro

oblasti, jako jsou energetika, hlubinné

doly, těžké strojírenské závody, doprava,

ekologie,“ vysvětluje Ing. Michal Divín,

generální ředitel ČKD ELEKTROTECHNIKA,

a.s. A dodává: „Specializujeme se na tzv.

zakázky na klíč, děláme speciality,

nikoli hromadnou produkci.“ Historie

společnosti je více než 80letá, drží totiž

kontinuitu s dřívějším ČKD. „Podařilo se

nám udržet a rozvinout všechny hlavní

výrobkové směry a pozice vybudované

na tuzemském i zahraničním trhu,“

upřesňuje Ing. M. Divín.

1. Patříte do průmyslové skupiny

ČKD GROUP. Jaké v ní máte posta-

vení, čím se lišíte od ostatních?

Jsme jedineční nebo výjimeční tím, že máme vývoj, projekci, konstrukci, výrobu, veškerý obchod a servisní služby kom-pletně zajištěné v rámci naší fi rmy. Věnu-jeme se vývoji a dodávkám zařízení, které je poměrně autonomní, avšak ve vazbě třeba na výrobky ČKD Nové Energo, vy-rábějící kompresory, máme synergii v ob-lasti společných dodávek regulovaných pohonů. Naše zařízení také může fi guro-vat v některých celcích, které dodává ČKD Praha DIZ, v tomto případě jsme jejich subdodavatelé.

2. Máte dlouholetou tradici ve vý-

voji a výrobě elektrotechnického

zařízení, zejména polovodičových

aplikací. Co si mám za termínem

„polovodičové aplikace“ konkrétně

představit?

Polovodičová aplikace je zařízení, které umožňuje přeměňovat jednu formu elek-trické energie na jinou, která je vhodná pro určitý účel. Máme poměrně široké spektrum aplikací.

Jednou z oblastí použití jsou elektrické regulované pohony, například těžních strojů, válcovenských strojů, velkých ventilátorů, čerpadel, kde je potřeba re-gulovat otáčky strojů tak, aby se šetřila elektrická energie, především v době, kdy stroj nemusí jet tzv. na plné obrátky, nebo kde regulaci ke své funkci vyžaduje poháněná technologie. Konkrétní příklad u těžních strojů: představte si výtah, který


transportuje horníky nebo vytěžený ma-teriál na povrch, tam je potřeba citlivě regulovat dynamiku chodu stroje, jde o jeho zabrzdění, zastavení a opětovný rozjezd.

Druhou oblastí jsou optimalizace kvality energetických sítí. Dnešní zákazníci, zvlášť velcí odběratelé typu železáren, platí pe-nále za způsobování negativních jevů při odběrech elektřiny ze sítě, ty totiž vadí jak jiným zákazníkům, tak ČEZu a rozvodným závodům. Naše zařízení jim umožňuje „nekvalitu“ odběru elektřiny odstranit. Tím minimalizujeme jejich penalizaci.

Další oblast našich aplikací se týká zaří-zení, která slouží pro regulaci napětí pro

elektrofi ltry, fungují na principu elektro-statického odlučování zdroje. V podstatě jde o odlučovače popílku v klasických uhelných elektrárnách, teplárnách, že-lezárnách, apod. Smyslem je odstranit či minimalizovat mechanické částice vypou-štěné v kouři z komínů.

Důležitou oblastí jsou trakční aplikace, které mění střídavou elektrickou energii ze sítě na stejnosměrnou, z ní jsou pak na-pájeny trolejbusy, tramvaje, metro či vlaky.

Kromě uvedených standardních typů mě-ničů se zabýváme i specialitami. Jedním z příkladů může být zařízení, které napájí tzv. tokamak. Pro pokusné technologické centrum Akademie věd ČR, ÚFP v Praze

Vizitka:

Úplný název společnosti dle obchodního rejstříku:


Sídlo: Kolbenova 936/5e, 190 00 Praha 9, Česká

republika

Založení společnosti: 1999

Počet zaměstnanců: 80

Obor podnikání: strojírenství, výroba elektrotechnic-

kého zařízení

Management:

Generální ředitel: Ing. Michal Divín

Obchodní ředitel: Ing. Ivan Malý

Technický ředitel: Ing. Michal Kloutvor



Jedinečné polovodičové aplikace

jsme vyrobili speciální měnič, který umož-ňuje napájení tokamaku, který slouží pro jadernou fúzi.

3. Dal by se uvést kupříkladu jeden

produkt, přístroj, stroj, zařízení, které

je nejúspěšnější, nejprodávanější či

nejžádanější mezi klienty?

Jedno takové zařízení, které mimochodem získalo v r. 2010 ocenění ZLATÝ AMPÉR na výstavě AMPÉR, máme například na-sazené na Českých drahách: je to měnič, který optimalizuje napětí v trakční síti. Zkusím to vysvětlit: pokud jede lokomo-tiva po trase, tak mimo jiné svým provo-zem způsobuje vznik tzv. jalového výkonu, a ten dráhy vnímají negativně, protože jsou za něj penalizovány od energetiků. Naše nové zařízení přímo na napětí 27 kV, bez transformátoru, je schopno kom-pletně redukovat zmiňovaný negativní

efekt lokomotivy na síť. ČR je pokryta 40–50 kusy takovýchto zařízení a nachází uplatnění i v zahraničí.

4. Nabízíte technicky optimální

řešení zohledňující minimalizaci

celkových nákladů. Jakými konkrét-

ními kroky naplňujete tento slib,

prohlášení?

Naše fi rma se zabývá především kusovou výrobou. Máme určitou stavebnici, pro-střednictvím které jsme schopni stavět na míru jednotlivé měniče. Protože jsme menší fi rma, není pro nás těžké výrobek uzpůsobit konkrétnímu přání zákazníka. Projednáváme každý případ individuálně, tzn. získáme od klienta přesně požadavek, jak by chtěl své řešení naplnit, dáme mu doporučení dle našich zkušeností, poté mu uděláme optimalizaci jeho návrhu a na míru mu zhotovíme to, co potřebuje.

Máme opačnou fi lozofi i než třeba některé fi rmy globálního charakteru, které vyrá-bějí zařízení jaksi přes kopírák a většinou nejsou ochotny něco měnit, zatímco my se vždy snažíme přizpůsobit podmínkám zákazníka. A v tom je naše výhoda.

5. Pohybujete se jen na českém trhu,

nebo míříte i za hranice? Kam a jak

se vám to daří?

Český trh pro nás představuje zhruba asi 40 % zakázkového obratu. Hlavní část našich zakázek míří do přímého či nepří-mého exportu (nepřímý export znamená, že výrobek dodáme nějakému českému fi -nalistovi a společně s ním potom uvádíme zařízení do provozu někde v zahraničí). Jedná se o státy bývalého Sovětského svazu, tj. Rusko, Ukrajina, Bělorusko, po-tenciálně Kazachstán. Ale už se orien-tujeme i na Vietnam, Čínu a nově také na Turecko. V posledních letech se nám podařilo dostat i na západní trh, třeba do Francie, a teď jednáme s naším němec-kým partnerem o dodávkách regulova-ných elektrických pohonů. Zjišťujeme, že naši konkurenti v západních zemích získali téměř monopol a tamní zákazníci jsou rádi, objeví-li nějakou další fi rmu, která jim nabídne obdobné zařízení dokonce za lukrativnějších podmínek.

6. Již tolikrát omílaná krize… Jak

jste se s ní vyrovnali?

Tím, že jsme orientovaní skutečně na svůj speciální byznys a i způsob, jak zakázky získáváme, tak nás krize až tolik nepo-stihla. Krize postihla především takové fi rmy, co se věnují „konfekci“. Naše připra-


vované projekty jsou dlouhodobějšího charakteru, trvají rok i dva, a co přede-vším – specializují se na úspory elektrické energie. A v době krize je potřeba šet-řit. Dokonce jsme schopni zákazníkovi poskytnout fi nancování, pokud je jeho projekt životaschopný. Příklad: třeba mu dodáme fi ltračně kompenzační zařízení, on zaplatí pouze část, aby také nesl rizika. Větší část ceny však splácí postupně až z úspor. Takže: naše „úsporné téma“ se dá i v době krize snadno obhájit.

7. Ekonomická otázka: Jak jste hos-

podařili za rok 2010?

Co se týče výkonů, tak 250 milionů korun pro naši společnost, která měla v roce 2010 přibližně 80 pracovníků, je stan-dardní výsledek. Společnost měla velice

dobrou pozici v cash fl ow, neměli jsme žádnou úvěrovou zátěž, hospodaříme z vlastních zdrojů. Daří se nám rovněž ge-nerovat zisk, který je zhruba v úrovni 10 % z obratu. Objem produkce byl loni o něco nižší, než jsme plánovali, ale zase se nám podařilo dodat víc spíše sofi stikovanějších zařízení, která byla „ziskutvornější“. Řeknu to lidově: podařilo se nám prodat méně železa a více rozumu.

8. A co rok letošní, případně blízká

budoucnost?

Pokud jde o strategii fi rmy, tak jsme při-praveni rozvíjet naši fi lozofi i „orientace na speciality“. Dokladem toho je i vývoj nového sofi stikovaného měničového sys-tému INVERT, jehož první představitel získal i v letošním roce ocenění ZLATÝ AMPÉR, a představuje jeden z hlavních pilířů našeho budoucího byznysu. Cítíme konkurenci z Číny, ale i z rozvíjejícího se východního trhu, kde se nově formují fi rmy, které už mají vlastní výrobky a pod-statnou výhodu si ponechávají – jsou levnější. Držíme se také dalšího trendu: kromě vlastního výrobku musíte zákaz-níkovi nabídnout komplexní řešení, tzn. včetně projektu, montáže, servisu, fi nan-cování atd.

Myslím si, že ekonomické parametry roku 2011 budou lepší než ty z roku 2010, i když ne nějak závratně. Bohužel jsme v situaci, jako každý rok, že nejvíc kontrahujeme vždy až v druhé polovině roku, protože jsme vázáni na privátní sféru, kde tak-též probíhají plány a jejich schvalování, a všichni jsou dnes opatrní, čekají „jak bude“, takže otálejí se spuštěním objedná-vek. Já jsem optimista – věřím, že letošní rok dopadne lépe než loňský jak z hlediska tržeb, kde bychom měli atakovat hranici 300 mil. Kč, tak i odpovídajícího zisku.

9. Máte nějaké závěrečné poselství?

Měl bych takovou tečku. Myslím si, že obecně v dnešním čím dál víc globalizova-ném světě mají perspektivu takové fi rmy, kterým se podaří prodávat své vlastní know-how. Firma, kde pracují hlavně ruce, ta se dá velice rychle přemístit do jiné země, kde budou lepší podmínky, kdežto know-how, které vzniká dlouholetým pů-sobením techniků, vývojářů a lidí, kteří něco dokáží v oblasti speciálních řešení, to se jednoduše přenášet nedá. V tom spo-čívá hlavní hodnota vlastního produktu fi rmy. Takže doporučení českým fi rmám zní – nevyrábět konfekci.


ČKD Nové energo a.s.

Kandidát obhajoby tradic

Pojem ČKD působí na našem i zahranič-

ním trhu více než 80 let. Dříve slavná,

dnes trochu tajemná „značka“ vznikla

v roce 1927 a sjednocovala obory v ob-

lastech strojírenství a elektrotechniky.

Společnost, nesoucí toto jméno, si vždy

zakládala na schopnosti mít zákazníky

po celém světě. Pokračovatelem této

tradice je firma ČKD Nové Energo, a.s.,

která zaměstnává 350 zaměstnanců

s ročním obratem cca 1,5 miliardy Kč.

O současných a budoucích plánech firmy

hovoří Ing. Jan Růžička, její generální

ředitel.

„Myslím, že náš podnik je pravým pokra-čovatelem myšlenky zakladatelů značky ČKD. Vyrábíme strojírenská a elektrotech-nická zařízení a kráčíme tak ve stopách svých předchůdců. Náš domácí trh nám jak v minulosti, tak i v současnosti ne-umožňuje se plně realizovat a rozvíjet. Oslovujeme proto především zahraniční klientelu. Tento vývoj má stále rostoucí trend.“

Úmysl je jasný, mít zákazníky skutečně po celém světě. To je hlavní směr a úkol pro růst fi rmy, která se soustředí přede-vším na produkci a export kompreso-rových soustrojí. Elektrotechniku repre-zentuje zejména výroba různých typů a provedení elektrických motorů a ge-nerátorů.

„Naším hlavním výrobkem jsou kompre-sorová soustrojí dodávaná jako funkční celek. Dodáváme především soustrojí s radiálními a pístovými kompresory, ale i s kompresory šroubovými. K pohonu využíváme vlastní elektrické motory, nebo pohony dle požadavků zákazníka, včetně plynových a parních turbín. Nezbytnou součástí zařízení jsou systém kontroly a řízení, ucpávkový a mazací systém, převodovka, chladiče atp. Jedná se zá-sadně o kvalitní nakupované komponenty od renomovaných specializovaných fi rem. Samozřejmostí je, že dodávka zahrnuje potřebnou dokumentaci, služby spo-jené s montáží, uvedením do provozu

a odborným zaškolením obsluhy. Naše kompresory tvoří základ nových výrob-ních technologií nebo základní prvek rekonstruovaných a inovovaných zařízení.

Vizitka:


ČKD NOVÉ ENERGO, a.s.

Sídlo: Klečákova 1947, Praha 9, PSČ 190 02

Česká republika

Založení společnosti: 24. listopadu 1999


Obor podnikání: strojírenská výroba

Roční obrat společnosti: 1,5 mld. Kč

Management:

Generální ředitel: Ing. Jan Růžička

Obchodní ředitel: Ing. Stanislav Novotný

Výrobní ředitel: Ing. Radka Nezbedová


Export směr „východ“Nedávno fi rma získala tři kontrakty na do-dávku kompresorů pro podniky v Ruské federaci. Jde o několikátou objednávku do zemí bývalého Sovětského svazu. Spe-cializace směrem na východ má svou lo-giku, neboť vychází z dobrých zkušeností zákazníků s výrobky značky ČKD.

„V současnosti je to skutečně náš hlavní segment trhu. Máme vynikající refe-rence v metalurgii, chemickém průmyslu a v průmyslu na zpracování ropy a plynu. V poslední době sem patří i energe-tika. Jedná se především o dotlačovací kompresory paliva pro plynové turbíny v blocích plynových a paroplynových elektráren.

Pro energetické bloky dodáváme i velké elektromotory k čerpadlům a ventiláto-rům, ale i synchronní generátory menších výkonů.“

Udržet si postavení a vylepšovat jej vy-žaduje hlavně dobré vztahy s klienty. Proto se ČKD Nové Energo, jako zákaz-nicky orientovaná fi rma, plně koncentruje na potřeby odběratelů, aby pro ně při-pravila taková řešení, jež uspějí v souboji s konkurencí. A ta je dnes v obou oborech značná. Jaké jsou nejčastější požadavky zákazníků na provoz kompresorů a elek-trických strojů?

„Je toho celkem hodně. Jedná se přede-vším o nízkou energetickou náročnost pro dosažení garantovaných parametrů stlačovaného plynu. U elektrických strojů je to účinnost a poměr hmotnosti a vý-konu. Nelze přehlédnout ani požadavky na provozní pružnost, vysokou spolehli-vost a bezpečnost provozu v náročných a specifi ckých provozních podmínkách. Významnou roli sehrávají i krátký dodací termín a samozřejmě zajímavá cena.“

Zákaznicky orientovaný vývojA jaký je dnešní trend? Zvyšování užitné hodnoty zařízení za stálého tlaku na sni-žování ceny, říká Ing. Růžička. Pro fi rmu to znamená optimalizovat jednotlivé kon-strukční uzly s důrazem na technické po-žadavky trhu a znalost řešení konkurence. V tomto směru je nezbytné se opírat o vý-sledky vlastního technického vývoje.

„Novinek je řada. Snažíme se být ve špičce zejména v oblasti radiálních kompresorů a tam je nespornou inovací tzv. převodový kompresor. Nabízí řešení, umožňující op-timální návrh radiálních kompresorových stupňů z pohledu účinnosti a kompakt-nosti dodávky. V budoucnu by toto ře-šení mohlo nahradit i některé instalace pístových kompresorů. U těch se zase zaměřujeme na provedení, které splňuje požadavky na čistotu a kvalitu stlačova-

TECHSEAL s.r.o.představuje profesionální sortiment v oboru utěsňování a naším přístupem je:

– PORADIT nejvhodnější řešení utěsnění– kvalitně VYROBIT a dodat průmyslové těsnění – podpořit správnou MONTÁŽ pro dlouhou životnost spoje s protokolem pro

systémové postupy – na vyžádání je možnost KONZULTACE u zákazníka – jako první v ČR poskytujeme ŠKOLENÍ ODBORNÉHO PERSONÁLU

v evropském standardu EN 1591-4 utěsnění přírubových spojů– zdarma poskytujeme v laboratořích firmy Loctite ZKOUŠKY lepení

Víme, že na utěsňování jsou kladeny vysoké nároky z hlediska funkčnosti a zároveň životnosti. Právě s kvalitní těsností přímo souvisí úspory provozovatele zařízení na ztrátách médií a přitom jsou snížena rizika případných bezpečnostních a ekologických problémů a potíží.

tel.: 270 003 622-3, www.techseal.czČernokostelecká 128 (Zelený dům u EUROPARKu), 102 00 PRAHA 10 - Štěrboholy

Váš dodavatel

ČKD Nové energo a.s.

Kandidát obhajoby tradic

ného plynu. Také se zabýváme myšlen-kou dodávat kompresorová soustrojí bez nutnosti olejového mazacího systému, tzn. řešení bez mechanické převodovky a na magnetických ložiskách. Domníváme se, že toto řešení bude v blízké době velice žádané, mimo jiné i z důvodu šetrnosti k životnímu prostředí.“

Vývojové oddělení fi rmy se zabývá opti-malizací ztrát při proudění v kompresoro-vých stupních, jako je tomu u ostatních proudových strojů. Využívá přitom mo-derních výpočtových metod počítačové simulace, založené na CFD a FEM a vý-sledkem je digitální prototyp.

„Pomocí těchto metod vytváříme geome-trii nových konstrukčních uzlů a řadu mo-dulových řešení. Nejsme sériový výrobce, tudíž nevyrábíme funkční prototyp, ale kombinací digitálního modelu a experi-mentálního měření na modelech dosahu-jeme optimálního řešení. Tato činnost je hlavní náplní vývoje, ale přímo ovlivňuje nabídkovou činnost a následně i kvalitu výrobních podkladů.“

TENEL ČR s.r.o.Klánovická 1621, 250 82 Úvaly

tel.: +420 281 981 001–8, fax: +420 281 981 002

[email protected]

tenel.cztenel.cz

Budící systémy

• Výroba statických a bezkartáčových budících systémů pro generátory i motory 0,1– 500 MW• Mikroprocesorové regulátory Tenel TE-5402 a TE-5301• Výkonové polovodičové měniče vlastní výroby s využitím polovodičů Siemens- Eupec• Dodávky komponentů buzení – odbuzovače, AVR, měniče, ochrany buzení

Ochrany generátorů, motorů, transformátorů, linek

• Dodávky ochran včetně projektu, montáže do rozvaděče, oživení a zkoušek na zkušebně TENEL. • Uvedení do provozu u koncového zákazníka• Dodávky ochran SEL nebo SIEMENS

Polovodičové rotorové spouštěče

• Určené pro asynchronní kroužkové motory 0,1-5 MW v dolech, lomech, papírnách, cementárnách, v aplikacích pásových dopravníků, drtičů, mlýnů a kompresorů

• Moderní polovodičový výrobek řízený mikroprocesorovým regulátorem

Regulace ostrovních provozů

• Dodávky a výroba automatik pro ostrovní provozy a paralelní chod generátorů• Moderní mikroprocesorové regulátory TE-5402 • Automatiky najetí, odstavení generátoru v závislosti na odebíraném výkonu elektrárny.• Automatické řízení odběru podle výkonu generátoru

mentárnách,

L. ENEL


Strojírenský um pro firemní boomFirma se také zabývá výrobou speciálních elektrických strojů. Jak si v této oblasti vede?

„V současné době směřujeme výrobu speciálních strojů na vybavení zkušeben a experimentálních pracovišť. Mezi ta-ková zařízení patří také špičková vědecká pracoviště. V roce 2008 jsme zkonstruovali a dodali pro Akademii věd ČR – Ústav fyziky plazmatu třífázový akumulační syn-chronní generátor pro napájení zařízení Tokamak.“

Další nabídkou z oblasti strojírenství je možnost obrábění velkých částí skříní a rotorů. Pro vyvažování rotorů vlastní fi rma zařízení značky Schenk. Tato činnost je součástí portfolia fi remních služeb.

„Vyvažujeme rotory kompresorů, turbín a elektrických točivých strojů do hmot-nosti 20 tun při maximálních otáčkách 20 000/min. Tato služba je velice žádaná, protože kapacity u nás i v Evropě jsou v této kvalitě omezené.“

Významný podíl na úspěchu fi rmy má i kvalita pozáručního servisu, schopnost provádění modernizací a rekonstrukcí vlastních zařízení i zařízení konkurenčních výrobců.

„Současnost a nedávná minulost zna-menaly oslabení investic v metalurgii a chemii. Naopak došlo k nárůstu zaká-zek v ropném průmyslu a energetice. Tomu jsme museli přizpůsobit obchodní strategii a přijmout zakázky menšího fi -nančního objemu ve srovnání například s dodávkami velkých dmychadel pro vy-soké pece. Logicky jsme se intenzivněji zaměřili na rozšíření a zkvalitnění servisní činnosti a na inovace stávajících zařízení.“

Proslulost zavazujeProces výroby úzce souvisí s dostateč-ným počtem potřebných odborníků. Také v ČKD Nové Energo je podle slov pana ředitele po nich velká poptávka. Příčinu vidí hlavně v tom, že v minulosti nebyly strojírenství a elektrotechnika pří-liš populárními studijními obory v očích mladých lidi.

„To se samozřejmě odrazilo i na nedo-statku našich kmenových zaměstnanců takzvané střední generace. Věřím ale, že současný stav se změní a přitáhneme čerstvé absolventy do našich řad. Zatím tuto situaci řešíme spoluprací s externími fi rmami, univerzitami a institucemi doma i v zahraničí.“

Z hlediska personálního chce fi rma po-sílit oblast vývojových a konstrukčních činností. Investuje především do rozvoje výpočtových metod a jejich ověřování, současně hledá nové techniky a obchodní manažery pro posílení obchodní činnosti.

„Cílem je dosažení lepšího postavení na našich tradičních trzích, ale hledáme i trhy nové. Považujeme zákazníka za dů-ležitého partnera při tvorbě naší obchodní strategie. Do budoucna plánujeme inves-tovat do modernizace výrobní základny, která bude lépe odpovídat potřebám a technické úrovni námi navrhovaných výrobků.“

Adam Hodman

V současnosti tvoří základ výrobního programu společnosti ČKD CHLAZENÍ, s.r.o. pro-dukce tlakových zařízení a kompresorových soustrojí chladicích okruhů především pro obor chlazení v zemích EU, výroba chladicích a kompresorových jednotek včetně řídi-cího systému pro průmysl, zimní stadiony a výroba speciálních, procesních jednotek pro chemický a petrochemický průmysl. Výrobky společnosti jsou dodávány formou kusového prodeje nebo formou generální dodávky celého technologického celku.

ČKD CHLAZENÍ, s.r.o.Nádražní 631565 01 Choceňtel.: +420 465 796 610 fax: +420 465 796 [email protected]

www.ckdchlazeni.cz

PRŮMYSLOVÉ VÝMĚNÍKY

Léty prověřená kvalita

Vzduchotechnické jednotkyKlimatizaceVentilátory

Průmyslové výměníky

www.janka.cz


Brano Group a.s. – dynamická

společnost s dlouholetou tradicí

Firma Brano Group a.s. navazuje na čin-

nost firmy Brano a.s., jejíž historie sahá

až do roku 1862. Jde stále o ryze českou

společnost, která podniká převážně v au-

tomobilovém průmyslu a patří k člen-

ským firmám Sdružení automobilového

průmyslu České republiky. O současnosti

firmy i jejích budoucích výhledech jsme

hovořili s majitelem Brano Group a.s.

Ing. Pavlem Juříčkem, Ph.D.

Kdy fi rma vznikla, které události byste

označil za nejdůležitější?

Brano je fi rma s dlouhou tradicí, vznikla v roce 1862. Mezníkem je určitě rok 1927, kdy fi rmu přebírá americká společnost YALE and Town Manufacturing Co., Stam-pford, což je velmi známá společnost, která tehdy přenesla do USA patent hyd-raulických zavíračů, známých „Brano zavírá samo“. Ten patent hydraulického zavírače

totiž skutečně vznikl v České republice na půdě Brana a následně byl rozšířen společností YALE do USA a do celého světa. Významný je určitě rok 1950, kdy Brano začalo vyrábět první zámky pro automobilový průmysl, a jistě i rok 1992, kdy začala privatizace fi rmy Brano. Ta byla dokončena v roce 1995, Brano se v té době více zaměřilo na automobilový prů-mysl, v roce 1999 vznikla skupina Brano Group, a.s., vznikaly další dceřiné společ-nosti, fi rma se začala rozšiřovat po Evropě i na další kontinenty.

Jak se v průběhu existence měnila ná-

plň výroby?

Na začátku, v roce 1995, kdy jsem se stal generálním ředitelem, tvořily zhruba polovinu produkce fi rmy výrobky pro automobilový průmysl a druhou polovinu pak výroba zdvihacích zařízení, zavíračů

Vizitka:


BRANO GROUP, a.s.

Sídlo: Opavská 1000, 747 41 Hradec nad Moravicí,

Česká republika



Obor podnikání: automotive

Roční obrat společnosti: 3 500 000 000 Kč

Management:

Předseda představenstva,majitel:


Generální ředitel: Ing. Jan Pýcha, MBA

dodavatel kvalitních

komponent pro prùmysl

IVP - METAL s.r.o., U Gumovky 748 463 34 Hrádek nad NisouTel./Fax: 485 140 660, Mobil: 603 153 162E-mail: [email protected] Automobilový a textilní průmysl

Konstrukce a výroba strojů a zařízení

Modernizace strojů a zařízení

Elektronika, řídící systémy

Servisní činnost

Výroba přípravků

Obrábění

Zámečnická kovovýroba

Dodavatel řezných

a odmašťovacích kapalin

[email protected]

www.prumyslovamaziva.cz

Vývoj, konstrukce a dodávky technologií pro lakování a lepení pro

automobilový průmysl v ČR, SR a Ruské federaci.

Design, construction and deliveries of technologies for painting

and application of sealants and adhesives for automotive industry in

CR, SR and Russian Federation.

Partner of BRANO GROUP

www.graco-media.cz

MEDIA LIBEREC s.r.o., Liberec-Praha-Frenštát p. R., Telefon: +420 602 439 298 MEDIA SK s.r.o., Bratislava – OOO MEDIA ENGINEERING, Moskva




a slévárenských výrobků. Orientace, kte-rou jsem začal v roce 1995, poměr radi-kálně změnila, zhruba 90 % produkce tvoří výroba pro automobilový průmysl, 10 % zdvihací mechanismy, zavírače a sléváren-ská produkce, která jde mimo automo-bilový průmysl. A samozřejmě i růst byl postaven na automobilovém průmyslu, v roce 1995 byl obrat asi 420 mil. Kč, v nej-lepších letech to byly již více než 4 mld. Kč, v době krize sice méně, ale letos by měl náš obrat činit opět cca 3,5 mld. Kč. Pro srovnání, tehdy měla fi rma asi 900 za-městnanců, nyní jich má 2 300, zpočátku jsme dodávali díly jen pro Škodu, dnes patří do našeho portfolia téměř všechny automobilky.

Jaké výrobky tvoří základ vašeho port-

folia, které jsou doplňkové?

Samozřejmě rozhodující tržby jsou posta-veny na zámkových systémech, autozve-dácích a pedálech, nicméně některé části portfolia se mění podle aktuální poptávky.

REPON spol. s r.o.Dlouholetý dodavatel galvanických

Technologie: www.repon.cz

--

www.antra-ostrava.cz

Společnost Antra spol.s r.o. :

• bohaté zkušenosti v oblasti průmyslového čištění: tryskání suchým ledem, čištění parními vysokotlakými čističi, použití výškové techniky

• péče o průmyslové podlahy: odmašťování, čištění speciálními průmyslovými přípravky, použití nanotechnologie, emulze podlah polymerními vosky odolnými proti zatížení

• celorepubliková působnost, velký potenciál pracovníků, kvalita provedené práce

Šroubárna Turnov, a.s.

511 23 Turnove-mail: [email protected]

60 let

-

logistika

Výroba zápustkových výkovků z uhlíkových, legovaných i nerezových ocelí do hmotnosti 3 kg.Soustružení a frézování výkovků na CNC strojích.

Jamné 48588 27www.swrjihlava.cze-mail: [email protected] tel.: +420 567 277 007tel. + fax: +420 567 277 107

SWR JIHLAVA spol. s r. o.Jamné 48, 588 27

POVRCHOVÁ ÚPRAVA KOVŮ:• Galvanické zinkování v kyselé lázni – závěsové – hromadné s následnou transparentní pasivací (bez CrVI)• Fosfátování na bázi zinku (Znph) a manganu (Mnph) • DELTACOLL – utěsňovací lak, který výrazně zvyšuje korozní

odolnost zinkovaných dílů

GALVAN CZ s.r.o. , Oderská 687 , 702 00 Ostrava - PřívozTel.: +420 724 087 566, fax: +420 596 136 590

[email protected], www.galvan.cz

Firma má certifikovaný systém jakosti dle norem: ISO 9001:2008, ISO/TS 16949:2009.




V České republice máte závody a pra-

coviště na několika místech, kde a čím

se zabývají?

Brano má osm takzvaných Strategic Bu-siness Unit (SBU), to jsou malé divize, v první se vyrábí dveřní systémy – zámky na přední a zadní kapotu, zámky sedaček a zámky bočních dveří a řada dalších vý-robků. Další náplní výroby jsou automo-

bilové zvedáky nůžkové nebo ypsilonové, jsme největší evropský výrobce zvedáků, naše roční produkce se pohybuje kolem 4,5 mil. kusů. Další divize je v Jilemnici – Commercial Vehicles, užitkové vozy, zde vyrábíme tlumiče a topení, to je hlavní sortiment především pro autobusy a ná-kladní vozy a další užitková vozidla, na-příklad vysokozdvižné vozíky a podobně.

zápustková kovárna Forge FERRUM FORM LtdGesenkschmiede FERRUM FORM GmBH

FERRUM FORM, spol. s r. o.

Výroba zápustkových výkovkůo hmotnosti 0,1 - 12 kg

793 36 Malá Morávka č. 13tel. 554 273 094, fax 554 273 224e-mail:[email protected], www.ferrumform.cz

certifikát - ČSN EN ISO 9001:2009certifikát výrobce dle AD 2000 W0 a ES 97/23

KOMPLEXNÍ ZPRACOVÁNÍ PLECHUPOMOCÍ CNC TECHNOLOGIÍ

www.laser-tech.cz

––

Výroba zámků do dveří Lisování z plechů a montáž Vývoj a konstrukce

www.hobes.cz

autodílů dle ISO/TS 16949:2002, podporovaným vlastní nástrojárnou

zákaznické požadavky.

®

FESTA SERVIS spol. s r.o.

se sídlem Olomouc,

Železniční 7, PSČ: 779 00

tel.: 585 153 742

tel., fax: 585 153 750

e-mail: [email protected]

www.festa.cz

galvanické zinkování závěsovémax. rozměr 3,8 x 1,2 x 0,6 m!galvanické zinkování v bubnechdrobný materiálpráškové lakování malé sériemax. rozměr 4,0 x 1,2 x 1,5 mpráškové lakování linka NORDSONmax. rozměr 2,0 x 1,0 x 0,5 mDECORAL systém, aplikace vzorů, dřeva, kamene, mramoru na kovové

a hliníkové výrobkydélka 6 m, šířka - 1,2 mmontážní práce povrchově upravených dílů

FIRMA S DLOUHOLETOU ZKUŠENOSTÍ V OBORU POVRCHOVÝCH ÚPRAV.

Držitel certifikátu ISO 9001 : 2000

UNIRON s.r.o. - strojírenská firma, která se zabývá kovovýrobou pro automo-

bilový a těžební průmysl. Nabízíme výrobu dílů a polotovarů z plechů a svitků. Hlavním cílem společnosti je profesionální přístup zaměřený na uspokojení potřeb našich zákazníku, vysoká kvalita dodávaných výrobků a materiálů, komplexní realizace zakázek v aktuálním čase a příznivých cenových relacích.

Společnost MORA-TOP s.r.o. navázala na tradičního výrob-ce MORA Moravia a od roku 2005 vyrábí v novém závodě v Uničově. Výrobní program rozšířila a nyní nabízí nástěn-né plynové kotle SIRIUS, METEOR PLUS, elektrické kotle ELECTRA KOMFORT, ELECTRA LIGHT a průtokové ohříva-če vody VEGA. Společnost klade důraz na zajištění kvality v souladu s certifikáty dle ISO 9001:2001, jehož je nositelem od roku 2002.

Důsledkem hospodářské krize byla utlumena výroba topné techniky a bylo třeba najít strategického partnera. Tím se stala česká společnost Brano Group.

Vize managementu je pokračovat v rozvoji dlouholeté tradice českého výrobce, udržet a rozvíjet pozici značky na domá-cích a zahraničních trzích. Pro společnost je důležité uspo-kojit požadavky náročného zákazníka a vyhledávání nových směrů v topné technice. Tím reaguje na trendy ve výstav-bě jako jsou nízkoenergetické domy. Pro domy s tepelnou ztrátou pod cca 6 kW nebo pro domy s krbovou vložkou je vhodným řešením vytápění kotlem řady ELECTRA, který je výjimečný nabízenými funkcemi, kvalitou zpracování a dlou-hou životností.

Díky širokému rozsahu lze vytápět soustavy od 25 °C do 80 °C, tedy i systémy s podlahovým topením. Provoz je šetrný k ži-votnímu prostředí.

Varianta ELECTRA Komfort je určena pro vytápění v otopných soustavách s tepelnými ztrátami do 22,5 kW (níz-koenergetické domy, byty a rekreační objekty). Může také sloužit jako zálož-ní zdroj pro moderní systémy vytápění (s tepelným čerpadlem, solární systé-my, krby a krbovými vložkami apod.).Pro sofistikované systémy je v nabídce i zjednodušená verze ELECTRA Light.

Výhody ve volbě elektrického kotle jsou nízké pořizovací ná-klady, jednoduchá instalace, snížená sazba pro odběr elek-trické energie a ekologický přínos.

www.moratop.cz




Chceme Vám představit novou technologii:

SERVOMECHANICKÝ FINEBLANKING LIS

FEINTOOL XFT 2500 SPEED,kterou budeme instalovat 10/2011.

Tato kompletní technologická linka pro nás představuje další významný krok v oblasti přesného střihu

/fineblanking/ a současně se stává i premiérou pro Česko, Slovensko a další země východní Evropy

NOVÁ TECHNOLOGIE

NOVÉ MOŽNOSTI SERVO POHONU:

- Volně programovatelná rychlost a průběh zdvihu

- Jedinečná možnost simulace sil v nástroji

- Významné zkrácení časů pro otevření a zavření nástroje

- Zkrácení brzdné dráhy pohyblivého stolu

- Zajišťení procesní spolehlivosti a stability

ANC COMPONENTS s.r.o., tř. T. Bati 1970, 760 01 Zlín, tel. 577 522 704, www.anccomponents.cz

Firma CNC invest, s.r.o. má dlouholetou tradici v dodávkách špičkové obráběcí a měřící techniky. V současné době dosahuje obchodního obratu více než 200 milionů Kč (cca 8,0 milionu EUR). V roce 2007 vznikl holding firem zastřešených firmou CNC Invest Group, s.r.o., a to firem: CNC invest, s.r.o., jejichž naplň je nákup a prodej obráběcích strojů a příslušenství, CNC Service, s.r.o. s náplní provádění instalací, servisu, školení, atd. obráběcích strojů a měřící techniky. Předmětem činnosti firmy je poradenská činnost, vypracování komplexních technologií, zajištění dodávek strojů s CNC řízením, odměřovacích systémů a komunálních měřidel. Centrála firmy je v Praze v areálu CNC Invest Group, kde jsou kanceláře vedení společnosti, administrativy, oddělení nákupu a distribuce strojů a příslušenství. Současně je zde umístěna i předváděcí hala dodávané obráběcí a měřící techniky vč. školicího a konzultačního střediska. V centrále firmy je rovněž umístěno oddělení nákupu a distribuce náhradních dílů a vedení servisního oddělení vč. skladu náhradních dílů. Servisní péči provádí 8 vlastních servisních techniků působících v rámci České republiky a 2 smluvní partneři. Servis je zajišťován v intervalu 24 hod. po nahlášení požadavku na servisní zásah.Firma CNC invest, s.r.o. je výhradním zastoupením společnosti Okuma. Ta je předním světovým výrobcem obráběcích strojů, které jsou dokonalým spojením inovačních myšlenek z oblasti mechaniky, elektro-niky a elektrotechniky v jeden ideální celek. Vysoká technická úroveň, kvalita a spolehlivost svědčí o širokých možnostech využití strojů tohoto typu v průmyslu. Se strojem je standardně dodáván patentovaný koncept teplotní stabilizace stroje, a také antikolizní systém. Mezi naše největší zákazníky s počtem strojů OKUMA nad deset patří mimo jiné společnosti – BRANO Group; DAKO-CZ; Kovololis Hedvikov a.s.; Sates s.r.o.; ZKL Brno a.s.

CNC invest, s.r.o. CNC invest SK, s.r.o.Polygrafická 679a/16 Brnianska 2108 00 Praha 10 911 05 Trenčíntel.: +420 272 088 911 tel.: +421326586 056fax: +420 272 088 920 fax: +421 326586056www:cnc-invest.cz www: cnc-invest.skemail: [email protected] email:[email protected]

Vítáme Vás ve světě moderních technologií obrábění

Nástrojárna je tvořena dvěma závody v Olomouci a v Hradci nad Moravicí, vyrábí nástroje, přípravky, jednoúčelové stroje pro fi rmu i pro externího zákazníka zhruba v poměru 50 : 50. Další divizí je slévárna, ta vyrábí také zhruba 50 % odlitků pro skupinu a 50 % pro jiné zákazníky, dále

je v Zubří nová moderně vybavená divize plastů, založili jsme ji zhruba před pěti lety. Jedna z divizí vyrábí také pedály a páky ručních brzd a poslední, vlastně původní divize, vyrábí zdvihací mecha-nismy (hevery, planetové kladkostroje, zdvihací mechanismy pro průmyslové

použití – např. v dolech, pro nejiskřivá provedení atd…) a zavírače, tedy původní sortiment fi rmy Brano, nicméně částečně pracuje i pro automobilový průmysl. To jsou základní divize Brana, pak máme dalších asi devět dceřiných společností – zahraniční Brano Baolu, společnost, kterou jsme založili v Číně, letos bychom tam měli dokončit výstavbu továrny, pak Brano Bel v Jihoafrické republice, kde bychom letos měli zahájit sériovou výrobu, pak 100% dceřiná společnost Branoros, kde vyrábíme zámky pro ruský trh, společnost Brano Wagenheber, která je vlastníkem licencí, neboť jsme koupili našeho konkurenta ve výrobě zvedáků, a v této společnosti vlastníme veškeré pa-tenty, které po světě máme. Do domácích dceřiných společností patří Branomarket, Brano Slovakia, Aftermarket a Brano IT, kde vyvíjíme divizní informační systém s cílem věnovat se i externím zákazníkům. Obchodní zastoupení máme ve Wolfs-burgu, kde máme technickou a obchodní kancelář, stejně jako v Detroitu, neboť k našim zákazníkům patří i GM.

Kolik procent výroby jde na export

a do jakých zemí, jaké hlavní odběra-

tele máte doma?

DELTACOL

Speciální povrchová úprava - namáčení do laku Deltacoll – výrazné zvýšení korozní odolnostigalvanicky pozinkovaných dílů (neobsahuje šestimocný chróm - Cr 6+) Chromování (dekorativní i tvrdý Cr) Niklování závěsové i bubnové Zinkování bubnové a závěsovéChromátování Al v roztoku Alodine

PoPoPooPoPoPoPoPPoPPP vrvrvrvrvrvrvrvrvrvrrvrvrrvrrrvrvrvrvrchchcchchhhhchchchhhhchchchchchchchchcchcchchchhovovovovovvvvovvvovvvvvvvvvvovvvvvvvovovvvovovovovvááááááááá ááááááááá áááááááááááááá ááá á á á ááááá úpúpúpúpúpúpúpúpúúpúpúpúpúpúpúppúppúpúpppprararaaaaaararrarararaaavvvvavavavavavaaavaavavavavaavavaavaaaavvaaa kkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkooovovoovvovovovooovovovovovovovůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůPovrchová úprava kovů

Firma má certifikovaný systém dle norem:ISO 9001:2008, ISO/TS 16949:2009 a EMS 14001:2004

DELTACOL CZ s.r.o.

Oderská 687

702 00 OSTRAVA - Přívoz

Česká republika

tel.: +420 585 153 511

fax: +420 585 153 515


www.deltacol.cz

AAuto CZt CZ

ISO/TS 16949

Výroba sedadel a dílů proautomobilový průmyslu nazákladě dokumentacezákazníka:

dělenítvarovánísvařovánílakovánímontáž

C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o.Provozovná č. 1002035694,

Dělnická 53561 12 BRANDÝS NAD ORLICÍ

tel.: +420 465 519 311, fax: +420 465 544 491e-mail: [email protected]; www.cieb.cz

ložiska a příslušenství

technická pryž

oleje a maziva

obalové materialy

nářadí a nástroje

výrob

ky pro přenos výkonu

ocelové výrobky

www.komaindustry.cz

KOMA - Industry s.r.o.

Ruská 41706 02 Ostrava-Vítkovice

Czech RepublicTel.: +420 595 952 436Fax: +420 595 952 [email protected]

servis

KOMA TradeDivize zabezpečuje doávky zboží světových výrobců v oblasti ložisek, ropných produktů, ocelových polotovarů vý-robků, těsnění a pryží, obalových a vázacích materiálů, nářadí a nástrojů, pil, hydraulických a pneumatických prvků.

KOMA ServisDivize spolupracuje s významnými společnostmi v celé České republice, ale i v zahraničí. Zastupuje na trhu vý-znamné producenty jako je největší výrobce hydraulických komponentů na světě firma PARKER HANNIFIN, špičkový výrobce výměníků tepla a odstředivek, významné výrobce mazacích komponentů SKF. Divize projektuje, vyrábí a servisuje hydraulické systémy, mazací systémy a hydraulické válce.Produkty těchto výrobců a kvalita naší práce dokladovaná našimi referncemi představují pro naše obchodní partnery důležitý moment při rozhodování o budoucí spolupráci.

KOMA Technologické centrumDivizie pro vývoj a výzkum nových konstrukčních řešení a technologií a s tím spojených inovačních kroků v oblas-tech diagnostických zařízení pro praktivní údržbu strojů a zařízení, diagnostických a měřících zařízení hydraulických systémů a automatizovaných zakládacích systémů.

KOMA ParkingOddělení Automatických parkovacích systémů (dále jen APS) řeší technologii a výstavbu parkovacích domů s počíta-čově řízeným automatizoovaným procesem založení a vyložení voozidla pomocí sofistikovaného technologické zařízení.

KOMA Strojní obrobna a svařovnaKoma – Industry s.r.o. nabízí zcela novou obrobnu vybavenou CNC soustruhy, vodorovnou vyvrtávačku stolovou, radiální vyvrtávačku, pásovou pilou a svařování automatem pod tavidlem CaB300M.

www.otsukabrano.com

OTSUKA BRANO s. r. o.Železniční 570/6779 00 Olomouc-Chválkovice

Společnost Otsuka Brano s. r. o. se neustále snaží vylepšovat své technologie, poskytovat nejlepší produkty na trhu, přispět k prosperitě společnos-ti a zajistit standardní životní úroveň pro všechny zaměstnance. Hlavním předmětem naší činnosti je vývoj a výroba pák ruční brzdy a pedálových ústrojí pro automobilový průmysl.



www.seven-k.czSeven-K, s.r.o., Pivovarská 171, 561 69 Králíky, tel.: +420 465 382 267, +420 775 564 707, [email protected]

Nová povrchová úprava na českém trhu

Firma Seven-K, tradiční dodavatel povrchových úprav včetně chemického niklování, zavádí nyní ve spolupráci s firmou Ato-tech novou povrchovou úpravu kompozitním materiálem chemický nikl – teflon. Povrchová úprava GemENi Niflor 11 PF spojuje vysokou tvrdost a otěruvzdornost chemického niklu s vysokou kluzností teflonu. GemENi Niflor 11 PF nalezne využití v oblastech, kde je zapotřebí nízkého koeficientu tření současně s vysokými mechanickými vlastnostmi povlaku.

FAVEX, s. r. o.Hradišťská 98, 687 08 Buchlovicetel.: +420 572 411 530, fax: +420 572 557 731 email: [email protected]

Trubky bezešvé a svařovanéJäklovy profilyNerezové materiályExport – importPřesné dělení materiálu

Velkoobchod

hutním

materiálem

Společnost FAVEX s. r. o. je držitelem certifikátu jakosti dle ISO 9001:2009/EN ISO 9001:2009

Př

ed

st

av

en

í

sp

ol

eč

no

st

iFERBO s.r.o.

Společnost FERBO s.r.o. byla založena v roce 2001 a její aktivity ply-nule navazují na dlouholeté zkušenosti svých zakladatelů a pracovníků.

Hlavní aktivity společnosti spadají do následujících oblastí:Výkup a zpracování kovového odpaduDodávky vstupních surovin do sléváren Dodávky odlitků pro odběratele z ČR a EUOdborné poradenství a spolupráce se slévárnami

Informace o společnosti

Sídlo společnosti Kontaktní informace

Ing. Jindřich Králtel. + 420 602 763 [email protected]. Miroslav Hettychtel. + 420 602 521 [email protected]


Na export jde zhruba 85 % produkce, při-čemž 70 % tvoří evropské země, 15 % pak USA a Čína, zbývajících 15 % tvoří Škoda a ostatní tuzemští zákazníci.

Jak se vypořádáváte s konkurencí, co

zákazníkovi nabízíte?

Naše výrobky jsou postaveny na vývoji, my jsme vždy chtěli být vývojový partner, máme 150 vývojářů a zachováváme kon-kurenceschopnost nejen v oblasti vývoje, máme zavedeny i metody této produkce. Naší velkou předností je skutečnost, že máme klíčové technologie – například nástrojárnu, kde jsme schopni vyrobit v podstatě vše – i ve výrobě za sebou zařazeny technologie, které jsou klíčové pro řadu výrobků, díky tomu jsme schopni velmi rychle reagovat na změny poptávky. Zaměřili jsme se navíc na velmi moderní technologie, a to je naší velkou konku-renční výhodou.

Vaše fi rma se umisťuje na předních

příčkách nejrůznějších prestižních

soutěží, jaký vliv mají tato umístění

na image fi rmy?

Image není v automobilovém průmyslu příliš důležitá, vliv na zakázky nemá. Ale může to být důvod, proč jsou zaměst-nanci pyšní na to, že pracují v největší české fi rmě v automobilovém průmyslu. Setkávám se pravidelně i s důchodci, kteří jsou pyšní, že pracovali v Branu a že Brano má dnes takové jméno.

Jak velké prostředky vkládáte do vý-

voje nových výrobků a jaké investice

chystáte do budoucna?

Investice do vývoje se liší vzhledem k jed-notlivým divizím, pohybují se v rozsahu mezi 3 až 11 % obratu příslušného SBU, v průměru jde asi o 4,5 %. Pokud jde o in-vestice, máme poměrně široký investiční

plán, nyní jsme koupili nejmodernější devítiosé CNC na zdvihací mechanismy a zavírače, z důvodu dlouhodobého pře-visu zakázek chystáme rozšíření slévárny – v této době pro ni kupujeme technologie za asi 40 mil. Kč, díky nimž zdvojnásobíme její kapacitu. Počítáme také s významným rozšířením divize plastů, protože i tam máme velké kapacitní problémy a chtěli bychom modernizovat a rozšířit vnitřní prostor nástrojárny, technologii zde máme moderní, ale chybí nám prostor. Chceme také vybudovat školicí centrum pro dělníky, kde budeme mít moderní technologie a zařízení. Je to nezbytné, ne-boť úroveň našeho odborného školství se drasticky propadla a musíme doškolovat lidi přímo ve výrobě.

Dana D. Daňková


FTE automotive Czechia s.r.o.

Vynikají nejen spojkovými systémy

„Skupina FTE má v současné době

deset výrobních závodů, z nichž pět je

v Evropě (tři v Německu a po jednom

v Česku – v Podbořanech – a na Sloven-

sku – v Prešově), tři v Americe (po jed-

nom v USA, Mexiku a v Brazílii) a dva

v Číně,“ vysvětluje Jiří Malkus, ředitel

FTE automotive Czechia s.r.o. se sídlem

v Podbořanech. A hned doplňuje: „Navíc

se v současné době v Prešově rozbíhá

Joint Venture s dánskou společností SBS

.“ Skupina FTE zaměstnává celosvětově

kolem 3 200 pracovníků.

1. Mohl byste podobným způsobem

představit také váš vlastní závod

v Podbořanech?

První aktivity a studie v souvislosti s novým závodem FTE v Podbořanech

proběhly v roce 2005, tento rok lze také prakticky pokládat za datum založení české společnosti. Vlastní fyzická výroba se rozběhla až koncem roku 2006. A do-dejme, že hned úspěšně, v čemž pokra-čujeme – vždyť náš obrat de facto z nuly v roce 2006 vzrostl v minulém roce na dvě miliardy korun. Dnes máme přibližně 500 zaměstnanců.

2. Zajímalo by mě vaše postavení

v rámci FTE… Nesedíte někde tzv.

v koutku?

Podbořany jsou, co se týče obratu, třetím největším závodem FTE, a pokud jde o po-čty zaměstnanců, tak druhým největším podnikem. Naše role tedy v žádném pří-padě není zanedbatelná, nehrajeme tzv. druhé housle. Jsme prostě důležití.

3. Z otevřených zdrojů jsem zjistil

tento poznatek: při otvírání vašeho

závodu bylo řečeno, že během šesti

let by se měla u vás proinvestovat

více než jedna miliarda korun… Je to

pravda? Jak se vyvíjí návratnost této

investice, je v tzv. černých číslech?

Ano, FTE uskutečnilo smluvně přislíbené investice. I přes splněný objem investic

Vizitka:


FTE automotive Czechia s.r.o.

Sídlo: Česká republika, Podbořany

Založení společnosti: 4. října 2005


Obor podnikání: výroba komponentů pro autobilový

průmysl

Roční obrat společnosti: 2 100 000 000 Kč

Management:

Ředitel závodu: Jiří Malkus


bude do závodu v Podbořanech dále investováno. Mohu zodpovědně říct, že fi rma v Podbořanech stojí na stabilních základech, o čemž je přesvědčeno i nej-vyšší vedení FTE.

4 Podívejme se blíže na váš výrobní

program… Vyrábíte brzdové a spoj-

kové komponenty pro automobilový

průmysl, nebo se pletu? Zní to pro

mne příliš abstraktně, mohl byste

„je“ blíže popsat?

Odpověď na vaši otázku trochu rozšířím. Výrobou se v Podbořanech rozumí dvě základní oblasti: první je obrábění kom-ponentů, kam spadá třískové obrábění hliníku a galvanovna. Druhou částí je montáž, kde vyrábíme například centrální vypínací ložisko spojky, spojková vedení,

brzdové hadice, brzdové posilovače, frek-venční modulátory atd.

Hlavními zákazníky našeho nejdůležitěj-šího produktu, tj. centrálního vypínače ložisek spojky, jsou společnosti General Motors, Ford, Mercedes a Renault. Jed-notlivé komponenty dodáváme do celé skupiny FTE. U dalšího nezanedbatelného segmentu – brzdových hadic a posilovačů brzd – patří k našim stěžejním zákazní-kům společnosti Daimler a koncern VW včetně Škody Auto. Rád bych podtrhnul, že v našem nejdůležitějším produktu, spojkových systémech, je FTE v současné době jedničkou na evropském trhu.

5. Předpokládám, že vás jako doda-

vatele produktů pro automobilový

průmysl postihla krize… Jak silně?

Můžete charakterizovat její průběh

ve fi rmě? Á propos: máte ji (rozu-

mějte krizi) už za sebou?

Krize začala zhruba na pomezí října a lis-topadu roku 2008. Donutila nás k zásad-nímu omezení výroby, navíc jsme museli propustit zhruba 50 zaměstnanců (tehdy jsme jich měli cca 400). Celý rok 2009 byl jednoznačně krizový, ale díky přemístění dalších technologií z Německa jsme větší část propuštěných zaměstnanců opět přijali do pracovního poměru. Ke zlomu došlo až v poslední části roku 2009. V roce 2010 už byly odvolávky prakticky v nor-málu, takže loňský rok bych již zařadil mezi úspěšné. A dnes, tj. letos, mohu konsta-tovat, že bojujeme (v tom dobrém slova smyslu) s velkou poptávkou, kapacity máme naplněné. Z roku 2011 jsme měli trochu obavy, ale výsledky uplynulých měsíců dokázaly, že vše běží velmi dobře.

Všechny výrobky SSI SCHÄFERtvoří ucelený skladovací systém

SSI SCHÄFER dodává řešení na míru jak pro malé, tak velké fi rmy s různě náročnými představami na skladovou logistiku. Jedno-duchá přestavitelnost systému a široký sorti-ment výrobků umožňují růst skladu společně s vaší fi rmou.

Díky skladovému systému SSI SCHÄFER vám navrhneme nejoptimálnější řešení, z kom-binace velkého množství druhů přepravek a různých typů regálů až po vysoce automati-zované, počítačem řízené zakladače.

SSI SCHÄFER s.r.o., Ke Smíchovu 21, 154 00, Praha 5 - Slivenec

www.ssi-schaefer.cz

TEL: +420 251 171 130FAX: +420 312 662 593EMAIL: [email protected]

* Orbiter

* Regály na pojízdných podvozcích

SSI SCHÄFER - vše potřebné pro efektivní řízení intralogistiky z jedné ruky

55 speciál 2/2011

Jsme úzce navázáni na koncern VW, který si klade za cíl stát se světovou jedničkou, a z toho profi tujeme.

6. Vaše výroba mi připadá techno-

logicky náročná. Máte dost kvalifi -

kovaných sil v Podbořanech? Přece

jenom, jedná se o město, jehož počet

obyvatel je pod deset tisíc…

Pracovních sil máme k dispozici dosta-tek. V podstatě všechny fi rmy v Podbo-řanech, umístěné v průmyslovém areálu, prošly krizí a musely zákonitě redukovat počty zaměstnanců a FTE z toho svým způsobem profi tuje. Zdůrazňuji ale, že se to týká zejména dělnických profesí. Potíže máme se zajištěním odborníků z oblasti obrábění, takoví lidé na míst-ním trhu práce prostě nejsou. Proto jsme šli vlastní cestou, začali jsme odborníky vzdělávat sami, a to ve spolupráci s učiliš-těm v Chomutově, kde jsme náš personál „prohnali“ tréninkem strojírenství a tech-nologie obrábění. Získali tam spolehlivé základy potřebných znalostí. Vzájemnou spolupráci s učilištěm hodláme prohlu-bovat i nadále, přesto se ale v budoucnu víc soustředíme rovněž na vzdělávání přímo v našem v závodě. Vytipovali jsme si pracovníky, kteří mají vhodný potenciál.

Dáváme šanci našim osvědčeným zaměst-nancům, kteří působí v současné chvíli třeba „jen“ na pozici obsluhy stroje. Teď už vlastně máme zpracovaný harmonogram a plán interního vzdělávání.

Vzdělávání bych vyzvedl ještě také v jiné souvislosti. V minulosti veškeré jedno-účelové stroje, pořizované na montáže, zabezpečovala naše centrála v Německu. Podbořany prostě dostaly kompletně při-pravený projekt s celým vybavením, tj. se vším, co potřebujeme. Díky intenziv-nímu vzdělávacímu programu technologů můžeme realizovat náš plán na nákup jednoúčelových strojů ve východní Ev-ropě. Částečně se oprostíme od našeho kompetenčního centra v Německu a bu-deme řešit jednotlivé úkoly a projekty samostatně. Za tímto účelem bylo v Pod-bořanech zřízeno oddělení industrial engi-neeringu. V současné době v něm máme již pět odborníků.

7. Jaké cíle si kladete jako fi rma v le-

tošním roce? Můžete připomenout

některé konkrétně?

Byly rozběhnuty aktivity v oblasti indus-trial engineeringu, např. objednáváním jednoúčelových strojů na lokálním trhu, které jsem zmiňoval. V této souvislosti

samozřejmě pracujeme na rozvoji kva-litních dodavatelů. Intenzivně se věnu-jeme vzdělávání, o čemž jsem již také hovořil, na rok 2011 oproti roku 2010 se vynaložené částky do této oblasti téměř zdesetinásobily. Ve vzdělávání půjdeme jak interní, tak externí cestou.

Rozjíždíme aktivity zaměřené na zeštíhlení výroby, na integraci výrobního systému FTE. My jsme jedním z prvních závodů, který nové metodiky zavádí. Stáváme se pilotním závodem pro celou Evropu, kde se metodiky a implementace otestují – a jakmile obstojí, využijeme je v dalších závodech skupiny FTE.

8. A máte či čekají vás nějaké no-

vinky?

Myslím si, že je vhodné se zmínit ještě o jedné věci. Při rozjezdu našeho nového závodu v Podbořanech u nás působila po-měrně velká část pracovníků z Německa.

Díky trvalému transferu know-how, ne-ustálému personálnímu rozvoji a vzdě-lávání pracovníků jsme mohli většinu manažerských pozic obsadit převážně lokálními (českými) manažery. Tento ma-nagement se těší vysoké důvěře ze strany koncernového managementu v Německu.

Přesně pro vás.

Mapal C&S s.r.o.

Přesné nástroje

Precision tools

Tel.: +420 326 397 797

E-mail: [email protected]

www.mapal.cz

Jsme přední dodavatelé přesných obráběcích

nástrojů pro skupinu FTE.


Chropyňská strojírna, a.s. – Generační

obměna ve strojařském pojetí

Mnoho otců sní o tom, že synové půjdou

v jejich stopách. Podaří-li se takovou

ideu naplnit v oblasti strojírenské

výroby, je to kumšt. V příběhu rodiny Ku-

delových, spojené s akciovou společností

Chropyňská strojírna, najdete obojí.

František Kudela patří k zakladatelům

firmy, následník Robert dnes třetím

rokem řídí sám celou fabriku. Ta letos

oslaví 20 let činnosti na českém trhu.

Jaké byly a jsou v očích pokračovatele

rodu, který to s otcem táhne již víc jak

12 let?

„Naše společnost sídlí v bývalém areálu Technoplastu. Když byl tento podnik pri-vatizován, tehdy se o jeden z jeho zá-vodů rovnoměrně ,podělilo‘ 20 akcionářů. První čtyři roky byly kruté, fi rma splácela úvěr ve výši 30 milionů korun a moc se jí

nedařilo. Tatínek tehdy zaměstnaný u ji-ného subjektu ji dotoval ze svých výdělků a vložené investice vyměňoval za podíly. Když v letech 1995–6 dosáhly hranice 60 %, začal ve fi rmě pracovat jako ředitel. Od té doby jsme se z obratu 2–2,5 mil. eur dostali až k částce 25 mil. eur, kterou jako obrat plánujeme pro letošní rok.“

Automobilové „zmrtvýchvstání“Chropyňská strojírna byla založena „Zakla-datelským plánem o jednorázovém zalo-žení akciové společnosti“ dne 23. 12. 1991. Zastaralé technologie ji při „startu“ připra-vily o všechny klienty z plastikářského prů-myslu, situace vyžadovala nový výrobní

Vizitka:


Chropyňská strojírna, a.s.

Sídlo: Česká republika, Chropyně



Obor podnikání: dopravní strojírenství

Roční obrat společnosti: 600 mil. Kč

Management:

Generální ředitel: Robert Kudela

Divizní ředitelé: Roman Navrátil, Stanislav Sedláček,

Petr Bartoš, Jan Pokorný, Marek Dostál


program. Firma vsadila na automobilový průmysl a podle toho i na určité portfolio služeb.

„Dodáváme zařízení pro svařovny a mon-táže, hlavně pro automobilový průmysl. Jde o automatické, respektive robotové linky na svařování dílů automobilů, na-příklad podlahy či postranice auta. V pří-padě montážní a manipulační techniky, na základě vlastní konstrukce a vývoje, realizujeme projekty pro různé celky – Frontend, Kokpit, nápravy, agregáty… K aktivitám pro automobilový průmysl též patří kontrolní přípravky, tj. díly, na kte-rých se kontroluje kvalita dodávaných částí do automobilů.“

Firma neprodukuje sériovou výrobu. Přesto jí pojmy, jako automatizace či robotizace, to znamená technologické pojetí výroby, které se dnes v mnoha průmyslových odvětvích využívá stále častěji, nejsou cizí.

„Při naší činnosti vytváříme jednoúčelová zařízení. Jedná se o roboty, které pracují v automobilkách, takže my vlastně au-tomatizujeme naše zákazníky. Největ-ším naším klientem je Škoda Auto, kde v současnosti máme velkou objednávku pro svařovnu v Mladé Boleslavi, čítající linku zhruba o 160 robotech. Zároveň zajišťujeme zakázku v závodu fi rmy Škoda

v Kvasinách na Rychnovsku, v němž se montují vozy Superb a Yeti. Posilujeme tam výrobní linky, neboť denní produkce neustále roste.“

Investore, buď vždy ve střehu!Bez potřebných technologií by ale pod-nikání Chropyňské strojírny bylo nemysli-telné. Deset let musela všechny vydělané peníze investovat do nového strojního parku a výsledkem je, že dnes má nej-modernější technologie od předních vý-robců, jako Trimill, DMG či Wenzel.

„Namátkou mohu jmenovat třeba ob-ráběcí stroje, jsou to většinou 5osé vy-sokopřesné stroje pro různé velikosti obrobků. V posledních třech letech jsme do nich vložili zhruba 50–60 milionů ko-run. Další skupinu tvoří měřicí stroje, ne-boť veškeré výrobky, které od nás odchá-zejí, bývají vybaveny měřicím protokolem a nastaveny na přesné hodnoty. Investice se nezastavily ani dnes, vyměnili jsme i některé starší CNC stroje za mnohem výkonnější.“

A jako by toho nebylo dost, počátkem letošního roku zkomplikoval fi rmě pod-nikatelské záměry požár podniku Remiva, sídlícího ve stejném areálu. I s touto pře-kážkou se však fi rma vyrovnala se ctí.

Firma TRIMILL, a.s., je český výrobce CNC obráběcích center se sídlem ve Zlíně.

Stroje TRIMILL se vyznačují portálovou konstrukcí typu horní gantry s uni-kátním, vícenásobným vedením příčné a svislé osy (BOX-IN-BOX). Tato kon-cepce umožňuje zákazníkům, převážně z řad nástrojáren, využít jejich ma-ximální tuhost a přesnost ke splnění stále se stupňujících nároků na kvalitu lisovacích nástrojů a forem.

Portály TRIMILL jsou vyráběny ve tří-, pěti- i víceosém provedení od rozměrů 1 100/1 000/700 mm do cca 10 500/4 500/1 400 mm.




„Část hal, které vlastníme, přímo sousedí s fi rmou Remiva, takže těch se požár dotkl. Jedna hala shořela, na druhé byla poškozena střecha. V době, kdy požár vypukl, jsme tam měli instalovanou část linky, jejíž dodávka byla na-plánována na prázdniny, takže šlo o poměrně náročnou záchrannou akci, abychom stačili před rozšiřujícím se ohněm vše vyklidit a škody byly minimální.“

Hotového člověka na trhu nekoupíteV současné době probíhají jednání s pojišťovnou. Firma dostala zálohu na pojistné plnění, k tomu probíhají bourací práce a zároveň s nimi i projekční činnost, aby vyhořelé objekty byly co nejdříve nahrazeny. Na tom má společnost eminentní zájem, podnikat je potřeba, zvláště, když hospodářská krize pomalu ustupuje. Jak si fi rma během ní vedla?

„Krizí jsme prošli velice dobře. Obrat nám klesl asi o 40 %, co se týká naší výroby, ta běžela pořád na 100 %. Omezili jsme kooperace a nákupy a veškeré naše kapacity využili na 100 %. Zvolený model hospodaření přinesl pozitivní výsledky. V době, kdy se ceny pohybovaly nízko, jsme byli schopni nakupovat nové technologie, nové stroje. Stejně tak se nám dařilo z hlediska náboru nových pra-covníků, kterých byl před tím na trhu nedostatek. Krizi tudíž hodnotíme jako velký přínos pro fi rmu, v rámci jejího chodu šlo o docela očistné období, neboť jsme se zbavili některých ,nánosů‘, nepotřebných pro podnikání.“

Mezi „nánosy“ ale rozhodně nepatří kvalitní zaměstnanci. Naopak, každá fi rma stojí na jejich existenci. Slova ge-nerálního ředitele společnosti jsou jen obrazem dané skutečnosti.

„V současnosti zaměstnáváme 220 lidí a troufnu si říct, že nemáme žádné špatné pracovníky, jen velmi dobré. Právě díky krizi jsme propustili ty, kteří nestačili našemu výrob-nímu tempu, a nové trh nabízel, takže se naše zaměstna-necká základna velice zkvalitnila. Souběžně s tím ve fi rmě probíhá proces doškolování, který fi nancujeme jednak

DYTRON s.r.o. ▪ Tel: +420 555 531 111

Internet: www.dytron.cz ▪ E-mail: [email protected]

DYTRON s.r.o. ▪ Tel: +420 555 531 111

Internet: www.dytron.cz ▪ E-mail: [email protected]

Zkušený tým specialistů pro oblast vývoje, zefek vnění předvýrobních etap, pro správu dokumentace a integraci s výrobními i ekonomickými systémy, Vám přináší řešení v podobě nové unikátní technologie ENOVIA V6 využíva-jící zdrojových dat ze všech dostupných návrhářských a designerských nástrojů. Nabízená řešení jsou připravená pro všechny průmyslové segmenty.

Chcete zajis t konkurenceschopnost Vašich výrobků a rychlou reakci na poptávku zákazníka?

Je pro Vás výzkum a vývoj důležitý a víte, jak můžete lépe zúročit znalos pracovníků vývoje?

Zajímá Vás, jak lze zkrá t vývoj a přípravu výroby?

Chcete zefek vnit vývoj a celý životní cyklus výrobků?

Víte, že je možná integrace PLM a ERP systému např. na úrovni kusovníkových struktur?

Chcete mít jistotu, že pracujete vždy s aktuální dokumentací?

Zajímá Vás spolupráce vývojářů v různých lokalitách na jednom výrobku v prostředí 3D?

Chcete lépe využít intelektuální vlastnictví Vaší společnos ?

Cí te prostor ke zvýšení kvality Vašich výrobků a chcete pomocis prosazením realizace opatření?

DYTRON s.r.o. je dlouhodobým partnerem spo-lečnosti Chropyňská strojírna a. s. v oblasti na-sazení a využití CAD/CAM aplikací CATIA pro kon-strukční práce a přípravu programů obráběcích center, včetně školení a následné podpory. Bez-výkresovou komunikaci mezi technickým úse-kem, technologickou přípravou výroby a dílnami zajišťují prohlížecí nástroje ENOVIA. Spolupráce mezi oběma firmami byla navázána v roce 2008 a i nadále se úspěšně rozvíjí.

Společnost Stryker Osteosynthesis vyrábí nejmodernějšími metodami sou-částky pro zdravotní techniku nejvyšší kvality – s příkladnou produktivitou.

Pokrok ve zdravotní technice dnes umožňuje úspěšnou léčbu komplikovaných zlomenin. Implantáty, jako např. destičky, hřeby a šrouby, a příslušné nástroje jsou již dávno součástí každodenní praxe chirurgů, a jejich potřeba neustále na-růstá. Jako jeden z předních výrobců takových produktů čelí společnost Stryker Osteosynthesis stejnou měrou narůstajícím výrobně-technologickým požadav-kům partnerskou spoluprací se společností DMG. Vysoký stupeň automatizace a důsledné nasazení 5osých obráběcích center – to jsou jen dva charakteristické rysy perspektivní výroby zdravotně technických produktů ve společnosti Stryker Osteosynthesis.

Nejmodernější frézovací centra a propracovaná automatizační řešení utvá-ří charakter každodenní výrobní praxe ve společnosti Stryker Osteosynthesis v německém městě Freiburg. Frank Ristl, vedoucí strojních dílen, zaměstna-ný v tomto podniku od r. 1998, výstižně shrnuje filozofii společnosti Stryker: „Od konkurence se chceme odlišit pokrokovými výrobními postupy.“

Pozadím této perspektivy je trvalý růst v oblasti zdravotní techniky. Na jedné straně roste potřeba vysoce kvalitních produktů, na druhé straně je na výrobce vyvíjen obrovský tlak na snižování nákladů. Tuto situaci lze zvládnout pouze stá-le produktivnější výrobou těchto součástek.

Produktivně s pěti osami a automatizací

Jako dlouholetý zákazník společnosti DMG sází Stryker Osteosynthesis již od r. 1996 na průkopnická obráběcí centra tohoto lídra světových trhů. „Účastníme se vždy v čele, když jde o nasazování nových technologií“, doplňuje Frank Ristl. To platí jak pro 5osé simultánní obrábění, tak i pro produktivní automatizační řešení. Nejnovější projekty spojují tyto dvě technologie pro další zkrácení procesního řetězce.

Automatizace výroby se dlouho projevovala pouze v manipulaci s paletami. Tento přístup nakonec vyžadoval další upnutí pro obrobení spodní strany obrobku. Nové přístupy nyní umožňují automatizovanou manipulaci jak s paletami, tak i s jednotlivými díly. S tímto řešením často vystačí jediné upnutí pro výrobu komplexních dílů. Frank Ristl vyjmenovává přednosti této metody: „Minimální vedlejší časy a maximální produktivita.“ Logickým důsledkem této filozofie je bezobslužný provoz frézovacích strojů přes noc a o víkendech. „To jsme zavedli již v r. 1998“, vzpomíná si Frank Ristl.

Automatická manipulace s paletami a obrobky se v závodě Stryker Osteosynthesis nyní poprvé realizuje ryzím řešením značky DMG. Ve Freiburgu bude zanedlouho instalováno obráběcí centrum HSC 55 linear, doplněné automatizačním řešením od spo-lečnosti DMG Automation. Oproti dřívějším kombinacím strojů DMG a automatizace EROWA nyní Stryker Osteosynthesis těží z výhod dodávky z jediné ruky. Podnik takto profituje hned několikerým způsobem: „Máme jednoho kontaktního partnera, ne-potřebujeme přídavná rozhraní a návrh je konzistentní a průchozí“, vypočítává Frank Ristl nejdůležitější aspekty. Navíc je celý komplexní balík velice specificky uzpůsobený potřebám zákazníka.

Pro přechod na stroj HSC vidí vedoucí oddělení rovněž dobré důvody: „Stabilní, termosymetrická konstrukce centra HSC 55 linear zaručuje ještě vyšší přesnost a další zvýšení dynamiky obrábění.“

Flexibilně s univerzálními obráběcími centry

Ve dvou svých závodech, ve Freiburgu a v Mülheim-Stettenu, nyní Stryker Osteosynthesis provozuje deset 5osých frézovacích strojů DMU 50 eVo linear a jedno 3osé obráběcí centrum řady DMC. „Budoucnost patří 5osému simultánnímu obrábění“, říká Frank Ristl k potenciálním dalším investicím v dalších letech. Mnohostrannost těchto strojů je zde rozhodujícím argumentem, protože široké produktové spektrum firmy Stryker Osteosynthesis – jen implantátů vyrábí ročně 2,5 milionů – vyžaduje flexibilní nasazení obráběcích center.

Vedle četných implantátů zahrnuje portfolio společnosti Stryker Osteosynthesis i nástroje potřebné pro operace. Jedním z těžišť závodu Freiburg je výroba nádob, ve kterých se implantáty desinfikují. Tyto komplexní díly se díky moderním frézovacím strojům vyrábějí z plného materiálu za méně než 30 minut. Pak už se pouze nanese speciální prášková povrchová úprava, která optima-lizuje odolnost nádob.

V hledáčku: kontinuální růst

V průběhu let se společnost Stryker Osteosynthesis vyvinula ve významné středisko třískového obrábění koncernu Stryker. Mo-derní strojní park a pokroková řešení výroby jsou vzorové, a tak se podnik v rámci regionu Breisgau těší příslušné prestiži. Frank Ristl je přesvědčený, že jeho podnik i v budoucnosti zůstane konkurenceschopný a udrží si svou pozici v koncernu. Každoroční růst obratů a pravidelné rozšiřování personálu tato očekávání potvrzují.

Stryker Osteosynthesis

NÁSKOK DÍKY NEJMODERNĚJŠÍMAUTOMATIZAČNÍM ŘEŠENÍM

www.osteosynthesis.stryker.com




ze získaných dotací, jednak z vlastního kapitálu. Vzdělávání lidí dnes rozhodně patří ke klíčovým aktivitám podnikají-cích subjektů. Výrobní prostředky se dají nakoupit, ale získat kvalitní pracovníky na našem trhu není snadné. Ctíme fi losofi i, že dobří lidé ve fi rmě musí mít jistotu, že jejich práce je stabilní a jistá. A to se týká i ,čerstvých‘ vysokoškoláků, kteří nejsou pro praxi využitelní, ať už z hlediska po-třebného jazykového vybavení, pokud jde o strojařinu, či připravenosti do praxe, která je také poměrně nízká.“

Výsledkem pro firmu je fakt, že když přijímá do pracovního procesu vysoko-školáky, musí si je stejně vychovat podle svého podnikového zaměření, ať už z po-hledu vysoce kvalifi kovaných lidí k ob-sluze strojů a výrobních technologií, nebo vedení projektů. Takže všichni tito lidé procházející fi rmou v ní postupně rostou. Stejně jako v očích Ing. Roberta Kudely roste i úroveň českého strojírenství.

Podniková meta? Dobýt evropský trůn„Pociťuji hlavně velký rozdíl mezi jeho tváří v 90. letech minulého století a sou-časností. Ten pozitivní vývoj je vidět. V 90. letech bylo české strojírenství, co se týká produktů, vyloženě zaostalé a pod-niky byly spíše výrobnami jednotlivých


www.unitrade.autodoprava.com

Od roku 1991 se zabýváme mezinárodní kamionovou do-pravou specializující se na přepravy do zemí EU. Přepra-vy realizujeme především prostřednictvím vlastního vo-zového parku čítajícího 20 tahačů s plachtovými návěsy o délce 13,6 m. Veškerá vozidla mají vybavení ADR pro přepravu nebezpečných nákladů. Zajišťujeme také pře-pravy v úzké spolupráci s jinými smluvními dopravci. Naší silnou stránkou je spolehlivost, zodpovědnost a kvalita nabízených služeb, které jsou poskytovány nepřetržitě 24 hodin denně.

spol. s r.o.UNITRADE

dílů pro potřeby západní Evropy. Postu-pem času se však situace zlepšovala a sou-časné technologie jsou nejen vyráběny, ale i vyvíjeny v České republice. Posun od dodavatele na základě nějaké výkre-sové dokumentace k výrobci vlastních technologií je opravdu znát.“

A je to znát i na samotném počínání spo-lečnosti, která se ve svém oboru zařadila ke špičce v ČR mezi deset prestižních fi rem automobilového průmyslu v Evropě. Není divu. V jejím čele stojí rodinný tandem, jenž fi rmou žije a daří se mu naplňovat její strategii i veškeré pětileté vize, i když tyto nemají nic společného se socialistickými pětiletkami. Jaká tedy čeká Chropyňské strojírny budoucnost?

„Naším posledním dlouhodobým cílem bylo stát se ve svém oboru nejlepším podnikem z východního bloku v rámci západní části starého kontinentu. Troufnu si tvrdit, že se nám to podařilo splnit. Naše ambice tak zákonitě vzrostly. Před sebou nyní máme úkol zaujmout pozici nejlep-šího evropského dodavatele zařízení, které dodáváme.“

Adam Hodman

Ocelové konstrukce halOcelové konstrukce mostů a lávekOcelové konstrukce pro technologická zařízení a linkyOcelové konstrukce pro stavební výrobu

Založení firmy se datuje k 3. 12. 1992 zápisem do živnostenského rejstříku u okresního Živnostenského úřadu Zlín jako fyzická osoba: Ing. Alois Kolář – Kovovýroba.

Hlavním předmětem podnikání byla především drobná zámečnická výroba, výroba transportních manipulačních prostředků pro výrobce izolačních skel a výrobce oken nejen z tuzemska, ale i zahraničí.Zámečnická výroba se postupem času začala rozvíjet a mimo výrobu drobných zámečnických výrobků, transportních a manipulačních prostředků pro izolační sklaa okna začala firma vyrábět komplexnější technologické celky. Výrobní činnost firmy se začala orientovat především na výrobu a montáže ocelových konstrukcí nejen pro stavební a technologickou výrobu, ale i na komplexní halové objekty.Od roku 1994 působí firma ve vlastních výrobních prostorách v průmyslovém areáluv Otrokovicích.Se stále rostoucím objemem výroby se firma v roce 2003 přetransformovalana společnost s ručeným omezením.

V dubnu 2010 byla úspěšně dokončena certifikace firmy pro vydání Osvědčení

o způsobilosti pro výrobu a montáž ocelových konstrukcí tzv. Velkého průkazu

způsobilosti. Na základě toho jsme schopni realizovat jakoukoliv ocelovou popř.

zámečnickou konstrukci dle přání zákazníků v nejvyšší kvalitě.

• Systémový integrátor v oblasti automatizovaných systémov riadenia

• Inžiniering, plánovanie a analýza nákladov• Vývoj a projekcia mechanických častí zariadení (Inventor,

STEP)• Vývoj a dodávka dopravníkovej a manipulačnej techniky• Elektroprojekcia (EPLAN, Autocad)• Vývoj softvéru pre PC a PLC (Siemens, Moeller, Phoenix

Contact) • Programovanie robotov Offline (ROB-CAD)• Programovanie robotov Online (ABB, Fanuc, KUKA, Motoman)• Vizualizácia procesov (InTouch, WinCC, ProTool, Control Web)• Výroba rozvádzačov a elektrické inštalácie• Tvorba projektovej dokumentácie• Školenia• Servis a údržba zariadeníwww.atec-at.sk

Stará Prievozská 2 821 09 BratislavaSlovenská republika

ATEC automatizacna technika, s.r.o.


KARSIT HOLDING, s.r.o.

Špičkové výrobky nejen pro automobilky

„Naší vizí je být špičkovým dodavatelem

v automobilovém průmyslu,“ vysvětluje

Jiří Grubner, ředitel divize Auto, KARSIT

HOLDING, s.r.o. a dodává: „Vyrábíme

převážně lisované, svařované a lakované

díly pro velké automobilky a pro jejich

subdodavatele. Jsme multitechnologic-

ká firma, která nabízí z jednoho místa

komplexní výrobky a služby.“ Firma

KARSIT HOLDING byla založena v roce

1992 a jedná se o českou kapitálovou

společnost.

1. Dokážete z vaší dnes již téměř

20leté historie „vytáhnout“ jednu,

dvě či tři důležité události, které se

významně zapsaly do vývoje fi rmy?

Určitě. Například v roce 1994 byla po-stavena kataforézní lakovna Eisenmann – v té době to byla druhá největší la-kovna v republice, po té ve Škodě Auto. Od roku 1998 v rámci diverzifi kace vyrá-bíme kromě výrobků pro automotive také zahradní techniku a zahradní traktory. K jednomu z nejdůležitějších momentů došlo v roce 2002, kdy byl tzv. na zelené louce postaven úplně nový závod Karsit Lisovny se supermoderní lisovací a sva-řovací technologií.

2. Všiml jsem si na webových strán-

kách, že vaše divize má 6 závodů:

Jaroměř, Příbram, Dvůr Králové nad

Labem, Nástrojárna Postřelmov,

KARSIT LISOVNY, KARSIT MATA-

DOR… Můžete je v krátkosti předsta-

vit podle důležitosti?

Za naše klíčové závody bych označil dva: Jaroměř a Karsit Lisovny. V nich máme těžiště našich technologií, navíc v závodě Jaroměř je i centrála celé společnosti, která zajišťuje kromě ekonomických i obchodně technické služby pro naše zákazníky a i ostatní závody.

Karsit Lisovny je, jak už jsem uvedl, nejmo-dernější závod ve skupině. Máme v něm supermoderní lisovnu kovových dílů, těž-kou hydraulickou linku šesti lisů Schuller Hydrap do tonáže 1 000 tun a do velikosti nástrojů 3 × 2 metry. V Karsitu Lisovny jsou dále dvě vysoce výkonné lisovací linky Müller Weingarten do tonáže 450


tun a 630 tun a o velikosti nástroje do 3 × 1,2 metru. Máme tam také moderní svařovnu na zadní sedáky pro Citroën C3 Picasso, v lince je šest pracovišť a na ka-ždém pracovišti jsou dva roboty, takže jde o 12 svařovacích robotů v lince. Linka zpracovává výlisky vyráběné přímo v li-sovně, zde se svařují do konečné podoby zadních sedáků a poté se lakují.

Závod Jaroměř je významný tím, že tady máme dvě lakovny, kataforézní a práško-vou – obě vyhovují standardům automo-tive. Kataforézní lakovna slouží převážně k vytváření protikorozní ochrany výlisků, prášková lakovna zase vytvářením po-vrchové barvy určuje vzhled výrobků. Jinak je tady ještě malá lisovna a svařovna, montáž zahradní techniky.

3. Můžete se podobně stručně zmí-

nit o dalších závodech?

V Příbrami se vyrábějí lisované a sva-řované díly zejména z tvářených drátů a ohýbaných trubek. V současné době tam připravujeme nový významný pro-jekt pro skupinu VW. Jinak se v Příbrami ještě vyrábějí výfukové systémy, dodá-váme je hlavně do společnosti Faurecia nebo částečně jako náhradní díly přímo na prodejní trh.

Závod Dvůr Králové vyrábí zahradní tech-niku, zahradní traktory a zahradní ruční sekačky. Naším největším zákazníkem je americká společnost Toro.

A Nástrojárna Postřelmov? Protože, a to jsem již rovněž připomínal, jsme multi-technologická fi rma, tak si zakládáme na tom, že i většinu nástrojů jsme schopni vyrábět ve vlastních závodech, takže – vy-rábíme lisovací a vstřikovací nástroje, a to zhruba z 50 % pro vlastní potřebu, 50 % produkce je určeno pro externí zákazníky.

4. Kam míří vaše produkty (ČR,

Evropa nebo svět)? Kdo jsou vašimi

hlavními zákazníky (jednoho jste už

jmenoval…)?

Obecně se dá říct, že výrobky Karsitu jsou určeny pro oblast automotive a naše vý-robky kupuje většina velkých automobi-lek v Evropě, a to buďto napřímo, což je zejména koncern VW, Škoda Auto, Audi, Seat, Scania, nákladní vozy, Iveco, auto-busy. Jinak zásobujeme také významné prvododavatele automobilového průmy-slu, jako jsou – Benteler, Faurecia, Denso, Inteva, Johnson Controls, Magna, Treves.

Posledně jmenovaný, tedy Treves, je pro nás velmi významný, protože pro něj vy-rábíme rozsahem největší projekt – zadní sedačky pro Citroën C3 Picasso. Pro úpl-nost snad mohu připomenout, že Treves je francouzská společnost, působí globálně na automobilovém trhu a má montážní závod ve Dvoře Králové.

Z oblasti zahradní techniky připomenu, že dodáváme výrobky především na evrop-ský trh, jedná se o země západní Evropy: našimi největšími zákazníky jsou Toro, Ama, Beal, Axxom apod.

5. Požadavky na výrobce se stále

zpřísňují, bez kvalitních subdodávek

a vstupních surovin byste nemohli

sami vytvářet kvalitní výrobky…

Proto: mohl byste se k dodavatelům

blíže vyjádřit?

Vizitka:



Sídlo: Česká republika, Jaroměř



Obor podnikání: automobilový průmysl, zahradní

technika, doprava

Roční obrat společnosti: 1,9 mld. Kč

Management:

Generální ředitel: Řípa František

Ředitel divize Auto: Grubner Jiří

Obchodní manager: Javůrek Jan

KDplanetanávrhy převodových skříní

Naše společnost byla založena v roce 2005 jako nástupce firmy Ing. Václav Kejdana. Jako první aktivity byly zakázkové obrábění, výroba, konstrukce a dodávka planetových převo-dovek pro atypické využití. S postupem času byla nabídka rozšířena i o ostatní druhy převodovek, všeobecnou strojní konstrukci i výrobu v kooperaci.

www.kdplaneta.cz

s.r.o.


Ano – vztah s dodavateli je pro nás velice důležitý a podstatně ovlivňuje také naše výsledky. Naším největším dodavatelem je Outokumpu – jedná se o skandináv-skou společnost s pobočkou v Česku: dodává nám nerezový plech pro výfukové systémy. Další dodavatele připomenu i s jejich produkty – jsou to fi rmy: Thys-senKrupp (plech na výlisky pro lisované díly a pro hlubokotažné díly), Pragmet a Ferona (ocelový plech), Benteler (trubky pro držáky přístrojových desek a výfukové systémy), Voestalpine apod.

6. Pootočme list… „Populární“

otázka – krize… Zvlášť citelně

zasáhla zejména automobilový

průmyslu, a vy s ním máte hodně

společného… Takže: jak silně vás

krize zasáhla?

Krize nás samozřejmě zasáhla – co se týče produktů jak pro automobilový průmysl, tak třeba zahradní techniky. Rád bych upřesnil, že nás krize neovlivnila v roce 2008 ani v roce 2009, naopak – my jsme v roce 2009 měli rekordní tržby. Bylo to způsobeno náběhem dvou dlouho-době připravovaných projektů: v roce 2009 jsme zahajovali sériové dodávky pro zadní sedadla Citroën C3 Picasso a v oblasti zahradní techniky montáž ručních sekaček pro společnost Toro. Oba projekty nám velmi pomohly, na-víc v roce 2009 ještě zákazníci odebrali nasmlouvané množství výrobků, takže jsme v tom roce dokonce oproti před-chozímu roku tržby navýšili. V zahradní technice se u nás krize projevila až v roce 2010, byly přeplněné sklady, vyrábělo se výrazně méně.

7. Rok 2010 máte již po hospodář-

ské stránce určitě vyhodnocený…

Jak vypadal výš výkaz zisku a ztráty?

V roce 2010 se obrat společnosti ve všech oblastech pohyboval na úrovni 1,9 mili-ardy korun. Společnost je trvale zisková, ostatně – nic jiného si ani nemůžeme dovolit, protože, jak všichni vědí, smyslem a cílem každého podnikání je vytvářet zisk, aby se společnost mohla dále rozví-jet. Na druhou stranu nás, jako všechny ostatní podniky, trápí vývoj kurzu, vývoj cen materiálových nákladů, energií… Na tohle vše musíme reagovat a hledat potenciální zlepšení, abychom udrželi trvalou ziskovost.

8. Podívejme se na rok letošní, tj.

2011, případně léta následující… Jak

byste charakterizoval vaše hlavní

úkoly, plány, cíle (včetně inovací,

investicí, novinek…)?

V současné době, jak už jsem říkal, patří k nejzajímavějším projektům příprava pro novou platformu VW, tj. výroba drátěného sedáku. V souvislosti s tímto projektem jsme hodně investovali do technologií, konkrétně do oblasti svařování, tváření, ohýbání drátů, dále připravujeme mo-dernizaci práškové a kataforézní lakovny.

V oblasti zahradní techniky modernizu-jeme obě řady našich strojů, navíc – také tady připravujeme nové projekty, stroje na bázi pohonu 4x4 a terénní provedení zahradních traktorů.

Jinak naším cílem je, abychom se rozvíjeli – proto chceme meziročně dosahovat růst tržeb minimálně o 5 %. Víme, že doba i požadavky našich zákazníků se neustále zpřísňují, na to musíme a hodláme reago-vat, proto paralelně zvyšujeme naše in-terní nároky, optimalizujeme produktivitu práce, všechny pracovní postupy apod.

➢ ➢ ➢


Špičkové výrobky nejen pro automobilky


9. Chtěl byste ještě více popsat akti-

vity KARSIT Holdingu?

Kromě aktivit v oblasti Automotiv, tj. dodávek pro evropský automobilový průmysl, špičkové technologie lisování, svařování a lakování, výroby zahradních traktorů (5 000 ks), zahradních sekaček (15 000 ks), je síla společnosti KARSIT Holding především v diverzifi kaci svých podnikatelských aktivit.

Vedle divize Auto pracuje divize Služeb, do které spadá zemědělská výroba a další rozvojové programy. Například a.s. KAR-SIT Agro hospodaří na více než 4 000 ha zemědělské půdy a za přispění moderní zemědělské techniky vykazuje přijatelné hospodářské výsledky v oblasti zeměděl-ských komodit, ale i v chovu masného skotu Charolais, prasat a významný příjem je z dodávek mléka od krav z Holštýn-ského rodu.

Společnost KARSIT Agro se připravuje na další významné modernizace a inves-tiční výstavby, především pak na moderní posklizňovou linku a bioelektrárnu o vý-konu 2 MWh.

Vedle těchto aktivit společnost KARSIT Holding vlastní dopravní a spediční fi rmu KARSPED, která zajišťuje dopravu vlast-ních výrobků z divize Auto zákazníkům, ale i přepravu pro jiné partnery. Téměř 30 nízkopodlažních velkoobjemových tahačů Mercedes Acros splňuje po stránce objemu i váhy přepravovaného zboží po-žadavky i těch nejnáročnějších zákazníků.

Poslední aktivitou divize Služeb jsou kon-ferenční a hotelové služby se sportovním vyžitím (tenis, squash, bowling, fi tnes…), relaxem (sauna, masáže, bazén…), kon-gresovým sálem pro cca 200 osob, které reprezentuje areál K-Triumf ve Velichov-kách. V současné době probíhá realizace

dostavby, která umožní rozšířené ubyto-vání o dalších 40 pokojů, několik kon-ferenčních salonků, wellness, rozšíření restaurace a teras a to vše s výhledem do krásné přírody s oborou plné zvěře.

K-Triumf vytváří další servisní nabídku pro své klienty – poplatkové odlovy jelení, dančí, mufl oní zvěře ve svých oborách a honitbách, sportovní střelbu na bate-rii a skeetu na asfaltové terče, možnost zhlédnutí výcviku závodních parkuro-vých koní.

10. Máte „nějaké“ závěrečné posel-

ství, důležitou myšlenku?

Automobilový průmysl je krásný, ale zá-roveň tvrdý. Podmínky i konkurence se neustále přitvrzuji a staví před nás nové a nové výzvy, které musíme řešit, a tím nás zároveň nutí být lepší a lepší.


Huisman Konstrukce, s.r.o.

Světové jeřáby i vrtné soupravy

„Jsme součástí nizozemské nadnárodní

skupiny Huisman Equipment, která je sil-

ně technicky orientovanou společností,

konkrétně na vývoj a výrobu speciálních

zdvihacích zařízení, sloužících např.

k lodní přepravě obrovských nadroz-

měrných celků, námořních systémů

pro pokládku a manipulaci s potrubím

v různých mořských hloubkách, vrtných

technologií pro ropu a zemní plyn, dále

na různé speciální projekty pro náročné

a rizikové operace,“ vysvětluje Bc. Ro-

man Stankovič, MBA, ředitel společnosti


1. Spadáte pod společnost Huis-

man. Zajímalo by mě, jaké máte

vy – jako česká fi rma Huisman Kon-

strukce – v jejím „rámci“ postavení?

Rozhodně patříme mezi důležité pilíře celé skupiny. Pro naši mateřskou společ-nost, která má sídlo blízko Rotterdamu, jsme důležitým vývojovým a výrobním centrem. V podstatě naprostá většina z toho, co se kompletuje v mateřské společnosti, pochází tady od nás z Česka.

Naši lidé intenzivně komunikují a cestují za vlastními vývojovými a konstrukčními pracemi, úzce spolupracují s konstrukč-ním oddělením v mateřské společnosti,

stejně tak i naši techničtí pracovníci na dí-lenských provozech, případně technický management cestuje po světě.

2. Provozovna Huisman Kon-

strukce, s.r.o., byla otevřena ve Sviad-

nově (nedaleko Ostravy) v roce 1997.

Mohl byste připomenout důležité

okamžiky ve vaší 14leté historii?

Připomněl bych čtyři etapy.

První etapou byla doba, kdy jsme začí-nali jako relativně malá fi rma o 30 lidech. Přecházeli jsme na výrobu a specializaci v oblasti hlavních nosných ocelových kon-strukcí. Tehdy jsme byli pasivními příjemci know-how.

Druhá etapa se vztahuje k roku 2000, kdy jsme otevřeli konstrukční oddělení v ČR. Nezůstali jsme jen u tvorby a produkce dílenské dokumentace, ale vypracovali jsme se na úroveň designových skupin, které se významně podílejí na tvorbě všech zařízení.

Vizitka:



Sídlo: Sviadnov, Moravskoslezský kraj, Česká

republika

Založení společnosti: 15. dubna 1997


Obor podnikání: těžké strojírenství

Management:

Generální ředitel: Bc. Roman Stankovič, MBA

Výrobní ředitel: Ing. Marek Jandačka


Třetí etapu bych umístil do roku 2006 – k výrobě ocelových konstrukcí, včetně dělení materiálů, svařování a povrchových ochran, jsme přidali montážní a testo-vací činnost. Zvýšili jsme tím kompletnost i komplexnost naší produkce.

Čtvrtou etapou vlastně zažíváme v sou-časné době. Masivně investujeme v prů-myslové zóně Sviadnov u FM. Dokončuje se příprava klíčových investic do mon-tážních hal a administrativního zázemí, které nám umožní zvýšit a dále posílit současnou hi-tech produkci. První fáze výstavby již byla zahájena.

3. Na výrobu jakých produktů

se specializuje Huisman Kon-

strukce, s.r.o.? Jde „jenom“ o pro-

dukty, např. pedestální jeřáby nebo

vrtnou soupravu LOC400, nebo je

toho víc?

Samozřejmě toho navrhujeme a vyrábíme víc. Zmiňované dva produkty vyrábíme jako kompletní, tj. předáváme je zákazní-kům jako otestovaná zařízení, jež splňují všechny mezinárodní normy pro daný průmysl.

Jinak se podílíme na výrobě škály jeřábů, tzn. těžké speciální zvedací techniky pro pozemní a námořní průmysl. Možná jste zachytil, že jsme se podíleli na největším jeřábu s nosností 5 000 tun pro námořní využití.

Připomněl bych také pokládkové systémy, kdy pro nás byla zlomová dodávka pro holandskou společnost Heerema v roce 2001. Šlo o komplexní a technologicky vyspělý a inovacemi propracovaný sys-tém pokládky potrubí na mořské dno do extrémních hloubek. Tím naše fi rma potvrdila svou dominantu na světových trzích právě v této oblasti.

V poslední době máme strategický záměr stát se předním dodavatelem v oblasti vrtných technologií pro námořní prů-mysl a podzemní vrtání pro ropu, zemní plyn a geotermální vrty. Pracujeme třeba na technologiích pro obrovské vrtné lodě, včetně toho, že mateřská fi rma formou joint venture dodá i plavidlo. Jedním z na-šich přímých zákazníků je Shell.

4. Mohl byste mi jako laikovi jed-

noduše vysvětlit, k čemu například

slouží již zmiňovaný pedestální jeřáb

či vrtná souprava LOC400?

Pedestální jeřáb vyniká svým konceptem, všechny navijáky, veškeré strojní zařízení má skryty ve svém těle, nemá klasické protizávaží a strojní ústrojí není vystaveno agresivnímu mořskému prostředí, navíc jeřáb zabírá na palubě velmi málo místa. Každý metr čtvereční na podobných lo-dích je totiž extrémně drahý. Efektivní a štíhlý design včetně vysoké nosnosti patří k přednostem našeho výrobku.

Vrtná souprava LOC400 slouží ke klasic-kému vrtání třeba do hloubek až 6 kilo-metrů, v případě nalezišť ropy, zemního plynu či pro geotermální vrty. Souprava je představitelem nové generace stylu vrtání, která nahrazuje tradiční způsoby, je plně automatizovaná, kontejnerizova-telná, tzn. velmi snadno přepravitelná, a hlavně – kombinuje v sobě dva systémy vrtání: jak klasickými vrtnými tyčemi, tak s tzv. pažnicemi. Souprava má štíhlý de-sign, výkonný a ekologický systém, který je elektrifi kovaný. Její mimořádné atributy umožní vrtat i v hustě osídlené oblasti, například i uprostřed města.

--

-

-

Technomont Frýdek-Místek s.r.o.www.technomont.czF E RRM ON

Lešetínská 701/47, 719 00 Ostrava-KunčiceTel. 596 237 746-8, E-mail: [email protected]

Výroba, oprava, servis, montáže ocelových konstrukcí a technologie,

provedení povrchové ochrany, rektifikace jeřábových drah.




Wirpo s.r.o., Křižíkova 68, 612 00 Brnotel.: +420 543 250 727-9 • fax: +420 543 250 730

[email protected] • www.wirpo.cz • www.svarak.cz

Materiály a technologie pro svařování, navařování,žárové stříkání a řízené předehřevy

• Trubičkové dráty pro svařování a navařování Stein-Megafil®; Stein-TOPCORE® • Plné dráty a elektrody pro svařování a navařování Zander Schweisstechnik; TRADER S.p.a.

Služby v oblasti tepelného zpracováníVe spolupráci se společností Weldotherm Czech s.r.o. zajišťujeme tepelné zpracování pomocí mobilních jednotek přímo u zákazníka.

ELORA GROUP S.R.O. – STAVEBNÍ FIRMA ZABÝVAJÍCÍ SE

www.eloragroup.cz

GROUP s.r.o.

Konstrukční materiály • Uzavřené profily (jekly) EN10210,

EN10219 • Bezešvé trubky dle EN 10210, EN10216 • Podélně svařované trubky dle EN 10219,

EN10217

Přesné svařované trubky a profily EN 10305-1,-2, -3, -5

Hydraulika • Chromované pístní tyče – pístnice • Honované trubky pro výrobu hydraulických

válců • Vysokotlaké hydraulické trubky – trubičky

na hydraulické vedení • Hydraulické komponenty

Potrubí, fitinky, ventily, armatury a nerez ASTM A-312/A-999 v jakostech 304L a 316L ASTM A-312 / ASME SA-312 v jakostech 304L, 316L a 321L

Brno,Studénka,

Hradec Králové,Žilina

www.trubkyajekly.cztel.: +420 532 123251

Mezi nejvýznamnější v minulosti realizované zakázky pro tuzemsko patří dodávky OK. pro Autosalon Opel a fit-centrum p. Olgy Šípkové Praha-Libeň, ČEZ ARÉNA Ostrava, Makro Olomouc, Celnice Chotěbuz, výroba pažnic pro firmu Zakládání staveb Praha a řadu dalších.Náplň práce ale z převážné části tvořily dodávky OK. pro zahraniční odběratele prostřednictvím firem Progress Valašské Mezříčí, Armako Opava, D5-Třinec, Moravské Montáže s.r.o. a Motor Lučina s.r.o.V současné době kromě realizace tuzemských zakázek, dodávek OK. pro developerské stavby Slovensko atd. je hlavním odběratelem a stálým zákazníkem holandská firma působící v ČR, Huisman Konstrukce s.r.o., která napl-ňuje výrobní kapacity naší firmy téměř z 80 %.

5. Kam míří vaše výrobky, pouze

za hranice (Evropa, svět), nebo

„něco“ zůstává i v Česku? Jaká je

po nich poptávka a jaký mají na trhu

úspěch?

Naše výrobky míří zejména na globální celosvětové trhy (Nizozemí, Spojené státy, Brazílie, Singapur atd.). V Česku v zásadě nemáme odbytiště, tady je využitelnost omezená. Přesto je pro nás evropský trh zajímavý, může k tomu přispět i Polsko, pokud se potvrdí informace o zásobách zemního plynu.

Společnost je velmi úspěšná, dokonce i v době krize jsme udrželi tempo pro-dukce. Když svět zaznamenával určité otřesy a poklesy, my díky tomu, že vypl-ňujeme technologicky náročné oblasti, navíc s dlouhodobými investičními celky, projekty totiž trvají rok dva, jsme to ná-ročné období překlenuli, aniž bychom zaznamenali nějaké zásadní změny. Na-opak – v průběhu krize se nám podařilo dokonce kapacity navýšit.

Poptávka po našich zařízeních postupně roste, a to víceméně kontinuálně, podle toho, jak se vyvíjí trh, který pečlivě sledu-jeme. Naše technologie směřujeme třeba i do oblasti obnovitelných energií. Coby technologický partner dokážeme nabíd-nout speciální řešení v podobě špičkové manipulační techniky pro obrovské větrné turbíny na moři.

HL

H Divize výroba o.k., s.r.o.

výrobce ocelových konstrukcí

Činnost firmy pod obchodním jménem HLH Divize výroba O.K., s.r.o. byla

zahájena dne 5.8.1999. Vznikla sloučením třech drobných firem, které v oboru

výroby ocel. konstrukce na našem trhu postupně působí od r. 1994. Společně

pak od roku 1997.

Vyrábíme veškeré druhy ocelových konstrukcí budov pro průmysl i soukromý

sektor v objemu do 100 t. měsíčně. (dle typu konstrukce).

www.hlh.czwww.hlh.cz




6. Hospodářské výsledky za rok

2010 již máte vyhodnoceny. Dají se

charakterizovat? S čím jste byl spo-

kojen, případně nespokojen?

Konkrétní hospodářské výsledky vám bohužel sdělit nemohu. Ale mohu kon-statovat, že jsme ekonomicky úspěšná fi rma, zisková společnost – proto jsme schopni i zásadně investovat do rozvoje jak u nás, tak ve světě.

Spokojen jsem rozhodně s tím, jakým způsobem dokážou naši lidé na naprosto srovnatelné světové úrovni nabídnout svou odbornost a schopnosti, náročnému celosvětovému trhu plně konkurují. To nám umožňuje další rozvoj a dává per-spektivu.

Nepříliš spokojen jsem s tím, že se nám nedaří získat dostatečné množství kvalifi -kovaných pracovníků pro náš obor, který je náročný na odbornost. Proto se snažíme hodně investovat do odborného růstu. Pracovníky nejenom vzděláváme, ale

HOPAX s.r.o.


podílejí se instalačně na projektech v za-hraničí, jezdí na stáže apod., a tak kvali-tativně rostou. Každý, kdo tady pracuje, zažívá rychlý odborný růst. Naše poža-davky jsou vysoké, zaměstnanci musí být schopni samostatné práce, umět se profe-sionálně rozhodovat, nést zodpovědnost.

7. Jaké máte úkoly, plány, cíle,

případně vize na letošní rok či léta

následující?

Máme před sebou a nyní procházíme již zmiňovaným silným investičním progra-mem. Do konce letošního roku bychom chtěli postavit první etapu zázemí haly pro montážní práce, což nám umožní zajistit vyšší kompletnost a komplexitu při vyso-kém standardu kvality. Později bychom na to chtěli navázat další etapou, chys-táme se rozšířit montážní zázemí o další stupeň. Plány už se připravují, projekční činnost již také běží. Vize je taková, že bychom měli být vývojově zase o jeden stupeň výš – chceme vyrábět stále nároč-nější zařízení.

9. Máte nějaké zásadní poselství?

Chtěl bych zdůraznit potřebu zaměst-nanců, plánujeme nárůst 200 lidí. Jedná se zejména o vysoce kvalifi kované zaměst-nance. Netýká se to však jen zkušených lidí, šanci mají také absolventi, například v oblasti konstrukce, tam si je sami vy-chováváme a rozvíjíme. Úzce spolupracu-jeme s technickými středními a vysokými školami v regionu. Zájem máme o strojní inženýry, hydro-elektro-inženýry, pro-gramátory řídicích systémů, inspektory kvality, servisní inženýry, na dílenských provozech pak o strojní mechaniky, spe-cialisty pro montáž hydrauliky, elektro.

Víme, že je potřeba se zaměřit na obory s vysokou přidanou hodnotou. Nejsme žádná laciná montážní dílna, ale společ-nost, která vytváří příležitost pro odbor-níky, kteří jsou uplatnitelní na celém světě. A to si myslím, že je něco, co region a naše země potřebuje dlouhodobě.

www.controltest.cz


První brněnská strojírna, a.s.

Specialista na kotle je z Brna

Je třeba říct, že První brněnská strojírna

je jednou z nejstarších strojírenských

firem nejen u nás, ale i v širším měřítku.

Svůj původ odvozuje od zámečnické

dílny založené p. Johanesem Reifem

v roce 1814 ve Šlapanicích, tj. za tři roky

tomu bude již 200 let. Firma se postupně

rozvíjela jednak v oboru textilních strojů

a hlavně pak v oboru průmyslových

parních kotlů a turbín. V první polovině

minulého století byla ve svém oboru

jedním z evropských center s pobočkami

ve Vídni, Budapešti atd. I v následujících

desetiletích se řadila ke špičce evrop-

ských podniků. Za dobu své existence

společnost dodala více než 5 000 parních

kotlů, 1 600 parních turbín a přes 400

turbín spalovacích.

Tradiční značku První brněnské strojírny ne-sou také První brněnská strojírna Třebíč, a.s., a První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. Ty

jsou však dnes zcela samostatnými akci-ovými společnostmi. V minulosti tvořily všechny tři společnosti jeden subjekt, kterým byla První brněnská strojírna. Nyní má každá z nich jiného majitele, respek-tive jiné akcionáře a vztahy mezi nimi jsou pouze obchodní. Výjimku tvoří právě jen používání značky První brněnská stro-jírna, kterou mohou na základě zvláštní smlouvy používat i společnosti v Třebíči a Velké Bíteši.

V devadesátých letech prošla společnost kupónovou privatizací. V roce 1993 zalo-žila společný podnik s celosvětovým lea-drem v oboru energetického strojírenství, a to společností Asea Brown Boveri ze Švýcarska pod názvem ABB První brněn-ská strojírna (ABB PBS). Později svůj podíl ve společném podniku prodala. Z ABB PBS se stal ABB ENS (ABB Energetické systémy), který v dalších letech přešel pod společnost ALSTOM a Austrian Energy

(výroba kotlů) a pod společnost Siemens (výroba turbín).

V určitém období používala společnost název První brněnská strojírna Brno DIZ. Zkratka DIZ znamenala dodavatelsko-

Vizitka:


První brněnská strojírna, a.s.

Sídlo: Česká republika, Brno

Založení společnosti: 1. 12. 1990


Obor podnikání: komplexní dodávky teplárenských

zařízení


Management:

Generální ředitel: Ing. Vladimír Koudelka

Technický ředitel: Ing. Vladimír Kroča


-inženýrský závod, tedy podnik posky-tující komplexní dodávky. PBS si jej dala do svého názvu koncem devadesátých let z obchodních důvodů, aby zdůraznila svůj inženýrský charakter. Před dvěma lety se pak vrátila ke svému původnímu názvu.

Společnost je dnes čistě inženýrskou spo-lečností, má přes 50 vlastních zaměst-nanců a spolupracuje s řadou externích specialistů a subdodavatelů. Zhruba 60 procent pracovníků fi rmy má vysokoškol-ské vzdělání. „Vysoká kvalifi kace spojená se zkušeností je pro naše produkty rozho-dující,“ zdůraznil generální ředitel společ-nosti Ing. Vladimír Koudelka. Jak dodal, zkušených a kvalifi kovaných odborníků je dnes na pracovním trhu nedostatek. V předcházejících letech totiž, v souvislosti z redukcí domácího průmyslu a exportu, výrazně klesla poptávka po inženýrských projektech z oblasti strojírenství. Firmy, které se věnovaly této činnosti, zanikly nebo omezily svoji činnost a specialisté odešli do jiných oblastí průmyslu. „Řešíme to tak, že přijímáme dva až tři absolventy ročně z Vysokého učení technického v Brně a sami z nich vychováme odbor-níky,“ uvedl Koudelka.

Výkony společnosti nejsou kontinuální, ale kolísají podle rozpracovanosti jednot-livých projektů a jejich rozsahu. V posled-ních letech se tržby společnosti pohybují kolem 150 až 200 milionů korun ročně, v letošním roce to bude přes 250 mil. Kč. Firma tvoří dostatečný zisk na to, aby jí to umožňovalo další rozvoj.

„Můžeme říct, že náš obor je kvůli redukci českého i evropského průmyslu v krizi už patnáct let. Řada investičních záměrů, které by pro PBS znamenaly možné za-kázky, byla kvůli ekonomické recesi odlo-žena. K přímému dopadu krize posledních tří let na fi rmu ale nedošlo,“ konstatoval generální ředitel.

PBS je komplexním dodavatelem pře-devším energetických a teplárenských investičních celků. Jedná se o ucelené do-dávky od zpracování projektu po uvedení do provozu, zejména pro průmyslovou energetiku a teplárenství. Jádry realizo-vaných projektů jsou jednotky středních výkonů.

Hlavním produktem PBS jsou kotle. Součástí dodávky je ale také veškeré pří-slušenství. Firma dodává de facto celou kotelnu. Komplexní dodávku tvoří kromě samotného kotle například i doprava pa-liva ke kotli, vyvedení páry z kotle, hospo-daření se škvárou a dalšími odpady, které vznikají při spalování, vodní hospodářství, izolace všech zařízení, elektroinstalace a ří-dicí systém. Takovou ucelenou dodávku První brněnská strojírna v poslední době

realizovala kupříkladu pro společnost Dalkia Česká republika v jejím závodě Teplárna Krnov. Předloni tam byl uveden do provozu nový kotel určený pro stopro-centní spalování biomasy (bez jakékoli stabilizace jiným palivem) o jmenovitém výkonu 35 tun páry za hodinu, který slouží pro výrobu tepelné a elektrické energie. Ve své době se jednalo o největší kotel tohoto typu a parametrů v celé České re-publice. Podobně v roce 2004 PBS dodala záložní zdroje tepla pro Elektrárnu Opato-vice. Tyto horkovodní kotle na zemní plyn a lehký topný olej slouží jako náhrada pří-padného výpadku dodávek páry z vlastní elektrárny v Opatovicích pro vytápění Hradce Králové a Chrudimi. V letech 2003 až 2006 postavila společnost dva kotle na spalování biomasy, každý o výkonu 55 t páry/hod. pro zákazníky na nároč-ném německém trhu. Ve stejné době pak dokončila a uvedla do provozu dva bloky, každý o výkonu 64 MW v Íránu.

V současné době PBS realizuje výstavbu kotlů spalujících biomasu v Žarnovici na Slovensku, v Kutné Hoře a v Domora-dicích u Českého Krumlova.

Společnost má ve své nabídce zpracování studií, investičních záměrů a prováděcích projektů za použití moderních projekto-vých a konstrukčních systémů. Intenzivně se také zabývá výzkumem a vývojem no-

vých technologií spalování paliv pochá-zejících z obnovitelných zdrojů.

Podle ředitele Koudelky je PBS softwarově i hardwarově vybavena na to, aby mohla poskytovat své služby na nejvyšší úrovni. Za tím účelem vytváří týmy specialistů zaměřené na konkrétní úkoly. Na jejich řešení tyto týmy spolupracují zejména se Strojní fakultou Vysokého učení tech-nického v Brně. Nejedná se přitom jen o výzkum a vývoj, ale i běžné projekty, pro jejichž realizaci je třeba například namodelovat proces spalování.

Společnost přichází na trh s kotli na bio-masu vlastní konstrukce, které byly vyvi-nuty za fi nanční podpory z prostředků MPO ve výkonové řadě 22 až 55 tun páry za hodinu. Parní kotel je obvykle koncipo-ván jako kotel s dvěma vertikálními mem-bránovými tahy a s jedním nechlazeným tahem. Je vybaven roštem s pohazováním paliva navržený ve spolupráci s americkou fi rmou DSC Detroit. Parametry kotle jsou optimalizovány dle konkrétních podmí-nek v teplárně zákazníka a slouží přede-vším pro vysoce efektivní kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie. Proces spalování je automatizován.

„Společnost se zabývala vývojem kotlů na spalování různých druhů biomasy. Jak dřevní štěpky, tak fytomasy, kontami-nované biomasy a jiných obnovitelných

Firma UNIMAN Engliš, s.r.o. se sídlem ve Velkém Tresném v okrese Žďár nad Sázavou vznikla v roce 1995 spojením inovační aktivity konstrukční a inženýrské kanceláře ing. Karla Engliše s řemeslnou a technologickou potencí výrobní základny bývalého podniku SIGMA ve Velkém Tresném. Právě spojením mnohaletých zkušeností v oboru zdvíhací a manipulační techniky konstrukční kanceláře a kvalifikované strojírenské výroby vznikla velmi zajímavá nabídka řešení problémů v oblasti manipulace s materiálem podle přání zákazníka na nejvyšší možné technické úrovni od návrhu až po konečnou montáž.

Firma má ve svém logu slona jako symbol citu, inteligence a síly a právě tyto vlastnosti mají charakterizovat její potenciál a současně i nabídku. Motto firmy je: „Vaši práci umíme uchopit, zvednout, otočit, překlopit a přenést“, a to firma naplňuje jako své poslání.Firma UNIMAN má oprávnění k výrobě vyhrazených zdvíhacích zařízení, je držitelem Velkého svářečského průkazu SLV Saarbrücken a je certifi-kována podle ČSN EN ISO 9001:2001. Firma UNIMAN rovněž splňuje kvalifikační předpoklady stanovené § 2b zákona 199/94 Sb. v platném znění o zadávání veřejných zakázek.

www.uniman.cz

VÁŠ PARTNER V DODÁVKÁCH INVESTIČNÍCH CELKŮ

ENERGETIKA – PLYNÁRENSTVÍ – VODÁRENSTVÍ – CHEMIE

ARMATURY – SERVOPOHONY – POTRUBÍ

www.armast.cz

ENDIN

ASMEGOST

Komplexní dodávky pro investiční výstavbu

PTD CZ, s.r.o. Čs. armády 1081, 684 01 Slavkov u Brna

provozovna: Nížkovice, tel.: 544 220 725, fax: 544 220 735 e-mail: [email protected]

www.ptd.cz

JANKA ENGINEERING s.r.o.Tel.: (+420) 251 088 777Fa: (+420) 251 088 840

[email protected]

chlad

iče vo

díku

parní ohřívače

výměníky do potrubí

okružní chladiče

chladící svazky

chladiče transformátorů

Firma UNIMAN je zaměřena zvláště na výrobu zdvíhacích a mani-pulačních zařízení a speciálně uchopovací techniky, dále zařízení pro stavebnictví, strojírenství, logistiku a na technické přístupy ke speciálním výškovým pracím. Většina dodávek jsou technickým řešením zadání manipulace s břemeny a ostatní jsou dodávky katalogových výrobků. V současné době fi rma více, jak 30 % své výroby exportuje do zemí Evropy i Asie. Firma UNIMAN Engliš, s.r.o. zvítězila v roce 2009 v prestižní soutěži Firma roku Vodafone pro region Vysočina a v celostátním hodnocení České Republiky se umístila na 7. místě

Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz

paliv. Zkoušky na kotle s výkonem 22 až 55 tun páry za ho-dinu jsou již ukončeny,“ řekl Koudelka. Jak poznamenal, další perspektiva jejich prodeje je závislá na rozhodnutí politiků, zda biomasa patří k nadějným palivům budouc-nosti, nebo ne. Její produkce je sice daná kapacitou přírody v určitém místě, ale na rozdíl od ropy nebo plynu její přísun je zaručen. Investice do tvorby biomasy jsou pak srovna-telné s náklady na rozšiřování těžby uhlí, jehož kvalita tak jako tak klesá.

PBS také projektuje a dodává kotle pro paroplynové elek-trárny na odpadní teplo za plynové turbíny o výkonu 5 až 80 MW. Kotle jsou horizontálního provedení, vodotrubné, jedno- až třítlaké. Koudelka zmínil, že paroplynový cyklus se v posledních letech začal využívat také v kompresorových stanicích, které pohání plyn v plynovodech. Kompresory jsou totiž poháněny plynovými turbínami a vzniklé od-padní spaliny lze využít k sekundární výrobě elektrické energie. PBS se zúčastnila výběrového řízení na takovýto projekt pro rakouského zákazníka a srovnatelné projekty lze očekávat i jinde.

PBS rovněž nabízí olejoplynové kotle na spalování top-ného oleje a plynu o výkonech 50–300 tun páry za hodinu a horkovodní kotle o výkonech nad cca 20 MW. Parametry těchto kotlů jsou stanoveny dle konkrétních provozních podmínek v teplárnách provozovatelů.

PBS zajišťuje provozovatelům kotlů teplárenského a elek-trárenského typu opravy a rekonstrukce jejich stávajících zařízení. Kromě toho se zabývala také prováděním rekon-strukcí a opravami parních turbín, repasováním turbínových zařízení a retrofi tem i servisem energetických zařízení. Podle Koudelky ale tato služba přestává být zajímavá, protože většina tepláren nebo elektráren využívá pro tyto účely místní fi rmy, které jsou dobře obeznámeny s lokální technikou a technologií. „Turbíny nejsou nosnou částí naší činnosti a postupně od těchto aktivit ustupujeme,“ dodal Koudelka.

První brněnská je aktivní v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Jak Ing. Koudelka vysvětlil, při pri-márním spalování fosilních paliv v kotlích vznikají oxidy síry a další škodlivé zplodiny. Snahou PBS, jako výrobce moderních kotlů, je zaprvé co nejvíce omezit produkci těchto škodlivých látek a zadruhé snížit na minimum jejich únik do ovzduší. Čistotu primárního spalování řeší PBS sama, sekundární problémy spojené s fi ltrací, odsířením a podobně ve spolupráci s dodavateli těchto zařízení.

Společnost je dnes součástí Energetického a průmyslového holdingu, a.s. Spolupráce s dalšími podniky této skupiny přináší řadu synergických efektů, které dále zvyšují akce-schopnost a fl exibilitu při realizaci náročných energetických projektů.

Ing. Ivan Jemelka

Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz

Diamond PowerCentral & Eastern Europe

®a Diamond Power International, Inc. company

wwwww..dddiaammmonndddppower-cee.comwww.diamondpower-cee.com

pro – vysokých a rové – prvky a

– r – a pr pro –

Power Europe r

pomáhá i

ze

Power

a –

pro

ávoaps ykmop jvkf o mjáz a avap ázR .ykvaaop jorá ás r cborýv a oak mjovzor – oávz ymz oy kaj v rwoP omaD

a – s

r & r s.r.o.

v v

a

za z

v

r & r s.r

v

Power al –

ve a

Power

80 a

v a 1 600

„Spolehlivá díky svým zkušušeenostem.

PrPreeferovaná pro výkon“.


ZPS – SLÉVÁRNA, a.s.

Odlitky hlavně pro strojírenský průmysl

„Jsme slévárna, která se svou 90letou

tradicí dnes patří k nejmodernějším

slévárnám ve střední Evropě, specializu-

jící se na výrobu odlitků z šedé a tvárné

litiny ve váhové kategorii 30 kg až 10

tun,“ uvedl v úvodu interview Eugeniusz

Szturc, místopředseda představenstva

a ředitel společnosti, ZPS – SLÉVÁRNA,

a.s., Zlín.

1. Hovoříte o 90leté tradici… Jak

tomu mám rozumět, lze to vysvětlit,

když podle obchodního rejstříku jste

vznikli 16. 2. 1993?! Na „co“ či „koho“

navazujete?

První zmínky o slévárenské činnosti ve Zlíně sahají na začátek 20. let minu-lého století, kdy si fi rma Baťa, tehdejší výrobce obuvi, zřídila slévárenskou dílnu pro výrobu náhradních dílů pro obuvnické stroje.

2. A tam jsou vaše kořeny?

Ano, jistě. Ostatně tak, jako prakticky u většiny větších fi rem tady v oblasti Zlínska, téměř každá z nich má kořeny v baťovských továrnách.

3. Nicméně, jak jsem uvedl, podle

obchodního rejstříku jste vznikli

v roce 1993… Nebo to bylo složitější?

Ano – v průběhu kuponové privatizace vznikla z původního státního podniku ZPS naše mateřská společnost ZPS, a.s., ze které jsme byli v roce 1993 vyčleněni spolu s ostatními obslužnými provozy jako 100% dceřiné fi rmy ZPS, a.s.

4. Pojďme ještě k dnešku… Jste

členy skupiny Tajmac Group… Jaké

v ní máte postavení?

ZPS – SLÉVÁRNA, a.s., je největší „dcerou“ Tajmac – ZPS, a.s. Slévárna zajišťuje klíčové dodávky odlitků pro její strojírny. Podíl na dodávkách pro mateřskou společnost činí přibližně 20 % naší produkce, zbylých 80 % zajišťujeme prostřednictvím našich tuzemských a zahraničních zákazníků.

5. Ještě bych se vrátil ke skupině

Tajmac Group… Přece jenom: ona

musí mít rozhodující slovo ve vašem

vývoji, nebo se pletu?

Samozřejmě je tady standardní vztah mezi „matkou“ a „dcerou“, kdy mateřská společnost na základě rozhodnutí valné hromady defi nuje prostřednictvím statu-tárních orgánů vizi a další směřování fi rmy. Na druhou stranu je tady však dostatečná svoboda v jednání a kompetence v roz-hodování managementu fi rmy, zajišťující pružnost a efektivnost v řízení společnosti.

6. Jak jste řekl v úvodu, speciali-

zujete se na výrobu odlitků z šedé

a tvárné litiny. Jaké jsou trendy mezi

oběma skupinami? A co je ziskovější?

V současné době dochází k postupné změně podílu odlitků z šedé a tvárné li-tiny. ZPS – SLÉVÁRNA, a.s., byla původně technologicky určena pro výrobu odlitků ze šedé litiny, dnes převládá trend, co se týče požadavků na materiál, směřující k tvárné litině. Tento trend vychází z po-žadavků konstruktérů, kteří se dle mého názoru chovají i trochu více alibisticky, protože tvárnou litinu vyžadují i u vý-robků, pro které by byla dostačující šedá litina. Pro představu – před 10 lety byl podíl tvárné litiny na naší produkci řádově v jednotkách procent, v současné době je to už kolem 40 %.

Co se týká ziskovosti jednotlivých pro-duktů, tak nejzajímavější pro nás jsou vý-robky, u kterých je největší pracnost, tzn. ty nejsložitější, které však díky technologii umíme vyrobit rychle. Obecně platí – čím vyšší krycí příspěvek za jednotku času, tím větší výsledný fi nanční efekt.

7. Trochu kacířská otázka, ale: dá

se konkrétně pojmenovat jeden pro-

dukt, kterého vyrábíte nejvíc, přináší

vám nejvyšší zisk?

V současné době tvoří největší podíl v na-šem portfoliu zákazníci ze strojírenského a energetického průmyslu, pro něž vy-rábíme například: základny pro přesné strojírenství, vřeteníky, upínací prvky, pře-vodové skříně turbín a rychlovlaků, skříně hydromotorů, tělesa ventilů a mnoho dalších. Pokud bych měl vyzdvihnout ty „nejziskovější“, potom bych se zmí-nil např. o lopatkách čerpadel, u kterých jsou vysoce nadstandardní požadavky na vnitřní jakost a jejichž výrobu jsme úspěšně zvládli.

8. Nabízíte „komplexní služby“, co si

za „nimi“ mám představit v souvis-

losti s jednotlivými pracovišti – mo-

delárna, slévárna, obrobna, labo-

ratoř, zkušebna? Můžete je popsat,

charakterizovat?

V okamžiku, kdy po nás zákazník poža-duje výrobek, je naší povinností dodat ho ve fi nální podobě s tím, že všechny činnosti jsou, pokud možno, zajištěny pod jednou střechou. Na začátku posoudíme a případně poradíme druh materiálu, ze kterého má být výrobek výroben, včetně


případných konstrukčních korekcí. Ná-sledně ve vlastní modelárně vyrobíme model, který je přizpůsoben naší tech-nologii, což velmi usnadňuje celý pro-ces. Po odlití, odlitky podle požadavků zákazníků obrobíme na naší obrobně nebo případně odlitky, u kterých je vy-žadovaná přesnost v setinách milimetru, obrobíme u mateřské společnosti Tajmac – ZPS. Hotové odlitky musí splňovat poža-davky na chemické složení, mechanické vlastnosti, vnitřní strukturu apod., jejichž prověření je úkolem právě laboratoře a zkušebny. Laboratoř navíc kontroluje i kvalitu všech vstupních surovin, tak aby byla zabezpečena kvalita vyráběného materiálu.

9. Kam směřují vaše produkty?

Podíl exportu se pohybuje na úrovni 55 %. Podstatná část našich produktů zůstává v Evropě, hlavními odběrateli jsou Ně-mecko, Itálie, Švýcarsko, Anglie, Švéd-sko, Norsko, Izrael. Část produkce putuje do USA. Marketingové a obchodní aktivity dynamicky rozšiřujeme.

10. Trochu jiné aktuální téma… Jak

jste si například poradili s krizí?

Krize zasáhla slévárnu v druhé půlce roku 2008, kdy celý obor klesl v průměru o 50 až 60 %, u nás konkrétně o 55 %. Slévárna musela přijmout tvrdá úsporná opatření, tj. snížení počtu zaměstnanců, snížení fi x-ních nákladů, hledání úspor v technologii, atd. Jediným pozitivem tohoto období bylo snižování cen vstupů, takže jsme mohli vycházet vstříc našim zákazníkům. K odeznívání krize začalo docházet v polo-vině roku 2010, kdy se obchod začal znovu rozjíždět. V současnosti můžeme konsta-tovat, že jsme na 80 % výkonu roku 2007.

11. Můžete věnovat větší pozornost

hospodaření v roce 2010?

Účetní rok 2010, který pro nás vzhledem k souladu s mateřskou společností řídící se účetním rokem skončil k 30. 9. 2010, byl pro nás ještě ve znamení útlumu, i když jsme již zaznamenávali známky oživení.

Poklesu tržeb, v porovnání s obdobím před krizí, odpovídá i celkem výrazná ztráta, jež dosahuje řádu desítek milionů.

12. Předpokládám, že letošní rok

bude optimističtější…

Určitě ano. Jak jsem předeslal, v loňském roce již docházelo k postupnému oži-vování zejména na strojírenském trhu. Kapacita slévárny je cca 15 000 tun odlitků ročně, což byla i produkce v roce 2007. V současné době jsme na úrovni 12 000 tun, pro zajímavost, v době krize to bylo 7 000 tun odlitků. Z toho je patrný velmi intenzivní nárůst produkce, a tím i pro-dejů. Tento nárůst produkce s sebou nese velmi výrazný tlak na zajištění fi nancování zvýšené rozpracovanosti, pohledávek i skladových zásob. Vzhledem k „ochotě“ bank aktivněji se podílet na fi nancování potřeb fi rem jsme nuceni si toto zajistit z vlastních zdrojů a zdrojů našich obchod-ních partnerů.

13. Připravujete nějaké zajímavé

novinky třeba v technickém rozvoji?

Poslední větší investice, ve výši 40 mil. Kč, byla ukončena na začátku roku 2009 modernizací tryskačů, které nám dnes umožňují tryskat odlitky o délce 6 metrů a váze 15 tun. Letos jsme pořídili tryskač pro menší odlitky a připravujeme investici především do snížení emisí z naší kupo-lové pece.

14. Máte ještě „v rukávu“ nějakou

další důležitou informaci nebo

libůstku?

Nenazval bych to libůstkou… Ale je věc, která nás v posledních letech trápí, a myslím si, že se týká všech sléváren. Jde o model státního vzdělávání. Stále častěji se potýkáme s tím, že množství lidí, kteří jsou vzdělaní v oboru slévárenství nebo hutnictví, ale i strojírenství, rok od roku klesá a s tím klesá i počet škol poskytují-

cích toto vzdělání. V poslední době byla např. uzavřena slévárenská průmyslovka v Brně. Odborníků, kteří budou schopni převzít naší štafetu, je a bude velmi málo. Vždyť absolventy vysokých odborných škol počítáme na jednotlivé kusy.

Samostatnou kapitolou je učňovské vzdě-lávání v oboru – tak to prakticky zaniklo. V republice už nenajdete výuční obor slévač, modelář, a když, tak pouze tam, kde si fi rmy vzdělávání zajišťují samy. Tento problém bude pro slévárny čím dál palčivějším. Jestli tedy chceme roz-víjet hutní a strojírenskou tradici, která tady v ČR bezesporu je, neměli bychom na oborové vzdělávání zapomínat, resp. neměly by zapomínat zainteresované státní instituce.

Nakonec budou muset vzdělávání za-jišťovat fi rmy samy, tak jak to už dělají v současnosti, kdy rekvalifi kují absolventy obchodních akademií, hotelových a eko-nomických škol a učí je slévárenskému řemeslu, ale zdá se mi, že je to zbytečná ztráta času pro všechny strany.

Vizitka:


ZPS - SLÉVÁRNA, a.s.

Sídlo: Česká republika, Zlín, Malenovice


Počet zaměstnanců: cca 380

Obor podnikání: slévárna šedé a tvárné litiny


Management:

Generální ředitel, jednatel: Ing. Eugeniusz Szturc

Obchodní ředitel: Jan Zábský, MBA

Výrobní ředitel: Ing. David Pacola

Výrobce anorganických pojivových systémů pro slévárny.

www.vodnisklo.cz


PILANA a.s.

Pilana – nástroje pro dřevo i kov

Firmy skupiny Pilana se řadí k největším

evropským výrobcům kvalitních ocelo-

vých nástrojů. O současné činnosti i bu-

doucím vývoji jsme hovořili s předsedou

představenstva společnosti Pilana a.s.,

Ing. Jiřím Michalem.

Kdy fi rma vznikla, jaké mezníky v jejím

vývoji považujete za nejdůležitější?

Už v roce 1934 byla založena První mo-ravská továrna na pily a nástroje, letos je to tedy 77 let, kdy se tady v Hulíně

začalo vyrábět nářadí a nástroje pro ře-meslníky. V současné době se ale orientu-jeme hlavně na nástroje pro průmyslové odběratele, původní výroba pro řeme-slníky představuje méně než 3 % sou-časné produkce. K významným mezníkům v existenci fi rmy patří znárodnění podle Benešových dekretů v roce 1945, po něm podnik získal nový název Pilana. V roce 1958 ztratila fi rma samostatnost – při reorganizaci průmyslu byla zařazena jako výrobní závod pod Nářadí Praha, pozdější NAREX Praha. Po roce 1990, kdy se NAREX rozčlenil na menší podniky, jsme se znovu vrátili k názvu Pilana. V roce 1990 vznikla

Vizitka:


PILANA a.s.

Sídlo: Nádražní 804, Hulín



Obor podnikání: pronájem nebytových prostor,

dodávky energií

Roční obrat společnosti (2010): 139 441 tis. Kč

Management:

Generální ředitel, jednatel, předseda představenstva:

Ing. Jiří Michal


Pilana akciová společnost. Poslední, zá-věrečná etapa se uskutečnila v roce 1992, kdy proběhla privatizace a vznikla skupina fi rem, které v našem areálu vyrábějí ná-stroje pod značkou Pilana. Uspořádání z privatizace trvá víceméně do dneška. V letech 2000 až 2007 bylo toto propojení fi rem nejtěsnější – celá skupina měla spo-lečný obchod, který zajišťovala Pilana a.s. Protože jsou ale produkty jednotlivých fi rem poměrně rozdílné a společnosti potřebovaly v rostoucí konkurenci rozvíjet přímý kontakt s koncovými zákazníky, po sedmi letech se tedy obchodně znovu osamostatnily.

Jaká je struktura společnosti?

V areálech Hulín a Zborovice, které spra-vuje Pilana akciová společnost, podniká deset fi rem ve výrobě nástrojů na dřevo a kov. Okolí nás vnímá jako jeden subjekt Pilana, i když to organizačně tak není.

Jste stále ryze českou fi rmou bez za-

hraničního kapitálu?

Pouze jedna ze společností, která podniká v areálu, má 100% účast zahraničního

kapitálu, všechny ostatní fi rmy jsou vlast-něny českými majiteli.

Které výrobky či služby tvoří základ

portfolia a které jsou doplňkové?

Již jsem se zmínil o řemeslnickém nářadí jako prapůvodním sortimentu, ten je však dnes už opravdu okrajový. Základ nyní tvoří nástroje pro průmyslové zpraco-vání kovů a dřeva. Objemově převažují nástroje na dřevo, nicméně v celkové produkci se více fi rem z areálu zabývá výrobou nástrojů a nářadí na zpracování kovů. U dřevonástrojů jsou stěžejním sortimentem hoblovací a speciální nože, které představují ročně zhruba 400 mil. Kč obratu, další významnou položkou jsou kotouče na dřevo s SK plátky, kde jde o roční obrat řádově 120 až 130 mil. Kč, pak jsou to ostatní nástroje na dřevo – katry, strojní listy… Z nástrojů na kov se v Pilaně tradičně vyrábí listy do ručních i strojních pil, kotoučové či segmentové pily. Celkově se jedná o poměrně široké portfolio, které se stále vyvíjí v závislosti na požadavcích trhů a zavádění nových způsobů opracování dřeva a kovu.

Můžete popsat moderní technologie,

které při výrobě využíváte?

V posledních letech došlo k velkému tech-nologickému posunu, většina výrob dříve založených na mechanickém opracování dnes vychází z technologií řezání laserem, velký technologický skok jsme udělali i v tepelném zpracování – využíváme va-kuové a průběžné pece, vysokofrekvenční kalení, což jsou poměrně nové techno-logie. Co se týče konečného opracování, máme například velmi dobou technologii pro výkonné broušení ploch a CNC stroje na třískové obrábění a ostření. Naše spo-lečnosti jsou z hlediska vybavení, myslím, na dobré evropské úrovni.

Kolik procent výrobků vyvážíte a kdo

jsou vaši největší zahraniční odběra-

telé?

Počet zákazníků je v řádu tisíců, vyvážíme do přibližně 70 zemí. Orientujeme se pře-devším na střední a východní Evropu plus Rusko. Zaměření na země bývalého vý-chodního bloku je dáno historicky, Pilana byla součástí svazku obdobných fi rem v rámci RVHP a své zboží na těchto trzích

Phone: +49 (0) 211 31086 0Fax: +49 (0) 211 31086 32

[email protected]

Spolehlivý partnerpro profesionály v ostření pil a nástrojů

www.vollmer-group.com | www.vollmer.cz | www.korinek-kk.cz


PILANA a.s.

Pilana – nástroje pro dřevo i kov

realizovala prostřednictvím podniků za-hraničního obchodu. Dobré jméno značky Pilana se ve střední a východní Evropě udrželo. Dnes ale velkou část produkce vyvážíme i do západní Evropy, poměrně významný podíl tvoří i dodávky na Dálný východ, do Číny či Austrálie. Objemově menší část vývozu zatím směřuje do USA

a Jižní Ameriky. Podle jednotlivých společ-ností je celkový objem exportu mezi 50 až 90 % jejich výkonu. Celkově vyvážíme ročně zboží za 30 mil. eur.

Je problémem konkurence z Asie?

V Číně máme své zastoupení a situaci sledujeme zblízka. V současné době ale

podle našich informací směřuje vývoj v Číně spíše ke zvyšování cen, zpožďují se dodávky. Situace je tam složitá – kapa-city, které tam byly vybudovány, nevyrábí na plný výkon, neboť nemají elektrický proud. Takže čínská konkurence nám sice do jisté míry komplikuje život, ale neohro-žuje nás. Naopak postupně očekáváme

Jsme silný partner, kdykoliv nás potřebujete

Financujeme: Stroje a zařízení | High-tech technologie | Projekty využívající obnovitelné zdroje | Dopravní

techniku – auta, letadla, lodě, autobusy, vagony

www.rl.cz | www.fi nancovanivozu.cz

216x105.indd 1 8.9.11 15:01

Expert na rovnací techniku

ARKU Maschinenbau GmbHBaden-Baden / GermanyTelefon +49 (0) 72 21 / 50 [email protected], www.arku.de

po vyrovnání

príprava materiáluz cívekpro profilovacílinky

ˇ

linky pro podélnéa prícné deleníˇ ˇˇ ˇ

linky propodávánímateriálu k lisum°

rovnání dílu°

FlatMaster dosahuje vynikajících výsledku pri rovnánívysekávaných, laserem a plamenem delených dílu

° ˇ°

predˇ

FlatMaster ® – rada rovnacích strojupro plechové díly tloušt’ky 0,5 - 60 mm

ˇ °


opačný trend – že naše zboží bude v Číně stále více konkurenceschopné.

Dotkla se společnosti krize? Jak se vy-

rovnáváte s recesí?

Máme štěstí, že se díky našemu širokému portfoliu výrobků recese neprojevila na-ráz. Nejprve se do krize dostaly společ-nosti vyrábějící nástroje na dřevo, poté výrobci nástrojů na kov, s mírným zpož-děním pak dodavatelé pro výrobce strojů. Sortimenty byly postiženy poklesem od 5 do 70 %, ale nyní se dá říci, že toto období všechny fi rmy v areálu úspěšně přečkaly. Koncem roku 2010 byly objemy výroby na úrovni před krizí. Díky úsporám vyšly fi rmy z recese fi nančně stabilizo-vané a dokonce i technologicky posílené, protože některé konkurenční evropské společnosti zanikly a nám se podařilo levně odkoupit jejich strojní vybavení.

Podílíte se na charitativních progra-

mech či podporujete nějak region,

v němž se vaše provozy nachází?

Podporujeme především menší regionální organizace a zájmové spolky.

Jak velký objem investic vkládáte

do modernizace fi rmy?

Dlouhodobě se snažíme investovat zpět asi polovinu zisku, za poslední rok to bylo v obou areálech kolem 100 mil. Kč. Čás-

tečně šlo o nákup nových technologií, vloni jsme také investovali do oblasti úspory energií – zapojili jsme se do pro-gramu zaměřeného na snižování nákladů a omezení spotřeby energií jak na topení, tak na výrobu.

Kam směřuje vývoj fi rmy, v čem vidíte

budoucnost?

Stávající potenciál fi rmy budovaly čtyři generace lidí. I my preferujeme dlouho-dobou prosperitu a rozvoj podnikání. Za základní prvek úspěchu považuji rozvoj technologií, bez něj se produktivita nedá zvyšovat. Snažíme se udržet i pracovní místa, neboť zaměstnáváme asi 800 pra-covníků z našeho regionu a cítíme vůči nim zodpovědnost.

Kterou z oblastí považujete za nejdů-

ležitější – propagaci, vývoj, získávání

a podporu vzdělávání zaměstnanců,

obchodní politiku?

Klíčoví jsou pro fi rmu kvalifi kovaní pra-covníci. Dalším důležitým prvkem je sta-bilita podnikatelského prostředí, to však nemůžeme nijak ovlivnit. A za třetí je to už zmíněný technický vývoj – aplikace nových poznatků a technologií v praxi.

Dana D. Daňková


Ředitelství silnic a dálnic, Závod Praha

Dálnice jsou nástrojem evropské integrace

Ředitelství silnic a dálnic, Závod Praha,

je největší závod státní příspěvkové or-

ganizace Ředitelství silnic a dálnic, zří-

zené Ministerstvem dopravy a spojů ČR.

Závod Praha má na starosti výstavbu

dálnic v Čechách a dále výstavbu i údrž-

bu silnic první třídy včetně rychlostních

komunikací na území Středočeského

kraje. Závod má proto čtyři úseky. Úsek

výstavby silnic, Úsek výstavby dálnic,

Provozní úsek a Ekonomický úsek.

Závodu Praha bylo celkem na výstavbu a opravy komunikací přiděleno ze Stát-ního fondu dopravní infrastruktury, z Evropské unie, z úvěrů a z provozních prostředků v letošním roce téměř devět miliard korun. Loni to bylo 11,5 miliardy.

Závod má 84 zaměstnanců, z toho při-bližně 45 procent z nich má vysokoškolské vzdělání. Ostatní mají většinou střední školu a téměř všichni disponují dlouho-letou praxí v oboru.

„Kvalita dálniční sítě zásadně ovlivňuje zájem investorů o danou lokalitu. Kromě toho zeměpisná poloha České republiky předurčuje naši zemi k tomu, aby byla tranzitní. Pokud budeme mít kvalitní infrastrukturu, můžeme na tom jen vy-dělat. Desítky miliard do výstavby dálnic se investovat vyplatí, uvážíme-li všechny výhody, které to přinese včetně kom-fortu a bezpečnosti dopravy,“ řekl ředitel Závodu Praha Ing. Jiří Mayer. Podle něj většina z nás už asi má zkušenost s tím, jak se jede po moderní dálnici, která je

navíc vybavena kvalitním informačním systémem. Připojil ještě, že velké stavby jako dálnice jsou často realizovány i z pro-středků Evropské unie, protože dálniční síť je také významným nástrojem evropské integrace.

Závod Praha realizuje desítky staveb. Jedná se o stavby nových silnic první třídy i opravy těch stávajících, především však buduje dálnice v české části státu, jako je D8 ve směru Lovosice–Řehlovice nebo D3 v Jihočeském kraji. Závod Praha připravuje rovněž modernizaci dálnice D1. Velmi vý-znamnou rozestavěnou silnicí je obchvat Kolína či Líbeznic.

Často se jedná se o relativně velké in-vestice. Výstavba dálnice D8 předsta-vuje asi 12 miliard korun. D3 je přibližně


Úseky s poplatkem- od uvedení do provozu- v pr b hu roku 2011

Úseky bez poplatku

Úseky s poplatkem Dálni ní známky ( asové zpoplatn ní)

Stav k 1.1.2011

za 10 miliard. Zprovozněná část okruhu kolem Prahy, takzvaná R1, byla posta-vena za 20 miliard korun. Na druhé straně některé opravy silnic představují také poměrně malá množství peněz v řádu desítek nebo stovek tisíc.

Z významných staveb z hlediska zlepšení dopravní situace to znamená uvedení do provozu, lze jmenovat již zmíněný ob-chvat Líbeznic na silnici I/9, který byl zpro-vozněn koncem července letošního roku, a část obchvatu Kolína na silnici I/38, jenž bude zprovozněn také ještě letos. V roce 2011 bude dále uveden do provozu úsek dálnice D8 mezi křižovatkami Lovosice

a Bílinka. Jihočeská dálnice D3 by měla být dokončena v roce 2013. Modernizace ně-kterých úseků dálnice D1 by měla začít již v příštím roce. „Na D1 je kladen nyní velký důraz. V příštím roce bychom proto určitě chtěli alespoň některé úseky realizovat. To bude začátek celé modernizace D1 od Mirošovic po Kývalku, spočívající sice v rozšíření, ale nikoli o další jízdní pruh. Pro běžný provoz zůstanou k dispozici pruhy dva,“ konstatoval Mayer.

Investorem staveb je stát. Ředitelství silnic a dálnic České republiky jej v této roli zastupuje. To znamená, že připravuje in-vestiční záměr, organizuje územní rozhod-

nutí, stavební povolení, provádí stavební dozor po celou dobu výstavby a nakonec zajišťuje kolaudaci. Projektanty a dodava-teli je široká škála organizací, které jsou vybírány na základě výběrových řízení dle příslušného zákona.

„Povolovací proces s sebou nese řadu problémů. Jedná se například o výkup pozemků. Při realizační fázi se setkáváme také s řadou obtíží. Ty lze ale řešit opera-tivně a nezasahují tak zásadně do para-metrů staveb jako zmíněný povolovací proces. Při něm je vzhledem k platné legis-lativě někdy velmi složité najít řešení pro danou stavbu. Stavební zákon nerozlišuje

Tradice – profesionalita – kvalita

DÁLNICE, POZEMNÍ KOMUNIKACE VŠECH TYPŮMOSTY MONOLITICKÉ A PREFABRIKOVANÉVODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBYEKOLOGICKÉ STAVBYPOZEMNÍ STAVBYPROTIHLUKOVÉ STĚNYINŽENÝRSKÉ SÍTĚREKULTIVACE

ŽIVIČNÉ SMĚSIDRCENÉ KAMENIVOBETONOVÉ SMĚSISILNIČNÍ PREFABRIKACI

Škroupova 719500 02, Hradec Králové

telefon: 495 842 111email: [email protected]: [email protected]

www.msilnice.cz

REALIZUJEME: DODÁVÁME:


Znakon, a. s.Sousedovice 44386 01 Strakonicetel. 383 321 445, fax 383 322 553e-mail: [email protected], www.znakon.cz

Silnice Horšovský Týn a.s.Nad rybníčkem 40, 346 01 Horšovský TýnIČO: 45359164, DIČ: CZ45359164, Telefon: 379 410 301, Fax: 379 422 795

velikost stavby. Možná by stálo za zamy-šlení omezení počtu rozhodnutí, které povolovací proces v některých případech velmi protahují,“ uvedl Mayer.

Cena za kilometr dálnice byla předmětem kritiky politiků i veřejnosti. Ing. Mayer k tomu řekl, že v poslední době se ne-setkal s fundovanou studií, která by po-rovnávala cenu jednoho kilometru nově postavené dálnice v jednotlivých zemích. „Z hlediska průměrné ceny je to velmi složitá věc a lze ji vykládat i tak, jak si různé zájmové skupiny přejí. V každém případě relevantní jsou však jen přepočtená data, očištěná od jednotlivých vlivů, které jsou v každém konkrétním případě jiné, ať už se jedná o vlivy technické, nebo daňové a podobně,“ míní Mayer. Jak dodal, kromě toho u nás jsou velmi složité geologické a geografi cké podmínky, na které projekt musí reagovat. Stavba dálnice v Čechách vyžaduje relativně hodně tunelů a mostů. Proto je velmi komplikované porovnávat cenu za jeden kilometr dálnice postavené u nás s kilometrem postaveným jinde

bez podrobné a kvalifi kované studie. „Po-kud ale chceme cenu za jeden kilometr snížit, je možné změnit odpovídajícím způsobem projektovou dokumentaci. Lze redukovat počet podjezdů, nadjezdů, mostů, výjezdů a tak dále,“ vysvětil Mayer a dodal, že na takovém řešení se pracuje. Nad jednotlivými projekty byly vytvořeny supervize, jejichž úkolem je optimalizace projektů tak, aby splnily svůj účel, avšak co možná nejúsporněji.

Krach „čínského řešení“ stavby dálnice v Polsku podle Mayera ukázal, že výběr zhotovitele pouze podle ceny nemusí být ideální řešení. Při výběru zhotovitele pro stavbu dálnice je totiž ještě třeba mít jistotu, že budou dodrženy příslušné termíny a kvalita. „Soutěž na zhotovitele tak důležité zakázky by měla být trans-parentní. Pokud některé zúčastněné subjekty využívají dotační politiky ma-teřských států, pak taková soutěž nemůže být spravedlivá.“

Přibližně jedna čtvrtina až jedna třetina aktivit Závodu Praha je věnována opra-vám silnic a dálnic. Do opravy dálnic se letos v Závodě Praha investovalo přibližně 750 milionů korun. Pro renovace a údržby silnic první třídy ve Středočeském kraji částka činila více než 500 milionů korun. „Tato silniční síť je ve velmi špatném stavu. Prostředky na opravu a údržbu nebyly v minulosti dostatečné s ohledem na hus-totu této sítě a její zatížení a stáří. Aby se zastavilo průběžné zhoršování stavu silniční sítě, bylo by na opravy nutno vy-naložit cca 1 miliardu ročně a k dosažení znatelného zlepšení v relativně krátké době dokonce zhruba dvojnásobek dosud přidělované částky. Navíc, v druhé polo-vině loňského roku byly opravy zastaveny a nebyla provedena údržba před zimou. V letošním roce fi nančních prostředků také mnoho není,“ uzavřel Mayer.

Ing. Ivan Jemelka

Ředitelství silnic a dálnic, Závod Praha

Dálnice jsou nástrojem evropské integrace

DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r. o. Masarykovo náměstí 5/5 702 00 Ostrava – Moravská Ostravatel.: +420 595 132 011 fax: +420 595 132 [email protected], [email protected]

SILNICE, MOSTY, INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r. o. je projekční, inženýrská a konzultační firma se specializací a zkušenostmi při výstavbě a rekonstrukcích dálniční a silniční sítě, v projektování dopravní sítě měst, v řešení problematiky v oboru dopravního inženýrství a v projektování vodních staveb. Projekty jsou řešeny komplexně, včetně inženýrské činnosti.

Projektová, inženýrská a konzultační organizace

Držitel certifikátů systému jakosti dle ČSN EN ISO 9001:2001 a ČSN EN ISO 14001:2005


nieveltLabor Praha, spol. s r.o.

Společnost NIEVELT-Labor Praha, spol. s r.o. je nezávislou akre-ditovanou laboratoří pro zkoušení materiálů pro výstavbu dopravní infrastruktury. Společnost má v současné době sedm pracovišť (laboratoří) po celé České republice. V roce 2007 byla založena dceřiná společnost na Slovensku (NIEVELT-Labor Slovakia s.r.o.) a v roce 2010 dceřiná společnost v Polsku (NIEVELT-Labor Polska Sp. z o.o.) se stejným rozsahem služeb.

Nabízený rozsah služeb:

• zkoušení zemin, kameniva, cementových betonů, asfaltových pojiv a asfaltových směsí

• zpracování počátečních zkoušek typu asfaltových směsí

• zpracování průkazních zkoušek recyklovaných směsí

• diagnostika vozovek (měření únosnosti zařízením FWD / HWD, georadarová měření [GPR], odběry jádrových vývrtů do hloubky až 10 m, provádění digitálního snímání stavu povr-chu, aplikace výsledků do systémů hospodaření s vozovkou)

• navrhování způsobů a technologií oprav vozovek

• konzultační a projektová činnost

• vědecko-výzkumná činnost

Společnost působí na českém trhu od roku 1993.

Houdova 18, 158 00 Praha 5Tel.: +420 267193402, Fax: +420 267193400E-mail: [email protected]

www.nievelt.cz

Členství INFRAM a.s. v odborných sdruženích:

– Česká asociace konzultačních inženýrů – CACE, řádného člena EFCA a FIDIC

– Česká betonářská společnosti– Sdružení pro sanace betonových konstrukcí International

Concrete Repair Institut se sídlem v USA– Česká silniční společnost– Společnost je zapsána do Seznamu kvalifikovaných dodava-

telů MMR ČR

INFRAM a.s. významný dodavatel Ředitelství silnic a dálnic ČR

Společnost INFRAM a.s. řídí a kontroluje významné zakázky dopravní infrastruktury v České republice i v zahraničí. Hlav-ními domácími zákazníky jsou Ministerstvo dopravy, silniční a dálniční společnosti, železniční organizace, obce i soukromí klienti. Prostřednictvím svých dceřiných společností operuje INFRAM a.s i na Slovensku, v Bulharsku i v Rumunsku. Pro své zahraniční klienty zajišťovala zakázky i v Německu, Chorvatsku, Rakousku Francii a Irsku.

EN ISO 9001:2009, EN ISO 14001:2005OHSAS 18001:2008

Pelušková 1407, 198 00 Praha 9tel.: 281 940 151, 602 272 418

e-mail [email protected]

www.infram.cz


Ředitelství silnic a dálnic Závod Brno

(ŘSD Brno) je jedním z významným dis-

lokovaných útvarů celostátní organizace

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Tato

společnost je státní příspěvkovou orga-

nizací zřízenou Ministerstvem dopra-

vy ČR. Základním předmětem činnosti

organizace ŘSD je výkon vlastnických

práv státu k nemovitostem tvořícím

dálnice a silnice I. třídy. Dále zabezpeče-

ní správy, údržby a oprav dálnic a silnic

I. třídy a zabezpečení jejich výstavby

a modernizace.

Závod Brno je členěn na 4 úseky – úsek výstavby silnic, úsek výstavby dálnic, eko-nomický úsek a provozní úsek. Úseky vý-stavby silnic a dálnic jsou dále rozděleny na projektové týmy podle realizovaných staveb – D1, D47, R52 a R43, R49 a R55, Velký městský okruh a Malé a střední pro-jekty. Ekonomický úsek zahrnuje účtárnu, zakázkové oddělení a majetkovou správu

Rozpočet investičních akcí připravova-ných Závodem Brno se blíží asi k 6 miliar-dám korun. Rozpočet pro opravy je zatím asi 190 milionů korun, pro údržbu silnic I.

tříd 105 milionů korun. Akce neinvestiční povahy mají přiděleno asi 192 milionů korun.

V závodě pracuje 76 zaměstnanců, z nichž přibližně polovina je vysokoškolsky vzdě-laná s technickým zaměřením, ostatní pak mají střední odborné vzdělání.

V rámci budování dálniční sítě ŘSD Brno realizuje výstavbu dálnice D1 v úseku Kroměříž východ – Říkovice a dálnice D47. „Výstavba D47 byla po mnohale-tých přípravách zahájena v roce 2004 a v současné době je již zprovozněn úsek od Lipníku nad Bečvou až po Bohumín a dokončujeme poslední úsek od Bohu-mína na státní hranice s Polskem,“ uvedl ředitel závodu Zdeněk Pánek. ŘSD Brno rovněž realizuje stavbu obchvatu Bohu-mína v úseku I/67 Bohumín–Skřečoň, který s D47 souvisí. Současně se dokon-čuje i výstavba rychlostní komunikace R55 Skalka–Hulín.

„Na území města Brna jsme letos dokončili rozsáhlou opravu silnice I/52 Brno–Raj-hrad a jako součást připravovaného vel-kého městského okruhu Brna realizujeme

dvě stavby, a to tunely Dobrovského B a MÚK Dobrovského – Svitavská radiála,“ dodal Pánek.

Investorem těchto staveb je Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Podle Pánka výstavba všech úseků dálnice D47 včetně šesti souvisejících přivaděčů představuje investici 60 miliard korun.

Jak Pánek konstatoval, realizace úseku D1 Kroměříž východ – Říkovice byla za-hájena v roce 2008 a bude dokončena v příštím roce. Výstavba dálnice D47 započala v roce 2004 a její fi nalizaci lze předpokládat rovněž v příštím roce. V roce 2012 by měla být dohotovena také stavba R55 Skalka–Hulín odstartovaná v roce 2008. Letos byla dokončena oprava sil-nice I/52, která byla realizována od roku 2008. Pánek ještě připojil, že výstavba tunelů Dobrovského byla zahájena v roce 2006 a dokončení se očekává v roce 2013. Podobně počátek realizace MÚK Dobrov-ského – Svitavská radiála byl v roce 2009 a její ukončení by mělo být v roce 2012.

Modernizace dálnice D1, jak již bylo uve-deno v tisku, patrně proběhne ve čtyřech

Ředitelství silnic a dálnic ČR

ŘSD Závod Brno nás včleňuje do Evropy


etapách a má celkem přijít na 23 miliard korun. Počítá se i s využitím evropských peněz. V roce 2012 ŘSD po letech pří-prav zahájí 1. etapu modernizace dálnice na pěti úsecích o celkové délce 40 kilome-trů. Závod Brno se bude podílet na třech z nich. Jedná se o tyto úseky: Větrný Je-níkov – Jihlava v délce 8,5 kilometru, dále Lhotka – Velká Bíteš v délce 8,9 kilometru a také Velká Bíteš – Devět Křížů v délce 5,7 kilometru. V prosinci tohoto roku se očekává, že proběhnou potřebná stavební řízení a příští rok v březnu by mohly být zahájeny stavební práce.

„Od původní velkorysejší varianty rozší-ření dálnice po celé její délce na tři pruhy v obou směrech bylo z časových i fi nanč-ních důvodů upuštěno. Současné řešení bude poskytovat pro řidiče dálnici v nové kvalitě. Vozovka dostane nový povrch s úpravou snižující hluk a na většině míst dojde k jejímu rozšíření o 75 centimetrů,“ uvedl Pánek. Podle jeho názoru toto rozší-ření zaručí, že při uzavření jedné poloviny dálnice se dá jezdit s využitím odstav-ného pruhu dál ve dvou pruzích v každém směru. Dálnice by měla být také vybavena novými bezpečnostními prvky a moder-ním telematickým zařízením, které bude řidiče informovat o kolonách nebo špatné sjízdnosti. Jak doplnil, doba oprav dálnice D1 bude spočívat na zajištění fi nancování jednotlivých etap.

„Největším naším problémem je nedo-statek peněz. Musíme upravovat harmo-nogramy výstavby v závislosti na výši při-dělených prostředků a realizace staveb se tak může prodlužovat. V některých případech to může vést i k dočasné kon-zervaci stavby. K tomuto však naštěstí přistupujeme jen velmi výjimečně,“ při-znal Pánek.

K takzvanému „Čínské řešení“ podotkl, že se v Polsku příliš neosvědčilo, nicméně snaha o nalezení cest ke snižování cen

výstavby dálnic trvá. Jak ale podtrhl, je nutné klást důraz na dobrou kvalitu díla a nastavit podmínky se zhotoviteli tak, aby zaručovaly dokončení staveb v po-žadovaných termínech a kvalitě.

Podle něj cenu dálnic ovlivňují geologické a geografi cké podmínky území, náklady na majetkoprávní vypořádání a v nemalé míře také požadavky účastníků správních řízení. „V současné době ale věnujeme předkládaným projektům velkou pozor-nost a usilujeme o nalezení skutečně op-timálních řešení, aby se ceny za kilometr dálnice snížily,“ zdůraznil Pánek.

Poznamenal také, že příslušná zákonná úprava přitom není příliš vstřícná. V dů-sledku toho dochází ke zpomalení pří-pravy a tím prodražování celkových nákladů stavby. „Současná legislativa například umožňuje jak vlastníkům po-zemků dotčených stavbami, tak různým občanským sdružením blokovat proces přípravy staveb dlouhé roky. Některé stupně přípravy je pak nutno opakovaně aktualizovat nebo zahájit úplně znovu. To samozřejmě stavby mimo jejich zpoma-lení i prodražuje,“ posteskl si Pánek.

Upozornil přitom, že kvalitní dálniční síť má velký vliv na zájem investorů. Neboť čím dostupnější lokalita je, tím je o ni větší zájem. „Troufnu si tvrdit, že inves-tice do rozvoje dopravní infrastruktury je v současném světě nezbytností,“ mínil Pánek. Kromě toho, podle něj, dálniční síť je také nástrojem evropské integrace, pro-tože asi nejlépe se lze připojit ke zbytku Evropy právě kvalitní dálniční sítí. Navíc, přímou úměrou s její kvalitou, roste bez-pečnost i pohodlí řidičů.

Údržba dálnic a některých rychlostních silnic je přímo zajišťována ŘSD. Provádí se od dubna do října jako letní údržba a jako údržba zimní v období listopad až březen. Letními pracemi jsou především opravy vozovek, mostů, dopravních značek, ná-

těry ocelových konstrukcí, odvodnění, sekání trávy, čistění a úklid odpočívek, drobné zemní práce, impregnace beto-nových vozovek, zřizování vodorovného značení, čištění kanalizace a podobně. Zimní období je charakteristické zvlášt-ním pracovním nepřetržitým provozem, který zajišťuje pohotové odklízení sněhu, náledí a námraz z vozovek. Pro tyto práce jsou používány speciální mechanismy a chemické materiály. Údržba a opravy ostatních silnic I. tříd je celoplošně zajiš-ťována Správami ŘSD. Údržba a opravy silnic II. a III. tříd jsou zajišťovány jednot-livými kraji.

„Pokud jde o opravy silnic, tak kdybych to měl vyjádřit fi nančním objemem, věnu-jeme jim asi pět procent objemu fi nanč-ních prostředků, kterými náš závod dispo-nuje. Toto číslo je však mírně zkreslující, neboť nezahrnuje náklady na opravy dál-nic na území Moravy. Opravy dálnic jsou v kompetenci úseku spadajícího přímo pod generální ředitelství,“ vysvětlil Pánek.

V letošním roce je zatím Závodu Brno při-děleno na opravy asi 190 milionů korun.

Pánek řekl, že není úplně jednoduché uvést přesný počet opravených kilometrů, protože velká část oprav probíhá jako lokální opravy nejhůře postižených míst. Tyto „kousky“ se těžko sčítají. Část oprav pak probíhá jako souvislé opravy, kdy se již pracuje s většími úseky komunikací. Z výše uvedené částky jde asi 65 milionů korun na opravu přibližně 12 kilometrů silnic I. třídy, 65 milionů korun na opravu mostů a 60 milionů korun na opravy škod po zimě. „Tato částka však nemusí být konečná. Finanční prostředky na opravy komunikací bývají přidělovány ve vlnách a do konce roku předpokládáme, že dojde k dalšímu přidělení prostředků,“ upřesnil Pánek.

Ing. Ivan Jemelka

SILNICE ŽELEZNICE

VODA EKOLOGIE

DOPRAVOPROJEKT BRNOprojektový a inženýrský institut pro dopravní a ekologické stavby

www.dopravoprojekt.cz

VÁŠ PARTNER V ZIMNÍ ÚDRŽBĚ KOMUNIKACÍ

R

www.sulsa.cz


SMP CZ, a. s. – bude i u prvního

PPP projektu v ČR

Historie společnosti SMP CZ sahá až

do roku 1953, kdy dne 1. ledna byl

u předchůdce této firmy Stavby silnic

a železnic Praha zřízen Speciální závod

pro inženýrské konstrukce z předpjatého

betonu. Po reorganizaci podniku se jako

závod 2 Stavby silnic a železnic podílel

na významných komunikačních stavbách

a rozvoji mostních technologií.

K osamostatnění pod novým názvem Stavby mostů Praha došlo k 1. 4. 1990 a od 5. 5. 1992 je podnik akciovou společ-ností. První rok nového tisíciletí byl i rokem změny názvu akciové společnosti Stavby mostů Praha na SMP CONSTRUCTION, a. s., podle rozhodnutí představenstva. Změna názvu nebyla pouze formální, souvisela s rozšířením nabídky stavebních činností, realizovaných společností. Dnem 1. 8. 2005 byla v rámci squeeze-out (získání 100 % vlastnictví mateřskou společností VINCI) zrušena fi rma SMP CONSTRUCTION, a. s., a její majetek převzala fi rma SMP CZ, a. s. V současné době patří tato společnost

podle statistických údajů mezi patnáct nejvýznamnějších stavebních společností v ČR.

Jediným akcionářem SMP CZ, a. s., je sku-pina VINCI, divize Construction.

Cílem společnosti SMP CZ, a. s., bylo roz-šíření portfolia stavební činnosti o nové obory – konkrétně stavby vodohospo-dářské, podzemní a průmyslové.

Již od roku 2000 zahájila společnost svou činnost v oboru podzemních sta-veb a do dnešní doby realizovala několik úseků pražského metra na trase IV.C – úseky v otevřených výkopech, podílela se subdodavatelsky na výstavbě tunelu Mrá-zovka, Panenská, Jihlava a rekonstrukci stanice metra C Vltavská po povodních. V současné době se podílí na výstavbě tu-nelu Blanka v pražském vnitřním okruhu.

Dalším oborem, do kterého společnost vstoupila, je obor vodohospodářských staveb. Z dokončených staveb je možné uvést např. rekonstrukci zárubních zdí

u vývaru přehrady Orlík, rekonstrukci části plavební komory České Kopisty, výstavbu přehrážky na bystřině Hučivý potok, pro-tipovodňová opatření Prahy v Karlíně, re-konstrukci úpraven vody Hradiště a Souš či rekonstrukci čistíren odpadních vod Aš, Nový Bor a Varnsdorf.

Posledním oborem, kde SMP CZ začala působit, je oblast průmyslových staveb. Konkrétně se jedná o obnovu elektrárny

Vizitka:


SMP CZ, a. s.

Sídlo: Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6,

Česká republika



Obor podnikání: stavebnictví – dopravní, vodohos-

podářské, podzemní a průmyslové stavby

Roční obrat společnosti za rok 2010: 3 485 mil. Kč

Management:

Generální ředitel: Ing. Martin Doksanský

Obchodní ředitel: Ing. Jan Jech

Výkonný ředitel: Ing. Václav Krauz


v Tušimicích, kde společnost rekonstruuje významnou část této důležité energetické stavby.

Rozhovor o palčivých tématech s generálním ředitelem společnosti SMP CZ, a. s., Ing. Martinem Doksanským.

Jak byste popsal vývoj stavebního prů-

myslu – dopravních staveb – v posled-

ních letech a jak vidíte budoucnost?

Jako přechod z časů rozmařilé hojnosti do období tíživého nedostatku, přede-vším v oblasti nových zakázek.

Tu nejbližší budoucnost nevidím růžově. Průmysl sice hlásá již oživení, především ten automobilový, ale aby se začalo zve-dat i stavebnictví, musel by ten, kdo řídí tento stát, začít vnímat propad stavební produkce jako opravdový problém pro hospodaření státu jako celku. Při hlubším celkovém propadu stavební výroby může být efekt provázanosti na další obory, jako je výroba stavebních hmot, doprava, služby apod. skutečným celospolečen-ským problémem (mám tím na mysli

především nezaměstnanost a s ní spo-jené neefektivní zvyšování výdajů státu). Bohužel nám pocit, že náš problém není ve skutečnosti v takto širokém pohledu vnímán.

Kdybyste měl tu pravomoc, co byste

z hlediska státní politiky udělal jinak?

Za prvé bych smysluplně, s rozumem, ale se vší rozhodností co nejdříve upravil legislativu. Tzn. především veškeré zákony související s legislativní přípravou staveb, stavební zákon a zákon o zadávání veřej-ných zakázek. Připravovaná novela tohoto posledně jmenovaného zákona nepotěší nikoho, myslím, že nejméně budoucí in-vestory. Výhradní orientace na nejnižší nabízenou cenu přinese v dlouhodobém horizontu největší problémy právě i in-vestorům (z pohledu provozních nákladů a nákladů na opravy po uplynutí záruk).

Za druhé bych nastavil pevná rozpočtová pravidla pro stát a dále i dlouhodobé zákonem zakotvené plány rozvoje pro jednotlivé stavební obory s horizontem alespoň deseti let (např. pro dopravní infrastrukturu, bytovou výstavbu, závazky státu v oblasti likvidace historických eko-logických zátěží apod.)

Za třetí bych se nad rámec těchto dlou-hodobých strategických plánů vytvo-řených pro normální časy zamyslel nad proinvestiční doplňkovou strategií státu v období ekonomické krize. Tím myslím např. posílení rozpočtů SFDI v takovém období namísto jejich omezování.

A za čtvrté bych zavedl zákon o státní službě. To aby se navzdory turbulent-nímu střídání vlád a různých politických stran u moci zajistilo to, že chod a řízení ministerstev a jiných státních úřadů bude profesionalizován, stabilizován a logicky dlouhodobě směrován.

Platební morálka investorů se prý zhor-

šuje. Zaznamenali jste tento trend i vy

a jaká se chystáte učinit opatření?

Smutné je to, že příkladem pro neplatiče se stal i stát, např. v dopravní infrastruk-tuře docházelo v určitém období k zá-měrnému zpožďování plateb navzdory tomu, že SFDI netrpělo nedostatkem fi nancí. Ano, situace se zhoršuje, všichni zaměstnanci zodpovědní za fi nanční toky u SMP museli zintenzivnit svou práci v této oblasti.

Stavím

e jinak.

pozemní stavitelství

komplexní obnova elektrárny Tušimice II



NEPRO stavební s.r.o.,

www.neprosta

vebni.cz


Zahradní a stavební èinnost www.garden–line.eu

Sídlo: Šeøíková 405/13 | 412 01 LitomìøiceProvozovna: Na Valech 784 | 412 01 LitomìøiceTel. / Fax: (+420) 416 532 656

ÈSN EN ISO 9001:2009ÈSN EN ISO 14001:2005ÈSN BOZP OHSAS 18001:2008

Stavebních zakázek ubylo a bude ubý-

vat nejspíše i nadále. Jaké konkrétní

dopady to má na zaměstnance a fi rmu

globálně?

Jako asi všechny fi rmy v našem oboru jsme byli nuceni přistoupit k realizaci úsporných opatření. Některá jsou pro

SMP prospěšná, jiná, která např. souvisí s redukcí počtu zaměstnanců, jsou nepří-jemná. Dále dochází k tomu, že se naše mostařská elita musela smířit s tím, že namísto výstavby komplikovaných roz-sáhlých estakád jsme rádi, když máme příležitost opravit jednopolový most pro

obec XY. A že se na přechodnou dobu bude muset část z nich přeorientovat i na realizaci jiných druhů staveb.

Nástup krize nás, ptáte-li se na to glo-bální hledisko, posunul k širší spolupráci a četnějším kontaktům se zahraničními partnery. A to nejen ze skupiny, do které

Procesní nákladové řízení stavebních firem

IPOSKomplexní informační a řídicí systém, umožňující provázané zpracování

veškerých technických i ekonomických informací k minimalizaci rizik stavební firmy a zavedení procesního nákladového řízení ke snižování nákladů staveb.

Kontakty:e-mail: [email protected]

mobil: 608 399 991, 774 426 360

OPBH 21

www.opbh21.cz

-

Krále Jiřího 1323390 02 TáborTelefon: + 420 381 253 271Fax: + 420 381 253 271E-mail: [email protected]

www.bvtrans.cz

Dlouholetý partner společnosti SMP-CZ v oblasti dopravy.

Zajišťujeme především přepravu nadměrných nákladů,vnitrostátní a mezinárodní dopravu, spedici, zasilatelství,jeřábnické práce.


patříme, tj. VINCI, kde jsme nalezli mnoho zajímavých sesterských společností např. v oborech sanací železobetonových konstrukcí, jejich předpínání, v oblasti jaderné energetiky, spalování odpadů apod. Našimi partnery se staly i další ev-ropské technologické společnosti pro oblast vodohospodářskou i energetickou. A také jsme se začali vážně připravovat na expanzi do zahraničí, do zemí bývalého východního bloku.

Nové stavební zakázky by měly být

s nižšími rozpočty. Projeví se to podle

vašeho názoru na kvalitě staveb?

Jednoznačně, už jsem to říkal v jedné z předchozích odpovědí. Novelizací zá-kona o zadávání veřejných zakázek na-stavená výhradní preference ceny ve vý-běrových řízeních veřejných investorů na straně jedné a nedostatek práce u zho-tovitelů na straně druhé povede ke snižo-vání kvality prací na samou hranu, k hle-dání substitucí v podobě nejlevnějších materiálů, technologií atd. V konečném důsledku tato strategie nepřináší efekt a uspokojení nikomu – ani zadavatelům ani dodavatelům. Měli bychom mít na pa-měti, že určitou vyváženost mezi renomé

společnosti, kvalitou produktu a jeho ce-nou uplatňuje každý z nás i při běžných nákupech pro domácnost. Tak proč by se veřejný zadavatel měl chovat jinak!

Vaše firma vytváří nejen mostní

a ostatní stavby, ale věnuje se i vý-

stavbě ve vodohospodářství. Jaký

podíl z pohledu zisku společnosti činí

jednotlivé obory?

To se takto nedá dělit. V každém druhu staveb, které realizujeme a je jich mnohem víc než jen dopravní a vodohospodářské stavby, jsou stavby profi tabilní i proble-matické. Snažíme se, aby těch druhých bylo průřezově co nejméně, což se nám v posledních letech docela dařilo. Celkový čistý hospodářský výsledek v loňském roce přesáhl 5 %.

Jakým směrem se chce vydat SMP CZ

do budoucna? Jaké máte plány?

Již jsem je naznačil. Snažíme se získat vědomosti, zkušenosti a partnery pro nové oblasti, nové druhy staveb. Mezi ně patří různé formy energetického využívání odpadů, oblast jaderné energetiky, nové technologie pro dopravní stavby apod. Máme zájem připravit se i na alternativní

možnosti fi nancování staveb – máme to štěstí, že můžeme být u prvého realizova-ného dopravního PPP projektu na území České a Slovenské republiky, chceme při-pravit nabídky spolufi nancování staveb státním nebo municipálním investorům do kolaudace staveb, pokusíme se při-pravit model developersky realizovaných průmyslových projektů pro soukromé in-vestory. Dále se připravujeme na expanzi do zahraničí na trhy v postkomunistických východoevropských zemích. Intenzivně pracujeme na akvizici jedné specializo-vané společnosti z ČR. A tak bych mohl pokračovat. Je toho mnoho.

Na co jste za dobu svého působení

na pozici generální ředitele nejvíce

pyšný? Co byl pro vás nejobtížnější

úkol?

Snažím se nebýt pyšný. Říká se, že pýcha předchází pád… Pokud bych měl ale říci, z čeho mám největší radost, tak pak je to ze vztahů a atmosféry v SMP a kvality našich zaměstnanců. To je naděje pro budoucnost společnosti!

Jarmila Šnoblová

Společnost HST Hydrosystémy s.r.o. je dodavatelem technologických celků pro oblast vodního hospodářství. Do výrobního programu patří

zařízení pro čistírny odpadních vod, kanalizační objekty, dešťové zdrže, čerpací stanice, přehradní hráze a další vodohospodářské

objekty. Nabízíme činnosti od zpracování projektových dokumentací po dodávky technologických celků na klíč.

HST Hydrosystémy s.r.o., Školní 14, 415 01 Teplice

tel.: +420 417 560 561, fax: [email protected], www.hydrosystemy.cz

se sídlem v Tušimicích 19, 432 01 KADAŇtel.: 471 113 201, e-mail: [email protected]

Společnost je zařazena do seznamu prověřených dodavatelů z hlediska požadavku ČEZ,a.s.na systém jakosti. V rámci obnov KO ETU II, KO EPR II, se podílí na kompletní projektové dokumentaci, technologické a stavební elektroinstalaci a zajišťuje kompletní dodávky elektro pro stavební a technologické objekty.Nabízené činnosti:– Kompletní projektové práce VN, NN vč.rozvaděčů, – Instalace, Montáže, Opravy, Údržba, Servis, Revize elektro – Dodávky fotovoltaických elektráren na klíč– Rekonstrukce zařízení elektro do i nad 1000 V v objektech třídy A i B – Dodávky a montáže zařízení elektro nových technologických zařízení do i nad

1000 V – Výroba rozvaděčů do 1000 V, Měření osvětlení, Technická, poradenská a kon-

zultační činnost – Školící činnost

www.energotusimice.cz

Dopravní a kolejové stavby

Sazečská 3270/2a, Praha 10

www.hanswendel.cz

výroba a montážbetonářské výztuže

Lužická 13471 25 Jablonné v Podještědí

zavedly a udržujísystém managementu jakosti

ČSN EN ISO 9001:2001tel./fax: 487 521 140mobil: 608 885 211



Doprastav, a.s.

Na špici stavebního pelotonu…

Téměř šedesát let aktivně působí na slo-

venském stavebním trhu podnik

Doprastav Bratislava. Udržet si dlouho-

době čelní postavení je náročný úkol, ze-

jména v době okořeněné hospodářskou

krizí. Přesto firma výrazněji proniká

i do dalších zemí. Kromě ČR jde hlavně

o Polsko, Maďarsko, Rumunsko či trochu

vzdálenější Ázerbajdžán. Nejen o turbu-

lentním prostředí hovoří Svět průmyslu

s Ing. Jánem Záhradníkem, obchodním

ředitelem společnosti.

Můžete stručně přiblížit aktivity vaší

společnosti?

Naším stabilním hlavním zaměřením je výstavba infrastrukturních projektů, zejména realizace staveb dálnic a rych-lostních komunikací, silnic, modernizace železnic a rozsáhlých vodohospodářských děl, jako jsou vodovody, kanalizace a ČOV.

Doprastav je fi rma s ročním obratem 300 až 400 mil. eur, v posledních 5 letech s více než 1 800 zaměstnanci. Kromě nosných výrobních závodů, kapacitně specializova-ných na dálnice a většinu mostních tech-nologií, toto portfolio doplňují dopravně mechanizační závod, výroba prefabri-kátů, ocelových konstrukcí a předpínací technologie. Prostřednictvím dceřiných společností vlastníme výrobu kameniva, betonových směsí, asfaltových techno-logií, jakož i specializované technologie zakládání a technologie železničního

svršku. Pro úplnost rozsahu podnikání společnosti je třeba uvést i fi rmy na správu majetku a developerské aktivity.

Etablování podniku na trhu závisí

do značné míry na pracovní síle. Ta je

někdy nekvalitní a vykazuje vysokou

fl uktuaci. Jak jste na tom u vás?

Z tohoto pohledu se společnost jeví zatím dobře, pracovní síla navzdory značnému uvolnění pracovníků za posledních 12 mě-síců je kvalifi kovaná a je vázána na jednot-livé technologie, ať už jde o technologii letmé betonáže, dodávku a montáž pre-fabrikovaných mostů, předpínání, tech-nologie budování konstrukce vozovky či obsluhu složité mechanizace a strojů. Mohu potvrdit, že na technologické kapa-city zatím máme zabezpečenou kvalitní pracovní sílu.

Fluktuace se v naší fi rmě pohybuje v stan-dardních číslech, k udržení infl ace pra-


» Geodetické práce v investičnej výstavbe (zameranie územia pre projekt, vytyčovanie stavieb, kontrolné merania počas výstavby, zameranie skutočného vyhotovenia stavieb ku kolaudácii a pod.)

» Činnosť hlavného geodeta stavby » Vyhľadávanie a zameranie inžinierskych sietí » Deformačné výškové a priestorové merania » Mapovanie v 2D a 3D predrealizačné a porealizačné » Základné mapy diaľníc v 3D » Interaktívne vizualizácie 3D máp (virtuálne mapy) a projektov » Práce v katastri nehnuteľností (geometrické plány,

vecné bremená, vytyčovanie hraníc pozemkov) » Zameriavanie objektov pre informačné systémy

S GEOS GEO

www.sigeo.sk

Vizitka:


Doprastav, a.s.

Sídlo: Drieňová 27, 826 56 Bratislava, Slovenská

republika


Počet zaměstnanců: 1 800

Obor podnikání: stavebnictví

Roční obrat společnosti: 300–400 mil. eur

Management:

Generální ředitel: Ing. Dušan Šamudovský, CSc.

Obchodní ředitel: Ing. Ján Záhradník

Výrobně-technický ředitel: Ing. Alexander Menyhárt

Doprastav, a.s.


covní síly určitě pomohlo několik stabilizačních postupů. Management společnosti přijal na začátku krize celou řadu systémových opatření, týkajících se zefektivnění procesů, jako výběr materiálů, výběr subdodavatelů, řízení stavební výroby, příprava zakázky, správa majetku a konče úpravou kalkulací nákladů.

Současná situace rozvoji stavitelství nepřeje. Projevily

se negativní vlivy i na výsledcích společnosti Doprastav?

Ano. Jsem přesvědčen, že krize zasáhla každou stavební společnost, nevyhnula se ani nám. Jak už jsem naznačil, museli jsme snížit stavy zaměstnanců, zefektivnit organizační strukturu i řídicí procesy. Do budoucna je nutné ještě více optimalizovat procesy řízení přípravy a řízení projektů stavby.

V prosperitě společnosti se krize projevila ve snížení ob-ratu a hospodářských výsledků jako logický důsledek jejíchdopadů. Obrat meziročně poklesl o zhruba 15 %, snížení hospodářského výsledku bylo ještě výraznější.

Nedostatek práce a poloviční využitelnost kapacit většiny fi -rem má na našem trhu za následek cenovou válku dodavatelů. Krizi nelze překonat, pokud společnosti budou pokračovat v sebezničujícím snižování cen v soutěžích. Dnes se to děje už zcela běžně, nabídky jsou předkládány velmi často pod úrovní nákladů. Takový postup „zaručí“ slovenskému stavebnictví úplný kolaps v nejbližších 2–3 letech.

Jak si zatím vedete letos, i vzhledem k tomu, že plánujete

v tomto roce dosáhnout větší objem výkonu v zahraničí

pro pokles domácích zakázek?

Na slovenském stavebním trhu přetrvává nízká poptávka veřejných i privátních zakázek, přičemž kapacity fi rem jsou vy-užity jen na 50 až 60 %. Navzdory značným možnostem fi nan-

Spoločnosť s ručením obmedzeným OSFER s.r.o. vznikla

v roku 1991 za účelom poskytovania služieb v oblasti

vodorovného dopravného značenia. Od roku 2007 sme

členom medzinárodnej skupiny Cleanosol Aktiebolag,

Švédsko. V roku 2000 spoločnosť požiadala o certifikáciu

ISO, ktorú dňa 31. januára 2001 získala, následne zaviedla

a aplikuje systém kvality podľa normy. V súčasnosti

má spoločnosť vydaný certifikát podľa normy STN EN

ISO 9001:2009 / ISO 9001:2008. OSFER s.r.o. je druhou

najväčšou spoločnosťou na Slovensku. Vodorovné

dopravné značenie aplikujeme rôznymi spôsobmi podľa

požiadaviek investora:

hlavná činnosť:

doplnková služba:

Spoločnosť OSFER s.r.o. je hlavným subdodávateľom pre Doprastav a.s. od roku 1998.

Vodorovné dopravné značenie vykonávame pre:

www.osfer.sk

KO M P L E T N É R I E Š E N I A V E L E K T R O T E C H N I K E

projekcia, elektromontáže bez

obmedzenia napätia, revízie

výroba rozvádzačov NN

slaboprúdové inštalácie

výstavba fotovoltických elektrární

prenájom transformačných staníc

www.bbfelektro.sk

Kontakt:BBF elektro s.r.o.Radlinského 17/B052 01 Spišská Nová Ves

Komatsu ist der weltweit führende Full-Liner hinsichtlich Modellpalette, Qualität und Tech-nologie: Unsere neuen ECOT3 Motoren ent-sprechen schon jetzt den Emissionsvorschriften EU Stufe IIIA, bei optimaler Kraftstoffeffi zienz und überragender Leistung. Die laufend weiter verbesserten SpaceCab™-Fahrerkabinen bie-ten in jeder Hinsicht überragenden Komfort und höchste Sicherheit. Und mit der Kom-trax™-Satellitenüberwachung von Betriebs-daten und Maschinenstandort können Sie nachts beruhigt schlafen.Call the experts© – Ihr Komatsu-Partner infor-miert Sie gern.

Call the experts©

Alle Rechte vorbehalten. Nur für Werbezwecke.

Kuhn Baumaschinen GmbH · Zentrale Eugendorf, Gewerbestraße 7, A-5301 Eugendorf bei SalzburgTelefon: 0043 (0)6225 8206 0 · Telefax: 0043 (0)6225 8206 47 · e-mail: offi [email protected]

www.kuhn.at

Zavolajte svojho špecialistu

(Všetky práva vyhradené. Len pre reklamné účely.)

Kuhn-Slovakia, s. r. o., 851 01 Bratislava, Kaukazská 2, tel.: 02/6383 8509, 6383 8517, tel./fax: 02/6381 1097, e-mail: [email protected]

Kuhn-Bohemia a.s.,155 00 Praha 5- Stodůlky, Jeremiášova 947, tel.:+420 251613264, fax.:+420 251610211, e-mail: [email protected]

Komatsu je popredným dodávateľom kompletnej rady stavebných strojov, či ide o sortiment, kvali-tu i technológiu. Naše motory ECOT3 zodpove-dajú emisným predpisom Európskej únie stupňa IIIA pri optimálnej účinnosti paliva a zvýšenému výkonu. Stroje používajú ďalej vylepšené kabíny typu SpaceCabTM, ktoré ponúkajú v každom ohľa-de nadpriemerný komfort a vysokú bezpečnosť. So satelitným sledovacím zariadením prevádzko-vých dát a polohy stroja KOMTRAXTM môžete kľudne spať.......Zavolajte svojmu špecialistovi a Váš Komatsu partner Vás bude rád informovať.


Doprastav, a.s.


cování projektů z fondů EU v operačních programech nižší poptávka v segmentech inženýrských a vodohospodářských sta-veb přetrvává již druhým rokem. Z tohoto důvodu jsme nuceni více se orientovat na zahraniční trhy. Jestliže před 3 až 5 lety tvořil obrat stavební výroby v zahraničí maximálně 10 % celkového obratu, v roce 2010 to bylo 30 % a letos objem zakázek v cizině činí již přes 60 % celkového ob-ratu, což je v historii Doprastavu poprvé.

Které zakázky v současnosti realizujete

(tuzemské i zahraniční)? Nakolik jde

o státní sektor a nakolik o soukromé

realizace?

V roce 2011 z dálničních zakázek na trhu ČR realizujeme ve sdružení stavbu D1 Jablonov–Studenec, II. etapa, a dokon-

čujeme stavbu R1 Žarnovica–Šašovské Podhradie, II. etapa. Také realizujeme 2 zakázky modernizace železnic, jmenovitě ŽSR Žilina – Krásno nad Kysucou a Nové Mesto – Zlatovce. Z privátních investic stavíme komplex dopravní infrastruktury Lamačská brána pro Pentu a výrobní zá-vod Sungwo pro korejského partnera.

V zahraničí stavíme rozsáhlé investice, kromě ČR realizujeme stavby i v Polsku, Maďarsku a Ázerbajdžánu. V Polsku s do-mácím partnerem Polimex Mostostal stavíme úseky dálnic a rychlostních sil-nic, konkrétně A1 Sošnica–Macjejów, A4 Szarow–Brzesko, S69 Bielsko Biala–Zy-wiec, A4 Rzeszow–Jaroslaw a A1 Stry-kow–Tuszym. V Maďarsku jsme v tomto roce zahájili výstavbu železnice v úseku

Kolenfeld–Tárnok a v Ázerbajdžánu rekon-struujeme úsek silnice S6 Tagyjev–Sahil.

Při takové struktuře zakázek pochopi-telně převládá státní sektor, který se podílí na našich zakázkách z 88 %, zbývajících 12 % jsou zakázky soukromého sektoru.

Jaký vy, jako odborník, vidíte produk-

tivní model výstavby dálnic? Jakou roli

by v něm mělo hrát soutěžní prostředí

při výběru požadovaného řešení?

Produktivní, respektive efektivní model pořízení stavby dálnice či rychlostní ko-munikace umožňuje i v současnosti platný zákon o veřejných zakázkách, a to je výběr uchazeče přes ekonomicky nejvýhod-nější nabídku, s použitím vícekritériového hodnocení. Mezi další kritéria (uvedená


v zákoně o veřejných zakázkách) patří kromě ceny např. kvalita, technické řešení, zkušenosti s uchazečem, lhůta výstavby a jiné. Zamezit účasti v soutěži fi rmám bez technologického vybavení, bez re-ferenčních staveb a referencí odborných zaměstnanců cestou prekvalifi kace kri-térií by mělo být samozřejmostí v každé soutěži. Málokterý z investorů však tento postup využívá, postupuje ve všech sou-těžích přes kritérium nejnižší ceny, a tím umožňuje tzv. „dealerům“ zneužívat ve-řejné soutěže.

Co si myslíte o výstavbě dálnic formou

PPP projektů?

Pokud potřeba fi nančních prostředků na rozsáhlé projekty vysoce převyšuje možnosti státu i s prostředky z fondů EU, jeví se postup přes PPP, tedy formu ve-řejného a soukromého partnerství, jako jeden z vhodných postupů. Tento postup

v případě nastavení spravedlivých podmí-nek smlouvy a vyváženosti rizik pro obě strany může být pro stát efektivní.

Budoucnost slovenskému stavebnictví

by měly přinést veřejné zakázky. Vidíte

to stejně, nebo máte jiný názor?

Oživení slovenského stavebnictví vidíme také pouze prostřednictvím veřejných zakázek. Aby se tento předpoklad stal skutečností, musí tomu předcházet dů-sledná a kvalitní příprava inženýrských staveb, a to dálnic, rychlostních komuni-kací, silnic, železnic či vodohospodářských staveb. Je nutné využít potenciál těchto projektů, zařazených do operačních pro-gramů, fi nancovaných z veřejných zdrojů a z fondů EU, ale s vyloučením zbytečného politikaření a spekulací. „Nastartovat“ slovenské stavebnictví mohou v příštím roce jen velké infrastrukturní projekty. S využíváním fondů EU však souvisí zmi-

ňovaná odbornost zadavatelů a využívání legislativního rámce v procesu nákupu pro umožnění podnikání seriózním a odborně zdatným fi rmám.

V jakém světle vidíte budoucnost vaší

fi rmy ve výhledu 2 až 3 let?

Nejtěžší je vždy ten konkrétní rok, tento-krát je to rok 2011. V nejbližším období 6 až 9 měsíců se rozhodne, zda budeme mít v nejbližších letech dostatek zakázek in-frastrukturních projektů, abychom mohli i na domácím trhu dostatečně využít naše kapacity. Nezávisí to jen od nás, rozhodu-jící měrou se musí o oživení slovenského stavebního trhu přičinit investoři. Jejich úkolem v nejbližším období je, aby připra-vili dostatek veřejných soutěží takových projektů.

Adam Hodman


STRABAG s.r.o.


„Firma Strabag patří na slovenském trhu

mezi progresivní rychle se rozvíjející

firmy,“ vysvětluje Ing. Vlastislav Šlajs,

generální ředitel STRABAG s.r.o., se

sídlem v Bratislavě. „Využívá zkušenos-

ti, technickou a ekonomickou pomoc

nadnárodního koncernu své mateřské

společnosti, jakož i synergii dceřiných

a servisních firem. Má osvědčený způsob

personální i mzdové politiky.“

Vizitka:


STRABAG s.r.o.

Sídlo: Mlynské Nivy 61/A, Bratislava 825 18,

Slovenská republika



Obor podnikání: výstavba dálnic, cest, zpevněných

ploch, sportovních zařízení a zařízení pro volný čas,

zabezpečovací a ochranné stavby, vedení kanalizací,

ekologické stavby, železniční stavby, výstavby

a rekonstrukce mostů, vodohospodářské stavby,

výstavba tunelů, letišť a testovacích drah

Roční obrat společnosti: 164 463 541 € (rok 2010 )

Management:

Jednatel, generální ředitel: Ing. Vlastislav Šlajs

1. Vaše společnost je součástí kon-

cernu STRABAG SE…

Firma Strabag působí po celém světě, skládá se z podnikatelských oblastí, které jsou různého zaměření, prolíná se zá-kladní rozdělení na dopravní, pozemní a inženýrské stavby. My patříme do sekce dopravních staveb, společně s Českem vy-tváříme jednu podnikatelskou oblast. Jiné jsou podnikatelské oblasti v Rakousku – dvě – a v Německu –tři, další jsou zamě-

Služby:

– montáž metalických telekomunikačných sietí

– montáž optických telekomunikačných sietí

– montáže elektrorozvodov NN

– montáže elektrorozvodov VN

– montáže verejného osvetlnia

– zemné práce

– kanalizácie

– vodovody

Kontaktné údaje:

Sídlo spoločnosti: Spojstav spol. s r.o., Sadová 9, 052 01

Spišská Nová Ves, Slovenská republika

tel. č./fax: + 421 53 44 111 77 / + 421 53 44 122 58


Prevádzka: Spojstav spol. s r.o, Napájadlá 9, 040 12 Košice

tel. ekonom. úsek : + 421 55 729 26 31

Techn. úsek : + 421 55 729 26 32

fax: + 421 55 678 01 02


Spoločnosť má zavedený systém manažérstva kvality podľa normy STN EN ISO 9001:2009/ISO 9001:2008, systém

environmentálneho manažérstva podľa normy STN EN ISO 14001:2005/ISO 14001:2004 a systém manažérstva

bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci podľa STN OHSAS 18001:2009 na oblasti vykonávania inžinierskych

stavieb a montáže kábelových rozvodov.

VUIS – ZAKLADANIE STAVIEB s.r.o.

e-mail: [email protected] • tel.: 02/6824 9425, 6353 1005

-

-

geotextílie netkanégeotextílie tkané

Ivanská cesta 15821 04 Bratislava

H A L T R A D E s.r.o.TH


řeny třeba na pozemní stavitelství. Každá oblast má své zástupce v představenstvu, my, jako dopravní stavby Česko a Sloven-sko, v něm máme dva členy.

2. Jaké výsledky dosahujete vy,

jako slovenská fi rma STRABAG s.r.o.,

v koncernu?

V rámci koncernu česko-slovenská podni-katelská oblast dosahuje relativně velice dobrých výsledků, a to stabilně už po ně-kolik let. Samozřejmě trh v Německu či v Rakousku je podstatně větší. U nás je to jiné: na Slovensku z hlediska výroby a pokládky obalovaných směsí ovládáme zhruba 32 % trhu, v Česku je to přibližně 28 %. Na Slovensku vyrobíme přibližně 1,9 milionů tun obalovaných směsí, v Česku se vyrobí zhruba 6,9 milionů tun. V mě-

řítku celého Strabagu jsme ovšem jednou z mnoha podnikatelských oblastí.

3. Struktura STRABAGU je poměrně

složitá, ale prý velmi fl exibilní

a účinná… Můžete v kostce předsta-

vit servisní a dceřiné společnosti?

Servisní fi rmy pomáhají operativně za-jišťovat činnosti, které jsou společné pro všechny podnikatelské oblasti. Například máme tyto fi rmy: BRVZ, zajišťuje účetnic-tví pro všechny společnosti Strabag, TPA, zajišťuje zkušebnictví, některé zkoušky se provádí jak na dopravních a inženýrských stavbách, tak i na pozemním stavitelství, což vede k úspoře pracovníků a větší efek-tivitě, BMTI, stará se o veškerý strojový park, včetně jeho nákupu.

Dceřiné společnosti dotvářejí efekt celého koncernu, svou činností vytvářejí jakousi synergii. Příkladem jsou fi rmy: ZIPP, která je dvojkou na slovenském trhu pozem-ního a inženýrského stavitelství (pro za-jímavost: Strabagu s výkony pouze v sil-ničním stavitelství patří z hlediska všech výkonů třetí pozice na slovenském trhu. Sečteme-li výkony ZIPP a Strabagu, pak patří náš koncern k lídrům Slovenského stavebnictví.), Slovasfalt, vyrábí obalované směsi (vlastní na Slovensku 15 obaloven a v podstatě 90 % výroby dodává právě slovenskému Strabag), Frischbeton, vyrábí betonové směsi, provozuje rozsáhlou síť na Slovensku i v Česku, Bitunova, zajišťuje výrobu a využití asfaltových emulzí, SAT, zabezpečuje frézování a stabilizaci zemin, OAT, opravuje trhliny a pracovní spoje

STRABAG s.r.o.


MOZAIK, spol. s r.o.Podzáhradná 8SK-94657 Svätý Peter+421 905 645 [email protected]

www.mozaiksp.sk

MOZAIK, spol. s r.o.

Rodinná firma s kamenárskou tradíciou od roku 1946a realizáciami v regióne strednej Európy (SR, CR, HU, DE)

Montáž a dodávka prírodného kameňadlažby, múry, obklady, prvky drobnej architektúry...


asfaltových vozovek, izolace a těsnění spár mostních objektů, a další.

Ještě bych dodal, že servisní fi rmy i dce-řiné společnosti fungují i pro cizí fi rmy.

4. Patříte k předním slovenským

poskytovatelům služeb v oblasti

dopravního stavitelství… Kdo jsou

investoři a které vaše výkony převlá-

dají z hlediska objemu a zisku?

Řekl bych to v podstatě takto: investor je pro nás proměnný, a to ovlivňuje i spek-trum požadovaných výkonů. Dá se říct, že z nějakých 40–80 procent to může být státní investor, ale jsou léta, kdy děláme především pro privátního investora.

Rovněž ziskovost je velice proměnlivá a nedá se určit, u kterých činností dosahu-jeme nejlepších výsledků. Podotýkám, že máme i prodělečné stavby, těch se samo-zřejmě snažíme vyvarovat. Ale v dnešním

tvrdém konkurenčním prostředí, které vládne na Slovensku, je situace kompli-kovaná.

Navíc výsledek stavby ovlivňuje také vývoj cen základních surovin a mate-riálů. Rizikem je, že se vytendruje stavba a máte pevně stanovené jednotkové ceny po celou dobu výstavby, a to v době, kdy nevíte, kolik bude zítra stát ropa, asfalt, cement, výztuž atd. – tak tohle je opravdu problematické. Odhad pro dobrý konečný ekonomický efekt se mnohdy podobá zbožnému přání nebo věštění z křišťálové koule…

5. Které akce vloni patřily k vašim

nejvýznamnějším? Předpokládám,

že k nim zahrnujete i otevření

nového úseku rychlostní silnice R4

Svidník…

V loňském roce jsme na Slovensku rea-lizovali celou řadu významných staveb. Uvedu jen několik konkrétních příkladů: úsek dálnice na Povážské Bystrici, stavba Mengušovce – Jánovce D 1 – 2.úsek, ob-chvat obcí Ožďany a Figa, rychlostní silnice R 2 ze Zvolena do Košic.

Co se týče Svidníku, tam byly složité geo-logické poměry a řekl bych i některé ne-

Firmy TUBAU, a.s., a Strabag, a.s. spolupracujú v oblasti špeciálneho zakladania od začiatku podnikania na slovenskom trhu..

Realizovali sme spolu špeciálne zakladanie na stavbách:

- R2 Ožďany preložka cesty

- Preložka cesty II/520 Nová Bystrica - Oravská Lesná

- D1 Vrtižer - Sverepec, 2.úsek km 4,900-9,595

- PPP2 Rýchlostná cesta R1 Nitra - Tekovské Nemce

Použité boli technológie vŕtaných pilót, CFA pilót, mikropilóty, kotvy, štetovnice, odvodňo-vacie vrty a striekaný betón.

Taktiež sme spolu realizovali menšie stavby v rámci cestného a diaľničného programu.

S fi rmou ZIPP Bratislava spol. s.r.o., ktorá je súčasťou fi rmy Strabag, a.s., máme dlhoročné pracovné vzťahy. Okrem diaľničného a cestného programu spolupracujeme pri výstavbe priemyselných a polyfunkčných komplexov a v súčasnosti pri výstavbe Aglomerácia a od-vodnenie ČOV Štúrovo.

TUBAU, a.s.Generálne riaditeľstvo: Bytčická 89, 010 09 Žilina, Slovenská republika tel: +421 41 723 55 85, +421 41 707 70 21, fax: +421 41 723 59 00Sídlo spoločnosti: Pribylinská 12, 831 04 Bratislava, Slovenská republikatel.: +421 2 49 11 53 51, fax: +421 2 49 11 53 [email protected] [email protected] [email protected] www.tubau.sk

TUBAU, a.s., Divízia špeciálne zakladanie

Divízia podzemných stavieb

a jeho dcérske spoločnosti:

DOPRASTAV EXPORT s. r. o.

GRAVEL Land, s.r.o.

ZEDA Beton, a. s.

TUBAU,a.s., realizuje:

Tunely, štôlne, šachty, kanalizačné zberače a pretláčanie

Pilótové základy veľkopriemerové pilóty vŕtané a CFA

Vrtné a injekčné práce

injektované mikropilóty, horninové kotvy zemné klince paženie striekaným betónomzáporové paženie injekčné vrty – tesniace clony, spevňovanie podložiaodvodňovacie horizontálne vrtyprúdová injektáž

Realizácia podzemných stien

podzemné tesniace stenypodzemné konštrukčné steny prefabrikované/monoliticképodzemné pilótové steny konštrukčné/tesniaceštetovnicové steny trvalé a dočasnéinjektované podzemné steny

Projekčná činnosť

Výroba trvalých lanových kotiev s technickým osvedčením

Vlastníme kompletné strojné a technologické vybavenie

Zamestnávame odborný a kvalifikovaný personál


dostatky v přípravě stavby – projevilo se to i komplikacemi v závěru stavby, kdy došlo k sesuvům půdy, které se musely sanovat, stabilizovat. Tyto problémy však nebyly na našem úseku stavby.

6. A čemu se věnujete v současné

době?

Naše nejvýznamnější stávající stavba je na rychlostní silnici R 1, práce tam zajiš-ťujeme v rámci PPT projektů – naším in-vestorem je fi rma Eurovie. Další významná stavba je na železničním koridoru Tren-čianská Teplá – Beluša, kde jsme ve sdru-žení dalších čtyř fi rem. Zapomenout bych neměl ani na přivaděč Kežmarok.

7. Neodpustím si subjektivní otázku:

Máte dost zakázek?

Nemohu vám dát paušální odpověď. Po-dotýkám ale, že nenajdete stavební fi rmu, která by řekla, že má dost zakázek… Jest-liže se nám podaří získat zakázku, musíme vyhodnotit nasazení vlastních kapacit. V případě, že to nestačí oslovíme jiné, hlavně menší fi rmy. Přesto: naší fi lozofi í je, abychom v podstatě 60–80 procent prací realizovali vlastními kapacitami. Zatím se nám to daří.

8. Pootočme list k ekonomice…

Nakolik se projevila krize ve vaší

společnosti?

Krizi jsme pocítili, myslím si, že ji ještě možná pocítíme v příštích letech. I když vi-dím situaci na Slovensku naprosto v jiném světle než v Česku. Tam se všechny větší projekty na dopravních stavbách v pod-statě zastavily vlivem nešťastné politiky Víta Bárty, který prostě vyhlásil, že chce

stavební fi rmy nechat vyhladovět – a to se mu v Česku svým způsobem podařilo. Teď jsem však slyšel předsedu strany Věci veřejné Radka Johna, který prohlásil, že chtějí do rozpočtu v Česku dát dalších 20 miliard, aby nebyly díry v silnicích. Je to politika ode zdi ke zdi…

Na Slovensku je situace jiná, tady v pod-statě vznikl poměrně značný propad za-kázek, protože sice byly připraveny tři obrovské balíky PPP projektů, ale realizuje se pouze jeden, další dva byly zrušeny, respektive – v současné době se znovu tendrují. Protože v Česku příliš práce není, tak hodně tamějších fi rem se snaží sou-těžit na zdejším trhu, tím vytvořily silné konkurenční prostředí, což se z našeho pohledu negativně projevilo i na cenách.

Připočteme-li k tomu problematický výsle-dek ceny celé stavby vzhledem k možným pohybům v cenách vstupních materiálů,

STRABAG s.r.o.



o tom jsem se již zmiňoval, započítáme-li všechna rizika, infl aci atd., tak mnohdy nemáme šanci některou stavbu prostě získat. Pokud do toho tak zvaně jdeme, jsme nuceni riskovat, a to se může nega-tivně projevit na výsledné kvalitě stavby.

Neodolám, abych nepřipomněl jeden za-jímavý fakt: na Slovensku připadá na jed-noho člověka výroba obalovaných směsí zhruba ve výši 360 kilogramů, v Česku je to téměř 700 kilogramů, ale – například v Ra-kousku jsou to 2 tuny. Možná tady můžete najít odpověď na otázku, proč jsou naše silnice neustále samá díra a neopravené. Vše je otázkou přístupu: vynakládejme fi nanční prostředky nejenom na výstavbu, opravy a údržbu, ale i na preventivní opat-ření, která zabrání potenciálnímu vzniku výtluků či jiných poruch silnic. Prostě je třeba se významným způsobem starat o silnice, i pokud ještě vypadají dobře. Na-víc v této fázi vynaložíte celkově výrazně menší fi nanční prostředky, než když tyto preventivní údržby a opravy neuděláte včas.

Nedávno nás navštívil německý ministr dopravy, řekl, že v Německu 50 % fi nanč-ních prostředků věnují na opravy a údržbu a 50 % na výstavbu nové sítě. Rozeberete--li situaci na Slovensku, ale i v Česku, tak se velice překotně budují nové silnice a dál-nice, nebo v Čechách budovaly, než se zastavily, ale pouze zanedbatelné peníze se věnují na opravy a údržbu. A následky? Nekvalitní silniční síť.

Musím připustit, že na Slovensku je snaha tuto situaci změnit. Již v tomto roce se mají vynaložit značné prostředky právě na opravy a údržbu. Uvidíme, protože je to otázka dlouhodobé politiky, nikoli jedné vládní garnitury, tj. jedno volební období. Bez dlouhodobé koncepce se prostě neobejdeme.

9. Jak hodnotíte své hospodářské

výsledky za rok 2010. A čeho musíte

dosáhnout v roce letošním?

Z hospodářského pohledu hodnotíme rok 2010 poměrně pozitivně. Jsme jednou z mála fi rem, kde vlastně oproti roku 2009 došlo k nárůstu stavebního objemu, i když hospodářský výsledek nám mírně poklesl. Připočteme-li k tomu hospodářskou krizi, myslím si, že loňský rok opravdu nedo-padl špatně. Slovenský Strabag dosáhl obratu 164 milionů euro, jsme třetí fi rmou ze všech stavebních společností podle stavebních výkonů. Náš hospodářský vý-sledek byl zhruba ve výši 7 milionů 300 tisíc euro, což bych řekl, že je přiměřený výsledek.

V roce 2011 předpokládáme obrat řádově ve výši 140 milionů euro a hospodářský výsledek asi 4 miliony 300 tisíc euro. Je to naše přání, samozřejmě skutečnost se může lišit podle toho, jak se rok 2011 bude prakticky a reálně vyvíjet. Teď se zúčastňujeme velkých soutěží, které pro-bíhají na Slovensku v souvislosti s již zmi-ňovanými dvěma zrušenými balíky PPP

projektů… Podaří-li se zahájit všechny stavby, tak si myslím, že na Slovensku by mohlo být relativně hodně práce.

Samostatnou otázkou jsou hospodářské výsledky, zisky apod., protože se současně přikročilo k tzv. žlutému FIDICu, podle něhož vlastně zhotovitel zajišťuje i pro-jektovou dokumentaci, tím pádem se na něj přesouvají i veškerá rizika s jejím zhotovením. Připočítáme-li ještě k tomu faktor pevné ceny na celou dobu výstavby, tak situaci hodnotím tak, že rizik na straně zhotovitele je velmi hodně. Státní investor má tendenci rizika ze svého pohledu mini-malizovat, tím se však stává poměr obou stran, tj. investora a zhotovitele, velice nevyvážený, veškerá rizika se v současné době přesouvají na vrub zhotovitele.

10. Máte „nějaké“ závěrečné posel-

ství, pozitivní informaci?

V současné době jsem potěšený vývo-jem na slovenském trhu, který vypadá podstatně lépe než na českém. Promiňte mi to, ale oba trhy, krajiny, se neustále srovnávají, tento trend je dědictvím již z minulosti.

Jinak mým přáním je, aby se realizovalo co možná nejvíc staveb a zároveň aby co nejdříve mohly sloužit všem motoristům, protože si myslím, že jakékoliv otevření dalšího nového úseku dálnice či silnice je pozitivně vnímáno veřejností a výrazným způsobem zvyšuje bezpečnost silničního provozu.


ŽPSV a.s. Uherský Ostroh – Dodavatel

betonových výrobků s tradicí i vizí

ŽPSV a.s. Uherský Ostroh, společnost

s více než padesátiletou historií, je

tradičním dodavatelem betonových

výrobků pro stavebnictví se zaměřením

na dopravní, tedy železniční i silniční,

a pozemní stavby. Ty zahrnují kromě

jiného i revitalizaci panelových domů,

výstavbu průmyslových a obchodních

center, ekologické stavby a podobně.

O současnosti i budoucím rozvoji firmy

jsme hovořili s generálním ředitelem

Ing. Janem Spevákem.

Jaká je historie fi rmy, která období po-

važujete za stěžejní?

Firma vznikla před 60 lety a za dobu své existence prošla poměrně dlouhým vývo-jem. V novodobé historii byla důležitým

okamžikem určitě privatizace a pak změna vlastníka, když fi rmu koupila španělská společnost OHL Madrid a začala vykoná-vat správu majoritního akcionáře. To jsou důležité mezníky, týkající se přetváření fi rmy. Z hlediska života a ekonomiky fi rmy je to období od roku 2009, tedy období krize, což je pro fi rmu závažné a stěžejní téma, se kterým se doposud potýkáme.

Jak se od doby jejího vzniku změnila

náplň výroby?

Když hovoříme o těch 60 letech existence, na počátku byla fi rma původně založena jako účelové zařízení Ministerstva dopravy pro výrobu štěrků, kameniva a prefabri-kátů pro budování železničních tratí. Zá-kladním výrobkem se brzy staly železniční pražce, a to nejdříve příčné železniční pražce a následně i výhybkové železniční pražce. Dále se vyráběly prefabrikáty pro budování ostatních staveb na želez-nici – nástupišť, odvodňování, zpevňo-vání svahů kolem železničního tělesa. V novodobé historii se výroba rozšířila o protihlukové stěny a další prvky, které jsou dnes běžně uplatňovány v doprav-ních projektech. Asi v roce 2002 jsme se rozhodli pro určitou diverzifi kaci výroby, začali jsme se proto zabývat zakázkovou produkcí pro pozemní stavitelství, kon-

Vizitka:


ŽPSV a.s.

Sídlo: Třebízského 207, 687 24 Uherský Ostroh,

Zlínský kraj, Česká Republika



Obor podnikání: výroba betonové prefabrikace,

provádění staveb, obchod s elektřinou

Roční obrat společnosti: 1 078 mil. Kč (2010)

Management:

Generální ředitel: Ing. Jan Spevák

Ředitel úseku dopravních staveb:

Ing. Mojmír Nejezchleb

Vedoucí odboru fi nancování a ekonomiky:

Ing. Vlastimil Štefánek


krétně skelety pro výrobní haly, nákupní centra i bytové domy, v roce 2009 jsme začali vyrábět i monolitické skelety. Tyto stavební prvky nejen vyrábíme, ale i mon-tujeme a často fi nalizujeme i celé stavby. Současně realizujeme i stavební základy. Tím se změnil poměr naší produkce, kdysi byla výraznou majoritou výroba pro želez-nici, dnes je poměr výroby pro železnici a výroby pro ostatní stavební sektor téměř vyrovnán.

Jaký je rozsah železničních staveb

v současnosti?

V případě železničních staveb zůstává náplň výroby v podstatě stejná, jen se zmenšilo množství – kdysi jsme vyrobili 1,3 mil. pražců za rok, nyní je to maximálně 150–200 tisíc kusů. Významnou položkou je výroba výhybkových pražců. Původně se u nás používaly dřevěné, my jsme před 16 lety zavedli výrobu betonových vý-hybkových pražců, dodáváme je tradičně na český a slovenský trh a něco málo také vyvážíme. Tak, jak se stavebnictví vyvíjí a projektanti vymýšlejí nové věci, snažíme se vyrobit vše, co navrhnou, respektive při-cházíme také s novými nápady, ale objem produkce klesá, neboť konkurenční fi rmy vyrábějící prefabrikaci vstupují i do na-šeho sortimentu, konkurují nám. A díky tomu, že jsou většinou součástí velkých fi rem, které staví železniční tratě a kori-dory, dostávají se snáze ke konečnému zákazníkovi – zhotoviteli tratí, takže tam náš podíl poslední dobou výrazně klesá. Současně se díky této otevřené konku-renci výrazně snižují ceny, které jsou velice často na hranici rentability.

Snažíte se tedy prosadit se na trhu ji-

nak…

Snažíme se prosadit novými výrobky a konstrukcemi, kvalitou, inovacemi i ce-nou, ale kromě toho nabízíme zákazní-kům také další služby, servis, technickou

pomoc, důležité je i samozřejmě dodr-žování smluv a termínů, nezbytné jsou i dostatečné výrobní kapacity z hlediska rychlosti dodávek.

Jak velká část výrobků je určena pro

vývoz?

Vývoz betonového zboží je velmi kom-plikovaný, protože cena za kilogram be-tonových výrobků je vzhledem k ceně za dopravu relativně velmi nízká. Rádius vzdálenosti rentabilního dovozu je proto většinou maximálně 300 km. U některých levnějších výrobků, třeba zámkové dlažby, kde je navíc výrobců na trhu hodně, je rádius pouze 50 km. Čas od času vyvážíme výhybkové pražce na Slovensko, do Bul-harska a Srbska, pražce pak do Bulharska, Maďarska a na Slovensko.

Můžete blíže charakterizovat dodávky

pro silniční stavby?

V silničních stavbách se používají naše protihlukové stěny, což je ale sortiment v poslední době utlumovaný, neboť jed-nak se stává snadným cílem při hledání úspor ve výstavbě, jednak vznikají ná-zory, že působí rušivě v přírodě i v okolí lidských sídel. Pak jsou to zádržné sys-témy svodidel, zde nabízíme poměrně omezený sortiment, který bychom ale chtěli rozvíjet a zvýšit tak naše možnosti na trhu. Dále jsou to drobné prefabri-káty určené pro komunikace nižšího stupně – chodníky, napojovací komuni-kace a podobně. Významným výrobkem jsou naopak předpínané mostní nosníky až do délky 36 metrů, které vyrábíme v na-šem závodě v Liticích, ale i v této oblasti je velká konkurence a výroba se vzhledem k omezování investic do infrastruktury rok od roku snižuje.

Zabýváte se i revitalizací panelových

domů a podílíte se na budování eko-

logických staveb…

formy na stavební hmoty a betonářské zboží / mísírny betonových směsí,doprava betonu včetně podvěsné / automatizace výrobních procesů / manipulační a zvedací technika pro stavebnictví zpracování / realizace / výroba / montáž strojů, zařízení a konstrukcí

www.maptech.cz

MAPTECH s.r.o., V Podlesí 379, Grygovtel.: 585 393 285, 603 537 407-9e-mail: [email protected]

To je celkem zajímavá oblast. Revitali-zace panelových domů a konkrétně lodžií, které byly součástí těchto panelových domů a měly velké statické problémy, jsme začali v ČR dělat jako jedni z prvních. V dnešní době tedy hlavně vyrábíme, ale i montujeme betonové lodžie k některým typům panelových, ale i cihlových domů. Buď vyměňujeme staré, nevyhovující a často i životu nebezpečné, případně u domů, které nemají ani balkóny ani lodžie, lodžie přistavujeme. Tím se velmi zvýší standard bydlení, neboť jde o roz-šíření bytu směrem do přírody. Tomuto segmentu výroby se velmi věnujeme, již se objevila i zde konkurence, ale myslím si, že v tomto oboru jsme největšími posky-tovateli výrobků i služeb v republice. Často realizujeme celý projekt od stavebního návrhu a projektové dokumentace přes založení stavby až po postavení lodžií, v případě zájmu zákazníka i včetně kom-pletního zateplení a ostatní revitalizace celého domu, kdy další činnosti děláme v rámci subdodávek, ale zakázku jako fi rma celou zastřešujeme. Tyto realizace považujeme za velmi viditelný prvek naší činnosti, rekonstrukce zvyšuje užitnou, ale i estetickou hodnotu panelových domů, mizí jejich uniformita a stává se z nich individuální bydlení. Při fi nancování je možné využít i některý z dotačních pro-gramů EU nebo ČR, pokud je právě k dis-pozici. Pokud jde o ekologické stavby, zde realizujeme především již zmíněné monolitické stavby – vany a další stavební části na stavbách čističek odpadních vod, do ekologických staveb můžeme zařadit i regulace potoků – vyrábíme speciální panely na obložení břehů, kterými může prorůstat tráva a podobně.

Jak velký objem prostředků vkládáte zpět do modernizace fi rmy?

Každoročně investujeme zpět do fi rmy prostředky do výše odpisů, což je zhruba


ŽPSV a.s. Uherský Ostroh – Dodavatel

betonových výrobků s tradicí i vizí

60–80 mil. korun. Část směřuje na řešení ekologických problémů, část do bezpeč-nosti a ochrany zdraví – tyto oblasti jsou pro nás zásadní. Část věnujeme na ob-novu nebo modernizaci strojů a zařízení, forem, výpočetní techniky. Do vývoje in-vestujeme ve dvou liniích – jednak jde o vývoj pro interní potřebu fi rmy, jednak řešíme vývoj v kooperaci s VUT Brno a čás-tečně i s ČVUT Praha. Ten se týká našich speciálních technologií a ve velké míře i betonu a nových směrů v technologii betonu vůbec, uplatnění technologií šetr-

nějších k životnímu prostředí, zpracování odpadů, které se dají při výrobě betonu využít, což je výhoda pro nás i pro životní prostředí.

Jaké investice chystáte do budoucna

a do jakých oblastí?

Plánované investice jsme v současné době do určité míry omezili, nečerpáme ani zmíněnou celou částku, protože naším primárním zájmem je zdravá fi rma. V tuto chvíli budoucí investice velmi pečlivě zva-

žujeme, a to nejen tuzemské, ale i zahra-niční, týkající se dceřiných společností na Slovensku a v Bulharsku. Výhledově nás zajímají i trhy v Evropě, které ještě nejsou zcela obsazeny – například i nadále Balkán a podobně.

Které aspekty považujete za nejdůleži-

tější, pokud jde o budoucí rozvoj fi rmy?

Když vezmeme v potaz kontext evrop-ského trhu i místní konkurenci, musíme pracovat na tom, abychom i v těchto podmínkách uměli obstát v konkurenci a vytvořit takovou rentabilitu, která by byla přijatelná i pro naše akcionáře. Ces-tou pro dosažení těchto cílů je odpovědná kvalitní práce na všech úsecích činnosti společnosti vedoucí k vysoké produktivitě a garantované kvalitě. K tomu, abychom tohoto mohli dosahovat, potřebujeme kvalifi kovaný loajální odpovědný tým pracovníků, kteří budou ochotni se dále zlepšovat a vzdělávat, což jim je v naší společnosti umožňováno. Samozřejmostí na cestě k úspěchu musí být orientace na potřeby zákazníků – plnit jeho poža-davky komplexněji než jiní, dříve než jiní, v lepší kvalitě, za lepší cenu, s lepším servi-sem. Pokud toto dokážeme a budeme mít tu potřebnou dávku štěstí, věřím, že uspějeme.

Dana D. Daňková

Tekaz s.r.o., závod Prefa Servis,navrhuje, výrábí a dodává technologie a formy pro panelárny (formovací technika, předpínání, výrobní linky, vahadla, jeřáby), OK, jeřábové dráhy, technologická zařízení pro skladování sypkých hmot a další.

www.tekaz-prefaservis.czwww.tekaz-prefaservis.cz


G028_06_11_FANS_CZ_PS_final_krivky.indd 1 12.8.2011 15:04:38


SLOVNAFT MONTÁŽE A OPRAVY a.s.

Pod křídly petrochemického „obra“

Když v roce 1895 radní Bratislavy udělili

souhlas k výstavbě rafinérie minerál-

ních olejů, netušili, že zavdali příčinu

pro vznik důležitého středoevropského

centra zpracování ropy. Dnes je všem

známé jako Slovnaft, soukromý subjekt

s technologickým špičkovým vybavením

a mezinárodní podnikatelskou struk-

turou, včetně dceřiných společností.

Jednou z nich je i Slovnaft montáže

a opravy a.s. O počínání firmy, coby

článku v soukolí ropného giganta, hovoří

Ladislav Molnár, zástupce generálního

ředitele.

„Sídlíme v areálu podniku Slovnaft jako jeho stoprocentní dceřiná společnost.

Nahlédneme-li do historie provázanosti překračující jedno století, píše se v ní pře-devším o dlouhodobé činnosti údržbářské organizace ve prospěch rafi nérie a pet-rochemické výroby. Od roku 1993 jsme samostatnou akciovou společností, která vznikla sloučením několika dceřinek Slov-naftu a v dnešní podobě má 450 zaměst-nanců. Naše hlavní zákazníky představují sesterské společnosti mateřské fi rmy.“

Základem je spolehlivé zázemíS historií podniku jsou spojené i ma-jetkové poměry a struktura majitelů,

vycházející ze smlouvy o strategickém partnerství s maďarskou společností MOL, uzavřené na počátku třetího milénia. K realizaci jednoho ze strategických cílů Slovnaftu – zapojení a účasti v regionální konsolidaci sektoru zpracování ropy – při-spívá též mozaika pracovních povinností fi rmy Slovnaft montáže a opravy.

„Pro potřeby mateřské fi rmy provádíme specializované činnosti. Patří k nim vý-roba a opravy strojů a zařízení, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, poskytování technické pomoci a také po-radenská a expertní činnost. Vedle denní ,rutiny‘, kterou je zabezpečení komplex-ního servisu, preventivních a podporných činností pro výrobní jednotky Slovnaftu,


zajišťujeme i realizaci jejich generální re-vize (GR). V pravidelných intervalech k nim dochází ve větším rozsahu na základě dlouhodobého plánu vypracovaného na základě legislativních, technologických požadavků . Letos jsme v dubnu dokončili GR na pěti těchto zařízeních, které se svou velikostí a rozsahem vykonaných činností řadí mezi ty menší.“

Předchozí generální revize se týkala 12 vý-robních jednotek většího rozsahu. V sou-časné době už se fi rma připravuje na rok

2012, kdy ji čeká poměrně velká realizace těchto oprav jak pro rafi nérii, tak pro pet-rochemickou divizi. Vyjmenované aktivity ale předpokládají dostatek odborníků.

„Základem úspěchu každé společnosti, o to více té naší, která poskytuje spe ciální služby, je dostatek odborníků. Abychom splnili tento požadavek, musíme jed-noznačně investovat do kvalitních lidí a do neustálého vzdělávání. Pokračujeme ve vyhledávání a výběru talentů z vyso-kých škol, kterým poskytujeme pracovní

příležitosti s možností dalšího odborného a osobního rozvoje.“

Vše ve vlastní režiiNa tomto místě je třeba zdůraznit, že spo-lečnost, která ke zvyšování odborného růstu využívá různé výukové programy, je ryze soukromým subjektem a systém doškolování probíhá bez státních dotací. Tato politika se vztahuje i na zabezpečo-vání zakázek.

– česká kvalita s mezinárodní

tradicí

– průmyslové čištění technologic-

kého zařízení s použitím vysoko-

tlakého vodního paprsku

– čištění skladovacích nádrží

– čištění kanalizačních a potrub-

ních řádů

– výměna náplní kolon, sušičů, re-

aktorů a manipulace s katalyzá-

tory včetně likvidace použitých

náplní

– likvidace havárií

– řezání reaktorových slitků

– chemické čištění technologické-

ho zařízení

– řezání za studena

Buchen Ekoservis s.r.o.

Vrchlického 600, 435 11 Lom u Mostu

tel./fax : 00420 476 744 127

www.buchen.estranky.cz





„Devadesát devět procent všech činností nebo služeb, které vykonáváme, směřuje dovnitř Slovnaftu. Pouze sporadicky pra-cujeme pro externí prostředí, kde koordi-nujeme služby a zdroje na výkon činností, které jsou potřebné, na státních zakáz-kách se nepodílíme. Daná skutečnost

vychází z koncepce a strategie, určené naší společností.“

Roli koordinátora fi rma rovněž zastává v případě komplexního servisu železnič-ních vozidel, kterému se věnuje v rámci svých služeb pro mateřskou společnost. Co tato služba v očích pana Molnára všechno obnáší?

„Provádíme opravy a údržbu podvozků kolejových vozidel. V prvé řadě revize, druhotně pak, na základě nálezů z těchto kontrol, zajišťujeme samotnou opravu a údržbu, ale jen částečně vlastními ka-pacitami. V rámci této činnosti z části jen koordinujeme a kontrolujeme výkon našich subdodavatelů, a to i z Čech či Polska. V rámci souhrnného servisu se věnujeme i revizím a opravám vozů, které jsou všechny ve vlastnictví Slovnaftu. Dů-ležitou činností je čištění železničních cisteren v areálu Slovnaftu Bratislava.“

Pro tyto účely fi rma disponuje moderně vybavenou montážní dílnou. Nejen ona, ale i další špičková technologie se podílely na tom, že ve Slovnaftu montáže a opravy prožily období hospodářské krize bez větších výkyvů.

„Myslím si, že jsme celkem slušně překo-nali těžší období let 2008–2010. Do jisté míry negativní trendy a externí prostředí nás přinutily, abychom jako fi rma našli i ty poslední rezervy v jejím fungování jak z nákladového hlediska, tak i z pohledu efektivního řízení. Z celého krizového ob-dobí jsme nakonec vyšli silnější než před tím, neboť fi rma byla nucena sledovat jak

y p

Provádíme:

C

ERTIFIKOVÁNO

9001:2009

ZÚS1893/2011

T

Pre

Pre – –Preditest s.r.o. Novodvorská 1010/14 140 02 Pra a Tel.: +420 261 341 801-3 Fax: +420 261 341 807 E-mail: i preditest.c ttp://www.preditest.c


SLOVCEM spol. s r.o.

T +421 (0) 34 7722917F +421 (0) 34 7723438E [email protected]

www.slovcem.sk

čerpadlá - zníženie spotreby energie

výměníky - odstránenie bimetalickej korózie

nádrže - zvýšenie životnosti

príruby - egalizácia

vysoko tlakové piestové čerpadlás tlakom p = 300 MPačerpadlá a agregáty na čistenietlakovou vodou 280 MPa,vrátane kompletného príslušenstva:pištole, hadice, trysky, ventily,rotačné trysky, samohybné dýzy,pancierové hadice, pieskovacieinjektory, rotačné hlavice atď.čerpadlá na dopravu abrazívnychmédií, tvz.sllury pumpyčerpadlá na dopravu kvapalnýchplynov, napr. CO2

tlakovacie čerpadlá- ručné s tlakom do 100 MPa,- elektromotorové do 300 MPa

URACA20 rokov na trhu20 rokov pre Vás

AQUACLEAN, s.r.o., Bratislava

AQUACLEANs.r.o.

výhradné zastúpenífirmy URACApre ČR a SRBratislava

tel./fax: 02/52 495 312tel: 02/52 444 938


dodáva

vykonáva servisopravy a servis čerpadiel, agregátova prislušenstva

poskytuje službyskúšky a čistenie vodnýmlúčom do 2500 barovrezanie materiálov vodným lúčom

-

STROJE A MECHANIZMY, a. s.

www.reflow.sk

Systémové riešenia merania hladiny, prietoku, tlaku a detekcie plynov pre priemysel a vodné hospodárstvo

Reflow spol. s r.o. ~ Bojnická 3 ~ 831 04 Bratislavatel.: 02 / 4463 3772, 3 ~ fax: 02 / 4445 1809 ~ e-mail: [email protected]



vlivy, tak rezervy, na které v minulosti ne-kladla tak velký důraz. Dle toho i soudím, že nám období hospodářské recese, i když ještě probíhá, tolik neublížilo.“

Racionální budoucnost firmyDalo by se říci, že za poslední období má společnost „vyčištěné“ portfolio. V jeho obsahu nechybí ani služby na základě využití produktů informační technologie, například na opravy rotačních strojů či v odvětví měření a diagnostiky.

„Nedestrukční metody technické diagnos-tiky velmi často využíváme v podobě tzv. vibrodiagnostiky u rotačních zařízení, dále nasazujeme metodu termovize pro mo-nitorování zařízení pracujících v prostředí s vyšší teplotou. Pro potrubní rozvody se nám hodí schopnosti videoendosko-pie, se stále populárnějším ultrazvukem zase zvládáme různá měření, třeba stěn nádob u potrubí. S celkovým využitím diagnostických metod je samozřejmě spojeno nasazení potřebných softwaro-vých prostředků, tím i nemalých fi nancí pro inovace moderních technologií a stro-jového parku.“

Uvedené aktivity ukazují na promyšle-nou fi remní politiku. V té je myšleno rov-něž na narůstající požadavky ochrany životního prostředí ze strany Evropské unie, zvláště když společnost pracuje v prostředí, kde se zpracovávají ropné produkty.

„Bezpečnost při práci a environmentální bezpečnost musí být ve fi rmách, jako je naše, na prvním místě. Vedení společ-nosti usiluje o dodržování legislativních požadavků ohledně bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků a životního prostředí tím, že uplatňuje všechny zá-sady prevence při zajištění těchto potřeb.

Spoločnosť TES Armatúry, s. r. o., bola založená v roku 2009 na uspokojenie technických a materiálnych požiadaviek pre investičné projekty a pre potreby údržbárskych a opravárenských spoločností z oblasti chemického priemyslu, plynárenstva, vodohospodárstva a energetiky.

Poslaním spoločnosti je uspokojiť potreby zákazníka tak v primárnej oblasti, dodávka materiálu, ako aj v sekundárnej oblasti služieb, technické poradenstvo a riešenie, ako aj projektovanie a návrh riešenia vzniknutého problému priamo u zákazníka.

Filozofiou spoločnosti TES Armatúry, s. r. o. je vytvárať partnerské vzťahy, kde sa problém zákazníka stáva našim problémom – výzvou, ktorého riešením zvyšujeme úspech a spokojnosť zákazníka.

Spoločnosť TES Armatúry, s. r. o. sa zaoberá hlavne priemyselnými armatúrami: posúvače, guľové uzávery, klapky /regulačné a spätné/, uzatváracie, regulačné, redukčné, škrtiace a spätné ventily, ich príslušenstvom a hutným materiálom: rúry, fitting a príruby. Podieľala sa na výrobe a dodávke posúvača s dvojitým klinom 4“/300Lbs pre spoločnosť SLOVNAFT a. s. pre výrobnú jednotku FCC, ktorá bola vyho-tovená za účelom zvýšenia životnosti posúvača na prepravu katalyzátora a svoj účel aj úspešne splnila.

Adresa: TES Armatúry, s. r. o., Vlčie hrdlo 1, 824 12 Bratislava, Poštová adresa: TES Armatúry, s. r. o., P.O.BOX 38, 820 03 BratislavaTelefón/Fax: +421 2 4524 1676, Mobil: +421 915 560 423, E-mail: [email protected] www.tesarmatury.sk

Vykonáváme pravidelné audity ohledně bezpečnosti práce i z hlediska ochrany životního prostředí. Myslím, že ,HSE povědomí‘ našich kolegů je na vysoké úrovni, interní technické a bezpečnostní předpisy splňují i ty nejvyšší evropské standardy v rámci petrochemického průmyslu a zásadně vždy promptně zareagujeme, pokud dojde k ně-jaké diskrepanci mezi stanovenými cíli a realitou v oblasti HSE. V každém případě jde o velmi důležitou a dynamickou část života naší společnosti, a proto jí věnujeme patřičnou pozornost.“

Pozornost fi rma Slovnaft montáže a opravy samozřejmě věnuje i blízké budoucnosti jejího počínání. Na co se tedy, podle slov zástupce generálního ředitele, společnost orien-tuje v období dvou až tří let?

„Pro rok 2012 připravujeme generální odstávky s velkým rozsahem. Nyní se zabýváme detailní přípravou, abychom je za měsíc a půl zvládli. Od provedení akce totiž závisí bezproblémový chod výrobních jednotek Slovnaftu. Také chceme uskutečnit několik investičních akcí pro naše klienty. Hlavním cílem je splnit stanovené výkonnostní ukazatele, kterým dominuje zabezpečení mechanické dostupnosti výrobních jednotek Slovnaftu Bratislava. Do její strategie patří i pokračující hledání nových talentů, stejně jako fi nanční podpora některých technologických projektů. Jsem přesvědčený, že čitatelná vize a strategie a otevřený postoj na poli trvale udržitelného rozvoje jsou pro společnost velice důležité a můžou jí prospět. Kromě toho vyvolávají vzájemnou důvěru mezi zákazníky, ak-cionáři, zaměstnanci a právě fi rmou. “

Adam Hodman

Stavba a prenájom lešenia

Of ce: Slovnaft, a.s. – areál Mobil: 0905/257 894Tel./fax: +421 2 45524513E-mail: [email protected]

www.assaprofi.sk

Certi kovaná spolo nos : STN EN ISO 9001:2001, OHSAS 18001:2007

• Čistenie potrubí vysokotlakovým vozidlom vybaveným špeciálnymi zariadeniami

• Mechanické čistenie potrubia• Kompletný inžiniering• TV – monitoring• Spracovanie informácií TV – moni-

toringu• Návrh optimálneho riešenia sanácie

potrubia

• Oprava zaústenia prípojok v kanalizácii „HUT – profil“

• Oprava kanalizácií krátkymi vložkami „SHORT – liner“

• Vedenie stavieb• Sanácia šácht• Zváranie PE potrubí a tvaroviek• Sanácie potrubí bezvýkopovými tech-

nológiami: INSITUFORM® – hadicový relining, RELINING, REDUCT-LINER®

Mierová 23, 920 01 Hlohovec, SKtel.: +421 33 7369 111, +421 33 7369 130, fax: +421 33 7369 121

[email protected], www.insituform.sk

• tepelné a chladové izolácie• klampiarske práce• strešné krytiny z lakovaných plechov• hydroizolácie plochých striech

Therma K.M., spol. s r.o.Ružová dolina 27, 821 09 Bratislavatel.: +421-2-5341 5761, fax: +421-2-5341 5761mobil: +421-903 512 543, +421-903 512 544e-mail: [email protected]

Držiteľ certifikátu STN EN ISO 9001:2008Držiteľ certifikátu OHSAS 18001:2007

ALSTOM Slovakia, s.r.o.

Prievozská 4

821 09 Bratislava

Tel.: +421 2 3225 1000 Fax.: +421 2 5720 [email protected]


EXCON Steel, a. s.

Kde jiní končí

Kromě know-how rozvíjeného nepře-

tržitě víc jak 140 let má EXCON Steel

oproti konkurenci náskok i v realizování

zakázek v širokém spektru materiálů

a od rozměrů, které pro většinu firem

v oboru představují maximum jejich

výrobních kapacit.

Společnost byla založena v roce 1869 pod názvem První česká akciová stro-jírna a v průběhu dalších století fungovala pod různými názvy. Od začátku 50. let minulého století se stala součástí kon-cernu Škoda a krátce na to součástí ZVÚ Hradec Králové, kde byla vedena jako ZVÚ Chemie. V roce 1998 tuto část kou-pil rakouský Böhler HDT, který ji přivedl do konkurzu a v roce 2002 ji od správce konkurzní podstaty koupila pražská spo-lečnost EXCON, která je nyní majoritním akcionářem. Jedná se pouze o český kapi-tál. Od ledna 2003 nese společnost název EXCON Steel, a. s. Zaměstnává 320 až 350

pra-covníků, neboť podle

potřeby najímá externí svářeče. Obrat se pohybuje ročně okolo 800 mil. Kč.

O seznámení s produktovým portfoliem společnosti jsme požádali obchodního ředitele Ing. Vladimíra Dittricha: „EXCON Steel je především výrobcem tlakových aparátů, za prvé pro energetiku, za druhé pro chemii a petrochemii. Jedná se

Vizitka:


EXCON Steel, a.s.

Sídlo: Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9

Provozovna: Kampelíkova 758/4, 501 01 Hradec

Králové

Založení společnosti: 15. ledna 2003


Obor podnikání: strojírenství; výrobce zařízení pro

chemický, petrochemický průmysl a energetiku

Roční obrat společnosti (za rok 2010): 558 mil. Kč

Management:

Generální ředitel, jednatel: Ing. Jiří Olšanský, MBA

Obchodní ředitel: Ing. Vladimír Dittrich

Výrobní ředitel: Ivan Svoboda


o aparáty pro chemické provozy a pro rafi nerie, jako jsou reaktory, kolony, te-pelné výměníky a další aparáty na zpra-cování ropy. Dodávky pro energetiku tvoří vysokotlaké ohříváky, parní bubny, odplynovače napájecí vody, utilizační kotle a aparáty na využití odpadního tepla. Dodávkami se podílíme například na obnově tuzemských elektráren Led-vice, Prunéřov a JE Dukovany. Na tyto pro-

jekty dodáváme pro společnost ŠKODA Power vysokotlaké ohříváky páry.

Dalším nosným programem je výroba speciálních velkých svařenců, které tvoří nosné rámy větrných elektráren. Tato vý-roba je pro nás zajímavá z důvodu její sériovosti, kde se na rozdíl od výroby aparátů jedná o opakovanou výrobu. Naším klientem je významná německá

fi rma dodávající větrné parky umístěné jak na souši, tak i na mořském dně.

Dále vyrábíme i speciální těžké ocelové konstrukce, kde z těch známějších to byla např. kopule Sazka Areny v Praze nebo nosné oblouky zastřešení stanice metra Praha-Střížkov. Oba tyto projekty získaly v letech 2005 a 2009 ocenění od Evropské asociace ocelových konstrukcí (ECCS).“

ww

w.m

yjac

quet

.com

/sro

/

www.zvuservis.cz

středně velká strojírenská firma90 zaměstnanců3 výrobní divize ve 3 výrobních halách o celkové

výměře více než 6000 m2:

nástrojárnaprovoz strojírenská výrobagenerální opravna

středně velká strojírenská firma90 zaměstnanců3 výrobní divize ve 3 výrobních halách o celkové

výměře více než 6000 m2:

nástrojárnaprovoz strojírenská výrobagenerální opravna

www.zvuservis.cz


EXCON Steel, a. s.

Kde jiní končí

Výrobní závod má rozlohu necelých 30 000 m2 krytých ploch se 7 výrobními halami vybavenými jeřáby o nosnosti do 200 tun, což umožňuje expedovat těžké aparáty: „Například nejtěžší aparát pro francouzskou JE Flamanville 3, který jsme expedovali přes Mělník po Labi a dále z Hamburgu po moři, měl hmot-nost 262 tun. Byl rozdělený na 3 válcové části s průměrem 5 metrů,“ přibližuje ještě výrobní možnosti Ing. Dittrich.

Gró je v exportuExport má až 70% podíl na obratu společ-nosti. EXCON Steel vyváží do celého světa. Kromě Evropy dodával aparáty do Ruska, Číny, Malajsie, Thajska, arabských zemí atd. Nejméně se prosazuje na americkém kontinentu. Do Severní Ameriky zatím

dodával jen omezeně, v současnosti má kontrahované aparáty do Venezuely.

Hlavními klienty jsou zahraniční fi rmy, ponejvíce EPC kontraktoři fungující jako generální dodavatelé, např. UHDE, AL-STOM, Borsig, Technip atd., jimž pro jejich projekty dodává EXCON Steel jednot-livé aparáty na klíč, dále jsou to přímí uživatelé, jako rafi nerie nebo chemické závody. Objem přímých dodávek tvoří pouze cca 15 % z celkově expedovaného množství a realizují se většinou pro ruský trh.

„Z významných dodávek bych uvedl, že jako asi jediná fi rma u nás jsme dodávali aparáty do francouzské jaderné elektrárny Flamanville 3, která je spolu s fi nskou Ol-kiluoto momentálně jedinou evropskou jadernou elektrárnou ve výstavbě, kde se aplikuje tzv. EPR tlakovodní reaktor třetí

generace. Další velké aparáty jsme dodá-vali na projekt obnovy zpracovatelských kapacit pro irácké rafi nerie Daura a Basra, kam se expedovaly kolony na destilaci ropy přes českou společnost TECHNO-EXPORT, a.s.,“ přibližuje oblast zakázek Ing. Dittrich.

Tradice a nadstandardPůldruhého století fi remních zkušeností a široká nabídka včetně produktů nad-standardních rozměrů odlišují EXCON Steel od konkurence: „Naší konkurenční výhodou je poměrně široká škála zpraco-vávaných materiálů i díky tradici fi rmy i vy-užívané historické know-how ve výrobě. Zaměřujeme se na velké těžké aparáty, které mnoho fi rem vyrobit nezvládne. Jejich možnosti běžně končí na 40 až


50 tunách, kde my se naopak snažíme začínat. Kromě běžné uhlíkaté oceli vy-rábíme i ze speciálních ocelí, jako jsou tepelně odolné oceli, vysoce legované oceli s obsahem chromu a austenitické oceli. Pracujeme i s neželeznými kovy, zejména se speciálními slitinami niklu, a jsme schopni zpracovávat i titan. Na všechny tyto materiály máme PQR, tedy ověřené svařovací postupy. Z vý-robně technologického hlediska jsme schopni skružovat plechy za studena, tzn. ohýbat a vyrábět z nich válcové nádoby a pláště až do tloušťky 170 mm. Disponu-jeme vlastním know-how a zkušenostmi se svařováním tlustostěnných nádob me-todou SAW – svařování pod tavidlem při úzkém úkosu. Dále máme zvládnutou metodu elektrostruskového návaru, kde na základní chrom-molybdenový materiál navařujeme 4–8mm nerezovou vrstvu.Toto má uplatnění v tlakových procesech probíhajících ve vysoce korozivním pro-středí,“ vypočítává Ing. Dittrich výrobní možnosti a doplňuje: „Oproti konkurenci máme také vlastní materiálovou laboratoř, která je schopna provádět jak mechanické

zkoušky, chemické rozbory, tak i korozní testy včetně metalografi ckých zkoušek. Laboratoř je na naší společnosti zcela nezávisle certifi kovaná podle evropských norem, což jí umožňuje provádět exper-tizy i pro externí zákazníky.“

Jen za svéVeškeré investice do provozů, které se po-hybují ročně v desítkách mil. Kč, si EXCON Steel fi nancuje z vlastních prostředků, ne-boť dotace se jejich oblasti výroby zatím vyhýbají. Společnost téměř kontinuálně obnovuje strojní park. Nejvýznamnějšími investicemi z posledních dvou let jsou nákupy trojválce na skružování tlustých plechů a horizontální frézy v hodnotě cca 40 mil. Kč.

Strašák silné korunyJako většině výrobců orientovaných na export dělá společnosti EXCON Steel

největší starosti pohyblivý kurz eura a po-silování koruny: „Pro nás jako pro expor-téry by bylo samozřejmě ideální, kdyby-chom platili eurem, neboť s kurzovými riziky se potýkáme dnes a denně. Některé aparáty máme kontrahované s dodacími lhůtami 10 až 16 měsíců, a když koruna posílí, stačí pár desítek haléřů, je to v mi-lionech eur velmi znát. Při velkých zakáz-kách si samozřejmě kurz pojišťujeme, ale jsou to zase náklady navíc,“ vysvětluje Ing. Dittrich a dodává: „Hospodářskou krizi jsme téměř nepocítili díky našemu speciálnímu zaměření a také tomu, že energetiku, pro niž v posledních letech dodáváme ve zvýšené míře, krize tolik nepostihla. V roce 2008, kdy krize začínala, se nám podařilo nasmlouvat rekordní objem zakázek blížící se 1,5 mld. Kč, což nám pomohlo bez obtíží překonat další roky. Kde se ovšem krize projevila výrazně, byla chemie a zpracovatelský průmysl. Odtamtud poptávky téměř nechodily.“

Zuzana Ottová


ČEZ Energo, s.r.o.

Moderní výroba elektřiny a tepla

„V červnu 2010 byl v rámci divize

výroba ČEZ zřízen útvar Kogenerace

s cílem vyhledávat obchodní příležitosti

a využívat potenciál trhu v oblasti

kombinované výroby elektřiny a tepla

(KVET ),“ vysvětluje Ing. Michal Rzyman,

generální ředitel ČEZ Energo, s.r.o.

„Následným logickým krokem bylo vy-

budování efektivní struktury zajišťující

provoz těchto zdrojů. Po analýze trhu se

Skupina ČEZ rozhodla spolupracovat se

společností Tedom, která je v tuto chvíli

v oblasti provozování malých kogene-

račních jednotek lídrem trhu. Na rozdíl

od útvaru Kogenerace, který nadále

vyhledává a rozvíjí obchodní příležitosti

v malé kogeneraci, je ČEZ Energo, s.r.o.,

zaměřeno výhradně na výstavbu a pro-

voz kogeneračních jednotek. Cílově ale

tyto dvě entity splynou.“

1. Lze stručně několika větami

shrnout podstatné informace o vaší

fi rmě – ČEZ Energo, s.r.o. (poslání,

funkce atd.)? Jakou roli hraje mino-

ritní vlastník, tj. TEDOM a.s.?

Firma ČEZ Energo je společným podni-kem skupiny ČEZ a společnosti Tedom. Firma Tedom se kombinovanou výro-bou elektřiny a tepla zabývá již dlouhou dobu. Skupina ČEZ se rozhodla na tento trh aktivně vstoupit. Nemusí tak začínat na zelené louce. Toto spojení tedy přineslo synergii dlouholetých zkušeností v oblasti provozování kogeneračních jednotek, fi nanční stability a potřebného potenciálu pro další rozvoj.


2. Nechci být příliš didaktický, nic-

méně úvodem by přece jenom bylo

vhodné vysvětlit slovo kogenerace

(ne každý jeho význam přesně zná).

Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla. V našem případě používáme ke společné výrobě spalovací motor, který pohání generátor. Ten vyrobí elektrickou energii a teplo vzniklé v motoru použí-váme pro vytápění. Kromě kogeneračních jednotek využíváme v našich provozech také kotle na biomasu a zemní plyn.

Výhodou kogenerace je zejména její účinnost. Kogenerační jednotky doká-žou využít kolem 90 procent energie

v palivu. Takže jejich výroba je ekono-mická. Oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla nespotřebujete toho paliva tolik. A od toho se odvíjí další výhoda, ušetřené čili nespálené palivo šetří životní prostředí, zdroj produkuje menší množství emisí CO2 a tuhých znečišťujících látek, takže provoz je tak ekologicky šetrnější. Proto také mohou projekty malé kogenerace využívat možnosti spolufi nancování in-vestice ze strukturálních fondů Evropské unie zaměřených na ochranu ovzduší.

V neposlední řadě se jedná o spotřebu elektřiny a tepla v místě jeho výroby, takže nezatěžujete tolik distribuční sou-stavy, a tím odpadají ztráty při transportu energií.

3. Pro koho jsou určeny kogene-

rační jednotky? Kolik jich už máte

v provozu, jak dlouho a jaké jsou

s nimi zkušenosti?

Kogenerační jednotky se uplatní všude tam, kde je v dosahu zdroj zemního plynu a pravidelná spotřeba tepla. Na spotřebě tepla je potom navázána výroba elek-třiny. Elektřinu totiž nemusíte celou spo-třebovat, její přebytky prostě předáte do distribuční soustavy. Jednotka může pracovat jen několik hodin denně, elek-třinu předáte do sítě a teplo akumulu-jeme na celodenní spotřebu. Ve hře jsou různé modely, jednotka může pracovat

www.fabricom.czobjevme znovu energii

Výstavba, oprava a servis kabelových vedení a vzdušných vedení NN a VN do 110 kV, montáže kabelových armatur do 35 kV, výstavba a opravy trafostanic, revize elektro zařízení NN a VN, výstavba a servis zařízení veřejného osvětlení (VO) a místního rozhlasu (MR).

Projektové oddělení zajišťuje kompletní zpracování projektových dokumentací energetického zařízení pro ČEZ a. s. a zpracování

projektové dokumentace na VO + MR pro obce a města, včetně veřejnoprávního projednání za stavební úřad.

V oboru stavebních činností provádíme realizace a rekonstrukce nejen průmyslových , ale i bytových výstaveb a regenerace panelových domů.

Náplní této divize jsou dodávky inženýrských sítí, vodovodů, kanalizací, plynovodů a horkovodů, jejich výstavba a rekonstrukce včetně akutních zásahů při havarijních situacích.

www.matex.org


ČEZ Energo, s.r.o.

Moderní výroba elektřiny a tepla

jen část roku, vše závisí na konkrétním využití tepla.

Obecně oslovujeme města, obce, pro-vozovatele centrálního zásobování tep-lem (CZT), průmyslové areály a továrny, nemocnice, sportovní areály, ubytovací zařízení, skupiny administrativních či obytných domů.

V současnosti ČEZ Energo disponuje 17 provozovnami s instalovaným tepelným výkonem 106 MW. Kromě standardních kotlů na zemní plyn a biomasu je zde provozováno 45 kogeneračních jednotek s instalovaným elektrickým výkonem 12 megawatt.

Nejstarší kogenerační jednotky provozo-vané fi rmou Tedom jsou v provozu již přes 15 let. S pravidelnou údržbou dosahuje životnost kogeneračních jednotek desítek tisíc provozních hodin.

4. Můžete mě přesvědčit konkrét-

ními argumenty, proč bych si měl

jako šéf subjektu (např. obec, město,

provozovatel CZT, průmyslová fi rma,

nemocnice, škola, sportovní areál…)

zavést kogenerační jednotku?

Spoluprací s námi získáte kvalitního do-davatele tepla, který zajistí modernizaci vašeho tepelného hospodářství bez nut-nosti vašich vlastních investic a s garancí dlouhodobě stabilní a výhodné ceny. Na-víc máte možnost chránit váš majetek před případnými výpadky elektrické sítě.

Jednoznačnými argumenty jsou však naše referenční zakázky obdobné velikosti a charakteru, jaký požadujete. V oblasti kogenerace pro město či školská zařízení můžeme představit například náš pro-voz ve Zruči nad Sázavou, kde provozu-jeme kombinovanou výrobu již několik let. Veškeré investice do rekonstrukce a propojení dvou zdejších samostatných soustav centrálního zásobování teplem ve výši 60 milionů korun byly hrazeny námi. Vyměnily se parní rozvody za tep-lovodní a současně došlo k propojení dvou soustav původního centrálního zásobování. Také bylo nutné vybudovat domovní výměníkové stanice. Co se týká zdroje tepla, tak v kotelně vyrostly kotle

na biomasu a kogenerační jednotky. Nově byl vybudován centrální řídicí dispečink. Díky tomu bylo dosaženo 30% zvýšení účinností energií a roční úspory emisí CO2 přes 8 000 tun.

Celý systém zásobuje teplem městskou bytovou zástavbu, školská zařízení a prů-myslový areál bývalého obuvnického podniku Sázavan. Tepelný instalovaný výkon v soustavě činí 14,24 megawattu a elektrický 864 kilowatt. V loňském roce zákazníci odebrali 48 465 gigajoulů tepla a kogenerace vyrobila 2 257 572 kilowatt-hodin elektřiny.

5. Malá odbočka odborného cha-

rakteru: daly by se vysvětlit fyzikální

jednotky MWe a MWt, které se v sou-

vislosti s výkonem používají? (Přece

jenom kupříkladu jednotka MWh je

známá všem.)

Kogenerační jednotka slouží k výrobě elektrické energie a tepla, proto se u ní uvádí její výkon elektrický (MW s dolním indexem „e“) a výkon tepelný (MW s dol-ním indexem „t“). Jednotka MWh (me-


gawatthodina) není jednotkou výkonu, ale jednotkou energie. Písmeno „h“ tady není indexem u jednotky výkonu MW, ale vyjádření veličiny času.

6. Jak složité (i nákladné) jsou tech-

nologie související s kogeneračními

jednotkami? Jaká je jejich životnost?

Kdy se investice vrátí (doba návrat-

nosti)?

V zásadě se nejedná o složité technologie. Spalovací motor, který pohání generátor, tvoří srdce kogenerační jednotky. Dopl-něno je pak příslušenství jako tepelné a spalinové výměníky, olejová nádrž, rozvaděč či připojovací rozhraní k zem-nímu plynu a elektrické síti. Dle odběrové tepelné křivky pak bývá aplikována aku-mulační nádrž.

Životnost kogeneračních jednotek závisí na jejich provozu a pravidelné údržbě. Naše kogenerační jednotky jsou v provozu již přes 15 let, přičemž návratnost inves-tice se pohybuje cca do 10 let.

7. Můžete pohovořit o předpo-

kládané ekonomické výkonnosti

vaší společnosti? Jak bude vypadat

(hypoteticky) váš výkaz zisku a ztrát

za rok 2011 (alespoň podle plánu)?

Vygenerujete zisk? Jaké máte cíle?

Výkonnost ČEZ Energo je stabilní, vychází z již provozovaných projektů a v každém roce své existence předpokládáme dosa-žení kladného hospodářského výsledku. V následujících letech rovněž plánujeme masivní akviziční a investiční plán.

8. ČEZ, a. s., má velmi pozitivní a ak-

tivní vztah k ochraně životního pro-

středí. S jakou „troškou do mlýna“

přispěje ČEZ Energo?

Jak jsem již uvedl, snížení emisí CO2 a tu-hých znečišťujících látek je podstatou kogenerace. Každý náš provoz tedy ročně přináší významné zlepšení životního pro-středí pro místní obyvatele.

Také v nových projektech je ekologizace provozů primárním stimulem, který musí

být doprovázen ekonomikou provozů. Ak-tivně proto využíváme spolufi nancování našich investic ze strukturálních fondů Evropské unie zaměřených na ochranu ovzduší. Veškeré tyto přijaté dotace pak také zlevňují ceny tepla pro koncové zá-kazníky.

9. Malé kogenerace jsou jedním

ze čtyř pilířů strategické iniciativy

Skupiny ČEZ s názvem FUTUR/E/

MOTION, Energie zítřka. Takže: jakou

bude mít budoucnost energie z „ko-

generace“? Jaký vidíte výhled (vize)

na 5, 10 a 20 let?

Kogenerace obecně bude hrát význam-nou roli v energetickém mixu. Využití primárního paliva v maximální možné míře bude jistě významně podporo-váno. Malá kogenerace (jednotky od 100 do 5 000 MWe) také podpoří cíl energe-tiky – lokální vysoce energeticky účinné zdroje, které stabilizují distribuční síť a umožňují její efektivnější fungování.


ČEZ Energetické služby, s.r.o. – Provozování

a údržba energetických hospodářství

ČEZ Energetické služby, s.r.o., poskytuje

služby provozování a údržby v oblasti

energetických hospodářství průmy-

slových podniků zejména v Ostravě

v oblasti průmyslových Vítkovic, ale

i v podnicích v různých koutech repub-

liky. Poskytuje také komplexní služby

v oblasti provozování systémů veřejného

osvětlení v desítkách měst a obcí po celé

republice. Je poradcem i dodavatelem

optimálních řešení projektů energetic-

kých úspor podle potřeb zákazníků.

„Náš záběr podnikání je velmi široký – do-dáváme podnikům všechna média, jež po-třebují pro svoji výrobu, mimo elektrické energie. Namátkou to jsou komodity, jako zemní plyn, konvertorový plyn, stlačený vzduch, provozní i pitná voda, provozu-jeme kanalizační síť včetně vlastní čističky odpadních vod,“ říká jednatel a generální ředitel společnosti Ing. Martin Koch.

Jejími nejvýznamnějšími podnikovými zákazníky jsou společnosti Vítkovice Ma-chinery Group, EVRAZ Vítkovice Steel, Třinecké železárny, Colorlak, ČEZ, Pivovar Velké Popovice. Veřejné osvětlení společ-

nost provozuje ve více než 100 městech a obcích po celé České republice.

V současné době je pro distributory

elektřiny velmi aktuální konkurenční

boj, který se na českém trhu nově velmi

vyostřuje. Připravovali jste se na tuto

situaci dopředu?

Naše společnost je dodavatelem energe-tických komodit pro podniky v dosahu naší lokální distribuční soustavy v oblasti Vítkovic i v některých dalších energetic-kých hospodářstvích. Neobchodujeme s elektřinou ani nejsme jejím distributo-rem, a proto případný konkurenční boj mezi těmito dodavateli nehodnotím.

Jak se boj o stávající a nové zákazníky

projevuje na aktivitách fi rmy?

Pro nás to neznamená žádnou změnu, snažíme se udržet stávající zákazníky a zís-kat nové zákazníky tím, že nakupujeme jednotlivé komodity na trhu za standard-ních podmínek, avšak tak, abychom měli našim zákazníkům co nabídnout. Dodá-váme zemní plyn, ale i jiné komodity, které průmyslové podniky potřebují.

Projevuje se větší konkurenční pro-

středí i na tom, že máte na stole více

nabídek od obchodníků s energiemi?

Určitě ano, protože došlo k liberalizaci trhu s veškerými energiemi. My provo-zujeme svou lokální distribuční soustavu a tady nám příslušný regulační úřad mluví do toho, jaké distribuční poplatky mů-žeme účtovat našim zákazníkům nebo konkurenčním dodavatelům za použití našich sítí, ale v oblasti nákupů energií nejsme omezeni. Konkurence na trhu je velká a pro nás je určitě pozitivum, že dokážeme nakupovat za výhodné ceny, abychom měli zákazníkům co nabídnout.

Předpokládám, že v případě elektřiny

a plynu máte povinnost nakupovat

od ČEZu jako jejich dceřiná společ-

nost…

Takto se to nedá říct, nakupujeme tam, kde je to nejvýhodnější.

Máte tedy i jiné dodavatele elektřiny,

než je ČEZ?

Neobchodujeme s elektřinou. Aktuálně nakupujeme elektřinu od sesterské spo-lečnosti ČEZ Prodej, a to pouze pro vlastní

Ing. Martin Koch

Funkce: jednatel a generální ředitelNarozen: 1959Rodina: ženatý, 2 dětiVzdělání: Finance a bankovnictví na Obchodně-podnikatelské fakultě Slezské univerzity (1994) a silnoprou-dá elektrotechnika na Strojní a elek-trotechnické fakultě VŠB-TU Ostrava (1983)Hobby: golf, běžky, cestování, rodina


spotřebu, například při výrobě stlačeného vzduchu, který pak dodáváme našim zá-kazníkům.

U plynu je předpokládám situace

stejná, dodavatelem je ČEZ...

Ne, nakupujeme i od jiných dodavatelů, ačkoliv skupina ČEZ má za krátkou dobu po vstupu na trh s plynem již nemalý tržní podíl.

Nejen české fi rmy zasáhla ekonomická

krize, a proto hledají úspory také ve vý-

dajích za energie. Cítíte větší zájem

o vaše služby, než tomu bylo například

před dvěma lety?

Potřeby průmyslových podniků jsou spe-cifi cké a není to jen o dodávkách energií. Vyšší zájem je o energetické úspory. Firmy zjišťují možnosti a hlavním problémem v době recese je, že nemají dostatek pro-středků na investice. Pro ně by byl ideální projekt, který by někdo proinvestoval a ony by jej následně splácely v několika příštích letech.

Dají se takové projekty fi nancovat

ve spojení s bankovními ústavy?

Určitě ano, závisí na návratnosti konkrét-ního projektu.

Myslíte si, že se české fi rmy obecně

již naučily hospodárně nakládat se

spotřebou energií?

Určitě jsou tlačeny k úsporám ekono-mickou realitou. Je to úplně jiná situace než před deseti nebo dvaceti lety. Tomu napomáhá i skutečnost, že jsou dostupné nové moderní technologie, které dříve na trhu buď nebyly vůbec, anebo byly za výrazně vyšší pořizovací ceny. Pokud některé fi rmy investovaly do systémů přinášejících energetické úspory již před krizí, tak dnes z toho profi tují a mají mno-hem menší starosti s udržením náklado-vých položek než ty, které to zanedbaly.

Pokud se týká zajištění energetických

služeb pro obce, jakých úspor se zde

dá dosáhnout?

V poslední době se v oblasti veřejného osvětlení stávají velmi populárními nové technologie na bázi LED (Light-Emitting Diode). Tuto technologii jsme již instalo-vali v několika obcích, ale odezva z jejich strany není jednoznačná. Charakteris-

tika takového osvětlení je totiž jiná než u tradičního osvětlení. Je zde sice neza-nedbatelná úspora v provozních nákla-dech, ale tyto lampy svítí jinak. Prý byly zaznamenávány i nehody, kdy řidič při tomto osvětlení dostatečně dobře nevi-děl chodce těsně před okamžikem jeho vstupu na přechod pro chodce.

Vy byste tedy zatím LED technologii

nedoporučil?

Tyto diody ve veřejném osvětlení nepo-chybně mají budoucnost, i když zatím s nimi nemáme jednoznačné zkušenosti. Je to jako s každou novinkou. Záleží hodně na kvalitě komponentů, která je ovšem přímo úměrná jejich ceně.

Vnímáte značný konkurenční boj v ob-

lasti realizace veřejného osvětlení?

Určitě ano, je zde více fi rem, které se této činnosti věnují. Nejsme zatím lídrem na trhu a ještě uvidíme, jak úspěšně se naše podnikání v této oblasti bude do bu-doucna rozvíjet. Rozhodně náš potenciál není zdaleka vyčerpán.

Petr Pohorský

Stavební činnost – provádění staveb a jejich změn

Hlavní činnost firmy je soustředěna na opravy a rekonstruk-ce průmyslových objektů, výstavbu a rekonstrukce obyt-ných budov a RD, úpravy komunikací, výkopy pro inženýr-ské sítě a následné konečné úpravy terénu.

Mezi naše nejvýznamnější smluvní partnery patříČEZ, Teplárna Vítkovice

Ján MELIŠ MERI

[email protected]

STEMONT JS s. r. o.Hřbitovní 281, 346 01 Horšovský Týn

www.stemontjs.cz


ČEZ Distribuční služby, s.r.o.

Správce drátů a stožárů

Při vyslovení jména ČEZ si většina lidí

představí elektrárny, případně stožáry

a dráty. Pravě dráty zajišťují, aby elekt-

řina doputovala z elektráren až do firem

a domácností. Jejich síť je mimořádně

hustá, patří do ní i přes 3 000 km vedení

velmi vysokého a zvlášť vysokého na-

pětí, které je podepřeno více než 12 000

stožáry po celých Čechách.

Mít trvale přehled o všech distribučních zařízeních a zajistit veškeré potřebné čin-nosti s tím související je náročný úkol, zvláště v případech akutních poruch. Proto Skupina ČEZ v říjnu 2005 založila svou 100% „dceru“, fi rmu ČEZ Distribuční služby (dále jen ČDS) se sídlem v Ostravě.

Z regionálních distribučních fi rem do ní přešlo 2 200 zaměstnanců, aby v rámci projektu VIZE 2008 zefektivnilo práci no-vého subjektu a zároveň zlepšilo služby pro klienty.

V režii Evropské unieZ názvu společnosti vyplývá, že zajiš-ťuje především distribuční služby – tedy provoz, odstraňování poruch a údržbu a opravy – na zařízení distribuční soustavy na všech napěťových hladinách v rámci Skupiny ČEZ. V tomto směru je jejím nej-větším zákazníkem další „dcerka“ ČEZ Distribuce. Obdobné činnosti vykonává

Zdro

j ČEZ

, a. s

.

Zdro

j ČEZ

, a. s

.


též pro provozovatele přenosové soustavy (ČEPS) i jiné subjekty, zejména v objektech a regionech, kde na sebe zařízení navazují nebo spolu jinak souvisí.

Centralizací svěřených činností dochází k významným úsporám a k mnohem vyšší efektivnosti v podobě sjednocení a opti-malizace jednotlivých procesů a menších

nároků na počet pracovních míst. Kromě úspor nákladů mateřská společnost provedla úpravu kvůli tomu, že zákon, vycházející ze směrnice Evropské unie, od majitelů distribučních fi rem požadoval oddělení aktiv, jež se zaměřují na distri-buci a prodej. Výsledkem byl přechod dominantního operátora na holdingovou strukturu, slučující vše do dvou samostat-

ných fi rem. První z nich prodává elektřinu zákazníkům, druhá spravuje distribuční síť. Její součástí je i ČDS, v současnosti dynamicky se rozvíjející dodavatel s vyso-kou úrovní kvality poskytovaných služeb. Ty realizují vysoce motivovaní, bezpečně a ekologicky jednající pracovníci, kteří využívají špičkové know-how k co nej-rychlejšímu odstranění jakékoliv poruchy.

ELEKTROMONTÁŽNÍ PRÁCEÚDRŽBA OCHRANNÝCH PÁSEM VEDENÍSTAVEBNÍ PRÁCEVÝROBA OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ

ING. MARTIN SLEZÁKKozinova 5241, 722 00 Ostrava-Třebovice

Zdro

j ČEZ

, a. s

.

www.ren.cz

®

company spol. s r. o.

Zdro

j ČEZ

, a. s

.

Společnosti holdingu LESS a.s. nabízejí

komplexní služby pro vlastníky a správce lesů obchod se dřívímsazenice lesních i okrasných dřevindopravu nejen kulatého dříví zpracování dříví ve vlastních provozech (stavební i truhlářské řezivo, lamely…)palivové dřívílepené polotovary (okenní hranoly, spárovky…)energetické využití biomasyrekultivace kompletní péči o zahrady, parky a veřejnou zeleňdalší služby a výrobky

Podrobné informace

najdete na

www.less.cz

inz_Svet_Prumyslu.indd 1 4/30/10 9:36:28 AM

www.dribo.cz

Firma DRIBO, spol. s r.o., se zabývá výrobou a prodejem elektrických přístro-jů a rozvaděčů VN (6,3 - 38,5 kV)a dodávkami systémů dálkového ovládání sítí VN.

Skupině ČEZ je tradičním partnerem právě v oblasti dodávek těchto zařízení – ať už pro venkovní nebo vnitřní použití.

FFFFFFFFFiiiiiiirrrrrrrrmmmmmmmmaaaaaaaa DDDDDDDDDRRRRRRRRRRIIIIBBBBBBBBBOOOOOOOO,,, spspspspspsppspspsspsppollolololoololol. ssssssssss rrrrr.o.o.oooo...rrrrrr ,,, ssssssssseeeeeeeee zzzzzzzzzzzaaaaaabbbbbbbbbbbbbbýýýýýýýýýýýýývvvvvvvýýýýýý ááááááááávvvvvvvýýýýýýýýýýýývvvvvvvvv rrrrrrrr bobbobobbobobbobobobboboooooooouuuuuuu aaaaaa ppppppppppprrrrrrrrr doddododddodododddejejejeejejejeejejejejeeeeeeeeeeeemmmmmmm eleleeleleelelelelel kkekkekeekekekeekekktrtrtrtrtrtrtrtrtrttt iciicicicicicicicckkkkkkkkkkkkýýýýýýýýýýkkkkkkkkkkk ccccccccchhhhhhhhhh pppppppppppppřřřřřřřřřřííííííííssssssssttttttttttroorororrorrr -----jjjjjjjjjůůůůůůůůůů aaaaaa rrrooooooozzzzzzzvvvvvvvvvzzzzzz ddadadadadadadadaddddděěěěěěěěěěěččččččččůůůůůů VVVVVVVVVVVVVVVNNNNNNNNNNNN (6(6(666(6(6(66(6(6,,,,3333333 -- 33838383838383838388838,,,55555555555 kkkkkkkkkVVVVVVVVVVVkkkkkkkk ))))))aaaaa ddododdododododoodod ddddddddddddddáááááááááááávvvvvvvvvkakkakkakakakakkkak mmmmmmmmiiiiiiii sysysyyysysysyyyysssssss étéététététtététététémmmmmmmůůůůůůůůů ddádádádáddádádádáddádádálklkkklkklklklklklkl ooooooookkkk vvvvvvvvééééééééééééhhhhhhhhhhhhhooooooooooooooooovvvvvvvvvvláááláláláláláálláddddddddddddáááááááááánnnnnnnnnííííííííí ssssssssítítítítíítítítítítítíííííííííí VVVVVVVVVVVVVNNNNNNNNNNNNN...

SkSSkkSkSkSkSkkSkSkSkS uuuuuuuuupppppppppppiiiiiiiiiiinnnnnnnněěěěěěěěěěěěěě ČČEČČČEČEČEČEČČEČEČEZZZZZZZZZZ jjjjjjjjjjjeeeeeeeeeee trtrtrtrtrtrttrtrtr dadadadadadadadaddddiiiiiiičččččččččnnnnnnníííííííímmmmmmmm pppppppppparrararararaarttttttttrrrrrrr nnnnnnneeeeeeeeeeerrrrrrreeeeeemmmmmmmmpppppppppprrrrrrrrááááááááávvvvvvvvěěěěěěěěěěě vvvvvvvvvv boboboboboboboboboblllllllllaaaaaassssssssstttttttttttiiiiii ddoddododododdododod ddddddddddddááááááááááááávvvvvvveeeeeeeeekkkkkkkkkkk ětětětětětětětětětětětěccccccccchhhhhhhhhhttttttttoooooooooo zzzzzzzzzzz řařařařařařařříííííííízzzzzzzzzíííííí eeeeeeeeennnnnnnnííííííííí ––aaaaaaaaaťťťťťťťťťťťť uuuuuuuuužžžžžžžžžž pppppppprrrrrrrrrrooooo vvvvvvvvvveeeeeeeeennnnnnnkkkkkkkkkkkkkooooooookkkkk vvvvvvvvnnnnnnnníííííííí nnnnnnn bbebbebbbebeebebebebebebooooooooo vvvvvvvvvvvnnnnnnnniititititittttřřřřřřřřřřnnnnnnnnííííííí pppppppppoooooooouuuuuuuuužžžžžžžžžžititiitittititttííííííí..

Firma DRIBO, spol. s r.o., se zabývá výrobou a prodejem elektrických přístro-jů a rozvaděčů VN (6,3 - 38,5 kV)a dodávkami systémů dálkového ovládání sítí VN.

Skupině ČEZ je tradičním partnerem právě v oblasti dodávek těchto zařízení – ať už pro venkovní nebo vnitřní použití.

AZ Elektrostav, a.s.

Nymburk, Bobnická [email protected]

ELTRAF, a.s.

Kralice [email protected]

www.eltraf.cz

Stavby elektrických zařízení od A do Z

Projekce, výstavba, opravy, revize elektrických vedení a trafostanic

Výroba elektrických rozváděčů

Projekce, montáž, opravy a servis optotelekomunikačních vedení

Výroba transformačních stanic

Výroba skříní pro technologie FVE a kogenerace

Výroba elektrických rozváděčů


Firma Stavum působí v oblasti stavebnictví od

specializuje na provádění staveb pro resort ener-getiky. Do výrobního programu patří výstavba, popř. rekonstrukce, rozvoden 110–400 kV, základů stožárů vedení VN 35–400 kV, spínacích stanic a dalších souvisejících staveb v rámci ČR.

Kontakt:STAVUM, spol. s r.o., 440 01 Louny, Česká 180, tel./fax: 415654934, 415654156, email: [email protected]

Technologie zítřka řídí dnešekU velké společnosti, jakou představuje ČDS, je nezbytné mít srozumitelné a jed-noduché organizační schéma, které jasně defi nuje a přiřazuje zodpovědnosti za vý-sledky dané oblasti. Taková činnost se dnes již neobejde bez pomoci moderních informačních systémů, nezbytný však je i správný tým lidí, který má touhu růst a zlepšovat se.

Základním stavebním kamenem celého expertního systému fi rmy je dynamické plánování. O jeho funkcionalitu se stará technický informační systém, který ne-přetržitě vyhodnocuje údaje o vzniklých poruchách, operativních požadavcích, plánovaných odstávkách a aktuálně pro-váděné údržbě. Z uvedeného fundamentu vychází činnost dalších softwarových apli-kací. Například Workforce Management Systém (WMS) slouží pro účinné řízení činnosti pracovních čet v terénu. K tomu zužitkovává výsledky projektů „Start z do-mova“ a „Lokalizace vozidel za využití systému GPS“. Významným milníkem je též měření výkonnosti jednotlivých pro-cesů přes celou společnost, jehož výstupy jsou podkladem pro další optimalizaci, zvyšování kvality a efektivity poskytova-ných služeb.

Také nasazování nových technologií a pra-covních postupů patří k hybným silám zlepšování služeb zákazníkům, neboť jsou zárukou neustálého a trvalého zvyšování spolehlivosti distribuční sítě. V prvním případě jde třeba o diagnostiku, která nedestruktivními metodami umožňuje sledovat trendy stárnutí a jejich prostřed-nictvím stanovit míru spolehlivosti elek-trických kabelů a přístrojů (transformá-torů, vypínačů apod.). V případě druhém lze zase mluvit kupříkladu o práci pod napětím na napěťové úrovni velmi vyso-kého a zvlášť vysokého napětí.

Lidé pod napětímPráci pod napětím zabezpečují zkušení elektromontéři s dostatečnou praxí na za-řízeních bez napětí. Jedná se hlavně o pre-ventivní prohlídky a údržbové zásahy, „ří-zené“ Řádem preventivní údržby. Dle jeho regulí jednou za rok provedou pochozí re-vizi celé linky, zkontrolují stav stožárů, vo-dičů, izolátorů a stav ochranného pásma. Jedenkrát za čtyři roky zase přijde na řadu měření uzemnění u vytipovaných stožárů, kde se v minulosti naměřily nevyhovující hodnoty. A jednou za osm let prolezou montéři všechny stožáry a prohlédnou jak konstrukci stožáru, tak prvky, patřící k vedení. Ve všech případech fungují jako první pomoc, lokalizované poruchy, je-li to v jejich silách, odstraní. Pokud ne, musí přijít ke slovu smluvní partneři.

Spravovaných 3 069 km vedení na více než 12 000 stožárech po celé ČR tvoří jen část celkové sítě, ošetřované fi rmou ČDS. Ta je dána množstvím od asi 10 000 km v rozvinuté délce u vedení velmi vyso-kého napětí (VVN), 67 000 km venkovních i kabelových vedení vysokého napětí (VN) až po takřka 100 000 km vedení nízkého napětí (NN). Počty podpěrných bodů jsou v řádu stovek tisíc u VN a více než jeden milion u vedení NN. A to není zdaleka vše: je třeba ještě započítat transformační a spínací stanice, které fi rma rovněž v pl-ném rozsahu spravuje.

Proč se vlastně opravuje vysoké napětí přímo za provozu? Jde o kvalitu dodávky elektrické energie, kde každé přerušení při plánovaných činnostech je zákazníkem vnímáno velmi negativně. Stálý přísun energie samozřejmě vytváří zisk, současně zlepšuje image a celkové vnímání spo-lečnosti. A to je pro Skupinu ČEZ, včetně „dcerky“ ČDS, jedna z nejvyšších devíz.

Adam Hodman

Zdro

j ČEZ

, a. s

.

inz_Svet_Prumyslu.indd 1 4/30/10 9:36:28 AM


Areál elektrárny Počerady, který vlastní

polostátní společnost ČEZ, je místem

provozu nejen stávajících pěti uhelných

bloků o celkovém instalovaném výkonu

1 000 MW, ale i stavby paroplynové elek-

trárny. Celkový výkon paroplynového

cyklu (PPC) bude 838 MW a palivem bude

zemní plyn. Řízení EIA bylo ukončeno

v září 2009, územní rozhodnutí bylo

vydáno v září 2010, stavební povo-

lení v březnu 2011 a zahájení stavby

proběhlo začátkem dubna letošního

roku. Uvedení do zkušebního provozu se

plánuje na konec června 2013.

Především o výstavbě nového PPC hovořili pro Svět průmyslu Ing. František Strach, ředitel elektrárny Počerady a Ledvice a Ing. Jiří Šinágl, vedoucí projektového týmu – Paroplynový cyklus Počerady ČEZ, a.s.

Svět průmyslu (SP): Znamená výstavba

paroplynové elektrárny snahu o diver-

zifi kaci palivové základy využívané

ČEZ?

Ing. František Strach (FS) – Je to určitě snaha o rozšíření palivové základy vyu-žívané ČEZem. Společnost zatím žádný paroplynový cyklus neprovozuje. Tato technologie se jeví jako nejoptimálnější možnost výroby energie vedle již provozo-vaného portfolia. Zároveň je to ekologický zdroj, který splňuje všechny parametry, které legislativa vyžaduje.

SP: Energetické uhlí se těží v České

republice i v sousedním Polsku, jsou

i další možnosti dovozu například

z Ukrajiny. Nebylo by proto lepší inves-

tovat do stavby uhelných elektráren,

které při použití současných nejmoder-

nějších technologií neznamenají tak

výrazný zásah do životního prostředí,

jak tomu bylo v minulosti?

FS: Stavba elektrárenského bloku na bázi uhlí záleží na jeho dostupnosti. V ČEZ byl schválen záměr vybudovat nové zařízení v Ledvicích, kde se staví nový uhelný blok o výkonu 660 MW, na palivo ze soused-ního dolu Bílina.

SP: V lednu 2009 hlavní dodavatel

plynu do Evropy ruský Gazprom přeru-

šil dodávky plynu na kontinent, mohla

by podobná situace narušit chod PPC

Počerady?

FS: Projekt se zvažoval v době, kdy vámi zmíněná situace nastala a vedení společ-nosti ČEZ samozřejmě tuto skutečnost vzalo na vědomí jako jedno z možných rizik. V České republice v té době k žád-nému významnému omezení spotřeby

ELEKTRÁRNA POČERADY – ČEZ, a. s. Případné problémy s dodávkami ruského plynu provoz PPC neohrozí

Veolia Voda Česká republika je největší společností na českém vodohospo-dářském trhu. Poskytujeme služby 1300 obcím a městům a zajišťuje vodní hospodářství pro více než 40 průmyslových podniků.

V rámci svých služeb zajišťuje Veolia Voda Česká republika:

• provoz zařízení na úpravu a rozvod pitné vody a užitkové vody pro technologické procesy (úpravny vod),

• provoz zařízení na odvedení a čištění odpadních vod (kanalizační sítě a čistírny odpadních vod),

• provoz zařízení na likvidaci odpadů (skládky odpadů),

• údržbu a opravy vodohospodářské infrastruktury průmyslových podniků.

Skupina Veolia Voda provozuje přímo vodohospodářská zařízení průmyslových partnerů formou outsourcingu nebo zajišťuje externí výrobu a čištění odpadních vod na již provozovaných zařízeních. Vedle toho poskytuje průmyslovým part-nerům řadu dalších vodohospodářských služeb s využitím vysoce odborného zázemí (např. laboratorní služby, údržba, projekční a technologické služby).

Cílem outsourcingu je mimo jiné optimalizace výrobních procesů partnera a snižování provozních nákladů při maximálním respektování ochrany závaz-ných legislativních požadavků a životního prostředí.Ve skupině Veolia Voda funguje tým specialistů, který se problematikou outsourcingu zabývá centrál-ně pro Českou a Slovenskou republiku.

Od roku 2011 patří mezi významné partnery, pro které zajišťuje Veolia Voda v ČR služby v oblasti údržby a oprav, výrobce a dodavatel elektrické energie společnost ČEZ, a.s. Veolia Voda ČR se prostřednictvím své největší společ-nosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s. zúčastnila výběrového řízení na za-jištění oprav a údržby zařízení logického celku vodní a kalové hospodářství na klasických elektrárnách. Tendr ve spolupráci se svým klíčovým partnerem v oblasti údržby a oprav vodohospodářské infrastruktury, společností Česká voda – Czech Water, a.s., získala a služby v uvedené oblasti začala poskyto-vat začátkem roku 2011.

Do tohoto outsourcingového projektu byly zahrnuty lokality Dětmarovice, Po-čerady, Mělník, Tisová, Hodonín, Poříčí a Dvůr Králové. V rámci poskytova-ných služeb jsou zajišťovány činnosti související s údržbou a opravami zaříze-ní sloužící k dodávkám surové vody do elektráren a k úpravě na požadovanou kvalitu pro potřeby ostatních technologických celků. Takto upravená voda se dále využívá v chladícím okruhu, k výrobě demineralizované nebo změkčené vody a k čištění odpadních a splaškových vod. Komplexní opravy a údržba technologických zařízení představuje zajištění provozuschopného stavu kompletního zařízení logického celku vodní a kalové hospodářství. Na realizaci prováděných činností dohlížejí vedoucí pracovníci, kteří provádějí koordinaci vlastních dodávek s ostatními subdodavateli. Vlastní dílenské kapacity, pomocí kterých zajišťujeme údržbářské a opravárenské činnosti, umožňují pružně reagovat na požadavky provozu. V případě větší potřeby zajišťovaných činností, např. dodávky související s výstavbou nového zdroje apod., jsou naši pracovníci připraveni nastoupit k realizaci dle možností a požadavků provozu.

V současnosti je cílem realizovaného projektu z pohledu společností Veolia Voda ČR, respektive Pražské vodovody a kanalizace, a.s. a Česká voda – Czech Water, a.s., stabilizace prováděných činností v oblasti oprav a údržby a v té souvislosti rozšíření o dodávky v investiční oblasti.

Na základě pozitivně hodnocené spolupráce patří mezi naše cíle také možnost rozšíření poskytovaných služeb na další lokality elektráren provozované společností ČEZ, a.s.

Zdroj: www.veoliavoda.czPražské vodovody a kanalizace, a.s.

210x297_1_KR.indd 1 16.9.2011 9:39:52


plynu nedošlo. Spotřeba ČR byla pokryta z vnitřních zásob.

Pokud by se situace měla v budoucnu opakovat ve větším rozsahu, musel by ČEZ případný výpadek pokrýt jinými do-stupnými zdroji.

Ing. Jiří Šinágl (JŠ): K tomu bych jen dopl-nil, že se počítá v dohledné době s dostav-bou plynovodu Nord Stream , který by měl dodávky plynu do Evropy diverzifi kovat, a i pokud to nebude realizováno a došlo by k zastavení dodávek z Ruska, tak velcí spotřebitelé jako PPC by zůstali odpojeni a zdroje vnitřních zásob by byly použity pro zásobování maloodběratelů. Projekty typu PPC se však staví na dobu minimálně 25 let a teoretická možnost, že například jednou za pět let dojde k zastavení chodu zařízení na přechodnou dobu, nemůže realizaci zastavit.

SP: Je možné například krátkodobě

nahradit ruské dodávky z plynovodu

dovozem kapalného plynu?

JŠ: U PPC je tak vysoká spotřeba plynu, že to možné není. Navíc u PPC se počítá i při běžném provozu, že dochází k tech-nickým odstávkám.

FS: Přerušení dodávek se navíc neděje ze dne na den, obvykle se o těchto problé-mech ví minimálně měsíc dopředu a lze se na to připravit.

SP: Z jakého důvodu byl pro stavbu PPC

vybrán areál v Počeradech?

FS: Především to bylo z důvodu dostup-nosti staveniště v areálu elektrárny a také blízké dostupnosti tranzitního plynovodu, přípojka je vzdálená přibližně 1 500 metrů.

JŠ: V uvedené vzdálenosti 1,5 km od elek-trárny Počerady vedou tři potrubí tranzit-ního plynovodu, jeden o průměru 1 000 milimetrů a dva o průměru 900 milimetrů. Pro tranzitní plynovod není naše spo-třeba žádná zátěž, protože jeho kapacita je obrovská.

SP: Máte spočítánu ekonomickou ná-

vratnost projektu?

FS: Samozřejmě. Nyní by nebylo seriózní říkat, jestli to bude 5 nebo 20 let, protože to bude závislé na cenách plynu v době uvedení do provozu a podobně. Projekt je však za dobu své životnosti ekonomicky návratný. Jinak by vedení společnosti jeho realizaci neschválilo.

SP: Jaký je z pohledu investora rozdíl

mezi PPC a uhelnou elektrárnou?

JŠ: Z hlediska přípravy je to stejné. Musíte připravit podnikatelský záměr, schvalovací procesy, propočítat ekonomickou návrat-nost. Potud je to stejné, ale dále se tyto projekty liší. Investičně je PPC mnohem levnější než uhelný blok, doba výstavby je kratší, a to z toho důvodu, že řada kom-ponent je již přivezena hotových. Ty se pak smontují do jednoho celku. Montáž je proto jednodušší a rychlejší. Pokud se týká samotného provozu po dokončení, je PPC nákladově náročnější.

SP: Liší se proces schvalování stavby při

posouzení vlivu na životní prostředí?

JŠ: Proces je podobný, ale hlavní rozdíl spočívá v tom, že PPC je k životnímu pro-středí daleko šetrnější. Pokud mám být konkrétní, tak PPC neprodukuje kysličník siřičitý a emise prachu, a pokud se týká kysličníku uhličitého, je jeho produkce ve srovnání s uhelnou elektrárnou třeti-nová. Z hlediska vypouštění oxidu dusíku jsme na desetinových hodnotách oproti uhelnému bloku.

ELEKTRÁRNA POČERADY – ČEZ, a. s. Případné problémy s dodávkami ruského plynu provoz PPC neohrozí

• obchodně ekonomické informační systémy pro energetiku

• monitoring a řízení výroby elektráren a tepláren v reálném čase

• příprava a certifikace zdrojů pro poskytování podpůrných služeb

• optimalizace technologických procesů

• systém pro on-line sledování toků energií a hodnocení provozu

• simulační systémy a trenažérová technika

• garanční a speciální měření vodních elektráren

• výroba speciálních elektronických jednotek, modulů a zařízení

P r a c u j e m e s e n e r g i í

OSC, a.s. , Staňkova 18a, P.O.Box 111, 612 00 Brno tel.: +420 541 643 102, fax: +420 541 643 109 e-mail: [email protected], www.osc.cz

Společnost METROPROJEKT Praha a. s. je zpra-covatel realizační projektové dokumentace sta-vební části nově vznikajícího paroplynového zdroje 880MWe v Elektrárně Počerady.

METROPROJEKT Praha a. s. na základě dlouholetých zkušeností s projektovou činnosti z energetického, sta-vebního i dopravního odvětví získal prestižní zakázku stavební části unikátního projektu v ČR – paroplynové-ho zdroje elektrické energie 880MWe.

Nová elektrárna vyrůstá v areálu uhelné elektrárny Po-čerady v jihovýchodním okraji Mostecké pánve v zá-padním úpatí Českého středohoří, kde „balíček“ sta-vební části svým rozsahem zajišťuje výstavbu budov a inženýrských sítí pro provoz a technologii výroby.

Z fotografie je patrná montáž hlavního výrobního blo-ku, kde bude vedle parní a spalovacích turbín umístěna také veškerá technologie i kancelářské prostory. Zákla-dem pro výrobní blok je ocelová konstrukce, která je opláštěna kazetovým systémem s tepelnou a hlukovou izolací. Vnitřní dispozice jsou navrženy dle potřeb pro-vozu nového paroplynového zdroje.

Zpracovatelé dokumentace z Metroprojektu museli rozlousknout zejména složitý oříšek vzájemných koor-dinací rozměrných stavebních konstrukcí s technolo-gickým zařízením našeho stavebního balíčku (elektro, zdravotně-technické instalace, vzduchotechnika, tope-ní, měření a regulace, stabilní hasicí zařízení atd.) s pro-fesemi z ostatních technologických balíčků, zejména strojního zařízení.

Součástí našich prací byly i vnější inženýrské sítě, které jsou pro provoz elektrárny nezbytné, jako jsou vodo-vodní a kanalizační přípojky, osvětlení areálu a vnější okruh kabelových kanálů. Součástí dokumentace byly i úpravy zpevněných a zatravněných ploch a výsadba nové zeleně.

Až pracovníci Metrostavu a dalších dodavatelských fi-rem přenesou všechny myšlenky a nápady projektantů do reality, měla by v roce 2013 stát v Počeradech nová elektrárna, jejíž vizualizaci můžete vidět na obrázku.

Pro celou firmu METROPROJEKT Praha a.s. je zkuše-nost s projektem a výstavbou elektrárny vysoce mo-tivující a zároveň i povzbuzující do dalších zakázek a práce v energetickém a stavebním průmyslu.

Jaroslav Janečekhlavní inženýr projektu

210x297_SP2_KR.indd 1 22.9.2011 14:12:26


SP: Vlastní stavba se má realizovat

v průběhu 27 měsíců. Proč jste si sta-

novili takto poměrně krátkou dobu

a jak náročné podle vás bude skloubit

všechny nutné dílčí projekty, aby nedo-

šlo ke zpoždění?

JŠ: Začali jsme 29. března a v letošním roce chceme dokončit stavební připra-venost, aby v příštím roce mohla začít montáž technologie. Samotná montáž PPC v areálu elektrárny je nepoměrně kratší než jeho výroba v dodavatelských závodech. Předpokládáme, že první zapá-lení plynové turbiny by se mělo realizovat v listopadu 2012. U uhelného bloku tak rychlá výstavba není možná.

SP: Na počátku rozhovoru jste zmínili,

že ČEZ zatím žádný PPC neprovozuje,

sbírali jste proto zkušenosti z obdob-

ných projektů v zahraničí?

JŠ: Na základě referenčních doporučení našich dodavatelů jsme se inspirovali

podobnými projekty a byli jsme se tedy podívat ve Španělsku, Německu a Dánsku.

SP: Generálním dodavatelem PPC je

Škoda Praha Invest. Do jaké míry o ví-

tězství této společnosti rozhodl fakt, že

uhelnou elektrárnu Počerady stavěla

Škoda Praha v letech 1970 až 1977?

JŠ: Současná Škoda Praha Invest je do značné míry jiná společnost než ta, která stavěla tuto elektrárnu před oněmi 40 lety. Je to však dceřiná společnost ČEZu, která má zkušenosti se stavbou bloků v Tušimicích a Ledvicích, kde je rov-něž generálním dodavatelem. Pro projekt PPC v Počeradech byla vybrána, abychom zúročili její zkušenosti a know-how z těchto staveb.

SP: Elektrárna Počerady zatím vyrábí

teplo jen pro potřebu vlastního pro-

vozu. Budete po dokončení PPC do-

dávat teplo i fi rmám a domácnostem?

FS: V okolí Počerad není žádný vhodný odběratel, jsou zde jen menší obce, které o centrální zásobování teplem v minulosti neměly zájem. Částečně proběhla jejich plynofi kace. Dodávky tepla v nízkých objemech obvykle nelze v ekonomicky přijatelných nákladech/cenách realizovat z důvodu vysoké investice.

SP: Stávající uhelná elektrárna Poče-

rady prošla v letech 1990 až 2000 roz-

sáhlým modernizačním programem.

Plánujete po 15 letech od jeho skončení

další investice?

FS: Nezbytné budou investice do tech-nologií, zajišťujících ekologický provoz bloků elektrárny. To znamená především odsíření a opatření pro snížení produkce kysličníku dusíku. Vše bude podřízeno zajištění provozu v souladu s evropskou legislativou v oblasti životního prostředí.

Petr Pohorský


VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. Veolia Voda je partnerem více jak 1 300 českých měst a obcí

Veolia Voda je jedním z největších provo-

zovatelů veřejných vodovodů a kanali-

zací v České republice. Pro 3,68 milionu

obyvatel zajišťuje přímé zásobování

pitnou vodou a dále odkanalizuje a čistí

odpadní vody pro 3,21 milionu lidí.

V současné době je Veolia partnerem

více jak 1 300 českých měst a obcí a v ČR

obsluhuje více jak 40 průmyslových

zákazníků. V celosvětovém měřítku

zásobuje divize Veolia Water 100 mil.

obyvatel pitnou vodou z veřejného vodo-

vodu a zajišťuje odkanalizování a čištění

odpadních vod pro 71 mil. obyvatel!

Jaké má společnost Veolia portfolio

zákazníků doma a v zahraničí?

„Z pohledu portfolia zákazníků je vhodné rozlišit dvě základní činnosti, kterými se zabývá divize Veolia Water. V České repub-lice je dominantní provozní část divize – Veolia Voda, jež se zabývá provozováním vodohospodářského majetku, a to jak pro dominantního zákazníka – města a obce, tak i pro průmyslové zákazníky. Druhou divizní částí je Veolia Water Solutions and

Technologies (v ČR vystupuje pod jmé-nem VWS Memsep). Ta se zabývá vývojem a dodávkami inovativních vodohospo-dářských technologií dominantně pro průmyslové zákazníky, ale i pro munici-pality. Obecně jsme tedy schopni se o ja-kéhokoliv zákazníka komplexně postarat, a to od identifi kace problému, přípravy projektu, výstavby, zajištění zkušebního provozu až po trvalý provoz,“ uvedl gene-rální ředitel společnost Veolia Voda ČR, a.s. Ing. Martin Bernard MBA.

Zasáhla společnost Veolia Voda krize,

v jakém měřítku?

„Dopady krize se projevily zejména v seg-mentu průmyslových zákazníků, a to již v roce 2009 – příkladem může být společ-nost Severočeské vodovody a kanalizace, kde znamenal pokles pouze u jednoho zákazníka snížení celkové fakturace o té-měř 2 %. Přesto je oblast poskytování vo-dohospodářských služeb relativně stálou a stabilní činností, poměrně málo ovliv-něnou výkyvy krizí. Samozřejmě jsme na-startovali proces zvyšování efektivity naší činnosti, a to v řadě souběžných projektů.

Využíváme proto i synergii s ostatními di-vizemi skupiny Veolia Environnement v ČR např. v oblasti nákupů. Čerpáme podněty pro snižování nákladů a zvyšování efek-tivity též od zaměstnanců a zavedli jsme proto sdílený portál IDEO, kde úspěšné

Vizitka:


VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.

Sídlo: Česká republika, Praha

Založení společnosti: 1996, v tomto roce koupila

Vodárnu Plzeň, dříve Vivendi Water, posléze Veolia

Water, pak Veolia Voda


Obor podnikání: vodovody a kanalizace

Roční obrat společnosti za rok 2010: 13,8 mld. Kč

Management:

Generální ředitel: ing. Martin Bernard, MBA

Finanční ředitel: Ing. Petr Mrkos

Technický ředitel: Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M


nápady hodnotíme a poskytujeme napříč nejenom ČR, ale celosvětově,“ popsal ge-nerální ředitel společnosti Veolia Voda.

Jaké jsou vaše hospodářské výsledky

za rok 2010 a jaké hospodářské vy-

hlídky čekáte v roce 2011?

„V roce 2010 dosáhla skupina Veolia Voda v České republice obratu ve výši 545 mi-lionů €, přičemž provozní hospodářský výsledek byl 57 milionů €. Rád bych při-pomenul, že významná část našich aktivit spočívá v oblasti stavo-montážních čin-ností a v poskytování dalších vodohos-podářských služeb mimo regulovaný trh provozováním vodovodů a kanalizací. Pře-devším na tomto poli jsme pocítili dopady krize, jako ostatně všichni podnikatelé v tomto oboru. Nicméně v i rámci našeho core business docházelo k poklesům vý-konů, které jsme zaznamenali především u průmyslových klientů. Nejvážnější byla situace v oblasti chemického průmyslu. Zatímco stavo-montážním činnostem se již začíná opět dařit, poklesy spotřeby u průmyslových zákazníků jsou v řadě pří-padů trvalé. V roce 2011 očekáváme sta-bilizaci hospodářských výsledků přibližně na úrovni roku 2010. Nepředpokládáme žádné významné změny a naší prioritou je neustálé zvyšování kvality poskytovaných služeb,“ vysvětlil Ing. Martin Bernard MBA.

Musíte někdy čelit útokům vandalů,

kteří chtějí například pomocí chemi-

kálií znečistit pitnou vodu?

„Během posledních 10 let došlo k několika případům vniku do areálů s pitnou vodou, které jsme evidovali, nikdy ovšem s cílem ovlivnit kvalitu vody. Vzhledem k používa-nému zabezpečení zdrojů jsme však vždy okamžitě informováni a ve spolupráci s Policií ČR se daří případy efektivně řešit. Hlavním problémem objektů tak zůstává vandalismus a krádeže kovů ve vybraných lokalitách, např. Ústeckém kraji. Vandalové se soustřeďují také na již nevyužívané objekty a zdroje a občas se tak stane, že

kromě betonových částí není již co likvido-vat,“ konstatoval generální ředitel Bernard.

Jaká opatření děláte pro to, aby pitná

voda byla před podobnými vandaly

chráněna?

Opatření jak na administrativní, tak i ope-rativní úrovni. Administrativně provádíme pravidelné vyhodnocování rizik (v rámci působnosti celé společnosti, tedy jak pro pitnou vodu, tak i např. pro vodu odpadní) a aplikujeme postup postupného snižo-vání či úplné eliminace rizika opatřeními (provozními, investičními). Je však zapo-třebí vnímat, že instalace komplexního zabezpečení je velmi nákladná a her-metické uzavření všech objektů by zna-menalo zásadní dopad do cen vodného a stočného. Přesto jsou důležité objekty elektronicky zabezpečeny, jako například hlavní úpravna vody pro Prahu Želivka,“ zmínil generální ředitel Veolia Voda.

Co říkáte na plány vlády zvýšit DPH, jak

se na tento krok připravujete?

„Připravovaný krok bude mít zcela jistě další negativní dopad na spotřebu pitné vody u zákazníků, kteří nejsou plátci DPH – tedy na běžné spotřebitele. Bohužel jsme nechtěnými svědky neustálého po-klesu každoroční spotřeby pitné vody, kdy i mezi rokem 2009/2010 v naší sku-pině došlo k poklesu fakturace o více jak 2 %. Předpovědi o odeznění hospodářské krize a opětovnému návratu k původním spotřebám jsou bohužel fi kcí a opatření na straně průmyslových zákazníků i doba nových a vysoce efektivních spotřebičů vody znamená, že tento pokles se jen tak nezastaví. Navýšení DPH tedy bude znamenat bez diskuze další impuls pro snižování spotřeby těchto zákazníků, ač se nákladově jedná o položku nižší než např. účty za mobilní telefon nebo elek-trickou energii. Starosti nám také dělá návrat některých individuálních zákazníků k vlastním studnám s tím, že veřejný vo-dovod zůstává jako záloha. Ovšem tato

situace znamená problém pro ostatní zákazníky v lokalitě, kteří i nadále nesou společně fi xní náklady. Legislativa ovšem brání účinné aplikaci pevné složky tarifu omezením maximálního podílu na 20 %,“ řekl Ing. Martin Bernard, MBA.

Jaké kroky děláte pro to, abyste byli co

nejkonkurenceschopnější?

„Klíčem k zvyšování konkurenceschop-nosti je pro nás neustálý benchmarking naší činnosti a tedy porovnávání jak na ná-rodní, tak i mezinárodní úrovni. Mimo nastavení vnitřních systémů řízení společ-nosti dle plnění výkonnostních ukazatelů máme zaveden komplexní systém fi nanč-ního, technického a personálního reporti-ngu. Pravidelné hodnocení výsledků nám tak umožňuje kontrolovat plnění nastave-ných cílů a plánovat opatření pro eliminaci problémů. Hlavní moto naší společnosti ovšem i nadále zůstává „do more with less“, což ve volném překladu znamená realizovat více činnosti s využitím menšího množství zdrojů. V personální oblasti to je tedy například příklon k automatizaci současně se snížením počtu pracovníků při současném nárůstu jejich kvalifi kace,“ sdělil generální ředitel.

Co plánujete na letošní rok a také v del-

ším časovém horizontu?

„Určitě budeme pokračovat v přípravě a nabízení nových služeb jak našim smluv-ním partnerům, tak i konečným zákaz-níkům s cílem zvýšit jejich spokojenost a zároveň vyrovnávat propady profi tabi-lity. Zaměříme se i na další optimalizaci naší činnosti ve stávajících místech pů-sobení a tento posun budeme sledovat pomocí moderních technik uhlíkové stopy či LCA. Co se týče akvizic, tak určitě bu-deme chtít růst i nadále v Evropě obdobně jako v minulém roce, kdy do portfolia provozovaných lokalit přibyla např. Sofi e či Bielsko-Biała,“ uzavřel generální ředitel Veolia Voda.

Barbora Šancová

• informační a řídící systémy • dodávky technologických celků • optimalizace řízení čerpacích stanic, vodojemů a ČOV

• stanice aktivní katodické ochrany • monitoring přehrad a vodních toků • projektová a inženýrská činnost

Tele Data Control, spol. s r. o.Pod Jarovem 2236/6, 130 00 Praha 3

www.tdc.cz

inzerce tele data control.indd 1 14.12.2010 9:08:40


GEFCO Česká republika – logistická

řešení ze srdce Evropy

Více než 60 let poskytuje skupina GEFCO

veškerou příchozí a odchozí logistiku pro

PSA Peugeot Citroën. Díky této jedineč-

né zkušenosti a díky tomu, že skupina

chápe do hloubky nejsložitější průmys-

lové otázky, je GEFCO schopna postarat

se o zákazníky v mnoha jiných průmys-

lových odvětvích, jako jsou dodavatelé

v automobilovém průmyslu, elektronika

a maloobchod. Silke Humphrys hovořil

s Bruno Rivoallanem, výkonným ředite-

lem GEFCO Česká republika, o činnostech

společnosti v této zemi a jejích budou-

cích očekáváních.

Strategie GEFCO je založena na poskyto-vání integrované logistiky pro průmys-lový sektor. Její výchozí krédo „Logistika pro výrobce“ odráží ambici skupiny: být v čele poskytovatelů logistiky pro prů-mysl, s nímž se budou ostatní srovnávat.

Společnost jedná jako architekt logistic-kých řešení pro své zákazníky tím, že po-skytuje logistický inženýring a přepravní plány. Kromě toho poskytuje službu řízení dodavatelského řetězce, která zahrnuje multimodální dodavatelské zdroje, zákaz-nické týmy a logistické činnosti, a může tak zvládnout plnou škálu přepravních a logistických operací.

GEFCO zahájilo svou činnost v České re-publice v roce 2003 a v roce 2005 otevřelo své zastoupení a depo v Kolíně. Zde jsou umístěny hlavní přejímací prostory pro zboží, 24hektarové parkoviště aut a pro-story pro přípravu vozidel, kde se uskuteč-ňuje mytí a příprava pro dodávky v České republice. Společnost se zabývá všemi aspekty logistiky v automobilovém prů-myslu, včetně skladování, postprodukce, dodávek náhradních dílů a dodávky vo-zidel po celé Evropě i mimo ni. V letech

2009/10 získala společnost své certifi káty ISO 9001 a 14001 a dnes provozuje čin-nost na třech místech v rámci republiky, dále má ředitelství v Praze, zaměstnává

Vizitka:


GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o.

Sídlo: Česká republika



Obor podnikání: doprava, zasílatelství, logistické

služby

Roční obrat společnosti: 1 900 mil. CZK

Management:

Generální ředitel: Bruno Rivoallan

Obchodní ředitel: Wilfried Catalanotti

Výrobní ředitel: Petra Lippertová, Martina Kholová


www. jpspedition.cz [email protected]

JP Spedition & Transport s.r.o.Lobeček 732278 01 Kralupy nad Vltavoutel.: +420 737 246 660

• mezinárodní a vnitrostátní doprava a spedice •• specializace na státy Francie a Beneluxu •

mezinárodní a vnitrostátní nákladní doprava

přeprava nebezpečných odpadů dle ADR

transport - spedice - skladování

cokoli

kdykoli

www.

vydr

us.c

z kamkoli

tel.: +420 465 631 517

VYDRUS spol. s r.o., Plynárenská 384, 561 69 Králíky

GEFCO Česká republika – logistická

řešení ze srdce Evropy

290 zaměstnanců a v roce 2010 měla obrat 79 milionů eur, přičemž podnikne cca 44 000 dodávek ročně. Ze svého provoz-ního místa v České republice obsluhuje GEFCO širokou škálu jak mezinárodních, tak místních klientů pro příchozí i odchozí logistiku, přičemž poskytuje širokou škálu řešení od letecké přepravy až po přepravu železniční nebo silniční.

Výkonný ředitel Bruno Rivoallan uvedl: „Díky našemu dlouhodobému vztahu s PSA jsme velmi silní v automobilovém

sektoru a pracujeme s nejvýznamněj-šími výrobci včetně Toyoty, GM, BMW a Volkswagenu. Nyní se však zaměřujeme na diverzifi kaci a uplatňujeme zkušenosti a znalosti, které jsme získali, v jiných prů-myslových sektorech, jako je výroba, elek-třina a výstavba. Vystavěli jsme v České republice velmi silnou síť a jsme nyní na-příklad zapojení do dovozu zboží FMCG, čímž přitahujeme pozornost společností, které vyžadují komplexní logistická řešení pro svůj dovoz.“

Ziskový růstStrategie GEFCO pro ziskový růst je zalo-žena na vynikajících klientských vztazích, kvalitě služeb a globální kapacitě – tyto faktory pomohly vytvořit ze společnosti hlavního evropského hráče, který má plány expandovat dále na nové trhy včetně Běloruska, Kazachstánu, Turecka a Středního východu. Skupina sleduje am-biciózní cíle, kterými jsou růst obratu na 8 miliard eur v roce 2020 z 3,5 miliardy eur

• doprava (34 vlastních vozidel) • spedice • skladování (terminály v Brně a Ústí nad Orlicí) • expresní zásilky

tel.: +420 543 427 511, [email protected] www.donautrans.com

Společnost DONAU Trans Est CZ, spol. s r.o. byla založena v roce 1999 se zaměřením na Francii. K uspokojení našich partnerů využíváme dva terminály v České republice - tyto terminály zajišťují službu 24 hodin a jeden terminál v Pa-říži, blízko letiště CDG. Mezi těmito terminály zajišťujeme pravidelnou sběrnou službu. Komunikaci se zákazníkem jsme schopni vést v jazyce anglickém, francouzském, německém, slovenském, maďarském.

BC LOGISTICS s.r.o.Objízdná 1628, 765 31 Otrokovice e-mail: [email protected] tel.: 577 514 425, fax: 577 933 816

Skladování2

Doprava

Spedice

Celní deklarace

Logistika

Road Feeder Services

www.bcl.cz


v roce 2010. „Zákazníci postupně stále více oceňují globální stálost našich služeb,“ vysvětluje pan Rivoallan. „Poskytujeme tytéž standardy služeb, komunikace a čin-nosti na každém trhu, což je z hlediska zákazníka uklidňující. V České republice doufáme, že dále upevníme naši vedoucí pozici poskytováním rázných a inovativ-ních řešení; například pro objednávání dodávek již nepoužíváme papír, nýbrž elektronické prostředky, a zákazníci mo-hou sledovat stav svých dodávek kdykoli on-line.“

„Z geografi ckého hlediska nemůže být Česká republika umístěna pro naše čin-nosti lépe“, pokračuje pan Rivoallan. „Tím, že zaujímá v Evropě takto centrální pozici, stala se osou pro shromažďování součás-tek ve východní Evropě a jejich dodávání do západní Evropy, a opravdu to platí i naopak.“

Trendy a plányOdpovědnost za životní prostředí a sní-žení uhlíkové stopy je nadále význam-ným problémem, který bere GEFCO velmi vážně. Zákazníci požadují logistická řešení přátelská životnímu prostředí a GEFCO dodržuje přísná pravidla ve věci dopadu jejích činností měřením uhlíkové stopy vztahující se k přepravě. Klienti mohou kdykoli požadovat čísla týkající se emisí uhlíku jejich vlastních dodávek prostřed-nictvím měřicích technik, které GEFCO implementovala do svého operačního systému.

Další faktor, který odráží odpovědnost GEFCO k životnímu prostředí, je vývoj stále multimodálnější logistiky, čímž se stále více dálkových cest uskutečňuje po železnici, přičemž silnice je využita pouze pro několik posledních kilometrů do cíle. Pan Rivoallan to komentuje takto:

„Trend zaměřující se na zelenou logistiku rozhodně neslábne; umisťujeme naše zásilky na vlaky pro delší cesty, zejména do Ruska. Posledním článkem bude muset být vždy kamion, ale emise značně redu-kujeme nacházením alternativ k silniční přepravě, kdykoli je to možné.“

Se solidním fi nančním základem, skvělou zákaznickou základnou a ambiciózními plány růstu se společnost jeví jako dobře připravená pro dosažení cílů, které si sama stanovila. „Z fi nančního pohledu se vra-címe zpět na úroveň před krizí,“ vysvětluje Rivoallan. „Díky naší silné zákaznické zá-kladně, naší inženýrské kapacitě a našemu mezinárodnímu záběru jsme schopni vy-tvořit úspory z rozsahu a investovat do no-vých technologií, zaměstnanců a naší sítě. Pokud jde o naši budoucnost, pro GEFCO se nyní jeví jako zářná.“

Silke Humphrys

Sídlo společnosti: PSOTA transport s.r.o.

Chvalovice 81CZ-669 02 Znojmo

www.psota-znojmo.cz

Provozovny:Znojmo – Dobšická 6, +420 515 210 540-5,+420 724 294 524 Pardubice – Průmyslová 387, +420 466 610 158, +420 602 376 778Teplice – Bohosudovská 459, +420 602 487 452 – tuzemská a mezinárodní přeprava osobních, užitkových a nákladních vozidel

– 1–11 osobních vozidel přepravovaných současně na nástavbách Eurolohr a Kässbohrer– přeprava nákladních vozidel na speciálním návěsu– přeprava nových i ojetých a havarovaných vozidel– odtahová a vyprošťovací služba

Boleslavská 375, 288 02 Nymburk • tel.: +420 325 516 282, fax: +420 325 516 283e-mail: [email protected] www.havetrans.cz

PŘEPRAVA VOZIDEL


DB Schenker – Dodavatel inteligent-

ních logistických řešení pro průmysl

Za logistickou společnost

DB Schenker odpovídá ředitel spo-

lečnosti Ing. Tomáš Holomoucký.

V oboru, ve kterém působíte, je

silná konkurence. Díky čemu se

vám daří být stálicí, a to nejen

na tuzemském trhu?

Mezi hlavní silné stránky DB Schen-ker patří komplexnost logistických služeb, know-how napříč průmyslo-vými odvětvími a unikátní celosvě-tové pokrytí. Díky tomu dokážeme inteligentně kombinovat jednotlivé módy přeprav se skladovou logisti-kou tak, aby výsledné logistické řešení bylo efektivní pro zákazníka, ale také například ohleduplné vůči životnímu prostředí. Naše celosvětová síť ve 130 zemích světa navíc umožňuje realizovat takové řešení téměř kdekoliv na světě.

Kolik zboží ročně přepravíte?

V minulém roce jsme po silnici, po moři a letecky přepravili přes 750 tisíc tun

zboží. Přibližně stejný objem přepravila i naše železniční divize DB Schenker Rail v České republice. V roce 2010 jsme mezi-ročně navýšili počet přepravených zásilek o ohromných 40 %, což bylo na jedné straně způsobeno hospodářským ožive-ním a na druhé straně snížením počtu subjektů v našem oboru v období krize, což přineslo zvýšený zájem o naše služby. Takový nápor jsme dokázali zvládnout jednak díky zvýšení produktivity práce a jednak díky zvýšení stavu zaměstnanců, kterých v současnosti zaměstnáváme přes 800.

Projevila se v objemu zakázek nějak

hospodářská krize? Pokud ano, jaká

jste učinili opatření?

Ekonomická krize je již dlouho za námi a my se díváme dopředu. Nějaké dozvuky krize přece jenom přetrvávají i v součas-nosti. Jedná se například o nízké marže v našem oboru, které způsobil velký kon-kurenční boj a potřeba fi rem masivně snižovat náklady. U některých konkurenč-


ních společností klesla cena přepravních služeb dokonce pod úroveň reálných ná-kladů. To vedlo k deformaci cen a poklesu marží na samé dno. S touto situací se bude odvětví logistiky ještě dlouho potýkat.

Nám se v uplynulých dvou letech podařilo zefektivnit chod fi rmy, zvýšit produkti-vitu práce, a tím konkurenceschopnost. Ve snižování nákladů a cen jsme nikdy nešli pod úroveň, která by degradovala kvalitu našich služeb. Nejenom dlouho-dobá udržitelnost, ale neustálé zvyšování kvality je u nás na prvním místě.

Také jsme vsadili na odvětví spotřební elektroniky, které krizi dobře odolalo, a i díky tomu jsme dokázali krizi úspěšně překonat a vyšli z ní posílení.

Na jaké úspěchy jste nejvíce pyšní?

Jeden z našich úspěchů je loňský rok 2010. Poprvé v historii jsme dosáhli obratu přes tři miliardy korun a přepravili rekordní objem zboží. Největší nárůsty jsme zazna-menali v oblasti železniční přepravy, kde se tržby a objemy zvýšily pětinásobně. To koresponduje s naším dlouhodobým záměrem převést část nákladů ze silnic na železnici.

V letošním roce slavíme dvacet let na čes-kém trhu. Začínali jsme zde v roce 1991

jako malá spediční společnost se dvěma pobočkami a jedenácti zaměstnanci. Dnes patříme ke špičce českého logistického trhu s ročním obratem tři miliardy korun, sítí osmnácti poboček ve všech regionech republiky a 800 zaměstnanci. Navíc jsme součástí jedné z největších dopravních skupin na světě Deutsche Bahn.

Velkým úspěchem z poslední doby v ob-lasti kontraktační logistiky bylo zahájení provozu evropského distribučního centra pro vedoucí společnost v oblasti svářeč-ství ESAB v Pardubicích. V rámci rozsáh-lého projektu se nám podařilo implemen-tovat do logistického řešení ve větším rozsahu železniční přepravu. Tím nejenom šetříme zákazníkovi náklady, ale současně šetříme české silnice a životní prostředí v Pardubickém kraji.

Co vám dělá největší „vrásky na čele“?

Kromě již zmiňovaných nízkých marží se aktuálně potýkáme s nedostatkem dopravních kapacit v oblasti silniční ná-kladní dopravy. Očekáváme, že se tento nedostatek v hlavní spediční sezóně, což je třetí a čtvrté čtvrtletí, ještě více pro-hloubí. Důvodem je, že spousta dopravců během krize ukončila podnikání, auta propadla leasingovým společnostem nebo je fi rmy prodaly. Na trhu už neexis-

Vizitka:


SCHENKER spol. s r.o.

Sídlo: K Vypichu 1087, 252 19 Rudná u Prahy



Obor podnikání: full-service v logistice

Roční obrat společnosti (2010): 3,03 mld. Kč

Management:

Ředitel společnosti: Ing. Tomáš Holomoucký, MBA

Ředitel správního úseku, prokurista: JUDr. Vladimír

Handl

Obchodní ředitel: Ing. Lubor Lepič

Ředitel provozu - logistika: Ing. Zdeněk Kašpar

Ředitel provozu - přeprava: Ing. David Martiš

Personální ředitelka: Mgr. Katarína Smrčeková

Ekonomický ředitel: Ing. Ján Lipták

Ředitel úseku IT: Ing. Jiří Koutník


DB Schenker – Dodavatel inteligent-

ních logistických řešení pro průmysl

tuje dřívější nadšení pro nákup vozidel a bez dlouhodobých kontraktů nechtějí dopravci nijak dramaticky rozšiřovat svůj vozový park. Radost nám též nedělá růst cen vstupů, především pohonných hmot, mýtného a posilující koruna, která působí protiexportně.

Můžete se pochlubit nějakými technic-

kými vymoženostmi, které nejsou ani

mezi konkurencí až tak běžné?

V loňském roce jsme otevřeli dva nové terminály se železniční vlečkou, v Brně a Pardubicích. Třetí železniční vlečku máme u našeho terminálu v Novém Ji-číně. V dnešní době je téměř unikátní, když se nový terminál vybaví železniční vlečkou za desítky milionů korun. My jsme se ale rozhodli ve větší míře kombino-vat silniční a železniční přepravu a tyto vlečky jsou důkazem, že to myslíme vážně. Úspěšný logistický projekt pro zákazníka ESAB v Pardubicích potvrzuje, že zapojení železniční přepravy do distribučního ře-šení může být efektivní pro zákazníka, ne jenom přínosné pro ochranu životního prostředí. Vlaky zde ročně nahradíme 5 000 kamionových návěsů a ušetříme 40 % emisí CO2.

Další oblastí, ve které jsme v poslední době aktivní a mezi konkurenty unikátní, je sledování průběhu přeprav zásilek po-mocí speciálních mobilních aplikací. V le-tošním roce jsme takové aplikace nabídli majitelům telefonů iPhone a BlackBerry.

Jak vidíte budoucnost logistického trhu

v České republice za 10 let?

Trh projde koncentrací. Logistický trh je dnes jedním z trhů s největší konkurencí, působí zde tisíce subjektů, od malých dopravců k velkým nadnárodním logis-tickým společnostem. Trh je tím pádem nepřehledný a ceny i kvalita se pohybují v širokém rozmezí.

Budoucnost dodavatelských řetězců je v zapojení železnice, a to nejen z ekologic-kých, ale především z kapacitních důvodů.

Firmy budou stále více outsourcovat činnosti, které přímo nesouvisí s jejich hlavním podnikáním včetně logistiky. Důvodem jsou jednak úspory z rozsahu a jednak stupňování požadavků zákazníků na kvalitu, servis, fl exibilitu.

Tempo globalizace se zpomalí, fi rmy se budou více soustředit na okolní trhy než na dodávky do zámoří. České fi rmy se více zaměří na východní Evropu a sousední Polsko.


ZABALÍME VŠE, NA ČEM VÁM ZÁLEŽÍwww.pilous-packaging.com

PILOUS spol. s r. o.289 37 Loučeň 28

Jaké máte plány do budoucna?

Především pokračovat ve zvyšování kva-lity našich služeb a zákaznického servisu. Na tuzemském trhu se budeme soustředit na posílení v oblasti celovozových přeprav a upevnění naší pozice v oblasti želez-ničních přeprav, k čemuž máme dobře nakročeno. Již dnes dokážeme v někte-rých směrech nabídnout železnici jako konkurenceschopnou alternativu pozem-ních přeprav. Se železnicí souvisí i náš cíl v oblasti ochrany životního prostředí, a tím je snižování emisí CO2 z naší činnosti o 20 % do roku 2020.

Také plánujeme v nejbližších letech vý-stavbu nového sídla společnosti a centrál-ního překladiště v Rudné u Prahy. Celková plocha pozemku bude přibližně 80 000 m2 a investiční náklady se budou pohybovat okolo 0,5 mld. korun. Kromě toho jsme letos rozšířili logistické centrum v Pardu-bicích o novou halu. Tyto investice však budou pravděpodobně na delší čas po-slední. Chceme se soustředit na pružnost uvnitř organizace i směrem k zákazníkům. Naše síť v České republice již nyní čítá 18 poboček s celkovou skladovou plochou 100 000 m2.

Jarmila Šnoblová


LINEA NIVNICE, a.s.

Zdravé i chutné nápoje pro každého

Linea Nivnice, a.s., se specializuje na vý-

robu nápojů již 65 let. Firma s výhradně

českým kapitálem díky své výhodné po-

loze na Slovácku v podhůří Bílých Karpat

zásobuje svými produkty jak Českou, tak

i Slovenskou republiku. O současnosti

i plánech a výhledech firmy do budoucna

jsme hovořili s předsedou předsta-

venstva společnosti Ing. Gabrielem

Slanicayem.

Vaše společnost má za dobu své exi-

stence již pevné místo na trhu. Které

mezníky v jejím vývoji považujete

za nejdůležitější?

Firma Linea Nivnice vznikla ve druhé vlně kupónové privatizace transformací Slo-

váckých konzerváren, Uherské Hradiště, závod 1, do Obchodního rejstříku byla zapsána k 1. 1. 1994 a navazuje na jejich tradici. Důležitým mezníkem byl samo-zřejmě 17. listopad 1989 a pak také již zmíněný rok 1994, kdy bylo současně rozhodnuto o tom, že se společnost bude zabývat také balením ovocných šťáv. My jsme do té doby vyráběli ovocná vína, sirupy a lihoviny a zpracovávali jsme ovoce na koncentrát, který jsme prodávali jako polotovar. A právě v roce 1994 jsme tento polotovar začali fi nalizovat balením ovocných šťáv do obalů fi rmy Tetra Pak. Za uplynulých 17 let jsme se postupně vypracovali do role lídra, v současnosti jsme největším výrobcem ovocných šťáv a nektarů v ČR.

Další mezníky mě nenapadají, ale proces, který dále ovlivnil nás jako fi rmu vyrábě-jící nápoje i celý potravinářský byznys, byl masivní vstup obchodních řetězců v druhé polovině 90. let. Tím se změnila struktura odběratelů, zmenšil se takzvaný nezávislý trh, mimochodem v té době velmi podkapitalizovaný s nedobytnými pohledávkami. Tyto řetězce sem přinesly

alespoň platební schopnost, i když nízké ceny.

Jaká je struktura vašich výrobků, které

druhy ovoce jsou stěžejní a které z nich

naopak spíše doplňkové?

Ve struktuře našich produktů, jak jsem již zmiňoval, tvoří největší část produkce ovocné šťávy, nektary a nápoje, pak ná-sledují sirupy, ovocná vína, ovocné dětské přesnídávky a pátý segment tvoří liho-viny. Vedle toho zpracováváme ovoce na ovocné koncentráty, konkrétně jablka a višně. Jsme největším zpracovatelem ovoce v ČR, za rok zpracujeme 18 až 20 ti-síc tun jablek. Dovážíme samozřejmě také polotovary z tropického ovoce a dalších druhů, které zde nerostou, ze zemí celého světa, například z Brazílie, Spojených států, Thajska, Vietnamu, Indonésie, Chile, Špa-nělska, Číny a tak dále.

Jaké provozy jsou pro vaši výrobu ne-

zbytné?

Vedle již zmíněného zpracování tuzem-ského ovoce na koncentráty plnímepřibližně 250 druhů výrobků na jedenácti


balicích linkách, z toho je šest balicích linek na kartonové obaly fi rmy Tetra Pak, tři na PET lahve a dvě na sklo. Ročně vy-produkujeme přes 70 000 tun výrobků.

Projevila se ve vaší fi rmě nějakým způ-

sobem krize a následná recese? Jestliže

ano, jaké typy opatření jste byli nuceni

udělat?

Krize spotřeby se projevila zejména v roce 2010, letos očekáváme obrat k lepšímu, výsledky za první čtvrtletí letošního roku tomu také nasvědčují. Řešili jsme především zaměstnanost, protože naše výroba poklesla o jedenáct procent. Ne-chtěli jsme však tento problém řešit pro-pouštěním – u nás jde o specializované provozy se školenými zaměstnanci, kteří svou profesi ovládají, a kdybychom je pro-pustili, později bychom měli problém je znovu hledat. Takže jsme zavedli zkrácený pracovní týden, zaměstnanci dostávali za volné pátky šedesát procent mzdy, navíc s perspektivou návratu do práce v plném rozsahu. Další zásadní opatření jsme dělat nemuseli.

Jak byste charakterizoval jednotlivé

produkty, které máte v portfoliu?

Ve kterých případech používáte kon-

zervanty?

Základem naší produkce a naší chlou-bou jsou přírodní ovocné šťávy a nektary značky HELLO. Co se týče spotřeby těchto produktů v tuzemsku, mrzí nás, že u nás je

obvyklejší dát si na snídani kávu namísto sklenice ovocné šťávy. V České republice spotřebujeme ročně dvanáct litrů ovoc-ných šťáv na osobu, v sousedních zemích je to však třeba i čtyřicet litrů. Pokud jde o konzervanty, používáme je v omezené míře pouze tam, kde není možné výrobek balit asepticky – velmi mírně tedy konzer-vujeme ovocné nápoje. Avšak všechny ovocné šťávy a nektary jsou nekonzer-vované, protože jsou asepticky zabalené, dětská výživa se steriluje, sirupy jsou kon-zervovány cukrem, lihoviny samozřejmě žádné konzervanty nepotřebují.

Co je hlavní předností vaší fi rmy v kon-

kurenčním prostředí, co nabízíte zá-

kazníkovi?

Naší největší předností je skutečnost, že zpracováváme produkt takříkajíc od ja-blka po krabici. Že je to celý výrobní řetě-zec, proces s velkou přidanou hodnotou. Na druhém místě bych zmínil dlouholetou tradici a z toho plynoucí nezbytný fortel našich lidí.

Jak často investujete do nových, mo-

derních technologií a do vývoje?

Ročně investujeme přibližně třicet až čtyři-cet milionů korun, a to zejména do nových technologií a výrobních linek. Většinou nahrazujeme starší linky moderními, pře-devším jde o obalové inovace – o nové způsoby balení a podobně, souhrnně je lze zařadit do inovací pro zvýšení kom-

fortu spotřebitelů. Pokud jde o vývoj, tam vznikají desítky nových výrobků s růz-nými příchutěmi a kombinacemi ovoce a podobně.

Jakým směrem bude směřovat společ-

nost v nejbližších letech?

Pokud jde o naše cíle, chceme i nadále zůstat českou nezávislou fi rmou a sloužit zákazníkovi, nabízet mu široký sortiment zajímavých a kvalitních produktů s velmi dobrým poměrem kvalita – cena.

Dana D. Daňková

Pro Brenntag CR s.r.o. je potravinářský průmysl jedním z nejdůležitějších průmys-lových odvětví v České republice. Výhodné umístění regionálních skladů zajišťuje snadnou dostupnost pro všechny klienty v naší zemi a rychlé dodávky produktů a našich služeb. Nabízíme široké spektrum funkčních potravinářských přísad, které jsou vyráběny pro potravinářské obory uvedené níže:

• ovoce a zelenina • průmysl koncentrovaných potravin • mlékárenský průmysl • nápojový průmysl

• zpracování tuků • pekárenství • výroba cukrovinek • maso, drůbež a ryby

Brenntag CR s. r. o. Mezi Úvozy 1850

193 00 Praha 9 Tel.: 283 096 111 Fax: 281 920 589

E-mail: [email protected]

www.brenntag.cz

Vizitka:


LINEA NIVNICE, a.s.

Sídlo: Česká republika, Nivnice



Obor podnikání: výroba nápojů


Management:

Generální ředitel: Ing. Gabriel Slanicay

Obchodní ředitelka: Barunka Hrabánková

Výrobní ředitelka: Ludmila Hrašáková

N I V N I C E


STUDENT AGENC Y, s.r.o.

Vlaky doplnily žluté autobusy

Skupina Student Agency je přední česká

a středoevropská přepravní skupina

s ročním obratem ve výši přibližně

4,5 miliardy Kč. Ročně, především svými

žlutými autobusy, přepraví na pravidel-

ných a nepravidelných linkách více než 5

milionů cestujících. Je největším prodej-

cem letenek na českém trhu s podílem

vyšším než 20 % a jedničkou v oblasti

organizace jazykových a pracovních po-

bytů pro české občany v zahraničí. Pod

značkou Orbix patří také mezi největší

poskytovatele cestovních služeb pro

firemní klientelu.

Dovolené i vlakyV roce 2010 Student Agency vstoupila se značkou dovolena.cz na trh prodeje dovolenkových zájezdů a dalších služeb a během několika málo měsíců se stala nejrychleji rostoucím subjektem s nej-větším podílem prodaných exotických zájezdů. V letošním roce vstoupila na trh pravidelné železniční dopravy a od září začala provozovat dálkové vlaky InterCity RegioJet na trase mezi Prahou a Ostrav-skem. V roce 2012 doplní svoje přepravní aktivity v oblasti železniční dopravy o pro-voz regionálních vlaků na Slovensku


na trase Bratislava – Dunajská Streda – Komárno.

Propojování výhodKaždá činnost Student Agency je klíčová a stojí za ní desítky až stovky tisíc zákaz-níků. Skupině se daří současně její jed-notlivé aktivity propojovat ve prospěch zákazníka s možností dát mu další výhody. Například zákazníci, kteří si zakoupí do-volenkový zájezd, mají možnost využít zvýhodněné přepravy fi remními žlutými autobusy na odletové letiště, stejně tak je zajištěn pro klienta další servis – víza, ubytování či zapůjčení automobilu.

Rekordní obratCelá skupina Student Agency zazname-nala v roce 2010 ze všech svých aktivit rekordní obrat ve výši 4,5 miliardy Kč. V meziročním srovnání se jedná o růst obratu ve výši 10 %. Zisk skupiny Student

Agency za rok 2010 není auditován, nic-méně byl na podobné úrovni jako v roce 2009, kdy dosáhl 100 milionů Kč. Skupina Student Agency tak nezaznamenala vý-razné dopady ekonomické krize. Dařilo se jí udržet vysokou ziskovost a dále zvyšuje svůj obrat. Za jeho nárůstem stojí zejména vstup na trh dovolených a zájezdů pod značkou dovolena.cz.

Recept na úspěchVzhledem k tomu, že Student Agency je dopravce, který není nikterak vázán na příjem státních dotací a veškeré služby poskytuje zcela na vlastní komerční ri-ziko, musí být velmi orientován na úspory a racionalizaci nákladů. Pečlivě se zva-žuje vynaložení sebemenšího nákladu a management si vždy pokládá otázku, zda opravdu je nezbytné tyto peníze vy-naložit a jak přispějí k dalšímu rozvoji podnikání. Student Agency se zároveň může opřít o unikátní fi remní kulturu, která stojí na motivovaných, ve valné míře

mladých lidech, kteří dokáží dát do všeho, co dělají, maximální nasazení a také kus svého srdce. To je určitě zásadní rozdíl, který je pak vidět na výsledku podnikání.

Směr železniceRozšíření aktivit do tak specifi cké oblasti, jakou bezesporu železnice jsou, je podle managementu Student Agency logické vyústění růstu a podnikání v oblasti pře-pravy cestujících. Poté, co se její autobusy staly fenoménem, rozhodovalo se, jak se posunout dál. Student Agency se chopila šance změnit zažitá klišé, která si zákazníci se železnicí spojují. Není prý nejmenší důvod, proč by vlak měl být špinavý, palubní personál by se neměl usmívat a na železnici by neměl existovat běžně dostupný standard služeb, který cestující znají z jiných oblastí svého života.

Vstup na železnici přitom je však mnohem obtížnější, než je vstup do jiných oblastí podnikání. Skupina Student Agency si


STUDENT AGENC Y, s.r.o.

Vlaky doplnily žluté autobusy

prošla celou řadou fází – navíc složitějších o to, že patřila k prvním, kdo se snažil ma-sivně ukrojit z podílu státního dopravce. Řada věcí přitom vůbec – přes deklarace o liberalizaci – nebyla vůbec nastavena, jako by ani nikdo nikdy nepočítal s tím, že přijde někdo další, kdo bude chtít provozovat v České republice železniční dopravu.

Desítky „bojů“Život skupiny Student Agency i prosazo-vání podnikání byly a jsou nekonečným bojem proti nesmyslné administrativě, rozhazování veřejných fi nancí a za pro-sazování volné soutěže v podnikání zna-menající pro zákazníka možnost vybrat si lepší a výhodnější řešení. Samozřejmě některé „bitvy“ byly zásadní a ovlivnily nejen fi remní podnikání na delší dobu. Šlo zejména o systémové nastavení podmí-nek pro podnikání. Jiné byly pak součástí daného okamžiku a při zpětném pohledu se mohou následně zdát méně podstatné.

Nabídka RegioJetŽelezniční dopravce RegioJet zahájil 7. září prodej jízdenek na své dálkové vlaky, které vyjely na trasu Havířov–Ostrava–Olomouc–Pardubice–Praha v pondělí 26. září. Začala startovací fáze projektu s třemi spoji v každém směru. Další rozšíření nabídky spojů pak nastane v průběhu října. Cestující si mohou kupovat jízdenky, a to jednak on-linena stránkách www.regiojet.cz, nebo na kterémkoli prodejním místě Student Agency v České republice. Nákup jízdenek

DOPL KOVÁ VÝBAVA AUTOBUS lednice, kávovary

kuchy ky zna ky FRENZEL

centrální vysava e, vše 24 V

SolBus servis, spol. s r. o.U Stadionu 157266 01 Beroun

tel.: 774 565 131, 602 259 996fax: 311 625 988, 311 610 795e-mail: [email protected]

www.solbus-servis.cz

Unikátní autobusy VOLVO-Irizarpro Student Agency

Volvo Truck Czech s.r.o.Obchodní 109, Čestlice251 01 Říčany u Prahytel.: +420 271 021 111

www.volvobuses.com

Společnost Volvo Bus Corporation prostřednictvím svého zastoupení v České republice měla čest dodat v prvních týdnech měsíce srpna 2011 první autobusy na podvozcích Volvo B13R vybavených karosérií španělského nástavbáře Irizar významnému autobusovému dopravci evropského formátu – společnosti Student Agency.

Představené autobusy jsou výsledkem jednoletého úsilí všech zúčastněných stran, dodavatelů i zákazníka, společnosti Stu-dent Agency. Ve svém provedení jsou naprosto mimořádné. Jedná se totiž o první autobusy na podvozcích Volvo karosované španělským nástavbářem Irizar pro zákazníka v Evropě mimo Španělsko, navíc se špičkovou úrovní vnitřní výbavy. Jsou použi-ty speciální kožené sedačky designované na míru Student Agency, každá se zabudovaným systémem palubní zábavy Funtoro s možností volby vlastních programů.

Autobusy v délkách 15 m a s přepravní kapacitou 63 sedících cestujících mají velmi elegantní vnitřní i venkovní design a na první pohled zaujmou svými futuristickými tvary. Podvozek s typovým označením Volvo B13R poskytuje cestujícím kvalitní jízdní komfort prostřednictvím vzduchového pérování a nezávislým zavěšením přední nápravy. Řidiči ocení zejména velký točivý moment motoru v širokém rozsahu otáček, jakož i mechanickou převodovku s automatem řazení I-Shift. Funkce ESP (Electronic Stability Program) je samozřejmým standardem. Parametry vozidel jsou v souladu s filosofií Volvo: valita-Bezpečnost-Ohleduplnost k životnímu prostředí.

Autobus je spojením švédské spolehlivosti, kvality a bezpečnosti s tradičním španěl-ským designem. Je vybavený nejmodernější technikou pro příjem satelitních progra-mů a mobilním internetovým připojením včetně individuálního napájení vlastních po-čítačů. Toto naprosto unikátní vozidlo je průkopníkem v moderním pojetí cestování.

je možný také v pobočce RegioJet na praž-ském Hlavním nádraží. Další pobočky otevře RegioJet v Pardubicích, Olomouci, Ostravě (Svinov a hlavní nádraží) a v Ha-vířově postupně. V Hranicích na Moravě, Ústí nad Orlicí a Zábřehu na Moravě bude prodej jízdenek na vlaky RegioJet probí-hat ve spolupráci s provizním partnerem. V nabídce jsou atraktivní ceny. V kombi-naci s bezplatnou kreditovou jízdenkou na trasu Ostrava–Praha již za 230 Kč nebo Olomouc–Praha za 190 Kč. S otevřenou jízdenkou si pak může zákazník pořídit jízdenku na trasu Ostrava–Praha za 295 Kč a z Olomouce do Prahy za 220 Kč. Slevu ze základního jízdného 25 % dostanou při ná-kupu na pobočce držitelé In-karet/RailPlusstejně jako dalších slevových karet RailPlus.

Vlaky RegioJet také přinášejí přelom ve službách. Za rezervaci místa neplatí zákazník nic navíc. Cestující mohou vy-užít řady služeb zdarma, další si mohou zakoupit za zvýhodněné ceny. Soupravy jsou řazeny jako pětivozové s celkovým počtem míst cca 240 – v jednotřídovém provedení. Počet míst v jednom voze činí 48. V každém voze bude přítomen člen palubního personálu; vozy mají jak vel-koprostorové, tak oddílové uspořádání (kupé po 4 a 6 místech). 190 míst v sou-pravě je na masivních kožených křeslech používaných evropskými dopravci v první nebo business třídě. Všichni cestující mají

během cesty nárok na následující služby: servis stevardky nebo stevarda v každém voze (na každých cca 50 cestujících), plně klimatizované prostředí, bezplatné při-pojení k internetu prostřednictvím wi-fi , teplé a studené nápoje zdarma – včetně luxusní kávy značky Illy; další výběrové občerstvení dostupné za nízkonákladové ceny, denní tisk, zesílený signál pro ko-munikaci mobilními telefony opakovači –tzv. repeatery, přípojku k 230 V a další.

Slovenská železniceSe slovenským ministerstvem dopravy skupina Student Agency podepsala smlouvu, která jí umožní na Slovensku provozovat devět let regionální železniční dopravu. Na Slovensku to „šlo“, přitom v Česku se „válčilo“ léta… Je to poněkud kuriózní, ale Slovensko neudělalo prý nic jiného, než že naplnilo dikci evropské legislativy a nemělo s tím jakýkoli pro-blém. Podobně jako při zavedení eura či prosazení odvážných ekonomických reforem si Slovensko zvolilo cestu, která znamená přínos pro jeho občany a mož-nost získat lepší řešení dopravy za méně peněz. V České republice kraje udělaly vše pro to, aby nevypsaly výběrová řízení, v řadě případů ani nereagovaly na exis-tující nabídku a samy se tak připravily

o možnost posoudit, zda namísto starého nákladného regionálního vlaku neexis-tuje lepší a levnější možnost, jak rychle svým občanům zlepšit dojíždění do práce, do školy či za zábavou. Na Slovensku již příští rok občané uvidí, jak může vypadat kvalitativní skok v regionální dopravě v praxi, a že například internetové připo-jení v regionálním vlaku – stejně jako další služby – není nic, co by bylo nereálné.

Nástup konkurenceVýše naznačený úspěch RegioJet je prv-ním krokem na dlouhé cestě nástupu konkurence na železnice. Přestože některé věci ještě nejsou plně vyjasněny, manage-ment Student Agency ocenil konstruktivní přístup Českých drah – v řadě věcí dráhy i skupina postupovaly poprvé. Ať už se to týkalo umístění prodejních míst nového dopravce ve stanicích ČD, sdílení nákladů na provoz staniční infrastruktury či mož-nosti využít dalšího vybavení, které jsou zapotřebí pro zajištění provozu, ale zatím jsou pouze v majetku ČD bez existence jakýchkoli pravidel pro využití dalšími subjekty. Dá se hovořit o společném hle-dání cesty, jak nastavit pravidla pro další fungování trhu v železniční dopravě – a to i pro další subjekty, které na českou želez-nici v budoucnosti určitě přijdou.

Svět se mění

Před 20 lety začala éra mobilních telefonů v Česku Přístroj velikosti menší kabelky, mizivý signál a platba i za příchozí hovory. I tak vypadaly počátky mobilních telefonů v Česku. Provoz první sítě mobilních te-lefonů v tehdejším Československu – ana-logové sítě EuroTel NMT (na frekvenci 450 MHz) – byl v tehdejším Československu spuštěn před dvaceti lety, 12. září 1991.

Zatímco ve světě byly telekomunikace díky zavádění mobilních sítí jedním z nej-více se rozvíjejících a také nejvýděleč-nějších odvětví, v Česku se dlouhých pět let jednalo o exkluzívní a velmi drahou záležitost. Až do roku 1996, kdy se na trhu konečně mohla objevit konkurence, využí-valo mobilní telefony pouze asi 55 000 zá-kazníků. Vinou monopolu, který vláda dala společnosti EuroTel (ta byla společným

podnikem americké fi rmy Atlantic West a české monopolní telekomunikační spo-lečnosti SPT Telecom), se například ještě v roce 1995 dal nejlevnější mobil s aktivací pořídit za neuvěřitelných 35 000 korun (tedy více než čtyři tehdejší průměrné hrubé měsíční mzdy) a za každou minutu hovoru si společnost počítala 12 korun.

Změnu k lepšímu přineslo až zavádění nových sítí GSM (na frekvenci 900 MHz) a hlavně vstup konkurence na trh v roce 1996. EuroTel měl licenci na provozování systému GSM přislíbenou od samého za-čátku. V září 1996 mu vyvstala konkurence v podobě společnosti RadioMobil, která zahájila provoz své sítě Paegas. Na trhu se účinek projevil okamžitě, ceny šly prudce dolů, nabídka služeb se postupně rozšiřo-vala. Česko se záhy zařadilo mezi nejdy-namičtěji se rozvíjející telekomunikační trhy světa.

Stavba Pentagonu, symbolu vojenství USA, začala před 70 lety Pentagon, v matematice pětiúhelník, je již desítky let názvem budovy sídla Mini-sterstva obrany Spojených států a v širším smyslu je slovo vnímáno i jako celý resort obrany a symbol amerického vojenství. Velkoryse pojatá budova dostala název podle svého tvaru. Základní kámen stavby byl položen před sedmdesáti lety, 11. září 1941. Dokončena byla v lednu 1943.

Tuto údajně největší administrativní bu-dovu světa, která stojí ve městě Arlington v těsném sousedství Washingtonu, navrhl architekt George Bergstrom. Pentagon má sedm pater (z toho pět nadzemních) a tvoří jej pět soustředných pětiúhelníků. Jedna strana největšího z nich měří přes 200 metrů. Jednotlivé strany každého z pětiúhelníků propojují v každém patře tři chodby, jež jsou dohromady dlouhé téměř 30 kilometrů. Budova má přes 116 tisíc metrů čtverečních plochy a pojme zhruba 26 000 zaměstnanců. Uprostřed je náměstí o výměře 20 000 metrů čtve-rečních. Celý komplex obklopují obří par-koviště pro zhruba 9 000 aut. S Washing-tonem Pentagon spojuje síť dálnic, metro a autobusy, pěšky se k němu v podstatě dojít nedá.

Před deseti lety, 11. září 2001, v den 60. výročí zahájení stavby, se stal Pentagon jedním z terčů teroristických útoků une-senými letadly, při nichž byly zničeny mra-kodrapy Světového obchodního centra v New Yorku. V Pentagonu tehdy zahynulo 189 lidí – 64 na palubě letadla (z toho pět únosců) a 125 uvnitř budovy. Oprava poničené budovy stála 740 milonů dolarů.

seznam inzerentů

ADOZ, s.r.o...................................................................39ALSTOM Slovakia, s.r.o. .............................................. 115ANC Components, s.r.o. ................................................ 48ANTRA, s.r.o. ............................................................... 44ANVITRADE s.r.o. ......................................................... 12AQUACLEAN, spol. s r. o. ............................................. 113ARCON Technology s.r.o................................................35ARKU Maschinenbau GmbH ......................................... 80ARMAST, s.r.o. ............................................................. 74ASSA profi , spol. s r.o. ................................................ 115ATEC automatizačná technika s.r.o. .............................. 61AZ Elektrostav, a.s. .................................................... 128B + V Trans s.r.o. .......................................................... 92BB AQEX s.r.o. ............................................................ 101BBF elektro s.r.o. ......................................................... 96BC LOGISTICS s.r.o. ..................................................... 142BESTAR Stahlhandelsges. Remscheid mbH ................... 81Brenntag ČR s.r.o. ...................................................... 149Buchen Ekoservis s.r.o. .............................................. 111C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o. .......................................... 49CNC invest, s.r.o. .......................................................... 48Controltest, s.r.o. ........................................................ 71Czech Raildays ............................................................ 13Česká voda – Czech Water, a.s. ................................... 131Českomoravský štěrk, a.s. .......................................... 107ČKD Chlazení s.r.o. ....................................................... 41DELTACOL CZ s.r.o. ........................................................ 49Diamond Power Central & Eastern Europe s.r.o. ............ 75DK-beton, s.r.o. ........................................................... 92DMG Czech s.r.o. ......................................................... 59DONAU Trans Est CZ, spol. s r.o. ................................... 142Dopravoprojekt Brno a.s. ............................................. 89DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o. ........................... 84DRIBO, spol. s r.o. ...................................................... 128DYTRON s.r.o. .............................................................. 58ELORA GROUP s.r.o. ...................................................... 68EMONTAS, s.r.o. ......................................................... 125ENERGO Tušimice s. r. o. ............................................... 93Exportní cena DHL ....................................................... 22FABRICOM CZ a.s. ....................................................... 121FANS, a.s. .................................................................. 109Favex s.r.o. ................................................................. 50FERBO s.r.o. ................................................................. 50Feroza, s.r.o. ................................................................ 61FERRMON, spol. s r.o. ................................................... 67FERRUM FORM, spol. s r.o. ............................................ 46FESTA SERVIS spol. s r.o. ............................................... 47FORESTER SERVIS, s.r.o. .............................................. 128FORMPROJEKT, spol. s r.o. ............................................ 51GALVAN CZ s.r.o............................................................45GalvanKo s.r.o. ............................................................ 46Gardenline, s.r.o. ......................................................... 92HALTRADE s.r.o. ......................................................... 101Hans Wendel spol. s r.o.& Co., k.s .................................. 93HAVETRANS s.r.o. ....................................................... 143

Hennlich Industrietechnik, spol. s r.o. .......................... 43HLH Divize výroba o.k., s.r.o. ........................................ 69HOBES, spol. s r. o. ....................................................... 47HOPAX s.r.o..................................................................70HST Hydrosystémy s.r.o. ............................................... 93HST TECHNOLOGIC s.r.o. ............................................... 45INFRAM a.s. ................................................................. 86Ing. František Kořínek - K+K ....................................... 79Ing. Jiří Novák ............................................................. 43Ing. Martin Slezák-Dragon ......................................... 127Insituform - Hulín Rohrsanierungstechniken, s.r.o. ..... 115Inženýring dopravních staveb a.s. ................................ 85IPOS-SOFT spol. s r.o. ................................................... 92IVP-Metall s.r.o. ........................................................... 43Jacquet s.r.o. ............................................................. 117Ján MELIŠ MERI ......................................................... 125JAN ŠPATENKA A SYN, společnost s ručením omezeným .... 142JANKA ENGINEERING s.r.o. ........................................... 41JANKA ENGINEERING s.r.o. ............................................ 74JP Spedition & Transport s.r.o. .................................... 141J-VST, s.r.o. .................................................................. 47KB .............................................................................. 21KD planeta s. r. o..........................................................63KO-KA, s.r.o. .............................................................. 139KOMA - Industry s.r.o. ................................................. 49KOMPEL, s.r.o. ............................................................. 36KORUS EU a.s. .............................................................. 55KUHN - SLOVAKIA s.r.o. ................................................. 97KVATRO - PRAG s.r.o. .................................................... 92LAKOVNA HAJDÍK s.r.o. ................................................ 48LASER-TECH, spol. s r.o. ................................................ 46LEADER TECHNOLOGY spol. s r.o. ................................. 112Less&Forest, s.r.o. ...................................................... 128LOG-IN ........................................................................ 31Luděk Pavera .............................................................. 44M - SILNICE a.s. ............................................................ 83Mapal C&S s.r.o. .......................................................... 55MAPTECH s.r.o. .......................................................... 107MATEX HK s.r.o. .......................................................... 121MAXiTRANS s.r.o. ....................................................... 119MEDIA LIBEREC, s.r.o. ................................................... 43MEGA a.s. .................................................................... 64METROPROJEKT Praha a.s. ......................................... 135METROSTAV a.s. ..................................................132, 136MGM, spol. s r.o. ......................................................... 67MICROWELL, spol. s r. o. ............................................. 111Mont Ocel Hanus s.r.o. ................................................. 93MORA-TOP s.r.o. ........................................................... 47MOZAIK, spol. s r.o. .................................................... 102MSV ..............................................................................2NEPRO stavebni s.r.o. ................................................... 91NIARA s.r.o. ................................................................. 41NIEVELT-Labor Praha, spol. s r. o. .................................. 86OSC, a.s. .................................................................... 134OSFER, spoločnosť s ručením obmedzeným, Košice ....... 96

OTSUKA BRANO s.r.o. ................................................... 49PILOUS spol. s r.o. ...................................................... 147Pontex, spol. s r.o. ....................................................... 87PREDITEST s.r.o. ......................................................... 112PSOTA transport s.r.o. ................................................ 143PTD CZ, s.r.o.................................................................74PYXIS TRADE s.r.o. ...................................................... 113R E P O N spol. s r.o. ..................................................... 44Raiff eisen - Leasing, s.r.o. ............................................ 80Refl ow spol. s r.o. ...................................................... 114REN company, spol. s r.o. ........................................... 127SEVEN - K, s.r.o. ...........................................................50SCHENKER spol.s r.o. ....................................................31Sigeo spol. s r.o............................................................95Silnice Horšovský Týn a. s. ............................................ 84SLOVCEM spol. s r. o. .................................................. 113SLOVLOG ..................................................................... 30Solbus servis, spol. s r.o. ............................................ 152SPOJSTAV spol. s r.o. Spišská Nová Ves ........................ 101SSI SCHÄFER s.r.o. ....................................................... 54Staudestahl GmbH ...................................................... 79STAVUM, spol. s r.o. .................................................... 129Steel Partner a.s. .........................................................45STEMONT JS s.r.o. ....................................................... 125STOW ČR, s.r.o. .......................................................... 147STROJE A MECHANIZMY a.s. ........................................ 113SULSA, s.r.o. ................................................................ 89SWR JIHLAVA, spol. s r.o. .............................................. 45ŠKODA JS a.s. ............................................................... 27Šroubárna Turnov, a.s. ................................................. 45T E K A Z, s.r.o., závod Prefa Servis .............................. 108Technomont Frýdek-Místek s.r.o. .................................67TECHSEAL s.r.o. ............................................................39TELE DATA CONTROL, spol. s r.o. .................................. 139Tenel ČR, s.r.o. ............................................................. 40TES ARMATÚRY s.r.o. .................................................. 115THERMA K.M., spol. s r. o. ........................................... 115T-LAB, s.r.o. ................................................................43TOS VARNSDORF a. s................................................... 158TRIMILL, a.s.................................................................57TUBAU, a.s. ............................................................... 103UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o...................................................74UNIRON s.r.o. ............................................................... 47UNITRADE, spol. s r.o. ................................................... 61V U I S - ZAKLADANIE STAVIEB s.r.o. ............................. 101V Y D R U S spol. s r.o. ................................................. 141VAN LEEUWEN PIPE AND TUBE s.r.o. ..............................68Vodní sklo, a.s. ............................................................ 77VOLVO ....................................................................... 157Volvo Truck Czech s.r.o. .............................................. 153WIRPO s.r.o. ................................................................ 68ZAT a.s. ................................................................. 28, 29ZEZ SILKO, s.r.o. ...........................................................37ZNAKON a.s. ................................................................ 84ZVU Servis a. s. ......................................................... 117


Výroba první „Oktávky“ začala před 15 lety Před 15 lety, 3. září 1996, byla slavnostně zahájena výroba první generace Škody Octavia. Model, který jako první škodovka používal podvozek převzatý od koncernu Volkswagen, přitom prokázal neuvěři-telnou životnost. Poté, co automobilka v roce 2004 představila Octavii druhé generace, totiž zůstala ta „jedničková“ i nadále v nabídce. Jako lacinější vari-anta se pod označením Tour vyráběla až do loňského listopadu. Celkem tak vyrobila mladoboleslavská fi rma na 1,4 milionu octavií první generace.

Octavia znamenala pět let poté, co ně-mecký výrobce přišel do Mladé Boleslavi, pro tradiční českou automobilku příslib světlých zítřků. Používala podvozek, ale i další osvědčenou koncernovou tech-niku, a díky konstrukci karoserie nabízela na poměry nižší střední třídy neobvykle velký zavazadlový prostor. Tím si získala přízeň nejen českých chalupářů, ale zá-kazníků po celém světě, ocenění odbor-níků získala i v Británii, kde dříve měli pro škodovky jen slova posměchu.

V roce 1998 automobilka představila kombi s ještě větším kufrem a když se o šest let později chystala na trh Octavia druhé generace s hranatějšími liniemi, oslavovala Škodovka již milion prodaných octavií. Od roku 2008 se vyrábí důkladně

faceliftovaná druhá generace, kterou na-venek od původní verze odlišují zejména velké přední světlomety. Původní Octa-via II, která se vyráběla v letech 2004 až 2008, se pak loni stala základem nové Octavie Tour.



Pořád ve mně žije strojař

původu“, který si sám vyslou-žil. Nakonec ji absolvoval mezi nejlepšími.

Vidět v nepříjemném kladné dokáže i u roku 1990, kdy ho vyhodili ze závodu Brano, kam nastoupil v roce 1982 jako inženýr. V revolučních dobách fi rmu řídil nový ře-ditel, se kterým se prostě neshodl. Odešel zakládat katedru managementu a podnikání do Ostravy. Tam se přihlásil do projektů, které mu umožnily dostat se do zahraničí a tam studo-vat. Například školu Erasma

Rotterdamského v Holandsku, London Business School v Anglii a další… Tak vedle strojařiny nabral ekonomického vzdělání, v němž následně získal dokto-rát. Ale hlavně – umožnilo mu to získat nadhled nad světem, což mu pomohlo při privatizaci a řízení fi rmy Brano.

„Ráno mne budí manželka, respektive její budík, asi kolem půl šesté, ona je ranní ptáče. Pokud zůstávám ve fabrice, ještě polehávám, vstávám kolem šesté hodiny. Čeká-li mě služební cesta, budím se mezi druhou a pátou hodinou. Po hygieně cvi-čím, zpravidla čtyřikrát do týdne, mám „sešroubovanou“ páteř, tak abych se udr-žel v kondici. Moje snídaně je standardní – mléko, chleba a sýr. Snídám doma. Má-lokdy se přitom díváme na zprávy, raději diskutujeme o tom, co ten den koho čeká. Někdy věnuji pozornost zprávám o počasí a situaci na trzích. Do práce se oblékám konzervativně, beru si oblek a kravatu. Pouze v pátek si to ve fi rmě odlehčíme, nosíme džíny a košile.

Do práce chodím zásadně pěšky, vždyť ji mám „za plotem“… V hlavě již mám pro-mítnutý harmonogram denních povin-ností. V kanceláři jsem mezi 7.15 až 7.30. Piju čaj, kafe si dávám až v devět, čtu si maily, svolávám schůzky. Ještě před nimi však oběhnu fabriku. Dopoledne je pro mne typické i to, že kontroluji statistiku, jakým způsobem se vyrábělo. Jsem člo-věk, který se nespokojí jenom s obecnými čísly, rád poznávám detaily. Spolupracuji také s vývojáři na nových projektech, inovacích, ať již konstrukčních, techno-logických či výrobních. Pořád ve mně žije klasický strojař. Ředitelování na mě v podstatě v uvozovkách dříve zbylo… V řízení zastávám tvrdou disciplínu, která nemá daleko ke stylu řízení cukr a bič. Lidé si na to zvykli, kdybych změnil svoji

M a j i te l e m a předsedou představenstva BRANO GROUP, a.s., je Ing. Pavel Juříček, Ph.D. His-torie společnosti sahá až do roku 1862, dnes se zabývá výrobou komponentů pro automobilový průmysl. Pavel Juří-ček zastává řadu dalších funkcí, mimo jiné je například viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR a Sdružení auto-mobilového průmyslu.

Narodil se v Brně a letos na podzim oslaví své 55. narozeniny. Vůbec se na ně ale ne-cítí, a potvrdí to každý, kdo ho zná – z jeho hlasu i vystupování čiší silná energie. Jak sám říká, každého takzvaně utahá, ať už jde o jízdu na kole, běhání po kopcích nebo, promiňte, třeba i pití.

Je šťastně potřetí ženatý, vzal si Lenku, o 22 let mladší ženu. S úsměvem tvrdí, že se mu líbí mladé „baby“. Má čtyři šikovné děti, tři vlastní (30, 26 a 22 roků), a jedno vyženěné, Kristýnku (11 let), s humornou nadsázkou říká, že jde o „válečnou kořist“.

Jako správný továrník bydlí Pavel Juříček hned za plotem „svého“ závodu v Brance. Rekonstruoval dům, bývalý chudobinec, a v něm žije s manželkou, Kristýnkou a s rodinou manželčiny sestry včetně její babičky. Má široké srdce. V životě se řídí myšlenkou T. G. Masaryka: Nebát se a ne-krást. Druhým moudrem, které ho vede, je: Co tě nezabije, to tě posílí.

Ani jeho neminuly zásadní životní zlomy. V minulém režimu se mohl zpočátku jen vyučit, protože jeho tatínek byl tzv. plíživý oportunista, aspoň tak to měl napsané v kádrových materiálech. Tato životní zkouška v něm vyvolala silnou touhu studovat. Jako dělník absolvoval průmyslovku s výbornými výsledky, vyso-kou školu mu už komunisté tak zarputile neodpírali, ale to jen díky „dělnickému

pracovní charakteristiku, byli by z toho nervózní. Navíc – přísnost nejdřív uplat-ňuji sám na sebe, proto mi lidé věří.

Na oběd chodím jako všichni zaměstnanci do standardní jídelny, pokud tedy mám čas. Jsem společenský tvor, takže tam jdu se spolupracovníky, a když jsem náhodou sám, tak si k někomu přisednu. Obědy beru jako pracovní, s lidmi si povídám, vždyť se spoustou z nich si tykám, cítím se jako v rodině. Jím poměrně rychle. Mezi má oblíbená jídla patří ryby, zvěřina, houby, sýry na všechny způsoby.

Odpoledne zpravidla probíhají indivi-duální rozhovory s jednotlivými manažery a řediteli dceřiných společností. V práci končím mezi šestou až sedmou hodinou.

Doma si v podvečer čtu noviny, v sedm hodin se začnu dívat na zprávy. Pokud se nejedu projet na kole, případně nejsem na badmintonu, který hraji dvakrát týdně. K mým největším koníčkům ale patří lé-tání. Drží mne už pět let. Pilotní zkoušky ještě nemám, prostě to časově nestíhám, a tak létám s instruktorem.

Večeře standardně vaří manželka. Vzhle-dem k tomu, že se musím „držet“, tak teď spíše připravuje dělenou stravu, často máme zeleninu. Naší „úchylkou“ jsou vína. V létě pijeme většinou bílá, pak je prolo-žíme červeným, v zimě upřednostňujeme vína červená.

Spát chodíme většinou mezi desátou a je-denáctou hodinou. Mezitím mi v hlavě proběhne rekapitulace proběhlého dne a mentální příprava na den příští. Usínám rychle, rád si čtu, ale dost často nestačím knihu ani otevřít anebo si přečtu jednu stránku. Teď mám rozečtena Tři přání od Roberta Fulghuma. Mezi mé oblíbené autory patří také Hermann Hess, autor magického díla Stepní vlk, nebo Sebastian Bach a jeho díla Iluze, Příručka Mesiáše či Most přes navždy.“

www.volvobuses.com

volvo buses. driving quality of life

Hybridní autobus Volvo 7700 je moderníměstský autobus využívající hybridní pohon. Po ročním provozu můžeme potvrdit, že hybridnípohon, pro tento typ provozu přináší úsporu až 35% paliva. Jedná se o informace ověřená praxí a nikoli jen o plané sliby z testovacích laboratoří.

Ekonomický přínos činí až 35% uspořeného paliva, což znamená také stejné snížené množství emisí. Připočítejte ještě vyšší kapacitu cestujících a velmi tichý provoz a najdete výjimečného pracovníka do přehuštěných ulic našich měst.

Kontaktujte nás již dnes a dozvíte se mnohemvíce informací o hybridním autobusu Volvo 7700 na www.volvobuses.com.

ušetřEte až 35%

s HYBRIDNÍTECHNOLOGIí


Documents

Svět průmyslu Speciál 2/2011