Svět průmyslu 5/6/09

„Kdo říká, že se ho recese nedotkne, je buď naivní, nebo lže,“

květen~červen | 2009 89 Kč | 3,2 € | www.svetprumyslu. cz

Zájem o pojištění zdravotní péče v době krize roste

říká nový generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČeproJiří Borovec.

květen~červen | 2009 89 Kč | 3,2 € | www.svetprumyslu. cz8

Debaty o jaderném programu

londýnskýsummit

Tomáš Medek žije naplno a miluje v ýz v y

FN MotolČEPRO, a.s.Čeps, a.s.Plzeňská energetika a.s.Pražská plynárenská, a.s.

íká nový generální editel a předseda ředstavenstva polečnosti Čeproří Borovec.

LÍDR STROJÍRENSKÉ PRODUKCE

člen

Nejvýznamnější český dodavatel potrubních systémů pro energetiku Jediný český dodavatel potrubí primárních okruhů jaderných elektráren Dodávky kompletních potrubních systémů zahrnujících projekt, výrobu, montáž a uvedenídíla do provozu Výroba kusových potrubních dílů Dodávky dle ISO, ČSN, EN, DIN, ASME, GOST, API 55 let zkušeností s dodávkami do energetiky – dodáno spojovací potrubí pro více než 300elektrárenských bloků do více než 20 zemí celého světa

Modřanská potrubní, a.s.

Komořanská 326/63, 143 14 Praha 4 – Modřanytelefon: +420 296 781 111, fax: +420 244 403 118e-mail: [email protected], web: www.modrany.cz

Albánie: Fieri, Alžírsko: Skikda, Argentina: Lujan

de Cuyo, Güemes, Bangladéš: Chittagong, Khulna, Brazílie: Igarapé,

Jorge Lacerda, Bosna a Herzegovina: Kakanj, Bulharsko: Belene, Marica, Česká

republika: JE Dukovany, JE Temelín, Dětmarovice, Hodonín, Kralupy nad Vltavou,

Ledvice, Litvínov, Mělník, Opatovice, Otrokovice, Počerady, Poříčí, Prunéřov, Tisová, Třinec, Tušimice,

Vřesová, Čína: Jiangsu Ťjaňvan, Shen Tou, Egypt: Ayoun Moussa, Talkha, Finsko: Hanasaari, Chorvatsko: Plomin, Indie: Ennore, Irán: Iranshar, Mashad, Itálie: Acerra, Kuba: Felton, Neuevitas, O’Bourke, Regia, Lotyšsko: Riga, Maďarsko: Dunamenti, Kolonfeld, Malajsie: Manjung, Polsko: Adamow, Halenba, Jaworzno, Komin, Plock, Skavina, Turow, Rakousko: Linz Voest Alpine, Rumunsko: Bucuresti South, Bucuresti West, Govora, Tulcea, Rovinari, Slovensko: Jaslovské Bohunice, Mochovce, Nováky, Vojany, Srbsko: Drmno, Kolubara, Obrenovac, Španělsko: Cerceda, Turecko: Afsin Elbistan, Soma, Ukrajina: Rovno, Uzbekistán: Nišan

ModPot Inzerat 210x297 05.ai 15.5.2007 12:10:09

Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz 3 květen~červen 2009

Světlo na konci tunelu?

Nikoliv. Snad i bezstarostné úsměvy a zdánlivě dobrá nálada předních

politiků, kteří se stali ústředními postavami celosvětového dění mini-

málně po dobu trvání ostře sledovaného londýnského summitu, vyús-

tily v pozitivní ohlas fi nančních trhů všech větších ekonomik, které

byly poslední měsíce ve značném útlumu.

Světlo na konci tunelu vidí po setkání zemí G7 ve Washingtonu rovněž

ministr fi nancí a guvernér centrální banky sedmi industriálních vel-

mocí Jean-Claude Trichet, první náznaky počínající konjunktury oče-

kává již koncem tohoto roku. Celková “nálada” na trhu je jistě důležitá,

radost ale zatím zcela předčasná.

Zprávy posledních dní předpovídající fakt, že Německo bude mít do

konce tohoto roku nejhorší hospodářské výsledky v celé Evropské unii

(pokud nepočítáme již zcela potopené Irsko), otřáslo nejen tamějšími

trhy a optimistické vyhlídky byly zase v nedohlednu. Předpoví daná

největší nezaměstanost od 2. světové války, ne příliš promyšlený tah

zachránit za každou cenu obrovské výrobní koncerny (Opel) a prohlá-

šení spolkového ministra fi nancí Peera Steinbruecka z 25. dubna, že

rozpočtový defi cit bude nejvyšší za celou existenci Spolkové republiky

(60 miliard EUR), cestu za světlem v pomyslném tunelu určitě nekrátí.

I když dle průzkumů veřejného mínění strach Čechů z dopadu krize na

jejich osobní život pomalu klesá, na pomyslné dno si světová eknomika-

ale ještě nesáhla. Zatímco energetický

průmysl vykazuje růst

krizi navzdory, strojírenský průmysl je vážně zasažen a očekává se, že zde

krize vyvrcholí letos. V stavebnictví se dá očekávát „dopad na dno“ příští rok.

A tak se spíše než o nastávající konjunktuře začíná hovořit o infl aci

jako důsledku fi skální expanze Obamovy vlády. Zde se odborníci na

fi nanční trhy a politici dělí na dva tábory.

Na straně jedné stojí ti, kteří předpovídají infl ační katastrofu a tvrdí, že

vlády a centrální banky nenajdou dost síly na včasné stažení likvidity, až

začne infl ačně působit. Na kapitálové předimenzování trhu fi nančními

injekcemi a výslednou infl aci upozorňuje i německý ministr fi nancí.

Druhý tábor popírá všechny klasické i neoklasické teorie a tvrdí, že tato

globální krize je neobvyklá. A protože se tak zásadně liší od těch před-

chozích, nemůžeme zde vycházet ze zkušeností dob minulých. Peníze

nalité do ekonomiky se tak nutně nemusí vrátit v podobě infl ace za

předpokladu, že vlády budou natolik rozumné, že zavčas zatáhnou za

brzdu rozjetého vlaku fi nanční podpory.

Zatím dochází k prodlužování krizového období tím, že se při životě

udržují instituce, které nejsou schopny bez vnější fi nanční podpory

existovat – popíráme tak zákon o přežití těch silnějších a lepších.

Světlo na konci tunelu určitě existuje, bude ale záležet především na

fi skální politice a odvaze, jak dlouhou dobu ve tmě strávíme.

Kateřina Urbanová

[email protected]

registrační číslo: MK ČR E 18823

Autorská práva vykonává vydavatel. Publikování, přetištění či šíření obsahu nebo jeho částí jakýmkoli způsobem v českém či jiném jazyce bez předchozího písemného souhlasu vydavatele je zakázáno. Publikace obsahuje ilustrační obrázky a fotografi e ImageBase. Tyto obrázky jsou použity v souladu s licencí.

Š éfredaktor: Kateřina Urbanová ([email protected])Vedoucí inzer tního a marketingového oddělení: Marek Rottenborn ([email protected])Předseda redakční rady: Mgr. Lukáš Ševčík ([email protected])Redakce: PhDr. Romana Moares ([email protected]) – hlavní editorTajemnice redakce: Andrea Iliadisová ([email protected])Jaz yková úprava: Mgr. Anna Ševčíková

Grafick á úprava: Štěpán Hulc © 2009 ([email protected])S azba a zlom, předtisková příprava: oranzovareklama.czŠtěpán Hulc a Tomáš Psota (grafi [email protected])Adresa v ydavatelst ví : Smart Connections, s.r.o., Janošíkova 9, 787 01 Šumperk IČ: 27854647Tisk: Protisk spol. s r. o.Cena jednotl ivého v ýtisku: 89 KčPředplatné: informace podává a objednávky přijímá SEND Předplatné spol. s r.o.Ve Žlíbku 1800/77, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice | www.send.cz

Svět Průmyslu je průmyslový magazín vycházející na území ČR každé dva měsíce a je publikací vydavatelství Smart Connections, s.r.o., provozovatele informačního serveru www.svetprumyslu.cz.


obsah

/ editorial

Světlo na konci tunelu ........................................................................................................ 3

/ zaměřeno na:

Zdravotnictví Energetika a suroviny ...................................................................................................9Stavebnictví ....................................................................................................................13Strojírenství.....................................................................................................................15Automobilový průmysl ..............................................................................................18Elektronika, elektrotechnika ...................................................................................21Farmaceutický průmysl ..............................................................................................23Bankovnictví a finanční sektor ...............................................................................25Chemický průmysl ........................................................................................................26Letecký průmysl ............................................................................................................28Potraviny a nápoje .......................................................................................................30

/ svět, evropa a my

KLDR oznámila, že odstoupí z jednání o svém jaderném programu ................................................... 32Rozhovory s KLDR o jaderném programu začaly před téměř šesti lety .............................................. 33Rusko je prý schopno zneškodnit rakety, jako byla severokorejská / Podle Putina obnovit vojenskou spolupráci s Irákem je možné ......................................................... 34Americká vláda nakoupí od amerických automobilek 17.600 vozů / Rusko vybuduje do dvaceti let 26 nových jaderných reaktorů / OPEC letos může za prodej ropy utržit kolem 476 miliard dolarů ...................................................... 35Šéfové Yahoo a Microsoftu údajně jednali o navázání spolupráce / Průmyslová výroba v EU meziročně rekordně klesla o 17,5 % ........................................................................................... 36Světová ekonomika letos klesne o 1,3 % ........................................................................................... 37

/ reportáž

Londýnský summit G20: Plácání si po ramenou

/ společnosti a jejich rozvoj

FN MOTOL | Největší dětská nemocnice na světě ...........................................................40ČEPRO, a.s. | Silný strategický partnerPLZEŇSKÁ ENERGETIKA, a.s. | Ekologický teplárenský provoz ...............................54Pražská Plynárenská, a.s. | Bez plynu to nepůjde ............................................. 58GA ENERGO TECHNIK | Spolehlivé zajištění elektrického vedení ..............................64 ČEPS, a.s. | Spolehlivý přenos elektřiny ...........................................................................66VODÁRENSKÁ a.s. | Partner pro život ..........................................................................72

Ředitelství silnic a dálnic | Rychle a bezpečně ..........................................................76SKANSKA DS | Pro vyšší rychlost ........................................................................ 84SAPELI, a.s. | Inovátor Sapeli .............................................................................. 90

/ zajímavosti z historie techniky a průmyslu

Hugo Jelínek zahájil svými vynálezy novou etapu výroby cukru / Před 80 lety byl vyroben první automobil BMW / Před 80 lety zemřel vynálezce prvního opravdového automobilu Benz .... 96Před 13 lety byl zahájen provoz ropovodu Ingolstadt / Knihovna 21. století .......................... 97

/ rozhovor

Tomáš Medek žije naplno a miluje výzvy


Generální ředitel a člen před-stavenstva Modřanské potrub-n í a . s. , n e j vě t š í h o č e s ké h o vý robce spojovacího potrubí pro energetiku a zároveň je-

diný domácí výrobce potrubí primárního okruhu jaderných elektráren. Je mu 38 let a na-rodil se v Prostějově, má dva syny...

Čepro, a. s. má od ledna letoš-ního roku nového generálního ředitele a předsedu předsta-ven stva. Je jím ing. Jiří Boro-vec, MBA, který společnost pře-

bírá v době, kdy nad firmou stále vi sí kriminální kauzy z minulosti a obecná situace na celosvěto-vém trhu není ideální. Pro mno-hé situace nezáviděníhodná...

Ministerstvo zdravotnictví zís-ká na investice ve státních nemocnicích tři miliardy ko-run z výnosu privatizací státní-ho majetku. Počítá s tím nove -

la zákona o zrušení Fondu ná-rodního majetku (FNM), kterou v první polovině dubna pode-psal prezident Václav Klaus.

Letošní setkání státníků na G 20 se nepovažuje za nic menšího, než za nový Bretton Woods, konferenci, na které v roce 1944

vznikla nová architektura svě-tového hospodářství. Očekává-ní jsou obrovská, rozhoduje se o budoucnosti světa...

Tomáš Medek žije naplno a miluje výzvyUpřednostňuji přímý kontakt

s kolektivem firmy

ČEPRO, a.s. | Silný strategický partnerVýzvy, změny, priority a strategie

Zdravotnictví Z privatizace půjdou na investice do nemocnic

tři miliardy korun

Londýnský summit G20:Plácání si po ramenou

Ještě nikdy se do summitu G 20 nevkládalo tolik na dě je

str.98str.46

str.38str.6


Zdravotnictví

Škatulata, škatulata, hejbejte se!Bývalého ministra zdravotnictví a sená-tora ODS Tomáše Julínka jmenovala vlá-da v demisi do dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Prvního ná-městka Marka Šnajdra (ODS), který před-sedá správní radě VZP, jmenovala nově také do správní rady Vojenské zdravotní pojišťovny. Změny učiněné tři týdny před ukončením mandátu současné vlády kritizuje opoziční ČSSD. Podle ní nemá odcházející kabinet dělat žádné nevratné změny.

Ministryně Daniela Filipiová po jednání potvrdila, že kabinet souhlasil se všemi jejími návrhy a schválil je bez problémů. „Vláda se má striktně omezovat na ne-odkladná exekutivní rozhodnutí, a ni ko-liv v rychlosti přijímat rozhodnutí mo-tivovaná blížícím se koncem mandátu vlády v demisi,“ řekl místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Podle stínového ministra zdravotnictví ČSSD a středočeského hejtmana Davida Ratha připravila ministryně „trafi ku svým věrným“. Rath přitom jako ministr zdra-votnictví jmenoval v roce 2006 dva měsí-ce před koncem svého mandátu ředite-lem středočeské pobočky VZP bývalého poslance OSD Petra Kotta, který mu po-mohl prosadit zákon o neziskových ne-mocnicích.

Julínek nahradí v dozorčí radě VZP pre-zidenta Svazu pacientů Luboše Olejára (ČSSD). Ten řekl, že Julínek ho vystřídá jako „falešný zástupce pacientů“. Podle Olejára by se dal těžko najít někdo jiný, koho by pacienti viděli méně rádi. Paci-enti prý dali najevo svůj názor v podzim-ních krajských volbách, kdy reformy pro-sazované Julínkem odmítli.

Podle rozhodnutí vlády zasedne ve správ-ní radě VZP ředitel jejího správního od-boru David Kotris, který je členem stej-ného orgánu ve Zdravotní pojišťovně Agel. V tomto orgánu s ním zasedá Julín-kova poradkyně Ludmila Bryndová. Ta již působí také ve Zdravotní pojišťovně Metal-Aliance. Nyní bude zastupovat vládu i v Revírní bratrské pokladně. Tu nově doplní vrchní ředitel na minister-stvu zdravotnictví Ivo Hartmann a bý-valý ředitel Slezské nemocnice lidovec Tomáš Stejskal.

V České národní zdravotní pojišťovně bude Ivana Jenšovská, která na minister-


stvu řídí odbor dohledu nad zdravotní-mi pojišťovnami. Zasedá již ve správní radě VZP a Metal-Aliance.

Ústecký kraj prověří tendr na nemocniční přístroje za 400 mil. Kč Společnost Krajská zdravotní, pod kte-rou spadá pět nemocnic patřících Ústec-kému kraji, nechá překontrolovat vý-běrové řízení na dodávku přístrojů za 400 milionů korun. Předseda předsta-venstva Krajské zdravotní a zároveň předseda ČSSD v Ústeckém kraji Petr Benda řekl, že důvodem jsou různá nař-čení, podle kterých jsou přístroje pře-dražené a nemoderní.

Výběrové řízení na dodávku přístrojů, mezi kterými je například počítačový to-mograf nebo magnetická rezonance, se konalo loni v září, kdy v čele Ústeckého kraje stála ODS. Benda řekl, že chce zís-kat dokumenty, které by řekly, že je vše v pořádku nebo naopak objevily nějaké pochybení. Minulý týden proto v Krajské zdravotní začaly pracovat dvě fi rmy. Jed-na posoudí, zda samotné výběrové říze-ní bylo v pořádku. Druhá pak má podle Bendy vypracovat posudky, které po-soudí kvalitu přístrojů a řeknou, zda je-jich cena odpovídá současným cenám na trhu.

Pokud kontrola objeví nějaké pochy-bení, Bedna řekl, že je společnost bude řešit po pracovněprávní rovině. Nevy-loučil ani případné podání trestního ozná mení.

Krajská zdravotní podle jejího ředitele Eduarda Reichelta také dokončuje vyře-šení případu, za který dostala v lednu pokutu 150.000 korun od Státního ústa-vu pro kontrolu léčiv. Nemocnice totiž neoprávněně prodala soukromé fi rmě léky za šest milionů korun. Reichelt při-pustil, že nemocnice se dopustila for-

málních pochybení, na vině je prý jeden z lékárníků nemocnice. Dodal, že v blíz-ké době se sejde škodní komise, která by měla vyřešit, jak se bude podílet na ná-hradě škody.

Infekci dostane v nemocnici v EU každý dvacátý pacient Každý dvacátý pacient dostane v nemoc-nici v EU v souvislosti s poskytováním péče infekci. Každoročně na tyto infekce zemře 37.000 pacientů a dalším 16 mili-onům se kvůli infekci prodlouží nemoc-niční léčení, tvrdí primář antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlas-timil Jindrák. Infekce mají podle něj v Evro pě na svědomí stejný počet obětí jako dopravní nehody.

Jindrák uvedl, že v Evropě jde na léčbu nemocničních infekcí ročně 4,5 miliardy eur navíc, což představuje rozpočet čes-ké zdravotnické péče na polovinu roku. Náklady na léčbu jsou přitom až sedm-krát vyšší než náklady na prevenci. Z vý-sledků americké studie nicméně plyne, že prevencí lze ovlivnit jen třicet procent případů.

„Riziko takových infekčních chorob, mezi které patří například celkové infekce vy-volávající septický stav nebo infekce na jednotkách intenzivní péče, nelze tedy snížit na nulu,“ upozornil Jirák. Vedle nemoc ničních infekcí je tématem konfe-rence snižování účinnosti antibiotik. To je způsobeno jejich nadměrným přede-pisováním. Studie z počátku desetiletí ukázaly, že v Česku je až polovina anti-biotik předepsána nesprávně, zdravotní pojišťovny zaplatí zbytečně miliardu ko-run ročně.

Podobnou statistiku vykazují i ostatní evropské země, nejmenší spotřebu anti-biotik mají pouze skandinávské země a Nizozemsko.

České předsednictví má antibiotickou rezistenci jako jednu z priorit. Zdůraz-ňuje zodpovědnost vlád členských zemí za podporu národním antibiotickým pro gramům včetně jejich fi nancování a zabývá se rizikem a předcházením bak-teriálních onemocnění především v ne-mocnicích.

Jindrák uvedl, že by se měly připravit mezinárodní standardy, které umožní kontrolovat předcházení nemocničních nákaz na evropské úrovni. Odborníci by měli připravit Doporučení Rady EU o obezřetném používání antimikrobiál-

ních látek v lékařství. Dokument jasně určí systém kontroly zacházení s antibio-tiky a stanoví principy správného zachá-zení pro členské země EU.

Procento výskytu

ve vybraných evropských zemích

země výsk

yt

v pr

ocen

tech

sled

ovan

é ne

moc

nice

paci

enti

Španělsko 8,9 233 210.958

Německo 3,5 72 14.996

Norsko 5,1 71 12.257

Švýcarsko 8,1 60 7540

Itálie 7,5 15 2165

Řecko 9,3 14 3925

Slovinsko 4,6 19 6695

Británie 7,6 273 75.763

Francie 5 2337 358.353

Nizozemsko 6,9 30 8424

Česko (odhad) 5 až 7

průměr EU 5,1

Nemocniční infekce v evropských nemocnicích

počet přijetí k hospitalizaci 81,000.000

počet pacientů s nemocniční infekcí 4,131.000

počet úmrtí v přímé souvislosti 37.179

počet úmrtí v nepřímé souvislosti 111.537

prodloužení hospitalizace 16,000.000

navršení nákladů v eurech 4.480,000.000

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

Zájem o pojištění zdravotní péče v době krize roste Zájem klientů o pojištění zdravotní péče v letošním roce roste o desítky procent, strmě stoupají i pojistné částky. Důvo-

VÍCE K TÉMATU ZDRAVOTNICTVÍ

V ČLÁNKU

Největší dětská nemocnice na světě STR. 40


Zdravotnictví

dem je vedle vyšší opatrnosti lidí v době krize také to, že pojišťovny tato pojiš-tění často zahrnuly do balíčků pojištění. Disku se o regulačních poplatcích zase podnítila zájem o pojištění proti jejich placení.

„Zaznamenáváme nárůst zájmu o po-jištění zdravotní péče od soukromých pojiš ťoven, především pojištění hospita-lizace. Tento trend pozorujeme od loň-ského února, kdy pojišťovny zareagovaly na zavedení poplatku za pobyt v ne-mocnici. Počet smluv meziročně vzrostl o více než 30 procent v případě dětí a o více než 40 procent dospělých,“ řekl analytik poradenské fi rmy Partners Du-šan Šídlo.

Rovněž se podle něj zvýšila průměrná pojistná částka sjednaného denního od-škodného. Například děti jsou nejčastěji pojištěny na částku 150 korun, zatímco počátkem roku 2008 to bylo 100 korun. V době krize si lidé více uvědomují rizika spojená například se ztrátou zaměstnání a řídí se heslem „doufat v nejlepší, ale být připraven na nejhorší“, uvedl mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. Zájem o pojištění zdravotní péče podle něj trvá a hlavně ve srovnání s minulými lety se klienti pojišťují na vyšší pojistné částky. O tom, že se nyní zákazníci více orientují na krytí rizik a obávají se ztráty příjmu,

svědčí prý i zájem o pojištění pravidel-ných plateb, které nabízí dceřiná společ-nost ČP Zdraví.

Kooperativa eviduje u pojištění pracovní neschopnosti nárůst zájmu klientů o de-set procent, upozornil mluvčí pojišťovny Marek Vích. U pojištění poplatku při hos-pitalizaci Kooperativa registruje nárůst o stovky procent, protože toto pojištění nabídla řidičům jako bonus k povinné-mu ručení formou kuponu. „Ten si za tři měsíce roku aktivovalo 100.000 klientů,“ podotkl Vích.

Také Česká podnikatelská pojišťovna zařa zením pojištění poplatku za pobyt v nemocnici do svého portfolia reago-vala na poptávku ze strany klientů. „Pro-dukt se zatím prodává velice dobře, vzhle dem k jeho uvedení na trh v minu-lém roce však není meziroční srovnání k dispozici. Nyní pracujeme na přípravě dalšího produktu k pokrytí zdravotních rizik,“ doplnila mluvčí ČPP Renata Svo-bodová.

Soukromé zdravotní pojištění UNIQA me ziročně stouplo o 32 procent. Roste i průměrná pojistná částka na smlouvu, protože počet smluv vzrostl asi o čtvrti-nu, upozornila mluvčí pojišťovny Eva Svobodová. Specializovaný produkt na krytí regulačního poplatku za hospitali-

zaci si za necelý rok od zavedení pořídilo 20.000 klientů. V posledních týdnech se slušně rozjíždí i program asistenčních zdravotnických služeb, nicméně kon-krétní čísla bude možné sdělit až po ná-běhové fázi, poznamenala.

Pojišťovny čekají nyní zejména na zdra-votnické zákony, které by defi novaly standardní zdravotní péči, a pojišťov-nám tak umožnily podobně jako jinde v Evropě pojišťovat nadstandard. Od-borníci míní, že zájem o toto pojištění by vzrostl o tisíce procent.

Z privatizace půjdou na investice do nemocnic tři miliardy korun Ministerstvo zdravotnictví získá na in-vestice ve státních nemocnicích tři mili-ardy korun z výnosu privatizací státního majetku. Počítá s tím novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), kterou v první polovině dubna podepsal prezident Václav Klaus. Pe ní ze mají posloužit na vybudování léčebných a výzkumných center a opravy fakult-ních nemocnic. Využity budou výnosy z velké privatizace, nikoli z prodeje ma-jetku ministerstva zdravotnictví. Privati-zační peníze jsou určeny například na rekonstrukci pražské Fakultní nemoc-nice Motol, budování Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně nebo onkologickému centru v Plzni. Mezi další připravované projekty patří rekonstrukce Fakultní nemocnice Brno, onkologického a infekčního pavilonu ve Fakultní nemocnici Ostrava a vybudo-vání objektu chirurgické a intenzivní on-kologie a onkologické patologie v Masa-rykově onkologickém ústavu Brno.

VÍCE K TÉMATU ZDRAVOTNICTVÍ

V ČLÁNKU

Největší dětská nemocnice na světě STR. 40


Energetika a suroviny

ČEZ a holding Komárka chystají výstavbu plynové elektrárny Energetická skupina ČEZ a společnost KKCG podnikatele Karla Komárka chys-tají společnou výstavbu nové plynové elektrárny. Ta by měla vzniknout na jižní Moravě a její instalovaný výkon by měl činit zhruba 800 megawattů.

Jednání mezi Komárkem a ČEZ jsou na samém počátku. Nový projekt teprve vzniká, připravují se jednotlivé varianty spolupráce.

ČEZ údajně počítá s tím, že novou elekt-rárnu bude zásobovat zemním plynem dovezeným ze zahraničí. Firma loni vy-psala výběrové řízení na dodavatele zemního plynu pro elektrárny, jejichž výstav bu teprve plánuje.

Nová plynová elektrárna by měla stát na pozemcích, kde nyní Moravské naftové doly těží ropu a zemní plyn. Podíl v Mo-ravských naftových dolech ovládá právě Komárkova KKCG.

Skupina KKCG je fi nanční a investiční skupinou spravující majetek převyšující 50 miliard korun. Zaměřuje se na oblasti

ropy a zemního plynu, průmyslu, fi nancí a investic. Portfolio skupiny tvoří více než 20 českých a zahraničních společ-ností.

Polostátní ČEZ je nejziskovější tuzem-skou fi rmou. Čistý zisk fi rmy se v roce 2008 zvýšil téměř o 11 procent na 47,4 mi liardy korun.

ČR a SR propojí své trhy s elektřinou od července Společný trh s elektřinou mezi Českou republikou a Slovenskem by měl začít fungovat ve zkušebním provozu od za-čátku letošního července. Plně by se trhy měly propojit od září. Na dubnovém se-mináři, který pořádal Hospodářský vý-bor Poslanecké sněmovny, to řekl před-seda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt.

Propojení obou trhů by podle něho mělo umožnit lépe vyrovnávat spotřebu ve špičce. Časem by mohlo dojít prý i ke zlevnění cen elektřiny.

„Budou se efektivněji využívat zdroje jak na české, tak na slovenské straně. Impli-

citně by to mělo vést k lepšímu fungová-ní obou trhů a tedy i k lepším cenám,“ dodal ministr průmyslu a obchodu v de-misi Martin Říman.

Úvahy o propojení českého a sloven-ského trhu vznikly před několika lety, poslední dva roky se řešily jednotlivé technické záležitosti spolupráce. Na Slo-vensku například neexistuje operátor trhu s elektřinou a musely se hledat jiné možnosti spolupráce, dodal Říman.

Česko žádá peníze z EU na obrácení toku plynu Společnost RWE Transgas Net žádá o ev-ropské fi nance na investice do plyná-renské infrastruktury, které by usnadnily obrácení toku plynu. Strategická suro-vina by tak v případě potřeby mohla proudit plynovody přes české území ve větším množství nejen z východu na západ, ale i opačným směrem.

Peníze na podobné účely jsou součástí protikrizového balíčku Evropské unie ve výši pěti miliard eur, který schválila Ev-ropská rada. Pokud společnost se svou



žádostí uspěje, mohla by čerpat dotaci v řádu milionů eur.

RWE Transgas Net provozuje české ply-novody pro mezinárodní přepravu, kte-rými proudí ruský plyn dále na západ. Lednové přerušení dodávek plynu z Rus-ka ale ukázalo, že je nutné se i do bu-doucna připravit na podobné krizové scénáře. Firma RWE Transgas Net v led-nu poprvé v historii obrátila tok plynu, aby pomohla plynovou krizí postiže-nému Slovensku. Prokázala tak, že české plynovody jsou na přepravu opačným směrem připraveny.

RWE Transgas Net hodlá investovat do takové modernizace hraničních předá-vacích stanic – a to i na západních hra-nicích Česka, jež by umožnila zvýšit celko vý objem přepravovaného plynu i vý chodním směrem. Dodávky plynu by pak v případě krize měly pokrýt potřeby jak Česka, tak Slovenska.

Zatímco sesterská společnost RWE Trans gas žádá o fi nance z protikrizového

balíku EU na budování zásobníků plynu a bude soutěžit o celkový balík 35 mi-lionů eur s Moravskými naftovými doly, fi rma RWE Transgas Net vzhledem ke svému postavení výhradního přepravce žádného domácího konkurenta nemá. Zato se však bude potýkat se zahraniční konkurencí, protože o 80 milionů eur na obrácení toku plynu může podle nasta-vených pravidel usilovat 12 zemí – pře-vážně ze střední a východní Evropy, ale třeba i Řecko a Portugalsko.

GDF Suez se chce připojit k projektu plynovodu Nord Stream Francouzská energetická společnost GDF Suez jedná s ruským Gazpromem o připojení k projektu plynovodu Nord Stream. Získání podílu v projektu je sou-

částí snah francouzské fi rmy zajistit si další zdroj dodávek plynu, uvedl v polo-vině dubna generální ředitel GDF Suez Gérard Mestrallet.

„Ano, zahájili jsem jednání s Gaz-promem,“ řekl Mestrallet. Upozornil však, že než bude uzavřena dohoda, bude to ještě nějaký čas trvat.

Plynovod Nord Stream má zajistit pře-pravu ruského plynu Baltským mořem do Německa, a obejít tak Ukrajinu, Polsko a Pobaltí. Zejména Varšava se proto vůči projektu staví odmítavě. Podmoř ský plynovod o délce 1200 ki lo-metrů by měl být schopen přepravit ročně z Vyborgu na severozápadě Ruska do německého přístavu Greifswald až 55 miliard metrů krychlových plynu.

Gazprom vlastní v projektu podíl 51 pro-cent. Po 20 procentech mají německé společnosti BASF/Wintershall a E.ON Ruhrgas, zbývajících devět procent ni-zozemská Nederlandse Gasunie.


EU dochází čas, aby si zajistila kaspický plynMohutně vychvalovaný projekt plyno-vodu Nabucco, který by měl zmírnit zá-vislost Evropské unie na ruském plynu, je odsouzen k neúspěchu, pokud se EU rychle nezaváže ke koupi kaspického plynu.

Soupeření o přírodní zdroje z energe-ticky bohaté oblasti Střední Asie roste. Rusko, Čína a Írán nakupují dostupný plyn, zatímco EU chybí jak soudržný plán, tak diplomatické odhodlání pustit se do soupeření, říkají analytici.

Čtyři měsíce od odstřižení ruských do-dávek do Evropy, které odstavilo továrny a nechalo tisíce lidí bez tepla, udělal sedm advacetičlenný blok jen málo, aby zajistil dodávky pro zastavený projekt Nabucco. „Dochází čas. Existuje mnoho konkurenčních projektů a je tu mnoho hráčů soupeřících o stejný plyn. Nevidím žádný podstatný pokrok,“ říká Agata Loskotová-Strachotaová z varšavského Střediska evropského výzkumu.

Lednový spor mezi Moskvou a tran-zitní zemí Ukrajinou byl signálem k procitnutí pro Evropskou unii, která dostává z Ruska čtvrtinu svého plynu a o snížení své závislosti na Rusku dis-kutuje od obdobného sporu v roce 2006. Na summitu minulý měsíc před-stavitelé EU znovu vyjádřili svou po dporu pro projekt Nabucco v hodnotě 7,9 mili-ard eur (213 miliard korun), který by jed-noho dne mohl přepravovat 30 miliard metrů krychlových převážně kaspického plynu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska.

Ale EU zatím nedala Ázerbájdžánu, Turk-menistánu a dalším potenciálním doda-vatelům žádné reálné stimuly. „Evrop-ským problémem je, že je tu příliš mnoho kuchařů, kteří příliš mluví a málo vaří,“ říká Borut Grgič, odborník na kaspickou oblast a energetiku v bruselském Ústavu

pro strategická studia. „Evropané, kteří si myslí, že všechen kaspický plyn je pro ně dostupný, jen sní,“ dodává Grgič. „Chytrá geopolitika je taková, že když sedíte v Baku nebo Ašgabatu, tak pro-dáváte trochu plynu každému.“

Kritici uvádějí, že EU neposkytla ani tolik peněz a politické podpory projektům, jako je Nabucco, kolik dává Rusko nebo Čína vlastním energetickým projektům. V loňském roce státní monopolní vývoz-ce Gazprom nabídl koupi ázerbájdžán-ského plynu za evropské tržní ceny. Ázerbájdžán v březnu souhlasil se zahá-jením rozhovorů o prodeji ruského ply-nu na vývoz do Evropy od roku 2010. V letošním roce vyslal do Baku vysokého činitele s nabídkou také Írán a Čína podepsala dohodu s Turkmenistánem, který je největším středoasijským vý-vozcem, o koupi většího množství jeho plynu.

V kontrastu s tím členské země EU orga-nizují summity, místo aby se snažily pře-konat vnitřní rozpory nebo získat kas-pické dodavatele, uvádějí analytici. Část problému leží na straně velmocí, které mají snahu podpořit projekty, které za-bezpečí jejich vlastní dodávky energie, místo aby spolupracovaly s celým blo-kem na snaze převést do reality Nabuc-co, který by byl přínosem převážně pro východní Evropu. Všechno, čeho se za-tím vůdcům projektu Nabucco podařilo dosáhnout, je slib z Baku poskytnout tři miliardy metrů krychlových plynu, ale nic zatím není na papíře.

Analytici míní, že EU musí využít napja-tých vztahů Ašgabatu s Moskvou kvůli výbuchu plynovodu a rychle přijít s na-bídkou na turkmenský plyn. „I kdyby Turkmenistán nebyl ochoten se vážně zavázat, podobná nabídka by byla vý-znamným signálem zájmu EU, závazku a připravenosti zapojit nejen Turkmenis-tán, ale celou oblast Střední Asie,“ říká Loskotová-Strachotaová.

Podle analytiků někteří středoasijští pro-du centi v obavě, že popudí Rusko, mohou váhat s jakýmkoli písemným zá vaz kem pro Nabucco, dokud Brusel neposkytne záruky o jeho časovém plánu, přeprav-ních podmínkách a fi nancování.

Vzhledem k tomu, že nabídek je dosta-tek, mohou národy kaspické oblasti leží-cí po celá staletí na křižovatce mezi Asií, Evropou, Ruskem a Blízkým východem rozložit své sázky. „Dodavatelské země se poohlížejí po nejlepší dohodě. Ne-budou spěchat, aby skočily do postele s kýmkoli,“ říká Mark Rowley z právní fi r-my Baker Botts.

Ve snaze urychlit práci na diverzifi kaci organizuje Bulharsko, které bylo ledno-vou odstávkou plynu postiženo nejhůře, na 24.–25. dubna konferenci vysokých představitelů středoasijských zemí, Rus-ka a Evropy; jen tři měsíce poté, co se konala obdobná schůzka v Maďarsku a dva týdny před summitem kaspické oblasti a EU v Praze.

Analytici soudí, že tato překrývající se fóra v Sofi i a Praze dosáhnou jen mála, stejně jako schůzka v Budapešti, mimo jiné i díky předpokládané neúčasti tu-reckého premiéra Recepa Tayyipa Erdo-gana, jehož země je rovněž překážkou Nabucca. Turecko chce využít své země-pisné polohy a stát se evropským doda-vatelem plynu. Doufá, že bude levně nakupovat plyn v Ázerbájdžánu a za vyšší cenu ho prodávat EU.

Stavba Nabucca začne v roce 2011, podílet se mohou i Rusové S výstavbou plynovodu Nabucco, který má přivést plyn ze střední Asie do Evro-py, by se mělo začít v roce 2011. Přesto-že měl plynovod původně snížit závis-lost Evropy na plynu z Ruska, podle Reinharda Mitscheka, šéfa konsorcia, které má projekt na starosti, nelze vylou-čit, že plynovodem Nabucco nakonec poteče i ruský plyn.

„Gazprom může být jedním z dodavate-lů,“ připustil Mitschek s tím, že podobný krok však zatím není na programu. Rus-ký energetický gigant přitom začátkem roku sehrál roli v plynové krizi mezi Rus-kem, Ukrajinou a Evropskou unií, když přerušil dodávky na Ukrajinu, což vedlo k narušení dodávek i dále do Evropy.

Kromě možného zapojení Ruska by pod-le Mitscheka mohl plynovodem Nabuc-co proudit plyn i z Turecka, Ázerbájdžá-nu, Turkmenistánu či z dlouhodobějšího pohledu i z Iráku či Egypta. Šéf konsorcia si pochvaluje především jednání s Turec-kem, která prý výrazně pokročila. Právě souhlas Ankary je přitom pro celý pro-jekt klíčový, velká část plynovodu má totiž vést přes turecké území.

Jasněji kolem detailů projektu, který pat ří mezi jednu z priorit současného českého předsednictví EU, by mělo být v červenci, kdy má být údajně podepsá-na mezivládní dohoda mezi Rakouskem, Bulharskem, Maďarskem, Rumunskem a Tureckem, tedy mezi hlavními účast-níky Nabucca. „Za přispění Evropské

VÍCE K TÉMATU ENERGETIKA

A SUROVINY V ČLÁNCÍCH:

Silný strategický partner STR. 46

Ekologický teplárenský provoz STR. 54

Bez plynu to nepůjde STR. 58

Spolehlivý přenos elektřiny STR. 66



komi se spějeme ke kompromisu, který bude patrný v návrhu dohody, jehož koneč ná podoba by měla být známá v květnu,“ uvedl Mitschek.

Příprava stavebních prací by v případě ideálního scénáře měla začít koncem letoš ního roku. Samotná výstavba by měla podle šéfa konsorcia začít právě v roce 2011 a dodavatelé zemního plynu by měly být vybráni o rok později, tedy v roce 2012.

Úplně jasno však stále není kolem fi nan-cování celého projektu. Náklady se již delší dobu odhadují na zhruba osm mi li-ard eur (asi 212 miliard korun). Na fi nan-cování by se mělo nepochybně podílet

více subjektů, mluví se především o Ev-ropské investiční bance (EIB), dále Evrop-ská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) či další fi nanční instituce.

„Před dvěma měsíci na setkání v Buda-pešti šéf EIB Philippe Maystadt oznámil, že banka je připravena fi nancovat zhru-ba čtvrtinu projektu, což činí zhruba dvě miliardy eur (zhruba 53 miliard korun). Úvěrové agentury jsou připraveny fi nan-covat samotné dodávky a výstavbu,“ do-plnil Mitschek.

Výstavba Nabucca byla rovněž součásti summitu jižního koridoru, který se usku-tečnil začátkem května v Praze.

Škoda JS dodává díly pro ruské i západoevropské jaderné zdroje Plzeňská Škoda JS, dříve dodavatel dílů jen pro elektrárny s ruskými reaktory VVER, se stále víc prosazuje v elektrár-nách v západní Evropě. Výrobky odebírají francouzsko-německá Areva, francouz-ský energetický koncern EdF i americký Westinghouse. V Rusku, na Ukrajině a v Bulharsku spolupracuje podnik s rus-kým Atomstrojexportem, řekl generální ředitel Škody JS Miroslav Fiala.

„Nyní jsme dokončili části reaktoru pro největší jaderný blok na světě na elektrárně Olkiluoto ve Finsku. Jako první bude mít evropský reaktor typu EPR,“ dodal. Podnik dodá srdce reakto-ru, hlavně koš a šachtu aktivní zóny. Loni v listopadu tam vyvezl osmimetrový opěrný kruh, který reaktor ponese. Do-hromady jde o stomilionové zakázky.

Díky referenci Areva oslovila škodováky s podobnou dodávkou pro čínskou elek-trárnu Tchaj-šan také s reaktorem EPR. „O nabídce jednáme,“ řekl Fiala. S Are-vou dále podepsala fi rma kontrakt na dodávku sušiče páry do švédské elekt-rárny Oskarshamn. Pro EdF dodá podnik zařízení na výměnu vyhořelého paliva na nově budovaný blok elektrárny ve francouzském Flamanville.

„Ve všech případech jde o velmi sofi s-tikovanou práci s přesností na deseti-ny milimetru,“ řekl obchodní šéf Jiří Demiš. Toto know-how si chce fi rma udržet a zároveň využije reaktorovou

halu, kde podnik vyrábí hlavně kontej-nery na vyhořelé palivo, ale do útlumu staveb jaderných zdrojů odtud vychá-zely dvě tlakové nádoby reaktorů ročně. „Za 12 let jsme jich vyrobili 24, chceme se k nim vrátit,“ řekl Fiala.

Škoda JS dále vyrábí pro Westinghouse nejaderné části paliva. Američané nedáv-no podepsali kontrakt na výstavbu elekt-rárny v Číně, usilují o blok ve Velké Británii a hledají v Evropě dodavatele. Škoda JS umí vyrábět celé spektrum reaktorů od západních PWR po ruské VVER.

Podnik jedná s Atomstrojexportem na účasti při dostavbě elektrárny v bulhar-ském Belene. „Bulhaři ještě nezačali sta-vět, hledají fi nancování projektu, uvedl Fiala. Ruský jaderný program počítá do 20 let postavit 20 až 30 nových jader-ných bloků. „Náš vlastník OMZ v tom fi -guruje, jedná se,“ dodal Fiala. Škoda JS je aktivní na Ukrajině, kterou považuje za obrovský trh se 14 bloky VVER. Le-tos dodá na Rovenskou a Záporožskou elektrárnu mříže pro vyhořelé palivo, na každý blok za 100 milionů Kč. Země vyhlá sila tendr na dostavbu třetího blo-ku Chmelnické elektrárny. Zvítězil Atom-strojexport, Škoda JS mu nabídne spolu-práci.

Do konce června má podepsat se Slo-venskými elektrárnami kontrakt za deset miliard korun na dostavbu dvou bloků 440 MW v Mochovcích. Slovensko chce dále rozšířit Jaslovské Bohunice. „Zúčast-níme se také tendrů, které vypíše ČEZ na rozšíření elektráren Temelín a Duko-vany,“ uvedl Fiala. Podle něj bude chtít vláda kvůli krizi co nejdříve nastartovat průmysl.

Škoda JS loni utržila tři miliardy korun a vykázala zisk 173 milionů Kč. Má do-hodnuté zakázky za deset miliard korun do roku 2015.

VÍCE K TÉMATU ENERGETIKA

A SUROVINY V ČLÁNCÍCH:

Silný strategický partner STR. 46

Ekologický teplárenský provoz STR. 54

Bez plynu to nepůjde STR. 58

Spolehlivý přenos elektřiny STR. 66


Stavebnictví

Prachovickou cementárnu koncernu Holcim povede Michael Suter Cementárnu společnosti Holcim Česko v Prachovicích na Chrudimsku povede Švýcar Michael Suter (38). Na pozici ředi-tele vystřídá Zdeňka Ryčla, který z fi rmy odchází.

Suter působí v koncernu od roku 1998. Nejprve pracoval jako konzultant v od-dělení procesní technologie HGRS. Po-čátkem roku 2002 se stal vedoucím vý-roby v cementárně v německém městě Geisingen. Po ukončení jejího provozu se vrátil na původní pozici, kde se věno-val žáruvzdorným materiálům. V roce 2007 byl jmenován manažerem pro op-timalizaci procesů v Johannesburgu. Suter hovoří německy, anglicky, španěl-sky a francouzsky, před nástupem do české pobočky absolvoval také inten-zivní kurz češtiny.

Zdeněk Ryčl vedl cementárnu deset let, ve fi rmě působil 31 let.

Švýcarský koncern Holcim je po fi rmě La-farge druhým největším producentem ce-mentu na světě. Česká divize vlastní něko-lik výroben kameniva a písku. Cementárna v Prachovicích na Chrudimsku je největ-ším závodem společnosti a kontroluje síť 18 betonáren ve středních a východních Čechách. Cementárna se v posledních le-tech snaží prosadit nové lokality pro těžbu kamene. Naráží ale na odpor veřejnosti. Neuspěla například v Bo janově na Chru-dimsku. Ve stejném regionu si lidé nepřáli rozšíření těžby v kamenolomu u Prosetína. Cementárna byla naopak úspěšná s pís-kovnou u Smiřic na Královéhradecku, kte-rou otevřela loni.

Vláda si chce na dopravní stavby půjčit 8,35 mld. od EIB Vláda v demisi koncem dubna schválila plán, podle kterého si český stát půjčí dodatečných 8,35 miliardy korun na do-pravní infrastrukturu od Evropské inves-tiční banky. Po jednání kabinetu to řekl ministr dopravy v demisi Petr Bendl.

„Diskuse o tom, že by musely být poza staveny stavby D47 a pražského okruhu, jsou tak bezpředmětné,“ uvedl. Právě o zpoždění těchto dvou sta-veb se v souvislosti s propadem příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury nejčastěji hovoří.

Fond měl ze státního rozpočtu původně dostat 45 miliard korun. Část peněz si ale při jednání o rozpočtu rozebrala jiná mi-nisterstva, takže fond nakonec má letos dostat od státu dostat zhruba 36 miliard.

Fondu navíc ubývají peníze v důsledky krize. Mýtné se propadlo ve čtvrtletí me-ziročně o 16 procent, příjmy fondu ze spotřební a silniční daně klesly o 13 pro-cent. Pokud bude vývoj takto pokračo-vat, očekává fond ke konci roku pokles příjmů z daní a mýtného v celkové výši 3,3 miliardy korun.

Stát se dokonce letos dostal do prodlení s platbami stavebním fi rmám. Dopravní fond proto rozhodnutí vlády uvítal. „Je to

důležitý krok ke stabilizaci fi nan-cování české dopravní infrastruktu-ry,“ uvedl mluvčí fondu Karel Hanzelka.

Celkový výdajový rámec fondu přesahu-je 90 miliard korun. Stále významnější roli přitom hrají evropské peníze. Le-tos by mělo z evropských fondů přitéci 36 miliard korun. Schválený rozpočet fondu doplňuje desetimiliardový úvěr od EIB. Ten se nyní navýší na více než 18 miliard korun.

Šéf SPS: Stavební výroba letos klesne jen v řádu jednotek procent Stavební výroba letos klesne maximálně v řádu jednotek procent, při optimis-tické variantě bude pokles kopírovat propad HDP o dvě až tři procenta, řekl


Stavebnictví

generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Miloslav Mašek.

„Náš odhad je, že pokles by měl být v jed-nociferném čísle,“ uvedl Mašek. „Opti-mističtější prognóza je, že by možná stavebnictví mohlo kopírovat HDP. Jest-liže HDP klesne o dvě o tři procenta, sta-vebnictví by se mohlo pohybovat s tím, protože tak to obvykle bývá,“ dodal.

Stavební výroba přitom podle údajů Českého statistického úřadu v únoru po očištění od vlivu pracovních dnů klesla o 13,2 procenta, v lednu o deset procent. Meziroční pokles ale zčásti ovlivnily méně příznivé klimatické podmínky.

Podobně jako v předchozích měsících pokračoval v únoru pokles produkce v pozemním stavitelství, a to o 19,5 pro-centa. Naopak o 5,3 procenta vzrostla produkce inženýrského stavitelství.

Také podle Maška by výstavba infra-struktury měla nahradit propad pozemní a bytové výstavby. Ve státním roz počtu je na inženýrské stavby 90 miliard ko run. „Pokud by se tato čísla realizovala, tak by do značné míry nahradila propad po-zemní výstavby. A to nás právě vede k tomu optimistickému názoru, že letošní rok nebude tak špatný,“ podotkl Mašek.

Právě u pozemního stavitelství a bytové výstavby SPS odhaduje největší propad, a to až o 20 procent. Už nyní někteří de-velopeři kvůli krizi zastavili část pro-jektů, případně ohlásili jejich prodej.

K dalším zdrojům podle Maška patří ev-ropské fondy a také peníze na zateplo-vání a rekonstrukce budov v programu Panel. V něm bylo loni podle Maška 1,5 miliardy korun, které se rychle vyčer-paly, letos je tam ale 4,1 miliardy korun. Dalším zdrojem je začínající program pro energeticky úsporné projekty Zele-ná úsporám, kde by se mohlo prostavět až deset miliard korun.

Na stavebním veletrhu v Brně se kvůli krizi představilo méně firem Na brněnských stavebních veletrzích se letos představilo kvůli ekonomické krizi méně fi rem než v minulých letech. Při-hlásilo se celkem 1300 fi rem z 20 zemí, tedy zhruba o 11 procent méně než loni

a o sedm procent méně než předloni. Stavební veletrhy IBF, veletrh technic-kých zařízení budov SHK Brno a veletrh investičních příležitostí v regionech Ur-bis Invest proběhly poslední dubnový týden.

Průmyslová výroba klesla meziročně v lednu a únoru téměř o pětinu, sta-vební výroba za únor meziročně klesla o 11,1 pro cent. Organizátoři veletrhů proto považují za úspěch, že počet vy-stavovatelů klesl ve srovnání s rokem 2007, kdy měl veletrh obdobnou podo-bu jako letos, v řádu procent. Loni totiž velkou část vystavovatelů tvořili výrobci a dodavatelé stavebních strojů, jejichž kompletní přehlídku nabízí veletrhy jed-nou za tři roky.

Hlavním tématem letošních veletrhů byla energeticky úsporná opatření. V té souvislosti se také uskutečnila Technolo-gická burza, otevřena byla i dvě pora-denská centra, která mimo jiné radila i v postupu při získávání fi nancí na ener-geticky úsporné projekty.

Loňských veletrhů se zúčastnilo 1465 fi -rem ze 24 zemí, fi rmy zaplnily téměř celý areál brněnských veletrhů, tedy 75.000 metrů čtverečních. Veletrhy navštívilo 95.000 návštěvníků. V roce 2007 se pre-zentovalo téměř 1400 fi rem z 25 zemí.

V průmyslových zónách jsou již investice za 210 miliard Kč Investoři v tuzemských průmyslových zónách do konce loňského roku investo-vali 210 miliard korun. Je to zhruba třia-dvacetinásobek částky, již do stavby průmyslových zón vložil stát. V průmys-lových zónách investovalo 606 společ-ností, jež zaměstnaly 103.054 lidí. Státní podporu v celkové výši 9,184 miliardy korun od roku 1998 získalo 101 průmys-lových zón.

Vedle vysokého počtu nových pracov-ních míst svědčí o úspěchu programu podpory i to, že investoři obsadili už plných 78,6 procenta z celkové pod-pořené plochy v jednotlivých průmyslo-vých zónách.

Počet pracovních míst v podpořených zónách podle stále roste, a to i navzdory

světové hospodářské krizi. Zatímco v ro-ce 2007 v nich pracovalo 90.304 lidí, vloni to už bylo o plných 13.000 víc. Ve výhledu pak jednotliví investoři počítají s tím, že do roku 2010 vytvoří celkem 118.000 pracovních míst.

Podporu na vznik nebo další rozvoj si rozdělilo 101 průmyslových zón. Nejvíce jich je v Ústeckém kraji (16), ve středních Čechách (13) a v Moravskoslezském kraji (13). Nyní fi nance míří na další práce ve velkých strategických zónách Nošovice, Mošnov, Kvasiny, Holešov a Triangle. Kro mě nich dotace čerpají ještě průmys-lová zóna Hořice a Cukrovar Lovosice.

Stát začal podporovat průmyslové zóny v roce 1998. ČR nabízela investorům vel-mi dobré podnikatelské prostředí, příliv investic ale brzdil nedostatek připrave-ných nemovitostí pro podnikání, do kte-rých se soukromí developeři tehdy obá-vali investovat. Proto jejich roli na čas zastoupil stát.

Nyní již ale Česko podle něj má hustou síť průmyslových parků ve všech regio-nech, včetně těch hospodářsky slabších, proto se další veřejná podpora v bu-doucnu soustředí hlavně na oživení brownfi eldů, což jsou nevyužívané ne-movitosti. CzechInvest odhaduje, že je v Česku nyní zhruba 10.000 opuštěných továren, budov či zanedbaných ze-mědělských staveb, z nichž mnohé by mohly být znovu využity.

ČR loni prostřednictvím CzechInvestu získala rekordních 213 investičních pro-jektů, kterých bylo ve srovnání s rokem 2007 o 12 více. Hodnota investic ale me-ziročně klesla o 41 miliard korun na 30 miliard korun. Hlavní podíl totiž loni poprvé měly investice zaměřené na vý-zkum, vývoj a služby, které jsou fi nančně méně náročné. Zhruba 60 procent inves-tičních projektů v hodnotě téměř deseti miliard korun loni připravily české fi rmy.

VÍCE K TÉMATU

STAVEBNICTVÍ V ČLÁNCÍCH:

Rychle a bezpečně STR. 76

Pro vyšší rychlost STR. 86

Inovátor Sapeli STR. 92

Partner pro život STR. 74


Strojírenství

Miliardová pokuta strojírnám platí, NSS vyhověl stížnosti ÚOHS Téměř miliardová pokuta, kterou před dvěma lety udělil Úřad pro ochranu hos-podářské soutěže (ÚOHS) 16 firmám z nadnárodních holdingů za mnoha-letý kartel, zatím platí. Nejvyšší správní soud (NSS) tak vyhověl kasační stížnosti ÚOHS a zrušil verdikt Krajského soudu v Brně. Ten pokutu ÚOHS loni zrušil, nyní se ale musí kauzou zabývat znovu. Sankce je nejvyšší v historii antimono-polního úřadu.

Antimonopolní úřad výrok NSS přivítal. „Otevírá se tak možnost potrestat kartel, který trval léta,“ řekl místopředseda úřa-du Robert Neruda.

Firmy pokutu nejprve zaplatily, po jejím zrušení peníze stát fi rmám vrátil. Anti-monopolní úřad sice po zrušení pokuty požádal o předběžné opatření, aby pe-níze do verdiktu NSS vracet nemusel, ale neuspěl. „Společnosti by měly nyní po-kutu zaplatit znovu. Zda ale budeme poku tu vymáhat, záleží na tom, jakým právním názorem NSS Krajský soud v Brně zavázal,“ podotkl Neruda. Zdů-vodnění svého rozsudku NSS zveřejní do první poloviny května.

Celkem 16 fi rem z holdingů Siemens, Al-stom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric a Toshiba a Nuova Magrini podle ÚOHS celých 16 let od roku 1988 do roku 2004 a téměř po celém světě nezákonně ko-operovaly v tendrech. Sdělovaly si ceny svých nabídek, a jedna z nich si tak vždy zakázku zajistila. V Česku jde jen v letech 2001 až 2004 o zakázky za 700 milionů

korun. Podle antimonopolního úřadu ujednání vyloučilo hospodářskou sou-těž a mohlo navyšovat cenu zařízení.

Za stejný prohřešek už fi rmy pokutovala Evropská komise a za jeden kartel nelze trestat dvakrát, uvedl loni soudce Kraj-ského soudu v Brně David Raus k důvo-dům zrušení pokuty. Kartel jako takový prý soud nezpochybnil.

Evropská komise stejným fi rmám vymě-řila pokutu v celkové výši přes 750 mi-lionů eur (podle tehdejšího kurzu přes 21 miliard korun), šlo o druhou nejvyšší sankci za kartel v historii evropského soutěžního práva. Podle brněnského krajského soudu komise hodnotila celý kartel, tedy i chování společností na čes-kém trhu. Zohlednila ho ve své pokutě, a český antimonopolní úřad tak neměl správní řízení vůbec zahajovat.


Strojírenství

S tím ale ÚOHS nesouhlasí. Neruda řekl, že podle úřadu se pokuta od Evropské komise vztahovala na kartel na území členů unie. To znamená, že pokuta se netýkala trhu v ČR do jejího vstupu do unie v květnu 2004. Proto také úřad bral v úvahu kartel na území ČR jen do chvíle, kdy se ČR stala součástí unie.

Podle druhostupňového rozhodnutí ÚOHS zaplatily nejvíc čtyři fi rmy ze sku-piny Siemens, a to 284,88 milionu korun. Na kartel upozornil jeden z jeho účast-níků, fi rma ABB. Díky tomu vyvázla bez sankce.

Výše pokut pro strojírenské skupiny podle

druhostupňového rozhodnutí ÚOHS

(v milionech Kč):

Holding částka v mil. Kč

Siemens 284,88

Areva 138,478

Hitachi 109,2

Fuji 88,816

Alstom 85,581

Mitsubishi Electric Corporation

75,348

Corporation 70,762

Japan AE Power Systems Corporation

44,408

Nuova Magrini Galileo S.p.A. 44,408

celkem 941,881

zdroj: ÚOHS

Unikátní kolos z ArcelorMittal Ostrava pro anglické strojírnyPoslední dubnový týden opustil brány hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava největší odlitek, jaký byl za 50 let exis-tence zdejší slévárny vyroben. „Tento 140tunový kolos o výšce 4,2 metry a té-měř čtyřmetrovém průměru nebylo jed-noduché vyrobit. Museli jsme odlévat za mimořádných bezpečnostních opat-

ření, neboť bylo nutné kov o teplotě 1230 stup ňů lít ze dvou jeřábů součas-ně,“ vysvětluje ředitel pro výrobu a tech-niku ArcelorMittal Ostrava Josef Buryan. Odlitek je určen pro anglickou strojíren-skou společnost v Sheffi eldu a bude na místo určení přepravován zhruba měsíc.

Tento speciální odlitek (odborně kokila) byl vyroben unikátní technologií. „Kokilu jsme formovali a odlévali do kesonu, což je laicky řečeno jáma o hloubce 8 metrů a průměru 6,5 metrů,“ říká ředitel Buryan. Pro výrobu bylo podle něj použito cel-kem 155 tun tekutého kovu, výsledná hmotnost po fi nálním opracování však bude 140 tun. „Za posledních pět let jsme pro různé tuzemské i zahraniční zákazní-ky vyrobili kolem dvaceti kokil, jejich hmotnost však byla nižší, pohybovala se od 100 do 130 tun,“ konstatuje Buryan s tím, že jedna z těchto menších kokil pu-tovala rovněž do strojíren v Sheffi eldu.

Výroba mnohatunové kokily je více než dvouměsíční proces náročný na organi-zaci, neboť se na něm podílejí celkem čtyři závody hutní společnosti – Vysoké pece, Ocelárna, Slévárna a Doprava. Slo-žitá je už samotná technická příprava. „Při tak unikátní výrobě se neobejdeme bez pomoci specialistů, kteří musí napří-klad předem zkontrolovat modelové za-řízení či dodržení parametrů formova-cích směsí,“ vysvětluje slévárenský mistr Roman Miavec. Pro manipulaci s licími pánvemi a následně i s kokilou musely být zakoupeny speciální lana a řetězy. Ani ve chvíli, kdy je „odlito“, není zdaleka vyhráno. „Kokila chladne zhruba tři týd-ny. Po tuto dobu ji musíme řízeným způ-sobem uvolňovat, to znamená přidávat nebo odebírat závaží tak, abychom do-sáhli správné konečné struktury mate-riálu,“ dodává Roman Miavec.

Finálním výrobkem je kovárenská kokila, do které se budou odlévat velké ingoty pro výrobu speciálních výkovků, zejména pro jaderný program a lodní průmysl. „O výrobu těžkých odlitků je zájem i přes složitou hospodářskou situaci, náš závod Slévárna je i v současnosti zakázkově na-plněn. Zájem je především ze strany za-hraničních zákazníků,“ konstatuje ředitel závodu Slévárna Antonín Smrkta.

Po slévárenském zpracování se kokila převeze z ArcelorMittal Ostrava do PSP Přerov k opracování dosedacích ploch. Z Přerova pak bude transportována do strojírenské společnosti Forgemasters Engi neering přes Mělník, Hamburg a Shef-

fi eld. „Doprava mnohatunového kolosu přes celou Evropu není jednoduchá a bude trvat zhruba měsíc. Celá logis-tika musela být přesně dohodnuta ještě před realizací zakázky.

ZVVZ loni klesly tržby o zhruba 147 mil. Kč, zisk naopak vzrostl Milevský výrobce vzduchotechniky ZVVZ a.s. loni při tržbách 1,413 miliardy korun vytvořila hrubý zisk 43,6 milionů korun. Zatímco proti roku 2007 tržby klesly o zhruba 147 milionů, zisk vzrostl o víc než 18 milionů korun. Hospodářský výsledek přitom mohl být podle vedení ZVVZ ještě vyšší.

S problémy se potýkala hlavně divize Přepravníky, která v posledním čtvrtletí přišla po vypuknutí globální ekonomic-ké krize o většinu zakázek. To fi rmu stálo několik desítek milionů korun na vytvo-ření opravných položek k zásobám a re-zerv na budoucí náklady.

Největším zákazníkem ZVVZ se loni opět stala dceřiná společnost ZVVZ-Enven Engineering, která u ní nakoupila výrob-ky za 463,4 milionů korun. Za ní následo-val americký Megtec se 193,6 miliony korun.

Mezi hlavní exportní země patřila Francie (161,5 milionů korun), Německo (157,3 mil. Kč) a Velká Británie (57,5 mil. Kč). Celkem se export na tržbách ZVVZ podílel 41,65 procenty.

Produktivita práce z přidané hodnoty dosáhla na zaměstnance 465,13 tisíce korun a proti plánu se zvýšila o jedno procento.

Podnikatelský plán na rok 2009 počítá s tržbami 1,242 miliardy a hrubým zis-kem 29,4 milionů korun. Za očekáva-nými nižšími tržbami je především útlum ekologických projektů v Rusku a na Ukra jině, prakticky nulový prodej pře-pravníků a útlum zájmu o klimatizace v důsledku omezení administrativních a průmyslových staveb.

„Na dobrých číslech se naopak drží do-dávky do energetiky, které tvoří hlavní díl našich tržeb. Našimi největšími zákazníky jsou skupiny ČEZ a Alstom,“ uvedl gene-rální ředitel fi rmy Miloslav Mácha.


ZVVZ a.s., patřící do české skupiny GES Invest, zaměstnává ve čtyřech divizích 774 lidí. Zaměřuje se na výrobu ekolo-gických zařízení pro čištění vzduchu, ze-jména při odprašování a fi ltraci pevných znečišťujících látek. Své výrobky dodává do elektráren, hutí, cementáren či dolů. Rozvíjí rovněž výrobu průmyslových ven tilátorů, s nimiž se uplatňuje i v sil-ničních tunelech. Se speciálními ventilá-tory pak společnost prorazila jako doda-vatel do aerodynamických zkušebních tunelů výrobců automobilů.

ThyssenKrupp plánuje zrušit 4000 pracovních míst Německý ocelářský a průmyslový kon-glomerát ThyssenKrupp plánuje zrušit 4000 pracovních míst a vytvořit štíhlejší strukturu řízení. Firma zaměstnává zhru-ba 300.000 lidí.

Společnost chce údajně sloučit svých pět nezávislých divizí v jeden holdingo-vý podnik, což sníží vliv jejich šéfů i od-borářů.

Vedení společnosti minulý měsíc nastí-nilo plán, který počítá se snížením počtu divizí z pěti na dvě, což by přineslo roční úsporu až 500 milionů eur (13,4 miliardy korun).

ThyssenKrupp je největším výrobcem oceli v Německu. Společnost minulý mě-síc varovala, že by za tento fi nanční rok mohla vykázat čistou ztrátu v důsledku světové hospodářské krize.

Unex investoval 56 milionů Kč do nové lakovny ve slovenské Snině Společnost Unex Slovakia, dceřiná fi rma strojírensko-metalurgického komplexu Unex z Uničova na Olomoucku, investo-vala 56 milionů korun do vybudování nové lakovny ve svém závodě ve výcho-doslovenské Snině. Firma už v nové hale určené k povrchovým úpravám velko-rozměrových a velkotonážních dílů za-hájila zkušební provoz. Sdělil to mluvčí Unexu Boris Keka.

V novém zařízení lze podle něj prová-dět kompletní povrchovou antikorozní

ochra nu svařovaných dílů o hmotnosti do 50 tun a délce až 33 metrů. Lakovna umožní pracovníkům závodu ročně po-vrchově upravit až 53.000 metrů čtve-rečních ploch svařovaných dílů, které se používají mimo jiné při výrobě jeřábů. „Povrchové úpravy se v závodu dělaly i dříve, ovšem v podmínkách, které byly z hlediska efektivity nesrovnatelné s novým zařízením. Vybudování lakovny, kte rá splňuje ekologické požadavky podle nejpřísnějších standardů EU, bylo také investicí do životního prostředí,“ uvedl mluvčí.

Strojírensko-metalurgický komplex Unex se specializuje na vývoj, výrobu, montáž a modernizace kolesových rýpa-del pro těžbu nerostných surovin. K pro-dukci fi rmy patří také velké svařované ocelové konstrukce od výroby mostů, přístavních a portálových jeřábů, výrob-ních a sportovních hal, až po rámy tur-bín nebo hlavní díly stavebních a tváře-cích strojů. Většinu produkce společnost vyváží do celého světa.

Skupina Unex před nedávnem dočasně propustila asi 800 lidí v Česku a 200 na Slovensku kvůli poklesu zakázek v sou-vislosti se světovou fi nanční krizí. Unex tak nyní zaměstnává zhruba 2500 lidí.


Automobilový průmysl

Škoda Auto odhaluje novou tvář modelů Octavia RS a Scout Škoda Auto představuje novou tvář mo-delů Octavia RS a Scout. Po modernizaci vozu Octavia představeném na konci loňského roku se faceliftu dočkaly i spor-tovně laděná verze RS a Octavia Scout. Oba modely nabídnou zákazníkům kro-mě designových změn také techno-logické novinky, mezi něž patří např. senzor kvality vzduchu pro klimatizaci Cli ma tronic či nové prvky světelné tech-niky.

Omlazená Octavia RS zaujme nově tva-rovanou maskou chladiče s logem RS a výraznými světlomety. Ty mohou být po prvé ve verzi RS osazeny xenonovými výbojkami s natáčecím modulem. Ino-vovaný nárazník s širším a výraznějším nasávacím otvorem nabídne další dvě novinky; kromě mlhových světlometů

s Corner funkcí jsou pro modely Octavia RS k dispozici i LED světla pro denní sví-cení. Atraktivnější tvar dostaly také sdru-žené kryty zadních svítilen. K dispozici je nově metalická barva Anthracite a 18“ kola Neptune. Sportovní podvozek sníže-ný na 127 mm, snížená hmotnost vozu (o 20 kg u benzinové resp. 15 kg u naf-tové verze) a nižší hodnota koefi cientu odporu vzduchu pozitivně ovlivnily vý-konnostní pa rametry. Zvýšila se maxi-mální rychlost a zlepšily se také hodnoty pružnosti a zrychlení.

Pohonné jednotky modelu Octavia RS plní normu EU 5. Benzinový motor 2,0 TSI/147 kW nabízí spotřebu 7,5 l/100 km a emise CO2 175 g/km a agregát 2,0 TDI CR/125 kW ujede 100 km za 5,7 l s emi semi CO2 150 g/km. Oba motory jsou nabízeny výhradně se šestistupňovými manuálními a dvou-spojkovými DSG převodovkami.

Designová linie Scout si v nabídce mo-delů Škoda vybudovala pevné místo

a model Octavia Scout je vedle vozů Room ster Scout a Fabia Scout vrcholem nabídky. Omlazená silueta vozu dostala tvář společnou pro celou modelovou řadu Octavia: přepracovaná maska chla-diče je lemována výraznými světlomety. Masivní přední nárazník s mlhovými světlomety s Corner funkcí dále pod-trhuje terénní vzhled vozu. Výrazné ochranné prvky karoserie harmonicky doplňuje nová metalická barva Rosso Brunello.

Dobrá prostupnost terénem – 179 mm světlé výšky a ochrana podvozku jsou dostačující i pro cesty mimo zpevněnou silnici. Pohon všech kol je řešen čtvrtou generací spojky Haldex, která dokáže přenést až 85 % točivého momentu na jedno kolo. O dostatek výkonu se starají dva výkonné motory ve spojení se šesti-stupňovou mechanickou převodovkou: benzinový 1,8 TSI/118 kW (EU 5) a nafto-vý 2,0 TDI PD DPF/103 kW (EU 4).


Škodovky vyrobené od května nemají ve výbavě rezervu Vozy automobilky Škoda vyrobené od konce května nemají ve výbavě náhrad-ní kolo. V provedení modelového roku 2010 rezervu nahradí set na nouzovou opravu pneumatiky.

„Tuto změnu nám umožňují nové před-pisy,“ uvedl mluvčí automobilky Evžen Krauskopf. Dodal, že k obdobnému ře-šení přistupuje také řada jiných evrop-ských výrobců. Automobil bez rezervní-ho kola má totiž o něco nižší hmotnost, takže se zároveň trochu sníží spotřeba paliva a emise.

„Pneumatiky jsou navíc dnes již tak kva-litní, že k defektu dochází jen výjimeč-ně,“ doplnil Krauskopf s tím, že pokud by na pneumatice vznikl tak velký otvor, že by jej nešlo odstranit za pomoci nouzo-vé opravářské soupravy, bude se na vý-měnu vztahovat záruky mobility. Mno zí motoristé si podle něj k výměně zavolají asistenční službu.

Další změny, které přinese modelový rok 2010, budou podle zdrojů ze Škody spí-še symbolické. Půjde například o drobné úpravy prvků v interiéru některých mo-delů. Škoda v současné době připravuje především rozjezd sériové výroby auto-mobilu Yeti. Na přelomu roku pak má přijít vůz Škoda Superb Combi.

Příští rok chystá automobilka rozsáhlou modernizaci vozů typu Fabia. Podle zjiš-tění Profi tu půjde zejména o novou na-bídku motorů. V modelové řadě Fabia by se měl zvýšit podíl agregátů vyráběných v České republice.

Například z Německa dovážený ben zi-nový motor o objemu válců 1,4 litru bude nahrazen přeplňovaným čtyřvál-cem 1,2 TSI, který v Mladé Boleslavi nabí-há do výroby už letos v květnu (nejprve pro vozy Škoda Yeti, VW Polo a VW Golf ). Nejsilnější benzinový motor o objemu 1,6 litru by měl být v budoucnu vystří-dán přeplňovaným agregátem 1,4 TSI. Dílčí modernizací projdou oba mlado-boleslavské benzinové tříválce 1,2 HTP.

Za dva roky budou v ČR chybět desetitisíce absolventů V letech 2011 a 2012 budou v Česku chy-bět desítky tisíc absolventů středních odborných škol. Zatímco se poptávka automobilek, které se v té době mají vrátit k růstu, bude zvyšovat, počet mla-dých lidí s ukončeným technickým vzdě-láním bude kvůli demografi cky slabým ročníkům klesat. Řekl to prezident Sdru-žení automobilového průmyslu Martin Jahn.

„Již nyní je absolventů odborných škol nedostatek, který automobilky musí ře-šit najímáním agenturních pracovníků ze zahraničí. V budoucnu, až se automo-bilky opět dostanou do tempa, potřeba pracovníků dále poroste,“ dodal Jahn. Automobilky proto zahájily se školami spolupráci, která má zvýšit zájem žáků základních škol o technické obory a zá-roveň poskytnout praktické vzdělání učitelům ve školách. V rámci projektu IQ Industry zorganizovali personalisté průmys lových fi rem v posledních dvou letech 185 odborných seminářů pro

2724 učitelů. Od prosince běží kampaň Sdružení automobilového průmyslu Auta nás baví, která má školákům vysvětlovat výhody práce v automobilkách.

Od letošního roku sdružení připravuje projekt aplikace odborných znalostí auto mobilek do osnov středních škol s tech nickým zaměřením. Při jeho reali-zaci chce využít prostředky strukturál-ních fondů EU. Vypsání výzvy pro před-ložení projektů se očekává tento měsíc a sdružení projekt předloží spolu s agen-turou Centrum Andragogiky.

Počet pracovníků automobilek se loni meziročně zvýšil o 1806 lidí na 127.439 osob. V samotném druhém pololetí však kvůli nastupující hospodářské krizi o 1089 lidí klesl. Průměrná hrubá mě-síční mzda v autoprůmyslu se loni zvý-šila o 6,4 procenta na 25.763 korun. Pohy bovala se tak 2.221 Kč nad celo-republikovým průměrem.

Stát nechce přispívat vrakovištím, měly by je platit automobilky Stát nechystá žádnou podporu ekolo-gické likvidace dosloužilých vozidel pro tuzemská vrakoviště. O fi nancování li-kvidace by se měly postarat jednotlivé automobilky. Majitelé vrakovišť si stěžu-jí, že musí vozy odebírat zadarmo a kvůli nízkým výkupním cenám šrotu na likvi-daci aut tratí.

Vrakovistě vznikala dobrovolně jako běž né podnikatelské záměry. Tudíž není důvod, proč by měli daňoví poplatníci ze svých peněz pokrývat ztráty vzniklé


Automobilový průmysl

z dočasného výkyvu cen kovošrotu na trhu. Stát bude pouze z poplatků za první registraci vozidel neplnících emis-ní normy hradit likvidaci autovraků již zaniklých značek.

Návrh nového zákona o odpadech po-čítá s tím, že automobilky budou mu set mít smluvně zajištěné alespoň je d no vrakoviště spadající pod každou z 206 obcí s rozšířenou působností. Do-sud mohli výrobci přispívat jen části z nich. V současné praxi podle předsedy Sdružení zpracovatelů autovraků Jana Volejníka systém ekologické likvidace nikdo nefi nancuje. „Vzhledem k výkup-ním cenám železného šrotu, na nichž je de facto systém ekologické likvidace za-ložen, je ekologická likvidace ztrátovou činností a podle toho se také bude dál vyvíjet,“ uvedl. Vrakoviště se podle něj budou plnit auty, která se provozovate-lům nevyplatí rozebrat. Sdružení si proto chce na konci dubna stěžovat na postup státu u orgánů EU.

V současnosti projde zhruba 500 vrako-višti ročně kolem 70.000 aut. Růst poč-tu vyřazených aut odborníci očekávají v souvislosti se záměrem zavést ještě le-tos takzvané šrotovné. Příspěvek kolem 30.000 korun za vyřazené staré auto od letošního podzimu prosazuje opoziční ČSSD, naopak podle vládní koalice by mělo být zavedeno později, protože tu-zemské automobilky jsou nyní zahlceny objednávkami ze zahraničí, kde již šro-tovné funguje.

Volkswagen i při krizi prodal v březnu v Číně rekordní počet aut Německý automobilový koncern Volks-wagen prodal v Číně v březnu a dubnu i při hospodářské krizi rekordní počet aut. Spotřebitelskou důvěru a poptávku zvýšily iniciativy Pekingu na podporu prodeje a spotřeby.

Čínský odbyt vozů ze skupiny Volks-wagen za první čtvrtletí roku stoupl té-měř o šest procent na 284.143 aut. Vývoj na trhu překonal očekávání manažerů automobilky, proto zvýšili plán letošní výroby o 50.000 aut.

Celkový prodej v Číně, která je největším trhem s auty na světě, roste od února díky vládní politice včetně daňových vý-hod u malých vozů a dotací na nákup vozů pro lidi z venkovských oblastí. Prodej osobních vozů v březnu dosáhl rekordu 772.400 aut. Meziročně to bylo o 10,3 procenta více. Koncernu General Motors, který je v Číně tradičním rivalem Volkswagenu, vyskočil březnový odbyt o 24,6 procenta na 137.000 vozů. Volks -wagen má v Číně spolu s místními part-nery dva podniky, SAIC Motor a FAW Group. Ve čtvrtletí prodal 235.772 aut značky VW a 29.010 vozů Audi. Čínský odbyt Volkswagenů stoupl o 6,5 pro-centa, ale u Audi o 4,7 procenta klesl, napsala agentura Reuters. Údaje o vo-zech Škoda zpráva neuvádí.

Toyota otevřelav Praze centrum za 300 milionů Dovozce japonských automobilů Toyota do ČR a na Slovensko otevřel v Praze nové administrativní centrum za 300 mi-lionů korun. V novém komplexu mají sídlo společnosti Toyota Motor Czech a také fi nanční společnost Toyota Finan-cial Services Czech.

Toyota se rozhodla pro výstavbu zcela nové centrály kvůli sjednocení veške-rých prodejních i poprodejních aktivit včetně fi nančních služeb pod jednu stře-chu s možností další expanze. „Touto inves ticí Toyota Motor Czech vyjadřuje svůj záměr být stále významnějším hrá-čem na českém i slovenském automo-bilovém trhu,“ uvedl prezident tuzem-ského zastoupení Tsutomu Otsubo.

Budova v Praze 13 je čtyřpodlažní včet-ně jednoho podzemního podlaží. Kan-celářské prostory se rozkládají na ploše více než 3000 m2. Součástí nového ob-jektu je rovněž technické školicí centrum Toyota, které se dosud nacházelo v deta-šovaném objektu ve východní části Pra-hy a multifunkční konferenční prostor. Součástí nového objektu je rovněž par-kovací plocha v suterénu pro více než 50 automobilů a skladovací prostory. Další parkovací místa se nachází na ven-kovní ploše.


Elektronika, elektrotechnika

AŽD Praha dodá do Egypta technologii za 270 milionů korun Česká společnost AŽD Praha zvítězila v tendru na rekonstrukci části tramvajo-vé tratě v egyptské Alexandrii. Součástí smlouvy je i dodávka zabezpečovacího zařízení. Zakázka má hodnotu v pře-počtu zhruba 270 milionů korun.

Práce by měly začít v červnu, nyní se podle ředitele AŽD Zdeňka Chrdleho dojednávají detaily smlouvy, například směnné kurzy. „Vnímáme to jako oce-nění naší práce i jako možnost před-stavit českou technologii za hranice-mi naší země.”

AŽD dodá Egypťanům například svě-telné zabezpečovací zařízení pro řízení silničního provozu, signalizaci pro pře-chody pro chodce či kamerové systémy se zapojením do kontrolního centra.

V zahraničí AŽD Praha pracuje například v Řecku na zabezpečení 11 železničních přejezdů v areálu vznikajícího logistic-

kého centra Thriassio nedaleko Atén. V nedávné době fi rma uspěla s nabíd-kami také v Turecku a Litvě.

ZAT Příbram za pět let zdvojnásobil tržby, zisk zvýšil dvacetkrát ZAT a.s. Příbram, výrobce řídících systé-mů pro jadernou a klasickou energetiku, zdvojnásobil za pět let díky boomu obo-ru tržby na loňských 760 milionů Kč, kte-ré chce udržet i letos. Hrubý zisk vzrostl od roku 2003 dvacetinásobně na loň-ských 98 milionů Kč. Podnik má dohod-nuté kontrakty za dvě miliardy korun do roku 2016, o 800 milionů Kč více než před šesti lety, kdy fi rmu převzalo sou-časné vedení. Vize do roku 2008 byla spl-něna, do roku 2015 se ukazatele zvýší dvoj až trojnásobně, řekla ředitelka ZAT Vladislava Česáková. Podnik nakoupí fi r-my, které doplní činnosti a know-how.

„Loni jsme získali největší kontrakt za 45letou historii ZAT, obnovu systémů

kontroly a řízení jaderné elektrárny Dukovany za 1,3 miliardy Kč do roku 2015,“ řekl obchodní šéf Ivo Tichý. Pod-nik je v ČR jediným, který systémy vyvíjí, vyrábí, instaluje a servisuje. Ostatní kon-kurenti nabízejí podle Tichého jen ně-které činnosti.

ZAT dále dodává systémy řízení Temelí-na, slovenské jaderné elektrárny Jaslov-ské Bohunice, pro jemenskou elektrárnu Al-Hiswa, kubánský Felton a mongolský Ulánbátar. Tržby tvoří až ze tří čtvrtin do-dávky pro energetiku, zbytek je elektro-nika pro další obory. Export se pohybuje mezi 60 až 30 procenty, loni otevřel ZAT fi rmu v Bahrajnu. V roce 2005 začal pod-nik s vývojem lékařských přístrojů, jejich výroba a dodávky by se měly postupně stát významnou součástí portfolia. „Kri-ze nás postihla jen z části. Energetiky, kde máme dlouhodobé zakázky, se to netýká. Horší je to u výroby elektroni-ky pro trakční vozidla, automobilky a u servisu,“ řekl Tichý.

ZAT loni zvýšil mzdy o pět procent a le-tos počítá se sedmiprocentním růstem. Vlastník podniku, kterým je tři roky ky-


Elektronika, elektrotechnika

perská investiční skupina Brixen, přines-la podle Česákové investice. Už v roce 2006 hradila výstavbu vývojového, vý-zkumného a testovacího centra v Plzni za 150 milionů Kč, kde pracuje přes 100 lidí. Majitel také rozhodl o rekon-strukci areálu a stavbě zkušební haly v Příbrami za 150 až 200 milionů Kč. Obojí startuje letos. ZAT má nyní 370 lidí. Vysokoškoláci tvoří 36 procent, středo-školáci 45 procent, řekla Česáková. Firma chce letos přijmout, stejně jako loni, 45 nových pracovníků, z poloviny vyso-koškoláků. S budoucími zaměstnanci spolupracuje už na středních školách, vysokoškoláky láká na granty a spolu-práci na konkrétních projektech.

Vývoj hospodářských ukazatelů

ZAT a.s. Příbram (v milionech Kč):

rok tržb

y

zisk

pře

d zd

aněn

ím

prod

ukti

vita

prá

ce

z při

dané

hod

noty

rozp

raco

vané

za

kázk

y

inve

stic

e

2003 389 5 0,5 1220 5

2004 687 15 0,6 1170 25

2005 556 13 0,5 1080 30

2006 582 25 0,6 837 240

2007 839 43 0,7 2100 75

2008 757 98 1,1 2050 52

2009 (plán) 760 90 1,2 2500 60

Zdroj: ZAT a.s.

O šrotovné na elektrospotřebiče je značný zájem O tisícikorunový příspěvek, který od konce dubna na nákup úsporných elek-trospotřebičů nabízí energetická společ-nost ČEZ, je mezi lidmi značný zájem. Šrotovné při nákupu chladniček, mrazá-ků, jejich kombinací nebo praček využily již stovky zákazníků. Šrotovné platí pou-ze v prodejnách Datart a Euronics a pod-le odhadů ČEZ vystačí na nákup několi-ka tisíc elektrospotřebičů.

„Za dva dny v našich prodejnách využilo tuto nabídku více než sto lidí,“ řekl dnes mluvčí sítě Euronics Bohuslav Komín, podle kterého zájem zákazníků o tuto akci nepolevuje.

Lidé bílé šrotovné podle Komína v pro-dejnách Euronics využívají hlavně na ná-kup bočně plněných praček a kombino-vaných chladniček v energetické třídě A+ a vyšší, což je podmínka tohoto pro-gramu. „Poptávka je rozdílná podle regi-onů. Jedna naše prodejna již vyčerpala třetinu kuponů na šrotovné, které pů-vodně dostala na měsíc,“ podotkl Komín. Nabídka společnosti ČEZ má trvat do 15. června, v případě vyčerpání příspěv-ků ale může být ukončena i dříve. Zákaz-níci ČEZ mohou slevu uplatnit pouze v 29 prodejnách Datart a 190 obcho-dech sítě Euronics. Podmínkou je vráce-ní starého spotřebiče stejného druhu nebo potvrzení o jeho ekologické likvi-daci a nákup úsporného výrobku.

Lidem se podle odborníků vyplatí dů-kladně porovnat cenovou nabídku v ka-

menných prodejnách, na které se vzta-huje šrotovné ČEZ, a na internetu. „Při nákupu přes internet a využití nákup-ních rádců nebo porovnávačů cen lidé mohou ušetřit i více než slibovaných 1000 korun,“ řekl Tomáš Hodboď z nezá-vislého nákupního rádce Heureka.cz. O šrotovací příspěvek společnosti ČEZ se ihned začal zajímat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „V této věci jsme dnes zahájili šetření,“ prohlásil ve středu předseda ÚOHS Martin Pecina s tím, že ČEZ možná tímto opatřením zneužívá své dominantní postavení na trhu. Podle Peciny nelze vyloučit, že antimonopolní úřad ČEZ potrestá.

Rozhodnutí fi rmy ČEZ spolupracovat při šrotovném pouze s prodejnami Datart a Euronics se nezamlouvá obchodnímu řetězci Electro World. „Považujeme to za nešťastné řešení znevýhodňující ostatní podnikatele na vysoce konkurenčním trhu s elektrospotřebiči,“ sdělil generální ředitel Electro World ČR Jiří Klíčník. ČEZ výběr společností Datart a Euronics zdů-vodnil tím, že mají hustou síť prodejen jak ve velkých městech, tak i v menších obcích.

Také distribuční společnost E.ON ozná-mila, že svým zákazníkům nabídne do-taci. Od poloviny května budou mít možnost získat 500 korun na nákup no-vého úsporného elektrospotřebiče znač-ky Whirlpool v kterémkoli kamenném nebo internetovém obchodě v České re-publice. Zákazníci E.ON zároveň budou moci dostat slevu pět až deset procent na energeticky úsporné výrobky v pro-dejnách Baumax.

Pražská energetika, která je třetím nej-větším distributorem elektřiny v Česku, šrotovné na elektrospotřebiče neplánu-je. Mluvčí PRE Petr Holubec řekl, že fi rma již několik let prostřednictvím poraden-ského centra svým zákazníkům nabízí zvýhodněný nákup značkové bílé tech-niky či akumulačních kamen, přičemž slevy mohou dosahovat až 25 procent a netýkají se jen těch nejvíce úsporných elektrospotřebičů. „Budeme v tom po-kračovat i nadále,“ uvedl.

Šrotovné se nyní v Česku stává stále žá-danější. Jeho zavedení po vzoru auto-mobilek požadují i tuzemští nábytkáři. Protikrizový návrh opozice počítá se za-vedením šrotovného na automobily ve výši 30.000 korun, nábytkáři požadují poloviční částku.


Farmaceutický průmysl

Výrobce léků Sanofi-Aventis koupí americkou firmu BiPar Francouzský výrobce léků Sanofi -Aven-tis se dohodl, že zaplatí až 500 milionů dolarů (přes deset miliard Kč) za převzetí americké společnosti BiPar Sciences, která se specializuje na vývoj prostředků proti rakovině. Očekává se, že transakce bude dokončena již ve druhém čtvrtletí.

Krok je součástí strategie generálního ředitele Chrise Viehbachera, který se snaží zajistit růst fi rmy Sanofi -Aventis prostřednictvím partnerství a men-ších a středních akvizic. Viehbacher tak reaguje na skutečnost, že podniku v blízké době vyprší patenty na některé klí čové léky.

Tento měsíc se fi rma Sanofi -Aventis do-hodla na koupi brazilského výrobce ge-nerických leků Medley i jeho mexického rivala Laboratorios Kendrick. Generické léky jsou kopie přípravků s prošlou pa-tentovou ochranou.

Sanofi-Aventis bude největším výrobcem generik v Latinské Americe Francouzský farmaceutický koncern Sa-nofi -Aventis se chystá převzít brazilskou společnost Medley za půl miliardy eur (13,3 miliardy Kč). Stane se pak v Latin-ské Americe největším výrobcem léků, kterým vypršela patentová ochrana, takzva ných generik. V Česku má Sanofi majo ritu v Zentivě.

Brazilským plánům Sanofi -Aventis před-cházelo několik menších akvizic a part-nerských dohod. Podnik se tak snaží vyrovnat s poklesem tržeb kvůli vypr-šení patentové ochrany jeho vlastních léků, na jejichž výrobu se chystají ge-neričtí výrobci.

Sanofi -Aventis o koupi Medley pode-psala dohodu a získá tím 12procentní podíl na brazilském trhu s léky, kde je Medley třetím největším výrobcem. Med ley má v nabídce kolem 130 gene-rických preparátů a loni vytvořil tržby 153 milionů eur. V hodnotě fi rmy 500 mi-lionů eur jsou i dluhy 170 milionů eur.

Sanofi koupila tento měsíc mexickou ge nerickou fi rmu Laboratorios Kendrick.

Prvním velkým krokem francouzské společnosti na generický trh ale bylo převzetí české Zentivy za dvě miliar-dy dolarů. Mezi světovými výrobci ge-nerik se tak dostal z 23. na 11. pozici.

Sanofi v únoru uspěla se svou nabídkou na koupi Zentivy za cenu 1150 korun za akcii. Dohoda ohodnotila Zentivu na 43,9 miliardy Kč. Zentiva ke konci března uvedla, že podíl Sanofi činí 98,6 pro-centa; podle analytiků je již nad 99 pro-centy.

Skupina Sanofi -Aventis vznikla v srpnu 2004, kdy Sanofi -Synthélabo převzala svého největšího rivala Aventis. S tržním podílem přes pět procent je jednou z nej větších světových farmaceutických skupin a evropskou jedničkou. Firma se sídlem v Paříži zaměstnává zhruba 100.000 lidí ve stovce zemí.

Největším světovým výrobcem gene-rik je izraelská Teva Pharmaceutical Industries, která také podniká v Čes-ké republice. Teva loni v prosinci pře-vzala amerického konkurenta Barr Phar-maceuticals. Pro Českou republiku to znamenalo, že se pod jednu střechu dostal opavský Ivax Pharmaceuticals, bývalá Galena Opava, a brněnská Pliva--Lachema.

GlaxoSmithKline koupí dermatologickou společnost Stiefel Britská farmaceutická společnost Glaxo-SmithKline (GSK) koupí a 3,6 miliardy do-larů (74,8 miliardy Kč) soukromou ame-rickou společnost Stiefel Laboratories, specialistu na produkty pro péči o pleť. Dohoda je součástí snah GSK, která je podle příjmů druhým největším výrob-cem léků na světě, rozšířit své aktivity, a získat tak nové zdroje příjmů.

Akvizice je další z řady převzetí ve farma-ceutickém sektoru, avšak je výrazně men-ší než nedávná obrovská spojení. Stiefel je největší nezávislou dermatologic-kou fi rmou na světě s množstvím léků, a to jak na předpis, tak volně prodej-ných. Podíl ve fi rmě vlastní investiční fi r-ma Blackstone Group. Firma se 160letou historií vyrábí krémy na akné či svědící a podrážděnou pokožku a další produkty pro péči o pleť, jako vody, mýdla a vita-miny.

Firma Stiefel byla nabídnuta k prodeji před měsícem. Zájem o ni byl vysoký, zvláště od farmaceutických fi rem. GSK

svojí nabídkou překonala fi rmy Novartis, Sanofi -Aventis či Johnson & Johnson.Glaxo se snaží najít nové zdroje příjmů, které by vyrovnaly pokles prodeje star-ších léků, které již čelí konkurenci levněj-ších, generických kopií. Obrací se proto i do oblastí mimo tradiční výrobu léků. Ve farmaceutickém sektoru se v letošním roce uskutečnily již čtyři významné akvi-zice, z toho tři byly mimořádně veliké. Patřilo mezi ně převzetí fi rmy Wyeth ame-rickým Pfi zerem za 65 miliard dolarů (po-drobnosti o akvizici jsme přinesli v minulém čísle Světa Průmyslu); Merck & Co nabídl 46 miliard za Schering Plough a švýcarská Roche 47 miliard za Genentech. Nedávno se Express Scripts dohodla na koupi akti-vit v oblasti léků na předpis od zdravotní pojišťovny WellPoint za 4,68 miliardy dola rů. Dohody vyvolaly vlnu spekulací o dalším možném slučování v sektoru a investiční bankéři odhadují, že přijdou další, menší akvizice v hodnotách od sto-vek milionů do 20 miliard dolarů.

Novým ředitelem Bayer, s.r.o., je Heyn Novým ředitelem společnosti Bayer, s.r.o., která je českou dceřinou společností němec kého chemického a farmaceutic-kého koncernu Bayer AG, je od března Alexander Heyn (42). Nahradil tak dosa-vadního šéfa Dirka Schadeho (38), který přešel na jinou pozici v rámci fi rmy. Heyn řekl, že letošní rok bude pro fi rmu složitý kvůli hospodářské krizi. Jako hlavní cíl fi rmy vidí udržení zaměstnanosti. Ve fi r-mě v Česku v současné době pracuje té-měř 200 lidí.

Heyn v posledních 14 letech pracoval ve společnosti Schering, kterou v roce 2006 koupil Bayer. Kromě ředitele Bayer, s.r.o., bude i nadále ředitelem divize Bayer Schering Pharma a Bayer HealthCare.

Celé skupině Bayer loni meziročně klesl čistý zisk o 36 procent na 1,7 miliardy eur (asi 45 miliardy korun). Tržby naopak vzrostly o 1,6 procenta na 33 miliard eur (asi 870 miliard korun). Celkově fi rma za-městnávala téměř 109.000 zaměstnan-ců. Údaje za českou pobočku fi rma ne-zveřejňuje.

Firma v letošním roce očekává další růst fi rem zaměřených na produkty zdravot-ní péče, výživy a ochrany rostlin. Hospo-dářská krize naopak poznamená divizi MaterialScience, která se zabývá výro-bou „hi-tech“ materiálů.


Farmaceutický průmysl

Rozhovor s MUDr. Přemyslem Škaloudem, ředitelem marketingu společnosti Nutricia Advanced Medical Nutrition pro ČR a SR. Pane řediteli, Nutricia patří k význam-ný dodavatelům klinické výživy v Čes-ké republice. Můžete nám stručně představit vaši společnosti?

Nutricia je širší veřejnosti známá spíše přes naší sesterskou divizi dětské a koje-necké výživy. Naše divize Nutricia Advan-ced Medical Nutrition se zabývá ente-rální klinickou výživou, která je určena pro pacienty v nemocnicích i v domácí péči. V této oblasti máme od našeho vstupu do České republiky před 15 lety vůdčí postavení a naše přípravky Nut-ridrink a Nutrison jsou vnímány jako sy-nonyma pro celé své kategorie.

O jaké kategorie se jedná a k čemu přesně slouží tyto přípravky?

Začnu druhou částí vaší otázky. Nutriční potřeby pacientů během onemocnění

zpravidla stoupají. Zároveň však klesá chuť k jídlu i schopnost přijímat běžnou stravu. To nezřídka vede ke stavu, který se odborně označuje jako malnutrice. Zpočátku stačí posílit běžnou stravu tak, že pacient během dne popíjí tekutou kli-nickou výživu. To se označuje jako sip-ping a právě Nutridrink je synonymem této kategorie. Pokud však pacient ne-dokáže ani takto zabezpečit svůj příjem, nastupuje aplikace nasogastrickou son-dou. Synonymem pro sondovou výživu je opět náš Nutrison.

Snad každé fi rma se přímo či nepřímo dotýká současná fi nanční a ekonomic-ká krize. Jaký vliv má na vaše podni-kání?

Zájem o oblast klinické výživy vytrvale a dlouhodobě roste. Například v nemoc-nicích pozorujeme, že zájem o klinickou výživu v posledním roce naopak ještě posílil a v současné době jsme svědky rychlého růstu, který jsme nezazname-nali za několik posledních let.

Čím si tento zájem vysvětlujete?

Myslím, že vámi zmíněná ekonomická krize může být jedním z důvodů. Klinic-ká výživa nepochybně zvyšuje účinnost léčby, snižuje komplikace a zkracuje dobu

hospitalizace. Přitom náklady jsou jen velmi malé. To si stále častěji uvědomuje management nemocnic. Nutriční týmy, ve kterých pracují lékaři a nutriční tera-peutky přestávají být formální záležitostí a začínají aktivně ovlivňovat výživu pa-cientů. Záznamy o nutričním stavu paci-enta se pomalu stávají běžnou součástí lékařské dokumentace. Stručně řečeno, správná a účinná léčba je v 21. století bez adekvátního nutričního zajištění prak-ticky nepředstavitelná.

V těchto dnech jste uvedli na trh nový přípravek klinické výživy – Nutridrink Compact. Můžete ho stručně předsta-vit?

Nutridrink Compact představuje nový standard v oblasti sippingu. Na rozdíl od dosavadních 200ml lahviček je dos tupný v lahvičkách o objemu pouhých 125ml. Přitom díky inovativním ingrediencím obsahuje celkově stejné množství ener-gie a živin a současně má skvělou chuť a konzistenci. V situaci, kdy nemocnému člověku činí potíže pozřít každé sousto je to velký pokrok, který zásadně zvyšuje účinnost sippingu. První nadšené reakce pacientů i zdravotníků to plně potvrzují.


Bankovnictví a finanční sektor

Půjčka Mezinárodnímu měnovému fonduČeská republika poskytne Mezinárodní-mu měnovému fondu půjčku ve výši 1,03 mld. EUR, rozhodla o tom na svém zasedání z 20. dubna vláda České repub-liky. Ministerstvo fi nancí ČR zároveň požá dalo Českou národní banku, aby poskytla půjčku MMF ze svých devizo-vých rezerv. Tato varianta byla před-běžně mezi MF a ČNB konzultována.

Světová fi nanční krize, která se již doká-zala negativně promítnout do platební schopnosti centrálních vlád některých států v cizí měně, posiluje význam MMF při řešení těchto situací. Na základě dis-kuze o zásadní reformě MMF v průběhu zasedání Evropské rady ve druhé polovi-ně března 2009 se členské státy Evrop-ské unie dohodly na poskytnutí rychlé půjčky k navýšení zdrojů MMF v celkové výši 75 mld. EUR. Příspěvky jednotlivých členských států jsou přepočítávány na základě nových kvót. Ministr fi nancí Miro slav Kalousek k tomu uvedl: „Jsou členské státy Evropské unie, které o fi -nanční pomoc MMF žádají, jiné členské státy se na této pomoci prostřednictvím půjčky MMF budou podílet. Česká re-publika patří do druhé zmíněné skupiny a jako jedna z mála ze zemí střední a vý-chodní Evropy si může dovolit uvolnit pro MMF fi nanční prostředky. Podíl Čes-ké republiky vyčíslený na základě no-vých kvót představuje 1,03 mld. EUR.“ V rámci diskutovaných variant fi nanco-vání příspěvku je za současné situace nejvýhodnější možností pro ČR přímá půjčka poskytnutá z devizových rezerv ČNB. „Tuto variantu jsme s ČNB předběž-ně diskutovali. Pro český stát je tento způsob financování půjčky efektivní a levnější, než kdybychom si šli pro pení-ze na trh, navíc přímá půjčka z rezerv ČNB nezvýší zadluženost ČR. Obdobným způsobem poskytnou půjčku MMF také některé další státy,“ dále uvedl ministr Kalousek.

Půjčka MMF z devizových rezerv ČNB zů-stane z platebněbilančního hlediska je-jich součástí. Nejedná se tedy o trvalé navýšení zdrojů MMF. V rámci platební bilance dojde ke změně struktury aktiv ČNB a vzroste pohledávka vůči MMF. „Výše devizových rezerv ČNB převyšuje jejich potřebu, likvidita devizových re-zerv se tím nesníží a bilaterální dohoda mezi ČNB a MMF navíc zahrne i tzv.

encash ment clause, která v případě potře by zaručí okamžitou splatnost po-skytnutých prostředků,“ říká guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Ministerstvo fi nancí se na základě předběžné dohody zavá-zalo uhradit centrální bance náklady spojené s touto půjčkou. „Na fi nální verzi dohody v tuto chvíli pracují expertní týmy obou institucí,“ dodal guvernér.

Peníze z programu Zelená úsporám má poskytovat pět bank Dotace z programu na zateplování nebo výměnu vytápění Zelená úsporám má poskytovat pět českých bankovních sku-pin. Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit Bank to potvrdily. LBBW Bank pak uvedla, že se o účast v programu ucházela. Státní fond život-ního prostředí (SFŽP) jména bank ofi ci-álně zatím neoznámil. Ministr životního prostředí v demisi Martin Bursík však řekl, že kromě čtyř uvedených bank je pátým fi nančním ústavem skutečně LBBW Bank.

Přesné parametry a postupy žádostí o dotaci prostřednictvím bank budou upřesněny. V případě ČSOB a dalších fi -nančních ústavů její skupiny, Poštovní spořitelny a Hypoteční banky, to bude do konce května. „Klienty budeme infor-movat ihned, jakmile budeme připrave-ni žádosti přijímat,“ oznámila ČSOB.

UniCredit Bank očekává zahájení nej-dříve v první polovině měsíce června. „UniCredit Bank je jednou z pěti bank, které mohou žádosti vyřizovat, nicméně ještě není rozhodnuto, pro které dílčí programy. Na to budou vypsány další, takzvané minitendry, ve kterých musí banky uspět,“ upozornil mluvčí UniCre-dit Bank Tomáš Pavlík.

Banky se také chtějí podílet na poskyto-vání fi nancování. Vedoucí marketingu pro retailové bankovnictví Komerční banky Radko Belada uvedl, že KB nabíd-ne žadatelům speciální typy půjček na spolufi nancování jejich investic.

Program Zelená úsporám nabídne dota-ci až 250.000 domácností. Letos by měl program nabídnout deset miliard korun, v příštích třech letech až dalších 15 mili-ard korun, uvedli nedávno zástupci Mi-nisterstva životního prostředí. Minister-

stvo přispívalo na ekologické vytápění i v uplynulých letech, dotaci ale mohlo získat jen 2000 žadatelů ročně. Peníze na nynější program si Česko opatřilo prode-jem volných emisních kreditů Japonsku.

UniCredit Bank sjednotila obsluhu internetových účtůKlienti internetového bankovnictví UniCredit Bank mohou od dubna z jedi-ného místa obsluhovat fi remní i osobní účty v sedmi zemích skupiny UniCredit Group. Nová služba má být v tuzemsku unikátní.

Kromě České republiky je nová služba dostupná na Slovensku, v Rumunsku, Slovinsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. V letošním roce by se mělo připojit i Srbsko.

Klient se může přihlásit do internetové-ho bankovnictví z webu kterékoli banky. V rámci přihlášení si vybere, v které zemi chce začít online řídit své účty, a ty se mu následně zobrazí. Pro ovládání účtů jiné země se již nemusí odhlásit a znovu přihlásit, ale přejde do jiné země volbou v aplikaci. Internetové bankovnictví jed-notlivých zemí má stejný vzhled i způ-sob ovládání.

Novinka je dalším krokem ve sjednoco-vání nabídky produktů celé skupiny v rámci střední a východní Evropy. V loň-ském roce celá skupina UniCredit Bank sjednotila poplatky při výběru z banko-matů.


Chemický průmysl

Hartmann-Rico získal do skupiny výrobce dezinfekcí Bode Chemie Výrobce zdravotnických pomůcek a do-plňků Hartmann-Rico získal do své sku-piny fi rmu Bode Chemie, která podniká ve stejném oboru. Hodnotu transakce společnost nesdělila.

Bode Chemie se sídlem v Německu je lídrem evropského trhu s dezinfekč-ními prostředky ve zdravotnictví. Hartmann označil akvizici za „strategický krok v rámci dalšího rozvoje“.

Hartmann vykázal loni v Česku čistý zisk téměř 204 milionů korun, což je v mezi-ročním srovnání pokles o 2,5 procenta. Čistý provozní zisk celé skupiny se proti předchozímu roku zvýšil o 8,1 procenta na 42 milionů eur (asi 1,1 miliardy korun).

Koncern Hartmann s mateřskou fi rmou v Německu zaměstnává kolem 9800 lidí, z toho téměř 6000 mimo Německo. Jeho druhá největší dceřiná fi rma ve světě je česká pobočka, která má asi 1400 pra-covníků. Pracují v továrnách ve Veverské Bítýšce na Brněnsku, Havlíčkově Brodě a Chvalkovicích na Náchodsku. Loni spo-lečnost rozhodla o uzavření závodu v Mostě a přesunu výroby do Indie. Mos-tecký závod by měl být defi nitivně uza-vřen do konce letošního roku.

Slovnaft vyplatí nižší dividendu, bude mít nového šéfa Slovenská rafi nerie Slovnaft vyplatí akcio-nářům dividendu 3,19 eura, teda asi 96 Sk, na akcii. To je méně než loni, kdy dividenda činila 267 Sk, čili 8,86 eura, na akcii. Firma také oznámila, že z postu šéfa představenstva fi rmy odstoupil na vlastní

žádost bývalý guvernér slovenské cent-rální banky Marián Jusko a ve funkci ho nahradí generální ředitel a dosavadní místopředseda představenstva Oszkár Világi.

Podnik rozdělí na dividendách zhruba dvě třetiny loňského celkového čistého zisku 100,85 milionu eur (2,7 miliardy Kč). O rok dříve měla fi rma čistý zisk 218,08 milionu eur. Do rezervního fondu pod-nik vloží 0,15 procenta z čistého zisku, 34,9 milionu eur bude součástí nerozdě-leného zisku minulých let.

Valné shromáždění společnosti, které pro běhlo v druhé polovině dubna také opětovně zvolilo za člena představen-stva Ferenca Dénesa. Dalšími jeho členy se stali Sorina Baltata a Martin Kocourek, který je šéfem dozorčí rady českého energetického koncernu ČEZ.

Většinovým vlastníkem Slovnaftu je ma-ďarská ropná a plynárenská skupina MOL, která vlastní 98,4 procenta akcií rafi nerie. Zbytek kontrolují další fyzické a právnické osoby.


Koupě EVM pomohla Bochemii Group zvýšit tržby na 2,2 miliardy Kč Skupina kolem výrobce Sava a dalších čisticích a dezinfekčních prostředků Bo-chemie Group za loňský rok předběžně očekává konsolidované tržby 2,2 miliar-dy korun proti předloňským 1,9 miliardy. Nárůst je způsoben koupí maďarské fi r-my EVM a založením bulharské pobočky Bochemie Bulgaria. Firma již kvůli pokle-su zakázek na zahraničním trhu zrušila 25 pracovních míst. V současnosti za-městnává kolem 400 lidí.

Snižování stavů se mělo dotknout pře-vážně dočasně a sezonně zaměstnáva-ných pracovníků.

Firma v důsledku hospodářského zpo-malení odloží provozní investice s delší návratností. Kvůli posílení fi nanční stabi-lity nyní snižuje své úvěrové zatížení o čtvrtinu a současně navyšuje vlastní jmění. Základní kapitál společnosti se podle informací v obchodním rejstříku zvýšil upsáním nových akcií o 80 milionů na 320,9 milionu korun.

Bochemie má i v letošním roce v plánu posilovat svou pozici na středoevrop-ském a východoevropském trhu. Plá-novanou výši marketingových nákladů a in vestic do akvizičních záměrů proto management škrtat nebude.

„V současné ekonomické situaci Bochemie spatřuje především příležitost k urychlení expanze cestou dalších akvizic,“ uvedla firma, které se v roce 2008 dařilo zejména v Polsku a na Slovensku.

Polská dcera Bochemie Poland loni vyká-zala meziroční růst 21 procent, fi liálka na Slovensku si polepšila o 16 procent. Bo-chemie se snaží posílit svou pozici také ve Vietnamu, Bulharsku a dalších zemích, do kterých exportuje. Bochemie získává z vývozu více než 65 procent obratu.

Bochemie loni dokončila nákup význam-né maďarské fi rmy EVM, ale také prodala většinový podíl ve fi rmě Herbacos-Bo-farma italské skupině Recordati. Bohu-mínská fi rma patří investiční společnosti Benson Oak Capital (BOC) fi nančníka Gabriela Eichlera. Bochemie Group má fi liálky v Česku, na Slovensku, Polsku, Bulharsku, Vietnamu a v Turecku.

Česká rafinérská odstavila na 35 dní kralupskou rafinerii Společnost Česká rafi nérská v druhé po-lovině dubna zahájila pravidelnou od-stávku rafi nerie v Kralupech nad Vltavou. Výpadek výroby, který fi rma plánuje zhruba jednou za pět let, trval 35 dní a neomezil dodávky na trh. Během od-stávky v Kralupech byla v plném provo-zu rafi nerie v Litvínově.

Expedice zboží byla z Kralup zajištěna i během odstávky, využity byly disponi-bilní zásoby. Společnost tak chtěla zajis-tit zásobování českého trhu na startu motoristické sezony. Firma přerušení vý-roby využila nejen k pravidelné údržbě, ale také k provedení některých investič-ních akcí, které by měly zvýšit vý robu.

Česká rafi nérská provozuje dvě největší rafi nerie ropy v Česku, v Litvínově a v Kra-lupech. Obě rafi nerie mohou zpracovat ročně až 8,4 milionu tun ropy; více než dvě třetiny produkce představují auto-mobilové benziny a motorová nafta, zbytek pak topné oleje a plyny.

Zavedení šrotovného v Česku pomůže chemickému průmyslu minimálně Zavedení šrotovného v České republice by mělo na chemický průmysl minimální dopad. A to i přes to, že automobilový průmysl je s chemickým jednoznačně svázán, řekl to náměstek ministra prů-myslu a obchodu Erik Geuss.

Kvůli propojení chemického průmyslu s průmyslem automobilovým má ale na výrobce chemie vliv celosvětová krize, která postihla právě automobilový prů-mysl nejvíce. Podle předsedy Evropské sítě chemických regionů Reinera Hase-loff a je chemické odvětví široce rozlože-no a krize se týká především výroby plastů a gumy. „Díky šrotovnému se prů-mysl odráží od dna, kapacity výroby v Německu jsou na 80 až 90 procentech, což je při výkyvech v minulých letech té-měř normální stav,“ uvedl Haselhoff .

Podle nových informací sdružení vý-robců automobilů ACEA před dopady globální ekonomické krize údajně ne-zachránilo evropské automobilky ani šrotovné a ani následující prudký růst prodejů v Německu. V březnu se totiž

prodej nových automobilů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku pro-padl o devět procent.

Podle Geusse by se ale měla větší pozor-nost zaměřit na to, aby se zabránilo nad-měrným environmentálním požadav-kům, které mohou chemický průmysl vážně ohrozit. „Přílišné možné zvyšování environmentální regulace pro podniky může znamenat velký problém pro che-mický průmysl v Evropě. Může to ohro-žovat i existenci některých podniků,“ řekl.

Podle Haselhoff a je evropský trh che-mického průmyslu vzájemně závislý se světovým trhem, proto je v plánu vytvo-ření logistického propojení významných chemických regionů tak, aby si vzájem-ně pomáhaly a zvyšovaly konkurence-schopnost evropských podniků. V plánu jednání je i například udržení pracov-ních míst v době krize, o tom, jakou úlohu může sehrát chemický průmysl v ochraně klimatu a životního prostředí. Podle Geusse skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu při svém vzniku v roce 2007 měla za hlavní cíl zvyšování konkurenceschopnosti, ale nyní se jed-ná spíše o jejím udržení, protože ohro-žení pro chemický průmysl je celá řada.


Letecký průmysl

Obchodní letecká firma NetJets rozšíří své podnikání v Česku Obchodní letecká společnost NetJets Europe chce v Česku rozšířit své působe-ní. Firma má v tuzemsku v současné době zhruba 30 klientů z řad fi rem i jed-notlivců, v nejbližších letech chce jejich počet navýšit na zhruba 300.

Firma se zaměřuje na soukromou klien-telu, které nabízí podílové vlastnictví le-tounů. Zájemce tak za poplatek získá určitý počet letových hodin; při ceně od přibližně 66.000 eur (1,8 milionu Kč) za deset hodin ročně. Firma létá do většiny známých destinací a zaručuje se, že po zavolání klienta bude mít připravené le-tadlo k odletu do deseti hodin.

„Náš koncept je ziskový již od 25 klien-tů,“ řekl Weston. Dále dodal, že pokud fi rma získá 300 klientů, bude mít roční obrat mezi 300 až 400 miliony dolarů (šest až osm miliard korun).

Rozšíření působnosti společnosti v Čes-ké republice a širším regionu střední a východní Evropy bude mít na starosti viceprezident NetJets Europe Vadim Ho-riszny. V Praze, kam se přesunul ze svého

dřívějšího působiště v Paříži, kde zastá-val pozici viceprezidenta francouzské pobočky, bude nově řídit aktivity fi rmy v Česku.

Loni letecký přepravce v Česku uskuteč-nil více než 930 letů; nejvytíženější bylo letiště Ruzyně s více než 80 procenty všech operací.

NetJets Europe vznikl v roce 1996 s fi -nanční podporou Berkshire Hathaway Group známého miliardáře Warrena Buff eta. Podle údajů fi rmy má NetJets Europe 1600 klientů. Zaměstnává více než 1000 pilotů z 22 zemí. K dispozici má více než 150 leteckých strojů.

Vláda bude rozhodovat o firmách, které se budou dále ucházet o ČSA Vláda v demisi rozhodovala, které společ-nosti postoupí do dru hého kola privatiza-ce Českých aerolinií.

O privatizaci 91,51 procenta akcií Čes-kých aerolinií ve vlastnictví státu se ucházejí čtyři zájemci. Jde o konsorci-

um Unimex a Travel Service a dále fi r-my Odien, Air France-KLM a Darofan ze skupiny Aerofl ot.

Cena aerolinek se odhaduje kolem 4,5 miliardy Kč. Ve druhém kole privati-zace bude jediným výběrovým kriteriem nabídnutá cena. Nový majitel by měl být znám do konce září.

Boeing varoval před poklesem zisku za první čtvrtletí Americký strojírenský koncern Boeing varoval, že jeho zisk za první letošní čtvrtletí zhorší nižší prodejní ceny více, než předpokládal. Podnik zároveň uvedl, že musel snížit výrobu lukrativních vel-kokapacitních letadel, protože aerolinie za fi nanční a hospodářské krize nákup nových strojů omezují.

Koncern zveřejnil zprávu po závěru ob-chodování na burze a jeho akcie pak v mimoburzovním obchodování klesly o 3,6 procenta.

V počtu vyrobených letadel je Boeing druhý na světě, jedničkou je evropský Airbus. V odvětví se projevily potíže


osob ních i nákladních přepravců, kteří se potýkají s dopady klesající ekonomi-ky. V knize zakázek na trysková letadla Boeingu je tak více zrušených než no-vých objednávek.

24 zraněných se zdravotním doprovo-

dem. Po jednoduché úpravě na nákladní

verzi může C-295M přepravit tři lehká

terénní vozidla.

Uživatelé: Prvním zákazníkem, který

převzal letouny C-295, bylo v roce 2000

španělské vojenské letectvo. Nyní je

mají ve výzbroji i Finsko, Portugalsko

a Polsko, mimo Evropu pak Alžírsko,

Brazílie a Chile. Vedle transportní verze

existuje i typ C-295 Persuader určený

pro námořní hlídkovou službu, který

pro vozují ozbrojené síly Alžírska, Portu-

galska a Chile.

Ostatní: - Koncem ledna loňského roku hava-

roval jeden z polských strojů Casa

C-295M při pokusu o přistání u letiště

Miroslawiec východně od Štětína. Při

neštěstí, které zavinila chyba posádky

během manévru za špatného počasí,

zahynulo 20 lidí.

- Nedávno řešilo náhradu za sovětské

antonovy i slovenské letectvo, koncem

loňského roku v tendru, kterého se

účastnilo i evropské konsorcium EADS

s typem Casa C-295M, zvítězil italský

stroj Alenia C-27J Spartan.

Vizitka letounu Casa C-295M:

Charakteristika: Hornoplošník pohá-

něný dvěma turbovrtulovými motory,

určený k přepravě vojáků a nákladu.

Historie: Stroj vznikl vylepšením le-

tounu Casa CN-235, který poprvé vzlétl

už v roce 1983. Proti svému předchůdci,

vyvinutému ve španělsko-indonéské

spo lupráci, má model C-295M prodlou-

žený trup a výkonnější pohonné jed-

notky. Díky tomu unese o polovinu více

nákladu než starší typ. Modernizovaný

stroj, který nyní dostane i české vojenské

letectvo, se poprvé ocitl ve vzduchu

v roce 1998.

Rozměry a výkony: Délka 24,5 metru,

výška 8,6 metru, rozpětí křídel 25,81

metru. Užitečná hmotnost 9250 kg. Ces-

tovní rychlost 480 kilometrů za hodinu,

dolet 5630 kilometrů.

Kapacita: Kromě dvou pilotů může

stroj přepravovat 71 vojáků (v maximál-

ním rozvržení ještě o čtyři více) nebo

Kvůli cenám a nižší produkci snížil Bo eing předpokládaný zisk na akcii o 38 centů. Wall Street očekával zisk 1,19 dolaru, zatímco před rokem podnik vydělal na akcii 1,61 dolaru.

Boeing stanovuje pevné ceny za letadla zhruba rok před jejich dodáním a při vý-počtu se opírá o ekonomické indikátory. Nepříznivý vývoj světové ekonomiky v poslední době pro Boeing znamená, že jsou nyní počítané ceny nižší, než podnik dříve předpokládal.

Aerolinie od začátku roku zrušily za-kázky na 32 boeingů; všechny se týkají odklá daného modelu 787 Dreamliner. V nových zakázkách má přitom podnik 28 strojů různých typů. Znamená to čis-tou ztrátu čtyř strojů v knize zakázek.

Vláda souhlasí s nákupen čtyř transportních letadel pro armádu Vláda koncem dubna schválila pořízení čtyř transportních letadel Casa-295M vyráběných konsorciem EADS pro čes-kou armádu.


Potraviny a nápoje

Olomoucká mlékárna Olma se loni propadla do ztráty 214 milionů Kč Olomoucká mlékárna Olma se propadla v uplynulém roce do ztráty 214 milionů korun. V roce 2007 skončilo hospodaření druhého nejvýznamnějšího tuzemského výrobce mléčných výrobků čistým zis-kem 25,6 milionu korun. Podstatný podíl na loňské ztrátě měl pokles marže na vý-robcích, řekl v druhé polovině dubna fi -nanční ředitel mlékárny Martin Krystián. Olomouckou mlékárnu ovládla začát-kem roku skupina Agrofert Holding pod-nikatele Andreje Babiše.

„Loňskou ztrátu zapříčinil pokles prodej-ních cen výrobků znamenající pokles tr-žeb, což mělo dopad na vytvořenou marži, které klesla o 148 milionů korun. Dále se na provozním hospodářském vý-sledku projevila tvorba opravných polo-žek částkou 74 milionů korun,“ uvedl Krystián.

Představenstvo společnosti navrhne v sou vislosti s výsledkem loňského hos-podaření akcionářům snížení základ ního kapitálu fi rmy z dosavadních 236,2 mili-onu korun na 2,4 milionu korun. Po sní-žení by hodnota dosavadní tisíci ko-runové akcie Olmy klesla na jednu korunu.

Částku odpovídající snížení základního kapitálu, téměř 234 milionů korun, před-stavenstvo mlékárny hodlá využít na úhradu ztráty z minulých let. Ztrátou skon čilo hospodaření Olmy také v roce 2006. Po šesti ziskových letech ji tehdy vykázala ve výši 75,8 milionu korun.

Agrofert Holding se dostal do Olmy prostřed nictvím společnosti Milkagro, které patří 50,75 procenta akcií mlé-kárny. „V současné době Agrofert vlastní již zhruba 90 procent akcií Milkagra a vý-kupy pokračují,“ řekl ředitel zemědělské divize Agrofertu a člen představenstva Olmy Jaroslav Faltýnek.

Dalších 42,54 procenta akcií mlékárny vlastní nově dceřiná společnost Milkag-ra, fi rma Milkagro majetková. Podíl zís-kala koupí akcií, které původně vlast-nila společnost Eligo. Milkagro mělo na akcie Eliga předkupní právo. Agfrofert tak vlastní prostřednictvím svých fi rem více než 93 procent akcií Olmy.

Podporu zemědělců a potravinářů chce PGRLF spustit koncem dubna Programy Podpůrného a garančního rol-nického a lesnického fondu (PGRLF) na podporu zemědělců i zpracovatelů po-stižených hospodářskou krizí by měly být spuštěny na přelomu dubna a květ-na. Původně měli zemědělci a potravi-náři mít možnost čerpat fi nanční pomoc ve výši 2,6 miliardy korun již během dubna. Start programů však zbrzdil chy-bějící souhlas Evropské komise.

Podle ministra zemědělství Petra Vorlíč-ka se při notifi kaci programů v Bruselu objevily technické potíže, které způsobi-ly zpoždění jejich startu.

„Ukazuje se, že ministerstvo zemědělství není schopno tomuto závazku časově dostát. I když vláda už schválila uvolnění těchto více než dvou a půl miliard korun, nedokázala zatím zprocesovat notifi kaci u evropské komise,“ uvedl na konci břez-na stínový ministr zemědělství Michal Hašek (ČSSD).

Podobně komentoval zpoždění zahájení programu také prezident Agrární ko-mory Jan Veleba. „Ukázalo se, že ministr (Petr Gandalovič) celý program neměl připravený a dával falešné naděje,“ uvedl. Podle Veleby je únosné, pokud podpůrné kroky začnou do tří týdnů. Pří-padný posun by negativně zasáhl vý-znamnou část zemědělců, dodal.

Provozní úvěry z PGRLF mají tuzemským zemědělcům pomoci vyrovnat se s do-pady ekonomické krize. V jejím důsledku se snížila ochota bank poskytovat far-mářům provozní úvěry. Agrární sektor navíc trápí již několik měsíců nízké vý-kupní ceny mléka, které podle farmářů nepokrývají jejich výrobní náklady. Kvůli

loňské nadprůměrné úrodě stagnuje také trh s obilím, jehož výkupní ceny jsou také výrazně nižší. Zhruba o pětinu se loni meziročně snížily stavy prasat, které byly v prosinci na nejnižší úrovni od roku 1948.

Problémy vzniklé fi nanční krizí před ča-sem avizovali také potravináři. Ti prý mají potíže při jednání s bankami a zís-kávání úvěrů. Stěžují si také na sílící tlak ze strany obchodních řetězců, které je zejména nutí k dalšímu snižování výrob-ních cen.

Tuzemští vinaři letos na přeměnu vinic dostanou 71 milionů korun Tuzemští vinaři mohou po téměř roční pauze opět žádat o dotace na restruktu-ralizaci a přeměnu vinic. Na letošní rok je pro ně vyčleněno 71 milionů korun. V polovině dubna to řekl mluvčí Státní-ho zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Vladimír Voráček. Finanční podpo-ru do maximálně 75 procent skutečných nákladů mohou vinaři použít na změnu odrůdové skladby vinice, výsadbu no-vých keřů vinné révy nebo na jejich ochranu před škůdci. Nově lze podávat žádosti také v rámci Společné organi-zace trhu (SOT) a to na pořízení lisů nebo fi ltrů.

„Reforma společného trhu s vínem v loň-ském roce zrušila všechny do té doby platné evropské právní předpisy, podle kterých bylo možné vyplácet podporu na restrukturalizaci vinic. Žádosti podle starých pravidel šlo podávat pouze do konce únoru, přesto byla loni vyplacena 440 žadatelům rekordní částka 331 mi-lionů korun,“ řekl Voráček. V roce 2007 vy platil fond 90 milionů korun, v před-cházejících dvou letech pak zhruba 25 mi li onů.

Loni v březnu vláda schválila nařízení, na základě kterého byl spuštěn příjem žá-dostí podle nové evropské legislativy. Žádosti o podporu na restrukturalizaci vinic pro vinařský rok 2008/2009 šlo po-dávat do konce dubna. Žádosti o pod-poru na investice v rámci SOT pro vinař-ský rok 2009/2010 pak od 1. června do konce srpna. Kromě pořízení nového lisu na hrozny nebo fi ltru na víno lze do-


tace použít také na nákup speciální kvasné nádoby pro získávání červeného vína s aktivním zařízením k potápění matolinového klobouku.

Reformu trhu s vínem schválila Evropská unie na konci loňského dubna, platit za-čala v srpnu. Mezi hlavní změny, které reforma přinesla, patří likvidace někte-rých vinic, zrušením dotací na destilaci přebytků či postupné rušení omezují-cího systému práv na výsadbu nových vinic. Zákaz doslazování vína řepným cukrem, kterého se obávali čeští vinaři, nakonec z reformy vypadl. Tuzemským vinařům přinesla především větší dotace na restrukturalizace vinic. Letos se díky ní navýšily podpory z původně plánova-ných 40 milionů korun na 75 milionů ko-run, od roku 2015 by se dotace měly zvý-šit až zhruba 130 milionů korun.

Návštěvníci minipivovarů chtějí každé dva měsíce nové pivo Každý měsíc nové pivo chtějí nároční konzumenti českých minipivovarů. Pi-vovarský dvůr Plzeň tuto frekvenci sice nestíhá, ale do dvou tří měsíců nové pivo připraví. V druhém dubnovém týd-nu začal čepovat světlý „Velikonoční 15° speciál“ připravený ze tří druhů sla-du – světlého, karamelového a nejvíce z mnichovského. Chuť má podobnou vídeň ským pivům s typickou plzeňskou hořkostí, sdělil manažer Petr Míč.

Velikonoční piva nabízejí nyní v regionu také minipivovary v Chyších a Stříbře. Jejich móda začala před 15 lety, odkdy vznikaly minipivovary, jejichž výroba je velmi fl exibilní. Předtím měly velké pi-vovary v ČR občas v nabídce jarní piva, tzv. březňáky.

„Pivo má velmi specifi ckou recepturu, kterou si chráním,“ řekl sládek Petr Krýsl. Nápoj se chmelí za tepla i za studena více než třikrát, řada českých piv je chmelená jen dvakrát. Míč uvedl, že čer-nická metoda je v ČR raritou a výrobci se snaží know-how od Pivovarského dvora získat. „Na Jarní ceně českých sládků ve Zvíkově nabízeli konkurenti našemu slád-kovi práci,“ řekl Míč.

Několikanásobné chmelení je podle Krýsla velmi nákladné, výroba je složi-tější. „Chmelu se musí dávat víc a navíc velmi přesné množství. Náročnější je také fi ltrace,“ dodal.

„Lidé stále hledají nové druhy piv. Už tý-den po zeleném pivu svatého Patrika se ptali, kdy vyrobíme další druh. Chtějí ho do měsíce,“ řekl Míč. Za necelé dva roky nabídl minipivovar konzumentům 21 druhů piv od nakouřeného přes ka-nabisové po borůvkové.

„Velikonoční pivo je podle výrobce jarní, krásné a vzdušné. Je k němu nutné veli-konoční menu,“ řekl šéfkuchař minipivo-varu Václav Pach. Pivovar proto nabízí kromě tradiční nádivky a tlačenky, hlav-ně výrobky z „mladých mas“ – jehněčího, telecího, kachen a kuřat.

„První vánoční speciál nám před 1,5 rokem vydržel několik týdnů, loni čtyři dny,“ řekl Míč. O zahájení výroby nového nápoje informuje pivovar na internetových strán-kách, aby si lidé mohli naplánovat cestu do Plzně. O velikonočním pivu se lidé do-zvěděli před měsícem a ihned poté si začali zamlouvat stoly, pivo, etikety i tác-ky, kterých minipivovar vyrobí pouze ně-kolik set kusů pro sběratele.

PepsiCo nabízí za odkup akcií dvou hlavních stáčíren 6 mld. USD Americký nápojový gigant PepsiCo nabí-zí zhruba šest miliard dolarů (123,7 mili-ardy Kč) za odkup akcií svých dvou nej-větších stáčíren a plníren, Pepsi Bottling Group a PepsiAmericas, které dosud ne-vlastní. Cílem tohoto kroku je sjednoce-ní těchto aktivit a získání kontroly až nad 80 procenty objemu nápojů distribuo-vaných v Severní Americe.

PepsiCo nabízí za jednu akcii Pepsi Bott-ling 29,50 dolaru a za akcii PepsiAmeri-cas 23,27 dolaru. Nabídka je částečně v ho tovosti a částečně v akciích PepsiCo.

Společnost si od převzetí svých stáčíren slibuje roční úspory před zdaněním až 200 milionů dolarů. Dohoda by také měla zvýšit zisk na akcii nejméně o 15 centů.

PepsiCo také uvedla, že její výsledky za první čtvrtletí byly lepší než se čekalo. Zisk na akcii stoupl o tři procenta a pří-jmy klesly o jedno procento na 8,26 mili-ardy dolarů. Společnost také potvrdila předchozí výhled na letošní rok, avšak poznamenala, že nezahrnuje dopad na-vrhované nabídky na převzetí akcií ve stáčírnách a plnírnách.

Ministři G8 volají po vyšší produkci potravin, aby bylo pro chudé Ministři zemědělství skupiny vyspělých ekonomik G8 vyzvali k vyšší světové pro-dukci potravin, aby byla zajištěna výživa pro chudé. Zástupci chudých ale litují, že skupina po třídenním zasedání nepřišla s konkrétními kroky.

Ministři odsoudili protekcionismus na trhu se zemědělskými produkty a zdů-raznili důležitost pravidel v mezinárod-ním obchodu s nimi. Slíbili, že přezkou-mají kolísání cen na trzích s komoditami a zmínili, že je potřeba vypracovat studii o koordinování pohybu světových zásob komodit.

Slib odstranit hlad, kterým trpí miliony lidí ve světě, bude ale těžší splnit, když globální ekonomiku postihla fi nanční krize. Obavy z nedostatku potravin pro-to budou přetrvávat kvůli kolísání cen a citlivé bilanci mezi nabídkou a poptáv-kou, dodávají ministři.

„Rozšířená podpora zemědělství, po níž volá tento dokument, se musí stát reali-tou, a to rychle,“ uvedl prezident Mezi-národního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD) Janayo Nwanze. „Spokojenost dvou miliard lidí, kteří žijí z malých farem v rozvíjejících se zemích, na tom závisí,“ dodal.

Na nedostatek účinných kroků ze sum-mitu si stěžovala například organizace Oxfam pro mezinárodní pomoc. „Mi-nistři se nebývale doznali ke kolektiv-nímu selhání,“ uvedl italský poradce di-vize Oxfam Internastional Chris Leather.

Vedle ministrů zemědělství skupiny G8, kteří se tak sešli poprvé, byli na summitu jejich kolegové z Brazílie, Číny, Indie, Mexi ka, Jihoafrické republiky, Argentiny, Austrálie a Egypta. G8 tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Ně-mecko, Rusko a Spojené státy. Zúčastnili se i zástupci Evropské komise a několika organizací OSN.


Svět, Evropa a my

Severní Korea v polovině dubna označila šestistranné rozhovory o svém

jaderném programu za zbytečné a oznámila, že z nich odstoupí a ob-

noví aktivity ve svém jaderném zařízení. Čína, Rusko, ale i Japonsko

vyzvaly v reakci na to KLDR, aby se vrátila k jednání o denuklearizaci

Korejského poloostrova. První komentáře vidí v prohlášení Pchjong-

jangu „obvyklé harašení zbraněmi“, po němž se ale mnoho nezmění.

Severní Korea poté v reakci na odsuzující deklaraci Rady bezpečnosti

OSN uvedla, že posílí sebeobranné jaderné zastrašování. Zváží prý také

výstavbu lehkovodního jaderného reaktoru. Pchjongjang tak odpově-

děl na usnesení RB OSN, které jednomyslně odsoudilo nedávné vypuš-

tění rakety dlouhého doletu Severní Koreou, a prodloužilo sankce proti

tomuto izolovanému komunistickému státu.

Severokorejské ministerstvo zahraničí v prohlášení citovaném agen-

turou KCNA „rezolutně odsoudilo“ akci OSN, která podle něj „bezuzd-

ně porušuje“ svrchovanost země a „krutě ponižuje“ lidskou důstoj-

nost.

„Nemáme jinou možnost, než do budoucna posílit své jaderné zastra-

šování, abychom mohli čelit dodatečným vojenským hrozbám nepřá-

telských sil,“ citovala z prohlášení agentura Reuters.

Šestistranné rozhovory, na nichž se s KLDR podílí Čína, Japonsko, Rus-

ko, Jižní Korea a Spojené státy, už nejsou podle Pchjongjangu zapotře-

bí. „Nebudeme se už nikdy takových rozhovorů účastnit a nebudeme

se cítit vázáni žádným rozhodnutím přijatým v rámci těchto jednání,“

citovala z komuniké agentura AFP.

Nejmenovaný činitel americké vlády označil rozhodnutí KLDR za „ne-

šťastné“, jelikož „bude ještě více izolovat Severní Koreu od ostatního

mezinárodního společenství a Severní Korea se s tím bude muset vypo-

řádat“, prohlásil.

Čína, která rezoluci RB OSN také schválila, ačkoli podle většiny názorů

stojí severokorejskému režimu nejblíže, dnes na prohlášení Pchjon-

gjangu reagovala výzvou ke klidu a zdrženlivosti.

„Doufáme, že všechny zúčastněné strany projeví klid a zdrženlivost s cí-

lem spolupracovat na zachování šestistranných rozhovorů,“ prohlásila

mluvčí čínské diplomacie Ťiang Jü.

Politování nad reakcí KLDR vyjádřilo i Rusko. „Nehledě na všestranné

emoce v této věci, šestistranná jednání musejí velmi brzy pokračo-

vat s cílem dosáhnout denuklearizace Korejského poloostrova, které

si přejí všichni zúčastnění,“ prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Také japonská vláda „se vší rozhodností“ vyzvala Pchjongjang, aby

akcep toval rezoluci 1718 RB OSN a obnovil stagnující šestistranná jed-

nání o svém jaderném programu.

Rezoluce 1718 RB OSN byla vydána v roce 2006 v reakci na severoko-

rejskou zkoušku jaderné bomby. Světová organizace v ní KLDR zakazuje

jakýkoli další test atomových explozí nebo startů dálkových raket.

Podle mluvčího Bílého domu Roberta Gibbse prezident Barack Obama

prohlásil dokument OSN za „jasné a jednotné poselství“, že akce Se-

verní Korey byla ilegální a bude mít reálné následky.

Plné obnovení provozu v reaktoru v Jongbjonu, kterým KLDR pohrozila,

by podle odborníků mohlo trvat až jeden rok. Opětné zahájení výroby

koncentrovaného (zbrojního) plutonia z vyhořelého reaktorového pa-

liva by si však podle specialistů mohlo vyžádat jen tři měsíce, napsala

agentura Reuters. „Severokorejská prohlášení jsou vždy směsí blufu

a reálných hrozeb, myslím však, že tentokrát jsou hrozby (obnovení

jaderné výroby) reálnější než jindy,“ řekl agentuře čínský bezpečnostní

expert z pekingské univerzity Š‘ Jin-chung. „Obávám se, že dnešního

prohlášení se budou držet nejméně několik příštích měsíců,“ dodal.

Šestistranné rozhovory byly zahájeny v roce 2003 s cílem přimět KLDR,

aby se vzdala svého jaderného programu výměnou za výraznou ener-

getickou pomoc. Pchjongjang v roce 2007 přistoupil na to, že odstaví

reaktor v Jongbjonu a zpřístupní informace o všech svých jaderných

zařízeních. Výměnou za to měl získat energetickou pomoc v podobě mi-

lionu tun topného oleje a výmaz z amerického seznamu zemí podpo-

rujících terorismus. Letos v lednu ale oznámil, že zachová své ja derné

zbraně tak dlouho, dokud Spojené státy budou vlastním jaderným

arze nálem podporovat Jižní Koreu.

KLDR oznámila, že odstoupí z jednání o svém jaderném programu


Rozhovory s KLDR o jaderném programu začaly před téměř šesti letyVývoj dění kolem severokorejského jaderného programu:

21. října 1994 – Pchjongjang zmrazil civilní jaderný program v rámci

dohody, kterou v Ženevě podepsal s USA výměnou za dodávku dvou leh-

kovodních jaderných reaktorů k civilním účelům a topné nafty. Program

na dodávku reaktorů byl defi nitivně ukončen 31. května 2006 kvůli ne-

ochotě KLDR spolupracovat.

29. ledna 2002 – Americký prezident George Bush označil Severní

Koreu spolu s Íránem a Irákem za „osu zla“, která se snaží získat zbraně

hromadného ničení.

17. října 2002 – USA oznámily, že KLDR byla pod tlakem důkazů nuce-

na přiznat, že pokračovala řadu let v tajném programu vývoje jaderných

zbraní nehledě na dohodu z roku 1994. Následně USA, EU, Jižní Korea

a Japonsko schválily zastavení dodávek topné nafty KLDR kvůli porušení

dohody z 1994.

21. prosince 2002 – KLDR odpečetila jaderný komplex Jongbjon a od-

pojila kamery Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Do

konce roku vyhostila inspektory OSN, kteří zařízení dle Smlouvy o nešíře-

ní jaderných zbraní (NPT) monitorovali.

10. ledna 2003 – Severní Korea odstoupila od NPT.

27.–29. srpna 2003 – První šestistranné rozhovory o jaderném pro-

gramu KLDR v Pekingu. Skončily bez zásadní dohody.

10. února 2005 – Pchjongjang ofi ciálně oznámil, že má jaderné zbraně,

a to na sebeobranu proti snaze USA izolovat KLDR.

19. září 2005 – KLDR na šestistranných jednáních v Pekingu slíbila, že se

vzdá programů vývoje jaderných zbraní a znovu přistoupí k NPT výměnou

za právo na mírové využívání jaderné energie, dodávky ropy a elektřiny

a bezpečnostní záruky. Vzápětí KLDR odmítla závazky dodržet.

5. července 2006 – Severní Korea provedla zkoušku několika raket,

včetně obávané mezikontinentální střely Tepodong-2.

9. října 2006 – KLDR provedla první test jaderné bomby. Japonsko poz-

ději oznámilo, že test byl neúspěšný. RB OSN schválila sankce vůči KLDR;

ta to označila za vyhlášení války.

13. února 2007 - Další kolo šestistranných rozhovorů skončilo dohodou:

KLDR souhlasila s uzavřením komplexu v Jongbjonu a vstupem inspekto-

rů. Na oplátku měla dostat od Jižní Koreje, Číny, USA a Ruska 50.000 tun

těžkého topného oleje, či hospodářskou, potravinovou či jinou humani-

tární pomoc.

14. července 2007 – KLDR uzavřela hlavní jaderný komplex v Jongbjo-

nu. Inspektoři MAAE to potvrdili o dva dny později.

31. prosince 2007 – KLDR podle USA nepředložila soupis všech jader-

ných aktivit (zavázala se k tomu při rozhovorech).

27. června 2008 – KLDR odstřelem před televizními kamerami zničila

chladicí věž svého hlavního reaktoru v Jongbjonu.

12. července 2008 – Na šestistranných rozhovorech dohodnut mecha-

nismus ověřování tvrzení KLDR o jejím jaderném programu.

11. srpna 2008 – USA oznámily, že zatím nevymažou Severní Koreu ze

seznamu zemí podporujících mezinárodní terorismus.

26. srpna 2008 – Pchjongjang zastavil rozebírání jaderných zařízení.

8. října 2008 – KLDR odpálila dvě rakety středního doletu do Žlutého

moře. Následující den informovala jihokorejská média, že KLDR rozmís-

tila na svém západním pobřeží více než desítku raket.

11. října 2008 – Spojené státy vyřadily Severní Koreu ze svého seznamu

zemí podporujících terorismus. KLDR následně oznámila, že obnoví pro-

ces demontáže svých jaderných zařízení.

8. prosince 2008 – V Pekingu začalo další kolo šestistranných rozho-

vorů; dva dny nato oznámeno, že uvízly ve slepé uličce.

5. dubna 2009 – KLDR vypustila raketu dlouhého doletu; měla údajně

vynést do vesmíru satelit, což se nepodařilo. Podle RB OSN tím byla po-

rušena rezoluce z roku 2006; vzhledem k blízkosti technologií lze start

považovat za test balistické střely.

13. dubna 2009 – RB OSN jednomyslně odsoudila vypuštění rakety

z počátku měsíce a rozšířila vůči KLDR sankce.

14. dubna 2009 - KLDR označila šestistranná jednání o svém jaderném

programu za zbytečné a oznámila, že z nich hodlá odstoupit.


Svět, Evropa a my

Rusko je prý schopno zneškodnit rakety, jako byla severokorejská Ruská armáda je s to sestřelit rakety, jako byla ta, kterou o víkendu

odpálila Severní Korea.

Vyspělé raketové protivzdušné systémy S-300, které jsou pilířem

ruské protivzdušné obrany, jsou schopny sestřelovat jak letouny,

tak balistické rakety.

Síly protivzdušné obrany na Dálném Východě mají prostředky

schopné sestřelit rakety, jako byla ta, kterou odpálila Severní

Korea.

KLDR tvrdí, že vyslala do vesmíru raketu nesoucí komunikační dru-

žici. Svět to ale označil za test rakety dlouhého doletu a Severní

Koreu za to vesměs kritizoval.

Vrchní velení ruské armády v pondělí oznámilo, že severokorejské

raketě se nepodařilo satelit na oběžnou dráhu umístit. Moskva tak

potvrdila předchozí prohlášení USA a Jižní Koreje, podle jejichž

zjištění spadly všechny stupně rakety do oceánu. Zbrojní experti

však upozorňují, že vypuštění rakety nelze z technického hlediska

považovat za neúspěch, protože doletěla dvakrát dál než dosavadní

severokorejské střely.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Andrej Něstěrenko varoval

před jakýmikoli novými sankcemi namířenými proti KLDR. Ty by

podle něj mohly uškodit snaze mezinárodního společenství přimět

Pchjongjang k zastavení jaderného programu.

„Přitvrzení sankcí by mohlo mít opačný důsledek a mohlo by napá-

chat nenapravitelné škody na šestistranných jednáních, ještě více

izolovat a popudit Severní Koreu a vyprovokovat ji k neúměrným

odvetným krokům,“ řekl Něstěrenko.

Podle Putina obnovit vojenskou spolupráci s Irákem je možnéDodávky ruských zbraní do Iráku se brzy opět mohou stát realitou.

Vyplynulo to z jednání předsedů vlád obou zemí Vladimira Putina

a Núrího Málikího, který byl v Rusku od začátku druhého dubno-

vého týdne na třídenní návštěvě. Ale o návratu ruských fi rem do

Iráku a sporu o dřívější kontrakty ruských ropných fi rem z éry

Saddáma Husajna se má dále jednat.

„Zaznamenali jsme zájem iráckých partnerů o obnovení vojenské

a vojensko-technické spolupráce. Jednání se nalézají ve stadiu

praktických kontaktů. Předpokládám, že obnovení (této spolu-

práce) v plném objemu je naprosto reálné,“ prohlásil ruský premiér

po jednání se svým protějškem.

Těsně před návštěvou byla oznámena dohoda o dodávce 22 ruských

vrtulníků Mi-17 do Iráku a Bagdád se prý zajímá také o ruské tan-

ky a transportéry, protože Iráčané už mají zkušenosti se sovětskou

výzbrojí z dob Saddáma Husajna. Tehdy Moskva patřila k hlavním

dodavatelům zbraní irácké armádě.

Hlavní otázkou první návštěvy iráckého premiéra v Moskvě se však

jeví návrat ruských fi rem do Iráku. Moskva si totiž přeje obnovit

kontrakty, které byly zpochybněny po pádu režimu Saddáma

Husaj na, jako například kontrakt společnosti Lukoil v hodnotě

3,4 miliardy dolarů na těžbu z iráckých ropných polí. O návrat

do Iráku usilují i další ruské společnosti.

Ruský ministr energetiky Sergej Šmatko uvedl, že otázku obnovení

ropných kontraktů uzavřených v dřívější éře brzy posoudí pracovní

skupina představitelů obou zemí. Iráčané podle Šmatka také ujis-

tili, že vytvoří pro ruské fi rmy rovnoprávné podmínky v iráckých

tendrech, bez preferování ostatních zájemců o těžbu z iráckých

nalezišť. Bagdád rovněž nabídl účast na modernizaci iráckých elek-

tráren.

Podle Putina zakrátko ruská vládní delegace navštíví Irák, aby po-

kračovala v dalších jednáních. „Domluvili jsme se, že v nejbližší

době se uskuteční zasedání mezivládní komise, což umožní urychlit

součinnost a kontakty na úrovni expertů,“ dodal Málikí.

Moskva ve snaze usnadnit návrat ruských firem do Iráku loni

v únoru odepsala většinu iráckého dluhu, ale podle listu Kom-

mersant se věc nepohnula z místa. „Rozhodnutí odepsat 11 miliard

dolarů dluhu zemi těžící ropu bez jakýchkoliv záruk bylo napros-

to podivné,“ řekl listu Michail Krutichin z Rus-Energy. „USA si své

zájmy v Iráku pečlivě obhospodařují, takže ruské fi rmy mohou jen

sbírat drobky po Američanech,“ dodal.

Bagdád však nyní potřebuje podporu Moskvy kupříkladu při zru-

šení některých sankcí OSN, které přežívají ještě z Husajnovy éry,

anebo při dodávkách zbraní, a proto podle Kommersantu nyní zá-

ležitost vypadá nadějněji.


Rusko vybuduje do dvaceti let 26 nových jaderných reaktorů Rusko do roku 2030 vybuduje 26 nových reaktorů jaderných elek-

tráren. Tím by se měl podíl elektřiny z jádra v ruské energetické síti

zvýšit z dosavadních 16 procent na asi 33 procent. Prohlásil to dnes

premiér Vladimir Putin na vystoupení ve městě Udomlja nedaleko

Moskvy.

Ruský státní jaderný koncern Rosatom dostane v této souvislosti sub-

venci ve výši 50 miliard rublů (asi 30 miliard Kč), oznámil Putin. Vláda

podle něj v příštích měsících upřesní, které projekty jaderné ener-

getiky a jaderných zbrojních programů bude subvencovat. Nehledě

na fi nanční krizi se ale Rusko dříve formulovaných plánů nevzdá,

zdůraznil premiér.

Počátkem března se Rosatom a německý energetický koncern Sie-

mens dohodly na vytvoření společného podniku, který by vyráběl

lehkovodní reaktory na bázi ruské technologie VVER (z ruského vodo-

vodní energetický reaktor, česky tlakovodní reaktor). Podílnické fi rmy

očekávají, že společnou výrobou obsadí asi třetinu světového trhu

s elektrárenskými jadernými reaktory. První projekt společ ného pro-

gramu Rosatom-Siemens by mohl být realizován u Kaliningradu,

dřívějšího Královce v ruské enklávě mezi Polskem a Litvou.

Americká vláda nakoupí od amerických automobilek 17.600 vozů Americká vláda chce do 1. června nakoupit od domácích automo-

bilek zhruba 17.600 vozů. Zvolí si ale takové automobily, které

jsou úsporné a šetrné vůči životnímu prostředí. Prezident Barack

Obama už dříve řekl, že domácí automobilový sektor podporuje

a má zájem na tom, aby odvětví jako celek bylo co nejzdravější.

Nové automobily budou součástí vozového parku, který má vláda

k dispozici. Administrativa bude vozy nakupovat u automobilek

General Motors, Chrysler a Ford, tedy u výrobců, kteří se potýkají

s vážnými problémy a po vládě vyžadují fi nanční podporu. Všechny

zmíněné automobilky mají s vládou už z dřívějška uzavřené doda-

vatelské smlouvy.

„Podle slibu, který jsme dali americkému automobilovému sektoru,

jsem administrativu pověřil, aby použila prostředky dle příslušného

zákona o podpoře ekonomiky a nakoupila novou fl otilu úsporných

vládních vozidel, abychom podpořili poptávku v amerických auto-

mobilkách a pomohli ekonomice,“ řekl Obama.

OPEC letos může za prodej ropy utržit kolem 476 miliard dolarů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) by letos mohla za prodej

ropy utržit kolem 476 miliard dolarů (asi 9,71 bilionu Kč). Předpo-

vídá to americký Úřad pro energetické informace (EIA), který je

statistickým odborem tamního ministerstva energetiky. Znamená

to, že OPEC letos neutrží ani polovinu toho, co loni.

Nová prognóza úřadu EIA je ale příznivější než ta původní. Ceny

ropy jsou totiž v současné době zatím vyšší, než s jakými úřad pů-

vodně počítal. Ještě před měsícem úřad EIA předpovídal, že OPEC

za vývoz ropy letos utrží zhruba o 93 miliard dolarů méně.

Díky loňskému růstu cen ropy, kdy se barel referenčního kontrak-

tu na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate (WTI) pře-

chodně vyšplhal nad 147 dolarů, OPEC za prodej ropy loni získal

rekordních 970 miliard dolarů (asi 19,8 bilionu Kč).

Prognóza na příští rok předpokládá, že OPEC by mohl za vývoz

ropy utržit asi 598 miliard dolarů.

Očekává se totiž, že globální ekonomika už bude z nejhoršího

venku, a znovu se tudíž začne zvyšovat poptávka po surovinách

a komoditách, včetně ropy.

Když úřad EIA loni zpracovával prognózu, kolik peněz kartel OPEC

získá z prodeje ropy v letošním roce, opíral se ještě o rekordní ceny

suroviny. Na tom základě předpověděl, že OPEC by letos mohl zís-

kat 1,3 bilionu dolarů, což by byl další rekord. Na podzim, kdy už

měla světová ekonomika problémy, se ale ceny ropy začaly prudce

snižovat.

Americká ropa se loni v červenci prodávala i za více než 147 dolarů,

ale ještě do konce roku zlevnila pod 33 dolarů. V posledních

týdnech se její cena začala postupně zvyšovat a stabilizovala se

v pásmu 47 až 54 dolarů za barel. Podle prognóz na letošní rok by

cena ropy měla v průměru činit kolem 53 dolarů za barel.

EIA ve své pravidelné měsíční zprávě snížila odhad poptávky po

ropě na letošní rok o 180.000 na 84,09 milionu barelů denně. Letos

by se tak mělo v celém světě denně spotřebovávat asi o 1,36 milio-

nu barelů ropy méně než v roce 2008. S nižší poptávkou však počítá

i Mezinárodní agentura pro energii (IEA) i samotný OPEC.


Svět, Evropa a my

Šéfové Yahoo a Microsoftu údajně jednali o navázání spolupráceŠéfové amerických technologických fi rem Yahoo! a Micro-

soft spolu údajně jednali o navázání spolupráce mezi oběma

podniky. Informace se v minulých dnech objevila v několika

zdrojích, a oživila tak spekulace, že fi rmy se vracejí k jednání

o sloučení části svých aktivit. Obě fi rmy už několikrát jednaly

o vytvoření aliance a hovořilo se rovněž o fúzi, z jednání ale zatím

vždy sešlo kvůli fi nancím.

Zprávu o údajné schůzce nejvyšších šéfů nechtěl komentovat

mluvčí ani jedné z fi rem. Informace se objevila v americkém listě

The New York Times a na blogu All Things Digital listu The Wall

Street Journal. V obou případech je schůzka popsána jako před-

běžná a neofi ciální.

Jeden ze scénářů budoucí spolupráce podle AP předpokládá, že

Microsoft by prodával reklamu na vyhledávači Yahoo!. Společ-

nost Yahoo! by naopak pro Microsoft organizovala jeho zobrazo-

vanou reklamu.

Schůzka nejvyšších představitelů znamená jeden z nejvýznam-

nějších posunů v jednání od loňského roku, kdy vedení Yahoo!

odmítlo nabídku na převzetí od Microsoft. Ten za Yahoo! tehdy

nabízel 47,5 miliardy dolarů (zhruba 969 miliard Kč v dnešním

kurzu), Yahoo! ale nabídku považovalo za nepřátelskou, převážně

kvůli tomu, že fi rma sama sebe ocenila mnohem výše.

Když se Microsoft snažil o převzetí Yahoo!, myslel především

na to, že by sloučený podnik mohl lépe konkurovat společnosti

Google v oblasti vyhledávání hesel na internetu a s ním souvi-

sející reklamy.

Zakladatel a někdejší ředitel Yahoo! Jerry Yang nabídku Micro-

softu odmítl a naopak prosadil v oblasti reklamy na internetu

těsnější spolupráci s Googlem. Když antimonopolní orgány tako-

vou dohodu zpochybnily, Yang chtěl s Microsoftem začít znovu

jednat, ale šéf Microsoftu Steve Ballmer už ztratil zájem.

Yang v listopadu odstoupil z čela Yahoo! a na jeho místo letos

v lednu nastoupila Carol Bartzová. Ballmer v březnu řekl, že od

nástupu Bartzové do vedení Yahoo! s ní hovořil jen jednou, prý

aby jí pogratuloval k jmenování a řekl jí, že někdy v budoucnu by

rád hovořil o navázání spolupráce.

Průmyslová výroba v EU meziročně rekordně klesla o 17,5 procenta Průmyslová výroba se v Evropské unii v únoru meziročně propadla

o rekordních 17,5 procenta. V eurozóně, tedy unijních zemích pla-

tících eurem, klesla dokonce o 18,4 procenta. Vyplývá to z odhadů,

které v druhé polovině dubna zveřejnil Evropský statistický úřad

(Eurostat). Jde o nejhlubší propad od roku 1990, kdy se tento údaj

sleduje.

V Česku meziroční pokles v únoru podle statistiků činil 20,3 pro-

centa. Vůbec největší propad v tomto směru zažily Estonsko (přes

30 procent), Lotyško (více než 24 procent) a Španělsko (22 procent).

Na citelném propadu průmyslové výroby se výrazně projevují dopa-

dy současné fi nanční a hospodářské krize, která podle řady expertů

nemá v poválečné historii EU obdoby. Řada podniků uzavírá kvůli

krizi své továrny či omezuje provoz. Odkládají se také investice.

Proti letošnímu lednu pokles v celém sedmadvacetičlenném bloku

představoval 1,9 procenta. V eurozóně, kde se snižuje již šestý mě-

síc za sebou, to byl pokles o 2,3 procenta.


Světová ekonomika letos klesne o 1,3 procentaSvětová ekonomika letos klesne asi o 1,3 procenta, což bude nejhorší

vývoj od druhé světové války. Předpověděl to dnes Mezinárodní mě-

nový fond (MMF), který před jarním zasedáním MMF a Světové banky

zveřejnil aktualizaci Globálního ekonomického výhledu. Podle fondu by

se globální ekonomika měla už příští rok vrátit k růstu, který by se měl

pohyboval kolem 1,9 procenta.

„Globální ekonomika je v hluboké recesi, kterou způsobila masivní fi -

nanční krize a náhlá ztráta důvěry,“ píše se ve zprávě měnového fondu.

Rozsáhlá stimulační opatření, jimiž se vlády snaží na krizi reagovat,

podle fondu situaci zatím stabilizovala jen částečně.

„Že se MMF dívá na výhled globální ekonomiky značně pesimisticky,

bylo jasné už z prohlášení různých představitelů této organizace v po-

slední době. Je ovšem pozoruhodné, že fond přichází se svým scénářem

v době, kdy po řadě měsíců extrémně špatných dat z globální ekono-

miky začínají přicházet spíš data smíšená,“ uvedl analytik UniCredit

Bank Pavel Sobíšek.

Očekávaný propad HDP je mnohem výraznější, než fond předpokládal

ve svém podzimním výhledu. Kvůli eskalaci dopadů fi nanční a hos-

podářské krize fond od té doby prognózu několikrát upravil, ale ještě

v lednu očekával, že by si ekonomika mohla udržet růst. Měnový fond

růst globální ekonomiky odhadl začátkem roku na 0,5 procenta.

Tempo poklesu globální ekonomiky by se mělo zhruba od druhého

čtvrtletí zmírňovat, oživení se ale podle fondu nedostaví dříve než příští

rok. Růst HDP v roce 2010 by se mohl pohybovat kolem 1,9 procenta.

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Růst HDP ve vybraných zemích světa (v procentech):

ZEMĚ/OBLAST 2007 2008 2009* 2010*

Svět 5,2 3,2 -1,3 1,9

USA 2,0 1,1 -2,8 0,0

Evropská unie 3,1 1,1 -4,0 -0,3

Eurozóna 2,7 0,9 -4,2 -0,4

Francie 2,1 0,7 -3,0 0,4

Itálie 1,6 -1,0 -4,4 -0,4

Německo 2,5 1,3 -5,6 -1,0

Velká Británie 3,0 0,7 -4,1 -0,4

Japonsko 2,4 -0,6 -6,2 0,5

Čína 13,0 9,0 6,5 7,5

Indie 9,3 7,3 4,5 5,6

Střední a východní Evropa 5,4 2,9 -3,7 0,8

Společenství nezávislých států 8,6 5,5 -5,1 1,2

Rusko 8,1 5,6 -6,0 0,5

Brazílie 5,7 5,1 -1,3 2,2

Mexiko 3,3 1,3 -3,7 1,0

Poznámka: * prognóza


Letošní setkání státníků na G 20 se ne-považuje za nic menšího, než za nový Bretton Woods, konferenci, na které v roce 1944 vznikla nová architektura světového hospodářství. Ještě nikdy se do summitu G 20 nevkládalo tolik na-dě je, očekávání jsou obrovská, rozho-duje se o budoucnosti světa. A je jas-né, že kosmetické úpravy tentokrát stačit nebudou.

Nervozita, která by se dala očekávat, vidět ale není. Stále dobře naladěný a charismatický Obama dává nepřetržitě a jasně najevo, že navzdory vážnosti si-tuace pevně věří v úspěch summitu. Je-ho první setkání s Gordonem Brownem vypadá slibně – ekonomiky obou zemí jsou na sebe úzce napojeny, a tak shoda v základních otázkách byla nasnadě. Konsensu dosáhnou při prvním jednání i Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy...

Dalo se s tím počítat, ale téměř nikdo se to neodvážil předem vyslovit. Po všech zprávách o výtržnostech, nafouknutých očekáváních a vyhrožování bojkotem byla G20 završena triumfem pro světo-vou ekonomiku i fi nanční trhy. Nejenže docházelo k jednohlasným ujednáním a vzájemným gratulacím mezi lídry – to se za dané situace dalo víceméně očeká-vat, působivá a překvapivá byla přede-vším skutečnost, že komuniké bylo schop-no pokrýt tak širokou škálu problémů.

Agenda summitu by se tak dala vlast-ně rozdělit do čtyř typů ekonomické záchrany: opatření na záchranu kolabu-jící světové ekonomiky fi nančním a mě-novým stimulem, opatření na záchranu hroutících se bank podporou vlády, opatření na záchranu bortících se států pomocí mezinárodních institucí a opat-ření, která by měla v budoucnu zamezit,

aby se taková krize nemohla opakovat. Ve všech těchto otázkách dosáhla G20 závažných změn, ačkoli některé vyústí do závěrů velmi odlišných od těch, jaké si někteří lídři představovali.

Na záchranná opatření týkající se svě-tové ekonomiky, která zahrnují snížení daní, rozpočet veřejných výdajů a sníže-ní úrokových sazeb, již začaly reagovat americké, anglické a čínské trhy mírným oživením.

Opatření na záchranu amerických a ev-ropských bank rovněž začínají přinášet výsledky. Ale zatímco jsou tyto strategie fi nanční podpory G20 popsány jako kro-ky ke zvýšení transparentnosti a k od-stranění toxických aktiv z celosvětového bankovního systému, v konečném dů-sledku vyústí v jejich pravý opak. Díky změnám v účetnictví bude pro banky jednodušší ponechat si problémové půjčky až do doby, až krize pomine, pro vlády bude snažší podpořit banky nepří-mo a vyhnout se tak žádání parlamentu

Barack Obama přistává 1. dubna v pozdním odpoledni na londýnském letišti Stansted, odkud odlétá se svojí

chotí Michelle vrtulníkem „Marine One“ do Buckinghamského paláce, kam jsou královnou pozváni na večeři. Část šéfů mezinárodních organizací přiletěla

do Londýna den předem, demonstranti okupují ulice centra města již od soboty a policie uzavírá velkou část

středu Londýna. Summit, na kterém půjde o všechno nebo o nic, jak těsně před jeho začátkem řekl George Soros, začal.

Londýnský summit G20: Plácání si po ramenou


o půjčky miliard dolarů, euro, či korun z kapes daňových poplatníků.

Největším překvapením bylo rozhod-nutí podpořit živořící rozvojové země balíčkem exportních úvěrů a téměř 750 mi liard dolarů pro Mezinárodní mě-nový fond (MMF). Dalším velkým pře-kvapením bylo vytvoření “Mimořádných čerpacích práv” (Special Drawing Rights) formou mezinárodních peněz, které by v případě nouze mohl vytisknout MMF.

Poslední bod se týká celosvětové regu-lace. V tomto bodě dosáhly údajně nej-větší vítězství Francie a Německo: zave-dení přísnějších pravidel pro investiční banky a hedgeové fondy, uzavření da-ňových rájů a navrácení se k tzv. anglo-saskému fi nančnímu modelu, jak řekl Nicolas Sarkozy. Zlí jazykové tvrdí, že oslava vítězství je v těchto bodech ale předčasná – nová opatření neberou na atraktivitě zemím s nižším zdaně-ním – a jestliže dojde k „nakopnutí“ světové ekonomiky, budou to opět banky, které budou ze situace profi -tovat.

Další setkání států G20 se plánuje na druhou polovinu tohoto roku – na pro-gramu bude logicky hodnocení dosaže-ných výsledků. Na to, jak dnes vidí dub-nový summit některé zúčastněné země, se podíváme níže:

Čína – (China Daily) guvernér národní banky Zhou Xiaochuan se domnívá, že hlavním cílem reformy mezinárodního měnového systému by mělo být vytvo-ření mezinárodní rezervní měny nezá-vislé na jednotlivých zemích. Huang Ping, člen Čínské akademie sociálních věd volá po větším vlivu Číny na summi-tu G20, aby mohlo dojít k minimalizová-ní dopadu celosvětové fi nanční krize.

Francie – (La Tribune) hodnotí výsledky summitu velmi pochvalně, nazývá jej historickým vítězstvím a dobrým za-čátkem pro řešení světové krize. Titulky na přední straně vypadají následovně: „Nezklamali nás” nebo “Triumf Browno-vy diplomacie”. Editor La Tribune Erik Izrae lewicz píše, že ač nedošlo k polože-ní základů nového kapitalismu, lídři na G20 znovuzískali potřebnou kontrolu.

Německo – (Frankfurter Allgemeine Zei-tung) považuje nastolené klima pro změny jako výhodné a dále soudí, že Wall Street a City of London ztratily vliv na své vlády.

Itálie – (Corriere Della Sera) vyzdvihuje skutečnost, že rozdílné názory byly pře-konány ve prospěch vzájemné dohody a považuje USA, Spojené království a Čínu za jednoznačného vítěze dubnové G20.

Rusko – (KP) tvrdí, že G20 znamená ko-nec liberálního kapitalismu, chválí po-řadatele za výběr dobrého místa pro pořádání takové akce (ExCel v Dock-lands) a policii za zvládnutí celé situace tak, že nedošlo výrazně k narušení po-řádku.

Španělsko – (El Mundo) píše, že na G20 byla napsána hudba, ale zapomnělo se na slova – tedy že došlo k vytvoření rady pro fi nanční stabilitu bez toho, aniž by byla daná její role.

Spojené království – (The Times) osla-vují “new world order” a hodnotí přede-vším pozitivní ohlas světových trhů na zveřejnění výsledků ze zasedání G20.

USA – (Washington Post) vidí ve výsled-ku G20 záchranné lano pro země chudé i bohaté a oceňuje slíbenou fi nanční po-moc, která v krátko a dlouhodobém zá-chranném plánu pomůže všem postiže-ným zemím – malým, velkým, mocným či nikoliv.

Barack Obama:„Toto bude zásadní zlom na cestě ke glo-

bálnímu ekonomickému oživení. V kaž-

dém případě lze považovat londýnský

summit za historický. Je historický ve

své velikosti a rozsahu výzev, kterým

čelíme, a včasností naší odezvy. Musíme

jednat nyní, dlužíme to našim občanům.

Světoví lídři dnes reagovali s nebývalým

úsilím.“

Gordon Brown:„Toto je den, kdy se celý svět spojil, aby

bojoval proti světové recesi. Ne slovy, ale

plánem pro světovou záchranu a refor-

mu s jasným časovým rozvrhem. Dnes

jsme dosáhli nového konsensu, že bude-

me globální problémy řešit společně, že

uděláme, co bude nutné, abychom ob-

novili nárůst pracovních příležitostí, že

budeme nutně usilovat o znovuzískání

jistoty a důvěry v náš fi nanční systém.“

José Luis Rodríguez Zapatero:„Rozjeli jsme největší koordinovaný

plán pro fi nanční růst v naší historii. To

je nevídané. To (plán) dosahuje částky

5 trilionů dolarů... tato částka přispěje

rozhodujícím způsobem k usnadnění

oživení světové ekonomiky a zachrání

miliony pracovních míst.“

Angela Merkel:„Je to velmi, velmi dobrý, téměř histo-

rický kompromis... dohodli jsme se, že

vytvoříme novou fi nanční architekturu,

udělali jsme obrovský krok k nastolení

pořádku v těch částech světa, kde dopo-

sud žádný pořádek nepanoval.“


FN MOTOLNejvětší dětská nemocnice na světě

Fakultní nemocnice Motol je jednou z největších nemocnic ve střední Evropě, která poskytuje péči od prenatálního obdo bí až do vysokého stáří. Pedago-gická a výzkumná činnost jsou na špič-kové úrovni a nemocnice snese srovnání se zahraničními institucemi, jako je např. Presbyterian Hospital v New Yorku, říká ředitel nemocnice JUDr. Ing. Milo-slav Ludvík, MBA.

Pražská FN Motol, největší zdravotnické zařízení v ČR, je známá poskytováním celého spektra služeb od základní péče až po vysoce specializovanou zdravotní péči nemocným od prenatálního obdo-bí až do vysokého stáří. Ve dvou pro-pojených monoblocích a několika pavi-lonech tu nalezneme specializovanou am bu lantní a lůžkovou péči pro děti, do-spělé a seniory.

NutridrinkCompactVíce výživyv menším objemu

Nutridrink Compact je vysoce účinný sipping nové generace, který v malé lahvičce o objemu 125 ml obsahuje stejné množství výživy, jako Nutridrink ve 200ml balení – 300 kcal/12 g bílkovin.

Nutridrink Compact pomůže vašim pacientům přijmout potřebné množství energie a živinv objemu o 40 % menším.

NOVINKA

Nový standard v enterální výživě

Connecting your needs with solutions.Answers for life.

Siemens Healthcare Diagnostics s. r. o.

CTPark, Evropská 873, 664 42 Mod ice • telefon: +420 549 124 111 • www.siemens.com/diagnostics



O velikosti celé instituce nám poskytnou dobrou představu následující čísla: lůž-kový fond tvoří 2500 lůžek, na kterých je ošetřeno přes 73 tisíc pacientů ročně. Ambulantně ošetřeno je téměř 870 tisíc pacientů ročně, počet porodů v loňském roce dosáhl počtu 3571. FN Motol se skládá z 52 klinik, z toho 18 je speciali-zovaných. Za rok nemocnice dosáhla obratu 6 miliard.

Tento zdravotnický kolos zaměstnává kolem 5500 lidí, z toho 4000 jsou odbor-níci ze zdravotnické oblasti – 1100 lé-kařů a 2200 zdravotních sester.

Péče z motolského údolí Dnešní moderní budovy nemocnice v sobě skrývají dlouhou historii a práci mnoha klíčových osobností českého lé-kařství jako Neureutter, Epstein, Brdlík, Švejcar, Hněvkovský nebo Niederle. Nejstar ším zděným objektem je dnešní pavilon infekčních hepatitid, bývalá bu-dova lupusního ústavu postavená podle projektu Rudolfa Kvecha z r. 1936.

Areál vznikl sloučením Dětské fakultní nemocnice (DFN) a Fakulty dětského lé-kařství (dnešní 2. LF UK), které se z vino-hradského Karlova musely v roce 1970 odstěhovat z důvodu výstavby Nusel-

ského mostu. DFN se spojila s Městskou nemocnicí v Motole a vytvořila tak jedi-nečný zdravotnický komplex, poskytu-jící vysoce kvalifi kovanou a kompletní péči po celý život. „V roce 2005 začala rekon strukce dětské části, která v sou-časné době stále pokračuje. V letech 1987–1997 proběhla rekonstrukce části pro dospělé,“ říká ředitel nemocnice, JUDr. Ludvík.

V současnosti je FN v Motole – jedna z největších nemocnic v Evropě rozklá-dající se na areálu 39 ha – příspěvkovou organizací v přímé řídící působnosti Mini sterstva zdravotnictví ČR. Poskytuje služby vyššího konziliárního typu pro dva základní pražské obvody – Prahu 5 a 6, kde žije celkem téměř 300 000 oby-vatel. V nemocnici jsou také umístěna specializovaná pracoviště s celorepub-likovým významem, jako je dětská kar-diologie.

Téměř polovina pacientů FN v Motole je mimopražských. „FN Motol se svou dět-skou částí je jedinečná a nezastupitelná, je svého druhu jediná z Prahy směrem na východ až po Tokio. Naše dětské kar-dio můžeme srovnávat s londýnskými nemocnicemi, podobnou celkovou péči poskytuje například newyorská nemoc-nice Presbyterian,“ dodává JUDr. Ludvík.

Jedinečným aspektem nemocnice v Mo-tole je šíře praktikovaných medicínských

oborů, kapacita a homogenní soustře-dění veškerých provozů. Toto uspořá-dání umožňuje propojení péče a kom-plexnost ošetření pod jednou střechou, od rutinních zákroků přes zákroky speci-alizované až po super specializované, zejména v pediatrických oborech. Právě tyto obory FN Motol pozdvihly na mezi-národní úroveň a přilákaly řadu zahra-ničních pacientů.

Výzkum, vývoj, výuka Nedílnou součástí FN Motol je její funk-ce jako hlavní výuková základna klinic-kých oborů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Širokých možností nemocnice využívají i sesterská 1. a 3. lékařská fakulta UK. Od roku 1997 sídlí v areálu nemocnice i 3 kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ošetřovatelskou péči ve FN Motol vykonává kvalifi kovaný personál, zdravotní sestry dnes absolvují bakalář-ské studium. Další profese zahrnují po-rodní asistentky, specializované sestry, zdravotnické asistenty, ošetřovatele a sa nitáře. „Postihuje nás problém s ne-dostatkem zdravotních sester, lékařů je momentálně dostatek,“ dodává ředitel. „FN Motol je obrovský organismus, jsme největším subjektem na trhu. Samo-zřejmě operujeme v tržním prostředí,

KE inzerat 210x297mm v02.indd 1 19.5.2009 22:50:35

FSME-IMMUN 0,25 ml Baxter

JEDNODUCHÁ CESTA K OCHRANĚPROTI KLÍŠŤOVÉ ENCEFALITIDĚ

FSME-IMMUN 0,5 ml Baxter

ZÁKLADNÍ OČKOVACÍ SCHÉMA >

ZKRÁCENÉ OČKOVACÍ SCHÉMA >

0 1–3 měsíce 5–12 měsícůpo druhé dávce

3 rokypo třetí dávce

každých3–5 let

1. přeočkování další přeočkování

0 14 dnů 5–12 měsícůpo druhé dávce

3 rokypo třetí dávce

každých3–5 let

1. přeočkování další přeočkování

BAXTER CZECH spol. s r.o., Opletalova 55, 110 00 Praha 1, tel.: +420 225 774 111, fax: +420 225 774 250,bezplatné linky: 800 202 010, 800 331 170 – od 8.00 do 18.00 hod., www.baxter.cz

popoppopopppoopopopoopopopopoppopp ddddddd ddddddddrrurururururrur

BAXTER CZECH spol s r o Opletalova 55 110 00 Praha 1 te

■ Vakcíny proti klíšťové encefalitidě.■ Léčivá látka: Virus encephalitidis inactivatum purifi catum.■ Výdej humánních léčivých přípravků je vázán na lékařský předpis.■ Vakcíny aplikuje lékař.■ Informace o způsobu hrazení poskytnou příslušné zdravotní pojišťovny.■ Pečlivě pročtěte příbalovou informaci.■ Bližší informace získáte na www.baxter.cz. Ev

iden

ční č

íslo

: 200

9065

Aby bylo dosaženo imunity před začátkem sezónní aktivity klíštat, což je na jaře, měla by být první a druhá dávka podána nejlépe během zimních měsíců. Třetí dávka vakcíny by se měla aplikovat před začátkem následující sezóny klíštat.

Pro dosažení rychlé imunitní odpovědi.

KE inzerat 210x297mm v02.indd 1 19.5.2009 22:50:35



pa cienty se snažíme přilákat vysokou kvalitou péče a neustálým vzděláváním personálu od profesorů po ošetřovatele. Máme téměř 2000 dodavatelů, ubytová-váme kolem 1200 zaměstnanců. Z pro-vozního hlediska je velmi zajímavá také moderní spalovna, která funguje na principu třístupňového čištění a byla zrekonstruována s pomocí fondu Evrop-ské unie,“ uvádí JUDr. Ludvík. Probíhající zásadní rekonstrukce dětské části před-stavuje do roku 2010 investici ve výši 3,5 miliard korun, přičemž druhá, ná-sledná etapa si vyžádá 2,5 miliard korun. Vědecká činnost je nezbytným předpo-kladem sledování vývoje medicíny. Fa-kultní nemocnice v Motole věnuje roz-voji vědecké a výzkumné činnosti velkou pozornost, zaměřenou na snahu o uplat-ňování výsledku této činnosti v meto-dách léčení a poskytování zdravotní pé-če. Motol má největší objem vlastního výzkumu v republice. Vědecká a vý-zkumná činnost je ve Fakultní nemocnici v Motole provázána se sektorem vědy a výzkumu na UK 2.LF. Propojení s uni-verzitním pracovištěm i s dalšími fakul-tami Univerzity Karlovy i ostatních vyso-kých škol, jakož i s pracovišti Akademie věd a zahraničními pracovišti, zajišťuje

fakultní nemocnici v Motole špičkové podmínky pro rozvoj vědecko-vý-zkumné činnosti. Investice do vědecké činnosti za posledních pět let dosáhly 400 milionu dolarů a profesoři zde podá-vají odpovídající špičkové výkony. Ne-mocnice v Motole podporuje také vě-deckou činnost začínajících pracovníků i pracovníků z řad středních zdravotnic-kých pracovníků systémem interních grantů, který již ve FN Motol probíhá čtvrtým rokem. Ve Fakultní nemocnici v Motole průběžně a dlouhodobě pro-bíhá vědecká činnost, podporovaná grantovými agenturami.

Moderní vybavení pro nové tisíciletí FN Motol si udržuje prestižní pozici a dob rou pověst také díky moderním technologiím a špičkovému vybavení v hodnotě 2 miliard. Jen například urychlovače pro cílené ozařování paci-entů s nádorovým onemocněním stály kolem 100 milionu korun, dále jsou zde přístroje pro magnetickou rezonanci, vyba vení pro infarkty, nebo CT jednotky,

které se řadí k těm nejmodernějším v celé Evropě.

„Novinkou je v neposlední řadě čipová technologie, kterou rozbíháme od letoš-ního června. Jedná se o náramky pro pa-cienty a systém karet pro přístup do ur-čitých zón nemocnice. V praxi to vypadá tak, že sestra přijde k pacientovi s PDA a hned uvidí dietní požadavky, léky a po-dobně. Další funkcí tohoto nákladného systému bude předcházení krádeží a zvýšení bezpečnosti v nemocnici. Je to další krok na naší cestě k akreditaci. Jestliže akreditace JGCI v tomto roce pro běhne, FN Motol bude největší takto certifi kovanou nemocnicí na světě,“ ob-jasňuje JUDr. Ludvík.

Strategické plány do budoucna se vzta-hují podle slov ředitele zejména na do-končení rozsáhlých rekonstrukcí dětské části a současně na udržení vedoucího postavení na trhu. Důležitým úkolem bude transformace univerzitní nemocni-ce v souladu s legislativou na akciovou společnost. „To umožní FN Motol větší volnost při fi nančním řízení a zjednoduší m-anagement tohoto zdravotnického gigantu,“ uvádí JUDr. Ludvík na závěr.

“S VÝROBKY B. BRAUN MÁM JISTOTU, ŽE SVÝM PACIENTŮM POSKYTUJI NEJVYŠŠÍ MOŽNOU KVALITU.”Zdraví je největším bohatstvím každého člověka. Proto vyrábíme vysoce kvalitní a maximálně spolehlivé zdravotnické prostředky včetně chirurgických nástrojů, kloubních a cévních náhrad, infúzních systémů či technologií pro dialýzu. Zkušenosti 170leté tradice aplikujeme spolu s nejmodernějšími inovacemi – pro rychlý návrat vašeho zdraví.

Více informací naleznetena www.bbraun.cz

BBraun_inz_doktor_210x73.indd 1 9.3.2009 14:07:22

SPRÁVNÝ RECEPT

pro Vaši lékárnu

PL Pražská lékárnická s.r.o.

Jihlavskálékárnická s.r.o. Llzeňskáékárnická s.r.o.

harmacyternberk s.r.o.Š

18 let partnerství

Ostraha objekt , p evozy pen žní hotovosti, recep ní službyO t h bj kt

REI s.r.o.Prokopova 12/164, 130 00 Praha 3

eská republika www.rei.cz

SERIOZNOST - SPOLEHLIVOST KVALITA

kompletní dodávky zdravotnických technologií

www.hypokramed.cz

HYPOKRAMED inzerce 97x280.indd 1 12.5.2009 8:14:41V taÏková azurová V taÏková purpurová V taÏková Ïlutá V taÏková ãerná

BBraun_inz_doktor_210x73.indd 1 9.3.2009 14:07:22

Každých 5 sekund zlepšujeme lidský život.Medtronic je vůdčí světovou společností v oblasti medicínské technologie, poskytující celoživotní řešení lidem s chronickým onemocněním.

www.medtronic.cz


ČEPRO, a.s.Silný strategický partner

Čepro, a. s. má od ledna letošního roku nového generálního ředitele a předsedu představenstva. Je jím ing. Jiří Borovec, MBA, který společnost přebírá v době, kdy nad firmou stále visí kriminální kauzy z minulosti a obecná situace na celosvětovém trhu není ideální. Pro mnohé situace nezáviděníhodná. Nový ředitel, který prošel vedoucími pozicemi v jedněch z nejvýznamnějších společ-ností v České republice, ale pevným a klidným hlasem ochotně odpovídá na všechny naše otázky. ČEPRO, a.s. ve svém novém šéfovi našlo zdatného manažera a stratéga.

VýzvyPro pana Borovce je fakt, že ČEPRO, a.s. je strategickým státním podnikem, již sám o sobě velkou výzvou. Druhou vel-kou výzvu vidí v jeho podstatě: petro-chemický byznys je zajímavý, ale svým způsobem i velmi komplikovaný a vola-tilní. Ve vztahu k samotné akciové spo-lečnosti je to potom především skuteč-nost, že kriminální kauzy obrovských fi nančních rozměrů, které nad společ-ností visí a stále nejsou dořešeny, by mohly mít velký dopad na její další fun-gování. Je nutné je tedy vyřešit. Věří, že

časem bude ČEPRO, a.s. vnímána jako standardně fungující fi rma, která gene-ruje zisk, dělá svému vlastníkovi radost, má dobře nastavené interní procesy, fé-rově hraje se zákazníkem a její manage-ment nekrade.

ZměnyPřed třemi lety prošla společnost zásad-ními změnami, které se týkaly nastavení standartních procedur, detailního kont-rolingu, centralizace obchodu atd. Firma hospodaří se ziskem, a tak není nutné

Naše společnost se specializuje na oblast protikorozní ochrany jak aktivní – katodické ochrany, tak pasivní, pomocí izolací. Zajišťujeme ochranu ocelových produktovodů pro různá média, ocelových nádrží nebo konstrukcí.

Kromě toho jsme vyvinuli a aplikujeme progresivní metodu oprav: mineralizaci vad v izolacích potrubí způsobených korozí.

www.kptech.cz

Firma PIK s.r.o. provádí od projektové dokumentace staveb

všech stupňů, inženýrskou a konzultační činnost, dodávky a montáže technologických

zařízení včetně silnoproudých rozvodů, slaboproudu a měření a regulace.

www.pik.cz



dělat principiální změny v nastaveném chodu společnosti. Prostor pro posunutí určitých věcí na vyšší kvalitu ve fi rmě ale pořád ještě je, míní její nový ředitel. Pláno vaná implementace SAPu a tedy provázání veškerých procesů je jednou z podpůrných aktivit, která má v průbě-hu jeho zavádění za úkol, kromě jeho samotného fungování, některé procesy společnosti ztransparentnit.

Zisk společnosti za loňský rok bude opět vyšší, než byl za rok předchozí (zatím neauditovaná zpráva). Nicméně díky očekávanému vývoji na světových trzích a faktu, že dle investičního plánu společ-nost v letech 2006–2011 proinvestuje 8,2 mld. Kč a postupná aktivace tohoto majetku začně zvyšovat odpisy, byla loni dozorčí radou schválena výše zisku nižší, než byla dosažena loni.

Krize„Každý, kdo říká, že se ho hospodářská krize nebo recese, ať už tomu říkáme jakkoli, nedotkne, je buď naivní, nebo lže”, říká na úvod mé otázky týkající se případného dopadu hospodářské krize na ČEPRO, a.s. pan Borovec a pokračuje: „Byznys je z principu řetězová záležitost, byznys je ukojování potřeb zákazníků. Každý někoho na něco potřebuje a to

platí bohužel už od dob, kdy začala pr-votní dělba práce v prvotně pospolné společnosti. Když ta jeho služba není po-třeba, ten byznys neudělá a ta firma umře.”

Po prvních problémech, které se dotkly automobilového průmyslu, začaly mít problémy jejich dodavatelé, např. plasti-káři. S časovým odstupem pak na ně nava zující chemický průmysl, logistic-kým společnostem ubylo zakázek, což se projevilo nižší spotřebou pohonných hmot. Tím se krize zprostředkovaně do-tkla fi rem, jakou je i ČEPRO, a.s., uvádí jako příklad pan Borovec a znovu říká: „Je naivní se domnívat, že pokud jde ekonomika celosvětově dolů, tak bude někdo v nějaké růžové bavlnce zachrá-něn.” Připouští však, že některé obchody jsou vůči těmto výkyvům více, jiné méně elastické. EuroOil již hospodářskou krizi ve výtoči pocítil, ale ne tolik, jako většina jejich konkurence, což je dáno specifi č-ností těchto čerpacích stanic: nejsou umístěny na dálnicích a silnicích první třídy, a tak jejich závislost na vývoji trhu není taková.

OpatřeníNový ředitel dal hned začátkem ledna, po svém nástupu do funkce, vypracovat

záložní plán pro případ, že by se krize v rámci Čepra projevila výrazněji. Plán byl dopracován a v polovině února také schválen. „Je to záložní plán, protože je pro případ záložního řešení, ale také pro to, že jej zatím založíme do šuplíku,” hraje si se slovíčky pan Borovec. Pokud to bude jen trochu možné, bude se společ nost držet schváleného ročního rozpočtu. Týká se i investičních projek-tů, protože ty společnost skutečně po-třebuje, míní její ředitel. „Nechceme se vymlouvat na krizi, když by to nebylo nezbytně nutné,“ dodává. Záložní plán počítá s více variantami: od té nejméně špatné, až po tu skutečně krizovou. Vede ní Čepra nechce ponechat nic ná-hodě.

Priority a strategiePrvní prioritou pro letošní rok zůstává velmi aktivní práce na vyřešení kriminál-ních kauz společnosti. Jestli se to fi rmě podaří během letošního roku není zcela jisté, protože právníci předpovídají, že by řešení mohlo ještě i dva roky trvat. Nicméně pan Borovec má v této věci mírně optimistické vidění, a tak nezbý-vá, než držet palce.

Druhou prioritou je splnění byznysplá-nu. Zatím se fi rmě daří a snad nebude

inzerat 216x149.indd 1 27.4.2009 7:04:14

inzerat 216x149.indd 1 27.4.2009 7:04:14

BAUFELD – ekologické služby, s.r.o.www.baufeld.cz

sbíráme použitý a odpadní olej ropného p vodu edidla a rozpoušt dla pevné nebezpe né odpady s obsahem ropných látek

recyklujeme použitý a odpadní olej ropného p vodu edidla a rozpoušt dla

odvážíme a likvidujeme kaly s obsahem ropných látek ostatní sm si a oleje s vodou zne išt né pohonné hmoty

zajiš ujeme komplexní servis odlu ova ropných látek biodegradace zemin kontaminovaných ropnými látkami sanace starých ekologických zát ží

Komplexní servis pro odstra ování odpad obsahujících ropné látky v souvislos s platnou legisla vou ochrany životního prost edí a odpadového hospodá ství.

Spolehliv p evezeme a v souladu se všemi p edpisy o ochran životního prost edí a nakládání s odpady odstraníme zejména odpady ze základních skupin 01, 02, 05, 06, 07, 08, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20 dle katalogu odpad .

BAUFELD – ekologické služby, s.r.o.www.baufeld.cz



vyvíjejícími se okolnostmi na světových trzích ze svého dosavadního kurzu vyko-lejena.

Třetí prioritou je revize strategie ČEP-RO, a.s. Již předchozí vedení společnosti vypracovalo sedm alternativ, od varian-ty „no change“ až po variantu velmi dra-matických změn struktury a fungování fi rmy. Nový ředitel nechává momentál-ně vypracovat oponentní studii této pr-vonávrhové varianty a jeho plánem je mít do konce roku na stole velmi kvalitní strategii, která by se týkala Čepra ve střednědobém horizontu. K tomu ale pan Borovec dodává: „I když budeme mít na Silvestra v růžových mašličkách novou strategii na stole, tak ji nezačne-me hned od 1. ledna implementovat, nebo ne v celém rozsahu.“ A to i přesto, že je pan Borovec od přírody netrpělivý člověk. K tomu, aby fi rma mohla dělat aktivní kroky ve směru implementování nové strategie, musí mít dořešeny právě ony kriminální kauzy.

Ochrana rezervVedle provozování maloobchodu, velko-obchodu a transportování paliv vlastní-mi produktovody je další významnou činností společnosti ochrana státních hmotných rezerv, která se týká pohon-ných látek. Správa státních hmotných rezerv má tuto část zcela outsorsovanou do ČEPRA, a.s. I když je spolupráce se SSHR korektní, dlouhodobě nastavená a neskýtá tedy příliš překvapení, je pro fi rmu nesmírně důležité, aby spolupráce do budoucna fungovala minimálně tak, jak funguje doposud, ne-li lépe.

Momentálně se u nás koketuje s myšlen-kou, že by se zásoba rezerv pohonných

hmot měla zvýšit ze stávajících devade-sáti na sto dvacet dní. Diskuze se roz-proudila nejen nad otázkou kdo a jak by tyto rezervy skladoval, protože stát se domnívá, že by se o tuto zodpovědnost měl podělit i se soukromými subjekty petrochemického byznysu, ale i nad otázkou investičních nákladů spojených s těmito třiceti dny navíc, které ve své konečné sumě dosahují zhruba 20 mld. korun. Na otázku, zdali pan ředitel osob-ně cítí potřebu zvýšení nezávislosti Čes-ké republiky v případě palivové krize, odpovídá: „Z pohledu občana chci mít co největší jistotu a v případě nedodá-vek nechci být nervózní.“ Na druhou stranu si ale uvědomuje, že každý kom-fort podobného typu něco stojí a dodá-vá, že je nutné principiálně velmi pečlivě zvážit i vývoj spotřeby pohonných látek do budoucna. V době, kdy se automobi-lový průmysl předhání ve výrobě auto-mobilů s co nejnižší spotřebou paliva a kdy se začínají vyrábět elektromobily a hybridní pohony, ale také v období, kdy pociťujeme dopad celosvětové re-cese, je nutné si klást otázku, bude-li spotřeba pohonných látek skutečně na-růstat, a pakliže ano, jestli to bude ihned, nebo až po překonání této krize.

TechnologieČEPRO, a.s. vlastní svoji diagnostickou skupinu, která je vybavena na velmi špičkové úrovni. Obrovské investice spo-lečnosti proudí právě do vývoje nových technologií. Dnes se již upustilo od ploš-ných diagnostik nádrží paliv a přešlo se k diagnostice rastrové, která umožňu-je proscreenování každého milimetru nádrže, která se následně revitalizuje či opra vuje. Produktovody, jejichž délka

dosahuje 1100 km, se rovněž diagnosti-kují za pomoci nejmodernějších techno-logií, tzv. inteligentních ježků. Uvnitř potrubí provádějí přesná měření každé-ho kousku produktovodů. „Když bych to trochu parafrázoval, uplynulé dva roky byly roky nádrží a když budu v této para-frázi pokračovat, letošní rok je rokem produktovodů,“ objasňuje otázku plá-novaných oprav pan Borovec. Čepro tak zabezpečuje bezpečnost v obou smys-lech tohoto slova, na jedné straně bezpeč nost dodávek, aby nedocházelo k vý padkům, a na straně druhé environ-mentální bezpečnost.

Bezpečnost a ekologie„Někdy jsme v této republice papežštější než papež,“ říká na úvod mé otázky týka-jící se dodržování stále se zpřísňujících norem pan Borovec a pokračuje příkla-dem: „Naše velké nádrže, které diagnos-tikujeme nejmodernějšími technologie-mi, můžeme podle stávajících zákonů revidovat, čili udělat technickou prohlíd-ku každých pět let. Najednou se objevily tlaky, že by se tato činnost měla prová-dět každý rok, což je naprostý nesmysl.“ Při špičkových diagnostickoopraváren-ských technologiích, které ČEPRO, a.s. dnes používá a které zahrnují i v reálném čase, tedy online, hlídaný stav vakua mezi dvoustěnnou nádrží, se zdá skuteč-ně naprosto zbytečné nádrže každý rok vypouštět, revidovat a zase napouštět. A to vše v době, kdy jde svět opačným směrem a periody revizí se opodstatně-ně prodlužují. „Občas se musíme vyjádřit proti některým zákonům, protože určité tendence a snahy jdou totálně proti zdravému rozumu, ale také proti ekono-mice fi rem,“ uzavírá téma pan Borovec.

SVĚT PRŮMYSLOVÝCH ARMATURARMATURKA KRNOV

Vyvíjíme a vyrábíme průmyslové armatury nejvyšší kvality. Máme za sebou 50-ti letou tradici a bohaté zkušenosti. Mnoho energie věnujeme inova-cím, investujeme do modernizace a rozšíření provozu při uplatňování nových progresivních technologií a jednoznačného zajištění kvalitativních požadavků v souladu s ISO 9001:2000.Vyrábíme a dodáváme armatury podle norem API, DIN, GOST a CSN. Jsou uplatňovány v mnoha oblastech

průmyslu - energetika, petrochemie, plynárenství, vodárenství a chemický průmysl. Díky individuálnímu a fl exibilnímu přístupu jsme schopni plně uspokojiti specifi cké požadavky zákazníka, při zachování vysokého kvalitativního standardu a termínu dodávky.Samozřejmostí je případné poskytování servisu, resp. dodání náhradních dílu po dlouhodobém provozu.Věříme, že můžeme uspokojit i Vás. Těšíme se proto na Váš zájem a oboustranně prospěšnou spolupráci.

NIZOZEMÍČR

SR

NĚMECKO

UKRAJINA

RUSKO

TURECKO

JIŽNÍ KOREA

LOTYŠSKOLITVA

FINSKO

TURKMENISTÁN

AZERBAJDŽÁN

EGYPTURUGUAY

SÝRIE

T +420 554 616 852-3F +420 554 616 861E [email protected]

ARMATURKA KRNOV a.s.Bruntálská 2313/5794 01 Krnov

www.armaturkakrnov.cz

GLOBE VALVESTemperature: from -190°C to 550°CDN: 15 - 400, PN: 1.6 - 40 MPaNPS: 1/2" - 16" Class: 150 - 2500 Lbs

BUTTERFLY VALVESDN 40 - 1200PN 0.6 - 10 MPa

SPECIAL VALVESControl-, check-, safety-, shut off-, swing-, slide valves, through conduit gate valves. Design and manufacture according to the customer's individual requirementsTesting according to GOST, EN, DIN, API

BALL VALVESwith floating or trunnion mounted ball Seats PTFE/metal or metal/metalTemperature: from -190°C to 550°CDN: 15 - 1000 PN: 0.6 – 40 MPaNPS: 1/2“ - 40“ Class: 150 - 2500 Lbs

GATE VALVES AND CHECK VALVESTemperature: from -190°C to 550°CDN: 15 - 1000, PN: 0.6 - 40 MPaNPS: 1/2“ - 40“, Class: 150 - 2500 Lbs

Certified manufacturer and supplier of technically sophisticated valves to

GOST, DIN, API, BS standards, designed especially for power engineering,

heating systems, crude oil processing, and the chemical industry, etc.

I.B.C. Praha spol. s r.o. Karlštejnská 9, 252 25 Jinočany, Czech Republic, Phone: +420 251 006 111Fax: +420 251 006 222, E-mail: [email protected], http://www.ibcpraha.cz

All valves “CE” certified to Directive 97/23/EC and to GOSR-R

I.B.C. Praha spol. s.r.o. je certifi kovaným výrobcem a dodavatelem průmyslových armatur pro oblast petrochemie, chemie, teplárenství, plynárenství a energetiky.

Z hlediska obchodních forem má naše společnost stabilní postavení v kompletních dodávkách na bázi tendrů a soutěží.

Hlavní výrobní program společnosti tvoří:

KULOVÉ KOHOUTYDN 15 – 1000PN 0,6 – 40 MPa

UZAVÍRACÍ VENTILY DN 15 -400 PN 1,6 – 40 MPa

UZAVÍRACÍ KLAPKY DN 40 - 1200 PN 0,6 – 10 MPa

SPECIÁLNÍ ARMATURYRegulační, zpětné, pojistné, uzavírací, mařiče, fi ltry

I.B.C. Praha spol. s r.o. Karlštejnská 9, 252 25 Jinočany, Czech Republic, Phone: +420 251 006 111Fax: +420 251 006 222, E-mail: [email protected], http://www.ibcpraha.cz

Výrobky jsou certifikovány dle Směrnice 97/23/ES a GOST-R

,

,

KLÍNOVÁ, DESKOVÁ ŠOUPÁTKA, ZPĚTNÉ KLAPKY

DN 15 – 1000PN 0,6 – 40 MPa



Plánované investiceKromě již zmíněných investic do nových technologií dokončuje společnost opra-vy velkých nádrží v Roudnici (s obsahem 17 500 m3). Zde jdou práce naprosto pod-le plánu i podle rozpočtu a pan Borovec podotkl, že je s nimi velmi spokojen.

Největším projektem je ale stavba nové nádrže v Loukově u Bystřice pod Hostý-nem. Zde vznikají nové skladovací kapa-city pro zhruba 140 000 m3, což před-stavuje asi jednu desetinu celkové skladovací kapacity společnosti. Výhle-dově je pak plánována výstavba, resp. prodloužení produktovodu z Loukova na severní Moravu. Zde je fi rma ve fázi příprav a vyřizování majetkoprávních vztahů s majiteli pozemků.

Závěrem„Splnění byznysplánu bez zásadních problémů je to, co je pro nás v tuto chvíli důležité,“ říká na závěr našeho roz-hovoru pan Borovec. Firma chce letošní rok zvládnout bez jizev a šrámů a nadále zákazníkům dodávat produkty a služby tak, aby byli spokojeni.

Akciová společnost ČEPRO vznikla k 1. lednu 1994 privatizací bývalého státního

podniku Benzina - původně jako České produktovody a ropovody, a. s.

Zakladatelem a následně do 31. 12. 2005 jediným akcionářem společnosti byl Fond

národního majetku ČR. S platností od 1. 1. 2006 je jediným akcionářem ČEPRO, a. s.

Ministerstvo fi nancí České republiky.

Posláním společnosti ČEPRO, a. s. je především:

přeprava, skladování a prodej ropných produktů•

poskytování přepravních, skladovacích a dalších speciálních služeb v této oblasti dal-•

ším subjektům

ochraňování zásob státních hmotných rezerv•

provoz sítě čerpacích stanic pod obchodním názvem EuroOil•

Objemy tržeb společnosti z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb dosahují hodnot kolem 20 mld

Kč, což je důvodem, že ČEPRO, a. s. se v každoročně vyhlašované soutěži CZECH TOP 100 pravidelně

umísťuje na prvních příčkách žebříčku nejvýznamnějších českých průmyslových podniků.

PATROL®

PROJEKCE, MONTÁŽ, SERVIS, REVIZE

ELEKTRICKÉ POŽÁRNÍ SIGNALIZACESYSTÉMY DETEKCE HOŘLAVÝCH PLYNŮ

PŘENOS INFORMACÍ NA HZS KRAJŮ

www.patrol.czPraha 6, Bělohorská 31, 169 00, Tel.: 220 515 042, [email protected]

Liberec 3, Americká 26, 460 00, Tel.: 485 150 268,

České Budějovice, Čechova 52, 370 01, Tel.: 387 312 372

PRO EPRO A. S. REALIZUJEME KOMPLETNÍ EKOLOGICKÝ SERVIS P I EŠENÍ ZNE IŠT NÍ HORNINOVÉHO PROST EDÍ, REKONSTRUKCI KANALI-ZACE, SUPERVIZNÍ INNOST A EKOLOGICKÉ AUDITY V ETN ZPRACOVÁNÍ ANALÝZ RIZIKA A INŽENÝRSKOGEOLOGICKÉ PR ZKUMY.VE SKLADU ROUDNICE NAD LABEM BYL REALIZOVÁN MEZINÁRODNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT „CORONA“.

www.opv.cz

DÁLE NAŠE FIRMA NABÍZÍ:PR ZKUMY A SANACE ZNE IŠT NÍ V HORNINOVÉM PROST EDÍ,VYHLEDÁVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ NOVÝCH VODNÍCH ZDROJ ,INŽENÝRSKOGEOLOGICKÉ PR ZKUMY, EKOLOGICKÉ AUDITY, ZPRACOVÁNÍ RIZIKOVÝCH ANALÝZ, SUPERVIZE SANA NÍCH PRACÍ, E.I.A., ŽÁDOSTI O DOTACE Z FOND EU - OPŽP

®

- Cisternové nástavby pro práci s kapalinami- ADR- Hasící vozy- Vysokozdvižné vozíky s bo ním ložením

www.sps-thz.cz

SPS - VKP s.r.o.Tovární 123538 21 Slati any

Firma OH-MONT s.r.o. byla založena v roce 2004 a zabývá se:

Dodávkou a montáží technologických celk pro epro a.s.Provádí opravy usklad ovacích nádrží pro pohonné hmotyProvádí opravy erpacích stanicZabývá se výrobou ocelových konstrukcí

www.ohmont.cz

Metrostav a.s. Koželužská 2246 Praha 8

Umění spolupráceKvalita, přesnost a důslednost v každém detailu. Společná koordinovaná práce lidí desítek oborů a profesí. Schopnost řešit problémy a odvaha hledat nové cesty. Je tohle umění? Možná ne. Jen to dobře umíme.

Výstavba skladových kapacit Loukov

www.metrostav.cz


PLZEŇSKÁ ENERGETIKA, a.s.Ekologický teplárenský provoz

Plzeňská energetika je předním výrob-cem tepla a elektřiny v západočeském regionu. Provozuje energetický zdroj o celkovém tepelném výkonu 401 MWt a celkovém instalovaném elektrickém výkonu 90 MWe. Zásobuje tepelnou ener-gií zhruba 30 % všech odběratelů v Plzni, zejména průmyslové podniky. Vlastní-kem Plzeňské energetiky je od loňského roku společnost West Bohemia Energy Holding, která je součástí konsolidova-ného celku skupiny J&T.

Staletá tradice Za počátek vzniku Energetického závo-du lze považovat datum 15. ledna 1874, kdy v přestavované továrně Emila Škody byla vybudována nová kotelna se dvě-

ma kotli a novým komínem. Vlastní elektrárna továrny byla postavena v roce 1896.

„V letošním roce oslavujeme 135 let od založení energetického závodu v Plzni. Nicméně základní kámen novodobé, sa-mostatné podnikatelské činnosti byl po-ložen v roce 1993, kdy došlo k vyčlenění podniku z koncernu Škoda a vytvoření nezávislého právního subjektu Škoda Energetika s.r.o.,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Ing. Václav Pašek. „V roce 1996 došlo ke sloučení této spo-lečnosti s dalším vyčleněným podnika-telským subjektem – Škoda Tesos s.r.o. O dva roky později mateřská fi rma roz-hodla o prodeji Škody Energetiky ame-rické společnosti Midlands Europe BV se sídlem v Rotterdamu, a následně došlo na přejmenování společnosti na Plzeň-ská energetika s.r.o.“

V roce 2006 se částečným vlastníkem fi r-my stala West Bohemia Energy Holding, které se loni v květnu podařilo získat stopro centní podíl Plzeňské energetiky. Nový vlastník stanovil novou strategii a jasně defi noval cíle dalšího rozvoje.

Počet pracovníků se v roce 2008 v Plzeň-ské energetice ustálil na 260. „V rámci trva lé snahy o dosažení úspor i moder-nizace technologií se počet našich za-městnanců za poslední léta trvale snižu-je,“ připouští Václav Pašek. „Nicméně schopných lidí není nikdy dost. Při vzdě-lávání a náboru potenciálních pracovní-ků úzce spolupracujeme s místními ško-lami i univerzitou,“ dodává. O roku 2004 fi rma každoročně zlepšuje hospodářský výsledek – ten v roce 2007 činil 155 mili-onů korun, přičemž tržby dosáhly výše 920 milionů korun.

Firma Luwex, a.s. byla založena 29. února 1988 jako pátá akcio-Firma Luwex, a.s. byla založena 29. února 1988 jako pátá akcio-vá společnost v tehdejší ČSSR. Zakladateli byly významné české vá společnost v tehdejší ČSSR. Zakladateli byly významné české a rakouské vzduchotechnické firmy. Zásadní změny ve vlastnické a rakouské vzduchotechnické firmy. Zásadní změny ve vlastnické struktuře společnosti se uskutečnily v průběhu roku 1998 účelovým struktuře společnosti se uskutečnily v průběhu roku 1998 účelovým sdružením vzduchotechnických firem Gateway International s.r.o., sdružením vzduchotechnických firem Gateway International s.r.o., DUCO s.r.o. a Bohemia Klima s.r.o.Tímto spojením došlo ke zvý šení DUCO s.r.o. a Bohemia Klima s.r.o.Tímto spojením došlo ke zvý šení technických, výrobních a montážních kapacit a působení společnosti technických, výrobních a montážních kapacit a působení společnosti bylo rozšířeno do oblasti těžké vzduchotechniky a prů myslové fil-bylo rozšířeno do oblasti těžké vzduchotechniky a prů myslové fil-trace. K další zásadní změně vlastnické struktury došlo v roce 2003, trace. K další zásadní změně vlastnické struktury došlo v roce 2003, kdy společnost odkoupila firmu AIR TECHNIC s.r.o., čímž získala kdy společnost odkoupila firmu AIR TECHNIC s.r.o., čímž získala dostatečné a vysoce kvalitní projekční kapacity a rozšířila svoji dostatečné a vysoce kvalitní projekční kapacity a rozšířila svoji působnost do oblasti absorpčního chlazení a obnovitelných zdrojů působnost do oblasti absorpčního chlazení a obnovitelných zdrojů energie. Dlouhodobé úsilí o zvyšování kvality a profesionality služeb energie. Dlouhodobé úsilí o zvyšování kvality a profesionality služeb bylo završeno získáním certifikátů systému řízení jakosti, manag-bylo završeno získáním certifikátů systému řízení jakosti, manag-mentu ochrany životního prostředí a managementu bezpečnosti. mentu ochrany životního prostředí a managementu bezpečnosti. Díky mnohaleté působnosti v dané oblasti firma spolupracuje pouze Díky mnohaleté působnosti v dané oblasti firma spolupracuje pouze se špičkovými a prověřenými subdodavateli jednotlivých technolo-se špičkovými a prověřenými subdodavateli jednotlivých technolo-gických celků a komponentů. Organizační a ekonomickou stabi-gických celků a komponentů. Organizační a ekonomickou stabi-lizací společnosti byly vytvořeny podmínky pro další rozvoj služeb lizací společnosti byly vytvořeny podmínky pro další rozvoj služeb stále většímu okruhu zákazníků.stále většímu okruhu zákazníků.

Luwex, a.s., Spojovací 6, 190 00 Praha 9tel.: 284 819 619, 284 810 625, fax: 266 310 382

e-mail: [email protected], www.luwex.cz

18 let tradice dodávek hutních materiálů

skladem cca 5 000 t oceli v sortimentu trubek, jeklů, plechů, profi lů, ploché a kruhové oceli

zboží železářského charakteru

komplexnost dodávek

technická normalizace

výroba ocelových konstrukcí

FERRUM PLZEŇ s.r.o.sady Pětatřicátníků 31301 00 Plzeň

Tel.: 377 200 111 Fax: 377 200 120

Email: [email protected] www.ferrum.cz

dodavatel průmyslových armatur a příslušenství na

VODUVODU –– TOPENÍTOPENÍ –– PLYNPLYN

ARMEX Plzeň s.r.o.Benátská 517, 330 03 ChrástFax: 377 845 475Tel./fax: 377 945 319, 377 945 427e-mail: [email protected]

PROVOZOVNA PRAHA 4Vídeňská 744/2 (u jižní spojky)

Tel./fax: 241 717 173mobil: 724 268 567e-mail: [email protected]

spol. s r.o. PLZEŇ

Jsme dodavateleminforma ních technologií

v Plze ské energe ce.

AZ Solu ons, s.r.o.Na dražkách 75

252 25 Zbuzanytel: +420 257 960 113fax: +420 257 960 877

info@azsolu ons.czwww.azsolu ons.cz

tefa

• Bezpe nost v IT • Virtualizace VMWare• Sí ový a aplika ní monitoring• Komplexní outsourcing IT • Servisní služby 7x24 s reakcí

do 4 hodin• Dodávky a implementace

software • Dodávky hardware• eshop s výpo etní

technikou (dodávky do druhého dne – vše skladem)

Splníme Vaše p edstavy od A do Z.


PLZEŇSKÁ ENERGETIKA, a.s.Ekologický teplárenský provoz

Elektřina a teploDva hlavní produkty Plzeňské energe-tiky jsou elektřina a tepelná energie. Portfolio služeb doplňují doprovodné produkty jako je stlačený vzduch, voda a kanalizace. „Tento energetický servis hodláme zajišťovat i nadále,“ říká gene-rální ředitel. „Nicméně elektřina a teplo zůstanou naše nejvýznamnější komo-dity – v roce 2007 se elektřina podílela na celkových tržbách 64 %, teplo 26 %,“ dodá vá.

Plzeňská energetika a. s. je druhé největ-ší energetické zařízení v Plzeňském kraji. Hlavním úkolem společnosti je spolehli-vě, hospodárně a k životnímu prostředí šetrně vyrábět a dodávat teplo a elek-trickou energii, ale i ostatní energetické produkty společnosti. V oblasti elektřiny se zaměřuje na výrobu silové elektřiny a poskytování podpůrných služeb. Vyro-bená elektrická energie je kromě pokrytí spotřeby vlastního zařízení sloužícího k provozu elektrárny zobchodována na trhu s elektřinou.

Kombinovaná výroba tepelné a elekt-rické energie, tzv. kogenerace, využívá energie odpadního tepla jako primár-ního zdroje k výrobě tepla, teplé vody a technologického tepla, které je dále dodáváno odběratelům společnosti. Ma-xi málním využitím energie paliva se zvy-šuje účinnost technologického zařízení. Účinnost výroby v tepelných elektrár-nách se pohybuje kolem 30 %, nejmo-dernější teplárny, kde je realizována spo lečná výroba elektřiny a tepla dosa-hují účinnosti až 90 %. „Domnívám se, že za poslední roky se nám podařilo vy-vrátit předsvědčení, že naše teplárna funguje za zastaralém zařízení a vytváří podstatnou ekologickou zátěž. Ochrana životního prostředí a investice do této oblasti jsou nedílnou součástí naší stra-tegie,“ říká ředitel.

Investice do čistoty regionuZačátkem roku 2008 začala Plzeňská energetika v rámci dlouhodobého in-vestičního programu realizovat novou odsiřovací jednotku v ceně 430 milionů korun. Po uvedení jednotky do provozu se mají emise oxidu siřičitého snížit zhruba o 60 procent a emise prachu o více než 50 procent, což významně při-spěje ke zlepšení životního prostředí v Plzni a okolí. Moderní jednotka nahra-dí odsiřovací zařízení, které je v Plzeňské energetice v provozu od roku 1996. Nové odsiřovací zařízení by mělo být uvedeno do provozu ve druhé polovině roku 2009. „Tato investice je rozhodně nejvýznamnější za posledních pět let,“ uvádí Ing. Pašek.

Kromě této investice plá-nuje společnost také mon-táž nové turbíny o výkonu 100 MW. Cena zakázky by se měla po hybovat mezi 600 až 800 miliony Kč. Turbo sou -strojí s instalovanou kapacitou 100 MW bude náhradou za stá-vající zařízení. Nová turbína by měla být uvedena do provozu na podzim roku 2012. Demon-táž stávajícího zařízení začne v lednu roku 2011 a montáž nové technologie bude dle slov vedení zahájena v listopadu roku 2011.

Modernizace výrobních zařízení Pl-zeňské energetiky (PE) povede ke zvýšení účinnosti produkce tepla i elektřiny a tím i k dalšímu zlepšová-ní ekologických parametrů teplárny. „Nová turbína významně přispěje ke zvýšení účinnosti celého zdroje a tím i ke snížení emisí a zlepšení ovzduší v Plzni a okolí,“ uvádí generální ředitel Plzeňské energetiky. „Investice do nové-

ho výrobního zařízení je součástí dlou-hodobého investičního programu, jenž dosáhne hodnoty celkem 2 miliardy ko-run,“ upřesňuje. „Realizace tohoto inves-tičního programu přinese během pěti let zásadní modernizaci teplárny. Tím dosáhneme i nejvyšších standardů pro-vozu.“

Spolehlivost a kvalita dodávky, osobní i elektronická komunikace prostřednic-tvím zákaznického portálu, individuální přístup ke každému zákazníkovi, dis-krétnost v jednání a výhodné platební podmínky jsou pro společnost Plzeňská energetika v dnešní době naprostou sa-mozřejmostí. „Odběratelům se snažíme poskytnou komplexní servis a to bude náš směr i v budoucnu,“ říká ředitel na závěr.

Provádíme zejména:– sanace ŽB konstrukcí (mosty, věže, jímky)– průmyslové podlahy (drátkobetony i pryskyřičné

vč. antistatických a chem. odolných)– laminování jímek, vyztužení uhlíkovými lamelami,

kotvení strojů

Průmyslová 4301 00 PlzeňŠkoda Plzeň / ET Doudlevce www.deltaflor.cz

VÝSTAVBA A REKONSTRUKCE ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ

TENZA, a.s. | Svatopetrská 7, 617 00 Brno | tel.: +420 545 539 339 | fax: +420 545 214 614 | e-mail: [email protected] | www.tenza.cz

REALIZUJEME VAŠE PŘEDSTAVYSpolečnost TENZA, a.s. je jednou z nejvýznamnějších českých fi rem zajišťujících dodávky moderních technologií v oblasti energetiky. Realizuje vodohospodářské, inženýrské a pozemní stavby. Zvýšená pozornost je věnována ekologickým programům, zahrnujícím zejména projekty s využitím obnovitelných zdrojů energie a systémy ochrany vod a ovzduší.TENZA nabízí komplexní řešení projektů od studie proveditelnosti, přes následné zpracování projektové dokumentace, až po vlastní realizaci. Mezi poskytované služby patří i provozování soustav zásobování teplem. Společnost disponuje dostatečnou kapacitou pro realizaci rozsáhlých investičních akcí, je schopna zajistit i fi nancování realizovaných projektů.

Instalace turbosoustrojí TG5Energetika Kopřivnice

Rekonstrukce spalovnySAKO Brno, a.s.

OdsířeníPlzeňská energetika, a.s.

Generální oprava kotle K3Teplárna Otrokovice, a.s.


PRA ŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ, a.s.Bez plynu to nepůjde

V prvních týdnech letošního roku se otázka plynu a jeho dodávek dotkla každého z nás. V hlavním městě Praze je největším dodavatelem energie Pražská plynárenská, a. s. Její generální ředitel, Ing. Milan Fafejta, hovoří nejen o sou-časné situaci ve společnosti, ale i o jejím dalším vývoji a úloze plynu na energe-tickém trhu v České republice.

Pražská plynárenská, a. s., která vznikla stejně jako ostatní české plynárenské distribuční společnosti k 31. 12. 1993, patří v současné době mezi 100 nejvý-znamnějších společností v České repub-lice. Spravuje plynovodní sítě o délce přes 4000 km a zásobuje zemním ply-nem více než 436 000 odběratelů v Praze a příměstských částech okresů Praha-vý-chod a Praha-západ a Kladno.

Změny na trhuSoučasná moderní společnost odráží změny, ke kterým v nedávné době na energetickém trhu došlo. „Zásadním mil níkem posledních let byla jistě libera-lizace trhu se zemním plynem. V této souvislosti má Pražská plynárenská za sebou povinné oddělení provozovatele


REKONSTRUKCE A OPRAVY PLYNOVODŮNSNSTRTRUKKUKKCECECE AA AA OO OPRPRPRP AVAVAVYYYY PLPLYNYNOVOVODODŮŮ

GASTREND spol. s r.o.Ptácká 234, 293 01 Mladá Boleslav

Tel.: +420 326 328 137

Naší prací přispíváme k ozdravění ovzduší v Praze.



distribuční soustavy od ostatních čin-ností společnosti, tzv. unbundling. Vý-sledkem uvedeného nákladově i ad-ministrativně mimořádně náročného procesu byl vznik nové akciové společ-nosti Pražská plynárenská Distribuce. Současně probíhala reorganizace a op-timalizace celého koncernu Pražská

plyná renská, refl ektující novou situaci,“ říká Ing. Fafejta.

Pražská plynárenská patří mezi nejvý-znamnější regionální plynárenské ob-chodní společnosti v České republice a její postavení na trhu hodlá vedení nadá le upevňovat. Bude při tom vychá-zet i z měnících se potřeb trhu. „Pro sta-bilizaci zákazníků vidím do budoucna jako nevyhnutelnou sdruženou nabídku zemního plynu, elektřiny, popřípadě různých komunálních služeb. Předpo-kladem je širší spolupráce pražských uti-litních společností. Na druhou stranu, možnosti pro získání nových zákazníků v tomto regionu jsou již poměrně ome-zené. Po důkladné analýze podmínek na trhu jsme se proto soustředili na získává-ní nových zákazníků prakticky po celém území České republiky, a to prostřednic-tvím dceřiné společnosti Pragoplyn, a. s.,“ uvádí ředitel.

Plyn z Ruska i nadáleO významu plynu, který většina spotře-bitelů považuje za naprostou samo-zřejmost, jsme se přesvědčili v prvních lednových týdnech tohoto roku. Přitom není vůbec vyloučeno, že se situace s jeho dodávkami nebude opakovat. Česko je na ruském plynu závislé ze 75 procent, zbytek se k nám vozí z Nor-ska. Většinou k nám ale fyzicky norský plyn vůbec nedoteče, RWE Transgas ho prodá v západní Evropě, u nás se tak

používá ze sta procent plyn ruský. Vy-měnit zcela ruský plyn za norský či nizo-zemský nebo alžírský není možné. Nor-sko má omezenou kapacitu těžby a svoji produkci má již prodanou na dvacet let dopředu. Podobně jsou na tom i ostatní evropští exportéři. Přes Ukrajinu přitom do Evropy obvykle putuje 80 procent ruského plynu, který kryje asi pětinu evrop ské spotřeby.

Jak se na situaci dívá generální ředitel Pražské plynárenské? „Po dobu dalšího sta let plyn jinými zdroji energie nahra-dit nepůjde. Letošní krize v dodávkách ruského plynu a návrhy opatření omezu-jících rizika do budoucna byly v médiích široce prezentovány a komentovány. Shrnu tedy jen, že jako bezpodmínečně nutné se jeví vybudování nových pod-zemních zásobníků v České republice i v dalších zemích. Nezbytné je rovněž využít všech reálných možností diverzi-fi kace dodávek, zejména výstavbu no-vých plynovodů, či podle místních pod-mínek jednotlivých zemí vyšší dovoz zkapalněného zemního plynu. Pravdě-podobné doprovodné zvýšení cen ply-nu v Evropě by bylo přijatelnou daní za jistotu dodávek, a tím i za celkovou stra-tegickou bezpečnost zemí importujících zemní plyn,“ vysvětluje.

Zákazník náš pánZákazník a jeho zájmy nicméně zůstávají prioritou při veškerých závažných roz-hodnutích, která se promítnou do bu-doucích let. „Vycházíme z toho, že zákaz-ník očekává konkurenceschopnou cenu, kvalitní služby a jejich širokou dostup-nost,“ říká Milan Fafejta a dodává: „Ne-mohu souhlasit se současným trendem pouhého nahrazování osobního styku se zákazníkem jinými komunikačními prostředky, s cílem snížit náklady na ne-zbytnou úroveň. Umožňujeme svým zá-kazníkům vybrat si, zda dají přednost moderním prostředkům jako je internet, e-mail, call centrum, písemný styk apod., nebo pro mnohé příjemnějšímu osobní-mu kontaktu v našich obchodních a mo-bilních kancelářích. Konkrétně v ob-chodní kanceláři v centru Prahy si mohou zákazníci současně vyřídit veškeré zále-žitosti týkající se odběru elektřiny a vy-užít celé řady dalších služeb včetně tzv. cash-back.“

Uvádí dále, že součástí cenové politiky Pražské plynárenské je rovněž poskyto-

Váš partner pro výstavbu

plynovodů, vodovodů a kanalizací

Hlavní cíle společnosti

• Spolehlivost a kvalita stavebních a montážních prací

• Minimalizace negativních dopadů stavební činnosti

na životní prostředí

• Trvalé vzdělávání zaměstnanců

O úspěšnosti hlavních cílů společnosti hovoří především spo ko-

jenost zákazníků, jako je například koncern Pražské Plynárenské.

Abychom dále zlepšili naši environmentální politiku, provádíme

výměnu vozového parku za vozidla s pohonem na CNG ve spo-

lupráci s naším významným zákazníkem Pražskou plynárenskou

a.s. Pro zabezpečení kvality prací trvale školíme zaměstnance

a ke kmenovým zaměstnancům samozřejmě patří mezinárodní

svářecí in že nýr, autorizovaný inženýr ve stavebnictví, svářeči

s úřední zkouškou dle norem EU a mnoho dalších vyškolených

zaměstnanců.

Systém jakosti ČSN EN ISO 9001: 2001

PLYNOVODY PRAHA spol. s r.o.Poznaňská 466, 181 00 Praha 8, Tel: 233 54 37 27

E-mail: [email protected]

Od r. 1991 jsme tradiční partner Pražské plynárenské a.s. a dalších plynárenských společností, půso bí cích na území ČR. Působíme v oblastech výstavby plynovodů všech tlak. hladin, výstavby a projekce přípojek plynu a oprav plynárenských zařízení. Montáže plynárenských zařízení v kolektorech a budovách. Jsme držiteli certifi kátů GAS, ISO.

Výpadová 317/19153 00 Praha 5tel.: 257 910 071fax: 257 911 603 [email protected]

OdOdOddOdOdOdOOdOdOdOdOdd rrrr 19191919999999999999999999999999999191919191999191919191919191919119999 jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjsmsmsmsmsmsmmsmsmsmsmsmsmsmsmmsmmsssmmeeeeeeeeeeeeeeee trtrtttttrtrtrtrtrrrtrttrtrtrt dddddddadadadadadadaadadaddiiičičičiččččičičičččičičččičičičič íííííííííííínííníníníní ppppppppararararrtttttttttnttntntntntnntn

VÝSTAVBA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ

VÁŠ SPOLEHLIVÝ PARTNER PŘI VÝSTAVBĚ,OPRAVÁCH A ÚDRŽBĚ PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ.

www.prockert-hynek.cz

Výstavba a rekonstrukce kanalizací, vodovodů, plynovodů, teplovodů a přidružených objektů

na klíč

www.zepris.cz

Firma GARNET CZ s.r.o. je smluvním partnerem rem Pražská plynárenská a.s.

a Pražská plynárenská Distribuce a.s., len koncernu Pražská plynárenská a.s.

www.garnetcz.cz

Výstavba VVTL a VTL plynovod a produktovod - výstavba a napojení plynovod pomocí navrtávek - výstavba a napojení p eložek plynovod bez odstávky plynu

a bezplamennou technologií - výroba a osazení armaturních uzl a trasových uzáv r - montáž regula ních a odoriza ních stanic Výstavba STL a NTL plynovod - výstavba a napojení plynovod z PE a oceli - napojení plynovod bez odstávky plynu a bezplamennou technologií - vysazování STL a NTL p ípojek z PE a oceli p i plném provozním tlaku- výstavba domovních p ípojek a plynovod - výstavba plynovod bezvýkopovou technologií Výstavba topných systém a domovních plynovod - rozvody v oceli, m di a v plastu - dodávka a montáž všech spot ebi - kompletní dodávka topných systém a technologií Provoz a údržba plynárenských za ízení a pr myslových

plynovod - komplexní zajišt ní provozu a údržby plynárenských za ízení

v . pohotovostní služby - zajišt ní plynom rové služby na základ registrace MI

Revizní, poradenská a lektorská innost - revize plynárenských za ízení - revize odb rných plynových za ízení - studie zásobování

POLYGAS, s. r. o., D ev ice 10, 250 01 Praha – východTelefon: 602 411 651, 602 411 668, Fax: 326 903 225

E-mail: [email protected], www.polygas.cz



vání slev na nákup plynových spotřebi-čů a doprovodných služeb. V rámci zá-kaznické karty Pražské plynárenské mají dále Pražané možnost využít slev celé řady smluvních partnerů z oblasti kul-tury, sportu, cestování, vzdělávání a dal-ších. „Nerad bych také opomenul akti vity v oblasti bezpečnosti odběru, například bezplatné zapůjčování detektoru úniku plynu. Služby budeme samozřejmě na-dále rozšiřovat a zkvalitňovat. Připravo-vána je například možnost úhrady za odběr zemního plynu prostřednictvím terminálů společnosti SAZKA.“

Alternativní způsoby využitíStejně jako v jiných oborech podnikání existují i v plynárenství nové trendy a podnikatelské příležitosti, které svou opodstatněnost sice teprve prokazují, avšak mohou být v budoucnu přínosné ekonomicky i celospolečensky. Kromě dodávky zemního plynu prosazuje Praž-ská plynárenská, a. s. efektivní způsoby využití zemního plynu. Mezi ně patří

plyno fi kace vozidel a kogenerační jed-notky. Pražská plynárenská, a. s. patří v Evropě mezi plynárenské společnosti s největším počtem vozidel na plynový pohon i s nejvyšším podílem těchto auto mobilů na celkovém počtu vozidel společnosti.

„V koncernu Pražské plynárenské jsme vsadili na pohon vozidel stlačeným zem-ním plynem – CNG,“ uvádí Ing. Fafejta. „V prosinci roku 2007 otevřela naše dce-řiná společnost Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o. v Praze-Michli první půjčovnu automobilů s tímto po-honem. K dnešnímu dni fungují další dvě v Českých Budějovicích a němec-kém Chamu. Zájem o tuto službu překo-nal naše očekávání a vzbudil zájem i u odborné veřejnosti. Výsledkem bylo udělení prestižního ocenění za ochranu životního prostředí ENERGY GLOBE AWARD. Současně samozřejmě rozšiřu-jeme síť čerpacích stanic, které jsou zá-kladní podmínkou úspěchu tohoto pod-nikání. O CNG vozidla aktuálně projevuje zájem celá řada podnikatelských subjek-tů a živnostníků, jako jsou pražské ko-munální služby, taxi služby, přepravní fi rmy, autoškoly a podobně.

Dobrá hodnota a jistotaCílem plynofi kačních aktivit je zahuštění stávající nízkotlaké a středotlaké sítě. V centru Prahy je již téměř celá nízkotla-ká síť převedena z důvodu zvýšení kapa-city plynovodů na středotlakou úroveň. Tímto převodem přispěla Pražská plyná-renská, a. s., výraznou měrou k ozdravění ovzduší hlavního města.

Mezi hlavní cíle Pražské plynárenské a. s., patří zvyšování podílu použití zemního plynu a tím tak pomáhat zlepšení život-ního prostředí v Praze, uspokojovat po-žadavky stávajících i nových zákazníků nabídkou kvalitních služeb a aktivně podporovat racionální a moderní způ-soby využití zemního plynu. „Naším trva-lým cílem každopádně je to, aby zá-kazníci využívali všech našich služeb s pocitem dobré hodnoty a jistoty. Pak budeme jistě úspěšní i v budoucnu,“ uvádí generální ředitel Milan Fafejta na závěr rozhovoru.

Rekomont, a.s. je stavebně-montážní firma, která soustřeďuje odborníky a specialisty v oblastech výstavby a rekonstrukce objektů, výstavby plynovodů a produktovodů, topných a roz-vodných soustav a inženýrských sítí. Velikostí se řadíme mezi středně velké podniky, pokud jde ale o úroveň a kvalitu práce, můžeme říci, že se společnost vypracovala na úroveň těch nej-větších firem s dlouholetou tradicí a zkušenostmi.

Vysoká odbornost pracovníků je jednou z deviz Rekomontu, a.s. a top management se ve spolupráci s ostatními pracovníky snaží, aby firma byla v tomto směru stále na špici vývoje. Proto

byl vypracován program dlouhodobého zvyšování odborného růstu kmenových zaměstnanců.

Cílem firmy je vždy odevzdat investorovi provedené dílo v dohodnutém termínu a za dohodnutou cenu. Toho je dosaho-váno na základě trvale vysoké odbornosti a profesionality pra-covníků a díky zkušenostem získaným na již dříve realizovaných stavbách. Že se nejedná o prázdná slova se dá dokladovat celou řadou technicky náročných zakázek, dokončených a předaných investorům ve vzorné kvalitě a často i ve zkrácených termínech. O této skutečnosti svědčí i certifikáty udělené naší společnosti.

Provádíme stavby:- občanské, bytové, dopravní, průmyslové, inženýrské, ekologické

- významný podíl stavební produkce představuje rovněž realizace developerských projektů

- nosná výrobní činnost společnosti je zaměřena na montáž potrubních systémů v provedení ocel, plasty

- všechny činnosti zajišťujeme ve formě dodávky tzv. ,,na klíč“, nebo jako smluvní dodavatel, subdodava-tel či technický dozor či konzultant


GA ENERGO TECHNIKSpolehlivé zajištění elektrického vedení

Společnost REKS Plzeň s.r.o., která působí v oblasti zajišťování vedení všech typů napětí, v nedávné době změnila název na GA Energo technik. Tato změna má odrážet nejen její příslušnost k ně-meckému holdingu, ale hlavně rozšíření činností na celou oblast České republiky a perspektivně i do okolních zemí. Ředitel společnosti, pan Zdeněk Židek, in-formuje o nejnovějším vývoji tohoto významného energetického subjektu.

Společnost REKS Plzeň s.r.o. zahájila svoji činnost v září 1993 s osmi stálými zaměstnanci. Díky osobnímu nasazení majitelů, píli a jasné představě o bu-doucím vývoji se z této původně drobné fi rmy stala jedna z předních fi rem na

českém energetickém trhu, která v sou-časnosti plánuje další expanzi do okol-ních států. Prudký vývoj za patnáct let existence podpořilo uzavření smlouvy se strategickým partnerem – společ ností Gesellschaft für Elektrische Anlagen Lei-tungsbau Süd GmbH (GA LBS).

„O silném strategickém partnerovi jsme uvažovali již krátce po založení fi rmy. Bylo nám jasné, že z dlouhodobého hle-diska přežijí na trhu jen ti nejsilnější. Jedna li jsme s celou řadou významných evropských fi rem a holding GA se ukázal jako nejvhodnější – nabízí stejné portfo-lio služeb jako my a kromě toho má technické centrum a příslušné technické zázemí, což bylo pro nás z hlediska know-how a školení našich lidí velice vý-

hodné,“ uvádí Zdeněk Židek. Firma Ge-sellschaft für Elektrische Anlagen Lei-tungsbau Süd GmbH v Německu působí od roku 1916 a zaměstnává dnes v ob-lasti dodávek pro energetiku přes 4000 lidí. Smlouva o spolupráci s fi rmou REKS byla uzavřena v roce 1996, o dva roky později došlo ke kapitálovému vstupu. Dnes je německý holding majoritním vlastníkem (62,5 %) společnosti, ve které pracuje přes 150 zaměstnanců.

Pod novým názvemV posledních několika týdnech fi rma změnila název na GA Energo technik v souladu s požadavky svého vlastníka.

...stavíme spojení…


„GA LBS chce ve východní Evropě vytvo-řit jednu silnou, nadnárodní společnost,“ vysvětluje ředitel společnosti Zdeněk Židek. „My bychom měli být jejím pilí-řem. Do konce roku se plánuje sloučení naší fi rmy s další českou dceřinou spo-lečností našeho vlastníka s cílem vý-znamně posílit postavení na českém trhu. Věříme, že tak jako jsme vybudo-vali dobré jméno REKSu, budeme úspěš-ně pokračovat i pod novým názvem coby vpravdě evropská společnost.“

GA Energo technik je dnes jednou z nej-větších společností ve svém oboru na

českém trhu. Vlastní nejvíce nouzových stožárů v Evropě a je schopna postavit více než deset kilometrů náhradní pře-nosové trasy pro 400 kV, stejně tak jako pro oblast 110 kV, což je objem, kterým se v rámci Evropy může pochlubit málo-kdo. Má za sebou i nemalé zkušenosti ze zahraničí. „Pomáhali jsme s odstraňová-ním havárií či kalamit v Německu i Ra-kousku, což bylo velice přínosné z hle-diska proškolení našich lidí v otázkách kvality a bezpečnosti práce,“ říká pan Židek. Dodává dále, že i přes občasné působení v zahraničí zůstane klíčovým trhem i nadále Česká republika.

Rozšiřování služebGA Energo technik je jednou z mála fi -rem, které mají certifi kaci jak ISO 9001 (kvalita), tak ISO 14000 (životní prostře-dí) a ISO 18000 (bezpečnost práce). „V rámci holdingu jsme první, kdo všechny tyto certifi káty zavedl. Jako je-diná fi rma na poli montáží VN a VVN v České republice jsme také certifi kováni pro tažení vodičů přes křižovatky elektri-fi kovaných železnic ČD pod napětím, bez nutnosti vypínání a výluk a vlastní-kem užitného vzoru zapsaném úřadem průmyslového vlastnictví k Zařízení pro dočasný přenos el. energie – nouzových stožárů,“ říká ředitel. Firma má také nejmodernější zařízení tažení vodičů v Evropě.

Hlavní činností fi rmy je tradičně výstav-ba a opravy vedení vysokého a velmi vysokého napětí, nicméně s cílem rozší-řit svoji působnost vedení rozhodlo o návratu i do oblasti středního a nízké-ho napětí. „Naším největším zákazníkem byla společnost ČEPS, ale nechtěli jsme stát jenom na jednom pilíři. Rozhodnutí navrátit se do oblasti středního a nízké-ho napětí, i když fi nanční hodnota zaká-zek v této oblasti je mnohem menší, bylo velice rozumné. Můžeme nyní nabí-zet dodávky pro všechny oblasti ener-getiky,“ konstatuje pan Židek.

Druhým úsekem činnosti je projektová oblast. V projekci pracuje 13 pracovníků a projekční činnost zahrnuje liniová energetická díla kabelová i vzdušná, dle výše uvedených oborů, a digitalizaci sítí. V dalších letech počítá fi rma s rozšířením stavu pracovníků tak, aby mohla zvýšit montážní kapacity pro oblast zahranič-

ních montáží a zajistit jak vysokou do-dací pohotovost, tak i pružnou reakci na potřeby zákazníka.

Seznam staveb z posledních let je dlou-hý. Společnost REKS byla například jed-nou z konsorcia fi rem, které zajišťovalo pro ČEPS rozsáhlou zakázku vedení Če-chy střed – Bezděčín, kdy se jednoduché 220 kV vedení nahrazovalo dvojnásobným kombinovaným vedením 400/220 kV. Firma se také podílela na odstraňování všech havárií ČEPS a výstavbě náhrad-ních přenosových tras.

Na pevných základechGA Energo technik v současné době vy-kazuje vysokou akviziční činnost, vzhle-dem k plánu stát se pilířem činností v oblasti dodávek pro energetiku svého vlastníka pro oblast střední a východní Evropy. „Loni se nám podařilo založit dceřinou společnost na Slovensku, která by v příštím roce měla být již plně funkční,“ říká ředitel Židek. „Naše expan-ze tím ale nekončí, dlouhodobě plánuje-me rozšířit činnost i na oblast ostatních sousedních států, a následně pak i v Ru-munsku a Bulharsku.

Krize se zatím odvětví energetiky příliš nedotkla, i když průmyslové parky mírně brzdí svoji činnost. „Energetika je po-měrně stabilní obor a výrazný pokles tržeb neočekáváme,“ říká ředitel. „V brz-ké době bychom měli uzavřít rámcovou smlouvu s ČEZ na zajišťování drobných oprav a havárií pro oblast středního a nízkého napětí pro oblast západních a severních Čech, což posílí naši pozici v tomto oboru,“ upřesňuje.

Vzhledem k plánované fúzi s další význam nou českou energetickou fir-mou lze očekávat, že GA Energo technik se v žebříčku významných hráčů posune ještě o pár příček výš. „Firmu jsme zakládali s představou vybudovat stabilní, úspěšnou a ži-votaschopnou společnost, která je schopna poskytnout kvalitní, spoleh-livé a flexibilní služby. Naše silné po-stavení hodláme nadále upevňovat a v budoucnu se věnovat i jiným oborům, jako je třeba oblast výstav-by rozvodných zařízení, plánované údržbě energetických sítí a výstavbě alternativních zdrojů,“ naznačuje bu-doucí plány ředitel Zdeněk Židek.


ČEPS, a.s.Spolehlivý přenos elektřiny

Společnost ČEPS, a.s. v současné době představuje program modernizace sítě 400 kV, který byl připravován něko-lik let. Ředitel společnosti Jan Vrba informoval Svět průmyslu, že společ-nost i přes pokles tržeb v loňském roce hodlá nadále usilovat o trvalé zlepšení přenosových a systémových služeb na úrovni předních evropských přenosových společností.

Akciová společnost ČEPS působí na úze-mí České republiky jako výhradní provo-zovatel přenosové soustavy (elektrická vedení 400 kV a 220 KV) na základě licen ce na přenos elektřiny, udělené Energetickým regulačním úřadem podle Energetického zákona. Udržuje, obno-vuje a rozvíjí 39 rozvoden s 68 transfor-mátory převádějícími elektrickou energii z přenosové do distribuční soustavy

a trasy vedení o délce 2979 km s na-pěťovou hladinou 400 kV a 1371 km s napěťovou hladinou 220 kV. V rámci elektrizační soustavy České republiky poskytuje ČEPS přenosové služby a služby spojené se zajištěním rovnová-hy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v reálném čase (systémové služby).

Vzhledem k tomu, že na území státu existuje jediná přenosová soustava, jsou činnosti ČEPS přirozeným monopolem. Státem vlastněný ČEPS je jedinou spo-lečností, která má v Česku licenci na pře-nos elektřiny.

Loni společnost dosáhla čistého zisku 1,387 miliardy korun. Zisk před zdaně-ním činil 1,775 miliardy, což je o 172 mi-lionů méně v porovnání s rokem 2007. Meziročně poklesl čistý zisk o 30 %. Trž-

by společnosti dosáhly 14,713 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 231 milionů. Většinu tržeb, zhruba 60 %, tvořily systémové služby, ostatní tržby z prodeje služeb činily 33 % výno-sů, tržby z aukcí měly jen šestiprocentní podíl. Na snížení zisku se dle slov vedení podepsaly především nižší výnosy z aukcí na rezervaci kapacity na přeshra-ničních profi lech. Zásadním vlivem je především fakt, že velkoobchodní ceny elektřiny v regionu střední Evropy se ne-ustále sbližují.

Součástí evropské sítěMezinárodní spolupráce elektrizační sou-stavy České republiky na trhu s elektři-nou v rámci Evropské unie představuje

Petržílkova 23Praha 5 - Stodůlky158 00tel: +420 251 610285www.gapp.cz

Společnost ČEPS využívá pro uložení a zabezpečení svých dat řešení od společnosti

GAPP System.

GAPP System je předním českým dodavatelem řešení v následujících oblastech:

• Datová úložiště a jejich vysoká dostupnost.

• Technologie pro budování DR center.

• Virtualizaci diskových zdrojů a serverů.

• Kontinuální zálohování a rychlou obnovu dat.

• Archivaci dat a elektronické pošty.

GAPP System, spol. s r. o.


ČEPS, a.s.Spolehlivý přenos elektřiny

jeden z důležitých úkolů ČEPS. Společ-nost ČEPS je začleněna do evropských struktur. Zajišťuje přeshraniční přenosy pro export, import a tranzit elektrické energie. Společnost se také dlouhodobě aktivně podílí na formování liberalizova-ného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě. ČEPS je aktivním členem několika mezi-národních organizací, z nichž nejvýznam-nější roli hraje sdružení evropských pro-vozovatelů přenosových soustav UCTE.

Jak se ČEPS hodlá vypořádat s výzvami budoucnosti vzhledem k měnícím se podmínkám na energetickém trhu a stá-le rostoucí poptávce po elektrické ener-gii? Pro další vývoj v oblasti energetiky budou dle slov vedení důležitým kro-kem z hlediska zajištění dlouhodobé bezpečnosti evropských elektrizačních soustav a integrace jednotného evrop-ského trhu s elektřinou představovat přijaté závěry konference o Zajištění energetické bezpečnosti členských stá-tů EU v rámci společného trhu s elek-třinou, která se konala koncem ledna v Ostravě za účasti předsedy vlády a předsedy Rady EU Mirka Topolánka, evropského komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse a mnoha dalších ofi -ciálních hostů.

„Naši představitelé na této konferenci jasně řekli, že nelze diskriminovat žádný zdroj energie,“ říká Jan Vrba. „Dali najevo nutnost podporovat v budoucnu široký palivový a technologický mix, aby sou-stavy byly co nejvíce stabilní a fl exibilní tak, aby nedocházelo k problémům, kte-rým jsme začátkem roku čelili z důvodu přerušení dodávek plynu.“

Kolik za přeshraniční přenos?Na konferenci rovněž poprvé ofi ciálně zazněl návrh České republiky na zave-

dení jednotného tarifu za přeshraniční přenos. „Je to alternativa k současnému systému kompenzací nákladů za pře-shraniční obchodování, prováděné na základě modelových výpočtů, který je ve své podstatě poměrně nespravedlivý. Proto jsme navrhli jednotný tarif za kaž-dou Megawatt hodinu vyslanou kamko-liv do Evropě, bez ohledu na vzdálenost či transakční cestu. Výnos z těchto po-platků by se použil na výstavbu potřeb-né infrastruktury, tzn. na posílení evrop-ské sítě,“ vysvětluje ředitel.

Jednotný tarif by řešil problematiku kom-penzačního mechanismu formou trans-parentního paušálního poplatku za pře-shraniční přenos. Cílem tarifu je narovnat obchodní vztahy tak, aby bylo na ob-chod s elektřinou nahlíženo jako na srov-natelnou obchodní komoditu. Náklady za přeshraniční přenos by měli hradit ti účastníci trhu, kteří je vyvolávají.

Výrazným mezníkem z hlediska budou-cího vývoje energetického trhu bylo mi-mořádné valné shromáždění ETSO, které se konalo 11. března 2009. Většina člen-ské základny asociace ETSO na tomto shromáždění přivítala návrh kompro-misního řešení dlouhodobého kompen-začního mechanismu pro přeshraniční přenosy elektřiny mezi provozovateli přenosových soustav v Evropě. I když tento návrh nezohledňuje jednotný ta-rif, s navrhovaným řešením obecně sou-hlasí i ČEPS.

Cílem kompenzačního mechanismu je maximálně zohlednit náklady provo-zovatelů přenosových soustav vzniklé v důsledku mezinárodních výměn elek-třiny. Součástí nového návrhu ETSO jsou fi nanční kompenzace fyzikálních ztrát v sítích a použití výnosů z aukcí přeshra-ničních přenosových kapacit na výstav-bu nové přenosové infrastruktury. Měl by být také zřízen rámcový socializační fond na kompenzaci stávající infrastruk-

tury a na krytí nákladů na novou infra-strukturu.

Proti větru„Z politického či vlastnického hlediska nabízí příští vývoj různé varianty, v tech-nické oblasti půjde rozhodně o evoluční zlepšování,“ odpovídá Jan Vrba na otáz-ku, jak bude dle jeho názoru společnost vypadat za nějakých pět let. „Plánujeme celou řadu zlepšení a novinek, mezi kte-ré patří například nový trenažér či do-končení dálkového ovládání rozvoden, které by mělo být hotovo v roce 2014. Jeho výsledkem bude, že na našich roz-vodnách nebude žádný personál, vše bude řízeno z hlavního či záložního pra-coviště. Největší akcí příštího období bude nicméně bezesporu program mo-dernizace celkové sítě,“ dodává.

Poměrně novou výzvu pro provozova-tele přenosové soustavy představuje vý-roba větrných elektráren, které v posled-ních dvou letech vyrostly jako houby po dešti v severním Německu. V celém Ně-mecku je v současné době vyráběno tě-mito elektrárnami 23000 MW. Velká část z nich je právě na severu a v brzké době k nim mají přibýt další včetně elektrá-ren off shorových (vybudovaných přímo v moři). „V případě větrného počasí ten-to nový výkon, který zde před dvěma lety nebyl, značně přetěžuje naše linky,“ říká Jan Vrba. „Pro tuto problematiku jsme vytvořili speciální pracovní skupi-nu, která intenzivně spolupracuje na provozní bezpečnosti a různých opatře-ních pro umělé přesměrování této elek-třiny.“ Akceptace této větrné elektřiny ze severu Německa tak, aby česká síť neby-la v ohrožení a nedošlo k narušení její spolehlivost, bude dle jeho slov jedním z důležitých úkolů budoucích let.

stavební a speciální výškové práce horolezeckou a speleologickou technikou

ALPIN-LT, s.r.o., Pobřežní 2173/4, 412 01 Litoměřice, tel.: 416 791 221fax: 416 791 222, E-mail: [email protected], www.alpin-lt.cz

KOMPLETNÍ ČINNOSTVE STAVEBNICTVÍ

NÁTĚRY KONSTRUKCÍ

DEMOLICE A MONTÁŽE

DŘEVOSTAVBY

ELEKTROMONTÁŽNÍ PRÁCE, ÚDRŽBA OCHRANNÝCH PÁSEM VEDENÍ, STAVEBNÍ PRÁCE,VÝROBA OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ

ING. MARTIN SLEZÁK

Firma REN company spol. s r. o. se sídlem v Chomutově, byla založena v roce 1995 jako právnická osoba. Základní jmění fi rmy činí 1 002 000,- Kč. Jediným jednatelem společnosti je pan Zdeněk Hrdý.

REN company jako člen asociace korozních inženýrů poskytuje již 12. rokem komplexní služby v oblasti návrhů a provádění protikorozní ochrany a sanačních prací s cílem podstatně prodloužit životnost materiálů.Součástí poskytovaných služeb je také obnova a údržba průseků v ochranných pásmech přenosových soustav NN, VN a VVN.

Mimo vlastní úzce specializovanou činnost podniká spo-lečnost od roku 2006 v nové oblasti a to ve výstavbě ro-dinných domů.

Od roku 2000 je držitelem certifi kátu dle mezinárodní normy ISO 9001:2000 systému QMS. Certifi kační společností je reno movaná nadnárodní organizace LRQA. Od roku 2003 si společnost plně uvědomila nutnost pozitivního přístupu k životnímu prostředí a v roce 2004 rozšířila svou certifi kaci o systém EMS dle normy ISO 14001. V následujícím roce REN company certifi kovala systém ochrany a bezpečnosti práce dle normy OHSAS 18001.V lednu letošního roku došlo k rozšíření certifi kace v rámci QMS o normu EN ISO 3834-2:2006 pro svařování.

E-mail: [email protected] www.elektrovod.sk

Elektrovod Holding, a.s.Čulenova 5, 816 46 Bratislava 1Slovenská republika Tel.: +421/2/ 502 51 101–102 529 27 517 Fax: +421/2/ 529 61 820

Už šest desetiletí vykonávají projektování, inženýring, dodávky, stavební a montážní práce a údržbu: • elektrických přenosových a distribučných vedení, • rozvodní a transformovní, • elektrických častí energetických zařízení a technologických celků, • optoelektronických telekomunikačních tras a sítí, • pozemních inženýrských staveb v oblasti energetiky, průmyslové

a občanské výstavby, • elektroinstalační práce v baniach a tuneloch, • komplexný servis energetického hospodárstva.

STASTAVUM spol. s r.o.

STAVUM, spol. s r.o., 440 01 Louny, Česká 180tel./fax: 415 654 934, 415 654 156,

e-mail: [email protected]

Firma Stavum působí v oblasti stavebnictví od roku 1991. Mimo pozemního stavitelství se firma specializuje na provádění staveb pro resort energetiky. Do výrobního programu patří výstavba, popř. rekonstrukce, rozvoden 110–400 kV, základů stožárů vedení VN 35–400 kV, spínacích stanic a dalších souvisejících staveb v rámci ČR.

KONTAKTtel./fax: +420 474 656 239GSM: +420 602 307 847e-m@il: [email protected]

12 let v energetice12 let v energeticeČeská společnost se 14-letou historií.Obrat 1,1 mld. Kč za uplynulých 10 let.Držitel certifikátu systému řízení kvalitydle ČSN EN ISO 9001:2009a systému environmentálníhomanagementu dle ČSN EN ISO 14001.Realizace investičních stavebních celků, rekonstrukce a výstavba technologických budov, inženýrských sítí, systému požární odolnosti objektů, sanace konstrukčníchprvků a všeobecně pozemní a vodohospodářské stavitelství.

- opravy betonových základů na stožárech VN a VVN- oprava zděných trafostranic včetně technologie- lezecké kontroly dle normy ČSN 73 2601- pochůzkové kontroly- údržba ochranných pásem (výřezem) včetně inženýrinku- ochranné nátěry konstrukcí - svařování – držitel certifikatů a velký průkaz způsobilosti

ČSN 73 2601- zámečnická činnost, opravy ocelových konstrukcí - vykopové a zemní práce- kontrolní činnost

ENERGISTAV s.r.o.Dvořákova 1947/41,741 01 Nový Jičín

[email protected] 556 720599mobil 602 523695

Spolehlivý partner v energetice

ELID s.r.o.Demlova 6594 01 Velké Meziříčíe-mail: [email protected]

Ing. Bronislav ValaValeč 217, 675 53Hrotovice, Dražka 624, PSČ 675 55tel.: 568 839513, 568 839511, fax: 568 [email protected]

www.vstav.cz

VValalllla

HLAVNÍ ČINNOSTI FIRMYstavební činnost HSV a PSV

zemní práce provádění inženýrských staveb

výroba ocelových konstrukcímontáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení,

montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení výroba hliníkových oken, dveří, stěn a fasádních systémů

výroba vodárenského materiálu obchodní činnost

doprava, autoopravna

12 let v energetice


Vodárenská, a.s.Partner pro život

Vodárenská akciová společnost se sídlem v Brně patří v rámci České republiky mezi pět největších provozovatelů vodo-vodů a kanalizací. O širokém portfoliu služeb a o dalším zlepšování zákaznic-kých služeb hovoří její generální ředitel Ing. Miroslav Klos.

Vodárenská akciová společnost, a.s. vznikla na konci roku 1993 jako právní nástupce tehdejších krajských podniků vodovodů a kanalizací. Loni oslavila pat-náct let svého působení na českém trhu. Společnost je významnou regionální provozní vodárenskou společností – pů-sobí na území okresů Brno-venkov, Blan-sko, Jihlava, Třebíč, Znojmo a Žďár nad Sázavou, to znamená v rámci významné části Jihomoravského kraje a kraje Vy-sočina.

O předním místě společnosti ve svém oboru vypovídá i počet zásobovaných obyvatel, který dosáhl počtu 540 000. Působiště provozované Vodárenskou akciovou společností má výrazně ven-kovský charakter – 69 % obcí má méně než 500 obyvatel a pouze jedno procen-to představují města s více než 10 000 obyvateli. Společnost ke dnešnímu dni zaměstnává přes 1000 zaměstnanců a v loňském roce dosáhla celkových tržeb ve výši 1,4 miliardy korun.


www.tran-sig-ma.cz

Od samého počátku svého vzniku v roce 1990 se zabývá komoditou, která je jejím

zakladatelům důvěrně známá, tj. průmyslovými armaturami v širším významu (šoupátka,

navrtávací pasy, poklopy atd.) a materiály s nimi souvisejícími (litinové a kameninové

trouby a tvarovky).

Fontana R, s.r.o., Příkop 4, 602 00 Brno; tel.: +420 545 215 932, 545 175 854fax: +420 545 215 933, e-mail: [email protected], www.fontanar.cz

VÝROBCE ZAŘÍZENÍ PRO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

FONTANA R, s.r.o.


Vodárenská, a.s.Partner pro život

Vše pro zákazníkaHlavními smluvními partnery společ-nosti jsou zástupci obecní samosprávy, kteří jsou vlastníky technické infrastruk-tury. Municipální charakter společnosti a orientace na zákazníka tvoří základní principy, kterými se společnost při po-skytování služeb v rámci provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou po-třebu řídí.

„Naším základním posláním je ochrana zdraví člověka a péče o životní prostředí, což také vyjadřuje motto naší fi rmy: Voda a lidé – partneři pro život,“ uvádí Ing. Klos. „Je důležité si uvědomit, že za posledních patnáct let jsme si v praxi ověřili naši schopnost poskytovat vlast-níkům infrastruktury kromě jiného i pod-poru při přípravě evropských projektů,“ dodává. „Podařilo se nám mezi vlastníky infrastruktury a provozní společnost na-

stolit atmosféru skutečné důvěry. V praxi je to tak, že provozní společnost – tedy Vodárenská, a.s. – se na jedné straně snaží o maximalizaci nájemného infra-struktury a vlastník na straně druhé toto nájemné vynakládá maximální měrou na její udržování a obnovu,“ vysvětluje.

Společnost se nachází v prostředí přiro-zeného monopolu, vztah mezi vlastníky a provozovateli je dán na základě dlou-hodobých smluv. „Ale to neznamená, že nemusíme usilovat o vysokou kvalitu služeb,“ říká generální ředitel. „Zákaz-nické služby chceme stavět na našich zákaznických centrech, protože se do-mníváme, že lidský, osobní přístup je pro většinu lidí velice důležitý. Oblast, na jejíž zlepšení se chceme zaměřit do bu-doucna, je komunikace s velkými zá-kazníky. Zde máme ještě určité rezervy,“ při pouští.

Komplexní portfolioHlavní předmět činnosti společnosti je provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. To v sobě zahrnuje pět hlavních procesů: jímání a úprava vody, distribuce a dodávky vody spotře-bitelům, odvádění odpadní vody, čištění odpadních vod a jejich vypuštění do toků. Pátým, neméně důležitým proce-sem, jsou zákaznické služby spojené s dodávkou vody a kanalizační činností. „Komplexnost těchto služeb je naší jed-noznačnou výhodou,“ říká Ing. Klos.

Veškeré aktivity společnosti přitom smě-řují k jedinému cíli – naplnit očekávání a požadavky zákazníků na kvalitu a spo-lehlivost poskytovaných vodohospodář-ských služeb. Prioritním cílem technic-ko-provozních činností společnosti je produkce kvalitní pitné vody a její ply-nulá a spolehlivá distribuce spotřebi-


telům. K této distribuci je využíváno 4623 km vodovodního potrubí, což před-stavuje přibližně 6,7 % z délky vodovod-ní sítě celé České republiky. Rozhodující dodávka pitné vody se uskutečnila ze skupinových vodovodů, které předsta-vují 90,2 % z celkové délky provozova-ných vodovodů.

Kromě činností přímo souvisejících s vý-robou, dodávkami a kanalizací vody do portfolia služeb společnosti patří také dílčí práce při provozu vodovodů a ka-nalizací, jako je např. kontrola jakosti vody, montáž vodovodních přípojek a vodoměrů, technicko-ekonomická činnost na vodovodech a kanalizacích (hodnocení projektů a technologií, zavá-dění nových metod úpravy vod či pora-denství v oboru vodního a odpadového hospodářství), inženýrská činnost na stavbách a speciální činnosti, jako jsou např. komplexní analýzy pitných, od-padních a povrchových vod, revizní čin-nost, lokalizace úniku vody z potrubí, zemní práce a řada dalších.

Voda základ životaVe srovnání s průměrem v České repub-lice je spotřeba pitné vody v okresech, které zásobuje Vodárenská akciová spo-lečnost, nízká, dosahuje pouze 70 až 80 % celostátního průměru. Stejně tak je objem fakturované vody na jeden kilo-metr provozované sítě o 34 % nižší než je celostátní průměr, podobně podprů-měrný (83 %) je počet obyvatel napo-jených na jeden kilometr provozované sítě.

Aspekty životního prostředí prostupují všechny činnosti společnosti. „Voda je jednou ze základních složek životního prostředí a proto musí být jeho ochrana jednou z našich hlavních priorit,“ říká ře-ditel. S tím souvisí úzce i otázka úniků nejen pitné vody ale i odvodů odpadní vody.

V roce 2007 došlo k realizaci cílených úsporných opatření pro snížení spotře-by provozní vody. Výsledkem bylo nejen snížení spotřeby technologické vody, ale i vody pro vlastní spotřebu. „Přestože současné ztráty vody v provozovaných vodovodních systémech odpovídají hod notám dosahovaným průměrně v celé České republice, je nutno razant-něji docílit jejich snížení. To je možné docílit zejména optimálně a racionálně provedenou obnovou infrastruktury. K tomuto účelu se v současnosti zpraco-vává řadu plánů,“ uvádí Ing. Klos. „Pod-pora našich partnerů při plnění jejich úkolů v oblasti rozvoje a obnovy tech-

nické infrastruktury je naším důležitým úkolem. Tato podpora spočívá právě v maximalizaci nájemného tak, aby měli dostatek fi nančních prostředků na nut-né opravy a celkovou modernizaci,“ do-dává. Vodárenská akciová společnost každoročně investuje do své vlastní technologie, jako jsou kanalizační vozy, pozemní technika, laboratorní přístroje, zařízení pro detekci, jakož i vnitropodni-kové informační systémy.

„Pro trvalé zlepšování služeb jsou samozřejmě také mimořádně důležité investice do lidí,“ říká ředitel. „To je trend, který zvolili i další síťoví operátoři a my nehodláme zůstat pozadu. Právě jsme dokončili projekt evropského síťového vzdělávání s využitím dotací. Jedna část byla speciálně věnována zlepšení zá-kaznických služeb,“ upřesňuje.

V České republice je průměrná spotřeba vody 100 l na osobu a den. V regionu, který zásobuje Vodárenská akciová spo-lečnost, je to 77. Vždy tomu ale tak ne-bylo. V devadesátých letech mělo např. město Brno tuto hodnotu na úrovni 190 na osobu a den, vodou se plýtvalo a také se ztrácela. „Naším úkolem je spo-třebu vody optimalizovat. Od devadesá-tých let zaznamenala tato spotřeba str-mý pád, který se začal zpomalovat až od roku od roku 2001, a ke stabilizaci došlo teprve v roce 2007,“ popisuje Ing. Klos trend ve vývoji spotřeby vody v posled-ním desetiletí. Ani jeho společnost se nevyhne dopadům ekonomické krize, potenciální nebezpečí pochází hlavně z hrozby krachujících (a neplatících) prů-myslových podniků. Nicméně voda zů-stane základní podmínkou existence za každých okolností. Její zajištění v poža-dovaném množství a kvalitě bude prio-ritním cílem Vodárenské akciové společ-nosti i v budoucnu.


ŘEDITELST VÍ SILNIC A DÁLNICRychle a bezpečně

Česká republika urazila za posledních dvacet let v oblasti výstavby dopravní infrastruktury obrovský kus cesty. Od roku 1989 se síť dálnic a rychlostních silnic zdvojnásobila. Největší dynamiku zaznamenala výstavba v posledních dvou letech, kdy bylo uvedeno do pro-vozu 136 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. O nových projektech hovoří ředitel ŘSD závod Brno, Ing. Pavel Doležal.

Zatímco v letech 2001–2005 bylo na území České republiky uvedeno do pro-vozu pouze 89 kilometrů dálnic a rych-lostních silnic, v letech 2006–2007 to bylo již 129. Do roku 2010 se počítá s 313 kilometry. Nebývalý boom výstav-by komunikací dálničního typu je znát prakticky po celé republice.

S podporou evropských penězPro období 2008 až 2010 je plánováno 184 kilometrů nových dálnic a rychlost-ních silnic. Největší počet nových kilome-trů čeká především dálnici D47, která se po dokončení stane součástí D1. V roce 2009 dojde k propojení Ostravy, o rok později má být dokončen hraniční úsek spolu s navazující částí polské A1. Další desítky kilometrů mají přibýt na rychlost-ní silnici R7 u Loun a Chomutova. Do roku 2010 zbývá také dokončit poslední úsek dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic.

Zatížení českého státního rozpočtu, a tedy i peněženek daňových poplatní-

ků, bude ve spojitosti s výstavbou no-vých tuzemských dálnic a silnic minimál-ní. Ředitelství silnic a dálnic ČR se daří připravovat projekty tak, aby odpovída-ly parametrům pro schválení Evropskou unií a mohly získat příslušné fi nanční prostředky z Operačního programu Do-prava. Prostředky z fondů Evropské unie pokryjí až 85 % celkové částky za výstav-bu. Do roku 2013 bude tato suma před-stavovat téměř 66 miliard korun.

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) je stát-ní příspěvková organizace zřízená Minis-terstvem dopravy ČR. Základním před-mětem činnosti organizace ŘSD je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem, které tvoří dálnice a silnice první třídy, a zabezpečení jejich správy, údržby a oprav jakož i výstavby a modernizace.



Vzhledem k celostátní působnosti orga-nizace jsou její útvary dislokovány na území celé republiky.

Páteřní síť do deseti letVstup České republiky do Evropské unie byl bezesporu významným milníkem v působení společnosti. Jedním z jeho důsledků bylo i zrychlení výstavby ko-munikační sítě. „V roce 2007, když jsme otevírali dálnici D47 v Ostravě, se záro-veň otevíral tisící dálniční kilometr. Tem-po výstavby komunikační sítě musí rea-govat na společenský vývoj. Cílem je, abychom další tisící kilometr nepostavili za třicet let, ale daleko dřív. Takzvaná pá-teřní síť komunikací dálničního typu by měla být podle odhadů hotová někdy v letech 2017 až 2020,“ říká Ing. Doležal.

V loňském roce Ředitelství silnic a dálnic prošlo reorganizací s cílem zkvalitnit a zefektivnit svoji činnost. „V případě

závo du Brno bylo v loňském roce vý-znamným milníkem uvedení několika úseků na dálnici D47 do provozu. Z hle-diska závodu jako takového představuje důležitou činnost výstavba dalších úse-ků dálnice D1, především její pokračová-ní od Kroměříže směrem na Hulín a dále,“ uvádí ředitel Pavel Doležal. Dodává, že další důležitou okolností, ke které v loň-ském roce došlo, bylo převzetí výstavby velkého městského okruhu v Brně, a to od Správy Brno. „Datum ukončení závisí na množství fi nančních prostředků, kte-ré budou pro tyto účely k dispozici,“ od-povídá na otázku, kdy se Brňané nového okruhu dočkají.

Lepší vozovka kolem BrnaV případě závodu Brno pokrývají částeč-ně peníze z EU dvě stavby – dálnice D1 a úsek stavby rychlostní komunikace R 55 (která má v budoucnu spojit Olo-

mouc s Břeclaví a celkem bude měřit 86 kilometrů). Hotové jsou zatím dva úseky, tříkilometrový obchvat Otrokovic a přibližně kilometr dlouhá část u Olo-mouce.

Další vysoce aktuální projekt pro obyva-tele jižní Moravy, stavba dálnice na Ví-deň, zatím z důvodu střetu s ekologický-mi iniciativami nepostupuje tak rychle, jak by si mnozí přáli. „Tento projekt sice v rámci nové organizace již nespadá pod závod Brno, ale z vlastní zkušenosti vím o problémech, které jsou s ním spojeny. Tlak ochranářských iniciativ je i u to ho-to projektu opravdu velký, “ konstatuje Ing. Doležal.

Na druhou stranu se brněnský závod může pochlubit celou řadou úspěšných projektů. „Nerad bych vyzdvihoval pro-jekt jeden, protože z hlediska významu jsou důležité všechny. Potěšující pro ři-diče je určitě to, že se snažíme v rámci stávající D1 mezi Prahou a Brnem zásad-ním způsobem zlepšit kvalitu vozovky, aby se jím lépe jezdilo a aby se zvýšila

Masarykovo náměstí 5/5702 00 Ostrava – Moravská Ostravawww.dpova.cz

DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o.je projekční, inženýrská a konzultační firma, se specializací a zkušenostmi při výstavbě a rekonstrukcích dálniční a silniční sítě, v projektování dopravní sítě měst a v řešení problematiky v oboru dopravního inženýrství a ochrany životního prostředí.Firma pokrývá veškeré kvalifikační požadavky v oboru dopravního projekto vání. Všechny projekty jsou řešeny komplexně, tj. včetně doprovodných inves tic,

vyvolaných přeložek podzemních i nadzem-ních inženýrských sítí, dopravních zařízení a staveb pro ochranu životního prostředí. Specialisté zajišťují rovněž projekty plynofikací obcí, jejich zásobení pitnou vodou, kanalizační sítě, skládky a sa-nace území, projekty sdělovacích vedení a silnoproudu. Zajišťujeme rovněž výkon inženýrské činnosti, autorského a technického do-zoru na stavbách. Majoritními zákazníky firmy jsou ŘSD ČR, Kraje a města ČR a SR.

Na obrázcích jsou dálniční křižovatky D47 v Ostravě a stavba dálničního přivaděče Severní spoj.



bezpečnost na této notoricky známé nej-frekventovanější dálnici u nás,“ říká.

Pozitivní dopad krize?Obdobně jako řada jiných fi rem musí ŘSD v současnosti čelit nedostatku schopných, kvalifi kovaných pracovních sil. Vůči soukromým podnikům jsou pří-spěvkové organizace podstatně znevý-hodněny, jelikož platovými podmínkami soukromému sektoru sotva mohou kon-kurovat. „Nedostatek lidí je samozřejmě problém, který řešíme dnes a denně,“ pokyvuje ředitel. „Uvidíme, jak se trh

práce bude vyvíjet za současné nelehké hospodářské situace.“

Nabere v budoucích letech budování dálnic ještě většího tempa? „Investorská příprava dálničních a rychlostních sta-veb je dlouhodobá,“ připouští Ing. Do-ležal. „Dříve se dálnice připravila za dva tři roky, pak se osm let realizovala. Dnes je tomu přesně naopak. Jediná možnost, jak urychlit oblast přípravy, by byly zása-hy do samotné legislativy, což podle mě reálné není.“

Dopady krize zatím hodnotit nechce, ale věří, že do výstavby dálnic se negativně nepromítnou.

„V dnešní době je opravdu nutné síť dál-nic a rychlostních komunikací dokončit. Je určitou výhodou, že státní prostředky jdou v této oblasti do něčeho, co slouží všem občanům. Byl bych rád, kdyby re-cese neznamenala zastavení stavitelské činnosti v této oblasti, ale naopak pod-pořila její rozvoj a posílení. Dobrá komu-nikační síť úzce souvisí s ekonomickým rozvojem a významně přispívá k prospe-ritě celé společnosti.“ Nelze než doufat, že tomu tak opravdu bude. Hustota dál-niční sítě zůstane zřejmě i v roce 2020 zhruba čtvrtinová ve srovnání se sou-sedním Německem, ale vše nasvědčuje tomu, že se můžeme aspoň těšit na srov-natelnou kvalitu.

ALONG, spol. s r.o.

Inženýrské činnosti při přípravě a provádění staveb včetně

technického dozoru staveb, supervize na stavbách.

adresa: Stavbařů 32, 434 01 Most-Velebudice

IČ: 40229572

telefon: 476 702 329


lesnická innost - údržba zelenbiologická rekultivace - vegeta ní úpravy

www.b-dvorak.cz

projektové, inženýrské a konzulta ní služby

adresa: Kounicova 13, 658 30 Brno telefon: +420 549 123 111 e-mail: info@ dopravoprojekt.cz

www.dopravoprojekt.cz

Silnice Horšovský Týn a.s.Nad rybní kem 40, 346 01 Horšovský TýnI O: 45359164, DI : CZ45359164, Telefon: 379 410 301, Fax: 379 422 795

Společnost REPONT provádí:

• výstavbu nových, rekonstrukci a opravy stávajících

mostních objektů,

• dopravní a inženýrské stavby,

• výstavbu zpevněných ploch a opěrných zdí.

www.repont.cz

MOSTY, KOMUNIKACE

Stavíme a rekonstruujeme komunikace, parkoviště, kanalizace, mosty, opěrné zdi, cyklostezky, vodohospodářské stavby. Vyrábíme a prodáváme těžené kamenivo a asfaltové směsi – vlastní pískovna a obalovna. Disponujeme vlastní silniční laboratoří.

Silnice Klatovy a.s.Vídeňská 190, 339 01 Klatovytel.: 376 311 209, fax: 376 313 897www.silnice-klatovy.cz

MADOS MT s.r.o.Lupenice 51, 517 41 Kostelec nad Orlicítel./fax: 494 544 524, tel.: 494 544 554

www.madosmt.cz

Stavíme mosty na silni ní i dálni ní síti, opravujeme mosty železobetonové i kamenné historické. Realizujeme cyklostezky,vodohospodá ské stavby, montujeme záchytná za ízení a dopravní zna ení.Zajiš ujeme geodetické práce a projektujeme komunikace, parkovišt a sportovní areály.

dddddddddd eeeeeeeeeeee jjjjjjjjjjjj ttttttttttttttttt eeeeeeeeeeeeeee ssssss eeeeeee nnnnnn aaaaa cccccccccccccc eeeeeeeee sssss ttttttt yyyy sss nnnnnnnnnnnn áááááááááááááá mmmmmmmmmmmmmmm iiiiiiiiiiiiidejte se na cesty s námidejte se na cesty s námi

Certifikace ISO 9001, ISO 14001www.soussro.cz

STAVBYstavby silnic, kruhových objezdů, chodníků, obslužných ploch, parkovišť s povrchem živičným, betonovým, dlážděným, prolévaným asfaltem

OPRAVYlokální i plošné opravy vozovek a ploch s krytem živičným nebo prolévaným asfaltem

ÚDRŽBAúdržba silnic, příkop, propustků, dopravního značení, zimní údržba silnic

foto:foto:foto:foto:oto:o cesk cesk cesk ceskceskc edalnedalnedalnedalnnedalnice.cice.cice.cice.ccc zzzzzz

Státní silnice I/6 (Karlovarská) je součástí základní sítě České republiky. Je sledována z hlediska regio-nálních zájmů, hlavně z hlediska významu propojení západočeského regionu reprezentovaného přede-vším městem Karlovy Vary se středočeským regio-nem a zejména napojením na hlavní město České re-publiky Prahu. Silnice je zahrnuta do vybrané silniční sítě ČR jako vybraný tah R 6 Praha – Nové Strašecí – Karlovy Vary – Cheb – státní hranice se Spolkovou republikou Německo a patří do sítě mezinárodního tahu E 48.

Silnice I/6 je stavbou, která se etapovitě po jednotli-vých úsecích staví od západu (Nové Strašecí) směrem ku Praze. Posledním úsekem, který v kontextu vývoje přípravy zůstával dlouhou dobu nedořešen, byl úsek Praha – Pavlov, který začíná napojením na Silniční okruh kolem Prahy v místě mimoúrovňové křižovatky MÚK Řepy. Konec úseku je v místě začátku stávající-ho čtyřpruhu rychlostní silnice R6 u obce Pavlov.

Silnice I/6 je navržena jako rychlostní komunikace pro návrhovou rychlost 120 km/hodině a v kategorii R 24,5.

Nově navržena rychlostní silnice I/6 je situována mezi železniční trať Praha – Kladno – Chomutov a areál letiště Ruzyně. Kříží dvakrát železniční trať č. 120 Praha – Kladno a to na začátku úseku (km 12,855 žel. trati) a na konci za obcí Pavlov (km 22,541 žel. trati). V prostoru severovýchodně od obce Jeneč kříží železniční trať č.121 Praha-Smíchov – Středokluky v km 25,485 žel. trati.

Napojení rychlostní silnice R6 na navazující silniční síť je zajištěno mimoúrovňovou křižovatkou Jeneč. Připojení obce Hostivice není předmětem stavby, ale s připojením se počítá výhledově v rámci jiné inves-tice až po zprovoznění rychlostní silnice I/6. V rám-ci stavby je pro budoucí připojení Hostivic navržen mostní nadjezd přes rychlostní silnici.

Přeložka silnice I/6, Praha-Pavlov | Popis návrhu stavby, jejího umístění a významu

w w w . v p u p r a h a . c zCelková délka stavby 10.430 m

počet mimoúrovňových křižovatek 1 ks

plocha vozovek rychlostní komunikace 215.682 m2

počet mostů na rychlostní komunikaci 5 ks

plocha mostů na rychlostní komunikaci 9.385 m2

počet nadjezdů rychl.komunikace – silničních 5 ks

plocha nadjezdů rychl.komunikace – silničních 2.523 m2

délka kanalizace 9.255 m

délka ražené kanalizace 1.910 m

STRUČNÝ TECHNICKÝ POPIS STAVBY


SKANSKA DSPro vyšší rychlost

S k a n s k a j e č t v r to u n e j vě t š í d eve l o -p e r s ko u a s t ave b n í s k u p i n o u n a s vě tě a v Č e s ké r e p u b l i c e p ů s o b í o d p o l o -v i ny d eva d e s át ýc h l e t. J e j í n e j vě t š í d i v i z í j e S k a n s k a D o p r av n í s t av i te l s t v í ( D S ) , k te r á n av zd o r y s o u č a s n é m u h o s p o d á ř s ké m u ú t l u m u p o k r a č u j e v n av yš ová n í t r že b.

Skanska je součástí světového koncer-nu Skanska Group se sídlem ve Švéd-sku. Základním předmětem činnosti jsou všechny obory stavebnictví, vývoj a prodej vlastních bytových a komerč-ních projektů, správa majetku a souvi-sející služby. V České republice stojí v čele holdingu společnost Skanska CS a.s. s dceřinými akciovými společ-nostmi Skanska CZ pro pozemní sta vi telství, Skanska DS pro dopravní stavi telství, Skanska Reality pro develo-

pment, zejména rezidenční, a Skanska Servis pro obslužné činnosti.

V loňském roce skupina Skanska v České a Slovenské republice zvýšila meziročně tržby o 5 procent na 37,6 miliardy korun. Provozní zisk v roce 2008 poklesl o 18 pro-cent na 1,4 miliardy korun. Skupině se dařilo především v segmentu rezidenč-ního developmentu a dopravního sta-vitelství. Objem nasmlouvaných zakázek v průběhu roku 2008 zaznamenal nárůst o 31 procent na 36,6 miliardy korun.

Firma byla založena v roce 1994.

Obsah činnosti fi rmy:1/ Dodávka a montáž betonářských výztuží

pro monolitické betonové konstrukce2/ Dodávka doplňkových prvků pro

monolitické betonové konstrukce3/ Dodávka prvků pro přerušení

tepelných mostů u monolitických betonových konstrukcí

4/ Dodávka smykových výztuží na propíchnutí5/ Izolace proti kročejovému hluku6/ Systém pro dilatační spáry.

Mlýnská 326/13, 602 00 Brno-Trnitá Mlýnská 326/13, 602 00 Brno-Trnitá Telefon: +420 543 426 311, Fax: +420 543 426 310 Telefon: +420 543 426 311, Fax: +420 543 426 310

E-mail: [email protected] E-mail: [email protected]

- dodávky PHM pro dopravní a stavební techniku při realizaci velkých investičních celků, zejména při stavbě silnic a dálnic;

- zajišťování dopravy a práce stavebními stroji a technikou na těchto stavbách

DRACAR OLOMOUC, s. r. o.Tyršova 590/2, 779 00 Olomouc - Hodolany

www.dracarolomouc.cz



Na jedničkuAkciová společnost Skanska DS se síd-lem v Brně je jedním z nejvýznamněj-ších hráčů na trhu dopravního stavitel-ství v České republice a na Slovensku a aktivity rozvíjí i na zahraničních trzích. Její činnost vytváří více než polovinu ob-ratu celé skupiny působící na českém trhu. „Poslední tři roky byly z hlediska tržeb nejúspěšnější v celé historii fi rmy,“ říká Ing. Michal Reiter, ředitel společnos-ti. „Každý rok se nesl ve znamení navýše-ní jak zisků, tak i obratu a celkově lze říct, že se společnost v současné době na-chází ve vynikající kondici.“ Za rok 2008 dosáhl obrat Skanska DS výše 20 miliard korun.

Hospodářská krize se fi rmy Skanska DS zatím dotkla jen nepatrně. „Dopady sou-

časné recese pociťujeme spíše jako oba-vy do budoucnosti. Chceme věřit tomu, co řekla vláda, a sice, že infrastruktura je jedním z významných faktorů dalšího vývoje a její rozvoj může v konečném důsledku dopady krize potlačit,“ komen-tuje Michal Reiter současný hospodář-ský vývoj ve stavitelství.

Skanska DS umí stavět kvalitní silnice, dálnice, rychlostní nebo městské a ko-munikace, vybudovat parkoviště, kruho-vé objezdy nebo letištní plochy. Kromě toho se podílí rovněž na modernizaci českých železnic, výstavbě tunelů a dal-ších specializovaných činností jako je recyklace asfaltu za studena či výstavba inženýrských staveb. Nezapomíná ani na programy rekultivace krajiny odstraňují-cí nejzávažnější poškození přírody, čímž přispívá k jejímu zachování pro další ge-nerace.

Lepší než ti druzí„Mezi naše klíčové dovednosti patří právě stavby mostů, betonové a dál-niční vozovky a betonové letištní plo-chy. Ve stavbě mostů a mostních kon-strukcí máme více než padesátiletou praxi. Umíme postavit dálnici vysoko nad údolím i překřížit řeku železničním mostem. Stejně tak zvládneme rekon-struovat či modernizovat mosty, které vybudovali naši předkové,“ popisuje ře-ditel záběr činností, které je Skanska DS schopna nabídnout. „ Šíře sortimentu je rozhodně jednou z našich konkurenč-ních výhod. V době, která může být slo-žitá, umíme zajistit hodnotu toho, co tvoříme, a nemusíme se spoléhat na subdodavatelské smlouvy či vztahy,“ dodá vá.

Spole nost Mer t Bau CZ a.s. je Spole nost Mer t Bau CZ a.s. je akciová spole nost, zam ená na akciová spole nost, zam ená na kompletní dodávky, i subdodávky kompletní dodávky, i subdodávky stavebních zakázek. Hlavní oblas stavebních zakázek. Hlavní oblas p sobení spole nos jsou do-p sobení spole nos jsou do-pravní, vodohospodá ské a ostatní pravní, vodohospodá ské a ostatní inženýrské stavby v etn zemních inženýrské stavby v etn zemních prací. P i p íprav a realizaci prací. P i p íprav a realizaci staveb jsou dodržovány jednotné staveb jsou dodržovány jednotné interní organiza ní postupy, jež interní organiza ní postupy, jež zajiš ují kvalitní výrobní p ípravu, zajiš ují kvalitní výrobní p ípravu, zásobování, koordinaci a ízení zásobování, koordinaci a ízení stavby. Spole nost klade d raz stavby. Spole nost klade d raz na pr b žnou kontrolu asového na pr b žnou kontrolu asového a nan ního postupu prací a nan ního postupu prací a kvalitní materiálové a strojní a kvalitní materiálové a strojní vybavení, jež je jedním z pod-vybavení, jež je jedním z pod-statných prvk , ovliv ujících statných prvk , ovliv ujících kvalitu prací.kvalitu prací.

Merit Bau CZ a.s.K Dolí ku 66, 530 02 Pardubice, Nové Jesen anymobil: + 420 739 452 109tel.: + 420 466 610 149, fax: + 420 466 030 253

Flexibilní ocelové mostní konstrukceFlexibilní ocelové mostní konstrukcemontované z dílců vlnitého plechuocelové a plastové troubyococoocccococcelee ovvvéé ééé a a aa ppllpplasastovéé trrouubbyyyococococoocelelee ovvvé ééé aaa plplasastové troubbyyy

Nabízíme technické řešení, kompletní dodání i montáž:• Montované konstrukce SuperCor (včetně rámových profi lů); rozpětí do 25 m• Montované konstrukce Multi-Plate; rozpětí do 12 m• Ocelové trouby kruhového profi lu Hel-Cor; 300–3600 mm• Ocelové trouby tlamového profi lu Hel-Cor PA; světlost 1,34–3,67 m• HDPE trouby Pecor Optima; 200–1 000 mm

Vranča–Nový Hrozenkov, silniční most přes vodoteč, Multi-Plate 9,10 x 3,72 m

Dálnice D47 (D1), stavba 4704, dálniční most v km 95,838 přes polní cestu, Multi-Plate 8,26 x 6,61 m

Vranča–Kohútka, silniční most přes vodoteč, SuperCor 10,49 x 2,69 m

Most na přeložce silnice II/64 přes polní cestu, v km 0,880, Multi-Plate 9,73 x 6,66 m

Všechny naše produkty jsou certifi kovány Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha, s.p. pro používání v ČR. Jsme držitelem certifi kátu jakosti ČSN EN 9001:2001 pro „Prodej fl exibilních konstrukcí a trub včetně montáže

a povrchové ochrany. Technické poradenství v oblasti stavebnictví a architektury.“

ViaCon ČR s.r.o. - Železniční 548/4B, Olomouc 772 21tel.: +420 585 115 116, 117, 118 - fax: +420 585 115 119 - e-mail: [email protected] - www.viacon.cz

ViaCon SK s.r.o. - Miletičova 21, Bratislava 821 09 tel.: +421 2 505 72 855 - mobil: +421 911 325 253 - e-mail: [email protected] - www.viacon.sk

Profigreen s.r.o. Telefon: +420 581 204 650Trávník 30, 750 00 Přerov Fax: +420 581 204 651www.profigreen.cz e-mail: [email protected]

Společnost Profigreen s.r.o. působí v oblasti realizace a údržby zelených ploch od roku 1992. Díky délce našeho působení společnost získala rozsáhlé zkušenosti v oboru naší činnosti, ať už se jedná o velikost zakázky nebo její typ – realizace a údržba veřejné zeleně, historických parků, krajinářských a ekolo-gických ploch, zeleň firemních sídel, zeleň komunikací, rodinné zahrady a další.



Výčet projektů Skanska DS by byl dlou-hý. Obyvatelé Brna asi nejvíce ocení pro-jekt silnice a mimoúrovňové křižovatky Brno Hlinky, který podstatně zjednoduší provoz kolem brněnského výstaviště a výjezd na dálnici D1. V Bratislavě se společnost může pochlubit stavbou La-mačské cesty na dálnici D2, kde ve spo-lupráci s japonskou fi rmou Skanska DS dokončila poslední kus dálničního prů-tahu přímo v Bratislavě. Mezi významné projekty v hlavním městě patří realizace projektu další části pražského silničního okruhu na jihozápadě města mezi Sli-vencem a Lahovicemi. Nově stavený úsek je dlouhý 6,03 kilometru a jeho součástí je přemostění Lochkovského a Slavičího údolí, estakáda přes údolí Be-rounky, dvě mimoúrovňové křižovatky Lahovice a Lochkov a dva tunely.

„V současné době pracujeme na dálnič-ním úseku D513 a 512, stavíme tři úseky

dálnice mezi Olomoucí a Ostravou a účast-níme se celé rady dalších projektů, včet-ně modernizace železničního koridoru,“ říká Michal Reiter.

Efektivita a bezpečnostHlavní trh pro působnost Skanska DS je Česká republika a Slovensko, do zahrani-čí vyváží pouze specializované techno-logie, jako jsou například dálniční vozov-ky. „Za poslední období jsme významně investovali do rozvoje asfaltových tech-nologií, vybudovali jsme 11 nových oba-loven včetně navazujících technologií,“ říká ředitel. „Každý rok jsme do rozvoje technologií investovali stovky milionů korun. V důsledku situace na trhu jsme sice nyní v oblasti fi nancí opatrnější, nic-

méně investiční činnost se nezastaví ani v budoucnu. Krize nás sice nezasáhla tak dramaticky jako jiné fi rmy, nicméně jsme závislí na státním rozpočtu. Výhodou je, že na řadu projektů rozvoje infrastruktu-ry přispívá EU v rámci operačního pro-gramu doprava,“ dodává.

Prioritou bude podle jeho slov zůstat společností, která dokáže pružně reago-vat na potřeby trhu, a přinést tak svým majitelům předvídatelnou míru zisku. „Budeme se snažit udržet si naše přední postavení s důrazem na efektivitu a pruž-nost v dnešním turbulentním světě,“ tvr-dí Michal Reiter a pokračuje: „Důležitým úkolem bude také udržet si klíčové pra-covníky – ti jsou základem našeho úspě-chu. V budoucnu chceme hlavně stavět ekologicky a bezpečně. Bezpečnost, eko-logie a čistý štít, to bude naším krédem v příštích letech.“

Prezentační akce pro firmu SKANSKADS a.s. v Českém Těšíně.

Vnější průměr trubky: 273,0 mm Tloušťka stěny: 7,0 mm Délka: 2850 mm Průměr šroubovice: 250 mm Počet šroubovic: 1 Tloušťka šroubovice: 10 mm Zakončení: kotevní segment pro uložení profilu HEA 160 Materiál: Žárově pozinkovaná ocel Zavrtávací systém ST37

Prezentační akce profirmu SKANSKA DS a.s.v Českém Těšíně. Prezentace byla zaměřena na využití zavrtá-vacích základen – TRAKKERŮ při stavbě protihlukových stěn v dopravním a dálničním stavitelství. Demonstrován byl proces ukotvení profilu HEA 160 s využitím TRAKKERU. Nestandartní zavrtávací základna typu TRAKKER pro kotvení protihlukových stěn byla zakončena nosným segmentem o průměru 273 mm a hloubce 700 mm, v němž bude ukotven a sta-bilizován profil HEA160 betonem B25. Předváděcí akce vzbudila zájem a v současné době probíhá vývoj další generace kotevních TRAKKERŮ pro protihlukové stěny ve spolu-práci s projekční kanceláří fy SKANSKA DS, a.s. pro realizaci v nových projektech.

Aktivity :• zakládání staveb• pažení stavebních jam• velkoprofi lové piloty a zápory• zemní kotvy• mikropiloty, mikrozápory• injektážní práce• sanace sesuvů svahů a komunikací

Kontakt : GEO-ING Jihlava, spol. s r.o.Znojemská 78586 56 Jihlava, CZ

tel. +420 567 161 111 fax. +420 567 309 908


www.geo-ing.cz

Stavba: Silniční okruh kolem Prahy, stavba 513, SO 206 Most přes VltavuStavební firma: Skanska DS a.s.

Za Avií 868CZ 196 00 Praha 9 - ČakoviceTel.: +420 284 001 311Fax.: +420 284 001 312E-mail: [email protected]

Česká Doka - bednicí technika spol. s r.o.

www.ceskadoka.cz


SAPELI, a.s. Inovátor Sapeli

SAPELI. Dnes již fenomén české firmy bez zahraničního kapitálu, která si vybudo-vala pevné místo lídra na poli výrobců interiérových dýhovaných dveří a zárubní. Ing. Jaroslav Vrtal, spolumajitel a před-seda představenstva akciové společnosti SAPELI, a.s. se rozhodně netají tím, že úspěch novodobé šestnáctileté historie jeho společnosti je odvislý od dřiny a poc tivé práce nejen managementu společnosti, ale všech jeho spolupracov-níků včetně těch ve výrobě. Jeho slogan o nutnosti stále se točících koleček lokomotivy a jejím kouřícím komínu jeho kolegové znají více než dobře…

SAPELI je ryze českou společností bez zahraničního kapitálu. Můžete odhalit v čem tkví její síla? Máte pravdu v tom, že SAPELI je plně českou fi rmou, která v žádném případě nestojí na zahraničním kapitálu. Jsem rád, že mohu s klidným svědomím říci, že jsme po stránce fi nanční zcela zdra-

vou fi rmou. A v čem tkví naše síla? Mys-lím si, že výhodou naší fi rmy je, že maji-telé fi rmy jsou v ní aktivní a účastní se veškerého dění ve fi rmě. Mají tak pře-hled o všem a zajišťují ten správný tok zisků a fi nancí. Všechny jdou totiž na-zpět do fi rmy. SAPELI rozhodně nemá žádnou černou díru, ve které by se fi -nance ztrácely či se stěhovaly do zahra-ničních fi nančních rájů. Možná, že prá-vě v tom tkví síla SAPELI. A to, že je to cesta správným směrem, ukazuje i fakt, že SAPELI za celou svoji historii jenom roste. Žádný rok nebyl stagnující, ale každý další rok oproti tomu předchozí-mu byl obdobím růstu.

www.twin.cz

TWIN s.r.o., ryze česká společnost, Vám představuje kování značky TWIN, navržené k dotváření stylu Vašeho bydlení. Široké možnosti interiérového, bezpečnostního a okenního kování s ojedinělými tvary, umožňují realizovat Vaše fantazie o domově. U kování dbáme na použití nejmodernějších výrobních a montážních technologií které zlepšují užitné vlastnosti.

Objednejte si zdarma katalog na www.twin.cz

INNERVAREX CZECH, s.r.o.

Za Nádražím 852, Polná 588 13, Czech republic

www.varex.cz

Producer of ABS Edgebands and Technical profi les



Tomuto vývoji určitě napomohl i vývoj v českém stavebnictví v posledních dvou až třech letech…To máte pravdu. Pokud se podívám zpětně na roky 2006, 2007 a 2008, byly to roky velice úspěšné, a to nejen tady v Česku, ale i v okolních státech jako v Polsku, Slovensku či Maďarsku, ve kte-rých probíhal také stavební boom. Abych svá slova dokladoval, mohu uvést pár hrubých čísel z celkových výnosů fi r-my. V roce 2006 to byla přibližně 1,1 mi-liarda korun, v roce 2007 1,3 miliardy korun, v roce loňském šlo o 1,4 miliardy korun. Ale s výnosy jsou ve fi rmě spjaty investice, takže za ty tři zmíněné roky fi r-ma výrazně investovala zpět, a to v část-ce kolem 400 milionů korun.

Do čeho byly vloženy hlavní investice SAPELI?Většina našich fi nancí se vrací do nových technologií. Díky tomuto postupu, který mimochodem aplikujeme od našeho vzniku, tedy od roku 1992, jsme dokázali vždy držet naši výrobu na vysoké úrovni. Dveře a zárubně SAPELI vyrábí stroje, které jsou našimi dodavateli připravová-ny pro nás na míru a zajišťují vysokou úroveň zpracování.

Jaké výrobní inovace jsou řešeny aktuálně?Ty nejnovější se týkají našich dvou hlav-ních výrobních závodu v Polné a v Jihla-vě. V Polné, kde vyrábíme dýhované dve-ře, jsme v loňském roce zprovoznili linku na taktové lisování, která nese nejmoder-nější technologii zalisování dveřovky. V Jihlavě to byly dvě výraznější investice. Ta první se týkala výroby obložkových zá-rubní, pro kterou byla instalována lakova-cí linka na lakování zárubňového ostění na bázi moderní technologie UV laků. Tou druhou je zbrusu nová a pro SAPELI na míru stavěná linka našeho projektu DE-KOR, pro kterou jsme si vystavěli zcela novou halu. Jde o automatizovanou vý-robu dveří s umělými povrchy, tedy ve foliích, CPL a HPL laminátech. Naše ob-chodní ukazatele vykázaly, že tyto povr-chy získávají poslední dobou stále více na oblibě. Dříve jsme sice byli schopni tyto dveře také vyrobit, ovšem náklady a vý-robní procesy neodpovídaly a nevyhovo-valy současným požadavkům. Bylo třeba celý proces zefektivnit, urychlit, zpřesnit. Celá linka byla připravena přesně na míru našim technologickým požadavkům a je rozdělena na tři hlavní větve L1, L2 a L3. Dnes máme spuštěny linky L2 a L3 a obě již nesou první pozitivní výsledky. Podaři-lo se nám zkrátit dodací lhůty z původ-ních čtyř týdnů na polovic, tedy na týdny dva. Ovšem hlavní pozitivum této mo-derní technologie tkví v tom, že veškeré operace jsou řízeny a prováděny pomocí dat, která jsou zadána konkrétnímu vý-robku od samého začátku pomocí čárko-vého kódu za využití principu jednokuso-

vého toku. Linka tedy v daném okamžiku nevyrábí pouze jeden typ či model dveří, ale výrobním procesem prostupují různé typy dveří dle objednávek. Laicky by-chom mohli říci, že se jedná o sériově ří-zenou zakázkovou výrobu dveří. Kromě zkrácených termínů fi rma touto techno-logií efektivně řeší i počet zaměstnanců. Proces, při kterém se dříve vyrobilo v jed-né směně 500 kusů dveří při 90 pracovní-cích, tak díky lince DEKOR zajistí výrobu při 45 zaměstnancích 650 kusů dveří. Myslím, že efektivita je zde zřejmá.

Co dalšího kromě kvalitního výrobního procesu umožňuje SAPELI stát na špici ve svém oboru? Já bych to řekl takto. SAPELI bylo první, které koncem 90. let minulého století za-čalo prosazovat na českém trhu dveřní komplet tvořený dveřmi a obložkovými zárubněmi, kterými jsme zbořili mýtus kovových zárubní. Ty byly klasickým sta-vebním dílcem v rámci hrubé stavby. Učili jsme stavební fi rmy a projektanty, že naše obložkové zárubně se montují až ve fi nále, až po výmalbě a pokládce fi nální podlahy. Je jasné, že prosadit něco nového není nic jednoduchého. Ale soustavnými školeními a osvětou se nám podařilo zavést styl, který dnes v Česku zná každý. A stejné je to ve všem ostatním. Snažíme se být ve všech smě-rech o krok dál, než je naše konkurence.

AC-T SERVIS spol. s r. o.

Náchodská 61193 00 Praha 9

Tel.: 281 925 251Fax: 281 926 244E-mail: [email protected]

D V E ¤ N Í A O K E N N Í K O VÁ N Í

Nav‰tivte na‰i prodejnu v Praze.

Nejhezãí zpÛsob, jak otevfiít dvefie!

www.actservis.cz



Můžete prosím zmínit konkrétně, v čem svou konkurenci porážíte? Myslím si, že o SAPELI je všeobecně zná-mo tím, že je inovátorem sortimentu dveří a zárubní na trhu. Každoročně při-chází s novinkami, které prezentuje na jarním brněnském stavebním veletrhu. Velice často se stává, že s našimi novin-kami, představenými v jednom roce na naší expozici, se pak další rok objeví na trhu i naše konkurence. Další naší výho-dou, která ovšem vychází z kvalitně při-pravené výroby, je veliká šíře naší na-bídky. Bez nadsázky, dokážeme našim zákazníkům vyrobit téměř jakékoli dve-ře, v jakékoli konstrukci, s jakýmkoli po-vrchovým materiálem a troufám si říci, že ve výrobě dýhovaných interiérových dveří v Česku nemáme konkurenta.

Doposud jsme hovořili pouze o výrobě SAPELI. Jak je řešena Vaše obchodní síť?Firma SAPELI má jednak vybudovanou obchodní síť prodejců, kteří jsou samo-statnými subjekty, a jednak těmi, kteří jsou přímo navázáni na naši fi rmu. Ti špičkoví, tzv. TOP skupina, zajišťují pro-dej pouze dveří a zárubní SAPELI a nema- jí další konkurenční výrobky. V celé Čes-ké republice máme síť certifi kovaných a autorizovaných prodejců, kterých je ko-lem padesáti. S těmi se pravidelně setká-váme, informujeme je a školíme o našich produktech. Ti nám dokáží pokrýt znač-nou část českého trhu. Celkem ovšem má me kolem dvou set prodejců. Nikdy jsme nešli cestou prodeje našich dveří a zárubní přes řetězce hobby marketů. Naším požadavkem je, aby se značkou SAPELI byl nabídnut kompletní sortiment a služby, a to od poradenství při výběru

a objednávce dveří a zárubní, dovozu našich výrobků, jejich montáže, servisu a samozřejmě držení záruky. Na vybrané typy dveří držíme záruku až pěti let.

Hovořili jsme o českém trhu. Působíte také na trhu zahraničním?Jde-li o zahraniční obchod, mluvíme převážně o Slovensku, Polsku a částečně o Maďarsku, Německu a Rakousku. Níz-ký podíl exportu je u nás zejména proto, že prioritní je pro nás český trh. Otevře-ně. Přijde mi trochu absurdní, abychom se jako česká fi rma snažili hlavně expor-tovat a náš trh, který velice dobře zná-me, nechávali někomu jinému, či dokon-ce zahraničním fi rmám. Export u nás představuje 15 % a jde spíše o produkci, kterou se už nestačilo odbýt tady na tu-zemském trhu. Nicméně konec loňské-ho roku u nás znamenal výrazné posílení zahraničního obchodu, takže pro letošní rok plánujeme jeho podstatný nárůst. V loňském roce jsme vytvořili 120 milio-nů korun na exportu a pro letošní rok máme v plánu kolem 170 miliónů korun.

Narazil jste na cíle do budoucna. Co je tedy v SAPELI plánováno?Ve fi rmě nežijeme samozřejmě ze dne na den, ale připravujeme dlouhodobější záměry a strategie. V tuto chvíli jsou u nás realizovány kroky, které byly při-praveny pro období 2005 až 2010 a v současné době již diskutujeme a pro-bíráme strategii fi rmy do roku 2012. Myslím, že neprozradím nic tajného, když uvedu, že tématem číslo jedna je u nás v této oblasti maximální optimali-zace všech procesů, a to ve výrobních, obchodních i vnitrofi remních.

Děkujeme za rozhovor.

www.vvsklo.cz

celoskleněné dveře, příčkyskleněné sprchové kouty

skleněné schody

www.clearmont.cz tel./fax: +420 596 621 745

- OSTRAVA- OSTRAVA- PRAHA- PRAHA

velkoobchod staveního kování

zavírače - paniková madla kování pro sklo - okenní technika - panty

www.dyhyvecera.cz

Sesazenky z klasické i silné dýhy v prvotřídní kvalitě


Svět se mění

Hugo Jelínek zahájil svými vynálezy novou etapu výroby cukru Český průmyslník Hugo Jelínek, od je-hož narození 31. března uplynulo 175 let, zahájil svými vynálezy novou etapu technologie výroby cukru. Jeho způsob čistění řepné šťávy, takzvaná saturace, i další objevy vedly ke zkvalitnění cukru a úspěch slavily po celé Evropě.

Jelínek se narodil v Lokti v rodině stavi-tele a studoval na pražské technice. Svou odbornou kariéru zahájil v cukrovaru v Křimicích a v roce 1863 zavedl ve vyso-čanském cukrovaru svůj způsob čištění řepné šťávy. V Plzni, kam se přestěhoval, jej později získal pro svoji strojírnu Emil Škoda. V téže době stál kromě jiných akti vit u zrodu Rolnického akciového cukrovaru. Podnik ale nakonec zkracho-val a Jelínek odešel do Ruska, kde uplat-nil svou praxi v cukrovarnictví. Byl také jedním z vedoucích zastoupení Škodov-ky v Kyjevě.

V roce 1880 se vrátil do Prahy jako ve-doucí pražského zastoupení Škodových závodů, později se stal ředitelem cukro-varnického oddělení. Zemřel v dubnu 1901 ve Vídni jako mezinárodně uznáva-ný odborník.

Před 80 lety byl vyroben první automobil BMW Společnost BMW (Bayerische Motoren Werke, tedy Bavorská továrna na moto-ry) je známá jako výrobce sportovních a luxusních automobilů a pohodlných cestovních motocyklů. První automobil se značkou této věhlasné mnichovské fi rmy spatřil světlo světa 22. března 1929. Nebylo to však v Bavorsku, jak by se mohlo zdát, ale v pronajaté továrně Ambi-Budd na berlínském letišti Johan-nisthal. Tímto automobilem byl v licenci vyrobený malý britský vůz Austin Seven pod označením BMW 3/15 (typ DA1).

První „bavoráky“ měly vodou chlazený patnáctikoňový motor o obsahu 750 ku-bických centimetrů, spotřebu kolem šesti litrů na 100 kilometrů a pořizovací cenu 2200 říšských marek. Byly jedno-duché a spolehlivé a byl o něj značný zájem. Celkem se jich prodalo na šest-náct tisíc kusů v několika karosářských variantách.

K produkci automobilů se vedení BMW dostalo na podzim předchozího roku odkoupením zadlužené, ale dobře vyba-vené automobilky Dixi v Eisenachu, kte-rá vozy Austin Seven vyráběla v licenci jako Dixi 3/15.

Dříve než společnost BMW s výrobou automobilů a motocyklů začala, patřila k významným producentům leteckých motorů. Po první světové válce však Ně-mecko dostalo od vítězných mocností zákaz stavby letadel a leteckých motorů, takže fi rma BMW musela svou výrobu přeorientovat. A rozhodla se, že se za-měří na jednostopá a dvoustopá vozidla. V roce 1923 vyjel z jejích bran první mo-tocykl a o šest let později i automobil, třebaže licenční. S prvním automobilem vlastní konstrukce přišla bavorská auto-mobilka v roce 1932. Byl jím model 3/20 PS – dvacetikoňový čtyřválec o obsahu 782 kubických centimetrů, který neměl s Dixi prakticky téměř nic společného.

Před 80 lety zemřel vynálezce prvního opravdového automobilu Benz Ve věku 84 let zemřel 4. dubna 1929 ně-mecký konstruktér Carl Benz, vynálezce prvního skutečného automobilu. Za ten je dodnes považována jeho tříkolka, jejíž první exemplář dokončil v říjnu 1885 a v lednu následujícího roku na ni získal patent. Na rozdíl od ostatních vynálezců totiž Benz nestvořil cosi jako kočár do-plněný motorem, ale zcela nový, jím sa-mým kompletně navržený vůz.

Čtyři roky po tříkolce, které se prodalo několik desítek kusů, přišel Benz s vozem o čtyřech kolech – pro tříkolovou varian-tu se ostatně rozhodl proto, že měl pro-blémy s konstrukcí řiditelné přední ná-pravy. Typ Victoria a jeho nástupce Velo se staly prvními automobily vyrábě-nými ve velkých počtech – mezi lety 1894 a 1901 jich vzniklo na 1200 a akcio-vá společnost Benz a spol. se v té době stala největším výrobcem automobilů na světě. V roce 1895 pak vyjel z jejích bran i první nákladní vůz a omnibus.


Před 13 lety byl zahájen provoz ropovodu Ingolstadt Před 13 lety, 25. března 1996, byl slav-nostně zahájen provoz ropovodu z ně-meckého Ingolstadtu do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou (IKL) v České re-publice. Česko se tím odpoutalo od do-savadní závislosti na jediném zdroji ropy v Rusku, ropovodu Družba, jímž na úze-mí ČR poprvé přitekla ropa v roce 1962.

Ropovod IKL měří 349 kilometrů, z toho 170 kilometrů vede po území České re-publiky a je napojen na soustavu Trans-alpských ropovodů TAL začínající v ital-ském přístavu Terst. Potrubím o průměru 700 milimetrů přivádí do Česka ropu převážně z arabských zemí, může však dopravit i ropu z Ruska. Kapacita ropo-vodu je deset milionů tun ropy ročně s možností rozšíření až na patnáct milio-nů, takže může zcela nahradit ropovod Družba. V současnosti se jeho kapacita využívá asi z jedné třetiny.

Ropovod IKL (nebo-li Ingolstadt-Kra-lupy-Litvínov) má název odvozený od měst, která měl spojovat podle původní-ho návrhu. Projekt byl ale postupně upraven, a tak ropovod nevede přímo z bavorského Ingolstadtu, ale z blízkého Vohburgu do Centrálního tankoviště v Nelahozevsi, kde končí. Ropu pak do blízké kralupské rafi nérie přivádí zvlášt-ní potrubí.

Knihovna 21. století Není z cihel, nikoho tam nepotkáte. Ne-slyšíte šustění papíru, neuslyšíte ani ten téměř posvátný šepot těch, kteří disku-tují nad knihou, ruka se nedotkne vazby a nos neucítí tu nezaměnitelnou vůni knihy, která byla již tolikrát zdolána. Již pár let máme možnost nahlédnout do knihoven, které nabízejí bezpočet knih, které máme přímo nadosah. Stačí se při-pojit k internetu.

Koncem dubna bylo zahájeno fungová-ní internetové Světové digitální knihov-ny, společného projektu americké Kon-gresové knihovny a UNESCO. K této příležitosti jsme pro vás sestavili pře-hled stávajících největších interneto-vých knihoven:

Google Book Search http://books.google.com

Největší světový internetový vyhledávač Google spustil tento portál uzpůsobený pro vyhledávání knih koncem roku 2004. Program byl vyvinut rychle díky spolu-práci velkých univerzit zejména z USA. Nyní v něm lze vyhledat až sedm milio-nů digitalizovaných knih.

Po zadání například názvu knihy vám Google vyhledá její vydání, nabídne ob-sah, krátkou ukázku, odkazy na recenze a související webové stránky a vědecké práce. Díla, na něž se nevztahuje autor-ské právo, která jsou v elektronické po-době, vám server nabídne ke stažení. Z českých autorů lze zde najít díla napří-klad Milana Kundery, Josefa Škvorecké-ho, Boženy Němcové, Jaroslava Haška či Ludvíka Vaculíka.

Po problémech kolem autorských práv se loni na podzim podařilo této kaliforn-ské fi rmě po třech letech zdlouhavých soudních sporů dohodnout s hlavními americkými držiteli autorských práv.

Google se zavázal zaplatit poplatek ve výši 125 milionů dolarů, který bude vy-užit na vytvoření Registru knižních práv (Book Rights Registry), vyřešení stávají-cích požadavků autorů a vydavatelů a úhradě právních poplatků. V současné chvíli dohoda čeká na soudní schválení.

Europeana www.europeana.eu

Projekt Evropské unie, který má pomocí internetu uchovat a zpřístupnit evrop-ské kulturní dědictví, zahrnující litera-

turu, obrazy, hudební díla, ale i fi lmy či rozhlasové pořady, byl spuštěn loni 20. listopadu. Portál ale téměř okamžitě zkolaboval pod zájmem uživatelů, po zvýšení kapacity serveru na čtyřnásobek byl v druhé polovině prosince 2008 pro-voz obnoven. Podle zdrojů z Evropské komise knihovnu denně v průměru na-vštíví na 40.000 lidí.

Europeana, která se svou fi lozofi í snaží navázat na Alexandrijskou knihovnu, což byla největší starověká bibliotéka v egyptské Alexandrii, funguje jako por-tál, skrze nějž lze přistupovat k digita-lizovaným dokumentům jednotlivých knihoven, muzeí a archivů.

Ze začátku byly zpřístupněny více než dva miliony uměleckých děl (více než polovina z nich pocházela z Francie a deset procent z Velké Británie), nyní je zde na 4,6 milionu knih, map, fotografi í, fi lmů, časopisů a dalších děl. Počet děl v knihovně má do roku 2010 narůst na asi 10 milionů. Zastoupena má být i ČR, která chce do knihovny vložit třeba Dali-milovu kroniku, staré tisky či známou Ďáblovu bibli.

Provoz ročně unii stojí asi dvě miliony eur (přes 51 milionů korun), další pro-středky poskytují členské země.

Projekt Gutenbergwww.gutenberg.org/wiki/Main_Page

Je nekomerčním a nejstarším projektem nabízejícím legálně elektronickou podo-bu klasických děl, vznikl již v prosinci 1971 v hlavě studenta Illinoiské univerzi-ty Michaela Harta. Hart tehdy sám začal s ručním přepisováním a šířením volně přístupných textů. Jeho projekt je zalo-žen na práci dobrovolníků, jednodu-chém formátu textu a snaze vyjít vstříc co nejširšímu okruhu čtenářů.

V současné době nabízí asi 28.000 lite-rárních děl (romány, sbírky poezie, po-vídky, dramata, ale například i kuchař-ky), včetně kupříkladu Čapkova dramatu R.U. R. Většina děl je v anglickém jazyce.


Tomáš Medek žije naplno a miluje výzvy

Generální ředitel a člen představenstva Modřanské potrubní a.s., největšího českého výrobce spojovacího potrubí pro energetiku a zároveň jediný domácí výrobce potrubí primárního okruhu jaderných elektráren. Je mu 38 let a na-rodil se v Prostějově, má dva syny. Život plný pracovního nasazení skýtá jen pár vzácných volných chvil, ale ty si Tomáš Medek dokáže užít naplno. Jeho osudem se stalo strojírenství a energetika...

„Každé pracovní ráno vstávám v půl sed-mé a po vykonání ranní hygieny a výběru oblečení odjíždím do práce. Oblečení si vždy vybírám podle nálady a upřednost-ňuji sportovní eleganci, ve které se cítím jistě a dobře. Jen při zvláštních příležitos-tech, jako jsou setkání s obchodními part-nery či jiné významné události, vytáhnu ze skříně oblek.

Již cestou do práce, při jízdě autem, pře-mýšlím o věcech, které ten den potřebuji řešit, a o denních povinnostech, které má práce zahrnuje.

Při příchodu do zaměstnání na mne čeká čerstvě uvařená káva a šumivý vitamín pro zpevnění zdraví. Většinou snídám v kan-celáři – nejraději jogurty, někdy si zajdu na snídani do restaurace na jednání s obchod-ním partnerem. V mnoha případech si při snídani pročítám e-maily nebo noviny.

Běžně pracuji ve své kanceláři a na praco-višti mezi lidmi, kde se snažím řešit pra-covní záležitosti. Upřednostňuji přímý kontakt s kolektivem fi rmy, jelikož prefe-ruji osobní jednání před e-mailovou ko-munikací. Mys lím si, že při písemné komu-nikaci se vytrácí osobnost. Největší radost

z práce mám, když jsou lidé kolem mne spokojení a když se v pracovním kolektivu daří plnit stanovené cíle.

Oběd se většinou opět odehrává v mé kanceláři a protože jsem obvykle velmi vy-tížen, věnuji mu pouze pár minut a není výjimkou, že i při obědě přijímám návště-vy. Snažím se alespoň dodržovat hodinu oběda a obědvat tak přesně v poledne, ale ani to se mi vždy nepovede a tak se mnoh-dy najím až v pozdních odpoledních hodi-nách. Jen v cizině a při vzácných chvilkách dovolené si jídlo gurmánsky vychutnávám a nikam nespěchám – spěch u jídla není zdravý a to se za pár let na těle a jeho zdra-ví projeví. Jinak nejsem vybíravý, rád si do-přeji českou kuchyni a v poslední době jsem si oblíbil i kuchyni japonskou.

V práci se řídím programem, ve kterém mám naplá nované schůzky a jednání. Ne vždy se však daří tento program do-držet. Snažím se co nejvíce setkávat s kole-gy a vyhodnocovat jejich požadavky. Mám rád nové výzvy – čím těžší, tím lepší – je to perfekt ní motivace. V práci mě často trápí lidská neochota a nezodpovědnost.

Obor, který jsem si vybral a ve kterém pra-cuji téměř 20 let, je vlastně takovou rodin-nou tradicí. První zkušenosti jsem v tomto oboru získával již od svého otce, který ve strojírenství pracuje od roku 1965. Prvotní zkušenosti s energetikou jsou pak spojeny s První brněnskou strojírnou v Brně. Po vstupu zahraničního kapitálu do První brněn ské strojírny jsem své zkušenosti načer pával v rámci koncernu ABB, poz ději ve funkci obchodního ředitele ve společ-nosti ALSTOM Power, s.r.o., ALSTOM Group.

Práce mi zabírá spoustu času, dnes vím, že i na úkor rodiny a koníčků. Přesto mě tato práce velice baví, dává mi možnost potká-vat se se zajímavými lidmi, od kterých se může člověk neustále učit. Kromě toho, právě díky tomu co dělám, mám možnost poznávat nové kultury za hranicemi naší republiky. Cestuji často a rád, na delší vzdá-lenosti upřednostňuji pohodlí letecké do-pravy. Rád také cestuji sám na vlastní ne-bezpečí.

Myslím si, že mě má práce naučila vážit si obyčejných věcí a volných chvil, které se pří-ležitostně naskytnou. V těchto okamžicích přichází na řadu aktivní odpočinek. Miluji tenis, je mou srdeční záležitostí. Hrál jsem ho odmala a do juniorském věku dokon ce závodně. Také si rád zahraji golf a díky tomu, že můj syn sdílí nadšení pro tento sport se mnou, máme drahocenný prostor jeden pro druhého. Čas, který mohu trávit se svý-mi syny je ten nejcennější.

Ani večeře se pokaždé neodehrává v klidu domova. Často večeřím s obchodními part-nery. Když se ale zadaří a mám volný večer, nejraději si jej užiji s rodinou a přáteli při gri-lování na zahradě.

Nemám žádné zásadní rituály, které bych večer dodržoval. Jsem rád, když si před spa-ním mohu říci, že jsem dobře užil dne. Můj dědeček vždycky říkával: „Člověk musí jít do postele unavený, pak ví, že využil každé chvíle naplno.”

seznam inzerentůAC-T SERVIS spol. s r.o. ...........................3ALONG spol. s.r.o. .................................80ALPIN-LT s.r.o. .....................................68ARMATURKA KRNOV ............................51ARMEX PLZEŇ s.r.o. ..............................55AZ SOLUTIONS s.r.o. .............................56B BRAUN AVITUM COMPANIES ..............44BAUFELD-Ekologické služby s.r.o. .........49BAXTER CZECH spol. s r.o. .....................43CLEARMONT spol. s r.o..........................75ČESKÁ DOKA bednicí technika spol. s.r.o...............................89DEKONTA a.s. ......................................47DELTAFLOR spol. s.r.o. ..........................55DOMA DREHFUNDAMENTE CZ s.r.o. .......89DOPRAVOPROJEKT BRNO spol. s r.o. ......80DOPRAVOPROJEKT OSTRAVA spol. s.r.o. ...79DRACAR OLOMOUC s.r.o. .......................85DRAGON-SERVICES s.r.o. .......................68DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o. ......80DÝHY VEČEŘA spol. s r.o. .......................95ELEKTROVOD HOLDING a.s. ...................69

ELID s.r.o. ............................................71ENERGISTAV s.r.o. ................................71FERMI s.r.o. .........................................85FERRUM PLZEŇ spol. s r.o. ....................55FK DŘEVĚNÉ LIŠTY spol. s r.o. ................95FONTANA R s.r.o. ..................................73GAPP systém spol. s r.o. .......................67GARNET CZ s.r.o. ..................................61GASTREND s.r.o. ...................................59GEO-ING Jihlava spol. s r.o. ...................89HOBES spol. s r.o. .................................95HORTISCENTRUM s.r.o. .........................86HOUDEK spol. s.r.o. ..............................52HYPOKRAMED s.r.o. .............................45I.B.C. PRAHA spol. s.r.o. ........................51JETCON spol. s.r.o. ................................70KPTECH s.r.o. .......................................53LUWEX a.s. .........................................55MADOS MT s.r.o. ..................................77MEDTRONIC CZECHIA s.r.o. ....................45MERIT BAU CZ a.s. ................................86METROSTAV, a.s. ..................................53

NETRPROSYS s.r.o. ...............................49NUTRICIA a.s. ......................................41OH-MONT s.r.o. ....................................53OCHRANA PODZEMNÍCH VOD s.r.o. .......52OSFER MORAVA Uherské Hradiště s.r.o. ................... 82, 85PATROL GROUP s.r.o. ............................52PHARMOS a.s. .....................................45PIK s.r.o. ..............................................53PÍSKAČ A SYN a.s. .................................95PLYNOVODY PRAHA spol. s r.o. ..............61POLYGAS s.r.o. .....................................61PROCKERT & HYNEK a.s. .......................61PROFIGREEN s.r.o. ................................86REI s.r.o. ..............................................45REKOMONT a.s. ....................................63REN COMPANY spol. s.r.o. .....................68REPONT s.r.o. .......................................81REVIS-PRAHA spol. s r.o........................61SAG EMG ELEKTRO s.r.o. .......................67SAROUTE s.r.o. .....................................77SDS EXMOST s.r.o. ................................79

SIEMENS HEALTHCARE DIAGNOSTICS s.r.o. ...............................41SILNICE HORŠOVSKÝ TÝN a.s. ................80SILNICE KLATOVY a.s. ...........................82SPS - VKP s.r.o. ....................................47STAVBY, OPRAVY A ÚDRŽBA SILNIC s.r.o. ...82STAVUM spol. s r.o. ...............................69TENZA a.s. ...........................................57TRAN-SIG-MA spol. s.r.o. ......................73TWIN s.r.o. ..........................................91UNICEF ..............................................100V-STAV A, spol. s r.o. .............................71VAREX Czech s.r.o. ...............................91VIACON ČR s.r.o. ...................................86VÍTKOVICE MACHINERY GROUP .............2VPÚ DECO PRAHA a.s. ..........................83VV SKLO s.r.o. ......................................94VÝSTAVBA SÍTÍ KOLÍN a.s. .....................57ZEPRIS s.r.o. ........................................61ZNAKON a.s. ........................................82


LÍDR STROJÍRENSKÉ PRODUKCE

člen

Nejvýznamnější český dodavatel potrubních systémů pro energetiku Jediný český dodavatel potrubí primárních okruhů jaderných elektráren Dodávky kompletních potrubních systémů zahrnujících projekt, výrobu, montáž a uvedenídíla do provozu Výroba kusových potrubních dílů Dodávky dle ISO, ČSN, EN, DIN, ASME, GOST, API 55 let zkušeností s dodávkami do energetiky – dodáno spojovací potrubí pro více než 300elektrárenských bloků do více než 20 zemí celého světa

Modřanská potrubní, a.s.

Komořanská 326/63, 143 14 Praha 4 – Modřanytelefon: +420 296 781 111, fax: +420 244 403 118e-mail: [email protected], web: www.modrany.cz

Albánie: Fieri, Alžírsko: Skikda, Argentina: Lujan

de Cuyo, Güemes, Bangladéš: Chittagong, Khulna, Brazílie: Igarapé,

Jorge Lacerda, Bosna a Herzegovina: Kakanj, Bulharsko: Belene, Marica, Česká

republika: JE Dukovany, JE Temelín, Dětmarovice, Hodonín, Kralupy nad Vltavou,

Ledvice, Litvínov, Mělník, Opatovice, Otrokovice, Počerady, Poříčí, Prunéřov, Tisová, Třinec, Tušimice,

Vřesová, Čína: Jiangsu Ťjaňvan, Shen Tou, Egypt: Ayoun Moussa, Talkha, Finsko: Hanasaari, Chorvatsko: Plomin, Indie: Ennore, Irán: Iranshar, Mashad, Itálie: Acerra, Kuba: Felton, Neuevitas, O’Bourke, Regia, Lotyšsko: Riga, Maďarsko: Dunamenti, Kolonfeld, Malajsie: Manjung, Polsko: Adamow, Halenba, Jaworzno, Komin, Plock, Skavina, Turow, Rakousko: Linz Voest Alpine, Rumunsko: Bucuresti South, Bucuresti West, Govora, Tulcea, Rovinari, Slovensko: Jaslovské Bohunice, Mochovce, Nováky, Vojany, Srbsko: Drmno, Kolubara, Obrenovac, Španělsko: Cerceda, Turecko: Afsin Elbistan, Soma, Ukrajina: Rovno, Uzbekistán: Nišan


„Kdo říká, že se ho recese nedotkne, je buď naivní, nebo lže,“

květen~červen | 2009 89 Kč | 3,2 € | www.svetprumyslu. cz

Zájem o pojištění zdravotní péče v době krize roste

říká nový generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČeproJiří Borovec.

květen~červen | 2009 89 Kč | 3,2 € | www.svetprumyslu. cz8

Debaty o jaderném programu

londýnskýsummit

Tomáš Medek žije naplno a miluje v ýz v y

FN MotolČEPRO, a.s.Čeps, a.s.Plzeňská energetika a.s.Pražská plynárenská, a.s.

íká nový generální editel a předseda ředstavenstva polečnosti Čeproří Borovec.

Documents

Svět průmyslu 5/6/09