Maturitní otázky

1. HISTORIE JAKO VDA A HISTORICK POTKY

a) Archeologie, Pomocn vdy historick, Pramen, Historiografie

Typy a praktick vyuit jednotlivch archeologickch odvtv (viz obr. . 1)

Paleografie, diplomatika a jejich praktick vyuit v historickm vzkumu

Co je to pramen

Jak jsou cle historiografie, zkladn promny historiografie (viz text . 1)

b) Problematika vvoje lovka a promny pravkho svta

Reln pedchdci lovka, zsadn zmny ve vvoji lovka (viz obr. . 2)

Piny hlavnch pravkch promn (lov-zemdlstv viz text . 2., tlupa-organizovan spoleenstv, nstroje, migrace)

Obrzek . 1

Obrzek . 2

1. HISTORIE JAKO VDA A HISTORICK POTKY

Pechzm k problematice hodnocen. Skaln pozitivist tvrd, e historikovi nepslu hodnotit, zvlt pokud jde o historick postavy a jejich iny, e se m snait jenom je vysvtlit a pochopit. S tmto postojem nesouhlasm. Mohou sice existovat dl faktografick studie, u nich nejsou hodnotc soudy nezbytn. Jin je to vak tam, kde se historik zabv irmi tmaty, zvlt jde-li o monografick dla o jednotlivch osobnostech a o dla syntetick. Podle mho mnn se historik, kter nechce hodnotit, zpronevuje svmu posln. Nemluv o tom, e historie bez hodnocen je such, je to polvka bez koen. Jene v okamiku, kdy historik pistupuje k hodnocen, vyvstvaj nkter etick problmy. Kdy historik hodnot, bere toti na sebe zvazky, kter by mli mt soudci, vetn vestrannho posouzen skutkov podstaty a polehujcch okolnost. Hodnocen nesm bt ernobl a nemlo by vychzet z jednostrann a subjektivn stupnice hodnot, kter zastv historik. Nemlo by jt o plan moralizovn.

Meznk, J.: Etika historikovy prce, http://www.clavmon.cz/archiv/polemiky/prispevky/Meznik.htm

Text . 1

Teorie vzniku zemdlstv podle americkho geografa C. O. Sauera (1960):

1. Ohniska domestikace rostlin i domcch zvat je nutn hledat msta jejich pirozen diferenciace a pirozen genetick variability (prodnch podmnek).2. Zemdlstv vznikalo ve vych nadmoskch vkch v nivch byly ast povodn.3. Pvodn vyuvan plochy byly zalesnn.4. Nevznikalo v dsledku nedostatku potravy, byl to vynlez spolenosti, kter byla v nadbytku.5. Skupiny prvnch rolnk ily alespo st roku usedle v dob vegetace rostlin.6. Zemdlci byli lidmi se znalost prody.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_O._Sauer

Text . 2

2. SVT ANTIKY

a) Pojem polis, piny eck kolonizace, vlen konflikty starovkho ecka a jejich vznam Jak fungovala eck polis, konkrtn pklady (viz text . 1.) Pro dolo k eck kolonizaci a jak jsou jej dsledky (viz text . 2) Konflikty s Persi, Peloponsk vlky, dsledky pro Evropu

b) zemn promny msk e, pojmy triumvirt, principt, domint, kolont a pnos antickho kulturnho ddictv pro souasn svt zemn rozmach a promny msk e, dsledky pro Evropu Promny politickho a hospodskho uspodn (viz text . 3) Jazyk, psmo, nboenstv, kultura

Text . 1

Ji vantick polis si byli plnoprvn oban zcela rovni, vichni vak byli naprosto pohlceni obc, ve kter ili. Mstsk stt mohl kontrolovat veker jejich aktivity, cel ekonomick oblast byla kdispozici veejnmu zjmu, nboensk vra oslavovala obec a kulturn aktivity slouily ksymbolizovn naprost suverenity celku nad ivoty vech jeho len. Jak zdrazuj klasit filologov, dokonce ani eck jazyk, kter ve sv citlivosti dokzal vyjdit vechny drobn odstny mysli, neznal dn slovo pro oznaen pojmu spolenost, kter by byl odlin od pojmu sttu i msta. Jedin slovo polis muselo vystait kvyjden vech tchto dnes tak rznch vznam.

Keller,J.: Politika s ruenm omezenm

Oprav a vysvtli1. V ecku kles poet obyvatel2. Vvoz levnho obil z ecka3. Olivov hje a vinice vynej u po nkolika letech a nepotebuj velk investice

HOPFINGER, Petr. Velk eck kolonizace. Metodick portl : Digitln uebn materily [online]. 27. 04. 2010, [cit. 2011-08-27]. Dostupn z WWW: . ISSN 1802-4785.

Text . 2

2. SVT ANTIKY

Kolont(z latiny: colntus, ddin nevolnictv svobodnch drobnch zemdlc; kolont, osdlovn msk pdy zajatci; colnus, rolnk, sedlk, hospod; njemce pole; osadnk)njem velkostatksk pdy (splcen penzi, pozdji v naturlich) svobodnm *rolnkm a bezzemkm, ppadn usazovn otrok-kolon zatkem 1. poloviny 1. stolet p. n. l. v *msk i. Zpotku pedstavoval vnosnou formu hospodaen koloni mli (ve srovnn s *otroky) vt zjem na prci a vt smysl pro technick novoty; stvali se jimi i pisthovalci. Postupn se vak njem kolonm zvyoval, co vedlo k jejich zadluen (museli pracovat i urit poet dn na statcch velkostatk), jejich postaven se pestalo liit od otrok, a k astm tkm. V roce 332 *Konstantin Velik (272 nebo 273337) pipoutal kolony k pd ddin. (Frantiek apka)

Antropologick slovnk, http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/slovnik.html

Text . 3

3. VZNIK FEUDLN EVROPY

a) Vvoj kesanstv v msk i, vliv kesanstv na barbarsk kmeny, pojem univerzalismus Promny postoje msk e ke kesanstv, dvody arinsk kult a barbai en kesanstv v dob stedovku, pklady (viz text . 1)

b) Sthovn nrod, pojem foederati a barbarizace, piny vzniku feudalismu a jeho charakteristika Piny sthovn nrod, smry a asov vymezen Funkce foedert a dsledky barbarizace Potky lennch vztah a jejich vznam (viz text . 2)

Text . 1Krlovna dala potajmu povolat svatho Remigia, biskupa msta Remee, a prosila jej, abyvnukl krli slovo spsy. Biskup jej tedy pozval a mezi tyma oima mu zaal domlouvat,aby ... se odvrtil od pohanskch model... Krl vak ekl: S potenm jsem ti, nejsvtjote, naslouchal, ale zbv jedno: lid, kter jde se mnou, nedovol, abych opustil jeho bo-hy. Ale pjdu a promluvm k nim podle tvch slov." Kdy se pak se svm lidem seel,pedela jej moc bo, a dve ne promluvil, zvolali vichni jakoby jednm hlasem: Za-pudme smrteln bohy a jsme hotovi nsledovatBoha, kterho Remigius zvstuje jako nesmrtel-nho!"

Kest Chlodvka, Djiny Evropy do r. 1914 v dokumentech

O em jsem dlouho v otzce Angl uvaoval: toti, e nemli by usilovat o znien svaty boh u toho lidu, ale pouze samotn sochy boh v nich se nachzejc niit. Avak je teba svtit vodu, kropit j ony svatyn, je nutn stavt olte, vkldat do nich ostatky, ponvad jsou-li tyto svatyn mohutn stavn, je teba pemovat je z mst uctvn dmon na msta cti pravho Boha; proto, aby lid, kdy uvid sv svatyn nezbouran, vytrhl blud ze srdce, a poznvaje pravdivho Boha a uctvaje ho, pichzel s vt dvrou k mstm, na kter si zvykl. A protoe tento lid zvykl si tak zabjet mnoho vol jako ob pro dmony, bylo by zapoteb tak njakou slavnost v rmci tchto obad pro n zmnit, aby v den posvceni kostela nebo v den narozen svatch muednk, jejich ostatky jsou tam uchovny, stavl si z vtv strom stany pobl onch kostel... a oslavoval tuto slavnost zbonmi hody; nech onen lid neobtuje zvata satanovi, nech je vak zabj ke chvle bo a nech je pojd a skld dkvzdn drci veho, jeliko je nasycen pokrmem... Nebo je nepochybn, e prostm myslm nelze najednou vecko vzti, protoe ten, kter se sna vstoupit na nejvy msto, stoup pomoc stupni a kroej, ne vak skoky.

Christianizace Angl, Djiny Evropy do r. 1914 v dokumentech

3. VZNIK FEUDLN EVROPY

U vldnho krle je nade ve chvlyhodn, doke-li mezi svmi lidmi najt dobr a bdlmue a nevyd dstojenstv adu prvnmu, kdo pijde... V souladu s tm, protoe jsme seji pesvdili o va loajalit a vaich schopnostech, vm svujeme titul hrabte (i vvodynebo patricije) v provincii ..., kde a dosud psobil v pedchdce ... a kde nyn mte vypsobit a vldnout, zachovvat neotesitelnou vrnost na vld, aby lid, kte tam ij,...byli vam vedenm a va vldou vedeni k umrnnosti, a abyste je udroval na sprvn ces-t v souladu s jejich zkony a zvyky. Stanete se horlivm ochrncem vdov a sirotk, psnbudete trestat zloiny lupi a zlch lid, aby lid dobe il pod va vldou a mohl astnsetrvvat v mru. Muste zajistit, aby do na pokladnice bylo odeslno ve, co fiskus ka-doron z tto provincie oekv.

Pro toho, kdo se dv do moci jinho. Milostivmu pnu, panu tomu a tomu, j, ten a ten. Jak je vem dobe znmo, nemm nic, m bych se ivil nebo atil, proto jsem se pokorn odvolal k tvmu milosrdenstv a tys m ve sv velk dobrot neod-mrtil, nbr dovolil mi, abych se svil do tv ochrany a spolehl na ni, a to nyn inm: mus mi napt pomhat a vydrovat mne potravou i oacenm mrn mm slubm a zsluhm, dokud budu iv; zavazuji se ti slouit a bt t posluen, pokud je to mui svobodnho stavu mon; a ne smm se vymanit z tv moci a ochrany, nbr setrvm po vechny dny svho ivota ve tv moci a pod tvm porunictvm.

Potky lennch vztah, , Djiny Evropy do r. 1914 v dokumentech

Text . 2

4. CRKEVN KRIZE FEUDLN EVROPY

a) Boje o investituru a penesen vznam pro dnen dobu, piny kovch vprav a pojem stet civiliziac Definice pojmu investitura, vsledky stet a jejich dsledky pro dnen dobu (viz text .

1) Historick pozad kovch vprav a dsledky tzv. stetu civilizac pro dnen dobu (viz

obr. . 1)b) Mistr Jan Hus a piny crkevn krize, piny a dsledky husitstv v eskch zemch

a Evrop Osobnost Mistra Jana Husa, co bylo pedmtem kritiky Mistra Jana Husa (viz text . 2) Historick pozad husitskch vlek v eskch zemch, Evrop a vvoj religiozity na

eskm zem do dnen doby (viz obr. . 2.)

Text . 1

J, Kalixt, sluebnk sluebnk boch, tob, Jindichovi, z bo milosti vzneenmu mskmu csai, dovoluji, aby se volby biskup a opat nmeckho krlovstv... dly v tv ptomnosti, bez svatokupectv a nsil; vznikne-li mezi stranami neshoda, poskytne, podle rady nebo sudku metropolity a biskup provincie, souhlas a pomoc zdravj sti. Zvoleny od tebe pijme bez vymhn svtskou moc odevzdnm ezla a bude ti po prvu plnit povinny ti, kter mu z toho ve tvj prospch vyplvaj. Z ostatnch vak st e pijme vysvcen od tebe bez vymhn do esti msc svtskou moc odevzdnm ezla a bude ti po prvu plnit povinnosti, kter mu z toho ve tvj prospch vyplv-j. Pi tom se vyluuje ve, co uznan nle msk crkvi...

J, Jindich, vzneen msk csa, z lsky k bohu a svat msk crkvi a k pnu Kalixtovi, papei, a pro spasen sv due propoutm bohu a Petru a Pavlovi... a svat katolick crkvi uveden v ad prstenem a berlou, a dovoluji, aby se ve vech crkvch, kter jsou v mm krlovstv a i, konala kanonick volba a svobodn vysvcen. Majetek a svtsk moc blahoslavenho Petra, kter byly odaty od potku tto rozepe a do dnenho dne, a za as mho otce nebo tak za m doby, a kter mm, vrtm te svat msk crkvi, avak u tch, kter nemm, vrn pomohu, aby byly vrceny. I majetek vech jinch crkv, i knat i jinch osob jak duchovnch, tak i svtskch, kter v thle vlce byl ztracena kter mm, vrtm po porad s knaty a podle spravedlnosti.

Kokordt Wormsk, Djiny Evropy do r. 1914 v dokumentech


Obrzek . 1

tyi artikuly prask

Najprv: aby slovo Boie po krlovstv eskm svobodn a bez pekky bylo kzno

Druh: aby velebn svtost tla a krve Boie pod obma zpsobama svobodn byla dvna

Tet, e mnoz knie a mniie svtskm prvem panuj... aby takovm knm to nedn panovnie odjato... aby... pkladn ivi byli a navedeni k stavu Kristovu a apotolskmu

tvrt, aby vichni hiechov smrtedln a zvlt zjevn... v kadm stavu byli stavovni a kaenihttp://www.husitstvi.cz/dokumenty1.php

Proto je teba se v tto souvislosti pozastavit u otzky, v em Hus vlastn spatoval smysl svho ivota. Odpov se pmo nabz. Hus tento smysl vidl v zsadn zmn tehdej spolenosti v duchu biblick Pravdy, v odstrann z kesansk vrouky veho, co zapinilo morln padek crkve a v zaveden Psma svatho do praktickho ivota kadho kesana. Proto i jeho kzn byla napmena tmto smrem a sv literrn dla asto vnoval oblasti biblistiky.http://www.husitstvi.cz/husovo-uceni3.php

Text . 2


Obrzek . 2

5. SPOLEENSK POMRY FEUDLN EVROPY

a) Troj lid, souvislosti a rozdly romnsk a gotick kultury Uen o trojm lidu a nemnnost spoleenskho statusu (viz text . 1) Architektonick a vtvarn porovnn romnskho a gotickho slohu (viz obr. . 1-4)

b) Vzdlanost, msta, zemdlstv, kolonizace, morov epidemie (viz obr. . 5-11) Vznik a vvoj univerzit Zakldn mst, mstsk prva Trojpoln systm a jeho dsledky Vnitn a vnj kolonizace ern smrt ve stedovk Evrop

Text . 1

Spolenost vcch tvo jedin tlo; avak stt obsahuje tla ti. Nebo jin zkon, zkonlidsk, rozliuje dv dal tdy: lechtici a nevolnci se toti ned tm ustanovenm.. lechtici jsou vlenci, ochrnci kostel; jsou zastnci lidu, velkch stejn jako malch, zkrtka vech, a zrove zajiuj svou vlastn bezpenost. Ta druh tda je tda nevolnku: toto neastn plm me nco vlastnit jen za cenu trap. Kdo by dokzal s tabulkou v ruce spotat sluby, kter zmhaj nevolnky, jejich dlouh pochody, jejich tk prce? Nevolnci opatuj vechno vem, penze, odv, potravu; dn svobodn lovk by se neuivil bez nevolnk. Je poteba vykonat njakou prci? Chce se vc utrcet? Vidme, jak se krlov a prelti stvaj nevolnky svch nevolnk; nevolnk iv pna, a pn pitom tvrd, e iv nevolnka. A nevolnk se nedok konce svch slz a nk. Dm Bo, o nm si lid mysl, e je jeden, je tud rozdlen na ti: jedni se modl, druz bojuj, tet pak pracuj. Tyto ti sti, existujc pospolu, netrp tm, e jsou od sebe oddleny; sluby, kter prokazuje jedna, podmiuj skutky obou ostatnch; kad si pak bere na starost, e uleh celku. Tak toto trojdln spojen nen mn jednotn, a proto mohl zkon zvtzit a svt uvat mru.

Uen o trojm lidu, Djiny Evropy do r. 1914 v dokumentech

Obrzek . 2Obrzek . 1


Obrzek . 3


Obrzek . 4


Obrzek . 5 - 11

6. PROMNY ESKCH ZEM DO ROKU 1306

a) Vznik Smovy e a Velk Moravy zemn rozvoj od Smovy e do zniku Velk Moravy (viz obr. .1,2 a text .1,2) Piny vzniku Smovy e a nboenstv Velk Moravy

b) Prvn et krlov a politick aktivity poslednch pemyslovc Prvn et krlov a vznamn evropsk udlosti zemn a politick cle poslednch pemyslovc (viz text . 3 a obr. . 3)

Obrzek . 1

Text . 1Nakonec vak synov Hun, kter zplodili s manelkami a dcerami Vinid, nechtli ji snet kivdy a tisk, a odmtajc nadvldu Hun, zaali se - jak jsem svrchu pipomnl - bouit Kdy Vinidov zatoili vojensky proti Hunm, kupec Smo, o kterm jsem se ji zmnil, vythl s nimi ve vojsku a tam se ukzal v boji s Huny tak prospnm, e to bylo a hodno podivu, a nesmrn mnostv z nich bylo meem Vinid pobito. Kdy Vinidov vidli Smovu schopnost, vyvol si ho za krle a on jim astn kraloval ticet pt let. Za jeho vldy svedli Vinidov mnoho boj s Huny a dky jeho rozvaze a schopnosti Vinidov Huny vdy pemohou. Smo ml dvanct manelek z rodu Vinid a ml od nich dvaadvacet syn a patnct dcer...Tohoto roku Slovan, zvan Vinidov, povradili v Smov krlovstv frnsk kupce s etnjm doprovodem a oloupili je o majetek a to byl potek rozepe mezi Dagobertem a Smem, krlem Slovan. I vyslal Dagobert k Smovi vyslance Sicharia se dost, aby pikzal poskytnout spravedlivou nhradu za kupce, kter jeho lid povradili nebo jejich majetku se protizkonn zmocnili.

Kronika tzv. Fredegarova o Smovi a jeho i. esk a eskoslovensk djiny III. Dokumenty a materily


Obrzek . 2


Ze ivota Metodjovaivotopis Metodje sepsali brzy po jeho smrti v roce 885 asi jet na Morav arcibiskupovi rdci proto, aby obhjili jeho dlo ped vtkami latinskch kn, kte mli na sv stran i Svatopluka. Nen to tedy legenda v pravm slova smyslu, nedokazuje pedevm Metodjovu svatost, nbr el vtkm, kter byly proti nmu vzneny. Neuchyluje se nikde k nepravdm, leccos vak nek nebo zamluje.

Stalo se pak v ty dny, ' e Rostislav, kne slovansk, (spolu) se Svatoplukem poslali z Moravy k csai Michaelovi' (poselstv), pravce toto: "Z bo milosti jsme zdrvi. Hle pilo k nm mnoho uitel-kesan z Vlach i z ecka a z Nmec, uce ns rozlin. Jene my Slovan (jsme) lid prost a nemme (nikoho), kdo by ns nauil pravd a dn (ns) pouil. Tak tedy, dobr vladai, poli takovho mue, kter nm uspod veker prvo. " Tehdy ekl csa Michael Konstantinovi Filosofovi: "Sly, Filosofe, tuto e? To neme vykonat nikdo jin krom tebe. Hle, tady m hodn dar, vezmi (s sebou) svho bratra opata Metodje a b. Vy jste pece Soluan a vichni Soluan hovo ist slovansky. "Tehdy si nedovolili odci ani Bohu ani csai podle slova svatho apotola Petra, jak ekl: Boha se bojte, krle ctte, nbr vyslechnuve (tu) velikou vc, oddali se modlitb jet s jinmi, kte byli tho smlen jako i oni. A tu zjevil Bh Filosofovi slovansk psmo, a kdy ihned sestrojil psmena" a sestavil text, vydal se na cestu na Moravu, vzav (s sebou) Metodje. (Ten) pak zaal znovu Filosofovi slouit, jsa (mu) v pokoe poddn, a (spolu) s nm uit. A jakmile ubhla ti lta, vrtili se z Moravy, vyuive ky.Tehdy se stalo, e Moravan, kdy prohldli nmeck popy, kte ili mezi nimi, ale nebyli jim pzniv naklonni, nbr proti nim kuli pikle, vechny vyhnali a obrtili se s poselstvm k papei: "Jako u dve nai otcov pijali kest od svatho Petra, " tak (i) nm dej Metodje za arcibiskupa a uitele. "Pape pak jej hned poslal. A kdy jej kne Svatopluk se vemi Moravany pijal, dal mu do sprvy vechny chrmy a kleriky ve vech mstech. Od toho dne pak velmi zaalo rst uen bo, klerici se ve vech mstech zaali rozmnoovat a pohani vit v pravho Boha, zkajce se svch blud." I moravsk e zaala tm vce roziovat vechna (sv) zem a poret sv neptele, a to bez hony, jak to sami vdycky vyprvj.Byl pak v nm i dar prorock, nebo mnoho jeho proroctv se vyplnilo, a z nich povme o jednom i dvou.

Ze ivota Metodjova. esk a eskoslovensk djiny III. Dokumenty a materily

Text . 2


Bitva u Kressenbrunnu J2 7 1260Bitita u Kressenbrunnu mezi Pemyslem Otakarem II. a uherskm krlem Blou IV. (1235 -1270) patila k nejvtm vlenm stetm ve 13. stolet. Pes poten spch neptel nakonec Pemysl a jeho spojenci slavn zvtzili. Rozdrcen protivnka nezmrn poetnjho si nedokzali souasnci vysvtlil pirozenm zpsobem. ily se hlasy, e zbonmu eskmu krli pispchali na pomoc zemt patroni. Vyprv o tom nsledujc ukzka z Pokraovatel Kosmovch.

Nebo mnoz vypravuj, e pr nkolik mu, kte byli postaveni za str vojska vzadu, vidlo na potku bitvy jakhosi ptka, podobnho v obrysech orlu, ale barvy nad snh blej, se zlatou hlavou a krkem, jak nerozlun sledoval praporec svatho Vclava, kdysi knete, vdy vak patrona eskho, slavnho muednka. A zdlo se jim, jako by stle rostl, a pokryl cel vojsko kesansk,' thnouc do bitvy, svm tlem a perutmi. A tho dne ryt Jan, syn Svojslavv, mu urozen, zbon a naprosto hodnovrn, lee nemocen v svm dom, kolem tet hodiny vidl u vytren sebe, jak stoj na bojiti se svm vojskem. Pozoroval, e je mal a nespodan, ale zrove uvidl slavn patrony esk, ani krej najedno svtl pole v tomto poad: naped spatil kret svatho Vclava, odnho v brnn se svou pilbou na hlav, jak nese svj me v pochv, ozdoben zlatem a drahmi kameny, v levm podpad a v pravici ped sebou vlastn praporec. Hned za nm el svat Vojtch jako velk a siln mu, krsn obleen v knsk roucho. Dle vidl svatho Prokopa jako opata s pastskou berlou, jak krel v patch za svatm biskupem,^ naposledy uzel pt brat muednk,' ani jdou ustrojeni ve vlastn suknice. Vtom uslyel t ryt, e svat Vclav jasnm hlasem prav eenm druhm sv slvy: "Mdl je nae vojsko, spjme hned ped tv Bo!" Po tch slovech rozvinul svj praporec proti neptelm a ti byli hned spateni, jak se vude dvaj na tk.(...) Tak Jaro, purkrab prask, mu hodnovrn, prohlsil hlasit v kapitule prask ped biskupem praskm, probotem, dkanem i kanovnky, e jeho vojsko, v jeho stedu byl nesen praporec svatho Vclava muednka, neutrplo dn kody ani ztrty na konch ani na lidech, nbr kamkoli se obrtilo, neptel se obraceli od jejich tve na tk. Tak elezn hrot toho kop, na nm visel praporec eenho muednka, spatili mnoz, jak se tpyt jako pejasn paprsek slunen. Poslov krle uherskho, kte byli od nho poslni ke kneti eskmu, vypravovali ped tm knetem i ped jeho pny, e kdy v hodinu vzjemnho utkn echov pozdvihli mocn hlas k nebi, zazpvave pse vydanou svatm Vojtchem, kterou lid zpv kadou nedli i o jinch svtcch pi proces,kon protivnk se dvali proti vli jezdc na tk.'Rozumno vojsko Pemyslovo na rozdl od vojska uherskho, v jeho sestav bojovali i pohant Kumni aj. 2Tedy Vojtchem, 3skupina mnich, uctvanch od 11. stolet jako muednci a svtci. 4Zejm pse Hospodine, pomiluj ny, kter bv pipisovna sv. Vojtchovi.

Bitva u Kressenbrunnu. esk a eskoslovensk djiny III. Dokumenty a materily

Text . 3


Obrzek . 3

7. PROMNY ESKCH ZEM ZA VLDY LUCEMBURK A JAGELLONC

a) Propojen eskch zem a Evropy za vldy Karla IV. a Jiho z Podbrad. Politick nespchy Vclava IV a jejich piny Pojem bohemocentrismus, Zlat bula Karla IV. Zahranin politick cle Jiho z

Podbrad a dsledky. (viz text . 1 a 2) Nespn krl Vclav IV a souvislost s mezinrodn politickou situac (viz text . 4)

b) Hospodsk a politick situace v dob Lucembursk a Jagellonsk dynastie a zpsoby een Hospodsk spchy a nespchy za Jana Lucemburskho, Karla IV a Vclava IV. Stet mst se lechtou za Jagellonsk dynastie a zpsoby een. Dsledky pro historick

vvoj lechty jako stavu. (viz text . 3)

Text . 1Kodifikace zkladnch skch sttoprvnch norem, kterou Karel nazval pouze nae csask kniha", byla od r. 1400 pojmenovna podle svho zpeetn Zlat bula Karla IV. z roku 1356". Tento prvn kodex nle bezesporu k nejvznamnjm stavnm listinm msk e v obdob pozdnho stedovku. Jeho hlavn ustanoven byla v platnosti a do konce existence e msk nroda nmeckho" v roce 1806. Z nejednotnosti a formln nehotovosti jednotlivch lnk lze usoudit, e byla zejm vsledkem velmi sloitch, zdlouhavch a rozporuplnch jednn mezi Karlem IV., kurfity a dalmi pedstaviteli e, ktena jedn stran usilovali o co mon nejvt podl na skch prvech, zrove vak se vemon brnili tomu, aby pesnjm vymezenm tchto prv byla sniovna monost rozen jejich vlastnho vlivu v budoucnosti. Pi formulaci nkterch ustanoven vyuil Karel IV. bezpochyby zkuenost z boje se lechtickou opozic v eskch zemch, je se postavila na odpor nvrhu eskho zemskho zkonku, pozdji oznaovanho jako Majestas Carolina", kter byl Karel IV. nucen 6. jna 1355, pod formln zminkou jeho znien pi ohni, odvolat.

Spvek,J.: Karel IV. ivot a dlo 1316 - 1378


Pln mrov unie

Mrov projekt byl jednm z nejdmyslnjch protipapeskch manvr diplomacie krle Jiho. Pvodn koncepce protitureck aliance v nm perostla ve vizi trval unie jinak nezvislch evropskch kesanskch stt, zadrujcch islmskou invazi a odmtajcch respektovat zvltn mocensk nroky papee a csae. Vznamnou roli pi formulaci dokumentu sehrl krlv francouzsk rdce Antonn Marini z Grenobl.Kdy protme spisy starch djepisc, zjiujeme, e kesanstv bylo kdysi ve velkm rozkvtu a lidmi i majetkem poehnan, tak do dlky a do ky rozlehl, e v jeho ln bylo zahrnuto stosedmnct pebohatch krlovstv, e ze sebe vydalo tak tolik lid, e na velmi dlouh as si podmanilo velkou st pohanstva spolu s hrobem Pn; a nebylo tenkrt na celm svt nroda, kter by se odvil znepokojovat vldu kesan. Avak vichni vme, jak je dnes rozervan, znien, uboh a veho bvalho lesku a ndhery zbaven. ...Zd se nm proto, e je teba peliv uvit, aby bylo napraveno, je-li co pochyben, a aby byla zbonmi skutky velebnost Bo obmkena, jeto je zejm rozhnvna njakou nepravost. Protoe vak vme, e Bh spravedliv a milosrdn jedn s tmi, jich nepravosti na tomto svt trest, a e sm pokld lidstvo za syny, a je miluje, napravuje a kr a mnohmi protivenstvmi k dlu ctnost pivd, proto obracejce svou nadji k Pnu, o jeho vc nm jde, mme za to, e nememe vykonat nic.......

Pln mrov unie. esk a eskoslovensk djiny III. Dokumenty a materily

Text . 2


Vzva k pekonn politickho rozvratu v echchV dob oslaben krlovsk moci za vldy Jagellonc nabyly pevahy v politickm ivot eskho sttu stavy, zejmna nejmocnj z nich - pansk stav. Zpasy mezi lechtou (pny, ryti) a msty, ale i mezi zjmovmi skupinami lechtic, zmtaly eskm krlovstvm. Situace se vyhrotila po smrti Vladislava II. Jagellonskho (13. bezna 1516), kdy formln dosedl na trn jeho nezletil syn Ludvk. Nejzmonj eskomoravsk velmo Vilm z Perntejna, vborn hospod a politik s velkm rozhledem, si uvdomil, e i v zjmu lechty je teba zabrnit rozvratu eskho sttu a obnovit autoritu krle. V list ze 4. ervence 1516 to nalhav pipomenul pnm a rytm shromdnm na snmu v Beneov u Prahy. O patnct msc pozdji, v jnu 1517, se skuten podailo uzavt Svatovclavskou smlouvu, kter ponkud zklidnila rozpory mezi lechtou a msty.

Urozenm pnuom pnuom, urozenm a statenm rytiem, urozenm vldykm1 nyn v Beneov na snmu shromdnm, pnuom bratm a pnuom ptelm2 mm milm. Slubu sv vzkazuji ...3Mil pni! Rate mysliti na toto krlovstv! Nebudem-li v svornosti vickni stavov ti4 a prva svho pruochodu nebudem-li jmti,5 aby pod tm bohat chudmu nemohl kivdy initi, ne aby kad pi sv spravedlnosti zuostati mohl, tak dobe chud jako bohat - bez toho muoj rozum nejn6 - jin vecka jednn nemohou na konenm kruntu7 stti, ani na stlm, ani na bezpenm. Krle majiece, nemme vedl let Jeho Milosti,8 ziezen v zemi dn nen dostaten. Na hajtmanech vkrajch9 zavazovati nen velmi bezpen...Jest boie doputn! Od pohanuov ani od kesanuov z milosti bo kaeni nejsme v tomto krlovstv.10 Mme-li je sami seb zkaziti a pitom i sami se, i toho krle, pna naeho mladho, o n pipraviti? Neb bude-li zkaeno, mal z nho uitek jmti bude. Jak nae hanba i tak po naich smrtech zl pipomnanie o ns bude v jinch krlovstvch a zench! Tu nedj:11 "Tento prv a tento kiv", ne kdy zememe, smieej12 ns vecky spuolu, tak dobe pravho jako kivho. Rate na to mysliti a cest njakch pohldati, pajchu13 i velik zlobivost odloiece od sebe, aby pro mal vci velik zkza nepila!

1pni pni byli pslunky panskho stavu (vy lechty), ryti a vladykov pslunky rytskho stavu (ni lechty). 2Zdrazovn bratrstv a ptelstv patilo k obvykl frazeologii lechtick korespondence, tebae mnohdy zdaleka nelo o pbuzensk a ptelsk vztahy mezi jednotlivmi osobami. 3Obvykl listovn pozdrav. 4Pni, ryti a krlovsk msta. 5Tj. nebude-li uplatovn prvn d. 6Tj. jinak to nemohu chpat. 7Tj. na pevnm zklad. 8Desetilet Ludvk Jagellonsk, narozen l. ervence 1506, byl krlem jen podle jmna a navc sdlil v uherskm Budn, take do eskch zleitost nemohl pli zasahovat 9Krajt hejtman byli v kadm kraji dva (pn a ryt) a z poven panovnka v nm mli udrovat prvn d; v echch byly kraje Bechysk, Boleslavsk, slavsk, Hradeck, Chrudimsk, Kouimsk, Litomick, Plzesk, Podbrdsk, Prchesk, Rakovnick, Slnsk, Vltavsk (Sedlansk) a ateck, za vnj kraje byly pokldny Chebsko, Loketsko a Trutnovsko. 10Tj. na echy neto ani soused z kesanskch zem, ani Turci z Osmansk e. 11Tj. tam (v cizin) neeknou. 12Tj. smchaj. 13Pchu.

Vzva k pekonn politickho rozvratu v echch. esk a eskoslovensk djiny III. Dokumenty a materily

Text . 3


Star letopisy esk o vld Vclava IV.Star letopisy esk jsou velmi rozvtvenm souborem kronik, kter byly sepisovny bhem 15. a potkem 16. stolet. Jednotliv autoi v nem vychzeli ze spolenho zkladu, v nem postupovali samostatn. daje Starch letopis o djinch 2. poloviny 14. stolet nejsou zcela spolehliv, ale ukazuj, co bylo z djin t doby i v pozdj tradici iv. Vybrny byly ryvky o umuen Johnka z Pomuku, o zajet krle Vclava IV. a o pinch tzv. panskch bou.

Pak lta nahoe psanho, to jest MCCCXCIII, utopen jest slavn doktor, knz Johnek, vik arcibiskupstvie praskho, pod mostem praskm krle Vcslavovm rozkznm, protoe proti jeho vuoli stvrdil opata kladrubskho. A jest pochovn na hrad praskm u Svatho Vcslava, tu, kde jmno jeho vytesno na kameni a k na tm kameni; na kterto k i podnes dn nohama nevstp. ...Pak lta boieho M^CCC^XCIII krl Vcslav byl jat ped Bernem puol mle v Krlov Dvoe od pnuov svch eskch skrze zpuosobenie krle Zigmunda uherskho,1 jeho bratra milho, a Jota, markrab moravskho. A odtad nesen jest do Prahy na Hrad a v tu vi velik hranat nahoe byl vsazen a pod str s velik pilnost chovn. A odtad po pti nedlch nesen jest na Krumlov...2Mnoz se na to tie,3 pro jest krl Vcslav jmn od pnuov. Tak prav, e iee4 za nho velmi zle stla, neb pijiedli k nmu mnoz jakoto k mskmu krli, alujce jemu svch nehod a bezprv, a on za to mlo dbal, a druhch i ped se nepustil. O to s nm pni asto mluvili, aby toho polepil; on tak na to mlo dbal. Toho jim lto bylo, i nemli k nmu lsky.... On potom vn se jim nedovil a pni jemu. Tak pak krl zdlal sob milostnky z lid rovnch5 a byl na n laskav a pomhal jim dobe, a na pny jest nic netbal.

1Do udlost z roku 1394 krl Zikmund pmo zapleten nebyl, do eskch zleitost zaal zasahovat a pozdji. 2V pokraovn tto vty, kter je zde vynechno, splet autor udlosti z roku 1394 s udlostmi z roku 1402, kdy byl Vclav zajat podruh. 3T. 4Jde o i mskou. 5V tomto ppad m slovo rovn vznam "skromn, mal". Vclav IV. si vybral spolupracovnky z ad ni lechty, co byl jeden z dvod jeho spor s pny.

Star letopisy esk o vld Vclava IV. esk a eskoslovensk djiny III. Dokumenty a materily

Text . 4

8. NSTUP NOVOVKU

a) Promny mylenkovho svta v dob renesance a humanismu, velk zmosk objevy a jejich dsledky pro dnen svt Piny vzniku a vvoje renesance, humanismu a velkch zmoskch objev (viz text .

1 a 2) Pklady jednotlivch zmn v kultue, politice, vd, hospodstv a dsledky pro dnen

svtb) Erasmus snesl vejce a Luther ho vysedl, nov nboensk dlen a konflikty

Evropy Osobnost Martina Luthera, 95 tez, reakce crkve a vznik novho crkevnho

spoleenstv (viz text . 3) Nboensk rozdlen Evropy, stc do hospodskho a politickho perozdlen

zjm v Evrop, konkrtn pklady (viz text . 4)

Text . 1

Vole u z toho lopocen mm tak jako kocour nkde v Lombardii, i kdekoli, kde patnou vodu pij, jak pod bicho k brad vypnm. Vousiska k nebi, vyvrcen tl na samm hrbu, prsa pta stvry; a jak ten ttec pod ck shry, u mi tv celou tde vydldil. Kyle mm vraen a do pandra a zadek hbetu rovnovhu dl, kdy slep mtrm nohou sem a tam. Vepedu se mi ke hezky dlou a vzadu zase zkracuje a ou: jak syrsk luk se cel napnm. A tak i mozek sm rod jen zmetky, na vc nem sly: tko se z kiv hlavn rovn stl! A proto bra, mj mil, m mrtv dlo a mou povst s nm: j nejsem mal a sem nepatm!G. Vasari: Vzdoba stropuje rozlenna pti podstavci na kad z obou delch stran a jednm uprosted obou kratch; na tchto podstavcch namaloval Michelangelo est stop vysok Sibyly a Proroky, zatmco ve stedu klenby zobrazil Stvoen svta a po Potopu a Noemovo opojen a na lunetch cel rod Jee Krista. Pi tomto lenn nepouil perspektivnch zkratek ani pevnho stanovit a pizpsobil je sp figurm ne naopak figury stanoviti; spokojil se s tm, e vechny nah i odn postavy provedl s takovou dokonalost kresby, jak nikdy nikdo nedoshl ani nedoshne a jak se d jen st a s nmahou napodobit. Cel to dlo bylo a je opravdovou lampou naeho umn; pineslo malstv prospch a svtlo, vneslo jas do svta ponoenho po stalet do tmy. Vt objevnost a vynalzavost v postojch, v obleen postav, ve vrazu tv a v straliv sle vech tch osobit namalovanch vc by kdokoli, kdo maluje, hledal opravdu marn, nebo Michelangelo dal svmu dlu vekerou dokonalost, kterou lze do prac v tomto oboru vloit. Kad, kdo to dovede rozpoznat, mus asnout nad vtenost figur, dokonalost perspektivnch zkratek a podivuhodnou plastinost postav, kter se vyznauj pvabem a krsou proporc; jak je to vidt na Michelangelovch nahch jinoch. Na dkaz vrcholn dokonalosti svho umn je vechny rozliil vkem, vrazem obliej, tvarem tl a vt i men thlost, ppadn silou d; a podobn rozmanit jsou i jejich pekrsn pozice, a u sed nebo se otej i pidruj festony z dubovho list a alud, zastupujc erby a erbov hesla papee Julia na znamen, e v tto dob a za jeho vldy byl zlat vk...

feston - polovnec, zvs z list, kvtin i plod, propleten stuhami

Michelangelo Buanorroti, Kvirenc,J.: Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech

8. NSTUP NOVOVKU

Rozporupln Albrecht z Valdtejna Historick magazn:http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095687448-historicky-magazin/207452801280042/

1493 - Maj stedn, soumrnou postavu. Jejich pokoka m naervenalou barvu, a myslm, e kdyby chodili obleen, byli by bl jako my. Na tle maj chloupky a jejich vlasy jsou dlouh a ern, hlavn u en, co jim moc slu. (...) Jsou bezelstn a se svm majetkem nakldaj tak marnotratn, e kdo to nevidl, neuv. Cokoli by mli a lovk je o to podal, nikdy neeknou ne; nejsp tu osobu vybdnou, aby se o vc podlili a projevuj pi tom takovou lsku, jako by dvali sv srdce. Spokoj se s jakoukoli malikost, kterou jim lovk d, a jde o cokoli. Zakzal jsem, aby jim dvali vci tak bezcenn jako stpky rozbitho porcelnu i skla a nkon opask, i kdy domorodci byli pesvdeni, e maj ten nej- vzcnj skvost, jak na svt je.... Oni pevn v, e j, tyto lod a moji lid pichzme z nebe,... ne snad proto, e by byli nevdom, naopak jsou velice inteligentn a umj se plavit po vech tchto moch.1498 - Odtud lze ve jmnu Nejsvtj Trojice poslat tolik otrok, kolik jich jen bude mono prodat... Jsou-li zprvy, jich se mi dostalo, spolehliv, pak bude mono prodat tyi tisce otrok, a to i pi nzk cen vynese dvacet milion.... V Kastilii, Portugalsku, Aragonu, Itlii a na Siclii, jako i na ostrovech portugalskch, aragonskch a Kanrskch je poteba otrok velik a myslm, e z Guineje jich u tolik nepichz. ... A jeden zdej otrok vyd za ti guinejsk. ... Zd se, e jsou zde dv vci velice vnosn: otroci a brazilsk devo, a krom toho ovem zlato... Majitel lod i nmonci jsou nyn ji vichni bohat a maj v myslu vrtit se brzy do Kastilie s nkladem otrok po patncti tiscch maraved za kus vetn stravy. Poplatek za dopravu si sraz z prvnch penz, zskanch prodejem otrok.A i kdy nyn otroci pi peprav umraj, jist tomu tak nebude stle...

Krytof Kolumbus Obchod s otroky, Kvirenc,J.: Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech

Text . 2

Po vypuknut eskho povstn moravsk stavy nejprve zstaly neutrln v ponajcm soupeen s csaem. Na svm zemskm snmu v lt 1618 ovem pijaly rozhodnut o vytvoen ve zmnnch pluk. Albrecht z Valdtejna tak poprv stanul v ele "svho" pluku, naverbovanho za stavovsk penze. Souasn vak ji sympatizoval s csaskmi vojsky, kterm na podzim pomohl ustoupit z vchodnch ech pes Jihlavu do Rakouska. V tto dob dokonce tajn nabdl csai Matyovi, e pro nj na vlastn nklady naverbuje jezdeck pluk ve panlskm Nizozem. Od bezna 1619 byl Albrecht z Valdtejna nejenom plukovnkem moravskch stav, ale i csae. Krtce pot se rozhodl pebhnout. Kdy v dubnu 1619 na Moravu vtrhlo esk stavovsk vojsko, vydal pluku pokyn k pochodu z Olomouce na Brno. Pedstral pitom, e se tak dje na rozkaz moravskch stav. Nejvyho strmistra pluku, kter ml o existenci rozkazu pochybnosti, probodl kordem. Krom toho se zmocnil stavovsk pokladny s 96 000 zlatch. Zakrtko se ocitl ve Vdni a dal se do slueb Ferdinanda II., kter se po smrti Matye (1619) stal csaem. I pesto, e Ferdinand II. moravskm stavm vrtil pokladnu i pluk, stavov Valdtejna prohlsili za zrdce a veker jeho majetek byl zkonfiskovn. Valdtejn se na okamik stal psancem bez majetku i domova.

http://armada.vojenstvi.cz/povalecna/utvary/18.htm

Text . 4

8. NSTUP NOVOVKU

1517 - 1. Kdy n Pn a mistr Je Kristus ekl: ite pokn, chtl, aby cel ivot vcch byl poknm. 2. Tomuto vroku nelze rozumt ve smyslu pokn svtostnho, tj. zpovdi a dostiuinn, udlench knmi. 11. Pemna kanonickho trestu v trest oistcov jest koukol... 19. Nen prokzno, e vecky due v oistci maj plnou jistotu sv blaenosti, i kdy my o tom mme jistotu plnou. 21. Hlasatel odpustk bloud, tvrd-li, e papesk odpustky osvobozuj a zachrauj lovka od vech trest. 28. Je jist, e jakmile zazn penz v pokladnici, vzrst lakota a dostivost, ale pmluvn modlitba crkve je zvisl pouze na svobodn vli bo. 41. Je teba opatrn hlsat apotolsk papesk odpustky, aby se lid falen nedomlel, e maj pednost ped ostatnmi dobrmi skutky lsky. 43. Kesany je teba uit tomu, e ten, kdo dv chudmu a pomh potebnmu, in lpe, ne kdyby kupoval odpustky. 47. Je zapoteb uit kesany, e pape potebuje mnohem vce modlitby ne penze... 49.1 tomu je teba kesany uit, e nkup odpustk je vc dobrovoln, nikoli pikzan. 50. Stejn tak je na mst kesany uit, e kdyby pape vdl o vydrastv kazatel odpustk, radji by pipustil, aby se bazilika sv. Petra rozpadla v prach, ne by ji budoval z ke, masa a kost svch ovc. 53. Ti, kte kvli hlsn odpustk zcela umluj v ostatnch kostelech kzn boho slova, jsou neptel Krista i papee. 57. Poklady crkve jist nejsou asn statky... 62. Prav poklad crkve je svatosvat evangelium slvy a milost bo. 81. Neopatrn kzn odpustk znesnaduje i moudrm mum obranu vnosti papestv proti pomluvm a zejmna proti kritickm otzkm laik. 90. Chtt potlait kritick soudy laik pouhm nsilm a nevyvrtit je dobrmi dvody, znamen vystavit crkev i papee posmchu neptel a uinit kesany neastnmi.erven 1520 - Nepeju si, aby se nkdo papeovi vzpral, ale bojuji za dv vci. Za prv. aby lid ... neprohlaovali za kace, rozkolnky a nevc ty kesany celho svta, kte se papei nepodizuj. A za druh: ve, co pape ustanov a udl, chci pijmout jen za pedpokladu, e to posoudm podle Psma svatho. (...) Kdo chce, hanj, pomlouvej, su si svobodn mou osobu a mj ivot, dostane se mu odputn. Ale nikdo neekej, e se trpliv podvolm, bude-li chtt udlat z mho Pna Jee Krista, kterho zvstuji, a z Ducha svatho lhe. Na mn mi vbec nezle, ale z Kristova slova se zodpovm s radostnm srdcem a sv mysl bez ohledu na osoby.jen 1520 - Vyla-li tato bula opravdu s vam jmnem a s vam vdomm. Lve X., kardinlov a vy vichni, kdo mte pi kurii vliv, km vm vautorit, kter se mn dostalo stejn jako vem kesanm pro mj kest, do tve a pmo: ite pokn a vzdejte se tohoto satanskho rouhn proti Bohu... Budete-li pokraovat v tomto lenstv, odsuzuji vs a vydvm celou tuhle bulu a vae de- kretly Satanu na zkzu vaeho tla, aby v duch byl spasen v den Hospodinv.

Martin Luther a potky reformace, Kvirenc,J.: Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech

Text . 3

9. PROMNY HABSBURSK MONARCHIE DO ROKU 1804

a) Nboensk a politick otzky do definitivnho een v roce 1627 (viz obr..1) Piny stavovskch povstn (1547, 1618), pro vznikl tzv. Rudolfv majestt Obnoven zzen zemsk, hlavn body, interpretace v Evropskch souvislostech (viz

text .1)b) Piny a realizace reformnch aktivit Marie Terezie, Josefa II

Historick pozad sedmilet vlky a reakce Marie Terezie Reformy Josefa II ve srovnn se situac v evropskch mocnostech. (viz text .2 a 3)

http://www.urocnice.eu/fotoalbum/historicke-mapy/uzemni-vyvoj-habsburske-monarchie-po-roce-1740.-.html

Obrzek . 1


Hlavnmi zmnami oproti dvjku byla ustanoven: Msto dosavadnho stavovstv byl uzkonn absolutismus. esk koruna vyhlena za ddinou (tedy nepestala existovat) v habsburskm rod a do

vymen muskho potomstva (poslena moc esk krlovsk dvorsk kancele ve Vdni).

Duchovenstvo zaujalo prvn msto v zemskm snmu (za nm teprve stav pansk, rytsk a krlovsk msta ta mla na snmu jen jeden hlas).

Katolick nboenstv bylo prohleno za jedin povolen vyznn v eskch zemch (ti, kte se nechtli srovnat s panovnkem ve ve, museli se vysthovat ze zem, ovem s vjimkou poddanho lidu, kter musel pestoupit ke katolictv bu po dobrm, nebo po zlm).

Jazyk nmeck byl zrovnoprvnn s eskm (ve skutenosti mu vak byl nadazen).[1] Stavm bylo ponechno povolovn, rozvrhovn a vybrn dan. Zemsk ednky sml jmenovat pouze panovnk (jemu byli tak zodpovdn). stn zen nahrazeno psemnm.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Obnoven_zzen_zemsk

Nekatolickm poddanm, kdeto se 100 familich vychz, krsn e by oni v mst domu k modlen neb duchovnho otce svho pbytku nemli, nbr nkte z nich i na nkolik hodin vzdleni byli, vlastn dm k modlen pomimo kole vystavti... Za pinou domu modlen jest etedln /zeteln/ nejvy poruen, kterak kde by to jine ju nebylo, on dnch zvonv, v a dnho veejnho vstoupen z ulice, jen by se kostelu vyrovnvati mohlo, mti nem...Za druh, nekatolickm obyvatelm zamezeno nen, sv vlastn kolmistrov, jen od obcech se vychovvati maj, ustanoviti, na kter ale koldyrekc /kolsk sprvy/ tejto zemi, co se zpsobu uen a podku dotejk, dohldnouti mti m...Za tet, nekatolickm obyvatelm jednoho msta, jestlie oni sv pastory dotyruj /finann podporuj/ a vychovvaj, by sob takov vyvoliti mohli se povoluje...Za tvrt, prva tole /odmny za crkevn kon/ zstanou tak, jak v Slezsku, obyejnmu farovi pozstavena...Za sedm, mohou nekatolit k zakoupen domv a statkv, k prvu mtnnskmu a mistrovskmu, k akademickm dstojnostem a k slubm civilnm budoucn prostedkem dipenzac /prominut/ se pipustiti...Za osm, m i tak, bez ohledu na rozdl nboenstv pi vech volenostech a slueb zadvn, tak jako to pi csasko-krlovskm vojanstvu kadodenn bez nejmenho pozastaven a s mnohm ouitkem se dje, jedin na nleitost a schopnost kompetentv /uchazee, adatele/, pak na jejich kesansk, mravn a ctnostn ivobyt skrovn se pozorovati...

apka,F., Krlov,P.: Textov pruka k vuce djepisu II. s.39

Text . 2

Text . 1


1. M jeden kad poddan prvo, jedin na pedbn ohlen a neodplatn /zdarma/ k obdren majc ceduli, v stav manelsk vstoupiti. Jako i taky2. jednomu kadmu poddanmu na vli se zanechv, e on s pozorovnm toho, co nae nejvy ustanoven strany okrleckho /okresnho/ verbovn pedpisuje, i tak z panstv se odsthovati, a nkde jinde v zemi se usaditi anebo slubu hledati me...3. Mou se poddan dle libosti emeslm a kunstm /umn/ etc. etc. uiti, a bez vejhostnch /propoutcch/ list, kter beztoho ji zcela pestvaj, k svmu vyiven potebn vejdlek tu, kdeby ho najiti mohli, hledati.4. Nebudou poddan povinni, budoucn njak dvorsk sluby vceji konati. Vak ale5. budou oni poddan, kte od otce a matky osieli jsou, z t piny, e gruntovn vrchnost jejich poruenstv neodplatn obstarv, povinni, sirot lta /slubu na vrchnostenskch dvorech/ jenom v tch mstech, kde v obyeji jsou, na dvorsk sluby vynaloiti, kter ale nikde dle neli ti lta trvati nemaj. A ponvad6. vechny ostatn roboty, naturln a penit dan, jen z podacch gruntv /statk/ k vykonvn jsou a ku ktermu poddan i taky po vyzdvien tlesn poddanosti zavzni zstanou...

apka,F., Krlov,P.: Textov pruka k vuce djepisu II. s. 42

Text . 3

10. OD RAKOUSKHO CSASTV K RAKOUSKU-UHERSKU

a) Pedpoklady revolunch udlost v roce 1848, definitivn krach absolutistickho uspodn a sttoprvn program staroech a mladoech piny revolunch nepokoj v Budapeti, Vdni, Praze (viz text . 1) Bachv absolutismus a jnov diplom politick aktivity staroech a mladoech, pasivn rezistence (viz text . 2)

b) Rakousk politika v tlaku mezinrodnch udlost piny Rakousko-uherskho vyrovnn (viz obr. . 1) mezinrodn vliv na neuznn tzv. fundamentlnch lnk (viz text . 3 a obr. . 2) prvn esk politick strany

Petice csai Ferdinandu I. pijat na shromdn praskho lidu ve Svatovclavskch lznch V tanenm sle Svatovclavskch lzn v Praze se konalo 11. bezna 1848 veejn shromdn, na nm byl schvlen nvrh petice csai Ferdinandovi I.; petin poadavky obsahovaly nsledujc body.

1. Aby byl utuen a pojitn svazek mezi zemmi k esk korun nleejcmi, echy, Moravou a Slezskem...2. Aby tyto zem administrativn spojeny byly a zodpovdn politick, prvn a finann centrln ady aby se v Praze pro n zavedly.3. Aby stavovsk zen krlovstv doplnno bylo svobodn volenmi vyslanci vech mst a okres venkovskch.4. Aby byla pln rovnoprvnost esk nrodnosti s nmeckou ve vech eskch zemch, kolch i adech.5. Uspodn soudnictv zruenm privilegovanch soud, zavedenm neodvislch okresnch ad s veejnm stnm jednnm.6. Veobecn vykoupen z roboty a jinch urblnch povinnost, zruen poddanstv, stejn postaven gruntovn majetnosti z ohled prv i bemen, bezvjimen zvaznost k stavu vojenskmu losovnm s co mon nic del ne 4letou slubou.7. Aby byly zavedeny mstsk a vesnick obce a ty aby byly spravovny od svobodn volench municiplnch ad. Aby zzeny byly komunln /obecn, pozn. F. . / gardy.8. Aby se ady obsazovaly domcm lidem, majcm stejn dokonalou znmost obou v zemi panujcch jazyk.9. Svoboda tisku s represivnmi zkony proti naduvn.11. Svobodn prvo shromaovat se a zadvat ppisy, svatost tajemstv dopis, pojitn osoby proti zatknut bez pedelho soudnho uznn aneb dostien zloinu.12. plnou svobodu vech nboenskch vyznn.

Otzky a koly:1. Pokuste se zaadit uveden poadavky do nkolika okruh: a) sttoprvn,b) nrodnostn, c) prvn, d) vojensk, e) samosprvn, f) obanskoprvn.2. Ke kadmu deklarovanmu poadavku se pokuste uvst tehdej stav.3. Kter z poadavk se vm zdaj bt nejrevolunj? Pro?

Minulost naeho sttu v dokumentech. Praha: Svoboda, 1971.

Text . 1


Dopis Frantika Palackho do FrankfurtuMezi nmeckm manstvem slily hlasy dajc vytvoen jednotnho velkonmeckho sttu, do nho by byly zahrnuty nejen rakousk, ale i esk zem. Na jednn ve Frankfurtu, byl tak pozvn zstupce ech Frantiek Palack. Ten na toto pozvn odpovdl 11. dubna 1848 otevenm dopisem, v nm rozhodn odmtl pipojen eskch zem k Nmecku, nebo se domnval, e za dan situace je habsbursk monarchie lep zrukou pro esk nrodn rozvoj.

... Na pozvn Vae, pnov, nemohu ani sm osobou svou pijti ani na mst svm odeslati jinho bezpenho vlastence", povolte, abych Vm nyn co mon krtce pednesl sv toho dvody. el Vaeho shromdn jest na msto dosavadnho svazku knat postaviti svazek nmeckho nroda, nrod nmeck uvst ve skutenou jednotu... J nejsem Nmec, aspo se jm bti nectm . . . Jsem ech rodu slovanskho i se vm tm nemnohm, co mm i co mohu, oddal jsem se zcela i navdy ve slubu svmu nrodu. Tento nrod mal sice jest, ale odjakiva zvltn a sm o sob stvajc, panovnci jeho astnili se od vkv ve svazku knat nmeckch, nrod ale sm nikdy k nrodu nmeckmu nepotal... koruna esk kdy byla s Nmeckou ve svazku lennm... Celmu svtu jest povdom, e csaov nmet, co se tto jich hodnosti te, odjakiva s nrodem eskm ani dost mlo initi nemli, e jim v echch ani nad echy nepsluela moc ani zkonodrn ani soudn ani exekutivn... a tud cel dosavadn spojen zem esk s Nmeckou pokldno i povaovno bti mus nikoli za svazek nrodu s nrodem, ale za svazek panovnka s panovnkem. d-li ale kdo, aby nad tento dosavadn svazek mezi knaty nyn spojil se nrod esk sm s nrodem nmeckm, jest aspo toto vdy poadavek nov, nemajc dnho historickho zkladu prvnho... Vte, e na jihovchodn stran Evropy, podl hranic e Rusk, pebvaj nrodov mnoz, pvodem, jazykem, djinami, mravem znamenit rozdln - Slovan, Rumuni, Maai a Nmci... z nichto dn sm o sob nen dosti mocen, aby pemocnmu sousedu svmu na vchod odporovati mohl s prospchem po ve budouc asy, toto mohou jen tehd, kdy je svazek ouzk a pevn bude spojovati vechny v jedno. Prav ivotn la tohoto potebnhosvazku nrodv jest Dunaj, oustedn jeho moc nesm se od eky tto daleko uchylovati, m-li skuten vbec platna bti a zstati. Zajist, kdyby sttu rakouskho nebylo ji odedvna, musili bychom v interesu Evropy, ba humanity sam piiniti se co nejdve, aby se utvoil... Pozvednu-li tedy zraku svho za hranice esk, pud mne Pirozen a historick piny k tomu, abych neobracel jeho do Frankfurtu, ale do Vdn a t am hledal ono sted, jeto se k tomu hod i povolno jest, aby ujistilo a uhjilo nrodu mho pokoj, svobodu, prvo... Pro spsu Evropy Vde nesm klesnouti, by stala se mstem provincilnm! kte za hlavn msto daj sob mti V Frankfurt, musme nad nimi zvolati: Pane, odpus jim, neb nevd, co chtj! ... kdo d, aby Rakousy (a spolu s nimi i echy) pipojily se nrodn k i Nmeck, poaduje od nich samovradu...

Otzky a koly:1. Pro odmtal Palack svou ast na frankfurtskm snmu?2. Vysvtlete lenn svazek" Koruny esk s Nmeckou .3. Z eho vychzelo Palackho pesvden, e je teba zachovat Rakousko?4. Ohroen eskch zem vidl Palack ze dvou stran? Z kterch?5. Naplnila se jeho pedpovd? Kdy?

Minulost naeho sttu v dokumentech. Praha: Svoboda, 1971.

Text . 2


Obrzek . 1


Obrzek . 2


Fundamentln lnky......soubor 18 zkladnch lnk vymezujcch sttoprvn postaven ech v habsbursk monarchii; schvleny eskm snmem 10. 10. 1871 spolu s adresou csai, nvrhem zkona o ochran nrodnosti a nvrhem novho volebnho du. Obsahovaly uznn spolench zahraninch, vojenskch a finannch zleitost a odpovdajcch ministerstev; vechny ostatn zleitosti spadaly do kompetence eskho snmu a zemsk vldy. Nkter zleitosti obchodn, daov, mincovnictv a pennictv, komunikac, brann a sttnho obanstv mly bt spravovny ne spolen, ale zeny podle stejnch, as od asu ujednanch zsad. K tomu mly slouit sjezdy delegt neuherskch zem a vlda sloen z resortnch ministr a dvorskch kancl. Spolen s ostatnmi zemmi mlo bt eeno nap. domovsk prvo, stn lidu ap. formou deputac snm. Osnova volebnho du do zemskho snmu ponechvala kuriov systm. Nvrh zkona o ochran nrodnosti vymezil podmnky existence formln oboujazynosti v danm okrese, prohlsil nminu a etinu za edn jazyky sttnch ad, poadoval oboujazynost sttnch ednk a rozdlen snmu na nrodn kurie. Fundamentln lnky jako zpsob monho esko-rakouskho a esko-nmeckho vyrovnn neznamenaly nahrazen dualismu trialismem, ale formln uznn esk sttnosti jako vchodisko pro dal utven esko-nmeckch vztah. Vznikly na zklad jednn vldy K. S. Hohenwarta se zstupci eskho krlovstv. Csa dal pednost odprcm vyrovnn (kancl F. F. Beust, uhersk pedseda vldy G. Andrssy) a reskriptem z 30. 10. 1871 je zamtl.

Zdroj: http://leccos.com/index.php/clanky/fundamentalni-clanky

Text . 3

11. OD NBOENSKCH SPOR K EKONOMICKMU ZEN

a) Nizozemsk revoluce jako revoluce buroazn, promny baroknho mylen a Ticetilet vlka historiografick pojet buroazn revoluce na pkladu Nizozem konec feudalismu a

potek kapitalismu (viz text . 1 a obr. . 1) prosazovn sekularismu v dob baroka (viz obr. . 2) piny a dsledky Ticetilet vlky na postav Albrechta z Valdtejna

b) Anglie, Francie, Rusko v 17. stolet a vznik Pruska vtzstv parlamentarismu v Anglii, Bill of Rights (viz text . 2) merkantilistick vldnut krle slunce Ludvka XIV (viz text . 3) piny a dsledky reforem Petra Velikho pojem pentarchie

Vedle vcarska bylo Nizozem druhou vt zem, kter zskala mezinrodn uznanou nezvislost. Konflikt zaal jako politick, ale postupn se staly jednotcm symbolem soupeen katolictv na stran panlska a kalvinismus na stran povstalc. Nizozem se postupn definovalo jako kalvinistick stt, co vedlo k mentlnmu odcizen Severu a Jihu Nizozem. Pokus o jednotn stt (tzv. Spojen krlovstv nizozemsk) v letech 18151830 byl proto nespn a skonil nezvislost Belgie v roce 1839. Podle marxist lo o prvn buroazn revoluci, signl toho, e kon feudalismus a zan kapitalismus.Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nizozemsk_revoluce#V.C3.BDznam_a_hodnocen.C3.AD

Text . 1

Obrzek . 2


Obrzek . 1


Zkon o zruen krlovstv v Anglii roku 1649Anglick revoluce vyvrcholila popravou krle Karla I. v lednu 1649 a vyhlenm republiky v kvtnu tho roku. Zkon o odstrann krlovstv je charakteristickm dokladem sttoprvnho uvaovn radiklnho kdla revoluce.

1. Ponvad Karel Stuart, bval krl Anglie, Irska a k tomu patcch zem a oblast, byl podle zmocnn parlamentu obalovn z velezrady pro mnoho zrad, vrad a jinch zloin a odsouzen k smrti a popraven, ztratili tm jeho pozstal a ddicov a vichni, kdo si dlaj nroky jeho jmnem, eenou korunu a ad krle nebo krlovny jak v cel i, tak i v kad z jejch zem.3. A ponvad zkuenost ukzala, e pro tento nrod je ad a moc krle v jedin osob nepotebn, obtn a nebezpen pro svobodu, bezpenost a obecn blaho a e se krlovsk moci vtinou vyuv k utiskovn poddanch a jejich vydrn a e obyejn a pirozen kad osoba v takovm mocenskm postaven omezuje ve svj prospch spravedlivou svobodu a nezvislost lidu a povyuje vldu vlastn nad zkony, proto budi nynjm parlamentem ustanoveno, e od nynjka nem v tomto nrod existovat ad krle a nem bt dnou osobou vykonvn.5. A ponvad je odstrannm krlovskho adu vytvoena - bude-li se Bohu lbit - krajn astn cesta pro anglick lid, aby se vrtil ke svmu spravedlivmu a starmu prvu bti zen vlastnmi zstupci nebo shromdnm, kter je voleno as od asu a zplnomocovno lidem, proto parlament ustanovil, e chce urit lhtu zasedn souasnho parlamentu a rozpustit jej, jakmile to bude sluiteln s bezpenost lidu, jen se mu svil, a s tm, co je nezbytn nutn pro udren a uhjen vldy, kter nyn dostala formu republiky. Shromdn chce tak peovat o dn volby, ustaven a zasedn budoucch zstupc se zrukami svobody, volby a rovnho rozdlen volench pslunk, jak to prospje trval svobod a blahu na republiky.

Otzky a koly:1. Jak je v tomto zkon hodnoceno postaven krle?2. V em mla bt republika pokrokem oproti krlovsk vld?3. Jak politick zzen je v Anglii v souasn dob?

Zwettler, O. tanka k obecnm djinm novovku I.Brno: Masarykova univerzita, 1993.

Text . 2


Principy merkantilismuZa vldy Ludvka XIV. se ve Francii uplatoval smr jednotn ekonomick sttn politiky s clem vybudovat silnou nrodn ekonomiku a uinit stt sobstanm; tento smr dostal pojmenovn merkantilismus a pronikl rovn do habsbursk monarchie, kde ho prosazoval P. W. Hornigk. Sv zsady shrnul do devti hlavnch pravidel rakouskho sttnho hospodaen.1. Nutno co nejlpe prozkoumat a poznat rz zem, a to tak, aby dn kout, dn hrouda, jsou-li schopny vzdlvn, nezstaly mimo zetel. Nem zstat nevyzkouenho nic uitenho ze statk pod sluncem, zda a do jak mry by to mohlo zemi prospt a to vzhledem k tomu, e blzkost i vzdlenost slunci nen zrovna vm. Nen mono etit ani pracnost ani nklady, pro vechno, co se tk zlata a stbra, a co mus bt pro zemi zskno.2. Nech jsou v zemi zpracovny vechny bn statky, kter tu nemohou bt pouity ve svm prodnm stavu...3. ... Je nutno peovat o zalidnn zem takovm mnostvm lid, kolik je jich jen mono z vlastnch zdroj uivit, co je nejvy, ale mnohmi zanedbvan zleitost dobe spravovanho sttu. A tito lid nech jsou vemi monmi zpsoby a cestami vedeni od zahlky k vnosnmu povoln. Velik vynlezy, umn a emesla nech jsou zizovny a podporovny a tam, kde je to nutn, nech jsou uitel toho opatovni z ciziny.4. Zlato a stbro, jsou-li v zemi, a ji z vlastn tby nebo zsluhou prmyslu pivezeny z ciziny, nesm dnm zpsobem nebo cestou, a by byly jakkoliv a pokud je to mono, opt unikat. K tomu nutno dodat, e nesm zstat ve sknch nebo v bednch, nbr a jsou neustle v obhu...5. Obyvatele zem nutno ze vech sil k tomu vsti, aby se spokojovali pouze s tuzemskmi statky, a aby jimi jedin ohraniovali smyslnost a ndheru a zahraninm, jak jen je to mono, ponechvali zahlku. (Ze zahraninch statk pipustit jenom ty nejnutnj , a pak takov, kter jsou vynucovny nikoliv nutnm nedostatkem , ale nezzenmi poitky , jim nelze zabrnit, eho pklad nm poskytuje indinsk koen. )...6. Takov statky, je jak eeno z nutnosti nebo pro nevyliteln poitky nen mono postrdat, dopravovat od cizinc, jak je to jen mon - z prv ruky - ne za zlato nebo stbro, ale vmnouza jin tuzemsk zbo.7. Ciz zbo maj bt kupovna v prodnm tvaru, v zemi opracovna, m se pro zemi zsk manufakturn vtek.8. Jako o dnu a noci mus bt jasno o tom, jak zvykat cizince na statky hojn se v zemi vyskytujc ve zpracovan podob, a to, jak jen je to mon, za zlato a za stbro...9. Nen mysliteln pipustit jakoukoliv cestou nebo zpsobem, aby zevnjku pronikalo zbo, kterho je hojn uvnit zem a dobr kvality... Toto zkladn pravidlo veobecnho hospodaen sttnho nen poteba dle objasovat. Jejich rozumnost je kadmu chytrmu zejm...

Otzky a koly:1. Rozeberte jednotliv body hlavnch zsad merkantilismu a provete jejichstrun zpis.2. Pokuste se o vlastn definici merkantilismu.3. Jsou nkter zsady merkantilismu aktuln v souasn ekonomice?

Zwettler, O. tanka k obecnm djinm novovku I.Brno: Masarykova univerzita, 1993.

Text . 3

12. OSVCENSTV A REVOLUCE

a) Vlka za nezvislost v USA a revolun udlosti ve Francii spoleensk piny Vlky za nezvislost a vsledky tto vlky, Thomas Paine a jeho

dlo v pinch Francouzsk revoluce. (viz obr. . 1 a text . 1) hlavn cle Francouzsk revoluce, revoluce je jako Saturn: por sv vlastn dti,

vsledky revoluce pro politick a spoleensk uspodn evropskch mocnost. (viz text . 2)

b) Jaro nrod 1848 pedpoklady tzv. jara nrod ve 20. - 40. letech 19. stolet. Rzn pstup Svat

aliance. (viz text . 3) strun charakteristika vsledk revolunch udlost ve Francii, Nmecku, Rakousk

monarchii v roce 1848. (viz obr. . 2)

Obrzek . 1


Prohlen nezvislosti americkch osadProhlen nezvislosti, kter pijali zstupci tincti americkch osad 4. ervence 1776 ve Filadelfii, je vznamn nejen tm, e stoj na prahu nov ry politickho i ekonomickho vvoje... ...zsady a teorie, kter formulovali osvcenci 18. stolet, vychzejce pitom z teorie pirozenho prva a z anglickch politickch teori 17. stolet. Prohlen nezvislosti ustavilo Spojen stty americk jako nezvisl stt.

... Pokldme za samozejm pravdy, e vichni lid jsou stvoeni sob rovni, e jsou obdaeni svm stvoitelem uritmi nezcizitelnmi prvy, e mezi tato prva nle ivot, svoboda a hlednosobnho tst. e k zajitn tchto prv se ustavuj mezi lidmi vldy, odvozujc svoji oprvnnou moc ze souhlasu tch, jim vldnou. e kdykoliv pone bt nkter vlda tmto clm na pekku, m lid prvo ji zmnit nebo zruit a ustavit vldu novou, kter by byla zaloena na takovch zsadch a mla svoji pravomoc upravenu takovm zpsobem, jak uzn lid za nejvhodnj pro zajitn sv bezpenosti a svho tst... Takov bylo trpliv strdn tchto osad, takov je i nyn nutnost, je je dohn k tomu, aby zmnily sv dvj vldn zzen. Vlda nynjho krle Velk Britnie je vldou opakovanch kivd a skutk bezprv, jednoznan smujcch k zaveden naprostho nsil nad tmito stty... Proe my, pedstavitel spojench Stt americkch, dovolvajce se nejvyho soudce svta o sprvnosti svch mysl, ve jmnu a zmocnnm poctivho lidu tchto osad slavnostn dvme na vdom a prohlaujeme: e tyto Spojen osady jsou a po prvu maj i napt tvoit svobodn a nezvisl stty, e jsou zprotny jakhokoli poddanstv vi Britsk korun a e veker politick spojen mezi nimi a sttem Velkou Britni je a m bt naprosto zrueno a e jakoto svobodn a nezvisl stty maj plnou moc vyhlaovat vlku, uzavrat mr, vstupovat ve spojenectv, navazovat obchodn styky a vykonvat vechna jednn a vechny zleitosti, jak nezvisl stty po prvu in. Aby pak toto prohlen co nejpevnji bylo zajitno, za tm elem s pevnou dvrou v ochranu bosk Prozetelnosti si navzjem dvme v ochranu sv ivoty, svj majetek a posvtnou nm est.Otzky a koly:1. Z textu si vypite osvcensk idely vyhlen skupinou koloni proti mocn Velk Britnii.2. Kter mylenka tvoila zklady demokratickho idelu?

Matouek, J. Spojen stty americk. Praha: Fr. Borov, 1948. )

Mirabeau: Bda privilegovanm tdm! (3. 2. 1789)Ve vech zemch a ve vech dobch pronsledovali aristokrat neprosn stoupence lidu. A kdy, nevm sice jakou shodou nhod, takov stoupenec povstane z nitra tto aristokracie, je to pedevm on, dky komu ude a uchl se k vtmu teroru (a budou se odvolvat na to, jak byli oklamni). Tak zemel posledn z Gracch, rukou patricij. Smrteln zasaen, mrtil pst prachu k nebi vzvaje mstiv bohy, kdy z prachu vzeel Marius Marius, mn znm tm, e zniil Cimbry, ne tm, e ukonil krutovldu v m. Ale vy, oban, slyte toho, kdo nen zkaen vam potleskem, pece vak jej uchovv ve svm srdci. Mu je silnm, pouze kdy doshne jednoty vyrovnanosti; a astn pouze v dob mru. Bute odhodlan, ne vak nestupn; staten, ne vak prudc; svobodn, ne vak neukznn; pohotov, ne ale unhlen. Nepestvejte, pokud se nesetkte s nevyhnutelnmi pekkami, a i pot zstate nepoddajn. Nenechte se oklamat sebelskou a nezasahujte do

Text . 1

Text . 2


vyvenho pomru jedince versus stt. Pedevm, urychlete, jak jen rychle mete, dobu tch Generlnch stav, kter na vs obalovv z stupk - m osteji vs obalovv, tm vce se vai alobci obvaj vsledk; tch Generlnch stav, kter rozptl tolik nrok, kter znovu nastol tolik prv a naprav tolik zel, zkrtka tch Generlnch stav, skrze kter by se sama Francie mla regenerovat, jak si peje sm panovnk. Po celou dobu m veejn kariry jsem se neobval nieho, krom kivdy a provinn, kterch se mohu dopustit vdom si svho svdom a vyzbrojen svmi zsadami pokud se stane mm osudem vm slouit mm hlasem a vynaloenm silm v nrodnm shromdn, nebo pokud vm budu moci pomoci prosbami a modlitbami. Bute si jisti, e mne plan kik, zlostn hrozby nebo urliv odpor nezastra. Copak by mohl pestat v innosti ten, kdo drazn prosazoval mezi vemi mui Francie sv nzory tkajc se nrodnch zleitost v dob, kdy byly okolnosti mn nalhav a hrozilo mnohem vt nebezpe? Nikdy! dn urka neme potupit a srazit na zem mou trplivost. Byl jsem, jsem a budu, dokonce i v hrob, muem svobody lidu, muem konstituce. Jestli bti takovm, znamen bti muem lidu, ne muem urozench, pak bda privilegovanm tdm! as privilegovanch jednou skon, ale lid je vn!Kdy vypukla Francouzsk revoluce, byla sla a vliv enickho umn vysoce cennmi hodnotami. V dob mnoha kritickch udlost byla, jak potvrzuje Simon Shama v jeho historii Francouzsk revoluce Oban, schopnost ovlivovat posluchae otzkou ivota a smrti, vtzstv i prohry. Hlas veejnosti byl slou veejnosti. Nejvlivnjm enkem prvnch dvou let revoluce byl Honor Gabriel Riquetti, Comte de Mirabeau (1749-1791), smiln lechtic, kter pijal roli bojovnka lidu. Tato role mu byla pidlena dky jeho tem projevm, kter pronesl v Provence v roce 1789 a ve kterch toil na moc urozench a poadoval vt zastoupen a vliv tetho stavu. Slavnm ho uinil pedevm ton zvr jeho tetho projevu, kter mu tak zajistil rozhodujc vliv v Pai. Dky nmu pozved nov sociln d svou hlavu a ukazuje svj hnv a hrozby, podotknul dvj ministersk pedseda Louis Barthou. Z jeho jazyka a postoj vystupuje prav duch revoluce.

Zdroj: http://www.historie.upol.cz/19/prameny/mirabeau.htm (Brian MacARTHUR (ed.), The Penguin Book of Historic Speeches, Viking, London 1995, s. 153-154.)

Smlouva o tzv. Svat alianciNejdleitjm vsledkem vdeskho kongresu (1814-1815) bylo vytvoen systmu mezinrodnch vztah, kter byl zaloen na zsad rovnovhy sil a na zsad spoluprce panovnk proti nebezpe novch revoluc. Zsady bratrstv monarch byly vyjdeny v prohlen pipravenm ruskm carem Alexandrem I. a podepsali ho tak rakousk csa a prusk krl. Toto prohlen dostalo nzev Svat aliance, v och souasnk i pozdjch generac se stalo symbolem tisku.

Ve jmnu pesvat a nerozdln Trojice. Jejich Velienstva csa rakousk, krl prusk a csa veker Rusi doli v dsledku velkch udlost, kter v Evrop vyznaovaly bh poslednch t let a zejmna v dsledku dobrodin, ktermi Bosk prozetelnost rila obastnit jejich stty, jejich vldy j jedin vnovaly svoji dvru a nadji, k naprostmu pesvden, e je nezbytn urit zsady, je by si Mocnosti osvojily ve svch vzjemnch vztazch v duchu nejvych pravd, je ns u vn nboenstv Boha spasitele. Prohlauj slavnostn, e tato listina nem jinho cle, ne vyjdit ped tv vekerenstva jejich neochvjn rozhodnut, e za pravidlo svho jednn, a u ve sprv svch vlastnch stt nebo ve svch politickch vztazch ke kad jin vld, nepijmou ne uen tohoto svatho nboenstv, pkazy spravedlnosti, lsky k blinmu a mru... V dsledku toho

Text . 3


Jejich Velienstva se dohodla na nsledujcch lncch: Podle slov Psma svatho, kter pikazuj vem lidem, aby se na sebe navzjem dvali jako na bratry, ti panovnci uzavrajc tuto smlouvu zstanou spojeni svazky opravdovho neoddlitelnho bratrstv a budou se povaovat za lidi stejn vlasti, poskytnou si za vech okolnost a vude podporu, pomoc a posilu, shlejce na sv poddan a armdy jako otcov na rodiny, budou je vst ve stejnm duchu bratrstv, kter je napluje, aby chrnili nboenstv, mr a spravedlnost.I. 2Dsledkem toho jedinou platnou zsadou, a u mezi eenmi vldami nebo mezi jejich poddanmi, bude poskytovat si navzjem sluby, dokazovat si nemnnou dobrotivost vzjemnou lsku, j maj bt naplnni, povaovat se vichni za leny jednoho a tho nroda kesanskho, ti spojen vladai se pak povauj pouze za povolan Prozetelnost, aby vldli tem vtvm stejn rodiny, toti Rakousku, Prusku a Rusku, a t ak vyznvaj, e kesansk nrod, jeho st oni i jejich nrody tvo, nem ve skutenosti jinho vladae ne toho, jemu jedinmu pat pln moc... toti Boha a naeho boskho Spasitele Jee Krista... Podepsno v Pai lta spsy 1815, 14. /26. z - L. S. Frantiek, L. S. Fridrich Vilm, L. S. Alexandr

Poliensk, J. Opavsk kongres roku 1820 a evropsk politika let 1820-1822.Ostrava: Krajsk nakladatelstv, 1962.

Obrzek . 2

13. PROMNY EVROPY V a PO NAPOLEONSK DOB

a) Piny a dsledky zasedn Vdeskho kongresu v roce 1815 domc (code civil) a zahranin politika Napoleona Bonaparte, vlen aktivity a

definitivn porka (viz obr. . 1) zasedn Vdeskho kongresu, kne Metternich, Svat aliance (viz text . 1)

b) Nov velmoci na map Evropy a men sil Sjednocen Itlie a Nmecka jako propojen politick a vlen udlosti (viz obr. . 2 a

3) Imperialismus dl blho mue, faodsk krize, entente cordiale. (viz obr. . 4)

Hajo Holborn: Vdesk kongres

Vdesk mr vytvoil evropsk politick systm, jeho zklady petrvaly pl stolet. Po sto let nevypukla dn vlka ve svtovm mtku, jako ta, kter trvala okolo dvaceti let od roku 1792. Evropa zaila stran vlky, zvlt mezi lety 1854 a 1878, ale dn z nich se neastnily vechny evropsk stty nebo dokonce vechny velk evropsk mocnosti. Evropsk vlky devatenctho stolet pinesly zmnu moci, ale byly to zmny uvnit evropskho politickho systmu a ty nerozruovaly samotn systm jako takov. Mrov dohody ve Vdni byly mnohem vce odsuzovny, ne chvleny. Obvinn nejastji zamen proti kongresu ve Vdni byla ta, kter na kongresu postrdala prozravost v analytickm hodnocen modernho nacionalismu a liberalismu. Prozravost je skuten jedna z hlavnch kvalit, kter odliuj sttnka od pouhho politickho profesionla. Ale dokonce i sttnk me jen stavt s cihlami, kter m v ruce a neme doufat, e postav druh poschod ped tm, ne vytvo prvn, ve kterm se ukrv jeho vlastn generace. Jeho pedvdn budoucho vvoje se asto me vyjdit samo jen obezetnmi pokusy o udren voln cesty pro evoluci novch sil. Je otzkou, jak spn byl vdesk kongres z tohoto hlediska. Nikdo z pedstavitel kongresu nebyl sttnkem i politickm myslitelem prvn kategorie. Vichni byli skaln pvrenci konzervatismu nebo naprost reakce a nachzeli estnost svch nzor vtzstvm starch sil nad revolunm uzurptorem. A stejn nevytvoili zptenick mr. Poznali, e Francie nemohla t bez konstitunho charakteru a tak vdli, e Svat e msk byla ji za monost dalho oiven. Nov Nmeck federace reprezentovala velik zlepen politickho stavu Nmecka, jestlie si uvdomme, e v Nmecku, tak jako v Itlii, nebyla nacionln hnut dostaten siln, aby slouila jako sloupy novho podku. Ve vchodn Evrop mimoto modern ideje nrodnosti naly mnohem vce ne jen akademick a literrn publikum. Mrov smlouva neme vytvoit nov historick sly; me jen postavit ji existujc do souvislost, me napomhat k podpoe vzjemn dvry a zabraovat budoucm konfliktm. Zbytek mus bt penechn stle pokraujc a nikdy nekonc denn prci sttnk. V tomto svtle byl vdesk mr konstruktivn mrovou smlouvou.

Zdroj: http://www.historie.upol.cz/19/prameny/kongres.htm - Hajo HOLBORN, The Political Collapse of Europe, New York 1965, s. 27-28. In: Dennis SHERMAN a kol., Western Civilization. Sources, Images and Interpretation. Vol. II (since 1660), New York 1983, s. 154-155.

Text . 1


Obrzek . 1


Obrzek . 2


Obrzek . 3


Obrzek . 4

14. VELK VLKA

a) Piny, prbh a dsledky tzv. Velk vlky sud prachu, kolonie a konkrtn pklady konflikt, vvoj na zpadn front ve

vlench souvislostech (viz obr. . 1) Versaillesk mrov systm a konkrtn pklady Trianonsk mr, revanismus,

reparace (viz hypertextov odkaz a text . 3)b) Role echoslovk ve Velk vlce aneb za kterou stranu echoslovci bojovali?

rzn cle domcho a zahraninho odboje Pittsbursk dohoda, Tkrlov deklarace (viz text . 1 a 2)

eskoslovensk legie a jejich mezinrodn vznam VSR, intervencionist

Pittsbursk dohoda

esko-Slovensk Dohoda, uzavret v Pittsburghu. Pa., da 30. mja 1918.

Predstavitelia slovenskch a eskch organisci vo Spoj. ttoch, Slovenskej Ligy, eskho Nrodnho Sdruenia a Svzu eskch Katolkov, porokovali za prtomnosti predsedu esko-Slovenskej Nrodnej Rady profesora Masaryka, o esko-slovenskej otzke a o naich posavdnych programovch prejavoch a usniesli sa nasledovne:

Schvaujeme politick program usilujci sa o Spojenie echov a Slovkov v samostatnom tte z eskch Zem a Slovenska.

Slovensko bude ma svoju vlastn administratvu, svoj snem a svoje sdy. Slovenina bude radnm jazykom v kole, v rade a vo verejnom ivote vbec. esko-slovensk tt bude republikou. Jeho Kontitcia bude demokratick. Organiscia spoluprce echov a Slovkov vo Spojench ttoch bude poda potreby a

meniacej sa situcie, pri spolonom dorozumen, prehben a upraven. Podrobn ustanovenia o zariaden esko-slovenskho ttu ponechvaj sa osvobodenm

echom a Slovkom a ich prvoplatnm predstaviteom.Albert Mamatey, Jn Janek ml., Milan Getting, Jn Pankuch, rev. Jozef Murga, rev. Jn Kubaek, Ondrej Schustek, T. G. Masaryk, Karel Pergler, Dr. L. Fisher, B. Simek, J. J. Zamrhal, Hynek Dostl, Vojta Bene, rev. Inncent Kestl, Jan Straka, Ivan Bielok, rev. Old. Zlmal, Michal Bosk, H. H. Miko, Ignc Gessay, Karlovsk, rev. Pavel ika, J. A. Ferenk, Josef Martnek

Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Pittsbursk%C3%A1_dohoda

Text . 1

14. VELK VLKA

Obrzek . 1

14. VELK VLKA

My poslancov nroda eskho, vrni jsouce i dnes tmto zsadm svch pedchdc, s radost jame pozdravili, e dnes vechny ony stty, kter jsou zaloeny na zsadch demokracie, vlc i neutrln, pokldaj stejn s nmi toto svobodn sebeuren nrod za zruku trvalho mru veobecnho.Nov Rusko pi pokusu o mr veobecn vloilo do stejnch podmnek mrovch zsadu sebeuren nrod tak, aby nrodov svobodnou volbou rozhodovali o svm ivot a usnesli se, chtj-li vybudovati stt samostatn, i tvoiti sttn celek ve spolku s nrody jinmi. Naproti tomu prohlsil zstupce Rakousko-Uherska jmnem tyspolku, e otzka sebeuren onch nrod, kter dosud nemaj sv sttn samostatnosti m bti eena v kadm stt cestou stavn. Vzhledem k tomu jsme za esk nrod povinni prohlsiti, e toto stanovisko zstupce Rakousko-Uherska nen stanoviskem nam. My jsme se naopak ve vech svch projevech a nvrzch, tomuto een vzprali, jeto po nesetnch trpkch zkuenostech naich neznamen ono nic jinho neli pln zamtnut zsady sebeuren nrod. Trpce alujeme, e nrod n byl zbaven sv samostatnosti sttoprvn i svho prva sebeuren umlmi dy volebnmi, vydn nadto panstv nmeck meniny a nmeck centralistick byrokracie. Slovensk vtev nae stala se pak obt brutlnosti maarsk a neslchanho nsilnictv ve stt, jen pece vechny zdnliv konstitun formy zstv nejtemnjm koutem Evropy a v nm nrodov nemaart, tvoc vtinu, jsou panujc meninou trni a hubeni, od kolbky odnrodovni, zstvajce takka beze veho zastoupen na snmu i adech, bez veejnch kol a bez volnosti ve kolch soukromch...

My, poslancov nroda eskho, prohlaujeme, e mr, kter by nrodu naemu nepinesl spravedlnost a svobody, nemohl by pro nj bti mrem, nbr jen potkem novho mohutnho a dslednho zpasu za sttn samostatnost, v nm by nrod n napjal veker sv sly hmotn i mravn a do krajnosti a v tomto bezohlednm boji neustal by a do astnho konce.Nrod n se hls o tuto svou samostatnost, opraje se o sv historick prvo sttn a jsa vecek prodchnut velou touhou, aby ve svobodn souti s jinmi nrody svobodnmi a v svm stt svrchovanm, plnoprvnm, demokratickm, sociln spravedlivm i na rovnosti veho obanstva vybudovanm a v hranicch historickch zem a sdel svch a sv vtve slovansk pispti mohl k novmu velkmu rozvoji lidstva, zaloenmu na volnosti a bratrstv piznvaje v tomto stt nrodnm meninm pln, rovn prva nrodn.

Text . 2

14. VELK VLKA

Karikatura - http://www.cartoons.ac.uk/record/WH2952 desirable dan, particulars podrobnosti, tenancy njem

Karikatura - http://www.cartoons.ac.uk/record/LSE6662 Jak to, e se to nepodob obrzku na obalu?

Karikatua - http://www.cartoons.ac.uk/record/LSE6345 spiked piat, off with pry s,

Karikatura - http://www.cartoons.ac.uk/record/LSE6827 bez komente

Karikatura - http://www.cartoons.ac.uk/record/LSE6501 indemnity odkodnn, gee-up hyj

Karikatura - http://www.cartoons.ac.uk/record/P0497 bez komente

Text . 3

15. PRVN REPUBLIKA

a) Zlat dvact lta Deutschbhmen, Slovensk republika rad, nrodnostn sloen (viz obr. . 1) cle konkrtnch politickch stran, volebn vsledky a koalice, nejdleitj reformy

(viz obr. . 2)b) Krizov tict lta

vliv hospodsk krize na eskoslovenskou ekonomiku, zpsoby een (viz text . 1) nacionalistick tendence v pohranin, Karlovarsk program SdP a ostravsk provokace

(viz text . 2 a 3)

Zdroj: http://history-if.blog.cz/0910/1-republika

Obrzek . 1

15. PRVN REPUBLIKA

Zdroj: Volby 1935 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/volby_do_poslanecke_snemovny_1935/$File/image008.gif

Obrzek . 2

15. PRVN REPUBLIKA

Bilance prvnho desetilet eskoslovenskho sttuHodnocen prvnch deseti let existence samostatnho eskoslovenska ze strany politik bylo optimistick; tak vyznvaj i slova prezidenta T. G. Masaryka. Inventuru" uplynulho obdob pedstavila mj. i Vstava soudob kultury v eskoslovensku, kter probhla na nov vybudovanm vstaviti v Brn od konce kvtna do konce jna 1928.

Zanali jsme s holma rukama, bez armdy, bez sttotvorn tradice, s hroutc se valutou, za hospodskho rozvratu, za obecnho padku kzn, s ddictvm dualismu, s iredentou ve vlastnch hranicch, uprosted stt zmtanch otesy zprava i zleva: my, tsnn malmi prostedky, odvykl vldnout, mlo naklonn poslouchat, skoro neznm svtu. A pece jsme obstli v tto zkouce a obstli estn: dali jsme obnovenmu sttu stavu, organizovali jsme administrativu a armdu, elili jsme hospodsk tsni, nrodnostnmu boji a mezinrodnm konfliktm. Nae koly bvaly t, ne jsme si piznvali, a pece jsme vybudovali stt, kter pov dvry za hranicemi a - co je jet dleitj - dvry ns samch, ns vech, po t zkouce deseti let meme klidn pokraovat ve sv tvr politick prci... Dnes u nen stt nco mimo ns a proti nm, nm te nic nebrn, abychom si jej zadili co nejlpe. Mme zemi, kterou uinila bohatou a krsnou proda i lidsk prce, mme nrody nadan a dln, kte se mohou druh od druha mnoho uit a kte prodou a histori jsou ureni k harmonick souinnosti, a mme djiny, kter ns zavazuj k vzestupu a pokroku. Tch deset let klidnho, silnho vvoje ukzalo, e si nae zem posta, e jeho obanstvo m schopnosti k samostatnmu sttnmu ivotu, n stt se ct obstl a obstoj v svtovm zvodn o pokrok lidstva. Co jsme dosud vykonali, je nm dno, abychom to udreli a zdokonalili, co jsme dosud neuinili, je nm uloeno, abychom to vykonali. V em jsme chybili, z toho se ume, kdo zapomn zkuenost patnou, ztrc dobrou. Mme vichni z tch desti let zkuenost bohatou.

Otzky a koly:1. Jak charakterizoval Masaryk situaci v eskoslovensku po roce 1918? Zamte se vce na jednotliv negativa.2. eho bylo za prvnch deset let dosaeno?3. Piblite Masarykv obraz eskoslovenska. Jsou jeho slova i dnes aktuln?

Masaryk, T. G. Cesta demokracie III. Praha: stav T. G. Masaryka, 1994.

Nastolen pln rovnoprvnosti sudetonmeck nrodnostn skupiny s eskm nrodem.1. Uznn sudetonmeck nrodnostn skupiny jako prvn osoby za elem zachovn tohoto

rovnoprvnho postaven ve stt.2. Stanoven a uznn sudetonmeckho zemnho osdlen.3. Vytvoen sudetonmeck samosprvy na zemch osdlench sudetskmi Nmci ve vech

oblastech veejnho ivota, je se tkaj zjm a zleitost sudetonmeck nrodnostn skupiny.

4. Ustaven zkonnch ochrannch opaten pro ty sudetsk Nmce, kte ij mimo zem souvisle osdlen sudetskmi Nmci.

Text . 1

Text . 2 a 3

15. PRVN REPUBLIKA

5. Odstrann kivd spchanch na sudetskch Nmcch od roku 1918 a nhrada kod, kter tmito kivdami vznikly.

6. Uznn a realizaci zsady, podle n by v nmeckch oblastech mli pracovat nmet veejn zamstnanci.

7. Pln svoboda piznn se k nmeck nrodnosti a k nmeckmu svtovmu nzoru.Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovarsk%C3%BD_program

Ped sedmdesti lety psal evropsk a svtov tisk o tom, jak je Nmcm v eskoslovensku ubliovno. Tak napklad na zatku z 1938 uvrhli krut ei v Ostrav do vzen 82 aktivist Sudetonmeck strany pod prhlednou zminkou, e pauj zbran. Tedy zbran nmeck pro pouit na zem SR. Nikoli brokovnice na baanty a kulovnice na medvdy, ale puky, pistole, nboje, granty a dal pomcky pro ppravu ozbrojenho povstn.Kad vze m prvo na to, aby se s nm slun zachzelo. Toto zachzen se pak me kontrolovat nezvislmi orgny. Delegace ty poslanc Sudetendeutsche Partei se dostavila ve stedu 7. z do ostravsk vznice, aby zhldla, jestli je to tam aspo tak dobr jako v Dachau. Ped vznici je doprovzela demonstraka mstnch soukmenovc. Zatmco poslancov kontrolovali vzeskou humanitu, vyvvalo ono mrumilovn shromdn variantu dnenho sloganu "Puste bratry!". Na demonstraci pak zatoila jzdn policie, kter bila do lid. Poslanec Partaje zachytil kon jednoho zpupnho policisty za uzdu a byl za to lehnut bikem. Nato Henlein peruil jednn s Beneem o svch poadavcch*, nebo bylo patrno, e i kdy eskoslovensk vlda ustupuje jeho spravedlivm argumentm, nem tu moc, aby stupky prosadila u mstnch orgn. Zprva byla dna na vdom zahraninm novinm s tm, e druh den bude tiskov konference. Ostravsk policejn editel okamit bestilnho policistu vyhodil. Druh den vyhodil ministersk pedseda Hoda ostravskho policejnho editele a dal ho pro jistotu bez vyetovn rovnou zatknout. Pro vt jistotu vyhodil i nkolik dalch zasahujcch policist..Zotroen nrod, povzbuzen slovy svho frera, defiloval pak v pochodovm prvodu ped lordem Runcimanem: "Lieber Lord/ mach uns frei/ von der Tscheko/ slowakei!"Pohnula se masa nmeckch dernk v eskm pohrani. Paovan zbran promluvily. Napklad v Habartov u Sokolova, kde jimi byla 13. z 1938 vystlena etnick stanice. (Ti habartovt etnci pat do seznamu 110 lid zavradnch v prbhu nsledujcch dvou tdn. Tyto vrady nebyly dosud vyeteny. Ostatn - dodnes se na n vztahuje "Hitlerv dekret" o chvlyhodnosti takovch in...) Evropa byla rozhoena: etnci si dovolili palbu optovat a zabili i nkter Nmce! Dokonce i ty, kte byli viditeln oznaeni rudou pskou se zkratkou legln strany S.D.P. (Na rubu t psky byl hkov k. Nebo to byl lc?) esk imperialismus dokonce shl k vyhlen stannho prva v osmi okresech na Chebsku. Klid ve mstech zajistila a ptomnost vojenskch kolon. Zdroj: http://neviditelnypes.lidovky.cz/samanovo-doupe-v-zivote-jsem-neslysel-takovou-sprostotu-pm5-/p_doupe.asp?c=A080909_194135_p_doupe_wag

16. MEZIVLEN OBDOB A CESTA KE DRUH SVTOV VLCE

a) Politicko-diplomatick problmy a nstup diktatur v Evrop Janov 1922, Locarno 1925 reparace, garance, cordon sanitaire (viz text . 1 a 2, viz

obr. . 1) faismus, nacismus, bolevismus piny, msto a as vzniku, hlavn cle (viz obr. . 2)

b) Pedveer vlky panlsk obansk vlka cle, intervenujc strany (viz obr. . 3) Politika apeasementu a Mnichovsk dohoda 1938 (viz obr. . 4 a 5)

Nmeck vlda, zastoupen p. drem Walterem Rathenauem a vlda Rusk socialistick federativn sovtsk republiky, zastoupen p. ierinem, dohodly se na tchto ustanovench:lnek 1.Ob vldy se shodly v tom, aby vypodn mezi Nmeckem a Ruskem z doby vlenho stavu spovalo na tchto zkladech:a) Nmeck e a Rusk socialistick federativn sovtsk republika zkaj se navzjem nhrady vlench vloh, jako i nhrady vlench kod, tj. kod, je jim a jejich sttnm pslunkm ve vlenm zem vznikly vojenskmi opatenmi, v to potajc vechny rekvisice, vykonan v neptelsk zemi. Rovn zkaj se ob strany nhrady kod obanskch, je byly zpsobeny pslunkm jedn sti tak zvanmi vlenmi zkony vjimenmi nebo nsilnmi opatenmi sttnch orgn druh strany.b) Prvn vztahy veejn i soukrom, doten vlenm stavem, jako i otzka nakldn s obchodnmi lomi, je se dostaly do rukou druh strany, budou upraveny podle zsady vzjemnosti.c) Nmecko a Rusko zkaj se navzjem nhrady vloh pro vlen zajatce. Rovn zk se nmeck vlda nhrady vloh, je j vznikly internovnm pslunk rud armdy v Nmecku. Rusk vlda pak zk se nhrady vtku z prodeje Nmeckem vojenskch vc, jm rekvrovanch a do Nmecka dopravench.lnek 2.Nmecko vzdv se nrok, je plynou z dosavadnho pouit zkon a opaten sovtsk republiky na nmeck sk pslunky nebo jejich soukrom prva a na prva nmeck e a zem proti Rusku, jako i nrok, je plynou z opaten, uinnch sovtskou republikou nebo prvm, pedpokldajc, e vlda sovtsk republiky tak nevyhov podobnm nrokm jinch stt.lnek 3.Diplomatick a konsulrn styky mezi nmeckou a sovtskou republikou budou neprodlen obnoveny. Piputn konsul obou stran bude upraveno zvltn dohodou.lnek 4.Dle se ob vldy shodly tak na tom, e pro veobecn prvn postaven pslunk jedn strany v zem druh strany a pro veobecnou pravu obchodnch a hospodskch styk obou stran m platiti zsada nejvtch vhod. Tato zsada netk se vsad a lev, kter sovtsk republika poskytne jin sovtsk republice nebo takovmu sttu, jen byl dve soust rusk e.lnek 5.Ob vldy vyjdou blahovoln vstc hospodskm potebm obou zem. Pi zsadn prav tto otzky na mezinrodnm podklad sdl si naped sv nzory. Nmeck vlda vyslovuje ochotu, podporovati dle monosti ujednn, zamlen soukrommi firmami a j nedvno oznmen, a jejich provdn usnadniti.lnek 6.lnek 1.b a 4. tto smlouvy nabudou platnosti ratifikac, ostatn ustanoven ihned.

Text . 1


Vyhotoveno dvojmo.V Rapallo dne 16. Dubna 1922 Rathenau. ierin.

Zdroj: VESEL, Z.: Svtov politika 20. stol. v dokumentech (1900-1945). VE, Praha 2000. s. 95-96

Na konferenci v Locarnu v jnu 1925 (za asti Velk Britnie, Francie, Nmecka, Itlie a Belgie a vedlejchastnk SR a Polska) dolo k podpisu paktu, zaruujcho zachovn zemnho status quo nanmecko-francouzsko-belgick hranici. Arbitrn smlouvy Nmecka s eskoslovenskem a Polskem obsahovaly pouze zvazek smrho vyizovn spor. Locarno naznailo Nmecku volnou cestu na vchod a naopak signalizovalo slbnouc pozici Francie. V eskoslovensku byla tato situace pijmna s neklidem.I. 1Vysok smluvn strany zaruuj, kad zvl i spolen, jak je stanoveno v dalch lncch, zachovn zemnho status quo vyplvajcho z hranic mezi Nmeckem a Belgi a mezi Nmeckem a Franci a neporuitelnost tchto hranic tak, jak byly ureny mrovou smlouvou podepsanou ve Versailles dne 28. ervna 1919 a akty provdjcmi tuto smlouvu... Nmecku je zakzno udrovati nebo budovati opevnn jak na levm behu Rna, tak na pravm na zpad od ry veden 50 kilometr na vchod od tto eky... Rovn je zakzno v psmu urenm lnkem 42 udrovati nebo shromaovati brann sly, a trvale, a doasn, prv tak jako konati vojensk manvry jakhokoli druhu a udrovati jakkoli vcn pomcky k mobilizaci.I. 2Nmecko a Belgie a rovn tak Nmecko a Francie zavazuj se navzjem, e s jedn ani druh strany nepodniknou dnho toku ani vpdu a e jedna ani druh strana v nidnm ppad se neuchl k vlce. Avak toto ustanoven neplat, jestlie jde: 1. o vkon prva na sebeobranu...I. 3Pihlejce k zvazkm pijatm v lnku 2 tto smlouvy, zavazuj se Nmecko a Belgie i Nmecko a Francie vyizovati pokojnou cestou a zpsobem ne popsanm vechny otzky, a jsou jakhokoliv druhu, kter by je rozdvojily a je by nemohly bti rozeeny obyejnou cestou diplomatickou...Otzky a koly:Pro usilovaly zpadn stty o garanci svch hranic s Nmeckem?Srovnejte postaven Nmecka na pask mrov konferenci (1919-1920) a na konferenci v Locarnu.

Hobza, A. Dokumenty ke studiu mezinrodnho prva. Praha: Antonn Hobza, 1931.

Text . 2


Obrzek . 1


Obrzek . 2


Obrzek . 3


Zdroj: http://i.idnes.cz/08/073/gal/VOT249371_Mnichovska_dohoda.jpg

Zdroj: http://bigbloger.lidovky.cz/blog/2034/50641/552-mnichov-mapa.gif

Obrzek . 4

Obrzek . 5

17. DRUH SVTOV VLKA

a) 1939-1942 Nmecko-sovtsk pakt, pln Barbarossa a frontov vvoj do roku 1942 (viz text . 1 a

obr. . 1 a 2) oa (viz text . 2 a obr. . 3)

b) 1942-1945 Tehern, procentn dohoda, Jalta, Postupim (viz text . 3 a obr . 5,6,7) frontov vvoj 1942-1945, Den D (viz obr. . 4)

Smlouva o netoen mezi Nmeckem a Svazem sovtskch socialistickch republik z 23. srpna 1939 Vlda Nmeck e a vlda Svazu sovtskch socialistickch republik pejce si upevnit vc mru mezi Nmeckem a SSSR a vychzejce ze zkladnch ustanoven smlouvy o neutralit uzaven v dubnu 1926 mezi Nmeckem a SSSR, dohodly se na nsledujcm: lnek I Ob Vysok smluvn strany se zavazuj upustit od jakhokoliv nsilnho aktu, od jakkoli vlen akce, od vzjemnho napaden, kter by provedly bu samy, anebo ve spojen s jinmi silami. lnek II V ppad, e by se jedna z Vysokch smluvnch stran stala objektem vlenho aktu ze strany tet sly, neposkytne druh Vysok smluvn strana dnm zpsobem pomoc tto tet sle. lnek III Vldy obou Vysokch smluvnch stran budou v budoucnosti udrovat stl vzjemn kontakt za elem konzultace, umoujc vmnu informac o problmech tkajcch se spolench zjm. lnek IV dn z vysokch smluvnch stran se nezastn jakhokoliv spolovn sil, je by pmo, i nepmo bylo nameno proti druh stran. lnek V Jestlie by v tch i onch otzkch vznikly spory i konflikty mezi Vysokmi smluvnmi stranami, budou ob strany sv spory i konflikty eit vhradn ptelskou vmnou nzor, anebo, v ppad nutnosti, prostednictvm povolanch arbitrnch komis. lnek VI Tato smlouva se uzavr na dobu deseti let s tm, e nevypov-li ji jedna z Vysokch smluvnch stran rok ped uplynutm tto doby, bude platnost automaticky prodlouena o dalch pt let. lnek VII Tato listina bude ratifikovna v nejkratm monm ase. Ratifikan listiny budou vymnny v Berln. Smlouva nabv platnosti v okamiku jejho podepsn. Vyhotoveno ve dvou exemplch, v nmeckm a ruskm jazyce. Moskva, 23. srpna 1939 Za vldu Nmeck e: von Ribbentrop - Zplnomocnnec vldy SSSR: V. Molotov Tajn dodaten protokol U pleitosti podepsn paktu o netoen mezi Nmeckou a Svazem sovtskch socialistickch republik podepsan zplnomocnnci obou stran vedli psn dvrn rozhovory o otzkch hranic jejich danch sfr vlivu ve vchodn Evrop. Tyto rozhovory vedly k nsledujcm zvrm: 1. V ppad novho zemnho a politickho uspodn oblast nleejcch k baltskm sttm (k Finsku, Estonsku, Lotysku, Litv) bude severn hranice Litvy tvoit rozhran mezi sframi vlivu Nmecka a SSSR. V tto souvislosti ob strany uznvaj zjem Litvy na zem Vilna. 2. V ppad novho zemnho a politickho uspodn oblast nleejcch k polskmu sttu bude

Text . 1

17. DRUH SVTOV VLKA

rozhran sfr vlivu mezi Nmeckem a SSSR tvoit zhruba linie ek Narev, Visla a San. Otzka, zda zjem obou stran bude vyadovat udren nezvislho polskho sttu a jakmi hranicemi m bt tento stt vymezen, bude moci bt definitivn vyeena teprve v prbhu dalho politickho vvoje. V kadm ppad budou ob vldy eit tuto otzku ptelskou dohodou. 3. Pokud se te jihovchodn Evropy, zdraznila sovtsk strana svj zjem na Besarbii. Nmeck strana potvrdila svj naprost politick nezjem o tyto oblasti. 4. Tento protokol budou ob strany povaovat za psn tajn. Moskva, 23. srpna 1939 Za vldu Nmeck e: von Ribbentrop - Zplnomocnnec vldy SSSR: V. Molotov

Zdroj: http://www.fronta.cz/dokument/sovetsko-nemecky-pakt-o-neutoceni

Holocaust bude asi vdy vyvolvat adu dsivch otzek. Debata, zda lo vce o odlidtn, strojov vradn, nebo zda v nm obyejn Nmci (ale i pslunci jinch nrod) ochotn dvali prchod svm nejhorm pudm , se zd bt nerozeiteln. Naproti tomu revizionistick tvrzen zpochybujc poet zhruba 6 milion obt, existenci plynovch komor (tzv. osvtimsk le) i Hitlerv osobn podl na holocaustu byla jednoznan vyvrcena. Je evidentn, e v nkterch satelitnch zemch (Itlie a Maarsko, dokud nebyli obsazeny; Bulharsko a Finsko po celou vlku) nebo zemch Nmeckem pmo okupovanch (Dnsko) se podailo rezolutnm odporem holocaustu zabrnit, jin (Slovensko, Rumunsko, Chorvatsko) naopak deportovaly sv idy velmi ochotn. ast kritika Spojenc, e nezashli zejmna proti Osvtimi, ignoruje trkovitost zprv, kter byly a do lta 1944 k dispozici. I pak bylo ovem sloit rozhodnout o bombardovn tbora s rizikem, e pitom zahynou tisce vz, ale plynov komory a krematoria nemus bt vbec zasaeny. Bylo jist mon provst nlet na eleznin tra vedouc do Bezinky, nicmn takov kody by byly odstranny bhem nkolika dn nepochybn s nasazenm osvtimskch vz. Nespravedliv je rovn kritika id samotnch, e li jak ovce na porku, resp. odsuzovn idovskch rad v ghettech za spoluprci s Nmci. Rady postupovaly podle vzorc, kter si idovsk komunita osvojila ve staletch diaspory, tj. zachrnit maximum monho. A id sami koneckonc zaplili Treblinku, zniili dv osvtimsk plynov komory a pedevm ve varavskm ghettu vyvolali v dubnu 1943 povstn, je Nmci dokzali potlait a tm po msci za cenu nemalch ztrt. Pi hledn odpovdi na otzku, jak se to mohlo vechno stt, dospl polsko-britsk sociolog Zygmunt Bauman koncem 80. let k zvru, e holocaust byl vsledkem jedinenho setkni faktor, kter jsou sami osob zcela obyejn a bn. Stt se svm monopolem na uit nsil a zrove sociln inenrskmi ambicemi se zbavil spoleensk kontroly pot, co byly eliminovny veker nepolitick zdroje moci i vliv instituc spoleensk samosprvy. lo sice o vjimenou, ovem nikoli neopakovatelnou konstelaci. Dal genocidy 20. stolet dvaj Baumanovi za pravdu.

Text: Kol. autor: esk zem v evropskch djinch. Dl IV. Praha 2006, s. 121

Text . 2

17. DRUH SVTOV VLKA

Obrzek . 1

17. DRUH SVTOV VLKA

Obrzek . 2

17. DRUH SVTOV VLKA

Obrzek . 3

17. DRUH SVTOV VLKA

Obrzek . 4

17. DRUH SVTOV VLKA

V kvtnu 1944 Londn navrhl Moskv dohodu o vymezen pole psobnosti v ecku a Rumunsku. Sovtsk strana ji podmnila souhlasem americk vldy. State Department se postavil proti, ale

Documents

Maturitní otázky