Manažerské rozhodování

Dělení

• Podle počtu kritérií: – Jednokriteriální rozhodování – Multikriteriální rozhodování

• Způsoby měření kritérií:• Nominální• Ordinální• Kardinální• Absolutní

Deterministické rozhodování (rozhodování za jistoty)

Postup při multikriteriálním rozhodování

kritérií a vah důležitosti určení pořadí variant

• Je založeno na výběru nejvhodnější varianty ze dvou nebo více zaměnitelných variant při použití dvou nebo více hodnotících kritérií.

1. Vytvoření modelu – ve tvaru rozhodovací matic.

2. Určení váhy důležitosti (intenzity vnímání) jednotlivých kritérií.

3. Agregace hodnotících

Ilustrativní příklad:- vícekriteriální výběr varianty

• Ad1. Vytvoření modelu

Varianta Kritérium

K1: Objemový výkon(kW/l)

Čas zrychlení (O→200) km/h

(s)

Brzdná dráha (100→O) km/h

(m)

V1: BMW M3 CLS 81,6 16,8 33,3

V2: Porsche 911 GT3

77,8 15,1 37,6

Vz: Bazická (průměrná)

79,7 15,95 35,45

Výkon Brzdná

dráha

Pořadí variant

Zrychlení

BMW Porsche

Rozhodovací model

Ad2. Určení váhy důležitosti

• Metody: • Pořadí• Bodovací (klasifikační• Párové srovnání

Metoda pořadí na určení vah důležitosti kritériíHodnocení vah důležitosti pomocí dvou „expertů“ E1, E2.

Expert K1 K2 K3 ∑

E1 1 2 3 6

E2 1 3 2 6

Hi (nenorm.vá

ha)

2 5 5 12

Vi (normovaná

váha)

2/12 5/12 5/12 12/12=1

Metoda bodovacíBodovací stupnice:

5,1n

Expert K1 K2 K3 ∑

E1 2 4 5 11

E2 1 5 3 9

Hi (nenorm.váh

a)

3 9 8 20

Vi (normovaná

váha)

3/20 9/20 8/20 20/20=1

Metoda párového srovnáníPreferenční uspořádání např.:E1: K3 > K2 > K1; E2: K2 > K3 > K1

K1 K2 K3 ∑ K1 K2 K3 ∑ Vi

K1 X 0 0 0 K1 X 0 0 0 0

K2 1 X 0 1 K2 1 X 1 2 (1+2) / 6 = 0,5

K3 1 1 X 2 K3 1 0 X 1 (2+1) / 6 = 0,5

Ad3. Agregace hodnotících kritérií a vah důležitosti: Určení pořadí variant • Metoda pořadové funkce

(agregace)• Metoda bodovací (agregace)• Metoda bazická (agregace)

Metoda pořadové funkce (agregace)pro tyto váhy kritérií: V1 = 0; V2 = 0,5; V3 = 0,5;

K1 K2 K3 Hi1 ∙ V1 Hi2 ∙ V2 Hi3 ∙ V2 Wt Pořadí

V1 2 1 2 0 1,5 1,5

V2 1 2 1 0 1,5 1,5

5,01 5,02

5,02 5,01

Nejednoznačný výsledek !

Metoda bodovací (agregace) – pro stejné váhy kritériíBody K1 (kW/l) K2 (s) K3 (m) Varianta K1 K2 K3 Wt Poř.

1 <70 až 75> <18 až 17> <38 až 37> V1 3 2 5 3,5 1.

2 (75 až 80> (17 až 16> (37 až 36>

3 (80 až 85> (16 až 15> (36 až 35>

V2 2 3 1 2 2.4 (85 až 90> (15 až 14> (35 až 34>

5 (90 až 95> (14 až 13> (34 až 33>

Metoda bazická (agregace)

Varianty

↓ Koeficienty →

h1 = Vi / Vb(výnosový)

h2 = Vb / Vi(nákladový)

h3 = Vb / Vi(nákladový)

V1 1,0238 0,9494 1,0646

V2 0,9762 1,0563 0,9428

Wt1 = 0 + 0,5 ∙ 0,9494 + 0,5 ∙ 1,0646 = 1,007 … první v pořadí

Wt2 = 0 + 0,5 ∙ 1,0563 + 0,5 ∙ 0,9428 = 0,9428 … druhá v pořadí

Stochastické rozhodování (v podmínkách nejistoty resp. za rizika)• V praxi se nejčastěji používají tři způsoby:• Vycházející z dosavadní zkušenosti – hodnocení

pravděpodobnosti vzniku jevu podle minulých relativních četností výskytu;

• Opírající se o analogii – aplikace rozhodovacího stereotypu na podobných situacích

• Metoda ukotvení a přizpůsobení – předem vytvořená apriorní představa o situaci a následná korekce pro větší přiblížení k cíly

• Příklad:• Firma BEA, která se zabývá hledáním ropných nalezišť má ve

vlastnictví neprozkoumaný pozemek. Rozhoduje se ve třech alternativách:

• Okamžitý prodej pozemku (výnos = 125 tis.$)• Rok podržet ve vlastnictví a pak prodat • a) pokles cen ropy p = 0,9, (výnos = 11O tis.$)• b) nárůst cen ropy p = 0,1, (výnos = 440 tis.$)• C. Okamžitý průzkum vrty• a) suchá studna p = 0,5, (výnos = 0 tis.$)• b) vlhká studna p = 0,4, (výnos = 400 tis.$)• c) gejzír ve studně p = 0,1 (výnos = 1 500 tis.$)• Pozn. roční úrok i = 10%, vrtné náklady jsou odhadovány na 200 tis.

$.• Úkol: Rozhodněte, která ze tří variant je pro firmu nejvýhodnější.

Řešení:

370 tis.$

Okamžitý prodej

370 tis.$

110 tis.$

100 tis.$

400 tis.$

-200 tis.$

200 tis.$

1300 tis.$

0,1

0,9

0,5

Pozdější prodej

Zkušební vrt

0,4

0,1

Pokles cen

Vzrůst cen

Suchá studna

Vlhká studna

Gejzír

Diskontní koeficient:

A

B

C

Vrtné náklady: tis.$

Střední zisky:E(CZ)pozdější prodej = O,1∙100+0,9∙400 = 370 tis.$E(CZ)zkušební vrt = O,5∙(-200)+0,4∙200+0,1∙1300 = 110 tis.$

125 tis.$

i1

1

tis.$1001,01

1110)9,0(

BCZ

tis.$4001,01

1440)9,0(

BCZ

Diskontní koeficient:

.$2002000)5,0( tisCZC

.$200200400)4,0( tisCZC

.$13002001500)1,0( tisCZC

Rozhodování v podmínkách neurčitosti

Hodnocení podnikatelských aktivit v podmínkách neurčitosti. Základní rozhodovací matice. Kritéria rozhodování

Situace(poptávka)

S t r a t e g i e (produkce)

P1

P2

P3

P4

P5

E11

E 21

S4

E 13E 12

KRITÉRIAROZHODOVÁNÍ:• Laplaceovo• MINI-MAX• Hurwitzovo• Savageovo (matice ztrát)

Základní rozhodovací matice

S1 S2 S3 S5

E 33

ekonomické důsledky manažerských rozhodnutí

Eij = výnosy - náklady - ušlý zisk

Laplaceovo kritérium

Laplaceovo kritérium:Nejvýhodnější strategie je ta, jejíž střední hodnota ekonomických důsledků ESjrozhodnutí je největší.

Předpoklad:pravděpodobnost výskytu všech potenciálních situací pi

je stejná.

Situace 1 2 3 4 51 50 20 -10 -40 -70

2 40 60 30 0 -30

3 30 50 80 50 20

4 20 40 70 110 80

5 10 30 60 100 150

ESj 30 40 46 44 3046

Kritérium MINI - MAXNejlepší je ta strategie, jejíž nejméně příznivýekonomický důsledek

(MINI)manažerského rozhodnutí

je nejlepší (MAX)

Situace 1 2 3 4 51 50 20 -10 -40 -70

2 40 60 30 0 -30

3 30 50 80 50 20

4 20 40 70 110 80

5 10 30 60 100 150

MINI 10 20 -10 -40 -70MAX 20

Strategie

20

MINI - MAX

Hurwitzovo kritérium:Nejlepší je ta strategie,jejíž vážený průměr (Ej) z nejménšího (min Eij) a největšího (max Eij)ekonomického důsledkumanažerského rozhodnutíje největší.

Ej = a*min Eij + b*max Eij

a + b = 1,00kde:a … koeficient pesimizmub … koeficient optimizmu

Situace 1 2 3 4 51 50 20 -10 -40 -70

2 40 60 30 0 -30

3 30 50 80 50 20

4 20 40 70 110 80

5 10 30 60 100 150

Ej 38 48 53 65 84

a = 0,3 b = 0,7

Strategie

Hurwitz

84

Situace 1 2 3 4 51 0 30 60 90 120

2 20 0 30 60 90

3 50 30 0 30 60

4 90 70 40 0 30

5 140 120 90 50 0

MAXI 140 120 90 90 120

MIN 90

Strategie

Matice ztrát

Savage-ovo kritérium:Nejlepší je ta strategie, která minimalizuje (MIN) největší ztráty (MAXI) vzniklé důsledkem chybných manažerských rozhodnutí

90

90

Ilustrativní příklad

Automobilová firma zvažuje zahájit výrobu nového automobilu vyšší třídy určenou výhradně pro domácí trh.

Dáno:

- předpokládaná poptávka: 10 až 14 tisíc prodaných kusů ročně

- doba výrobního programu: 4 roky - výrobní kapacita podniku: 18 tisíc automobilů dané

třídy ročně - celkové průměrné náklady na výrobu jednoho automobilu: 800 000 Kč

- celkové fixní náklady výrobního programu: 1000 000 000 Kč

- průměrná cena jednoho automobilu: 1 200 000 Kč

Řešení:Úkol:

1. Určete objem prodejů pro nulový zisk v prvním roce výroby (předpokládejte, že se každý rok prodá stejný počet výrobků).

2. Vyplňte rozhodovací matici zisků variant (předpokládejte, že varianty mají stejnou pravděpodobnost výskytu)

3. Pomocí rozhodovací matice a jejího vyhodnocení: a) mini-maxovou metodou b) metodou celkového zisku variant výroby

určete jaký počet automobilů, který vyrobíte první rok.

Ad) 1

CZ = CV – CN = Pprodeje * Qprodeje – (FN/4 + Pvyroby * Qvýroby)

Qprodeje ≤ Qvýroby vždy ! ,

když v rozhodovací matici je Qprodeje ≥ Qvýroby, pak při výpočtu CZ

je Qprodeje = Qvýroby.

CZ = 0 …. CV = CN 1 200 000 * Qkr = 800 000 * Qkr + 250 000 000 Qkr = 250 000 000 / 400 000 Qkr = 625 ks automobilů Pozn. FN = 1000 000 000 / 4 = 250 000 000 Kč, 4 roky výroby při

předpokladu stejných ročních prodejů.

Ad) 2 + Ad) 3Rozhodovací matice zisků variant: v milionech Kč

Skutečnápoptávka (tis.

ks)

Skutečnávýroba (tis. ks)

10 11 12 13 14

10 3750 2950 2150 1350 550

11 3750 4150 3350 2550 1750

12 3750 3750 4550 3750 2950

13 3750 4150 4550 4950 4150

14 3750 4150 4550 4950 5350

Suma zisků variant

18750 19550 19150 17550 1450

Pořadí metodou celkového zisku

3 1 2 4 5

Pořadí mini-maxovou metodou

1 2 3 4 5